TITANIC JADRANU BARON GAUTSCH

TITANIC JADRANU
BARON
GAUTSCH
mohlo znamenat příjemné zpestření
jinak nudné cesty na otevřeném moři.
Loď ještě více zpomalila a opatrným
manévrováním se přiblížila na levoboku
k přístavnímu molu.
Čekající lidé jí začali mávat na přivítanou. Jiní se narychlo loučili se svými
blízkými a na tvářích se jim objevily praménky slz. Krátké polibky, stisky rukou
a výmluvné pohledy očí nedokázali zakrýt rozrušení z rozloučení, které zesílilo i díky všudypřítomnému mraku války.
Lidé v té chvíli netušili, jak blízko jsou
k této realitě, byť je obklopovalo slunečné počasí a modravé moře. Zvláštní to kulisa pro začátek 1. světové války
na Jaderském moři. Uplynulo zhruba
20 minut a loď znovu zahoukala na rozloučenou. Mokrá lana začala klouzat
o litinová pacholata. Mlaskavé mokré
tření přehlušilo hučení lodního šroubu.
Voda se následně rozvířila do běla.
Loď se pohnula a pomalým zpětným chodem odrazila od mola. Příď lodi se začala otáčet směrem k výjezdovému kanálu. Lidé na zádi začali mávat. Ozývali
se jejich výkřiky se vzkazy. U některých
to byly i vzkazy poslední. Lidem na molu
se pomalu začal ztrácet nápis „Baron
Gautsch“ v mořském oparu. Nikdo z nich
netušil, že je to naposledy, co vidí tuto
loď.
EXPEDICE
Foto/grafika Altum Mare
Rovinj, duben 2006
TEXT MILOŠ PILAŘ
FOTO BOHOUŠ BOCHŇÁK, ARCHIV AUTORA A MICHAELA SLÁDKOVÁ
Moře bylo velice klidné, až nezvykle klidné. Skoro připomínalo hladinu jednoho
velikého českého rybníka, který důvěrně
znával ze svého mládí. Stál na horní palubě poblíž kapitánského můstku a opíral se o zábradlí parníku. Loď plula svojí
obvyklou cestovní rychlostí a rázně roz-
rážela modravou sklovitou hmotu okolního zářivého moře. Proudící vzduch ho
příjemně osvěžoval a jeho obličej vyzařoval do okolního světa pohodu a štěstí.
Co jiného lze čekat od novopečeného
manžela Roberta Franz Schenka, rodáka
z Prahy, který je navíc na své svatební
28
WWW.BUDDYMAG.CZ
cestě. Něco ale tuto pohádkovou idylku soustavně přerušovalo. To něco byla
myšlenka na válku, která právě vypukla
a jemu, důstojníkovi Rakousko-uherské
armády, nenabízela mnoho šancí na velké
plánování. To dnešního dne ale nechtěl
řešit, dnes byl přece jejich velký den.
Kapitán lodi prošel okolo něj a svými
pokyny pomalu připravoval loď na další
mezipřistání na Lussingrande. Loď zmírnila rychlost a její příď zamířila do úzkého průplavu, kde byl vjezd do přístavního zálivu. Ozvalo se houkání parní
sirény a lidé na palubě pomalu ožívali
z cestovní letargie. Přistávací manévr
vždy připomínalo malý koncert dobře
sehrané posádky, který s obdivem sledovala ženská část cestujícího obecenstva. Na druhé straně - muži se zase těšili na případné nové přírůstky ženského pohlaví na palubě lodi. Což někdy
29
buddy potápění
Moře se mírně pohupovalo a náš člun
se usilovně probíjel směrem na otevřené moře. Všichni jsme seděli a těšili
se na tento den, protože po dlouhém
třídenním čekání nám moře konečně
umožnilo potápět se na vraku Barona.
Poslední metry a zahákování na příslušné bójce spustilo na lodi malé manévry.
Nasoukal jsem se do sucháče, zkontroloval jsem svoji rebreather Submatix
a skočil do vody provést „bubble check“.
Zjistil jsem, že mám málo olova, a tak
jsem se vracel zpět. Vedle mě skočil
do vody Bohouš a gestikuluje, že půjde dolů, aby si mezitím připravil fotoaparát. Já se vynořil. Žádám Chorvata
Romea o další olovo a také o připravení kamery.
Obličej Romea ale vyjadřoval zděšení.
Divoce mával rukama, aby mi naznačil, že mám rychle vylézt zpátky na loď.
Nechápal jsem ho, ale on vykřikl jediné slovo: „Okreni se“ (otoč se). Poslechl jsem ho, a to co jsem spatřil, se mi
pranic nelíbilo: černé nízko letící mraky
BARON GAUTSCH 1914
poblíž Puly, 9 nám. mil
od pobřeží
Cinkání talířů pomalu utichlo a zavoněla čerstvě uvařena káva. Robert Schenk
se zvedl od jídelního stolu.
Naklonil se ke své manželce. Něco jí
pošeptal. Ona se usmála, položila svojí
dlaň na jeho ruku. Souhlasně pokývala.
Otočil se k ostatním dámám a s omluvou
na rtech zamířil ke schodům kavárny
I. třídy. Vstoupil po mírně točitém schodišti na první palubu. Dřevěné schodiště
pod jeho nohama mírně vrzalo a jemu to
přišlo k smíchu. I. třída a taky vrže. Vyšel
na promenádu. Tady potkal druhého důstojníka Tenzeho, který spěchal ještě výše
asi na kapitánský můstek.
Krátce se po vojensku pozdravili a on pokračoval dál po promenádě do útulné kuřárny. Tady se pohodlně usadil, a zapálil
Tenze pouze souhlasně pokýval hlavou
a Lupis mu urychleně předal službu. Palubní hodiny ukazovaly 13:45. Tenze přebírá službu na kapitánském můstku
o 15 minut dříve, než bylo dle rozpisu
dojednáno. Lupis popadl důstojnickou
čepici, mezi dveřmi zasalutoval a zmizel. Spěchal do jídelny. Plavba v klidu
pokračovala do 14:50. Tenze přistoupil
k mapě, a začal kontrolovat kurz. Před
sebou viděl nějaké válečné lodě, které
u vjezdu do Pulské zátoky prováděly vojenské cvičení. Ve směru plavby uviděl
další loď, která svými tvary připomínala
spíše obchodní loď. Uchopil dalekohled
a podíval se tím směrem. Na zádi přečetl nápis Basilisk. Nemohl se rozpomenout co je to za loď. Jeho myšlenky přerušila signalizace, kterou loď vysílala
směrem k Baronovi. Opět se podíval dalekohledem. Námořník, který zprávu při-
si viržínko. Labužnicky vydechl modravý
dým a navázal rozhovor s panem Dr. Neubarem - ředitelem reálného vídeňského gymnázia, který se vracel z dovolené
s celou svou početnou rodinou. Skládala se ze dvou dcer Dr. Phyl. Lusie a Berty (provdané za dvorního radu Naupa),
jejího batolícího se ročního syna, chůvy
a samozřejmě své manželky. Tenze mezitím vyběhl po dalších schodech a vystoupil na nejvýše položenou palubu.
Vstoupil na kapitánský můstek a zasalutoval zde přítomnému důstojníkovi
Lupisovi. Tenze mu odpověděl a důvěrně
ho uchopil okolo ramen. Jeho slova byla
příjemná až podlézavá. Potřebuji odejít
o trochu dřív, vezmete to tady za mne.
jal, se otočil na Tenzeho s vytřeštěnýma
očima a vykřikl: „Oni pokládají miny!“.
Tenze nahlédl do mapy, kde byla vyznačena původní trasa Barona, a kladená
minová pole. Zvedl oči od mapy, protože už také věděl, že se už několik minut pohybuje s lodí v minovém poli. Byl
to právě on, kdo celou trasu navrhnul
a prošel instruktáží císařského námořnictva. Otevřel ústa, aby vydal pokyn.
Jeho míněná slova přerušila obrovská
rána na levoboku. Prudká tlaková vlna
s nimi smýkla o stěnu. Za řinkotem skla
následoval gigantický gejzír vody, který
se zvednul nad palubu lodi a následně
udeřil do popraskaných skleněných tabulek, a tak dokončil dílo zkázy. Proud
vody vniknul do kapitánského můstku a zalil ležící postavy. Tenze se otřel
a pomalu, opírajíc se o stůl, vstával. Křik
a nářek se ozýval celé lodi. Jeho vytřeštěné oči se leskly. Je konec.
S.m.s. balaton,
Rudolf Adamec Námořník
Při vyjíždění z kanálu Fasana jsme zahlédli poslední parník rakouského Lloyda
- Baron Gautsch, vracející se s lázeňskými hosty z Boky Kotorské do Terstu. Jak
jsem později zjistil, měl nařízeno držet
se nejméně 11 mil od pobřeží.
FOTO český fotograf Binko
Baron Gautsch fotografován českým fotografem – Binkem
Žena na palubě Barona
zastřely linii pobřeží, a těsně nad hladinou se hnala bílá hradba zpěněné vody.
Bouře jako vyšitá, se k nám rychle blížila.
Otočil jsem se dolů pod sebe do vody,
ale kolega mezitím zmizel v hloubce.
Romeo stál na palubě a zběsile na mě
křičel, abych okamžitě vylezl, jinak mě
ten blížící děs smete do moře. Chytl
mě za výstroj a začal mě tahat ven. Dopadl jsem na palubu lodi pod tíhou
výstroje. Těžce se mi dýchalo a krční
manžeta na mém obleku mě škrtila.
Udělalo se mi zle. Potápěčský přístroj
jsem ze sebe shodil a rychle uvolnil
manžetu. Právě včas. Přišla první vlna,
následoval náraz a pád na podlahu lodi.
Všechny věci se po palubě rozhýbaly
a lítaly sem a tam, jako by nic nevážily.
Loď byla stále přivázaná na zádi a přicházející vlny šly přes palubu rovnou
do lodi. Oba Chorvati začali převazovat
s velikým úsilím loď na příď, aby ji otočili proti vlnám. Odjet jsme teď nemohli.
Bohouš byl přeci stále dole a nic netušil. Vlny za vlnou bičovaly naši loď. Kapitán naší lodi začal hlásit do vysílačky:„
Jsme u Barona a máme problém, pokud
bychom se delší dobu neozvali, máte
tam dole další vrak“. Naštěstí většina
naší party nerozuměla, Víťa byl poprvé na lodi a byl bílý jak sedma, ostatní
měli úplně jiné starosti: leželi ohnutí
přes zábradlí a krmili rybičky. Já jsem
Část posádky Barona v době ztroskotání
30
WWW.BUDDYMAG.CZ
při pohledu na ně zahájil stejnou činnost. Konečně se moře trochu uklidnilo a jako zázrakem se vynořil i Bohouš,
který mohl konečně vylézt na loď. Motor
zablafal, a zpod paluby se vyvalil černý
dým. Vyrazili jsme konečně k pobřeží.
Čas plynul pomalu. Loď se divoce kymácela ze strany na stranu a já měl stále
před očima celý sled posledních událostí. Stačilo tak málo a mohli jsme zažívat osud Barona v reálu. Co asi prožívali
lidé, kteří neměli na vybranou a museli
skočit do běsnícího moře? Po dvou hodinách kličkování jsme se dostali k pobřeží a již vcelku v klidu jsme dopluli
do přístavu.
31
buddy potápění
Vylovené předměty z potopeného vraku
lodi Barona Gautsch jsou součástí expozice
muzea v Pule
Baron Gautsch
Schodiště do salonu
Kuřácký salon
Promenáda
I. třída
Interiér
32
WWW.BUDDYMAG.CZ
33
buddy potápění
ného společníka Pietra Spirita místního
novináře. Po krátkém řešení běžných
vstupních formalit je před nás přivezen
obrovský kontejner spisového materiálu.
To co historikové tvrdí, že neexistuje, my
nacházíme.
Výpovědi osmdesáti přímých svědků
události. Je úchvatné držet v rukou policejní výpovědi a můžeme číst slova jednotlivých aktérů. Tento materiál nikdo
nikdy nefilmoval. Fotíme a prohlížíme
jednotlivé složky, něčemu i velice dobře
rozumíme, protože to je psáno chorvatsky. Druhý den odvážíme cenné fotografie domů, nastává mravenčí práce, třídění a překlady. Pro náš připravovaný film
o Baronu Gautschovi sbíráme exkluzivní
materiál, a tak se všichni už těšíme.
Noviny v Trieste z 21. srpna 1914,
kde je tragédii na Baronovi věnována
celá úvodní strana
Náhle jsem zpozoroval na parníku výbuch a v několika minutách se Baron
Gautch potopil.
V okamžiku jsem o tom spravil velitele lodi, kapitána Pilciami von Glugsbeg,
který ihned nařídil vlajkovými signály
upozornit ostatní torpédoborce a zúčastnit se společných záchranných akcí.
Terst, archiv 2008
Zklamal Tenze nebo někdo jiný. To dodnes nedokázal nikdo vyřešit, protože
veškeré doklady od potopení Barona
Gautsche shořely v plamenech v Rakousku mezi dvěma světovými válkami.
My ale nevěříme a vydáváme se hledat.
Do státního archivu v Terstu. Vstupujeme
do budovy za doprovodu našeho příjem-
Rovinj, květen 2008
Sedíme opět na lodi a míříme na místo známé katastrofy. Díky obrovskému
hledání jedeme na místo, které už dobře
známe. Získali jsme plánek jednotlivých
pater lodi, známe už řadu osobních tragických příběhů. Opět připravujeme výstroj a skáčeme do vody.
Sestupujeme ke kapitánskému můstku,
kde kdysi stával kapitán Tenze, který
se se rozhodl skončit svůj život po katastrofě Barona Gautsche zastřelením.
O kus dál je stanoviště záchranného
člunu, který nemohli námořníci spustit
na vodu vzhledem k jeho zarezlým navijákům. Vplouvám k první palubě, míjím
boční dveře na promenádu. Vedle nich
dosud leží zachovalá bedna, kterou
před lety rozbíjel Robert Schenk a neznámý brněnský drážní inspektor. Bedna obsahovala záchranné vesty, které
tehdy zachránily mnohé před utonutím.
Sestupuji do spodní chodby vedoucí
ke generátorům. Tady nacházím malé
kovové schodiště, které popisuje Karel
Čermák ve své výpovědi. Tudy utíkal
z místa výbuchu, tyto kovové schody
byly poslední, které ucítily jeho kožené boty. Tady totiž vybuchla rakouská
mina, tady to zabilo pomocníka Karla
Čermáka, tady byli první mrtví a první
hrdinové. Karel Čermák se těsně po výbuchu ocitnul v naprosté tmě.
Po paměti zastavil všechny stroje a brodil se ve vodě, která mu už dosahovala
po kolena. Dostal se k jednotlivým ventilům u parních kotlů a jeden po druhém otevřel. Syčící pára znamenala jediné - kotle neexplodovaly. Tímto činem
zachránil mnoho životů. Teď už musí,
ale myslet na sebe. Voda stále stoupá,
rukama se drží kovových stěn, které ho
vedou ven na horní palubu. Zachránil
se, proto mohl podat o celé situaci svědectví. V té chvíli mě napadá, co by se
stalo, kdyby mě teď, v tomto okamžiku
vypověděla světla službu. Dostal bych
se odsud stejně jako Karel Čermák? Asi
ne, neznám Barona tak dobře jako on.
Proto jsme rád, že moje světla pracují
spolehlivě a prosvěcují okolí parních
strojů a já se mohu v lidu vrátit a pokračovat v ponoru. Proplouvám okolo kuchyně a mířím na horní palubu, vracím
se k slunci a vzpomínám na lidi, kteří
zde zbytečně zahynuli.
Ti z vás, kteří chcete znát odpovědi
na otázky, proč se potopil Baron, co jsme
a jak skutečně probíhalo potopení Barona, podívejte se na náš film „Svědectví
vraků“, díl I. – II.
19 let
apartmány i kempy
kurzy, výlety, pĤjāovna
jeskynĉ, vraky, stĉny, vĚídla ....
āeské báze
v chorvatsku
00420 602 656 668
[email protected]
www.manjana.cz
DOLBY AND THE
ARE TRADEMARKS OF DOLBY LABORATORIES
LICENSING CORPORATION. MONO COMPATIBLE
Minolovka Basilik pokládala na moře miny, které se staly pro Barona
osudnými
34
Mina, která potopila
Barona
WWW.BUDDYMAG.CZ
35
buddy potápění
100. VÝROČÍ
Tuleň středomořský
(Monachus monachus)
OD POTOPENÍ PARNÍKU
TEXT A FOTO MICHAELA SLÁDKOVÁ
Patří k nejohroženějším a nejméně
početným druhů savců na světě. Samec tuleně středomořského dorůstá
délky 2,5 metru a jeho hmotnost dosahuje až 300 kg. Živí se hlavně hlavonožci a rybami - na den potřebuje
dospělý jedinec 13 kg potravy, rozdělené do čtyř až pěti dávek. Potápějí
se do hloubky až 25 metrů a pod hladinou se zdržují pět až sedm minut.
Podle Červené knihy ohrožených druhů Světového svazu ochrany přírody
(IUCN - International Union for Protection of Nature) z roku 2008 se tento
druh nachází před vymřením (označení „CR“ - criticly endangered, tj. kriticky ohrožen). Kdysi byl značně rozšířen v celé oblasti Středozemního
moře, v Černém moři i v Atlantiku pří
západních březích Afriky. Žil v koloniích, na prostorných liduprázdných
plážích. Jejich intenzivní lov a pronásledování ze strany člověka drasticky
snížily jejich populaci.
CHORVATSKO - DUBEN 2014
Zúčastnila jsem se jako zástupce za Českou republiku mezinárodní potápěčské
akce, kde bylo hlavním cílem poznat,
potopit se a seznámit s parníkem, který
tu před 100 lety najel na minu a klesl na
mořské dno. Společně s dalšími zástupci potápěčských médií zvučných jmen,
jako např. Neil z anglického magazínu
Diver, Massimo z italské Scuby, Rakušané Wolfgang a Barbara z německého Tauchenu, Damir Zurub za National
Geographic a další potápěči a podvodní
fotografové z Evropy, jsme se společně
potopili na Barona.
Celou akci organizoval Filip Višić, autor
projektu Altum Mare ve spolupráci
s místními potápěčskými bázemi: DC
Hippocampus, DC Indie, DC Lamkra,
DC Mediterraneum Mare, DC Puffer, DC
Puntižela, DC Hvězdice, DC Scuba Valdaliso. O samotném projektu najdete více
informací na webu: www.altummare.hr.
Celkem tři ponory jsme udělali na téměř
85 metrů dlouhém impozantním vraku,
který po 100 letech našel svůj přístav
na mořském dně, hodinu plavby od Puly.
Vrak sedí na kýlu, téměř kolmo na písčitém dně, jako by býval seděl i na hladině moře, v hloubce 41 metrů.
Stále je vidět celá loď, jen vlny a sůl
se podepsaly nejvíce na dřevěných
podlahách, obložení a celkovém interiéru lodi. Díky tomu můžete zase z vrchu
pozorovat vše, co se děje a jak vypadá
loď o několik metrů pod vámi, v bývalých prostorách salónků a v nitru jinak
temných částí lodi. Kapitánský můstek
a horní palubu už vzal čas. Přední stěžeň upadl a je opřený o nástavbu, zadní
stěžeň již chybí. Na levoboku je viditelná velká díra po výbuchu miny.
Na horní palubě je stále zřetelný kotevní naviják i jeřáby záchranných člunů, jeden z komínů se tíhou propadl
shnilou podlahou do útrob vraku, nepřehlédnutelné jsou i obě kotvy. Uvnitř
lodi našlo domov plno ryb, ropušnice
jsme potkali tři, viděli jsme téměř dvoumetrového mořského úhoře a dokonce
i karetu. Hejn drobných rybek se v okolí
vraku pohybuje dostatek. Prolezli jsme
všechny místnosti v podpalubí, palubu
a nahlédli do temných zákoutí na dně
lodi. Trup lodi je stále i přes všechny vlivy ve slušném zachovalém stavu a stojí
rozhodně za návštěvu.
V okolí 100 km najdete řadu dalších vraků, které stojí za ponor, např. osmdesá-
36
WWW.BUDDYMAG.CZ
timetrový torpédoborec Stella Polare,
ponorka Medusa, Lina, Ruža, Numidia,
Luanna, Coriolanus, bombardér B-17,
Guiseppe Dezza, parník H. Schmidt.
Využít můžete speciální nabídku na „memorial dive“, který se bude konat přesně
na den a hodinu od potopení Barona,
tj. dne 13. srpna 2014.
Cena ponoru k 100. výročí potopení vraku se včetně propagačního balíčku a ponoru pohybuje v rozmezí od 80-99 €/os.
Rezervaci na ponor si můžete udělat
na webu www.barongautsch.org, kde najdete i přesný harmonogram obřadního
a památečního ponoru podvodními fotografy a kameramany z celého světa.
Zazní čestná salva na památku obětem
námořního neštěstí. V rámci tohoto projektu „100 LET Barona“ se bude konat
ve dnech 25. - 28. září filmový festival
podvodních filmů „Bijeli Lav“, více info
na webu: www.bijelilav.org.
Na projekt Altum Mare nepřímo navazuje i další, ale ekologický projekt na ochranu přírody pobřeží Jadranu, projekt
SHAPE, kde je hlavní koordinátorkou Latinka Janjanin, která sleduje a zaznamenává i výskyt ploutvonožce tuleně středomořského na pobřeží Istrie.
FAKTA A HISTORIE
TEXT JINDRA BÖHM
Nakonec byl Baron Gautsch prohlášen
v roce 1995 za chorvatskou národní kulturní památku se zákazem potápění.
Ještě předtím však vrak prohledala speciální jednotka chorvatské policie a odnesla z lodi vše, co nebylo přibité nebo
přinýtované.
Po čase zvítězil rozum, byly uděleny výjimky a dnes je možné se na vraku opět
potápět. Podmínkou je dosažená potápěčská kvalifikace CMAS** nebo odpovídající ekvivalent.
Parník Baron Gautsch sjel na vodu v roce 1908 z loděnice v Dundee ve Skotsku.
Loď byla postavena na zakázku pro rakouský Lloyd, který parník od 16. 6. 1908
společně s jeho sesterskými loděmi Prinz
Hohenlohe a Baron Bruck nasadil na dalmátské rychlé lince. Po 1. světové válce
přešla sesterská loď Baron Bruck do italského vlastnictví a byla dále provozována pod jménem Friuli. Baron Gautsch
měl tři olejové kotle se třemi parními stroji pohánějícími tři lodní šrouby.
Jeho sesterské parníky měly pouze dva
parní stroje a dva lodní šrouby. Nedá
se ale říci, že by třetí šroub přinesl nějaké výrazné zvýšení výkonu. Lodi propůjčil své jméno baron Paul Gautsch von
Frankenthurn, který byl koncem 19. století ministerským předsedou c. a k monarchie. Pozdní dodávka a nízký výkon
AKCE ČASOPISU
Buddy pořádá ve spolupráci
s Pavlem Počepickým
na lomu LEŠTINKA
potápěčskou neseriózní akci
TĚŽKÁ POHODA S BUDDY
18. - 20. 7.
soutěže v lovení cen pod vodou,
přednášky, promítání, testování,
prezentace, prostě pohoda...
2. ročník MYSS BUDDY
Nechybělo mnoho a Baron Gautsch zůstal pro potápěče navždy uzavřen.
Rakouský námořní svaz (Österreichischer Marinenverband) se domáhal toho,
aby byl vrak prohlášen za námořní hřbitov a byl vzat pod odpovídající ochranu.
byly důvodem k reklamaci u výrobce
Gourlay Bros. & Co. Ltd. a vedly k rozsáhlým přestavbám dělníky loděnice v domovském přístavu v Terstu.
Vysoké náklady na přestavbu byly příčinou zániku mateřské loděnice a firma
37
buddy potápění
sledujte náš web
www.buddymag.cz,
kde budeme postupně
aktualizovat program akce
PŘIJĎTE POBEJT!
Taneční sál
Kapitánský můstek
Strojovna
Přední část lodi
Anglický
výrobce suchých
obleků s třicetiletou tradicí
ŠIROKÁ NABÍDKA NEOPRENOVÝCH
I MEMBRÁNOVÝCH OBLEKŮ.
Schodiště
KONFIGURACE NA PŘÁNÍ
ZÁKAZNÍKA.
DOPLŇKY PRO ÚDRŽBU
A SERVIS OBLEKŮ.
Ceny již od 23.000 Kč
Artefakty z vraku je možné vidět v Pule, v Historickém
a námořním muzeu (www.ppmi.hr), kde jsme našli i část
věnovanou jinému známému vraku - Szent István
Blahníkova 5, 130 00 Praha 3, ČR
Tel.: (+420) 222 540 391, Fax: (+420) 222 541 075
Gsm: (+420) 603 552 112
e-mail: [email protected]
Chodba ke strojovně
Promenáda
39
buddy potápění
www.deepndown.cz
Gourlay Bros. & Co. Ltd. byla 23. 10. 1910
zlikvidována. Po vypuknutí 1. světové války si parník 27.7.1914 pronajalo c. a k. válečné loďstvo, pro přepravu posil do Kotora
(Boka Kotorská). V pronájmu uskutečnil
parník celkem čtyři cesty, urazil 1810
námořních mil a přepravil 2855 osob.
Při zpáteční cestě zpravidla evakuoval
obyvatelstvo do severní Istrie. Po splnění mise byl Baron Gautsch 11. 8. 1914
vrácen v Kotoru společnosti Lloyd. Před
odjezdem do Kotora se měl někdo zlodních důstojníků dostavit na c. a k. námořní velitelství v Terstu aby převzal
instrukce k plavbě. V té době c. a k. válečné loďstvo kladlo minová pole. Pořizování jejich náčrtků bylo zakázáno
a tak byli velící důstojníci úkolováni výhradně ústně. Úkolem převzít instrukce,
jak se vyhnout minovým polím, pověřil
kapitán lodi Baron Gautsch Paul Winter
svého druhého důstojníka Tenze, který měl společně s prvním důstojníkem
Luppisem stanovit přesný kurs lodi.
Upřesňující instrukce pak obdržela posádka ještě v průběhu plavby od vojenské správy v Zadaru. Na zpáteční cestě
z Kotora do Terstu vzal Baron Gautsch
na palubu vedle uprchlíků z Bosny
a Hercegoviny i turisty z Dalmácie. V Rabu a Malém Lošinji naložil další cestující. Dne 13. 8. 1914 přibližně v 11:00 opustila loď přístav Veli Lošinj. Plánovaný
příjezd do Terstu byl okolo 18:00 hodin. Od vyplutí až po Pulu měl službu
důstojník Luppis, který bez souhlasu
velitele předal službu druhému důstojníkovi Tenzemu a šel poobědvat s cestujícími první třídy. Tenze měl tak jako tak
nastoupit službu v 14:00, proto opustil
Luppis můstek už v 13:45 hodin. Baron
Gautsch pokračoval v kurzu dále na sever, mnohem blíže břehu (na úrovni mysu Kamenjak), než to vyžadovaly instrukce předané vojenskou správou. Ani po
setkání se sesterskou lodí, která plula tři
námořní míle dále od břehu a přes několikeré upozornění některých cestujících, neopravil velící důstojník kurz lodi.
Sedm námořních mil severně od Brionských ostrovů (Brijuni) najel parník Baron Gautsch okolo 14:50 v plné rychlosti
do minového pole, které právě položilo
rakouskouherské námořnictvo.
Minonoska SMS Basilisk, která tu kladla
miny, stačila ještě vyslat varovné signály,
kterým ale nikdo nevěnoval pozornost.
Dvě exploze prorvaly na levoboku do trupu lodi díru a Baron Gautsch se během
40
WWW.BUDDYMAG.CZ
šesti minut potopil na souřadnicích
44°56 1“ severní šířky a 13°33 3“ východní délky. Na hladině se rozlila tlustá
vrstva mazutu, ve které bojovali dosud
přeživší trosečníci o život. Posádkám Basilisku a torpédoborců Triglav, Csepel
a Balaton se podařilo zachránit 159 lidí.
Bilance neštěstí byla děsivá: zahynulo
177 osob, většinou žen a dětí, 68 mrtvých
těl bylo vyloveno. 177 lidí se utopilo nebo
zahynulo v hořícím oleji. Kapitán a první důstojník byli zachráněni a v Pule jim
bylo uloženo domácí vězení. Mrtvé tělo
druhého důstojníka bylo o dva dny později vyloveno u Puly s kulkou v hlavě.
Důstojník Tenze se zřejmě za způsob,
kterým řídil loď, sám odsoudil.
O dalších výsledcích jednání se toho
v rakouském tisku z důvodu cenzury
objevilo jen velmi málo. Nicméně rozsáhlé výpovědi cestujících, kteří katastrofu přežili, se objevily v novinách vycházejících v Terstu.
Společnost Lloyd nejprve odmítala vyplatit odškodné. Později bylo poškozeným vyplaceno na 200 tisíc korun.
Pozůstalí obětí zažalovali společnost
Lloyd u soudu ve Vídni. Dokumenty o ztroskotání lodi Baron
Gautsch byly předány zemskému soudu ve Vídni, kde byly
zničeny při požáru v roce 1925.
Proces se nekonečně prodlužoval. Právní zástupce obce
pozůstalých, Dr. Schapiro, byl
židovského původu. Jeho kancelář byla zničena národními
socialisty při pogromu v roce
1938. Tím byly zničeny i poslední dokumenty týkající se zkázy lodi Baron Gautsch. Jediným
oficiálním dokumentem, který
se zachoval, je žaloba c. a k.
státního návladního v Rovinji
proti kapitánu Winterovi a prvnímu důstojníkovi Luppisovi.
V dokumentech společnosti
Lloyd prochází jména obou
důstojníku ještě ve dvacátých
letech. Oba veleli zámořským
lodím. Jejich kariéru tedy zkáza parníku Baron Gautsch nepoznamenala.

TECHNICKÉ ÚDAJE
Výkon /PS: 4600
Rychlost: 17,25 uzlů
Délka: 84,5 m
Šířka: 12 m
Místo stavby: Dundee, Skotsko
Loděnice: Gourlay Bros. & Co., Ltd.
Spuštění na vodu: 1908
Typ lodi: parník
Majitel: rakouský Lloyd
Délka: 84,5
Šířka: 11,64
BRT /výtlak v tunách: 2069
NRT /náklad v tunách: 861
Pohon: olejové kotle, 3 šrouby
(tři parní stroje)
Palivo: olej
Sesterské lodi: Prinz Hohenlohe
(také z loděnice Gourlay Bros. & Co.)
Baron Bruck, postavený v r. 1913
v Terstu
POTÁPĚČSK
KÉ CENTRUM NEPTUN
v městečku Šilo na ostrově Krku je plně vybaveno pro organizování potápěčských výletů a kursů
a provádění výuky všech druhů technického potápění. Hostům nabízíme ubytování v luxusních
apartmánech poblíž moře. Moderními rychlými loděmi převážíme potápěče na nejatraktivnější
lokality jako jsou vrak Peltastis, mys Šilo, Sv. Marak, jeskyně Vrbnik, mělčina Tenki, mys Kamenjak,
ad.. Láhve plníme vzduchem i směsmi NITROX a TRIMIX. Organizované skupiny a kluby mají
zvýhodněné ceny. Nabízíme i zapůjčení až 30 kompletů potápěčského vybavení.
buddy potápění
Naši zaměstnanci hovoří česky a rozdělí se s vámi o41
lásku k potápění a zajistí vám příjemný pobyt na Krku.
DIVING CENTER NEPTUN
LOKVIŠĆA 12D, 51515
ŠILO, HRVATSKA
Tel.: 00385 50 604 404
Mobil: 00385 98 216 370
e-mail: [email protected]
e-mail: [email protected]
www.neptun-silo.com
facebook.com/neptunsilo