Zenv e ,,DRUHE NEVoLNtcrvi" v eecuecx

Historickd demografie22/1998's. 5-49
Komisepro historickoua socidlni demografii,Praha I998
NEVoLNtcrvi"
v eecuecx
Zenv e ,,DRUHE
NA POEATKU NOVOVEKU
SHEILAGH OGILVIE . JEREMY EDWARDS.
Z ryzkurrlu novovdkych rozvinutfch ekonomik vlplynulo, ie postaveni Len mir
znahy vliv na hospod6isky vjvoj, obzvll5td ve venkovskych oblastech.
Roz5iieni vlastnickych pr|v Len ve vztahu k prid6, jejich ridast na b6Znj'ch
finandnich a pracovnich trzich, piistup k odbytistim pro jejich v.frobky ajejich
pr6vo vynucovat si dodrZov6nismluv podle v5ehousnadnilyrust v zemdddlstvi
a dal5ich vfrobnich odv6wich na venkov6, sniZovaly plodnost, napom6haly
investovat do zdravi avzddl|ni azvy5ovaly spotiebni frovei nejchud5ich
vrstev.l Dostupn6 ridaje o spolednostechpiedprumyslov6 Evropy jsou v souladu
s tdmito poznatky. TrZnd zamdien6 pr6ce Zen mEla stdZejni vyznam ve ufvoji
zemdd€lstvivprotoindustri6lni etapd avnlstu maloobchodumezi roky 1500
'Autoii
by rddi vjidfih
vddinost Andr6mu Carusovi, Markusi Cermanovi, Tracy
Dennisonov€,Sale Honellov6, Dand Stefanov6,Richardu Wallovi a ridastniktm ,,Viertes
Workshopdes Projekts ,SozialeStnrkturenin Biihmen"', kler'-ise konal vGtittingenu od 17.
do 19. dubna 1998, za jejich podrEtn6piiporninky k diivdj$irn verzim tohoto piispdvku.
Obzvl65tnidiky n6leZiMarkusi Cermanovi,s niini byla pofizena databiizevesnic na panstvi
Frj'dlant a Liberec v.rdrnci spoledndhor"jzkumu a se kteryln jsme po mnoho let intenzivrE
debatovalio mnoharysechdeskj'chspoleienskoekonourickfch
d djin; ddle Dand Stefanov6za
diskuseo soudasn€mstavu praci rj'kajicich se d 6jin deskj'chZen; Pam Sharpovdza diskuse
o priici Zenv piedpnimyslov6Anglii; Lence Matu*ikove a HermannuZeitlhoferovi za velkorysou pomoc pfi pienosu spisovychprament a poditadovychsouboru z Prahy a Vidn6 do
Cambridge;a radaci Volkswagenza finandni podporu spoledn6hodesko-rakousko$ntsk6ho
vyzkumn€hoprojettu,,spoledensk6rtruktury v Cechich v letech I 500-I 800."
1 Literafura o vztahu rnezi postavenim Zen, ekonomickym vfvojem ademografickymi
zmdnamiv rozvojovj'chekonomik6chje velice rozs6hl6;pokudjde reprezentativni
nedivny
piehledviz kupffkladuJEJEEBHov,
Women'sEducation.
a 1800. ZdA se, Ze vdtii volnost Zen byla izce spjata sniZ5imi ukazateli
siatednostia plodnosti. pohyblivdjSimipracovnimi trhy, delSimi obdobimi piipra$/ na Livot a vzddl6ni u ml6deZe a rostouci irrovni spotieby., Zlep5ene
rozvoji.
postaveniZen tedy znadnEpiispiv6 k hospodriisk6mua spoledensk6mu
jak v historickych,tak souiasnychchudychspolednostech.
PiestoZepostaveniZen hraje roli klidov6ho ukazatelerozvoje, dostalo se
mu stdZivEt5i pozomosti vddcri v jedn6 vyznamn| skupinEpiedprumyslovfch
evropskychzemi v ondchmnohychoblastechstiedni a vychodni Evropy, kde se
uplatiovalo takzvane ,,druh6 nevolnictvi". Tento n6zev oznaduje obrovsk6
zvy5eni moci feud6lnich p6nri ve vdt5ind stiedni a vychodni Evropy podinaje
16. stoletim. Forma apiesny dasovy pnibdh tdchto zmdn se liSi, av5ak
v5eobecn€spodivalyv rozSiienihospodaienina dominik6lu,v roziiiov6ni renty
v irkonech,uplatiov6ni feudilnich d6vek v novych hospodriisky'chdinnostech,
drile v demograhck6 sf6ie v iizeni siratednosti,migrace, osidlov6ni a tvorby
dom5cnosti a v potladovdni obdanskycha dalSichpr6v venkovsk6hopoddan'Iradidni
iiteratura o vychodoevropsk6venkovsk6 sposkdho oblvatelstva.
lednosti vdnovala situaci 2en v druhem nevolnictvi jen rnalou pozomost.
Diskuse o zhor5ujicimse postavenirolnictva se zam6iovaly hlavnEna vztah k
p6nrim ana zmdny vlastnickych adddickych pr6v, aviak z.ce7azanedb|valy
situaci podskupin typu Zen v rdmci znevolndn6ho obyvatelstva. Diskuse
o rycbodoevropskerolnick6 spolednostise soustiedovalyna dom6cnostdi obec
jakoZto funkdni jednotku, nikoli na rozlidn6 zku5enostiruznych piislu5nikt
t6chto jednotek. Toto dlouholet6 zanedbanizadaladoh6n6tiada vj'zkumnych
ridajfi o situaciZen
projektfr,av5akned6vnepruzkurnystdlesvdddio nedostatk-u
na vychodoevropsk6mvenkovdpied zruSenimnevolnictvi.:
Toto zanedb6niudir.ujeo to vic, vime-li, Ze existujedruh6 rozs6hl6debata
veden6ekonomy a historiky, kter6 se tyk6 hospod6isk6ho,.yuoje,jenZ m6l vliv
na Zeny. U novovdkych chudych zemi a ve stiedni azirpadni Evropd mezi 16.
a 19. stolctim se piedpokl6d6,Le *ryvoj vicemendspodivalv t6m6i v5eobecn6m
z Yiz napi.GoLoeenc.,,FemaleLabour"; Gut-ltcrsoN,Spinners;HUDSoN- LEE,,lVomen's
- HoRREtt, ,,Origins"; JANSsENS,
WorE'; HutntynRtEs
,,Rise"; Lee, ,,Women'sWork";
a DurrrN,l, llonten;
OctLvtE,,,Women";OclLvtE,,,Women'sllork"; a pojednini CHARLESE
a Cavecloccul, La donna.
HANAwALT,LVomen;
r Viz napi. BoSrovsre, Die RussischeFrau, s. 8-13, 238-39; IzYooRczYrc-Kat'rLen
Kar,+ltN,,,I/omen",s. 293; Pushch-kartova,
aWvczaNsrt: ,J,afemme",s. 2'15-'76,282;
,,Women",s. 377; CleveNTS,,,Introduction",s.
,,Russianlloman'.',s. 597-98;PERKHAvKo,
Worobec,,lccommodation",s.l'7-20:Pushkareva,
l-2, 12-13',
,,ll/omen",s. 29-30;Kivelson,
s. 135-36.
,,ThroughthePrism", s. 75; Engel,,,Transformation",
6
piechodu od samozisobitelsk6vj'roby v riimci tradidnich feud6lnich,obecnich
a cechovnich instituci (tzv. rodinndho hospodaieni) k produkci na prodej
vr6mci vznikajicich trZnich instituci (t:zv. pend,LniLi trini hospoddistvi).O
tomto piechodu se zhusta iik6, 2e po5kozoval Zeny, nebot' sniZil hodnotu
Zensk6hopiinosu do ,,rodinnehohospodaieni"v pomdru k pfispdvku muZfi ve
vznlkalici ,,trZni ekonomice". Naopak se o Lenfich tvrdiv6, 2e m1ly v r6mci
tradidnich instituci pomdmd pfizniv6 postaveni.rVfchodni Evropa poskytuje
rrynikajiciprostiedi,ve kter6m lze zkoumat,jak byla dinnostZenve skuteinosti
ovlivndna r6mcem tradidnich instifuci, kter6 na rozdil od vyvoje v zipadri
Evropd mezi 16. stoletim az6vErem 18. stoleti zesilily, protoZe druh6 nevolnictvi zapou5tdlove venkovsk6spolednostist6lehlubii koieny.
Ned6vno se pozornost odborniku obr6tila na zapliov6ni mezery v na5ich
vEdomostecho postaveniZen ve vychodni Evrop6 bdhem druh6honevolnictvi"
Ndkolik piispdvlcfi kolektivniho vlizkumn6ho projektu se stiediskem v Postupimi, kterf se zamdfoval na druh6 nevolnictvi, se z6mdrndkoncentrovalona
situaci venkovskychZenpied soudy a v protestnichhnutich.sAnna IzydorzcykKamlerov6 a Andrzej Wyczafrski zkoumaji pr6ci venkovskj,ch Zen na pod6tku
novovEk6hoPolska.sPeter Katalin se zabyvh Lenami stojicimi v dele dom6cnosti vjedn6 mad'arskevesnici v 16. a 17. stoleti.zSt6le vdt5i podet odbornikfi
se vdnuje sifuaci Zen na venkov6 piedprumyslovdhoRuska z cel6ho spektra
hledisek.aLze mimochodempodotknout,Ze fy'to studie vrhaji pondkud skeptick6 svEtlo na nLzor, Le leny zaujimaly rlhodn6 postaveni vr6mci silnyctr
feud6lnich a obecnich instituci, kter6 obvykle obklopovaly ,,rodinn6 hospodaieni".
I historikov6 v eesk6 republice ned6vno obrritili pozornost na Zeny.
Spoustu poznatkri o postaveni Zen v deskych mEstech mezi stiedovdkem
a souiasnostiposkytla konference,,Zeny v dijindch mdsta Prahy ".e Rodinn6
a N6zor, Ze diky tomu, Ze trhyjeS€ nevy'tladilytradidni instituce, ieny proLivaly ve sfedovdku
a na prahu novovdku zlat6 dasy, pievl6dal po v6tiinu 20. stoleti. Viz napi. Cteu, Working
Zr/e; Pn-cHBECK, Ll'omen ll'orkers; RtcueRos, ,,Women"; TILLv - Scott, Women; Httt,
Women. Tento nrizor kritizuje HuFToN, ,,Women"; a Bntwett, ,,History".
5 GLEIXNER,
,,Das Gesamtgericht"; GlerxNEn, ,pas Mensch"; M. MoMMERTZ, ,,Hat
ermeldetesWaib"; WEsen,,,Disziplinierung".
6 izvoonczyx.-K.qMLERA WyczANs<t: ..La femme".
7 KATALIN,
,,Women".
8 Nediivno viz BoSrovstcc, Die Russische
Fral; Pemuevro, ,,Women"; PusHcHKARIovA,
,,RussianWoman"; KIveLsot t, ,,Through the Pnsm"; Bouac, ,,Widows".
s PESEK- LeovrN:r.e. Zena.
a demografrckepomdry Ceiek, alespoi tdch, kter6 21lyv Praze,jsou oziejmeny
analyzou manZelskfch sporu v zinlru stiedovEku od Kopidkove, studii od
Frirov6 aTomkovd oZen6ch podle matrik na sklonku 16. stoleti ana pod6tku
17. stoleti apiehledem siatkov6ho vdku v 19. stoleti od Fialov6.toEkonomick6
informace o situaci Zen ve mEstechvysvitaji ze studie H. P6tkov6 o PraZank6ch,
kter6 platily dand roku 1429, a z Krzenckovy analyzy poslednich vtili Zen
zPrahy, Plzn6 a Ceskfch Buddjovic v 15. stoleti.rr PostavenimEstskychZen
pied z6konem v 16. stoleti bylo piedmdtem Kreuzovy studie o 2en6ch
frgurujicich v praZskj,ch soudnich piipadech a Roedlovy analyzy soudnich
sporuvyvol6vanychjednou obzvl65tdsv6rlivouZenouv Lounech.tzObyvatelky
vdtSich mdstskfch stiedisek v Cech6ch Zijici na podritku novovdku se tak
zatinaji vynoiovat z temnot. Piesto ale nevime dosud t6m€i nic o vEt5ind Zen
bydlicich na prahu novovdku na venkovd,jeL byly t6m6i vesmEspodrobeny
,,druh6munevolnictvi".
K zaplndnf t6to mezery bude zapotiebi rozs6hleho vyzlormu. Na jeho
podritku je Z6douci uv6st n6kolik z6kladnich poznatku o postaveni Zen na
deskdm venkov6. Jednim takovym poznatkern, i kdyZ je nutno jej rykl6dat
opatrnd, je stupei, ve kter6m Zeny st6ly v dele dom6cnosti. Tento ukazatel je
definov6n jako ,jeden z klidovlch prvki spoledensk6 strukfury kaZd6 spolednosti".t: Prvni oddil t6to zpr6vy proto piinri5i informace o vj'skytu
dom6cnosti vedenych Zenami ve venkovskych oblastech Cech mezi stiedovdkem a 18. stoletim, pojedniiv6 ouZitednosti tohoto fdaje pii posuzov6ni
postaveni len ve spolednosti a srovndv6 Cesk6 zem6 s dal5imi evropskj'mi
spolednostmi.Druhf oddil piispdvku se zabfv6 rtnrryrri faktory, kter6 determinovaly velikost Zenskfch dom6cnosti ve vybran6m souboru severodeskych
vesnic, ve tieti dristi jsou tyto poznatky d6ny do vztahl s SirSimi informacemi
ovfvoji druh6ho nevolnicfvi vCechfch aje pouZito pramenri patrimonijni
proveniencek demonstracitoho, jak se t1'tojery uplatiovaly v kaZdodennim
ZivotEv rSmci feud6lnich a obecnichinstituci. Zpr'6tu uzavir| diskuseo vlivu
poznatkt z ieskfch zemi na n65 ndzor na postaveni Zen v celoevropsk6m
hospod6isk6m qivoji a o vliru ruznych ekonomickych a institucionrilnich
pom6ru na postaveni Zen v chudych spolednostech.
10KoprtrovA, ,,ManZelsk6
spory Zen";F0novA - TorrarovA,,,Nejstar5imatriky"; FrnlovA,
,,Siatkor"j,vEk".
1t PArrovA,,/"ny";KRZENcK,,,PragerFrauentestamente".
12K]\EUZ,,,Zeny;';Rorol, ,,Sudidka".
't3
WALL,,,Women",
s. 303.
I
I. Formy domdcnostiv Celes ienou ve venkovsklfchCechdch
Je neobydejnC tCZke ziskat kvantitativni ridaje o postaveni Zen v piedprumyslovych spoleinostech. Snad jedinfm dostupnj,m zdrojem je demografickri statistika, z niL lze dinit opatrn6 ziwEry o ekonomickj'ch a spoledenskj,chmoZnostech,kter6 se Lenamnabizely. Pokud chce ndkdo pozorovat
zmdny v daseve venkovskych oblastech,hlavnim kvantitativnim ridajem pro
srovndv6nije podil Zen stojicich v dele dom6cnosti di pracujicich v zemdddlskfch hospod6iswich.
Ale fik6 n6m tato statistikaskutednEndco zajimav€ho?Lze tvrdit, Ze podil
Zen stojicich v dele dom6cnostineodr6Zi spoledensk6di hospod6fsketlaky,
nybrl 2e pouze vy'jadiuje ndjakou demografickou nepiizei osudu: Zena nebyla
s to se vddt, nebo piiSla o manZela,kteri bud zemiel nebo ji opustil. To ale
nebere v rivahu skutednosti, kter6 jsou zn|my zrtnnych soupisri a etnografickych pramenri.Ve spolednostechpiedprumyslov6Evropy tedy i v iech6ch mdla k dispozici Lena,kter6 se nevdala.ovdovdla,di ta, kterou opustil
manZel, celou iadu moZnosti. Takov6 Zena mohla uzaviit prvni di dal5i
manZelstvi. D6le mohla jit na v!'m6nek - prodala hospod6istvi novemu
vlastnikovi pod podminkou, Le piesnd vymezen6mu podtu rodinnych
piisluSnilcupiedchozi majitelky poskytne ubyov6ni a ekonomickoupodporu.
Mohla Zit jako rodinny pfisluSnik v domdcnosti veden6 jejim dospdlym
potomkemdi jinj'mi piibuznymi. Mohla Zit v domicnosti, v jejimi dele st6li jeji
pfibuzni di jini lide. Mohla pracovatjako sluZebn6.Mohla se dostat do nemocnice,chudobince,kl65teradi do jin6 instituce.Anebo se mohla rozhodnout,
Zepovedevlastni dom6cnost.
ReSeni,ktere Zenazvolila, byvalo ovliviovdno celou iadou dinitelt: demografickou situaci, strukturou dom6cnosti, dddickfmi zvyldy, hospodriiskymi
piileZitostmi, prit:1 len a institucion6lnimitlaky ze strany obce, p6na, cechu,
cirkve a statu. z demografick6 ud6losti ztrirty ai absence manLela tudiL
vlplynula moznost vzniku domdcnostiveden6Zenou;zda bylo t6to rnoznosti
skutednd vluZito. z6viselo na cel6 iadd daliich faktoru. To, Le se podet
Zenskych dom6cnosti v obcich a spolednostechpiedprumyslov6 Evropy s
celkem podobnfmi demografrckymicharakteristikamivelice lisil, znamen6.Le
podil Zenskj'chdomdcnostimohl byt vlastn6ukazatelemmiry, v jak6 byry Leny
v urdit6 obci di spolednostis to a ochotny (a ov5em take, zda iim to bylo
povoleno)v6st nezdvisloudom6cnost.Tato statistikaproro mfize slouzitjako
indik6tor moZnosti nabizejicich se Zen6m; faktory, kter6 tyto moZnosti
ovliviovaly, n6m poskytuji vyznamnt, poznatky otom, co determinovalo
postaveniZenv konkr6tni spolednosti.tt
V jak6 miie tedy st6ly Zeny v dele dom6cnostivenkovskj'chhospod6istvi
v iechach na pod6tku novov6ku? Tabulka I ukazuje dostupn6ridaje o Zenskj'ch
domdcnostechna panstvich Fr!'dlantu aLiberci mezi roky 1381 a 1722 spolu
irdaji ze Sestidal5ichdeskj'chpanstvi.Frydlantsk6a libereck6
s komparatir,'nimi
panstvi se nai6zaly v kopcovit6, zalesndnepohranidnikrajinE sevemich Cech,
sonsedicise Slezskerrra Homi LuZnici. JelikoZ tu ndkter6 sidla leZelaaL 700
metru nad moiskou hladinou a pievl6dala tu neirrodn6pfida, piirodni podminky'
obzvirist6na libereck6mpanstvi,pi6ly spi5epastevnimuzem€ddlstvi,iemeslne
domiici r"j'robda lesnictvi neZ obddl6vrinipfidy. Tato oblast byla osidlenapomdm6 pozdd: i kdyZ obd m6staFrj,dlant a Liberec a ndkter6vesnicebyly zaloaeny uL ve 13. stoleti, lecktere nov6 vsi ahornicke mdstedkoNov6 Mdsto
vznikly teprvev 16. stoleti a ndktere ,,tkalcovsk6vesnice"aZve druh6polovind
17. stoleti.ob6 panstvi m6la k roku 1560pod svoujurisdikci zhruba40 vesnic,
avsak novd zaklildanymi obcemi a piipojov6nim vesnic vlastndnych mistnimi
Slechticise zvdtsilaaL na 65 (38 ve Fri.dlantEa2l v Liberci) v dobd,kdy riiady
v iech6ch naiidily roku 1651 celostftni Soupispoddanychpodle viry a daiovy
soupisBerni rulu roku 1654.Jednotliv6vesniceditaly roku l65l od l6 do 356
obyvatel, coZ bylo patrn6 ondco m€nd neZ v 16. stoleti vdrisledku demografickj,ch ztr6t za tiicetilete vSlky vletech 1618-1648. Obd panstvi byia
z n6rodnostnihohlediska dist6 ndmeck6a vl6dl jtm tyi.Slechtickj' rod, i kdyZ
odddlend.
byla spravov6na
1 jsou rypodteny 7'cel6 iady zdrojfi: z registru panstvi
v
tabulce
Udaje
z roku 1381,ze seznamtfeud6lnichd6vekodvriddnychvrchnosti(1560, 1591,
1592a 1677),ze sratnichdaiovych soupisri(1654, 1677 a 1722)a z n6bo2ensk6ho soupisu (1651).rs Nejprve je nutno zabyvat se ot6zkou, zda tyto
dokumenty v irplnosti a dtslednd zaznameniwajive5ker6venkovsk6 dom6cnosti
a usedlosti, obzvl65tEv nejchudSichvrstv6ch, kde lze odek6vat nejhojndj5i
vfsklt dom6cnostise Zenou v dele. Ve v5ech tdchto pisemnostechse jako
jednotku
ieanotta pouilivalavenkovsk6usedlost,kter6 piedstavovalasoudasnd
a
st6tniho
zdaneni.
Usedlosti
protoZe
byly
neddliteln6,
se
d6vek
feud6lnich
ned6litelny
dddickli
syst6m,
i
kdyZ
mycenim
lesfi
a
osidlododrZoval
striktne
v6nim obecnichpozemkrimohly bj't v prubdhudasuk vesnicipiipojov6ny nove
usedlosti.KaZdeusedlostibyla piid6lena konkr6tni spoledensk6role podle jeji
vfmdry a pr6vnich z|vazki k vrchnosti: byli tam sedl6ci, domk6ii nebo
chalupnici. Toto urdeni bylo pfipojeno k usedlosti ve v5ech dokumentech.
V kaZdou dobu se urdit6 vesnice ski6dala z konkr6tniho podfu usedlosti
patiicich do konkr6tnich spoledenskych kategorii, kter6 byly uvdddny
v registrechpanstvi, seznamechddvek a niiboZenskychi danovj'ch soupisech.
Obecndtedy plati, Ze veiker6 dokumenty uZitl v tabulce I se opiraji utst1L
jednotku, tfebaLebyvaly sestavov6nypro ruzn6 ridely.
1a K dalsi debat6o tom, Ze Zensk6domdcnostibyly vjznamne, viz WelL, ,,Women"
Households".
a HuMeHRIES,,,Female-Headed
15Zarok l38l (16 vesnicz pansrviFrydlant)viz Hallwich,,,Fnedland",
s. 368-399;za rok
1560apanstvi Liberec viz GIpnecs,,,Das dltesteUrbar" (privodniarchivni zdroj.le SOA
Liberec,AM Liberec,Knrha 64, fol. i1-25); za rok 1560apanstviFrydlantviz SoA Dddin
apanstviLiberecviz HAWELKA,
,,DieUrbare"(ptrvodni
HS, karton(. 12a;zaroky 1591-1592
apanstviFrydlantviz
za
roky
159.1-1592
je
d.
281);
HS,
karton
archivnizdroj SOA D6din,
SOA DEdinHS, kartont. l2a;za rok 1651(ob€panstvi)viz SUA SPPV,HerrschaftFrydlant
aHerrschaftLiberec,jak zachycenona dtecirr zziizeni v wDEF/SSB: za rok 1654 (obi
na dtecimztiizeniv WDEF/SSB;za rok 1677a panstvi
panstvi)viz SUA BR, jak zachyceno
Bemi ruly 1677, jak zachycenona ttecim ztiizeni
Revisitace
Liberec viz SUA Praha,
Piesto je ale moZn6, Ze rizne dokumenty zaznamenavajiusedlosti s ruznym sfupndmpiesnosti,nebot'byvaly sestavov6nypro rozlidn6udely.Napiiklad
n6boZensk6iriady mdly na mysli rekatolizaci,nikoli vybdr dani, a tak jim na
rozdil od vrchnostensk;icha daiovych 'iiadri schdzelyhmotn6 pobidky, aby
zaznamenalyusedlostivjejich riplnosti. Av5ak tabulka I ukazuje, Ze un6bo2ensk6hocensu zroku 165I nebyl Domdr dom6cnostivedenirchZenaminiZSi
10
Tabulka I Podil Zensklch domfcnosti vc venkovskfch sidlechv rriznfch oblastecheech
Vesnice na
n9 n stvi
Frfdlant
Liberec
D6iin
Pod6brady
Rychnov
l38l
8.5
I560
4,0
I585
I586
Rok
I 5 9 1 1592
6.0
,o
5q
1 6 5I
6.)
7.9
l 654
l.a
l,)
1 6 7 7 1122
2.2
4,4
7,6
5.4
Tieboia
Chfnova
55
Vv55iBroda
0,0
Pramen:
a podleGrulichaa Zeitlhofera .,Lebensformen",
tabulkad. I 7.
,
Jinakvlastnivtpoity autorfipodledokunrentrluvedenlichv textu.
v WDEF/SSB;za rok 1677a panstviFrvdlantviz SOA DddinHS. kartond. 478:za rok 1722
(obdpanswi)viz SUA Praha.TK, jak ru.hy..no na fiecim z*izeniv WDEF/SSB.
11
neZ podle vrchnostenskj'chdi bernich zdrojri, z &hoL lze usoudit, Ze chybdjici
materi6lni pobidka nevedla k v6t5im mezerilmpii sbdru dat. Tak6 je moin6, Le
se piesnost v dase zvdtSovala,at' jiZ diky zkvalitiov6ni z6znami, nebo
v drisledkurostoucihopodrobov6nichud5ichspoledenskychvrstev feud6lnimu
rykoiist'oviini di st6tnimu zdan6ni. Piesto ale, jak ukazuje tabulka I, podil
Zenskj'ch dorn6cnosti byl vy55i u stariich dokumentu neZ u pozddjSich.Krom6
toho usetllosti venkovsk6 vrstvy domkdifi a chalupniku byly zaznamenSnyuL
roku l38l apodinaje 16. stoletim se jejich ryskyt rychle zv€tSoval,piidemi
zdrovei rostlo jejich zatiieni feud6lnimi d6vkami.Jakmrlebyla urditi usedlost
t6to vrshy podchycena,nebyl uZ drivodvyluiovatjine; usedlostiveden6Zenami
nesly stejn6feud6lni a daiov6 zatilenijako ty, v jejichZ dele strili muZi.
Konednduved'memoZnost,Ze vrchnostensk€zinnamy byly piesndjSineZ
st6tni, protoZe tdZily z vj'hody znalosti mistnich pomEru. Ve skutednostiale
st6tni soupisy sestavovalivrchnosteniti uiednici ajejich prostiednicfvim
vesnick6sprdva.U n6boZensk6ho
soupisuzroku 1551 piebirali ve standardni
podobd vrchnosten5tiiiiednici souiry poiizene vesnickymi rychthii di uditeli.
Daiovy soupis zroku 1654 a jeho revize zroku 1722byly sepsrinyna z6kladd
inspekci,ktere provedli st6tni komisaii v kaZdevesnici a usedlostiza pomoci
vrchnostenskycha vesnickl;ch riiednikri. Byla to zdlouhav6procedura,kter6
v 65 vesnicichobou panstvi zabraladva mdsice.Z porovnAnisoupisfiz let 1651
a 1654za panstvi Frj'dlant a Liberec ryplynulo. Ze temdi viechny dom6cnosti
uveden6roku 1651 se objevily jako usedlostije5t6 roku 1654, pokud znich
obyvatelstvo neemigrovalo; usedlosti roku 1654 opu5tdn6,byly zaznametfiny
jako zvl6Stni kategorie. Zdh se, Le seznamy poddanskych ddvek byvaly
poiizov6ny na z|kladd, podkladri piipravovanych vesnickymi rycht6ii. Totei
plati on6boZensk6msoupisuzroku 1651;je moZn6,Ze mEl horSikvalitu neZ
st6tni daiov! soupisz roku 1654,protoZese tu neprojeviladodatedn6kontrola
na kaLdt usedlosti.re
Jedinouvdt5i pochybnost,pokud jde osrovnatelnostidajt vtabulce l,
vzbtntje pokles podilu dom6cnostiv dele se Zenoumezi roky 1651 a 1654 na
panstvi Frj'dlant o 4,8o/oao 2,7 0%na panstvi Liberec. V absolutnichpodtech
ueni tento pokles veliky, ale v rilmci rizk6ho variadnihorozpdti vykazovan6ho
tdmito ridaji v celj'ch Cech6chje n6padny.Je otazk4 zda vyplyv|jen ze zmdny
evidence di ze skutednt zmdr'y situace.Jak uZ bylo uvedeno, Berni rula z roku
1654 mohla t6Zit faktu, Ze hmotn6 pobidky pro uplne apiesne zdznamybyly
censua Ze byla piimo na mistd
vv55i u daioveho souDisuneZ u ndboZensk6ho
16Viz podrobn6diskuseo psanitdchtodokumenhrna panswichFrydlanta Liberecv CER!{AN.
s. I 69-183.
,,Proto-industrialisierung",
12
ov6iov6na. I kdyL je take moZne, Le 2ensk6 dom6cnosti byly rok-u 1654
podchycenym6ndirplnd nei roku 1651,dostupn6dfrkazyhovoii spiseo opaku.
Krom6 toho je dobie zn6mo. Ze venkovsk6 spolednost,obzvl6Stdv t6to
oblasti Cech, pro5la mezi roky 165I a 1654 nesmirnymi zvraty. KaZd6mu
vn6boZensk6msoupisuzroku l65l jako
dospdl6mudlovdkupodchycen6mu
piikinitno,
konvertoval nebo se vystdhoval. V n6aby
bylo
nekatolikovi
pohranidnich
krajich, jaklmi byla obd panstvi, piedstaluterAnskych
meckfch,
vovalo vyst6hovalectvido sousednichndmeckychluter6nsklch rizemi celkem
atraktivni moZnost:k roku 1654 uL byla vice neZ tietina viech usedlosti na
panstvich Frydlant a Liberec opu5tdns.trDalo by se odek6vat,Ze opou5tEni
usedlosti poskytne vice moZnosti margin6lnim ttvarum, jakfmi byly domdcnosti veden6 Zenami, tak jak to bylo pozorovdno vjinj'ch evropskych
spolednostechv dobd v6lky a demograhckychkrizi.ta JenZese zd6, 2e se na
panstvichFrj'dlant aLiberec udril opadny vlvoj: pii porovn6ni dal5ich znalcu
vesnic vykazuje podil opuStdnychusedlosti v prumdru roku 1654 statisticky
Nabizeji se tu
signifikantnEzipomy vztah k podilu Zensklfchhlav dom6cnosti.tg
ruzn6 vysvdtleni.Jednimje to, Ze se dospdl6Zenypodilely na emigraciv letech
1651-1654vice neZ muLi, coZ je vsouladu sniZSimpodilem Len nel muLft
u hlav dom6cnostiroku 165l, u nichZje hl65eno,2.euLbyly katolidky di Ze to
jsou naddjn6konvertitky (32o/oproti 39o/o1.,0
Kromd toho star5ip6ry, v nichZ
Zena spi5e ovdovdla azakladala znow dom6cnost,patrnd emigrovaly dastdji
ne1 p6ry mlade, coL je rovndZ v souladu se zaznamenanoun6boZenskou
17Podil opust6nfch usedlosti dinil 36,3 9/ona uhrnu obou pansfvi; 49,5D/ona panswi Frydlant
a'7,3 ok na panswi Liberec.
ls Napi. ve wurttemberske obci Wildberg se pohyboval podil Zenskfch dom6cnosti rnezi l}Yo
a 15 o,tov cel6m obdobi 1525 aL 1740, av5ak za kizovych let trcetilet6 v6lky (1639-1643)
vzrostl na 28-30% ajeStd roku 1645 dosahoval 22%o;roku 1705, osm let po katastrof6lnim
francouzsk6m vpildu, iinil podil Zenskych domiicnosti l9ok; viz Ocrr-vtovA, ,,Women's
work", tabulka 5. Podobnd KATALTN,,,Women", s. 296, poukazuje na to, Ze vmadarsk€ obci
S6rcspatakupiedstavoval ve druhe polovirE 16. stoleti podil Zenskych domiicnosti zhruba 1
aL2oh, aviak v drisledL-utatarskehon6jezdu vzrostl roku 156'7na9,4%.
ls Tobrtova regrese.zahmujici 50 vesnic z roku 1654, ve kter6 byl zAvislou proninnou podil
2enskj'ch dom6cnost( ve vesnici, aobecnj'model zahmoval podil opu3Enych hospodiiiswi ve
vesnici a tak6 vSech deset rysvdtlujicich promdnnj'ch pou2ir,.ich v obecn6m modelu u tabulky
4 dole. Vypoditanjr model nrdl konstantu -0,890 (ukazatel T-statistic -0398) akoeficient
podilu opu5tEnych hospodaiswi -0,288 (T-statistic -2,048) (signifikantni na irrovni .05);
ukazatel pseudo R-squared= 0,077.
20 Vypodet autom podle
SUA SPPV Herrschaft Frydtant aHerrschaft Liberec, z fdajtr
zaznamenanych na dtecim zeiizeni v WDEF/SSB. Je zajimav6,, Ze tento rozdil byl je56 vdtii
mezt hlavami nepiibuzenskych skupin: 13 o/ou Len a 39 % u muZri.
13
dastdjineZ p6ry mlad6, coZje rovndZv souladuse zaznamenanou
n6boZenskou
piislu5nostipodle vdk-u.21
At' uZ se tu uplatiovaly jak6koli faktory,je jasn6, Ze
emigrace zlet 1651-1654byla spojena se statisticky vyznamnym omezenim
podilu Zenskychdom6cnostina venkov6.A tak adkoli nelze vyloudit moZnost,
2e rozdil mezi podilem Zenskfch dom6cnosti mezi roky 165I a 165l byl
zptsoben odli5nou registraci,m6me p6dn6drikazypodpirajici ndzor,Le to bylo
zptsobeno rozs6hlymi promdnami desk6 venkovsk6 spolednostiv drisledku
emigradnivlny v letech 165l-1654.
Nejn6padndjSim
zji5t6nim,jeL vyplyv| z tabulky 1, je to, Ze tu piibyl dalSi
divod, abychompovaZovalipodil Zenskychdom6cnostiurdeny z tdchto zdrojfr
za vicem6ndvz6jemnd srovnatelny.Je jim skutednost,Ze podil Zenskychdom6cnostipozorovany v deskychvesnicich se pohybuje v r6mci velice fzk6ho
rozpdti fdajt, zji5tdnych v ostatnich evropskych spoleinostechon€ doby. Na
panstvich Frydlant a Liberec se pohyboval podil Zenskychdom6cnostimezi
l,4Yo a8,5oh v prubdhucelych 341 let, jeLjsou pokrytav5emi soupisy(l33l
aL 1722) a mezi 1,4 oh a 6,2 o/oza 162 let poddtkunovovdku (1560 ai lj22).22
Podobnli obr6zek rysvit6 ze SestidalSichpanstvi, kter6 byla zaiazenaza ridelem
srovndni,kde podil Zenskychdom6cnostikolisal mezi nulou a'| ,60/o.Zd6 se
tudiL, 2e podil Zenskfch dom6cnosti ve venkovskj'ch eechdch obvykle na
risvitunovovdku dinil 1 ohaL 8 Yo.
Pokud tyo udaje posuzujemeizolovand, mriZemepodlehnout poku5eni
povaZovattyto nizke podty ve venkovske spolednostiza norm6lni. Rolnick6
hospod6istvi,vjehoZ dele nest6l manZelskyp6r, je zhusta lideno jako hospodrlisky neschopn6 pieLiti, at' uZ tomu bylo ve skutednosti, di v r6mci selske
mentality;tento n6zor se odrSZiv ndmeck6mhistoriografick6mpojmu Rollenergcinzungswang(nutnost doplnit za kaZdou cenu urdite mezery v domdcnosti,
obzvl55t6,je-li typu ,,samostatnyotec plus Drim" di ,,samostatn6matka plus
dtm").ea AvSak srovn6ni s podily Zenskfchdomdcnostiv jinych venkovskych
21Na panstviFrj'dlantbyl protopodil hlav domdcnosti,
kter6byly prohldseny
za nekatolikyse
,,Z6dnounaddji"na konverzi,jen16,7% u osobmladSich40 let, ale82.2%o
u t6ch,kdo byli
starSi40 let; na panstviLiberecto bylo 96,9% a99,1%o.
zz Miry z tabulky I se vztahujina odliSn6souboryvesnick odli5njm datrim,protoZevesnrce
byly postupn6piidleiovriny k panstvim a u n6kterychvsi nebyly udindnyzhznamy.Z pedlive
kontroly vyilo najevo, 2e sloLeni souboru vesnic neovlililovalo vznik6ni Zenskych
dom6cnosti,jak bylo pozorovSnovdase di vriznych spoleienskychvrsw6ch.proto bylo
rozhodnuto,Ze se maji zahrnoutviechny vesniceuvedenevkaZd6mseznamu,aby se pouZito
maximiilni mnoZswidostupnychinformaci.
23 Jak se otom diskutovalovEoEn, Geschlechterproportion,
s. 126; ScHrdcL, Bauern,s.
153;MITTERAUen,
s. 66-67.
,,Auswirkungen",
14
Tabulka 2 Podil ienskfch domicnosti ve venkovskfch sidlechv rriznich oblastech
Evropy v letech 1400-1E00
ZemE
15.stoleti
Doael
A
16. stoleti
ooiet I A
17.stoleti
ooiet
Rakousko
Korsika
Dinsko
Anglie
FlandrY
Francie
N6mecko
Madarsko
It6lie
Portugalsko
Rusko
I
A
7
3.6
2
15,4
20
l 8,2
l9
3
10,0
I
I
l
I7,7
14.7
t5q
4',I
18.stoleti
Poiet
A
'1 )
8
I
17,0
'7,0
1a
82
t4,6
5
l5
t4,7
10,7
10,6
19. stoleti
A
Doiet
t7
l0
I
7
14,0
10,6
14,8
I
4
5,8
28,0
It,t
l3b
L
Skotsko
Srbsko
SpanSlsko
z
21,0
IO"
Wales
celkem
3
17.5
+l
I
I1,6
5.0
20.0
1
30
13.5
o/
15,3
15.0
n,7
113
13.5
54
l{
l3.l
Pozndmky:
Podet-pocetpozorovani;A - pnimdmy podil dom6cnostis Zenouv dele.Pokudneni uvedenc
jednotlivlichvenkovskvchsfdel;a - agregovandidaje za26
jinak. r Sechnasledov6nise r_v*kaji
venkovskjchfarnosti,1787-1801;b - skl:ld:ise ze tfi pozoroviinina panswi Mi5ino (4 vesnice),
9 na pansni Manuilovskoje(9 vesnic)a I na panswiPokovskoje (nezn6rnl/poiet vesnic)
c - kaZdepozorovini se skLidrize vzorku 7 ai l4 vesnic.
Prameny;
Rakousko:Eder, Geschlechterproportion,
s. 248 (tabulka 24); Korsika: Marchini, ,,Poverty"s.
229. Dtinsko;Hajnal, .,Two Kinds", s. 75 Anglie: CAMPOP B (B) l-28; Flandry: Wall,,,Does
Owning ReafProperty",s.386;Danhieux,a,.Evolving Household",p.413; Francie: CAMPOP
B (OC) 2 a 3 Laslett ,.Introduction",s. 78 (tabulka 1.8);a Biraben,,,SouthernFrenchVillage",
pp. 2.14-248;Nimecko: Vlpodty autorfi zflSAS A54 St. 50 (Herdstattenverzeichnisse
1525,
Amt Wildberg); HSAS A54 St. 166 (Turkensteuerlisten
1545, Amt Wildberg); HSAS ,4573
Bu.6967 (Seelenabteile1736, Amt Wildberg); (pouze hlary dom6cnosti,kterd neZily samy);
S c h l u m b o h mL, e b e n s l a u f es,. 2 3 4 ( t a b u l k a4 . 1 5 ) ; M e d i c k , W e b e n ,s . 6 0 3 ( d a i o v 6 s o u p i s y ,
pouze..hlavy-domiicnosti");Sabean,Property,pp. 456-7 (daiov6 registry.nezahrnujedaiove
poplatniky oborr pohlavf, kteii nebyli v manZelskdmstavu; Madarsko. Katalin, ,,Women", pp.
296, 298 ltdlie: Klapisch,,.Household",s. 273 (tabulka 10.1); Ketzler, ,,EuropeanPeasant
Household Structure". s. 338 Portugalsko: Bretell, ,,Emigration", s. 49; Rzsto: Bohac,
.,\4'idorvs".s. 1091aCAMPOP B (OC) 5: .Skors,to:
CAMPOP B (B) l. Srbsko: Hammel,
..Zadruga.s. 356-7 (tabulka l4.l); aCAMPOP B (OC) 5; Spandlsko:Vassberg,,,Status".s.
l8l- l9l: ItzaleC
s :A M p O p B ( B ) 2 9 a ,2 q b .
s.idleih piedprumyslov6 Evropy, uvedenymi v tabulce 2, ukazuje, Le fdaje za
cechy jsou neobydejndnizk6..za
rento podil velice kolisal od nuly aL po 45 o/o,
av5akv prumdrudinil 13 oh aL 18 o/oza viech pdt staletiuvedenychv tabulce2
(1400 aL 1900). Prumdr 147 evropskychvesnic, uvedenych pro teLeobdobi,
kter6 pokrjvalo deskeridaje, tj. 138l-1122, dinil 14,3oh. Zatimco v uriibj,ch
okamZicichnemivalo asi 30 aZ 50 %ovesnic z panstvi Frydlant a Liberec v dele
domdcnosti L|dnt Leny, toto platilo pouze u 2%6 viech venkovskfch sidel
v EvroPd.2s
Je zajimavl, Ze jedin6 evropsk6venkovsk6sidla, u nichZ jsou ridaje dostupn6 a kter6 se ryznaduji pomdmd nizkou rirovni Zenskychdom6cnostive
srovnSnis cechami, se vyskytovalave tiech dalsichoblastechvfchodni Stiedni
Evropy. Bylo to Rakousko, Mad'arsko a Srbsko. Ve vesnicich salcbursk€ho
arcibiskupstvibylo v 17. stoleti v prumdrumen6nez 4 o/oLenskychdom6cnosti,
i kdyL tento podil se v 18. stoleti zdvojnisobil.2opodobnE plati omadarsk6
lokalitd s6rospatak,ze se tu v 16. stoleti objevovalo m6nd neZ 5 zo Zenskj'ch
dom6cnosti,tiebaLese do poloviny 17. stoletitento podil podstatndzvyill ai ta
takika 16 o/o.27Pouze Srbsko neproZilo v6tsi zvySeni podilu Zenskfch dom6cnostivdase:v 16. stoletidinil podil zenskychhlav domdcnostive vesnicich
kolem Bdlehradu 5oh av 19. necel| 2ot'o.2e
Nizke podily Zenskfch hlav dom6cnostizjistdnev iechiich tedy nebyly v urditych oblastechvychodni stiedni
Evropy zcela neobvykle; piitom ale leZely na spodnim konci celoevropskeho
spektratohoto ridaje.Kromd toho na rozdil od dostupnychridajri za Rakousko
2a Tabulka2 se opir6 ovsechnavenkovskiisidlavEvrop6 mezi
roky 1350a 1900,pro kter6
jsme byli s to naleztpodil Zenskychdomdcnosti.VyludujenEstskristiediskaa i sidla,
kterii
jsou uvdd6najako,,m6sta",
avsaksmensimpodtemobywatelnez leckter6,,vesnice",
protoze
mdstskypodil zenskj'chdom6cnostibjval obrykle ryssi neZ ven_kovsky.
Sestavilijsme
obdobnj'vzorek94 evropskychnistskych stiedisek,kterj,uk6zalprumdmyipodil zenskych
domiicnosti
21,60,6v15.stoleti,18,8% v 16.stoleti,19,2yov17.stoleti,16,2orov
lg. stoleti
a19,4o/ov 19. stoleti.Maki deskrirndstavykazovalamnohemmenSipodily: ridaj za panswi
Frj'dlant(in4
l l , 2 % r o k u 1 5 6 0 , 4 . 9 % r o k u1 5 9 1 , 4 , 6 % r o k ut 5 9 2 ,I l , l % r o k u 1 6 5 1 , 7 , 3 %
roku 1654al1,0To rokts1722;vNov6m Mestdro bylo 3,4?6roku 1651,j,6%oroku 1654,
13,5% roku 1677a3,0 %orokt1722;ve mdst6Libercito bylo I l,l % roku 1591,10,0% roku
1592,10,4%roku l65l a9,2a/oroku1677.
25Tato2 procentase skl6dalaze tii malidkj'chhornickychkentskychvisek
zachycenych
roku
1705: BetshangeraHam (5 dom6cnosii),waldeshire (5 dom6cnosri)awestcliff (3 domacnosll).V evropskdmvzorkurrrlo pouze l0 7ovesnicpodil menii ne25oh.
26Eoen,Geschlechterproportion,
s. 246 (tabulka24).
27KqteLrN...Women".s.296-298.
28Herr.trter-,
s. 356-357(tabulka14.1);a CAMpOp B (OC) 5.
,,Zadruga",
't6
a Mad'arsko nerostl v sevemich Cechrichpodil Zenskjrchhlav domiicnostina
podritku novoveku a spi5e vykazoval opadnoutendenci.
II. Faktory uriujici vyskyt ienskfch hlav domfcnosti
proi st6lo ve venkovskfch Cechdch v dele dom6cnosti tak m6lo Len?
Jednimzprisobem,jak se dobrat odpovddina tuto ot6zku,je prozkoumat,jak se
podil Zenskych domdcnosti liSil vjednotlivj'ch spoledenskj'ch vrstvdch.
v iech6ch se venkovskdspolednosttak jako v mnohajinfch oblastechEvropy
dlenila na rirzne spoledensk6skupiny jak zpr|vniho, tak hospod6isk6ho
hlediska. Na jejim vrcholu stdli sedl6ci, kteii mdli dostatek om6 pridy, aby
mohli Zit rn-iludn6zjejiho obddldvdni; ti odv6ddli nejvyssi feud6lni d6vky
a st6tni dand a museli vykon6vat poddansk6sluZby s potahem. potom n6sledovala vrstva malorolnilru(chalupnilci),ktefi m€li v drZbdurtitou omou pridu,
avsaknebyloji dost na zivobyi. Ti odv6ddli mensi drivky a dand a poskytovali
povinn6 pracovni sluZby manu6ln6. Nejmensi nez6vislou jednotku piedstavovali domk6ii, kteii vlastnili jen obydli na obecni pridd, byli povinni
urditymi dandmi a d6vkami a tu a tam museli na Z6dost rykon6vat pracovni
povinnost.v nEmeck6historiografiise uZiv6 spoledndpro chalupnikyu oo-taie po.1mu,,unterbduerliche
schichten".Jak ned6vnodemonstrovalMarkus cernran,spoledenskou
stratifikacilze ve vesnicichfiydlantsk6hopanstvi doloLitjiL
k roku 1381.Ta se uspisilav 16. storetijak na tomto panstvi,tak vliberci
ajestd se aZ do 18. stoleti na obou panstvichd6le prohlubovala.zs
JelikoZjine
srudieuk6zaly,ze podil Zenskychdom6cnostise na pod6tkunovovdk6 Evropy
pohybovalv-espoledenskdm
rozvrstveniinverznd,je jistd drilezitezjistit, zda se
takddloiveech6ch.:o
Podil zensklich domdcnosti vjednotrivych spoledensklichvrstvdch
na
panstvich Frydlant a Liberec je uveden v tabulce 3. v
obou registrechd6vek
16. stoletisejasnd zrcadlirozdiryuvniti spoledenskych-skupin:
podil
1eo .\t
Zenskychdomdcnostibyl nizky u sedldkri(necel6J z;,
arrsai<
podstatndvyssi
u nizSichrolnickych kategorii(vice neZg %). v prubdhu
dasuse ale tyto rozdily
zmensovaly.vsoupisu zroku 1651 dinil podil zenskj,ch
domdtnosti jak
u sedl6kfr,tak u niZ5ichkategoriikolem 6 %; v daiovem
soupisuz roku 1654to
bylo m6nd ne| 1 o/n u prvnd jmenovanych
a neceli 3 o/o udruhe skupiny;
vsoupisu poddansklichd6vek avdaiov€m
soupisu zrorot 1677 ,,i.nir4%
kategorii a konein6 v terezi6nskemkatastru zroku 1722to bylo
1 gbou
necelii
3 % usedl6krianecel64oApro nizsi rolnicke
kategorie.v 16. stoletibyl tedv
2 sC E R V . q x . , , P r o t o - r n d u s t r i a l i s i e r u n g ' .
s. lg9-25g.
30\'tz
napi. F,otp..Ge.schlechterproportion,s. 124-126;MItt.n_+uen,
,,Auswirkunge,,,s. 69
podil dom6cnosti vedenych Lenami mrmoi6dnE nizkj' pouze u sedl6kti.
U niZ5ichvrsiev byl tak6 malj', av5akvelice sepodobalridaji zji5tdn6muv celku
vesnic vjinlich oblastech Evropy. Av5ak zd6 se, ie v5elijak6 tlaky, ktere
u sedldkt udrZovaly podil Zenskj'ch dom6cnostina nizkl rirovni, se v polovin6
17. stoleti projevovalyi u niZiich wstev a tentojev pokradovali v 18. stoleti.
Tabulka 3 Rozdily mezi spoledenskfmi skupinami v podilu ienslcfcb hlav domicnosti,
panstv'iFr-vdlanta Liberec v dechdch v letech l38l-l?22
Roli
1381
1560
l59l
1592
1651
1654
1677
1722
VSechna
hosroddistri
Sedl6ci
Chalupnici
a domkiii
R5
3,1
\
tl
4,9
)9
)1
91
5R
6,1
)s
3,8
1,9
1q
30
1A
Poiet
vesnic
t6
39
45
45
65
63
50
o4
PoCet
hnennd16Fqtwi
4ll
882
I 301
l 350
2 154
1517
15 1 4
2 773
Pozndmka
* = nelze lypoditat, protoZesoupisneni systematickyrozd6len podle spoledenslclchkategorii.
Ze podil ZenskfchdomAcnostibyl ovliviov6n celym
Je ovSempravdEpodobn6,
spektrem promdnnych,nikoli jen jednou. Jak uZ padla zminka v Oddilu I,
teoreticky byl jak podet dosp6lj'chZen bez manZehi,tak piileZitosti,jeZ se jim
nabizely, potenci6lnd ovlivn6n celou iadou dinitehi. Empiricky bylo zji5tdno, Ze
se podil Zenslcj'chdom6cnostiliSil mezi jednotlivj'mi spolednostmiv Ewop6
a od vesnice k vesnici v konkrdtnich spolednostech.Dokonce i na panstvich
Frj'dlant a Liberec i kdyZ se tu projevovalojen male kolis6ni v dase(odhl6dneme-li od celkov6ho sestupn6hotrendu) zji5t'ujemeu celeho souboru v dan6m
okamiiku mezi jednotlivymi vesnicemi madn6 rozdily, pokud jde o Zensk6
dom6cnosti,a za cely dasovyrisekv kaZd6vsi.
Abychom pochopili, prod byl podil Zenskj'ch dom6cnosti v iech6ch
obecn6taknizky, snaZilijsme se urdit promdnn6,ktere zptsobovaly,Le se podil
Zenskj,ch dom6cnosti li5il mezi vesnicemi navz|jem a tak6 v dase. Vywoiili
jsme obecny model promdnnfch, kter6 mohly teoreticky prisobit na Zensk6
dom6cnosti,a statistickyjsme jej ryhodnotili pomoci ridajri ze dtyi let (1591,
1651, 1654 a1722), kdy m6me k dispozici kvalitni pramennou z6kladnu.
Historikov6 dosud nezformulovall LLdnE obecn6 vysvdtleni, prod podil
Zenskfch dom6cnosti kolisal. Piesto ale lze z existujici literatury ziskat
jednotliv6 komponenfyobecn6homodelu,jejZ lze testovat.
piedeviim m6mepo ruce vysvdtlenitoho, prod podil Zenskfchdom6cnosti
jsou endogenni:podil Zenkolis6, z oboru demografrckychprom6nnych,ktere
je
protoZe
rysokf,
nizk6
siatednostprvniho poiadi
blt
skich dom6cnostimirZe
je
protoZe
nizkii
siatednost
druh6ho avy55iho
rwsokf podil neprovdanych),
je velkf (to
protoZe
vdkov!'rozdilmezi
vdov),
snoubenci
podil
ooiadilnysokyl
je
jen
protoZe
v
dom6cnosti
syst6mu
misto
pro mSlo
vdov),
podet
zrySuje
piislu5nilcu
(to
a
dal5ich
podndcuje
piibuznlch
dom6cnosti
spolubydlicich
samostatn6bydleni vdov) a protoZe je rysok6 muZsk6 emigrace (to ny5uje
podetneprovdanychZen a vdov). Av5ak prvni manZelstvi,siatky r,yS5ihopoiadi, vdk snoubenci,bydleni a vyst6hovalectvipodle pohlavi nejsounaroubov6ny
zvndj5ku na vyskyt Zenskfch domdcnosti,nj'brZ prisobi endogenn€uvniti
tohoto jer,r. Proto uveden6 promdnn6 nepatii do obecn6ho modelu podilu
Zenskych dom6cnosti, pokud nepodnikneme pokus o zhodnoceni syst6mu
simult6nnichrovnic, ve kter6m by bylo v5e rysvdtleno najednou;neni ov5em
Zebychom na5li fdaje potiebnek ov6ieni modelu simult6nnich
pravddpodobnd,
rovnic zajakoukoli populaci,at jiL historickoudi novovdkou.
Obr6time-li pozornostna skutedndexogenniobjasndnivfskynr Zensklich
dom6cnosti,zristAv6n6m jedna demografick6prom6nn6:umrtnost. Podil dom6cnostivedenychLenamimriZeb;it vy55i,je-li celkovd rimrtnostniZ5i, nebot'
se tak zvdt5ujepodet Zen ve starSichvdkol"-ichskupinrlch,znichl se Zensk6
hlary dom6cnostipiev6Zndrekrutuji. Zatimco prum6rnf vdk Zijicich v ieskfch
vesnicich (a v ndkolika m6lo dochovanychsoupisechze sklonku 16. stoleti)
dinil roku 1651zhruba25 let, coLje fdaj typicki pro piedprumyslovouEvropu,
star5ilid6 (ti, jimi bylo pies 60 let) piedstavovalinecelych 5 o/opopurace,ve
srovn6ni s 5-10 % obvyklj'mi v ce16piedprumysloveEvropd.r Av5ak kolisrini
v6kov6 strukrurypopulacelze ovdiit piezkoum6nimpodilu Zenstar5ichpatn6cti
let, kter6 stdly v dele dom6cnosti;tento idaj byl rovndZ nizky na panstvich
Fnidlant a Liberec roku 1651 (2 5%) ve sfovn6ni s dostupnj'mi disly zpiedprumyslove ziryadni ajiZni Evropy, kde dosahoval 6 l2yo.i, Men5i podil
Zenskychdom6cnosti ve venkovsk!'ch iech6ch tedy nelze piipsat na vrub
31 K obrykl6mu podilu
stariich osob v fedprumyslov6 EvroS viz EHMEF., Sozialgeschichte,s. 205-206;idaje za eechy viz CERMAN,,,Bohemia",s. 154 a GRULICH ZEITLHOFER,,,Lebensformen."
tabulkv2 a 3.
32U Zen nad 15 let
dinil roku l6st poiil €cb, kter6 st6ly v dele domiicnosti,na panstvich
Fn-.ldlant
a Libereccelkem3,7?t,(4,5 9tove Frydlantua 2,6%ov Liberci).Naprotitomu podle
WA-LL,.,lntroduction",s. 37-9, to bylo ll,4oh v deviti farnostechpiedpnimyslove
Anglie,
7,6o/ov jedn6,
severoitalsk6
vesniciroku 17g2a 6,6o/ovIrskuroku 1703.
18
19
nedostatku star5ich lidi, mezi nimrZ Zensk6dom6cnosti n6kdy vznikaly ve
v6t5imPodtu.r:
Vdt5i v6hu lze pfidist druhemu argumenfuspojovanemus irmrtnosti: podil
Zenskfch domdcnosti mtZe bjt vy55i, pokud muZsk6 tmrtnost je ry55i neZ
Zensk6,at' jiZ celkov6 nebo uvniti on6ch vdkovj,ch skupin, v nichi lze uzaviit
prvni di dalSimanZelstvi.BohuZelnejsoupo ruce Z6dneirdajeo irmrtnostipodle
pohlavi za vesnicepanstvi Frj'dlant aLiberec mezi roky 1591 a 1722,protoL,e
matridni zinnamy narozeni, manielstvi a rimrti se dochovaly z obdobi pied
rokem 1700jcn ve fragment6lnim stavu (ie tak6 moZn6,Le byly takto vedeny).u
Tuto promdnnou nelze tudiZ zahrnout do na5ehotestovaciho modelu deskllch
Zenskychdomdcnostiaje nutno ji povaZovatza stali faktor ovliviujici situaci
ve vesnicich a v <ian6m obdobi, o ndmZ bude ied d6le pii rozboru ridajri
z tabulky 5.
Odvdtvi ekonomick6 aktivity, ve kter6m byla pracovni produktivita Zen
vysok6 v pomdru k muZfim, piedstavuje druhy soubor dinitelti, o nichi se dasto
tvrdiv6, Ze ovliviuji vyskyt dom6cnosti v dele se Zenami.esPanuje tbzor, 2e
obddl6v6ni pridy bylo nepiizniv6 pro Zeny, protoZe z ndj vypl;ivala tlLki fuzick6 price a obtiZndji bylo moZno skloubit s p6di o ddti a praci v dom6cnosti.
Opadnd plati, 2e pastevectvi m€lo kladn!' irdinek na pr6ci ien, protole starost
o dom6ci zviiata vyZadovalalehdi prrici a prostorovdbyla mend odloudenaod
obydli.seTak€ dom6ci iemesln6v,-irobapiestavovaladinnosts vysokou Zenskou
pracovni produktivitou, protoZese odbyvala doma, vyZadovalaspi5ezrudnost
neZ silu avyznatovala se flexibilitou, diky kter6 ji bylo moZno spojovat
s dal5imi zam6stn6nimi.'Obd posledni charakteristikytake pozitivnd prisobily
33Na panstvichFrj'dlant a Liberec roku 165l sice podil Zenskychdom6cnostis Gkem
vzrustal,ale jen zvolna: podil hlav dom6cnostimezi ienami ve €ku 30 aL 40 let dinil 3,8 %,
ve vdku 4l aL 50 let 10,57o,ve vEku51 aZ 60 let l5,5oroa ve vdku nad 60 let 18,3%.
Nejmladiim hlavAmdomdcnostibylo 29 let a absolutnipodetZenskychdomdcnostive €ku
4l ai.50 let byl ry55ineZu viech ostatnichdesetiletych
rdkovlch skupin.
3aDochovan6matriky za panstviFrfdlant a Liberec lze najit v SOA Litoniiice, Fami matriky
L37/1,2,3Frj'dlant,
L84ll,2 Liberec,L 102/1Mni5ek,L107l1,3
pod Smrkem,L
Nov6lVEsto
l33i 1 Rochlice,
L l'76/1,2,4,6Yes,L
1'1911Vitkov
a L 182/1,2
Vratislavice.
35O ddlbd pr6cepodle pohlavi v predprtmyslov6Evropdviz MITTERAUER ,,Als Adam
grub".
3s ANKARLOO, ,,Agriculture";ale viz t62 skepsi, pokud jde o v5eobecnouplatnost
definovini obddlAvanipridy .yako muZsk6 prAce a pastevectvijako prrice Zenske v
MITTERAUEROVE,,AlsAdam grub", s.27-29.
37Viz KRIEDTE, MEDICK, a SCHLUMBOHM, Industrialization.s. 51, 56, 6l-63, 70;
EDER, Geschlechterproportion, s. 124-28.
20
v podomnim obchodov6ni a sluZbach,vdetnd prani,
na Zenskouproduktivitu
potravin a n6pojt a piileZitostn6hon6denictvi.$
poddv6ni
a
Siii, ,pru.ouani
a Liberec byly po ruce irdaje o cel6 iadd odv€tvi
Frydlant
Za panstvi
vsi. Hlavnimi piirodnimi determinantami produv
kaZde
ekonomrik6 aktivity
pfrdy
na fisvitu novovdku v Evropd bonita pridy
byly
i,;,,i* oii obddlivdni
jsme do na5eho obecn6ho testovaciho modelu
Proto
vySka.r,
^"jr"frta
"
zahmuli stiedni nadmoiskou r"j'Skuvesnic a podil pridy vysoke a stiedni kvality,
iak byla zachycenatoku1722.Z6vislostna pastevectvibyla mdiena rok]g1122
jsou oba ukaoo-e... mezi pastvinami a ornou pridou ve vesnici. BohuZel
)atele k dispozicijen zarok 1722,nicm6nEneni docelanesprevnepiedpokl6dat,
Le i kdyL se pridni bonita a pomer mezi pastvinamia omou pidou v dasemdnil
(kupiikladu vyderpinim ptrdy nebo v drisledkuzmEndn6hopomdru cen obiin6isk6 a Zivodisne produkce), rozdily mezi vesnicemi odraZely v kaZdem
obdobi stabilniodli5nostiv dostupnj'chpfirodnich zdrojich.
Potenci6lni udinek dorn6cke v'-iroby na vj'dilky L'en by bylo moZno
v ide6lnim piipadd m6fit sledov6nimsituacev piadl6ctvi, nebot v tomto oboru
prameny z ostatnich evropskych zemi iikaji, Ze v nich pievaZovalaZenskri
pracovni sila. BohuZel nem6me po ruce pied polovinou 18. stoleti Z6dne
spolehliveudaje na rirovni vesnic o piadl6crvi za panstvi Frydlant a Liberec.
Nicm6ndse zachovalyridajeo podilu hospod6istvi,kter6 se zabyvalaspi6d6nim
lnu v kaZd6vesniciv letech 1591, 1592,1650 a 1722.4Ze dvou dfivodrijsme
tento jev uznali za pfijatelny n6hradniukazatel,popisujici potenci6lni fdinek
domrick6 rryroby na Zenske vfd6lky. Zapw6, v dalSich odv6tvich teto vyroby
v Evropd piipadalo na leny (zpravidla vdory stojici v dele vlastnich dornlcnosti) nezanedbateln6mnoZstvi tkalcri.lt Za druh6, je pravddpodobne,Ze
schopnostZen rryddl5vatsi na Zivoblti z doplikovj'ch odvdtvi, jako napi.
pdstov6nia zpracov6nilnu a spi6d6ni lnEn6piize, bjvala vEt5i ve vesnicich,
kde se vy55i podil domicnosti zabyvil tkalcovstvim, mAme-li na zieteli
dopravni a dal5i piidruZene n6klady pii piepravd vstupnich vyrobnich materi6ltr
a surovintkalcrimumistdn{'rnv dal5ichvesnicich.
38 Viz WIESNER,
,,Paltry Peddlers"; WIESNER, Working ll'omen; MITTERAUER ,,Als
Adam grub", s. 32,33.
3'gSIEGLERSCHMIDT.
,,Social and Economic Landscapes",s. 9-I L
6 Pro roky
l59l a 1722 byl podet tkalol lnu odvozen ze stejn6ho dokumenfu jako podil
Zenskych dorndcnosti; za roky 1651 a 1654 ze zvlA5tniho seznamu z roku 1650, SOA Ddin
H S . k a r t o nc . I L
ar Napi.
u desdni piize ve Schwarzwaldu ve Wiirttembersku piipadalo v polovind 18. stoleti
prumdmd l7 % v5ech dinnych osob na vdovy; vizOGILVIOVA, Stute Corporatisnr, s. 135.
21
KonednE jsme zahmuli dva moZn6 nepiim6 ukazatele nezemdddlsk6
aktivity, ve kter6 mohly byt Lenyrelativnd produktivni. Je ziejm6, Le pilleLitosti
k dinnosti v nezemdddlsk6qirobd bylo vic ve vsich s vdt5im podtem obyvatel,
a tudiZ diferencovandj5i popt6vkou, a tak model zahrnul podet usedlosti 6i
dom6cnosti ve vesnici.rz Je take pravddpodobn€,,Le zamdstnanostv obchodu
a sluZb6chse spi5e ryskytovala pobliZ mdstsh.ichtrZi5t', takZe byla do modelu
piibr6na vzd6lenost od vesnice k mdstu na panstvi, m6ien6 v hodin6ch, kter6
bylo nutno do nEj urazit pd5kypodlejednohopramenez 19. stoleti.o
Tietim souborem faktoru, kter6 mohly ovliviovat podil Zenskychdom6cnosti, byly institucion6lni tlaky, jako napi. poZadavkyobci di feud6lni vrchnosti. Vesnick6 fiady moLn6 odrazovaly od zakl6d6ni dom6cnosti vedenych
Lenamiz obavy, Ze tak bude zatiL.enamistni chudinski pede nebo Ze budou lrto
dom6cnostineschopnyspl6cetsvuj podil spoledndrybiranlich d6vek a dani.g I
feuddlni vrchnosti se mohlo zd|t, 2e dom6cnostiveden6Zenamibudou spiSe
neschopnydost6t z6vazkum ve formd d6vek di dani (tam, kde panovnik uloZil
p6novi, aby je vybiral z mistnich vesnic) di udrZovat zemdddlskouinfrastrukturu, aby byl zajiSt6nbudouci fiskrilni vynos..t
U panstvi Frydlant a Liberec nebylo vribec moZn6 zmEitt rozdily ve stupni
donucovacipraxe jednotlivych vesnick!'chriiadri, avSaknem6medtvod vdiit,
Ze by se mezi vesnicemindjak zvl65t'liSila.Av5ak byly zde tii mdiiteln€oblasti,
ve kterych se tlak vrchnosti vjednotlivj'ch vesnicich asi projevoval ru2n6. Je
moZn6,Ze feud6lni p6n usiloval vice o to, aby mdl z6sob6mumuZsk6pracovni
sily tam, kde vlastnil dominik6l, znEhoL vypljvala povinnost roboty pro mistni
nevolniky, a tak jsme zavedli speci6lni promdnnou, kter6 lystihuje existenci di
neexistencipansk6hodvora ve vesnici. D6 se usuzovat,2e v lennich vesnicich,
kter€ patiily menii 5lecht6, nikoli piimo foj'dlantsk6 vrchnosti, se patmd vyvinula tradice intenzivndj5iho wchnostensk6hodozoru,takie byla vytvoiena speci6lni promdnn6uv6d6jici, zda piislu5n6 obec bjvala lenni vesnici.s Konednd
intenzita feuddlni regulace se mohla li5it podle konkr6tniho utladovatelsk6ho
jeji prosazov6ni. Proto byla zavedena speci6lni
aoarlttt, kterj' mdl na starosti
piislu5n6
vesnice nal9zala na panstvi Fr!'dlant nebo
se
orornCnn6iikajici. zda
pod ruzn6 vrchnostensk6iriedniky.
panstvi
spadala
Lib.rrr, protoZeob6
mi
za to, Ze ovlivioval v'.iskyt Zenskfch dose
Cwrtfm dinitelem, o nEmZ
mnoh6
studie dospElyk 26v6ru,Ze v niZSich
rozvrstveni:
m6cnosti,je soci6lni
je
dom6cnosti
vedenych Zenami.rrEmpirickd zjivic
snoledenskychwsfv6ch
podilem Zensh.ichdom6cnosti m6
skupinou
a
spoledenskou
Si6ni v1ahu mezi
pw6,
ndkteii
piidiny'
Za
odbomici Ivtdi, Le v6t5i hospokauz|lni
tii hlubSi
proto,
Zenou,
af
uZ
Ze takovito celek potieboval
v6st
mozno
nebylo
d6istvi
manzelslcj'pir, ktery by se o ndj staral, nebo proto, Ze bylo zapotiebi muZsk6
pracovni sily, kterou nebylo mozno najmout, anebo proto, Le Lenapostr6dala
nezbytn6 schopnosti iizeni a autoritu ve sv6m okoli; naproti tomu chalupnick6
a domkdisk6 hospodriLiswimohla zristat pod vedenim Zen ekonomicky Zivotaschopn6.roZa druht se tvrdiv6, Ze sice i vdt5i hospoddistvi pod vedenim Zen
mohla bft Zivotaschopn6,av5ak bjvala zranitelndj5i, a proto se povaLovalaza
vEt5i riziko z hlediska vj'bdru dani a chudinsk6 p6de, takZe mistni a vrchnostensk6iriady viddly jejich vytvriieni nerady.leZa tieti: piidinn!' vztah mohl bjt
i obriiceny st6la-li v dele domScnostiZena,mohlo ndkdejSibohatSihospoddistvi
di dom6cnost zchudnout (napi. vinou nedostatku pracovnich sil z rodiny di
diskriminbce kvfili pohlavi), dili je tu opadnf vztah, nel kdyby se uvedlo, Ze
chudobavedleke vzniku Zenskedom6cnosti.so
V Cech6ch lze tieti vysvdtleni vyloudit, protoZe spoledensk6rozvrstveni
u nevolniku bylo d6no vndj5kovd, nazilkladE drZby pozemku (ty byly neddliteln6) a daiovj'ch a feud6lnich povinnosti. Prvni vysvdtleni (neschopnostekonomick6ho pieZiti) a druh6 (obecni a feuddlni diskriminace) nelze spolehlivE ovdiit pouze na z|kladE kvantitativni analyry. Jedinou mirou socidlni stratifikace,
kterri je k dispozici v naSemtestovacim obecn6m modelu, byl podil domk6iri
a chalupnikri k sedl6laim ve vesnici. MriZeme si bjt jisti, ie tato mira byla ve
vztzhu k Zenskj'mdom6cnostemexogenni,nebot' soci6lni kategorie zemddElsk6
usedlosti ajejiho drZitele byla urdena podle v!,mdry pridy adafrovfch po-
a2 K vysok6mu podilu Zenskj'chdom6cnostive rrfstech viz fdaje z poznirmky24 a takd
MOLS,Introduction, obzvl|StEvol. II. s. 183-233a vol III., s. 121-32.
13SOMMER, Das Ktinigreich.
{ Pfiklady takovj'ch tlaku viz OGILU, StateCorporatisrn,kapitola 3.
s K tlaku feud6hi na Zenv v dele dom6cnosti v Rakousku viz EDER. Geschlechterproportion, s. 124-26.
a NemriZemesledovat kaZdou vesnici, kdyz byla spravovdnalennim p6nem, ale mrieme
pozorovat ty bjval6 lenni vesnice, kter6 fipadly pod sprdw (a tedy i zAznamy)hrabat z
Frj'dlantu.
rz Viz napi. souhrn v MITTERAUEROVE
,,ets Adam grub", s. 32; EDER, Geschlechterproportion,s.l2l-126.
4 Tento nizor je uveden
ve SCHLOGL, Bauern, s. 153; tvoii soud6st rozvedenEj5i
argumentace
I EDER, Geschlechterproportion,
s. l2l -t26.
rs Viz diskusiv EDER,
Geschlechterproportion,s.124-126.
$-Toto je vliklad
nabidnutypro invermi vztah mezi podilern dom6cnostivedenychLenamia
zdanrtelnim majetkemv
lejich drZeni.Natri. v McINTOSH, (Jrban decline, s. 62'l-628, 5357,268-269lpomri,rntca
+i l.
22
vinnosti usedlosti. nikoli osobnich znakri (kupiikladu pohlavi) jednotlivce,
kterf ji vlastnil. V t6to kvantitativnimira socidlni stratifikaceneni ani stopapo
urdujicich charakteristikrichkonkr6tnich spoledenskychvrstev, kter6 moLn6
ovliviovaly vyskyt Zenskj'chdom6cnosti,av5akjak uk6Zemed6le v Oddilu III,
kvalitativni irdaje umoZiuji odhadnout relativni vyznam ekonomickych a institucion6lnichrysv6tleni ve vztahuk nizkemupodilu Zensk!'chdom6cnosti.
Obecnj' model Zenskychdom6cnosti,ziskany z historick6 literatury, n6s
proto piimdl, abychom sestavili regresni model. ve kter€m je z6vislou promdnnoupodil Zenskj'chhlav domfcnosti v urdit6 vesnici k urdit6muroku. MEli
jsme deset vysvdtlujicich promdnnych:podil pridy rysok6 a stiedni kvalify;
prumdrnounadmoiskouvy5ku; pomdr om€ pfidy k pridd urdenek pastevecfvi;
podil tkalcfr lnu; vzd6lenostod mdsta; podet usedlosti di domdcnosti;vj'skyt
vrchnostensk6ho
statku;ndkdejii statutlenni vesnice;zji5tdni,zda usedlostpatii
k panstvi Fr"ldlantdi Liberec; a podil domkait a chalupniku.UkAzalose, Zeje
moZne ziskat irpln6 udaje pro v5ech deset promdnnychza 44 vesnicev roce
1 5 9 1 , 5 0v e s n i ck r o k u 1 6 5I a 1 6 5 4 a 6 3 v e s n i ck r o k u 1 7 2 2 , t a b e j s m em d l i
celkem 207 pozorovhni.
Udaje vhodn6 k sestavenimodelu tedy mdly formu nestejnehovzorku.
ProtoZese zivisl6 promdnndpohybovalamezi nulou a stovkou.byl pouZit Tobitriv regresnimodel. JelikoZSestr,ysvdtlujicichpromdnnychse v prub€hudasu
nemdnilo.nebylo moZn6 sestavitpro udaje vzorku obecny regresnimodel za
pouZiti estimAtorufixnich dinitelfi.KdyZ byl pro obecnymodel pouZit estim6tor
ndhodnehodinitele, vypodten6 variance ruSivj'ch dinitelfr ve vesnicich byla
negativni, z (eho7 vyplyvri, Ze n6hodny dinitel v modelu byl zanedbatelny.st
ProtoZe na ridaje vzorku nebylo moZno pouZit ani jednu z tEchto dvou
standardnichspecihkaci, na cely vzorek byl vzta\en obecny model: byly zahrnuty interaktivni prom6nn6,aby se ov€iilo. zda byi irdinekkaZdevysvdtlujici
promdnn6na vj,sk1,tZenskychdom6cnostist6ly v dase.Interaktivni promdnn€
byly vy'tvoienyzn6sobenimkaZd6vysvdtlujici promdnnetiemi ruznymi speci6lnimi promdnnj'mi,tj'kajicimi se tiech let, ve kterych byla dan6 promdnn6sledov6na (1651, 1654 a1722). ZnainA v6ha sestavenychkoeficientriinteraktivnich prorn6nnychumoZiuje vyvozovat zi*dry o fdinku kaZd6 rysv6tlujici
promdnne:zda se v kaZdemz tdchtotfi let podstatndli5ily od zjiStdnehoiidinku
roku 1591.Tii speci6lnipromdnn6za roky 1651, 1654 a1722 byly zahrnuty
tak6 proto, aby se zjistily piipadne posunyv dasena usedceregresnihomodelu.
Tabulka4 piind5i vfsledky ziskanena z6kladdteto metodyvypodtupo zavedeni
5r GREENE. Econonetric Analysis. s. 6?.1-628
24
obecn6homodelu, coZ vedlo k vyloudeni sedmi
iadv nulovych omezeni do
(a piislu5ni'ch interaktivnichpromdnnj,ch)
promdnnych
, aeseti vysv6tlujicich
speci6lnich
promEnnych.Nulov6 omezeni, kter6
promdnliulch
arovnCLtii
jsou
tabulce
v
4,
podle Waldovatestupiijateln6.
modelu
vedlak regresnimu
faktorri majicich vliv na podil Zenskfch domicnosti na panstvi
Tabulka 4 Tobitr&vmodel
Frydlantu a Liberci v Cechich v letech 1591,1651,1654a1722
Vysv6tlujici PromEnni
rNrsxcepr
Koeficient
1,000
PSUBsI
0,162t**
-0,101'*
PSUB54
-0,153**t
PSUB22
-0,123***
ESTATE
ESTATE5I
ESTATE54
2,020
-1,232
DISTANCE
3,223'**
PSUB
DISTANCE5I
DISTANCE54
DISTANCE22
-6,2121*
3,230**
2,019
(Standardni chyba)
(t,22s)
(0,044)
(0,0s0)
(0,049)
(0,046)
(2,t73)
(2,6e7)
(2,e12)
( l ,043)
(1,3t6)
( l,s70)
( 1 , 373)
2,966'*
'=
Poi,et pozorovlni 207
log-pravd6podobnost= -429,I 48
=
Pseudo.R2 0,0774
viiieny/ faktor marginrilnichefektri = 0,628
*=
signifikantnf na rirovni 0, I 0
t* =
signifikantnina frovni 0,05
*** =
signifikantnina rirovni 0,01
PSUB : podil hospod6istvidomkriiil a chalupnikri
E S T A T E= p a n s n i ( F r y d l a nnt e b oL i b e r e c )
DISTANCFI= poiet hodin p6iky do m6sta
PSUB5I = pojemrystihujici interakcimezi podilemdomicnostidomkrliria chalupnfki a
speci6lnipromdnnouza rok 165I I
DalSipojmf interakcejsou konstruov6nyobdobnymzpisobem.
Je pozoruhodnl, 2e z deseti socioekonomickychznakt vesnic, kter6 byly
zavedenydo obecnehomodelu, protoZemohly mit vliv na Zensk6dom6cnosti,
;tch mdly jen tii statistickyvyznamnf efekt, pokud jde o Zensk6dom6cnosti.
Byla to vzdilenost od mdsta,podil chalupniku a domk6ifi a panstvi, pod ndZ
vesnice spadala. Pouze s jedinou vj,jimkou nemdly piirodni a ekonomick6
znaky vesnic adkoli jsou mimoi6dnd bohatd dokumentov6ny(piinejmen5im
podle mdiitek piedindustririlniepochy),
nijak zvliistni vliv na schopnostZen
vest nez6visl6dom6cnosti.Nizky podil Zenskychdom6cnosti
ve venkovskych
Cech6chnebyl podle v5ehozprisobov6nzfvislosti na obiln6isk6mdi pastevnim
zemdddlstvi, protoZe pfrdni bonita vesnice, jeji nadmoisk6 vf3ka, ani pomEr
mezi omou pridou a pastvinami neovliviovaly podil Zen stojicich v dele
dom6cnosti. StejnE tak nevyw6iela dom6ci iemesln6 pr6ce (mdien6 podilem
dom6cnostise tkanim lnu) pfileZitosti k nez6vislostiZen, piestoZe se hojnd
vyskl'tovaly vesnice s timto fypem hospod6isk6ho odv6tvi, ve kterj'ch celi
tietina viech usedlostiplatila tkadleck6d6vky roku 1591 a dokoncedv6 tietiny
roku l65i a1722. Z podetndj5ihoobyvatelstvavesnice (mdien6ho podtem
usedlosti) rnohla vlpijvat diferencovan6popt6vka, av5aknem6meL6dny dtkaz,
Zeby to Let6m usnadiovalo vedeni dom6cnostiv takovychto vesnicich.
Jednou promdnnou, kter6 skutednEmdla znadnou v6hu u Zenskfch dom6cnosti,i kdyZ pouze roku 1591,byla vzd6lenostvsi od mdstana panstvi. To
je ve shodds teoretickym tvrzenim, o ndmZuZ byl ied: blizkost mEstazvySovala
roku 1591 vyskyt Zenshj'chdom6cnosti.Margin6lni efekt toho, Ze vesnice
leZela hodinu chrize od mEsta, rypoditany podle stiednich hodnot vzorku,
zpfisobovai, Ze tamdjSipodil Zenslcj'chdom6cnosti byl o dvE procenta niZ5i. Je
tedy ziejmd moZn6, 2e v z|vdru 16. stoleti vyfvSiela blizkost mEstsh.ichtrht
zamdstnanostv odvdtvich typu podomniho obchodu a sluZeb, kter6 prisobily
piiznivd na Zenskounez6vislost.Tento efekt ale v polovind 17. stoletiui zmizel
aroku 1722 se znoru neobjevil. Vypoditanf ridinek vzd6lenosti na Zensk6
dom6cnosti, vze!;ly z rihrnu I'ypoditanych koeficientu o vzd6lenosti a piisluSn6
interaLriivnipromdnn6vzd6lenosti,se t6mdi neliSil od nuly za roky 165I, 1654
a l'722.Zd6 se,Ze na sklonku 16. stoleti vznikaly diky ekonomick6muprisobeni
m6st na okolni venkov piileZitosti k hospod6iskenez6vislosti Zen, av5ak uvniti
desk6 spolednostise projevovaly tlaky, ktere nejpozdEji k roku 165l tyto
piileZitosti maiily.
KromE toho ze skutednosti,Ze se tyto vesnice velice li5ily pokud jde
o nadmoiskou vf5ku, pridni bonitu, pomdr mezi pasteveckou a ornou pridou,
rrfskytem dom6ci vfroby a populadni velikosti, a piitom 26dny z tdchto znakri
neovlivnil podil Zenskfchdom6cnosti,lze odvodit, bud'Ze se ve vdt5inEohledri
ekonomick6 produktivita Zen nijak zvli5t' neli5ila od produktivity muZri, anebo
Ze v desk6venkovsk6spolednostiprisobilyjin6 faktory, kter6 br6nily tomu, aby
ry55i Zensk6produktivita vedla k vzniku vdt5iho podtu domdcnosti vedenych
lenami.szTo ov5em vrh6 urdit6 pochyby na ve5ker6 rysv6tleni nizk6ho podilu
52To, Le by rczdily v produktiviE mezi pohlavimi mohly bjt jedinjmi faktory &lby pr6ce
podle pohlavi v piedprumyslovlch spolednostech,dokonce i u fyzicky nrirrodnj'ch
MITTERAUERv ,,Als Adam grub",s. 18-21,23'25.
praci,zpochyb'iuje
zem6d6lskfch
26
a( jlLv Cech6chobecnd,nebo ve vrstvd velkych sedl6ku,
Zenskychdomdcno.sti.
2ivotaschopnost
dom6cnostivedenlichZenami.
ekonomickou
o distd
""lrjra.
prisobila
na
vj'skyt
kter6
Zenskj'ch dom6cnosti, byla
Druhou promdnnou,
Vypoditanf
koeficient
PSTIB se znadndli5i od
vesnice.
snoleienskastruktura
margin6lni
efekt
vesnice,
kterii mdla o jedno
urovnich;
n,rtu nu konvendnich
roku
1591,
a
chalupnilru
vypoditanf
ze
stiednichhodnot
oro..nro vice domkriir.i
Zenskj'ch
dom6cnosti
tu
byl
o0,lo/o
podil
vy55i.
Vypodten6
2e
urorku, i.k6,
jsou vesmds
velidin
PSI-IB5l,
PSUB54
A
PSUB22
interaktivnich
tfi
koeficienty
z(nom| a zna(nEse li5i od nuly. Vliv podilu domk6iri a chalupnikri na vyskyt
Zenskj'chdomdcnostibyl tedy v letech1651,1654 a1722 niZsineZroku 1591.
Vypoditany vliv podilu domkdiri a chalupniku na vj'skyt Zenskfch domdcnosti
v tdchtotiech letechje d6n pfidtenim koeficienfuza PSTIBke koeficientrimza
pSUB5l, PSLts54a PSUB22.Vypodtenyefekt se zna(nEli5i od nuly na tirovni
0,05 za rok 1651 a na frovni 0,084 za rok 1722.Vypodtenj'efekt vliru podilu
domk6ifi a chalupnikuna vj'sky Zenskj'chdom6cnostiv ondch dvou letechje
ziejmy. i kdyZje menii neZ roku 1591.Aviak rrypodtenymargin6lniefekt (odvozeny ze stiednich hodnot vzorku) podilu domk6iri a chalupnilct na vyskyt
Zenskychdom6cnostiv roce 1654 dinil 0,005,takZese bliZil nule. Absencepozitivniho pfisobenipodilu domk6ifi a chalupnikri mriZe bft d6na obrovskymi
spoledenskymipiemEnami lyvolanymi masovym vystdhovalectvim mezi roky
1651a 1654,jak uZ o tom padla zminka uj'Se.Celkem ale lze z toho, Ze existuje
pozitivni vliv ve tiech ze dtyi let, vyvodit, Ze rr!'skyt spoledensk6vrstvy
domkriiri a chalupnilcfi byl zrikladni prom6nnou prisobici pffznivd na tvorbu
Zenskychdom6cnostina vesnici. Zatim nevime,zda to bylo zprisobenotim, Ze
dom6cnostiveden6 Zenami nebyly hospod6isky Zivotaschopn6na velkj'ch
usedlostech,di instirucion6lnimtlakem. Urdit6 pochyby na tento ekonomicky
argumentvrh6 absencevztahu mezi Zenskymi dom6cnostmia t6mdi v5emi
ostatnimimEfitelnlimiekonomickymicharakteristikamivesnic.
Tieti promdnnou se zna(nym vlivem na vysky't Zenskychdomricnosti bylo
konkr6tnipanstvi(Frydlantdi Liberec),ve kter6mpiislu5n6vesniceleZela.Vliv
teto promenn6na vysky't Zenskj'chdom6cnostise nijak zvli5t' neli5il od nuly
roku i591 a 1651,av5akroku 1654byl rrypoditanj'efekt negativnia znadndse
liSil od nuly na konvendnichrirovnich, zatimcoroku ll22 byl qpoditanj' efekt
znadndodliSnyod nuly na rirovni 0,056.Vypoditan6efekty z roku 1654 a1722
se navziijemsignifikantndneliSi a vlpllvd z nich, bylo to vypodtenoze stiednich hodnotvzorku. 2e podil Zenskychdom5cnostibyl piibliZnd o dva procentni
oody nlZSipo roce 1651,pokud byla vesniceumistdnana panstvi Fn_idlant,
neZ
kdyZle2elana pansrviLiberec.
Interpretacetohoto poznatkuneni zcelajednoznadnA,protoZevj'skyt Zenslc!'chdom6cnostinebyl podstatndovlivn€n ani jednim z obou dalSichukazatehi
vystihujicich pfipadnf tlak vrchnosti: piitomnosti dominik6lniho statku na vesnici di piedchoziho statutu lenni vesnice. Tento syst6mov'-irozdil ve ufs\tu
Zenslcj'chdom6cnosti mezi panstvimi Frldlant a Liberec nemohl mit nic spoledn6hos tdmi rozdily mezi obEmapanstvimi, ktere jsou vystiZeny znaky vesnic
uvedenfmi v celkov6m modelu, protoZe vfsledky regrese uk6zaly, Ze nemaji
statisticky vyznamn! vliv na ,.yskyt Zenskfch dqm6cnosti. StejnCtak jej nelze
objasnit na zilkladEvy55iho vylidndni panstvi Frydlantu neZ Liberce, jeZ vedlo k
rnladSi vdkov6 struktuie, takZe se sniZil podet star5ichjedincri di manZelslcfch
p6ri, z nichZ se Zensk6hlavy dom6cnostipievri'Zndrekrutovaly. Jedinlm rokerq
u ndjZ jistd vime, Le prumErnj' vdk hlav dom6cnosti byl niZ5i na panstvi Frydlant neZ na libereck6mpanstvi,byl rok 1651.Piestoale tohoto roku neni rozdil
v podilu iensklich domdcnostimezi obdma pansfvimi signifikantni. Kromd toho
neni jasn6,jak by mohlo vysvEtleni vdkovou stnrkturou prisobit jeStd rok:tt1722,
kdy uZ se ob6 panstvi z demografick6hohlediska z tiicetilet6 v6lky a pov6ledn6
vystdhovaleck6vlny v podstatdvzpamatovalaa mdla podobnj'podil opuStdnfch
usedlosti, ale pfitom rozdil u 'nyskytuZenshj'chdom6cnostitu pietrv6val. Proto
neni pravddpodobn6,L.eby byly trvald rozdily v podilu Zenskj'chdom6cnosti na
obou panstvich zprisobenyjednor6zovj'mi demograficlcj'miSoky z polovtny 17.
stoleti. SpiSe prameni z piirodnich, spoledenskoekonomickfcha demografickj'ch pomdru (kupiikladu z odli5n6 umrtnosti podle pohlavi), pro kter6
nem6meLhdn| ukazatele,takie nemohly byt zaiazenydo modelu. Anebo mohly
souviset s tim, jak byla obd panstvi spravovdna.Rozdily ve vrchnostensk6
spr6v6 mohly bezesporu ovliviovat intenzitu, sjakou byla feud6lni naiizeni
prosazov6na,jak je to patme zjedn6 studie ruskeho statku v 19. stoleti od
StevenaHocha. Tam se nevolnickd rodiny snadno Stdpily za sprivce, jehoZ
administrativa byla velice laxni, avSakjak za jeho piedchridce, tak n6stupce
v riiadu sejim v rozpadu br6nilo.s:
Tyto poznatky nadhazuji z|vaLnb ot|zky o tom, jak se v dase mdnily
faktory majici vliv na podetnostZenskj'chdom6cnosti.Z vysledku z tabulky 4
plyne, Le vliv podilu domkiiri achalupnikri byl menii vletech 1651, 1654
a1122 neZ roku l59l,2e efekt panstvise neprojevovalv letech l59l a 1651,
av5ak prisobil roku 1654 a 1722, a 2e pozitlni irdinek blizkosti m6stsk6ho
trZiStdbyl pilitomenroku 1591,ale nikoli vletech 1651, 1654 a1122. Zdi se
proto namist6 zkoumat, zda se vyskytl ndjakj, dikaz sv6ddici o tom, Ze se podil
s3HOCH,Serfdom,
l7), 156-157.
s. 86-88(s pozndmkou
28
dom6cnosti v prubEhu dasu zmen5oval ndjakym zprisobem,jenZ
Zenskych
"n"lta"iut
na zmdn6chve rrysvdtlujicichpromdnnfch'
vliv na podil ienskfch domdcnostina panstvi
Tqhulka 5 Tobitriv model faktorri gajicich
Fridlantu a Liberci v eechich v letech 1591,1651,1654a 1722(v rivahu se
beie efekt dan6 vesnicea iasu)
Vvsvitlujici Promdnni
NbHOLDINGS
PSUB
PWEBER
MEIERHOF
I 65I (ve srovn6nis rokem I 59I )
1 6 5 4( v e s r o v n 6 nsi r o k e m1 5 9 1 )
1122(ve srovn6nis rokem I 59I )
Kseficient
0,049
0 , 1l g ' * '
-0,0t 5
-t otq
-0,087
-6,JJO
**'
-5,g62
(Slandardnichyba)
(0,040)
(0.207)
(0,036)
(608,l 20)
(l,073)
( l,404)
( 1,489)
potet pozorovdni= 207
= -390,879
log-pravdipodobnost
=
Pseudo-R20,1597
v6Zenyfaktor marginrilnichefektu= 0,593
*' =
s i g n i f i k a n t nnfa u r o v n t0 . 1 0
'- =
s i g r r i f i k a n t n ia f r o v n i 0 , 0 5
'"s i p n i f i k a n t nnia r j r o v n i0 . 0 1
NOHOLDNGS = celkovypodetdom6cnosti
PSUB= podil hospoddisWidomkdiria chalupnikti
PWEBER= podil domrlcnosti,
kde se tkal len
MEIERHOF = pfitomnostdi absencedominikrilnihohospodriistvi
To bylo provedenol".ipoitem Tobitova regresnihomodelu,kdyZ se vzal v fvahu trvaly efekt typu vesnicea dasu.Vfsledky jsou uvedenyv tabulce 5. Jak jiZ
bylo poznamen6no,specifikacetrval6ho efektu neni s to urdit samostatnyefekt
.lak6kolilrysvdtlujicipromdnnd,kter6 se v prubdhudasuv danevesnici nemdni.
Nicm6nd vysledky z tabulky 4 ukangi, Zejedinj'mi vysvdtlujicimi promdnnymi
v t6to kategorii se signifikantnimvlivem na podil Zenskj,chdom6cnostibyl typ
panstvi a vzd6lenost,takze pfijdeme jen o m6lo informaci, pokud zahrneme
efekt typu panstvi a vzd6lenostimezi trval6 jevy prisobici na vesnice.Krom6
toho plati, Ze v t6 miie, jak mohly bj't efekty urdit€ vesniceprisobici na poiet
2enskychdom6cnostivlastnd nesprevnEr,'ypuitdnypii sestavov6niregresniho
modelu, protoZeje nebylo moZno zmdiit
Iako piiklarJ slouZi fmrtnost podle
pohlavi),tato specifikaceposkytnelep5iufpodet ridinku tdchpromdnnj'ch,kter6
semezivesniceminavz6iemliSi.
Vfsledky z tabulky 5 potvrzuji shora uveden| tvrzeni. Vezmeme-li v uvahu fixni efekty t'j'kajici se vlivu dasua typu vesnice,pak podil domkriiri a chalupnilcu m6 vysoce signifikantni vliv na Zensk6domiicnosti,zatimco tii dal5i
promdnn6,kter6 se rryznadujirozptylem v r6mci souboru vesnic, maji vliv, kterf
se bliZi nule. Vypodten6irdinky dasuza roky 1654 a 1722jsou podstatndmen5i
neL za roky 1591 a 1651. Zd6 se tudiL, Le podil Zenskfch dom6cnostibyl po
roku 1651 niZ5i neZpied nim z divodti, kter6jsou nez5vislena znacichvesnic
zahmutfch do regresni analyzy jako rysvdtlujici prom€nn6.
Hlavni poznatky t6,toanalyzy determinantri vyskytu Zenskj'ch dom6cnosti
panstvichlze shrnoutdo nasledujicichtezi.Mezi z6vdna t6chto severodeskych
rem 16. stoleti apoi6tkem 18. stoleti nebylo postaveniLenna venkovd severnich Cech ovliviov6no vdtSinoupiirodnich a spoledenskoekonomickych
faktoru, o kterych se m6 obecndza to, 2e stimulovaly schopnostZenv6st nez6vislou
domdcnostv piedindustri6lnichevropskychvenkovskychspolednostech.
Protoindustrializacesice vtEchto vesnicich mezi roky l59l a1722 rychle postupovalavpied, av5aknevytvoiila ony piedpoklady Zensk6neziivislosti,kter6
podle urditych pramenfivznikaly vjinych d6stechEvropy. ZdA se, Ze blizkost
mdstskychtrhri sice vytv6iela urdit6 moZnosti k nez6vislostiZen v okolnich
vesnicichroku 1591,avSakty potomvzaly za sv6,piestoZese zvy5ilozapojeni
venkova do trZnich vztahir.s V tCchto vesnicich se rovndZ mezi roky l59l
a 1122 zintenzivnila soci6lni stratifikace; v tomto smEru se sevemi Cechy
vskutku podobaly jinym evropskj'm spolednostem:vesnice s vdt5im podilem
domkAiri a chalupnikfi ve sv6 spoledensk6struktuie se v piipad6, kdy ostatni
znaky vesnicezrist6valynem6nn6,vyzna(ovalylySSim podilem Zen-skychhlav
dom6cnosti.Piesto ale, jak ukazuji vj,sledky z tabulky 5, se moZnostiutv6ieni
dom6cnosti v dele se Lenami v dase zhor5ovaly, a to z drivodri, ktere nebyly
spjaty s tdmi znaky vesnic,jeL byly zahmuty do empirick6 analyzy.
Adkoli se zd6, Ze soci6lnistratifikacena venkov€ zvySllamoZnostZeniidit
nez6visl6 dom6cnosti,nevedlo toto zvy5eni k rysok6 rirovni bdZn6 v jinych
piedprumyslovychevropskychspolednostech.
UZ roku l59l byla vCech6ch
spolednostvyznadujici se mimoiidnd nizkj'm podilem Zenskyichdom6cnosti,
jejichZ vfskyt se vprubdhu n6sledujicich 131 let je5t6 zmen5il. Ie zie1m6,,
Le
v5echny spoledensk6skupiny desk6 venkovsk6 spolednosti,vdetnd domk6iri
a chalupnikri, byly r.ystaveny v rostouci miie tlakftm, ktere udrZovaly miru
Zensk6nez6vislostina nizk6 rirovni pii srovndni s ostatni Evropou a vlastnE
zpirsobovaly,Ze se v prubdhu dasuje5t6 sniZovala.I kdyL n6m kvantitativni
sa K rostouci roli pen6Zni ekonomiky v selsk6m hospod6iswi na panstvich Frydlant a Liberec
viz nedilvno CERMAN,,,Proto-industrialisierung".
30
jak6 tlaky to piesn€ byly' lze konstatovat' Ze nemdly
analyza neprozrazuie'
di hospodrliskoucharakteristikouvesnic, krom€
pnrodni
^-....iolnqt
se Zadnou
':i:i--;ri
vrstvy domkdiri a chalupnikri a typu panswi,
podetnosti
od mdsta,
rrysvdtlenimefektu typu panstvi a pisobeni
moZnym
Jednim
patiily.
;:ffiil
): :.'l--;; i. n1tlakna Zenskdhlavy dom6cnosti vychdzel ze samotn€feud6lni
nevolnictvi,
::)J
;;. .. v letech l59l aL 1722, kdy se upeviovalo druh6
eeshj'ch feud6lnich p6nt, takLe mohli l6pe regulovat
moc
)i",#*O"""la
pomEryvenkovsk6hoobyvatelstva'
-ai"re a hospod6isk6
domicnosti v iele s Zenou
1II. Spoleienskdtlaky na
jednak Ze se determinanty podilu ZenZ regresni analyzy vyilo najevo,
jednak
Ze tento podil v daseklesal nezfvisle
v
dase,
doir6cnosti mdnily
"t<vch
To nadhazujeot6zkt, jak6 jin6
v
modelu.
uvedenych
nu uS..h determinantech
dom6cnostiv tdchto deskj'ch
podilu
poklesu
Zenskfch
k
vest
Jriuoay mohly
jenZ se piirozend nabizi,je
dinitelem,
a
1722.
Jednim
1591
roky
mezi
.,"snicich
jelu, kdy se mezi 16. a 18.
roz5iiov{ni druh6honevolnicfvi.Tento n6zevnileZi
stoletim zvdt5ovalamoc feud6lnich prinfr v mnoha oblastech stiedni a vj'chodni
Evropy. Region6lni a mistni studie posky.tuji dostatek pramenri, Ze v tomto
obdobi desti Slechticirozsiiovali hospodaienive vlastni reZii na svych panstvich, zvySovalirobotu. vnucovali ji i niZiim venkovskym vrstv6m, zaviddli
nov6 feud6lni d6vky za iemesinou prirci, zakl|dali trzni monopoly, omezovali
migraci, regulovali uzavirini manZelstvia dom6cnostia okleSt'ovalizikonnil
a obdansk6pr6vanevolnikt.niO piesneperiodizacit6chto zmdn se vede debata,
v niZ jedna Skolawrdi, Ze se eechy vyvijely podle z6padoevropskfchvzori aZ
do tiicetilet6 v6lky v letech 1618-1648,zatimcodruhri iik6, Ze se moc feud6lfi
vzmirhalaveech6ch, tak jako vdal5ich oblastechvj'chodni Evropy, uiv76'
stoleti nebo je5t€ diive.ssNed6vnf v.fzkum prokinal, Ze na panstvich Fr!'dlant
aLiberec se sice moc feud6lnichp6nri po roce 1620 zvdt5ovala,avSaktento
v'-ivojzadaluZ ve 14.stoleti a Zejeji rozhodujicizesilenimri pod6tekv polovind
16.stoleti.sT
55Viz napi. HnocH - PernAN,
Das 17. Jahrhundert; Ks-iwt, Economy, Centrael, ,,Gutsherrschaft";
CERMAN,,,Proto-industrialisierung",
s. 8 I - I 49.
$ K prvnimu Nrzeni viz
HRocH - PprnAN, Das 17. Jahrhundert;k piehledu obou myilenkovj'ch Skolviz Me,un ,,Vrchnosti";ke konkr6nrimponErumna pansfvichFr'-idlanta Liberec
viz CenrraeN,
pp.9l-92,
pp. 82-108;a Cenve.N,,,Gutsherrschaft",
,,Proto-industrialisierung",
99-I 05.
57^Viz CERMAN,
obzvld5€ pp. 109-49,a shrnuti v CenvnN,
,,Proto-industrialisierung",
,,Gutsherrschaft,..
31
Prod mohlo toto zvdt5eni moci feud6hi ovliviovat vyskyt Zensklich
m6cnosti?Pro odpovdd'na tuto ot6zku musime s6hnoutpo kvalitativnich
menech.Cesk6vesnick6soudy nevedlykromEregistrupridnichplevodi
nE zSznamy,a tak nevime,jak6mu n6tlaku mohly blt podrobeny Zensk6docnosti na mistni urovni, kromd piipadri, po nichZ zustaly stopy vjinych
mech. Av5ak vrchnostenskf soud z|znamy vedl. Za panstvi Frydlant se
valy za urdit6 roky z let 1583 rt 1692.Z nich vyplyv6, Ze vrchnostensk6
skutedndpouZivaly prdvo feudrilniho pdna regulovat rozhodnuti venkovsk6ho
obyvatelstva a Ze domdcnosti veden6 Zenami se staly terdi t6to regulace, i kdyz
zdaleka nikoli jedinfmi. Piipady, ve kterj'ch vrchnostenstiriiednici zasahovali,
tak6 ukazuji, jak6 k tomu m6li drivody. Byly dvojiho druhu: jednak jim slo
o zaji5t6ni efektivniho vfbEru dani, jednak reagovali na to, demu ekonomov6
iikaji ,,snahao maxim5lni vynos" z6moZndjsichdlenri venkovsk6 spolednosti,
jejichL spolupr6ce(aneboodpor) hr6ly znadnouroli pii zisk|vfunipiijmri.
Snaha maximalizovat feud6lni divky a zajistit v]ibdr stltnich dani (za to
byl feuddlni prin odpov6dnf) piedstavovala pffmou pohnutku, aby se feud6lni
vrchnost zbavovala dom6cnosti v dele se Zenami. Spisy frjrdlantsk6ho soudu
opakovand zrcadli nhzor, zast|vany jak vrchnostenskimi, tak obecnimi riiady,
ze uvdov bylo tdZ5i vybirat dand. uvedme n6sledujicipiiklad: roku 1649 si
vesnice Amoltice stdZovalana zr"fieni dani; hejtman panstvf naffdil, aby byli
sedl6ci z vesnice podrobeni povinnosti zaplatit to, o dem rozhodl mistni
vojenskf riiad, av5ak ,,ti, kter6 postihl poL6r, i,i vdovy maji bft piedmdtem
Kest'anskdho soucitu aZ do dal5iho Setieni ze strany hejtmana."r. Usedlosti
v dele se Zenou se ocitly ve stejn6 kategorii jako ty, kter6 postihlo pffrodni
nestdsti.To, Ze wchnostensk6a obecni riiady pokl6daly Zensk6dom6cnostiza
neschopnyekonomick6ho pieLiti, nutnd neznamen6,Ze tomu tak skutedndbylo,
nybr? 2e z pohledu riiadri byl odek6vany vynos dani a feud6lnich d6vek
v prum6ru niZ5i u dom6cnostivedenychZenamineZ muZi.
Tato piedstava,2e lenska hlava dom6cnostipiedstavuje z hlediska vfbdru
dani riziko, vedla vrchnost k pffmym snah6m,aby ji nahradila muZskouhlavou.
spisy foj,dlantsk6ho soudu ndkolikr6t ukazuji, jak vrchnostensti riiednici
ukl6daji vdov6m, aby uzaviely nov6 manZelstvi, ryvdaly dcery di rovnou
odprodaly sv6 hospod6istvi, a zdrivodiuji to tim, Ze nejsou s to udrZovat
hospod6istvi vchodu aplatit feud6lni d6vky adand. Roku 1604 byro jedn6
vdovd z Horni vi5iov6, kter6 tvrdila, Ze ,,se bude starat o sv6 hosnod6isM
s8SOA D6dinHS, kanond. 79,Amtsprotokolle
1649-1655,
13.listopadu1649,fol. l0v: ,,Mit
dem abgebrandten,
Vndt Witfwen, sollen sie ein ChristlichesMittleiden habenbis auf des
JungkhernfernereInquisition".
32
je d6tem piedat,
,.:_,, swch diti. jak nejl6pe dovede, dokud nebude s to
jen
roka ado
aby,do
naiizeno,
ddtmi,"
se
svlmi
zustat
aUy mohla
\1L"'r;
je,
svou
prodala
nebo
vyvdala
hospod6iem,
schopnym
ijj l"^infr hospod6iswi
muset zaplatit
kterou
bude
pokuta
30
kop,
udElena
ji
bude
I'j]-'-iinuf
ll]^.,, i* O rok pozddji ji ,,byla ud6lenamilost u vrchnostensk6hosoudu, Ze
fll"i".roaatstvi podrZetpod podminkou,Ze nedopustizpustnutipoli, pastvin
"'l'l^;";" svou neistarsidceru, dokud se jmenovan6nezasnoubi,a to bud do
soudjedn6
ll:.]r;in"g;" nejpozdeji}lromnic tohoto roku'"eoRoku 1685naiidil
a vojensk6
d6vky
Heimanicich, aby zaplatrla vSechny feud6lni
J*"e
"
jeji
a
hospod6istvi
chalupnick6
,,prod6no bude mu
uonr.iuu... jinak bude
povaZov6na
za ,plnonebyla
Vdova
tedy
hospod6i."
olnohodnotny
",ii<,Cn
jednim
nebylo
to,
Ze
pro
tento
n6zor
bylo
dfivodem
i,o'Jnornifrohospod6ie":
a
statnich
dani.6r
vrchnostenskich
biimd
ce16
unese
Ze
pravddpodobn6,
eesti feud5lov6 m6li pr6vo nejen naiidit zruSenijak6koli nevolnicke
dom6cnosti,nybrt 1ak6zasahovatdo pr6vnichpodminekzapisovanychpievodri
oridy. To se tykalo i vymdnkri, kter6 se st6valy vyznamnou, samostatnou
,ouiarf vlastnictvi. Ovliviovaly cenu usedlosti, na kter6 byly vhziny,
a dokonceje bylo moino nez6vislesmdiovat za znatn' obnosy.szKupiikladu
v iijnu roku 1650si jedna vdova z RaspenavystdZovalana podminky vymdnku
pro svou tchyni, kter! byl vbzLn na hospodrliswi od jeho pievedeni na blival6ho
manZelavdovy roku 1627. Vrchnosten5tiriiednici piikrizali, aby ,,tchyndodnyndjSkanamistoceldhovj'm6nku uLivalapouzemen5ipozemekrozprostirajici
se od Truechovapotoka a polidka u dubri spolu s chalupoupostavenouna ndm
tak dlouho,dokud bude Zit, avSakzbytekjejiho vi'mdnku m6 byt zcelazruSen."
Drivody k tomuto svevolnemuzruSeniznadndhodilu pozemku patiicich star5i
s sS O A D d i i n H S , k a r t o n d . 7 9 , A m t s p r o t o k o l l e 1 6 0 4 - 1 6 0 6 , 6 . H e z n a 1 6 0 4 , f o l . 4 v - 5 r : , , s i e
hette ihren Kind. das gutt gehalten, bi8 sie ihre Kind, versorgen miichte, begehre sich nur rnit
den Kind.n zu erhalten. Ist bescheidt geben worden, die teschnern soll in Jahr Vndt tag der
gutt mit eim tiichtig. Wirtte besetzen, Verkauffen, oder die tochter Verheuraten, bej straff der
henschafft 30 s8..,
6 0S O A D d d i n
HS, karton d. 77, Amtsprotokolle 1604-1606,26.tie2na 1605, fol. 29v: ,der
alten Teschnerin ist im Ampt Vorgunstet worden. ihr Gutt, ohne Vorwustung an Eckern,
Wiesen, Vnndt waldernn, ihren Eltesten tochter zu gutt zu behaltten, biB dieselbe Vorfreyet
werden, entweder biB auff Pfingstat, oder aufs lengst biB.zu Martinj diB Jahres."
s1.D6iin
H S . A m t s p r o t o k o l l e , 2 . d 6 s t ,p c i 6 d k y ( F r f d l a n t ) d . 1 1 , 1 6 8 5 - 1 6 8 7 ,8 . k G t n a 1 6 8 5 ,
lol l0v: ,.AuB dies
Selbieses Verkauffet vnnd Ein Vtilliser Wirth darauf Verschaffet rverden
sr,IIe"
sz
t62 prcmeny o tomto ve Sren,qrovA - Zettr-uoren, ,,Alter"; a SrepeNovA, .,Die
,Vrz
croschaltspraxrs...
s. 23l.
n6hradymladsi vdovy jabylo t" ."t""dT":llotttu
pfrda a rlmdnek piivdovEbyly uvedenyjasnd:
osiiel6
tato
Ti
kozto hlavy dom6cnosti' ]"Poiciryninc :"*i o:ltitJu'
tak vdova po christoftu
abv
titn"
padnoutve prospEcht"#;;;;fj
kupcepro nospod6istvi'"63
diive
i.tichtovi a jeji deti mohlynajit
v l6no
tterym dala fuabata z Frydlantu
Dokonce i mistni i'"f"t Utt"ntici'
v6st toto
chtdla
zena
pokud
o dovoleni'
mensi panstvi, uvri po.iiii';;;;;l
dosodj6 dcera zrodu von Miltitzri'
p*zaauta
\Zi
panstvi, a to i dodasrre.iiil
vrchnostenskysoud,
kteii m6ri v lenninr drzeni statekeernousy, fofdlantslc!
Cernousy;piivede
aby ji bylo nrilostivd povoleno v6st a udrZovatstatek
pole po5kozena;
tam dobytek, aby ho tam nebyl nedostatek,a tak nebudou
a piedev5im
statku
to v5e udini pro nejlep5i prospdch vdiitehi tohoto
se
nenajde-z6jemce'
dokud
pokraiovat,
lenniho p6na;'abudevteto .tn-"
ktcn-i skutednd panstvi odkoupi, takZe jak ona, tak v6iitel budou moci
obdrZetdostatedn6d6stkY.
soud rozhodl nejednoznadne:Zadost piimo nezamitl, ale naiidil, aby
vdiitele nasli spolednl z6jemce o panstvi bdhem Sesti fi'dnri; jinak sama
vrchnostensk6 spr6rra l€no prod6, 3by zabrhrrila iipln6mu zpustnuti l6na
a poskozeni z6jmi, kter€ tam p6n ffi."u Je tedy ziejm6, Ze dokonce i Lena
z vrchni spoledenske wstvy na venkovd musela i6dat vrchnostenslci' riiad
o povoleni, pokud chtdla se statkemhospodafitnezdvisle.PakliZese ji dostalo
svoleni,platilo jen dodasn6,a panstvona n6 hleddlose znadnymipochybnostmi.
Avsak z pedliv6 detby soudnich spisri vysvit6, Ze pohnutky stojici za
vykon6v6nim wchnostensk6ho n6tlaku na Zensk6 dom6cnosti nebyly tak
63 SOA D€din HS, karton d. 79, Amtsprotokoile,1650, 18. iijna 1650, fol' 3v-4r: ,,daB
Ermelter SaraNichtin fiirtershin fiir dz garueAuBgending,die vberscharrbis ans Tnich floB
vnd das Fliickhel an der Bichen,mit darob erpawtemhaii$lenl, so lang sie lebt' Zue nuz. vnd
pleiben:das vberigeAu8gedingdurchgehentsauffgehoben:nachdern Tijdlich
Zue gentiessen
hindritt aber solliche vberscharrvnd AufJgeding,rviderumbenins Guett vnd dessenIn-habere
wrtib mit
[ins.: Zum bessten]fallen vnd Kommen solle, damit Ch,ristoffNichts nachegelaBene
Ihren Kindern, desto ehendereinen Kauffman Zue dem Gueft bekhommen:vnd die schuld.
Zallen'.al$Ihren Kindem einennutzenschaffenKennevnd moge."
s SoA DddinHS, kartond. 79, Amtsprotokolle.1650,15. listopadu1650,fol. 9v-l0r: ,,daB
Sie Gutt Tzschirnhau8 so viel mdglich. erbauen Vndt anricht. ddrffe, Sie wolle viehe
hinschaff.dafi es nit rnangelnsolle, da8 also die Eckhernit geringertsolte werde,Vndt dteses
Zwahr alles den Croditorenbey solch.Gutt Vnd principaliterdem Lehn HemZum best.,Vndt
diese Ihr begehen,wolte sie nur so lange behaubt,bies sich ein Kauffman find. thete der
solches Gut Tzschirnhau8der wtircklichkelt nach kauff. thete, damit so wol Sie alB die
Creditoresdestofi.iglicherbezahltwerd. k6nt;" ,,diesesalles Vmb Verhiittung weiter vdlliger
VndergangdesLehnsVnd de8 lehnhemdabeyRestirenderinteresse'"
34
jak by se z dosud uvedenychpiipadii mohlo zd6t. Prisobiltu je5td
srndrodatn6,
jeden mechanismus, kterj' nutil hospod6istvi v dele se Zenami na panstvi
Fr.idlantu,aby se sama ruSila. V leckter6mpiipadd to bylo vesnick6 spoledensfvi,muZiti sousededi dokoncepiibuzni samotn6Zensk6hlavy dom6cnosti,
kdo ji ud6vali wchnostensk6musoudu. Je jasn6, Ze se snaZili vyuZit moci
vrchnostijako prostiedku k nritlaku na qrto Zenypro vlastni ridely. To znamen6,
Ze existencepr6va vrchnosti zru5it jak6koli poddansk6hospod6istvipiedstavolrala,JnoZnostzisku" pro kaZdouskupinu di jednotlivce, ktefi chtdli ztakov6hoto zm5eni WtELit. Byla to tedy ona pohnutka k jednrini, kterou ekonomov6
nazyvaji,,snahouo zisk". Spodivaiav pokusu piesvdddit vrchnostensk6riiedniky,2e existencedom6cnostiveden6Zenouby mohla p6novi Skodit.
Tento mechanismus mriZeme sledovat v ndkolika pffpadech, ve kterj'ch
byly Zensk6dom6cnostirystaveny n6tlaku wchnosti. Kupfikladu roku 1685 si
,.vesnick;lsoud a obec" v Heimanicich st6Zovaliu fir-fdlantsk6hovrchnostensk6hosoudu,Ze Anna, vdova po JacobuSchmrdtovi,kteri stdlav dele chalupnick6 usedlostina obecni pfid6, ,,chceze sv6ho hospod6iswi platit jen velice
mAio."N6sledovalookamZitespr6vcovorozhodnuti,kter6 se zamdiovalovyludni na zaji5tdniwchnostenskfcha st6tnichpiijmri:
pokud ona, ieden6 vdova, bude dod6vat provazy jako diiv a tak6 bude
vykon6vat cokoli, co ji naffdi milostiv6 vrchnost, a to spolu s ostatnimi
chalupniky na obecni pridd, a bude tak6 platit vojenskou kontribuci tii
krejcary pii kaZd6m zdanlni, pak m6 nad6le drZet ieden6 hospod6istvi;
pokud ne, budeproddnoa budemu zaji5tdnplnohodnotnydrZitel.
Dal5i drZeni chalupnick6hohospod6istvivdovou tedy z6viselo na schv6leni obci: ,,pokud ona, ieden6 vdova, bude na zilkladdpiimluvy obce s to dosrihnout ripln6ho prominuti dand, necht' to tak zristane; av5ak to nem6 v budoucnosti nikterak znevyhodiovat obec." Vime-li, 2e pr|vd, vesnicky ,,souda obec"
ji piedtim udaly u vrchnostensk6hosoudu, lze pochybovat,2e by si ono prominuti skutedndopatiila.65
Z6jmy vesnicebyly pochopitelne:v eech6ch byvaly
6sSOA D6dinHS, 2. ddst,poiddky(Fnj'dlan|
d. I l, 1685-8?,8. kGtna 1685,fol. l0v: ,,EfJhat
obbemeltewiettib Anna Einen Awen garttenzue hermbsdorff bieshero Ingehabt, vnndt
wonig darvonverrichtenwollen, woriiber sich die Gerichtenund Gemeine,beklagethaben,Ist
Zum bescheidtdaraufErfolget,wann sie wiettib Vonn dieBenGartten,daBSeyl:Strickenals
wie Vorhien, Vemchten, Auch was sonstenvon Gniidigen Obriegkeit hienaufj Kommen,
Nebst denen andem Awen Giirttnem, mit nehmen,Auch die contribution gelder, auf iede
steuer3. k.: Erlegenwiirde, sie EmentesGdrttel femer behallten,Auser dies Selbieges
Verkauffet vnnd Ein Vdlliger Wirth darauf Verschaffetwerden solle, Kann aber sie wiettib
35
-
Zenamiobvvklechude'
a9T:t1"ltt-Ieden6
stejn6jako vsudejinde v Evropd
muzskEhlavv dom6cptig tt:.:i',t"tnuj5i
a tak hrozilo,z" ," ,,unoui'"^"it
neplvnulnikdy
kon5el6"'
a
nosti,z jejichZruo ," t'itltsvali vesnieti,'f;tr-taii
,,zitei'iono,zebvse'i+"i''*"t"t""Ii.T:1ff
l$||:Ji,fr1""""1"1HyS
To platilo ve v5echspolednostecn
dom6cnosti.
"",i:.li^ ":-':;
;; ;:r;
pravomoci
v tom' ze
nevolnicwi" spodivala
li3nost spolednosti 'd;e;
-:]i^:mezovat
"
opatieni' ktt"t^
feud6lni vrchnosti tt*iiJrl..z"otit"arnith
Zevribecexistuji'es
jen
litovala'
aby
misto toho,
podetZenskychdomdrcnosti,
ne'"yriivaly
Vrchnosrcnskj'ch pravomoci k vykon6v6ni n6tlaku na vdovy
jen vesnick6uiady, nfbrZ take jednotiivci. V letech 1604aL 1607byl hlavnim
jejiho
ptvodcem
faOy potuiri o rryst€hovrinivdovy zvan6 ,,star6Teschnerka".z
-hospod6iswi
Ze
tak.daleko'
v Homi Vi5nov€ jeji zet Gcirge D<iring. Ten za5el
Svou
tchyni'
na
svou
si
stdZoval
podal v bieznu 1604 pisemnou supliku v niZ
irchnost ZSdalnejen o to, aby ji piikilzala prodat celf majetek, anebo ,,vybavit
hospod6istvi schopnym drZitelem do roka a do dne," nibrz l'ake,aby naiidila,
hospo,,Ze od nyndjika budou vesnicki rycht6i a koniel6 kontrolovat vzhled
d6istvi." I on ciosdhlsv6ho hlavniho cile, kterj' spodival v tom, Ze mu byl ryplacen dddickf podil, kterj' mu n6leZeldiky jeho manielce: dostal sice uZ diive
ety"i topy, ale vdova byla donucenake slibu, Ze mu do Dusidek zaplati zbyvave snazedonutit ji k
.licictr tS top. Doring jeji drZbu hospod6iswizpochybnil
n6rok'sz
na
niZ
vzn65el
tomu, aby mu zaplatilad6stku,
Podobnj,piipad se ud6l roku 1606 v Bil6m Potoku, kde se piibuzny Hans
Krause pokusii vystrnadit vdovu po Georgu Krausovi z domu, ktery ona zdEdila. TiebaZese mu nepovedlo piimdt vrchnost k tomu, aby vdoru zcela zbavila
majetku, uspdl v tom,ie byla jeji drZbazpochybnEna:
vdova si m6, v nejlepsim z6jmt ddti, podrzet hospod6iswi a chalupu az do
piistiho svat6ho Michaela a rn6 v ndm vychov6vat ddti; pak si m6 poiidit
inrimost; pokud si bude ona di jeji budouci maniel pirit koupit hospo-
ErhaltenSo Hat es
durch ein guteswordt bey der gemeinedie SteriernVilllig nachzuesehen
seinbewendtnuB,Jedochder GemeineKiinfftieg Zue Keinem nachtheil"
66K pfikladu takor"j,chz6krohr ze strany obci viz octr-vlovA, State Corporatrsm,obzvl6Std
kap. i. Wtirttembersk6vesnicese sice mohly postavit proti usidleni cizi vdovy a fikazovat
,uoUodni- ien6m, bud' aby vstoupily do sluZby nebo opustily obec, avsak anr ony, anr
kniZe a st6tni cirkev) nemohly zabrinit vdo€, kter6
vrchnostenskeuiady (ve WiiLrnembersku
domAcnost.
vedla
vlastni
byla piislu5niciobce,aby
67SOA DddinHS, kartond. 77, Amtsprotokolle,1504-i606,6. tiezna 1604.fol. 4v-5r: ,,dte
teschnernsoll im Jahr Vndt tag der gutt mit erm tiichtig. Wirtte besezten,Verkaufen,oder die
gutt
tochter Verheuraten...SchultessenVndt Eltesten sollen gegen Aunwerts KiiLnftigdas
besichtigen."
35
d6iswi a chalupu, pak se mi nejprve ohl6sit u vrchnostenskehosoudu.
ktery rydh rozhodnuti o cend, za kterou bude prod6no; pokud ale bude
mezitim ndco na hospod6iswi znehodnocenodi pokud naddl6 dal5i dluhy,
budeto odedtenoodjejiho podilu; y prub6hutohoto obdobiji l{ans Krause
m6 nechatv klidu pod hrozbou pokuty deseti kop, ale pokud shled6,ie
o dirm nepeduje,me to nahliisit soudu, nadeZji nav5tivi vesnicky rycht6i
a kon5ele.u
Jakmile byla vyvol6na pozornost vrchnostensklch fiadt, bylo tedy op6t
vyhl65eno,2e drLbahospodriisfviZenouje jen dodasnda podminedn6:v5eje jen
do piiStihosvat6hoMichaela;dokud se opdt nevd6;pokud se bude o dtm iridnd
srarat.KromE toho byla Zenastojici v dele dom6cnostipodrobenadozoru muZsklch piibuznych a vesnickfch i.riadtia pfimo ji hrozilo, Ze pokud se pfijde na
ndjakounesrovnalost,bude zbavena majetku. Ud6nim vdovy po sv6m bratrovi
vrchnostensk6muriiadu si Hans Krause bezpochyby polep5il ryhlidky na
pi evzeti tohotohospod6istvi.
Nebylo by ale na mistd povaZovatqito pffpad6 disrd za piiklady diskriminacepodle pohlavi. Mdly piinejmen5imddstedndkoieny v pom6rechdesk6
venkovsk6spolednosti.Jednakje nutno je chripatv kontextu dddick6hoprriva
a zvyki v severnichCech6ch,ktere ddvaly piednost prrivtm ddti pied pr6vy
matek.kter6 byly povaZov6nypouze za dodasn6vlastniky jednajici ve jm6nu
sv6honezletil6hopotomstva.es
V tomto smyslu lze mit za to, 2e vrchnostensk6
rliady pouze prosazovaly mistni dddick6 zryklosti. Piesto je jast6, Le
vrchnostenitiriiednici pohliZeli na dodasnoudrZbu vdovinfm druhj'm manZelem di dcefinj,mmanZelemza lepSiiesenineZza drLbusamotnouvdovou (o neprovdan6dceii ani nernluvd).ro
Soudni spisy neobsahujiZ6dn6piipady, ve kte68SOA D6din HS, karton d. 77, Amtsprotokolle,
1604,1606, 18. dubna 1606, fol. 45r: ,,die
Wittib soll den Kindem zum besten den Garten Vndt das heusell biB auff kunftig Mich?ilis
erhalten,vndt die Kinder darinn erZiehen, Alls dan soll sie erste freyen, Vndt so sie oder ihr
Kiinftiger Eheman als dan den garten vndt das heusel Kauffen wolte, soll solches zu Vorn
dem Ampt angemeldet, Vndt [ins.: Vmb] beschaidt
[ins.: geboten werden] wie tewer es
Vorkaufft soll werden, doch so sie Zwisch. dieser Zeit was daran geringem oder mehr
schulden machen wurde, soll es ihr an ihren theil abgekurzt werden, Inner solch. Zeit soll sie
hans Krause Vngetiiret lasse, [ins.: bei straff l0s0], So er aber befinden dz sie Vbel
hauBhalten soll er solchs dem Ampte anzeig., als dan man solches durch SchulteB vndt
Eltestenwirdt besrchtig. lassen".
6sviz
diskusi o dddickyich zvyklostech na podiitku novoGku v Cechrich v ppocnAzrce, Ceska
poddanska.
70Panswi
Frj'dlant a Liberec neobsahuji ani jednu domdcnost di hospoddstvi, v jehoZ dele
stiila neprovdan6Zena.
37
I
rfch by bylo druh6mu manZelovi di zeti s dodasnoudrZbou hospod6istvi b6hem
vj,chovy nezletilj'.chdddicri piik6z6no, aby majetek prodali z drivodu, Ze nejsou
,,schopni"di ,plnohodnotni" majitel6.Opak je pravda:v jednom piipadu z roku
1688,kterj' se udil v Ddtiichovci, prodali porudnici sirotlcupo CasparuStreitovi za 80 kop hospod6istvi,,,kter6by nesporndslilo mnohem vic a mohli je
prodatza vy55icenu,"protoZekupec svolil, Ze se oZenise vdovou,zaplati dluhy
za hospod6istvi a bude rychov6vat sirotky, jako by to byly jeho vlastni ddti."
Vfklad z6jmri ddti (a lze piedpokl6dat Ze vlastn6 i feudrllniho p6na) tedy zndl
tak, Ze hospod6istvi lze prodat pod cenou, aby na nE mohl piijit muZslcf drZitel.
Je nutno rovndZuv€st,Ze Zenynebylyjedinj'mi piedmdtyvrchnostenskych
pfikazri, aby dom6cnostzanikla. Feud6lni prln m6l pr6vo piikSzat nuceny prodej
hospod6istvi kaZd6honeuspokojiv6ho drzitele, vdetnd muLi. z obdobi 1583 az
1692 se dochovaly vrchnostensk6spisy za 48 jednotlivfch let. obsahuji 37
piipadri, kdy drZiteleusedlostibyli ohroZenive sv6 drZb6,nebo byli podrobeni
Z nichbylo 76 % dospElfch
nucenemuprodeji ii zruSenisvdho hospodaieni.tz
Avsak adkoli v absolutnich
ddti.
a3
%
osiiel6
Len
dospdlj'ch
22
%
muLit,
dislechpiery5ovali muZi jakoZto objekt nucenehoprodeje Zeny,propordndse
tento jev tykal Lenvic, protoZevime, Ze na Lenypfipadalo pouze I aL 6 Yov!;ech
dom6cnosti.Navic byly aenyv prubdhu dasuterdemtohoto opatieni st6le vic:
v letech 1583ai 1616 piedstavovalyaenypotze I I % vsechpfipadri nuceneho
prodeje,kdeZtopotom uZ to bylo 50 %.
Odfrvodndni ze strany vrchnostenskych fiedniku, prod piikiizali, aby
<lrZitelprodal sv6 hospod6istvi, se u muZfi a Zen li$ilo. U muZri bylo skoro 40 %o
v5ech nucenych prodejri zdrivodn6no v6Lnymi piestupky, jako napiiklad
neposlusnostivridi p6novi, podvedenivrchnostenskehoriiadu di piim6 rebelie;
z takovychto z6va2nychpiedini nebyla obvindna 26dn6 aenskAhlava dom6cnosti. Dalsich 1l % nucen6hoprodeje u muZfi bylo ospravedlndnoziwaLnym
a opakovanym konfliktem s piibuzni'mi, sousedy di vesnici jako celkem; to
v z6niku dom6cnosti vedenych Zenami nesehr6loZ6dnouroli. Naproti tomu na
oh nucenlho prodeje u muZt,
dluh a dalsi ekonomick6 obtiZe piipadalo jen 25
kdeZto celj,ch 50 Yo u Zen. Nejzajimavdjsimpoznatkemje ovsem to, Ze vfibec
Z6dn6 dfivody nebyly uvedeny pouze u 5 % piipadt tj'kajicich se muZri, ale
7r SOA D6dinHS, 2. dAst,poi6dky(Frj'dlant)d. I l, 1687-1692,20. ledna 1688,fol. 32v-33r:
,.welcheszwar sonstenein weit mehrerswertb gewesenv. hoher hette verkauffen werden
K<innen".
72Soudnispisy se dochovalya byly roztiid6nyna svazkypodle n6sledujicich48 let: 1583166l' 166'7a
162'1,1629-1630,1645,1649^1650,1655-1656'
1609-1616,
1601,1604-1606,
1685-t692.
38
bezmLlau 4A Yopiipadt, kdyZ 5lo o Zeny.Pokud sejednalo o z6nik dom6cnosti
vedeneienou, obrykle prostdstadilouv6st,Ze neni ,,plnohodnotnou"di ,,schopnou" drZitelkou. A tak i kdyL de5ti f'eud6lov6 v zisadd mohli ukondit drZbu
jakekoli usedlosti,v praxi bylo zapotiebi zrivain6jiiho zdrivodndni,aby mohli
piik|zat z6nik hospod6istvi v dele s muZemneZhospod6istvi veden6hoienou.
DalSiprameny,o nichZje ied v tomto oddilu, tedy vrhaji svEtlona procesy,
kter6 st6ly v pozadi kvantitativnich ridajfr probiranych v Oddilu II. Mistni
a region6lnistudieukazuji, Ze v Cech6chobecnda na panstviFr!,dlanta Liberec
obzvld5t'sepr6v6 ve sledovan6mobdobi let l59l 1722 pravomocfeud6lnich
pdnrimanipulovats Zivoty svych venkovskfchpoddanychzvdtSovala;stejndtak
rostl fisk6lni tlak na nd, aby se zvdt5ovalamira t6to regulacea abyji roz5iiovali
zvrst\\/ sedl6kri i na chalupniky a domkriie. Ze soudnich spisri vlplyvh, Le
uiednici opravdunrisilndru5ili nevolnick6dom6cnosti,Ze Zensk6
vrchnosten3ti
dom6cnostibyly piedmdtemt6to snahy nerimErnEdaleko vic, nel dinil podil
donrdcnosti,v jejichZ dele strily a 2e na Zenypfipadal v prubdhudasuzvySujici
se podil z6niku dom6cnostia nucen6hoprodeje hospod6istvi.To je v souladu
s poznatkem,Ze se podil Zenskychdom5cnostiv daseznadndsniZovala i.e po
roce l59l uZ nebyl jejich vznik ve vdtii miie podnEcov6nani blizkosti
mdstskychtrhri. Tak6 je to spjato spoznatkem, Ze podinaje rokem 1654 byl
podil Zeriskychdom6cnostiovliviov6n tim, na jak6m panstvi se nach6zely,
nebot'pietrv6ni Zenskj,chdom6cnosti za(,alov rostouci miie z6viset na libovtli
konkr6tnich wchnostenskj'ch riiedniku, kteii mEli tuto zrileZitost na starosti.
Soudni ziunamy prozrazuji, Le za snahou vrchnostenskfch iriadri o z6nik
urditych dom6cnosti,obzvl6Stdtdch, vjejichZ dele stSly Zeny, st6ly zadasto
fiskalni motivy. To je v souladuse zji5tdnim,Ze podil ZensklchdomAcnostibyl
ni25i u daiovd vfnosn6jSichsedl6lcrineZ u domkdiri a chalupniki. Ze soudnich
spist t6Z vyplyv6, Le nejpozddjrna fsvitu 17. stoleti uZ fiady vykon6valy ndtlak
na Zeny stojici v dele dom6cnostinejen mezi sedl6ky, nybrl tak6 udomkiiri
a chalupniku a dokonce i mezi drobnou Slechtou.Jestli se rozsah tohoto tlaku
mrmo vrstvu sedl6kfi v dase zvEt5oval,nelze bohuZel ovEiit, protoLe je k
dispozici m6lo dochovanych soudnich spisri. Konednd drikazy svdddici
o ,7iskov6m" chov6ni ostatnichnevolnikri na irkor Zenskychhlav domiicnosti
pom6haji objasnit, jak bylo moln6, Ze vrchnostensk6 riiady m6ly tak
dalekos6hly vliv na mistni rodinn6 struktury. Druh6 nevolnictvi fungovalo
nejen prostiednictvim piim6ho dozoru vykon6van6ho feud6lnirni p6ny ajejich
uiedniky, nfbrZ tak6 na zrlkladdspolupr6cese samotnyminevolniky, kteii se
snaZilirluZit vrchnostensk6
moci pro vlastniridely.
39
IY. ZiryEr
Z vyzkumu chudfch spolednosti, at jiL v dneinim rozvojov6m svEt6 di
v evropsk6 minulosti, rryplyv6, 2e postaveni Len hraje stEZejni rilohu
v hospod6isk6mvjvoji, jmenovitd ve venkovskych oblastech.Piitom nevime
tem6i nic o postaveni i.en ve vychodnich d6stechevropsk6ho svEtadilu,ve
kter6m ve staletich pied industrializacineprob€hl ,,piechodke kapitalismu",
ktery nastal na z5'padE,nybrL intenzifrkace feud6lni moci, kter6 se dasto iik6
druh6 nevolnictvi. To piedstaluje znadnou mezeru v na5ich vddomostech,
nebot'jak n6kdy twdi ekonomov6i histonkov6, postaveniZen se zhor5ovalo
rustem trhu a naopak vjeho prospEchhr6lo udrZovini rodinn€ho hospodaieni
v r6mci tradidni netrZni sitd feud6lnich a obecnich instituci.
V tomto piispdvku jsme se snaZili ryhodnotit pfirodni, spoledenskoekonomick6 a institucion6lni dinitele, kter6 ovliviovaly situaci ien ve
venkovsk6 spolednosti, a to zkoum6nim postaveni Zen stojicich v dele
domdcnostidi drZitelek venkovskych usedlosti. I kdyl uzn|v|me, jde jen o
jeden moZnj' ukazatelpiileZitosti,kter6 ieny mdly, lze tvrdit, Ze m6me p6dn6
drivody povaZovattuto statistiku za indik6tor hospoddisklch a spoledenskych
moZnosti,ktere se i.enfrmnaskytaly.
VySlo najevo, Ze podil Zenskfch dom6cnostibyl mezi roky 1591 a1722
podle celoevropskj'chmdiitek velice nizky a Ze se naopak v prub€hu dasu
zmenSoval.V 16. stoleti byl vyskyt Zenskychdom6cnostiu domkriiri a chalupnikfi mnohem ry53i neZ usedl6lcu,aviak vpolovin6 17. stoleti uZ tento rozdil
prakticky zmizel. Odli5nosti mezi vesnicemi,Ze probihal tyZ proces'.zalimco
v z6vdru 16. stoleti se ve vesnicich,kde piibylo nejvic domkriifi a chalupnikri,
zry5oval potet nez6vislfch Zenskych dom6cnosti, v polovind stoleti sedmnSct6houZ bylo tyto moZnosti omezeny, adkoli tato vesnick6 vrstva nad6le
rostla. Zatimco podil Zenskyichdomiicnosti byl nadrile vy55f ve vesnicich
s vdt5im podilem domk6iri a chalupnikfi, rozdily mezi tdmito vesnicemia temi,
kde pievaZovali sedl6ci, se v prubdhu iasu zmen5ovaly.Podobnl plati, 2e
zatimco roku l59l podnEcovalablizkost m€stskj'ch trhi tvorbu Zenskj'ch
dom6cnosti,tento efekt se uZ vpolovind 17. stoleti neprojevoval.Na druh6
stranEjakoz6vaLnyfaktor ovliv[ujici podil Zenskychdom6cnostivystoupilopo
roce l65l konkr6tni panstvi,ke kter6mu dan6 vesnicepatiila. Mezi roky 1591
a 1722se podil Zenskj'chdom6cnostive vesnicichsevemicheech znadndsniZil
diniteli. Kvalitativni
a byl st6le rn6nd ovliviovin spoledenskoekonomickymi
prameny poukazuji na mechanismy,kter6 piivodily nizkou itrovei Zensk6
nez6vislostiv bdZnychmajetkovychpievodechv deskevenkovsk6spolednosti.
Nejpozddji rra podAtku 17. stoleti uZ mdli feud6lni p6ni ajejich fiednici
40
pravomocnafidit prodej jakehokoli nevolnickehohospod6istvia zasahovatdo
ioukromfch pievodri pridy jak zpdtnd, tak s ohledem na budoucnost. Ze
zinnami poiizenych fo.idlantskjrm vrchnostenskym soudem v*liv 6, v jakdm
podfu piipadri naiidili vrchnostensti riiednici Zensk6hlav6 dom6cnosti, aby se
v prubdhu urdit6 lhrity znow provdala, aby nasla dcefi maniela, di aby hospodaistviprodala,,schopn6muhospodriii"(rozumi se muzsk6mu).e6stedn6to bylo motivov6no snahou o maximalizaci piijmri; Zensk6dom6cnosti byly povazot.anyza daiov€ riziko itehdy, kdyZ Lenaproklzala,Ze tomu tak zatim neni.
Byl jest6 jeden mechanismus,kterym se uplatioval tlak na Zeny stojici v
Z pravomoci feud6lnihop6na zrusit hospod6istviveden6zedorn6cnosti.
dele
q?lyvala
pro
vesnick6spoledensfvi,sousedya muzsk6piibuzn6 moZnost,
nou
aby do tohoto procesuzas6hlive vlastni prospdch.vesnick6 spoledenstviaje.1ichrychtrifi a radni ryjadiovali racion6lni soukromf zirjem zfumoLndjsichvesnidanfi,kdyZ se snazili zbavit zchudlfch vdov, u kter'.fchbylo riziko, Ze nebudou s to unest cel6 biimd feud6lnichdriveka stitnich dani nebo kter6 by mohly
od svych sousedriz6dat chudinskouvypomoc. vdiitel6 azetov6 ud6vali Zeny
feud6lnjvrchnostijako ,peschopn6drzitelky" v naddji, ze je tak donuti hospod6istvi odprodat; zvytdlku chtdli tito muZi zajistit zaplacenidluhri di podilu
z dddictvi svych manZelek.Jini muzsti piibuzni udrivali Zeny jakoZto ,,neschopn6"v naddji, ze se zmocni vlidy nad hospoddistvim,pokud bude vdovd
naiizeno,aby je prodala. Plati tedy, Le obec, soused6i piibuzni vykreslovali
zenystojici v dele domicnosti feud6lnivrchnostijako ,,neschopn6',,
aby vl.uzili
pravomocifeudrilnihop6na pro vlastni ridely.Feudrilniriiednici mdli ziijem na
udrZovdnilegitimity soudu v odich bohatsichvenkovsklch sedl6kria na jejich
podpoie, protoZe ani ,,druh6nevolnictvi" nemohlo fungovat bez spoluprdce
samotnychnevolniku,jak dokazujeiada vyznamnj'chselskychpovstdni v
cech6chv prubdhu tohoto obdobi. Jakykori projev piiznd, kt;ri mohla
feudArni
spravaprokiizatz6mozndjSim,
vlivnym vesnidantima kter6 piitom neztendovaly
jeji pirjmy, bylo politicky lstivfm tihem.
Ze soudnichspisii lze rydist, Ze tenro
Inotiv ptisobil u iady rozhodnuti udin6nych feudalni vrchnosti
v konfliktech
mezi venkovskymi poddanymi, kter6 se netykaly piimo z6jmri
feudrilniho
panstua.;
nai'iditjakemukoli venkovsk6mupoddan6muprodathospod6istvi,
,..
.Pr6ro
xtere
piisluselofeuddlnimupanstvuv Cechdch.tedy zbavovalozenujeji
usedj3;,1 u *sito jeji domricnost.Byl to jen jeden rys ,,druh6honevolnictvi';,stejnd
ltf o je podil Zenskychdomdcnosti
jen jednim z ukazarehiudrivajicichpiilei1.*
zrtosti,
jez se zen6mnaskytaly.Avsak z kvantitativniho
a kvalitativnihopozndni
obsaZeneho
v tomto piispdvku vypljvri, Le toto feudrilni pr6vo, ktere bylo
piedmdtem manipulace vesnickeho spoledenstvi a jednotliv.ich sedlffi, piedstavovalo onen rozhodujici faktor, kterf stladoval postaveni Zen v desk6 venkovskd spolednosti na ilrovei niZ5i, neZ byla ta, kterou zaujimaly Zeny
v ostatnich oblastech Ewopy na pod6tku novovdku. At uZ byl vliv trht na
postaveni ien jalcfkoli, jak feudalni syst6m, tak vesnicke spoledenstvi
nevyrvrlLielypiizniv6 institucion6lni podminky, aby Leny mohly v6st vlastni
nezdvisledom6cnosti.
Z anglldtirryPleloiil Pavel Verei
BIBLIOGRAFIE
ANKARLoo,B-: ,,Agricultureand WomenosWork: Directionsof Changein the West, 1700
t900."Journalof FamilyHistoa' a Q979),s. I I l-120.
BE\NET'I,J. M.: ,,Historythat StandsStill: WomenosWork in the EuropeanPast."Feminist
Studies14(1988),pp.26983.
J. N.: ,,A SouthemFrenchVillage: The Inhabitantsof Montplaisantin 1644."In:
BTRABEN,
LASLETT,P. - WALL, R. (eds.): Household and Family in Past Time. Cambidge'.
UniversityPress,1972,s. 237-254.
Cambridge
Rodney
D.: ,,Widowsand the RussianSerf Community."ln: CLEMENTS,
B. E. BoHAc,
ENGEL,B. A. - WoRoBEc,C. D. (eds.):Russias llomen: Accommodation,
Resistance,
Transformation Berkeley,Los Angeles,Oxford: University of Califomia Press,1991, s.
s5-112.
BoSKovSKA,Nada: Dle RussischeFrau im 17. Jahrhunderr Koln, Weimar, Wien, Bcihlau
Verlag,1998.
C. B.: ,,Emigrationand HouseholdStrucfurein a Pornrguese
Parish,1850-1920."
BRET-rELL,
History'13(1988),s.33-37.
JournalofF-amily
GRoupFoRTHEHIsroRy oF PopuLATtoN
C1NIBRIDGE
ANDSoctALSTRUCTURE,
Household
ListingsAnalyses,RedBindersnos. l-29b Britain(CAMPOPB (B)), Red Bindersnos. l-5
(othercounrries)(cAMPoP B (OC)).
Markus: ,,Bohemiaafter the Thirty Years' War: Some Theseson Population
CERMAN,
Structure,
MamageandFamily.",rournalof Famill,Histor! 19(1994),s. 149-175.
CERVAN,Markus: ,,Proto-industrialisierungund Grundherrschaft.LcindlicheSozialstruhur,
Feudalismusand Proto-industriellesHeimgewerbein Nordbrihment'om 14. bis zum 18.
Jahrhundert(138I-1790)." PhDr.Diss.,UniversitdtWien, 1996.
CERIIIAN,Markus: ,,Gutshenschaft vor dem Weissen Berg." Zn Verschiirfung der
Erbuntertiinigkeitin Nordb<ihmen 1380 bis 1620;' In:
PETERS,J. (ed).:
Gutshelrschaftsgesellschdaften
int europciischenVergleich, Berlin: Akademie Verlag,
1997,s.91-111.
LINDSEY.
Charles- DuFFlN,Loma (eds):Il'omenand W'orkin PreindustrialEnglond.London:
CroomHelm,1985.
Clrnx, Alice. ll/orking life of ll'omenin the Seventeenth
Century.London, Routledge,1992;
l . r y d 6 n i1 9 1 9 .
CLtNttNrs,BarbaraEvans:,,Introduction:
Accommodation,
Transformation."
Resistance,
In:
CLEMENTS,
B. E. - ENGEL,B. A. - WoRoBEc, C. D. (eds.): Ru,rsla's ll'omen:
.4ccommodation,
Resistance,Transformation Berkeley,Los Angeles,Oxford: University
o f C a l i f o r n iP
a r e s s1, 9 9 1s, . 1 3 5 - 1 4 7 .
Dlrgletrt. Luc: ,,TheEvolving Household:The Caseof Lampernisse,
West Flanders."ln:
Welr, R. - RoBIN,J. - LASLETT,
P. (eds.):Family Forms in HistoricEurope.Cambridge:
CambridgeUniversityPress,1983,s.409- 420.
EoER,Franz: Geschlechterproportionund Arbeitsorganisationim Land Salzburg, 17. i,9.
Jahrhundert.Wien, Miinchen:Verlagfur Geschichte
und Politik a R. OldenbourgVerlag,
I 990.
Lur'ten,Josef So:ialge.schichte
des.4lters.Frankfurtam Main: SuhrkampVerlag,1990.
43
ENcel, Barbara Alperm: ,,Transformation versus Tradition." In:
Rrusiars Women:
Accommodation,Resistance,Transformation,In: ClevpNrs, B. E. - ENCEL,B. A. WoRoBEc,C. D. (eds.): Russia's ll'omen: Accommodation,Resistance,Transformation.
Berkeley,Los Angeles,Oxford:Universityof CalifomiaPress,1991,s. l-16.
FIalovA, L.: ,,Siatkov! vdk obyvatelstva
v 19.stoleti."In: PESEK,
Star6hoM6stapraZsk6ho
J.-LEDVTNKAV.(eds.):
ZenavddjindchPrahy.Praha:
ArchivhlavnihomdstaPrahy,1996,
s.175-184.
F0RovA,M. - ToMKovA, S.: ,,Nejstar3imatriky kostelasv. TomiiSena Mal6 Stran6."In:
PeSer, J. - LEDvNKA V. (eds.): Zena v ddjindch Prahy. Praha: Archiv hlawiho mdsta
Prahy,1996,s. 163-168.
Ench. ,,Das dltesteUrbar der HerrschaftReichenberg."Mitteilungen des Vereines
GIERACH,
desJeschkenJsergaues
18 (1924),s. l0i-1 14.
f)r Heimatkunde
Gt-BtxNpn,Ulrike. ,"Das Mensch" und ,,der Kerf'. Die Konstruktion von Geschlechtin
Unzuchtsverfahren
der Frihen Neuzeit( I 700 I760). Frankfurt,New York: Campus,1994.
GlelxxEn, Ulrike: ,,Das Gesamtgerichtder Herrschaft Schulenburgim 18. Jahrhundert.
Funktionsweise und Zugang von Frauen und Mdnnern." ln: PETERS,J. (ed.):
Gutsherrschaftals SozialesModell Miinchen: Oldenbourg,1995,s. 301-326.
GoLDBERc,P. J. P.: ,,FemaleLabour, Service and Marriage in the Late Medieval Urban
North."Nortlern History22 (1986),s. 18-38.
GneENB,William H.: EconometricAnalysis. 3rd edn. London: Prentice Hall International,
1997.
Gnullcg, Josef- ZptrLsoFER,Hermann:,,Lebensformen
und sozialeMuster in Siidbohmenin
16.und I 7. Jahrhundert."Ji hoieskl.-sbornik historiclgt(v tisku).
Gulltcxsott, Gay L.: Spinnersand lVeayersof Aulfay. Rural Industry in the SexualDivision
ofLabor in a French Village,1750-1850.
Cambridge:Cambridge
UniversityPress,1986.
HnrNel, John:,,TwoKindsof Pre-industrial
HouseholdFormationSystem."ln: ln: Well, R.
- RoBIN,J. - LASLETT,
P. (eds.):Family Forms in Historic Europe.Cambridge:Cambridge
UniversityPress,1983,s. 65-104.
Helrwlcs, Hermann:,,Friedlandvor 500 Jahren."Mitteilungendes Vereinesjilr Geschichte
derDeutschen
in Bdhmen43 (1905),s.357-428.
Hauvpl, Eugene:,,TheZadrugaas Process."ln: LASLETT,
P. - WALL,R. (eds.):Household
andFamily in Past Time,Cambridge:CambridgeUniversityPress,1972,s. 335-374.
HANAWALT,
Barbara,(ed.): Womenand lltork in Preirdustrial Europe. Bloomington:lndiana
UniversityPress,1986.
HawrLra, Walter.: ,,Die Urbare der Herrschaft Rerchenbergvon l59l und 1592."
Mitteilungen des Vereinesjilr Heimatkundedes Jeschken-lsergauers
27 (1933), s. 63-74,
2T (t933),s. t27-140,28(1934),s. 102-120,
28 (1934),s. 170-179.
HIrr, Bridget.: Ll/omen,Ilork and Sexual Politics in Eighteenth-CenturyEnglond, Oxford:
Blackwell,1989.
HocH, StevenL.: Serfdomand Social Control in Russia:Petrovskoe,a |'illage in Tambov.
ChicagoandLondon:Universityof ChicagoPress,I 986.
HRocH,Miroslav - PernAN,Josef:Das 17. Jahrhundert Krise der Feudalpesellschaft?
Hamburg:Hoffmannund Campe,1981.
44
HL;DSoN,Pat-LEE, W. R.: ,,Women,s Work and the Family Economy in Historical
HupsoN,P.-Lee, w. R. (eds.):lv'omentsllorkand theFamily Economy
Perspective,"ln:
in Historical Perspective.Manchester:ManchesterUniversity press,1990,s. 2-4g.
HuFToN,olwen.: ,,womenin History:Early Modem Europe."pastand present101 (19g3),
s. 125-141.
Jane:,,Female-Headed
Householdsin Early IndustrialBritain: The vanguard of
HLTMPHREYS,
LabourHistoryReview63 (1998),s. 3l-65.
theProletariat?"
Jane,- HonRrr-L,Sara:,,The origins and Expansionof the Male Breadwinner
HrrN,rpHREys,
Family: The case of the Nineteenth-centuryBritain," In: JANSSENs,
A. (ed.): The Riseand
Decline of the Male BreadwinnerFamily? cambidge: cambridge University press, 199g,
s.25-64.
Anna - wvczafsxt, Andrzej: ,,La femme et lr6conomie rurale en
izvDoRczyK-KAMLER,
Pologneaux XVIe et XVIIe siicles."ln: cnvecroccnr, s. (ed.):La donnanell'economn
.secc.xrII-xl'III. Prato: Istituto lnternazionaledi storia Economica,,F. Datini',. i990. s.
275-282.
Algelique: ,,TheRise and Decline of the Male BreadwinnerFamily? An overview
JA)',lssENS,
cf the Debate."ln: Jar,issENs,
A. (ed.): ,,The Riseand Declineof the Mite Breadwinner
Family" Cambridge:CambridgeUniversitypress,199g,s. l_24.
JEJEEBHoy,shireen J.: lf/omen"s Education, Autonomy, and Reproductive Behaviour;
Experiencefrom DevelopingCountries.Oxford: Clarendon,I995
KlteLtN, P6ter.,,womenHeadingHouseholdsin i6th and lTth century HungarianRural
Society."ln: cavactoccHr, S. (ed.): La donna nell'ecconomiasecc.Xlil-wilL prato:
IstltutoInternazionale
di StonaEconomica,'F.Datini", 1990,s. 293_300.
KTRTZER,
David L ,,EuropeanPeasantHouseholdStructure:Some Implicationsfrom a
Nineteenthcentury ltalian community." Journal of Family History z (lgi'l), s. 333-349.
Kr\ELsoN,Valerie A.: ,,Throughthe prism of witchcraft: Genderand Social change in
Seventeenth-Century
Muscory." ln: CleveNrs, B. E. _ ENGEL,
B. A. _ WoRoBEc,C. D.
(eds.1:Rnssras women; Accommodation,Resistance,Transformation,
Berkeley, Los
Angeles,Oxford:Universityof Califomiapress,1991,s. j4_94.
KL-rrrscu,christine.,,Household
p. - wnll,
and Family in Tuscanyin 142j." In: LAsLETT,
R. (eds.):Householdand Family in past Time.cambridge:cambridgeUniversitypress,
1972.s.26'7-282.
Kri:rte, Amost. Economy,Industry and sociery,
in Bohemiain the l Tth-l9rh Centuries.praha:
univerzitaKarlova,1991.
KoprcrovA, B. ,.ManZelsk6spory zen pozdniho stiedovdkuv protokolech
irstiednich
cirkevnich riiadri v Praze." rn: pEsEK,J. - LEDVTNKA
v. (eds.): Zena v ddjinach prahy.
Praha:Archiv hlavnihom€staprahy, 1996,s. 57-66.
Kleuz, P. ',zeny v trestndprivnichpiipadech pied mdstskym soudem
Star6ho M6sta
prazsk6ho
v letech1548-1560"
ln: Pesnr,J. - LEDVTNKA
v. (eds.):Zenav ddjindchprahy.
Praha:
Archivhlavnihomdstaprahy,1996,s. l0l-134.
KntEorr. Peter - MEDrcK, Hans - SCHLUMBoHM,Jirgen:
Industriarization before
Industrializqtion; Rursl Industry in the Genesisof Capiialisnr. cambndge: cambridge
Universitv
Press.198l.
des 15. Jahrhunderts."
IGzeNbr, T.: ,,PragerFrauentestamente
In: PrSrr, J. - LEDVINMV.
Praha'.
Archiv
hlavnihomEstaPrahy, t996, s. 69-80
(eds): Zena v ddjinachPrahy.
of
t}re
The
History
Family." ln: Leslert, P. - WALL,R. (eds.):
Peter:
L.A.sLETT,
,,Introduction:
Householdand Family in PastTime.Cambridge:CambridgeUniversityPress'1972,s. l90.
LEE.W. R.: ,,WomenosWork and the Family: Some DemographicImplicationsof GenderGermany."In: HuosoN, Pat -LEE'w
Specific Rural Work Pattemsin Nineteenth-Century
R. (eds.): lYomen'sWork and the Family Economyin Historical Perspective.Manchester:
LlniversityPress,1990,s. 50-75.
Manchester
MencHrNt, Antoine. ,,Poverty,the Life Cycle of the Householdand FemaleLife Coursern
J. - HENDERSoN,
R. (eds.):Poor Womenand
Corsica."ln: HeNopnsol.l,
Eighteenth-Century
Childrenin the EuropeanPosf.London: Routledge,1994,s.225-250.
Maun, Eduard:,.Vrchnostia poddaniza tiicetilet6v6lky."Folia historicabohemica8 ( 1985),
s.241-264.
McINTosH, Terence: urban decline in early modern Germanl': schwcibischHall and its
region,1650-t750.ChapelHill, London:Universif ofNorth CarolinaPress,1997
und
Hans:Webenund 1berlebenin Laichingen,1650-1900Grittingen:Vandenhoek
MEDTCK,
Ruprecht,1996.
auf die
und Friihindustnalisierung
von Urbanisierung
Michael:,,Auswirkungen
MITTERAUER,
Raumes."ln: CONZE,W. (ed.):
an Beispielendes osterreichischen
Familienverfassung
der Fanrilie in der NeuzeitEuropas.Stultgarl:Emst Klett Verlag, 1976,s.
Sozialgeschichte
53-146.
Michael: ,.'Als Adam grub und Eva spam...'. Geschlechtsspezifische
MITTERAUER.
B.
Arbeitsteilung in vonndustneller Zeit." ln: Bot-ocNpsE-LeUcHTENMULLER,
M. (eds.): Frauen-Arbeitswelten.Zur historischen Genesegegenwcirtiger
MITTERAUER.
1993,s. 17-42Probleme,Wien: Verlagfi.irGesellschaftskntik,
Mo1s, Roger.:Introductiona la dimographie historiquedes villes d"Europedu XIVe .ticcle'3
de Louvain,1954-1956.
Universitaires
vols.Louvain:Publications
und
Monika: ,,'Hat ermeldetesWaib mich angefallen':Genchtsherrschaft
MOMMERTZ,
um
Schoppenstuhl
an den Brandenburger
in Rechtshilfeanfragen
drirflicheSozialkontrolle
in
1600. Ein Werkstattbericht."In: PETERS,J. (ed.): Gutsherrschaftgesellschaften
Vergleich,
Berlin:AkademieVerlag,1997,s 343-358
europtiischen
in a CorporateSociety:WiiLrttemberg
Ocr1-vrE,Sheilagh:,,Womenand Proto-Industrialisation
s llork and the
In: HuosoN,P. -LEE,W. R. (eds.):Woment
WoollenWeaving1590-1760."
Press,
Universtry
Manchester
Manchester:
Historical
Perspective.
in
Economy
Family
1 9 9 0s, . 7 6 - 1 0 3 .
Ocn.vrE, Sheitagh:,,Women'sWork and EconomicDevelopment:A German lndustrial
countryside,l5ti0-1740."M. A. diss.Universityof chicago, 1993.Pod tirilem women's
Workand EconomicDevelopment.Oxford: Oxford University Press.1999(v tisku).
OC6vrp, Sheilagh:,,StateCorporatismand ProtoJndustry: The ll'ilrttemberg Black F-orest,
I580-1797." Cambridge:CambridgeUniversityPress,1997.
V. (eds.):
PArrovA, H. ,,Zenyve stiedovdklkchbemichrejstiicich."ln: PsSEr,J. - LEDVTNKA
47-5
6.
I
996,
s.
hlavniho
m6sta
Prahy,
Archiv
r
ahy.
Praha.
v
P
ddj
inach
hena
46
Valerij. ,rWomen in the Economy of the Medieval Russian Village."
PERKHAVKo,
kr:
CAvAcroccHr,S. (ed.): La donna nell.ecconomiasecc.XIil_W\il. Prato:
Istituto
Internazronale
di StoriaEconomica,,F.
Datini", 1990,s. 377_3g1.
Jiii, - LEDVTNKA,
v6clav (eds):hena v ddjinachprahy. sbornik piispdvku z konference
PESEK,
Archiw hl. m. Prahy a Nadacepro gender studies,praha:univerzita Kartova, r996.
rvy: women llrorkersand the Industrial Revolution,1750-lgs0. London: Virago,
PTNCHBECK,
1981,lst edition1930.
Vladimirl Cesluipoddanski nemovitostv pozemkorichknihach I6. a I7.
PRocHAzKA,
stoleti.
Praha;Academia,1963.
Nataliya L.: ,,women in the Medieval RussianFamily of the Tenth through
PLTSHKAREVA,
Fifteenthcenturies."rn: cleprNrs, B. E. - ENcEL,B. A. - wononec, c. D. (eds.):
Russia's women: Accommodation,Resistance,Transformation Berketey, Los
Angeles,
Oxford:Universityof Califomiapress,1991, s. 29_43.
Nataliya L: ,,The Russianwomen and her property and Legal Status:was
PUSHKARE'A,
the
XW century a Tuming point?" rn: cev^croccsr, S. (ed.):La donna nill Qcconomia
secc.
ruI-xwII.
Prato: Istituto Irtemazionaledi storia Economica,,F. Datini", 1990, s. 597_
604.
RrcHARDs,
E.: ,,women in the British Economysinceabout 1700:An Interpretation:"Hisrory
59 (1974),pp.331-57.
R.EDL,B: ,,sudidkaAnna Hubkovi z cemdic." In: p'sex, J. - LED'TNKA
y. (eds.):zena v
ddjinachPrahy. Praha:Archiv hlavnihomEstaprahy, 1996,s. 135_144.
SABEAN,
David: Property, production and Family in Neckarhausen,r700-rg70. cambridge,
Cambridge
Universitypress,1990.
sArrsoNo*cz, Henryk - Meczex, Antoni: ,,Feudarismand capitalism:
A Barance of
changesin East-centralEurope."In: sAMsoNowtcz,H. - Maczer, A. - BuRKE p.
, (eds.):
East-CentralEuropein Transition.cambridge,cambridge university press,
r9g5, s. 6-23.
srEGLERscHMrDr,
Jrim: ,,Socialand EconomicLandscapes."
In: ocrr-vre,s. (ed.):Germany:
New social and EconomicHistory, vol. Il; 1630-1g00.London:Edward
Arnold, 1996,s.
"1- 3 8 .
l
ScHLdcL,R: Bauern, Krieg und Staat.OberbayerischeBauernwirtschaft
undfrilhmoderner
Staatim 17.Jahrhundert Gdttingen:Vandenhoekund Ruprecht,l9gg.
SCHLUMBoHM,
Jixgen:Lebensltiufe,Familien, Hr)fe. Gottingen:Vandenhoekund Ruprecht,
t994
SoMMER,Johann Gottfried: Das Kr)nigrech Brihmen statistischtopographisch
dargestelt.
Prag:***, l833ff.
SrArxi oelnsrNi nncHrv LrroMERrcE,pobodka
D6din (SoA D6din), Fond Rodinny archiv
CIam-Gallasi, Historickrisbirka(HS).
SrArN'ioslastNi nncHtv Lrrol"cRrce, Sbirka.Farn
i matrilcy.
srArNi oKREsNiancnrv LrseREc,Archiv
MdstaLiberce(SokA Liberec,AM Liberec).
srArNi usr[EDNi ARCHTv
PRAHA(suA), soupispoddanychpodle viry I65r (Sppy), Berni
rula J 654 (BR), Terezianskykatasrr 1722 (iK)'.
,
rrEFANovA,Dana.
,,Die Erbschaftspraxis,das Ausgedingeund das phdnomender ,,zweiten
Leibeigenschaft"in den nordbdhmischenDtirfenider
HerrschaftFrjdlant. Ein Beitrag zur
(1650 1700)."In: EDER,F. X. EinfluBnahmen
Existenzder Familieunderobrigkeitlicher
p. _ LANDSTETNT*I
e. 1"d..;, wiener Ll7ger der sozialges.chichte^._Themen
FELDBAUER,
s.225.
Perspektiven Vermittlungen,Vienna, Cologneand Weimar: Biihlau Verlag, |99.|,
241.
in B<ihmen:
Hermann:,,Alter und Generationenbeziehungen
SrnrenOvA, Dana- ZEITLHOFER,
J. EHMER,
1650-1759:"
Ddrfer
nord- und siidbrihmischer
Zur Ausgedingstruktur
1,
Osterreich'
und
in Deutschland
Gurscnr'ren,f. 1eas.;:Alter und Generationenbeziehungen
1998(v tisku)'
Wien: Verlagfiir Gesellschaftskritik,
SummarY
W O M E N A N D , , S E C O N DS E R F D O M " I N B O H E M I A A T T H E
B E G I N N I N GO F M O D E R N A G E
The contribution deals with the position of women on the estatesof
Frydlant and Liberec between l59l and 1722. The authorshave selectedthe
numberof femaleheadshiprate as an index of this position.Comparedwith the
Trr-lv.Louise.A.-ScoTT,JoanWallach:Women,ll/orkandtheFamilyNewYork:Holt,
rest of Europe the figure was very low and it further decreasedover the time.
RinehartandWinston,1978.
Originally it was higher among cottagers than big farmers, but later the
In:
David E.: ,,The Statusof widows in Sixteenth-centuryRural castile'"
VASSBERC,
disappeared,although the group of small farmers increased. The
H E N D E R S o N , J . - W A L L , R . ( e d s . ) : P o o r W o m e n a n d C h i l d r e n i n t h e E u r o p e a n P a s t . difference
onginally higher number of female-headedholdings living close to towns
London:Routledge,1994,s 180-195.
historique
ddmographie
de
Annales
Society."
English
Alone
in
wer-1, Richard:,,women
Oound to specific forms of subsistence)disappearedas well. Qualitative
( 1 9 8 1 )s,. 3 0 3 - 3 1 7 .
(court files) prove that the above-mentioned
specificdevelopmentwas a
sources
An
welr-. Richard: ,,Does owning Real Properry lnfluence the Form of the Household?
an
increased
intervention
into
of
of
the
lordship
the farmersoholdings,
result
P. (eds'):Family
Examplefrom Rural west Flanders."ln: wel-1, R. - RosrN,J. LASLETT,
to
the
number
as they were
1983,
s
379-408.
limit
of
female-headed
holdings
Press,
designed
Formi in HistoricEurope.Cambridge:CambridgeUniversity
1500in
S_chlesren
Bauem
und
pay
obrigkeit
unstable
and
less
able
to
feudal
fees.
The
village
society (the
widerstand:
und
considered
Matthias:,,Disziplinierung
WEBER,
-Gutsherrschaftgesellschaften
im europriischenvergleich.
1700." ln: PETERS,J. (ed.):
relatives)
exploited this strategyused by the lordship to its own
community,
Berlin:AkademieVerlag,1997's.419-438
benefit(e.g.,to acquirea holding or a heritage).Not eventhe ,,secondserfdom"
dteci souboryz vlzkumn6ho
FAMILIENGESCHICHTE,
zuR EURopAISCHEN
WIENERDATEBANK
couidwork without a cooperationbetweenserfsand feudals.
Strukturenin Bdhmen"(WDEF/SSB)'
projektu,,soziale
Merry E: ,,PaltryPeddlersor EssentialMerchants?Women in the DistributeTrades
WIESNER,
in EariyModemNuremberg."SixteenthCenturyJournal12 (1981)'pp 3-13'
Merry E.: Il',orkinglYomenin RenaissanceGermany.New Brunswick.NJ: Rutgers
WTESNER,
UniversityPress,1986.
B.
B. E. - ENGEL,
ln: CLEMENTS,
andResistance."
woRoBEC,christinew.: ,,Accommodation
A.-woRoBEC,C'D'(eds'):Rlssja,sL/'onten.'Accommodation,Resistance,
1991,s'
TransformationBerkeley,Los Angeles,oxford: Universityof Califomia Press,
t'7-29.