Chovali mašíka g roku.

1
K
k podzimku
k posledku
k roku
kabaňa
kabátek
kabela
kabéłka na psaní
kabražiť sa
kabrňák
kacabaja (M)
kacabajka
kacabajka (F)
kácať
kača
Kača, Kačena
kačena
kačení mydło
káčer
kačica
kačinec
káčiť sa
káď
kadaj (B)
kadajka +
kadečka
káděr
kadet
kadiť
kadłub, -dłb
kadłúbek
kadłuben
kadrle (B)
kady
kady už
kafé
kafírňa
na podzim
naposled, v poslední době
až příští rok (Chovali mašíka g roku.)
kabátek ženský podobný "lajbíku"; 2. blůzka pro vdané ženy; 3.
kravinec (Hr)
"kordúłka" se čtvercovým výstřihem lemovaná krajkou
taška s držadlem; 2. fáze měsíce: "hore kabelú" - dorůstá, "dołu
kabelú" - ubývá
obálka na dopisy
namlouvat se
muž úspěšný, schopný, výkonný
halenka, blůzka
blůzka pro svobodné dívky
vězení
kácet stromy (též "podtínať, stínať, podřezovať, zhazovať")
pytel široký, žok; 2. dětská hračka
Kateřina
kachna
břidlice měkká, oblázky potoční; 2. cukrová hmota
kačer; 2. plochá stříška v zadním štítu domu místo "kozłubu" (též
"šuta nebo pohłavek")
kachna
viz "kačení mydło"
štítit se
přípona -kud ("odkáď, po-, do-, za-" ap.)
kabátek ženský
starší název pro "brunclek"
káď malá; 2. dřevěná, ode dna se rozšiřující nádoba o obsahu 50150 litrů na kvašené zelí, slivovicový kvas ap.; 2. nádoba dřevěná k
uložení přepuštěného másla
močál, bažina, kaluž, jezírko zarostlé nehluboké
malý, tlustý člověk
vykonávat tělesnou potřebu, vyměšovat
zásobnice na obilí dlabaná z kmenu lípy nebo topolu obsahu až 10
měřic (též "kadłb, skřich")
malý "kadlub"; 2. studánka v dutém kmeni; 3. malý "kadlub"
zapuštěný do země na uchování mléka; 4. dřevěné koryto s
přitékající vodou ze studánky nebo potůčku (též "kadłbek")
viz "kadłub"
část rukávce, která se varhánkovitě rozšiřuje
kudy
kudy kam
káva
kavárna
2
kafrať
kafrovica
kahŕcať, kokahŕzňať
kachla
kachrať
kachrať (F)
kachŕňání
kachŕňať
kakáč
kakať
kal
kál
kalaba
kałabačný
kałabisovať
kałamajka
kałbovaný
kałbovať
kálčovňa
kalenica
kalfas
kalika (M)
kalíšek
kalmučka
kalup
kalupem
kalupinka (M)
kalupovať
kam kerý
kameň
kamen (neskl.)
kameňák, -ček
kamenář
kamenca
kaménčí
kamenec, -ca
kamének
kamenica
kamenistý
kamilé, -lky
kamkerý
kamnovec
kaňa
kecat
mazání domácí z kafru
kašlat
viz "kahŕcať"
kachel
kašlat (suchým kašlem)
zvracet
kašlání
kašlat, chrchlat
nočník (zhrub.) ; 2. viz též "kozłub"
vyměšovat (v dět. mluvě)
rmut
přípona - kud ("dokál, od-, za-" ap.)
ostuda, nepříjemnost, opletačka
churavý
klábosit
zásmažka z másla, mouky a cukru; 2. tanec
zahnutý
zahnout
tkalcovna
hřeben šindelové střechy (ostrý spoj obou střešních ploch)
hasnice; 2. velká nádoba (přenes.)
mrzák
malá sklenička
šátek bavlněný barevný
spěch, úprk, chvat
rychle, honem, spěšně, chvatně
průjem
spěchat
neuspořádaný, nedbale uložený (Aby to zas nebyło kam keré, jak
včéra.)
kámen
závaží l, 5, 10 kamen (1 kamen = 20 funtů = 11,2 kg))
hrnec, hrnek kameninový; 2. ořech vlašský s velmi tvrdou slupkou
kameník
štěrkoviště v řece (nezaplavené)
kamení drobné
řečiště (jen suché kamení bez trávy, štěrk)
brousek kamenný na kosy a srpy; 2. kamenná tyčinka k psaní na
břidlicové tabulky
chalupa z kamene
kamenitý
heřmánek
kdekterý
nádoba na ohřev vody zabudovaná do pece
kaňka; 2. káně
3
kanafas
kanafaska
kanálija
kanciunáł
kandrasiť (sa)
kandratek (F)
kandrfinky (B)
kanduš, -uch
kaniferka
kanón
kanta (Z)
kantovať (z n.)
kaňúr
kanútka, -ečka
kapałka
kapáłka
kapání
kapať
kapca
kapesník
kapišón
kápla
kaplička
kápnúť
kapraď, -ádí
kaprál (z n.)
kapsica
kaptuch (B)
kapusta
kára
karabáčovať
karakter
karamád
karamádiť
karasiť
karbaňéní
karbovňa
kárem
karetka
karhan
karhať
karłátka
karłovský
tkanina na sukně, zástěry a cíchy pruhovaná (osnova pačiskový len,
útek bavlna)
sukně z kanafasu sešitá, pruhovaná s kapsou; 2. zástěra z kanafasu
žena nepřívětivá (nadávka)
kancionál, modlitební knížka
namáhat se, dřít
pupenec
václavky
viz "šlép"
část řetězu (otočný článek, aby se řetěz nezkrucoval)
sud na močůvku
ostrý okraj
převracet přes hranu; 2. omílat zrno
kanec divoký
troška, kapka, krapet (O kanútku výš!)
šťáva ovocná kapající z ovoce při jeho sušení
syrovátka odkapaná z "hrudařky" při výrobě "syra sładkého
hrudkového" (čerstvého)
kapky
hynout; 2. táhnout se, pomalu jít, klidit se (Kap dom!)
kapsa
šáteček čtvercový vyšívaný, nošený k ženskému kroji
čepec dětský
kaple
boží muka
ukápnout; 2. setkat se; 3. náhodou vhodně připadnout (Kápła sem
na dobrú kúpju.)
kapradí
desátník
kapsa malá u "sajdáku"
sukno lehké různobarevné
zelí
dvoukolák s žebřinami (též "karuša, taliga, vałašská radosť"), (díly:
"koła, oje, snice, kłanice, násady, žebří" )
bít karabáčem
charakter
kamarád
kamarádit
kálet
hraní v karty
nádržka na rozmíchávání vápna s pískem na maltu
velmi rychle, úprkem
pohlednice, korespondenční lístek, jízdenka
parchant
stonat, být nemocen
švestka (druh nejvhodnější pro výrobu slivovice)
karlovický
4
karłúb
karłub, -łúbek
karmanovat (B)
karmaš (B)
karmašnice (B)
karmašovať
karpačka
karpať
karpavý
karta
kartiť
kartún
Karuša
karuša, -ca
kasaňa
kasanica
kasanka
kasáreň
kasírovať
kasnár (B)
kastór
kastról
kastrólák
kaša (kašša+)
kaša jelitová
kaša krupičná
kaša masná
kaša pohančená
kaša šperková
kašakút (B)
kášivo (M)
kašłání
kašłavý
kašník
kašový mlýn (M)
kaštýl
kata né!
katať
kateřina
katiť (sa)
katovať
kátr
sud vydlabaný z kmene stromu (též "kadłub")
viz "kadłub"
řídit sáně
posvícení, císařské hody (též "krmáš")
císařské hody
hodovat
oprava, látání starých bot
spravovat, opravovat (plot, boty), látat (šaty)
zanícený, krhavý (též "łojdavý") (Je karpavý na oči.)
mapa; 2. oprávnění k obchodu se šindelem
mařit, hubit, ničit, kazit, zabíjet
kartoun (barevně potištěná látka bavlněná)
Kateřina
kára, vozík (též "kára, taliga")
sukně dětská
viz "kasanka"
sukně bílá sestavená až z 8 "púłek" tenkého, ručně tkaného lněného
plátna, všední z hrubšího (přední a zadní díl se nesešíval, zadní díl
se vázal odzadu, přední zpředu)
kasárna
rušit; 2. účtovat
dozorce
klobouk cylindr nízký z bobří srsti
rendlík
středně vysoký valašský klobouk
kaše vařená na husto (druhy: "pohančená, prosná, bérová,
tatarčená, krupicová z łámanky, krúpová, gengelová, turkyňová,
šrotová") ; 2. zrní, plody z nichž se kaše vaří
směs vařených krup a pohanky s krví a kořením
kaše z mletého obilí
kaše z pohanky se škvarky
kaše z pohanky
kaše jelitová se škvarky
netopýr
kašové jídlo
kašel (léky: "psina" a střelný prach s medem)
pokašlávající, nachlazený, nedoléčený
mlýn na omílání pohanky ("špicování")
mlýn na mletí pohanky a krup (též "kašník")
zámek
pročpak ne, jak by ne, bodejť ne; jak to, že ne
zapírat i přisvědčovat (Tys to vzáł? Kata vzáł. = nevzal; Chceš
kúsek? Kata ne. = chci)
tlusté střevo prasečí
zlobit, rozčilovat (se)
zlobit
pila rámová
5
katuša (M)
kavaléryja
kavoň, -áň
kázať
kazatelnica
každodňový
kažďučký
každým razem
kázeň
kazovať
kde indež
kdykolivěk
kdysi tak
kécať
keclivý
keď (F)
kedłub
kekářiť sa +
keł
kél
kel
keláň
keláně
kelčáky
kelec, -láň
kelišek (F)
kelňa
kelo-telo (R)
kemukolvěk
kepeň, -áň
kepsky
kepský
kepščéj
kerady
kerak (B)
kerchov (z n.)
kerłúb
kérovať (keho) (M)
kerúci, -si
kerúsik
kerý
kerý kerého
kerýkolvěk
kerýsi
kešeňa
keťasiť
kachna
jízda, jezdectvo, jízdní oddíl
krkavec, havran, vrána, kavka a snad i straka
nařizovat, poroučet, rozkazovat; 2. kázat
kazatelna
každodenní
každičký, každý
pokaždé, každou chvíli (Už tu budú každým razem.)
kázání
přikazovat, nařizovat
kde jinde
kdykoliv
jednou, kdysi
jít loudavě
lechtivý
přípona -kud ("dokeď, od-, po-, za-")
brukev
zabavit se někde
zub špičák (prasečí); 2. klíček (rostlinný)
kapusta
přípona -kud ("dokel, od-, po-, za-")
velký zub
viz "kelčáky"
kly, špičáky
zub kančí, tesák
pohárek, kelímek
sedátko na voze pro kočího; 2. lžíce zednická
kolik-tolik
komukoliv
klobouk rozklížený, beztvarý
bídně, zdlouhavě, protivně, špatně
hloupý
hůře
kudy
jak (Kerak sa menuje.)
hřbitov
kedluben
prohánět, vyplácet (koho)
někdy, kdysi (v neurč. budoucnosti)
kdysi
který
kdo s koho
kdokoliv, kterýkoliv, libovolný
některý, tu a tam některý; 2. něco málo, troška (Je tam ešče kerási
hruška.)
peněženka
obchodovat nepoctivě
6
kłabačka
kłabať
klábosiť
klabotať
klabotka
klača
klačary (F)
klače
kłada
velikonoční klapačka
tkát na ruč. stavu; 2. klapat velikonoční klapačkou
plkat, povídat, mluvit o ničem
klepat velikonoční klapačkou nebo řehtačkou
viz "kłabačka"
kobyla, herka; 2. noha (pejor.)
sáně krátké pro svážení dřeva
kleče, držadla pluhu nebo saní
kláda, podťatý kmen stromu; 2. kláda, do níž byli zamykáni trestaní
kłaďák
kłádí mn.
kładívce
kładňačky
kładnatá
kładynet
klag, -ga (F)
klaják
vůz na svážení klád
klády
kladívko
sáně na svoz dlouhých klád (jejich konce jsou vlečeny po zemi)
zralý, vzrostlý les
klarinet
syřidlo, výluh z telecího žaludku (též "glaga")
šindel bez drážky (sloužil k vyspravování poškozené krytiny
nahrazováním poškozených šindelů), (též "łatečka")
zakřivený "odzemek" stromu (užívaný na výrobu saní)
sáně krátké
podvodník
sedět shrbeně, civět, hloupě hledět
kolík lískový štípaný (na stahování žil při "miškování")
rokle soutěska
řetízek u kapesních hodinek
vzpěra bočnic vozu, káry nebo saní; 2. dlouhán
páka na horní části plužných koleček sloužící k ručnímu řízení
směru jízdy tak, aby kolečko jelo vždy ve směru řezu brázdy ve
štípaný
klobouk s širokou, převislou krempou (též "širáň")
plašící zařízení v poli
viz "kłapáč"
svěšený, odstávající
viset, odstávat (uši)
viz "babinec"
víčko oční
klapat
klarinet
klasy
mající dlouhé klasy
rozdělávat oheň; 2. předpokládat, určovat (Kalendář kłade déšč.) ;
3. splácet dluh; 4. pohřbívat
klít, nadávat
špalek na sekání dřeva (stojatý); 2. kmen stromu; 3. poleno větší;
4. úl klátový se stříškou ("jedňák, dvoják, troják")
klak
klaky
kłamač
kłaměť
kłamka
kłanec
kłanečák (Vi)
kłanica
kłanička
kłaný
kłapáč
kłapačka (M)
kłapáň, -pák
kłapatý
kłapěť
kłapinec (F)
kłapka
kłapkať, -otať
klarynétl, -dynet
kłásí
kłasitý
kłasť
klať
kłát
7
kłáť
kłát, -tek
kłáťacko (R)
kłáťák
kłátek
kłatek (F)
kłátit
kłátiť sa
kłbák [dl.ł]
kłbík (dl.ł) (B)
klebetiť
klebetnica
klebetný
klebetovať
klebety
kleca
klécačka
klécať
klécavý
klécka
kleček
klečúvať
kléhnit (Z)
klechta (F)
kléj
klek, -ček
kleka (M)
klekačky
klekaň
klekánica
kleňa
klenec
klepáč
klepačka (M)
klepetář
kles
klesniť
kléšče
kleščíky
kletka
klí
klíček
klín, -nek
klínec (VK)
klínek
štípat špalky, šindely na stojato (po letech) (Ty kłáty sa dobře
kolú.) ; 2. štípat polena ("napoły, na stvrtě")
díl rozřezané větve nebo kmene stromu
špalík, klacík, malý "kłátek"
viz "kłaďák"
poleno, polénko; 2. rukojeť nože; 3. cukrový špalek
špalek, špalíček; 2. kmenovina slab. průměru
viz "kłáť"
kývat se
džbán hliněný s úzkým hrdlem
nádobka na brousek kosy (viz též "kúbík")
pomlouvat, shánět drby
klevetnice
pomlouvačný
klevetit
drby, klevety
klec
kulhavka
kulhat, chrámat
kulhavý
hranička šindele uloženého k proschnutí
rukojeť pluhu
klečívat, často klečet
špatně vařit
brynda
pryskyřice na stromech
pahýl, křivý strom
pahýl křivého stromu
kleče
klekání
klekánice
tloušť, kleně
klen
kladívko na kutí kosy; 2. klapačka velikonoční
prvosenka jarní
rak
vršek stromu s chvojím
osekávat větve pokáceného stromu, klestit
kleště
kleště
šindely uložené k proschnutí (1 kletka = 200 ks)
výron mízy třešně nebo trnky
zářez, zabraňující vysmeknutí jednotlivých částí kostry "užičníku"
dřevěný klín sloužící ke štípání dřeva
hřebík
kolík, klín dřevěný; 2. osminka koláče; 3. klín utužující připoutání
kosy ke "kosisku"
8
klinkať
kliť
klnúť (R)
kłob
kłobása
kłobučan
kłobúk cukru (M)
kłobúk k vał. kroji
kłobúk pastýřský
kłobúk vałašský
kłobúk vałašský
Kłobúky
kłobúky
klocár
klocek
klohňéní
klohniť
klochta
klochtář
klochtať
kłokoč
kłokočiť
kłokočovať
pozvoňovat (malým zvonem)
klíčit (o bramborech)
klít, též "kylnúť"
klubko vytřeného lnu; 2. klubko
klobása (směs nasekaného vepřového masa, česneku a koření,
zauzená v tenkém střevu)
rodák z Klobouk; 2. šváb
homole cukru
klobouk k současnému valašskému kroji (Byl zaveden při
sjednocení krojů po 2. svět. válce. Tvar vychází z typu klobouku
nošeného k lid. kroji na V,M,R na zač. 20. stol. Zelená stuha byla
nahražena barevnou pentlí s převislými konci bez přezky.)
klobouk se širokou střechou (též "širáň")
klobouk valašský starší, středně vysoký (též "kastrólák"), černé
barvy, výška dýnka 16-17 cm, šířka krempy 8 cm.
Stuha "samétka" olivové nebo mechové barvy šíře 3-4 cm, konce
zároveň s okrajem krempy. Vpředu, nad středem čela, byla
"samétka" provlečena mosaznou nebo stříbrnou přezkou.
klobouk valašský novější - nosil se od 2. pol. 19. stol. k valašskému
kroji (na Vs,M,R), nazýval se též "masničák" nebo "hucáň", výška
dýnka 19-20 cm, šířka střechy 8-10 cm.
Vyvinul se z klobouku, který byl původně součástí portášské
uniformy (ten měl úzké řemínky po stranách, aby byl lépe jištěn).
Stuha aksamitová, olivové (mechové) barvy šířky 6-8 cm, která
přesahovala střechu max. o 2-3 prsty.
Přezka vpředu byla mosazná (stříbrná), 8-10 cm vysoká. Majetnější
nosili na stuze našity stříbrné portičky a malé perleťové kotulky (na
levé straně 3, na pravé po jedné) a na konci stuhy stříbrné třepení.
Za přezku se zastrkovala snítka jalovce (vonička), která se při
pohřbech převazovala černou stužkou. Barevné pentle nosili na
klobouku jen ženiši a družbové. Na brumovském panství se tento
klobouk nosil jen výjimečně.
Valašské Klobouky
viz "gevěrec, hucáň, širáň, kastrólák, masničák", a také "kłobúk,
kłobúk vałašský a kłobúk k vał. kroji"
dlouhý kyj
klacek, kus větve (To sú šak drva, samé klocky!)
vaření
vařit špatně
kleveta
klevetník
vařit
var, vření; 2. drdol
vřít varem
vařit klokotem
9
kłosky
kłubko
klúč
kłúčí
klúčík
kłúčiť
klučka
klučkovať (sa)
kłučná chvoj
kłučné
kluka
kluka (B)
klúpať
klupěť
klupotať
kluska (F)
klusky (F)
klvaňa
kły mn.
klzký
kmán
kmásání
kmásať (sa)
kmasiť
kmásnúť
kmasoň
kmín
kmíniť
kmocháček
kmoterka
kmotr nekmotr
kmotrovať
kmotřenka
knajpa (M)
kňaz
knedle
knihy
knižka
knížky mn.
knofel, -laj
knutel
knutlovať
knýp
noky z tuhého těsta
míč (hadrový)
klíč
klestí
součást plužných koleček
odsekávat větve na "letinu", čistit les
klika malá; 2. palička na cimbál st. typu; 3. dřevěný zub do bran (k
vláčení pole); 4. dýmka dřevěná
kličkovat; 2. zrát (obilí)
větve stromů s listím (neusušené)
chvojí (dolní větve)
kluka větší, hák ze samorostu; 2. tažná tyč volského potahu se
zahnutým koncem, jímž se zachytí za jařmo; 3. hůl se železným
hákem k olamování roští a větviček; 4. držadlo na kosišti
dýmka
kapat (velkými kapkami)
vyčkávat nepozorován; 2. viset bezvládně
klepat, kapat zvučně
šiška, knedlík; 2. nok z bramborového těsta
knedlíky s povidlovou omáčkou
sekera (druh)
klíčky (velké)
kluzký, slizký
voják bez hodnosti
rvaní, trhání, rvačka
trhat (se), škubat (se), bít se, rvát se
chytit, uchopit, smýknout
udeřit, praštit; 2. kousnout (též "rafnúť")
rváč, trhan
kmín; 2. šejdíř, podvodník, zloděj
šidit
kmotr, kmotříček
kmotřenka
každý bez rozdílu
být za kmotra
kmotra, kmotřička
hospoda
lokátor, zakladatel nových val. dědin (v Uhrách)
nudle
žaludek hovězího dobytka
kniha; 2. tobolka kožená velká
kniha modlitební, kancionál
knoflík velký
kolík, jímž se stahuje povříslo na snopu
zavazovat "knutlem"
nůž ševcovský; 2. nástroj k odřezávání slabších větví listnatých
stromů při přípravě "letiny"
10
koberec
koblih
koblina
kobołcovať, -tokobražiť sa
kobyła
kobylina
kobylíščí (B)
kobyłka
kobza
kobzáň
kobzole (F)
kobzolisko (F)
kocar
kocicał (F)
kocijánky
kocmať sa
kocmrda
koco, -ce
kocúňať sa
kocúrek
kocúry
kocúry mn. (M)
koč
kočičák
kočiči drapek (F)
kočičí dunda
kočičí oheň
kočičí pazúrky
kočičí škřek (Vi)
kočičí tanec
kočičí tlapka
kočičí złato
kočičina
kočičinec
kočička (Z)
kočičky
kočidło (F)
kočinec
kočírka
kočírovať
plachta, v níž nosily cikánky děti na zádech
kobliha (pečivo smažené na "ostatky")
nástroj sloužící k upnutí dřevěného obrobku (upínací ústrojí "tlamu" tvořil krátký příčný trámek se svislým výřezem, zapuštěným
do klády, do něhož se opracovávaný předmět připevnil
zaklínováním)
lomcovat, hřmotit
radovat se, veselit se
rozmnož. - "chce hřebca, je zhřebná, ohřebí sa"
podstavec pro tesání klád; 2. podstavec se "ščeťú" na česání lnu; 3.
stolice na strouhání loučí
šťovík obecný (viz též "ščív")
kobyla malá; 2. koník, saranče; 3. zrno pohanky chudé
nástroj trsací starý 10strunný (podobný citeře)
hráč na "kobzu"
brambory
brambořiště po vykopání brambor
karabáč
přeslička
jehnědy, kočičky (též "kocanky, kocandy")
oblékat se dlouho
úlisník
ptačí hnízdo
ochomýtat se, opozdit se; 2. lísat se, škádlit se; 3. objímat se
hoblík na vystruhování dlabu
viz "obały"
bačkory pletené z okrajků sukna; 2. šmouhy při malování vápnem
kočár
bederní ledvinový pás z kočičí kůže; 2. pytlík na tabák z kočičí kůže
protěž
jablečník obecný
svítivé "práchno"
dobromysl
míchaný alkoholický nápoj (2 dl výčepní režné a malá "štamprla"
malinového sirupu)
zasmažené "stěrky" s brambory a hřiby
protěž dvoudomá
nepravé zlato, pyrit
legrace
kočičí výkal
růžička vyšívaná
jehnědy vrby nebo jívy (svěc. na Květnou neděli)
zrcadlo
nic (Dostaneš kočinec.)
kozlík na voze
řídit, vést koně
11
kočiš
kočka
kočvar
kočvarija
kohác!, kohýc!
kohácnúť
kohan
kohétiť (sa)
kohŕcať
kohút
kohut (F)
kohútí
kohuty (F)
kohýňať
kochať (F)
kokáč
kokáše mn.
kokohŕkať
kokohŕtí
kokoš
kokotať
kokovdákať
kokrhél
kokrhél (Vi)
kokurýkať
kol, koléj
kołacat (Z)
kołáč
kołáč s ďúrú
kołáčky
kołáčky (NH)
kołáčky chłupaté
kołáčný
kolaj
kolajka
kołaňa
kołatať +
kolatóryja (M)
kolca mn.
kolco
kołčí, -čoví
kole, -lé
kolé, -léj (M)
kolebač
kočí pánský kočárový
kočka (při rozmnož. "hóní sa, je skotná, okotí sa"); 2. karabáč; 3.
věnec lnu spletený z 9 hrstí
hrnec hliněný jakýkoliv
rozbředlý sníh
bác!, bum!
spadnout, sletět, svalit se
hrnec velký litinový (též "kuthan")
naklánět (se)
kašlat
kohout
tetřev
kohoutí
serpentiny
kašlat
milovat
plod švestky zkroucený, nezdravý
viz "gágory"
kokrhat
vlčí mák
kohout
kokrhat
kokodákat
pijan
dámský klobouk
kokrhat
kolik
klátit
užívá se jen ve významech "íť s kołáčem" - být propuštěn ze služby,
"nevěstin kołáč" - svatební koláč; 2. oválné místo, které zbude na
kmeni po ořezání velké větve
koláč nevěsty
noky (pův. z mouky, později z bramb. těsta)
noky z těsta házeného do vroucí vody
noky z bramborového těsta
přívětivý, vstřícný (s každým je zadobře)
kolej (vyjetá v cestě)
sukně kolová (sešitá)
sukně bavlněná široká s drob. tišť. vzorem
kolísat, kývat, klátit
okolí
kolečko (nářadí s jedním kolem)
kolo kolečka (díly: "oska, špice, łúkotě, nákołek, ráf")
klestí nalámané nebo nasekané, drobné haluzí, třísky
kolem, okolo
mnoho, sebevíce (Dyby jich kolé přišlo.)
kolébka z plachty zavěšená na "kołkoch"
12
kołeček
kolečka sklenné
kolečko
kolednička
koléj
koléj razú
koléj toléj
kołek
kołek (Vs,B)
kołemkoły
kolenčiť
kolénko
kolenkovatěť (Vi)
koléra
kolesat sa (B)
koleso
kolevá
koliba (z rm.)
kolibka
kolik-teléj (J)
koliknásť
kolikrazú
koliksi
koliký
kolisarka (NH)
koliť
kolko-tolko
kolký, -liký
kolký-tolký
kolňa
kolnásť
kolnica
kolný
koło
koło (M)
koło vozové
kołofónija
kołohřivec (F)
kołomaz
sirka, zápalka, kolík
skleněná kolečka vyr. ve starých sklárnách (požívala se k zasklívání
oken vkládáním do cínových pásků)
kruh (Namalováł křídú kolečko.)
koleda
kolik
kolikrát
kolik tolik
kolík, klacek; 2. kuželka
snopy obilí navlečené na ostrvi k proschnutí (obvykle se sušilo asi
20 snopů, základ tvoří "králík" a 4 "peňky", jejichž klasy jsou
přehnuty přes "králíka"; další snopy se přelamují a navlékají do
kříže tak, aby "říta" chránila klasy před nepohodou)
kol dokola
chodit po kolenou
ohbí dílu kostry "užičníku"
pohodlnět, lenivět
cholera, také úplavice
přenášet se (z jednoho na druhého)
kolo nejstarších vozů plné, tesané z buku, široké 8-10 cm, ráfy z
lísky
okolo, kolem
koliba na salaši, bouda hlídací, přístřešek (se šikmou střechou
vpředu u vchodu zvýšenou, vzadu opřenou o zem; po stranách
zakrytou prkny)
přistavěná kůlnička při "sušírni" pro obsluhu
kolik-tolik
mnoho
kolikrát
několik
jak velký
švestková povidla
štípat (dřevo); 2. stínat, rubat
kolik-tolik
jak veliký
jak - tak velký (na výšce nezáleží)
kůlna
hodně, mnoho
přístavek stodoly k uskladnění ruční mlátičky, fukaru a žentouru; 2.
malá kůlna na uskladnění steliva
štěpný (dobře se odštěpující)
kolem, okolo
seno rozložené k sušení
kolo vozu (díly: "hłava, bukša, špice, łúkotě, nákołek, ráf")
kalafuna
kos turecký
mazivo kol vozů (dehet dřevní z milíře)
13
kołomaznica
kołopénka, -ňka
kołoštyja
kołotočář
kołovrat vlněný
kołovratnica (Z)
kołozub
kolškřidúcí (M)
kołtún, -dún
kolvěk
kołýsať
komár
komárník
kombélať (sa)
komedyja
kominář, -mykominíček
komočuchy
komóda
komorník
komziť
koňák
konár (ze s.)
koňařiť
koncová
koncovať (M)
koncovka
konča
končiny
končito
končitý
kondic (M)
kondrk
konec koncú
konečným koncem
konévka
konfirmace
koní ňať, -tka
koníček
koník
konírňa
konisko
konofólija
nádobka na kolomaz
václavka obecná
žena hádavá
provozovatel pouťových atrakcí
kolovrat na spřádání vlny u soukeníků
kolovrat
zub křivě rostlý
konstituce
nemoc vznikající z leknutí, lítosti, zlosti (byly známy 4 druhy:
"kudłatý"- zplstěné vlasy, "suchý" - vlomí se do kostí, které pokřiví,
"mokrý" - hnisající boule, "paskudný" - nemocný má každou chvíli
chuť na něco jiného
přípona -koliv ("cokolvěk, gdy-, jak-" ap.)
mlít na ručním "młýnci"
komár; 2. kibic v kartách (Komáři, mlčte!)
přístřešek na salaši k vyzrávání "hrudkového" sýra
houpat, kolébat (se)
komedie
kominík
rehek domácí
papuče bez podpatků šité podomácku
prádelník
police k uschování brynzy; 2. část koliby (oddělená, uzavřená)
drát, trhat (kalhoty)
majitel koní, čeledín u koní, voják jízdní
větev, haluz, kořen (list. stromu)
obchodovat, handlovat s koňmi
závěr senoseče
vykovávat a ostřit nástroj ("koncovať radlicu")
píšťala koncová
na konci
poslední tři dny masopustu před Popeleční středou (též "fašank"); 2.
pole a pastviny odlehlé od obce
do špice
špičatý
kondice (nábož. úkon)
malé políčko dále od vsi
nakonec
koneckonců, konečně, nakonec
konvička
náboženský slib, přijetí za člena obce (u evang.)
máta peprná
kobylka, saranče
lavice s drátěným kartáčem na ruční "kramplování" vlny
stáj pro koně (užív. na dědinách)
kůň velký
kalafuna
14
konopastý
konopě mn.
koňská nátura
koňské maso
koňský řád
konštytucí
kontrabáš (R)
kontrabáš, -áč
kontráš
kontry
kontrybucí
konva
konýšek
kopa
kopa, -pka (M)
kopáčka
kopačka, -ky
kopaňa
kopané (B)
kopanica
kopanice
kopanina
kopaninec (M)
kopčák
kopčení
kopčiť
kopenec
kopisť
kopkování
kopňať
kopno
kopnúť
kopný
koprdéka
kopy
kopyca, -ýtca
kopýcať
kopýcnúť
kopytca mn. (Vi)
kopýtce
kopýtco
zelený (barvy konopí)
konopí (druhy: "poskoné a hłavaté")
člověk, který moc vydrží
lodyha ostřice
postroj na koně (části: "chomút, řemení, ohłav")
konstituce
kaše bramborová s pohankou, škvarky a brynzou
kaše nastavovaná (brambory míchané s pohankovou kaší, vařené a
upečené se "škrakú") ; 2. kaše pohanková s nastrouhanými vařenými
brambory
druhý houslista, sekundista (hráč na druhé housle) v cimbálové
kapele
druhé housle
daň, dávka (v 17.-18. st. válečná daň)
konev
koneček
stará početní jednotka = 60 kusů, stará penežní jednotka = 60 grošů;
2. kopa = 4 mandele = 60 kusů; 2. milíř
kupka sena
žena najatá na okopávání a kopání brambor
období kopání brambor
pole po vymýcení lesa, ručně zkopané
víno
viz "kopaňa"
pole na horských svazích
pole v hornatém kraji, kde se půda kopala
kopanina (pole vzniklé zkopáním pozemku)
lehký pluh ke kopčení brambor
okopávání a kopčení brambor motykou nebo pluhem
kopčit brambory "grackou" či "kopčákem" (též "ohŕňať")
mraveniště; 2. krtinec; 3. hromádka
kopist k zadělávání těsta v díži
skládání sena do kupek
tát, ukazovat se po tání sněhu (Už kopňá, bude vesno.)
sucho (bez sněhu, už tam lze kopat)
kopnout
holý, oschlý (bez sněhu)
koberec
kopání mladých chlapců na mezníku při jeho usazování, aby si místo
dobře pamatovali pro budoucnost
ponožky soukenné (z bílého sukna), nošené do "krpců"
kopat (zhrub.)
kopnout, nakopnout
ponožky do krpců (též "kopyca")
soukenný svršek papuče
kopýtko
15
kopýtka
kopytník
kór, gór
koráb
korábek
korabky
korbáč
korbica
korčák
korčak (F)
kordovat sa (Z)
kordula
kordúłka
kordúłka holand.
kordybán
kordybáník
kordybánky
korec
korec (F)
korhel
kornatěť
korovička
korovrat
korubica
korubička
koruna
korunka
korybáč
korybut (F)
korýtko, -tco
koryto
kořalňa
kořeň
kořének
kořéní
kořistlivý
ponožky polovysoké černo-, nebo hnědobílé do "krpců či
kordybánek" pletené z vlny
bylina ?
zvlášť, obzvlášť
strom, pařez vyhnilý; 2. zub vykotlaný; 3. studánka (z dutého
pařezu); 4. kostra koňská
hud. nástroj; 2. toulec na nošení "vějic"
viz "ochlebky"
karabáč; 2. pomlázka, též "tatar"
svršek vozu (zakrytý)
spodní, pohyblivá část mlýnského koše
slaměnný klobouk
bít se, hádat se
viz "kordúłka"
živůtek z červeného sukna (souč. žen. lid. kroje)
"kordúłka" světlečervená
vydělaná psí kůže
koželuh
střevíce ženské sváteční z červené psí kůže
korec (st.rak.plošná.míra) = 1/2 jitra = 0,287 ha; 2. korec, strych
(st.rak.objem.míra) = 93,3 litru zrna = 4 věrtele, (což je množství,
které se vysévalo na korec půdy); 3. budka pro ptáky
vařecha na sbírání urdy
pijan (též "ochlasta")
práchnivět
korouhvička
kolovrat
korouhev (vyztužený prapor)
korouhvička (větrná)
nejvyšší dřevo splavu
věnec nevěsty z barvínku
pomlázka z proutí; 2. karabáč
vydřiduch
nádoba k mísení těsta
žlab, napajedlo
výčep lihovin (též "árenda")
kořen; 2. velkorysý šlověk
kořínek
koření (užívané na Valašsku: anýz, badyján, bazałka, bedrník,
bobkový list, boží dřevec, celer, cibule, česnek, dobromysl, fenykl,
hořčice, hřebíček, jalovec, kmín, kopr, koriandr, křen, libeček,
mateřidouška,
majoránka, mařinka, máta, muškát, nové koření, paprika, pepř,
petržel, puškvorec, routa, rozmarýn, saturejka, skořice, šafrán,
šalvěj, tymián, vanilka, zázvor)
zištný
16
kosa
kosáček
kosák
kosárek
kosba
kosec
kosenky, -ičky
kosinka
kosíř
kosisko
kosn
kosňa
kosovec
kost
kosť a koža
kostečka
kostelnica
kostelníčka
kostelný
kostihoj
kostitý
kostižer
kostka
kostn
kostrhún
kostřiť
koš
košár (z rm.)
košarování
košařisko
košatina
koščiváł
košela, -šula
košer slibovica
košík
košina, -ny
košłať sa
košłavý
košt
koštování
koštovať
kosa (součásti: "kosisko, gajdica/rúčka, zákovka, klínek, patka,
prut, kosa/kosíř")
Měsíc v novu
srp s hladkým ostřím; 2. šindel seseknutý (na koso)
péro na klobouku (u kroje)
kosení, senoseč
sekáč (na poli)
pás v souhvězdí Orionu, tři ranní hvězdy
viz "skříp"
kosa (celá kovová část); 2. nůž ševcovský; 3. nůž v "sečkovici"; 4.
rorýs
kosiště, dřevěná část kosy nebo "hrabice nebo łepáku"
viz "kostn"
viz "kostn"
kos; 2. mazaný chlapík
strava, stravování
vyhublý
kostička
kostelnice
manželka kostelníka
kostelník
kostival
kostnatý
osteoporóza, vysýchání, prořidnutí kostí
kůstka, kotník; 2. pecka; 3. krychle; 4. mazaný chlapík
prádelník, zásuvková skříň na žen. prádlo a šaty
kostlivec; 2. kostelník; 3. mazaný, vychytralý člověk, vydřiduch
jitřit
mlýnský koš do něhož se zasypávalo obilí
ohrada přenosná pro noční ustájení ovcí s děleným plotem
spleteným z klestí a proutí (dílům se říkalo "strungy")
hnojení pole postupným přemisťováním "košáru" po 1-3 dnech
místo, na kterém stával "košár"
lehký kočár nebo sáně
kostival lékařský - šťáva květů (též "medník, bravenčí med,
medúvka")
košile mužská z ruč. tkaného lněného plátna (též "rumpaňa")
slivovice velmi kvalitní bez příměsí (s atestem rabína, že se jí při
výrobě ani sběru plodů nedotkla ruka jinověrce)
koš, košík; 2. kukaň; 3. závěsný hranatý košík s lubovým výpletem
na příbory
korba selského vozu proutěná
jít kolébavě
hubený od nemoci, nezdravý, kašlavý, nachlazený
ochutnávka
viz "košt"
ochutnávat; 2. stát (o ceně)
17
koštúrek
koštýř
košula
košulák, - ček
košulenka
košulka
košút, -šut
košútek
košutovci
kot, -ek
koťacko
kotár
koťár (Vi)
kotáran, -řan
kotáry mn.
koťatnica (F)
kotěja
kotelnica
kotěna (Vi)
kotík, -y
kotiť sa
kotlík
kotlovica (Vi)
kotłovina (B)
kotłový (B)
kotłúvka
kotoň (VK)
kotovica (Vi)
kotrba
kotrbácnúť
kotrha (B)
kotrháč (B)
kotrjała
kotrlcovať sa
kotrlec
kotrmňácnúť
kotrna (B)
kotrna, ku- (B)
kotrňák (B)
kotŕňať
kotrněnec (B)
kotržina
nůž ševcovský z kozího rožku
násoska ochutnávací na víno
košile ženská z bavlněného plátna (dříve též "rubáč")
košiláč, košiláček
košilka
sasanka
kozel (též "cap")
kůzle, mládě kozla ("capa nebo košúta")
povstalci uherští
lýtková kost (Otrčíł koty.) ; 2. nožička prasečí; 3. vepřovice (cihla
nepálená)
kotě; 2. vědérko
vysoko položená paseka; 2. horský terén, kopec, hora; 3. katastr,
území obce; 4. hřeben na hranici obce; 5.kamenitá půda; 6. noha
(Natáhł kotáry.)
kotník
pasekář, horal (též "sałašák")
pole neúrodná kamenitá; 2. kopce
jíva
kdo se dlouho strojí
kotel na vaření žinčice; 2. salaš panský
kočka
kotník
kotit se, líhnout se (kotí se kočka, fenka, kraličice a jiní drobní
savci)
nádoba bez víka zazděná v peci k ohřevu vody
švestková povidla
švestková povidla
viz "zachoděný"
polévka ovesná
viz "kotula"
cihla nepálená
hlava velká (pejor.)
upadnout, praštit sebou
maso
řezník
halapartna
kutálet se
kotoul, kotrmelec
upadnout, praštit sebou (též "mjégnúť sebú, molázgnúť sebú,
hňápnúť")
samice kraličí (rozmnož.: " honcuje sa, je skotná, okotí sa")
samice králíka
králík samec
kolébat
kraličí mládě
vtip, žert; 2. šlacha, šlach. maso
18
kotúček
kotula (R)
kotula (Vs,VK)
kotúlať (sa)
kotułka
kotúłka
kotva
kotvísiť
kotvŕłka
koty
kovárňa
kovář chładný
kovářské náčiní
koza
koza camfatá
kozař
kozeł
kozelec
kozéłek
kožeňák
koženice
kožénky
kozí brada
kozí cecky
kozí cicek
kozi cicky (F)
kozí dřistky
kozí másło
kozí pysk
kozí sałaš
děrovaný kotouč na "topárce"
spona u mužské košile a ženských rukávců (správněji: "perleťová
kotula"); 2. mosazná kruhová ozdoba koňského postroje
mosazná kruhová ozdoba koňského postroje
koulet se, válet se
spona perleťová menšího průměru k rukávcům; 2. perleťová kulatá
ozdoba na stuhu klobouku; 3. chocholouš; 4. součást řetězu (kulaté
"ohnívko")
kolečko
otáčivé prkno v kotli při smažení trnek
blábolit, mluvit nesmysly
pták ?
nohy (též "kyty, hňápy, ťapy, klače, čapy, čangáły, hyžďáły, hnáty"
pejor. ); 2. nožičky (konce vepř. nohou s kopýtky)
kovárna
kovář na mizinu příšlý (obd. "suchý młynář")
kovářské nářadí
druhy: kovadlina, svěrák, 10-20 kleští různých tvarů podle účelu
použití, pilníky, kladiva různých velikostí, 1-2 perlíky, 2-3 mlaty, 2
kropáče,
sekáče, utínáčky, průboje, průbojníky, rašple (struhy) koňské, kleště
koňské, kladiva koňská, ohniště, dýmací měchy, sud s vodou
koza - rozmnož.: "prčí sa, je skotná, oprčí sa" (kozám se také dávala
jména, např. "šmurka, popełka, bosula, sněhula, šutaňa, cabruša"
ap.); 2. podstavec na tesání dřeva a obrábění šindelů (též "strúžňa");
3. podstavec pod sudy; 4. srna
koza s dlouhou srstí
pasák koz
dřevěný podstavec ručního "młýnca"
kozlík lékařský
kůzle (samec)
váček kožený
kožené kalhoty
střevíce z kůže
kozí brada východní - hor. část lodyhy (též "kozí muňky, kozí vačky,
kozina, słunéčko")
švestky (druh)
plicník lékařský
stroček kyjovitý
petrklíč červený (šlechtěný)
skřípina lesní - spodní část vytaženého stébla (též "másło, žabí
másło")
viz "bršlica"
stádo koz chované salašnickým způsobem na horské pastvě
(obdobně jako ovce)
19
kozí syr
kozí štrych
kozica
kozička
kozičky
kozina
koziňák
kozinec
kozisko
kožka
kozkovica (B)
kozla
kozlacina
kozlík
kozłovica (Vi)
kozłub, -zub
kozub
kozúbek
kožuch
kožuch dubený
kožuch robský
kožuchy
kožúr (B)
kožušanka
kožušník
krab
krabačky
krabatý
krabiť (sa)
krabo
kracný(á)
krádłovať
kraďomky
kraďú
kradúvať
krahulec, -lčík
krajadło
krajánek
krajanka
krájať (si)
krajenec
sýr z kozího kyselého nebo sladkého "odsýřeného" mléka (tvaroval
se do malých homolek, které se sušily a pak strouhaly, protože sýr
byl tvrdý; vyráběl se na kozím salaši, měl pikantní štiplavou chuť a
menší výtěžnost než ovčí)
stročkovec kyjovitý
koza; 2. kozí brada luční
kůzle, mládě kozy
bezinky (květ i plod)
kůže kozí vydělaná; 2. kozí brada luční; 3. řídká vysoká tráva na
horských pastvinách; 4. kůzle (samice)
kožich z kozí kůže
kozí trus (též "bobek")
koza
kůže z malého zvířete stažená, kůžička; 2. slupka bramborová
zelí vařené
kůzle (také "kozlátko, kozlacko")
maso kůzlečí
dřevěný stojan na řezání dřeva
cihla pálená
stříška polokužel. ve štítu na konci "kalenice"
ohniště na salaši
košík z březové kůry
kožich (druhy: "rasovňák" - bez ozdob, "dubeňák" - hnědý, obv.
premovaný, "buchtičkový" - bílý s černou beránčí kožešinou na
krku a rukou)
kožich bez soukenného potahu
kožich krátký "dubený" s ovčí kožešinou uvnitř
zimní odrůda jablek
netopýr
kyselé zimní jablko
kožešník vyrábějící "kožuchy, lajbíky a šuby"
vráska; 2. sklad na látce, záhyb, fald
boty vysoké sváteční z jemné kůže
vrásčitý, drsný, svraštělý, nerovný, faldovaný, zprohýbaný
dělat záhyby; 2. šklebit se, mračit se
scvrkle
???
krást
kradmo
kradmo, pokradmu, tajně
krást (občas)
krahujec
krojidlo pluhu
pocestný; 2. mlynářský tovaryš
křížala
krájet (si)
pokrájené "maluvníky" zalité vař. mlékem
20
krajíčkovaní (M)
krajní noc
krajnica
krajovatý
krakotať
králík
kramár
kramář (B)
kramel (M)
kramflek
kramla
kramlata mn.
kramlík
krampapula
krampla
krample mn.
kramplování
kramplovať
krámy
kranc, -nec
krapétek
krapka
Krásno
kráť
krat (M)
kraťák
kratšo
krátý
kráva
kráva jałová
kravál
kravař
kravařka
kravařský chleba
kravča
kravčák
kravička
kravina
kravják
kravský sałaš
krbał (F)
krbaňa
žebrota (sbírání krajíčků)
noc ze soboty na neděli
prkno v posteli krajní
hrbolatý, nerovný (opak hladký)
pochrochtávat
snop v "kołku" základní, přehnutý
vyjímatelná osa pružinového soustruhu na dřevo
potulný obchodník
kramle
podpatek
tesařská skoba; 2. dřevěný chránič na ostří rovného pořízu
kolíčky na prádlo
příchytka, pomocí které byly dočasně uchycovány ke stavcům
jednotlivé díly bednářské klenby
kaše z jablek a hrušek
kartáč s ocelovými trny
stroj na počesávání vlny
počesávání vlny
počesávat vlákna vlny
menstruace
okraj, okrajový plech sporáku
troška
kapka
Valašské Meziříčí - Krásno (mluvilo se tam "zkratka")
krát
kratina, krácená pilařská krajina
šindel široký 3-4 palce, dlouhý jen 18 palců (asi 44 cm)
kratšeji
krájený
kráva (též "kravička, kravsko, kravča") - rozmnož.: "běhá sa, je
stelná, otelí sa" (po prvním zabřeznutí dostala kráva jméno, např.
"sivěna, dvoruša, krasula, černula, babuša, łysaňa, bosula,
stračena, tisula, jahoda, květuša, malena, łygaňa" ap.)
kráva neplodná, chovaná obv. jen k tahu nebo pro maso
hřmot, rachot
pasák krav
pasačka krav
viz "maso"
kravka
dvouchý škopek o obsahu 24 litrů (též "kravják, púłcenťák")
ryzec syrovinka, snad i ryzec pravý (též "kravka, bíłá kravička,
mléčňák, mléč")
zápach kravský; 2. nesmysl, hloupost
vůz pro kravský potah, viz také "kravčák"
společná horská pastva skotu, ovcí a koz (viz též "sałaš kravský")
viz "krpáł"
hrnec starý, hrnec uražený; 2. velká hlava, ve které je málo rozumu
21
krbaňka
krbatý
krbík
krcáłek
kŕč
krčadła (R)
krčák
krčáł
kŕčí
kŕdel
krejčíř
krema +
kremnica
krepírovať
krešliť
kret
krév [v/f]
krevnosť
krevný
krhan
krháňať
krhnúť
krhnutí
krhúcať
krhýňať
krchánek, berkrchňa, -chaňa
krchňačky
krchňák, -ňačka
krchov (R)
krkaňa (B)
krkoňa (F)
krkoš
krkoša, -šisko
krkoší, -ščí
krkošisko
krkoška
krkovať sa
krkovka
krkún
krkúňať
krky
džbánek nebo hrnek na vodu
uražený (hrnec)
schránka na brousek na kosu (též "kubík")
malá místnost
změť kořenů stromu; 2. křeč (Chytíł ňa do nohy kŕč.)
sáně na ruč. sváž. dřeva s dlouhými držadly
džbán s úzkým hrdlem
zakrnělý strom
suky ve dřevu
houf, hejno, hlouček, tlupa
krejčí
viz "krom"
mincovna
předstírat nemoc
provádět plochou řezbu do začazených dřevěných výrobků pomocí
"výstruhu nebo roztéčky"
krtek
krev ("púščať krév", nikoli "žiłú")
rodina, příbuzenstvo
příbuzný
člověk zakrslý (pejor.)
kašlat
trouchnivět
počátek odumírání dužiny stromu
kašlat (ztěžka)
kašlat (velice)
kladívko "brúskařské" s ostrou hranou
levá ruka
levou rukou
levák, levačka
viz "kerchov"
smrt
viz "krkoška"
viz "krkoška"
velká větev jehličnatého stromu
větve jehl. stromu spodní zaschlé
velká větev jehličnatého stromu
menší větev jehličnanu (osekaná); 2. suk ve dřevě; 3. troubel od
valašské fajfky jalovcové
objímat se
fajfka vyrobená z jednoho kusu (druhy: "šemníčky, mostky, šajbky,
stopky, čapáky, kelečanky, słovácké, brodské, zuberské, vizovky,
oderky" ap.)
chamtivec
chamtivě hromadit
nástroje smyčcové
22
krmholec
krmhólka (Z)
krmijáł (R,M)
kŕmiť
kŕmja
krmlík
krňa
krnáč
krnál
krňas
krněť
krňka
krnuba (F)
krnuběni (F)
krnuběť
kročej
kroha +
kroheň +
kroj mužský
kroj novosvěcký
kroj orsácký
kroj vał. včilší
kroj vałašský
kroj ženský
krojidło
krokem
krokévka
krokevňák
krokevník
krokva
obloukovitě prohnutá tyč se zářezy, sloužící k zavěšení poraženého
vepře
zástěra s květinovým vzorem
kriminál
krmit
píce
krmník
nožovitý sekáč na štípání lubů při výrobě opáłek; do dřeva byl
zaváděn pomocí kyjanky"
suchá větev
větev velká, tlustá, rozsochatá, sukovitá
strom suchý
zakrňovat, usychat, zaostávat
střenka nože
dřevo bezcenné již odumírající
viz "krhnutí"
klímat, sedět (přenes.)
krok
hřbitov
rendlík
kroj lidový valašský mužský (součásti: košula, u krku vyšívaná,
kotula, nohavice otáhłé, řemeň vybíjaný, kłobúk, baranica, brunclek,
huňa, kožuch, papuče nebo krpce, kopyce, vałaška"; majetní nosili
"župice, vysoké boty, kožuchy")
oděv z továrních tkanin
kroj zemanský vytvořený J. Orsákem st. v NH
kroj lidový valašský současný
Byl vytvořen po 2. svět. válce v rámci snah po sjednocení lidových
krojů v jednotlivých regionech. Tento současný valašský kroj
navazuje na historickou fázi vývoje lidového oděvu z 2. pol. 19. stol.,
z něhož byly vybrány typické prvky.
kroj lidový val. (též "obšata nebo zaodívka")
Téměř všechny součásti byly vyráběny podomácku z místních
surovin (kůže, lnu, konopí, ovčí vlny). Chránil proti drsnému počasí
a v průběhu času se vyvíjel a měnil. Lišil se podle jednotlivých
panství a v detailech i místně.
kroj lidový valašský ženský
(součásti: "rubáč, opléčí, rukávce, kordúłka, suknica s fałdy,
fěrtoch, pentle, pančuchy řísené, kopýtca, krpce nebo huněnky
(papuče), šatka spodní (červená-englická), čepec, šatka vrchní,
obrus, vonička")
součást pluhu
na krok (Ani krokem nevyšéł z jizby.)
lať na krovu
hřebík do krovů
velký nebozez
krokev (trám "krovu")
23
krokvička
krom
krom teho
krom, -jevá
kropáček
kropénka
kropičistý
krosňa
krošenka (R)
krovec
krovka
krovy
krpáč
krpačiť
krpačiť sa
krpál
krpále mn.
krpatý
krpce
krpcová
krpčář
krpčata (R)
krpčenka
krpec, -ce
krpěť
krpjadło
krpjadło
kŕs (Z)
krsná (B)
krš
kršéłka
krška
kršla
kršliť
krtčí
krtica
krtičák
krtinec
krucák
krúcance mn.
ozdobný steh pod "ohrádečkú" muž. košile
kromě; 2. leč, než
kromě toho
kromě
petrklíč, prvosenka jarní
nádobka na svěcenou vodu
prskatý
koš, nůše s dřev. výztuhou
dřevěné nosidlo, na které se přivazuje nůše
viz "krovy"
viz "krokva"
krov (konstrukce nesoucí střechu)
viz "hucáň"
strádat, dřít se
živořit, žít jak se dá; 2. scházet, hynout
věc stará nepotřebná; 2. chlap starý, nepotřebný, sedřený,
opotřebovaný
boty staré, obnošené
hrubý, scvrklý, svraštělý
viz "krpec"
taneční zábava týden před svatbou
výrobce krpců
sněžnice
viz "kopýtca"
opánky kožené valašské z kusu kůže (přivazují se k nártu koženými
řemínky, tzv. "ovłaky")
čumět, načumovat, postávat; 2. ležet mimo důlek (při hře na jamky)
podkůvka pod paty krpců, aby neklouzaly; 2. zařízení, kterým se při
orbě volským potahem spojuje "kluka jařma s ojkem płužných
koleček" (souč.: "deščice, kołek se zábradky, dva švořeně")
přípravek sloužící k ohýbání surového, napařeného nebo vařeného
dřeva, který zabezpečoval zafixování tvaru po dobu jeho vysýchání
(též "jařmo")
zakrslý stromek
kmotra
keř
políčko na stráni
mýtina vyčištěná
ohrabané seno (při sušení)
klestit
krtinec
krtek
prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem
kopeček krtčí
kroucený tabák
smyčky na niti
24
krúcanec
krúcať
kruch
kruchta
krúkať
krukoliť
krukotání
krulkať
krumpolec
krúpa
krupica
krupica
krupica (F)
krupica tatarečná
krupica turkyňová
krúpy
krušpánek
kruťák
krútěný
krutý
kružec
krúžečka
kružéłky
kružidło
krúžka
kružłať
krúžliť
krvácení z rány
krvačiť sa
krvavník, -níček
krvavý
krvútečka
krýgel, -gl
krypl
kryštofka
křáčí
křamáky
křámať
křaměť
křamnúť
křap
křapák
křapál
křapaňa
spirála, křivka; 2. pružina
ždímat kroucením, kroutit (ručně)
příchuť a pach sýra způsobený starým "syřidłem"
kůr; 2. zákristie (Z)
kručet
pokrukávat (Čuňka dneskaj tak krukolí.)
zvuk, který vydává březí kraličí samice
pít
jho
kroupa
kaše krupičná; 2. mouka krupicová
mouka krupicová; 2. kaše krupičná
pomalý, přihlouplý nenápaditý člověk
kaše z "tatarky"
kaše z kukuřice
kroupy
barvínek
tabák cigaretový zkroucený do pletence (pašovaný z Uher)
točitý
zkroucený, nerovně rostlý ("kruté dřevo"); 2. spředený ("krutá
přaza")
zařízení pomocí něhož se převíjela příze na cívky u tkalcovského
stavu (součásti: "podstavec, koło, struna, vřeteno, přítruhlík")
kroužek
slupky z ovoce
nástroj bednářský k přesnému vyměření dna nádob
objímka kovaná na "snici"
okrajovat (ovoce)
viz "krešliť"
lék - polít čerstvou močí
nuzovat se do krve
toten lékařský (luční bylina)
úhlavní ("krvavý nepřítel")
kapka krve
nádoba plechová na pivo
postižený člověk; 2. nedochůdče
kniha zaklínací
viz "kříbí"
staré zuby
křupat, louskat zuby; 2. lámat suché větve
viz "klaměť"
ukousnout (křupavě)
křapnutí, křapot
zvonec ovčí křaplavého zvuku; 2. puklý zvon nebo hrnec; 3. velký
ořech
smrž obecný
ovce, která nosí zvonec
25
křápání
křápať
křapčeť (R)
křapěť
křapka
křaplavý
křápnúť
křápy
křášč
křáštel, -tal
křečeť
křemel
křemelica
křemelina
křemeło
křemeň
křemeňák
křemenica
křenec
křepéłka
křepeły mn.
křesačka
křesať
křesivják
křesivo
křesná
křesná mama (R)
křesná matička
křesní ména muž.
křesní ména žen.
křesníček
křesný
křesný tata (R)
křesný tatíček
křevký (Z)
kříb
kříbek
kříbet (B)
bouchání
bouchat, rachotit, roztloukat; 2. křupat, jíst hltavě (pejor.) ; 3.
mluvit hloupě
kř(o)upat, chřupat
znít nemelodicky (puklý zvon "křapí"); 2. chraptět; 3. sedět, čapět
vejce nakřaplé
chraplavý
udeřit, praštit
věci staré, vadné, nepotřebné (obv. hrnce, boty ap.)
chrást
chřástal
zakrsávat, schnout
křemen
křemen (k výrobě skla)
křemenný písek
křemen
křemen (ke křesání)
křemenáč osikový (též "osykáč, osykovec, janek, turek, jałovčák,
pančoška, červený kozák")
puška předovka s křesacím zámkem
kra ledová
křepelka
viz "skřipadła"
puška s křesacím zámkem
křesat (jiskry); 2. tesat (kmeny)
nůž kapesní s křesadlem
souprava k zapálení ohně nebo fajfky ("práchno, křemeň a křivák s
océlkú")
kmotra
kmotra
kmotra
jména křestní mužská dříve často používaná: Alois (Lojza, -ek),
Antonín (Tonek), Jan (Janek), Jiří (Jura, Jurka, Jurek), Kuba,
Lukáš, Martin (Mach), Matěj, Michal, Mikuláš (Mika, Mikula),
Ondřej (Ondra), Pavel, Petr, Šimon (Šimek), Václav (Vašek),
Vojtěch
jména křestní ženská dříve nejčastěji používaná: Anežka, Anna
(Hanča, Haňa), Kateřina (Kača), Marie (Mařa, Mařka, Marýna),
Rozína (Roza), Zuzana (Zuza)
dítě na křest nesené
kmotr
kmotr
kmotr
křehký
keř z odnoží vyrostlých z pařezů, trs (též "chrást")
trs, keřík
hřbet
26
kříbí, -ina
křibica
křibičňák
křibina
kříbiť sa
křičet sa (Z)
křidła
křídło
křídłovka
kříkopa (Z)
křísiť sa
křištofka (R)
křiva
křivačkárňa
křivačkář
křivák
křivák s océlkú
křivárňa
křivina (M)
křivota
křivús
křivý prach
kříž nakráž
křížałka (R)
křížná cesta (-y)
křížná pec
křížný
křtiť
křupa
křúpať
křupět (Z)
křupka
křupkavý
křupoň
křustky
ksicht (z n.)
kšandy
kšírovať, šíkšíry
kšókať, -núť
kšost, -tek (R)
kterak
kúb
kubáč
kubaňa (Vs)
křoví, mlází, houština
žito ("réž") dvouleté, zvl. druh setý do "rubisk"
chléb z "křibice"
křovina
odnožovat, rozrůstat se, pouštět odnože
vadit se
viz "skřidła"
deska u pluhu "škobrtáku"
sekera bednářská štípací
příkop, mlýnská strouha
ožívat
viz "kryštofka"
křivda
dílna na výrobu "křiváků"
nožíř; 2. prodavač kapesních nožů
nůž kapesní zavírací ručně vyráběný, kudla; 2. nůž zahnutý; 3.
člověk bezcharakterní, nepoctivý
nůž kapesní s ocílkou
podvod, podlost, nečestné jednání
samorost, křivě rostené dřevo
viz "křivárňa"
věc křivá, křivě rostlá
špatná muška, špatná střelba
křížem krážem, všemi směry
snopy obilí složené do mandele (křížem) k proschnutí
křižovatka
pec chlebová křížového půdorysu
křížový, trojúhelníkový (čtverec napůl)
křtít ("křtili ho Janem, Ozefem, Jurú")
křupka, odrůda třešní
křupat, kousat
praštět (Sněh křupí pod nohama.)
chrupavka; 2. chrupka (třešeň)
křupavý
křupan
jahody (druh)
obličej, grimasa
šle
strojit koně
postroj koňský
odhánět drůbež
šos u "lajblíku"
jak
kloub
hrnec buclatý
nádoba velká hliněná "zahrdlitá", džbán s úzkým hrdlem
27
kúbík
kubko
kucmať sa
kuča
kuček
kučemel
kučiť
kučka
kučkovať sa
kučovať
kučovisko
kučovnica
kúď
kudarda
kúdel
kúdel pačesná
kúdel pačisková
kúdel pozadková
kúdel tenká
kúdelný
kudłačka (M)
kudliť
kudły
kudolica
kudolisko
kudoliť sa
kuchénka
kuchta
kuchyňský řad
kujón
kukaňa (B)
kukl
kukła na hubu
kukučka
kukučky (M)
kukulenka
kukurýkať,
metr kubický; 2. nádobka na brousek kosy; 3. klobouk střední
výšky s užší krempou, zelenou stuhou a mosaznou přezkou vpředu;
4. ovčí nebo kravský zvonec protáhlého tvaru; 5. metr kubický
narovnaného dřeva s mezerami
klubko
oblékat se pomalu
chalupa stará, chatrč, barabizna, chajda; 2. kštice; 3. hrouda tvrdá;
4. hromada, klubko, skupina (lidí)
žvanec, který vyžvýkala kráva
košenila, červec (červené barvivo z červců nopálových)
cuchat (vlasy)
chuchvalec, chomáč vlasů
probírat se ve vlasech
klučit, dobývat pařezy nebo kořeny, mýtit
mýtina, pole vzdělané z "vykučovaného" lesa
motyka úzká, dlouhá, na "kučování" pařezů
přípona -kud ("odkúď, do-, po-, za-")
kokarda
koudel
koudel hrubá (též "pačesná") - předla se z ní hrubá příze a plátno z ní
se užívalo na "trávnice, měchy, strožochy, peřinky pod chomúty a na
hrubé gatě"
koudel jemnější z 8-řadé "ščeti" (předla se z ní vlákna tenší, z nichž
se tkalo "płátno pačiskové na płachty, rubáče, cedíłka na mléko a
fěrtochy na všední deň")
koudel nejhrubší (zadní, odpadní)
koudel nejjemnější z 10-řadé "ščeti" (předla se z ní nejkvalitnější
lněná příze, z níž se tkalo "tenké płátno na košele, rukávce, ručníky,
povlečéní a stołové prádło")
koudelný
angrešt
tahat za vlasy
chlupy, srst, vlasy
metelice
místo uválené (v obilí ap.)
válet se (ve sněhu, v prachu, v obilí)
kuchyňka
hadr na přidržování horkých hrnců
nádobí kuchyňské
člověk vychytralý, prohnaný
vězení
???
kukla včelařská
kukačka; 2. vstavač (bylina)
bubliny
kukačka
kokrhat
28
kukuřičanka
kúł (M)
kúł železný
kula
kula na řemeni
kulač (F)
kuláč, -če
kulačka
kulajka
kúlať
kule
kule (B)
kulifaj, -ja
kulíšek
kulnúť
kulovacéní
kulovačky
kulovať sa
kulovatý
kumfijent
kumhár (z rm.)
kumigať
kumšt
kumštovný, -ně
kunčoft
kundrfáł
kundrfálista
kundruska
kunchar (F)
kunt
kup
kúpelnice mn.
kupidło
kúpja
kuplhon (F)
kupný
kupný chleba
kuprvosr
kupúvať
kura
kurástva
kaše z kukuřičné mouky
obilný kůl (též "kołek")
delší železná tyč se zesílenou, zašpičatělou hlavou k vytloukání děr
pro "kołky a ostrévky" (též "kylhof"+)
koule; 2. tlupa; 3. shluk dřevěných chalup
nástroj portášů k chytání zbojníků
brambor hladký zploštělý
poleno kulaté ("pobłan"), kulatina. trámek neotesaný
sekera, kterou se štípou polena
???
koulet; 2. žehlit skleněným kolečkem ("kasanky, šorce"); 3. rovnat
prádlo deskou na podloženém válci
varlata
knedlíky švestkové z bramb. těsta
darebák
kopeček
zakoulet, žďuchnout do koule
opracování zubů hrabí do definitivního kónického tvaru pomocí
pořízu s očkem
švestky kulaté, blumy
koulovat se
kulatý
hnanec, hnaná osoba (obv. s ozbrojeným doprovodem)
dřevěný otočný hákovitý závěs kotlíku v kolibě (původně nad
otevřeným ohněm, později při výrobě sýra v "kotelnici nebo na
stánisku" příčně vložené břevno v komíně nad ohněm, na jehož
"zubovicu" se věšel kotlík s žinčicí)
přežvykovat (o dobytku)
um, umění
dovedný, umělecký
zákazník
žert, žertovný kousek, šprým
prováděč žertovných kousků, šprýmař
pažitka
viz "kumhár"
viz "kunšoft"
koupě
necky na koupání
nákup, koupené zboží
koupě
krumpáč
kupovaný
chléb od pekaře (kupovaný)
silný roztok skalice modré
kupovávat
slepice (též "kuřička, kuřisko")
mlezivo, husté mléko (z 1. a 2. dojení otelené krávy)
29
kurástvová buchta
kurec
kurent
kures
kurevňa
kurná chata
kurnóta
kurotva, -vica
kuruc
kurva
kurvář
kurýrovať (sa)
kuřacina
kuřacko
kuřacník
kuřak (F)
kuřaňa
kuřátka
kuřatnica
kuřej
kúřem ofúknúť
kúřená
kúřenica
kúřenica (M)
kuřenka
kúřený
kuří dříst
kuří oko
kuří řiť
kuřica
kuřič
kuřička
kuřičky mn.
kuřimacek
kuřinec
kúřiť sněhem
kus
kus na deň
kus na vesno
kus osła
kus płátna
kus súkna
kúsek
kuska
buchta zamísená "kurástvú"
viz "kuřinec"
písmo gotická kurzíva (též "švabach")
viz "kuřinec"
nevěstinec, bordel
srub pastevecký jednoduchý s topením
ovce s rovnými rohy
koroptev
uherský povstalec (pův. křížák)
lehká ženština, kurtizána
muž, mající styky s lehkými ženami
léčit (se)
kuřivo
kuře
kurník
prodavač slepic
tráva (druh)
viz "kuřičky"
kvočna
"kurokohout"
okuřovat kadidlem
okuřování oltáře při mši; 2. krátký odpočinek na zakouření při
poutním procesí
chumelenice
kouřmo, mlžný opar
výduť těsta v prasklině upečeného pecnu (též "výprysk")
uzený
petrklíč
otlačenina na noze
bradavice (obv. na rukách)
slepice
kurokohout
tráva (druh), (též "ptačí tráva")
liška obecná (houba)
ten, kdo "macá kury"
slepičinec, slepičí trus
foukat suchým sněhem
kus, mnoho; 2. vor; 3. dělo; 4. kláda, kmen poraženého stromu
dlouho po ránu, dopoledne
dlouho do jara
velký hlupák, osel
kus plátna tkaný na ručním stavu (šíře 1 loket, délka 20 loktů, tj. asi
15 m)
kus ručně tkaného a valchovaného sukna (šířka 3/4 a 1 1/2 lokte,
délka 30 loktů, tj. asi 23 m)
koláč malý, vdoleček
ovce bez ocasu
30
kuš!
kúšček, -čiček
kušovať
kuť
kút
kuťa (B)
kuťaberka
kutáč, -ták
kutačka
kuťák
kutať
kútek
kuthan
kutí
kútica
kuťmať sa
kútňák
kútnica
kutoliť
kútovica
kutý
kutý vúz
kúzlíř
kuzňa
kuzňať
kuzno
kvačeť
kvačka
kvačka (F)
kvádr (M)
kvak, -a
kvaka
kvákať
kvałt
kvałtovný
kvap
kvapka
kvapkať
kvarta
kvartýr
kvas
kvásek
kvasiť
kvasla, -ička
tak ne!
kousíček
odporovat
kout, kovat
kout, roh; 2. lůžko šestinedělky postavené v koutě jizby, zakryté
bílou plachtou; 3. místo pro novomanžele za svatebním stolem
viz "kuča"
míč gumový
železný hák k peci, tyč na prohrabávání ohně v peci
nástroj, jímž se vsazovaly hrnce do pece
králík samec
kopat, vykopávat, šťourat, hrabat, prohrabávat, vyhrabávat ("kura
kuce")
otevřené ohniště před pecí (též "ohnišče"); 2. opar na rtu
hrnec, pánev litinová
kování ("kutí k oknu")
malá, neútulná místnost
piplat se
hrnec, košík, v němž se nosilo "do kúta"
šestinedělka; 2. plachta vyšívaná k překrytí postele šestinedělky; 3.
skříňka rohová
kutit
boční duška putny (více zaoblená)
kovaný, okovaný
vůz novějšího typu zpevněný kováním
kouzelník, čaroděj
kovárna
nasazovat koni uzdu
uzda
čumět, civět, zírat (též "čučeť")
řepa (druh)
tuřín
opracovaný kámen
tuřín
tuřín
krákorat, skřehotat (jako žába, kavka ap.)
rychlost, spěch
rychlý
peří prachové, prach z peří
kapka
kapat
komůrka sušičky lnu
byt, podnájem, příbytek
kvašené ovoce na výrobu pálenky
"nátěsta" rozmočená ve vlažné vodě s moukou
kynout (těsto); 2. hnisat
střapec
31
kvasňáček
kvašák
kvašený
kvašlivý
kvelb (z n.)
kventlík
kvér (z n.)
Květná neděla
květňák
kvičať
kvicht (z n.)
kvinde
kvírať sa
kvírnúť
kvit
kvitancí, -cija
kvítka (M)
kvítko
kvítňák
kvitnúť
kvitovica
kvjácať
kvjácnúť sebú
kvoč
kvočeť
kvočka
kvont
kvúlivá, gvúky
kýcať
kýcnúť
kyč!
kyča
kyča (B)
kyčera (z rm.)
kyčka
kyčkání
kyčkať
kyčkrlé
kyčky
kyčma
kyda
kydať
kyj
kyjaň, -ňa
kyjanica
kyjánka
rarášek
okurka kvašená; 2. chlap s velkým červeným nosem
kyselý (okurka, zelí)
hnisající
krám
kvintlík = 4,37 g (stará rak. váhová míra)
puška vojenská
svěcení "kočiček" (týden před Velikonocemi)
květináč
kvičet (Prasa začało kvičať.)
závaží
rozchod, opuštění
viklat se
vrznout
líh
potvrzení o zaplacení
květiny luční ("májíček, iskérka, klepáček, valiokáč" ap.)
květina
květináč
kvést
nápoj teplý z lihu ředěného vodou
plácat, padat sněhem (velké kusy)
praštit sebou, upadnout
kvok
kvokat, projevovat snahu po hnízdění
kvočna
závěs, pant
kvůli
přípona -kud ("doky, od-, po-, za-" ap.)
kapat, rozlévat (Nekýcaj po zemi!)
nalít na talíř
odehnání kozy
kštice, třapec, mašle; 2. kytice velká
děvčica nepořádná
zcela zalesněný vysoký kopec
ohyb mašle ("zavázať na kyčky")
tahání za vlasy
tahat za vlasy, kudlat
špaček (při dětské hře)
viz "kyčkrlé"
žena nepořádná
žena tlustá
házet, vyhazovat hnůj
kolík dřevěný, který si předávali "vartéři"
kyj, palice dřevěná
palička (šindelářská, bednářská); 2. palička na buben
tlouk, palička k mačkání brambor
32
kylhof +
kylisar
kylnúť
kymel
kyml
kynožiť
kýpať
kypať (F)
kypl
kyrýsek
kysať
kyselačka
kyselec
kyselica
kyselica bíłá
kyselica bíłá (B)
kyselica kłobúcká
kyselice mn.
kysełka
kyseło
kysełúcný
kysla (F)
kysłý (kyssłý +)
kysňa
kysnica
kysnúť
kysť
kysť (Z)
kysť kłásí (Z)
kýstka (Z)
kýstka (B)
kýška
kyškyš
kyta
kytečák
kytka (Z)
kytla +
kytlica (Vi)
kyvkať, -votať
kyvky (F)
viz "kúl železný"
kyrysník
klnout, nadávat hrubě
cop
klacek dlouhý
ničit, kazit, hubit
kypět, varem vytékat
bryndat
klacek
košile s krátkými rukávy mužská
kysnout, kynout; 2. dlouho spát (pejor.)
viz "kyselica"
šťovík
polévka z kyselého zelí (několik druhů); 2. lák z kvašeného zelí (též
"zelnica")
"kyselica" se smetanou, brambory a hřiby
polévka zelná se "zátřepkú" ze smetany
"kyselica" zasmažená s brambory a hřiby; 2. polévka zelná se
zásmažkou
polévky vařené ze zelného láku, "zelnice"
Vařily se na několik způsobů - a) jen ze "zelnice" (tzv. postní), b) se
zelím, zahuštěné mléčnou nebo smetanovou záhušťkou, c) se zelím,
brambory, kořením a vařenou klobáskou nebo uzeným masem
poslední frakce při pálení slivovice (užívá se na mazání kloubů,
obklady ap.)
zelný lák, "zelnica"
velmi kyselý
ovčí podmáslí
kyselý
bedna
bednička
viz "kysť"
kynout; 2. kysat; 3. tvrdě spát (pejor.) (Kyše do bíłého dňa.)
květenství (ovsa, prosa)
hrst klasů
hrozen ("kýstka střešní")
kytice květů, hrst posbíraných a srovaných klasů
kyselé mléko, kyška
citoslovce posměchu
kýta, stehno, noha tlustá
"vlňák" hnědý a hnědozelený s květy v rozích
kytička na klobouku
široká šála z lněného plátka (předchůdce "płachetky")
plášť
kývat, mlít na "nožním młýnci - žrnoch"
nožní mlýnek (též "žrna")
33
kyvłat (Z)
kyvy
viklat
kolébka z plachty