1. Cesta strojem Àasu

1. Cesta strojem Ëasu
Lesy nevypadaly vûdycky tak, jak vypadajÌ dnes. Nejprve se vyvÌjely podle mÏnÌcÌho se
klimatu a pozdÏji mÏl na jejich vzhled nejvÏtöÌ vliv ËlovÏk. Kdyby na ˙zemÌ »eskÈ republiky
nebyli û·dnÌ lidÈ, bylo by asi tÈmϯ celÈ ˙zemÌ naöÌ vlasti zarostlÈ hust˝mi, p¯ev·ûnÏ smÌöen˝mi lesy,
kter˝mi by sotva kdo proöel. Ale lidÈ tu ûijÌ uû dlouho. PojÔte se teÔ vydat na cestu Ëasem, zastavit se
v r˘zn˝ch historick˝ch dob·ch a podÌvat se, jak to u n·s vypadalo.
60
5
55
Stromy, a tedy i lesy, se na Zemi objevily ke konci prvohor. K tomu,
abychom si hned ze zaË·tku uvÏdomili, jak velk˝ ˙sek dÏjin
10
naöÌ planety procestujeme, n·m pomohou geologickÈ hodiny. 50
Vyj·d¯Ìme-li st·¯Ì ZemÏ pouhou jednou hodinou, pak jednotlivÈ
geologickÈ doby trvajÌ:
astr·lnÌ doba ZemÏ - 24 minuty
15
45
starohory - 8,5 minuty
prvohory - 3, 6 minuty
druhohory - 1, 7 minuty
Obr. 1
40
20
t¯etihory - 0,7 minuty
GeologickÈ
Ëtvrtohory (= st·¯Ì ËlovÏka) - 0, 7 sekundy
hodiny
35
25
JeötÏ p¯ed dobou ledovou u n·s bujel prales. Klima bylo daleko teplejöÌ
30
a vlhËÌ, takûe tu rostl les, kter˝ opravdu p¯ipomÌnal dneönÌ tropickÈ pralesy,
i kdyû v†nÏm rostly jinÈ druhy strom˘. V prvohor·ch to byly ohromnÈ p¯esliËky a plavunÏ, v druhohor·ch
se p¯idaly jehliËnatÈ stromy a nakonec ve t¯etihor·ch i stromy listnatÈ. PrudkÈ ochlazenÌ ñ doba ledov·
ñ ve Ëtvrtohor·ch vöak vöechno zmÏnilo. Z lesa byla najednou tundra - vöude jen liöejnÌky a mechy, jen
tu a tam zakrsl· b¯Ìza nebo vrba. To bylo v†obdobÌ staröÌ doby kamennÈ, kdy lidÈ byli lovci a koËovnÌci.
Teprve kdyû se pozdÏji oteplilo, objevila se u n·s borovice spoleËnÏ s b¯Ìzou. Nejprve byly porosty velmi
¯ÌdkÈ a ke¯ovitÈ. PozdÏji porosty b¯Ìzy a borovice, nÏkdy i†vrby, zhoustly. I jednotlivÈ stromy uû byly
vyööÌ, a kdyû se jeötÏ vÌc oteplilo, p¯idala se k nim lÌska. A†potom uû se zaËaly objevovat duby, smrky a
pozdÏji buky a bÏhem nÏkolika dalöÌch tisÌciletÌ se vyvinula takov· skladba, jakou zn·me z p¯irozen˝ch
les˘ dnes - p¯evl·daly v nich buËiny. A to uû jsme v†dobÏ bronzovÈ, kdy pomalu a nen·padnÏ zaËal
p¯ebÌrat vl·du nad lesy ËlovÏk...
ZASTAVENÕ PRVNÕ - DOBA BRONZOV¡
LidÈ uû umÌ obhospoda¯ovat p˘du a dokonce
pouûÌvajÌ prvnÌ kov - bronz. K zemÏdÏlstvÌ je pot¯eba
˙rodn· p˘da, a tak se lidÈ usadili v nÌûin·ch a u†¯ek.
Naprost· vÏtöina ˙zemÌ (asi devÏt desetin), z˘st·v·
neobydlena. Je pokryta hust˝m, vysok˝m smÌöen˝m
neprostupn˝m lesem, p¯ipomÌnajÌcÌm prales.
V†lesÌch vl·dne zvϯ - medvÏdi, rysi, jeleni, divok·
prasata a vlci. Stromy padlÈ st·¯Ìm se pomalu
rozpadajÌ a na jejich mÌstÏ vyr˘stajÌ stromky novÈ.
I o sv· prost· polÌËka musÌ Ëasto prvnÌ zemÏdÏlci
s†tÌmto pralesem sv·dÏt boj. Klima je uû podobnÈ
souËasnÈmu, proto si m˘ûeme p¯edstavit, ûe
takovÈto lesy by zde byly i dnes, kdyby z˘staly d·le
bez z·sahu ËlovÏka.
kolem roku 1500 p¯. n. l.
Obr. 2 Mapka osÌdlenÌ v dobÏ bronzovÈ
S pomocÌ mapy »R odhadnÏte, kde na mapce osÌdlenÌ leûÌ vaöe ökola. Rostl na jejÌm
mÌstÏ neprostupn˝ hvozd nebo uû zde sÌdlili lidÈ? VÌte, kdy se v mÌstÏ vaöeho bydliötÏ
objevili prvnÌ lidÈ?
2. Co je pot¯eba k ûivotu
UrËitÏ jste si na proch·zk·ch lesem vöimli, ûe kaûd˝ les je jin˝. NÏkter˝ je svÏtl˝, jin˝ straöidelnÏ tmav˝.
NÏkter˝ je tich˝, v jinÈm znÌ mnoho roztodivn˝ch zvuk˘. V nÏkterÈm na zemi kromÏ jehliËÌ nenajdeme
skoro nic, v jinÈm je zem cel· pokryt· zelen˝mi rostlinami i mal˝mi stromky. »Ìm to je, co pot¯ebujÌ
rostliny a ûivoËichovÈ k ûivotu? ZkusÌme na to spoleËnÏ p¯ijÌt.
Do jednÈ skupinky (po 2-3 dÏtech) dostanete obr·zek jednoho ûivoËicha nebo rostliny. Pokud jste
dostali t¯eba ûabku, p¯edstavte si, ûe jste se vöichni promÏnili v ûabky. TakÈ m·te papÌrek s popisem, jak
ûijete, co m·te r·di a co v·m vadÌ. PozornÏ si ho p¯eËtÏte.
PopovÌdejte si o tom, jak˝ je v·ö typick˝ ûabÌ den a ûabÌ ûivot.
ï Co vöechno dÏl·te?
ï SpoleËnÏ si vymyslete kr·tk˝ p¯ÌbÏh, kter˝ jste zaûili.
OdpovÏzte na ot·zky na druhÈ stranÏ listu!
Co vöechno pot¯ebujete k ûivotu?
Nakreslete sv˘j portrÈt:
»eho se bojÌte, co by v·m mohlo ublÌûit?
Jak byste popsali ide·lnÌ mÌsto pro sv˘j ûivot?
Co pot¯ebujÌ k ûivotu rostliny?
A co pot¯ebujÌ vöechny organismy?
Co pot¯ebujÌ ûivoËichovÈ?
5. Mravenci
UrËitÏ jste nÏkdy pozorovali mravence hemûÌcÌ se v ohromnÈm mnoûstvÌ na mraveniöti. Moûn· ale
nevÌte, ûe mravenci jsou spolu s ËlovÏkem nejrozö̯enÏjöÌmi spoleËensk˝mi tvory na svÏtÏ. OdbornÌci
odhadujÌ, ûe na kaûdÈho ËlovÏka p¯ipad· asi 1 miliÛn mravenc˘ a vöichni mravenci dohromady v·ûÌ
p¯ibliûnÏ stejnÏ jako celÈ lidstvo.
éivot mravenc˘ je velmi zajÌmav˝. Kdyû se t¯eba potkajÌ 2 mravenci, nepodajÌ si ruce, ale Ñpot¯esou si
tykadlyì. V tykadlech majÌ totiû sÌdlo Ëichu a to je jejich hlavnÌ dorozumÌvacÌ smysl. PojÔte si zkusit
zahr·t na mravence:
MravenËÌ komunikace
P¯ipravÌme si nÏkolik r˘zn˝ch v˘nÌ (nap¯. ubrousky na utÌr·nÌ rukou, kolÌnskou, r˘znÈ ko¯enÌ apod.),
kterÈ budou p¯edstavovat Ñdomovsk˝ pach mravenc˘ì.
ZvolÌme si vedoucÌho, ostatnÌ budou mravenci. Mravenci zav¯ou oËi a vedoucÌ je navonÌ tak, aby vytv·¯eli
skupinky se stejnou v˘nÌ. Mravenci majÌ potom za ˙kol poznat podle Ëichu p¯ÌsluönÌky svÈho mraveniötÏ,
tedy vöechny, kte¯Ì majÌ stejnou v˘ni. P¯i hled·nÌ nemluvÌme, protoûe ani mravenci nemluvÌ.
Pozorov·nÌ mraveniötÏ
Sledujte pozornÏ okolÌ mraveniötÏ: spat¯Ìte, jak mravenci pobÌhajÌ v hust˝ch
z·stupech po p¯edem dan˝ch tras·ch. P¯i setk·nÌ se vz·jemnÏ dot˝kajÌ
tykadly a nÏkte¯Ì dokonce jako by se lÌbali. Ve skuteËnosti jeden z nich
p¯ed·v· svÈmu kolegovi sousto natr·venÈ potravy. O tom, ûe se
mravenci ¯ÌdÌ Ëichem, se m˘ûete p¯esvÏdËit n·sledujÌcÌm pokusem:
ï Ze dvou mraveniöù odeberte trochu jehliËÌ a po jednom
mravenci. KaûdÈho mravence uloûte i s jehliËÌm z Ñjehoì
mraveniötÏ do uzavÌratelnÈ n·doby.
ï Z obou n·dob odeberte trochu jehliËÌ a nechte ho
vylouhovat v troöce vody.
ï Po t¯ech hodin·ch nakreslete vodou z†kaûdÈ
misky na papÌr cestiËku tak, aby se obÏ
cestiËky k¯Ìûily.
Postavte kaûdÈho mravence
na†zaË·tek
Ñjehoì trasy.
Vyd· se po nÌ,
protoûe cÌtÌ pach
svÈho mraveniötÏ.
ï ProveÔte
kontrolnÌ pokus
- postavte
mravence na
zaË·tek druhÈ
stopy.
Vyd· se po nÌ?
Obr. 9
7. Sezn·menÌ se stromy
Strom je vlastnÏ kr·lem mezi rostlinami. Je nejvÏtöÌ a dokonce m· i vlastnÌ korunu.
MamutÌ stromy v Kalifornii jsou vÌce neû 3x vyööÌ neû Pet¯Ìnsk· rozhledna. U n·s sice m·me menöÌ
stromy, ale i ty jsou kr·lovskÈ. Jejich koruna je samostatn˝m svÏtem, kter˝ poskytuje domov mnoha
jin˝m organism˘m - pt·k˘m, hmyzu i veverk·m, ale i liöejnÌk˘m nebo t¯eba jmelÌ. MÌsto lodyhy majÌ
stromy pevn˝ kmen a v zemi rozs·hlou sÌù ko¯en˘. Na rozdÌl od sv˝ch menöÌch p¯Ìbuzn˝ch ûijÌ stromy
Ëasto mnohem dÈle neû ËlovÏk. Borovice osinatÈ v Americe ûijÌ p¯es 3 tisÌce let, takûe zaËaly r˘st nÏkdy
v dobÏ, kdy u n·s byla doba bronzov·.
=
7 000 l
Dub vysok˝ 25 metr˘ m· plochu list˘ asi 1600 m2, coû je plocha 10 volejbalov˝ch h¯iöù a uvolnÌ za den asi 7000 l kyslÌku.
Toto mnoûstvÌ staËÌ na Ëerstv˝, na kyslÌk bohat˝ vzduch, kter˝ m˘ûe 1 den d˝chat asi 50 lidÌ.
Strom z lidsk˝ch tÏl
O tom, co se ve stromu vöechno dÏje
i†z†Ëeho zÌsk·v· energii, si p¯eËtÏte v LesnÌm Ëarov·nÌ na stranÏ 21. Ve t¯ÌdÏ zkuste vytvo¯it strom ze sv˝ch vlastnÌch tÏl:
Pom˘cky: kostky cukru nebo cukr
v s·Ëku, sklenice vody pro kaûdou
skupinu, tableta s obsahem miner·l˘.
Vytvo¯te skupinky asi po 8 dÏtech, kterÈ budou spoleËnÏ p¯edstavovat 1
strom. Doprost¯ed postavÌme 1 dÌtÏ,
kterÈ bude p¯edstavovat d¯eÚ. Kolem
nÏj 2 dÏti p¯edstavujÌ d¯evo (drûÌ se za
ruce). Kolem nich dalöÌ t¯i p¯edstavujÌ
l˝ko a nakonec 3-4 dÏti p¯edstavujÌ k˘ru. Na ûidlÌch stojÌ vÏtve kl·tÌcÌ se ve vÏtru a na zemi sedÌ nÏkolik
ko¯en˘, kterÈ nas·vajÌ vodu s ûivinami ze zemÏ. Ko¯eny zÌskanou vodu (sklenici vody, ve kterÈ jsou
rozpuötÏny miner·ly) posÌlajÌ p¯es d¯evo nahoru do vÏtvÌ. Ve vÏtvÌch se fotosyntÈzou tvo¯Ì cukry, kterÈ
z†vÏtvÌ proudÌ l˝kem dol˘ aû do ko¯en˘ - vÏtve tedy posÌlajÌ kostky cukru p¯es l˝ko ko¯en˘m. Cel˝
kolobÏh se opakuje. Jeden û·k nebo uËitel p¯edstavuje l˝koûrouta nebo i jinÈ nep¯·tele, kte¯Ì se do
stromu dost·vajÌ p¯es k˘ru a snaûÌ se strom napadnout. K˘ra strom br·nÌ.
14. SmyslovÈ vnÌm·nÌ p¯Ìrody
V lese nemusÌme st·le p¯em˝ölet, snaûit se pojmenovat kaûdÈho ûivoËicha nebo rostlinu, kterÈ potk·me.
NÏkdy staËÌ jen se dÌvat, poslouchat, ale t¯eba i Ëichat a hmatat a ochutn·vat. Nechat na sebe p¯Ìrodu
p˘sobit p¯es vöechny smysly.
Na slepÈho
RozdÏlÌme se do dvojic. Jeden ze dvojice chodÌ se zav·zan˝ma oËima, druh˝ ho vede a ukazuje mu r˘znÈ
zajÌmavosti, kterÈ si slep˝ m˘ûe ohmatat, oËichat a t¯eba i ochutnat. NesmÌ vöak spolu promluvit ani slovo.
V lese si vybereme co nejzajÌmavÏjöÌ a nejpest¯ejöÌ prost¯edÌ, ve t¯ÌdÏ m˘ûeme rozmÌstit r˘znÈ p¯Ìrodniny.
I†obyËejnÈ vÏci n·m vöak v roli slepÈho poskytnou nov˝ z·ûitek. Asi po 1/4 hodinÏ si vymÏnÌme role.
Je dobrÈ si po skonËenÌ aktivity popovÌdat o sv˝ch z·ûitcÌch. KromÏ povÌd·nÌ o z·ûitcÌch ze ztr·ty zraku
se pt·me i na to, jak jsme se cÌtili v roli slepÈho, jestli jsme d˘vϯovali svÈmu pr˘vodci nebo jestli n·m
naopak lÈpe vyhovovala role pr˘vodce.
Paletky (z knÌûky V˝chova pro budoucnost)
Na speci·lnÌ paletky (jedna je k pracovnÌm list˘m p¯iloûena, dalöÌ si m˘ûete vyrobit sami) lepÌme kousÌËky
p¯Ìrodnin (kvÏtiny, tr·vu, vÏtviËky, jehliËÌ atd.) z okolÌ tak, abychom na paletce mÏli co nejvÌce barev. Hru
si m˘ûeme zopakovat v r˘znÈm prost¯edÌ - louka, les, mÏsto, d·lnice) a v r˘zn˝ch obdobÌch. UvidÌte, jak
jsou barvy p¯Ìrody r˘znÈ.
17. P¯ÌrodnÌ rekordy
STROMY VE SVÃTÃ
NejstaröÌ - borovice osinat· (Pinus aristata) - podle pylovÈ anal˝zy se doûÌvajÌ
aû 4700 let (podle jin˝ch ˙daj˘ aû 6000 let), rostou v Kalifornii na pouötÌch
a ve vysok˝ch hor·ch
NejvyööÌ - sekvoje vûdyzelen· (Sekvoia sempervirens), douglaska tisolist·
(Pseudotsuga menziesii) mÏ¯Ì aû 112 m, rostou na z·padnÌm pob¯eûÌ USA
Na ökolnÌm h¯iöti, kde bÏh·te z·vody na 100 m, si zkuste
p¯edstavit, ûe po celÈ trase leûÌ obrovsk˝ strom. A je
dokonce jeötÏ o 12 metr˘ delöÌ.
NejvÏtöÌ objem - sekvojovec obrovsk˝ (Sequoiadendron
giganteum) - nejsou ani nejstaröÌ, ani nejvyööÌ, ale nejmohutnÏjöÌ
- dor˘stajÌ Ñjenì necel˝ch 100 m a doûÌvajÌ se kolem 3000 let.
NejvÏtöÌ zn·m˝ exempl·¯ - ÑGener·l Shermanì Tree m· s·m asi
tolik d¯eva, kolik je ho na p˘l hektaru smrkovÈho lesa. NejvÏtöÌ
exempl·¯e rostou v Kalifornii v parku Sequoia National Park.
NejvÏtöÌ p¯Ìr˘stky - blahoviËnÌk (Eukalyptus) - rostou v Austr·lii,
na NovÈm ZÈlandu.
NejvÏtöÌ tlouöùka - baobab - (tlouöùka aû 10 m) - rostou na
savan·ch Madagaskaru, zadrûujÌ vodu, a proto jsou tak ÑtlustÈì.
NajdÏte tyto druhy strom˘ v atlase a zjistÏte o nich dalöÌ
informace.
ROSTLINY U N¡S
NejvyööÌ:
ï strom - smrk zvan˝ Ñkr·l smrk˘ì s v˝ökou 57,5 m a obvodem kmene 5 m. Rostl
v boubÌnskÈm pralese a padl ve vÏtrnÈ bou¯i roku 1970 ve vÏku asi
440 let,
ï houba - bedla vysok· - aû 60 cm, s pr˘mÏrem klobouku 30 cm,
ï byliny - r·kos obecn˝ - aû 4 m, bolöevnÌk velkolep˝ - aû 3 m, orobinec öirolist˝
- aû 3 m.
NejmenöÌ:
ï bylina - drobniËka bezko¯enn· - 1ñ1,5 mm, m· i nejmenöÌ kvÏt a je
dokonce nejmenöÌ na svÏtÏ z krytosemenn˝ch rostlin,
ï semeno - hlÌstnÌk hnÌzd·k, okrotice bÌl· (rostliny z Ëeledi vstavaËovit˝ch)
- semeno v·ûÌ 0,000002 g.
Kolik semÌnek okrotice je v jednom kilogramu?
NejvyööÌho vÏku se u n·s doûÌv· tis Ëerven˝ - p¯es 2000 let
nejstaröÌ exempl·¯e rostou - u Krompachu u Cvikova,
v moravskÈm Krasu a u HavlÌËkova Brodu.
éIVO»ICHOV… U N¡S:
NejvÏtöÌ:
ï savec - los evropsk˝ - 600 kg, v˝öka v kohoutku aû 210 cm
- jelen evropsk˝ - 320 kg, prase divokÈ - 320 kg,
Obr. 15 NejobjemnÏjöÌ strom na svÏtÏ ÑGeneral Shermanì Tree. TÈmϯ dvacetimetrov˝ statn˝ smrk vedle nÏj vypad· jako sazeniËka. Sekvoje mÏ¯Ì aû 94,5 m, doûÌvajÌ se aû 3200 let,
v·ûÌ aû 1,2 milion˘ kilogram˘ a v pr˘mÏru mϯÌ
aû 12,16 m. Jen jejich k˘ra m˘ûe b˝t tlust· aû
78 cm!
20. Funkce lesa v krajinÏ
Tak jako majÌ v lese svÈ funkce jednotlivÈ organismy, m· i les jako celek svÈ nenahraditelnÈ funkce
v†krajinÏ - nap¯. produkuje kyslÌk a v·ûe oxid uhliËit˝, vyrovn·v· v˝kyvy teplot, zadrûuje v krajinÏ vodu...
Jednou z nejd˘leûitÏjöÌch funkcÌ je ochrana p˘dy p¯ed erozÌ - stromy totiû sv˝mi ko¯eny p˘du zpevÚujÌ
a br·nÌ ji tak p¯ed odnosem deötÏm nebo vÏtrem.
Pokus s vodnÌ erozÌ
Pom˘cky: 2 bedniËky, lopatka nebo r˝Ë, konviËka nebo l·hev s vodou
ZkusÌme si, jak˝ je rozdÌl mezi tÌm, kdyû na svahu pröÌ na holou zem a na zem chr·nÏnou rostlinami.
NajdÏte si 2 stejnÏ velkÈ bedniËky - na rozmÏru moc nez·leûÌ, mÏly by b˝t aspoÚ 5 cm hlubokÈ a zbylÈ
2 rozmÏry mÌt p¯es 15 cm.
PrvnÌ bedniËku naplÚte aû po okraj samotnou p˘dou nebo pÌskem - ta
bude p¯edstavovat holÈ pole. Potom lopatkou nebo r˝Ëem vydloubnÏte na
louce nebo jinde, kde zem brzy znovu zaroste, drn ve velikosti svÈ bedniËky.
Pokud je do bedniËky moc mÏlk˝, m˘ûete pod nÏj d·t hlÌnu nebo pÌsek.
Drn by mÏl takÈ dosahovat k okraji bedniËky (rostliny mohou p¯esahovat).
Druh· bedniËka p¯edstavuje les v menöÌm.
ObÏ bedniËky umÌstÌme tak, aby byly naklonÏnÈ aspoÚ v ˙hlu 45 stupÚ˘.
M˘ûeme je op¯Ìt o schod nebo o nÏjak˝ stupeÚ, p¯ÌpadnÏ poloûit na svah.
A potom uû zaËneme p¯edv·dÏt dÈöù. K tomu vyuûijeme p¯ipravenou
konviËku - vodu z nÌ nalijeme nejprve na prvnÌ a pak na druhou bedniËku
a sledujeme, co se dÏje s p˘dou. NÏco podobnÈho se takÈ dÏje, kdyû na
svah fouk· prudk˝ vÌtr.
Proto jsou lesy na svazÌch tak d˘leûitÈ.
Obr. 20
Obr. 21
DalöÌ funkcÌ lesa je vyrovn·v·nÌ teploty v krajinÏ. Pod stromem je v lÈtÏ chladnÏji neû pod sluneËnÌkem
o stejnÈm pr˘mÏru. Kaûd˝ strom totiû odpa¯uje velkÈ mnoûstvÌ vody. Velk˝ dub o pr˘mÏru koruny
10†m, kter˝ m· dostatek vody, odpa¯Ì za den 400 l vody. Spot¯ebuje na to 80% sluneËnÌ energie, kter·
na nÏj dopadne (na fotosyntÈzu pot¯ebuje jen necelÈ 1%).
Ochlazov·nÌ funguje tak, jako kdyû si d·te na hlavu mokr˝ ö·tek. Voda se vypa¯uje, tÌm se spot¯ebov·v·
skupenskÈ teplo a vaöe hlava se ochlazuje.
21. NenÌ les jako les
Jak uû vÌme, existujÌ lesy luûnÌ, doubravy, bory, buËiny i smrËiny podle toho, v jak˝ch podmÌnk·ch les
roste.TakÈ ale vÌme, ûe se v naöem okolÌ nejËastÏji setk·v·me s lesy, kterÈ jsou velmi ovlivÏnÈ ËlovÏkem.
K les˘m, kterÈ by na tÏchto stanoviötÌch rostly p¯irozenÏ, majÌ velmi daleko.
TakovÈ porosty naz˝v·me lesem kulturnÌm, a pokud se v nich nach·zÌ jen jeden druh stromu, je to
monokultura. Pokud jsou v nich pouze stejnÏ starÈ stromy jednoho druhu, je to stejnovÏk· monokultura a vypad· jako les na obr. 1. Monokultury zaËaly b˝t hojnÏ vysazov·ny v druhÈ polovinÏ 18. stoletÌ,
kdy lidÈ pot¯ebovali produkovat co nejvÌce d¯ÌvÌ. Proto je mnoho takov˝ch monokultur na mÌstech, kde
jim to p¯Ìliö nesvÏdËÌ. Dnes uû vÌme, ûe jehliËnatÈ monokultury majÌ v naöich konËin·ch ¯adu nev˝hod,
a†lesnÌci se snaûÌ vysazovat vÌce listnat˝ch strom˘. Neû se ale skladba les˘ zmÏnÌ, bude to trvat jeötÏ dlouho.
Naproti tomu les s p˘vodnÌmi d¯evinami (nap¯. luûnÌ lesy v okolÌ ¯ek a buËiny v pahorkatin·ch), jehoû
struktura a vz·jemn˝ pomÏr d¯evin byl ËlovÏkem ponÏkud pozmÏnÏn, ale jen do tÈ mÌry, aby nebyly
naruöeny jeho autoregulaËnÌ schopnosti, se naz˝v· lesem p¯irozen˝m. Ten si m˘ûete prohlÈdnout na
obr. 2.
Pokud je les zcela bez z·sahu ËlovÏka, ¯Ìk·me mu les p¯ÌrodnÌ. Ty v EvropÏ prakticky nejsou, protoûe je
uû dlouho pomÏrnÏ hustÏ osÌdlena.
KulturnÌ a p¯irozen˝ les
Oba typy les˘ majÌ svÈ v˝hody a nev˝hody. PrvnÌ m· v˝hody spÌöe pro ËlovÏka, druh˝ spÌöe pro p¯Ìrodu.
ProhlÈdnÏte si dob¯e obr·zky a zkuste k nim p¯i¯adit v˝roky napsanÈ pod nimi.
Obr. 20 p¯irozen˝ les
Obr. 20 monokultura
bliûöÌ p¯ÌrodÏ,
druhovÏ pestr˝
sazenice jsou levnÈ
a snadno se pÏstujÌ
porost öpatnÏ ËelÌ r˘zn˝m
ökodliv˝m Ëinitel˘m. Nap¯.
l˝koûrout smrkov˝, kter˝
m· nejradÏji smrk, tu m·
p¯Ìmo hostinu, ale i vÏtrn·
bou¯e je pro tento les
velikou pohromou
stromy rostou rychle
a majÌ rovnÈ d¯evo
vÏtöÌ stabilita jak proti
ök˘dc˘m, tak proti
ûiveln˝m pohrom·m
je kr·sn˝ - barvy
se mÏnÌ od jara
do podzimu
daleko vÌce
p¯irozenÈ obnovy
pokud d¯evina neroste
na p˘vodnÌm stanoviöti,
je mÈnÏ stabilnÌ a tedy
vÌce ohroûen·
snadno se zde
öÌ¯Ì poû·r
ûije zde vÌce
ûivoËich˘
snadno se zde tÏûÌ
daleko komplikovanÏjöÌ
hospoda¯enÌ - tÏûko se
pouûÌv· tÏûk·
mechanizace
jednostrannÏ
vyËerp·v· p˘du
Pokud si s ˙kolem nevÌte rady, p¯eËtÏte si dalöÌ pracovnÌ list, moûn· pak budete moud¯ejöÌ.
25. I les m˘ûe b˝t nemocn˝
Je mnoho vliv˘, jak p¯ÌrodnÌch, tak zp˘soben˝ch ËlovÏkem, kterÈ lesu neprospÌvajÌ Ëi dokonce velmi
ökodÌ. K takov˝m vliv˘m pat¯Ì nap¯Ìklad silnÈ mrazy, vÏtry a snÏhovÈ bou¯e, lesnÌ ök˘dci Ëi zneËiötÏnÌ
ovzduöÌ. Vöechny tyto faktory lesy oslabujÌ, a p˘sobÌ-li dlouhou dobu nebo souËasnÏ, les churavÌ a v
tÏch horöÌch p¯Ìpadech i odumÌr·.
Obr. 27 Uû jsme mluvili o tom, ûe smÌöen˝ les je stabilnÏjöÌ neû monokultura na nep¯irozenÈm stanoviöti.
Tak jako siln˝ ËlovÏk ûijÌcÌ v dobr˝ch podmÌnk·ch i p¯irozen˝ smÌöen˝ les lÈpe odol·v· nep¯Ìzniv˝m
vliv˘m. Monokulturu m˘ûeme p¯irovnat k oslabenÈmu ËlovÏku, kter˝ Ñchytneì kaûdou ch¯ipku.
Jak se m· smrk
PojÔte si nynÌ zkusit, jak se pozn·, kdyû smrk pot¯ebuje doktora. PostaËÌ v·m na to pouh· smrkov·
vÏtev. Asi v·s nep¯ekvapÌ, ûe je na nÌ i v zimÏ jehliËÌ. To proto, ûe smrk svÈ jehlice neobmÏÚuje kaûd˝
rok, ale mohou na nÏm vydrûet t¯eba i dvan·ct a vÌce let. Tedy, pokud je smrk zdrav˝. »Ìm mÈnÏ si
uchov· roËnÌk˘ jehlic, jin˝mi slovy - ËÌm d¯Ìve mu jehlice opad·vajÌ, tÌm je na tom h˘¯e. Velmi nemocnÈ
smrky jsou schopny si jehlice uchovat pouze dva nebo t¯i roky, ale i pÏt nebo öest uchovan˝ch roËnÌk˘
jehlic by n·s mÏlo vÈst k zamyölenÌ, co takovÈmu smrku chybÌ. PojÔte si to vyzkouöet.
Smrkovou vÏtviËku si dob¯e prohlÈdnÏte zespoda a nauËte se rozpozn·vat, jak jsou jejÌ jednotlivÈ Ë·sti
starÈ. Pupeny p¯es zimu spÌ a velk· Ë·st z†nich na ja¯e zaËne raöit a postupnÏ se vytvo¯Ì nov˝ kousek
vÏtviËky - letorost.
Letorosty vzniklÈ v†r˘zn˝ch letech jsou od sebe oddÏleny viditeln˝mi krouûky (nody), kterÈ jsou na
pohled öiröÌ neû pr˘mÏr p¯ilehlÈho letorostu a Ëasto jsou kryty prst˝nkem öupin. Dva sousednÌ letorosty
se liöÌ povrchem, barvou a tlouöùkou. StejnÏ tak se Ëasto liöÌ vzhled jehlic dvou sousednÌch roËnÌk˘
(dÈlka a ö̯ka jehlic, jejich hustota na letorostu, barva jehlic).
Na nÏkterÈ z†hlavnÌch vÏtvÌ tedy m˘ûeme spoËÌtat tyto krouûky a tÌm zjistÌme, jak je vÏtev star·. Pak se
podÌv·me na kolika roËnÌcÌch letorost˘ jeötÏ drûÌ jehlice, a podle toho m˘ûeme posoudit zdravotnÌ stav
smrku.