TOLERANCE cz

tolerance
A
s
u
m
z
i
c
r
na
falešná tolerance
tolerance vùèi høíchu
ZNEUŽÍVÁNÍ SLOVA TOLERANCE
POSELSTVÍ
V SOUVISLOSTI S TOLERANCÍ
TOLERANCE HØÍCHU
JE TEN NEJVÌTŠÍ HØÍCH ZE VŠECH
TOLERANCE HØÍCHU
JE TEN NEJVÌTŠÍ HØÍCH ZE VŠECH
TOLERANCE A NARCIZMUS
Zneužití slova tolerance
falešná tolerance tolerance vùèi høíchu
Tolerancce vùèi høíchu je ten nejvìtší høích ze všech
OBSAH
1 ÚVODEM
2 Z DALŠÍHO PDF DOKUMENTU VYBRANÉ POSELSTVÍ JAK O UKÁZKA
3 JAK SE DÍVÁM JÁ NA TOLERANCI
4 HLEDISKO LÁSKY NA POLI TOLERANCE, DLE MÝCH POZNATKÙ
5 SVÌT TAHÁ ZA NOS
6 TO JE ZLÉ, KDYŽ UŽ I ÈLOVÌK SE MÁ TOLEROVAT
7 SPRÁVNÉ ZACHÁZENÍ S TOLERANCÍ
8 PRONÁSLEDOVÁNÍ KØESANÙ
9 VÝZNAM SLOV - škodlivé zmìny vyvracením správného významu slov
10 ROZKVÌT A ŠÍØENÍ NARCIZMU
11 JAK ŠKODÍ POLITICKÉ STRANY
12 RODINA A GLOBÁLNÍ SKUPINA NOVÉHO SVÌTOVÉHO ØÁDU
13 CO SLIBUJE ODHALENÁ GLOBÁLNÍ SKUPINA NOVÉHO SVÌTOVÉHO ØÁDU
14 ZNEUŽITÍ SLOVA TOLERANCE
15 POØÁDEK VÌCÍ MÁ SVÉ TAJEMSTVÍ
16 VÌZNICE SE VYPRÁZNDNÍ?
17 DÌJINY SE OPAKUJÍ?
18 POCHOPME SVÙJ STAV
19 O TOLERANCI NAPOSLED
20 HØÍCHY NARCIZMU
1 ÚVODEM
Nikdy jsem nekladl zvláštní dùležitost tomu, abych se zabýval s tolerancí zvl᚝, abych kvùli ní si vzal k ruce slovník. Bral
jsem ji jako každé jiné jasné slovo.
Napøíklad, vìdìl jsem, vím, že život neboli lidský život musíme chránit, musíme ho mít v úctì. Tohle nepatøí do otázky
tolerance. Èlovìka lze trestat, ale nesmí se mu brát právo k životu.
V Knize pravdy je místo, kde se zmiòuje Ježíš o tom, že v sebeobranì, pøi ochranì mého života mohu, jako poslední
nezbytnou možnost, položit ruku na život druhého. Osobnì to chápu tak, že když nìkdo chce vraždit davy, toho lze smrtelnì
zranit, jestli jsou vylouèeny jiné možnosti pro záchranu lidí. Armáda mùže chránit svou vlast vùèi cizím vetøelcùm, ovšem
nesmí bojovat, útoèit na cizím území, na cizí státy.
Nyní, když Kniha pravdy, kterou diktují nebesa, odhaluje toleranci v jiném svìtle, nebo ukazuje zdeformovanou obmìnu,
jsem z toho mírnì poplašen.
Nemohu nechat bokem slovní zásobu, pojmy. Pro pomoc sáhnu po slovníku.
S èím spojujeme pojem tolerance, v našem každodenním životì?
Tolerovat snášet
snášenlivost
respektování mínìní druhých
respektování názoru jiných, mít v úctì, uznávat (s jistými pøipomínkami), respektování pøesvìdèení druhých
být velkorysý
strpìt
dovolit
smíøit se s nìèím, ale nedávám tomu úplnou pravdu, nepøijímám,
pøehlížet
odpustit
trpìlivost, netrpìlivost, humánnost, chápavost, poddajnost, shovívavost, nepøedpojatost, bez pøedsudku, bez
zaujatosti, atd.
S tìmito slovy spojujeme správnì èi nesprávnì, pojem tolerance, když o ní mluvíme v našem každodenním životì.
Malá sbírka z poselství.
Høích tolerance
pøijímá
pøipustí
milosrdenství
maska tolerance
uèení tolerance
falešná tváø tolerance
tolerance spoleènosti
volnì chápaná tolerance
musíme mít v úctì názory jiných náboženství
nikdy mi neubližujte tím, že køesanství posunete na druhé místo
to je nebezpeèná teorie, když pøijímání chápete jako pravdu (pøijímat ještì neznamená dát za pravdu)
nikdy nemìjte nutkání k tomu, abyste odhodili svou víru
dùvody tolerování høíchu jako lživá tvrzení:
høích považují za obyèejnou lidskou slabost,
na høích hledí jako na potøebnou vìc,
høích považují za obèanské právo,
jsou lživá tvrzení, že abortus a popravy slouží k ochranì padlých
2 POSELSTVÍ PRO UKÁZKU ZE SBÍRKY, KTERÁ JE V DALŠÍM PDF DOKUMENTU
499. Poselství Ježíše ze dne 20. èervence 2012 v 17:46.
SVÌTU BUDE BRZY PØEDLOŽENA NEJPODLEJŠÍ LEŽ, KTERÉ LIDSTVO V TÉTO CHVÍLI NEMÙŽE ROZUMÌT.
Má drahá, milovaná dcero,
tøi a pùl roku, perioda Velkého soužení, zaène v prosinci 2012.
To je doba, ve které Antikrist vystoupí jako váleèný hrdina.
Jeho duše byla pøedána Satanovi, který vlastní každou její èást.
Mocí, kterou bude vládnout, zpùsobí, že èasem bude na nìj pohlíženo nejen jako na mírotvorce, ale lidé si budou myslet,
že jsem to Já, Ježíš Kristus, Spasitel lidstva.
Èasem také uvìøí, že Antikrist byl poslán, aby oznámil [mùj] Druhý pøíchod.
Proto tak mnoho nebohých duší s ochotou pøijme jeho znaèku, znamení
šelmy.
Nebo on je v každém ohledu šelmou, kvùli zpùsobu, jakým se sám Satan
bude v jeho tìle projevovat.
Uskuteèní na obloze zázraky.
Bude uzdravovat lidi.
Bude hlavou nového svìtového náboženství. Spolu s falešným prorokem,
který bude stát v èele vnìjšího obalu katolické církve na zemi, budou tìsnì
spolupracovat, aby oklamali všechny Boží dìti.
Svìtu bude brzy pøedložena nejzrádnìjší lež, kterou lidstvo, jako takovou, v
této chvíli nemùže poznat.
Nebo ti z vás, kterým byla dána Kniha Pravdy, tato svatá poselství, aby
varovala lidstvo o tìchto vìcech, slyšte toto:
Jejich plán bude tak vychytralý, že mnoho lidí bude oklamáno milujícím
lidským zevnìjškem, ve kterém svùj ohavný plán pøedstaví svìtu.
Antikrist a falešný prorok mezi nimi již dokonèují své plány na své zlovolné
panství a první vìc, ke které dají podnìt, bude eskalace války na Støedním
Východì.
Antikrist bude hlavní osobou tahající nitky v pozadí. Pak vystoupí a nechá se
poznat jako zprostøedkovatel mírového plánu.
A to bude ta chvíle, kdy svìt jím bude okouzlen.
Mezitím falešný prorok uchvátí moc uvnitø katolické církve.
Ta bude velmi brzy vtažena do nového svìtového náboženství, zástìrky k
uctívání Satana.
Základním cílem této ohavnosti bude zbožòování sama sebe, a zavedení
zákonù, které budou zahrnovat dvì vìci:
Zrušení svátostí a zrušení høíchu.
Pravé svátosti budou dostupné jenom od tìch knìží a jiného køesanského
duchovenstva, kteøí zùstali vìrní Mnì. Tyto svátosti budou nabízet ve zvláštních
nouzových kostelech.
4/1 Zrušení høíchu bude zavedeno schválením zákonù, které budou vypadat,
že hájí toleranci.
Ty zahrnou potraty, eutanazii a sòatky párù stejného pohlaví. Kostely budou
pøinuceny povolit manželství párù stejného pohlaví a knìží budou pøinuceni je
požehnat v mých oèích.
V tomto èase budou sloužit svou vlastní verzi mše svaté. Jejich obì svaté
eucharistie, kdy hostii znesvìtí, se bude konat v katolických kostelech.
Pøi takových mších pøítomen nebudu, a budu také chybìt v samotných
kostelech, kde Mì budou takto zneuctívat.
Pro mé následovníky budou všechny tyto skuteènosti velmi dìsivé. Už více
nebudete moci mít užitek ze svátostí, s výjimkou od knìží ze zbytku mé církve
na zemi.
Z tohoto dùvodu vám nyní dávám dary, jako plnomocné odpustky k
odpuštìní vašich høíchù. Pro katolíky to ale neznamená náhradu svaté zpovìdi.
To bude zpùsob, jakým budete moci zùstat ve stavu milosti.
Aèkoliv miliardy lidí se bìhem Varování obrátí, tato proroctví se pøesto
uskuteèní. Ale mnoho z toho mùže být zmírnìno modlitbou, aby se zmenšilo
utrpení a oslabilo pronásledování.
Vy, moji následovníci, nezapomeòte na to, že jste vždy ochraòováni peèetí
živého Boha.
Musíte rozšíøit tuto peèe a dát ji tak mnoha lidem, jak je to jen možné.
Prosím, pochopte, že vám øíkám o tìchto vìcech, abych vás pøipravil na to, abyste mohli zabránit co nejvíce duším
pøijmout znaèku šelmy.
Satan v tìch duších, které si vezmou [jeho] znaèku, použije svou moc, aby je posednul, a pak bude velmi tìžké je
zachránit.
Moji následovníci, prostøednictvím této mise vám budu dávat instrukce na každém stupni této cesty. Nesmíte dovolit, aby
do vašich srdcí vnikl strach, nebo to budu Já, kdo vás naplní odvahou, silou, odolností a dùvìrou povstat s hlavami
vztyèenými, až budete kráèet v mé armádì.
Nezapomeòte, že Satan nemùže tuto bitvu vyhrát, nebo to se nikdy nemùže stát.
Jenom ti, kteøí jsou obdaøení peèetí živého Boha a ti, kteøí zùstanou vìrní a pevnì oddaní Bohu, mohou zvítìzit.
Váš Ježíš
3 JAK SE DÍVÁM JÁ NA TOLERANCI
Mezitím, co toleruji èlovìka, nemusím tolerovat, èi snášet to, že mì nìkdo zneužívá, že mi stále škodí, že svým
nepoøádkem pøestupuje hranice mé trpìlivosti, že kvete, prospívá na úkor druhých.
Napøíklad z podvodu, krádeže, neèestného nepøípustného chování.
Kde zaèíná tolerance a kde zaèíná moje hloupost, že nechám na sebe kydat smetí, pøièemž mám možnost uchránit
sebe? Je otázkou, kdy se má høíšný èlovìk pacifikovat, kdy se má uklidnit v jeho divokém chování. Zatím ještì žijeme èasy,
kdy máme dostatek právní ochrany k tomu, aby viník byl donucen k respektování práv druhého. Není tøeba ho muèit,
nenávidìt, pohrdat s ním. Dát mu na vìdomí, že jde nesprávnou cestou, to ano.
Je mùj problém, jestli neupozorním druhého na to, co se mi nelíbí a neudìlám to, pøitom nemusím mít obavy, že mi nìkdo
za to ublíží.
4 STANOVISKO LÁSKY (DLE MÝCH ZNALOSTÍ) NA POLI TOLERANCE
Láska nemùže tolerovat zlo, høích. Láska mùže odpouštìt høích. Láska mùže smazat høích. Zlý musí z cesty pøed
dobrem, pøed pravdou, pøed láskou, pøed Božím øádem. Zlo nesmí øídit život.
Láska a zlo jsou v rozporu mezi sebou. Láska miluje èlovìka a pøitom chce z nìho vymýtit zlo. Chce pomáhat èlovìku
zbavit se zla. Zlo se nesmí tolerovat zlu se má vyhýbat, zlo se má odstraòovat.
Èlovìk touží milovat láskou Boží a být milován Boží láskou. Èlovìk má své koøeny v Bohu. Zlo brání èlovìku v tom, aby
žil plný, dokonalý, nerušený život v lásce.
5 ON TEN SVÌT TAHÁ ZA NOS
Svìt má za to, že nejvíce nešvaru, nenávisti, náboženské intolerance, produkují náboženské hádky. Je tak dotíráno
svìtu, aby toužil po klidu a aby vyjádøil svou nespokojenost. Zároveò se rodí v nìm náklonnost k logice, že je potøeba mít
nìkoho, kdo by sjednotil všechna náboženství, napøíklad uplatòováním jakési „velké tolerance“.
To se prý stane, že vystoupí vùdce, který sebe bude titulovat za hlavu všech náboženství. Ke svému úspìchu žádá jednu
podmínku, a to vymýcení, likvidaci køesanského náboženství. Tedy právì opak náboženské tolerance.
Jeho podstatným cílem je útoèit na dílo Boží, útoèit na Stvoøitele. Dosáhne toho, že mu svìt naletí a pøispìchá mu na
pomoc. Mezitím on znièí èlovìka, jeho ideály, jeho svobodu, jeho existenci. Lže, nenávidí, likviduje èlovìka s asistencí
samotného èlovìka. To je Antikrist.
Mstitel za to, že mu Bùh nikdy nedovolil a ani nedovolí, aby se stal Bohu rovnocenným. Pøedstírá mír a vyvolává války.
Zaslepuje lidstvo svými dokonale vymyšlenými lži. Nemohl by škodit, kdyby mu èlovìk svou svobodnou vùlí nepomáhal,
kdyby zlo do sebe nepustil.
Proto je Bùh nucen k vymazání zla používat tresty svìtových mìøítek. Èlovìk se musí pøed Bohem pokoøit a za to
dostane vìèný život. Satan to neuèiní a proto tím volil vìèné zatracení. Zlo nemùže zvítìzit, nemùže trvat vìènì, protože
Bùh si bere zpìt svùj prostor. Chce vrátit svým tvorùm øád. Tento øád musíme mít pøedevším v sobì. Tak budeme v harmonii
s celým stvoøeným svìtem. Tak bude vládnout mír a klid ve všem. Toto se projeví v klidu a míru lidstva následující éry. To
všechno se chýlí ke svému zrodu a proto svìt brzy pocítí porodní bolesti v tomto ohledu.
6 V TOM NÌCO NENÍ V POØÁDKU, KDY UŽ I ÈLOVÌK SE MUSÍ TOLEROVAT
Co se toleruje obyèejnì zlo, jinakost, charakter, kuøák, drobné pøestupky, deformace duševních stavù, duševních
hodnot, znièení duchovního bohatství jedince nebo národa, znièení øebøíèku hodnot.
Èlovìk nemùže být pøedmìtem tolerance. Èlovìk musí být milován láskou Boží. Pøedmìtem tolerance mohou být dìje,
stavy kolem nás. Každý nech zvažuje, co míní tolerovat. „Èlovìk mùže všechno, ale ne všechno mu prospívá.“ Jsou, kteøí
svou svobodnou vùli využívají ke konání dobrých, užiteèných skutkù a jiní ji zneužijí. Pak se diví, když jim neprospívá.
Mnohým Bùh pøipadá, jakoby všechno pøehlížel. Jiní vlivem tohoto klamu zvažují, zda mají vìøit v existenci Boha, protože
prý jinak jak by mohlo být tolik zla po svìtì.
To je tím, že nechápou, co zmùže láska a milosrdenství.
Láska je nekoneèná a milosrdenství Boha zatím nedalo místo pro spravedlnost
Boha.
Bohu se nelíbí høích. Høích nahlodal síly, které drží pohromadì stvoøený svìt. Aby
svìt byl chránìn pøed úplným rozpadem, musí se dát místo Boží spravedlnosti.
Nìkdo z omylu zase toto považuje za zlo. To není zlo. Pouze Bùh všechno stvoøí nové,
aby bylo hezké, pøíjemné, bezvadné. Komu jinému, než nám, lidem.
Pøesto, že jsme na zaèátku jasnì vysvìtlili, že lidský život nepatøí do otázek
tolerance, protože každého musíme mít rád a chovat k èlovìku úctu, jsou nedostatky
pøi vzájemném hodnocení lidí.
Vzájemná snášenlivost má mnoho prasklin. Jsme schopni obyèejným pohledem
získat nechu k druhému, jindy i zavraždit druhého protože je jiný. Napøíklad Rus
Amerièana, pohané køesany, bílé barevné a cikány, atd.
Hrùza budoucnosti jde právì z toho že „skupina nového svìtového øádu“ èlovìka
netoleruje. Chce ho pouze používat, využívat, a jestli se mu nehodí je ochotna
èlovìka zahodit. Podle jejich logiky skupina bude nadøazená nad národy, a má stát
mimo lid. Høích dá pod ochranu zákona. Dobro a boží lid bude pronásledovat.
7 SPRÁVNÉ ZACHÁZENÍ S TOLERANCÍ
Høích, zlo se nemùže tolerovat. Tím, že høích pøehlížíme u druhých, pøehlížíme i u
sebe. Souhlasíme s tím, že všichni høešíme, mùžeme konat zlo. Høích (podlost,
nesnášenlivost, zvrhlost, smilstvo, neèestnost, prostopášnost, atd.) se musí
likvidovat. Ne èlovìka likvidovat, ale høích v nìm. Jak? Správným postojem,
pøíkladným chováním, výchovou, úèinnou distancí, držením odstupu od tìch, kteøí
chtìjí jiné nakazit duševními poruchami, kteøí šíøí smrt duše. Nejvhodnìjší pøíležitosti
k tomu jsou volby do zastupitelských sborù, dùslednìji volit osoby do vlády, opatrnìji
volit funkcionáøe na nižších stupních, ve sféøe pro služby obyvatelstvu. Být citlivìjší pøi
hodnocení obèanù. Ne jenom kritizovat, ale žádat pro nì patøiènou odmìnu, projevit
jim sympatii napøíklad i ve sdìlovacích prostøedcích, pomáhat jim v jejich rùstu.
Dáváme-li do popøedí lidí kteøí jsou ochotni vytváøet lepší hodnoty v prospìch dobra,
pocítí to kladnì celý národ, pak tím roste všeobecné blaho.
Jak toho dosáhnout? Bùh všechno zjevil. Je tøeba studovat, èíst jeho uèení a
pøedávat ho dál. Tak budou všichni pouèeni a budou umìt správnì volit mezi dobrem
a zlem.
8 PRONÁSLEDOVÁNÍ KØESANÙ
Pronásledování køesanù v budoucnosti bude vycházet právì z neshody v otázce
tolerance. „Køesan je na tomto svìtì, ale není z tohoto svìta.“ Jestli není z tohoto
svìta, tak nemùže pøikyvovat na všechno, co mu tento svìt nabízí. Svìtu se to nelíbí,
protože chce nabrat ostøejší odklon od Boha. Køesané, když vidí, jak rychle a
mohutnì se rozmáhá zlo, kladou pøekážky patøiènému zákonodárství, protože
zákonodárství tajnì chystá uvést do platnosti mnoho nebezpeèných zákonù, èím by
poškozovali obyèejné lidi.
Proto zákonodárství si pro sebe vytvoøí potøebné klima, a to je pronásledování a
fyzická likvidace køesanù. Protože tomu budou mnozí tleskat, satan bude na nìjaký
èas úspìšnìjší. Ovšem jen do té míry, do jaké mu to Bùh dovolí. Tomu se øíká
pøesívání. Kdo propadne sítem, ten nalezne svoji zhoubu. Tato oèista se dìje v zájmu
další éry, ve které bude ideální shoda s Bohem a dosud nepoznané štìstí všech bez
sebemenší pøítomnosti zla.
9 VÝZNAM SLOV - škodlivé zmìny, následkem vyvrácení správného
významu slov
- Bude zákaz pojmenovat vìci vlastním jménem
- Vyøknutí pravdy bude høích a bude trestatelné
- Pøekrucování bude hlavní èinností uèitelského úøadu
- Místo poskytování vìdomostí se bude konat vymývání mozkù
- Místo ukazování správné cesty bude pøivádìní na scestí
Snad by bylo lépe, kdybychom zùstali vìrní, tolerantní ke správným významùm slov. Již nyní se objevují stále hustìji
pøípady, kdy lidé mezi sebou mluví o jedné vìci a pøitom každý myslí na nìco jiného. Tato pomatenost, tento babylonský
stav se mùže dostat do nejzávažnìjších èástí zákonodárství a budeme se divit, až nás budou mlátit cestou-necestou, a
nebudeme mít možnost se obrátit nikam pro pomoc. Samozøejmì Bùh zùstane vìèným ochráncem. Bùh si ale pøeje
pracovat v nás, skrze nás. Buïme tedy vìrní pravdì.
10 ROZŠÍØENÍ A ROZKVÌT NARCIZMU
Že by narcizmus byl ten nejvìtší postrach, nejnebezpeènìjší nemoc lidstva? Když každý sám sebe volí støedem svého
zájmu. Každý se bude starat pouze o sebe? Aby toho nebylo málo, budou zakládat narcistické skupiny, aby sebeláska se
stala životním stylem? Èi snad to budou považovat za neodmyslitelnou potøebu k životu. Je až neuvìøitelné, že by vládl nad
zemìkoulí nìkdo, kdo trpí narcizmem. Vždy to je klíè k tomu, jak vyhubit svìt do posledního èlovìka.
Normální èlovìk za normálních okolností by se ani neodvážil být takovým uèitelem, protože jeho žák, jakmile by pochopil
látku, zároveò by si uvìdomil, že jeho uèitel je jeho nepøítel anebo v lepším pøípadì pouhý prostøedek pro jeho život.
Vždy podle nich má milovat každý jen sebe. Nìco takového mùže uèit pouze takový tvor, který dobøe ví o sobì, že ze
strany èlovìka je nedosažitelný. To je satan. Pøitom si musíme uvìdomit, že to uèí „globální skupina nového svìtového
øádu“. Na rùzných místech lze se doèíst, že s tím ne málo spoleèného má i svobodné zednáøství.
Je logické, že kdyby dosáhly svého cíle jako skupiny, zákonitì by se znovu rozpadly na osoby, na jednotlivce, protože je
to stìžejní vlastnost narcizmu. Velice jednoduchou logikou lze se dovtípit, že je potøeba se bát této skupiny, protože v jejich
oèích pes má vìtší úctu než èlovìk.
Vymývání mozkù je opravdový jev v praktickém životì. Umí být velice nebezpeèné. Zkusil bych to vyjádøit úsmìvnou
myšlenkou. Dokáže pøesvìdèit èlovìka, že je možné vykovat kladivem osu pro kola jeho osobního auta. Tak se chovají
mnozí, když stojí pøed vážnými záležitostmi. Totiž ani ti nejsou lepší, kteøí zkusí se postavit proti Bohu.
Satan tak dokáže u dotyèných zaslepit oèi, mozek, srdce (mezi jinými vymýváním mozkù) že pod vlivem jejich touhy po
moci, jejich pýchy, atd. nedokáží zásadní vìci pochopit. Tuto krutost dokáže léèit pouze Bùh. On ovšem prosí od nás
prostøedek modlitbu naši.
11 JAK ŠKODÍ POLITICKÉ STRANY
Vydáme-li se za pøíèinami, proè dokáže narcizmus u jedince èi skupiny vykazovat vzrùstající tendenci, nemusíme chodit
daleko.
Chování dnešních politických stran, v rozporu s jejich sliby, je nepøestávající snaha „hrabat k sobì“.Již dávno pøišli na to,
že lží, krádeží získají sobì sympatii nic netušící vìtšiny døív, než konáním dobrých skutkù. Volili tedy narcizmus za
elementární složku své existence. Když se pak objeví nové mocenské spojenectví, které své úspìchy v budoucnu staví
èistì na narcizmu, nebude pøipadat v oèích davu, které je již navyknutý na tento druh zla, za nic zvláštního.
Snad všichni vìøí, že narcizmus pomocí souèasné techniky by nedokázal promìnit naši planetu v mrtvou pouš. Protože
takový zloøád je souèástí vzpoury proti Bohu a jeho tvorùm, musíme vidìt, že vskutku, úplná likvidace života na Zemìkouli
je jejich cílem, i když mnozí z kazisvìtù zrovna až tak daleko nemyslí. Díky Bohu takové plány Bùh nedovolí vést do konce.
Druhá otázka je, kolik zla budou moci napáchat i tak.
Co dodat k nástrahám, k nebezpeèím, které na nás v budoucnu èekají. Jsou jako veliké zvíøe, které nám pøipadá
dostateènì ochoèený, zvíøe, které jedním šmahem dokáže smrtelnì zranit. Tak dlouho si nechává sebou hrát, až jednou
zaútoèí. Ba, jsou i takové šelmy, které takové hry sami vyprovokují. Stokrát se jen tváøí jakoby kousne. Ovšem jednou
doopravdy kousne a to již smrtelnì.
12 RODINA A GLOBÁLNÍ SKUPINA NOVÉHO SVÌTOVÉHO ØÁDU
Díváme-li se na narcizmus z hlediska rodiny, rozkládá rodinu. Rodina bývá orientovaná na úctu a lásku k druhému, na
ochotu pomoci druhému. Prý od èlenù globální skupiny se oèekává co nejvìtší distance od své rodiny a pøíbuzenstva. Myslí
se tím i na citovou nezávislost. Jdou zprávy i o tom, že svou skupinu považují za svou rodinu, èímž se vyjadøuje požadavek
co nejvìtší zavázanosti, zaangažovanosti ke skupinì.
13 CO SLIBUJE SKUPINA NOVÝ SVÌT
Ta skupina, která hodlá toleranci ukázat ve svém novém svìtle.
Je prý pouze otázkou èasu, aby se to stalo. Vše je dovoleno, co se pøíèí zákonùm daným od Boha smí se høešit. Smíš
likvidovat svou duši i tìlo.
Nesmíš si užívat svou svobodu. Nesmíš žít svou víru, nesmíš obchodovat, nemùžeš se dostat k potravì, nesmíš ty
vychovávat svoje dìti, nemùžeš volit, nedostaneš právní oporu, ochranu, nemùžeš být rovný s druhým, nic nemùžeš
diktovat, nemùžeš mít své soukromí, svùj soukromý život.
Staneš se moderním otrokem. Jsi majetkem, prostøedkem druhých. Jsi
vydán na pospas zvùli cizím lidem. Vnucují ti pøijímání globálního oèkování,
smrtelnou injekci. Vnucují ti mikroèip, které tì nejenže pøipraví o všechen
majetek, ale i usmrtí, tvou osobnost nièí a tvou duši uvrhne do pekla,
protože to bude znamení na tobì, že patøíš satanu. Tím splníš tvou
povinnost, tj. mít úèast na dávno naplánovaném snížení poètu populace po
celém svìtì.
Mùžeš být pouze dole.
14 ZNEUŽÍVÁNÍ SLOVA TOLERANCE
Zlo se nesmí tolerovat. Mùžeme øíci, takový pojem, že tolerovat dobro
nikdy nemusel existovat. Vždy dobro není odkázáno na toleranci, protože
je užiteèné. Nìkdo má zájem dìlat zmatky v hlavách lidí.
Zastánci ïábelské skupiny pro ochranu zla žádají toleranci vùèi zlu, i
kdyby to mìli uzákonit pomocí zákonodárství. Tedy o høíchu, zlu mluví jako
o pouhé drobné slabosti, o nìèem, co potøebuje ohleduplnost. Dobro (z
hlediska zla) považují za nebezpeèné, nepøátelské, zlé a trestuhodné. Zlo
nech není pøedmìtem øešení, protože jednoduše se má brát za dobro, za
záležitost zcela nevinou.
Pro høích se žádá tolerance, a dobro pronásledují nejpodlejšími
zpùsoby, nesnesou, netolerují. Co to je? Nejdrzejší útok satana.
Tento útok intenzivnì vyèítá všem, kteøí touží po poøádku, že si dovolují
vyjádøit svou touhu. Naøknou je tím, že omezují svobodu druhých (tito
omezované mohou být podvodníci, teplí, zastánci umìlého potratu, atd. ).
Jedná se o obyèejné zneužívání slova tolerance.
Mnoho obyèejných hodných lidí se nechají pøesvìdèit, že kdo nemá
dovoleno dìlat praseèiny, vylomeniny, trpí tím, že vùèi nìmu nìkdo vyjádøí
svou nelibost. Proto mnozí zastánci dobra a poøádku se stáhnou do sebe,
aby nebyli vystaveny pranýøování vìhlasné obranì, kritice lidí žijících bez
zábran, kteøí nešetøí urážkami na všechny strany. Ti zase jsou vysmáti a
koupou se vesele ve své špínì dál. Díky takové své pøevaze zastánci
volných mravù pøímo likvidují ty kteøí touží po smysluplném životu, po
èistotì života, po životì v souladu s vìènými zákony Boha. Tak je to prý
naplánováno a bude škodit lidem dobré vùle do té doby, pokud Bùh jim ten
prostor ponechává, aby mìli èas také na obrácení.
Satan by nic nezmohl, kdyby mu èlovìk neasistoval. Tento neøád je
výsledkem obrovské škaredé práce, kterou zednáøi zahájili již ve
støedovìku. Ani to by nebyl tak velký problém, kdyby lidé po celém svìtì
použili neúèinnìjší zbraò modlitbu rùžence. Rùženec nevymyslel èlovìk.
Rùženec dostalo lidstvo jako dar, zbraò pro svou ochranu.
15 POØÁDEK VÌCÍ PODLÉHÁ JISTÉMU TAJEMSTVÍ
Napøíklad, jsou-li dání dobøí a zlí dohromady na jednu loï, zlí jsou
intenzivnìji solidární, zorganizují sebe (pro bitvu) proti dobrým. Jsou
schopni bìhem krátkého èasu vytlaèit dobré do vody. Záminka mùže být
lhostejná. Napøíklad, že je málo místa na lodi.
Jestli jsou na lodi pouze dobøí, jsou mezi sebou šastní. Láska a
vzájemný soulad kvete mezi nimi. Mají obrovskou snášenlivost, mohou
pojmout mezi sebe veliké množství osob. V jejich spoleènosti všichni
mohou mít své místo.
Jsou-li na lodi pouze zlí, je mezi nimi obrovská neshoda, nenávist,
roztržky, a není tam ani stín radosti èi štìstí. Vytvoøí si sobì pekelnì
bolestné klima. Jsou schopni znièit i loï pod sebou. Tak je to v poøádku.
Bùh nedovolí, aby na Zemìkouli vládlo pouze zlo. To ví každý, že by to
skonèilo totálním znièením planety. Satan, který je øídí, si nepøeje nic jiného.
Bùh pokládá za lepší øešení, že by v jedné vhodné chvíli udìlal velikou
oèistu, a zlo spolu s jeho otcem, satanem strèí na oddìlené místo, kde
každému „podle jeho zásluh“ jeho zlo padne na vlastní hlavu. Dá se øíci, že
v souèasném životì, kdo nachází radost v konání zla, vyplòuje objednávací
lístek, jak si pøeje být trápen a to vìènì. V tomto trápení je nebude nikdo
rušit a ani oni nebudou tím rušit ostatní, kteøí budou jinde. Napøíklad bydlet v
nebi. Stojí to za to, zamyslet se nad nìèím takovým, než se nìkdo otoèí zády Bohu a jeho uèení.
16 VÌZNICE SE VYPRÁZDNÍ?
Když se tedy zlo bude považovat za dobro, vyprázdní se vìznice? Nikoliv. I když by se splnil pøedpoklad, že vrahové,
zlodìji, násilníci, atd. budou pouštìni na svobodu, jejich místa obsadí jiní. Napøíklad otcové rodin, kteøí se budou vzpírat
proti tomu, aby stát vyvlastnil jejich malé dìti, aby pøišli o právo se starat o své potomky. Do vìznic se mohou dostat všichni,
kteøí budou žádat vrácení svého tìžkou, poctivou prací získaného majetku, oloupeného mocí.
Proè? Protože ti, kteøí mají užitek ze spoluúèasti na moci, jsou všichni zlodìjové nìjakým zpùsobem, a samozøejmì ten
oloupený majetek je u nich. To není fantazie. Touto cestou svìt již dlouho kráèí, na takovém systému stojí mnoho státních
zøízení. Ne všichni se dostali zatím na tyto zastávky pøi takové cestì. Koho zajímá, že na konci cesty je propast? Satan jim
dá uvìøit, že v té propasti jsou zlaté doly a až se odtud vyhrabou, budou bohatší.
Jestli si nìkdo myslí, že to jsou pohledy do budoucnosti, je tøeba øíci, že ne. Jsou to pouze pohledy do naší nedaleké
minulosti. Satan má èas od èasu takové triky, že si získá, vychová hloupé diktátory. Tìmto událostem obyèejnì pøedchází
tajnì konaná nìkolikaletá školení, vymývání mozkù, klamné sliby o hezèí budoucnost.
Strašné vzpomínky. Mezi první kroky patøí, že seberou od rodin a od každého chléb, majetek, možnost se dostat k jídlu.
Pomocí zákonù a vojenské moci pøipraví sobì ochranu, aby se stali nezranitelnými. Kdo se jich chce dotknout, toho èeká
šibenice. Mají radost z davových poprav, protože ty mají odstrašující úèinek.
Kdybyste vidìli, co jsem vidìl v padesátých letech... Nastane rozklad rodiny, protože otec daleko od domova s velkým
vypìtím hledá minimální potravu. Nervovì jsou všichni napnutí. Mají pocit, že jim nìkdo vzal pùdu pod nohama a pøed
sebou mají nejistou budoucnost a nedohledno. Není èas, síla myslet na nic jiného, než na to, co budu jíst zítra. Je konec
klidných povídaèek. Aby dohnali rodinu k šílenství, seberou rodièùm jejich nejmenší dìti, jakoby na pomoc pøi záchranì
tìch nejmenších, protože otec nemá na to, aby splòoval své povinnosti - mezi nimi nacházet potravu pro rodinu. Této
škaredì vykonstruované strategii ze strany moci se nesmí nikdo vzepøít. Kdo neposlechne, za každou malièkost se octne
proti zákonu a mùže oèekávat nejpøísnìjší tresty. Vìznice jsou i místa pro nucenou práci a tak výroba s bídou pokraèuje.
Jestli mocnost nehodlá se starat takto o výrobu, je nejpohodlnìjší konat veliké popravy.
Každý se ptá, proè? Šeptají si vzájemnì pro nic-zanic, protože chtìli jen poèestnì žít.
Mládež vykraèujíce do života se nestane oporou, protože jim nikdo neposkytne budoucnost, nedovolí jim rozvíjet své
schopnosti, nadání. Nebudou moci studovat, a budou bez šance si osvojit nìjaké øemeslo èi jiné povolání. Podlomení,
zeslabení, pøemožení apatií, otupìle budou jen pøežívat.
Moc úpí, je stále agresivnìjší, protože cítí svou zkázu. Elitním skupinám Bùh nedovolí všechno, co se jim namane a
budou nespokojeni, že své stavy si pøedstavovaly rùžovìji. Satan chechtá, a jen poøád opakuje - „všechno se mùže“.
To byla taková rychlá, krátká smìsice myšlenek o tom co bylo a mùže být.
17 DÌJINY SE OPAKUJÍ?
Život v této oblasti v padesátých letech byl zaøízen tak, že doznívalo tradicí vybudované soukromé podnikání. Nový
režim všem, kteøí mìli by i mírný nadbytek dal titul „kulaky“, nebo „nenažraní utlaèovatele“. Chudší vrstvy štvali proti nim,
aby se vyrovnaly majetkové vztahy pomocí revoluce.
Nejvíce se báli toho, že se lid dokáže zorganizovat a pùjde vlastní cestou. Proto zakázali všechny strany. To je základ
diktatury. Ovšem nejmohutnìjší bývala a je ve svìtì náboženská sféra. Svìt nechce pøijmout, uvìøit, kolik síly a vnitøní
duševní podpory dává Bùh v tìžkých èasech. Tato neviditelná (pro nì fantom) síla zpùsobila a zpùsobuje nejvìtší starosti
mocnostem. Zatímco moc má zájem zpùsobit ochromení spoleènosti, aby se lid vnitønì podlomil, Bùh dává novou sílu pro
své dìti k pøežití, protože všechno je jen hra na èas. Vše pomine. Jako vnitøní hlas se hlásí: „dìti moje, nemìjte strach“. I
nyní se musí zaèít pronásledováním køesanù, jak už to dìlali v padesátých letech a na zaèátku našeho letopoètu.
Od té doby technika jak je to všem známé udìlala velké kroky vpøed. Ovšem, co málokdo ví, je to, že se dostala
mnohem dál a došla až tam, že dokáže znièit ne jenom tìlo, ale i duši, zapøíèinit smrt nejen tìla ale i duše. Toto málokdo
chápe jestli vùbec chápe tak jako køesané, nebo ti, kteøí pøijali uèení køesanské. Køesané v prùbìhu staletí nejen se
chrání ale i útoèí proti tìmto silám. Bez køesanù, bez následovníkù Boha by tento svìt již dávno vypadal mnohem hùø.
Jak bojují? Pomocí rùžence, tím køehkým modlitebním øetízkem, jenž jediný má takovou sílu, že je schopný zneškodnit
satana, který jinak nezná brzdnou sílu, který navádí lidi na nejhorší èiny.
Modlitba je síla, kterou Bùh daroval lidem již na poèátku èasù. Sílu modlitby Bùh sbírá a využívá pro ochranu lidí.
Kdo se modlí? I dnes, v tìchto èasech dává Bùh svá poselství, aby se èlovìk nenechal drtit pod tíhou momentálního
trápení. Dívej se radìji do krásné budoucnosti, která èeká na tebe. Všem, kteøí mají svého pravého Boha, kdo pøijímá
Stvoøitele svìta, kdo se netoèí zády Trojjedinému Bohu, je zajištìna kouzelnì krásná budoucnost. Vlny zdivoèelého moøe
tì sami vyhodí na bøeh s krásnou zelení, jestli se držíš Boha.
Na to èeká Bùh, kdybys zoufale hledal øešení. Jiné øešení, jako cizí síly, náhoda, zázrak, není. Bùh vzkazuje, že se blíží
vaše vysvobození, tìšte se. Nebude již satan, nebude zlo, nebude hlad, útlak. Takový zázrak mùže být pouze od Boha.
Stejnou silou jako modlitba, mùže úèinkovat i høích, jenže obrácenì svou rozkládající silou. To používá satan ke znièení
svìta. Tak mohou všichni mít úèast svou modlitbou na nápravì vìcí, a jsou to mladí èi staøí, kteøí tvrdí o sobì, že jsou
bezmocní. Èili do škaredého obrazu svìta se musí promítnout i velikost høíchu rozšíøeného po celém svìtì.
Ve zmínìných padesátých letech satan mohl manipulovat s tím, že mezi lidmi nebyla materiální, majetková rovnost
navádìl, že se to dá násilím dosáhnout.
Nyní zkouší obléci do falešného obrazu duševní stav. Proto se chytá slova tolerance. Snaží se pozmìnit až do krajnosti
poslání slova tolerance. Prý na nìjaký èas se mu bude daøit a ten èas bude chtít využít na provedení co nejvìtších lotrovin.
Aby bylo u toho mohutné krveprolití. Ani válka nebude výsledek dlouhotrvajících diplomatických nezdarù. K pøekvapení
každého zavítá zcela neèekanì a prostì je. To je ten spìch. Ovšem tajná pøíprava na to všechno zlo co se i v budoucnu
bude stát, dít, trvá od støedovìku, kdy vzniklo svobodné zednáøství. V takovém èasovém rozmezí èlovìk ani neumí
pøemýšlet, ne že plánovat, stavìt strategii. Satan ano. Jenže ani on nepøekoná Boha.
Když jsme u té války, která zavítá ve své celosvìtové podobì, prý i ta bude muset být drzá, neèekaná, velice rychlá,
krutá, aby lidstvo se cítilo pokoøené. Satan si to pøeje. Prý to bude pyšná válka, která vùbec nekomunikuje s hodnotami, s
øebøíèkem hodnot. Proto bude tak bolestivé pøekvapení pro mnohé. Otec lži a všeho zla se baví nejvíc tím, že všechno
vyvrací. Vždy bojuje proti dobru a dobro je od Boha. Tím uznává a potvrzuje, že èlovìk je od Boha, pøináleží Bohu.
18 POCHOPME SVÙJ STAV
Nejvìtší smùlou èlovìka je, že dovede být tvrdohlavý vùèi záležitostem Božím.
Pøímìr lze hledat u znetvoøenì narozených. Napøíklad dvì osoby jsou srostlé v tìle vjedno. Jedno tìlo je silnìjší a druhé
je slabší. Šlo by je rozdìlit operací, tím že by mìli bolesti oba a slabší by zákrok nepøežil. Zatímco jsou spolu, slabší dostává
podstatnou potravu a svou sílu skrze silnìjšího. Kdyby to pøestalo, umøel by. Proto silný dostává víc informací od slabého,
než obrácenì. Ovšem silnìjší se musí víc starat o slabého. Bùh chce, abychom byli nìjak podobnì (samozøejmì jinak)
spoleèní s ním. To je jasnì vyjádøeno v podobenství o vinné révì. Èili bez Boha èlovìk nemùže žít, nemùže mít život,
protože Bùh je pramenem našeho života. Tak co poøád chce vzpurné lidstvo? Dokáže jen vymírat, pøièemž Boha bolí
odmítnutí jeho lásky. Jak zde, tak i u vinné révy je pøízvuk na ovoci a to je láska. Dávat lásku vzájemnì svým bližním a Bohu.
Kdybychom nedostali sílu z koøene, vymøeli bychom. Ve chvíli smrti, kdy naše duše opustí tìlo, vyletí z tìla, první otázka od
Boha pro naši duši bude znít, „Miloval jsi?“. Od toho se odvíjí tvùj další osud. Není radno se chovat povýšenì, když jde o
vìènost. Svou vìènost lze prohrát.
Nestarejme se pouze o to, co dostaneme, ale i o to, odkud pøichází. Vinná réva nedostává svou sílu a vše co potøebuje
jenom zespodu. Nárokuje i zpìtnou vazbu od šlahounù, od úrody. Tak bude dokonalá vzájemná výmìna v obdivuhodném
kruhu života, která zajišuje dokonalé zdraví. Tedy ne jenom ber, ale také dávej lásku, chceš-li žít dál.
19 NAPOSLED O TOLERANCI
Kdo se chce dostat do nebe, tam nemùže brát sebou znaky, projevy høíchu. Tyto Bùh netoleruje. Vzdor nedostatkùm,
které èlovìk nabral do sebe, Bùh èlovìka má rád, èlovìka Bùh pøijímá, ale do nebe ho pustí až ho oèistí od toho, co v nìm
nechce tolerovat. Napøíklad mohu tolerovat barvu šatu, ale špínu na nìm nikoliv.
Nebo napøíklad v prùmyslu tolerují jistou odchylku tloušky kovového plechu. To nìjakým zpùsobem vyjadøují. Tuto
hranici nenechají pøekroèit. Snad z palièatosti? Ne. Tato zmìna v tloušce by nedovolila materiálu se chovat jak se od nìho
oèekává. Výsledky by byly vadné výrobky, které by mohly pøivodit i katastrofu. Napøíklad takový plech jako souèást letadla
pøi vyšším pøetížení vypovìdìl službu, roztrhl by se a letadlo by se zøítilo i s lidmi. Kovový plech byl dobrý, jenom jeho
tlouška byla nepøijatelná. Tedy nad trochu odchylnou tlouškou se nesmí mávnout. Ani v nebi nelze žít s vlastnostmi, které
jeví odchylku od oèekávaných vlastností. Proè mám tolerovat to, co mùj nepøítel proti mnì používá. Pøesto, že mùj nepøítel
proti mnì nìco používá, mohu ho mít rád, ovšem to, co mi od nìho škodí to nemusím trpìt. Jestli nesnáším kouø jeho
tabáku, vyhnu se mu. Netrestám ho, nebudu ho nenávidìt. Jenom se mu budu vyhýbat. Jestli vidím, že jeho škodolibost je
pøíèinou toho, že kouøí v mé blízkosti, budu se mu vyhýbat i za tuto jeho vlastnost. Pokud se mu mohu vyhýbat, stále ho
nemusím napadat, nenávidìt. Tím, že se mu vyhýbám, bráním se a v jeho životì nepoužiji násilí. Tím vyjadøuji, že jako
èlovìka beru dle zásad zákona Božího. Nechám ho, aby mohl nadále chodit do práce, mohl se vìnovat své rodinì, mohl
chránit své zdraví. Tak jsem tolerantní vùèi jeho chování. V žádném pøípadì nemusím tolerovat jeho èiny. Jistì se mùže ptát
nìkdo, co když se mu nemohu vyhnout? Tak se jednoduše stupòuje hranice mojí sebeobrany a mohu využít i právní øád.
Ještì stále ho nemusím odmítnout jako èlovìka, nesmím v nìm napáchat škody, útoèit mu na život. Vždy každou chvíli se
mùže zmìnit tak, že z nìho bude milý rozumný èlovìk. Takových pøípadù je hodnì.
20 SEDM HLAVNÍCH HØÍCHÙ NARCIZMU
Tento text je komplet stažený z internetu
I když nejvíc jedincù nosí narcistické rysy ve své osobnosti, pøílišný projev toho se poèítá za chorobný, a jmenuje se
narcistická porucha osobnosti. Charakteristické je tím, že jedinec pøeceòuje své schopnosti, a v pøílišné míøe si dìlá nároky
na obdiv, na uznání. Hotchkiss vypracoval seznam, který je pojmenován jako sedm hlavních høíchù narcizmu.
Sedm hlavních høíchù podle Hotchkisse:
1. Nestydatost: Stydlivost je to, co se schovává za chorobným narcizmem. Tento problém nedokáží zdravím zpùsobem
zpracovat.
2. Magické myšlení: Narcistiètí se vidí jako dokonalí lidé a k tomu je potøeba mít iluze a deformaci: to je magické
myšlení. Využívají i projekci, aby stydlivost promítli na druhé.
3. Arogance: Sebeúctu nabudou opìt pouze tím, že podhodnocují druhé.
4. Závist: Své pocity nadøazenosti si zajišují tím, že schopnosti druhých zmenšují.
5. Oprávnìnost: Mají pocit, že mají právo na zvláštní zacházení, zaslouží si pøedbíhání, což vyplývá z toho, že sebe
považují za mimoøádné. Jestli o tom nìkdo zapochybuje, v oèích narcistických jedincù se jeví jako nepøíjemný, nevhodný
èlovìk. Pøíèit se jejich vùli vede k vypuknutí hnìvu.
6. Vykoøisování: Rùznými zpùsoby vykoøisují jiné, aniž by respektovali jejich city, zájmy. Druhého èlovìka drží v
podøadné pozici, z èeho se tìžko uniká, nebo je až nemožné.
7. Popletené hranice: Necítí své hranice, to že ostatní lidé existují zvl᚝ a nikoliv jako jejich vlastní rozpínání. Dle
narcistické domnìnky ostatní lidé existují proto, aby vyhovovali jejich nárokùm. V myšlení narcistickém nejsou hranice mezi
sebou a ostatními lidmi.
Dvì odvìtví psychologie zkoumá narcizmus: klinické a sociopsychologické.
Tato pøibližování se liší pøi vnímání narcizmu: První to bere jako abnormalitu, druhé jako rys osobnosti. Tyto dvì cesty
prùzkumu vytrvale kráèí dál oddìlenì, i když v jistých bodech lze vidìt soulad.
Podívali se do literatury o narcismu. Dle jejich tvrzení narcistiètí osoby mají následující vlastnosti:
Pozitivní: Mají lepší mínìní o sobì, než o druhých.
Samolibost, domýšlivost: Jejich názory, nazírání je témìø nesluèitelné se skuteèností. Porovnávání toho, jak
charakterizují sebe s objektivním mìøením se zjistilo že narcistiètí vytváøejí o sobì silnì pøehnaný obraz.
Zvláštní: Sebe vidí tak, že jsou jedineèní a zvláštní.
Sobecký: S rùznými pokusy se podaøilo potvrdit, že narcistiètí jsou sobeètí.
Orientace na úspìch: Na jejich nazírání dìdiènì platí orientace na úspìch.
Narcistiètí osoby vykazují malý zájem o dùvìrné, hluboké, mezilidské vztahy. Campbell a Foster (2007) mluví o èetných
rozporech v otázce, zda narcizmus je zdravá èi nezdravá porucha osobnosti, je diskrétní èi stále promìnlivé, obranný èi
útoèný mechanizmus, zda se shoduje u rodù, u kultur, mìní se èi je stálý. Campbell a Forster (2007) míní, že sebe-regulaèní
strategie jsou nejdùležitìjší k tomu, abychom pochopili narcismus.
Sebe-regulace narcistických osob pojímá v sobì snahu, aby sebe vidìli v hezèím svìtle, v poloze, že jsou výjimeèní a
dùležití. To se realizuje na osobní úrovni napøíklad v pøípadì poruchy vinu svaluje na situaci místo na sebe, nebo pøi styku s
lidmi daný styk využívá k uspokojení svých potøeb.
Campbell, Roeder, Sedikides a Elliot (2000) ve svých studiích vykazují odchylky v sebe-regulaci narcistických osob.
Pokraèování je v dalším PDF dokumentu, kde jsou zajímavá poselství k zamyšlení se. Vlivem toho jsem napsal tyto moje
myšlenky. Každé poselství tam má nìco spoleèného s tolerancí. Tomu dokumentu jsem dal název otázka tolerance ve
svìtle souèasných proroctví.