můžete číst ZDE

rating
www.motohouse.cz


... aneb Motorky, který se udržely na trhu nejdýl
ze všech... Jsou báječné, neuvěřitelné
a pořád mají co říct.
text: Somik, foto: Honza Karásek, archiv
Pro VELKÝ kluky je
XJR vážně jako
dělaná!
44 l motohouse
Duben 2010
Duben 2010
dyž se motorka doopravdy povede, není problém, aby se
v produkci své značky udržela i víc než dvě desetiletí.
A v období, kdy se jednotlivé modely střídají na trůnech
co dva roky, je to až k neuvěření, že se něco podobného
ještě vůbec může dít. Legendární, povedené a milované
kousky má skoro každá fabrika a jejich fanoušci se počítají na zástupy.
A co víc, mnoho z těchhle „trvalek“ se bude prodávat nejen letos, ale
bezesporu i dál.
Provedeme vás nyní tímto světem, přičemž si na úvod dopřejeme
opravdový jízdní test motorky, o které jsme přesvědčeni, že je pravou
královnou klasiky. A o co tady dnes půjde? O krásné nekomplikované
motory, o střídmé a vkusné lakování a o styl, který se neokouká.
Vítejte ve světě toho opravdy nejklasičtějšího, co byste si mohli na

současném motocyklovém trhu přát.
motohouse l 45
www.motohouse.cz
Nejhezčí a nejošklivější XJR
S
vět je plný roztodivných XJR, a to
nejen těch upravených. Prohrabávali
jsme se minulostí tohohle modelu
a narazili jsme na pár netradičních kousků
pocházejících přímo od Yamahy. O nejhezčí se
strhla bitka, ale nakonec jsme po lehčím násilí
dospěli k názoru, že tou největší krasavicí
mezi XJR je limitovaná edice v barvách Kenny
Roberts z roku 1997. Bylo to první SP, které už
dnes neexistuje (výbava SP je ve standardu).
Ty barvy byly nádherný a my je chceme zpět. Jasně, ta letošní stříbrná je taky krásná, ale tohle je nejvíc. Yamaho!
O nejošklivější XJR bylo rozhodnuto velmi rychle. Stačilo jenom narazit na japonskou verzi R, která měla polokapotu
a byla tak příšerná, že když jsme všichni koukali na fotky a do kanclu přišel náš grafik, chtěl volat sanitku, protože se bál,
že jsme se hromadně otrávili jídlem. Chápeme, že se psal rok 1996 a v Japonsku byla populární Katana, ale proboha, jak
mohli tu motorku takhle zohyzdit? Líbí se snad někomu?
tu první a tu dnešní a rozdílů najdete
opravdu minimum. V roce 1997 se poprvé
objevila verze SP disponující možností
nastavení předpětí přední vidlice,
nastavitel­nými páčkami brzdy a spojky,
speciálním potahem sedla a žlutými pruži­
nami Öhlins. O dva roky později se na trh
vrhá novinka s motorem převrtaným na
1300, což je tak trochu podvrh, protože
reálný objem činí pouze 1251 cm3. Byl
Jako by jí bylo
jedno, co se děje
kolem...
přepracován vnitřek motoru, dostal lehčí
kované písty a změny se dotkly také celko­
vé stavby. Jiné je sedlo, změnila se výška,
modifikovaný je rám a poprvé se objevují
brzdy z R1. Největší změny na třináctce
byly provedeny v roce 2007, kdy klasikové
oplakali ztrátu jednoho výfuku, nástup zad­
ních diodových svítilen a především... pro­
sím o minutu ticha za karburátory. Emisní
normy dotlačily už i Yamahu k použití elek­
tronického vstřikování. Ach jo.
Pocity dneška
Historie a technika jsou důležité, ale
zrovna teď na nic z toho nemyslím. Mám
byste tuhle motorku lépe
pochopili, musíte se podívat
hodně dozadu, až tam, kde
vznikla. Když Yamaha
vypustila první XJR, tehdy
ještě dvanáctistovku, psal se rok
1994. Jo, ten rok, kdy si to Kurt
Cobain nechal projít hlavou, Ayrton
Senna to ukončil nárazem do zdi na
VC San Marina, u nás přišla spása
národa v podobě vysílání TV Nova,
Intel přestal vyrábět legendární pro­
cesor 386 a Francii s Anglií konečně
spojil Eurotunnel. Musíte pochopit,
že v té době vypadala auta jako
domy a většina motocyklů spíš jako
autobusy. Opuchlá jedenáctka
46 l motohouse
Koukněte na web
N
ormálně to nemáme ve zvyku, ale tentokrát si
nějakou tu výjimku můžeme dovolit. Musím
totiž pochválit jeden z webů, na který jsem
narazil při shromažďování dat a materiálu pro tento
článek. Na adrese www.
yamaha-xjr.cz najdete stránky českého klubu majitelů
XJR. Lépe zpracovaný
a informacemi nacpaný web
o jedné motorce jsem už
dlouho neviděl, vážně.
Pokud si chcete doplnit
pohled na XJR, doporučuji
ke zhlédnutí. A mimochodem, víte, kolik je zde registrovaných XJRkářů? Tak se
podržte – 691. Slušné číslo.
zase TU chvíli. Ten moment, kdy se reali­
ta a pocity natolik rozcházejí, že mě to až
zarazí a musím se na tom chtě nechtě
zaseknout. Všechno je špatně. Mezera
mezi dvěma pruhy aut stojících v koloně
na Jižní spojce se nepříjemně zužuje,
z nebe začínají padat kapky tak velké, že
to i přes koženou bundu dost bolí a navíc
pulec pomalu zalézá za obzor, takže se
blíží tma a zima. I přesto se ve mně roz­
prostírá až neuvěřitelný pocit klidu
a pohody. Jako bych si to všechno kolem
snad ani neuvědomoval. To je poprvé, co
tenhle stav zažívám na jiné motorce než
na velkém dvouválci. Čím to je?
Bude to znít možná blbě, ale nevím, jak
to lépe vystihnout – je to tím dojmem přá­
telství, který z ní čiší. Už od prvního
momentu nemáte pocit, že by říkala něco
jako: „Roztrhnu tě vejpůl, jestli budeš
jenom vteřinku nepozornej!“ nebo „No
dobře, tak si na mě teda dojeď, kam
potřebuješ, ale hlavně opatrně, ať se moc
nepředřu.“ Ne, tohle je přesně ten týpek,
kterýho chcete mít celej život vedle sebe,
protože víte, že se o něj můžete opřít,
když se vám ve slabší chvilce podlomí
kolena. Tohle je dobrej kámoš. Je to
samozřejmě dáno spoustou věcí.
Tou nejdůležitější je motor. Nikdy jsem
nevěřil, že to řeknu, ale ano, tenhle čtyř­
válec je skvělej. Nejvýstižněji ho asi popí­

še spojení slov sametovej obr. Kolik
GSX-R vážila přes 230 kilogramů, tedy
stejně jako XJR té doby.
Yamaha tehdy udělala geniální tah.
Všichni ostatní se snažili jít dopředu,
vyvíjet co nejmodernější stroje, ale
ona vzala obstarožní, vzduchem
chlazený motor, jehož původ sahá
až do roku 1984 (FJ1100), usadila
ho do jednoduchého kolébkového
rámu a vše to dočinila mastodontí
kapotáží v retro stylu. Jako by se
jim podařilo zastavit čas. Ta motorka
vypadala skvěle tehdy stejně jako
dnes. Jako by jí bylo úplně jedno, co
se děje kolem. Fakt geniální tah.
Nedá se říct, že by se za ty roky vůbec
nezměnila, to ne, ale postavte si k sobě
Duben 2010
Duben 2010
motohouse l 47
www.motohouse.cz
točit? To záleží jen a pouze na vašem
momentálním rozpoložení a odvaze. Ten
motor totiž jede všude a hodně. Ať otočíte
plynovou rukojetí v jakémkoliv spektru
otáček, dostaví se rovnoměrné zrychlení,
které rozhodně nemá nic společného
s pomalou jízdou. Já jsem se umístil
Yamaha XJR1300
Motor
Typ:vzduchem chlazený řadový
čtyřválec, 16V, DOHC
Objem:1251 cm3
Vrtání/zdvih:79 x 63,8 mm
Výkon:98 koní @ 8000 rpm (EC)
Točivý moment:108,4 Nm @ 6000 rpm
Počet rychlostí:5
Sekundární převod:řetěz
Podvozek
Rám:dvojitý ocelový kolébkový
Přední odpružení:teleskopická vidlice
Zadní odpružení: kyvná vidlice s dvojicí
tlumičů
Přední brzda:2x 298 mm, čtyřpístkové
třmeny
Zadní brzda:267 mm disc, jednopístkový
třmen
Pneu přední:120/70-R17
Pneu zadní:180/55-R17
někde na hranici čtyř tisíc, protože o kou­
sek výš (4500–5500 ot./min.) je úsek otá­
ček, kde má motor hrubší tah. Takže když
jedu na klídek, točím to méně, a když chci
zatáhnout, proženu se těmito otáčkami
a podpořen mířím nahoru. Tady je asi
třeba hned doplnit druhou stranu mince.
Regulérně jsem měl strach a moje peně­
ženka se klepala jak ratlík, protože některé
historky o žravosti XJR byly jako od
Hitchcocka. Drn se kdysi při testu dostal
na průměr nad 12 litrů, a to je něco, co
nechcete živit. Ale klídek, Yamaha si uvě­
domuje, že tohle už dnes prostě nejde.
... našel jsem
ji i za
225 tisíc!
Jak tedy? Při palbě si devítku pápne, jinak
se dá jezdit pod osm.
Ráno, když probouzím studený motor, si
nerovnoměrně ševelí, ručička otáčkomě­
ru poskakuje jako zfetovaná a já si vzpo­
mínám na slova Petra Pastora, který mi
motorku předával: „Nelekej se, to není
rozbitý. Takhle je to normální. Je to způ­
sobený tím, že je to motor stavěnej na
karbce, a teď dostal stříkačku. Jsou tam
dvě klapky...“ Pak už jsem ho nevnímal,
Imitace klasických
lamp v podání dvou
LED světel
zaposlouchal jsem se do toho zvuku.
Úžasnej bručák, kterej je jako dobrá kla­
sika. Chvílemi máte pocit, že to trochu
utíká do nepravidelnosti, ale to je jen
rychlými změnami tempa. Když přidáte,
není to žádnej vysokootáčkovej štěkot,
jen takový hučení, ve kterým jako byste
slyšeli: „Tak pojď už, vole!“
Tlumiče Öhlins svítí
z téhle mašiny snad
ze všeho nejvíc
Následky minulosti
Víte, dobře si uvědomuji, že správný test
je v kompletním pohledu, vím, že bych
měl i kritizovat. Ale já to prostě neudě­
lám. Má to dva důvody. K téhle dámě
mám hluboký respekt pro to, co za ty
roky dokázala. A vzhledem k této dlouho­
trvající úctě si to nedovolím. Ale i kdy­
bych chtěl, tak nemám co kritizovat. Ne
Takhle to vypadá,
„když si Somik
užívá...“
Rozměry
Výška sedla:795 mm
Objem nádrže:21 litrů
Pohot. hmotnost: 245 kg
Cena
od 224 990 Kč (akce)
že by neměla žádné chyby. Ne že by se
do zatáčky lehce nepřikrčila a nezhoupla.
Ne že by brzdy nemohly brzdit lépe. Ne
že by se některé detaily nedaly vyřešit
jinak, ale vcelku nebylo nic, co by mě
nějakým způsobem aspoň trošku naštva­
lo. Nechme tedy tyto drobnosti stranou,
celek je úžasný.
Ještě jednou použiju přívlastek sameto­
vá. Nerad se opakuji, ale ta převodovka
se jinak nazvat nedá. Žádné rány, žádná
potřeba velké řadicí síly, nic, co by vás
donutilo přestat brát řazení jako auto­
matickou činnost a muset se na něj
zbytečně soustředit. Jediné, co je
namáháno, je levá ruka, spojková
páčka vyžaduje na rozdíl od brz­
dové, které stačí na ovládání
jeden prst, trochu víc síly, a tím
se vaše ruka po dlouhé cestě
trochu unaví. Ale nemluvíme
o potřebě amputace jako
u některých jiných biků.
Naopak velkou jedničku s hvězdičkou
má ode mě XJR za komfort spolujezdce
i možnost pakování. Velké, komfortní
a tak akorát měkké sedlo se báječně
postaralo o moje milované hýžďové
yamaha XJR si
zaslouží žít
a nebýt příliš
měněna
partie, stejně tak jako o mnohem zajíma­
vější partie tohoto typu u mojí spolu­
jezdkyně, jež se mnou najela slušných
500 kilometrů během dvou dnů. A jak si
u některých motorek musím zanadávat
při pokusu upevnit bagáž, tady jsem si
předl blahem jak čerstvě nakrmené
koťátko. Velké háčky pod sedlem, hodně
Co na to konkurence?
J
ednoduchá odpověď.
Žádná není. Poté, co to
Suzuki zabalila
s GSX1400 a Kawa s ZRXkem, není
na trhu žádný jiný retro muscle
bike. Ptáte se, co Honda CB1300?
Podle dovozce už letos v ČR prodávána nebude. Nejpřímějším konkurentem tak asi zůstává velký
48 l motohouse
Duben 2010
Duben 2010
Bandit, ale ten jde přece jen jinou
cestou. Nejdříve dostal moderní,
vodou chlazený motor a pro letošek také nový vzhled, který ho
sune mezi moderní motorky. Bože,
taková škoda.
O BMW K1300R ani B-Kingu se
mluvit nedá, i když je také považujeme za muscle biky. To je jako
srovnávat Messerschmitt Bf 109
a létající talíř. Itálie umí retro
jenom s dvěma válci, Anglie pouze
v malorážkách, a tak musíme zvolat: „Bravo! Yamaho, v tomhle segmentu jste absolutně rozdrtili
všechny.“ Ale my máme rádi
výběr, takže Hondo, koukej nakulit
tu novou CB1100 i na náš trh!
místa, a navíc to madlo. Skvělá turistická
motorka.
Otázky budoucnosti
Jedna věc by mě opravdu zajímala a při
psaní tohoto testu jsem o ní dost dlouho
přemýšlel. Jak dlouho bude XJR natolik
dobré, aby se udrželo na trhu, kdy přijde
doba, ve které se stane z poctivé old-schoo­
lové motorky starý brak, do kterého už
nebude chtít nikdo investovat peníze? Jak
moc se do té doby změní to všechno okolo
a jak bude v budoucnosti působit? Doufám,
že si na tuhle myšlenku za ty roky vzpome­
nu. A doufám, že to bude za dlouho, XJR si
zaslouží žít a nebýt příliš měněna.
Když už jsme se tak zlehounka dotkli
peněz, musím se podělit o šok, který
jsem zažil, když jsem potřeboval vyplnit
poslední kolonku technické tabulky. Projel
jsem stránky několika dealerů Yamahy
a u jednoho jsem ji našel dokonce za
neuvěřitelných 225 tisíc. Takovou­hle
motorku za tak málo? Svět je někdy

pěkný místo, ne?
motohouse l 49
6
www.motohouse.cz
Moto Guzzi
California (1981)
největších legend
Okomentovali jsme šest motorek, které
překonaly motocyklové „věky“. Jsou tu stále
a jejich majitelé si můžou být jisti, že nakoupili
dobře, stejně jako desetitisíce dalších
nadšenců před nimi.
O
Triumph
Bonneville (1959)
dkud nám je, sakra, tahle obrovitánská motorka tak
povědomá? Kde to jen bylo? Proč se mi pořád do podvědomí vtírá pocit z šera našeho malého vesnického kina?
No jasně, ty nezapomenutelné policejní honičky a filmy, kde
herec musel být ještě tak trochu kaskadérem, ženský nebyly
z plastu a když svítilo sluníčko, tak to bylo doopravdy a nebyl
v tom zapiklovaný žádný počítačový animák.
California je prostě snem všech, kteří potřebují ke štěstí plechový blatník, doširoka roztažené válce a svět už se jim dávno
valí kolem hlavy úplně jinou rychlostí, než aby ho vůbec stačili
hodnotně vnímat. K téhle motorce patří muzika Beach Boys
a dlouhé sobotní odpoledne, stejně jako poněkud kratší vypasovaná kožená bundička.
A jestli se ptáte na koně či na chování v zatáčkách, bez
zardění otočte hlavu a běžte zas o dům dál. Pro vás se tahle
motorka nenarodila!
K
dyž si vezmete obrázek první T120 a letošního modelu Bonnevillu,
pak pochopíte, že tady se zastavil čas, a že tady budete „retro“
asi ze všeho nejvíc. A to je hrozně dobře, protože tohle je exponát,
který si zaslouží jen úctu a slova chvály.
Ano, vlastně se s ní laskáme pohledem pokaždé, když ji potkáme,
a závidíme všem jejím majitelům, kteří se nebojej vyjádřit jejím prostřednictvím svou individualitu i své štěstí. O tom totiž Bonneville
vždycky byl. Už v době svého vzniku byl mezi tehdejší konkurencí
k nepřehlédnutí. Jednoduchý řadový vzducháč dával něco okolo
46 koní a při pohledu na jednoduchou kotoučovou brzdu si řekněme, že
to vlastně bylo „až až“.
A pak už jen stačilo vyměnit nakopávačku za startér a máme tu vlastně
současnou podobu. Je to motorka, která je opřená o zeď vaší milované
hospůdky stejně tak dneska jako v roce 1960...
A proč jsme ji tedy nevyhlásili za absolutního vítěze dnešního classic-žebříčku? Těžko říct – snad proto, že v našich zeměpisných šířkách má
jen málokdo klasickou irskou vychlastanou postavičku a čeští „buchtíci“
za její řidítka tak nějak „na oko“ nepásnou. Bonneville, sorry, prohrál jsi
to jednoduše proto, že nejsi pro každého...
Ducati
Monster (1993)
2
D
íváte se na klasický trubkový svařenec a v té změti cik-cak posvařovaných trubiček vám začne z ničeho nic
docházet, jak jednoduché to může být, když se začne
vymýšlet nesmrtelná motorka. Monster přišel v roce 1993, tehdy
jako šestistovka (vzduchem chlazený L-twin s desmodromickým
rozvodem), a zůstal tu v různých obměnách až do dneška, i když
v jádru je to vlastně pořád ta stejná motorka.
A to je dobře. Protože tím pádem jsou zde také všechny ty
přednosti, které tahle bestie (překlad názvu) má. Vezměte třeba
ten zvuk, hmmmm... Považte sami, už na první pohled je znát, že
jedete Ducati, že je nekompromisní, tvrdá, neohraná a vy jste
týpek, který prostě nebude hrát druhý housle a stát někde v koutku opodál. A další plus – už v době svého vzniku to byla hrozně
lehká a čiperná (což se o mastodontech té doby tedy nedá říct
ani omylem) motorka, takže se okamžitě zapsala do duší všech
pouličních rváčů, kterým se trefila přesně tam, kam bylo potřeba.
H-D
Heritage
Softail
Classic
(1985)
Honda
Gold Wing (1975)
T
Yamaha XJR1300 (1994)
P
roč jsme vybrali XJR jako nejklasičtější motorku? To vysvětlíme jednoduše – ze všech jmenovaných kousků je našim srdcím jednoznačně nejblíž, se vším, co k ní patří. Velký naháč,
dominantní motor, příjemné jízdní vlastnosti... Jednoduchá a krásná motorka. Tady není co
řešit, kdybychom si dnes měli jít koupit motorku, která nás zaveze do historie, koupíme tuhle. Tehdy
– ani dnes – bychom se totiž nemuseli vůbec za nic stydět.
50 l motohouse
éma na předlouhou výpravu do historie. Gold Wing přišel v roce
1975, tehdy ještě jako čtyřválec. Po pěti letech dostal obrovitánské
kapoty a stal se skutečným cesťákem a průvodcem celé jedné generace, která začala objevovat možnosti, jak lze strávit dovolenou nejen
v hotelu, nýbrž i s daleko otevřenějším obzorem – tedy na motocyklu.
V roce 1984 se do útrob stroje nastěhoval hedvábně jemňoučký šestiválec (boxer) a Gold Wing navždycky prchnul ze všech představitelných
kategorií a všem konkurentům. Ano, je to stále gigant, který váží okolo
400 kilogramů, a když ho uzavřete do útrob garáže, tak to znamená, že
vaše auto už navždy zůstane venku na dešti a na větru.
A použitelnost i po těch letech? Bezkonku­renční. Vlastně každý, kdo
se svezl, je příjemně překvapený, jak perfektní může být tenhle pocit,
jak monumentální to je, když se Gold Wing pustí do samotné jízdy. ABS,
rádio, vyhřívání – to všechno tenhle koráb převzal ze světa automobilů – a co vlastně ještě chtít víc?
Kdo si tuhle motorku jednou koupí, ten už většinou nemění. Maximálně
tak za novější model – a i ten si většina majitelů dopřává jen jako „druhou“
motorku pro radost a pro štěstí.
Duben 2010
J
edna z prvních motorek, které jsme měli
jako kluci možnost zaznamenat na plakátech v pokojích našich starších kámošů.
Masivní přední vidlice, fortelné přední kolo,
vykrojený tvar obrovského sedla – to všechno
jako by dávalo tušit, že tohle bude ta pravá
mašina, kterou budeme milovat navždy, a kdykoli někde uvidíme její obrázek, bude nám jasné:
„Tuhle hromadu železa jsme tehdy jako kluci
doopravdy zbožňovali.“ Bezesporu. Nejen proto,
že se Softail nestal (a stále není) jenom nějakým
prázdným kultem. Už ve své době znamenal
obrovský krok vpřed – vychytávkou byl (mimochodem od té doby často kopírovaný) jakoby
pevný nepružený rám, který ovšem klame tělem
a každé děcko moc dobře ví, že fungující tlumič
je schovaný pod převodovou skříní a motorka
tedy není úplně jak dřevěná deska. A ještě jeden
převratný vynález tu je. Harley tehdy právě
tomuto modelu nadělil nový motor Evolution®
o objemu 1340 cm³ – a je to krásná OHV klasika!
Mohutné sedlo, brašny, případně vysoký
ochranný štít – popravdě, ve světě čoprařů asi
nenajdete větší klasiku.
Duben 2010
6
motohouse l 51