studijní programy a dokumentace

Komentáře

Transkript

studijní programy a dokumentace
UNINOVA, o.p.s.
STUDIJNÍ PROGRAMY
A DOKUMENTACE
AKADEMICKÝ ROK 2009/2010
Praha 2009
© UNINOVA, o.p.s., 2009
Směrnice děkana č. 1/ 2009,
o konání rigorózních zkoušek a obhajobách rigorózních prací................................ 46
Směrnice děkana č. 4/2007, doktorandské studium .................................................... 38
Studijní a zkušební řád ........................................................................................................... 27
Sazebník poplatků .................................................................................................................... 26
I., II. ročník Ing. studijní program .......................................................................... 24
I., II. ročník externí Mgr. studium .......................................................................... 20
Brno: I., II., III. ročník externí Bc. studium ....................................................................... 14
Praha: I.,II., III. ročník denní Bc. studium............................................................................8
Studijní programy ........................................................................................................................8
Harmonogramy pro rok 2009/2010 ......................................................................................6
Kontakty...........................................................................................................................................5
Úvodní slovo ..................................................................................................................................4
>> OBSAH
4
Ředitel:
prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc.
tel.: +420 220 515 511
e-mail: [email protected]
prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc.
Vedoucí střediska Brno:
JUDr. Hana Michálková
e-mail: [email protected]
Adresa:
UNINOVA, o.p.s.
Wuchterlova 5
166 26 Praha 6 – Dejvice
Účetní oddělení:
Denisa Černá
e-mail: [email protected]
Vedoucí studijního oddělení:
Mgr. Andrea Poláchová
tel.: +420 220 515 513
e-mail: [email protected]
Sekretariát:
Jana Dubovská
tel.: +420 220 515 510
fax.: +420 220 515 512
e-mail: [email protected]
Vedoucí studijního oddělení:
Marie Trunečková
tel.: +420 548 211 564
e-mail: [email protected]
[email protected]
[email protected]
Sekretariát:
Bc. Jana Cacková
tel.: +420 542 210 035
e-mail: [email protected]
[email protected]
[email protected]
Vedoucí pedagog:
doc. PhDr. Ladislav Zapletal, CSc.
e-mail: [email protected]
Adresa:
UNINOVA, o. p. s.
Táborská 185
615 00 Brno
>> PRAHA
UNINOVA, o. p. s., je první soukromou vysokou školou v České republice, která nabízí
úplné vysokoškolské vzdělání v oboru právo (Mgr.) a dále pak ekonomické vzdělání
v oboru ekonomika a management (Ing.). Oba studijní programy se uskutečňují na
základě státního souhlasu uděleného Bratislavské vysoké škole práva usnesením vlády
Slovenské republiky č. 725/2004, spolu s rozhodnutím mezirezortní komise Ministerstva
práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ze dne 25. března 2009, na jehož základě je UNINOVA, o. p. s., zařazena do Přílohy č. 3
vyhlášky č. 322/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která upravuje další studium, jež
se považuje za studium na vysokých školách.
Bratislavská vysoká škola práva působí úspěšně již pět let a její vedení i pedagogové
získali během této doby nejen bohaté zkušenosti s nejmodernějšími přístupy ke
vzdělání a se zapojením významných zahraničních odborníků do pedagogického
procesu, ale také vysoký kredit mezi právnickými fakultami na Slovensku. V současné
době má již Bratislavská vysoká škola práva čtyři fakulty. Kromě Fakulty práva a Fakulty
ekonomie a podnikání je to rovněž Fakulta masmedií a Fakulta informatiky.
Základním mottem naší školy je „Vzdělání bez hranic“, a to nejen z toho důvodu, že
zakladatelem této vysoké školy je Bratislavská vysoká škola práva, jejíž akreditované
studijní programy UNINOVA v České republice uskutečňuje, ale také proto, že některé
z předmětů jsou vyučovány zahraničními pedagogy.
V současné době existují v České republice dvě pracoviště. V Brně je v externí formě
uskutečňován studijní program právo a ekonomie a podnikání a v Praze v denní i externí
formě studijní obor právo.
UNINOVA nabízí zájemcům o studium standardní právnické vzdělání v podobě
špičkového edukačního modelu. Jedná se přitom, jak vyplývá z vázanosti slovenskou
akreditací, o dělené studium. Cílem naší školy je poskytnout vysoký standard kvalitního
právnického vzdělání s inovativním přístupem ke studiu a se snahou o efektivní
propojování právní teorie a praxe. Kromě tradičních právnických oborů, které jsou
obligatorní, je ve studijním programu věnován velký prostor výuce jazyků a v rámci
povinně volitelných a výběrových předmětů se dostává také na některá méně obvyklá
témata.
UNINOVA rovněž absolventům magisterského stupně právnického vzdělání
umožňuje vykonat rigorózní řízení a po složení příslušné zkoušky a obhajobě rigorózní
práce získat titul doktora práv (JUDr.) v osmi oborech. Ve studijní nabídce je rovněž
obsažen ve třech oborech doktorandský stupeň studia (PhD.).
Veškeré tituly získané na UNINOVA jsou plně rovnocenné s tituly získanými na
českých vysokých školách, jak vyplývá z dohody mezi vládou České republiky a vládou
Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání
vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (č. 33/2001 Sb. m. s.).
Tajemník:
JUDr. David Falada
tel.: +420 220 515 510
e-mail: [email protected]
>> BRNO
>> KONTAKTY
5
KONTAKTY
>> ÚVODNÍ SLOVO
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
18. 12. – 4. 1. 2010
4. 1. – 19. 2. 2010
10. 9. – 11. 9. 2009
28. 9 – 29. 9. 2009
Vánoční volno
Zkouškové období
Zápis ke studiu – přijatí v 1. kole přijímacího řízení
Zápis ke studiu – přijatí ve 2. kole přijímacího řízení
24. 5. – 25. 6. 2010
20. 9. 2010
Zkouškové období
Termín pro splnění všech studijních povinností za akademický rok 2009/2010
18. 12. – 4. 1. 2010
4. 1. – 19. 2. 2010
4. 1. – 12. 2. 2010
Vánoční volno
Zkouškové období 1. a 2. ročník
Zkouškové období 3. ročník
31. 3. 2010
3. 5. – 21. 5. 2010
21. 5. 2010
Odevzdání bakalářských prací
Zkouškové období 3. ročník
Termín splnění podmínek bakalářského studia
Pokračování
15. 2. – 30. 4. 2010
Výuka 3. ročník
6
20. 2. – 21. 5. 2010
Výuka 1. a 2. ročník
Letní semestr
21. 9. – 18. 12. 2009
Výuka
Zimní semestr
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
>> BRNO
20. 2. – 21. 5. 2010
Výuka
Letní semestr
29. 9. – 18. 12. 2009
Výuka
Zimní semestr
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
>> PRAHA
>> HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO
ROKU 2009/2010
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
24. 5 – 4. 6. 2010
14. 6. – 23. 6. 2010
23. 8. – 31. 8. 2010
Obhajoby bakalářských prací
Řádný termín státní zkoušky
Opravné státní zkoušky + obhajoby
4. 1. – 19. 2. 2010
Zkouškové období 1. ročník
26. 3. 2010
24. 5. – 25. 6. 2010
29. 3 – 9. 4. 2010
26. 4. – 21. 5. 2010
23. 8. – 31. 8. 2010
Zkouškové období 1. ročník
Obhajoby diplomových prací
Řádný termín státní zkoušky
Opravné státní zkoušky + obhajoby
8. 3. – 26. 3. 2010
26. 2. 2010
15. 2. – 5. 3. 2010
20. 2. – 21. 5. 2010
Termín splnění podmínek magisterského studia
Zkouškové období 2. ročník
Odevzdání diplomových prací
Výuka 2. ročník
Výuka 1. ročník
Letní semestr
4. 1. – 12. 2. 2010
18. 12. – 4. 1. 2010
Vánoční volno
Zkouškové období 2. ročník
21. 9. – 18. 12. 2009
Výuka
Zimní semestr
MAGISTERSKÉ STUDIUM
24. 5. – 25. 6. 2010
Zkouškové období 1. a 2. ročník
7
HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2009/2010
Celkem kreditů
Právní komunikace v anglickém jazyce I.
BPPX20005
8
Právní komunikace v německém jazyce I.
BPPX20052
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Ústavní právo
Základy teorie práva
BPPX10010
BPPX10013
Římské právo II.
Státověda a ústavní právo
BPPX10004
Národní právní dějiny II.
Národní právní dějiny I.
BPPX10003
BPPX10011
Římské právo I.
BPPX10002
BPPX10012
Úvod do studia a teorie práva
BPPX10001
Kód předmětu Název předmětu
Kredity
Rozsah
a forma
Semestr
Prerekvizity
3
3
Kredity
40
20
5
5
5
5
20
5
5
5
5
2S
2S
Rozsah
a forma
2P/1S
2P/1S
2P/1S
1P/2S
2P/1S
2P/1S
2P/1S
1P/2S
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
1
1
ZS
ZS
Semestr
2
2
2
2
1
1
1
1
Pokračování
sPX005
sPX052
Prerekvizity
oPX004
oPX003
oPX002
oPX001
Vývoj veřejné správy ve střední Evropě
Srovnávací politologie
BPPX40176
BPPX40160
2
2
2
2
2P
1P/1S
2S
2S
2P
2P
2S
2S
Rozsah
a forma
1P/1S
2P/1S
2S
2S
2P
2P/1S
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
2
2
2
2
1
1
1
1
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
Semestr
2
2
2
2
1
1
Semestr
Prerekvizity
sPX008
Prerekvizity
STUDIJNÍ PROGRAMY - PRAHA
9
Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
Latina pro právníky II.
Francouzština pro právníky II.
2
2
Národohospodářská politika
Diskriminace v právu
2
2
Latina pro právníky I.
Kredity
3
3
3
3
3
3
Kredity
Francouzština pro právníky I.
BPPX40105
BPPX40155
BPPX40104
Kód předmětu Název předmětu
A Povinné předměty:
Získat min. 6 kreditů
volit alespoň jeden z předmětů BPPX20014,
BPPX20070 (AJ II./ NJ II.)
C Výběrové předměty:
Elementy evropské právní kultury II.
Církevní a kanonické právo
BPPX20018
BPPX20016
Právní komunikace v anglickém jazyce II.
Právní komunikace v německém jazyce II.
BPPX20014
BPPX20070
Politologie
BPPX20007
Získat min. 9 kreditů
volit alespoň jeden z předmětů BPPX20005,
BPPX20052 (AJ I./ NJ I.)
Elementy evropské právní kultury I.
BPPX20008
Kód předmětu Název předmětu
Studijní program: právo
Studijní obor 3.4.1. Právo
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
Bakalářský studijní program I. ročník
>> PRAHA
>> STUDIJNÍ PROGRAMY
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
5
Státověda a ústavní právo / Public
International Law
Občanské právo hmotné I.
Správní právo procesní
Obchodní právo I.
Rodinné právo
BPPX10023
BPPX10030
BPPX10031
BPPX10032
BPPX10034
Teorie a praxe legislativy
Teorie a praxe mezinárodních vztahů
BPPX20017
BPPX20028
10
Stylistika anglických právních textů
BPPX20029
Získat min. 6 kreditů
volit alespoň jeden z předmětů BPPX20029,
BPPX20053 (AJ / NJ)
Stylistika německých právních textů
BPPX20053
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Celkem kreditů
5
Pracovní právo
BPPX10022
5
3
3
3
3
Kredity
40
20
5
5
5
5
20
5
Občanské právo hmotné I.
Správní právo hmotné
BPPX10020
Kredity
BPPX10021
Kód předmětu Název předmětu
A Povinné předměty:
Studijní program: právo
Studijní obor 3.4.1. Právo
1P/1S
1P/1S
2S
2S
Rozsah
a forma
2P/1S
2P/2S
2P/2S
2P/2S
2P/1S
2P/2S
2P/2S
2P/2S
Rozsah
a forma
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
Bakalářský studijní program II. ročník
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
ZS
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
3
3
3
3
ZS
ZS
ZS
ZS
Semestr
4
4
4
4
3
3
3
3
Semestr
Pokračování
sPX023
PX004, PX013
PX005, PX014
PX052, PX070
Prerekvizity
oPX011
sPX030
sPX021
oPX020
oPX011
Prerekvizity
Analýza německých právních textů
BPPX20054
2
2
2
Dějiny kodifikací práva
Italština pro právníky I.
Právo ve výtvarném umění
2
2
Italština pro právníky II.
2
Ruština pro právníky II.
Sociologie práva
2
Bankovnictví a finance
2
2
Ruština pro právníky I.
Právo v totalitních státech
2
Vztah státu a církve / Konfesní právo
Kredity
3
3
3
3
Kredity
2S
1P/1S
1P/1S
Rozsah
a forma
2S
2S
3P/1S
2P/1S
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
LS
4
4
4
4
4
3
3
3
3
3
LS
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
ZS
Semestr
4
4
4
4
Semestr
Prerekvizity
PX052, PX070
PX005, PX014
oPX022
Prerekvizity
11
Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
BPPX40107
BPPX40124
BPPX40102
Kód předmětu Název předmětu
C Výběrové předměty:
Získat min. 6 kreditů
volit alespoň jeden z předmětů BPPX20038,
BPPX20054 (AJ / NJ)
Právo životního prostředí
Analýza anglických právních textů
BPPX20042
BPPX20038
Právo sociálního zabezpečení
BPPX20024
Kód předmětu Název předmětu
STUDIJNÍ PROGRAMY - PRAHA
5
Trestní právo hmotné
Evropské právo II. (Vnitřní trh) /European
law II. (Internal Market)
Trestní právo procesní
Mezinárodní právo soukromé/ Private
International Law
Repetitorium ze státovědy
Zpracování a odevzdání bakalářské práce
BPPX10049
BPPX10048
BPPX10050
BPPX10033
BPPX10054
BPPX10055
Daňové právo
BPPX20049
12
Mezinárodní humanitární právo
BPPX20044
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Celkem kreditů
5
Finanční právo
BPPX10041
3
3
Kredity
40
20
10
5
5
20
5
5
5
Obchodní právo II.
BPPX10040
5
BPPX10039
Kredity
Evropské právo 1 (Historie evropské
integrace, struktura EU a základy práva
EU) / Eurpean Law I. (History of European
Integration, EU Structure and Principles of
the EU Law)
Kód předmětu Název předmětu
A Povinné předměty:
Studijní program: právo
Studijní obor 3.4.1. Právo
1P/1S
1P/1S
Rozsah
a forma
2P
2P/2S
2P/2S
2P/2S
2P/2S
2P/1S
2P/2S
2P/1S
Rozsah
a forma
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
Bakalářský studijní program III. ročník
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
LS
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
5
5
ZS
ZS
Semestr
6
6
6
6
6
5
5
5
5
Semestr
Pokračování
PX021, oPX031
PX023
Prerekvizity
oPX004
sPX030, sPX023
sPX049
sPX039
PX010, PX013
PX032
PX013, sPX023
Prerekvizity
Mezinárodní humanitární právo
BPPX20044
2
2S
2S
2S
Rozsah
a forma
1P/1S
1P/1S
Rozsah
a forma
ZS
ZS
5
5
5
5
ZS
ZS
ZS
ZS
Semestr
5
5
Semestr
oPX032, sPX040
Prerekvizity
PX023
PX020, sPX030
Prerekvizity
13
Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
2
Praktické cvičení z občanského práva
Dějiny právnického vzdělání
BPPX40148
2
2
Praktikum uzavírání smluv
v obchodním právu
Základy vědecké propedeutiky –
pecializovaný seminář k přípravě
závěrečných prací
Kredity
3
3
Kredity
BPPX40165
BPPX40161
Kód předmětu Název předmětu
C Výběrové předměty:
Získat min. 9 kreditů
Spolkové a nadační právo
BPPX20035
Kód předmětu Název předmětu
STUDIJNÍ PROGRAMY - PRAHA
Prerekvizity
Římské právo I.
Národní právní dějiny I.
Státověda a ústavní právo
Základy teorie práva
Římské právo II.
Národní právní dějiny II.
Ústavní právo
BPPX10002
BPPX10003
BPPX10004
BPPX10010
BPPX10011
BPPX10012
BPPX10013
Politologie
Politická filozofie a filozofie práva I.
BPPX20007
BPPX20009
14
Právní komunikace v anglickém jazyce I.
BPPX20005
Získat min. 9 kreditů
Právní komunikace v německém jazyce I.
BPPX20052
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Celkem kreditů
Úvod do studia a teorie práva
BPPX10001
Kód předmětu Název předmětu
A Povinné předměty:
Studijní program: právo
Studijní obor 3.4.1. Právo
3
3
3
3
Kredity
40
20
5
5
5
5
20
5
5
5
5
Kredity
2P
2P
2P
2P
Rozsah
a forma
3P
3P
3P
3P
3P
3P
3P
3P
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
1
1
1
1
ZS
ZS
ZS
ZS
Semestr
2
2
2
2
1
1
1
1
Pokračování
sPX005
sPX052
Prerekvizity
oPX004
oPX003
oPX002
oPX001
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
Semestr
Politická filozofie a filozofie práva II.
BPPX20019
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Právní komunikace v anglickém jazyce II.
BPPX20014
- kombinované studium Brno
České právní dějiny do roku 1918
BPPX40112
2
2
2
Kredity
3
3
3
Kredity
2P
2P
2P
Rozsah
a forma
2P
2P
2P
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
2
2
1
LS
LS
ZS
Semestr
2
2
2
Semestr
Prerekvizity
Prerekvizity
STUDIJNÍ PROGRAMY - BRNO
15
Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
Komparativní politologie
Teoretické aspekty komunikace
BPPX40160
BPPX40154
Kód předmětu Název předmětu
C Výběrové předměty:
Získat min. 6 kreditů
Právní komunikace v německém jazyce II.
BPPX20070
Kód předmětu Název předmětu
Bakalářský studijní program I. ročník
>> BRNO
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
Správní právo hmotné
Pracovní právo
Mezinárodní právo veřejné
Občanské právo hmotné II.
Správní právo procesní
Obchodní právo I.
Rodinné právo
BPPX10021
BPPX10022
BPPX10023
BPPX10030
BPPX10031
BPPX10032
BPPX10034
Stylistika anglických právních textů
Stylistika německých právních textů
BPPX20029
BPPX20053
16
Teorie a praxe mezinárodních vztahů
BPPX20028
Získat min. 9 kreditů
Psychologie pro právníky
BPPX20026
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Celkem kreditů
Občanské právo hmotné I.
BPPX10020
Kód předmětu Název předmětu
3
3
3
3
Kredity
40
20
5
5
5
5
20
5
5
5
5
Kredity
2P
2P
2P
2P
Rozsah
a forma
3P
4P
4P
4P
3P
4P
4P
4P
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
3
3
3
3
ZS
ZS
ZS
ZS
Semestr
4
4
4
4
3
3
3
3
Pokračování
PX052, PX070
PX005, PX014
sPX023
Prerekvizity
oPX011
sPX030
sPX021
oPX020
PX013
oPX011
Živnostenské právo
BPPX40126
2
2
2
2
Kredity
3
3
3
Kredity
1P
2P
1P
2P
Rozsah
a forma
2P
2P
4P
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
4
4
3
3
LS
LS
ZS
Semestr
4
4
4
Semestr
Prerekvizity
Prerekvizity
STUDIJNÍ PROGRAMY - BRNO
17
Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
Sociologie práva
BPPX40107
Církevní právo trestní
BPPX40101
A Povinné předměty:
Mezinárodní organizace
BPPX40132
C Výběrové předměty:
Studijní program: právo
Prerekvizity
Analýza německých právních textů
BPPX20054
Kód předmětu Název předmětu
Semestr
Analýza anglických právních textů
BPPX20038
Získat min. 6 kreditů
Právo životního prostředí
BPPX20042
Kód předmětu Název předmětu
Studijní obor 3.4.1. Právo
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
- kombinované studium Brno
Bakalářský studijní program II. ročník
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
Obchodní právo II.
Finanční právo
Trestní právo hmotné
Evropské právo II.
Trestní právo procesní
Mezinárodní právo soukromé
Repetitorium ze státovědy
Vypracování a odevzdání bakalářské práce
BPPX10040
BPPX10041
BPPX10049
BPPX10048
BPPX10050
BPPX10033
BPPX10054
BPPX10055
Daňové právo
BPPX20049
18
Mezinárodní humanitární právo
BPPX20044
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Celkem kreditů
Evropské právo I.
BPPX10039
Kód předmětu Název předmětu
3
3
Kredity
50
30
10
5
5
5
5
20
5
5
5
5
Kredity
2P
2P
Rozsah
a forma
2P
4P
4P
4P
4P
3P
4P
3P
Rozsah
a forma
Semestr
Prerekvizity
5
ZS
LS
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
5
5
ZS
ZS
Semestr
6
6
6
6
6
5
5
5
Pokračování
PX021, oPX031
PX023
Prerekvizity
sPX030, sPX023
sPX049
sPX039
PX010, PX013
PX032
PX013, sPX023
Základy vědecké propedeutiky
Pozemkové právo
2
2
Kredity
Kredity
2P
2P
Rozsah
a forma
Rozsah
a forma
5
5
ZS
ZS
Semestr
Semestr
Prerekvizity
Prerekvizity
STUDIJNÍ PROGRAMY - BRNO
19
Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
BPPX40161
A Povinné předměty:
BPPX40128
Studijní program: právo
Kód předmětu Název předmětu
C Výběrové předměty:
Získat min. 6 kreditů
Kód předmětu Název předmětu
Studijní obor 3.4.1. Právo
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
- kombinované studium Brno
Bakalářský studijní program III. ročník
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
5
Trestní právo II.
BPPX60003
Ochrana spotřebitele
BPPX70011
20
Konkurzní právo
BPPX70009
Získat min. 9 kreditů
Mezinárodní a evropské pracovní právo
BPPX70007
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Celkem kreditů
Občanské právo procesní I.
BPPX60042
3
3
3
Kredity
40
20
5
5
5
BPPX60014
20
5
BPPX60041
5
Evropské právo IV.
Kriminalistika
BPPX60040
5
5
Mezinárodní a evropská ochrana lidských
práv
Správní právo hmotné II.
BPPX60015
Kredity
BPPX60013
Evropské právo III.
Právo duševního vlastnictví
BPPX60001
Kód předmětu Název předmětu
A Povinné předměty:
Studijní program: právo
Studijní obor 3.4.1. Právo
2P
2P
3P
Rozsah
a forma
4P
4P
3P
4P
4P
4P
3P
3P
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
1
1
1
ZS
ZS
ZS
Semestr
2
2
2
2
1
1
1
1
Semestr
Prerekvizity
Pokračování
Prerekvizity
Základy podnikové ekonomiky
2
Kredity
3
3
3
2P
Rozsah
a forma
4P
2P
2P
LS
LS
LS
1
ZS
Semestr
2
2
2
Prerekvizity
STUDIJNÍ PROGRAMY - BRNO
21
Vysvětlivky: P - přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
BPPX80102
Kód předmětu Název předmětu
C Výběrové předměty:
Získat min. 6 kreditů
Kriminologie
BPPX70021
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Diplomatický protokol
BPPX70018
- kombinované studium Brno
Systém mezinárodní bezpečnosti
BPPX70019
Navazující magisterský studijní program I. ročník
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
Aplikované trestní právo
Evropské právo obchodních společností
Evropské právo V.
Repetitorium z trestního práva
Repetitorium z občanského práva
Vypracování a odevzdání diplomové práce
BPPX60024
BPPX60026
BPPX60044
BPPX60045
BPPX60046
BPPX60029
22
Repetitorium z obchodního práva
BPPX70053
Získat min. 6 kreditů
Repetitorium z pracovního práva
BPPX70052
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Celkem kreditů
Občanské právo procesní II.
BPPX60043
Kód předmětu Název předmětu
A Povinné předměty:
Studijní program: právo
Studijní obor 3.4.1. Právo
3
3
Kredity
50
30
20
5
5
20
5
5
5
5
Kredity
2P
2P
Rozsah
a forma
2P
2P
3P
3P
3P
4P
Rozsah
a forma
Možnost zápisu jednotlivých předmětů při splnění prerekvizit
(vzájemné podmíněnosti předmětů studijního programu):
tQPWJOOÏQSFSFLWJ[JUZoCF[P[OBǏFOÓOBQDz19
tEPQPSVǏFOÏQSFSFLWJ[JUZoPOBQDzP19
tTPVCǔäOÏQSFSFLWJ[JUZoTOBQDzT19
Bc. studium v akademickém roce 2009/2010
- kombinované studium Brno
LS
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
ZS
3
3
ZS
ZS
Semestr
4
4
4
3
3
3
3
Semestr
Navazující magisterský studijní program II. ročník
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
Prerekvizity
Prerekvizity
Soudní lékařství
BPPX80113
2
2
Kredity
2P
2P
Rozsah
a forma
3
3
ZS
ZS
Semestr
Prerekvizity
23
Vysvětlivky: P – přednáška, S – seminář, C – cvičení, ZS – zimní semestr, LS – letní semestr,
o – doporučená prerekvizita, s – souběžná prerekvizita, prerekvizita bez
označení – striktní
Penologie
BPPX80114
Kód předmětu Název předmětu
C Výběrové předměty:
STUDIJNÍ PROGRAMY - BRNO
4
Management mezinárodního podnikání
24
2
2
2
2
2
Marketingová komunikace
Management inovací
Mezinárodní organizace
Strategický management
Světová ekonomika
Kód předmětu Název předmětu
Kredity
6
Diplomový projekt
C Výběrové předměty:
4
Podnikatelské rozhodování
Kód předmětu Název předmětu
Kredity
6
Ekonomika a obchodní politika
rozvojových zemí
B Povinně volitelné předměty:
7
7
7
Mezinárodní platební styk
Operace a technika zahraničního obchodu
7
Mezinárodní finance
Mezinárodní obchodní politika
7
Mezinárodní hospodářské vztahy
12
12
12
12
12
Rozsah
a forma
16
4
16
Rozsah
a forma
16
20
16
16
16
20
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
LS
ZS
2
2
2
1
1
LS
LS
LS
ZS
ZS
Semestr
2
1
Semestr
2
2
2
1
1
1
Prerekvizity
Prerekvizity
Hospodářská diplomacie a diplomatický
protokol
2
2
2
Projektový management
Rétorika a stylistika
2
2
Kredity
5
6
5
6
Kredity
7
7
6
7
7
6
Kredity
Účetní a daňový reporting
Mezinárodní statistické databáze
Kód předmětu Název předmětu
C Výběrové předměty:
Sociální politika EU
Diplomový projekt
Agrární politika EU
Diplomový projekt
Kód předmětu Název předmětu
B Povinně volitelné předměty:
Mezinárodní marketing
Finanční operace v mezinárodním obchodě
Ekonomie a ekonomika EU
Mezinárodní přeprava a logistika
Mezinárodní obchodní právo
Podnikatelské riziko
Kód předmětu Název předmětu
12
12
12
12
12
Rozsah
a forma
16
4
16
4
Rozsah
a forma
16
16
16
16
20
16
Rozsah
a forma
LS
LS
LS
ZS
ZS
ZS
LS
LS
ZS
ZS
4
4
3
3
3
LS
LS
ZS
ZS
ZS
Semestr
4
4
3
3
Semestr
4
4
4
3
3
3
Semestr
Prerekvizity
Prerekvizity
Prerekvizity
A Povinné předměty:
A Povinné předměty:
Prerekvizity
Studijní program: Ekonomika a management mezinárodního podnikání
Studijní program: Ekonomika a management mezinárodního podnikání
Semestr
Studijní obor 3.3.18 Mezinárodní podnikání
Studijní obor 3.3.18 Mezinárodní podnikání
Rozsah
a forma
Ing. studium v akademickém roce 2009/2010
Kredity
- kombinované studium Brno
Ing. studium v akademickém roce 2009/2010
Kód předmětu Název předmětu
Ing. studijní program II. ročník
- kombinované studium Brno
25
STUDIJNÍ PROGRAMY - BRNO
Ing. studijní program I. ročník
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
58 000 Kč/externí
61 000 Kč/externí
14 000 Kč
(Brno)
Studijní obor „Právo“:
Bakalářský studijní program (Bc.)
Magisterský studijní program (Mgr.)
Rigorózní řízení
5 000 Kč
d) Poplatek za placený termín státní zkoušky:
,Ǐ
,Ǐ
,Ǐ
26
Školné se platí jednorázově, bezhotovostním převodem na účet vysoké školy nebo
poštovní poukázkou. Za zaplacené se považuje dnem jeho připsání na účet školy, nebo
po předložení ústřižku poštovní poukázky.
c) Poplatek za opis:
tEJQMPNV
tWZTWǔEǏFOÓ
tEPEBULVL̓EJQMPNV
b) Poplatek za vystavení dokladů o vzdělání v anglickém jazyce
na požádání absolventa:
tEJQMPN
̓,Ǐ
tWZTWǔEǏFOÓ
̓,Ǐ
tEPEBUFLL̓EJQMPNV
,ǏTUSBOB
tQSPTUVEFOUZ[F[BISBOJǏÓW̓BOHMJDLÏNKB[ZDF
&63
a) Poplatek za vystavení duplikátu indexu
500,- Kč
5 000 Kč
c) Poplatek za placený termín obhajoby práce:
2) Pro administrativní oblast
1 000 Kč
b) Poplatek za placený opravný termín zkoušky:
Studijní obor „Ekonomika a management mezinárodního podnikání“:
Inženýrský studijní program (Ing.)
55 000 Kč/externí
58 000 Kč/denní a externí
14 000 Kč
23 000 Kč/externí
(Praha)
Studijní obor „Právo“:
Bakalářský studijní program (Bc.)
Rigorózní řízení
Doktorandské studium (Ph.D.)
a) Školné na akademický rok:
1) Pro pedagogickou oblast
>> SAZEBNÍK POPLATKŮ
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
II. ČÁST
ORGANIZACE STUDIA
Článek 3
Stupně a délka studia
1) Studijní programy na BVŠP probíhají v akreditovaných studijních programech ve třech stupních vysokoškolského vzdělání:
a) studijní program prvního stupně, jehož standardní délka je tři akademické roky, je bakalářské studium,
b) studijní program druhého stupně, jehož standardní délka jsou dva akademické roky, je
magisterské studium na Fakultě práva (dále
Článek 2
Vymezení platnosti
1) Studijní řád stanoví otázky vysokoškolského studia
(dále jen „studium“) na fakultách Bratislavské vysoké školy práva (dále jen „BVŠP“).
2) Studijní řád je platný pro tvorbu všech navazujících
interních předpisů fakult a součástí BVŠP.
3) Studijní řád je platný pro všechny studenty, vysokoškolské pedagogy a další odborné spolupracovníky, kteří studium na BVŠP absolvují, zabezpečují a organizují.
I. ČÁST
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Akademické svobody akademická práva
Na Bratislavské vysoké škole práva jsou zaručeny
všechny akademické svobody a akademická práva
v souladu se zákonem o vysokých školách a jejich využívání v souladu se zásadami demokracie, humanity
a právního řádu. V procesu vysokoškolského vzdělávání jsou to především:
a) svoboda vědeckého bádání, výzkumu, vývoje
a zveřejňování těchto výsledků;
b) svoboda výuky, která spočívá především v otevřenosti různým vědeckým názorům a vědeckým a výzkumným metodám;
c) právo učit se při zachování svobodného výběru
studia v rámci akreditovaných studijních programů a svobodného vyjadřování svých vlastních názorů v průběhu výuky.
Bratislavská vysoká škola práva stanoví průběh studia
tímto studijním řádem jako vnitřním předpisem školy, který přijala podle zákona č. 131/2002 Z. z., o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o VŠ“).
Bratislavské vysoké školy práva
STUDIJNÍ ŘÁD
27
Článek 4
Studijní obor, studijní program a studijní plán
1) Studijní obor je oblast poznání, která může být
předmětem vysokoškolského vzdělávání v některém z jeho tří stupňů. Vymezuje se obsahem, který
charakterizují převážně oblasti a rozsah vědomostí, schopností a zručností profilující absolventa.
2) Studijní program je soubor vzdělávacích činností, zejména přednáška, seminář, cvičení, bakalářská práce, diplomová práce, rigorózní práce, projektová práce, disertační práce, stáž, exkurze, odborná praxe a soubor pravidel sestavených tak, aby
úspěšné absolvování těchto vzdělávacích programů, při zachování uvedených pravidel, umožňovalo získání vysokoškolského vzdělání.
3) Součástí studia podle každého studijního programu je také závěrečná práce a její obhajoba, patřící
mezi státní zkoušky.
4) Studijní program lze uskutečnit ve studijním oboru, který je součástí studijních oborů zaštiťovaných
MŠ SR a schválený Akreditační komisí vlády SR pro
BVŠP. Studijní program lze uskutečnit i jako kombinaci dvou studijních oborů. Pokud jsou oba studijní obory studijního programu přibližně stejně
zastoupené, jedná se o mezioborové studium, v jiném případě je jeden studijní obor označen jako
hlavní a druhý jako vedlejší.
5) Studijní plán studenta určuje časovou a obsahovou posloupnost jednotek studijního programu
6)
5)
4)
3)
2)
jen „FP“) a inženýrské studium na Fakultě ekonomie a podnikání (dále jen „FEP“),
c) třetí stupeň studia, jehož standardní délka
v denní formě jsou nejméně tři roky a nejvíce
čtyři roky studia, v externí formě nejvíce pět let
studia, je doktorandské studium.
Studium prvního a druhého stupně nesmí podle
studijního programu přesáhnout jeho standardní
délku podle odst. 2 až 4 v souladu s § 65 odst. 2 zákona o vysokých školách, a to o více než dva roky.
BVŠP poskytuje další formy vzdělávání, a to v rámci programu celoživotního vzdělávání.
Děkan fakulty předkládá studijní program ke
schválení vědecké radě fakulty poté, co projde návrh studijního programu v akademickém senátu
fakulty a akademickém senátu vysoké školy.
Organizace všech stupňů a forem studia na vysoké škole je založena na systému kreditů a v souladu s vyhláškou MŠ SR č. 614/2002 Z. z., o kreditním
systému studia (dále jen „vyhláška o kreditním systému studia“).
V případě spojení prvního a druhého stupně do
jednoho celku je standardní délka studia nejméně čtyři a nejvíce šest let. Rektor, po vyjádření děkana, může maximální délku studia v jednotlivých
stupních vysokoškolského studia prodloužit na základě odůvodněné žádosti studenta.
STUDIJNÍ ŘÁD
28
Článek 5
Rigorózní zkoušky
1) Absolventi, kteří získali titul magistr, mohou
v akreditovaných studijních oborech BVŠP vykonat rigorózní zkoušku. Rigorózní zkouškou a obhajobou rigorózní práce má uchazeč na základě
a formy hodnocení studijních výsledků. Studijní
plán si s výjimkou formy hodnocení studijních výsledků sestavuje student sám v souladu se studijním řádem BVŠP nebo ve spolupráci se studijním
poradcem.
6) Na sestavování studijních plánu pro BVŠP fakulty
se podílejí studijní poradci, kteří také poskytují poradenské služby studentům. Jsou jmenováni děkanem z řad učitelů.
7) Bakalářský studijní program, jakožto studijní program prvního stupně, je zaměřený na získání teoretických poznatků a praktických vědomostí
a zručností, založených na současném stavu právních a ekonomických věd a na zvládnutí jejich použití při výkonu povolání nebo při pokračování v navazujícím vysokoškolském studiu. Bakalářský program je ukončen závěrečnou bakalářskou prací.
8) Absolventům bakalářského studia BVŠP je udělen
akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“).
9) Magisterský studijní program na FP a inženýrský
na FEP, jako program druhého studijního stupně,
je zaměřen na získávání teoretických a praktických
poznatků, vycházejících ze současného stavu právní, resp. ekonomické vědy, a na jejich využití při výkonu povolání nebo při pokračování v navazujícím
vysokoškolském studiu. Závěrečnou prací magisterského studijního programu je magisterská práce.
10) Absolventům magisterského studijního programu
se uděluje titul „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“), absolventům inženýrského studia se uděluje akademický titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“).
11) Po úspěšném složení rigorózní zkoušky v akreditovaných studijních oborech uděluje vysoká škola akademický titul podle znění § 53 odst. 8 zákona o vysokých školách č. 131/2002 Z. z.
12) Studijní program třetího stupně (doktorandské
studium) je zaměřený na získávání a prohlubování
znalostí založených na současném stavu vědeckého poznání a zejména pak na vlastním příspěvku
studenta k němu, který je výsledkem vědeckého
bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti vědy
a pod vedením školitele, který je po schválení vědeckou radou fakulty (resp. vědeckou radou vysoké školy ve smyslu § 54 odst. 4 zákona o vysokých
školách č. 131/2002 Z.z.) jmenován děkanem fakulty.
13) Absolventi studia doktorandského studijního programu získávají titul „doktor“ (philosophiae doctor,
ve zkratce „PhD.“, který se uvádí za jménem).
5)
4)
3)
2)
1)
5)
4)
3)
2)
Článek 6
Přijímací řízení
Studentem vysoké školy se může stát občan SR
nebo cizí státní příslušník, který splňuje stanovené podmínky dané zákonem a další podmínky, přijaté akademickým senátem fakulty podle návrhu
děkana. Termín schválení kritérií pro přijímací řízení je 30. listopadu předchozího akademického
roku.
Přijímací řízení je proces, který uchazeči o studium umožňuje, v případě splnění daných podmínek ke studiu, stát se studentem zvoleného studijního programu na fakultě, která jej poskytuje.
Přijímací řízení začíná obdržením písemné přihlášky uchazeče o studium na fakultě, která tento studijní program poskytuje, a to v termínu stanoveném fakultou.
Základní podmínkou pro přijetí ke studiu studijního programu prvního stupně studijního programu
bakalářského studia je získání úplného středního
vzdělání nebo úplného středně odborného vzdělání.
Základní podmínkou přijetí ke studiu studijního
programu druhého stupně je absolvování studijního programu prvního stupně studia a splnění
podmínek stanovených děkanem pro přijímací řízení. O studium se mohou ucházet také absolventi
prvního stupně jiných vysokých škol s podobným
nebo příbuzným zaměřením.
Základní podmínkou k přijetí na doktorandské studium je absolvování studijního programu druhého
stupně.
samostatného studia prokázat hlubší znalosti studijního oboru v širším smyslu a to, že je způsobilý osvojovat si samostatně nové poznatky vědy
a praxe a dále je schopen získané znalosti aplikovat tvůrčím způsobem v praxi. Po úspěšném vykonání rigorózní zkoušky a obhajobě rigorózní práce
VŠ udělí uchazečům akademický titul ve smyslu §
53 odst. 8 zákona o vysokých školách č. 131/2002
Z. z.
Rigorózní zkouška probíhá před zkušební komisí.
Průběh rigorózní zkoušky a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Rozhodnutí zkušební komise o výsledcích rigorózní zkoušky se děje na neveřejném
zasedání zkušební komise.
Právo zkoušet u rigorózních zkoušek mají pouze
vysokoškolští učitelé působící ve funkcích profesorů a docentů, schválení vědeckou radou vysoké
školy.
Složení komise, která řídí rigorózní zkoušky, určuje děkan fakulty z osob pověřených zkoušet, podle odstavce 3 studijních programů.
Podrobnosti rigorózního řízení stanoví Rigorózní
řád BVŠP.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
5)
4)
3)
2)
1)
Článek 7
Zápis ke studiu
Oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu daného studijního programu, určeného stupněm studia, stanovenou formou studia a potvrzením tohoto rozhodnutí ze strany uchazeče, mu vzniká právo
zapsat se ke studiu.
Termín, místo a způsob zápisu určuje a oznamuje
přijatému uchazeči příslušná fakulta.
Student je povinen se osobně zapsat v každém
roce studia a jednou ročně (zpravidla v termínu
určeném k zápisu do vyššího ročníku následujícího akademického roku) předložit svůj studijní výkaz (index) studijnímu oddělení.
Při zápisu ke studiu je cizinec povinen předložit
doklad o povolení pobytu na území SR a prokázat, že splňuje další podmínky stanovené právními
předpisy, které upravují pobyt cizinců na území SR
(Zákon č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců a o změně
a doplnění některých zákonů).
Pokud se student nemůže ze závažných důvodů
dostavit k zápisu ve stanoveném termínu, neprodleně to oznámí děkanovi, a to písemnou formou
6) Cizinci mohou být přijati ke studiu studijních programů probíhajících ve slovenském jazyce na jednotlivých fakultách za splnění podmínky, že povinně složí příjímací zkoušku ve slovenském jazyce. Tato podmínka se netýká občanů České republiky a cizinců, kteří vykonali maturitní zkoušku ze
slovenského jazyka a kteří absolvovali bakalářské
nebo inženýrské studijní programy ve slovenském
jazyce. V případě organizování studia v cizím jazyce se bude přijímací řízení konat v příslušném jazyce.
7) O přijetí ke studiu rozhoduje děkan fakulty v souladu se stanovenými podmínkami k přijetí. Na základě žádosti uchazeče o přezkoumání rozhodnutí
může děkan uchazeče přijmout, nebo žádost předat rektorovi. Rektor potvrdí rozhodnutí děkana,
změní rozhodnutí, pokud bylo vydáno v rozporu se
zákonem, s vnitřními předpisy vysoké školy nebo
s podmínkami stanovenými dle § 57 odst. 1 zákona o vysokých školách č. 131 /2002 Z. z., popřípadě žádost ve sporných případech postoupí Správní
radě.
8) Cizinci na BVŠP studují takto:
a) studenti podle zákona o vysokých školách a tohoto řádu,
b) na základě vyhlášených mezinárodních smluv,
kterými je SR vázána,
c) na základě dohod o spolupráci, uzavřených ve
smyslu § 6 odst. 1 písm. j) zákona o vysokých
školách, především v rámci mezinárodních programů, programů Evropské unie pro akademickou mobilitu a také bilaterálních dohod mezi
vysokými školami.
4)
3)
2)
1)
2)
1)
9)
8)
7)
6)
29
Článek 8
Práva a povinnosti studentů
Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem vysoké školy dnem zápisu do studijního programu
dané vysoké školy.
Student má právo:
a) studovat ten studijní program, na který byl přijat,
b) vytvořit si studijní plán podle pravidel studijního programu,
c) zvolit si harmonogram studia tak, aby odpovídal časovému plánu, početnímu limitu studentů a dalším kritériím studijního řádu a studijního programu,
d) ucházet se (v rámci svého studia) také o studium na jiné fakultě BVŠP (podmínky studia
na jiné fakultě BVŠP, např. student FEP na FP
a opačně, jsou stanoveny vnitřními předpisy
BVŠP) nebo jiné vysoké škole, a to i v zahraničí,
e) podílet se a účastnit se na vědecké, výzkumné
a jiné tvůrčí činnosti na vysoké škole,
f) vyjádřit svůj názor o kvalitě výuky alespoň jednou ročně, a to formou anonymního dotazníku,
g) svobodně projevovat názory a připomínky k vysokému školství.
Na studenta, který se účastní praktické výuky a praxe, se vztahuje zákon o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci.
Student je povinen dodržovat všechny studijní povinnosti stanovené ve studijním programu, který
studuje, a v tomto studijním řádu.
Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy.
Student vysoké školy je dále povinen:
nejpozději do 5 dnů po stanoveném termínu a požádá o povolení zápisu v náhradním termínu. Při
náhradním termínu zápisu je nutná osobní účast
studenta.
Při zápisu si student určuje sám, jakou část povinností předepsaných studijním programem a stanovených v doporučeném studijním plánu splní v následujícím akademickém roce, a to tak, aby mohl
po splnění požadovaných podmínek postoupit do
další části studia.
Zápis zaznamenává studijní oddělení do výkazu
o studiu (index), a to ve smyslu §73 odst. 3 zákona o vysokých školách, také jsou evidovány nutné
osobní údaje do registru, případně se studentovi
napíše a potvrdí protokol o zápise.
Podmínkou zápisu v každém ročníku je uhrazení
poplatků za studium, které stanoví Správní rada.
V případě, že se student nezapíše ke studiu ani
ve stanoveném náhradním termínu a neprokáže oprávněné důvody, je jeho studium ukončeno
podle článku 21, odst. 3) písm. a) tohoto řádu.
STUDIJNÍ ŘÁD
30
4)
2)
3)
1)
Článek 10
Organizace akademického roku.
Harmonogram studia
Akademický rok začíná 1. září a končí 31. srpna roku
následujícího.
Akademický rok se člení na zimní a letní semestr.
Každý semestr se skládá z výukové části a zkouškového období.
Výuková část semestru trvá nejméně 12 a nejvíce
15 výukových týdnů. Zkouškové období trvá nejméně 3 týdny.
Článek 9
Učitelé vysoké školy
1) Na vysoké školy mohou působit jako učitelé profesoři, hostující – externí profesoři, emeritní profesoři, docenti, hostující – externí docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři.
2) Ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou působit
i externí učitelé, vědečtí odborníci, odborníci z výzkumu a praxe, dále pak učitelé ze zahraničních univerzit, vysokých škol a experti z dalších vědeckých
pracovišť.
3) Kromě výuky podle studijního plánu a studijního
programu poskytují vysokoškolští učitelé studentům individuální konzultace, na které si vyhrazují přiměřený čas (minimálně dvě hodiny týdně).
Konzultační hodiny na daný semestr se zveřejňují. Individuální konzultace nenahrazují výuku.
a) chránit a hospodárně používat majetek školy,
prostředky i služby,
b) hradit školné a poplatky spojené se studiem
přímo vysoké škole a pravdivě uvádět účel platby,
c) oznámit vysoké škole svou adresu,
d) osobně se dostavit na písemné předvolání rektora, prorektora, proděkana nebo jimi pověřeného pedagoga, resp. jiného zaměstnance fakulty,
e) dát souhlas k tomu, aby se jeho údaje uchovávaly pro potřebu studijní evidence.
1) Orgány akademické samosprávy vysoké školy
mají právo, v souladu se zákonem o VŠ a Statutem
Bratislavské vysoké školy práva (dále jen „statut vysoké školy“), rozhodovat jménem vysoké školy ve
věcech akademických práv a povinností studentů,
zapsaných ke studiu podle studijních programů
probíhajících na vysoké škole.
2) Současně s nabytím statusu studenta vysoké školy, nabývá student také postavení člena akademické obce vysoké školy.
3) Za porušení zákona a jiných obecně závazných
právních předpisů nebo statutu vysoké školy může
být se studentem zahájeno disciplinární řízení dle
disciplinárního řádu vysoké školy.
Článek 12
Kreditní systém
1) Organizace studia je založená na kreditním systému.
Kreditní systém studia využívá získávání kreditů a jejich přenos. Dále umožňuje prostřednictvím kreditů
posoudit zátěž studenta spojenou s absolvováním
bloků studijního programu v souladu s pravidly stanovenými studijním programem a zároveň studentovi umožňuje podílet se na vypracování jeho studijního plánu.
2) Kredity jsou číselné hodnoty, přiřazené blokům studijního programu, které vyjadřují množství práce
9)
8)
7)
6)
5)
4)
3)
2)
1)
Článek 11
Formy a metody studia
Vysokoškolské vzdělání probíhá v denní a v externí formě studia. Obě tyto formy studia jsou si rovnocenné a obsahově identické.
Denní formu studia charakterizuje denní účast studenta na vzdělávacích programech, především
přednáškách, seminářích, cvičeních, na odborné
praxi, exkurzích, stážích a závěrečných pracích, určených studijním programem tak, že jejich úspěšné absolvování při dodržení stanovených pravidel
umožňuje získat vysokoškolské vzdělání.
Externí formu studia charakterizuje převážně samostudium a účast na předepsaných konzultacích.
Studijní program v denní a externí formě může probíhat:
a) prezenční formou studia,
b) distanční formou studia,
c) kombinovanou formou studia.
Prezenční forma studia spočívá ve vyučování za přímé účasti studenta i učitele.
Distanční forma nahrazuje přímý kontakt prostřednictvím komunikačních přístrojů, převážně založených na využití počítačové sítě.
Kombinovaná forma je založena na kombinaci prezenční a distanční metody s převahou přímé účasti
učitele i studenta.
Účast studentů na cvičeních, seminářích, kolokviích a předepsaných konzultacích je při prezenční
metodě povinná. Vyučující má právo omluvit a stanovit náhradní termín za maximálně 25% neúčast.
Další 25% neúčast na této formě výuky z vážných
a odůvodněných příčin má právo omluvit vedoucí katedry, která garantuje výuku daného předmětu. Vyšší neúčast se považuje za neúspěšné absolvování předmětu.
Studium podle doktorandského studijního programu probíhá na základě individuálního studijního
plánu, pod vedením školitele.
5) Rektor stanoví, po projednání s děkany fakult vysoké školy, harmonogram studia pro následující akademický rok nejpozději do 30. března kalendářního roku.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
8)
7)
6)
5)
4)
3)
studenta, potřebné k jejich získání. Standardní zátěž studenta za celý akademický rok je vyjádřena
počtem 60 kreditů, za jeden semestr 30 kreditů.
Student získává kredity po úspěšném absolvování bloku studijního programu (čl. 4 odst. 2). Za
daný blok studijního programu může student získat v průběhu studia kredity pouze jednou.
Kredity získané za absolvování bloku studijního
programu se sčítají. Sčítáním kreditů (§ 4 odst. 3 vyhlášky o kreditním systému studia) se rozumí sčítání kreditů získaných za úspěšné absolvování předmětů v době, ve které byl student zapsán do studia
jednoho studijního programu. Sčítají se kredity získané:
a) v rámci studia studijního programu v případě
jeho řádného ukončení,
b) v rámci části studia na jiné fakultě vysoké školy,
c) v rámci části studia na jiné vysoké škole ve SR
nebo na vysoké škole v zahraničí, formálně zajištěného přenosem kreditů podle § 7 příslušné
vyhlášky.
Celkový počet kreditů potřebných pro řádné ukončení studia na jednotlivém stupni studia je na BVŠ
dán takto:
a) studijní program prvního stupně studia – bakalářský studijní program – 180 kreditů,
b) studijní program druhého stupně studia – magisterský, resp. inženýrský studijní program –
120 kreditů,
c) studijní program třetího stupně – doktorandský
studijní program – 180 kreditů.
Jednotkou studijního programu je studijní předmět
(dále jen „předmět“). Předmět se absolvuje jednou
nebo více formami výuky (přednáška, seminář, cvičení, konzultační seminář, laboratorní práce, exkurze, odborná praxe), které jsou stanoveny ve studijním programu.
Každý předmět má svůj název a kód a je koncipován jako jednosemestrální. Základní údaje o předmětu jsou uvedeny v informačním listu předmětu,
a jsou to převážně:
a) hodinový rozsah výuky a počet kreditů,
b) garant a vyučující učitelé,
c) předměty podmiňující absolvování předmětu,
d) podmínky pro absolvování předmětu a způsob
hodnocení práce studenta,
e) obsah předmětu,
f) kontrolní části předmětu s přiřazeným počtem
kreditů.
Předměty zařazené do studijního programu jsou
rozděleny na:
a) povinné předměty – jejich absolvování je podmínkou ukončení studijního programu nebo
jeho části,
b) předměty povinně volitelné – podmínkou
úspěšného absolvování studijního programu
nebo jeho části je ukončení povinného počtu
31
předmětů z této skupiny podle výběru studenta,
c) volitelné předměty – jsou všechny další předměty uvedené ve studijním programu nebo
v nabídce studijních programů jiných fakult.
9) Předměty uvedené ve studijním programu se dělí
na:
a) předměty bez návaznosti (zápis tohoto předmětu není podmíněn ukončením předmětu jiného – předmět bez prerekvizity),
b) předměty podmíněné úspěšným absolvováním
předmětu jiného nebo jiných předmětů (zápis
tohoto předmětu je podmíněn ukončením jiného předmětu nebo předmětů – předmět s prerekvizitou),
c) prerekvizity mohou být povinné (podmíněný
předmět musí být ukončený před zápisem vybraného předmětu), souběžné (mohou být zapsány zároveň s podmíněným předmětem), doporučené (nemusí být absolvovány).
10) Vypracování závěrečné práce je považováno za
předmět, který je hodnocen známkou, a přidělují
se mu kredity.
11) Fakulty pro každý studijní program určí doporučený studijní plán pro studenty, který je sestaven tak,
aby po jeho absolvování student splnil podmínky nutné k úspěšnému ukončení studia ve standardní délce včetně absolvování odborné praxe. Doporučený studijní plán obsahuje předměty
v takové celkové hodnotě počtu kreditů a v takové
formě (povinné, povinně volitelné a výběrové), aby
byla při každé kontrole studia splněna pravidla pro
jeho pokračování.
12) Student, který se zapsal na povinný předmět v daném akademickém roce, ale neabsolvoval ho
úspěšně, se může na tento předmět zapsat ještě jednou, a to v následujícím akademickém roce.
Po druhém neúspěšném absolvování povinného
předmětu je student vyloučen ze studia z důvodu
neprospěchu.
13) Pokud student nebyl úspěšný při zkoušce z povinně volitelného předmětu, může se zapsat opakovaně, nebo si může vybrat z nabídky povinně volitelných předmětů předmět náhradní. Takového studium se považuje za studium předmětu opakovaně zapsaného, tj. po druhém neúspěšném pokusu
o jeho absolvování je student vyloučen ze studia
z důvodu neprospěchu.
14) Výběrový předmět, na který se student zapsal, ale
neabsolvoval ho úspěšně, se student může zapsat
znovu, nebo se může zaspat na jiný volitelný předmět.
15) Pokud student dosáhl dostatečného počtu kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů, nemusí si zapisovat žádný výběrový předmět.
Výběrové předměty mohou představovat maximálně 10 % ze 180, resp. 120 kreditů.
STUDIJNÍ ŘÁD
32
III. ČÁST
ZKUŠEBNÍ ŘÁD
Článek 13
Kontrola studia
1) Studium je kontrolováno v rámci studijních předmětů formou průběžné kontroly studia během výukové části semestru (kontrolní otázky, písemné
testy, samostatné pracovní úlohy, referát na semináři apod.) a zkouškou za příslušné studijní období. Pokud student nezískal z předmětu žádné kredity, má právo na jeden opravný termín, který určí
zkoušející.
2) Průběžnou kontrolou se rozumí kontrolní etapa
studia během akademického roku. Pokud chce student pokračovat ve studiu, musí:
a) získat do konce prvního studijního roku minimálně 40 kreditů,
16) Student si může podle vlastního uvážení zvolit
i další předměty nad rámec svého studijního programu, a to ze skupiny povinně volitelných a výběrových předmětů. Povinnosti vyplývající ze zvoleného a zapsaného studijního plánu jsou pro studenta závazné. Za předměty, na které se student
přihlásil a neabsolvoval je, se do váženého studijního průměru započítá známka 4. Student si může
v jednom akademickém roce zvolit předměty z jiných studijních programů (nad rámec vlastního
programu) maximálně do výšky 6 kreditů.
17) Pro otevření povinně volitelného a výběrového
předmětu je stanovený minimální počet studentů – 15, pokud vedoucí katedry neurčí jinak. Pokud
počet přihlášených studentů na některý z předmětů nedosáhne minimálního počtu, je povinností přihlášeného studenta vybrat si jiný předmět.
18) Student může ve zkouškovém období daného semestru získat kredity jen z těch předmětů, na které
se zapsal v požadovaném termínu. Po tomto termínu se učební plán stává pro studenta povinný.
19) Pokud student absolvuje část studia na jiné vysoké škole v SR nebo v zahraničí na základě smlouvy
o studiu, získané kredity se mu započítávají do výpisu výsledků z dané vysoké školy.
20) Součástí denního studia na každém stupni výuky
může být praxe. Student je povinen ji absolvovat
ve stanoveném rozsahu, a to v době prázdnin. Na
prvním výukovém stupni hodnotí výsledky praxe
vedoucí katedry (kterého jmenuje děkan) nebo jím
pověřený pracovník na základě zprávy o absolvování praxe a hodnocení potvrzeného organizací, v níž
byla praxe vykonána. Na druhém výukovém stupni
hodnotí výsledky praxe vedoucí diplomové práce.
21) Podmínky doktorandského studia jsou stanoveny
v § 54 zákona o vysokých školách. Ustanovení o kreditním systému (§ 9 vyhlášky o kreditním systému
studia) se aplikují přiměřeně.
2)
1)
9)
8)
7)
6)
5)
4)
3)
b) získat za každé dva po sobě následující semestry v součtu minimálně 40 kreditů.
Závěrečnou kontrolou je kontrola splnění všech
podmínek k úspěšnému absolvování studijního
programu.
Podíl jednotlivých forem kontrol ve vztahu k celkovému hodnocení předmětu určují studijní programy. V informačním listu předmětu je možné uvést,
že předmět se hodnotí výlučně na základě průběžných kontrol během výukové části semestru.
Studenti jsou seznámeni s konkrétními způsoby
kontroly studia na začátku semestru, a to učitelem
daného předmětu. V předmětu, jehož výuka má
více forem, oznámí učitel na začátku semestru podíl hodnocení jednotlivých forem kontroly k celkovému hodnocení (v souladu se způsobem hodnocení uvedeném v informačním listu předmětů).
Předpokladem ukončení studia v jeho standardní
délce je počet kreditů 60 za akademický rok. V případě, že si student změní časový plán studia, nemusí získat počet 60 kreditů za akademický rok,
ale délka studia jeho zvoleného studijního programu nesmí překročit standardní délku studia o více
než dva roky. Přiznání kreditů za absolvovaný předmět vyžaduje splnění předepsaných podmínek ve
smyslu informačního listu daného předmětu.
Zkoušením z daných předmětů jsou pověřeni vedoucím příslušné katedry učitelé. Zkoušet mohou
profesoři, docenti a odborní asistenti s akademických titulem PhD., (resp. CSc.) Po předchozím souhlasu děkana mohou výjimečně zkoušet i odborní
asistenti bez akademického titulu PhD., (resp. CSc.).
Požadavky ke zkoušce jsou studentům sděleny za
začátku výuky daného předmětu.
Termíny zkoušek z jednotlivých předmětů vypisuje příslušná katedra nejpozději tři týdny před začátkem zkouškového období. Termíny zkoušek musí
být stanoveny tak, aby v každém týdnu příslušného zkouškového období byl vypsán alespoň jeden
zkouškový termín. Katedry vypíší termín ke složení
zkoušky také v závěrečném týdnu výuky („předtermín“).
Cílem zkoušky je ověřit získané vědomosti z daného předmětu a schopnost studenta je aplikovat.
Zkouška může být:
a) písemná,
b ústní,
c) kombinovaná.
Konkrétní formy zkoušek jsou uvedeny v informačním listu daného předmětu.
Písemná zkouška probíhá pod dohledem učitele
v jeden den a její délka nesmí přesahovat dvě hodiny. Výsledek písemné zkoušky spolu s odůvodněním oznámí zkoušející studentům nejpozději do tří
pracovních dnů.
V případě kombinované zkoušky následuje po vyhodnocení její písemné části část ústní, a to podle
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
Článek 14
Hodnocení předmětů
1) Stupeň zvládnutí předepsaných vědomostí se hodnotí známkou podle klasifikační stupnice u předmětů, které se uzavírají zkouškou, počtem bodů od
0 do 100. Celkové bodové hodnocení studenta při
zkoušce se hodnotí jako součet bodů přidělených
studentovi během aktivních forem výuky a bodů
získaných za zkoušku. Pokud podle informačního
listu předmětu může být plný počet až 100 bodů,
udělujících se na základě průběžného hodnocení,
známka se uděluje za práci v průběhu semestru.
2) S podmínkami hodnocení jednotlivých předmětů seznámí studenty příslušná katedra prostřednictvím vyučujícího, a to na začátku výuky daného
předmětu. Podklady o hodnocení studenta při aktivních formách výuky, potřebné ke komplexnímu
hodnocení předmětu, odevzdá vyučující ihned po
skončení výuky zkoušejícímu.
3) Hodnocení výsledků studenta při zkoušce je dáno
šesti klasifikačními stupni:
A - výborně (vynikající výsledky) = 1
B – velmi dobře (nadprůměrné výsledky) = 1,5
C – dobře (průměrné výsledky) = 2
D – uspokojivě (přijatelné výsledky) = 2,5
E – dostatečně (výsledky splňují minimální kritéria)
=3
'9oOFEPTUBUFǏOǔWZäBEVKFTFEBMÝÓQSÈDF
Získané body z průběžného hodnocení za práci v semestru se připočítávají k bodům uděleným studentovi za kvalitu jeho vědomostí, projevených a zjištěných
7)
6)
5)
4)
3)
pokynů zkoušejícího, v termínu do konce příslušného zkouškového období.
Konkrétní termíny, čas a místo konání zkoušek
a způsob přihlašování se na zkoušky se zveřejňují na webové stránce fakulty.
Zkoušky je možné absolvovat jen ve stanoveném
zkouškovém termínu a daném harmonogramu na
příslušný akademický rok. Ve výjimečných případech může zkoušející stanovit i náhradní termín
mimo toto období, nejpozději však do dvou týdnů
od ukončení zkouškového období.
Pokud student nesloží zkoušku úspěšně, tzn. v řádném termínu, je klasifikován jako „nevyhověl“ a má
právo na jeden opravný termín, který určí zkoušející.
Student může z vážných především zdravotních
a doložených důvodů omluvit svou neúčast na
zkoušce nejpozději do 3 pracovních dnů od určeného termínu konání zkoušky. V mimořádně závažných případech je možné akceptovat také lhůtu 15
dnů od určeného termínu konání zkoušky. Uznání
omluvy je v kompetenci zkoušejícího.
Pokud se student ke zkouškám nedostavil a jeho
účast nebyla omluvena nebo od zkoušky odstoupil, hodnotí se známkou „nevyhověl“.
33
Článek 15
Vážený studijní průměr
1) Vážený studijní průměr je kritériem hodnocení
kvality studijních výsledků studenta, který zahrnuje hodnocení předmětu (klasifikační stupeň) a kredity. Vypočítává se pro každého studenta za akademický rok, za první etapu studia i za celé studium.
Vypočítá se tak, že se za hodnocené období studentovi sčítají součiny kreditního hodnocení a numerické hodnoty známky za všechny absolvované
předměty a vydělí se součtem kreditů, dosažených
při zkoušce. Jednotlivé stupně kvalifikační stupnice kreditního systému se přiznávají na základě tohoto bodového hodnocení, který je odrazem stupně úspěšnosti
o absolvování předmětu následovně:
A = 94 – 100 bodů = 1
B = 86 – 93 bodů = 1,5
C = 76 – 85 bodů = 2
D = 66 – 75 bodů = 2,5
E = 56 – 65 bodů = 3
'9oCPEǾ
4) Student, který byl z předmětu hodnocen známLPV'9NÈQSÈWPOBKFEFODzÈEOâPQSBWOâUFSNÓO
Pokud zkoušku úspěšně nesloží ani v řádném termínu, může vykonat za stanovený poplatek maximálně dvě zkoušky v dalším opravném termínu
z každého předmětu. O opravný termín zkoušky (za
stanovený poplatek), požádá student formou vyplnění žádosti na studijním oddělení, které potvrdí
zaplacení poplatku. Výška poplatku za zkoušku je
stanovena rektorem vysoké školy, a to pro příslušný akademický rok. Opravné zkoušky ze zimního
semestru může student složit nejpozději do konce zkouškového období před hlavními prázdninami
a z letního semestru nejpozději týden před zápisem
do vyššího ročníku. Pokud ani poté zkoušky úspěšně neabsolvuje, musí se na předmět zapsat znovu,
případně se zapsat na předmět náhradní, pokud se
nejedná o předmět povinný.
5) Pokud se student zkoušky nezúčastní nebo nevyužije řádný opravný termín v příslušném zkouškovém období, může požádat o vykonání zkoušky
v následujícím náhradním termínu:
za zimní semestr – ve lhůtě do konce zkouškového období letního semestru,
za letní semestr – jeden kalendářní týden před stanoveným termínem zápisu do dalšího ročníku.
6) Pokud je student opakovaně hodnocen známkou
v'9i[BBCTPMWPWBOâQDzFENǔUUBLÏW̓PQSBWOÏNUFSmínu, nezískává za tento předmět kredity a do hodnocení studijních výsledků se mu započítává známLBvi'9
7) Učitel písemně předloží výsledky hodnocení (zkoušek) studijnímu oddělení do studentské evidence
nejpozději týden před vypsaným termínem zápisu
pro další akademický rok.
STUDIJNÍ ŘÁD
34
8)
7)
6)
5)
3)
4)
2)
1)
Článek 16
Státní zkoušky
Každý studijní program musí jako jednu z hlavních
podmínek k jeho úspěšnému absolvování zahrnovat složení státní zkoušky, která se může skládat
z více částí a jejíž součástí je také obhajoba závěrečné práce. Státní zkoušku v řádném termínu, stanoveném harmonogramem studia, může absolvovat student, který při studijní kontrole v posledním
roce studia splnil povinnosti dané studijním programem.
Student může požádat o změnu termínu státní zkoušky, a to buď z vážných zdravotních, nebo
osobních důvodů. Pokud se student neúčastnil
státní zkoušky nebo nevyhověl, může se o to pokusit v nejbližším náhradním (opravném) termínu.
Student opakuje jen tu část státní zkoušky, ze které
byl hodnocen klasifikačním stupněm nedostatečně
'9
Jednotlivé části zkoušky určuje studijní program.
Státní zkouška probíhá před zkušební komisí, která je složena nejméně ze čtyř členů. Průběh státní zkoušky a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Rozhodnutí zkušební komise o výsledcích státní zkoušky probíhá na veřejném zasedání zkušební komise.
Oprávnění zkoušet u státních zkoušek mají pouze
vysokoškolští učitelé, kteří působí ve funkcích profesorů a docentů, a další odborníci schválení vědeckou radou fakulty. Nejméně dva členové zkušební komise pro státní zkoušky jsou vysokoškolští
učitelé působící ve funkcích docentů a profesorů.
Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty.
Pokud se studentem probíhá disciplinární řízení,
nemůže vykonat státní zkoušku ani její části.
Řádný a opravný termín státní zkoušky nebo jejích
částí stanoví děkan. Každý termín se zveřejňuje nejméně měsíc dopředu na úřední vývěsce fakulty.
Státní zkoušku nebo její části musí student absolvovat nejpozději do dvou let od prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy student splnit předpoklady k vykonání státní zkoušky. V opačném případě je jeho studium ukončeno pro nesplnění podmínek studijního programu.
za dané období. (Při výpočtu váženého studijního
průměru za akademický rok se kredity použijí i při
EPTBäFOÓ[OÈNLZo'9
2) Hodnocení práce a klasifikace studentů vychází
z podkladů předepsané úrovně evropských standardů o množství znalostí studentů vysokých škol.
3) Vážený studijní průměr se používá především při
konkurzech, při zápisu předmětů z důvodu kapacitního limitu výuky, dále při rozhodování o poskytnutí půjčky, udělování stipendia apod.
Článek 17
Závěrečná práce
1) Mezi státní zkoušky patří také obhajoba závěrečné práce. Bakalářskou a diplomovou prací má student prokázat způsobilost a tvůrčí práci ve studijním oboru, v jehož rámci absolvoval studijní program.
2) Student je povinen si vybrat téma závěrečné práce nejpozději do konce zimního semestru předposledního akademického roku svého studia a odevzdat jej do termínu stanoveného harmonogramem akademického roku. Student může odevzdat
závěrečnou bakalářskou práci nebo diplomovou
práci, jen pokud ji vedoucí práce doporučí k obhajobě na státní zkoušku.
9) Hodnocení jednotlivých částí státní zkoušky a obhajoba závěrečné práce jsou klasifikovány šesti klasifikačními stupni:
A - výborně (vynikající výsledky) = 1
B – velmi dobře (nadprůměrné výsledky) = 1,5
C – dobře (průměrné výsledky) = 2
D – uspokojivě (přijatelné výsledky) = 2,5
E – dostatečně (výsledky splňují minimální kritéria) = 3
'9oOFEPTUBUFǏOǔWZäBEVKFTFEBMÝÓQSÈDF
10) Celkové hodnocení státní zkoušky je „prospěl
s vyznamenáním“, „prospěl“, nebo „neprospěl“.
Stupněm „prospěl s vyznamenáním“ je hodnocena státní zkouška tehdy, pokud byl student hodnocen z každé části zkoušky pouze známkami
A nebo B, přičemž počet známek A musí být větší
než počet známek B. Stupněm „prospěl“ je hodnocena státní zkouška tehdy, pokud student nesplní výše uvedené pravidlo a ani z jedné části státní
zkoušky nebyl hodnocen známkou nedostatečně
'9
1PLVEOǔLUFSÈǏÈTUTUÈUOÓ[LPVÝLZCZMBIPEOPDFOBTUVQOǔNOFEPTUBUFǏOǔ'9
QBLDFMLPWÏ
hodnocení státní zkoušky zní „neprospěl“.
11) V případě, že komise hodnotí některou část státní
[LPVÝLZ[OÈNLPVv'9ioOFWZIPWǔMTUVEFOUVUÏUP
státní zkoušky neprospěl a může danou část státní zkoušky opakovat pouze dvakrát, a to do termínu, který vyplývá z čl. 21, odst. 3) písm. b) tohoto
řádu. V případě druhého opakovaného neúspěchu
je studium ukončeno pro nesplnění studijního programu.
12) O průběhu státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Součástí protokolu je i výpis výsledků studia a hodnocení vedoucího a oponenta
závěrečné bakalářské i diplomové práce.
13) Výsledek státní zkoušky musí být zapsán do registru studentů.
14) Podmínkou řádného ukončení doktorandského
studia je složení disertační zkoušky, která patří mezi
státní zkoušky, a obhajoba disertační práce.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
IV. ČÁST
ZMĚNY V PRŮBĚHU STUDIA A UKONČENÍ STUDIA
Článek 19
Změna formy studia, studijního programu,
přestupy a podmínky pro přenos kreditů
1) Student vysoké školy může během studia požádat
o změnu formy studia, změnu studijního programu,
který studuje, o přestup na jinou fakultu, resp. jinou
vysokou školu, o uznání zkoušek absolvovaných na
jiné vysoké škole, a to v termínu nejpozději 10 dnů
před začátkem příslušného akademického roku.
2) Pokud chce student požádat o změnu formy studia
vybraného (stejného) studijního programu, musí
tak učinit písemně. O žádosti rozhoduje děkan fakulty, pokud se jedná o studijní program této fakulty.
3) Pokud chce student změnit studijní program v rámci stejného nebo příbuzného studijního oboru a pokud je studijní program studenta srovnatelný s obsahem nového studijního programu, může tuto
změnu povolit děkan.
4) Student jiné fakulty nebo jiné vysoké školy může
požádat děkana fakulty o přijetí ke studiu příbuzného studijního programu, a to písemnou formou. K žádosti je student povinen přiložit stanovisko děkana fakulty, na které studuje, výpis o absolvovaných zkouškách, výpis získaných kreditů
(potvrzený fakultou) a informační listy předmětů.
5) O přestupu rozhoduje děkan, který má zároveň
právo rozhodnout o započítání předchozího studia a přiznání kreditů studentovi. Žádost o přestup
a uznání zkoušek předloží student nejpozději před
začátkem akademického roku, tj. do 31. 8.
6) V případě přestupu lze absolvovanou zkoušku
uznat, pokud od jejího absolvování neuplynulo
více než 5 let. Zkoušku z povinného předmětu lze
Článek 18
Celkové hodnocení studia
1) Celkové hodnocení studia se provádí po splnění
všech povinností předepsaných studijním programem a po úspěšném ukončení státní zkoušky, a to
následujícími stupni:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl.
2) Stupněm „prospěl s vyznamenáním“ se hodnotí
student tehdy, pokud jeho vážený studijní průměr
za celé studium nepřesahuje hodnotu 1,5 ze všech
částí státní zkoušky i ze závěrečné obhajoby, resp.
byl z diplomové práce klasifikovaný stupněm A (1)
a pokud žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu. V ostatních případech je
student hodnocen stupněm „prospěl“.
3) Za vynikající výsledky dosažené během studia
může být studentovi udělená Cena rektora vysoké školy nebo Cena děkana fakulty.
35
Článek 20
Přerušení studia
1) Studium lze studentovi přerušit na základě jeho písemné žádosti, a to zpravidla na ucelenou část studia (semestr, rok):
a) ze zdravotních nebo z jiných vážných osobních
důvodů studenta, a to i opakovaně, dohromady
nejvíce na dva roky,
3)
2)
1)
8)
7)
uznat, pokud ji její žadatel absolvoval ve stejném
oboru. K uznání zkoušek z povinně volitelných
předmětů absolvovaných na jiné škole může děkan požádat o stanovisko vedoucího příslušné katedry. Pokud studentovi nelze uznat zkoušku, nelze mu ani započítat kredity. Kredity z výběrových
předmětů lze uznat, pouze pokud jejich absolvování rozšiřuje znalosti oboru studenta. Celkový
počet uznaných kreditů z jiných vysokých škol nesmí přesáhnout počet 100 kreditů (ve formě bakalářského studia) a počet 50 kreditů (v magisterské
formě studia, resp. ekonomického studia).
Studium realizované v rámci evropských studijních programů, stejně jako na základě bilaterálních dohod, tak může být uznáno v plném rozsahu (včetně hodnocení a přiznání kreditů) a nahrazena srovnatelná část studia na BVŠP v případě, že
minimálně polovina vybraných předmětů odpovídá obsahu a úrovni povinných předmětů, případně povinně volitelných předmětů příslušné části
studia studovaného studijního programu.
Dosavadní studium realizované mimo formy uvedené v odst. 7 na mimoevropských vysokých školách se uznává na základě písemné žádosti studenta a následujících dokladů:
a) potvrzení o uznání zahraniční vzdělávací instituci ze Střediska pro ekvivalenci dokladů,
b) potvrzení o absolvování studia ze zahraniční vysoké školy a o absolvovaných zkouškách, včetně
sylabů z předmětů, v nichž student složil zkoušku a získal kredity, potvrzené zahraniční vysokou školou.
Žádost předkládá student spolu s úředně ověřeným
překladem dokumentů děkanovi fakulty, který na
jejich základě, a případně na základě vyžádaných
vyjádření vedoucích kateder, rozhodne o žádosti.
O uznání zkoušek složených na jiné fakultě nebo
jiné vysoké škole rozhodne děkan do 30 dnů ode
dne žádosti o uznání.
Student musí získat minimální počet 40 kreditů za
zkoušky v příslušném akademickém roce. Kredity
za uznané zkoušky se studentovi započítávají do
180 kreditů bakalářského studia, resp. 120 kreditů
magisterského studia, resp. ekonomického studia.
Pro uznání zkoušek studentům, kteří byli hodnoceni klasickou stupnicí známek, se použije následující převodová stupnice: 1 – výborně (A1); 2 – velmi
dobře (C2); 3 – dobře (E3).
STUDIJNÍ ŘÁD
36
Článek 21
Ukončení studia
1) Řádné ukončení studia znamená absolvování příslušného studijního programu studenta takto:
a) student absolvoval všechny povinné předměty a stanovený počet povinně volitelných předmětů,
a) student získal v průběhu studia předepsaný
počet kreditů, stanovený pro příslušný stupeň
studia,
c) student úspěšně složil státní zkoušku, stanovenou studijním programem, obhájil závěrečnou bakalářkou práci nebo diplomovou práci
a úspěšně prezentoval shrnutí závěrečné bakalářské práce a diplomové práce v cizím jazyce.
2) Dnem ukončení studia je ten den, kdy byla splněna poslední z podmínek předepsaných pro řádné
ukončení studia daného studijního programu.
3) Kromě řádného ukončení studia je studium ukončeno také:
a) zanecháním studia,
7)
6)
5)
4)
3)
2)
b) bez uvedení důvodu, nejvíce na jeden rok, a to
v každém stupni studia pouze jednou,
c) z důvodu rodičovské dovolené na 3 roky.
Doba přerušení studia se nezapočítává do standardní délky studia.
Dnem přerušení studia ztrácí student postavení studenta podle zákona o vysokých školách.
Student nemůže získávat zápočty, vykonávat
zkoušky a nemohou mu být přiznány kredity. Na
dobu přerušení studia odevzdá student na studijní oddělení index.
Student má právo na opětovný zápis po uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno. Pokud
důvody, které vedly k přerušení studia, pominou,
může děkan na základě písemné žádosti ukončit
přerušení studia i před uplynutím doby přerušení
studia.
Po uplynutí doby přerušení studia je student povinen přihlásit se na studijním oddělení fakulty a zapsat se. Pokud tak neučiní v době stanovené pro
zápis do dalšího úseku studia, bude to považováno za zanechání studia.
Pokud v době přerušení studia došlo ke změně ve
studijním plánu, podle kterého student studoval,
děkan v souladu se studijním řádem a příslušným
studijním programem určí, které studijní povinnosti musí student splnit, a stanoví lhůty pro jejich splnění.
Studium v zahraničí je považováno za jeden ze závažných důvodů přerušení studia. Po předložení
žádosti a potvrzení o přijetí a zápisu na zahraniční
vysokou školu děkan studentovi přeruší studium.
Předpokladem je ukončení prvního ročníku studia
na mateřské fakultě.
Článek 22
Doklady o studiu, o absolvování studia
a akademické tituly
1) Doklady o studiu jsou:
a) studentský průkaz,
7)
6)
5)
4)
b) překročením standardní délky studia o více než
dva roky, pokud studentovi nebyla rozhodnutím rektora prodloužena délka studia,
c) vyloučením ze studia pro neplnění požadavků,
které vyplývají ze studijního programu a tohoto studijního řádu,
d) vyloučením ze studia za disciplinární přestupek (§ 72 odst. 2 písm. c) zákona o vysokých
školách),
e) vyloučením ze studia z důvodu neuhrazení poplatku za studium ve stanovené lhůtě,
f) zrušením studijního programu na základě § 87
odst. 2 zákona o vysokých školách, pokud student nepřijme nabídku vysoké školy pokračovat ve studiu jiného studijního programu,
g) úmrtím studenta.
Student vyloučený se studia podle písm. d) tohoto odstavce může být přijat ke studiu na příslušné fakultě nejdříve po uplynutí pěti let od nabytí
právní moci rozhodnutí o vyloučení ze studia.
Děkan rozhodne o ukončení studia podle odst. 3
písm. b) a c) pro neprospěch, pokud student:
a) nezískal minimální počet 40 kreditů v akademickém roce studia,
b) ani po druhém zapsání nezískal kredity za povinný předmět nebo povinně volitelný předmět (pokud se jedná o povinně volitelný předmět, netýká se toto ustanovení studenta, který již úspěšně absolvoval stanovený počet povinně volitelných předmětů),
c) nesplnil podmínky pro absolvování studia v časovém limitu.
Studentovi, který ukončil studium z důvodu neprospěchu, vydá fakulta na jeho žádost potvrzení
o úspěšně absolvovaných předmětech, a to v podobě výpisu výsledků studia, společně se sdělením důvodu ukončení studia.
Studentovi, který zanechal studia písemným oznámením děkanovi, vydá fakulta na jeho žádost výpis úspěšně absolvovaných předmětů. Ve výpisu
se dále sdělí, že student dané studium neukončil.
Dnem ukončení studia je:
a) den, kdy bylo vysoké škole doručeno písemné
prohlášení studenta o zanechání studia,
b) konec akademického roku, ve kterém měl student ukončit vysokoškolské studium podle
odst. 3 písm. b),
c) den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci,
d) den, ke kterému oznámila vysoká škola zrušení studijního programu.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
b) výkaz o studiu (index),
c) výpis výsledků studia.
2) Studentský průkaz je doklad, který potvrzuje
právní postavení studenta, opravňuje ho využívat
práva a výhody studenta, které vyplývají ze zákonů,
z vnitřních předpisů vysoké školy a z dohod s jinými právnickými osobami. Tento doklad slouží také
k prokázání údajů v něm uvedených. Studentský
průkaz je studentovi vydán u zápisu do registru studentů. Vydává ho vysoká škola. Kromě jiných údajů je v něm vyznačeno období, kdy student splnil
podmínky pro pokračování ve studiu. Na studentském průkazu se používá jednotná struktura údajů
určená MŠ SR.
3) Výkaz o studiu (index) je doklad, do něhož si studenti zapisují studijní plán a učitelé výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu.
Může být vydáván na fakultě, na které probíhá daný
studijní program.
4) Výpis výsledků studia obsahuje údaje o studijních
povinnostech, které student v rámci studia studijního programu splnil, a vydává ho fakulta, která tento studijní program uskutečňuje. Tento doklad se
vydává v souladu se zásadami uvedenými ve všeobecně závazném právním předpisu MŠ SR; na základě osobní žádosti ho fakulta vydává také v anglickém jazyce. Doklad patří:
a) osobě, která ukončila studium studijního programu,
b) studentovi na základě jeho žádosti,
c) absolventovi studia studijního programu na základě jeho žádosti.
5) Doklady o absolvování studia studijního programu ve studijním oboru jsou:
a) vysokoškolský diplom,
b) vysvědčení o státní zkoušce,
c) dodatek k diplomu.
6) Vysokoškolský diplom je doklad o absolvování
studia akreditovaného studijního programu v příslušném studijním oboru a o udělení akademického titulu (čl. 4). Vydává ho vysoká škola.
7) Vysvědčení o státní zkoušce je doklad o absolvování státní zkoušky, součástech zkoušky a o jejím
výsledku. Vydává ho vysoká škola.
8) Dodatek k diplomu je doklad, který obsahuje podrobnosti o absolvovaném studijním programu.
Vydává ho vysoká škola. Údaje, které musí dodatek
k diplomu obsahovat, stanoví všeobecně závazný
právní předpis, který vydává Ministerstvo školství
SR.
9) Vysokoškolský diplom, současně s vysvědčením
o státní zkoušce a dodatkem k diplomu, se předává zpravidla při akademickém obřadu – promoci.
10) Na základě osobní žádosti vydá vysoká škola absolventům doklady o absolvování studia studijního programu ve studijním oboru také v anglickém
jazyce.
Tento studijní řád byl zaregistrovaný
Ministerstvem školství Slovenské republiky
pod č. CD-2006-16422/38152-2:071
dne: 14. prosince 2006
37
Článek 24
Přechodná a závěrečná ustanovení
1) Studijní řád byl projednán na zasedání Správní rady
Bratislavské akademické společnosti n. o. a schválen Akademickým senátem Bratislavské vysoké školy práva v Bratislavě, v souladu se statutem vysoké školy registrovaným Ministerstvem školství SR
pod č. CD – 2004-4155/7708-1:071, dne 15. července 2004.
2) Ruší se doposud platný studijní řád, který byl registrován Ministerstvem školství SR pod č. CD-20044155/7705- 1:071, dne 15. července 2004.
3) Tento studijní řád nabývá platnosti a účinnosti
dnem jeho registrace Ministerstvem školství SR.
Článek 23
Pochvaly a odměny
1) Studentům, kteří v průběhu studia dosahovali vynikajících studijních výsledků nebo vypracovali vynikající závěrečnou práci, případně projevili příkladný občanský postoj, popř. vykonali příkladný
čin, resp. vzorně prezentovali vysokou školu na domácích i mezinárodních studentských vědeckých
nebo jiných významných soutěžích, může děkan fakulty nebo rektor po projednání ve vedení fakulty
nebo vysoké školy, resp. kolegiem rektora, navrhnout udělení pochvaly.
2) Pravidla pro udělování pochvaly rektora nebo děkana fakulty a s tím spojené vyplacení jednorázové odměny upravuje zvláštní předpis.
STUDIJNÍ ŘÁD
1
2
3
38
§ 50 zákona o vysokých školách.
§ 51 odst. 2 zákona o vysokých školách.
Směrnice rektora č. 8/2006, Organizační a jednací řád odborných
komisí doktorandského studia.
Čl. 3
Přijímání k doktorandskému studiu
1. Přijímací řízení k doktorandskému studiu vypisuje
fakulta v souladu s harmonogramem akademického roku. Současně určí školitele a téma disertačních
prací, o které je možné se v rámci přijímacího řízení
ucházet.
2. Při vypsaných tématech se uvádí název studijního programu, jméno školitele, forma studia (denní, externí), lhůta na podávání přihlášek. Témata disertačních prací spolu s uvedenými náležitostmi se
zveřejňují na úřední desce fakulty a na internetové
stránce fakulty.
3. Se souhlasem předsedy příslušné odborné komise
může být akceptováno také vlastní téma.
Čl. 2
Úvodní ustanovení
Doktorandské studium na Fakultě práva Bratislavské
vysoké školy práva (dále jen „fakulta“) je vysokoškolským studiem třetího stupně, které se uskutečňuje na
základě § 54 zákona č. 131/2002 Z. z., o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách).
1. Doktorandské studium se na fakultě uskutečňuje
ve studijních oborech1 podle akreditovaných studijních programů.2
2. Doktorandské studium se uskutečňuje v denní
a v externí formě.
3. Doktorandské studium v daném studijním oboru
sleduje a hodnotí odborná komise. Členy odborné
komise jmenuje děkan. Podrobnosti o činnosti odborné komise upravuje zvláštní předpis.3
Čl. 1
Předmět úpravy
1. Směrnice upravuje zásady organizace doktorandského studia na Fakultě práva Bratislavské vysoké
školy práva.
Doktorandské studium
Bratislava 2007
Fakulta práva
Směrnice děkana č. 4/2007
Bratislavská vysoká škola práva
4
5
§ 53 odst. 3 zákona o vysokých školách.
§ 58 zákona o vysokých školách.
4. V přihlášce k doktorandskému studiu uchazeč uvede:
a) jméno a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo a adresu bydliště,
b) číslo a název oboru doktorandského studia
a vybrané téma disertační práce,
c) formu doktorandského studia, na které si podává přihlášku.
5. K přihlášce k doktorandskému studiu uchazeč přiloží:
a) životopis,
b) ověřené kopie dokladů o dosaženém vzdělání,
c) soupis svých publikovaných i nepublikovaných
prací, odborné posudky o těchto pracích, jak
byly vypracovány a soupis výsledků jiné odborné nebo umělecké činnosti.
6. Základní podmínkou přijetí k doktorandskému studiu je absolvování studijního programu druhého
stupně nebo studijního programu prvního a druhého stupně vysokoškolského studia spojeného do
jednoho celku4 v oboru právo nebo v příbuzném
studijním oboru.
7. Přijímací řízení pro uchazeče o studium začíná doručením jeho písemné přihlášky ke studiu na fakultě. Fakulta může umožnit doručení místo písemné
přihlášky i doručení přihlášky v elektronické formě
bez zaručeného elektronického podpisu, použitím
informačního systému, který umožňuje uchazeči o
studium ověření jeho zaevidování v informačním
systému ode dne jejího podání do dne skončení
přijímacího řízení5.
8. Přijímací řízení vyhlašuje a přijímací komisi jmenuje děkan zpravidla z členů odborné komise a školitelů. Komise má nejméně čtyři členy.
9. Výběr uchazečů se uskutečňuje na základě výsledků přijímacího pohovoru před přijímací komisí podle prokázaných vědomostí uchazečů ze studijního
oboru, jakož i schopnosti objasnit komisi obsah,
metody řešení a předpokládané výsledky disertační práce. V průběhu přijímacího pohovoru se posuzují i jazykové znalosti uchazeče ve zvoleném světovém jazyku.
10. Přijímací komise na neveřejném zasedání zhodnotí výsledek přijímacího pohovoru. Pokud se přijímacího pohovoru zúčastní více uchazečů o doktorandské studium ve stejném oboru, přijímací komise určí pořadí úspěšnosti podle výsledků přijímacího pohovoru. Při určení pořadí přijímací komise přihlíží i na rozsah odborné publikační činnosti, jako i
na dosažené výsledky v soutěžích studentských vědeckých a odborných prací.
11. Z výsledku přijímacího pohovoru se sepíše zápis
(příloha č. A). Návrhy na přijetí úspěšných uchazečů doktorandského studia předloží přijímací komise děkanovi fakulty.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
6
7
8
9
4.
3.
2.
1.
§ 54 odst. 18 zákona o vysokých školách.
§ 54 odst. 4 zákona o vysokých školách.
§ 54 odst. 4 zákona o vysokých školách.
Směrnice rektora č. 8/2006, Organizační a jednací řád odborných
komisí doktorandského studia.
Čl. 5
Školitel
Funkci školitele pro daný studijní obor mohou vykonávat učitelé vysoké školy, na které se uskutečňuje doktorandské studium, a jiní odborníci po
schválení ve vědecké radě vysoké školy nebo fakulty.8
Školitele pro daný studijní program doktorandského studia jmenuje děkan fakulty na návrh předsedy odborné komise po schválení Vědeckou radou
fakulty.
Pravidla schvalování školitelů jsou součástí podkladů poskytovaných Akreditační komisí v souvislosti
s posuzováním způsobilosti vysoké školy nebo externí vzdělávací instituce uskutečňovat doktorandský studijní program.9
Za školitele jsou jmenování profesoři, docenti, učitelé ve funkci profesorů, nositelé vědecké hodnos-
Čl. 4
Postavení studenta denní formy
doktorandského studia
1. Standardní délka studia pro doktorandský studijní
program v denní formě jsou tři roky.
2. Doktorand v denní formě studia je zařazený na
ústav fakulty. Plnění studijních povinností doktoranda kontroluje školitel. Pedagogickou činnost
doktoranda řídí vedoucí ústavu. Přítomnost doktoranda v denní formě doktorandského studia se
eviduje na ústavu fakulty, kde je doktorand zařazen.7
3. Doktorand v denní formě studia je posuzován ve
vztahu k fakultě jako student s výjimkami uvedenými v této směrnici. Studentům v denní formě doktorandského studia se poskytuje stipendium.
12. Studenty doktorandského studia přijímá děkan.
Součástí rozhodnutí o přijetí je určení tématu disertační práce a školitele. Změnu tématu disertační práce a školitele schvaluje děkan po projednání
s předsedou příslušné odborné komise.
13. Rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení se musí
písemně vyhotovit do 30 dnů od ověření splnění
podmínek přijetí ke studiu. Musí obsahovat výrok,
odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost
o přezkoumání rozhodnutí. Musí být uchazeči doručeno do vlastních rukou. Uchazeč může podat žádost o přezkoumání rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení.6
14. Přijatý uchazeč se stává studentem doktorandského studia dnem zápisu, jehož termín určí děkan.
Doktorandské studium zpravidla začíná začátkem
prvního semestru příslušného akademického roku.
10
Směrnice rektora č. 8/2006, Organizační a jednací řád odborných
komisí doktorandského studia.
39
Čl. 6
Studijní plán doktoranda
1. Školitel sestavuje pro každého doktoranda individuální studijní plán, který předkládá ke schválení
odborné komisi.10
9.
8.
7.
6.
5.
ti DrSc. nebo CSc., akademického titulu PhD. (i z jiných vysokých škol nebo vědeckých institucí, a to
i zahraničních), kteří aktivně působí v oboru (nebo
příbuzném oboru), ve kterém je disertační práce vypracována.
Návrhy na schválení školitelů předkládá předseda
odborné komise prostřednictvím předsedy vědecké rady. K návrhu se připojuje pedagogická a vědecká charakteristika navrhovaného kandidáta na
školitele.
Schvalování a jmenování vyučujícího se uskutečňuje po předběžném souhlase navrhovaného.
Školitel:
a) odborně vede doktoranda po celou dobu doktorandského studia,
b) sestavuje individuální studijní plán doktoranda
a předkládá ho k posouzení a schválení odborné komisi a po jejím vyjádření děkanovi,
c) radí a odborně garantuje plnění studijní a vědecké části individuálního studijního plánu
doktoranda a kontroluje plnění jeho pedagogických činností,
d) určuje zaměření projektu disertační práce
a upřesňuje spolu s doktorandem její téma,
e) uděluje doktorandovi určený počet kreditů za
ukončené etapy individuálního studia vědecké
literatury, za ukončené etapy jeho vědecké části studijního plánu a za disertační práci tak, jak
byla přijata na obhajobu,
f) předkládá děkanovi roční hodnocení doktoranda,
g) předkládá děkanovi návrh na vyloučení doktoranda z doktorandského studia a vyjadřuje se
k žádosti doktoranda o přerušení studia,
h) předkládá děkanovi konkrétní návrh stáže nebo
studijního pobytu doktoranda v jiných domácích nebo zahraničních vzdělávacích a vědeckých institucích,
i) vypracovává posudek o disertační práci a pracovní charakteristiku svěřeného doktoranda,
zabezpečuje podle potřeby konzultace u jiných
odborníků,
j) je členem komise pro disertační zkoušku doktoranda a zúčastňuje se obhajoby jeho disertační
práce.
Funkce školitele zaniká jeho odvoláním, vzdáním se
funkce nebo úmrtím.
Odvolání školitele projedná odborná komise, písemný návrh předkládá její předseda děkanovi.
DOKTORANDSKÉ STUDIUM
40
11
12
§ 54 odst. 11 zákona o vysokých školách.
§ 54 odst. 10 zákona o vysokých školách.
2. Individuální studijní plán doktoranda se skládá ze
studijní části a z vědecké části. Studijní část doktorandského studia končí disertační zkouškou, která
obsahuje obhájení projektu disertační práce, vědecká část končí obhajobou disertační práce.
3. V individuálním studijním plánu doktoranda se
uvádí (příloha B):
a) seznam předmětů, které má doktorand absolvovat,
b) seznam předmětů disertační zkoušky vybraných ze seznamu příslušného studijního programu,
c) termíny, v nichž má doktorand absolvovat jednotlivé předměty a disertační zkoušku,
d) bližší určení pedagogické (v denní formě doktorandského studia) nebo jiné odborné činnosti, která s ní souvisí,
e) plán účasti na výzkumných úkolech,
f) plán aktivní účasti na odborných akcích domácích a zahraničních,
g) absolvování odborných stáží na jiných pracovištích,
h) plánované výstupy publikační činnosti doktoranda.
4. Studijní část individuálního studijního plánu doktoranda je složena zejména z přednášek, seminářů a
z individuálního studia odborné literatury zaměřené na obsah disertační práce.11 Přednášky a semináře jsou zpravidla hodnoceny průběžně, nebo končí závěrečným hodnocením. Individuální studium
odborné literatury se může rozčlenit do etap, které
uzavírá vyučující udělením určeného počtu kreditů.
5. Součástí doktorandského studia v denní formě je
vykonávání pedagogické činnosti nebo jiné odborné činnosti související s pedagogickou činností v rozsahu nejvíce čtyř hodin týdně v průměru za akademický rok, ve kterém probíhá výuka.11
Pedagogická činnost je vázána na vzdělávací činnost fakulty. Při externí formě doktorandského studia může být pedagogická činnost nahrazena jinou
odbornou činností, která souvisí s pedagogickou
prací.
6. Vědecká část doktorandského studia je složena
z individuální nebo týmové vědecké práce studenta doktorandského studia, která se váže k tématu
disertační práce. Vědeckou část doktorandského
studia odborně garantuje školitel.12
7. V individuálním studijním plánu doktoranda je uvedeno téma disertační práce, kterou může školitel
při ročním hodnocení doktoranda se souhlasem
děkana upřesnit.
8. Součástí vědeckého plánu doktoranda je i aktivní
účast doktoranda na vědeckých seminářích, na vědeckých konferencích a jiných odborných akcích
souvisejících s tématem disertační práce.
Čl. 7
Kreditní systém doktorandského studia
a hodnocení studijních výsledků
1. Studium se uskutečňuje podle § 62 zákona o vysokých školách a podle vyhlášky MŠ SR č. 614/2002
Z. z., o kreditním systému.
2. Kreditní systém využívá shromažďování a přenos
kreditů a umožňuje hodnotit zátěž doktoranda
a výsledky jeho práce.
3. Podmínkou úspěšného absolvování studijního programu je získání 180 kreditů.
4. Za standardní pracovní zatížení doktoranda v denní
formě studia v průběhu akademického roku se považuje vykonávání činnosti, které odpovídá 60 kreditům.
5. Za standardní pracovní zatížení doktoranda v externí formě studia v průběhu akademického roku
se považuje vykonávání činnosti, které odpovídá 48
kreditům.
6. Doktorand v průběhu svého studia získává kredity
za tyto činnosti:
a) absolvování předmětů určených učebním plánem doktorandského studia podle schváleného individuálního studijního plánu doktoranda,
b) vypracování seminární práce a projektu disertační práce – písemné části disertační zkoušky,
c) vypracování disertační práce a její přijetí k obhajobě,
d) samostatná tvořivá vědeckovýzkumná, vědecko-teoretická a vědecko-publikační práce (publikace, aktivní účast na seminářích, konferencích apod., spoluřešení vědeckých úkolů, vedení prací SVOČ, vedení závěrečných prací bakalářského studia),
e) pedagogická činnost.
7. Tyto činnosti jsou vzájemně nezastupitelné. Počty
kreditů za jednotlivé činnosti jsou uvedeny v příloze C.
8. V denní formě doktorandského studia musí doktorand pro postup do druhého ročníku studia získat
minimálně 40 kreditů.
9. V externí formě doktorandského studia musí doktorand pro postup do druhého ročníku studia získat minimálně 30 kreditů.
10. Doktorand může absolvovat část svého studia na
jiném pracovišti nebo v zahraničí. Pokud byl na
toto pracoviště vyslán v rámci plnění svého studijního plánu a pokud jsou kreditní systémy vysílajícího a přijímajícího pracoviště kompatibilní (transfer kreditů), kredity získané na tomto pracovišti se
mu započítávají v plném rozsahu.
11. Pokud dojde ke změně školícího pracoviště, ke
změně formy doktorandského studia nebo ke změně studijního programu, doktorandovi je možné
uznat doposud získané kredity, pokud je to v souladu s jeho novým studijním plánem.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
13
4.
3.
2.
1.
odst. 3 Studijního řádu Bratislavské vysoké školy práva.
Čl. 10
Roční hodnocení doktoranda
Roční hodnocení doktoranda je:
a) zhodnocení stavu a úrovně vědecké výchovy
doktoranda,
b) kontrola plnění termínových úloh individuálního studijního plánu doktoranda,
d) případná úprava individuálního studijního plánu.
Školitel na konci každého akademického roku, nejpozději do 30. září běžného roku, předkládá děkanovi roční hodnocení plnění studijního plánu doktoranda s vyjádřením, zda doporučí, nebo nedoporučí pokračování ve studiu. Školitel hodnotí stav
a úroveň plnění studijního plánu doktoranda, dodržení termínů, získaný počet kreditů a v případě potřeby předkládá návrh na úpravu jeho individuálního studijního plánu. Vzor ročního hodnocení doktoranda je upravený v příloze D.
V ročním hodnocení vyučující zároveň rozhodne
o přidělení kreditů doktorandovi za činnosti uvedené v příloze C.
Děkan rozhoduje na základě ročního hodnocení doktoranda o tom, zda doktorand může ve studiu pokračovat. Po vyjádření příslušné odborné
Čl. 9
Absolvování předmětu zapsaného
ve studijním plánu doktoranda
1. Stupeň zvládnutí předepsaných vědomostí z předmětů, které končí vykonáním zkoušky, se hodnotí známkou podle klasifikační stupnice.13 Výsledek
zkoušky s datem a podpisem zkoušející zapíše do
výkazu o studiu a do příslušné evidence.
2. Zápočet se neklasifikuje. Do výkazu o studiu a do
příslušné evidence se jeho udělení zapisuje slovem
„započteno“, uvede se datum a podpis zkoušejícího.
Čl. 8
Formy hodnocení doktoranda
Formy hodnocení doktoranda jsou:
a) absolvování předmětu,
b) roční hodnocení doktoranda,
c) disertační zkouška,
d) obhajoba disertační práce.
12. Úspěšný absolvent doktorandského studia v denní i externí formě musí po dobu svého studia získat
minimálně 150 kreditů. Za přijetí disertační práce
k obhajobě získává 30 kreditů, celkem tedy 180 kreditů včetně kreditního ohodnocení jeho disertační
práce. Poté co doktorand získá 150 kreditů a po doporučení školitele přijmout disertační práci doktoranda k obhajobě, může požádat o povolení její obhajoby.
41
Čl. 11
Disertační zkouška
1. Doktorand v denní a externí formě doktorandského studia se může přihlásit na disertační zkoušku, pokud získal nejméně 70 kreditů včetně kreditů přidělených za vypracování projektu disertační práce. Doktorand se k disertační zkoušce přihlašuje nejpozději do 24 měsíců od začátku studia v denní formě a do 36 měsíců od začátku studia v externí formě.
2. Doktorand je povinen podat zároveň s přihláškou
k disertační zkoušce i písemnou práci vypracovanou k disertační zkoušce.
3. Obsahem písemné práce k disertační zkoušce je
projekt disertační práce a seminární práce.
4. V projektu doktorand prezentuje náčrt teoretických a metodologických východisek, jejich řešení, současný stav poznatků o daném tématu, cíle,
metody řešení, návrh struktury a analýzu metodického přístupu k řešení problematiky.
5. Téma seminární práce a její rozsah určí školitel.
Rozsah by zpravidla neměl přesáhnout 1 AH.
6. Za vypracování písemné práce k disertační zkoušce získá doktorand předepsaný počet kreditů podle studijního programu.
7. Na písemnou práci k disertační zkoušce vypracuje
posudek jeden oponent, který má vědeckou hodnost (CSc. nebo DrSc.) nebo akademický titul PhD.
8. Termín disertační zkoušky určuje děkan na návrh
předsedy odborné komise. Doktorand musí být
seznámen s termínem disertační zkoušky nejpozději dva týdny před jejím konáním.
9. Obsahem ústní disertační zkoušky je:
a) zodpovězení otázek z předmětů určených doktorandovi v individuálním studijním plánu,
b) zodpovězení připomínek z oponentského posudku o písemné práci, rozprava o písemné
práci a zhodnocení navržených cílů disertační práce.
10. Povinné a volitelné předměty jsou určené doktorandským studijním programem.
11. Zkušební komisi včetně předsedy a oponenta písemné práce k disertační zkoušce jmenuje děkan na návrh předsedy odborné komise, zpravidla z členů odborné komise. Zkušební komise má
nejméně čtyři členy. Alespoň jeden člen není ze
školícího pracoviště doktoranda. Členem komise pro disertační zkoušku je i školitel doktoranda.
12. Průběh disertační zkoušky a vyhlášení výsledků je
veřejné. Zkušební komise na neveřejném zasedání
zhodnotí výsledek disertační zkoušky a rozhodne
o celkovém výsledku disertační zkoušky většinou
komise děkan rozhoduje o případných navrhovaných změnách ve studijním plánu doktoranda.
DOKTORANDSKÉ STUDIUM
42
14
15
§ 54 odst. 3 zákona o vysokých školách.
Směrnice děkana fakulty práva č. 2/2007 Závěrečné práce.
Čl. 12
Žádost o povolení obhajoby disertační práce
1. Doktorand může poslat žádost o povolení obhajoby disertační práce děkanovi, pokud získal nejméně 150 kreditů bez započítání kreditů přidělených
za přijetí disertační práce k obhajobě. Žádost spolu
s vypracovanou disertační prací podává doktorand
děkanovi tak, aby se obhajoba mohla uskutečnit do
uplynutí tříleté doby studia v denní formě nebo pětileté doby studia v externí formě.
2. K žádosti doktorand připojí:
a) disertační práci ve čtyřech vyhotoveních ve tvrdé vazbě a v jednom vyhotovení na elektronickém nosiči,
b) posudek vyučujícího, který obsahuje potvrzení
stanoveného počtu kreditů, hodnocení přínosu
doktoranda k získání nových poznatků ve vědě,
možnosti jejich využití a pracovní charakteristiku doktoranda,
c) seznam publikovaných prací s úplnými bibliografickými údaji,
d) odůvodnění rozdílů mezi původní a předkládanou disertační prací v tomtéž oboru doktorandského studia.
3. Odevzdání elektronické verze disertační práce
a Licenční smlouvy nebo Prohlášení o nezpřístupnění práce je nutnou podmínkou pro připuštění
k její obhajobě.15
hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
13. Výsledek disertační zkoušky se hodnotí dvěma
stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“. O disertační zkoušce se vyhotovuje zápis, který podepisuje
předseda komise a přítomní členové komise (příloha E).
14. Disertační zkouška patří mezi státní zkoušky.14
15. O vykonání disertační zkoušky vydá fakulta doktorandovi písemné osvědčení (příloha F).
16. Doktorand, který při zkoušce neprospěl, ji může
opakovat pouze jednou, a to nejdříve po uplynutí tří měsíců a nejpozději do jednoho roku ode
dne neúspěšně vykonané disertační zkoušky.
Opakovaný neúspěch u disertační zkoušky je důvodem k vyloučení z doktorandského studia.
17. Pokud se doktorand nemůže zúčastnit v určeném
termínu disertační zkoušky, omluví se předsedovi zkušební komise, který určí náhradní termín jejího konání. Pokud se doktorand nezúčastní disertační zkoušky bez vážného důvodu, má to stejné
důsledky, jako kdyby u disertační zkoušky neprospěl. Stejné důsledky má i odstoupení od disertační zkoušky.
17
16
5.
4.
3.
2.
1.
4.
3.
2.
1.
§ 51 odst. 3 zákona č. 131/2002 Z.z., o vysokých školách a doplnění
některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o
vysokých školách“).
Směrnice děkana fakulty práva č. 2/2007 Závěrečné práce.
Čl. 14
Příprava obhajoby disertační práce
Po přijetí žádosti o povolení obhajoby disertační
práce postoupí děkan bezodkladně žádost doktoranda spolu s disertační prací, která obsahuje předepsané náležitosti, odborné komisi. Odborná komise se do 30 dnů vyjádří, zda doktorand splnil
podmínky ukončení studia, zda disertační práce
odpovídá svojí úrovní a formou požadavkům a zda
ji doporučí k obhajobě. Pokud je stanovisko odborné komise kladné, navrhne děkanovi složení komise pro obhajobu a tři oponenty.
Pokud odborná komise zjistí, že žádost doktoranda o povolení obhajoby disertační práce nebo samotná disertační práce nesplňuje předepsané náležitosti, vyzve doktoranda, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil.
Děkan po vyjádření odborné komise a návrhu odborné komise na složení komise pro obhajobu jmenuje předsedu komise pro obhajobu disertační práce, její další členy a oponenty.
Komise pro obhajobu disertační práce má nejméně čtyři členy. Předseda a nejméně jeden další člen
jsou jmenováni z členů odborné komise. Při obhajobě disertační práce se za další členy komise pro
obhajobu s hlasovacím právem považují i oponenti. Obhajoby se účastní i školitel doktoranda bez
práva hlasovat.
Děkan jmenuje oponenty disertační práce na základě návrhu odborné komise, který může vycházet
z návrhu školitele. Oponenti jsou vybíráni z odborníků v oboru nebo specializace oboru doktorandského studia.
Čl. 13
Náležitosti disertační práce
Doktorand předkládá disertační práci k obhajobě
ve slovenském jazyce. Se souhlasem děkana fakulty může být disertační práce napsána a obhajována i v jiném než státním jazyce.16
Disertační práce zpravidla obsahuje teoretický úvod, který analyzuje aktuální stav poznatků
v dané problematice, charakteristiku cílů, podrobný popis použitých metod práce, dosažené výsledky, jejích vyhodnocení, závěr a seznam použité literatury.
Rozsah disertační práce by zpravidla neměl přesáhnout osm autorských archů. Do počtu autorských
archů se nepočítají obrázky, schémata, tabulky
apod., které mohou být uvedeny v příloze.
Další formální náležitosti disertační práce upravuje
zvláštní předpis fakulty.17
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
Čl. 15
Obhajoba disertační práce
1. Disertační práce se považuje za studijní předmět
a po jejím vypracování a přijetí k obhajobě získá
doktorand předepsaný počet kreditů podle studijního programu.
6. Disertační práci posuzují tři oponenti. Nejméně jeden oponent musí být vysokoškolským učitelem
působícím ve funkci profesora. Dalšími oponenty
mohou být nositelé vědecko-pedagogického titulu docent, akademického titulu PhD., případně kvalifikovaní odborníci z praxe.
7. Oponentem nemůže být rodinný příslušník doktoranda, jeho přímý nadřízený nebo podřízený zaměstnanec. Alespoň jeden oponent musí být z jiného pracoviště, než je pracoviště doktoranda.
8. Jmenovaným oponentům zašle předseda komise
pro obhajobu disertační práci spolu se žádostí o vypracování posudku.
9. Pokud oponent nemůže posudek vypracovat, bezodkladně to oznámí předsedovi komise. V případě
přijetí jmenování za oponenta odevzdá oponent
předsedovi komise svůj písemný posudek a vrátí
disertační práci nejpozději do 30 dnů po jejím obdržení.
10. Posudek oponenta obsahuje objektivní a kritický
rozbor předností a nedostatků předložené disertační práce, je stručný a neopakuje její obsah. Oponent
se v posudku vyjadřuje zejména:
a) k aktuálnosti zvoleného tématu,
b) zda disertační práce splnila sledovaný cíl,
c) ke zvoleným metodám zpracování,
d) k dosaženým výsledkům s uvedením, jaké nové
poznatky disertační práce přináší,
e) k přínosu pro další rozvoj studijního oboru.
11. Oponent hodnotí disertační práci podle vědeckého
rozvoje v oblasti studijního oboru doktorandského
studia v době, kdy doktorand podal žádost o povolení její obhajoby, a v posudku se jednoznačně vyjádří, zda na základě předložené disertační práce
navrhuje, nebo nenavrhuje doktorandovi udělení
akademického titulu PhD.
12. Předseda komise pro obhajobu oznámí čas a místo konání obhajoby disertační práce nejpozději šest
týdnů před jejím konáním
a) školícímu pracovišti se žádostí, aby se konání
obhajoby vyhlásilo obvyklým způsobem,
b) doktorandovi,
c) členům komise pro obhajobu,
d) dalším osobám, které mohou mít zájem o koumanou problematiku, která je předmětem disertační práce.
13. Předseda komise pro obhajobu disertační práce zašle posudky oponentů členům komise včetně školitele a doktorandovi nejpozději 15 dnů přede dnem
konání obhajoby.
43
2. Společná odborná komise dbá na to, aby se obhajoba disertační práce konala nejpozději do pěti měsíců od podání žádosti o povolení obhajoby.
3. Obhajoba disertační práce se může konat, jestliže
jsou přítomni alespoň tři členové komise a dva oponenti.
4. Pokud se některý z oponentů nemůže ze závažných
důvodů zúčastnit obhajoby a jeho posudek je kladný, obhajoba se může konat i v jeho nepřítomnosti, pokud s tím vysloví souhlas všichni přítomní členové komise pro obhajobu disertační práce. V takovém případě se posudek nepřítomného oponenta
přečte u obhajoby v plném znění.
5. Pokud se doktorand nemůže z vážných důvodů
zúčastnit obhajoby v určeném termínu, předem se
omluví předsedovi komise pro obhajobu disertační práce. Děkan po dohodě s předsedou komise pro
obhajobu disertační práce určí náhradní termín obhajoby a oznámí ho jejím účastníkům.
6. Pokud se doktorand nezúčastní obhajoby disertační práce bez vážného důvodu, má to stejné následky, jako kdyby disertační práci neobhájil. Stejné důsledky má i odstoupení od obhajoby disertační práce.
7 Obhajoba disertační práce je v zásadě veřejná, ve
výjimečných případech ji může předseda společné
odborné komise vyhlásit za neveřejnou. Předseda
může vyhlásit obhajobu za neveřejnou pouze tehdy, pokud jsou předmětem obhajoby utajované
skutečnosti.
8. Obhajobu vede předseda komise pro obhajobu disertační práce, ve výjimečném případě může vedením obhajoby pověřit jiného člena komise, který je
současně členem odborné komise. Oponent ani
školitel obhajobu nevedou ani tehdy, jsou-li členy
odborné komise.
9. Obhajoba disertační práce se koná formou vědecké rozpravy mezi doktorandem, oponenty, členy
komise pro obhajobu disertační práce a ostatními
účastníky obhajoby o získaných poznatcích a přínosech disertační práce. Po dobu obhajoby disertační práce se zkoumá i odůvodnění a hodnověrnost
závěrů a návrhů, které disertační práce obsahuje.
10. Obhajoba disertační práce má zpravidla následný
postup:
a) obhajobu začíná předseda, uvede stručný životopis doktoranda, oznámí téma disertační
práce, zásadní informace z posudku školitele
a školícího pracoviště a přehled vědeckých prací a ohlasů na ně,
b) doktorand následně stručně uvede podstatný
obsah své disertační práce, její výsledky a přínos,
c) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, za nepřítomného oponenta přečte v plném rozsahu jeho posudek předseda nebo jím
pověřený člen komise,
DOKTORANDSKÉ STUDIUM
44
d) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména se vyjádří ke všem námitkám
a připomínkám a odpoví na jejich otázky,
e) předseda seznámí přítomné s dalšími ohlasy
a vyjádřeními a otevře diskusi, které se mohou
zúčastnit všichni přítomní, v diskusi se ověřuje
správnost, odůvodněnost, vědecká nebo umělecká původnost a závažnost poznatků obsažených v disertační práci, jakož i správnost a výstižnost posudků oponentů,
f) doktorand v diskusi odpoví na všechny otázky a
zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků.
11. Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise pro obhajobu disertační práce, kterého
se účastní členové včetně oponentů a školitele. Na
neveřejném zasedání se zhodnotí průběh a výsledek obhajoby a možnost využití výsledků disertační
práce v praxi. Členové komise a oponenti v tajném
hlasování rozhodnou o tom, zda navrhnou udělit
doktorandovi akademický titul.
12. Hlasování se vykoná hlasovacími lístky, které obsahují tyto údaje:
a) jméno a příjmení doktoranda,
b) datum a místo obhajoby,
c) text „s udělením akademického titulu souhlasím-nesouhlasím“.
13. Členové komise hlasují tak, že jedno ze slov „souhlasím-nesouhlasím“ přeškrtnou. Jiný způsob hlasování je neplatný.
14. K podání návrhu na udělení akademického titulu se
vyžaduje, aby se hlasování zúčastnili nejméně dvě
třetiny všech členů komise oprávněných hlasovat a
aby pro návrh na udělení akademického titulu hlasovala většina přítomných členů.
15. O výsledku hlasování se napíše zápis, který podepíší všichni hlasující členové komise.
16. O obhajobě disertační práce se sepíše zápis, který
podepíše předseda komise pro obhajobu disertační práce a přítomní členové komise (příloha G).
17. Výsledek hlasování vyhlásí předseda komise pro
obhajobu disertační práce na veřejném zasedání.
18. Pokud byl výsledek hlasování záporný, komise pro
obhajobu disertační práce se dohodne na neveřejném zasedání na odůvodnění návrhu neudělit akademický titul. Toto odůvodnění je součástí zápisu
o výsledku hlasování.
19. Návrh na udělení nebo neudělení akademického titulu doktorandovi spolu se zápisy o obhajobě a hlasování a spisovým materiálem doktoranda předkládá předseda komise pro obhajobu disertační práce
děkanovi do 15 dnů ode dne konání obhajoby.
20. Doktorand, kterému na základě výsledků obhajoby
disertační práce nebo pro jeho neomluvenou neúčast na obhajobě komise pro obhajobu disertační práce navrhla neudělit akademický titul, může
opětovně požádat o povolení obhajoby ve stejném
18
§ 54 odst. 15 zákona o vysokých školách.
Čl. 18
Změna formy doktorandského studia
1. Změnu formy doktorandského studia, studijního
programu, školitele nebo školícího pracoviště je
možné uskutečnit po dobu doktorandského studia v odůvodněných případech, zejména pokud se
tím vytvoří příznivější podmínky pro doktorandské
studium doktoranda.
2. Změna formy doktorandského studia se může uskutečnit pouze tehdy, je-li akreditovaný doktorandský
Čl. 17
Organizační zabezpečení
1. Organizačně-administrativní práce spojené s uskutečňováním doktorandského studia, činností odborné komise a organizací disertačních zkoušek
a obhajob disertačních prací zabezpečuje studijní
oddělení fakulty.
2. Studijní dokumentaci a osobní spisy doktorandů
vede studijní oddělení fakulty.
3. Doktorandské studium na fakultě koordinuje proděkan pro pedagogickou činnost.
6.
5.
4.
3.
2.
1.
Čl. 16
Rozhodování o udělení akademického titulu
Návrh komise pro obhajobu disertační práce na
udělení nebo neudělení akademického titulu doktor absolventovi doktorandského studia, jakož i dokumentaci o obhajobě a kompletní materiál doktoranda, posuzuje děkan.
Pokud děkan zjistí, že v průběhu konání obhajoby
byl porušen zákon o vysokých školách nebo vnitřní předpisy Bratislavské vysoké školy práva, může
podle závažnosti porušení nařídit opakování obhajoby.
Pokud děkan nezjistí porušení předpisů a pokud
komise pro obhajobu disertační práce navrhla doktorandovi titul udělit, rozhodne o udělení akademického titulu doktorandovi.
Absolventovi doktorandského studia se uděluje
akademický titul „doktor“ („philosophiae doctor“
v příslušném studijním oboru ve zkratce „PhD.“,
zkratka PhD. se uvádí za jménem).18
Děkan zašle doktorandovi oznámení o udělení,
nebo neudělení akademického titulu písemně.
Oznámení se doručuje do vlastních rukou.
Diplom o udělení akademického titulu vydává fakulta.
studijním programu nejdříve po uplynutí jednoho
roku a nejpozději do dvou let ode dne, ve kterém se
konala nebo měla konat obhajoba disertační práce. Obhajobu disertační práce je možné opakovat
pouze jednou.
21. Obhájení disertační práce se archivují v knihovně
fakulty.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
Čl. 19
Přerušení a ukončení studia
Obhajobou disertační práce doktorandské studium
končí.19
Podmínkou řádného ukončení doktorandského
studia je vykonání disertační zkoušky, která patří
mezi státní zkoušky, a obhajoba disertační práce.20
Disertační práce je závěrečnou prací.21
Na přerušení a ukončení studia se přiměřeně vztahují příslušné předpisy.22
Po dobu přerušení doktorandského studia se doktorandovi v denní formě studia neposkytuje stipendium.
Poskytování stipendia pro doktorandy v denní formě studia končí dnem první obhajoby disertační
práce nebo dnem jiného ukončení studia.
19
20
21
22
§ 54 odst. 14 zákona o vysokých školách.
§ 54 odst. 3 zákona o vysokých školách.
§ 51 odst. 3 zákona o vysokých školách.
čl. 20,21 Studijního řádu Bratislavské vysoké školy práva.
prof. JUDr. Jaroslav Ivor, CSc.
děkan Fakulty práva BVŠP
Čl. 20
Závěrečné ustanovení
1. Zásady organizace doktorandského studia na
Fakultě práva Bratislavské vysoké školy práva byly
projednány Vědeckou radou fakulty dne 26. listopadu 2007.
2. Směrnice nabývá účinnosti dne 1. prosince 2007.
5.
4.
3.
2.
1.
6.
5.
4.
3.
studijní program obsahově stejný pro denní i externí formu doktorandského studia.
O změnu formy doktorandského studia z denní formy na externí formu nebo opačně může doktorand
požádat děkana z vážných důvodů. Doktorandské
studium nesmí ani při změně formy překročit dobu
pěti let.
O změnách formy doktorandského studia rozhoduje děkan na základě žádosti doktoranda a po vyjádření školitele a odborné komise.
Do doby doktorandského studia se započítává poměrná část absolventského studia před změnou
formy doktorandského studia.
Při změně studijního programu děkan může na
základě doporučení odborné komise rozhodnout
o uznání disertační zkoušky doktoranda a předmětů studijní části, které absolvoval před toto změnou.
45
DOKTORANDSKÉ STUDIUM
1
2
46
§ 53 odst. 9 zákona o vysokých školách.
§ 53 zákona o vysokých školách.
Čl. 3 – Zaměření rigorózního řízení
Rigorózní zkoušky a obhajoby rigorózních prací se
uskutečňují v následujících právních oborech:
a) Teorie a dějiny státu a práva,
b) Ústavní právo,
c) Správní právo,
d) Pracovní právo,
e) Trestní právo,
f) Mezinárodní a evropské právo,
g) Obchodní právo,
h) Občanské právo.
Čl. 2
Podmínky přijetí k rigorózní zkoušce
a k obhajobě rigorózní práce
(1) Rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce, může vykonat absolvent magisterského studijního programu (dále jen „uchazeč“) v oboru právo nebo v příbuzném studijním oboru.2
(2) K rigorózní zkoušce, jejíž součástí je také obhajoba
rigorózní práce, se může za stejných podmínek přihlásit také absolvent zahraniční vysoké školy, a to
za předpokladu, že je jeho doklad o vzdělání vydaný zahraniční vysokou školou rovnocenný s dokladem o vzdělání vydaným vysokou školou v SR.
(3) Uchazeč může rigorózní zkoušku a obhajobu rigorózní práce absolvovat zpravidla po jednoroční praxi. Na základě žádosti uchazeče může děkan fakulty udělit výjimku.
Čl. 1
Úvodní ustanovení
(1) Děkan fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva
touto směrnicí stanoví pravidla o vykonání rigorózních zkoušek a obhajobách rigorózních prací podle § 53 odst. 8 a 9 a dále § 63 odst. 3 a 5 zákona č.
131/2002 Z. z., o vysokých školách a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o vysokých školách“).
(2) Rigorózní zkouškou a obhajobou rigorózní práce
má uchazeč na základě samostatného studia prokázat, že má ve studijním oboru hlubší znalosti
a vědomosti a je způsobilý si samostatně osvojovat poznatky vědy i praxe, a také je schopen získané vědomosti aplikovat tvůrčím způsobem v praxi23.1
Fakulta práva
Směrnice děkana č. 1/ 2009
O konání rigorózních zkoušek
a obhajobách rigorózních prací
Bratislava 2009
Bratislavská vysoká škola práva
3
§ 64 zákona o vysokých školách, § 8 vyhlášky Ministerstva školství
Slovenské republiky č. 614/2002 Z. z., o kreditním systému studia.
Čl. 4
Přihláška k rigoróznímu řízení
( 1) Uchazeč podává přihlášku k rigorózní zkoušce děkanovi fakulty.
( 2) Přihláška k rigorózní zkoušce musí být v písemné
formě a kromě osobních údajů uchazeče by měla
obsahovat informaci o studijním oboru, ve kterém
uchazeč získal vysokoškolské vzdělání, a právní
obor podle čl. 3, který si zájemce zvolil (Příloha A).
( 3) Součástí přihlášky k rigorózní zkoušce jsou:
a) ověřená kopie vysokoškolského diplomu,
b) ověřená kopie vysvědčení o státní závěrečné
zkoušce,
c) dodatek k diplomu,3
d) seznam publikovaných prací, pokud uchazeč
nějaké má,
e) ověřená kopie rodného listu, ověřená kopie
oddacího listu (při změně příjmení na základě
sňatku).
( 4) Povinnost předložit dodatek k diplomu se nevztahuje na absolventy Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva.
( 5) V přihlášce zájemce uvede navrhované téma rigorózní práce.
( 6) Témata rigorózních prací zveřejňuje předseda rigorózní komise prostřednictvím webových stránek fakulty. Přehled o volných a obsazených tématech rigorózních prací je v kompetenci tajemníka rigorózní komise.
( 7) Se souhlasem předsedy příslušné rigorózní komise
může být přijato také téma navržené uchazečem.
( 8) Se souhlasem předsedy příslušné rigorózní komise
může být přijato také téma navržené uchazečem.
( 9) Děkan posoudí přihlášku k rigoróznímu řízení zpravidla do 30 dnů od jejího doručení.
(10) Děkan může nesouhlasit s tématem práce v případě, že si uchazeč zvolí stejné nebo podobné téma,
jako je téma jeho závěrečné práce.
(11) V případě, že děkan nesouhlasí s návrhy témat
nebo se na vypsaná témata hlásí více zájemců,
oznámí jméno předsedy rigorózní komise nebo jiného profesora, popř. docenta, kterého pověřil sestavením témat rigorózních prací, a zájemce vyzve,
aby si domluvil nové téma rigorózní práce.
(12) Pokud přihláška zájemce splňuje dané požadavky, děkan písemně potvrdí přijetí této přihlášky.
Současně zájemci oznámí termín, dokdy musí předložit rigorózní práci. Děkan zároveň vyzve zájemce, aby do 15 dnů po doručení rozhodnutí děkana
o přijetí uhradil poplatek ve stanovené výši za úkony spojené se zajištěním rigorózního řízení. V oznámení zájemce uvědomí, že v případě nezaplacení
poplatku ve stanovené lhůtě rigorózní řízení končí.
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
6
4
5
(5)
(4)
(3)
(2)
(1)
(7)
(6)
(5)
(4)
(3)
(2)
§ odst. 3. zákona o vysokých školách.
Autorský arch – měrná jednotka rozsahu autorova rukopisu obsahující
36 tištěných znaků, což představuje 20 strojopisných stran se 30 řádky
po 60 úderech na stránce. Pozn.: Počet znaků se dá zpravidla zjistit ve
vlastním dokumentu.
Směrnice děkana č. 2/ 2007 Závěrečné práce.
Čl. 6
Odevzdání rigorózní práce
Rigorózní práci zájemce odevzdává:
a) do 28. února pro letní termín obhajoby,
b) do 31. října pro zimní termín obhajoby.
Rigorózní práce se odevzdává na studijní oddělení
fakulty.
Uchazeč odevzdá povinně dva exempláře rigorózní práce vázané v pevné vazbě. Jeden exemplář závěrečné práce musí obsahovat vložený CD nosič, na
kterém je elektronická verze (shodná s verzí tištěnou) ve formátu PDF se zajištěnou ochranou proti kopírování a vypalování dat. Na obálce musí být
uvedeny identifikační údaje závěrečné práce.
Odevzdání elektronické verze rigorózní práce
a Licenční smlouvy nebo Prohlášení o nezpřístupnění práce jsou nezbytné podmínky pro přikročení k obhajobě rigorózní práce.
Maximální lhůta na zpracování a odevzdání rigorózní práce je dva roky od rozhodnutí děkana
Čl. 9
Rigorózní komise
Rigorózní zkouška se koná před rigorózní komisí.
Komise je jmenována děkanem podle zásad shodných pro jmenování zkušebních komisí pro konání státních zkoušek.
Komise je složená nejméně ze čtyř členů. Komisi
tvoří předseda, tajemník a nejméně další dva členové.
Nejméně jeden člen komise není pracovníkem
Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva.
Předseda rigorózní komise řídí její jednání a zodpovídá za její činnost.
Složení jednotlivých rigorózních komisí je uvedené v příloze B.
47
Čl. 10
Rigorózní zkouška
(1) Komise pro rigorózní zkoušku a obhajobu rigorózní práce je usnášeníschopná, pokud jsou v ní
(5)
(4)
(3)
(2)
(1)
(2)
(1)
(5)
(4)
(3)
(2)
Čl. 7
Další průběh rigorózního řízení
Předseda rigorózní komise určí oponenta rigorózní práce, který posoudí její obsahovou a formální
úroveň.
Oponent uvede v posudku, zda rigorózní práce
splňuje, či nesplňuje obsahovou a formální úroveň. Závěr posudku obsahuje jednoznačné doporučení, či nedoporučení práce k obhajobě. V odůvodněných případech může předseda rigorózní
komise určit i druhého oponenta.
V případě nedoporučujícího posudku oponenta
vrátí předseda rigorózní komise práci k přepracování, přičemž uchazeči stanoví termín k předložení přepracované rigorózní práce.
V případě, že práce byla vrácena k přepracování,
má uchazeč právo požádat předsedu rigorózní komise o obhajobu rigorózní práce, a to i v případě,
že oponent v posudku přijetí práce k obhajobě nedoporučí.
Uchazeči musí být oponentský posudek doručen
nejpozději 15 dnů před obhajobou rigorózní práce.
Čl. 8
Příprava a průběh rigorózní zkoušky
Termín konání rigorózní zkoušky určí předseda komise zpravidla v tom semestru, v němž byla rigorózní práce předložena.
Datum konání rigorózní zkoušky je uchazeči oznámeno nejpozději 15 dnů před jejím konáním.
Čl. 5
Rigorózní práce
Uchazeč v rigorózní práci osvědčuje splnění požadavků uvedených v čl. 1, odst. 2, které dokumentuje především práce s literaturou, odbornými texty, právními předpisy, judikaturou a s cizojazyčnými prameny, schopností formulovat vlastní názory
a argumenty.
Rigorózní práce obsahuje původní výsledky nebo
originálně zpracované ucelené části problematiky
oboru s využitím cizojazyčných pramenů.
Rigorózní práce se předkládá ve slovenském jazyce. Se souhlasem děkana může být práce napsána
a obhajována také v jiném než státním jazyce. V takovém případě je součástí práce abstrakt práce ve
státním jazyce.4
Není možné, aby zájemce předložil jako rigorózní
práci svou diplomovou práci nebo jinou hodnocenou práci.
Rozsah rigorózní práce je zpravidla 4-6 AA5 (80 až
120 stran textu formátu A4).
K formální úpravě práce se použijí ustanovení vnitřních předpisů fakulty.6
Autor rigorózní práce zpřístupní svou práci v elektronické formě (CD nosič), a to na základě vyplnění a podepsání Licenční smlouvy o použití školního díla nebo Prohlášení o nezpřístupnění práce.
(1)
o zahájení rigorózního řízení. Pokud uchazeč nepředloží rigorózní práci v této lhůtě, rigorózní řízení končí.
(13) Pokud přihláška nesplňuje požadovaná kritéria, děkan přihlášku vrátí a zájemce vyzve, aby v předepsaném termínu doplnil potřebné zbývající údaje.
(1)
RIGORÓZNÍ ZKOUŠKY A OBHAJOBA RIGORÓZNÍCH PRACÍ
STUDIJNÍ PROGRAMY A DOKUMENTACE - Akademický rok 2009/2010
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)
kromě předsedy přítomni nejméně dva další členové.
Rigorózní zkouška se skládá z obhajoby rigorózní
práce a z ústní zkoušky zvoleného právního oboru.
Obě části zkoušky se konají v jeden den. Nejdříve
probíhá obhajoba rigorózní práce, jejíchž úspěšný
výsledek je podmínkou pro její pokračování formou ústní zkoušky.
Rigorózní zkouškou uchazeč prokazuje své hlubší vědomosti získané studiem daného oboru, dále
přehled o legislativní a aplikační praxi, o odborných publikacích a také znalosti o funkcích práva
v mezinárodním prostředí.
Seznam předmětů rigorózní zkoušky v jednotlivých právních oborech je uveden v příloze C.
Rigorózní zkouška a vyhlášení jejích výsledků jsou
veřejné.
Čl. 11
Hodnocení rigorózní zkoušky
O výsledku rigorózní zkoušky se komise usnese
hlasováním na neveřejném jednání. Usnesení je
přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti
hlasů platí rozhodnutí předsedy komise.
Výsledek rigorózní zkoušky se hodnotí stupněm
„prospěl“, nebo „ neprospěl“.
V případě, že se uchazeč ke zkoušce nedostaví v určeném termínu a nepodá opodstatněnou omluvu
(do 3 pracovních dnů od termínu zkoušky), bude
hodnocen jako „neprospěl“. O opodstatněnosti
omluvy rozhoduje předseda komise.
Rigorózní zkoušku je možné opakovat pouze jednou, a to nejdříve tři měsíce po termínu, v němž byl
uchazeč hodnocen stupněm „neprospěl“. Termín
opakované zkoušky stanoví předseda komise.
Za opakování rigorózní zkoušky a obhajoby rigorózní práce se platí poplatek ve výši 1/3 částky, kterou uchazeč zaplatil při řádném termínu zkoušky.
Úspěšná obhajoba rigorózní práce se u opakování
zkoušky již neprovádí.
Čl. 12
Ukončení rigorózního řízení
(1) Rigorózní řízení je ukončeno:
a) úspěšným složením rigorózní zkoušky,
b) neuhrazením poplatku za rigorózní řízení ve
stanovené lhůtě,
c) pokud se prokáže nepravdivost některých údajů, uvedených v přihlášce nebo v jejích přílohách, hrubé porušení autorských práv nebo
„nepůvodnost“ rigorózní práce,
d) nedodržením lhůty uvedené v čl. 6,
e) pokud je uchazeč při opakované rigorózní
zkoušce hodnocen stupněm „neprospěl“,
f) v případě úmrtí uchazeče.
48
Čl. 13
Úhrada nákladů
(1) Výška poplatku spojená s poskytnutím možnosti využívat služeb jednotlivých pracovišť fakulty
a informačních technologií, potřebných k přípravě a průběhu rigorózní zkoušky (dále jen „úhrada
nákladů“) je stanovena Správní radou BVŠP na základě kalkulace provedené fakultou vždy na příslušný akademický rok. Zahrnuje také náklady spojené s vyhotovením a vydáním diplomu.
(2) Potvrzení o zaplacení poplatku za úkony spojené se
zajištěním rigorózního řízení je podmínkou zahájení rigorózního řízení.
(3) Při ukončení rigorózního řízení z důvodů uvedených ve čl. 12 odst. 1 písm. a) až e) se uhrazený poplatek nevrací.
Čl. 14
Rigorózní řízení v cizím jazyce
(1) Pokud se rigorózní zkouška uskuteční v jiném než
slovenském či českém jazyce, výška poplatku se
stanoví ve zvláštní smlouvě mezi fakultou a uchazečem. Při stanovení poplatku se zohledňují zvýšené náklady v souvislosti s přípravou a průběhem rigorózní zkoušky a obhajoby rigorózní práce v cizím
jazyce.
(2) Toto ustanovení se nevztahuje na uchazeče z řad
absolventů Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva.
(1)
(2)
(3)
(4)
Čl. 15
Udělení titulu
Vysoká škola uděluje uchazečům, kteří úspěšně vykonali rigorózní zkoušku a obhájili rigorózní práci,
akademický titul „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“).
Vysoká škola vede matriku absolventů, kterým byl
přidělen titul, podle odst. 1.
Uchazečům, kteří úspěšně vykonali rigorózní
zkoušku a obhajobu rigorózní práce, vydá fakulta
na jejich žádost písemné potvrzení. Potvrzení platí
do doby slavnostního odevzdání diplomu, nejdéle
však 1 rok od jeho vydání.
Slavnostní odevzdání diplomu se uskutečňuje na
promoci, kterou organizuje příslušná vysoká škola.
Čl. 16
Závěrečné ustanovení
(1) Ruší se směrnice děkana fakulty práva BVŠP
č. 01/2007 o rigorózním řízení.
(2) Po projednání v kolegiu děkana fakulty práva
a Akademickém senátu fakulty práva BVŠP nabývá tato směrnice platnosti 1. dubna 2009.
V Bratislavě dne 27. 3. 2009
prof. JUDr. Jaroslav Ivor, CSc.
děkan Fakulty práva BVŠP

Podobné dokumenty