celý text - Kneipp CZ

Jeho vodoléčba vyléčila tisíce lidí, tradici
připomíná úspěšná značka dodnes
Bavorský léčitel a farář Sebastian Kneipp (1821 – 1897) se proslavil svými přírodními
léčebnými metodami po celém světě před více než 160 lety. Položil základní kámen
vodoléčby, tzv. hydroterapii. Většina z nás dnes zná kneippování, tedy proceduru, při které
přecházíme z teplé do studené vody. Celá léčebná metoda je však daleko propracovanější a
skládá se z pěti základních principů – voda, pohyb, strava, bylinky a vnitřní rovnováha.
Kneippování je velmi oblíbené i u dětí
Farář léčitelem
Sebastian Kneipp pocházel z chudé rodiny tkalců. V mládí onemocněl tuberkulózou, ale
nehodlal se vzdát. Inspiroval se knížkou doktora J. S. Hahna a podle ní nasadil kůru
studených koupelí v Dunaji. V roce 1850 nastoupil do katolického semináře, kde se setkal se
studentem, který bojoval se stejnou chorobou. Zasvětil ho do moudrostí staré knížky a začali
tyto kůry absolvovat společně. K úžasu všech se jejich zdravotní stav začal velmi rychle
zlepšovat. Z prvního pacienta se stal zároveň celoživotní přítel. Roku 1852 dosáhl
v Augsburgu svého vysněného kněžského vzdělání, poté působil na různých německých
farnostech, až se roku 1855 usadil v bavorském Bad Wörishofenu. Jeho popularita rostla
daleko za hranice Bavorska. Potýkal se však s velkým problémem: jeho neoficiální léčebná
praxe neměla patřičná povolení úřadů, a tak se dostával do sporu nejen s úředníky, ale také
s lékaři a lékárníky, kteří potřebná povolení měli. Situace se v jeho prospěch změnila až po
roce 1873, kdy byla vyhlášena léčitelská svoboda. To už byl známý po celé Evropě…
Sebastian Kneipp sepsal své poznatky do dvou knih, „Léčení vodou“ a „Jak žíti“. V roce 1886
vydává svoji nejslavnější knihu „Moje léčení vodou“. V tu dobu již léčí tisíce obyčejných lidí
i řadu slavných jmen. V Bad Wörishofenu vznikly proslulé lázně Kneippianum, které složí
lázeňským hostům dodnes. Sebastian Kneipp zemřel v Bad Wörishofenu 17. června 1897.
Klíč na zdraví: příroda a jednoduchost
Nejjednodušší věci jsou v životě často nejúčinnější. S takovou filozofií přistupoval Kneipp ve
svých léčebných metodách a vytvořil pět základních pilířů pro správné fungování těla a
ducha: voda, pohyb, strava, bylinky a vnitřní rovnováha.
Voda – tzv. hydroterapie představuje použití teplé, ale především studené vody. „Jedná se o
jednu z nejstarších léčebných metod, která byla úspěšně používána již v antickém Římě. Díky
střídání studené a teplé vody dochází zprostředkování teplotních stimulů, které vyvolávají
v těle pozitivní reakce. K nim patří posílení imunity a povzbuzení krevního oběhu i nervového
systému,“ uvádí kniha o Kneippově léčebné metodě.
pohyb – příznivý vliv pohybové aktivity na zdraví je nesporný. Farář Kneipp byl zastáncem
kinezioterapie, léčebného tělocviku. Proto doporučoval turistiku nebo vytrvalostní sporty,
například při rychlé chůzi do kopce můžete odbourávat stres a napětí. Pokud budete chodit
alespoň třikrát týdně pět minut naboso, nejlépe ráno, v rose na čerstvém vzduchu, podpoříte
správné fungování látkové výměny.
Bylinky - tzv. fytoterapie představovala pro Kneippa smysluplný doplněk hydroterapie.
Použití aromatických bylin do čajů, koupelí, inhalací či zábalů zvyšuje účinky vodoléčby.
Navíc účinné látky rostlin chrání náš organismus před chorobami a neduhy. Sebastian Kneipp
je považován za znovuobjevitele šetrně působících léčivých rostlin, jako je například třezalka
na zklidnění a deprese nebo kozlík lékařský na podporu spánku.
Strava – farář Kneipp tvrdil, že cesta ke zdraví vede přes kuchyň, nikoli přes lékárnu. Proto
doporučoval zdravou, vyváženou a pestrou stravu přírodního původu, která tělu dodá potřebné
minerály a vitamíny. Doporučoval jíst hodně ovoce a zeleniny, méně masa a striktně
zakazoval kávu, kouření a alkohol.
Rovnováha – Léčitel Kneipp byl přesvědčený, že pro správné fungování těla musíme mít
pořádek v duši. Jako farář si byl dobře vědom toho, že zdravý je jen ten, kdo se dokáže
vypořádat sám se sebou, se svým okolím a Bohem. Svým pacientům doporučoval řadu
relaxačních technik na zklidnění duše – například jógu, autogenní trénink, různá dechová
cvičení a relaxace.
Kneippova terapie v kurzu
Nejznámější Kneippova terapie v podobě „Kneippova chodníku,“ někdy nazývaná jako
„šlapací lázeň,“ patří mezi nejstarší lázeňské procedury. Je založena na sprchování či
koupelích, a to střídavě ve studené a teplé vodě. Studená voda (asi 12°C) energii odnímá a
teplá voda (asi 40°C) energii předává. Terapie prokrvuje nohy a zlepšuje celkový
metabolismus krevního oběhu, pomáhá při syndromu studených nohou, snižuje bolest hlavy,
zlepšuje odolnost organismu a vede k otužování a prokrvení celého organismu.
Známá je i „suchá varianta“ Kneippova chodníku. Především v Německu, ale i v Rakousku či
Maďarsku jsou lázně, kde mají tyto chodníky. Chůze po nich stimuluje krevní oběh nohou.
Vy pak procházíte po různých druzích povrchu – například po kůře jehličnanů, dřevité drti,
šiškách jehličnanů, travnatém pažitu, kulatinách, písku, hrubém a jemném štěrku, oblázcích,
betonové dlažbě apod. Dokonalý účinek se projevuje při chůzi bosou nohou.
Bylinky nade vše
Když se do lázeňských relaxačních procedur přidá síla bylin, uvolnění a užitek je o
to výraznější. Pasáž o síle bylin:
citace odbornice na fytoterapii a lektorky jógy Pavly Apostolaki
Domácí lázeň
Díky lety prověřeným poznatkům faráře Kneippa mohly vzniknout produkty na přírodní bázi,
které vám to pravé uvolnění a relaxaci umožní i doma ve vaně. Můžete se ponořit do moře
rostlin prostřednictvím kvalitních termálních solí, které se těží tradiční metodou odpařování
v hlubinných dolech v Německu. Sůl zůstává čistá a přírodní, stejně jako přírodní termální
pramen. Navíc má speciální strukturu s dobrou vstřebatelností silic.
Silice ovlivňují naše smysly různými způsoby – zklidňují, oživují, uvolňují, podporují
koncentraci nebo stimulují a dostávají se do organismu dvěma způsoby – dýchacím ústrojím a
pokožkou svého těla. Díky přídavkům přírodních silic do těchto koupelových solí, například
z africké rostliny Harpagophytum procumbens (Ďáblův dráp), eukalyptu, levandule,
červeného maku a konopí, arniky či meduňky, si užijete nejen příjemnou lázeň, ale dopřejete
svému tělu regeneraci, příjemného uvolnění svalů a zklidnění duše.
Jak si správnou domácí lázeň připravit? Teplota vody by se měla pohybovat kolem 36-38°C a
koupel by měla trvat 15-20 minut. Po koupeli nedřete pokožku ručníkem, jemně ji osušte a 30
minut odpočívejte. Kneippovi soli do koupele nezabarví vanu.
Síla masážních a koupelových olejů
Součástí lázeňských procedur i domácích relaxací jsou různé oleje. Masážní oleje obsahují
oleje lisované za studena – například mandlový, jojobový, slunečnicový a éterické oleje.
Přírodní masážní oleje nezanechávají na pokožce mastný film. Málo známé a unikátní jsou
oleje z červeného máku a konopí. Ty přináší pokožce pocit hebkosti, smyslná vůně uvolňuje
tělo a mysl.
Koupelové oleje se získávají lisováním olejnatých semen za studena a tyto oleje se následně
obohacují oleji éterickými, neboli silicemi, získávanými parní extrakcí vonných bylin.