Chomského kritika pojetí verbálního chování BF

Chomského kritika pojetí verbálního chování B. F. Skinnera
Jaroslav Plvan
Psychologický ústav FFMU, Brno
[email protected]
Článek sumarizuje obsah knihy Verbal
behavior (B. Skinner) a následnou reakci
v podobě recenze A Review of B. F. Skinner's
Verbal Behavior (N. Chomsky). Snahou
autora je poukázat na podstatné odlišnosti
v přístupu obou vědeckých osobností, které
reprezentují dominantní psychologické směry šedesátých let 20. Století – behaviorismus a
kognitivismus. Závěr je zaměřen na výslednou změnu vědeckého paradigmatu, jež vyvrcholila
kognitivní revolucí.
The article summarizes attitudes of book Verbal behavior (B. Skinner) and subsequent
reaction in review A Review of B. F. Skinner's Verbal Behavior (N. Chomsky). The effort of
the author is point to substantial differences in attitudes of both scientific personalities, who
represent dominant psychological movements of sixties of 20. Century – behaviorism and
cognitivism. The conclusion turns to final change of scientific paradigm, which culminates in
cognitive revolution.
Klíčová slova: verbální chování, chování, jazyk, recenze, behaviorismus, kognitivismus
Key words: verbal behavior, behavior, language, review, behaviorism, cognitivism
Následující
článek
nemá
ambici
komplexně
pojednat
o
střetu
dvou
odlišných
psychologických přístupů, jež nastal v polovině dvacátého století, tedy behaviorismu a nově
vznikajícího kognitivismu. Cílem je mi spíše konkrétní konfrontace špičkových vědeckých
osobností zmíněných psychologických přístupů, pro kterou skvěle poslouží recenze Noama
Chomského na knihu Verbální chování B. F. Skinnera. Obsáhlá kritika ve své době (1959)
způsobila patřičný rozruch a lze ji považovat za významný milník z hlediska nástupu
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika
kognitivní revoluce. V textu se pokusím vyložit jak stanoviska Skinnerova, tak i Chomského.
Mohlo by se zdát, že Chomského uvažování je v následujících řádcích zastoupeno v mnohem
vyšší míře, ovšem součástí jeho recenze je vedle kritiky stejně tak i sumarizace Skinnerových
postojů, proto považuji uspořádání za přijatelné.
Verbal behavior
Kniha Verbální chování B. F. Skinnera (1904-1990) vznikala v akademickém prostředí
průběžně po dobu více než dvaceti let a vydána byla roku 1957. Skinner v ní navazuje na
behavioristickou tradici a rozšiřuje svoje dřívější práce, jež se zaobíraly v různých podobách
chováním a jež jej nasměrovaly k vytvoření deskriptivního behaviorismu. Publikaci lze
považovat především za teoretickou práci, ale obsahuje i menší experimentální výzkum.
V úvodu se Skinner zaměřuje na funkční analýzu verbálního chování a základní problémy.
Nově používá termínu operantní podmiňování (rozvíjí Thorndikovo instrumentální
podmiňování), jímž označuje dodatečné odměňování či trestání probíhající aktivity. Podle
Skinnera se tak děje i v rámci verbálního chování. Zpevnění určité slovní reakce je tedy
podmíněno jejím výskytem. Následné operantní podmínění umožňuje kontrolovat
pravděpodobnost výskytu daného typu slovní reakce.
„Východiskem tohoto přístupu je aktivita organizmu, ne sama potřeba. Potřeba však zůstává
základním předpokladem celého operantního podmiňování: zpevňování probíhá buď redukcí
averzívní stimulace, nebo navozením pozitivní stimulace, tedy přes ovlivnění potřeby. Těžiště
není v potřebě samotné, nýbrž ve zpevňování aktivit, které potřeba vyvolává. Odtud plynou
důležité důsledky pro průběh komunikace. Jestliže zpevňování tu poskytuje druhá osoba,
komunikuje se nejčastěji s těmi, kteří toto zpevnění nejvíce poskytují.“ (Janoušek, 2007, s. 92).
Skinner se následně zaobírá různými druhy komunikačních aktivit mluvčího (dle úlohy
potřeb, stimulů i partnera). Definuje pojmy mand a takt. Mand jako reakci zpevňovanou svým
důsledkem, zároveň však pod funkční kontrolou potřeb (např. příkaz, prosba, otázka, rada,
žádost, varování - fungují primárně ve prospěch mluvčího). Zatímco takt je pro něj reakcí
vyvolanou nějakým objektem, událostí nebo vlastností nonverbální povahy. V přítomnosti
daného objektu je potom reakce zpevňována (např. růžový objekt stimuluje mluvčího i
posluchače). Za této podmínky je výrok mluvčího „Je to růžové.“ zpevněn posluchačovou
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika
reakcí „Správně.“. Jako takt tedy můžeme označit oznamování, prohlašování, označování a
podobně. Takty autor považuje za deklarativní operandy.
Skinner pak definuje i další pojmy - opakování a parafráze (echoics): „Ptáš se, co jsem dnes
měl k obědu?“, textové operandy (textuals) jako operandy v psaném textu, intraverbální
operandy (intraverbal) zastoupené zautomatizovanými řetězci slov a autoklitické operandy
(autoclitics), které mají především gramatickou roli a jsou doplňkem dalších verbálních
podnětů, např. spojky a předložky.
Ve zkratce tedy Skinner považuje verbální chování v rámci mezilidské komunikace za typ
podmiňování, v kterém posílení je zprostředkováno slovem či verbální odpovědí jiné osoby
(Hoskovec, 2002).
A Review of B. F. Skinner's Verbal Behavior
Ačkoli Noam Chomsky (*1928) se v roce 1967 vyjádřil ve smyslu, že jeho recenze „není ani
tak přímou kritikou Skinnerových myšlenek ohledně jazyka, jako spíše obecnější kritikou
celého behaviorismu“ (Jakobovits & Mirón, 1967, s. 142), vybral si právě publikaci B. F.
Skinnera, dle svých slov proto, že je „nejdůkladnější a nejpečlivější prezentací spekulací a
hodnocení ohledně povahy vyšších mentálních procesů z pohledu behavioristy.“ (tamtéž, s.
142). Chomského recenze A Review of B. F. Skinner's Verbal Behavior vyšla v odborném
periodiku Language roce 1959 a od začátku se těšila značné pozornosti, snad i pro autorovi
enormní úspěchy s publikací Syntaktické struktury (Syntactic Structures, 1957) a definicí
vlastní hierarchie.
Kritika se skládá z jedenácti částí a dosud nebyl (k velké škodě) vydán žádný její překlad do
češtiny. V první kapitole Chomsky poukazuje na to, že jeho recenze „bude prvním pokusem
ve velkém měřítku o začlenění hlavních aspektů lingvistického chování bez behavioristického
rámce.“ (Chomsky, 1959, s. 26). Prvotní problém spatřuje v tom, že kniha nabízí funkční
analýzu verbálního chování. Funkční analýzou Skinner míní identifikaci proměnných, které
ovládají toto chování. Ovládající proměnné by měly být popsány zcela ve smyslu pojmů jako
stimul, zpevnění, deprivace, kterým byl dán přiměřeně jasný význam při pokusech na
zvířatech. Cílem knihy je poskytnout způsob, jak předpovídat a ovládat verbální chování
pozorováním a manipulací fyzického prostředí objektu. Skinner se domnívá, že nedávné
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika
pokroky v laboratorních studiích chování zvířat nám umožňují přistupovat k tomuto problému
s určitým optimismem, protože základní procesy a vztahy, které dávají verbálnímu chování
jeho zvláštní vlastnosti, jsou nyní celkem dobře pochopeny. Výsledky této experimentální
práce byly překvapivě bez druhových omezení.
Chomsky nesouhlasí a upozorňuje, že při důkladném zkoumání Skinnerova programu nelze
nevidět překvapující omezení ve způsobu zkoumání pozorovatelného chování, a především
zvlášť jednoduchou podstatu funkce, která charakterizuje příčiny chování. Dalo by se
očekávat, že předvídání chování komplexního organismu (nebo stroje) by vyžadovalo kromě
informací o externí stimulaci, také znalost vnitřní struktury organismu, včetně způsobů,
kterými zpracovává příchozí informace a organizuje vlastní chování. Tyto vlastnosti
organismu jsou velmi komplikovaným produktem vrozené struktury, geneticky podmíněné
průběhem dozrávání a rozšířené o zkušenosti minulosti. Vzhledem k tomu, že u Skinnera není
k dispozici nezávislý neurofyziologický důkaz, je zřejmé, že závěry týkající se struktury
organismu jsou založeny jen na sledování chování a vnějších událostech. Chomsky tvrdí, že
každý, kdo se hodlá zaobírat analýzou příčin chování, se bude v případě absence nezávislého
neurofyziologického důkazu zaobírat jen sám sebou.
Skinnerova teze tvrdí, že vnější faktory sestávající se z aktuálního stimulu a ze souhrnu
zpevnění (zejména četnost a uspořádání zpevňujícího podnětu) mají zásadní důležitost a že
obecné zásady odhalené v laboratorních studiích poskytují základ pro pochopení složitosti
verbálního chování. Z pečlivého studia knihy Verbální chování však podle Chomského
vyplývá, že zmíněná tvrzení nejsou oprávněná. Poznatky, kterých bylo dosaženo v
laboratořích, mohou být aplikovány na komplexní lidské chování pouze ve velmi hrubé a
povrchní rovině. Spekulativní pokusy zaobírat se verbálním chováním v těchto termínech
oproštěných od faktorů zásadní důležitosti jsou bezpochyby slučitelné s vědeckou prací, avšak
jejich specifický charakter není možné v současné době přesně formulovat. Chomsky tvrdí, že
míra Skinnerova neúspěchu v odhalování příčiny verbálního chování slouží jako jakési
měřítko důležitosti faktorů, jež nebyly Skinnerem brány v potaz, a jako údaj o tom, jak málo
je ve skutečnosti známo o tomto pozoruhodně složitém jevu. Uvádí, že každý, kdo se chce
seriózně zaobírat studiem verbálního chování, ať už je lingvista, psycholog, nebo filosof, si
musí okamžitě uvědomit značnou potíž v samotném definování problému, který vymezí
oblast jeho zkoumání a který nikdy nebude zcela triviální.
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika
Dále pokračuje v tom smyslu, že i když tehdejší lingvistika (a jistě by tvrdil, že i ta dnešní)
nemůže poskytnout přesný popis těchto integračních procesů, může aspoň pomoci ve
vymezení problematiky zkoumání. Za rozumné považuje definovat gramatiku jazyka ideálně
jako mechanismus, který poskytuje výčet vět, podobně jako deduktivní teorie poskytuje výčet
souboru vět. Teorie jazyka nám pak může poskytnout jednotný způsob pro určování - od
procesu tvoření dané věty, až ke strukturálnímu popisu. Na základě znalosti těchto struktur lze
pochopit, jak je taková věta použita a chápána. Stručně Chomskym řečeno - ze správné
gramatiky by mělo být možné odvodit seznam integračních procesů a všeobecných schémat
zahrnutých ve specifických zákonitostech, jež vytvářejí výrok.
Neustále čteme a slyšíme nové posloupnosti slov, rozpoznáváme v nich věty, a rozumíme jim.
Chomsky tvrdí, že rozpoznáme novou položku jako větu ne proto, že připomíná nějakou již
známou položku v základním významu, ale proto, že je vytvořena gramatikou, kterou každý
jednotlivec má nějakou a v nějaké podobě internalizovanou. Zčásti tedy pochopíme novou
větu proto, že jsme schopni určit proces, kterým je tato věta odvozena v naší specifické
gramatice.
Dítě, které se učí jazyk, si v jistém smyslu vytvoří svou vlastní gramatiku na základě svého
pozorování větných a nevětných vazeb. Studium skutečné pozorovací schopnosti mluvčího
odlišit větné vazby od nevětných, odhalit nejasnosti, atd., nás může vést k závěru, že tato
gramatika je extrémně složité a abstraktní povahy a že malé dítě je úspěšné při plnění toho, co
se z formálního hlediska jeví jako pozoruhodný druh teorie konstrukce. Kromě toho je tento
úkol proveden v překvapivě krátké době, do značné míry nezávisle na inteligenci a
srovnatelným způsobem všemi dětmi. Chomsky tvrdí, že každá teorie učení se musí vyrovnat
s těmito skutečnostmi.
S odstupem
V komentáři z roku 1967 se Chomsky vyjadřuje ve smyslu, že „i po osmi letech je jen velmi
malá část látky, kterou by změnil“ (Jakobovits, 1967, s. 142) a že „si není vědom žádného
pokusu o zpochybnění závěrů jeho recenze, o naznačení, že by mohly být chybné a
nepodložené.“ (tamtéž, s. 142). Poněkud chvástavé vyjádření, chtělo by se říci, jenže ona
zásadní reakce skutečně nikdy nepřišla. Dokonce ani od B. F. Skinnera.
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika
Recenze Verbálního chování B. F. Skinnera se dnes jeví jako pozoruhodný bod v dějinách
psychologie, jež předznamenává ústup behaviorálního paradigmatu nejen v pojetí teorie
osvojování jazyka. Pozornost se opět obrací k samotné mysli, zkoumá se chování i prožívání
zároveň. Následný nebývalý rozvoj kognitivních věd na pomezí šedesátých let přinesl vznik
kognitivismu a značný vzestup psycholingvistiky, pro kterou Noam Chomsky představoval
vůdčí úlohu. Jeho význam spočívá především v přínosu originálního pohledu na jazyk a v
navrhnutí zcela nových metod jeho zkoumání. Symbolicky i část jeho práce byla po letech
podrobena silné kritice (zejména pro přílišnou fixaci na gramatiku), avšak ve smyslu
směřování psycholingvistiky druhé poloviny dvacátého století je jeho přínos zcela zásadní a
těžko popiratelný.
Skinnerovo pojetí teorie osvojování jazyka dostává v současnosti spíše historického významu
a lze říci,, že již bylo překonáno. Jasné přičinění v tomto ohledu měla právě i Chomského
kritická recenze, kterou lze s určitou mírou ironie považovat za „stimul“ k nastávající
radikální změně vědeckého paradigmatu.
Zdroje:
Chomsky, N. (1959). A Review of B. F. Skinner's Verbal Behavior. Language, 35 (1). 26-58.
Chomsky, N. (1995). Jazyk a zodpovednosť. Bratislava: Archa.
Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé
významné směry a školy. Praha: Karolinum.
Jakobovits, L., & Mirón, M. (Eds.). (1967). Readings in the Psychology of Language.
Prentice-Hall. 142-143.
Janoušek, J. (2007). Verbální komunikace a lidská psychika. Praha: Grada.
Skinner, B. (1957). Verbal behavior. Acton, MA: Copley Publishing Group.
Zdroj obrázku:
http://latabernaglobal.com/wp-content/uploads/2014/03/chomsky.jpg
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika