Vzdělávací program Sociální a humanitární práce_2013

Transkript

Aa – Žádost /o udělení akreditace / akreditaci změny / prodloužení platnosti akreditace/ vzdělávacího programu
Název školy
CARITAS-Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Sídlo školy
nám. Republiky 3, Olomouc
Zřizovatel školy
Arcibiskupství olomoucké v Olomouci
právní forma právnické osoby
Školská právnická osoba
Název oboru vzdělání
Sociální práce a sociální pedagogika
kód oboru vzdělání
75-32-N/..
Název vzdělávacího programu
Sociální a humanitární práce
Zaměření vzdělávacího programu
Specif. podm. zdrav. způsobilosti
standardní délka
ano
Platnost předchozí akreditace
2016
3 roky, 6 období
návrh doby platnosti nové akreditace
Typ žádosti
český
6 let
Akreditace změny
Forma vzdělávání
denní
Adresa www stránky
www.caritas-vos.cz
Projednáno ŠR
Dne
vyučovací jazyk
12.3.2013
e-mail
podpis ředitele školy
1
[email protected]
datum
19.3.2013
Aa – Žádost /o udělení akreditace / akreditaci změny / prodloužení platnosti akreditace/ vzdělávacího programu
Poznámky:
Specifické podmínky zdravotní způsobilosti odpovídají aktuálnímu znění příloh č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 689/2004 Sb., v platném znění. Podmínkou zdravotní
způsobilosti uchazeče ke vzdělávání je skutečnost, že netrpí závažnou duševní nemocí a poruchou chování.
2
Ab – Akreditace změny vzdělávacího programu
Název školy
Název vzdělávacího
programu
Kód oboru vzdělání
75-32-N/.. Sociální práce a sociální pedagogika
Studium denní
Zaměření vzdělávacího
programu
Druh změny
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Formální změny, obsahové změny, změny v personálním zabezpečení
vzdělávacího programu
Zpřesnění profilu absolventa.
Sloučení několika předmětů do jednoho.
Změna v uspořádání obsahu studijních období, názvu předmětů a hodinové dotaci.
Zařazení nového předmětu do učebního plánu.
Změna složení zkoušky z odborných předmětů u absolutoria.
Aktualizace literatury.
Personální změny.
3
Zaměření vzdělávacího
programu
Druh změny
Zpřesnění profilu absolventa
CARITAS – VOŠs Olomouc se v roce 2011-2012 zapojila do pilotní implementace projektu Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy Q-RAM (Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání). Cílem projektu
bylo vytvořit národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání, jehož prostřednictvím budou formulovány
očekávané znalosti, dovednosti a kompetence absolventů terciárního vzdělávání. Jednou z aktivit zapojených
subjektů byla i inovace a aktualizace profilu absolventa. Díky tomuto projektu se stávající profil absolventa
vzdělávacího programu zpřesnil a konkrétněji byly vydefinovány znalosti a dovednosti ve vztahu ke
konkrétním předmětům. Text v nové podobě více odpovídá aktuální terminologii, je konkrétnější a kopíruje
požadavky moderní sociální práce.
Sloučení několika předmětů do jednoho
V návrhu předkládané akreditace se nově vyskytuje předmět Posouzení situace klienta, který je jedním ze
základních profilujících předmětů nové akreditace. Tento předmět má studenty vést k pochopení
komplexního vnímání člověka z pohledu bio-psycho-sociálně-spirituálního. Předmět Posouzení situace
klienta v sobě zahrnuje předměty předchozí akreditace - Zdravotní nauky, Patopsychologii, Sociální
patologii a Spiritualitu soc. pracovníka. Z analýz předmětů a z evaluací studentů bylo zjištěno, že výše
zmíněné předměty neposkytují dostatečnou provázanost informací a studenti nevnímali jednotlivé
předměty jako ucelený celek. Nová filosofie předmětu Posouzení situace klienta má tento nedostatek
odstranit. Studentům bude předmět nabízen jako komplex přednášek, ve kterých se studenti budou
seznamovat s jednotlivými cílovými skupinami a bude jim na příkladu jedné cílové skupiny představen
holistický přístup a pohled na klienta z oblasti bio-psycho-sociálně-spirituální. Výsledným efektem bude
propojení odborných znalostí z odlišných předmětů a jejich praktické využívání v sociální práci při intervenci
s klientem.
4
Odborná praxe (I-VI) (1. – 2. ročník, 1.- 4. studijní období)
Předmět Odborná praxe I – III vznikl sloučením předmětů předchozí akreditace Odborná praxe (I-II) a
Provázení odbornou praxí (I-IV). Důvodem tohoto kroku je snaha o jejich těsnější koncepční provázanost,
s důrazem na jejich rovnocenný význam v systému praktického vzdělávání. Chceme, aby studenti vnímali
odbornou praxi komplexně se vším, co se k praktickému vzdělávání váže (individuální doprovázení,
supervize, vyjednávání cílů učení s pracovištěm, atd.) a ne výhradně jako pobyt na pracovišti. Sloučení dvou
předmětů do jednoho také přispívá k jednodušší orientaci v systému praxí pro všechny strany (studenty,
pracovníky školy, mentory) a zefektivňuje agendu s tím spojenou.
Současně došlo k rozdělení praxí v prvním ročníku a druhém ročníku. Obsahové zaměření jednotlivých praxí
je podrobně popsáno v rámci jednotlivých předmětů v akreditačním materiálu. Obecně šlo o rozdělení jedné
dvoutýdenní praxe v prvním ročníku na dvě týdenní, aby měli studenti možnost seznámit se s více cílovými
skupinami a přesunutí další dvoutýdenní praxe z letního studijního období prvního ročníku do zimního
studijního období ročníku druhého.
Předmět Metody práce s veřejností vznikl sloučením předmětů Public relations a Fundraising. Hodinová
dotace původních předmětů zůstává ve sloučeném předmětu zachována. Slučováním podobných předmětů
je dosažena lepší provázanost obsahu učiva.
Změna v uspořádání obsahu studijních období, názvu předmětů a hodinové dotaci
Sociální politika III – V
Obsah studia zůstal zachován, byl ale jinak uspořádán s těmito cíli: 1) ve 3. období probírat ta témata, která
studenti nejvíce potřebují znát v rámci zahraničních praxí (kam odjíždí v následujícím studijním období).
2) učivo rovnoměrněji rozložit tak, aby studenti nebyli v jednom období přetíženi a v dalším nevytíženi.
Předmět Základy ekonomiky je vyřazen se seznamu předmětů, jedná se však o změnu pouze
administrativní. Předmět Základy ekonomiky se stal součástí předmětu Ekonomika neziskových organizací.
Důvodem byla snaha o sjednocení příbuzných předmětů tak, aby se studenti lépe orientovali v nabízených
předmětech a vnímali kontinuitu a komplexnost struktury výuky.
5
Předmět Management projektového cyklu je vyučován částečně v anglickém jazyce, což je velkým přínosem
pro studenty, vyžaduje však vyšší hodinovou dotaci, je třeba vrátit se k původní dotaci 2 hodiny týdně.
V předmětu Úvod do mezinárodního práva došlo ke snížení o jednu hodinu v 1. studijním období, neboť
studenti nemají dostatečný teoretický základ. Proto byl posílen předmět Úvod do právní teorie a praxe I
o jednu hodinu v prvním studijním období.
V předmětu Teorie a metody sociální práce IV došlo k navýšení hodinové dotace z důvodu potřeby nácviku
kazuistik.
V předmětu Mezinárodní sociální práce a politika konkrétních zemí došlo ke zkrácení názvu a úpravě
hodinové dotace na polovinu, tato dotace bude dostačující, specifické informace o zemích získají studenti
samostudiem a individuálními konzultacemi s tutory.
Ke snížení časové dotace o jednu hodinu týdně došlo u těchto povinně volitelných předmětů:
Křesťanské reálie, Úvod do duchovního života, Druhý cizí jazyk (zkrácení o jedno období), Sociální práce a
pastorace, Kulturní antropologie, Ekumenický a mezináboženský dialog. Důvodem tohoto krácení je snížení
časové zátěže ve škole s větším důrazem na roli samostudia.
Kombinované změny
Teorie a metody mezinárodní sociální práce: předmět vznikl sloučením Metod mezinárodní sociální práce a
Problémů etnických a menšinových skupin. Program se tím zkrátil o jednu hodinu, sloučením je zajištěna
lepší návaznost jednotlivých příbuzných problematik.
Úvod do mezinárodní pomoci a spolupráce I a II: došlo k úpravě názvu předmětu Úvod do mezinárodní
sociální a humanitární práce, protože předmět má skutečně širší záběr. Dále došlo ke zvýšení časové dotace
v případě Úvod II. Jedná se o základní vstup do studované problematiky, a proto je třeba se vrátit k původně
vyšší dotaci v předchozích akreditacích.
Předměty Personální management a Geopolitika byly z učebního plánu vypuštěny, neboť jsou součástí
programu navazujícího magisterského studia.
6
Zařazení nového předmětu do učebního plánu
Do druhého ročníku jsme zařadili nový předmět Seminář k ročníkové práci. Ročníková práce umožní
studentům zúročit znalosti a zkušenosti, které nabyli na své dlouhodobé zahraniční praxi a právě předmět
Seminář k ročníkové práci poskytne studentům znalosti, které nutně k vytvoření takovéto práce potřebují a
to jak po stránce formální, tak obsahové a metodologické.
Změna složení zkoušky z odborných předmětů u absolutoria
Oproti předchozí akreditaci je ponechána pouze trojice základních profilujících předmětů vzdělávacího
programu. Dřívější volitelná část byla odstraněna, neboť zahrnovala specifické manažerské kompetence, pro
které je vyhrazen prostor v navazujících magisterských oborech.
Ve většině ostatních předmětů nedošlo obsahově k žádným změnám, pouze k upřesnění struktury výuky a
přeskupení, u všech pak k doplnění a aktualizaci literatury.
Drobné personální změny v zabezpečení vzdělávacího programu vyplývají s přirozené fluktuace
zaměstnanců.
7
Obsah
Ba – Návrh vzdělávacího programu – profil absolventa............................................................................................... 11
Bb – Návrh vzdělávacího programu – kompetence a možnosti uplatnění absolventa ............................................. 13
Bc – Návrh vzdělávacího programu – charakteristika vzdělávacího programu.......................................................... 14
Ca – Informace o vzdělávacím programu – rozsah....................................................................................................... 17
Cb – Informace o vzdělávacím programu – hodnocení výsledků vzdělávání studentů ............................................. 19
Cc – Informace o vzdělávacím programu ...................................................................................................................... 20
Cd – Charakteristika studijního předmětu .................................................................................................................... 26
Filozofie pro sociální pracovníky ............................................................................................................................ 26
Úvod do právní teorie a praxe I ............................................................................................................................. 27
Úvod do právní teorie a praxe II ............................................................................................................................ 30
Úvod do právní teorie a praxe III ........................................................................................................................... 32
Úvod do mezinárodního práva .............................................................................................................................. 34
Psychologie I............................................................................................................................................................ 36
Psychologie II........................................................................................................................................................... 37
Sociologie I .............................................................................................................................................................. 38
Sociologie II ............................................................................................................................................................. 40
Teorie a metody sociální práce I ............................................................................................................................ 41
Teorie a metody sociální práce II ........................................................................................................................... 43
Teorie a metody sociální práce III .......................................................................................................................... 45
Teorie a metody sociální práce IV ......................................................................................................................... 47
Teorie a metody sociální práce V. ......................................................................................................................... 49
Teorie a metody mezinárodní sociální práce I...................................................................................................... 51
Teorie a metody mezinárodní sociální práce II..................................................................................................... 52
Teorie a metody mezinárodní sociální práce III.................................................................................................... 55
Sociální politika I ..................................................................................................................................................... 56
Sociální politika II .................................................................................................................................................... 58
Sociální politika III ................................................................................................................................................... 60
Sociální politika IV ................................................................................................................................................... 62
Sociální politika V .................................................................................................................................................... 64
Úvod do mezinárodní pomoci a spolupráce I ....................................................................................................... 66
Úvod do mezinárodní sociální a humanitární práce II ......................................................................................... 67
Management projektového cyklu v humanitární pomoci ................................................................................... 69
Rozvojová spolupráce............................................................................................................................................. 70
Etika sociální práce ................................................................................................................................................. 71
Etika zahraniční pomoci ......................................................................................................................................... 73
Odborná praxe I ...................................................................................................................................................... 74
Odborná praxe II ..................................................................................................................................................... 75
Odborná praxe III .................................................................................................................................................... 77
Odborná praxe IV.................................................................................................................................................... 79
Blok expertů I .......................................................................................................................................................... 81
Blok expertů II ......................................................................................................................................................... 82
Blok expertů III ........................................................................................................................................................ 83
Posouzení situace klienta ....................................................................................................................................... 84
Křesťanské základy sociální práce I........................................................................................................................ 87
Křesťanské základy sociální práce II....................................................................................................................... 89
Křesťanské základy sociální práce III...................................................................................................................... 90
8
Zdravotní nauky I .................................................................................................................................................... 91
Zdravotní nauky II ................................................................................................................................................... 93
Metody a techniky sociálního výzkumu I .............................................................................................................. 95
Metody a techniky sociálního výzkumu II ............................................................................................................. 96
Ekonomika neziskových organizací I ..................................................................................................................... 97
Ekonomika neziskových organizací II .................................................................................................................... 98
Ekonomika neziskových organizací III ................................................................................................................... 99
Psychologická první pomoc I ................................................................................................................................ 100
Krizová intervence ................................................................................................................................................ 101
Mezinárodní sociální práce a politika konkrétních zemí.................................................................................... 102
Výpočetní technika I ............................................................................................................................................. 103
Výpočetní technika II ............................................................................................................................................ 104
Anglický jazyk I ...................................................................................................................................................... 105
Anglický jazyk II ..................................................................................................................................................... 106
Anglický jazyk III .................................................................................................................................................... 107
Anglický jazyk IV .................................................................................................................................................... 109
Anglický jazyk V ..................................................................................................................................................... 111
Zátěžový výcvik ..................................................................................................................................................... 113
Psychosociání výcvik ............................................................................................................................................. 114
Metody práce s veřejností ................................................................................................................................... 115
Propedeutický seminář ........................................................................................................................................ 117
Seminář k ročníkové práci .................................................................................................................................... 118
Diplomový seminář I ............................................................................................................................................. 119
Diplomový seminář II ............................................................................................................................................ 120
Křesťanské reálie................................................................................................................................................... 121
Úvod do duchovního života ................................................................................................................................. 122
Ruský jazyk I .......................................................................................................................................................... 124
Ruský jazyk II ......................................................................................................................................................... 125
Ruský jazyk III ........................................................................................................................................................ 126
Ruský jazyk IV ........................................................................................................................................................ 127
Španělský jazyk I.................................................................................................................................................... 128
Španělský jazyk II................................................................................................................................................... 129
Španělský jazyk III.................................................................................................................................................. 130
Španělský jazyk IV ................................................................................................................................................. 131
Francouzský jazyk I ............................................................................................................................................... 132
Francouzský jazyk II .............................................................................................................................................. 133
Francouzský jazyk III ............................................................................................................................................. 134
Francouzský jazyk IV ............................................................................................................................................. 135
Německý jazyk I .................................................................................................................................................... 136
Německý jazyk II ................................................................................................................................................... 137
Německý jazyk III .................................................................................................................................................. 138
Německý jazyk IV .................................................................................................................................................. 139
Spiritualita současných mimokřesťanských náboženství................................................................................... 140
Občanská společnost ............................................................................................................................................ 141
Sociální práce a pastorace.................................................................................................................................... 143
Kulturní antropologie ........................................................................................................................................... 144
Psychologie náboženství ...................................................................................................................................... 145
9
Etnické a náboženské konflikty............................................................................................................................ 146
Ekumenický a mezináboženský dialog ................................................................................................................ 147
Psychologická první pomoc II............................................................................................................................... 148
Ce – Informace o vzdělávacím programu – charakteristika modulu odborná praxe ............................................... 149
D – Personální zabezpečení vzdělávacího programu – souhrnné údaje ................................................................... 152
Fa – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – soupis výukových prostor ................................................. 153
Fb – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – informační služby .............................................................. 155
G – Údaje o spolupráci .................................................................................................................................................. 157
H – Rozvojové záměry školy ......................................................................................................................................... 161
J – Zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu .................................................................................. 163
K – Podmínky pro hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího procesu ............................................................. 164
L – Seznam příloh žádosti ............................................................................................................................................. 165
10
Ba – Návrh vzdělávacího programu – profil absolventa
Název školy
Studium denní
Vymezení výstupních znalostí a dovedností:
Profil absolventa
Absolvent vzdělávacího programu je připraven podílet se na sociální a humanitární práci
v domácím i mezinárodním měřítku realizovanou v celém spektru organizací, druhů a forem
pomoci a podpory. Absolvent účinně působí ve všech relevantních oblastech sociální práce
s cílem zlepšit nebo obnovit schopnosti jednotlivců, skupin nebo komunit sociálně fungovat. Je
rovněž schopen přispět k řešení situací po katastrofách a hromadných neštěstích i k řešení
globálních problémů na lokální úrovni, jako jsou chudoba, nucená migrace, šíření infekčních
chorob a válečné konflikty. Je připraven pracovat s menšinami a migranty, včetně citlivosti vůči
jejich náboženské a kulturní odlišnosti. K tomu slouží důkladná komplexní teoretická a praktická
průprava částečně realizovaná v zahraničí, postavená na úctě ke kulturním a duchovním
hodnotám.
Znalosti diplomovaného specialisty Sociální a humanitární práce
-
Zná historii, jednotlivé teoretické koncepty sociální práce, její metody a techniky.
Orientuje se v metodách a technikách výzkumu v sociální práci.
Zná působnost a strukturu institucí a nástrojů sociálního zabezpečení.
Rozumí etickým a filosofickým východiskům sociální práce.
Zná právní předpisy v ČR i mezinárodní normy a smlouvy, související s výkonem
sociální a humanitární práce.
Rozumí problematice kvality v sociálních službách.
Rozumí ekonomice neziskových organizací, umí napsat projekt, včetně rozpočtu a
orientuje se v projektovém cyklu.
Má znalosti z oblasti teorií a metod mezinárodní sociální práce specifických pro práci
s menšinami, cizinci a vyloučenými skupinami. Uvědomuje si důležitost kontextu, ve
kterém se pomáhá, zejména pak kulturních odlišností.
Orientuje se v základních sociologických kategoriích, v oblasti sociálních nerovností,
sociální kontroly a deviace.
Orientuje se v globálních problémech a jejich provázanosti, zejména v problematice
humanitárních katastrof, migrace, chudoby a hladu a umí nalézat vhodná opatření.
Zná koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR i EU.
Zná systém krizové pomoci v ČR a orientuje se ve fungování integrovaného
záchranného systému ČR.
Ovládá odbornou terminologii a dobře komunikuje v angličtině a nejméně v jednom
dalším cizím jazyku.
Rozumí vzájemné provázanosti somatických a psychosociálních problémů na sociální
fungování klienta včetně kulturní podmíněnosti tohoto fungování.
Zná metody komplexního posouzení sociální situace klienta a formy intervence.
Orientuje se v problematice jednotlivých cílových skupin.
Zná specifické problémy a etická dilemata spojená s poskytováním humanitární a
zahraniční pomoci. Uvědomuje si, že nejdůležitějším článkem v procesu pomáhání je
člověk, kterého potkalo neštěstí, klient neboli příjemce pomoci.
11
Ba – Návrh vzdělávacího programu – profil absolventa
Dovednosti absolventa Sociální a humanitární práce
-
Umí využívat teoretických znalostí a poznatků získaných v praxi při řešení problémů
konkrétní cílové skupiny a navrhovat vhodná opatření.
Dovede vyhledávat a zpracovávat relevantní informace a pracovat s nimi.
Je schopen nacházet adekvátní řešení problémů v intencích domácích i zahraničních
právních předpisů.
Umí vypracovat návrh projektu a jeho realizace na konkrétním příkladu humanitární
katastrofy.
O odborné problematice je schopen komunikovat v anglickém jazyce, případně
dalších cizích jazycích.
Umí se podílet na realizaci a vyhodnocování základního výzkumu v sociální práci. Je
schopen identifikovat ohrožené skupiny, jedince a komunity, jejich individuální
potřeby a sestavit intervenční plán.
Dokáže zasahovat a poskytovat sociální a humanitární pomoc s respektem
k individualitě a důstojnosti klienta.
Dokáže poskytnout první zdravotní i psychologickou pomoc. Umí aplikovat znalosti
v problematice menšin a migrace v praxi sociální práce.
Umí aplikovat koncept sociálního fungování na vyloučenou skupinu či klienty
v mezinárodním kontextu a vypracovat případovou studii, včetně návrhu na řešení.
Umí rozpoznat problematické momenty (etické problémy a dilemata) v humanitární a
dalších druzích zahraniční pomoci a aplikovat etické principy a pravidla při jejich
řešení.
Umí rozpoznat své vlastní předsudky a stereotypy a jejich důsledky pro praxi,
oceňovat rozdílnosti. Je schopen identifikovat sociální nerovnosti.
Díky dlouhodobé praxi i v odlišných kulturních podmínkách a dalším výcvikům,
které celkem zahrnují téměř třetinu doby studia, umí absolvent pracovat také na
rozvoji své osobnosti a profesních kompetencí.
Své znalosti umí sdílet s příjemci pomoci, účinně s nimi spolupracovat a učit se od
nich.
Bakalářské studijní programy v příbuzných oborech vzdělávání, definice rozdílů, možnosti
prostupu absolventů:
Mezinárodní sociální a humanitární práce na CMTF UP Olomouc. Tento bakalářský studijní obor
je realizován ve spolupráci s CARITAS – VOŠs Olomouc. Díky vzájemné smlouvě o spolupráci je
možná 100 % prostupnost absolventů.
Školní vzdělávací programy oboru vzdělání a definice přidané hodnoty absolventa VOŠ:
Sociální práci nelze studovat na střední škole. Plnou kvalifikaci pro výkon profese sociálního
pracovníka lze dle zákona č. 108/2006 Sb. v platném znění získat studiem minimálně na úrovni
vyššího odborného studia.
Specifický program Sociální a humanitární práce je v ČR zcela ojedinělý a není v této podobě
vyučován na žádné jiné škole.
12
Bb – Návrh vzdělávacího programu – kompetence a možnosti uplatnění absolventa
Název školy
Studium denní
Činnosti, pro které je absolvent připravován:
Sociální šetření, zabezpečení sociální agendy vč. řešení sociálně právních problémů, sociální a
sociálně právní poradenství, analytická, metodická a koncepční činnost, odborná činnost v oblasti
depistáže, sociální prevence, sociálního poradenství, sociální pomoci, vč. krizové pomoci, sociální
rehabilitace.
Poznávání životní situace jednotlivých klientů, jejich potíží v interakci se subjekty v sociálním
prostředí, příčiny těchto potíží, jejich důsledky pro klienty a subjekty v jejich sociálním prostředí a
možnosti jejich překonávání.
Navrhování, provádění a vyhodnocení intervence, která je přiměřená situaci klienta a povaze
jeho interakcí se subjekty v sociálním prostředí.
Nad rámec obvyklé sociální práce je speciálně připraven na poskytování pomoci v návaznosti na
války, přírodní katastrofy, hromadná neštěstí, dlouhodobé kombinované krize či extrémní
chudobu. Jde zejména o zmírnění lidského utrpení a zranitelnosti, zmírňování chudoby,
poskytování, psychosociální krizové pomoci, humanitární, následné a rozvojové pomoci.
Možnosti uplatnění absolventa:
Absolventi se uplatní jako sociální pracovníci, příp. humanitární pracovníci v organizacích, které
realizují sociální práci, a to zejména ve vztahu k národnostním a jiným minoritám. Vzhledem
k současnému i předpokládanému rozvoji této problematiky se jedná o všechny úrovně institucí
v rámci státní správy i samosprávy, a také v neziskové a církevní sféře. Lze předpokládat určitou
specializaci v rámci běžně realizované sociální práce, ale také specializovaných zařízeních, jako
jsou uprchlické tábory apod. Významným polem působnosti je pak uplatnění v humanitárních
organizacích, jako jsou Charita ČR, ADRA, Člověk v tísni a dalších organizacích poskytujících
humanitární a rozvojovou pomoc. Studium může být vhodnou průpravou pro pracovníky, kteří se
chtějí rozvojovou pomocí zabývat i v jiných oborech než sociálních.
Povolání a typové pozice:
Sociální pracovník
Humanitární pracovník: koordinátor zahraniční pomoci
Odborný sociální pracovník v sociálních službách:
Typová pozice:
- odborný asistent v sociálních službách,
- odborný kontaktní pracovník v sociálních službách,
- odborný resocializační pracovník,
- odborný sociální pracovník,
- poradce v sociálních službách,
- samostatný kontaktní pracovník v sociálních službách,
- samostatný resocializační pracovník,
- samostatný sociální pracovník.
13
Bc – Návrh vzdělávacího programu – charakteristika vzdělávacího programu
Název školy
Studium denní
Pojetí a cíle:
Vzdělávací program byl koncipován na základě analýzy vývoje sociálních problémů a potřeb
praxe. Reaguje na požadavek humanitárních organizací na speciální a cílevědomou přípravu
humanitárních pracovníků, požadavek institucí poskytujících pomoc menšinovým skupinám,
migrantům či imigrantům a na Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR.
Cílem je komplexně připravit absolventy na práci sociálních a humanitárních pracovníků pro
sociální a humanitární práci realizovanou v rámci organizací poskytujících pomoc imigrantům či
menšinám na území ČR a v zahraničí v rámci humanitární a následné pomoci. Absolventi budou
připraveni pro práci ve všech typech organizací a zřizovatelů působících v této oblasti. Budou
vybaveni teoretickými a praktickými znalostmi a kompetencemi, vč. zvládání zátěže, pro výkon
těchto náročných profesí. Absolventi budou ovládat znalosti jednotlivých disciplín souvisejících
se sociální a humanitární prací, zejména zahrnutých v minimálním standardu vzdělávání
v sociální práci a standardů NOHA (Network on Humanitarian Assistance), budou mít praktické
zkušenosti ověřené a supervidované v praxi realizované v ČR a zejména v zahraničí a budou
připraveni zvládat mimořádnou zátěž. Specifickým rozšířením studia je zaměření na křesťanské
pojetí člověka a společnosti a na využívání potenciálu religiozity u klientů i pracovníků.
Charakteristika vzdělávacího programu:
Tříletý vzdělávací program se skládá z předmětů všeobecně vzdělávacích a profilujících.
Podstatnou část studia tvoří praxe. Je zařazena do prvních dvou ročníků studia, přičemž v letním
období druhého ročníku je zařazena souvislá třináctitýdenní praxe, z níž aspoň část musí každý
student absolvovat v zahraničí. Velká pozornost je věnována výuce cizích jazyků a vytváření
příležitostí pro setkávání s odborníky působícími v terénu. Obsah vzdělávacího programu
odpovídá minimálním standardům vzdělávání v sociální práci a zahrnuje základní obsah vzdělání
v mezinárodní humanitární pomoci - Network on Humanitarian assistance (NOHA). Škola je
řádným členem Asociace vzdělavatelů v sociální práci.
Vzdělávací program má interdisciplinární povahu, tzn. že jednotlivé disciplíny integrují své
specifické obsahy do rámce teoretické i praktické sociální a humanitární práce.
Kromě výuky prostřednictvím přednášek, seminářů a cvičení obsahuje i netradiční výukové
aktivity: zátěžový výcvik, psychosociální výcvik, výcvik v poskytování psychologické první pomoci,
bloky expertů apod.
Studenti mohou využít široké nabídky volitelných předmětů. Jejich obsah navazuje na potřeby
budoucího pracovního uplatnění. Na základě smlouvy o spolupráci mohou studenti využít celou
nabídku Univerzity Palackého Olomouc.
Zvýšená pozornost je věnována zátěžovému výcviku a zahraniční praxi, pro kterou škola ve
spolupráci s příslušnými pracovišti zajišťuje speciální přípravu.
14
Organizace výuky:
Organizace výuky odpovídá vyhlášce 10/2005 Sb. o vyšším odborném vzdělání.
Učební plán je koncipován multidisciplinárně. Skladba předmětů je taková, aby se studenti
naučili komplexnímu přístupu při řešení problémů. Část předmětů je povinně volitelná a část
volitelná. Tento systém umožňuje profilaci dle zájmu studentů.
Výuka jednotlivých předmětů může být realizována blokově. Výhodou je možnost využití
významných odborníků, vč. zahraničních a ucelený výklad problematiky. Praxe je zařazena
průběžně, její těžiště je ve 4. období, tj. v letním období druhého ročníku. Rozsah vychází
z požadavku skutečně praktické přípravy absolventů a obsah úzce navazuje na teoretickou
přípravu.
Povinně volitelné předměty jsou řazené do bloků a student si musí vybrat předepsaný počet.
Do 2., 4. a 6. období je zařazen týdenní blok expertů, který je společný pro první, druhý a třetí
ročník. Výuka zde bude probíhat přednáškovou či seminární formou pod vedením zkušených
odborníků. Výhodou je možnost zařazení témat, která by jiným způsobem nemohla být odučena.
Účast přislíbili významné osobnosti sociální a humanitární práce, vč. zahraničních. K těmto
účelům přislíbilo poskytnout kapacity také Ministerstvo zahraničí ČR.
Ve 2. období absolvuje student výcvik v psychologické pomoci, kde se seznámí zejména s první
pomocí a psychosociální pomocí v případě hromadných neštěstí.
Do 3. období je zařazen zátěžový výcvik. Jeho cílem je ověřit a podpořit schopnost studentů
překonat kritické situace typické pro práci v rámci humanitární pomoci.
Do 5. období je zařazen psychosociální výcvik, jehož cílem je prohloubit specifické sociální
dovednosti. Pomocí modelových situací a aktivního sociálního učení dojde k prohloubení
sebepoznání, rozšíření orientace v mezilidských vztazích a aktivního využívání získaných poznatků
a prožitků.
V rámci volitelných předmětů lze využívat celouniverzitní nabídky. Přesto je část volitelných
předmětů koncipována speciálně pro vzdělávací program Sociální a humanitární práce.
Maximálně vhodné je využití nabídky výuky cizích jazyků, zejména z prostředí potencionálních
klientů. Široké pole spolupráce nabízí také využití programu Mezinárodní rozvojová studia na PřF
UP.
Velký důraz je kladen na výuku, resp. znalosti anglického jazyka. Zahraniční experti ve škole
přednášejí v angličtině bez překladu, studenti si volí volitelné předměty, ve kterých je
vyučovacím jazykem angličtina.
Pravidla a podmínky pro zařazování odborné praxe, její obsah a rozsah
Praxe navazuje na získané teoretické znalosti. Organizace výuky je uspořádána tak, že praxe
vhodným způsobem doplňuje teoretickou výuku, zároveň však umožňuje systematickou
teoretickou přípravu a zhodnocení praktických zkušeností. V prvním ročníku je praxe realizována
v letním období ve dvou týdenních blocích v sociálních zařízeních a institucích. V zimním období
druhého ročníku následuje blok 14-denní praxe v zařízeních specializujících se na rozvojovou
pomoc, na práci s migranty, uprchlíky, s etnickými menšinami. Letní období druhého ročníku
zahrnuje dlouhodobá souvislá praxe dle profilace studentů, zejména s ohledem na zájem
budoucího uplatnění a téma absolventské práce. Minimálně část této praxe by studenti měli
absolvovat v zahraničí. Škola nabízí dostatečný počet míst v různých, zejména
východoevropských, ale také asijských či afrických zemích. Podrobnější obsah praxe je uveden
v charakteristice předmětů. Každý student je povinnen absolvovat praxi v celém jejím
stanovaném rozsahu, přičemž podmínkou jejího uznání je i splnění dalších požadavků
souvisejících s Odbornou praxí jako je účast na semináři k Odborné praxi, účast na Supervizi či
odevzdání portfolia.
15
Přímá praxe na pracovišti činí 17 týdnů (680 hodin).
Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví odpovídají předpisům v této oblasti. Studenti musí
prokázat, že netrpí žádným onemocněním, jež by vedlo ke snížené odolnosti vůči dlouhodobé
psychické či fyzické zátěži, které může být humanitární pracovník vystaven.
LMS Moodle
Do praxe je postupně zaváděn systém e-learningu a studijních opor. Studijní texty všech disciplín
jsou dostupné v e-learningovém prostředí LMS Moodle, kam mají všichni studenti neomezený
přístup. Tento systém umožňuje nejen snadné a přehledné sdílení materiálů, nýbrž také práci
s multimediálními obsahy, diskusními fóry a chaty, anketami, autotesty, umožňuje vypisovat a
hodnotit různé druhy úkolů apod.
BOZP:
Z hlediska BOZP nejsou na studenty kladeny žádné mimořádné nároky nad rámec obecně
platných předpisů. V průběhu praxí se studenti musí řídit pravidly organizace, u které vykonávají
praxi. Tato oblast je smluvně ošetřena. BOZP na škole ve vztahu ke studentům má na starosti
proškolený interní pracovník a smluvní bezpečnostní technik.
Přijímání uchazečů:
Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání, osobnostní předpoklady, komunikační
schopnosti a patřičná úroveň všeobecných znalostí, úspěšné absolvování přijímacího řízení,
dobrý zdravotní stav podmíněný potvrzením lékaře. Doporučeným kritériem jsou předchozí
praxe a zkušenosti v sociální oblasti.
Specifické podmínky zdravotní způsobilosti odpovídají aktuálnímu znění příloh č. 1 a 2 k nařízení
vlády č. 689/2004 Sb., v platném znění. Podmínkou zdravotní způsobilosti uchazeče ke
vzdělávání je skutečnost, že netrpí závažnou duševní nemocí a poruchou chování.
Vzhledem ke specifice vzdělávacího programu nad rámec výše uvedeného zdravotní způsobilost
odpovídá zvýšeným nárokům kladeným na práci humanitárních pracovníků a vyplývajících
z možných extrémních pracovních podmínek v geograficky odlišném prostředí. Osoby se
zdravotním postižením mohou tento vzdělávací program studovat pouze po posouzení
individuálních rizik. To znamená, že uchazeč netrpí žádným onemocněním, které by vedlo ke
snížené odolnosti vůči dlouhodobé psychické a fyzické zátěži, které může být pracovník
humanitární a krizové pomoci v praxi vystaven. Podmínkou přijetí je doporučení lékaře.
Kritéria přijímacího řízení:
1) Vyhodnocení materiálů, které uchazeč zaslal současně s přihláškou ke studiu
- studijní výsledky na střední škole, zkušenosti, dobrovolnická činnost, doporučení,
životopis
- písemné zpracování odpovědí na předem definované otázky
Hodnotícími kritérii jsou obsah, vyjadřovací schopnosti, vztah k duchovním hodnotám,
stylistika, pravopis, formální stránka.
2) Test z anglického jazyka
3) Osobní pohovor, jehož hodnotícími kritérii jsou osobnostní předpoklady, motivace pro
zvolený obor a školu, orientace v oboru sociální a humanitární práce, zkušenosti v sociální
oblasti, dobrovolnictví, všeobecný rozhled, znalost reálií, současných problémů, názorové
ukotvení uchazeče, komunikační dovednosti, osobnostní předpoklady pro sociální a
humanitární práci, studijní předpoklady. (Část pohovoru může být vedena v jazyce anglickém)
4) V případě vysokého počtu uchazečů o studium může být zařazen také test studijních
předpokladů či vědomostní test.
16
Ca – Informace o vzdělávacím programu – rozsah
Název školy
Studium denní
všeobecné
odborné
Členění předmětů
všeobecné
teoretické
jazykové
Počet předmětů
15
Počet hodin za celé studium
590
Počet konz. hodin za celé studium
2349,5 hodin
Počet hodin samostudia za celé studium
800 hodin
ITC
odborné
povinné
povinně
volitelné
volitelné
odborná
praxe
2
1
16
2
14
1
194
45
524,5
28
Dle
individuální 788
volby
komunikační
Počet hodin přednášek
389
0
0
250
15
Dle
individuální 0
volby
Počet hodin seminářů a cvičení
201
194
45
274,5
13
Dle
individuální 108
volby
17
Přehled využití týdnů
1/1
1/2
2/1
2/2
3/1
Výuka
16
13 +
1 blok
expertů
13 +
1 zátěžový
výcvik
2+
1 blok
expertů
15 +
13 +
1 psychoso- 1 blok
ciální výcvik expertů
Samostudium – příprava na hodnocení
3
3
3
3
3
5
Souvislá odborná praxe
-
2
2
13
0
0
Rezerva
1
1
1
1
1
1
Celkem
20
20
20
20
20
20
18
3/2
Cb – Informace o vzdělávacím programu – hodnocení výsledků vzdělávání studentů
Název školy
Studium denní
Způsob a podmínky kontroly studia
Základními formami hodnocení studia jsou zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška. Jejich rozpis
stanoví vzdělávací program. V průběhu období mohou učitelé provádět kontrolu studia zejména
kontrolními otázkami, písemnými pracemi (testy), zadáváním samostatných úkolů, seminárními
pracemi. V souladu s programem předmětu mohou být výsledky těchto kontrol příslušným
způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a klasifikovaném zápočtu.
Do druhého ročníku je zařazeno zpracování ročníkové práce.
Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným
vzdělávacím programem pro příslušný ročník.
19
Cc – Informace o vzdělávacím programu
Název školy
Název vzdělávacího programu Sociální a humanitární práce
Kód oboru vzdělávání
Studium denní
Název předmětu
rozsah
způsob druh přednášející
zak.
před.
Předměty společného profilujícího základu
Filozofie pro sociální
2p
klas.
p
ThLic. Koblížek, Th.D.
pracovníky
zápočet
Úvod do právní teorie a praxe 2p
zápočet p
JUDr. Šosová
I.
Úvod do právní teorie a praxe 1p+1s
zápočet p
II.
Úvod do právní teorie a praxe 1p
zkouška p
III.
Úvod do mezinárodního práva 2p
klasifik. p
JUDr. Bureš, Ph.D.,
zápočet
D.E.A.
Psychologie I.
1p+1c
zápočet p
PhDr. Pastuszaková,
Ph.D.
Psychologie II.
1p+1c
zkouška p
Sociologie I.
1p+1s
zápočet p
Mgr. Závrská
Sociologie II.
1p+1s
zkouška p
1.
1.
2.
3.
5.
1.
2.
1.
2.
Teorie a metody sociální práce
I.
II.
III.
IV.
V.
Teorie a metody mezinárodní
sociální práce I.
sociální práce II.
sociální práce III.
Sociální politika I.
Sociální politika II.
Sociální politika III.
Sociální politika IV.
Sociální politika V.
1p
zápočet
1p+1c
1p+1c
klas.
p
zápočet
zkouška p
1p+1c
zápočet
p
5.
1s
zápočet
p
6.
1p
zápočet
p
2s+2c
zápočet
p
1p
zkouška p
1p+1c
1p+1c
1p
2p
1p+1c
zápočet
zkouška
zápočet
zkouška
zápočet
Úvod do mezinárodní pomoci
a spolupráce I.
Úvod do mezinárodní pomoci
a spolupráce II.
Management projektového
cyklu v humanitární pomoci
1p
zápočet
1p+1s
zkouška p
2s
klas.
zápočet
20
p
dop.
obd.
Mgr. Šotolová
1.
Mgr. Růžičková
2.
3.
Mgr. Ing. Princová,
Ph.D.
Mgr. Malochová
Mgr. Palaščáková
2.
p
p
p
p
p
Mgr. Ing. Říkovský
Mgr. Bednář, Ph.D.
Mgr. Musilová
1.
2.
3.
5.
6.
p
Ph.D.
1.
Ph.D.
3.
p
3.
5.
2.
Rozvojová spolupráce
1p
klas.
zápočet
p
Doc. RNDr. Pavel
Nováček, CSc.
Ph.D.
PhDr. Nečasová,
Ph.D.
Ph.D.
Mgr. Růžičková
Ph.D.
Mgr. Ing. Říkovský
Mgr. Štěpánková
Ph.D.
Mgr. Jana Synková
Mgr. Šotolová
Mgr. Štěpánková
Mgr. Petřeková
ThLic. Cincialová,
Th.D.
ThLic. Doležel, Th.D.
6.
Etika sociální práce
1p
zápočet
p
1s
zápočet
p
Odborná praxe I.
Odborná praxe II.
Odborná praxe III.
Odborná praxe IV.
8 hod.
89 hod.
91 hod.
600 hod.
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
p
Blok expertů I.
Blok expertů II.
Blok expertů III.
1 týden
1 týden
1 týden
2p+1s
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
p
p
p
p
Křesťanské základy sociální
práce I.
práce II.
práce III.
Zdravotní nauky I.
Zdravotní nauky II.
1p
zápočet
p
2p
zápočet
p
2p
zkouška p
ThLic. Umlauf
6.
1p+1c
1p+1c
zápočet
klasifik.
zápočet
zápočet
p
p
Mgr. Petřeková
1.
2.
Metody a techniky sociálního
výzkumu I.
Metody a techniky sociálního
výzkumu II.
Podpůrné předměty
Ekonomika neziskových
organizací I.
organizací II.
organizací III.
Psychologická první pomoc I.
1p+1c
p
3.
1p+1c
klas.
zápočet
p
Mgr. Valouchová
Mgr. Závrská
1p
zápočet
P
Ing. Danihelková
2.
1p+1c
zápočet
p
3.
1p+1c
zkouška p
5.
1c
1c
zápočet
zápočet
p
p
Mezinárodní sociální práce a
politika konkrétních zemí
Výpočetní technika I.
Výpočetní technika II.
Anglický jazyk I.
Anglický jazyk II.
Anglický jazyk III.
Anglický jazyk IV.
0,5s
zápočet
p.
2c
1c
2c
2c
2c
2c
p
p
p
p
p
P
Anglický jazyk V.
2c
zápočet
zápočet
zápočet
zkouška
zápočet
klas.
zápočet
zápočet
Etika zahraniční pomoci
Posouzení situace klienta
Krizová intervence
21
p
Mgr. Dohnal
PhDr. Pastuszaková,
Ph.D.
Ph.D.
Mgr. Chovanec
Mgr. Dudová
3.
5.
1.
2.
3.
4.
2.*)
4.*)
6.*)
3.
2.
5.
5.
2.
6.
3.
1.
2.
1.
2.
3.
5.
6.
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
p
p
p.
Ph.D.
Mgr. Petřeková
PhDr. Gabrhelík, CSc.
Mgr. Palaščáková
Mgr. Mludek
Mgr. Valouchová
Mgr. Valouchová
Mgr. Votoupal
klas.
zápočet
klas.
zápočet
pv
ThLic. Franc, Th.D.
1.
pv
ThLic. Cincialová,
Th.D.
1.
zápočet
zápočet
zápočet
zápočet
pv
pv
pv
pv
Mgr.Synková,
Mgr. Res,
doc. PhDr.
Vychodilová, CSc.
Mgr. Paděra
2.
3.
5.
6.
zápočet
pv
ThLic. Franc, Th.D.
5.
zápočet
pv
5.
1p
1p
zápočet
zápočet
pv
pv
Blok 4. - student si volí 1 předmět
Psychologie náboženství
1p
Mgr. Mgr. Zogata
Kusz
ThLic. Umlauf
ThLic. Pastuszak,
Th.D.
zápočet
pv
6.
Etnické a náboženské konflikty 1p
zápočet
Ekumenický a mezináboženský 1p
zápočet
dialog
Psychologická první pomoc II. 1s
zápočet
Předměty absolutoria
Anglický jazyk
Sociální politika
Mezinárodní sociální a humanitární práce
pv
pv
Prof. PhDr. Smékal,
CSc.
Prof. PhDr. Pojsl
ThLic. Franc, Th.D.
pv
Mgr. Dohnal
6.
Zátěžový výcvik
Psychosociální výcvik
Metody práce s veřejností
1 týden
zápočet
p
20 hodin zápočet
2s
zápočet
c
p.
Propedeutický seminář
1s
Seminář k ročníkové práci
0,5s
Diplomový seminář I.
1s
Diplomový seminář II.
1s
Povinně volitelné předměty
Křesťanské reálie
1p
Úvod do duchovního života
1p
Cizí jazyk (němčina,
1c
francouzština, španělština,
1c
ruština)
1c
1c
Spiritualita současných
1p
mimokřesťanských
náboženství
1s
Občanská společnost
Sociální práce a pastorace
Kulturní antropologie
3.
5.
6.
1.
4.
5.
6.
5.
5.
6.
6.
*) Z organizačních důvodů lze jednotlivé přednášky Bloku expertů zařadit do náhradních termínů
v průběhu celého školního roku.
22
Kód a název oboru vzdělání
forma
denní
Předmět
1.ročník
ZO
LO
2.ročník
ZO
LO
3.ročník
ZO
LO
celkem
Povinné předměty
Předměty společného profilujícího základu
Filozofie pro sociální pracovníky
Úvod do právní teorie a praxe
2 0 0
KZ
2 0 0 1 1 0 1 0 0
Z
Z
Zk
2 0 0
4 1 0
2 0 0
KZ
Úvod do mezinárodního práva
Psychologie
Sociologie
Teorie a metody mezinárodní sociální práce
Sociální politika
Úvod do mezinárodní pomoci a spolupráce
Management projektového cyklu
v humanitární pomoci
1 0 1 1 0 1
Z
Zk
1 1 0 1 1 0
Z
Zk
1 0 0 1 0 1 1 0 1
Z
KZ
Zk
1 0 0 0 2 2
Z
Z
1 0 1 1 0 1 1 0 0
Z
Zk
Z
1 0 0 1 1 0
Z
Zk
0 2 0
KZ
2 0 2
2 2 0
1 0 1 0 1 0 4 1
Z
Z
1 0
2 2
Zk
2 0 0 1 0 1 6 0
Zk
Z
2 1
1 0 0
Z
0 1 0
Z
Blok expertů *)
8 hod.
Z
89 hod.
Z
1 týden
Z
Zdravotní nauky
600 hod.
Z
1 týden
Z
1 0 0
Z
1 0 1 1 0 1
Z
KZ
23
0
0 1 0
1 týden
Z
3 týdny
2 1 0
2 0 0 2 0 0 5 0 0
Z
Zk
2 0 2
1 0 1
Z
Metody a techniky sociálního výzkumu
3
788 hod.
2 1 0
Z
Křesťanské základy sociální práce
91 hod.
Z
2
1 0 0 1 0 0
KZ
1 0 0
Odborná praxe
3
0 2 0
2 0 0
1 0 1
KZ
2 0 2
Podpůrné předměty
1 0 0 1
Z
0 0 1
Z
Ekonomika neziskových organizací
Psychologická první pomoc I.
0
Z
1
1 0 1
Zk
Výpočetní technika
Anglický jazyk
0 0,5 0
Z
0 0 2 0 0 1
Z
Z
0 0 2 0 0 2 0 0 2
Z
Zk
Z
1 týden
Z
0
0
1
0
0
3
0 0 2 0 0 2 0
KZ
Z
0
10
20 hod
Z
20 hodin
0 2 0 0
Z
0
0 1 0
Z
0 0,5 0
Z
19,00
21,00
20,50
0,50
2
0
1
0
0 0,5 0
0 1 0 0 1 0 0
Z
Z
Diplomový seminář
Celkem hodin povinných předmětů
2
1 týden
Psychosociální výcvik
0
0 0 1 0 0 1
Z
0 0,5 0
Krizová intervence
Mezinárodní sociální práce a politika
konkrétních zemí
3
17,00
2
12,00
*) Z organizačních důvodů lze jednotlivé přednášky Bloku expertů zařadit do náhradních termínů
v průběhu celého školního roku.
24
0
Kód a název oboru vzdělání
forma
denní
Předmět
1.ročník
ZO
LO
2.ročník
ZO
LO
3.ročník
ZO
LO
celkem
Povinně volitelné bloky
Blok 1 – student si volí 1 předmět
1 0 0
KZ
1 0 0
KZ
1 0 0
1 0 0
Blok 2 – student si volí 1 předmět
0 0 1 0 0 1
Z
Z
Cizí jazyk (němčina, francouzština,
španělština, ruština)
0 0 1 0 0 1 0 0 4
Z
Z
Blok 3 - student si volí 1 předmět
1 0
Z
0 1
Z
1 0
Z
1 0
Z
Spiritualita současných mimokřesťanských
náboženství
0
1 0 0
0
0 1 0
0
1 0 0
0
1 0 0
Blok 4 - student si volí 1 předmět
Celkem hodin povinně volitelných předmětů
1,00
1,00
1,00
0,00
2,00
1 0 0
Z
1 0 0
Z
1 0 0
Z
0 1 0
Z
2,00
Celkem hodin povinných a povinně
volitelných předmětů
20,00
22,00
21,50
0,50
19,00
14,00
Etnické a náboženské konflikty
Ekumenický a mezináboženský dialog
Psychologická první pomoc II.
25
1 0 0
1 0 0
1 0 0
0 1 0
Cd – Charakteristika studijního předmětu
Název studijního předmětu
Filozofie pro sociální pracovníky
Typ předmětu
povinný
Rozsah studijního předmětu 2
hod. za týden
Jiný způsob vyjádření rozsahu
Způsob zakončení
klasifikovaný zápočet
Další požadavky na studenta
dopor. ročník/období
Forma výuky
1.
P
Vyučující
ThLic. Jan Koblížek, Th.D.
Stručná anotace předmětu
Cíle
Předmět uvádí do filozofického myšlení prostřednictvím velkých postav západní kultury s odkazem
na jejich základní otázky a díla. Těžiště je kladeno na problémy, které souvisejí s antropologií,
etikou a politickou filosofií.
Způsobilosti
Studenti budou mít základní zkušenost s povahou a obsahem filozofického tázání, skrze které
budou schopni kriticky reflektovat vlastní postoje, hodnotit nároky jednotlivých speciálních věd a
praktických postupů, včetně těch, které mají vztah k sociální práci.
Požadavky
Četba požadovaných textů a úspěšné absolvování dvou testů během studijního období.
Hlavní témata předmětu
• Pojem filozofie, její východisko a metoda, její vztah k mýtu.
• Od přírodní filosofie k Sokratovu zájmu o člověka, metoda dialogu.
• Pojetí člověka a obce u Platóna a u Aristotela.
• Helénská filosofie a její důraz na osobní etiku.
• Filosofie inspirovaná křesťanstvím – otázka zla, přirozený zákon (sv. Augustin, sv. Tomáš
Akvinský).
• Problém politické moci a mezinárodního práva u pozdních scholastiků (Vitoria a Suárez).
• Niccolo Machiavelli.
• Myslitelé společenské smlouvy (Hobbes, Locke, Rousseau).
• Immanuel Kant, kategorický imperativ a kritika empiristické etiky.
• Redukce člověka a společnosti u některých myslitelů v 19. st. (Marx, Nietzsche)
• Hannah Arendtová – krize západní kultury a totalitarismus ve 20. století.
• Simone Weilová a spiritualita práce.
Studijní literatura a studijní pomůcky
Povinná literatura
Studijní opora předmětu
TRETERA, Ivo: Nástin dějin evropského myšlení od Tháleta k Rousseauovi. Paseka, 1999.
Doporučená literatura
FISCHER, Ondřej (ed.): Úvod do filosofie pro pomáhající profese. Praha: Jabok, 2008.
ANZENBACHER, Arno: Úvod do filozofie. Portál, 2005.
JASPERS, Karl: Úvod do filosofie. Praha: Oikúmené, 1996.
ARISTOTELÉS: Etika Níkomachova. Petr Rezek, 2009.
ARISTOTELÉS: Politika. Petr Rezek, 2009.
MACHIAVELLI, Niccolo: Úvahy o vládnutí a o vojenství. Argo, 2005.
26
Úvod do právní teorie a praxe I
Typ předmětu
povinný
Rozsah studijního předmětu
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
1.
P
Vyučující
JUDr. Marta Šosová
Cíle
Zprostředkovat studentovi poznatky umožňující mu získat nejen základní orientaci v právním
systému a nejdůležitějších právních předpisech, včetně práva EU, ale zároveň formovat jeho
schopnost tyto poznatky uplatnit při výkonu sociální práce i v občanském životě. Spolu s tím má
předmět seznámit studenty s legislativním a institucionálním kontextem výkonu sociální práce.
V tomto období se mají studenti seznámit se základními pojmy z teorie práva, s ústavním právem a
správním právem hmotným, trestním a procesním. Je zařazen základní exkurs do práva Evropských
společenství, práva autorského a právní úpravy ochrany osobních údajů.
Způsobilosti
Studenti získají základní orientaci v českém právním systému, ústavním právu, právní úpravě
ochrany lidských práv a správním právu.
Student popíše a vysvětlí:
• principy právního státu,
• základní pojmy teorie práva,
• ústavní pořádek ČR,
• strukturu právního řádu ČR,
• uspořádání státní správy a
• samosprávy v podmínkách ČR,
• systém ochrany lidských práv v ČR,
• problematiku cizinců a azylantů,
• problematiku státního občanství a statusových věcí,
• principy ochrany osobních údajů,
• právní systém a instituce EU,
• základní zásady autorského práva,
• průběh správního řízení,
• problematiku správního práva trestního.
Student
• objasní fungování státu a respektuje kompetence příslušných orgánů,
• vysvětlí dělbu moci,
• legislativní proces,
• v praxi rozliší poslání a kompetence státní správy a samosprávy,
• ovládá zásady správního řízení a správní řád,
• bere při práci s klienty ohled na státní občanství v právním kontextu,
• aplikuje právní normy na problematiku cizinců a uprchlíků.
27
Požadavky
66 % správných odpovědí v písemném testu.
Součástí výuky jsou praktické diskuse, případové analýzy a řešení modelových situací. Studenti jsou
vedeni k úvahám o stávající právní úpravě a jejím dopadu na praktický život a podporováni
v rozvíjení kompetence sociálního pracovníka – upozorňovat a prosazovat potřebné změny
legislativy.
Úzká je návaznost na profilující předmět Sociální politika, v jehož rámci je vyučováno právo
sociálního zabezpečení.
Výuka předmětu je v souladu s aktuálními minimálními standardy předmětu.
Vybrané kapitoly z teorie práva
- právo a stát, principy právního státu, právní řád, zákonnost a právní vědomí,
- prameny práva, právní normy,
- platnost, účinnost a působnost právních předpisů,
- právní vztahy, právní skutečnosti,
- aplikace a interpretace práva,
- právo veřejné a soukromé, systém práva,
- působnost právních institucí.
Ústavní právo
- ústavní zákony a ústavní pořádek,
- ústava ČR jako základní zákon,
- ústavní soud a další orgány chránící lidská práva, veřejný ochránce práv,
- Listina základních práv a svobod,
- mezinárodní ochrana lidských práv a Úmluva o právech dítěte.
Správní právo
- subjekty správního práva a správně právní vztahy,
- veřejná správa, státní správa a samospráva, obecní zřízení,
- statusové věci, stát, státní občanství,
- ochrana osobních údajů,
- problematika cizinců a azylantů.
Základní zásady správního řízení
− správně právní procesní vztah, subjekty správního řízení,
− zahájení a průběh správního řízení,
− správní rozhodnutí, opravné prostředky, výkon správního rozhodnutí.
Správní právo trestní
Vybrané kapitoly z práva Evropské unie
- instituce EU,
- právní systém EU.
Autorské právo
Ochrana osobních údajů
28
Povinná literatura
ŠÍMA, Alexander, SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Praha: C. H. Beck, 2012.
Materiály od vyučující předané prostřednictvím e-learningového systému Moodle.
Právní předpisy související s probíranými tématy, dle seznamu předaného vyučující.
ŠIŠKOVÁ, Naděžda. Dimenze ochrany lidských práv v Evropské unii. Praha: Linde a.s., 2008.
ŠIŠKOVÁ, Naděžda, STEHLÍK,Václav. Evropské právo 1, Ústavní základy Evropské unie. Praha: Linde a.s.,
2007.
KUBŮ, Lubomír, a kol. Teorie práva. Praha: Praha a.s., 2007.
ŠABATOVÁ, Anna. Ombundsman a lidská práva. Praha: Linde a.s., 2008.
SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. Praha: Aspi, 2009.
ČERNÝ, Pavel, a kol. Průvodce novým správním řádem. Praha: Linde, 2006.
29
Úvod do právní teorie a praxe II
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
P+S
Vyučující
Cíl
Položit základy práce s právními předpisy, včetně vyhledávání a propojování potřebných informací,
sestavení podání a řešení modelových situací.
Způsobilost
Získání základní orientace v Občanském právu hmotném a procesním, právo rodinné. Schopnost
řešení modelových situací, sestavení jednodušších podání.
Student dokáže popsat a vysvětlit:
• základní pojmy občanského práva hmotného,
• problematiku ochrany osobnosti,
• věcná práva, závazková práva, dědění a náhradu škody,
• zásady a průběh občanského soudního řízení,
• principy insolvenčního práva,
• principy rodinného práva,
• vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi, osvojení,
• zásady vyživovací povinnosti,
• analyzuje právní normu a právní vztah,
• aplikuje právní normy na konkrétní případy,
• v praxi rozlišuje poslání a kompetence státní správy a samosprávy,
• bere při práci s klienty ohled na státní občanství v právním kontextu,
• prakticky využívá znalosti z občanského a rodinného práva.
Požadavky
Řešení modelové situace na téma a v rozsahu zadaném vyučující, se zpětnou vazbou vyučující.
legislativy.
Občanské právo hmotné a procesní
- základní pojmy,
- ochrana osobnosti,
- základní pojmy autorského práva,
- věcná práva,
- odpovědnost za škodu,
- závazkové právo,
30
- dědění,
- zásady občanského soudního řízení,
- organizace soudnictví, notářství a advokacie,
- zahájení a průběh soudního řízení,
- odvolací řízení a mimořádné odvolací prostředky,
- výkon rozhodnutí,
- základy insolvenčního práva,
- správní soudnictví.
Rodinné právo
- základní instituty, pojmy a principy rodinného práva,
- manželství, vztahy mezi manžely a mezi rodiči a dětmi,
- rodičovství,
- vyživovací povinnost,
- náhradní rodinná péče,
- základní principy sociálně právní ochrany dětí.
Povinná literatura
ŠÍMA, Alexander, SUK, Milan: Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Praha: C. H. Beck, 2012.
Materiály od vyučující předané prostřednictvím e-learningového systému Moodle.
Právní předpisy související s probíranými tématy, dle seznamu předaného vyučující.
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a kol.: Nový občanský zákoník: srovnání nové a oučasné úpravy občanského
práva: Praha: C. H. Beck, 2012.
ŠÍMA, Alexander, a kol. Občanské právo procesní: Plzeň: 2008.
PEMOVÁ,Terezie, PTÁČEK, Radek: Sociálně-právní ochrana dětí pro praxi: Praha: 2012.
31
Úvod do právní teorie a praxe III
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
3.
P
Vyučující
Cíl
Ucelení znalostí a dovedností studentů při orientaci v českém právním systému. V posledním
období budou shrnuty poznatky umožňující získat nejen základní orientaci v právním systému a
nejdůležitějších právních předpisech, včetně práva EU, ale zároveň formovat schopnost tyto
poznatky uplatnit při výkonu sociální práce i v občanském životě, seznámit studenty s legislativním
a institucionálním kontextem výkonu sociální práce.
Způsobilost
Studenti získají schopnost pracovat s právními předpisy, vyhledat a sestavit základní podání, mající
souvislost s nepříznivou sociální situací osob, umět odvodit základní souvislosti a vztahy mezi
jednotlivými právními odvětvími, jakož i návaznosti na jiné příbuzné obory týkající se sociální
práce, vyjadřovat se terminologicky správně v ústní i písemné formě, správně pracovat
s literaturou, aplikovat teoretické poznatky na praktické situace. Jsou schopni rozpoznat možnosti
sociálního pracovníka v dané problematice a situace, kdy je třeba odkázat na odbornou pomoc.
Orientují se v dostupných zdrojích informací a návazné odborné pomoci.
Student popíše a vysvětlí:
• právní úpravu individuálního a kolektivního pracovního práva a otázek zaměstnanosti,
• základní pojmy, prvky a znaky trestního práva hmotného,
• vybrané skutkové podstaty trestných činů,
• zásady trestního řízení, jeho průběh,
• základní pojmy církevního práva,
• respektuje kompetence příslušných orgánů,
• analyzuje právní normu a právní vztah,
• aplikuje právní normy na konkrétní případy,
• v praxi rozlišuje poslání a kompetence státní správy a samosprávy,
• sestaví jednodušší žalobu,
• interpretuje základní nástroje trestního práva,
• adekvátně spolupracuje v rámci subsystémů řízení sociálního zabezpečení.
Požadavky
Řešení modelové situace dle zadání vyučující.
Ústní zkouška.
legislativy.
32
Trestní právo
- základy trestní odpovědnosti, trestné činy, tresty a ochranná opatření,
- základní zásady trestního procesu,
- průběh trestního řízení, orgány, subjekty,
- trestní problematika mladistvých,
- probační a mediační služba.
Pracovní právo
- právo zaměstnanosti,
- pracovněprávní vztahy, způsobilost k pracovněprávním vztahům,
- vznik a zánik pracovního poměru,
- právo na odpočinek a na dovolenou, právo na odměnu za práci,
- náhrada škody a pracovní úrazy,
- kolektivní pracovní právo.
Vybrané kapitoly z konfesního a církevního práva.
Povinná literatura
ŠÍMA, Alexander, SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 8. vyd. Praha: C. H. Beck,
2008. 386 s. ISBN: 978-80-7400-014-0.
Materiály od vyučující.
Právní předpisy.
Rozšiřující literatura
ŠÍMA, Alexander, a kol. Občanské právo procesní, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk s.r.o., 2008. 407 s. ISBN:
978-80-7380-098-7.
HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdenka. České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2006. 400 s.
ISBN: 80-7239-192-5.
JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné, obecná + zvláštní část. 3. vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2008. 832 s.
ISBN: 978-80-7201-696-9
NĚMEC, Damián. Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo. Praha –
Kostelní Vydří: Krystal OP – Karmelitánské nakladatelství, 2006. 215 s. ISBN 80-85929-83-X – 807195-065-3
33
Úvod do mezinárodního práva
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
5.
P
Vyučující
Mgr. Pavel Bureš, Ph.D.,D.E.A
Cíle
Vzhledem k dynamickému vývoji a změnám mezinárodního práva veřejného ve 20. století budou
nejprve vysvětleny základní pojmy a poté prameny, subjekty, mezinárodněprávní odpovědnost
a donucení (sankce). Dále oblasti , kterými se liší mezinárodní právo od vnitrostátních právních
oborů: mezinárodní organizace a orgány, postavení jednotlivců v mezinárodním právu.
Z pozitivních právních disciplín to budou mezinárodní právo smluvní, mezinárodní právo
mezinárodních organizací, mezinárodní právo trestní, mezinárodní právo humanitární, právo
ozbrojených konfliktů a podobně.
Způsobilosti
Studenti získají základní orientaci v mezinárodním společenství na základě právních norem
i mimoprávních instrumentů. Pochopí základní vztahy ve fungování společenství států
a mezinárodních organizací na straně jedné a jednotlivými státy a jejich občany na straně druhé
s důrazem na sociální a humanitární práci.
Požadavky
Přednášky budou vedeny tak, aby sami studenti již mohli aplikovat a navazovat na znalosti získané
dříve z jiných vyučovaných předmětů.
1. Základní pojmy (prameny a subjekty, pojem MP).
2. Poměr mezinárodního a vnitrostátního práva (způsoby recepce MP).
3. Mezinárodněprávní postavení státních orgánů pro mezinárodní styky. Diplomatické mise,
zvláštní mise, stálé mise při mezinárodních organizacích, vojenské a jiné armádní oddíly.
4. Právo mezinárodních orgánů a organizací (mezivládní a nevládní organizace ochrany
lidských práv, humanitární organizace, …)
5. Mezinárodněprávní postavení obyvatelstva, jednotlivců a ochrana lidských práv.
6. Uprchlické, azylové právo a národní cizinecké právo.
7. Ochrana národnostních menšin.
8. Mezinárodní odpovědnost. Základní principy. Institut diplomatické ochrany státních
příslušníků.
9. Právo mírového urovnávání mezinárodních sporů.
10. Právo ozbrojených konfliktů.
11. Mezinárodní právo humanitární.
12. Mezinárodní ekonomické právo (zóny volného obchodu, mezinárodní obchodní
organizace).
13. Mezinárodní ochrana životního prostředí.
14. Mezinárodní ochrana práce, žen a dětí (mezinárodní organizace práce).
34
Povinná literatura:
DAVID, V., BUREŠ, P., FAIX, M., SLADKÝ, P., SVAČEK, O. Mezinárodní právo veřejné s kazuistikou. Praha:
Leges, 2011, 448 s.
Doporučená literatura:
ČEPELKA, Č., ŠTURMA, P. Mezinárodní právo veřejné. C. H. Beck, 2008.
MALENOVSKÝ, J., Mezinárodní právo veřejné, jeho obecná část a poměr k vnitrostátnímu právu,
zvláště k právu českému. Doplněk, 2008.
ČEPELKA, Č., JÍLEK, D., ŠTURMA, P. Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu. Brno: MU, 1997.
JÍLEK, D., CHUTNÁ, M. Lidská práva v mezinárodních dokumentech. Brno: MU, 1994.
JÍLEK, D., CHUTNÁ, M. Mezinárodní právo humanitární v dokumentech. Brno: MU, 1994.
35
Psychologie I
Typ předmětu
povinný
1.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P+C
Aktivní účast na cvičení popř. seminární práce v rozsahu min. 5 stran s využitím odborných
literárních zdrojů.
Vyučující
PhDr. Denisa Pastuszaková, Ph.D.
Hlavní cíl
Cílem předmětu PSYCHOLOGIE I. je pochopení a zvládnutí základních poznatků a terminologie
z obecné psychologie a psychologie osobnosti. Dalším cílem je zprostředkovat studentům poznání
sebe sama i druhých z hlediska fungování lidské psychiky v procesu sociální interakce a umožnit tak
vytváření jejich předpokladů takovou zkušenost využívat v rámci výkonu sociální práce.
Dílčí cíle
Seznámení s hlavními psychologickými směry 20. stol. s návazností na terapeutické směry,
vymezení psychických procesů, seznámení s teoriemi emocí a motivace, učením a jeho typy.
Studenti by měli rovněž nabýt základních poznatků z psychologie osobnosti, seznámit se
s terminologií, faktory ovlivňujícími vývoj osobnosti, strukturou a dynamikou osobnosti, vývojem a
strukturou temperamentu a charakteru. Studenti se seznámí s vývojovými teoriemi, metodami
poznávání osobnosti člověka a konkrétními modely osobnosti. Během prakticky zaměřených
cvičení studenti zažijí sebezkušenost v rámci fungování lidské psychiky a v interakci s druhými
mohou nabyté zkušenosti využít pro svou budoucí profesi.
Způsobilost
Studenti získají základní přehled v oblasti obecné psychologe a psychologie osobnosti. V rámci
cvičení zažijí skupinovou dynamiku, vyzkouší si možné způsoby komunikace, procvičí aplikaci
teoretických poznatků v procesu poznávání druhých i sebe sama.
Požadavky
Účast a aktivní zapojení do cvičení, úspěšné absolvování zápočtového testu.
Povinná literatura
Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004.
Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1998.
Základní literatura
Atkinsonová, R. a kol. Psychologie. Praha: Victoria publishing, 1995.
Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Praha: Barrister&Principal, 2012.
Nakonečný, M. Lidské emoce. Praha: Academia, 2000.
Balcar, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: 1983.
Cakirpaloglu, P. Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2012.
Stuchlíková I. Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002.
Říčan, P. Cesta životem. Praha: Panorama, 1990.
Matějček, Z., Langmeier, J. Počátky duševního života. Praha: Panorama, 1986.
Vybíral, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2001.
Drapela, V. J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997.
Hall, C. S., Lindzay, G. Psychologia osobnosti. Bratislava: SNP, 2002.
36
Psychologie II
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Aktivní účast na cvičení
Vyučující
Forma výuky
2.
P+C
Cíle
Seznámení s terminologií a základními poznatky z oblasti vývojové psychologie, vymezení hlavních
činitelů psychického vývoje jedince, podstaty jednotlivých etap vývoje člověka – základní
charakteristika, změny v psychickém vývoji jedince ve vztahu k vývojovým etapám.
Pochopení a zvládnutí základních poznatků a terminologie z oblasti sociální psychologie,
socializace – faktory, vliv na život jedince, kontexty sociální interakce, sociální scénáře, role a
schémata, sociální percepce a kognice, komunikace, fenomén skupiny, skupinová dynamika a
skupinové jevy, náročné, zátěžové a konfliktní sociální situace (problémové, frustrační, stresující
situace, situace konfliktu rolí), prosociální chování, afiliace, atraktivita, láska, sebesystém, vztah
k já, agresivita, asertivita, vůdcovství a jeho styly.
Způsobilost
Studenti získají základní přehled v oblasti vývojové a sociální psychologie. V rámci prakticky
zaměřených cvičení zažijí skupinovou dynamiku, vyzkouší si možné způsoby komunikace, procvičí
aplikaci teoretických poznatků v procesu poznávání druhých i sebe sama.
Požadavky
Účast a aktivní zapojení do cvičení, úspěšné absolvování závěrečné ústní zkoušky.
Povinná literatura
Výrost, J., Slaměník, I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008.
Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.
Nakonečný, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 2009.
Hayesová, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2003.
Krejčířová, D., Langmeier, J. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2007.
Helus, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 2006.
Atkinsonová, R. a kol. Psychologie. Praha: Victoria publishing, 1995.
Nakonečný, M. Lidské emoce. Praha: Academia, 2000.
Stuchlíková I. Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002.
Matějček, Z., Langmeier, J. Počátky duševního života. Praha: Panorama, 1986.
Vybíral, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2001.
37
Sociologie I
Typ předmětu
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
1.
P+S
Vyučující
Mgr. Vladislava Závrská
Uvedená disciplína představuje sociologii jako společenskou vědu, vymezuje její předmět,
kontextualizuje její vznik a stručně nastiňuje sociologické dějiny. Sociologii ukazuje jako
multiparadigmatickou. Student bude uveden do základních sociologických pojmů (v jejich
příslušném kontextu) a na základní úrovni se seznámí s některými otázkami aplikované sociologie.
Studentům tak budou poskytnuty základní informace o sociologii, jejích přístupech a předmětu
zájmu. Naučí se orientovat v odborných sociologických pojmech a některých problémech
aplikované sociologie. V rámci sociologického semináře bude důraz kladen na porozumění
sociologickým textům.
Přednáškový cyklus:
• Vymezení předmětu sociologie, odlišení sociologického vědění od common sense,
sociologie ve vztahu k sociální práci. Uvedení základních pojmů.
• Zakladatelé sociologického myšlení (Comte, Durkheim, Weber, Marx).
• Základní paradigmata sociologického myšlení: konsensuální, konfliktologické a
interpretativní paradigma.
• Socializace. Přístupy k socializačnímu procesu. Genderová socializace.
• Sociální a přírodní realita. Způsoby poznávání sociální reality.
• Sociálně konstruktivistická pozice a její důsledky pro interpretaci vybraných sociálních
problémů.
Sociologická cvičení:
• Svoboda a závislost. Co je zdrojem svobody/závislosti? Co konstituuje svobodu člověka? Jak
souvisí se svobodou/závislostí socializační proces?
• My a oni. Sociální skupiny a jejich důležitost pro identitu člověka. Referenční skupiny.
Vlastní a cizí skupina. Stereotypy, předsudky, xenofobie.
• Sociální komunita, sociální organizace, sociální role. Osobní a neosobní vztahy.
• Moc a volba. Zdroje moci. Způsoby legitimizace moci.
• Příroda a kultura. Odlišnost sociální reality od reality přírodní a důsledky, které z tohoto
odlišení vyplývají pro naše poznání.
• Konzumní životní styl a jeho znaky.
Cíle
Cílem je poskytnout studentům základní informace o sociologii jako společenskovědní disciplíně,
o jejích přístupech a předmětu zájmu. Cílem sociologického semináře bude porozumění
odbornému textu a jeho interpretace v kontextu studovaného vzdělávacího programu.
Způsobilosti
Studenti se naučí na základní úrovni rozpoznat sociologické hledisko jevů a událostí.
Požadavky
Zápočtový test z rozsahu povinné literatury a probrané látky na přednáškách a seminářích. Aktivní
účast na seminářích a zpracování jednoho z navržených témat včetně jeho ústní prezentace.
38
Povinná literatura
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1992. (nebo kterékoliv jiné
vydání této knihy).
Bauman, Zygmunt. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.
Berger, Peter, L.; Luckmann, Thomas. Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury, 1999.
GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Studio
Ypsilon, 1999.
MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.
MONTOUSSÉ, Marc, RENOUARD, Gilles. Přehled sociologie. Praha: Portál, 2005.
39
Sociologie II
Typ předmětu
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
2.
P+S
Vyučující
Mgr. Vladislava Závrská
Disciplína navazuje na předchozí předmět Sociologie I., v rámci kterého byli studenti seznámeni
s předmětem sociologie a kontextem jejího vzniku, paradigmatičností oboru a některými
základními sociologickými koncepty.
V tomto předmětu bude podrobně pojednáno o vybraných dílčích předmětech sociologického
bádání. Významným probíraným okruhem, vybraným s ohledem na vzdělávací program a
potenciální zájem sociálních pracovníků, je téma sociální kontroly a sociálních deviací. Na tuto
oblast naváže tématika strachu z jinakosti, ale také těsně související problém sociálních nerovností
(na základě genderu, sexuality, stáří, nemoci…).
• Sociální kontrola. Konformita a sociální deviace.
• Normativní a relativistický přístup ke studiu sociálních deviací. Vybrané teoretické přístupy
(teorie anomie Émila Durkheima a Roberta Kinga Mertona, teorie kultur a subkultur,
etiketizační teorie…).
• Odlišnost, jinakost. Stigmatizace.
• Sociální nerovnosti a jejich konstrukce.
Cíle
Představit studentům sociologický pohled na sociální kontrolu a společenské nerovnosti.
Způsobilosti
Studenti budou schopni identifikovat sociologické souvislosti problémů sociální kontroly a
sociálních nerovností.
Požadavky
Aktivní účast na seminářích, která předpokládá připravenost všech účastníků a související plnění
zadaných úkolů. Úspěšné složení zkoušky.
Povinná
Goffman, Erving. Stigma. Problémy zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství,
2003.
Mareš, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.
Munková, Gabriela. Sociální deviace. Praha: Karolinum, 2004.
GÁL, Fedor. O jinakosti. Praha: G plus G, 1998.
MAREŠ, Petr. „Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení“. Sociologický časopis, 2000, č. 3, s. 285297.
MERTON, Robert. Sociální struktura a anomie. In Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2000.
NEDBÁLKOVÁ, Kateřina. Spoutaná rozkoš. Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské
věznici. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006.
40
Teorie a metody sociální práce I
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
1.
P
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková
Cíle
Cílem předmětu Teorie a metody sociální práce je, aby studující oboru sociální práce získali
základní přehled o vývoji sociální práce a její legitimitě, přijali hodnoty sociální práce a osvojili si
základní etické principy sociální práce, její terminologii, orientovali se v hlavních myšlenkových
proudech ovlivňujících rozvoj sociální práce.
Způsobilost
student:
- je vybaven znalostmi potřebnými k pochopení podstaty sociální práce v sociálním systému,
- umí vymezit cíl a význam sociální práce, místo sociální práce mezi jinými disciplínami,
- má přehled o vývoji sociální práce a vzdělávání v sociální práci,
- orientuje se v paradigmatech sociální práce a teoriích a přístupech z nich vycházejících,
- rozeznává a chápe role a kompetence sociálního pracovníka,
- zná základní hodnoty sociální práce, chápe jejich důležitost v kontextu etiky sociální práce,
- zná existující úskalí pomáhajících profesí a způsoby jejich řešení,
- umí použít koncept sociálního fungování při rozboru životní situace klienta.
Rámcový rozpis učiva
1. Úvod do problematiky teorie a metod sociální práce
- vymezení pojmu sociální práce (definice sociální práce),
- vymezení cíle, významu a funkce sociální práce,
- vymezení sociální práce jako vědy, umění a profese,
- paradigmata v sociální práci,
- vztah sociální práce k jiným disciplínám,
- koncept životní situace a sociálního fungování.
2. Historie sociální práce
- historické počátky sociální práce, tradice Charity,
- historie vzdělávání v sociální práci,
- historický kontext vývoje teorií v sociální práci.
3. Hodnoty sociální práce
- hodnoty v sociální práci (vztah sociálního pracovníka a klienta),
- etické principy sociální práce v současnosti + základní etické teorie,
- mezinárodní deklarace etických zásad v sociální práci, Etický kodex SP v ČR.
4. Role a kompetence v praxi
- role a kompetence sociálního pracovníka - náročnost zvolené profese,
- osobnost sociálního pracovníka, syndrom vyhoření,
- supervize v sociální práci.
Požadavky
Předpokladem úspěšného absolvování předmět je splnění požadavků zápočtu.
41
Etický kodex sociálního pracovníka ČR. Praha: MPSV.
HAVRDOVÁ, Z. Kompetence v praxi sociální práce. ČKCH, 1999.
HAVRDOVÁ, Z., Hajný, M. Praktická supervize. Praha: Galén, 2008.
HAWKINS, P., SHOHET, R. Supervize v pomáhajících profesích. Portál, 2004.
MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001.
MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2002.
NAVRÁTIL, P. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, 2001.
NAVRÁTIL, P. Životní situace jako předmět intervence sociálního pracovníka. Sociální prace/Sociálna
práca, 2/2003.
NAVRÁTIL, P., Musil, L.. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sociální studia 5,sborník prací
FSS MU v Brně, 2000.
NEČASOVÁ, M. Úvod do filozofie a etiky sociální práce.Brno: MU, 2001.
ŘEZNÍČEK, I. Metody sociální práce. Praha: Slon, 1994.
SCHMIDBAUER, W. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál, 2000.
Rozšiřující a doplňující literatura
BARTLETT, H. The Common Base of Social Work Practice. Washington: National Association of Social
Workers, 1970.
BECKETT, C. Essential Theory for Social Work Practice. London: SAGE Publications, 2006.
DOLEŽEL, J. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím – Historické inspirace sociální práce. In:
Praktická teologie pro sociální pracovníky. In Martinek, M. (vyd.) Praktická teologie pro sociální
pracovníky. Praha: Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008.
HOWE, D. A Brief Introduction to Social work Theory. Palgrave McMillan. Hampshire: Basingstoke,
2009.
KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Hestia, 1994.
KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej - naslouchám. Praha: Návrat, 1993.
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003.
MESSINA, R. Dějiny charitativní činnosti. Karmelitánské nakladatelství. 2005.
FISHER, O., Milfait a kol. Etika pro sociální práci. Praha: Janík, 2008.
MLČÁK, Z. Profesní kompetence sociálních pracovníků a jejich hodnocení klienty. Ostrava: FF OU, 2005.
MUSIL, L. „ráda bych Vám pomohla, ale...“ dilemata práce s klienty v organizacích. Brno: Marek Zeman,
2004.
NAVRÁTIL, P. Prekérnost teorie sociální práce a jak s ní naložit. In: Truhlářová, Z., Levická, K. Od teorie
k praxi od praxe k teorii. Sborník z konference VII. Hradecké dny sociální práce. Gaudeamus, 2012.
ÚLEHLA, I. Umění pomáhat. Písek: Renesance, 1996.
Periodika
Sociální práce/Sociálna práca
Sociální služby
Fórum sociální práce
42
Teorie a metody sociální práce II
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
2.
P+C
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu Teorie a metody sociální práce II je, aby studující oboru sociální práce získali
potřebné teoretické znalosti z případové sociální práce. Předmět seznamuje se základními
východisky případové práce, představuje existující teorie a přístupy, včetně technik, které lze
využít při individuální práci s klientem (přístup zaměřený na úkoly, realitní terapie, kognitivněbehaviorální teorie, humanistické a existenciální perspektivy). V souvislosti s těmito přístupy je
věnována pozornost praktickým aspektům procesu práce s klientem v rámci poradenského
procesu (vedení rozhovoru, dokumentace, plánování intervence, atd.).
Způsobilosti
Student:
- je vybaven znalostmi potřebnými k pochopení podstaty poradenského procesu a případové
práce s klientem,
- je schopen adekvátní volby přístupu vzhledem k situaci klienta, tuto volbu je schopen odůvodnit,
- umí aplikovat techniky příslušné určitému přístupu,
- je schopen navázat interakci s různými typy klientů, dovede vést rozhovor s klientem, účinně
komunikovat,
- ovládá způsoby verbální i neverbální komunikace, techniky aktivního naslouchání,
- má schopnost vytvořit profesionální vztah sociálního pracovníka a klienta založeného na
akceptaci, empatii a otevřenosti.
1. Individuální práce s klientem
- historická východiska, případová sociální práce,
- etapy práce s klientem a hlavní zásady,
- techniky práce s klientem (poradenský rozhovor),
- individuální plánování,
- typy poradenství,
- dokumentace.
2. Přístupy
- psychosociální přístup,
- kognitivně-behaviorální terapie,
- úkolově orientovaný přístup,
- realitní terapie,
- humanistické a existenciální perspektivy.
Požadavky
Předpokladem úspěšného absolvování předmětu je splnění podmínek klasifikovaného zápočtu.
43
Povinná literatura
GABURA, J., PRUŽINSKÁ, J. Poradenský proces. Praha: SLON, 1995.
GLASSER, W. Terapie realitou. Praha: Portál, 2001.
HAUKE, M. Pečovatelská služba a individuální plánování. Praktický průvodce. Praha: Grada, 2011.
JANOUŠKOVÁ, K., NEDĚLNÍKOVÁ, D. (eds.) Profesní dovednosti terénních pracovníků. Ostrava: Sborník
ZSF OU, 2008.
KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej – naslouchám. Praha: Návrat, 1993.
MOŽNÝ, P., PRAŠKO, J. Kognitivně-behaviorální terapie – úvod do teorie a praxe. Praha: Triton, 1999.
ŘEZNÍČEK, I. Metody sociální práce. Praha: Slon, 1994.
2009.
KRÁLOVÁ, J. Speciální techniky sociální práce. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky,
2002.
MATOUŠEK, O. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
PAYNE, M. Modern Social Work Theory. London: Palgrave Macmillan, 2005.
PRAŠKO, J., MOŽNÝ, P., ŠLEPECKÝ, M. a kol. Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. Praha:
Triton, 2007.
Periodika:
Sociální služby
44
Teorie a metody sociální práce III
Typ předmětu
povinný
3.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
P+C
Vyučující
Cílem předmětu Teorie a metody sociální práce III je seznámit studenty se základními principy
přístupů, které nachází využití v sociální práci zejména s rodinou (systémová a systemická terapie)
a skupinou (vybrané techniky skupinové práce). Pozornost bude věnována také přístupům
vycházejícím z reformního paradigmatu jako je ekologický přístup, radikálně a feministicky
orientovaná sociální práce, antiopresivní teorie). V rámci předmětu budou studenti vedeni ke
kultivaci svých schopností vhodně zvolit metodu a přístup podle povahy problému klienta, ve
cvičeních pak bude vytvořen prostor pro praktický nácvik potřebných dovedností pro efektivní
intervenci a aplikaci existujících metod a technik.
Cíle
Student:
- zná teoretické ukotvení jednotlivých přístupů – historická a myšlenková východiska, hlavní
představitele, principy, techniky,
- je schopen adekvátní volby přístupu vzhledem k situaci klienta, tuto volbu je schopen odůvodnit,
- umí aplikovat techniky příslušné určitému přístupu,
- je schopen navázat interakci s různými typy klientů, dovede vést rozhovor s klientem, účinně
komunikovat,
- ovládá způsoby verbální i neverbální komunikace, techniky aktivního naslouchání,
- má schopnost vytvořit profesionální vztah sociálního pracovníka a klienta založeného na
akceptaci, empatii a otevřenosti.
Rámcový rozpis učiva:
- systémové teorie,
- systemické teorie,
- ekologický přístup,
- radikální a feministická sociální práce,
- antiopresivní přístupy,
- práce se skupinou.
Požadavky
Předpokladem úspěšného absolvování předmětu je splnění požadavků na zkoušku, v rámci které
student prokazuje teoretické znalosti a jejich praktické použití při zpracování vybraného případu
klienta.
45
GJURIČOVÁ, Š., KUBIČKA, J. Rodinná terapie. Systemické a narativní přístupy. Praha: Grada Publishing,
2009.
KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 2002.
LÄNGLE, A. Smysluplně žít. Aplikovaná existenciální analýza. Brno: Cesta, 2002.
MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: SLON, 1997.
MOŽNÝ, P., PRAŠKO, J. Kognitivně-behaviorální terapie – úvod do teorie a praxe. Praha:Triton, 1999.
NAVRÁTIL, P. Teorie a metody sociální práce. 1. vyd. Brno: Marek Zeman, 2001.
SATIROVÁ, V. Model růstu. Za hranice rodinné terapie. Praha: Portál, 2005.
ŠIFFELOVÁ, D. Rogersovská psychoterapie pro 21. století. Vybraná témata z historie a současnosti.
Praha: Grada, 2010.
THOMPSON, N. Anti-discriminatory practice. Basingstoke: Palgrave, 2001.
VYMĚTAL, J., REZKOVÁ, V. Rogersovský přístup k dospělým a dětem. Praha: Portál, 2001.
FRANKL, V. E. Vůle ke smyslu. Brno: Cesta, 1997.
2009.
LUKASOVÁ, E. I tvoje utrpení má smysl. Brno: Cesta, 1998.
MATOUŠEK, O. Prologomena k teorii sociální práce. In: Fórum sociální práce. FF UK, 2011/1.
PAYNE, M. Modern Social Work Theories. Basingstoke: Palgrave McMillan, 2006.
YALOM, E. D., LESZCZ, M. Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Praha: Portál, 2007.
Periodika:
Sociální služby
46
Teorie a metody sociální práce IV
Typ předmětu
povinný
5.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P+C
Aktivní účast ve cvičeních
Vyučující
Mgr. Miloslava Šotolová
Studenti se naučí orientovat v hlavních myšlenkových proudech ovlivňujících rozvoj sociální práce,
znát teoretické modely relevantní pro sociální práci a osvojí si základní metody a techniky pro
výkon budoucí profese.
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s jednotlivými cílovými skupinami klientů a možnostmi
využití teorií, metod a technik sociální práce takovým způsobem, aby studenti byli schopni těchto
poznatků využívat v přímé praxi při řešení konkrétních sociálních problémů. V zimním studijním
období budou studenti seznámeni i s problematikou dluhového poradenství.
Součástí předmětu (cvičení) bude také nácvik praktických dovedností. V rámci cvičení studenti
budou procvičovat zásady vedení rozhorů s klienty na základě připravených kazuistik, řešit etická
dilemata a porozumět možnostem řešení, zpracovávat zakázku klienta, provádět sociální šetření,
sestavovat individuální plán.
Způsobilosti
Studenti se seznámí se specifiky jednotlivých cílových skupin. Seznámí se s využitím konkrétních
metod ve vztahu k probraným cílovým skupinám a budou schopni reflektovat způsob komunikace.
Studenti budou schopni aplikovat získané vědomosti v praxi, konkrétní dovednosti prokáží v rámci
cvičení.
- Metody sociální práce s nezaměstnanými.
- Metody sociální práce se sociálně vyloučenými.
- Metody sociální práce se seniory.
- Dluhové poradenství.
Požadavky
Aktivní účast ve cvičeních, zpracování seminární práce a následná prezentace v hodinách TMSP.
V seminární práci student prokáže schopnost aplikovat vybrané teoretické přístupy na konkrétní kazuistice.
BAŠTECKÁ, B. Krizová intervence, Praha: Portál, 2002.
KASTOVÁ, V. Krize a tvořivý přístup k ní. Praha: Portál, 2000.
MATOUŠEK, O a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001.
MATOUŠEK, O Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005.
PROCHASKA, J. O. Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada, 2001.
VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2002.
47
BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada,
2002.
KRÁLOVÁ, J. Speciální techniky sociální práce. Brno: Ústav psychologického poradenství
a diagnostiky, 2002.
KRATOCHVÍL, S. Manželská terapie. Praha: Portál, 2000.
KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 2005.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988.
KŘIVOHLAVÝ, J. Vážně nemocný mezi námi. Praha: Avicenum, 1989.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: GRADA, 2002.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie – dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000.
Časopis: Sociální práce/Sociálna práca
48
Teorie a metody sociální práce V.
Typ předmětu
povinný
6.
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
S
Aktivní účast ve cvičeních
Vyučující
Mgr. Miloslava Šotolová
Studenti se naučí orientovat v hlavních myšlenkových proudech ovlivňujících rozvoj sociální práce,
znát teoretické modely relevantní pro sociální práci a osvojí si základní metody a techniky pro
výkon budoucí profese.
Cíl
Cílem předmětu je seznámit studenty s jednotlivými cílovými skupinami klientů a možnostmi
využití teorií, metod a technik sociální práce takovým způsobem, aby studenti byli schopni těchto
poznatků využívat v přímé praxi při řešení konkrétních sociálních problémů.
Součástí předmětu (cvičení) bude také nácvik praktických dovedností. V rámci cvičení studenti
budou procvičovat zásady vedení rozhorů s klienty na základě připravených kazuistik, řešit etická
dilemata a porozumět možnostem řešení, zpracovávat zakázku klienta, provádět sociální šetření,
sestavovat individuální plán.
Způsobilosti
Studenti se seznámí se specifiky jednotlivých cílových skupin. Seznámí se s využitím konkrétních
metod ve vztahu k probraným cílovým skupinám a budou schopni reflektovat způsob komunikace.
Studenti budou schopni aplikovat získané vědomosti v praxi, konkrétní dovednosti prokáží v rámci
cvičení.
Požadavky
Aktivní účast ve cvičeních, zpracování seminární práce a následná prezentace v hodinách TMSP.
V seminární práci student prokáže schopnost aplikovat vybrané teoretické přístupy na konkrétní
kazuistice.
Přehled probíraných témat:
- Metody sociální práce s lidmi s duševním onemocněním.
- Metody sociální práce s lidmi se zdravotním postižením.
Metody sociální práce s rizikovou mládeží.
49
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 1994.
MATOUŠEK, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996.
MUSIL, L. „ráda bych Vám pomohla, ale“ dilemata práce s klienty v organizacích. Brno: Marek
Zeman, 2004.
NAVRÁTIL, P. Romové v České společnosti. Praha: Portál, 2003.
SCHURINGA, L. Komunnitní práce a inkluze Romů. Ostrava, 2007.
DUNOVSKÝ, J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. Týrané zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada,
1995.
HAVRDOVÁ, Z. Kompetence v praxi sociální práce. ČKCH, 1999.
KALVACH, Z., Onderková, A. Stáří. Praha: Galén, 2006.
KRÁLOVÁ, J. Speciální techniky sociální práce. Brno: Ústav psychologického poradenství a
diagnostiky, 2002.
KRATOCHVÍL, S. Manželská terapie. Praha: Portál, 2000.
KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 2005.
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988.
KŘIVOHLAVÝ, J. Vážně nemocný mezi námi. Praha: Avicenum, 1989.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: GRADA, 2002.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie – dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000.
Časopis: Sociální práce/Sociálna práca
50
Typ předmětu
Způsob zakončení
Teorie a metody mezinárodní sociální práce I
povinný
1
hod. za týden
Forma výuky
zápočet
2.
P
Vyučující
Mgr. Ing. Květoslava Princová, Ph.D.
Cíle
1. Seznámit studenty s dopadem globálních souvislostí a provázaností v oblasti sociálního
rozvoje, ekonomiky, ekologie, bezpečnosti a kultury na sociální práci v mezinárodním
měřítku.
2. Vysvětlit hodnotový základ a východiska mezinárodní sociální práce jako profese a jejich
manifestaci v základních strategiích a metodách.
3. Seznámit studenty se základními strategiemi a metodami.
Způsobilosti
Student reflektuje globální provázanosti a jejich dopady na mezinárodní sociální práci.
Student rozumí základním dimenzím mezinárodní sociální práce (lidská práva, environmentální
dimenze, sociální rozvoj).
Student zná klíčové strategie a metody.
Student rozumí hodnotám a východiskům profese.
Přehled probíraných témat
Globalizace a globální provázanosti.
Dimenze a hodnoty mezinárodní sociální práce.
Strategie a metody MMSP (zplnomocnění, budování kapacit, svépomocné skupiny, komunitní
práce, antiopresivní přístupy).
Požadavky
Zpracování písemné práce dle zadání vyučující (téma lidskoprávní a environmentální dimenze).
Základní literatura:
Cox, D., Pawar, M. International Social Work. Issues, Strategies and Programs. New York: Sage
Publications, 2006.
Delgado, M. Community Social Work Practice in An Urban Context. New York: Oxford University
Press, 1999.
Healy, L. M. International Social Work. Professwional Action in an Interdependent World. New
York: Oxford University Press, 2001.
51
Teorie a metody mezinárodní sociální práce II
Typ předmětu
povinný
3.
2+2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
S+C
Vyučující
Mgr. Ing. Květoslava Princová, Ph.D., Mgr. Tereza Malochová
Cíle
1. Seznámit studenty s problematikou sociální práce s menšinami, imigranty a uprchlíky a
relevantními koncepty vztahujícími se k tématu.
2. Seznámit studenty s problematikou sociálního vyloučení osob žijících v sociálně
vyloučených lokalitách.
3. Seznámit studenty s konceptem komunitní práce i v mezinárodním měřítku, včetně různých
modelů a funkcí, které komunitní práce plní.
4. Seznámit studenty se základními teoriemi a modely interkulturních kompetencí sociálního
pracovníka.
Způsobilosti
Studenti mají teoretické znalosti z oblasti problematiky imigrace a mezinárodní ochrany a
legislativy s ní související, získají přehled o mezinárodních organizacích, smlouvách a zákonných
úpravách souvisejících s problematikou, orientují se v historii migrace a vývoji migrační a
integrační politiky, poznají příčiny a důsledky migrace a uprchlictví, emigrace, xenofobie a rasismu,
mají přehled v metodách a přístupech sociální práce s danou cílovou skupinou. Studenti jsou
schopni řešit kazuistiky použité z praxe. Získají přehled o možných kořenech konfliktů vyplývajících
ze specifiky různých kultur, umí objasnit příčiny multikulturních problémů ve společnosti a
možnosti jejich řešení. Budou mít možnost prožít si v modelových situacích pocity, které mohou
příslušníci menšin zažívat.
Studenti rozumí pojmům sociální vyloučení, sociálně vyloučená lokalita, jsou schopni vysvětlit,
proč problematika sociálně vyloučených lokalit nemůže být chápána a řešena jako „romská
problematika“. Studenti znají terénní sociální práci s jejími výhodami i limity, znají navazující služby
a dokáží navrhnout optimální síť služeb podle potřeb konkrétní lokality.
Student umí definovat komunitní práci, její východiska a metody a rozumí dopadům komunitní
práce. Reflektuje význam interkulturních souvislostí mezinárodní sociální práce a zná základní
kompetenční modely v oblasti interkulturních kompetencí.
• Etnické a národnostní menšiny na území ČR, jejich demografický profil.
• Postavení a práva národnostních a etnických menšin, mezinárodní úmluvy o jejich právech
a ochraně, základní lidskoprávní dokumenty.
• Migrace: historie a vývoj migrační a integrační politiky ČR. Současná migrace ve světě a
v Evropě, její příčiny, ekonomické, demografické a politické důsledky.
• Psychosociální aspekty migrace. Strategie adaptace.
• Sociální práce s imigranty.
• Sociální práce s uprchlíky. Uprchlictví a azylová politika EU.
• Organizace národnostních menšin v ČR a ve světě.
• Základní pojmy – sociální vyloučení, sociálně vyloučená lokalita, „etnicita“ nebo „romství“
sociálně vyloučených osob, kultura chudoby.
• Historie Romů na území ČR (se zaměřením na 20. st. a dění po roce 1989), hodnoty a zvyky.
52
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Sociálně vyloučené lokality (jaké problémy se s nimi pojí, jak se konstituují, kde vznikají a
jejich rozdílnost dle velikosti obce a dalších faktorů, jaké problémy mají běžně obyvatelé
sociálně vyloučených lokalit).
Terénní sociální práce jako základní metoda individuální sociální práce v sociálně
vyloučených lokalitách, její výhody, nevýhody a limity, nejčastěji řešené problémy, morální
dilemata spojená s výkonem terénní sociální práce.
Vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit (podpora rodin x systémové změny ve
školství).
Zaměstnávání osob ze sociálně vyloučených lokalit a dluhová problematika, sociální
podnikání – limity a výzvy.
Bezpečnost a prvky „comunitypolicing“.
Komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách.
Legislativní ukotvení, strategické dokumenty (na národní, krajské a obecní úrovni),
nadresortní přístup (Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách), tvorba
Lokálních partnerství.
Financování služeb.
Komunitní práce, modely a role komunitní práce.
Historie komunitní práce.
Komunitní práce v mezinárodním kontextu jako strategie MMSP.
Interkulturní učení.
Požadavky
Závěrečný test znalostí (minimálně 70 % úspěšnost).
Individuální a skupinové písemné práce a prezentace dle zadání vyučujícího.
DOHNALOVÁ, E. Úvod do sociální práce s migranty. Caritas, 2012.
TRBOLA, R., RÁKOCZYOVÁ, M. (eds.) Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR I.
Integrační politika. Brno: Barrister & Principal, 2011.
TRBOLA, R., RÁKOCZYOVÁ, M. (eds.) Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR II. Role
zaměstnávání a vybraných institucí v procestu integrace. Brno: Barrister & Principal, 2011.
KOLEKTIV AUTORŮ. Metody sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi. Praha: Triton, 2008.
Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostravská univerzita, 2007.
(http://www.mpsv.cz – online). ((http://www.mpsv.cz/search.php))
Kolektiv. 2007. Kdo drží Černého Petra? Sociální vyloučení vLiberci, Plzni a Ústí nad Labem. Člověk
v tísni, o.p.s., (http://www.epolis.cz – online).
((http://www.epolis.cz/page.php?location=&menu=first&id=26&publication=14))
Agentura pro sociální začleňování. Příručka pro obce. Praha: 2012.
STRAKOVÁ, J. (ed.). Otevírání školy všem dětem. Možnosti a příklady práce se sociálně a kulturně
znevýhodněnými dětmi. Praha: Příručka vznikla v rámci projektu Škola pro všechny II, Aisis,o.s.,
2008.
COX, D., PAWAR, M. International Social Work. Issues, Strategies and Programs. New York: Sage
Publications, 2006.
HARTL, P. Komunita občanská a komunita terapeutická. Praha: Slon, 1997.
BYRAM, M., NICHOLS, A., STEVENS, D. Developing Intercultural Competence in Practice. Multilingual
Matters LTD. UK, 2001.
PRŮCHA, J. Interkulturní kompetence. Praha: Grada. 2010.
GOJOVÁ, A.Teorie a modely komunitní práce. Ostrava: Ostravská Univerzita, 2006.
Šišková, T. ed. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.
www.mkc.cz - seznam všech organizací národnostních menšin u nás
www.migraceonline.cz
www.epolis.cz
www.ceskaghetta.cz
53
www.clovekvtisni.cz
www.vláda.cz - poradní orgány: Rada vlády pro národnostní menšiny, Rada vlády ČR pro záležitosti
romské komunity
http://www.mvcr.cz/o-nas-azyl-a-migrace.aspx (Azyl a migrace)
www.suz.cz (Správa uprchlických zařízení)
www.cizinci.cz
www.domavcr.cz
www.unhcr.cz
www.varianty.cz
www.romea.cz
www.migrationinformation.org
www.mezikulturnidialog.cz
MACHALOVÁ, T. A KOL. Lidska práva proti rasismu. Brno: Doplněk, 2001.
POSPÍŠIL, I.Práva národnostních menšin. Praha: Eurolex, 2006.
SIROVÁTKA, T. Menšiny a marginalizované skupiny v České Republice. Brno: MU, 2002.
BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK, 2003.
NAVRÁTIL, P., MUSIL, L. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. In Sociální studia. Sborník FSS
MU. Brno: MU, 2000, s. 127-163.
RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. (eds.). Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Slon,
2009.
HENDRIKS, M. Sociální práce s uprchlíky. Praha: PPU ČHV, 1996.
BARŠA, P., STRMISKA, M. Národní stát a etnický konflikt: politologická perspektiva. Brno: Centrum pro
studium demokracie a kultury, 1999.
DOMINELLI, L., LORENZ, W., SOYDAN, H. (eds.) Beyond Racial Divides: Ethnicities in Social Work Practice.
Aldershot: Ashgate, 2001.
GABAL, I. A KOL. Etnické menšiny ve střední Evropě. Praha: G plus G, 1999.
Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se
zdůrazněním zajištění potřeby bydlení (edice dobré správní praxe). 2009. Kancelář veřejného
ochránce práv.
GABAL, I., ČADA, K., SNOPEK, J. Klíč k posílení integrační politiky obcí; sociální vyloučení Romů a česká
společnost. OTEVŘENÁ SPOLEČNOST, O.P.S., 2008.
GOJOVÁ, A. (ed.). Sborník studijních textů pro sociální kurátory. Ostravská univerzita, Fakulta
sociálních studií – centrum pro podporu projektů, 2009.
HUBÁLEK, M., ŠTĚPÁNKOVÁ, M., ZAMBOJ, L. Trh práce & diskriminace. Praha: poradna pro
občanství/občanská a lidská práva, 2008.
KolektivRomové, bydlení, soužití. Praha: Socioklub, 2000.
KOŠÁK, P. (ed.). Program podpory vzdělávání v rodinách, průvodce praxí a metodikou. Člověk v tísni,
o.p.s., 2008.
MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L. A KOL. Interkulturní psychologie. Rozvoj interkulturní senzitivity.
Praha: Univerzita Karlova – Karolinum, 2007.
NEČAS, C. Romové v České republice včera a dnes. Olomouc: 1995.
Profesní dovednosti terénních pracovníků, sborník studijních textů. Ostravská univerzita, Zdravotně
sociální fakulta – katedra sociální práce, 2008.
SCHURINGA, L. Komunitní práce a inkluze Romů. Ostrava: Radovan Goj, 2007.
ŠIMÁČEK, M. Co jsou česká ghetta? http://www.epolis.cz (online)
SIROVÁTKA, T. (ed.). Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin.
Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004.
DELGADO, M. Community Social Work Practice in An Urban Context. New York: Oxford University
Press, 1999.
HEALY, L. M. International Social Work. Professwional Action in an Interdependent World. New York:
Oxford University Press, 2001.
54
Teorie a metody mezinárodní sociální práce III
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
P
5.
Vyučující
Mgr. Ing. Květoslava Princová, Ph.D., Mgr. Dita Palaščáková
Cíle
1. Umožnit studentům reflektovat obsah výuky MMSP v kontextu zkušeností ze zahraničních
praxí.
2. Naučit studenty identifikovat a reflektovat hodnoty, strategie a metody (zplnomocnění,
budování kapacit, svépomocné skupiny, komunitní práce, antiopresivní přístupy) MMSP
využívané v ČR i zahraničí.
3. Reflektovat se studenty význam interkulturních kompetencí v praxi sociálního pracovníka.
Způsobilosti
Student zná a vysvětlí strategie a metody MMSP na příkladech z praxe (zplnomocnění, budování
kapacit, svépomocné skupiny, komunitní práce, antiopresivní přístupy).
Student identifikuje strategie metody MMSP využívané v ČR a v zahraničí s využitím osobní
zkušenosti z odborné praxe.
Student reflektuje vlastní interkulturní způsobilost a vysvětlí interkulturní souvislosti MMSP.
Strategie a metody MMSP (zplnomocnění, budování kapacit, svépomocné skupiny, komunitní
práce, antiopresivní přístupy) v kontextu zkušeností ze zahraničních praxí.
Interkulturní kompetence – různé modely.
Požadavky
Zpracování písemné práce dle zadání vyučující (reflexe vlastních zkušeností ze zahraniční praxe
v kontextu metod MMSP).
Závěrečný test znalostí (min. 70 % úspěšnost).
Základní literatura:
PRŮCHA, J. Interkulturní kompetence. Praha: Grada. 2010.
GOJOVÁ, A. Teorie a modely komunitní práce. Ostrava: Ostravská Univerzita, 2006.
DELGADO, M. Community Social Work Practice in An Urban Context. New York: Oxford University
Press, 1999.
HEALY, L. M. International Social Work. Professwional Action in an Interdependent World. New York:
Oxford University Press, 2001.
HARTL, P. Komunita občanská a komunita terapeutická. Praha: Slon, 1997.
55
Sociální politika I
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Povinná literatura (viz níže) – kontrola test.
Vyučující
Mgr. Ing. Jan Říkovský
Forma výuky
1.
P+C
Cíle
Cílem předmětu v daném období je seznámit studenty se základními funkcemi a principy sociální
politiky a vybavit je znalostmi o sociální a ekonomické podmíněnosti opatření v oblasti sociální
politiky takovým způsobem, aby byli schopni těchto poznatků využívat v přímé praxi při řešení
konkrétních sociálních problémů. Postupně jsou probírána témata:
- Co je sociální politika? Vymezení pojmu sociální politika, základní charakteristiky sociální politiky,
funkce sociální politiky.
- Vymezení pojmů, které teorie a praxe sociální politiky používá: sociální bezpečí a sociální
suverenita, sociální jistoty, sociální práva; sociální potřeby, sociální situace, životní úroveň,
sociální dezintegrace; vznik a typy sociálních událostí a situací, sociální rizika, problémové
události, preventivní role sociální politiky, záchranná sociální síť, instituce sociální politiky.
- Vztah sociální politiky a ostatních společenských věd – ekonomie, sociologie, demografie,
sociální a demografická struktura společnosti, sociální politika jako proces.
- Funkce, cíle a efekty sociální politiky: typologie funkcí (ochranná, redistributivní, homogenizační,
aktivizační, preventivní), vývoj typů sociální politiky v závislosti na dominantní funkci, typologie
cílů a jejich vztah k funkcím sociální politiky.
- Principy sociální politiky: přehled jednotlivých principů, jejich vzájemná podmíněnost, návaznost
na trendy v sociální politice, sociální solidarita a redistribuce z hlediska tvorby a čerpání státního
rozpočtu.
- Aktéři sociální politiky: rozlišení subjektů a objektů, jejich uplatnění v závislosti na funkcích,
cílech a principech (subjekty: mezinárodní organizace, stát, kraje a obce, nestátní organizace – tj.
Charita, ostatní NGO, firmy, stavovská a profesní sdružení).
- Nástroje sociální politiky: třídění podle délky jejich působnosti, druhu jejich působení (sociálněprávní ochrana, sociální dávky, sociální služby), nástroje jednotlivých aktérů sociální politiky.
- Problematika chudoby a sociálního vyloučení: koncepty chudoby, měření chudoby, nástroje pro
marginalizaci chudoby.
- Historický vývoj sociální politiky: od starověku až do současnosti.
- Sociální stát: definice, východiska, vývoj sociálního státu, základní charakteristiky, typologie
sociálního státu, krize sociálního státu, současnost a budoucnost sociálního státu.
Způsobilosti
Studenti získají přehled o sociální politice jako rámci pro vykonávání sociální práce a jsou schopni
základní orientace ve všech směrech a součástech základů sociální politiky.
Požadavky
Zimní období je ukončeno písemným testem (60 % úspěšnost).
Povinná literatura
KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010.
TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010.
56
BRDEK, Miroslav, Hana JÍROVÁ a Vojtěch KREBS: Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI,
2002.
POTŮČEK, Martin: Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010.
BUCHTOVÁ, Božena: Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha:
Grada, 2002.
DRBAL, Ctibor: Česká zdravotní politika a její východiska. Praha: Galén, 2005.
GIDDENS, Antony: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta, 2004.
KELLER, Jan: Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011.
KELLER, Jan: Soumrak sociálního státu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009.
KELLER, Jan a Lubor TVRDÝ: Vzdělanostní společnost?: chrám, výtah a pojišťovna. Praha:
Sociologické nakladatelství, 2008.
MAREŠ, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MAREŠ, Petr: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
MATOUŠEK, Oldřich: Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007.
MOŽNÝ, Ivo: Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MUNKOVÁ, Gabriela a kol.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova
v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004.
POTŮČEK, Martin: Křižovatky české sociální reformy. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
POTŮČEK, Martin a kol. Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg, 2003.
POTŮČEK, Martin: Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada, 2007.
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova
univerzita, 2003.
SIROVÁTKA, Tomáš a Ondřej HORA: Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno:
Masarykova univerzita, 2008.
TOMEŠ, Igor a Kristina KOLDINSKÁ: Sociální právo Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2003.
TOMEŠ, Igor: Sociální správa: úvod do teorie a praxe. Praha: Portál, 2009.
VEČEŘA, Miloš: Sociální stát: východiska a přístupy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
Časopisy
Sociální politika
Sociologický časopis
Platná legislativa sociálního zabezpečení a legislativa související
Webové portály
http://portal.mpsv.cz/
http://europa.eu/
http://www.mzcr.cz/
http://www.msmt.cz/
http://www.mmr.cz/
a další…
Studijní pomůcky
Učební text, podkladové materiály, lektorské poznámky, flipchart, odborná literatura, www zdroje,
ukázky a návody postupů
Vybavení – dataprojektor, DVD, plátno, notebook, PC
57
Sociální politika II
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Povinná literatura (viz níže) – ústní zkoušení.
Forma výuky
2.
P+C
Vyučující
Mgr. Ing. Jan Říkovský
Cíle
Učivo letního období ozřejmuje význam sociální politiky a význam aktuálních sociálních opatření ve
společnosti vzhledem k současným celospolečenským trendům. Podrobně seznamuje studenty
přednášek s dílčími oblastmi sociální politiky a významem EU v dnešním světě. Postupně jsou
probírána témata:
- Politika sociálního zabezpečení - sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc a
služby.
- Politika trhu práce - nezaměstnanost, dopady nezaměstnanosti, trh práce, aktivní a pasivní
politika zaměstnanosti, mobilita práce, ÚP a jejich význam, rekvalifikace.
- Zdravotní politika - systém zdravotní péče, poskytovatelé zdrav. péče, systém zdravotního
pojištění – hrazení péče.
- Vzdělávací politika - vzdělávací systém, nástroje vzdělávací politiky, situace v ČR a EU.
- Politika bydlení – nástroje bytové politiky, bytový fond, politiky bydlení, sociální bydlení.
- Rodinná politika – rodina, funkce rodiny, rodinná politika, vývoj modelu rodiny, gender, rovné
příležitosti žen a mužů.
- Další oblasti sociální politiky – lokální/komunální sociální politika, rozvoj občanské společnosti a
další.
- Evropské dimenze sociální politiky – EU (vznik, důležité dokumenty, fungování), cíle a priority EU
v sociální politice, nástroje EU – strukturální fondy, aktuální směřování.
Způsobilosti
Studenti získají přehled o sociální politice jako rámci pro vykonávání sociální práce a jsou schopni
základní orientace ve všech směrech a součástech dílčích oblastí sociální politiky včetně aplikace
těchto vědomostí v přímé práci s klienty.
Požadavky
Letní období je ukončeno ústní zkouškou z okruhů zahrnujících výuku předmětů Sociální politika I a
II.
Povinná literatura
KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010.
TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010.
BRDEK, Miroslav, Hana JÍROVÁ a Vojtěch KREBS: Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI,
2002.
BUCHTOVÁ, Božena: Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha:
Grada, 2002.
DRBAL, Ctibor: Česká zdravotní politika a její východiska. Praha: Galén, 2005.
GIDDENS, Antony: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá fronta, 2004.
58
KELLER, Jan: Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011.
KELLER, Jan: Soumrak sociálního státu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009.
KELLER, Jan a Lubor TVRDÝ: Vzdělanostní společnost?: chrám, výtah a pojišťovna. Praha:
Sociologické nakladatelství, 2008.
MAREŠ, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MAREŠ, Petr: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
MATOUŠEK, Oldřich: Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007.
MOŽNÝ, Ivo: Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MUNKOVÁ, Gabriela a kol.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova
v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004.
POTŮČEK, Martin: Křižovatky české sociální reformy. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
POTŮČEK, Martin a kol. Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg, 2003.
POTŮČEK, Martin: Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada, 2007.
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova
univerzita, 2003.
SIROVÁTKA, Tomáš a Ondřej HORA: Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno:
Masarykova univerzita, 2008.
TOMEŠ, Igor a Kristina KOLDINSKÁ: Sociální právo Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2003.
TOMEŠ, Igor: Sociální správa: úvod do teorie a praxe. Praha: Portál, 2009.
VEČEŘA, Miloš: Sociální stát: východiska a přístupy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
Časopisy
Sociální politika
Sociologický časopis
Platná legislativa sociálního zabezpečení a legislativa související
Webové portály
http://portal.mpsv.cz/
http://europa.eu/
http://www.mzcr.cz/
http://www.msmt.cz/
http://www.mmr.cz/
Studijní pomůcky
Učební text, podkladové materiály, lektorské poznámky, flipchart, odborná literatura, www zdroje,
ukázky a návody postupů
Vybavení – dataprojektor, DVD, plátno, notebook, PC
59
Sociální politika III
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
P
Vyučující
Martin Bednář, Ph.D.
Cíle
Rozvinout znalosti předchozího učiva do schopnosti praktického uplatnění nástrojů sociální
politiky.
Zprostředkovat takové znalosti, které umožní maximálně využít praxi v následujícím studijním
období.
Důkladně porozumět systému sociálního zabezpečení/ochrany v ČR.
Zprostředkovat důkladnou znalost problematiky sociálních služeb.
Způsobilosti
• Student rozumí systému sociálního zabezpečení/ochrany, rozumí logice návaznosti jednotlivých
nástrojů.
• Student dokáže vysvětlit systém sociálních služeb.
• Zná legislativu sociálních služeb, vč. vývoje.
• Rozumí nárokům na poskytovatele sociálních služeb vyplývající z platné legislativy.
• Zná teoretická východiska kvality sociálních služeb.
• Zná obsah standardů kvality sociálních služeb.
• Znalosti teorie sociální politiky propojuje s aktuálním systémem sociálních služeb.
Dovednosti
• poskytne sociálně právní poradenství v oblasti sociálních služeb,
• sociální služby umí využívat ve prospěch klientů,
• sociální služby umí poskytovat v souladu se zákonnými požadavky,
• v praxi dokáže naplňovat požadavky standardů kvality sociálních služeb, za tím účelem dokáže
propojovat poznatky z jednotlivých disciplín,
• sociální služby využije v rámci pomáhající intervence.
Požadavky
Aktivní účast ve výuce. Napsání průběžných kontrolních testů – minimální úspěšnost 65 %.
1. Reforma sociálního zabezpečení po roce 1989.
2. Systém sociálního zabezpečení/ochrany, veřejná správa v sociálním zabezpečení.
3. Zákon o sociálních službách.
4. Kvalita v sociálních službách a její ověřování.
5. Standardy kvality v sociálních službách.
60
Povinná literatura
BEDNÁŘ, M. Manuál zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Olomouc: CARITAS-VOŠs
Olomouc, 2011.
BEDNÁŘ, M. Kvalita v sociálních službách. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012.
DOLEŽEL, J. ed. Spravedlnost a služba. Olomouc: CARITAS-VOŠs Olomouc, 2006.
DOLEŽEL, J. ed. Spravedlnost a služba II. Olomouc: CARITAS-VOŠs Olomouc, 2008.
KOL. AUTORŮ. Standardy kvality sociálních služeb. Výkladový sborník pro poskytovatele. Praha: MPSV
ČR, 2008.
KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. Praha: C. H.Beck, 2007.
Palaščáková, D. ed. Spravedlnost a služba III. Olomouc: CARITAS-VOŠs Olomouc, 2008.
KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2009.
TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010.
Platná legislativa
časopis Sociální práce/Sociálna práca
KOL. AUTORŮ. Standardy kvality sociálních služeb-metodika pro zavádění standardu č. 2 ochrana
práv uživatelů sociálních služeb v pobytových zařízeních pro seniory. Praha: Český helsinský výbor,
2004.
KOL. AUTORŮ. Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Praha: MPSV, 2002.
MÁTL, O., JABŮRKOVÁ, M. Kvalita péče o seniory. Řízení kvality dlouhodobé péče v ČR. Praha: Galén,
2007.
MÁTL, O., JABŮRKOVÁ, M. Kvalita péče o seniory II. Řízení kvality dlouhodobé péče v mezinárodním
srovnání. Praha: Galén, 2007.
TRÖSTER, P. Právo sociálního zabezpečení. Praha: C. H. Beck, 2008.
61
Sociální politika IV
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
5.
P
Vyučující
Mgr. Martin Bednář, Ph.D.
Cíle
Rozvinout teoretické znalosti systému sociálního zabezpečení/ochrany do schopnosti praktického
uplatnění jednotlivých nástrojů sociální politiky.
Způsobilosti
Znalosti
• Student dokáže popsat vývoj a současný systém sociální ochrany/zabezpečení a veřejné správy
v oblasti sociální ochrany/zabezpečení.
• Ví, na které orgány sociální ochrany/zabezpečení se při řešení sociálních problémů klientů může
obrátit, zná jejich kompetence.
• Vysvětlí teoretická východiska a obsah zákona o životním minimu a pomoci v hmotné nouzi.
• Zná právo sociálního zabezpečení v oblasti důchodového pojištění, státní sociální podpory a
zákona o sociálním zabezpečení.
• Rozumí nástrojům sociální ochrany/zabezpečení v kontextu teorie sociální politiky.
Dovednosti
• Student vypočítá životní minimum.
• Identifikuje potřeby klienta a možnosti pomoci v probíraných oblastech (pomoc v hmotné nouzi,
důchodové pojištění, státní sociální podpora, dávky občanům se zdravotním postižením).
• Poskytne sociálně právní poradenství v oblasti pomoci v hmotné nouzi, důchodového pojištění,
státní sociální podpory a dávek občanům se zdravotním postižením.
• Znalosti sociální politiky umí propojovat s praktickými nástroji sociální ochrany/zabezpečení a
umí je využívat v práci s klienty.
Požadavky
Aktivní účast ve výuce. Zkouška z okruhů zahrnujících výuku III. a IV období., vč. prokázání
schopnosti syntézy s poznatky z prvního ročníku a praktická aplikace učiva.
1. Důchodové pojištění.
2. Státní sociální podpora.
3. Životní a existenční minimum.
4. Pomoc v hmotné nouzi.
5. Dávky osobám se zdravotním postižením.
62
Povinná literatura
KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. Praha: C. H. Beck, 2007.
KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2011.
TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2011.
TRÖSTER, P. Právo sociálního zabezpečení. Praha: C. H. Beck, 2008.
časopis Sociální práce/Sociálna práca
Platná legislativa
ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. Praha: UK, 2004.
GREGOROVÁ, Z. Důchodové systémy. Brno: Masarykova univerzita, 1998.
DLOUHÝ, J. Životní minimum. Praha: Socioklub, 1997.
KEPKOVÁ, M. Státní sociální podpora. Praha: Socioklub, 1997.
63
Sociální politika V
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
P+C
Vyučující
Mgr. Alice Musilová
Cíle
Konstrukce předmětu navazuje na předchozí studijní bloky a obsah je zaměřen na sociální pomoc
jako prvek systému sociální ochrany osob. Předmět má studentům poskytnout zejména vhled do
oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Pozornost je věnována definičnímu vymezení činnosti
jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany dětí; základním zásadám výkonu sociálně-právní
ochrany dětí; opatřením směřujícím k ochraně práv a právem chráněných zájmů dětí; systému
náhradní rodinné péče; vymezení obsahu jednotlivých forem náhradní rodinné péče a přiblížení
procesu zprostředkování; včetně sociální pomoci osobám ohroženým sociálním vyloučením či
osobám, které se ocitly v mimořádně obtížné situaci.
Způsobilosti
Studenti získají schopnost propojit základní roviny sociální politiky: obecný, teoretický základ
sledované problematiky a praktickou aplikaci získaných poznatků.
Požadavky
účast; aktivita v rámci přednášky
Ústní zkouška shrnující učivo dvou studijních období.
Definiční vymezení systému sociálně-právní ochrany dětí.
Působnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
Zásady poskytování sociálně-právní ochrany dětí.
Opatření na ochranu dětí.
Formy náhradní rodinné péče.
Proces zprostředkování náhradní rodinné péče.
Zařízení pro výkon sociálně-právní ochrany dětí.
Vymezení činností osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.
Popis systému pomoci osobám ohroženým sociálním vyloučením či osobám, které se ocitly
v mimořádně obtížné situaci.
Vymezení pozice sociálního kurátora.
64
Povinná literatura
BECHYŇOVÁ, V. Případová konference. Praha: Portál, 2012.
MAREK, Jakub, STRNAD, Aleš, HOTOVCOVÁ, Lucie. Bezdomovectví. Praha: Portál, 2010.
MATOUŠEK, Oldřich, PAZLAROVÁ, Hana. Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál,
2010.
NOVOTNÁ, Věra, BURDOVÁ, Eva. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář. Praha: Linde,
2007.
NOVOTNÁ, Věra, BURDOVÁ, Eva. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář. Praha: Linde,
2007.
NOVOTNÁ, Věra, PRUŠOVÁ, Lenka. K vybraným otázkám osvojování dětí. Praha: Linde, 2004.
NOŽÍŘOVÁ, Jana. Náhradní rodinná péče. Praha: Linde, 2012.
MATĚJČEK, Zdeněk. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál, 1994.
MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 2003.
ŠPECIÁNOVÁ, Šárka. Právní manuál pro sociálně-právní ochranu dětí. Praha: Linde, 2005.
65
Úvod do mezinárodní pomoci a spolupráce I
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P
1.
Vyučující
Cíle
Cílem je získat přehled o potřebách, na které mezinárodní pomoc a spolupráce reagují a vlastních
reakcích na tyto potřeby, seznámit se s pravidly a s mezinárodním i tuzemským systémem
fungování pomoci a spolupráce.
Způsobilosti
Student se orientuje v problematice humanitárních katastrof, zranitelnosti společností a komunit.
Zná různé druhy pomoci a umí je teoreticky aplikovat na různé druhy potřeb. Zná vývoj
humanitární pomoci i pravidel jejího poskytování. Zná velké mezinárodní humanitární organizace,
jejich projekty a systém spolupráce v mezinárodních sítích.
Příčiny, vývoj a druhy pomoci a spolupráce.
Červený kříž a Humanitární právo.
Lidská práva a lidskoprávní dokumenty.
Pravidla poskytování humanitární pomoci – Code of Conduct.
Projekt Sphere a Humanitární Charta.
Velké mezinárodní humanitární organizace a spolupráce v sítích.
Požadavky
Skupinová prezentace mezinárodní humanitární organizace, test na požadovaný počet bodů.
Povinná literatura
PRINCOVÁ, Květoslava. Úvod do zahraniční pomoci s důrazem na etiku jejího poskytování.
Olomouc: CARITAS-VOŠ sociální Olomouc, 2012.
BAŠTECKÁ, Bohumila a kol. Terénní krizová práce. Praha: Grada publishing, a.s., 2005.
PROJEKT SPHERE: Humanitární charta a minimální standardy pro humanitární pomoc. Praha:
Sdružení česká katolická charita, 2003.
www.sphereproject.org
http://ec.europa.eu/echo
www.helcom.cz
www.cck-cr.cz
Dopopručená literatura
Rufin, J. L´aventure humanitaire. Paris: Gallimard, 1994.
Poledne, A. Největší katastrofy 20. století. Praha: Volvox Globator, 2001.
COLLIER, Paul. Miliarda nejchudších. Praha: Vyšehrad, 2009.
EASTERLY, William. Břímě bíleho muže. Praha: Academia, 2010.
URBAN, Jan. Extrémy a lidé blízcí. Rozhovor se Šimonem Pánkem. Praha: Galén, 2008.
66
Úvod do mezinárodní sociální a humanitární práce II
Typ předmětu
povinný
2.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
P+S
Vyučující
Cíle
Cílem je získat přehled o potřebách, na které mezinárodní pomoc a spolupráce reagují a vlastních
reakcích na tyto potřeby, seznámit se s pravidly a s mezinárodním i tuzemským systémem
fungování pomoci a spolupráce. Úvod do mezinárodní pomoci a spolupráce I i II směřují k témuž
cíli.
Způsobilosti
Student zná národní a mezinárodní platformy a instituce v mezinárodní pomoci a spolupráci, jejich
fungování a vzájemnou spolupráci. Zná financování humanitární pomoci. Zná důležitost prevence
pro řešení krizí a orientuje se v preventivních programech. Zná základy a principy rozvojové
spolupráce a ví, v čem jsou odlišnosti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Zná základní
principy a etický rámec, v rámci kterého je MSHP poskytována, Humanitární chartu i minimální
standardy pro humanitární pomoc. Orientuje se v prevenci krizí a ve struktuře a fungování
krizového záchranného systému v ČR.
Mezinárodní platformy a instituce a jejich fungování a spolupráce v humanitární pomoci a
spolupráci (OSN, ECHO, FoRS, CONCORD, VOICE, vlády, velvyslanectví).
Financování humanitární pomoci: příklady, zákony, pravidla, motivace.
Rozvojová spolupráce: základy a specifika, návaznosti.
Rozdíly mezi financováním humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.
Mezinárodní sociální práce: základní strategie a přístupy.
Důležitost prevence, příklady preventivních programů.
Sphere Project, Humanitární Charta, Minimální standardy v humanitární pomoci.
Krizová pomoc a krizové řízení v ČR.
Požadavky
Splnění podmínek písemné zkoušky.
Povinná literatura
THE SPHERE PROJECT: Humanitarian Charter and Minimum Standards in Humanitarian Response.
Practical Action Publishing United Kingdom, 2011.
COX, David; PAWAR, Manohar. International Social work. Sage Publications, 2006. str. 1 – 45.
PRINCOVÁ, Květoslava. Místo sociální práce v mezinárodní pomoci a spolupráci. Sociální
práce/Sociálná práca. 4/2009, roč. 9, str. 63 – 70.
PRINCOVÁ, Květoslava. Recenze: International Social Work. Sociální práce/Sociálná práca. 4/2009,
roč. 9, str. 146-148.
67
Zákony:
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do
zahraničí
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení
Webové stránky: příklady
http://concordeurope.org
www.un.org
www.fors.cz
DUŠKOVÁ, Lenka a kol. Encyklopedie rozvojových studií. Olomouc: UP, přírodovědecká fakulta,
Katedra rozvojových studií, 2011.
MAREK, Jindřich. Krvavé mise OSN. Praha: XYZ, 2010.
68
Management projektového cyklu v humanitární pomoci
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
S
3.
Vyučující
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s tvorbou projektu a s jeho řízením ve specifických
podmínkách humanitární pomoci.
Způsobilosti
Výuka probíhá formou případové studie humanitární katastrofy.
Kontext a jednotlivé fáze projektového cyklu.
Shromažďování dat, jejich analýza a problémový strom.
Řešení problémů za pomocí minimálních standardů.
Vypracování opatření formou logického rámce.
Tabulka aktivit, harmonogram prací a rozpočet.
Analýza rizik.
Realizace.
Monitoring a evaluace.
Další aplikace a použití.
Požadavky
Samostatné vypracování jednoduchého projektu včetně návrhu monitoringu a evaluace.
Povinná literatura
PROJEKT SPHERE: Humanitární charta a minimální standardy pro humanitární pomoc. Praha:
Sdružení česká katolická charita, 2003.
THE SPHERE PROJECT: Humanitarian Charter and Minimum Standards in Humanitarian Response.
Practical Action Publishing United Kingdom, 2011.
www.alnap.org
NOHA – Network on Humanitarian Assistance. Management in Humanitarian Assistance.
Luxemburg: Office for Official Publication of European Commitee.
Impact Measurement and Accountability in Emergencies: The Good Enough Guide. Oxfam GB, 2007.
69
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
6.
P
Vyučující
Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc.
Cíle
Cílem předmětu je seznámit se se specifickými přístupy a metodami rozvojové spolupráce.
Způsobilosti
Student zná základní přístupy v rozvojové spolupráci, zná rozvojovou spolupráci ČR a umí své
znalosti aplikovat formou rozvojového projektu.
Požadavky
Návrh rozvojového projektu (seminární práce), aktivní přístup k diskusím v rámci předmětu.
Přehled hlavních témat
- Rozvojové teorie a strategie.
- Oficiální rozvojová spolupráce.
- Role vybraných mezinárodních organizací v rozvojové spolupráci.
- Role nevládních organizací v rozvojové spolupráci.
- Nové modality v rozvojové spolupráci a alternativní přístupy.
- Zahraniční rozvojová spolupráce ČR.
- Řízení projektového cyklu v rozvojové spolupráci.
- Evaluace rozvojových programů a projektů.
Povinná literatura
Easterly, William (ed.) Reinventing foreign aid. Cambridge, MA. London: The MIT Press, 2008.
Dušková, Harmáček, Krylová, Opršal, Syrovátka, Šafaříková. Encyklopedie rozvojových studií.
Olomouc: Přírodovědecká fakulta UP, 2011.
Jelínek, P. a kol. Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky.
Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2006.
Riddell, R. C. Does foreign aid really work? Oxford: Oxford University Press, 2008.
Presto, P. W. Development theory: an introduction. Oxford; Maizen, Mass.: Blackwell Publishing,
1996.
Degnbol-Martinussen, Jl, Engberg-Pedersen, P. Aid: understanding international development
cooperation. London; New York: Zed Books, 2003.
70
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
P
Vyučující
PhDr. Mirka Nečasová, Ph.D.
Cíle
Předmět je úvodem k reflexi profesní hodnotové orientace. Hlavním cílem předmětu je podpořit
u studentů schopnost sebepoznání a činění informovaných rozhodnutí v oblasti etických problémů
a dilemat, které vyvstávají při výkonu sociální práce. Studenti jsou vedeni k porozumění významu
etických teorií pro praktický výkon profese sociální práce, aplikaci poznatků z etických teorií na
příklady z praxe a uvědomění si vlastních hodnot a teoretického zázemí, ze kterého tyto hodnoty
vycházejí. Takto předmět přispívá k mravní kompetenci v osobním a profesním životě.
Způsobilosti
Student rozumí obsahu a předmětu zkoumání etiky.
Student reflektuje význam a praktické využití základních etických kategorií a etických teorií.
Student dokáže reflektovat etická dilemata a etické problémy v praxi sociálního pracovníka.
Jednotlivá témata:
Význam a uplatnění etiky v sociální práci.
Etika a morálka z obecného pohledu.
Základní etické teorie.
Hodnoty v sociální práci a proměna přístupu k hodnotám v rámci její historie.
Přístupy k praxi a pojetí uživatele služby.
Profesní normy.
Etická dilemata v sociální práci.
Požadavky
Četba povinné literatury, plnění průběžně zadávaných úkolů a úspěšné zvládnutí závěrečného
testu (požaduje se minimálně 60 % úspěšnost).
Povinná literatura
ANZENBACHER, A. 1994. Úvod do etiky. Praha: Zvon, vybrané části.
FISCHER, O., MILFAIT, R. 2008. Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, vybrané části.
HENRIKSEN, J.-O., VETLESEN, A. J. 2000. Blízké a vzdálené. Boskovice: Albert, Podané ruce, vybrané
části.
NEČASOVÁ, M. Respekt ke klientovi na praktickém příkladu kvality života seniorů v domově.
Sociální práce/Sociálna práca, Brno: ASVSP, 4/2004, s. 39-54.
NEČASOVÁ, M. 2001. Úvod do filozofie a etiky sociální práce. Brno: MU, vybrané části.
NEČASOVÁ, M. 2008. Profesionalismus a etické kodexy v sociální práci. In FISCHER, O., MILFAIT, R.
a kol. Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, strany 72–94.
NEČASOVÁ, M., DOHNALOVÁ, Z., TALAŠOVÁ, R. Využití vybraných etických teorií v praxi sociální
práce. Sociální práce/Sociálna práca, Brno: ASVSP, 3/2010, s. 76–87.
BANKS, S. 2004. Ethics, Accountability and the Social Professions. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
BANKS, S. 2006. Ethics and Values in Social Work. London: Palgrave Macmillam Press.
71
BECKETT, Ch., MAYNARD, A. 2005. Values and Ethics in Social Work. London: Sage.
CLARK,C. L. 2000. Social Work Ethics. Politics, Principles, and Practice. London: Macmillan Press.
FISCHER, O., MILFAIT, R. 2008. Etika pro sociální práci. Praha: Jabok.
HEIDBRINK, H. 1996. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál.
HENRIKSEN, J.-O., VETLESEN, A. J. 2000. Blízké a vzdálené. Boskovice: Albert, Podané ruce.
HUGMAN, R. 2005. New Approaches in Ethics for the Caring Professions. Basingstoke: Palgrave
Macmillan.
JANKOVSKÝ, J. 2003. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton.
JINEK, J., KŘIŠŤAN, A. Etická teorie a její aplikace - problém pro sociální práci. Sociální
práce/Sociálna práca, Brno: ASVSP, 2/2011, s. 125-132.
MÁTEL, A. a kol. 2010. Etika sociálnej práce. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžbety.
MUSIL, L. 2004. „ráda bych vám pomohla, ale...“ Dilemata práce s klienty v organizacích. Brno:
Marek Zeman.
REAMER, F. G. 1995. Social Work Values and Ethics. New York: Columbia University Press.
THOMPSON, M. 2004. Přehled etiky. Praha: Portál.
72
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
S
Vyučující
Cíle
Poznat pravidla, kterými se řídí zahraniční pomoc a spolupráce a orientovat se ve složitých
situacích mezinárodních vztahů a jiných kultur.
Způsobilosti
Student bude znát teorie, pravidla a kodexy nutné pro správné poskytování pomoci. Student bude
umět identifikovat problémy, které vznikají při poskytování zahraniční pomoci a bude schopen
hledat a nacházet možná řešení. Naučí se rozpoznávat možná úskalí, která při poskytování pomoci
na globální úrovni vznikají a hledat kulturně citlivé způsoby pomoci.
Etika zahraniční pomoci staví na znalostech z předchozích předmětů, které se týkají filozofie a etiky
a na zkušenostech studenta z dlouhodobé zahraniční praxe.
Hodnoty univerzální a hodnoty podmíněné kulturou.
Etické teorie, etický diskurs v zahraniční pomoci.
Problémy spojené s financováním a fundraisingem, s rozhodovacím procesem, zodpovědností.
Problémy spojené se samotným poskytováním pomoci.
Problémy práce v jiných kulturách, v prostředí konfliktů nebo po konfliktech.
Etické kodexy.
Případové studie.
Požadavky
Seminární práce – popis etického problému, se kterým se studenti setkali na zahraniční praxi.
Povinná literatura
Anderson, M. B. Do no harm. Lynne Rienner Publishers, Inc., 1999.
SLIM, Hugo. Not Philanthropy But Rights. The International Journal of Human Rights, 6, 2002, 2, s.
1-22.
Terry, F. Condemned to Repeat? Cornell University Press, 2002.
Bell, D. A., Coicaud, J. Ethics in Action. Cambridge University Press, 2007.
Lederach, J. P. The Moral Imagination. Oxford University Press, 2005.
73
Odborná praxe I
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Jiný způsob vyjádření rozsahu 8 hod.
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
1.
S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Hana Štěpánková
Cíle
Odborná praxe I je organizována jako přípravný seminář pro vlastní praxi, na kterou pak studenti
odchází v dalším období. Cílem Odborné praxe I je seznámit studenty 1. ročníku se systémem
praktického vzdělávání a jeho specifiky vyplývající zejména z dlouhodobé zahraniční praxe v dalším
ročníku. Vyučující se studenty se věnují významu praktického vzdělávání v rámci studia, otevírají
témata kompetencí, procesu učení i toho jak se pozná dobrá sociální práce a dobrý sociální
pracovník, seznamují se s povinnými výukovými cíli pro praxi v dalších obdobích. Provázení
odbornými praxemi je organizováno skupinově a individuálně a podílí se na něm učitel praxe.
Každý student má nárok na individuální konzultace vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor
během individuálního rozhovoru studentovi poskytuje prostor a vede ho při prozkoumávání sebe
sama – své motivace, vzdělávacích potřeb, výsledků růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu
se vzdělávacími cíli školy. Skupinová práce se zaměřuje na seznámení se s metodikou praktického
vzdělávání (stanovování vzdělávacích cílů, uzavírání kontraktu, způsoby dokazování naplněných
cílů, sebehodnocení a hodnocení studenta na praxi).
Způsobilosti
Student rozumí metodickému a organizačnímu rámci praktického vzdělávání a disponuje
kompetencemi, které využívá při specifikaci vlastní motivace pro danou oblast sociální práce,
stejně jako při reflexi svých silných a slabých stránek, jako důležitých složek ve výkonu profese
sociálního pracovníka.
Požadavky
100 % účast na semináři.
HAVRDOVÁ, Z. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium, 1999.
PALAŠČÁKOVÁ, D. a kol. Průvodce praktickým vzděláváním na CARITAS- VOŠs Olomouc, 2012.
KAHÁNKOVÁ J. A KOL. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci. Ostrava: Katedra
sociální práce, ZSF Ostravská univerzita, 2007.
MAROON, I., MATOUŠEK, O., PAZLAROVÁ, H. Vzdělávání studentů sociální práce v terénu. Model pro
supervizi. Praha: Karolinum, 2007.
74
Odborná praxe II
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
OP+S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Hana Štěpánková
Předmět Odborná praxe II se skládá ze tří částí:
- Odborná praxe: 80 h (2 týdny)/studijní období
- Seminář provázení odbornou praxí: 7 h/studijní období
- Supervize odborné praxe – 2 h/studijní období
Cíle
Cílem Odborné praxe II je seznámení se s různými zařízeními, poskytující sociální služby širokému
spektru klientů. I přesto, že se studenti tohoto vzdělávacího programu budou v průběhu studia
orientovat spíše na sociální práci, která se týká migrantů, uprchlíků a národnostních menšin, je
žádoucí, aby poznali i jiný druh sociální práce, jako je práce se seniory, s lidmi s postižením, různá
poradenská zařízení, azylová zařízení, apod. Studenti si volí pracoviště z nabídky školy.
V souladu s tím sleduje Odborná praxe také získávání konkrétních praktických kompetencí
sociálního pracovníka, jež vychází ze školou stanovených cílů učení, které jsou součástí metodické
příručky pro provázení studentů odbornou praxí. Důkazy o splnění vytýčených cílů jsou součástí
zprávy z praxe a hodnocení studenta mentorem. Oba tyto dokumenty student následně zakládá do
svého portfolia.
Odbornou praxi studentů na pracovišti doprovází také seminář, v rámci kterého se student
seznamuje se smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem. Vyučující se studenty
se věnují tématu, jak se pozná dobrá sociální práce a dobrý sociální pracovník a seznamují se
s povinnými výukovými cíli pro praxi. Provázení odbornými praxemi je organizováno skupinově a
individuálně a podílí se na něm učitel praxe. Každý student má nárok na individuální konzultace
vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor během individuálního rozhovoru studentovi
poskytuje prostor a vede ho při prozkoumávání sebe sama – své motivace, vzdělávacích potřeb,
výsledků růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli školy. Skupinová práce
se zaměřuje na seznámení se s metodikou praktického vzdělávání (stanovování vzdělávacích cílů,
uzavírání kontraktu, způsoby dokazování naplněných cílů, sebehodnocení a hodnocení studenta na
praxi).
Supervize odborné praxe studentů probíhá v malé supervizní skupině v počtu max. 12 studentů
pod vedením kvalifikovaného supervizora, popřípadě individuálně. Studenti, škola a supervizor
podepisují trojstranný kontrakt a studenti formulují zakázku pro supervizi.
Způsobilosti
Student rozumí metodickému a organizačnímu rámci praktického vzdělávání a disponuje
kompetencemi, které vychází ze školou stanovených cílů učení. V souvislosti se supervizí umí
spolupracovat při vytváření supervizního kontraktu, využívat reflexi a získanou zpětnou vazbu pro
rozvoj vlastních odborných kompetencí v praxi sociální práce, aktivně spolupracovat v supervizní
skupině.
Požadavky
100 % účast na odborné praxi, supervizi, odevzdání portfolia.
75
KAHÁNKOVÁ J. A KOL. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci. Ostrava: Katedra
76
Odborná praxe III
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
OP+S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Hana Štěpánková, Mgr. Ing. Jan Říkovský, Mgr. Ing. Květoslava
Princová, Ph.D.
Předmět Odborná praxe III se skládá ze tří částí:
- Odborná praxe: 80 h (2 týdny)/studijní období
- Seminář provázení odbornou praxí: 7 h/studijní období
- Supervize odborné praxe – 4 h/studijní období
Cíle
Cílem Odborné praxe III je u studentů 2. ročníku seznámení se zařízeními poskytující sociální služby
migrantům, uprchlíkům, národnostním menšinám, obchodovaným lidem nebo v oblasti
humanitární či rozvojové pomoci. Student si volí pracoviště z nabídky školy, přičemž na tomto
pracovišti tráví souvisle dva týdny.
Cílem dvoutýdenní praxe studentů v těchto typech zařízení je nabytí praktických kompetencí,
důležitých pro sociální práci v interkulturním prostředí a s mezinárodním přesahem. Tyto
kompetence vychází ze školou stanovených cílů učení, které jsou součástí metodické příručky pro
provázení studentů odbornou praxí. Důkazy o splnění vytýčených cílů jsou součástí zprávy z praxe
a hodnocení studenta mentorem. Oba tyto dokumenty student následně zakládá do svého
portfolia.
Odbornou praxi III na pracovišti doprovází také seminář, v rámci kterého se student seznamuje
s povinnými výukovými cíli pro praxi. Provázení odbornými praxemi je organizováno skupinově a
individuálně a podílí se na něm učitel praxe. Každý student má nárok na individuální konzultace
vztahující se k praxím se svým tutorem. Tutor během individuálního rozhovoru studentovi
poskytuje prostor a vede ho při prozkoumávání sebe sama – své motivace, vzdělávacích potřeb,
výsledků růstu na cestě k dobré sociální práci v souladu se vzdělávacími cíli školy. Skupinová práce
se zaměřuje na seznámení se s metodikou praktického vzdělávání (stanovování vzdělávacích cílů,
uzavírání kontraktu, způsoby dokazování naplněných cílů, sebehodnocení a hodnocení studenta na
praxi). Část semináře je věnována přípravě na zahraniční praxe v letním studijním období.
Supervize:
Supervize odborné praxe studentů probíhá v malé supervizní skupině v počtu max. 12 studentů
pod vedením kvalifikovaného supervizora, popřípadě individuálně. Studenti, škola a supervizor
podepisují trojstranný kontrakt a studenti formulují zakázku pro supervizi.
Způsobilosti
Student rozumí metodickému a organizačnímu rámci další fáze jeho praktického vzdělávání.
Disponuje kompetencemi, které vychází ze školou stanovených cílů učení a které reflektují
specifika sociální práce s menšinami a cizinci. V souvislosti se supervizí umí spolupracovat při
vytváření supervizního kontraktu, využívat reflexi a získanou zpětnou vazbu pro rozvoj vlastních
odborných kompetencí v praxi sociální práce a aktivně spolupracovat v supervizní skupině.
100 % účast na praxi, supervizi, odevzdání portfolia.
77
KAHÁNKOVÁ J. a kol. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci. Ostrava: Katedra
Maroon, I., Matoušek, O., Pazlarová, H. Vzdělávání studentů sociální práce v terénu. Model pro
supervizi.Praha: Karolinum, 2007.
78
Odborná praxe IV
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
4.
OP+S
Vyučující
Mgr. Daniela Růžičková, Mgr. Hana Štěpánková, Mgr. Ing. Jan Říkovský, Mgr. Ing. Květoslava
Princová, Ph.D.
Předmět Odborná praxe IV se skládá ze dvou částí:
- Odborná praxe: 520 h (13 týdnů)
- Přípravný a supervizní týden – 80 h (2 týdny)
Cíl
Odborná praxe IV probíhá po větší část doby v zahraničí (minimálně 7 týdnů z celkových 13 tráví
student povinně v zahraničí, zbývající dobu může působit na pracovišti v ČR). Studenti vykonávají
svou praxi buďto ve zranitelných zemích, nebo v zemích ES/EU v zařízeních pomáhajících
migrantům/etnickým menšinám. Student si může praxi vybrat sám nebo využít nabídky školy.
Škola disponuje katalogem pracovišť cca v 30 zemích světa. Je možno využít také pracovišť, které
se nabízí v rámci programu Erasmus v rámci ES/EU včetně Turecka. Cílem praxí je rozšířit a
prohloubit profesní a osobní růst v oblasti mezinárodní sociální práce a humanitární pomoci na
základě stanovení povinných a individuálních vzdělávacích cílů pro praxi. Vlastní praxe doprovází
tzv. Přípravný a Supervizní týden:
Přípravný týden – jde o týden blokové výuky předcházející odjezdu studentů na zahraniční praxi.
V tomto týdnu studenti prochází intenzívní sociokulturní přípravou, dostávají poslední důležité
instrukce před odjezdem organizačního, ale i bezpečnostního rázu, dokončují formulaci svých cílů
učení v rámci individuálního tutoringu, vyřizují potřebnou administrativní agendu, atd.
Supervizní týden – jde o týden blokové výuky, který následuje po návratu studentů z praxe.
Zahrnuje evaluační setkání studentů s učiteli, reflexe cílů učení a procesu jejich dosahování během
praxe, diskuse nad hodnocením studentů, kontrola portfolia, apod. Součástí celého týdne je i
povinná skupinová, příp. individuální supervize.
Součástí může být monitoring studenta na pracovišti, kdy se setkává student – mentor – tutor a
reviduje se dosavadní průběh praxe a naplňování cílů. Tutoři jsou odborníci na problematiku
sociální práce, rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ve vybraných zemích.
Způsobilost
Student se orientuje v metodickém a organizačním rámci praktického vzdělávání ve 2. ročníku,
naplňuje školou požadované kompetence vyplývající ze stanovených cílů učení pro zahraniční
praxi.
Požadavky
100 % účast na praxi i na Přípravném a Supervizím týdnu, odevzdání portfolia.
PALAŠČÁKOVÁ, D. a kol. Průvodce praktickým vzděláváním na CARITAS-VOŠs Olomouc, 2012.
79
KAHÁNKOVÁ J. a kol. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci. Ostrava: Katedra
80
Blok expertů I
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Jiný způsob vyjádření rozsahu 1 týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
P
Vyučující
Mgr. Ing. Květoslava Princová, Ph.D.; Mgr. Jana Synková
Cíle
Cílem Bloku expertů je umožnit studentům setkání s významnými odborníky (akademiky i praktiky)
z oboru mezinárodní sociální práce, humanitární práce či rozvojové spolupráce, problematiky
migrace a menšin, lidských práv, atd. a to nejen z ČR, ale z Evropy i z dalších zemí.
Způsobilosti
Studenti získají širší a aktuální přehled o svém oboru a jeho využití, sdílení praktické zkušenosti
umožní lepší zapamatovatelnost teoretických znalostí a je motivací k dalšímu studiu.
Přehled hlavních témat (příklady)
Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce (působení organizací).
Mezinárodní sociální práce a problematika migrace a menšin.
Lidskoprávní problematika.
Občanská společnost.
Problematika mezinárodních vztahů.
Rasismus a xenofobie.
Spolupráce armády a humanitárních pracovníků.
Kaplanství v armádě a v nemocnicích.
Problematika kulturních odlišností.
Požadavky
100 % účast
Formou výuky jsou přednášky expertů. Vzhledem k tomu, že se účastní vždy všechny ročníky
vzdělávacího programu Sociální a humanitární práce, jsou zváni každým rokem jiní „experti“ –
zkušení profesionálové či akademici. Tento formát výuky dává možnost dlouho dopředu přednášky
vyjednat a získat tak profesionály, kteří by běžné výuky z časových důvodů nebyli schopni. Jedná se
o přednášky, které trvají 6–8 hodin a jsou pro cca 70 studentů vzdělávacího programu (jsou
oteřeny i pro veřejnost). Součástí přednášek bývá i doporučená literatura z oboru.
81
Blok expertů II
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
4.
P
Vyučující
Cíle
Způsobilosti
Požadavky
100 % účast
82
Blok expertů III
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
P
Vyučující
Cíle
Způsobilosti
Požadavky
100 % účast
83
Typ předmětu
povinný
3.
2+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P+S
Aktivní účast při hodinách
Vyučující
Mgr. Miloslava Šotolová, Mgr. Miroslava Petřeková, Mgr. Hana Štěpánková, PhDr. Denisa
Pastuszaková, Ph.D.
Předmět Posouzení situace klienta se zaměřuje na celkové vnímaní klienta v sociální práci, tedy
z pohledu bio-psycho-sociálně-spirituálního. Jednotlivá témata pomohou studenům k uvědomění
si situace člověka v komplexním pohledu. Dovednost správně posoudit životní situaci klienta je
důležitá především v úvodní fázi intervence s klientem, kdy na základě posouzení aktuální situace
student dokáže navrhnout další postup intervenčního procesu.
Obsahem předmětu je teoretické vymezení situací a podmínek, ve kterých se klient nachází, ale i
popis charakteristik jednotlivých cílových skupin optikou bio-psycho-sociální-spirituální, což
povede k získání dovednosti posoudit životní situaci komplexně za využití různých disciplín a
odlišných pohledů.
V rámci přednášek se studenti seznámí se základy bio-psycho-sociálně-spirutální složky člověka,
v rámci seminářů budou studentům předkládány kazuistiky, na kterých budou aplikovat své
teoretické znalosti.
Cíle
Cílem předmětu je naučit studenta vnímat klienta z holistického pohledu a naučit ho využívat
konceptu sociálního fungování v prvotní fázi intervenčního procesu.
Cíle z oblasti biologické stránky:
Poskytnout znalosti, které souvisí se zdravotním stavem klienta a ovlivní výkon sociální práce
v souvislosti s jednotlivými obory medicíny.
Způsobilosti
Studenti se naučí posoudit situace, kdy jsou sociální podmínky jedním z faktorů, které napomáhají
vzniku choroby a naopak, jaký vliv a dopad má zhoršený zdravotní stav. Student se orientuje
v problematice zdraví a nemoci, rozumí základní lékařské terminologii, umí uplatňovat znalosti
psychiatrie, pediatrie, porodnictví. Student potřebné osobě dokáže včas zajistit zdravotní péči.
Témata v bio oblasti: Zdravotní péče o ženu a dítě (těhotenství, porod, šestinedělí, potrat, hygiena
dítěte, čistota, denní režim, spánek, stravování dítěte v různých věkových obdobích, zdravotní
péče v dětském věku, nejčastější choroby vyskytující se v dětském věku dle jednotlivých
orgánových systémů a jejich prevence).
Zdravotní péče o duševně postižené klienty (základní pojmy, příčiny, prevence duševních chorob,
vybrané duševní poruchy, léčba duševních poruch (informativně), formy péče o jedince s duševním
postižením).
Nejčastější změny zdravotního stavu u lidí bez přístřeší.
Cíle z oblasti psychologické stránky
Cílem je seznámit studenty s jednotlivými oblastmi intervence ve vztahu k cílovým skupinám
z pohledu psychologického. Student by měl být schopen uvědomit si základní psychologické
charakteristiky prožívání typické pro konkrétní situaci klienta a různé formy přístupu k řešení
konkrétních situací.
84
Způsobilosti
Student bude schopen základní psychologické diagnostiky situace klienta a zároveň bude schopen
uplatnit výchozí psychologické poznatky pro sociální intervenci. Témata v psycho oblasti: Pojetí
normy, vymezení normality, úvod do předmětu psychopatologie, jeho vymezení, vztah k dalším
disciplínám. Typy zátěžových situací (frustrace, konflikt, stres), fáze reakce na stres. Copingové
strategie, deprivace. Historie psychopatologie, psychologické a psychiatrické vyšetření. Poruchy
kognitivních procesů (poruchy vnímání a paměti). Poruchy motivace, pudů, vůle, pozornosti.
Poruchy vědomí, poruchy spánku. Poruchy osobnosti. Neurotické poruchy. Syndrom CAN,
syndrom týrané a zneužívané ženy. Intelekt a jeho poruchy, mentální retardace. Poruchy intelektu.
Cíl z oblasti sociální stránky
Cílem předmětu je především posouzení životní situace klientů pohledem sociální patologie a
představení sociálně patologických jevů z pohledu sociálního dopadu na klienta , jeho okolí a
společnost.
Způsobilosti
Student zná vybrané sociální deviace a sociálněpatologické jevy, jejich strukturu, dynamiku,
příčiny, důsledky a možnost prevence vč.organizací a institucí, které ji zajišťují.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách při řešení kazuistik, vypracování seminární práce.
V rámci předmětu PSK se studenti seznámí s charakteristikami následujících cílových skupin:
- Koncept posouzení situace klienta.
- Terminologie, základní pojmy.
- Rodiny s dětmi.
- Lidé s duševním onemocněním.
- Lidí se zdravotním postižením.
- Senioři.
- Lidé se suicidiálními sklony.
- Lidé bez domova.
- Šikana, agresivita a násilí.
- Lidé páchající trestnou činnost.
- Nezaměstnaní.
- Lidé závislí na návykových látkách
85
Povinná literatura
JANEBOVÁ, R., SMUTEK, M. Posuzování životní situace v sociální práci. Sborník z konference V.
Hradecké dny sociální práceHradec Králové. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008.
NAVRÁTIL, P. Posouzení životní situace: úvod do problematiky. Sociální práce/Sociálna práca, 2007,
č. 1, s. 72-86
NAVRÁTIL, P., MUSIL, L. 2000. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sociální studia 5,
sborník prací FSS MU. 2000, s. 127 -163.
BARTLETOVÁ, H. The common bsese of social work.practice. Washington D. C.: NASW, 1970.
BAŠTECKA, B., GOLDMAN, P. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, 2001.
BAŠTECKA, B. a kol. Klinická psychologie v praxi. Praha: Portál, 2003.
FISCHER, S., Škoda, J. Sociální patologie. Grada, 2009.
FRANKL, V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 1995.
GLENNER, JOY A. Péče o člověka s demencí. Praha: Portál, 2012.
JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, K. Demence a jiné poruchy paměti. Praha: Grada, 2009.
Kraus, B., Hroncová, J. a kol. Sociální patologie. Gaudeamus, 2010.
Krch, D. a kol. Poruchy přájmu potravy. 2.vyd. Praha: Grada, 2005.
KRIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002.
KRIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Grada, 2001.
MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008.
MACHOVÁ, J., HAMANOVÁ, J. Reprodukční zdraví v dospívání. Praha: H&H, 2002.
MALÁ, E., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Portál, 2010.
MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. 3.vyd. Jinončany: HaH, 2001.
PIDRMAN, V. Demence. Praha: Grada, 2008.
MULPACHR, P. Sociální patologie. Brno, 2001.
RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Triton, 2006.
SLEZAKOVA, L. a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada, 2011.
SMOLÍK, P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf, 1996.
SVOBODA, M. Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál, 2006.
STOŽICKÝ, F., PIZINGEROVÁ, K. Nemoci dětského věku. Praha: Karolinum, 2004.
VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2011.
WILLKE, B., WILLKE, J. Člověkem od početí. Český Těšín: Cor Jesu, 1993.
86
Křesťanské základy sociální práce I
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P
2.
Vyučující
ThLic. Marta L. Cincialová, Th.D.
Cíle
Ozřejmit studujícím roli křesťanské teologie ve vzdělání sociálního pracovníka, představit teologii
nejen jako rámec církevně zakotvené sociální práce, ale rovněž jako podpůrnou vědu moderní
sociální práce.
Způsobilosti
Student dokáže popsat vztah teologie a sociální práce, dokáže vyjmenovat hl. body encykliky Deus
caritas est, vysvětlit sociální rozměr v jednotlivých náboženských systémech a v křesťanství, umístit
sociální práci do diakonického systému církve, pojmenovat klíčové prvky křesťanského výkladu
lidského utrpení.
Požadavky
Zápočtová práce ve formě referátu ze zvoleného titulu doporučené literatury.
Vztah teologie a sociální práce – charakteristiky obou oborů, podpora sociálního fungování ze strany
teologie, sociální hřích. Význam pastorační práce pro sociální práci.
Sociální práce jako diakonie církve – konstitutivní prvky církve, místo diakonie v životě církve.
Pastorační péče o vybranou cílovou skupinu.
Hlavní body encykliky Deus caritas est, její přínos a význam pro charitativní sociální práci.
Sociální rozměr v jednotlivých náboženstvích (přestavení hl. náboženských východisek a pochopení
mezilidské solidarity, pomoci, sociální a charitativní činnosti).
Sociální rozměr v křesťanství (v učení Ježíše Krista). Křesťanský pohled na smysl utrpení (hlavní body
encykliky Salvifici doloris).
Sociální rozměr v jednotlivých náboženských systémech (nejstarší náboženství: přírodní národy,
starověká Mezopotámie a Egypt, védské náboženství (bráhmanismus), hinduismus. Sociální rozměr
v buddhismu, v náboženstvích antického Řecka a Říma. Sociální rozměr v židovství (judaismu) a islámu.
Povinná literatura
M. MARTINEK a kol. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Praha: Jabok, 2008.
BENEDIKT XVI. Deus caritas est. Encyklika O křesťanské lásce (ze dne 25. 12. 2005). Praha: Paulínky, 2006.
JAN PAVEL II. Salvifici doloris. Encyklika O křesťanském smyslu lidského utrpení (ze dne 11. února 1984).
Praha: Zvon, 1995.
POSPÍŠIL, C. V. Teologie služby. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.
WALDENFELS, H. Světová náboženství. Praha: Zvon, 1992.
ELIADE, M. Dějiny náboženského myšlení II. Praha: 1996.
HALÍK, T. Prolínání světů. Praha: Lidové noviny, 2006.
BUGEL, W. Konfesní a náboženská identita jako faktor ovlivňující poskytování (i přijímání)
charitativní/sociální/humanitární pomoci. In Palaščáková, D. (ed.). Spravedlnost a služba IV. Olomouc:
CARITAS-VOŠs Olomouc, 2010, s. 48-62.
87
PERA, H., WEINERT, B. Nemocným nablízku. 1. vydání. Praha: Vyšehrad, 1996.
LEWIS, C. S. Problém bolesti. Praha: Návrat domů, 1998.
WEISMAYER, J. Život v plnosti. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994.
KŘIVOHLAVÝ, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994.
LÄNGLE, A. Smysluplně žít. Aplikovaná existenciální analýza. Brno: Cesta, 2002.
CRABB, L., ALLENDER, D. Naděje v utrpení. Praha: Návrat domů, 2002.
YANCEY, P. Kde je Bůh, když to bolí? Praha: Návrat domů, 2003.
OPATRNÝ, A. Pastorační péče v méně obvyklých situacích II. Praha: Pastorační středisko, 2001.
OPATRNÝ, A. Malá příručka pastorační péče o nemocné. 3. doplněná verze. Praha: Pastorační středisko
při Arcibiskupství pražském, 2003.
KÜNG, H. Křesťanství a náboženství Číny. Praha: Vyšehrad, 1999.
KÜNG, H. Křesťanství a buddhismus. Praha: Vyšehrad, 1997.
KÜNG, H., STIETENCRON, VON H. Křesťanství a hinduismus. Praha: Vyšehrad, 1997.
KEENE, M. Co by každý měl vědět o židovství. Praha: Kalich.
FELIX, T. Svět islámu. Praha: Vyšehrad, 2006.
KROPÁČEK, L. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 1993.
HELLER, J., MRÁZEK, M. Nástin dějin religionistiky. Praha: 1988.
BÍLEK, M. Solidarita s trpícími ve světových náboženstvích. Olomouc: CMTF UP, 2008.
WALDENFELS, H. Lexikon náboženství. Praha: Victoria Publishing, 1994.
88
Křesťanské základy sociální práce II
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P
5.
Vyučující
ThLic. Jakub Doležel, Th.D.
Cíle
Látku tohoto studijního období tvoří biblická východiska křesťansky zakotvené sociální práce.
Způsobilosti
Definuje obecný charakter biblické literatury s ohledem na procesy v sociální práci, vyjmenuje
jednotlivé linie biblické literatury, v nichž se objevuje tématika chudoby a utrpení, rozlišuje
motivační a organizační nástroje péče o chudé v biblické literatuře, analyzuje setkání s klientem
v sociální práci za pomocí evangelijních kritérií, zapojuje do svého vnímání celospolečenského
klimatu biblický princip „stát na straně chudých“.
Požadavky
Požadavkem k zápočtu je odevzdání zápočtové práce se splněnými kontrolními úkoly k četbě
publikace Messina, R. Dějiny charitativní činnosti. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství,
2005.
Hodnotový rámec Starého zákona v perspektivě sociální práce.
Sociální étos a systém ve Starém zákoně.
Sociální étos evangelií.
Charakteristiky Ježíšovy pomáhající praxe.
Koncept skutků milosrdenství.
Charakteristiky pomáhající praxe podle 1Kor 13.
Povinná literatura
Studijní opora
DOLEŽEL, J. Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.) Praktická teologie pro sociální
pracovníky. Praha: Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008, 176 stran,
s. 26-39.
Číslo 4/2008 Sociální práce/Sociálna práca.
MESSINA, R. Dějiny charitativní činnosti. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005.
VAŠEK, B. Dějiny křesťanské charity. Olomouc: Velehrad, 1941.
89
Křesťanské základy sociální práce III
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
P
6.
Vyučující
ThLic. Jakub Doležel, Th.D.; ThLic. Michal Umlauf
Cíle
Představit několik modelů identifikace duchovních potřeb a kapacit klientů, představit základní
charakteristiku sociální nauky církve jako teologické disciplíny, základní terminologie a prameny,
základní principy.
Způsobilosti
Student umí operacionalizovat konstrukt duchovních potřeb, zná obrysy konceptu duchovně citlivé
sociální práce, bude schopen specifikovat základní východiska katolické sociální etiky a vztáhnout
je na souvislosti sociálních problémů.
Požadavky
Zkouška pokrývající látku všech 3 studijních období.
Spirituální potřeby klientů.
Spirituálně citlivá sociální práce.
Obecné základy, metody a zdroje sociálního učení církve. Základní dokumenty sociálního učení církve.
Biblické motivy sociální nauky církve.
Základní zásady uspořádání společnosti: lidská osoba a její důstojnost, princip solidarity,
subsidiarity a společného dobra.
Historická dimenze a vývoj sociální nauky církve.
Sociální encykliky a jiné dokumenty katolické církve týkající se sociální problematiky.
Povinná literatura
CHLOUBOVÁ, H. Vyšší psychosociální potřeby nemocných vztahové potřeby: Základní potřeby člověka.
Osobní rádce zdravotní sestry. 2004a, č. 5, 4/15.2.3, s.1-8. ISSN 1214-0074
CHLOUBOVÁ, H. Vyšší psychosociální potřeby nemocných Self (já) potřeby sebepojetí a sebeúcty:
Základní potřeby člověka. Osobní rádce zdravotní sestry. 2004a, č. 5, 4/15.2.3, s.1-8. ISSN 1214-0074
MAJERNÍKOVÁ, L., JAKOBIČOVÁ, A. Saturácia spirituálnych potrieb u onkologického pacienta. Onkologická
péče, 2008, č. 4, s. 22-24.
CANDA, E., FURMAN, L. Spiritual diversity in social work practice. 2. Ed. Oxford University Press, 2010.
Kompendium sociální nauky církve. KNA, 2008.
Sociální encykliky (1891-1991). Praha: Zvon, 1996. (zvláště LE, SRS, CA)
ANZENBACHER, A. Křesťanská sociální etika. Úvod a principy. Brno: CDK, 2004.
NIXON, A., NARAYANASAMY, A. The spiritual needs of neuro-oncology patients from pacients´ perspective.
Journal of clinical noursing, 2010, 19, 2259-2270.
HOLLOWAY, M. Spiritual Need and Core Bussines of Social Work. British Journal of Social Work, 2007, 37,
265-280.
MORRIS ET AL. Spirituality in Occupational Therapy: Do We practice what we teach? J Relig Health, 2012,
7 March.
90
Zdravotní nauky I
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
1.
P+C
Vyučující
Mgr. Miroslava Petřeková
Cíle
Cílem předmětu je získat znalosti a dovednosti, které umožní orientaci ve zdraví a nemoci člověka.
Dávají možnost vnímat vzájemné souvislosti a dopady změn zdravotního stavu a změn životní
situace klienta.
Způsobilosti
- orientuje se v základní medicínské terminologii,
- má znalosti z oboru anatomie a fyziologie člověka,
- umí vymezit pojmy zdraví a nemoc, determinanty ovlivňující zdravotní stav člověka,
- orientuje se v sociálních aspektech zdraví a nemoci,
- orientuje se v programech SZO,
- orientuje se v základní charakteristice vybraných onemocnění a jejich sociálním dopadu (je
schopen rozpoznat změny zdravotního stavu klienta, vyhodnotit potřebu odborné pomoci),
- má teoretické znalosti ze základů první pomoci, umí poskytnout laickou první pomoc.
Požadavky
Prověření teoretických znalostí a praktických dovedností první pomoci.
Písemné prověření znalostí z anatomie a fyziologie.
Přednášky:
Zdraví a nemoc (vymezení pojmu, sociální aspekty zdraví a nemoci, faktory ovlivňující zdraví,
podpora zdraví, SZO a programy zdraví);
Základní charakteristika vybraných onemocnění a jejich sociální dopad (základní onemocnění
podle jednotlivých orgánových systémů včetně somatologie a jejich prevence, nejčastější
onemocnění vyskytující se v některých zařízeních sociálních služeb, změny v životní situaci klienta
vzniklé zdravotním omezením).
Cvičení:
Základy první pomoci (orientace na místě nehody, zajištění pomoci, neodkladná resuscitace,
bezvědomí, šok, krvácení, závažná poranění, polohy a přemisťování raněných, náhlé stavy).
91
Povinná literatura
JANEČKOVÁ, H., HNILICOVÁ, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. Praha: Portál, 2009.
MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Praha: GRADA
Publishing, 2008.
NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství. Praha: Grada, 2008.
ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. Praha: Grada, 2006.
ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2010.
FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007.
GOLDMANN, R., CICHÁ, M. Etika zdravotní a sociální práce. Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci, 2004.
HALOVÁ, M. Nemocný v domácí péči. Javorník: MAJ.ZJ, 2007.
HAŠKOVCOVÁ, H. Práva pacientů. Havířov: Nakladatelství Aleny Krtilové, 1996.
JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V. Biologie pro Gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005.
KUTNOHORSKÁ, J., CICHÁ, M., GOLDMANN, R. Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha:
Grada, 2012.
KUZNÍKOVÁ, I. Sociální práce ve zdravotnictví. Praha: Grada, 2011.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2002.
MASTILIÁKOVÁ, D. Holistické přístupy v péči o zdraví. Brno: NCO NZO, 2007.
MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. Praha: Grada, 2005.
NOVÁKOVÁ, I. Zdravotní nauka 2. díl. Praha: Grada, 2011.
PAVLÍKOVÁ, S. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha: Grada, 2006.
STREJČKOVÁ, A. a kol. Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví pro SZŠ, obor zdravotnický
asistent. Praha: Fortuna, 2007.
ŠAMÁNKOVÁ, M. a kol. Základy ošetřovatelství 1., 2. díl. Praha: Karolinum, 2002.
VOKURKA, M., Hugo, J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2011.
WHO: Mezinárodní klasifikace funkčních schopností disability a zdraví. Praha: GRADA Publishing,
2009.
92
Zdravotní nauky II
Typ předmětu
povinný
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
2.
P+C
Vyučující
Mgr. Miroslava Petřeková
Cíle
Získat znalosti a dovednosti, které umožní orientaci ve zdraví a nemoci člověka. Dávají možnost
vnímat vzájemné souvislosti a dopady změn zdravotního stavu a změn životní situace klienta.
Způsobilosti
• orientuje se v základní charakteristice vybraných onemocnění a jejich sociálním dopadu (je
schopen rozpoznat změny zdravotního stavu nemocného a vyhodnotit potřebu odborné
pomoci),
• umí uplatňovat poznatky z hygieny a epidemiologie, včetně aplikace v zahraničním
kontextu,
• umí poradit kde vyhledat příslušnou zdravotnickou odbornou pomoc,
• dovede realizovat protiepidemická opatření v praxi,
• orientuje se v zásadách pro přípravu na cesty do zahraničí,
• má základní znalosti z oboru pečovatelství, umí provést základní pečovatelské úkony.
Požadavky
Ústní prověření znalostí probraného učiva formou skupinového pohovoru.
Klasifikace teoretických znalostí a praktických dovedností z oblasti pečovatelství.
Přednášky:
Základní charakteristika vybraných onemocnění a jejich sociální dopad (základní onemocnění
podle jednotlivých orgánových systémů včetně somatologie a jejich prevence, nejčastější
onemocnění vyskytující se v některých zařízeních sociálních služeb, změny v životní situaci klienta
vzniklé zdravotním omezením);
Základy hygieny a epidemiologie (základní pojmy, hygiena práce a pracovního prostředí s důrazem
na sociální a charitní zařízení, formy a šíření nákazy, protiepidemická opatření, nejčastější infekční
onemocnění vyskytující se v některých sociálních zařízeních, prevence infekčních onemocnění).
Cvičení:
Zdravotní péče o klienty (péče o pomůcky, lůžko a jeho úprava, polohy klienta, komplexní
hygienická péče o klienta, stravování klienta, domácí péče, edukace klienta).
93
Povinná literatura
KELNAROVÁ, J., TOUFAROVÁ, J., VÁNOVÁ, J., ČÍKOVÁ, Z. První pomoc I. Praha: Grada, 2012.
NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství. Praha: Grada, 2008.
SEID, Z. Neurologie. Praha: Grada, 2008.
MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Praha: Grada,
2008.
HALOVÁ, M. Nemocný v domácí péči. Javorník: MAJ.ZJ, 2007.
GÖPFERTOVÁ, D. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena. Praha: Triton, 2002.
KLEMENTA, B. Resuscitace ve světle nových guidelines. Olomouc: Solen, 2012.
KUTNOHORSKÁ, J., CICHÁ, M., GOLDMANN, R. Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha:
Grada, 2012.
MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, 2011.
STEJSKAL, F. Cestovní medicína odborný rádce lékaře při cestách do zahraničí. Praha: Triton, 2009.
ŠAMÁNKOVÁ, M. a kol. Základy ošetřovatelství 1., 2. díl. Praha: Karolinum, 2002.
ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. Praha: Grada, 2006.
ŠERÝ, V., BÁLINT, O. Tropická a cestovní medicína. Praha: Medon, 1998.
ŠERÝ, V. Zdraví na cestách. Praha: Medon, 2002.
SCHINDLER, J. Mikrobiologie. Praha: Grada, 2009.
VOKURKA, M., Hugo, J. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2011.
94
Metody a techniky sociálního výzkumu I
Typ předmětu
povinný
3.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P+C
Vyučující
Mgr. Vladislava Závrská, Mgr. Pavlína Valouchová
Cíle
Cílem je, aby studenti získali schopnost vyhledávat nebo samostatně a systematicky získávat data
o sociální skutečnosti, porozumět jim, znát možnosti a limity jejich výpovědní schopnosti a naučit
se sociologicky interpretovat nesystematizované informace o svém profesionálním životě a životě
svých klientů. Cílem předmětu je seznámit studenty se dvěma základními přístupy v rámci
sociálně-vědních výzkumů (kvantitativním a kvalitativním). Kvantitativnímu přístupu bude
věnovaná první část předmětu. Studenti se vytvářením týmového projektu naučí logiku práce
v kvantitativním paradigmatu. Osvojí si základní výzkumné techniky (standardizovaný rozhovor,
dotazník) i možnosti práce s daty. Předmět umožní vhled do způsobů interpretace výsledků
z kvantitativních empirických šetření.
Způsobilosti
Studenti budou po ukončení předmětu kvalifikovanými zadavateli a čtenáři kvantitativních studií
z oblasti sociálně-vědních výzkumů.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách. Odevzdání projektu kvantitativního sociálně-vědního výzkumu.
Úspěšné složení testu.
- Uvedení do problematiky výzkumu v sociálních vědách.
- Redukce a transformace dat.
- Uvedení do kvantitativního výzkumu – fáze.
- Teoretická východiska, výzkumné cíle a otázky.
- Hypotézy a jejich operacionalizace.
- Výzkumné techniky (dotazník, rozhovor, obsahová analýza, pozorování).
- Výběr vzorku, časový harmonogram, finanční rozpočet.
- Způsoby analýzy dat, statistické zpracování dat.
- Interpretace dat a tvorba závěrečné výzkumné zprávy.
Povinná literatura
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008.
BURIÁNEK, Jiří. Systémová sociologie. Problém operacionalizace. Praha: Karolinum, 1993.
HUBÍK, Stanislav. HYPOTÉZA. Metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. České Budějovice:
Jihočeská univerzita, 2006.
PETRUSEK, Miloslav. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: Karolinum, 1993.
SURYNEK, Alois a kol. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001.
SCHNEIDER, Milan, KOUDELKA, Ferdinand. Úvod do základů sociologických výzkumů. Olomouc: FF UP,
1993.
95
Metody a techniky sociálního výzkumu II
Typ předmětu
povinný
5.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
P+C
Vyučující
Cíle
Druhá část předmětu bude zaměřena na získání dovedností potřebných k práci v kvalitativním
paradigmatu. Studenti se skrze týmovou práci na kvalitativním výzkumu naučí logiku práce v tomto
paradigmatu. Osvojí si základní výzkumné techniky (hloubkový a narativní rozhovor, pozorování) i
možnosti práce se získanými daty. Předmět umožní vhled do způsobů interpretace výsledků
z kvalitativního výzkumu.
Způsobilosti
Studenti budou po ukončení předmětu kvalifikovanými zadavateli a čtenáři kvalitativních studií
z oblasti sociálně-vědních výzkumů.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách. Odevzdání analýzy dat kvalitativního sociálně-vědního výzkumu.
Úspěšné složení testu.
- Kvantitativní a kvalitativní paradigma - návaznost, komplementarita.
- Uvedení do kvalitativního výzkumného paradigmatu – specifika přístupu.
- Kvalitativní výzkumné paradigma v kontextu sociální práce; vhodnost témat pro
kvalitativní zpracování. Osobnostní předpoklady a dovednosti pro kvalitativní
výzkumnou činnost.
- Kvalitativní výzkumné paradigma – design výzkumného šetření.
- Metody a techniky sběru a analýzy dat v kvalitativním paradigmatu.
- Interpretace kvalitativních dat
Práce s daty získanými ve výzkumném šetření v kontextu sociální práce. Sociální pracovník jako
kvalifikovaný zadavatel kvalitativního výzkumného šetření.
Povinná literatura
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.
MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006.
PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008.
STRAUSS, Anselm, CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Sdružení podané ruce, 1999.
SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005.
96
Ekonomika neziskových organizací I
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P
2.
Vyučující
Ing. Ester Danihelková
Cíle
V návaznosti na ekonomické znalosti středoškolské je cílem předmětu seznámit studenta
s rozdělením národního hospodářství, naučit jej chápat postavení a význam neziskového sektoru a
zhodnotit postavení neziskové organizace sociálních služeb v tomto prostředí.
Způsobilosti
V tomto předmětu se student naučí srovnat základní typy neziskových organizací a prakticky
založit organizaci.
Požadavky
Aktivní účast, zápočtový test.
Členění NH z hlediska sektorů, význam občanského sektoru, historie občanského sektoru v ČR,
oblasti působení NNO, vztah NNO k veřejnému a podnikatelskému sektoru, typické právní formy a
charakteristické znaky NNO v ČR.
Povinná literatura
BÁRTA, Jiří. Strategické plánování pro neziskové organizace. Praha: NROS, 1997.
BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). Praha: VŠE, 2009.
FRIČ, Pavol., GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, 2001.
REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Brno:
Ekopress, 2010.
SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Organizace občanské společnosti v ČR. Praha: Portál, 2010.
RŮŽIČKOVÁ, Růžena . Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. Olomouc: Anag, 2011.
TOŠNER, Jiří, SOZANSKÁ, Olga. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích .2.vyd. Praha:
Portál, 2006.
HYÁNEK, Vladimír. Neziskové organizace:teorie a mýty. Brno: Masarykova univerzita, ESF, 2011.
Kolektiv autorů. Čítanka pre neziskové organizácie. Bratislava: Centrum prevencie a riešenia konfliktov,
1998.
Kolektiv autorů: Čítanka pro pokročilé neziskové organizácie. Bratislava: Centrum prevencie a riešenia
konfliktov, 2000.
97
Ekonomika neziskových organizací II
Typ předmětu
povinný
3.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P+C
Vyučující
Cíle
V návaznosti na předchozí znalosti je cílem seznámit studenta s financováním neziskových
organizací, naučit jej chápat postavení a význam neziskového sektoru z hlediska financování a
nacházet možnosti pro finanční zabezpečení institucí neziskového sektoru.
Způsobilosti
Student se naučí srovnat základní typy nevládních neziskových organizací v EU a zvládne základy
finančního řízení. Pochopí princip vícezdrojového financování, naučí se sestavovat rozpočet a
zhodnotit činnost organizace jako celku, včetně návodu k jejímu založení.
Požadavky
Aktivní účast a sestavení programového rozpočtu neziskové organizace.
Financování NNO, hospodaření NNO, hlavní a vedlejší činnost, proces založení NNO.
Povinná literatura
BÁRTA, Jiří. Strategické plánování pro neziskové organizace. Praha: NROS, 1997.
LEDVINOVÁ, Jana, PEŠTA, Karel. Základy fundraisingu. Praha: ICN, 1996.
PLAMÍNEK, Jiří a kol. Řízení neziskových organizací. Praha: Nadace Lotos, 1996.
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Praha: Ekopress, 2004.
RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. Olomouc: Anag, 2011.
STULÍK, Jiří, a kol.Průvodce fondy EU pro neziskové organizace. Praha: NROS, 2003.
HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, J.Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 2004.
FRIČ, Pavol, GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, 2001.
REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, 2002.
Informace o poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím v roce 2012. Praha: Úřad vlády ČR,
2011.
98
Ekonomika neziskových organizací III
Typ předmětu
povinný
5.
1+1
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
P+C
Vyučující
Cíle
V návaznosti na znalosti z předchozích dvou studijních období tohoto předmětu je cílem seznámit
studenta s postavením nevládních organizací v EU, s konceptem společenské odpovědnosti firem a
principy sociálního podnikání. Cílem tohoto předmětu je také seznámit studenta s významem
dárcovství a dobrovolnictví pro neziskovou organizaci.
Způsobilosti
Student se naučí pravidla fungování NO v zemích EU, pochopí význam SOF, dobrovolnictví,
dárcovství.
Požadavky
Aktivní účast a ústní zkouška.
NNO v EU, koncept SOF (CSR), ekonomické
Povinná literatura
ČEPELKA, Oldřich. Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie. Liberec: Onega, 2003.
DOHNALOVÁ, Marie, PRŮŠA, Ladislav. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer, 2011.
RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně. Olomouc: Anag, 2011.
TOŠNER, Jiří., SOZANSKÁ, Olga. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. 2.vyd. Praha:
Portál, 2006.
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě.
Kolektiv autorů: Napříč společenskou odpovědností firem. Praha: AOSIS, 2005.
MESZÁROS, Peter, a kol. Sociální podnikání. 10 úspěšných příkladů z Evropy. Praha: Nový prostor,
2008.
FRIČ, Pavol, POSPÍŠILOVÁ, Tereza, a kol. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku
21. století. Praha: Agnes, Hesia, 2010.
KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem. Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi.
Kanina: Kuldová OPS, 2010.
99
Psychologická první pomoc I
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Předmět bude vyučován blokově ve dvou 8hodinových blocích
Vyučující
Mgr. et Mgr. David Dohnal
Forma výuky
2.
C
Cíle
student bude znát
- základní reakce na stresovou situaci,
- základy psychické první pomoci,
- základ managementu vlastního stresu (sebepéče).
Způsobilosti
Dokáže rozeznat dysfunkční chování od distresu a dokáže zasaženého v dysfunkci stabilizovat
v krizové (traumatické) situaci - dovednost reflektivního naslouchání, umí vyhledat potřeby
zasaženého člověka, ví jak zasaženého předat.
Požadavky
Aktivní účast v průběhu výuky. Výstupem bude sebereflexe zhodnocující vlastní možnosti použití
psychické první pomoci.
Povinná literatura
VODÁČKOVÁ, D. Krizová intervence. Praha: Portál, 2012.
BAŠTECKÁ, B. Terénní krizová práce. Praha: Grada, 2005.
ŠPATENKOVÁ, N. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada, 2011.
100
Krizová intervence
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Aktivní účast v průběhu předmětu.
Vyučující
Forma výuky
6.
C
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními formami krizové intervence, se strukturou
intervenčního hovoru, etickými principy a pravidly krizové intervence.
Způsobilost
Student bude seznámen s odbornou péčí o klienty v krizi.
Požadavky
Aktivní účast v průběhu předmětu. Výstupem bude sebereflexe zhodnocující možnosti jednotlivých
forem krizové intervence ve vztahu k případné preferenci krizových služeb.
Povinná literatura
VODÁČKOVÁ, D. Krizová intervence. Praha: Portál, 2012.
BAŠTECKÁ, B. Terénní krizová práce. Praha: Grada, 2005.
ŠPATENKOVÁ, N. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada, 2011.
101
Mezinárodní sociální práce a politika konkrétních zemí
Typ předmětu
povinný
0,5
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
S
Vypracování ročníkové práce
Vyučující
Mgr. Ing. Květoslava Princová. Ph.D.
3.
Cíle
Získat znalosti a informace o historickém a kulturním kontextu, sociální politice a sociální práci
konkrétních zemí (kam studenti odjíždějí na dlouhodobou zahraniční praxi).
Způsobilosti
Studenti budou znát vliv historického, kulturního a náboženského kontextu na rozvoj sociální
politiky a na přístup k sociální práci v konkrétních zemích. Budou schopni rozpoznat rozdíly a
podobnosti přístupů k vnímání sociální situace a k následující adekvátní reakci v podobě sociální
politiky a služeb státního i nestátního sektoru pro konkrétní cílovou skupinu. V konkrétním případě
budou schopni popsat případ klienta podle konceptu sociálního fungování a navrhnout vlastní
opatření.
Opakování – sociální politika, sociální služby, sociální fungování.
Sociální politika – mezinárodní kontext.
Historická, kulturní a náboženská podmíněnost, vliv na poskytované služby.
Koncept sociálního fungování s akcentem na kulturní podmíněnost.
Požadavky
Prezentace historického a kulturního kontextu, státního zřízení, principů sociální politiky a
problémů konkrétních cílových skupin, kam student odjíždí na praxi.
Cox, D., Pawar, M. International Social Work. Sage Publications, Inc., 2006.
NAVRÁTIL, Pavel; MUSIL, Libor. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sborník prací
fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Sociální studia 5, 2000.
Tomeš, I. Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub, 2001.
Literatura dle oblastí na základě individuálního doporučení, internetové zdroje.
102
Výpočetní technika I
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
1.
C
Vyučující
Mgr. Tomáš Svozil, Mgr. Jaromír Chovanec
Cíle
Cílem předmětu je prohloubit dosavadní obecné dovednosti studentů s využíváním výpočetní
techniky, naučit je vytvářet a zpracovávat složitější textové dokumenty, ukázat možnosti tvorby
elektronických prezentací a seznámit je se základními principy počítačové grafiky a úpravami
grafických souborů a dat.
Způsobilosti
Studenti budou schopni využít počítač ke zpracování seminárních a diplomových prací v textovém
editoru, k vyhledávání informací, elektronické komunikaci, vytváření a úpravě diagramů, schémat
a digitální fotografie a tvorbě elektronických prezentací.
Požadavky
Aktivní účast na hodinách, vypracování zadaných úkolů, test z formátování textového dokumentu.
Předmět se v úvodu zabývá nastavením uživatelského prostředí v operačním systému, správou
dat, prací v lokálních počítačových sítích a službami internetu. Hlavní část výuky se věnuje tvorbě
textových dokumentů a jejich formátováním (tj. formátováním písma a odstavců, nastavením
vlastností tiskové stránky, využitím stylů a šablon, vygenerováním obsahu dokumentu, tvorbou
záhlaví a zápatí, vkládáním grafických objektů, prací s nástroji pro korekturu textu apod.) Další část
je věnována vytváření elektronických prezentací, úpravě digitální fotografie, tvorbě a editaci
rastrové a vektorové grafiky (diagramy, schémata) a mentálních map.
Doporučená
PECINOVSKÝ, Josef. Microsoft Office Word 2007 – Hotová řešení. Praha: Compurer Press, 2009.
PÍRKOVÁ, Kateřina. Microsoft Office Word 2007 – Podrobná uživatelská příručka. Praha: Compurer
Press, 2007.
PÍRKOVÁ, Kateřina. Microsoft Office Word 2010 – Rychle hotovo. Praha: Compurer Press, 2007.
FRANCŮ, Marie. Jak zvládnout testy ECDL. Praha: Compurer Press, 2007.
LAPÁČEK, Jiří. Počítač v kanceláři. Praha: Computer Press, 2006.
PECINOVSKÝ, Josef. OpenOffice.org 2.0 – kompletní průvodce. Praha: Grada, 2006.
LIDNER, Petr, MYŠKA, Miroslav, TŮMA, Tomáš. Velká kniha digitální fotografie. Praha: Computer
Press, 2008.
103
Výpočetní technika II
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Mgr. Tomáš Svozil, Mgr. Jaromír Chovanec
Cíle
Předmět se věnuje tabulkám, tabulkovým procesorům a databázím jako prostředkům pro
uchovávání, analýzu a prezentaci strukturovaných dat. Student bude seznámen o možnostech a
vhodnosti využití tabulkového editoru a databází, seznámí se se základními pojmy a principy,
osvojí si základy práce s daty, vyzkouší si řešení vzorových příkladů z praxe.
Způsobilosti
Student dokáže využít osvojené dovednosti ke zpracování, analýze a prezentaci strukturovaných
dat. Dokáže nad daty vytvářet vzorce a výpočty, filtrovat a řadit data a seznamy, sestavit logický
výraz pro výběr dat a větvení výpočtu, vytvářet tiskové sestavy a formuláře pro sběr dat, provést
import a export dat, pracovat se základními analytickými nástroji tabulkového procesoru, připojit
se k datovému souboru z kancelářských aplikací (textový editor).
Požadavky
Aktivní účast na hodinách, vypracování zadaných úkolů, test.
Náplní je vytváření tabulek v tabulkovém procesoru, formátování tabulek, sestavování vzorců a
jejich využití k výpočtům při řešení úloh, využití funkcí ve vzorcích, adresování buněk v tabulkovém
procesoru, formát čísla a číselných typů dat, konstrukce logických výrazů a jejich využití při větvení
výpočtu a podmíněném formátování, vytváření šablon, tiskových sestav, formulářů pro zadávání a
editaci, grafů, manipulace se seznamy – řazení dat podle zadaných kritérií, filtrování dat,
vyhledávání dat, použití analytický nástrojů, import a export dat, hromadná korespondence, návrh
struktury jednoduché databáze, validace dat.
Doporučená
PECINOVSKÝ, Josef. Microsoft Excel 2007/2010 – Hotová řešení. Praha: Computer Press, 2011.
BEZVODA, Václav, BROŽ, Milan. Microsoft Excel 2007/2010 – Vzorce, funkce, výpočty. Praha:
Computer Press, 2011.
104
E – Charakteristika studijního předmětu
Anglický jazyk I
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
1.
C
Vyučující
Mgr. Hedvika Dudová
Cíle
- odbourání jazykové bariéry, překonání komunikačních zábran v rámci skupiny,
- rozšiřování slovní zásoby především o odbornou terminologii zaměřenou na studovaný obor,
- rozvoj komunikativních dovedností s důrazem na schopnost argumentovat a zapojovat se
aktivně do diskuse.
Způsobilosti
Student se bude schopen v cizím jazyce vyjádřit k probraným tématům z oblasti sociální a
humanitární práce.
Požadavky
- referát prezentovaný před skupinou formou Powerpointové prezentace,
- aktivní zapojení se do skupinových diskusí,
- zápočtový pohovor z probraných témat.
Povinná literatura
Studijní materiály průběžně aktualizované a zveřejňované přes LMS Moodle CARITAS – VOŠs
Olomouc.
TKADLČÍKOVÁ, L. English for Social Work Purposes 1. Olomouc: CARITAS – VOŠs Olomouc, 2012.
Haines, S., Stewart, B. First Certificate Masterclass. Oxford: Oxford University Press, 2004.
Soars, L., J. New Headway Intermediate, 4th edition. Oxford: Oxford University Press, 2009.
Swan, M., Walter, C. Oxford English Grammar Course. Pronunciation for Grammar. Oxford: Oxford
University Press, 2011.
Global Issues in the ELT Classroom. Brno: NaZemi, 2010.
Murphy, R. English Grammar in Use. Cambridge: Cambridge University Press, 2007.
Časopis Bridge
Časopis Refugees (http://www.unhcr.org/doclist/publ/3b5696144.html)
Internetové stránky Vysokého komisaře pro lidská práva (http://www.unhcr.org)
Rešerše zpráv prestižních zpravodajských agentur – Reuters, BBC, CNN – se zaměřením na
problematiku sociální a humanitární práce
Mezinárodní verze internetových stránek mateřské organizace Caritas Internationalis
http://www.caritas.org/
Abbs, B., Freebairn, I. New Blueprint Intermediate. Harlow: Longman Group UK Limited, 2002.
105
Anglický jazyk II
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zkouška
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Cíle
- další rozšiřování slovní zásoby především o odbornou terminologii zaměřenou na studovaný
obor,
- rozvoj komunikativních dovedností s důrazem na schopnost argumentovat a zapojovat se
aktivně do diskuse.
Způsobilosti
Student se bude schopen v cizím jazyce vyjádřit k aktuálním a ve společnosti často diskutovaným
tématům z oblasti sociální a humanitární práce a osvojí si pracovní návyky vedoucí k efektivnímu
studiu a samostudiu anglického jazyka se zaměřením na oblast sociální a humanitární práce
(využívání cizojazyčných internetových pramenů, odborných časopisů apod.) Student je schopen
sestavit vlastní strukturovaný profesní životopis v anglickém jazyce.
Požadavky
- referát prezentovaný před skupinou formou Powerpointové prezentace,
- aktivní zapojení do skupinových diskusí,
- strukturovaný životopis v anglickém jazyce,
- ústní zkouška ze všech dosud probraných témat.
Povinná literatura
Olomouc.
Časopis Bridge
Časopis Refugees (http://www.unhcr.org/doclist/publ/3b5696144.html)
problematiku sociální a humanitární práce.
Abbs, B., Freebairn, I. New Blueprint Intermediate. Harlow: Longman Group UK Limited, 2002.
106
Anglický jazyk III
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Cíle
Cílem je další rozvíjení řečových dovedností a odborného jazyka pro profesní účely umožňující
komunikaci v různých profesních situacích. Rozvíjí se schopnost porozumění odbornému textu a
správné interpretace textu. Důraz je kladen především na rozšiřování aktivní znalosti odborné
terminologie v oblasti sociální práce a humanitární práce a pomoci na základě práce s odbornými
texty.
Způsobilosti
Student je schopen v cizím jazyce správně interpretovat informace získané ze studijních materiálů,
tj. písemných pramenů, internetových zdrojů a studijních opor. Student je schopen v anglickém
jazyce bez zásadních chyb prezentovat své znalosti, vyjádřit svůj názor k probraným tématům a
přirozeně komunikovat na tato témata.
Caritas Internationalis, HIV/AIDS, Dependencies, Drugs of Abuse, Social Need, Welfare State, Social
Security, Social Services, Disabilities, Mental Health, Burn-out Syndrome, Social Work,
Humanitarian Aid, Development Assistance, Vulnerability, Disasters, Disaster Management, etc.
Požadavky
- referát prezentovaný před skupinou s podporou Powerpointové prezentace,
- ústní pohovor z probraných témat.
Povinná literatura
Olomouc.
Časopisy Newsweek, Refugees (http://www.unhcr.org/doclist/publ/3b5696144.html)
107
Sphere Project (http://www.sphereproject.org/)
Publikace sítě škol NOHA (Network on Humanitarian Assistance).
Odborná literatura v anglickém jazyce zaměřená na sociální a humanitární práci, viz odborné
předměty.
108
Anglický jazyk IV
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Cíle
terminologie v oblasti sociální práce a humanitární práce a pomoci na základě práce s odbornými
texty.
Způsobilosti
Caritas Internationalis, HIV/AIDS, Dependencies, Drugs of Abuse, Social Need, Welfare State, Social
Security, Social Services, Disabilities, Mental Health, Burn-out Syndrome, Social Work,
Humanitarian Aid, Development Assistance, Vulnerability, Disasters, Disaster Management, etc.
Požadavky
- referát prezentovaný před skupinou s podporou Powerpointové prezentace,
Povinná literatura
Olomouc.
109
Rozcestník s romskou problematikou http://www.lib.umich.edu/area/Slavic/romani.html
předměty.
110
Anglický jazyk V
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
C
Vyučující
Cíle
terminologie v oblasti sociální práce a humanitární práce a pomoci především na základě práce
s odbornými texty.
Způsobilosti
Probírané tematické okruhy jsou vybírány v souladu s obsahem profilujících předmětů:
Sustainable Development, Millennium Development Goals, Sphere Project, Humanitarian Charter,
Code of Conduct, Minimum Standards in Disaster Response, United Nations Organization, Romany
Minority, Migration, Poverty, Ethnicity, Race, Racism, Racialism, etc.
Požadavky
- referát prezentovaný před skupinou s podporou Powerpointové prezentace představující
téma absolventské práce,
- vypracování tématu My personal practical training and social work experience,
111
Povinná literatura
Olomouc.
Rozcestník s romskou problematikou http://www.lib.umich.edu/area/Slavic/romani.html
předměty.
112
Typ předmětu
povinný
3.
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
C
Student musí předem absolvovat přípravné semináře, které se k zátěžovému výcviku vztahují.
V době nástupu na zátěžový výcvik musí být student v dobrém zdravotním stavu.
Vyučující
Cíle
Cílem výcviku je všestranně připravit studenty na výkon profese humanitárního pracovníka ve
smyslu fyzické i psychické odolnosti, schopnosti chránit sebe i ostatní.
Způsobilosti
Student pozná své limity, své reakce ve stresových a zátěžových situacích, naučí se tyto situace
zvládat. Naučí se pracovat v týmu – vést a být veden, rozhodovat se a nést odpovědnost. Pozná
zásady bezpečnosti. Naučí se poskytovat první pomoc v terénu.
Požadavky
100 % účast.
Topografie, orientace v terénu.
Bezpečnost v případech různých druhů ohrožení.
Techniky zvládání stresu a relaxace.
První pomoc v terénu při hromadných neštěstích.
Nácvik přežití v terénu.
Zvládání náročného terénu.
Evakuace, pravidla.
Realizace v přírodních podmínkách s podporou odborníků ze záchranného hasičského sboru příp.
armády.
Během přípravy obdrží studenti texty, které se týkají přípravy a zejména bezpečnosti, které jsou
povinni prostudovat.
113
Psychosociání výcvik
Typ předmětu
povinný
hod. za týden
Jiný způsob vyjádření rozsahu 20 hodin
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
C
100 % aktivní účast na výcviku. Výcvik je realizovaný mimo školu.
Vyučující
Mgr. Jana Paloušková, PhDr. Ivo Gabrhelík, Csc.
5.
Cíle
Sebepoznání jako předpoklad pro kvalitní práci s lidmi.
Způsobilosti
Transparentní zlepšení skupinové atmosféry, pohody, soudržnosti a týmové práce, rozvinutí
komunikačních dovedností.
Požadavky
Aktivní účast studentů v rámci jednotlivých cvičení.
Účinné poskytování zpětné vazby, zásady asertivní komunikace, zásady efektivního vyjednávání
s uživateli, kolegy, výcvikové setkání poskytují seriózní podněty k hlubšímu pochopení sebe sama,
ale i dalších dimenzí osobností uživatelů a jejich jednání.
KOMÁRKOVÁ, R., SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. Aplikovaná sociální psychologie III (Sociálněpsychologický
výcvik). Praha: Grada, 2001.
HERMOCHOVÁ, S. Hry pro dospělé. Praha: Grada, 2004.
HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 1 – 2. Praha: 1994.
HOPPEOVI, S. A H., KRABEL, J. Sociálně psychologické hry. Praha: Portál, 2001.
BAKALÁŘ, E. Psychohry. Praha: Mír, 1989.
BAKALÁŘ, E. Předposlední psychohry. Praha: Portál, 2000.
BAKALÁŘ, E. Dospělí si mohou stále hrát. Praha: Alfa Publishing, 2004.
PORTMANOVÁ, R., SCHNEIDEROVÁ, E. Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění. Praha: Portál,
1993.
SKAPIRO, D. Konflikt a komunikace. New York: Open Society Institute, 1995.
LAMBERT, T. E. Jak účinně ovlivňovat druhé. Praha: Management Press, 1999.
PREKOP, J. Empatie. Vcítění v každodenním životě. Praha: Grada, 2004.
DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: GRADA, 2001.
FORET, M. Jak komunikovat se zákazníkem? Praha: Computer Press, 2000.
WINKLER, J. Komunikace v organizacích. Brno: MU, 1998.
BOOHER, D. Komunikujeme s jistotou. Brno: Computer Press, 1999.
VYBÍRAL, Z. Co, čím, jak a s kým komunikujeme. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.
JANDA, P. Vnitrofiremní komunikace. Praha: GRADA, 2004.
TEGZE, O. Neverbální komunikace. Praha: Computer Press, 2003.
THIEL, E. Řeč lidského těla. Bratislava: Plasma Service, 1993.
THIEL, E. Mluvíme tělem. Praha: KNIŽNÍ KLUB, 1997.
PEASE, A. Body language. London: Sheldon Press, 1997.
114
Typ předmětu
povinný
2
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
S
Vyučující
Mgr. Ivo Mludek
Mgr. Dita Palaščáková
Cíle
Hlavním cílem předmětu je seznámit studenta s potřebností promyšlené, systematické a
kontinuální propagace neziskové organizace a také se základy budování vztahů s veřejností.
Student se seznámí s hlavními pojmy problematiky PR a jejich specifikou pro organizace působící
v sociálních službách, osvojí si základy efektivní komunikace s médii, naučí se rozpoznávat důležité
nosiče informací a způsoby, jak do nich najít cestu. Důraz je kladen na maximální účinnost
s minimem vložených nákladů. Student se dále seznámí s limity propagace organizace působící
v sociálních službách, i specifickými možnostmi, které se jí naopak v médiích otevírají díky jejímu
zaměření. Obsahem výuky je i nastínění možností účinné propagace neziskové organizace při
správném využití komplementarity veřejného, ziskového a neziskového sektoru.
Způsobilosti
Student se seznámí s hlavními pojmy problematiky PR a jejich specifikou pro organizace působící
v sociálních službách.
- Naučí se identifikovat důležité nosiče informací.
- Osvojí si základy efektivní komunikace organizace s médii.
- Bude umět definovat základní obecné principy tvorby PR strategie pro organizace působící
v sociálních službách a aplikovat je na konkrétní organizaci.
- Dokáže dlouhodobou strategii komunikace s veřejností a příznivý obraz organizace využít pro
marketing výrobků či služeb.
- Bude schopen pro efektivní PR, marketing i fundraising využít specifické nástroje, kterými disponuje
sociální práce vzhledem ke komplementaritě trhu, veřejné správy a občanského sektoru.
Požadavky
- Aktivní účast na seminářích (maximálně jedna absence).
- Vypracování a obhájení písemné práce (PR audit existující neziskové organizace).
1. Definice pojmů z oblasti PR s přihlédnutím na specifiku sociální práce.
2. Vizualizace organizace.
3. Zásady efektivní komunikace s veřejností.
4. Kreativní PR a propojení s marketingem a fundraisingem.
POTŮČEK, MARTIN. Trh, stát a občanský sektor jako regulátory života společnosti. In: POTŮČEK,
Martin kol. Veřejná politika. Praha: SLON, 2005. Str. 85-120.
MOLEK, JAN. Marketing sociálních služeb. Praha: VÚPSV, 2009.
ČEPELKA, OLDŘICH. Práce s veřejností v nepodnikatelském sektoru. Nadace Omega, 1997.
BERGEROVÁ, M. Public relations v občanském sektoru. Praha: Spiralis, 2001.
INFORMAČNÍK, DOMOVNÍK, CHARITNÍK – propagační periodika, vydávaná Charitou Opava pro
komunikaci s vnitřní a vnější veřejností. Ke stažení na http://www.charitaopava.cz/download.php
Grafický manuál Charity Opava. Ke stažení na http://www.charitaopava.cz/download.php
115
MLUDEK, Ivo (ed.). Osudy těžké jako kameny. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012.
Publikace o projektu kreativního PR, realizovaného se studenty CARITAS-VOŠs Olomouc.
ŠÁLEK, Marek, FEŘTEK, Tomáš. Novináři nejsou zlí (Mediální rukověť pro neziskové organizace).
Nadace VIA, 2001.
MIČIENKA, M., JIRÁK, J. Základy mediální výchovy. Praha: Portál, 2008.
TRAMPOTA, T. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006.
JIRÁK, Jan, KOPPLOVÁ, Barbara. Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Praha:
Portál, 2003.
McQUIAL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace (s českou předmluvou Jana Jiráka). Praha:
Portál, 2007.
FORETT, Miroslav. Komunikace s veřejností. Brno: Masarykova univerzita, 1994.
SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně. Grada Publishing, 2006
116
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
dopor. ročník/odbobí
Forma výuky
1.
S
Vyučující
Cíle
Cílem propedeutického semináře je seznámit studenty se způsoby práce v odborném stylu.
V rámci semináře budou probrány textové vzorce odborného stylu (žánry) s důrazem na jejich
psanou podobu – anotace, referát, esej, komparace, kompilace. Další část semináře bude
věnovaná základním předpokladům mluvené podoby odborného stylu – argumentace, diskuse a
debata. Seminář bude uzavřen představením norem a náležitostí pro psaní absolventské a
bakalářské práce. V průběhu semináře bude kladen důraz na správné užívání norem odborného
stylu (citační normy, normy daného žánru atp.) a schopnost pracovat s jednotlivými informačními
zdroji.
Způsobilosti
Studenti budou po ukončení předmětu schopni pracovat v odborném stylu (a to jak v jeho
písemné, tak i v mluvené formě).
Požadavky
Aktivní účast na seminářích. Odevzdání seminární práce.
• Úvod do studia (s důrazem na práci v odborném diskurzu) – možnosti získávání
informací.
• Úvod do psaní odborných prací – zásady pro tvorbu odborných textů, přehled
vybraných žánrů odborného stylu, pravidla užívání informačních zdrojů.
• Žánry – anotace, kompilace, komparace, referát, přehledová studie.
• Mluvený projev v odborném diskurzu – argumentace, diskuse.
• Zásady pro vypracování dalších odborných prací – AP, BP, RP – formulace cílů, volba
metod, práce se závěry.
Povinná literatura
ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické
BUGEL, W., ŠLECHTOVÁ, H. Tvorba kvalifikačních prací pro studenty oborů sociální práce/Principy a
postupy. Olomouc: CARITAS-VOŠ sociální Olomouc, 2012.
117
Typ předmětu
povinný
0,5
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
dopor. ročník/odbobí
Forma výuky
4.
S
Vyučující
Cíle
Cílem semináře je rozšířit znalosti získané v propedeutickém semináři a ty pak využít pro psaní
ročníkové práce. Úkolem studenta bude napsat ročníkovou práci na zvolené téma.
Způsobilosti
Po ukončení by měl student znát principy psaní odborného textu, měl by být schopen stanovit si cíl
odborné práce a vybrat vhodnou metodu zpracování. Také by měl být student schopen
samostatnější a efektivnější práce na absolventské nebo diplomové práci, měl by si být více vědom
možných úskalí při psaní odborného textu a znát principy, jak těmto úskalím předcházet.
Požadavky
Účast na seminářích, plnění úkolů, samostudium doporučené literatury, odevzdání ročníkové
práce.
• Obecný úvod do předmětu.
• Odborný styl – pravidla odborného stylu.
• Odborné kvalifikační práce (charakteristika).
• Stanovení tématu, cíle a metody.
• Metodologie práce – teoretická práce.
• Metodologie práce – výzkumná práce.
• Konzultace témat prací.
Povinná literatura
ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické
KUBÁTOVÁ, Helena, ŠIMEK, Dušan. Od abstraktu do závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého,
2007.
BUGEL, Walerian, ŠLECHTOVÁ, Hana. Tvorba kvalifikačních prací pro studenty oborů sociální práce.
Principy a postupy. Olomouc: CARITAS – VOŠ sociální Olomouc, 2012.
118
Diplomový seminář I
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
S
Vyučující
Mgr. Miloš Votoupal
Cíle
Cílem diplomového semináře je podpořit studenty ve formulaci tématu a cíle diplomové práce.
V rámci semináře studenti rozpracovávají téma a cíl své diplomové práce. V jeho rámci zahájí také
proces volby přiměřeného metodologického aparátu a mohou konzultovat otázky metodologické
povahy.
Způsobilosti
Studenti si osvojují a upevňují základy vědecké práce v kontextu sociální práce. Jsou seznámení se
základními obsahovými hledisky kvalitní diplomové práce v sociální práci:
Požadavky
Aktivní účast na minimálně 80 % výuky, dále studenti odevzdávají zápočtovou práci v rozsahu 2–3
stran s formulací cílů práce (symbolický, poznávací, aplikační).
Charakteristika odborného textu.
Proces tvorby diplomové práce.
Formální a obsahové nároky kladené na diplomové práce.
Téma práce - formulace symbolického, poznávacího a aplikačního cíle práce.
Práce s literaturou – adekvátní typy zdrojů a způsoby práce s nimi.
Citace, citační etika.
BUGEL, W., ŠLECHTOVÁ.,H. Tvorba kvalifikačních prací pro studenty oborů sociální práce - principy a
postupy. Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, 2012.
ČSN ISO 690: Informace a dokumentace - pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních
zdrojů 01 0197. Mezinárodní norma. Česká technická norma ICS 01.140.20. Praha: Úřad pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2010.
O'LEARY, Z. The essential guide to doing your research project. London: Sage Publications, 2010.
Šanderová, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách několik zásad pro začátečníky.
Praha: Sociologické nakladatelství, 2009.
ALSTON, M., BOWLES, W. Research for social workers an introduction to methods. London: Routledge,
2003.
ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997.
Hart, C. Doing a literature review releasing the social science research imagination. London: Sage,
2003.
119
Diplomový seminář II
Typ předmětu
povinný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
S
Vyučující
Mgr. Miloš Votoupal
Cíle
Cílem diplomového semináře je podpořit studenty v řešení otázek spojených s procesem tvorby
diplomové práce. V rámci semináře studenti také prezentují výsledky svých výzkumných projektů.
Způsobilosti
Studenti si osvojují a upevňují základy vědecké práce v kontextu sociální práce. Jsou seznámeni se
základními obsahovými hledisky kvalitní diplomové práce v sociální práci:
Požadavky
Aktivní účast na minimálně 80 procentech výuky, dále studenti prezentují výsledky dosažené
v rámci tvorby svých diplomových prací (10-15 minut prezentace s využitím power pointu).
Charakteristika odborného textu.
Proces tvorby diplomové práce.
Formální a obsahové nároky kladené na diplomové práce.
Téma práce - formulace symbolického, poznávacího a aplikačního cíle práce.
Práce s literaturou – adekvátní typy zdrojů a způsoby práce s nimi.
Citace, citační etika.
Povinná literatura
BUGEL, W., ŠLECHTOVÁ, H. Tvorba kvalifikačních prací pro studenty oborů sociální práce - principy a
postupy. Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, 2012.
ČSN ISO 690: Informace a dokumentace - pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních
zdrojů 01 0197. Mezinárodní norma. Česká technická norma ICS 01.140.20. Praha: Úřad pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2010.
O'LEARY, Z. The essential guide to doing your research project. London: Sage Publications, 2010.
Šanderová, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách několik zásad pro začátečníky.
Praha: Sociologické nakladatelství, 2009.
ALSTON, M., BOWLES, W. Research for social workers an introduction to methods. London: Routledge,
2003.
ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997.
Hart, C. Doing a literature review releasing the social science research imagination. London: Sage,
2003.
120
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
1.
P
Vyučující
Mgr. Mgr. ThLic. Jaroslav Franc, Th.D.
Cíle
Předmět si klade za cíl uvést studenta do reálií a pojmosloví současného křesťanského světa.
Zabývá se situací křesťanství v současném světě a zvláště v EU a v ČR. Dále studuje katolickou
církev, ekumenismus, dialogickou a solidární dimenzi velkých církví. Seznamuje se základními
pojmy současného křesťanství a katolické církve. Ukazuje na hlavní české myšlenkové proudy a
některé křesťanské myslitele od druhé poloviny dvacátého století až po současnost.
Tento předmět je určen studentům spíše vzdáleným církvím a náboženským společnostem. Jeho
cílem je uvést studenta, který přichází z okraje křesťanského prostředí, nebo se s křesťanstvím
setkal jen vzdáleně do základních pojmů, reálií a pomoci mu k základní orientaci.
Způsobilosti
Studenti získají základní znalosti o současném křesťanství.
Získají základní schopnost orientovat se a používat pojmy vlastní současné církvi.
Získají základní přehled o náboženské situaci v EU, ČR a místě kde bydlí.
Získají základní znalosti o katolické církvi, její liturgii, ekumenismu, a o solidaritě v církvích.
Umí se aktivně zapojit do náboženského prostředí a znají metody práce s pojmy.
Požadavky
Znalost evropských dějin na základní úrovni.
Křesťanství v současném světě, v EU a ČR.
Katolická církev a ekumenismus.
Základní pojmosloví katolické církve.
Základní struktury katolické církve a některých církví v ČR.
Povinná literatura
PETROSILLO, P. Křesťanství od A do Z. Kostelní Vydří: 1998.
Kompendium katechismu katolické církve. Kostelní Vydří: 2005.
AMBROS, P. Církev, kultura, společnost, misie. Olomouc: 2000.
AUGÉ, M. Antropologie současných světů. Brno: 1999.
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha: 1999.
ELSER, M. Encyklopedie náboženství. Kostelní Vydří: 1997.
ENROTH, R. Průvodce sektami a novými náboženstvími. Praha: 1994.
HORYNA, B. Dějiny religionistiky. Olomouc: 2001.
KUBALÍK, J. Dějiny náboženství. Praha: 1984.
RATZINGER, J. Úvod do křesťanství. Brno: 1991.
RAHNER, K., VORGRIMLER, H. Teologický slovník. Praha: 1996.
121
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
Forma výuky
1.
P
Vyučující
ThLic. Lucie Marta Cincialová, Th.D.
Cíle
Předmět si klade za cíl uvést studenty do duchovního života, předpokládá víru a náboženskou
zkušenost nebo alespoň vážný zájem o spiritualitu a je doporučen především těm, kdo chtějí svou
křesťanskou zkušenost prohloubit.
Způsobilosti
Studenti jsou seznámeni se základními pojmy z oblasti spirituality, s modely duchovní cesty
v dějinách křesťanské spirituality, se zákonitostmi a vývojem v duchovním životě. Předmět se
věnuje otázkám modlitby, askeze, duchovnímu rozlišování, prostředkům duchovního života,
prožívání víry ve společenství církve.
Požadavky
Aktivní účast, písemná reflexe na zadané téma a jeho prezentace, písemný test.
Spiritualita, spirituální teologie, duchovní život - vymezení pojmů z křesťanského hlediska. Člověk
jako Boží obraz – křesť. antropologie, hřích, milost, přirozenost. Víra, naděje a láska (teologální
ctnosti). Duchovní život jako cesta – zákonitosti a fáze duchovního vývoje, modely duch. cesty
v dějinách křesť. spirituality, křesťanská zralost. Modlitba – základní formy a vývoj modlitby, lectio
divina, meditace křesťanská a nekřesťanská. Křesťanská askeze a její smysl, nesprávné pojetí
askeze a falešné představy o Bohu. Duchovní rozlišování, smysl pokušení, vášně a neřesti.
Přirozené ctnosti. Povolání ke svatosti a konkrétní povolání jednotlivce (osobní povolání).
Duchovní život prožívaný v Církvi – společenství, vztah křesťana ke „světu“. Prostředky duchovního
života, překážky na duchovní cestě.
Povinná literatura
ŠPIDLÍK, T. Prameny světla. Velehrad: Refugium, 1995.
WEISMAYER, J. Život v plnosti. Kostelní Vydří: KN, 1994.
SOLOVJOV, V. Duchovní základy života. Velehrad: Refugium, 1996.
CUSKELLY, E. J. Současná spiritualita. Duchovní život z hlediska moderní psychologie. Kostelní Vydří:
KN, 1994.
AUMANN, J. Křesťanská spiritualita v katolické tradici. Praha: Karolinum, 2000.
DACÍK, R. M. Prameny duchovního života. Olomouc: Krystal, 1947.
vybraná hesla ze Slovníku spirituality. Kostelní Vydří: KN, 1999.
SHELDRAKE, P. Spiritualita a historie. Úvod do studia dějin a interpretace křesťanského duchovního
života. Brno: CDK, 2003.
WARE, K. Cestou orthodoxie. Praha: Síť, 1996.
EVDOKIMOV, P. Epochy duchovního života. Od pouštních otců do našich dnů. Velehrad: Refugium
Velehrad-Roma, 2002.
122
Studijní texty ze spirituální teologie I. Axiomy duch. života. (péčí M. Altrichtra). Velehrad: Refugium
Velehrad-Roma, 2003.
KARDINÁL J. RATZINGER. List biskupům katolické církve o některých aspektech křesťanské meditace
(z 15.10.1989). In Křesťanství a ostatní náboženství, ss. 63-82, Krystal OP, 1999.
123
Ruský jazyk I
Typ předmětu
Povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Doc. PhDr. Zdeňka Vychodilová, CSc.
Při výuce se důsledně uplatňuje srovnávací hledisko, aby studenti na jedné straně dokázali využít
blízké typologické a genealogické příbuznosti ruštiny s češtinou, a na druhé straně aby si byli
vědomi nebezpečí interferenčních chyb, které z této příbuznosti vyplývají.
Cíle
-
Seznámit se s ruštinou jako s jedním ze slovanských jazyků blízce příbuzných češtině.
Zvládnout grafickou podobu jazyka (azbuku).
Naučit se ruskou abecedu číst i psát, zvládnout nejzákladnější lexikum a gramatická pravidla.
Odbourat jazykovou bariéru.
Způsobilosti
V průběhu prvního výukového studijního období by si studenti měli osvojit grafickou podobu
jazyka a slovní zásobu, gramatiku, konverzaci a reálie v rozsahu přibližně prvních čtyř lekcí
učebnice Klass! 1.
Požadavky
- aktivní práce v hodinách,
- úspěšné zvládnutí průběžných kontrolních testů,
- vypracování všech úkolů zadávaných v průběhu studijního období,
- zvládnutí písemného zápočtového testu na min. 65 %,
- prokázání schopnosti přečíst jednoduchý text v ruštině.
Povinná literatura
ORLOVA, Natália, KOŽUŠKOVÁ, Miroslava, VÁGNEROVÁ, Marta. Klass! 1. Ruština pro střední školy.
Praha: Klett, 2010. (učebnice, pracovní sešit, CD)
JELÍNEK, Stanislav a kol. Raduga po-novomu 1 - 2. Ruština pro střední a jazykové školy. Plzeň:
Fraus, 2007 (+ pracovní sešity a CD).
NEKOLOVÁ, V., CAMUTALIOVÁ, I., VASILJEVA-LEŠKOVÁ, A. Ruština nejen pro samouky. Leda, 2007
(+ CD).
PAŘÍZKOVÁ, Štěpánka. Ruština pro začátečníky a samouky. (s CD) 3. vyd. 2010.
124
Ruský jazyk II
Typ předmětu
Povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Cíle
Studenti plynule navazují na učivo probrané v zimním studijním období. Znalosti gramatiky a lexika
jsou doplňovány základními informacemi z různých oblastí reálií rusky mluvících zemí. Cílem je
dosáhnout takových komunikačních dovedností, aby studenti byli schopni jazykově se orientovat
ve vybraných základních komunikačních situacích.
Způsobilosti
Při hodinové týdenní dotaci by studenti měli zvládnout učební látku v rozsahu učebnice Klass!1, a
to zejména:
- časování sloves v přítomném čase,
- základní a řadové číslovky a jejich užití,
- skloňování základních typů substantiv,
- jednoduché syntaktické vazby,
- student si osvojí jednoduchou slovní zásobu z tematických oblastí rodina, kulturní život,
nakupování, vyjadřování dojmů, dotazů a odpovědí atd. a bude ji umět aplikovat v příslušných
komunikačních situacích.
Požadavky
- aktivní účast ve výuce,
- vypracování všech zadaných úkolů včetně vyplnění celého Pracovního sešitu,
- prokázání dostatečných znalostí formou písemného zápočtového testu (úspěšnost 65 %).
Povinná literatura
ORLOVA, Natália, KOŽUŠKOVÁ, Miroslava, VÁGNEROVÁ, Marta. Klass! 1. Ruština pro střední školy.
Praha: Klett, 2010. (učebnice, pracovní sešit, CD)
JELÍNEK, Stanislav a kol. Raduga po-novomu 1 - 2. Ruština pro střední a jazykové školy. Plzeň:
Fraus, 2007 (+ pracovní sešity a CD).
(+ CD).
PAŘÍZKOVÁ, Štěpánka. Ruština pro začátečníky a samouky. (s CD) 3. vyd., 2010.
TAHOVSKÁ, Ladislava a kol. Ruština poslechem. Cvičení a textové úlohy. Praha: Leda, 2005.
125
Ruský jazyk III
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Cíle
Výuka je zaměřena na zvládnutí vybraných gramatických jevů z učebnice Ruština nejen pro
samouky a zejména na rozšíření slovní zásoby a hlubší osvojení řečových komunikačních
dovedností a reáliových znalostí natolik, aby studenti dokázali jednodušší formou konverzovat na
odborná témata.
Způsobilosti
Studující se bude umět samostatně jednoduchou formou a jazykově správně vyjadřovat
v komunikačních situacích běžného i profesního života. Dokáže zjednodušeně reprodukovat obsah
přečteného adaptovaného odborného textu.
Požadavky
- vypracování všech zadaných úkolů,
- úspěšné zvládnutí vybraných jevů ruské gramatiky (písemná část zápočtu),
- úspěšné zvládnutí odborné terminologie a komunikace na zadaná témata (ústní část zápočtu).
Moje zahraniční praxe.
Děti ulice v postsovětských zemích.
Integrace občanů s postižením do společnosti.
Problematika závislostí – alkoholismus a narkomanie.
Problematika nezaměstnanosti.
HIV/AIDS.
Péče o seniory.
Povinná literatura
PAŘÍZKOVÁ, Štěpánka. Ruština pro začátečníky a samouky. (s CD) 3. vyd. 2010.
(+ CD).
VLHOVÁ, Karla. Ruský jazyk 2. Studijní opora pro kombinovanou formu studia. Ostrava: 2012.
VYSLOUŽILOVÁ, Eva, MACHALOVÁ, Milena, VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Cvičebnice překladu pro
rusisty II (sociální politika).
Filmové dokumenty a adaptované texty se sociální tematikou. Olomouc: Univerzita Palackého,
2006.
příslušné ruské webové stránky, videokazety, audiokazety, CD, DVD
126
Ruský jazyk IV
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
C
Vyučující
Cíle
Hlavní náplní výukových hodin je všestranná práce s texty na témata blízká studijnímu zaměření
posluchačů. Studenti by si měli rozšířit slovní zásobu a komunikační dovednosti natolik, aby
dokázali konverzovat na vybraná odborná témata a vyjádřit svůj názor na problémy ze zadaných
tematických okruhů. Průběžně si také formou powerpointových prezentací, videoprojekcí a
seminárních vystoupení doplňují znalosti o tom, jaká specifika mají dané oblasti v ruských reáliích.
Způsobilosti
Student se bude umět v ruském jazyce kromě zvládání běžných komunikačních situací samostatně
jednodušší formou vyjádřit k tématům z oblasti sociální politiky, metod sociální práce, k charitním
a humanitárních projektům apod.
Požadavky
Aktivní účast ve výuce.
Vypracování zadaného odborného tématu formou PowerPointové prezentace.
Úspěšné jazykové zvládnutí zadaných odborných tematických okruhů (ústní forma zápočtu).
• Rodina
• Křesťanství, zejm. pravoslaví
• Sociální politika současného Ruska
• Sociální a humanitární práce, projekty charit. a humanitárních organizací
Povinná literatura
PAŘÍZKOVÁ, Štěpánka. Ruština pro začátečníky a samouky. (s CD) 3. vyd., 2010.
(+ CD).
VLHOVÁ, Karla. Ruský jazyk 2. Studijní opora pro kombinovanou formu studia. Ostrava: 2012.
STĚPANOVA, Ludmila, VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Zeměpisné a politické reálie současného Ruska.
Olomouc: UP, 2011.
STĚPANOVA, Ludmila, VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Realii russkoj pravoslavnoj cerkvi. Olomouc: UP,
2003.
STĚPANOVA, Ludmila, VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Reálie současného Ruska. Olomouc: Univerzita
Palackého, 2011.
aktuální texty z příslušných webových stránek na internetu, popř. z běžných a odborných
periodik, videokazety, audiokazety, CD, DVD
127
Španělský jazyk I
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Mgr. Pavel Res
Cíle
Studenti si osvojí obsah lekcí 1-3 učebnice Fiesta I (nakl. Fraus), což zahrnuje zejména následující
gramatiku:
- časování pravidelných sloves s koncovkou -ar, -er, -ir a uvedených nepravidelných sloves (např.
ser, tener, hacer, estar, sloves se změnou kmenové samohlásky atd.) v přítomném čase,
- shoda podstatného a přídavného jména v rodě a v čísle,
- správné používání předložek a členů,
- osobní a tázací zájmena.
Dále se seznámí se základními reáliemi španělsky hovořících zemí a osvojí si slovní zásobu
z tematických oblastí uvedených v daných lekcích: seznamování, společenská konverzace,
restaurace, popis osoby.
Způsobilosti
Studenti budou schopni v rámci požadované látky plynně komunikovat i písemně se vyjadřovat.
Požadavky
- prokázání dostatečných znalostí formou písemného zápočtového testu,
- prokázání schopnosti reagovat ve vybraných komunikačních situacích (formou
jednoduchého řízeného dialogu).
KRÁLOVÁ, J. A KOL. Fiesta 1–2. Plzeň: Fraus, 2000 a další vydání. (+ audionahrávky).
KRBCOVÁ, M. A KOL. Španělština pro jazykové školy 1 – 2. Praha: SPN, 1990, 1996 a další vydání.
MONTERO, C. J., BERNARDINO, S. L. Reálie španělsky mluvících zemí. Plzeň: Fraus, 1997 a další vydání.
aktuální texty ze španělského tisku, videokazety, audiokazety a CD
128
Španělský jazyk II
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Mgr. Pavel Res
Cíle
Studenti si osvojí obsah lekcí 1-5 učebnice Fiesta I (nakl. Fraus), což znamená, že navážou na
předchozí studijní období a své znalosti si rozšíří o další dvě lekce:
- časování dalších nepravidelných sloves a sloves zvratných,
- vztažná, přivlastňovací a zvratná zájmena,
- číslovky do 0 - 10 000,
- stupňování přídavných jmen,
- budoucí čas s opisnou vazbou ir a + infinitiv.
Dále si osvojí slovní zásobu z dvou hlavních tematických oblastí: rodina a bydlení.
Způsobilosti
Požadavky
aktuální texty ze španělského tisku, videokazety, audiokazety a CD
129
Španělský jazyk III
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Mgr. Pavel Res
Cíle
předchozí studijní období a své znalosti si rozšíří o další dvě lekce:
- používání minulého času složeného,
- zájmena: přivlastňovací - samostatná i nesamostatná, po předložkách, předmětná,
ukazovací, neurčitá, záporná,
- rozkazovací způsob kladný i záporný pro 2. osobu singuláru a plurálu,
- číslovky 0 - 1 000 000.
Dále si osvojí slovní zásobu z dvou hlavních tematických oblastí: Vánoce, nakupování.
Způsobilosti
Požadavky
aktuální texty ze španělského tisku, videokazety, audiokazety a CD.
130
Španělský jazyk IV
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
C
Vyučující
Mgr. Pavel Res
Cíle
předchozí studijní období a své znalosti si rozšíří o další dvě lekce a další doplňující učivo:
- používání minulých časů (min. čas složený vs. jednoduchý),
- subjuntiv přítomného času,
- používání budoucího času jednoduchého (doplňující učivo),
- používání imperfekta (doplňující učivo).
Dále si osvojí slovní zásobu z následujících tematických oblastí: nemoc, návštěva lékaře, životopis,
popis událostí v minulosti a budoucnosti.
Způsobilosti
Požadavky
MONTERO, C. J., BERNARDINO, S. L.Reálie španělsky mluvících zemí. Plzeň: Fraus, 1997 a další vydání.
aktuální texty ze španělského tisku, videokazety, audiokazety a CD.
131
Francouzský jazyk I
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Mgr. Cecile Paděra
Cíle
Lekce 1: zdravit se, první kontakt s někým, omlouvat se, hláskovat
Lekce 2: představovat se, představovat někoho, žádat někoho, aby se představil
Způsobilosti
Studenti budou schopni uplatnit získané poznatky v běžném životě, komunikovat v jednoduchých
větách s rodilým mluvčím a korespondovat ve francouzském jazyce.
Požadavky
Účast na semináři
CONNEXION, niveau 1, Méthode de Francais, Edition DIDIER Paris 2004 (literatura povinná)
CONNEXION 1, Cahier d’exercices, Regině Mérieux et Yves Loiseau, Didier 2004, France. (literatura
doporučená)
CONNEXION 1, Studijní příručka, Fraus, 2005, Plzeň (literatura doporučená)
132
Francouzský jazyk II
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Mgr. Cecile Paděra
Cíle
Lekce 1: zdravit se, první kontakt s někým, omlouvat se, hláskovat
Lekce 2: představovat se, představovat někoho, žádat někoho, aby se představil
Způsobilosti
Požadavky
Studijní literatura a studiní pomůcky
doporučená)
133
Francouzský jazyk III
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Mgr. Cecile Paděra
Cíle
Lekce 1: vyjadřovat svůj vkus, mluvit o sobě, vyjadřovat vlastnictví
Lekce 2: poprosit někoho, aby něco udělal, zdvořile se dotazovat
Způsobilosti
Požadavky
doporučená)
134
Francouzský jazyk IV
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
C
Vyučující
Mgr. Cecile Paděra
Cíle
Lekce 1: orientovat se v prostoru, ptát se na cestu a vysvětlovat směr
Lekce 2: dávat rozkaz/radu, zakazovat, vyjadřovat povinnost, vyjadřovat vlastnictví
Způsobilosti
Studenti budou schopni uplatnit získané poznatky v běžném životě, komunikovat v jednodušších
větách s rodilým mluvčím a korespondovat ve francouzském jazyce a číst i porozumět
jednoduchým textům.
Požadavky
doporučená)
135
Německý jazyk I
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
2.
C
Vyučující
Mgr. Jana Synková
Cíle
Cílem německého jazyka, coby povinně volitelného druhého cizího jazyka, je dosáhnout takových
komunikačních dovedností, aby studenti byli schopni jazykově se orientovat ve vybraných
základních komunikačních situacích.
Způsobilosti
Při hodinové týdenní dotaci by studenti měli zvládnout učební látku v rozsahu 8 lekcí učebnice.
Studenti budou schopni v rámci požadované látky plynně komunikovat.
Požadavky
- zvládnutí písemného zápočtového testu.
Student si osvojí jednoduchou slovní zásobu z tematických oblastí rodina, kulturní život, nakupování,
vyjadřování dojmů, dotazů a odpovědí atd. a bude ji umět aplikovat v příslušných komunikačních
situacích.
Povinná literatura
HÖPPNEROVÁ, V. a kol. Němčina pro jazykové školy 1-2. Praha: Scientia, 1994.
POVEJŠIL, J. Mluvnice současné němčiny. Praha: Academia, 1994.
JARMUZEK, E. a kol. Kommunikation in sozialen und medizinischen Berufen. Plzeň: Fraus, 2003.
NEKOVÁŘOVÁ, A., FLIEGER, D. Alltagssprache Deutsch. Plzeň: Fraus, 2003.
aktuální texty z příslušných webových stránek na internetu, popř. z běžných a odborných periodik,
videokazety, audiokazety, CD.
136
Německý jazyk II
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
3.
C
Vyučující
Mgr. Jana Synková
Cíle
Studenti plynule navazují na učivo probrané v zimním studijním období. Cílem je dosáhnout
takových komunikačních dovedností, aby studenti byli schopni jazykově se orientovat ve
vybraných základních komunikačních situacích.
Způsobilosti
Při hodinové týdenní dotaci by studenti měli zvládnout učební látku v rozsahu 16 lekcí učebnice
Němčina pro jazykové školy. Studenti budou schopni v rámci požadované látky plynně
komunikovat.
Požadavky
- zvládnutí písemného zápočtového testu.
Studenti budou nově umět jazykově správně reagovat v těchto tematických okruzích:
orientace ve školním prostředí, orientace ve městě, nakupování cestování, používání dopravních
prostředků, vyjádření dojmů, radosti, lítosti atd. V odborné oblasti je to jednoduchá komunikace
s klienty a personálem sociálních zařízení různého typu, jež předpokládá osvojení si příslušného
odborného lexika.
Povinná literatura
137
Německý jazyk III
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
C
Vyučující
Mgr. Jana Synková
Cíle
Studenti plynule navazují na učivo probrané v prvním a druhém studijním období. Cílem je
dosáhnout takových komunikačních dovedností, aby studenti byli schopni jazykově se orientovat
ve vybraných základních komunikačních situacích.
Způsobilosti
Při hodinové týdenní dotaci by studenti měli zvládnout učební látku v rozsahu 1. dílu učebnice
Němčina pro jazykové školy. Studenti budou schopni v rámci požadované látky plynně
komunikovat.
Požadavky
- prokázání dostatečných znalostí formou písemného zápočtového testu (min. 65 %).
Student se bude umět v německém jazyce kromě zvládání běžných komunikačních situací
samostatně jednodušší formou vyjádřit k tématům z oblasti sociální politiky a metod sociální
práce.
Povinná literatura
KREFT, D., MIELENZ, I. Wörterbuch Soziale Arbeit. Aufgaben, Praxisfelder, Begriffe und Methoden der
Sozialarbeit und Sozialpädagogik. Juventa Verlag (Weinheim), 2008.
138
Německý jazyk IV
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
C
Vyučující
Mgr. Jana Synková
Cíle
Cílem je dosáhnout takových komunikačních dovedností, aby studenti byli schopni se jazykově
orientovat nejen ve vybraných základních komunikačních situacích, ale taktéž porozumět a dokázat
diskutovat na jednodušší témata z oblasti sociální práce.
Způsobilosti
Studenti si osvojí další odborné termíny potřebné ke zvládnutí témat ze sociální oblasti.
Dokáže zjednodušeně reprodukovat obsah přečteného adaptovaného odborného textu.
Požadavky
- prokázání dostatečných znalostí formou písemného zápočtového testu.
Doporučená témata 6. studijního období jsou například: etnické menšiny, humanitární práce,
rozvojové projekty apod.
Povinná literatura
KREFT, D., MIELENZ, I. Wörterbuch Soziale Arbeit. Aufgaben, Praxisfelder, Begriffe und Methoden der
Sozialarbeit und Sozialpädagogik. Juventa Verlag (Weinheim), 2008.
videokazety, audiokazety, CD
139
Spiritualita současných mimokřesťanských náboženství
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P
5.
Vyučující
Cíle
Poznání a přijetí požadavku hlubšího porozumění náboženským spirituálním projevům v dnešní
Evropě na základě seznámení se s kontextem náboženských spiritualit, systematickým poznáním
jednotlivých náboženských spiritualit a určení kritérií pro mezináboženský dialog.
Způsobilosti
Předmět uvede studenta do porozumění základního kontextu diferencované náboženské
zkušenosti v konkrétních projevech různých spirituálních tradic světových náboženství, umožní
poznat základní projevy náboženského životního stylu potencionálních klientů, zvýší jeho
schopnost přiměřeně reagovat a respektovat klientovu důstojnost a náboženské přesvědčení,
osvojí si kritický, křesťansky zdůvodněný pohled na spiritualitu nekřesťanských náboženství, naučí
se znát a aplikovat principy mezináboženského dialogu.
Požadavky
Skupinový pohovor, esej, reflexe (3 x 2000 znaků).
Nové způsoby prožívání religiozity v dnešním světě.
Misijní centra východních náboženství v Evropě.
Základní typologie nových spiritualit.
Možnosti obnovy náboženského života z perspektivy křesťanské tradice.
Povinná literatura
VOJTÍŠEK, Z. Encyklopedie náboženských směrů v ČR. Praha: Portál, 2004 (u jednotlivých hesel
literatura v češtině).
AMBROS, P. Svoboda k alternativám. Olomouc: Refugium, 2009.
VOJTÍŠEK, ZDENĚK. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha: Beta Books, 2007.
Svatý Korán. Praha: Nakladatelství AMS, 2000.
Upanišady. Praha: DharmaGaia, 2004.
Budhovy rozpravy. Praha: DharmaGaia, 1994-1997.
BOUBLÍK, V. Teologie mimokřesťanských náboženství. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství,
2000.
WALDENFELS, H. Světová náboženství jako odpovědi na otázku po smyslu života a světa. Praha: Zvon,
1992.
ELIADE, M. Dějiny náboženského myšlení I. – III. Praha: Oikoumené, 1995-1997.
DUPUIS, J. Toward a christian theology of religious pluralism. Maryknoll: Orbis Books, 2001.
SMOLÍK J. Křesťanství bez antijudaismu. Praha: Oikoumené, 2002.
Co by měl každý vědět o židovství. Praha: Kalich, 2000.
KÜNG, H., STIETENCRON, H. VON. Křesťanství a hinduismus na cestě k dialogu. Praha: Vyšehrad, 1997.
140
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
S
Vyučující
Mgr. et Mgr. Agnieszka Zogata Kusz
Předmět je zaměřený na prezentaci a analýzu otázek souvisejících s občanskou společností.
V teoretické části uvádí základní pojmy a koncepty spojené s občanskou společností, v praktické
části se soustřeďuje na konkrétní příklady vývoje a fungování občanské společnosti, především ve
střední Evropě a v České republice.
Cíle
- připravit studenty pro práci na pozicích ve veřejné správě, kde přijdou do styku s organizacemi
občanské společnosti a neziskovým sektorem, anebo na pozicích přímo v nevládních
organizacích,
- prezentovat a na konkrétních příkladech analyzovat význam občanské společnosti pro
demokratické uspořádání.
Způsobilosti
Studenti znají základní pojmy, koncepty a teorie spojené s občanskou společností; dokážou
identifikovat pojem občanská společnost v odlišení od otevřené společnosti a neziskového
sektoru; dokážou vysvětlit propojení mezi občanskou společností a demokracií; jsou schopni
identifikovat vztahy mezi občanskou společností a státem a také občanskou společností a
hospodářstvím.
Požadavky
Zápočtová práce na zadané téma.
Vývoj konceptu občanské společnosti.
Sociokulturní vs. jiná pojetí občanské společnosti.
Občanská společnost a sociální kapitál (pojmy, formy, zdroje).
Význam důvěry pro vývoj občanské společnosti.
Občanská participace, politická kultura a kultura protestu.
Ekonomický a politický systém vs. občanská společnost (obecně).
Občanská společnost vs. demokratické a nedemokratické systémy.
Občanská společnost, otevřená společnost a neziskový sektor.
Vývoj občanské společnosti ve střední Evropě po roce 1989.
Vztah mezi občanskou společností a státem na příkladu ČR (Havel vs. Klaus).
Povinná literatura
Edwards, Michael, 2011. The Oxford Handbook of Civil Society. New York, NY: Oxford University Press.
MÜLLER, Karel, 2002. Češi a občanská společnost. Praha, TRITON.
MÜLLER, Karel B., 2008. Evropa a občanská společnost: projekt evropské identity; [spoluautor Karel
Müller ; předmluva Petr Pithart]. Praha: Sociologické nakladatelství.
POTŮČEK, Martin, 2000. „Volba společnosti: Havel versus Klaus“. In: Havel, I. M., Třeštík, D. (eds.). Co
daly naše země Evropě a lidstvu. Praha: ELK, s. 186-196.
141
DOHNALOVÁ, Marie, 2004. Antropologie občanské společnosti: analýzy a interpretace s přihlédnutím
k výsledkům vědecko-výzkumného a pedagogického zaměření Katedry oboru Občanský sektor FHS UK
v Praze. Brno: Nadace Universitas Masarykiana ; Akademické nakladatelství CERM ; Nauma.
EADE, Deborah (ed.), 2000. Development, NGOs and Civil Society. Selected essays from Development in
Practice. (A Development in Practice Reader). Oxford, UK: Oxfam Publications. (selected chapters)
FOLEY, Michael W.; Edwards, Bob, 1998. Beyond Tocqueville: Civil Society and Social Capital in
Comparative Perspective. American Behavioral Scientist. (selected chapters)
GREEN, Andrew, T., 2002. ‘Comparative Development of Post-communist Civil Societies’. Europe-Asia
Studies, vol. 54, no. 3: 455–471.
HABERMAS, Jürgen and Ian SHAPIRO, 2001. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia.
HLOUŠEK, V., KOPEČEK, L. (eds.): Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a
perspektivy demokracie. Brno: 2003.
HRUBEC, M. (ed). Demokracie, veřejnost a občanská společnost. Praha: 2004.
HOWARD, Marc Morjé, 2002. ‘The Weakness of Postcommunist Civil Society’. Journal of Democracy,
vol.13, no. 1 (January): 157-169.
Marada, R. Kultura protestu a politizace každodennosti. Brno: 2003.
NAROZHNA, Tanya, 2004. ‘Civil Society in the Post-Communist Context: Linking Theoretical Concept and
Social Transformation’. Demokratizatsiya vol. 12, no. 2: 294-310
PITHART, P., 1996. „Občanská společnost a stát“, In. Zdeněk Pinc. Demokracie a ústavnost. Praha:
Karolinum.
TOCQUEVILLE de, Alexis, 1945. Democracy in America, NY: Vintage Books.
142
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
P
Vyučující
ThLic. Michal Umlauf
Cíle
Cílem předmětu je seznámit studenty s povahou pastorační činnosti církve, poukázat na vztah mezi
sociální prací a pastorací, nabídnout vhodné nástroje pastorační péče, představit základní prvky
kategoriální pastorace a rovněž pastorace pomáhajících pracovníků.
Způsobilosti
Student bude rozumět vztahu mezi sociální prací a pastorací, bude schopen reagovat na duchovní
potřeby konkrétních cílových skupin a odpovědět na ně vhodnými nástroji pastorační péče.
Požadavky
Zpracování referátu pro zápočet.
Historický vývoj pastorace; Východiska, cíle a metody pastorace a past. teologie; Sociální práce a
základní služby církve (martyria, leiturgia, diakonia); Profesní způsobilost sociálního pracovníka
s ohledem na duchovní podporu klientů; Pastorační péče o vybrané cílové skupiny (senioři,
nemocní, umírající, děti, mládež, rodina).
MARTINEK, M. (ed.). Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok, 2008.
OPATRNÝ, A. Pastorační péče v méně obvyklých situacích I.,II. Praha: 2002.
BENEDIKT XVI. encyklika Deus caritas est. Praha: 2005.
Sociální práce 4 (2008) – Duchovní dimenze sociální práce.
AMBROS, P. Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: 2002.
143
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
5.
P
Vyučující
ThLic. Jaroslaw Pastuszak, Th.D.
Cíle
Antropologie je předmětem zabývajícím se základy vztahu člověka ke společnosti a jejich sociokulturními
relacemi, vytvářením hodnot jedince a skupiny. Cílem je tudíž seznámení studenta s těmito základními
vazbami.
Způsobilosti
Student po absolvování tohoto předmětu je schopen:
- orientovat se v základních socio-kulturních systémech;
- získá orientaci v antropologických teoriích kultury;
- nahlížet na člověka z různých perspektiv jeho potřeb a cílů;
- bude schopen využívat teoretické poznatky předmětu ve vztahu k budoucí profesi.
Požadavky
Seminární práce v rozsahu min. 5 str.; aktivní účast.
Povinná literatura
BUDIL, I. T. Mýtus, jazyk, a kulturní antropologie. Praha: Triton, 1992.
CORETH, E. Co je člověk? Praha: Zvon, 1996.
ERIKSEN, T. H. Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál, 2008.
MURPHY, R. F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Slon, 1998.
SOUKUP, V. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova, 1994.
SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2000.
Sociální a kulturní antropologie. Praha: Slon, 2000.
AUGÉ, M. Antropologie současných světů. Praha: Atlantis, 1999.
BARKOW, J. H., COSMIDES, L., TOOBY, J. The adapted mind: evolutionary psychology and the generation
of culture. Oxford: Oxford University Press, 1992.
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha: Argo, 1999.
CASSIRER, E. Esej o člověku. Bratislava: 1977.
COPANS, J. Základy antropologie a etnologie. Praha: Portál, 2001.
ELIADE, M. Dějiny náboženského myšlení I-III. Praha: Oikoymenh, 1995.
EVANS-PRITCHARD, E. E. Theories of Primitive Religion. Oxford: Clarendon Press, 1965.
FOLEY, R. Lidé před člověkem. Praha: Argo, 1998.
LÉVI-STRAUSS, C. Myšlení přírodních národů. Praha: Dauphin, 1996.
LÉVI-STRAUSS, C. Mýtus a význam. Bratislava: Archa, 1993.
LÉVI-STRAUSS, C. Totemismus dnes. Praha: Dauphin, 2001.
LÉVI-STRAUSS, C. Štrukturálna antropológia, Štrukturálna antropológia II. Bratislava: Kalligram, 2000.
ŠPIDLÍK, T. Spiritualita křesťanského Východu. Řím: Křesťanská akademie, 1985.
ŠPIDLÍK, T. Ruská idea jiný pohled na člověka. Velehrad: Refugium, 1996.
KOTTAK, C. P. Cultural Anthropology. New York: McGraw-Hill, 1991.
144
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
interaktivní diskuse
Forma výuky
6.
P
Vyučující
Vladimír Smékal, Prof. PhDr. CSc.
Cíle
Seznámit studenty s působením náboženství (vliv a funkce doktríny, příběhů o Bohu, úloha obřadů,
úloha náboženských společenství) na osobnost člověka, na jeho zkušenost, víru, komunikaci
s Posvátnem, etiku, společenské jednání. Analýza víry a duchovního života z hlediska věku, typů
osobnosti, spirituální inteligence, kulturní tradice. Speciální problémy náboženského života:
konverze, smíření, iniciace, svátosti, falešné představy o Bohu.
Způsobilosti
Studenti získají náhled na formování náboženské zkušenosti, na úlohu přirozenosti v rozvoji
spirituality, na vztah duševního a duchovního a na funkci duchovní kultury osobnosti v integritě
osobnosti.
Požadavky
Účast; aktivní zapojení do diskuse v průběhu interaktivní výuky.
Vztah psychologie a teologie.
Úloha psychologie a jejích metod ve zkoumání religiozity a spirituality.
Psychologické aspekty víry.
Meditace, kontemplace a modlitba z pohledu náboženské psychologie.
Spiritualita jako náboženská zkušenost, spirituální inteligence.
Religiozita jako náboženské chování.
Význam realizace duchovního života pro pokoj v duši a pro harmonizaci jednání.
Význam žité víry pro vedení dobrého života.
Náboženská společenství a jejich funkce v realizaci žité víry.
Povinná literatura
ŘÍČAN, P. Psychologie náboženství a spirituality. Praha: Portál, 2007.
HOLM, N. G. Úvod do psychologie náboženství. Praha: Portál, 1998.
STRÍŽENEC, M. Psychológia náboženstva. Bratislava: Veda, 1996.
LUŽNÝ, D., NEŠPOR, Z. Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-73672-51-5.
NEŠPOR, Z. (ed.). Jaká víra?: současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie
náboženství. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. Dostupné online.ISBN 807330-061-3.
QUESNELL, M. D. Co si myslíme, čemu věříme a kdo jsme. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-1078-5
SOKOL, J. Člověk a náboženství. Praha: Portál, 2004.
145
Etnické a náboženské konflikty
Typ předmětu
povinně volitelný
1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
6.
P
Vyučující
Prof. PhDr. Miloslav Pojsl
Cíle
Předmět má na základě historické zkušenosti pozdní antiky, středověku a novověku seznámit
studenty s problematikou etnické a náboženské nesnášenlivosti a z ní vznikajících konfliktů. Cílem
je nejen poznání takových konfliktů a jejich zevrubný popis, nýbrž zejména odhalení příčin a
sledování důsledků takových jevů v lidské společnosti.
Způsobilosti
Student pozná nejdůležitější etnické a náboženské konflikty v evropských dějinách, seznámí se
s příčinami, které k nim vedly a porozumí jednání a chování aktérů takových konfliktů i důsledkům
na ostatní společnost, orientuje se v základní literatuře a pramenech.
Požadavky
Předložení zápočtové práce pojednávající o vybraném konfliktu.
prameny k poznání historických konfliktů etnických a náboženských,
seznámení se se základní literaturou, historická metoda,
náboženský konflikt židů a křesťanů v 1. století po Kr.,
konflikt židů a římského impéria,
konflikty “barbarských“ národů s římským impériem,
proces christianizace a náboženské konflikty,
islám a islamizace Východu,
křižácké výpravy, příčiny a důsledky,
náboženské konflikty spojené s reformací (husitství a německá reformace),
lokální a regionální konflikty,
globální konflikty (třicetiletá válka a moderní světové války),
Osmanská říše a konflikty s křesťanskou Evropou,
některé historické příčiny moderních etnických a náboženských konfliktů,
pokus o hodnocení příčin vzniku etnických a náboženských konfliktů,
lze takovým konfliktům předcházet - příklady z historie,
charitativní, zdravotní a duchovní pomoc v průběhu těchto konfliktů a bezprostředně po jejich
ukončení.
Povinná literatura
KROPÁČEK, L. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad, 2002.
MENDEL, M. Náboženství v boji o Palestinu – judaismus, islám a křesťanství jako ideologie konfliktu.
Brno: Atlantis, 2000.
MENDEL, M. Židé a Arabové – dialog ideí a zbraní. Praha: Orientální ústav, 1992.
SMOLÍK, J. Křesťanství bez antijudaismu. Praha: Oikoymenn, 2002.
KUSCHEL, K. J. Spor o Abrahama: Co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje. Praha: Vyšehrad, 1997
146
Ekumenický a mezináboženský dialog
Typ předmětu
povinně volitelný
Rozsah studijního předmětu 1
hod. za týden
Způsob zakončení
zápočet
Forma výuky
P
6.
Vyučující
Cíle
Seznámení se základními principy teologických dialogů na interkonfesní a interreligiózní úrovni.
Studujícím je v tomto předmětu poskytnut přehled panoráma hlavních dialogů a dosažených
výsledků.
Způsobilosti
Studenti získají základní orientaci v oblasti překonávání rozdělení mezi křesťanskými konfesemi a
rozdílnosti mezi náboženstvími formou dialogu, což je jedna ze tří forem ekumenického úsilí a
nezbytná součást vstřícné koexistence kultur a civilizací.
Požadavky
Nastudování povinné literatury; úspěšné zvládnutí zápočtového testu.
Antropologické a teologické předpoklady dialogu.
Základní dějinný přehled ekumenického dialogu.
Základní dějinný přehled mezináboženského dialogu.
Dokumenty Nostra aetate, Unitatis reditegratio.
Povinná literatura
NEUNER, P. Ekumenická teologie. Praha: Vyšehrad, 2009.
Křesťanství a ostatní náboženství: dokument Mezinárodní teologické komise z roku 1996. Praha:
Krystal OP, 1999.
MEYER, H., VISCHER, LUKAS. (ED.) Growth in agreement: reports and agreed statements of ecumenical
conversations on world level. New York: Geneva: Paulist Press ; World Council of Churches, 1984.
GROS, J., MEYER, HARDING, RUSCH, WILLIAM, G. (ED.) Growth in Agreement II: Reports and Agreed
Statesmenets of Ecumenical Conversations on a World Level 1982-1998.
FILIPI, P. Po ekumenickém chodníku: příručka ke vztahům a možnostem spolupráce mezi církvemi.
Praha: Kalich, 2008.
HALÍK, T. Prolínání světů. Ze života světových náboženství. Praha: 2006.
ŠTAMPACH, O. I. Náboženství a dialog. Praha: 1998.
KÜNG ,H., BECHERT, R. Křesťanství a buddhismus na cestě k dialogu. Praha: 1998.
KÜNG, H., ESS, J. VAN. Křesťanství a islám na cestě k dialogu. Praha: 1998.
KÜNG, H., CHING, J. Křesťanství a náboženství Číny. Praha: 1999.
KÜNG, H., STIETENCRON, H. VON. Křesťanství a hinduismus na cestě k dialogu. Praha: 1997.
147
Psychologická první pomoc II.
Typ předmětu
povinně volitelný
hod. za týden
Jiný způsob vyjádření rozsahu 1
Způsob zakončení
zápočet
Výuka proběhne blokově
Vyučující
Mgr. at Mgr. David Dohnal
Forma výuky
6.
S
Cíle
účastník bude znát:
- princip vzniku traumatu,
- provázení člověka po traumatické události,
- práci s dětmi po pádech a úrazech.
Způsobilosti
Dokáže rozeznat dysfunkční chování od distresu, umí podporovat člověka po traumatické události,
prohloubení základních dovedností z předmětu Psychologická první pomoc I.
Požadavky
Aktivní účast. Výstup - sebereflexe zhodnocující vlastní možnosti použití psychické první pomoci.
Špatenková, N. Krizová intervence pro praxi.
Baštecká, B. Terénní krizová práce.
Vodáčková, D. Krizová intervence.
Levin, P. Prebúdzanie tygra.
Dataprojektor, PC, flipchart
148
Ce – Informace o vzdělávacím programu – charakteristika modulu odborná praxe
Název školy
Denní studium
Cíle a pojetí modulu odborné praxe
Odborná praxe je jednou ze základních odborných disciplín. Vytváří předpoklady pro budoucí
samostatnou práci absolventů.
Představuje mezioborovou disciplínu, která zahrnuje poznatky a dovednosti celého studia a je
tak syntetizující složkou profesní přípravy. Navazuje zejména na výuku předmětů: Teorie a
metody sociální práce, Problémy etnických a menšinových skupin, Sociální politika, Psychologie,
Úvod do právní teorie a praxe, Zdravotní nauky. Na odbornou praxi navazuje supervize, ve které
se studenti seznamují se základními metodami supervizní práce a osvojují si supervizi jako jeden
z preventivních prostředků syndromu vyhoření. Reflexe zkušeností z praxe je součástí výuky
Teorií a metod sociální práce a je konfrontována s poznatky, metodami a etickými standardy
sociální práce.
Hlavním cílem praxe je
zprostředkovat zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce, které existují nebo jsou
uplatňovány v sociálních a humanitárních organizacích a podnítit snahu o reflexi této zkušenosti,
seznámit studenty se sociální problematikou, zejména zemí přijímajících humanitární pomoc,
umožnit praktickou realizaci teoretických znalostí humanitární pomoci, umožnit studentům, aby
mohli v průběhu studia konfrontovat své teoretické představy o sociální a humanitární práci
s jejich praktickou realizací, stimulovat proces identifikace studentů se sociální a humanitární
prací jako profesí.
Forma organizace odborné praxe, návrhy pozic a pracovišť
V letním období prvního ročníku jsou praxi věnovány dva týdenní bloky. Jedná se o praxe
organizované školou, při nichž se student seznámí s činností různých institucí a subjektů sociální
práce a sociálních služeb působících ve veřejné správě a neziskovém sektoru. Obsahově je praxe
zaměřena na cílové skupiny jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, lidé bez domova,
lidé závislí na návykových látkách apod. Ve 2. ročníku absolvuje student praxi v zařízeních
poskytujících sociální služby migrantům, uprchlíkům, národnostním menšinám, obchodovaným
lidem nebo v oblasti humanitární či rozvojové pomoci. Student si volí pracoviště z nabídky školy,
přičemž na tomto pracovišti tráví souvisle dva týdny. Vymezujícím prvkem pro volbu praxí
studentů prvního ročníku je nutná návaznost domácích a zahraničních praxí vykonávaných
povinně během letního studijního období druhého ročníku.
Rozsah zahraniční praxe je 13 týdnů, výběr destinace a zařízení vychází z profilace studentů,
zejména s ohledem na zájem budoucího uplatnění. Cílem této praxe je rozšířit a prohloubit
kompetence, které student získal během svých praxí v předchozích obdobích a upevnit
kompetence sociálního pracovníka v jiném sociálním a kulturním kontextu. Větší část této praxe
by studenti měli absolvovat v zahraničí. Škola nabízí dostatečný počet míst ve zranitelných
zemích (zejména východoevropských) nebo v zemích ES/EU s cílovou skupinou migranti/etnické
menšiny. Studenti mohou realizovat svoji praxi i v dalších zemích: v Indii, Ugandě, na Srí Lance,
Jamaice, Haiti, Arménii, Gruzii. Škola jedná s humanitárními organizacemi o možnosti rozšíření
praxí do dalších zemí.
149
Popis řízení praxe a vyhodnocování
Provázení studenta na praxi je kontinuální proces začínající nastoupením studenta
na školu a končící jeho absolutoriem. Studentovi poskytuje záruku, že jde po cestě, která směřuje
k dobrému sociálnímu pracovníkovi. Student se setkává během svého studia s těmito hlavními
průvodci – tutorem (učitel semináře k odborným praxím), mentorem z odborného pracoviště a
interním/externím supervizorem. Každý z těchto průvodců má jinou roli a odpovědnost, nicméně
všichni společně se snaží se studentem stanovit vhodné cíle jeho profesního a osobního rozvoje,
sledovat a podporovat jeho růst, hodnotit naplňování stanovených cílů a propojovat obsahy
vzdělávání ve škole a na praxi. Provázení si tedy klade za cíl pomoci studentovi se zorientovat v jeho
silných a slabých stránkách, podpořit jej při jeho rozvoji a kontrolovat jej, zda jde po cestě, která mu
umožní plně rozvinout a uplatnit svůj potenciál a stát se dobrým profesionálem. K úspěšnosti celého
procesu výrazně přispívá i existující metodický Průvodce praktickým vzděláváním, který komplexně
vysvětluje nejen filozofii i obsahové zaměření praxí, ale věnuje se např. i organizační stránce praxe.
Student v průběhu studia zpracovává portfolio, kde zaznamenává, kde už všude byl a co se naučil a
dozvěděl v oblasti sociální a humanitární práce a slouží mu coby zdroj důkazů, že kus cesty za sebou
již má a může pokračovat dál, prakticky po celou dobu jeho studia. Absolvent díky portfoliu může
svému potenciálnímu zaměstnavateli přehledně prokázat, v čem je kompetentní, jaké jsou jeho silné
a slabé stránky a jakým způsobem se chce profesně a osobně rozvíjet.
Cesta praktického vzdělávání je vymezena třemi po sobě následujícími úseky – příprava na praxi,
pobyt na praxi a hodnocení průběhu praxe. Student se tedy na praxi připravuje, praxi provádí a praxi
společně s dalšími kompetentními osobami hodnotí.
Příprava na praxi
Student se seznamuje se smyslem praktického vzdělávání a jeho konkrétním průběhem v rámci
semináře praxí na škole. Vyučující se studenty se věnují tématu, jak se pozná dobrá sociální práce
a dobrý sociální pracovník. Seminář je organizován skupinově a individuálně a podílí se na něm
učitel praxe a tutor. Každý student má nárok na individuální konzultace vztahující se k praxím se
svým tutorem. Student se s pravidly individuálního tutoringu seznamuje v rámci semináře. Tutor
během individuálního rozhovoru studentovi poskytuje prostor a vede ho při prozkoumávání sebe
sama – své motivace, vzdělávacích potřeb, výsledků růstu na cestě k dobré sociální práci
v souladu se vzdělávacími cíli školy.
Obsah semináře je vymezen následujícími otázkami: Co se chci/potřebuji na praxi naučit? Jak se
to mohu naučit a jak poznám, že jsem se to naučil? Naučil jsem se dobré věci? Odpovědi na tyto
otázky student hledá jak ve spolupráci s tutorem, tak s mentorem na odborném pracovišti, kam
se chystá na praxi.
Doporučenou pomůckou pro stanovování cílů praktického vzdělávání v sociální práci je soustava
praktických kompetencí Zuzany Havrdové (Havrdová, Z. Kompetence v praxi sociální práce.
Osmium, Praha 1999). Daná soustava se snaží definovat soubor kompetencí dobrého sociálního
pracovníka – co by měl vědět, umět a jak by se měl chovat. Od samého počátku nastavování
systému provázení studenta na praxi jsme však zároveň tematizovali reflexivitu studenta jako
nedílnou součást jeho rozvoje a záruku schopnosti kriticky se vracet k vlastnímu výkonu a
vnitřním i vnějším faktorům, které ho ovlivňují. Zároveň je naší snahou vést studenta k aplikaci
kritického myšlení a kritické práci v oblasti získávání dat a nakládání s nimi.
Stanovování cílů v ideální situaci probíhá společně s tutorem a mentorem. Pokud je mentor
časově/prostorově nedostupný, stanovuje si cíle učení student s tutorem a mentor je komentuje
na dálku (emailová korespondence). Student na setkání přichází vybaven informacemi o zařízení,
kam hodlá jít na praxi. Informace získává z webových stránek zařízení a také ze zpráv z praxe
svých kolegů, kteří na daném pracovišti již byli.
Pro každý ročník jsou stanoveny povinné výukové cíle, které jsou součástí metodické příručky
(Průvodce praktickým vzděláváním na CARITAS-VOŠs Olomouc). Tyto cíle učení je student
povinen splnit a vedle toho si stanovuje individuální výukové cíle.
150
Realizace praxe
Při nástupu na praxi se student setkává se svým mentorem a společně plánují průběh praxe ve
vztahu ke stanoveným cílům učení. Mentor studentovi radí, kde a jak by se dané věci mohl naučit
a domlouvají se na způsobu komunikace během praxe.
Během praxe je studentovi umožněno konzultovat naplňování cílů společně s mentorem a
tutorem. S mentorem se setkává na pracovišti a s tutorem komunikuje emailem/telefonicky a na
pracovišti se s ním setkává během monitoringu, kdy tutor po domluvě s mentorem a studentem
přijíždí na pracoviště a všichni se společně schází ke konzultaci. Smyslem monitoringu je podpořit
a ověřit vzdělávání studenta na pracovišti a prohloubit spolupráci mezi pracovištěm a školou.
Tutor vypracovává společně se studentem a mentorem zprávu z monitoringu, která je určena
všem zúčastněným. Technicky není možné, aby tutor navštívil všechny studenty na praxi díky
pracovní vytíženosti a mnohdy velké vzdálenosti pracovišť. Prioritu mají pracoviště
v Olomouckém kraji a dlouhodobě spolupracující organizace u nás i v zahraničí. Naší snahou je
provést monitoring praxe každého studenta jednou za školní rok.
Hodnocení praxe
Hodnocení praxe je cyklický proces, který se vztahuje na všechny zúčastněné strany. Student
hodnotí průběh praxe a práci tutora a mentora. Student současně hodnotí sám sebe a je
hodnocen tutorem, mentorem a supervizorem. Vzájemné hodnocení v ideální podobě probíhá
formou přímé diskuse tutora, mentora a studenta, což se nejlépe uskutečňuje při monitoringu
studenta na pracovišti. Vzájemným hodnocením je v studentovi posilován princip rovnosti
hodnocení v sociální práci ve vztahu profesionál a klient.
Z pracoviště si student vždy přináší písemné hodnocení na formuláři školy, který definuje oblasti
a kompetence, na které se mentor při provázení studenta zaměřuje a na konci praxe hodnotí
míru jejich naplnění a případně formuluje doporučení pro další rozvoj.
Supervize
Součástí doprovázení studenta na praxi je supervize, která se odehrává po ukončení praxe a je
součástí vzdělávacího programu na škole. Supervize si klade za cíl pomoci studentovi reflektovat
na základě vlastních zážitků z praxe ve vztahu k uživatelům/pracovníkům a přes vlastní osobu
základní otázky pomáhání (moc-bezmoc, pomoc–invalidizace, podpora–kontrola) a sociální práce
(začlenění, participace, zplnomocňování atd.) a pomáhá reflektovat jeho silné a slabé stránky
v roli studenta na praxi. Souhrnně ho podporuje v jeho osobním a profesním rozvoji.
Supervize je prováděna interními i externími supervizory a je skupinová, případně individuální.
Supervizor je součástí tří až čtyřstranného zpětnovazebního okruhu (tutor – student – supervizor
– mentor) a svoje výstupy a inspirace podává v jeho rámci po dohodě se supervidovaným(i)
studentem(ty). Cíle supervize jsou vyjednávány se studenty a dalšími stranami smlouvy
(zpětnovazebního okruhu). V rámci stanovených cílů vyjednává supervizor ad hoc zakázku.
Zápis ze supervize se tvoří společně se studenty a je k dispozici studentům a supervizorovi, škole
a mentorovi (v případě supervize studenta na praxi).
Supervize není revizí průběhu praxe, k tomu slouží její hodnocení.
151
D – Personální zabezpečení vzdělávacího programu – souhrnné údaje
Název školy
Denní studium
celkem
přepoč.
interních
interních
externích
externích
fyz. osob
osob
fyz. osob
přepoč.
fyz. osob
přepoč.
interní
PhD.(CSc.)*
44
20,64
20
16,88
24
3,76
9
střední škola
-
-
-
-
-
-
-
vyšší odborná škola
44
20,64
20
16,88
24
3,76
9
jiná součást školy**
-
-
-
-
-
-
-
37
6,56
16
4,52
21
2,04
9
Škola celkem
z toho
Předkládaný vzdělávací program
Poznámka
* včetně studujících PhD.
** rozveďte v poznámce
Personální zabezpečení ve formulářích Ea , Eb, Ec je uvedeno v příloze č. 1 této žádosti.
152
Fa – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – soupis výukových prostor
Název školy
Denní studium
VOŠ
denní
SŠ/VŠ/jiné
ostatní
denní
ostatní
Cílová kapacita dle zřizovací listiny
90
---
---
Počty studentů/žáků v organizaci*
90
---
--
Počet tříd/studijních skupin*
3
---
---
Počty studentů/žáků - navrhovaný stav
90
---
---
dataprojekt.
/smartboard
připojení
na internet
celková kapacita školy dle zřizovací
listiny
430
počet
kapacita
posluchárna > 60 osob
1
139
1
ano
1
posluchárna < 59 osob
1
50
1
ano
1
ostatní učebny > 30 osob
6
30-40
6
ano
6
ostatní učebny < 30 osob
4
25
2
2 ano/2 ne
2
počítačová učebna
3
30
1
ano
33
specializovaná učebna
1
20
0
ne
0
jazyková učebna
laboratoř
Atelier
153
počítače
min. garant.
Kapacita připojení
Fa – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – soupis výukových prostor
další prostory pro odborné moduly
Struktura konfigurace PC:
• PC x86 Intel Pentium 4 DualCore
• OS Windows XP
• MS Office 2010, MS Office 2007
• slovník Lingea Lexicon 2002 – angličtina, němčina
• Zoner Photo Studio
• LAN, internet
• tisk na laserových tiskárnách po síti
Popis dalšího vybavení (lokální sítě, servery apod.):
Zajišťované serverové služby:
• souborové služby (úložiště dat)
• služby tisku na síťových tiskárnách a účtování tisku pro studenty
• prezentační služby: web a ftp
• poštovní server a správa schránek pro zaměstnance
• připojení na internet, DNS
• ochrana sítě: firewall, antivirová ochrana a antispamová ochrana
• interní IS školy
• systém pro e-learning (Moodle)
• jídelní systém
LAN (připojení na internet, struktura sítě):
• způsob připojení na internet: pevná linka (optický kabel), CESNET, 40 Mb/s
• strukturovaná kabeláž UTP splňující kategorii 5e pro přenosové rychlosti do 150 MHz, hvězdicová hierarchická topologie
• zásuvky a patch panely splňují parametry pro přenosové rychlosti do 200 MHz
Počet počítačových učeben: 3
Počet PC v počítačových učebnách: 33
Počet učeben s prezentační technikou (PC, dataprojektor): 11
* údaje podle výkazu ke dni 30. 9. 2012
154
Fb – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – informační služby
Název školy
Název vzdělávacího
programu
Denní studium
VOŠ
SŠ a jiné
celkem
Současný stav
studentů/žáků
90
--
--
Plánovaný stav
studentů/žáků
90
--
--
Plocha
knihovny/studovny
56 m2
Celkový počet svazků*
5 749 ks
Roční rozpočet
63.561,- Kč
Roční přírůstek
knižních jednotek
340
Roční přírůstek titulů
celkem
340
Počet odebíraných
titulů časopisů celkem
29
zahr. titulů časopisů
1
českých titulů časop.
28
Jsou součástí fondů
kompaktní disky ?
ne
Jsou součástí fondů
videokazety ?
ne
Otevír. hod.
knihov./studovny v
týdnu
12 hodin/týden
Provozuje knih.
počítač. inform.
služby?
ano
Zajišťuje knihovna
rešerše z databází ?
ne
Je zapojena na
INTERNET ?
ano
100 Mbps
Konektivita
Jiná databázová
ne
155
Fb – Materiální zabezpečení vzdělávacího programu – informační služby
centra/sítě ?
Počet studijních míst
knihovny/studovny
45
Počet počítačů v
knihovně/IC
1/8
Z toho počítačů
zapojeno v síti
1/8
Informační systém
školy
IS MUNI, vlastní knihovní systém, e-learningový sys. Moodle
Stručný popis informačního systému školy:
CARITAS – VOŠs Olomouc používá IS vyvíjený Masarykovou univerzitou, e-learningový systém
Moodle a vlastní knihovní systém.
V současné době jsou k dispozici agendy: přijímací řízení, evidence studentů, průběhu studia a
studijních výsledků, registrace předmětů a odborných praxí, evidence učitelů, absolutoria, export
statistik studentů a uchazečů, registrace témat a sběr absolvenstých prací, elektronická
nástěnka, dokumentový server a e-mailové služby, rozvrh a další.
Uchazeči o studium využívají elektronickou přihlášku ke studiu, kterou dále zpracovává studijní
oddělení.
Studenti si mohou volit ze seznamu předmětů a mimořádných přednášek, mohou se zapisovat na
termíny zkoušek, volit témata absolventských prací, odevzdávat AP v elektronické podobě,
sledovat studijní výsledky, přihlašovat se na odborné praxe, evaluovat výuku, využívat
objednávkový a výpůjční systém knihovny, komunikovat pomocí vývěsek, diskuzních fór, anket a
e-mailů, využívat e-learningových kurzů a studijních materiálů, které jsou jejich součástí, atd.
Vyučující vkládají informace o vyučovaných předmětech, vypisují termíny zkoušení a hodnocení
studentů, vytváří studijní materiály pro e-learning atd.
Informační systém umožnuje generování souboru pro evidenci studentů (školní matrika) ve
smyslu zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), který jsou školy povinny odevzdávat Ústavu pro
informace ve vzdělávání (ÚIV).
Kromě vlastní knihovny a studovny mohou studenti i vyučující využívat veškerých služeb
knihoven a Informačního centra UP Olomouc.
* všechny údaje o KJ - pouze odborná literatura
156
G – Údaje o spolupráci
Název školy
Denní studium
Spolupráce s odbornou praxí
Příklady spolupracujících organizací:
Zařízení, ve kterých studenti 1. ročníku vykonávají řízenou praxi
Armáda spásy Přerov, Komunitní centrum
Arcidiecézní charita, Humanitární oddělení, Olomouc
Arcidiecézní charita, Centrum zahraniční spolupráce, Praha
Člověk v tísni, Programy sociální integrace
Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, ZŠ a ŠJ Olomouc-Svatý Kopeček
Diecézní charita ostravsko-opavská, Vesnička soužití, Ostrava – Muglinov
Diecézní charita Brno, Oblastní charita Jihlava, NZDM ERKO, Sociálně aktivizační služby Klubíčko
Domov seniorů Pohoda, Olomouc - Chválkovice
Fakultní nemocnice Olomouc, oddělení Geriatrie
Fond ohrožených dětí, Azylový dům pro matky s dětmi, Olomouc
Charita ČR, Oddělení humanitární a rozvojové pomoci, Praha
Charita Olomouc, Středisko Khamoro
Charita Olomouc, Středisko Sv. Vincence
Charita Olomouc, Středisko Samaritán
Charita Olomouc, Středisko sv. Alžběty pro lidi s tělesným handicapem
Charita Šternberk, Srdíčko, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Klíč – CSS příspěvková organizace, Olomouc
InBáze BERKAT, o.s. Praha
O.s. InternetPoradna.cz, Olomouc
P-centrum, Olomouc
SOZE – Sdružení občanů zabývajících se emigranty
Sdružení Podané ruce, o.s., NZDM KudyKam Olomouc
Sdružení Podané ruce, o.s., Terénní programy Olomouc
Sdružení SPES, Poradenské centrum pro dlužníky
Správa uprchlických zařízení MV, Praha, azylová zařízení
Správa uprchlických zařízení MV, Praha, Centra na podporu integrace cizinců
Sdružení pro integraci a migraci, Praha
Středisko rané péče SPRP, Pracoviště pro rodiny s dětmi se zrak. a komb. postižením
Vincentinum – PSS, Šternberk
Zařízení pro děti - cizince, diagnostický ústav, dětský domov se školou, výchovný ústav, středisko
výchovné péče, základní škola a praktická škola, Praha
Studenti 2. ročníků vykonávají praxi v zahraničí (rozsah: 13 týdnů) – viz kolonka zahraniční
spolupráce.
Stručná charakteristika spolupráce, rozsah:
CARITAS-VOŠs Olomouc si uvědomuje význam praxe pro vzdělávání studentů a to, že odborná
pracoviště vysoce přispívají ke studentovu učení se profesi sociální a humanitární práce.
Pro zajištění efektivity studentova učení je velmi důležitá partnerská spolupráce mezi školou a
pracovišti, která vede k obohacení všech zúčastněných stran.
157
G – Údaje o spolupráci
Pracoviště odborné praxe:
• Demonstrují svůj závazek ke vzdělávání v sociální práci zajištěním pracovníků, kteří budou
mít coby svoji pracovní odpovědnost doprovázení studentů na praxi a stanou se jejich
mentory.
• Umožňují studentovi se zapojit do činnosti organizace a naplnit stanovené cíle učení.
• Mají zájem o spolupráci s CARITAS-VOŠs Olomouc na poli zlepšování vzdělávání v oblasti
sociální práce.
Formy spolupráce mezi CARITAS-VOŠs Olomouc a odbornými pracovišti mohou být na úrovni
nabídnutí speciálních vzdělávacích kurzů na základě vzdělávacích potřeb mentorů odborných
pracovišť na škole, konferencí a dílen pro předání zkušeností v oblasti průvodcování studentů
praxemi a jiných mezioborových diskusních fór, kde mohou pedagogové a zaměstnanci pracovišť
diskutovat o podobách a budoucnosti sociální práce coby profese.
Mentor odborné praxe (pracovník ze spolupracující organizace):
• Konzultuje se studentem a ve spolupráci s tutorem stanovené cíle učení, které jsou
zaznamenány v trojstranném kontraktu.
• Seznamuje studenta s chodem zařízení, jeho organizační strukturou, náplní práce
jednotlivých pracovních pozic a se specifiky role sociálního pracovníka.
• Odborně doprovází studenta na praxi – se studentem vypracovává plán praxe vzhledem
ke stanoveným cílům učení, poskytuje zpětnou vazbu, napomáhá při sběru důkazů ke
stanoveným cílům učení.
• Setkává se s tutorem a studentem při monitoringu, podává zpětnou vazbu studentovi a
škole.
• Vypracovává hodnotící zprávu/posuzuje věrohodnost důkazů naplnění cílů učení a
předává ji studentovi, který ji vloží do portfolia.
• Konzultuje se studentem případné problémy a konflikty na pracovišti; v případě hrubého
porušování pravidel studentem kontaktuje školu/tutora.
Rozsah praxe:
1. ročník letní období 2 týdny
2. ročník zimní období 2 týdny – tuzemská praxe, letní období 13 týdnů – zahraniční praxe
Spolupráce s jinými VOŠ, resp. VŠ
Spolupracující organizace
1. CMTF UP Olomouc
2. Filozofická fakulta Prešovské univerzity
3. Vysoké a vyšší odborné školy sdružené v Asociaci vzdělavatelů v sociální práci
4. Zahraniční vysoké školy uvedené v oddíle Zahraniční spolupráce
Stručná charakteristika spolupráce, rozsah
Ad 1) Společná akreditace bakalářských studijních programů, příprava magisterských programů.
Ad 2) Výměna zkušeností, spolupráce při tvorbě studijních dokumentů, společné pořádání
konferencí.
Ad3) Spolupráce na rozvíjení kvality vzdělávání, konzultační činnost, kooperace škol, spolupráce
učitelů.
Ad 4) Výměnné studijní pobyty studentů a učitelů, stáže.
158
Zahraniční spolupráce
Spolupracující organizace
Caritas Armenia, Arménie
CARITAS Belarus, Bělorusko
CARITAS BUCHAREST, Rumunsko
Caritas Czech Republic, Ulaanbaatar hot Sukhbaatar duureg, Mongolsko
Caritas Georgia, Gruzie
Caritas Kharkov, Ukrajina
Caritas Moldova, Moldávie
CARITAS National Section Skopje, Centre for Social Initiatives Nadez, Makedonie
CARITAS Satu Mare, Rumunsko
CARITAS Serbia and Montenegro, Beograd, Srbsko
DONA DARIA, Centrum voor Vrouwen en Emancipatie, Rotterdam, Nizozemí
El Shaddai Goa, Snehasadan Mumbai, The Bethany Sisters Society Panvel Taluka, Jana Jagran
Belgaum Distrikt, Dharma Jyothi Social Centre Mangalore, St.Ignatius health and education
centre Honavar, ACH Praha, INDIE
Fond ASPERN - Kyjev, Ukrajina
CHARITA KOŠICE, Slovensko
Neeka Mukačevo, Ukrajina
Dobročinný fond Caritas Ř-K diecéze Mukačevo - Užhorod, Ukrajina
Dům pokojného stáří Usť-Čorná, Ukrajina
Dětský domov v Seredně - Úsmev ako dar, Ukrajina
Regionální centrum sociální adaptace - RCSA - Lvov, Brody, Ukrajina
CeiMigra Valencia, Španělsko
CNRR (Romanian National Council for Refugees), Rumunsko
Dobročinný fond Caritas Ř-K diecéze Mukačevo - Užhorod, Ukrajina
Emigrants´ Commission Valletta, Malta
Jesuit Refugee Service Malta, Birkirkara, Malta
Mukačevská řeckokatolická diecéze, Blahodijnyj fond imeni Olexandra Chiry Tjačiv, Peter
Krenický, Ukrajina
Praxis - The place for people displaced London, Velká Británie
R.O.S. Rotterdam, Nizozemí
Arcidiecézní charita Praha, pracoviště v Ugandě
Člověk v tísni, o.p.s. Praha, Humanitární a rozvojová pomoc
Křesťanský fond „Solidárnost“, Ukrajina
HU, Utrecht, Nizozemí
Prešovská Univerzita v Prešově, Slovensko
TUAS, Turku, Finsko
The Foundation of Goodness, Seenigama, Srí Lanka
Caritas Athens, Řecko
Foundation for Shelter and Support for Migrants, Malta
Mustard Seed Communities, Jamajka
UCJG Robert Monnier, Toulouse, Francie
Misionářky lásky, Moskva, Rusko
159
Stručná charakteristika spolupráce, rozsah
CARITAS – VOŠs Olomouc získala svůj EUC Charter v roce 2002. Od té doby rozvíjí svou spolupráci
na poli studentských a učitelských mobilit. Ve školním roce 2004/2005 škola začala postupně
budovat své první zkušenosti s tímto programem. Prostřednictvím tohoto programu byly
realizovány v letech 2004 – 2007 mobility (výměnné studijní pobyty) studentů a výukové pobyty
pedagogů. Partnerskou organizací byla univerzita aplikovaných věd z finského Turku a její
odloučené pracoviště ve městě Loimaa (Turku University of Applied Science, Turku University
Polytechnic, Loimaa).
K 1. 1. 2007 se aktivity Národních agentur Leonardo da Vinci a Socrates transformovaly do
Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP), která vznikla díky nové generaci
programu LLP 2007-2013 (Program celoživotního učení).
CARITAS – VOŠs Olomouc pokračuje v rámci LLP v realizaci pracovních a studijních stáží
studentů, výukových pobytů pedagogů a expertů ze zahraničních podniků, školení
zaměstnanců, přičemž studijní pobyty, výukové pobyty pedagogů, školení zaměstnanců a
pracovní stáže studentů vzdělávacího programu SOHUP probíhají v rámci programu
Erasmus, který se zaměřuje na vysokoškolské vzdělávání.
Studenti vyjíždějí v rámci programu Erasmus na 3 měsíce (a to jak na studijní pobyty, tak
pracovní stáže). Trvání zaměstnaneckých mobilit je zpravidla 1 týden.
Účast v projektech
Název projektu, doba trvání:
Momentálně probíhající projekt Erasmus ERA-MOB-2012-59. Probíhá od 1.6.2012 do 30.9.2013.
Stručná charakteristika projektu, role řešitele a celková výše rozpočtu:
Program Erasmus je stěžejní projekt EU v oblasti programů vzdělávání a odborné přípravy. Je
zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě.
Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro:
vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí;
vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí;
vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí.
Celková výše rozpočtu pro rok 2009/2010: 22 902 EUR
160
H – Rozvojové záměry školy
Název školy
Denní studium
Komentář:
V předkládaném materiálu žádáme o změnu o dílčí úpravy ve schválených vzdělávacích
programech.
Rozvojovým záměrem školy je soustavná snaha o zkvalitňování studia. Za tím účelem jsme
realizovali celou řadu aktivit, mj. jsme byli pilotní školou projektu Q-Ram, účastnili jsme se
projektu EFIN, absolvovali jsme dobrovolnou konzultaci Asociace poskytovatelů sociálních
služeb, realizovali jsem projekt Kvalita a inovace pro lepší uplatnění absolventů na trhu práce.
Mezi hlavní aktivity patřila Inovace vzdělávacích programů, inovace studijních opor, nasazení
LMS Moodle, tvorba distančních opor a stáže pedagogů, inovace praktického vzdělávání, rozšířen
informační systém. Dlouhodobým cílem je transformace na profesní vysokou školu, což je ovšem
limitováno legislativními změnami jak ve vztahu k vysokým školám, tak specificky k církevním
školám. Výše uvedené kroky jsou s tímto cílem kompatibilní a hodláme v nich nadále pokračovat.
To bude zahrnovat:
1. přípravu samostatně realizovaných bakalářských vzdělávacích programů,
2. přípravu kreditního systému vzdělávání,
3. přípravu distančních forem vzdělávání,
4. rozvoj systému praxí a spolupráce se zaměstnavateli,
5. doplňování postgraduálního vzdělávání vyučujících,
6. propracování vnitřního informačního systému,
7. zavedení systému řízení kvality,
8. zkvalitnění podpůrných procesů.
161
I – Motivační nástroje školy pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
Název školy
Denní studium
Popis podmínek pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
Výukové prostory jsou bezbariérové, v obou budovách školy je šikmá schodišťová plošina,
bezbariérové toalety.
Zdravotní způsobilost odpovídá zvýšeným nárokům kladeným na práci humanitárních pracovníků
a vyplývajících z možných extrémních pracovních podmínek v geograficky odlišném prostředí.
Osoby se zdravotním postižením mohou tento vzdělávací program studovat pouze po posouzení
individuálních rizik.
Individuální učební plán
Individuální vzdělávací plán je umožněn studentům v souladu s platnou legislativou a jejich
možnostmi za účelem maximálním způsobem umožnit studium. Student sám navrhuje rozsah
individuálního přizpůsobení účasti na jednotlivých aktivitách, alternativní formy plnění úkolů,
specifické technické podmínky studia. Výstupy studia ale musí být srovnatelné s ostatními
studenty a musí odpovídat akreditovaným pedagogickým dokumentům.
Poradenství
Studijním oborem je sociální práce, tudíž sociální poradenství je předmětem studia. Je tedy
samozřejmé, že studentům prostřednictvím kvalifikovaných pedagogů poskytujeme odborné
poradenství.
Jiné
Na CARITAS-VOŠs Olomouc nabízíme studentům taktéž služby školního spirituála a školního
psychologa.
162
J – Zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu
Název školy
Denní studium
Vzdělávací program byl koncipován na základě analýzy vývoje sociálních problémů a potřeb
praxe. Reaguje na požadavek humanitárních organizací na speciální a cílevědomou přípravu
humanitárních pracovníků, požadavek institucí poskytujících pomoc menšinovým skupinám,
migrantům či imigrantům a na Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR. Zejména s ohledem na
velký výskyt různých katastrof (např. Haiti, Chile), vč. válečných konfliktů (Irák, Afganistán) je
jednoznačné, že tato problematika je velmi aktuální. Absolventi programu působí jako
humanitární pracovníci na Haiti, v Africe (Angola, Uganda, Etiopie), na Dálném východě
(Kambodža).
163
K – Podmínky pro hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího procesu
Název školy
Denní studium
Hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího procesu se uskutečňují prostřednictvím
následujících nástrojů:
Podmínky a průběh vzdělávání
o evaluační dotazníky hodnotící jednotlivé vzdělávací aktivity, netradiční výukové
aktivity, studium ročníku a podmínek pro studium apod.,
o systém sebehodnocení a hodnocení vyučujících a administrativních pracovníků,
o systém hodnocení praxí,
o činností studentské rady.
Vliv vzájemných vztahů na vzdělávání
o hodnocení spolupracujících organizací zejména ve vztahu k praxím,
o zpětná vazba zaměstnavatelů,
o zpětná vazba zřizovatele.
Výsledky vzdělávání a uplatnitelnost na trhu práce
o analýza uplatnění absolventů a jejich hodnocení studia,
o hodnocení zaměstnavatelů,
o informace Úřadů práce.
Řízení školy, personální práce, další vzdělávání
o systém zaměstnaneckého hodnocení,
o evaluace studentů,
o hodnocení zřizovatele.
Úroveň výsledků práce
o konzultace ASVSP,
o SWOT analýza,
o systematická spolupráce s iniciátorem vzniku a významným zaměstnavatelem
Arcidiecézní charitou Olomouc,
o analýza uplatnění absolventů a jejich hodnocení studia.
164
L – Seznam příloh žádosti
Název školy
Denní studium
Přílohy:
Příloha č. 1 Personální zabezpečení
165

Vzdělávací program Sociální a humanitární práce_2013

Transkript

Podobné dokumenty

Vzdělávací program Charitativní a sociální práce_denní

Hláska - Statutární město Opava

Standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce

Zpráva o stavu rasismu, xenofobie a antisemitismu v České

to the PDF file.

Firma pracující v prostředí Google