Parazitologie

Lékařská mikrobiologie
Parazitologie
Učební text pro studenty Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni
Studijní obor: Ochrana veřejného zdraví
Vypracovala: MUDr. Drahomíra Rottenbornová
1
Parazitologie se zabývá infekcemi organismy živočišného typu, tedy prvoky, červy a členovci.
Parazit je definován jako organismus žijící na úkor jiného hostitele. Někteří parazité
prodělávají celý vývoj v jediném hostiteli, jiní střídají během vývoje dva i více hostitelů.
Vývoj je dokončen v definitivním hostiteli, vývojové předstupně se odehrávají v mezihostiteli
ích). Člověk může být jak definitivním hostitelem, tak mezihostitelem.
Vzájemná působení parazita a hostitele jsou složitá, podmíněná historicky jejich dlouhým
soužitím. Obvykle platí, že parazité s dlouhou historií soužití s člověkem jsou méně
patogenní.
Epidemiologie: Parazitární onemocnění mohou kolovat:
- pouze mezi zvířaty
- pouze mezi lidmi
- nebo mohou přecházet ze zvířat na člověka
Rozšíření parazitů:
- někteří jsou rozšířeni kosmopolitně
- jiní pouze v určitých typech klimatu
- či v určitých typech sociálního prostředí (hygiena, typ potravy, chov domácích zvířat)
Oportunní parazité: běžně člověka nenapadají, ale mohou se stát parazity např. při
imunologické nedostatečnosti
Přenos parazitů:
- nejčastější branou vstupu je zažívací trakt (nákaza odolnými stádii parazitů - cysty,
vajíčka- nebo larvami); souvisí s hygienickou úrovní lidské společnosti, dostupností pitné
vody, kulinářskými zvyky určitých etnických skupin
- průnik pokožkou (larvy některých červů (schistosom, měchovců, háďátka střevního)
- přenos hmyzími přenašeči
Prevence parazitárních nákaz:
- znalost geografického rozšíření parazitů
- znalost jejich biologie a biologie jejich přenašečů
- chemoprofylaxe
- boj proti přenašečům
- zlepšení hygieny, úrovně bydlení, dosažitelnost kvalitní čisté vody apod.
Význam parazitárních onemocnění:
Onemocnění působená parazity jsou jedněmi z nejčastějších lidských onemocnění. V teplém
podnebném pásmu vyvolávají parazité vážná, život ohrožující onemocnění, v našich
klimatických podmínkách způsobují parazité převážně mírně probíhající onemocnění. I
v podmínkách ČR existují parazitózy s vysokým výskytem v populaci (trichomonóza,
toxoplasmóza, enterobióza). Intenzivní cestovatelský ruch a masová migrace obyvatelstva
k nám mohou přinášet parazitické organismy a jimi způsobená onemocnění z nejrůznějších
geografických a klimatických oblastí. Stoupá také význam parazitárních onemocnění jako
oportunních nákaz (pandemie HIV/AIDS, přežívání imunologicky velmi oslabených osob –
transplantovaní apod.).
2
Průběh parazitárních nemocí bývá spíše chronický, příznaky málo specifické. To vede
k tomu, že jejich diagnostiku začínáme po vyloučení infekce způsobené jinými skupinami
mikrobů.
Antiparazitární imunita bývá slabá a krátkodobá.
Materiál zasílaný k parazitologickému vyšetření:
Stolice
- velikosti vlašského ořechu do odběrové nádobky, nemusí být sterilní
- nelze-li ihned odeslat do laboratoře, uchováváme v chladu, ale nemrazíme
- odběr opakovat 3x po 24-72 hodinách
- při pátrání po vegetativních formách (trofozoitech) améb nebo giardií nutno stolici vyšetřit
do 30 minut, jinak trofozoiti autolyzují
Perianální stěr a anální výtěr
- při podezření na infekci vyvolanou roupy nebo tasemnicemi
- 8-12 hodin před vyšetřením neomývat oblast konečníku
- zvlhčenou Schuffnerovo tyčinkou na podložní sklo nebo
- průhlednou lepící páskou
- pátráme po vajíčkách
Sputum
- larvy Ascaris lumbricoides, háčky Echinococcus granulosus
BAL nebo indukované sputum
- dg Pneumocystis carinii
Sekret uretrální
- sterilní tampony na drátě, do transportní půdy
Sekret vaginální
- ze zadní klenby poševní, nátěr na 2 skla (Gramovo barvení – dg bakterií a kvasinek,
Giemsa – dg trichomonád
Krev na mikroskopická vyšetření
- dg plasmodií
- tenký krevní roztěr: na odmaštěné podložní sklíčko kapka periferní krve z bříška prstu a
hranou druhého sklíčka rozetřít po celém podložním sklíčku
- tlustá kapka: kapku periferní krve na podkožním sklíčku rohem druhého skla krouživými
pohyby roztáhneme na plochu asi 2 cm
Krev na sérologická vyšetření
- protilátky proti parazitům (toxoplasmóza,
Ostatní
Moč, mozkomíšní mok, bioptický materiál z tkání, excize, seškraby z kůže a sliznic duodenální šťáva,
punktáty….
Zasílání materiálu
- žádanky: nutné navíc některé anamnestické údaje (pobyt v cizině)
3
-
malé laboratoře provádí jen dg nejběžnějších parazitů nebo parazitolog. dg neprovádějí
vůbec - nutno poslat materiál do větší nebo referenční laboratoře ! bezpečný transport!
Laboratorní vyšetření:
1. Makroskopicky: zjištění přítomnosti celých červů nebo jejich částí
2. Mikroskopie:
a) Nativní mikroskopický preparát: červy, vajíčka, pohyblivá vegetativní stadia prvoků, cysty
prvoků (př. vajíčka roupů, tasemnic)
b) Tlustý nátěr dle Kato: do kapky destilované vody na podložním skle rozmíchat malé
množství stolice, rozetřít do plochy asi 2x2 cm, překrýt celofánovou fólií namočenou do
glycerinu a methylenové zeleně
c) Koncentrační a flotační metody (Faust) pro nahromadění některých stadií střevních
prvoků (cysty) i červů (vajíčka, larvy): stolice + hypertonický roztok ZnSO4, zcentrifuovat.
Lehčí vajíčka a cysty vyplavou na povrch, ten odebrat kličkou nebo na krycí sklíčko
d) barvené preparáty
d1) barvení dle Giemsy: průkaz Trichomonas vaginalis
d2) barvení Heidenheimovým hematoxylinem: hledání prvoků a jejich cyst
(hl. améby, giardie – návrat z ciziny)
d3) barvení trichromem (dle Gomoriho): zejména dg améb
e) Krevní roztěr – viz výše
f) Tlustá kapka – viz výše
3. Kultivace - na živné půdě, tkáňové kultuře či na zvířeti - výjimečně: améby, trichomonády
4. Průkaz antigenů ve vyšetřovaném materiálu
5. Průkaz protilátek - toxoplazmóza
4
PRVOCI (PROTOZOA)
Prvoci jsou jednobuněčné organismy, jejichž buňka obsahuje pravé jádro (eukaryota).
U člověka se uplatňují jako parazité:
- zažívacího traktu (Giardia, střevní měňavky aj.)
- krevní ((Plasmodie, africké trypanosomy aj.)
- UG traktu (Trichomonas vaginalis)
- CNS (Toxoplasma gondii, volně žijící měňavky)
- různých orgánů (Toxoplasma gondii aj.)
Trichomonas vaginalis (Bičenka poševní)
Parazit: Má oválný až hruškovitý tvar, 4 bičíky, 5. bičík tvoří tzv. undulující membránu.
Netvoří cysty ani jiná odolná stádia. Je málo odolný mimo tělo hostitele.
Rozšíření: kosmopolitní
Přenos: pohlavním stykem
Onemocnění:
u žen: - asymptomatické nákazy (20-50%)
- akutní zánět pochvy event. vulvy, děložního hrdla, uretry (žlutozelený sladce
páchnoucí výtok, pálení, svědění)
u mužů: - asymptomatické nákazy (50-90%)
- urethritis, epididymitis, prostatitis
Dg:
- mikroskopická: nativní (pohyb) i barvený preparát /tzv. MOP/ - výtěr z pochvy, u muže z
uretry
- kultivační (speciální půdy)
Th.: chemoterapeutikum Metronidazol (! Nutno léčit oba sexuální partnery!)
Giardia intestinalis (Lamblia intestinalis)
Parazit: trofozoit - bičíkovec hruštičkovitého tvaru těla, se 2 jádry, 4 páry bičíků, přísavným
diskem, který adheruje k povrchu enterocytů horní části tenkého střeva. V dolních částech
tenkého střeva se mění v oválnou 4 jadernou cystu, která je vylučována s výkaly. Je značně
odolná vůči vlivům zevního prostředí.
Rozšíření: kosmopolitní
Přenos: alimentární cestou (potraviny, voda kontaminované cystami)
Onemocnění:
- asymptomatická nákaza
- průjmy (stolice má mastný vzhled – porucha resorbce tuků), pocit slabosti, hubnutí, břišní
křeče, nucení ke zvracení
Onemocnění může samo po několika týdnech vymizet nebo přetrvávat léta.
5
Dg.: - mikroskopický nález cyst ve stolici
- nález trofozoitů v čerstvé stolici nebo v duodenální šťávě
- průkaz giardiového antigenu ve stolici komerčními soupravami
Th.: Metronidazol
Entamoeba histolytica
Parazit: trofozoit – měňavka žijící v tlustém střevě, kde se živí bakteriemi. Během vývoje ve
střevě se mění v kulatou 4 jadernou cystu, která je vylučována stolicí. Někdy je měňavka
schopna napadat buňky střevního epitelu, destruovat je, tvoří se hluboké vředy. Krevní cestou
mohou být měňavky zaneseny do dalších orgánů (jater, plic, mozku, sleziny aj.), kde se tvoří
druhotné léze obsahující trofozoity.
Rozšíření: kosmopolitní, častěji v teplých krajích s nízkou hygienickou úrovní
Přenos: Člověk se infikuje jejími cystami při konzumaci kontaminované vody a potravy
(!zelenina a ovoce - omývat pitnou vodou!)
Onemocnění:
- asymtomatická nákaza nepatogenní formou
- střevní forma – mírné GIT potíže
- podobné shigelóze ( silné bolesti břicha, koliky, četné řídké stolice s krví
a hlenem; riziko perforace střeva)
- jaterní absces (až velikosti pomeranče: bolest v pravém podžebří, zvětšení jater, horečka,
hubnutí)
- postižení plic, kůže, CNS
Neléčená amébóza může být i smrtlená.
Dg:
- mikroskopická (průkaz cyst ve stolici, průkaz trofozoitů v čerstvé stolici)
- kultivace na speciálních půdách
- průkaz IgG protilátek
Th.: metronidazol, chirurgická léčba (abscesy)
Plasmodia malarická
Parazit: Rozeznáváme 4 druhy plasmodií:
Pl. vivax, Pl. ovale - způsobují třídenní malárii (terciánu)
Pl. malariae - způsobuje čtyřdenní malárii (kvartánu)
Pl. falciparum - způsobuje tropickou maligní malárii
Jednotlivé druhy se liší morfologicky (využíváme při diagnostice).
6
Mají složitý vývojový cyklus:
a) nepohlavní vývoj - probíhá u člověka (mezihostitele):
- po štípnutí komárem proběhne asymptomaticky několik rozmnožovacích cyklů v játrech
(extraerytrocytární stádium); odtud parazité infikují erytrocyty
- erytrocytární stádium: proběhnou další rozmnožovací cykly, erytrocyty naplněné parazity
praskají ( provázeno horečkou, třesavkou = malarický záchvat, děje se periodicky větš.
po 3 - 4 dnech)
- po několika proběhlých nepohlavních cyklech v těle člověka vznikají samčí a samičí
pohlavní buňky. Těmito buňkami je infikován komár při štípnutí nemocného člověka.
b) pohlavní vývoj - probíhá v těle komára (definitivního hostitele):
- splynutím samčí a samičí buňky vzniká oocysta, která se dělí na sporozoity (nepohlavní
stadia), těmi je infikován zdravý člověk při štípnutí komárem.
Výskyt: po celém světě až po 45° severní šířky, ve vlhkých krajích, kde žijí komáři rodu
Anopheles, kteří přenášejí malárii. Parazit je schopen v nich ukončit vývoj za předpokladu, že
po určitou dobu teplota vzduchu nepoklesne pod určitou hodnotu.
Přenos: sáním nakaženého komára, krevní transfúzí
ID: 10-14 dnů po poštípání komárem
Onemocnění: Malárie - patří mezi nejčastější infekční onemocnění na světě. Může začít
nespecifickými prodromy: bolesti hlavy, fotofobie, bolesti ve svalech, nevolnost, zvracení.
Malarický záchvat začíná náhlou zimnicí, třesavkou, následně teplotou přes 40°C, která trvá
2-6 i více hodin. Může dojít až k poruše vědomí. Po odeznění záchvatu se pacient cítí zdráv
až do dalšího záchvatu. Podle druhu plasmodia se záchvaty opakují každý 3. nebo 4. den
(odpovídá rozpadu erytrocytů).
Bez léčení se záchvaty opakují pravidelně po dobu několika týdnů až měsíců s postupně
slábnoucí intenzitou. Dochází ale k anemii. U jinak zdravých lidí jsou nákazy vyvolané
většinou plasmodií relativně benigní.
Život ohrožuje tropická malárie (Pl. falciparum), při které infikované erytrocyty mají
tendenci adherovat ke stěnám kapilár vnitřních orgánů. Tím dochází k poruchám prokrvení
některých orgánů (zejména mozek, ledviny). Pro Evropany bývá nákaza Pl. falciparum často
smrtelná.
Malarické recidivy:
- vznikají aktivací přežívajících jaterních stádií nebo
- reaktivací dlouhodobé, velice nízké parazitémie až po 10-20 letech
Dg.:
- mikroskopický nález plasmodií v krevním roztěru nebo v tlusté kapce (barveno Giemsou);
nutno několikrát opakovat, krev se odebírá na vrcholu horeček
Th: různá chemoterapeutika (dle předpokládaného druhu plasmodia)
(chlorochin, chinin sulfát, pyrimethamin /Daraprim/, meflochin /Lariam/), Primachin
Prevence: - chemoprofylaxe osob z neendemických oblastí (problémem je rychle se šířící
7
rezistence plasmodií)
- ochrana před poštípáním komáry (spát pod moskytierami, používat repelenty,
insekticidy)
Toxoplasma gondii
Parazit: prodělává složitý vývojový cyklus. Ve střevě definitivního hostitele (kočkovité
šelmy) se vytváří infekční stádium – odolná oocysta, která je vylučována trusem. Těmito
oocystami se může nakazit mezihostitel (člověk, jiní teplokrevní obratlovci). V jejich střevě
se z oocysty uvolňují rohlíčkovité sporozoity, které pronikají do různých tkání nakaženého
jedince a množí se v nich (oko, mozek, svalstvo aj.). Po imunitní odpovědi dochází k zástavě
množení parazitů, ale v postižených orgánech vznikají tkáňové cysty, ve kterých parazité
dlouhodobě přežívají. Z nich se může parazit reaktivovat při snížení imunokompetence
nakaženého (např. při AIDS, transplantace). Většinou se pak reaktivace manifestuje jako
toxoplasmová encefalitida.
Kočka se může nakazit buď pozřením cyst z tkání mezihostitele nebo pozřením oocyst
vyloučených jinou kočkou.
Rozšíření: kosmopolitní, u nás je promořeno 20-40% dospělé populace
Přenos: Člověk se může nakazit třemi způsoby:
1. pozřením oocysty vyloučené kočkou
2. pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa jiných mezihostitelů
3. transplacentárně (při primoinfekci matky během gravidity)
Onemocnění:
1. získaná toxoplasmóza:
- asymptomatický průběh
- tzv. chřipkové příznaky (subfebrilie, malátnost, myalgie) + nebolestivé zduření
lymfatických uzlin /uzlinový syndrom/(nejč. na krku a šíji)
- postižení různých orgánů: encefalitida, meningitida, pneumonie, hepatitida, myokarditida,
vyrážka, postižení očí aj. (zejména u inunokompromitovaných pacientů)
2. vrozená toxoplasmóza: nákaza embrya či plodu intrauterinně po primoinfekci matky
v graviditě
- potrat
- porod dítěte s různým stupněm poškození (kalcifikace mozku, hydrocefalus, poruchy
zraku, malformace, poruchy duševního vývoje)
- při nákaze v posledním trimestru se rodí děti obvykle nepoškozené, ale později se u nich
může objevit zejména postižení očí
Včasná léčba matky během těhotenství významně sníží možnost poškození plodu.
Dg:
- sérologie: IF, HIT, KFR, ELISA, IgM a IgG , IgA protilátky
- (izolace parazita)
Th.: kombinace ATB dlouhodobě (pyrimethamin /Daraprim/, sulfadiazin, spiramycin)
8
Prevence:
- hygiena při kontaktu s materiály kontaminovanými kočičími fekáliemi
- potravní hygiena (nejíst nedostatečně tepelně upravené maso, vejce, nepasterizované
mléko)
- sérologické vyšetření těhotných žen
ČERVI (Helmintes)
Červi jsou mnohobuněční živočichové. Nemoci jimi způsobené nazýváme helmintózy.
Protože červy většinou diagnostikujeme podle jejich vajíček mikroskopických rozměrů,
vyučují se v rámci mikrobiologie.
Dělení červů: - ploštěnci - motolice
- tasemnice
- oblovci - hlístice
Patogenita červů je dána: - toxickými produkty metabolismu
- mechanickým působením
- alergizací
- vyčerpáním živin
Onemocnění: málo charakteristické příznaky
chronický průběh
Nejčastější zástupci v našich podmínkách:
Tasemnice (Cestoda)
Mají dlouhé, ploché, článkované tělo. Dospělé tasemnice parazitují v tenkém střevě
obratlovců, na jehož sliznici se přichycují přední částí těla, hlavičkou, opatřenou přísavnými
rýhami, přísavkami nebo háčky. Každý článek obsahuje kompletní sadu pohlavních orgánů
(tj. tasemnice jsou hermafrodité), proto stačí přítomnost jediné tasemnice k tvorbě vajíček.
Články postupně dozrávají a vajíčka v nich obsažená se uvolňují buď ještě ve střevě nebo po
odchodu článků ze střeva.
Vajíčka jsou pozřena dalším hostitelem (mezihostitelem), v jehož těle se z nich vyvíjí larvy.
Taenia solium (Tasemnice dlouhočlenná)
Parazit: dospělá tasemnice je dlouhá 2-3 m. Hlavička 1 mm, články 10 mm.
Specifickým mezihostitelem je vepř:
- pozře vajíčko, ze kterého se v trávicím traktu vyvine larva
- střevní stěnou se larva dostane do krevního oběhu
- usadí se ve svalech, kde vytvoří boubel (= cysticerkus ) - 4 mm velký váček
9
Člověk se může nakazit dvojím způsobem:
- pozřením boubele spolu s nedostatečně tepelně upraveným masem mezihostitele, z
boubele se u člověka vyvine dospělá tasemnice
- pozřením vajíček; pak u člověka může proběhnout stejný vývoj jako u vepře – vývoj larvy
a boubele v různých orgánech (svaly, mozek, mícha, oko, plíce, srdce, podkoží aj.)
Rozšíření: kosmopolitní, u nás v současnosti pouze jako importovaná nákaza
Onemocnění:
- parazit ve střevě (taenióza): asymptomatický průběh nebo gastrointestinální potíže
(nechutenství, bolesti břicha, průjmy, zácpa, hubnutí /odčerpávají živiny/, mechanické
ucpání střeva, alergické projevy)
-
boubel v orgánech (cysticerkóza): asymptomatická nebo podle lokalizace boubele; vážnou
prognózu má mozková cysticerkóza
Dg:
- taenióza: mikroskopický nález článků nebo vajíček ve stolici, perianální stěry
- cysticerkóza: - rtg, sono, CT
- sérologie
Terapie: niklosamid (Yomesan), praziquantel, u cysticerkózy event. chirurgická léčba,
kortikoidy (zmenšení zánětlivé reakce po smrti parazita)
Tasemnice bezbranná (Taenia saginata)
Parazit: dospělá tasemnice je dlouhá 3-10 m. Specifickým mezihostitelem je skot, v jehož
svalovině se vytvářejí boubele.
Rozšíření: kosmopolitní, u nás ojedinělé nákazy
Přenos: člověk se nakazí nedostatečně tepelně zpracovaným hovězím masem
Onemocnění: taenióza; příznaky stejné jako u T. solium
Dg: nález celého červa nebo jeho článků ve stolici, mikroskopický průkaz vajíček (stěry)
Th: jako u T. solium
Prevence onemocnění tasemnicemi: dostatečná tepelná úprava masa
10
Hlístice
Enterobius vermicularis (Roup dětský)
Parazit: Nitkovitý bělavý červ, 12 mm dlouhý, odděleného pohlaví. Žije v tlustém a slepém
střevě. V noci vylézá oplozená samička z konečníku ven a klade do jeho okolí mnoho vajíček.
Vajíčka ve vnějším prostředí rychle dozrávají (vyvine se v nich larva, stávají se infekčními).
Rozšíření: kosmopolitní, u nás běžný výskyt, zejména v dětských kolektivech
Přenos: pozřením infekčních vajíček (obsahují živou larvu) – kontaminované ruce nebo
potrava
Onemocnění: enterobióza
- asymtomatický průběh
- silné svědění v oblasti konečníku, bolesti břicha, průjmy, nechutenství, nespavost
- u děvčátek možný vaginální výtok
Dg:
- stěry z okolí konečníku Schüfnerovou tyčinkou nebo lepicí páskou (před vyšetřením
nemýt, nekoupat !) – mikroskopický průkaz vajíček
- nález vajíček nebo celých červů ve stolici
- nález červů v okolí análního otvoru
Th: - sirup Pyrvinium, mebendazol (Vermox), albendazol (Zentel) aj.
- léčba celého kolektivu
- dekontaminace domácnosti a osobních věcí (aby nedocházelo k reinfekci)
Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)
Parazit: Červ o velikosti 10-30 cm, nažloutlé nebo narůžovělé barvy. Žije v tenkém střevě.
Samička po oplození klade velký počet vajíček, které odcházejí se stolicí do vnějšího
prostředí. Zde se za 2-3 týdny vyvine ve vajíčku larva a tím se stane vajíčko infekční.
Po pozření se z vajíček ve střevě larva uvolní, proniká střevní stěnou a krevním a
lymfatickým oběhem se dostává do plic. Z plic se dostává při kašli do proximálnějších partií
dýchacích cest – tracheou do hrtanu, hltanu, z něj polknutím opět do tenkého střeva, kde
dospívá v dospělého červa.
Rozšíření: kosmopolitní, více v tropech a subtropech
Přenos: Člověk se infikuje vajíčky škrkavek alimentární cestou (kontaminovaným ovocem a
zeleninou, vodou). Vajíčka mohou zůstávat mimo tělo hostitele infekčními i několik měsíců.
Onemocnění: askaridóza
- příznaky střevní: bolesti břicha, koliky, při silnějších infekcích ucpání vývodů žlučovodu,
pankreatu, slepého střeva, zánět žlučovodu, žlučníku, appendixu
- příznaky způsobené migrující larvou: kašel, bolest na hrudi, bolesti hlavy, kopřivka,
zvýšená teplota
- vzácněji napadení jiného orgánu než plic (mozek, ledviny, oko aj.)
11
Lab.dg.:
- nález celého červa ve stolici (šedé barvy)
- nález vajíček ve stolici
Th: mebendazol (Vermox), levamizol (Decaris), piperazin (Helmirazin)
Prevence: zamezit šíření vajíček lidskými výkaly - nehnojit jimi zeleninu, důkladně omývat
ovoce a zeleninu.
ČLENOVCI ( Arthropoda)
Na člověku parazitují a přenášejí na člověka různá onemocnění zástupci 2 skupin:
- pavoukovci (roztoči, klíšťáci, klíšťata)
- hmyz (vši, blechy, ploštice, komáři, ovádi, mouchy aj.)
Hmyz: tělo členěné na hlavu, hruď , zadeček a 3 páry nohou
Roztoči: tělo srostlé v jediný článek a 4 páry nohou
Vývoj: vajíčko, larva, kukla, dospělý jedinec. ( někdy stádium kukly chybí )
Škodlivost členovců pro člověka: 1. prostí trapiči ( obtěžují bodání, sáním krve )
2. přenašeči infekce
Nejčastější zástupci:
Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei)
Parazit: roztoč, 0,2 – 0,5 mm. V kůži člověka vytváří samičky chodbičky, do kterých kladou
vajíčka.
Rozšíření: kosmopolitní
Přenos: Mezilidským stykem (přímým kontaktem, nečistým prádlem)
Onemocnění: svrab, scabies
- svědící dermatitida (postiženy jemné části pokožky: mezi prsty, vnější pohlavní orgány,
prsní dvorce aj.)
- možnost zanesení hnisavé infekce
Lab. dg.:
- pouhým okem viditelné zarudlé chodbičky
- mikroskopie: seškrab z podezřelého místa, prohlížet jako nativní preparát
Th: - lindan (Jacutin)
!! léčit i partnery a ostatní kontakty, vyvařit prádlo
12
Klíšťata (Ixodae)
Samečci velcí asi 3 mm, samičky 5 mm, po nasátí 1 cm.
Rozmnožují se vajíčky, ze kterých se ihned líhnou larvy. Ty se po nasátí přemění v nymfy a z
nich po dalším sání vznikají dospělci.
Pozn. U klíštěte obecného (Ixodes ricinus) trvá celý vývoj v našich podmínkách 3 roky.
Rozšíření: U nás všude v místech pokrytých vegetací s výjimkou horských oblastí. Zejména
ve smíšených a listnatých lesích s křovinatým porostem.
Přenáší např.: virus evropské klíšťové encefalitidy, původce lymeské borreliózy
Pomáhají udržovat koloběh mikroorganismů v přírodních ohniscích ( hlodavci a jiná zvířata )člověk je nakažen jen náhodně.
Prevence: opatrnost při pohybu terénem s klíšťaty, přiměřený oděv
Vši (Anoplura)
Max. 4 mm, žlutavo-hnědé barvy, nemají křídla.Vajíčka = hnidy - oválné 1 mm.
Vajíčko – nymfa - dospělec
Parazitují na savcích. Mají vyvinuto bodavě sací ústrojí, živí se sáním krve.
Zvířecí druhy vší na člověku neparazitují.
Pediculus capitis ( veš dětská či hlavová )
- žije trvale ve vlasech
- přenos: kontaktem hlav v dětských kolektivech, pokrývkou hlavy
Pediculus humanus (P. corporis – veš šatní)
- vyskytuje se v oděvech
- přenos: oděvy zamořenými vešmi nebo hnidami
- možný výskyt na našem území u běženců, bezdomovců
- může přenášet původce skvrnitého tyfu (Ricketttsia prowazekii), volyňské horečky
(Rickettsia volhynica), návratné horečky (Borrelia recurrenstis)
Pthirus pubis ( muňka, filcka )
- žije v ohanbí, v podpaží nebo ve vousech, obočí, řasách.
- přenos: pohlavním stykem, (kontakt s nakaženou osobou, prádlem)
Th: insekticidy (Diffusil H 92 M),praní prádla při teplotách nad 70 oC, žehlení
Komáři (Culicidae)
5 mm
Vajíčko – larva – kukla – dospělec.
Napadají člověka nejvíce za soumraku a v noci, a to jak mimo, tak uvnitř obydlí. Nejsou
hostitelsky specifičtí.
13
Rozšíření: kosmopolitní
KO: pobodání – svědění, erytém, papuly, event. alergické reakce
Th: symtomatická
Prevence: insekticidy, postřiky uvnitř obydlí, vysoušení tůní, bažin
osobní ochrana: repelenty, moskytiery
Př.: rod Anopheles - přenos malárie
Mouchy
- domácí, masařka : mechanický přenos alimentárních nemocí
Dvoukřídlí
-
středně velké až drobné druhy hmyzu s jedním párem křídel
vajíčko - larva – kukla - dospělec
krví se živí:
Muchničky
Podobné menším muškám (3-5 mm)
Po masivním pobodání časté alergické reakce (th: calcium a antihistaminika)
Ovádi
Glossiny (mouchy tse-tse)
Subsaharská oblast Afriky
Bodalky (podobné mouše domácí)
Flebotomové
2-3 mm, tropy a subtropy
Tiplíci
Do 2 mm
- létají ve dne
- přenos některých původců inf. onemocnění – viz tabulka
Myiáze
- onemocnění způsobené larvami některých druhů much, které mohou parazitovat v těle či
na těle hostitelů vč. člověka
- vajíčka mohou být nakladena do ran, vředů, zanícených tělních otvorů
- kožní, ušní, urinární myiáze
Štěnice domácí (Cimex lectularius)
-
patří mezi ploštice
ploché, hnědavé či rezavé, oválné tělo, max. 7 mm dlouhé
14
-
živí se krví - v noci vyhledávají člověka nebo jiné teplokrevné živočichy
vajíčko – nymfy – dospělci (po pětinásobném svlékání)
rozšíření: kosmopolitní
po bodnutí velké narůžovělé pupeny, event. alergické reakce (kopřivka)
th: insekticidy (Biolit aj.)
nejsou známy jako specifičtí přenašeči chorob
Blechy (Siphonaptera)
Okolo 3 mm, bezkřídlý hmyz, tmavě hnědavě zbarvené tělo ze stran zploštělé
Vajíčko – larva – kukla (zámotka)- dospělec.
Dospělé blechy se živí krví teplokrevných obratlovců. Mohou přecházet z jednoho hostitele
na druhého.
Člověka napadají i zvířecí blechy.
blecha obecná (lidská - Pullex irritans )
blecha psí, kočičí, slepičí
KO: po bodnutí papuly se středovou hemorragií, svědí
Th: Orthosan, Diffusil
Insekticidy (Biolit, Actelic)
Přenos původců některých onemocnění:
- moru (Yersinia pestis) – blecha morová
- krysí skvrnivky (Ricettsia conori)
Přenos nemocí členovci
15