„Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech

Transkript

8
Srpen 2006 - Výsledky realizace „Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2005
Zkvalitnění předpovědního povodňového systému
Zlepšení předpovědního povodňového systému pro tok Labe představuje v uplynulém tříletém období rozhodující akci. Jak na vnitrostátní úrovni, tak i v rámci nadnárodní spolupráce byly dále zkvalitněny hydrologické systémy pro předpovídání povodní. Na přítocích
byla zmodernizována a rozšířena síť vodoměrných stanic. Jako
významná platforma poskytování informací se jak v České republice, tak i v Sasku prosadil a doposud osvědčil zejména internet.
Prodloužením doby předpovědí na české straně pro proﬁl Ústí n. L.
na 48 hodin bylo možno prodloužit předpověď pro vodoměrnou
stanici Drážďany na 60 hodin. Tato skutečnost a další prohloubení
spolupráce a výměny odborných informací mezi povodňovými centrálami v České republice a Sasku představují rozhodující přínos
pro naplnění této části Akčního plánu. Kromě toho byl vytvořen
hydrodynamický model na předpovídání vodních stavů (WAVOS)
v říčním úseku Labe od Ústí n. L. po Zollenspieker. S jeho zavedením do běžného provozu se počítá koncem roku 2006.
Realizace doporučení ke zlepšení povodňových zabezpečovacích a záchranných prací
a preventivní opatření ohrožených subjektů
V hodnoceném období byly v členských státech MKOL podniknuty
intenzivní kroky k tomu, aby se na základě stávajících nebo novelizovaných legislativních předpisů stala povodňová ochrana
nedílnou součástí systému prevence pro zabezpečení veřejného
pořádku a bezpečnosti a ochrany zdraví a života. K posílení vlastní
prevence byly vypracovány státní koncepce povodňové ochrany
a mapy povodňových rizik, které byly poskytnuty také ohroženým
obcím. Na komunální úrovni se zpracovávají povodňové plány,
které se obracejí také na občany a podniky. V rámci školení členů
povodňových komisí, resp. pracovníků organizací zodpovědných
za zabezpečovací a záchranné práce se rozšiřuje aktuální stav
vědomostí o využití a účinku opatření povodňové ochrany. K vyhodnocení účinnosti navrhovaných opatření a jejich ekonomické
efektivnosti jsou využívány matematické modely.
Realizace doporučení ke zlepšení informovanosti veřejnosti
a ke zvýšení povědomí o nebezpečí povodní
V České republice byl vyvinut a zpřístupněn rozsáhlý internetový
informační systém v gesci Ministerstva zemědělství a Ministerstva
životního prostředí. Tento informační systém je v pěti jazycích
(rovněž v němčině a angličtině) a představuje pro všechny zainteresované občany, úřady a podniky (včetně sousedních států)
významný zdroj informací. Při povodni na jaře 2006 dostál všem
odborným požadavkům a setkal se v celém povodí Labe s vysokým
uznáním.
V Německu informují zodpovědné úřady prostřednictvím vlastních
publikací, hromadných sdělovacích prostředků a internetu o aktuálním vývoji prevence a varování před povodněmi, přičemž i zde
je pozornost zaměřena především na internetové systémy.
Česká republika
Informační systém veřejné správy – VODA (www.voda.mze.cz)
Internetová aplikace ČHMÚ „Hlásná a předpovědní povodňová
služba“ (http://hydro.chmi.cz/ips_ihc4)
Spolková republika Německo
Sasko (www.umwelt.sachsen.de/lfug)
Sasko-Anhaltsko (www.mlu.sachsen-anhalt.de; www.Ihw-Isa.de)
Durynsko (www.tlug-jena.de/newwq/index.html)
Braniborsko (www.mluv.brandenburg.de)
Dolní Sasko (www.nlwkn.niedersachsen.de)
Šlesvicko-Holštýnsko (www.wassersh.de)
orgány vodní a plavební správy SRN
(www.bafg.de, www.wsa-magdeburg.de)
Výsledky realizace
„Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“
v letech 2003 – 2005
Cíle činnosti Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) byly při
jejím založení v roce 1990 zaměřeny především na zlepšování jakosti vody v povodí Labe a na snahu o dosažení ekosystému, který
bude co možná nejbližší přírodnímu stavu. Od poloviny devadesátých let je velká pozornost věnována také otázkám povodňové ochrany. Význam této problematiky podtrhuje rozsah škod způsobených
v Evropě velkým počtem povodňových událostí v posledním desetiletí na velkých tocích, které potvrdily nezbytnost mezinárodní spolupráce pro účinnou organizaci povodňové ochrany.
V povodí Labe, které se z více než 99 % nachází na území České
republiky a Spolkové republiky Německo (tab. 1), vytvořila MKOL
dobrý odborný i politický základ pro česko-německou spolupráci
v této oblasti. Aktivity MKOL byly zaměřeny nejprve na analýzy vzniku povodní, strategii povodňové ochrany a zmapování stávající úrovně povodňové ochrany v povodí Labe. Výsledky těchto prací potvrzují, že povodním sice nelze zabránit, ale že vhodnými opatřeními
je možné výrazně snížit způsobené škody. Proto byl v rámci MKOL
v červenci 2002 připraven „Akční plán povodňové ochrany v povodí
Labe“, do kterého byly dodatečně promítnuty poznatky a zkušenosti
získané při extrémní povodni v srpnu 2002 a který byl poté MKOL
v říjnu 2003 schválen.
Akční plán je významným nástrojem přeshraničního a vnitrostátního
managementu povodňových rizik na toku Labe obsahujícím komplexní soubor opatření, kterými jsou
opatření podporující přirozenou retenci vody na ploše povodí, ve
vodních útvarech povrchových vod a údolních nivách,
rozsáhlejší prevence v záplavových územích, jako je prevence
v oblasti využívání pozemků, řízené výstavby, usměrňování chování lidí a rizik,
Tab. 1: Povodí Labe
Závěry
Plocha: 148 268 km
Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe MKOL z 24. 10. 2003
uložil členským státům pro první bilanční období 2003 – 2005
řadu obsáhlých úkolů. V České republice i v Německu se na jeho
realizaci pracovalo velmi intenzivně, a to jak na vnitrostátní, tak
i na nadnárodní úrovni. Zejména je třeba vyzdvihnout zkvalitnění
a prohloubení předpovědí povodní na mezinárodní úrovni, které se již velmi osvědčilo při povodni na jaře 2006. Díky práci
MKOL se navíc podařilo do procesu zlepšování prevence před
povodněmi a do povodňové ochrany zapojit veřejnost, výzkum
a nevládní organizace, a tím zvýšit přijatelnost nezbytných
opatření ze strany společnosti. Zachování retenčních prostor, jejich zvětšení a zlepšení jejich ekologické kvality také ve smyslu
Rámcové směrnice EU pro vodní politiku si vyžádá další úsilí
v oblasti technické povodňové ochrany. Posílení vlastní prevence
musí jít ruku v ruce s příslušnými nabídkami informací a školení.
V tomto smyslu se osvědčily internetové platformy, jejichž další
rozvoj by měl být i nadále podporován.
V následujících letech se bude nutné více zaměřit na realizaci
přípravných metodicko-koncepčních prací, ale i prací územního plánování, přičemž hlavní pozornost bude patřit zachování a rozšíření
retenčních prostor podél Labe a jeho významných přítoků.
z toho:
2
49 933 km
2
(33,68 %)
Nmecko
97 175 km
2
(65,54 %)
Rakousko
921 km
2
(0,62 %)
239 km
2
(0,16 %)
eská republika
Polsko
V srpnu 2006 vydala MKOL První zprávu o plnění „Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2005, ve
které jsou podrobněji zpracována dosud realizovaná opatření. Tato
zpráva je k dispozici na internetových stránkách MKOL. Další zpráva bude vypracována k bilančnímu termínu 31. 12. 2008.
Vydavatel: Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)
Internationale Kommission zum Schutz der Elbe (IKSE)
Fürstenwallstraße 20
39104 Magdeburg
Tel.: +49 391 400 03-0
Poštovní adresa:
Fax: +49 391 400 03-11
Postfach 1647/1648
E-mail: [email protected]
39006 Magdeburg
Internet: www.ikse-mkol.org
1
Sr pen 2006 - Výsledky realizace „Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2005
technická povodňová ochrana, zabezpečená především ochrannými hrázemi, uzavíracími objekty, zkapacitněním koryt vodních
toků, retenčními a údolními nádržemi,
opatření nestrukturálního charakteru, jako jsou hlásné a předpovědní povodňové systémy, povodňové prohlídky a činnosti
prováděné podle povodňových plánů.
Opatření preventivní povodňové ochrany by měla napomáhat k dosažení dobrého ekologického stavu / potenciálu vodních toků v souladu s Rámcovou směrnicí ES pro vodní politiku, zejména vhodným
využitím a zapojením údolních niv.
Akční plán zahrnuje úseky Horního a Středního Labe (tab. 2) a dolní
úseky jeho hlavních přítoků (Vltavy, Ohře, Černého Halštrovu, Mulde, Sály a Havoly – obr. 1). Dolní Labe (slapový úsek Labe) není
v Akčním plánu obsažen, protože zde jsou průtoky a vodní stavy
ovlivňovány přílivem a odlivem Severního moře a bouřlivými přílivy.
Ochrana Dolního Labe tvoří navíc součást systému ochrany pobřeží
a ochrany před přílivy ze Severního moře.
Tab. 2: Rozdělení Labe
Rozdlení
Labe
Horní Labe
Stední Labe
Dolní Labe
Labe celkem
Úseky Labe
pramen Labe po zámek
Hirschstein
zámek Hirschstein po jez
Geesthacht
jez Geesthacht po ústí do
Severního moe
(hranice s moem)
pramen Labe po ústí do
Severního moe
Délka Labe
[km]
Plocha povodí
[km2]
463
54 170
489
80 843
142
13 255
1 094
148 268
V letech 2003 – 2005 bylo u hlavních témat
analýza povodňových rizik,
hlásný a předpovědní povodňový systém a
opatření ke zlepšení retenčních účinků a opatření technické
povodňové ochrany
dosaženo významných výsledků, resp. došlo k posunu na strategické úrovni. Zapojení nevládních organizací a řešení relevantních
výzkumných projektů na evropské a národní úrovni rozhodujícím
způsobem přispěly k transparentnosti jednotlivých akcí a k integraci
současného stavu znalostí.
Mezinárodní komise pro ochranu Labe
Internationale Kommission zum Schutz der Elbe
Délka toku eky Labe: 1 094,3 km
z toho:
eská republika
Nmecko
367,3 km
(33,6 %)
727,0 km*
(66,4 %)
Poet obyvatel: 24,52 mil.
z toho:
* od levého břehu u Schöny
eská republika
5,95 mil.
(24,3 %)
Nmecko
18,50 mil.
(75,4 %)
Rakousko
0,05 mil.
(0,2 %)
Polsko
0,02 mil.
(0,1 %)
V následujícím textu jsou v souhrnu uvedeny výsledky, kterých
bylo dosaženo v uplynulých třech
letech. Podrobnější informace
jsou obsaženy v První zprávě
o plnění „Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“
v letech 2003 – 2005.
První zpráva o plnění
„Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“
v letech 2003 - 2005
Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe Elbe Labe
2
Tab. 3: Publikace MKOL k tématu povodňové ochrany
Strategie povodové ochrany v povodí Labe
Souhrn analýz hydrologických aspekt vzniku povodní a
jejich pedpovdi na Labi a jeho hlavních pítocích Vltav,
Ohi, erném Halštrovu, Mulde, Sále a Havole
Zmapování stávající úrovn povodové ochrany
v povodí Labe
Akní plán povodové ochrany v povodí Labe
7
Opatření technické povodňové ochrany
1998
2000
2001
Opatření v České republice se ve sledovaném období soustředila
na horní tok Labe, kde byla realizována významná opatření povodňové ochrany v Pardubicích a v Hradci Králové (tab. 8). Další opatření s lokálním významem pro povodňovou ochranu byla provedena
příslušnými orgány v Praze, Lovosicích a v Ústí n. L.
Tab. 6: Sanační program „Hráze na Labi“ po jez Geesthacht v období
do roku 2015 v Německu
Délka ochranných hrází [km]
Ochranné hráze vyžadující rekonstrukci [km]
stav k 1. 1. 1991, upraveno k 1. 1. 2006
2004
První zpráva o plnní „Akního plánu povodové ochrany
v povodí Labe“ v letech 2003 - 2005
2006
985,8
Rekonstrukce ochranných hrází provedená
v letech 1991 – 2002
Ochranné hráze vyžadující rekonstrukci [km]
stav k 1. 1. 2003
Rekonstrukce ochranných hrází provedená
v letech 2003 – 2005
Plánované rekonstrukce ochranných hrází
2006 – 2010
2011 – 2015
2006 – 2015
2003
Dokumentace povodn v srpnu 2002 v povodí Labe
1 299,2
Hlavní náplní technické povodňové ochrany v Německu byly sanační práce na ochranných hrázích podél Labe v délce 985,8 km.
V hodnoceném období bylo zrekonstruováno 241,4 km hrází, z nichž
část byla poškozena při srpnové povodni 2002 (tab. 6 a 7).
km
mil. EUR
197,0
151,6
788,8
241,4
228,2
345,5
182,8
528,3
353,7
207,8
561,5
Tab. 7: Speciﬁcké zemské sanační programy „Hráze na Labi“ do roku 2015 v Německu (stav k 31. 12. 2005)
Spolková zem
Sasko
Sasko-Anhaltsko
Braniborsko
Dolní Sasko
MeklenburskoPední Pomoansko
ŠlesvickoHolštýnsko
Délka ochranných hrází [km]
147,0
589,0
203,9
230,0
125,5
3,8
Ochranné hráze vyžadující
rekonstrukci [km]
stav k 1. 1. 1991,
upraveno k 1. 1. 2006
127,8
482,3
105,9
172,0
94,0
3,8
Rekonstrukce ochranných hrází
provedená:
1991 – 2002
provedená:
2003 – 2005
provedená:
1991 – 2005
plánovaná:
2006 – 2010
plánovaná:
2011 – 2015
plánovaná:
2006 – 2015
km
mil.
EUR
4,7
4,0
km
mil.
EUR
km
mil.
EUR
km
mil.
EUR
km
mil.
EUR
km
mil.
EUR
47,2
44,1
48,9
25,5
59,9
40,8
36,3
37,2
0
0
171,3
149,3
14,0
15,0
24,3
30,8
25,5
17,9
2,2
3,6
218,5
193,4
62,9
40,5
84,2
71,6
61,8
55,1
2,2
3,6
4,1
+29,0*
8,8
+29,0*
11,6
+11,5*
15,6
+11,5*
35,9
45,6
186,5
156,2
32,4
40,6
56,9
89,8
32,2
19,0
1,6
2,5
64,0
83,2
77,3
76,1
10,6
17,5
30,9
31,0
0
0
0
0
99,9
128,8
263,8
232,3
43,0
58,1
87,8
120,8
32,2
19,0
1,6
2,5
* V rámci Naléhavého programu 2005 byla zlepšena stabilita ochranných hrází v délce 29 km.
Tab. 8: Přehled investičních opatření realizovaných v České republice v rámci programu Prevence před povodněmi na Labi a na dolním úseku Ohře
Finanní
náklady
[mil. K]
Termín
výstavby
Labe, Pardubice, protipovodová hráz, pravý beh, Brozany - Cihelna
22,179
10/02 – 12/05
Labe
Labe, Pardubice, protipovodová ochrana, pravý beh, Cihelna - železniní
most
45,704
02/04 – 06/06*
Povodí Labe, s. p.
Labe
Labe, Pardubice, protipovodová ochrana, pravý beh, Brozany - Ráby
14,725
06/05 – 12/06*
4.
Povodí Labe, s. p.
Labe
Labe, Pardubice, protipovodová ochrana, levý beh
51,206
08/05 – 12/06*
5.
Povodí Labe, s. p.
Labe
Labe, Pardubice, prohrábka koryta, jez - Louná
69,163
07/05 – 12/06*
33,437
10/05 – 12/06*
41,679
09/05 – 12/06*
.
Investor
Název
vodního toku
1.
Povodí Labe, s. p.
Labe
2.
Povodí Labe, s. p.
3.
Úel opatení
6.
Povodí Labe, s. p.
Labe
Labe, Hradec Králové-Pedmice, zvýšení protipovodové ochrany
msta
7.
Povodí Labe, s. p.
Labe
VD Les Království, zvýšení ochranné funkce nádrže
8.
Povodí Ohe, s. p.
Ohe
VD Nechranice, rekonstrukce bezpenostního pelivu
30
2002/2004
9.
Povodí Ohe, s. p.
Ohe
VD Nechranice, technická opatení návodního líce
35
2004/2005
Celkem
343,093
Obr. 1: Povodí významných přítoků Labe (zdroj: BfG, ČHMÚ, MKOL)
* Akce ještě neni stavebně dokončena.
4
5
Požadavky na technická zařízení s látkami ohrožujícími jakost vody
v oblastech ohrožených povodněmi
V hodnoceném období probíhaly intenzivní práce k této problematice. V roce 2004 byla schválena přepracovaná verze „Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe“, který upravuje
systematické předávání informací v případě havarijního znečištění
vod v povodí Labe. Vedle toho byl dokončen vývoj Poplachového modelu Labe, s jehož pomocí lze provádět výpočty šíření vlny
znečišťujících látek v Labi a poskytovat tyto informace zodpovědným orgánům ležícím níže na toku. V současné době se v souvislosti s aktualizací již zpracovaných podkladových materiálů pro
oblasti ohrožené povodněmi připravuje inventarizace technických
zařízení s látkami ohrožujícími jakost vody a starých zátěží.
Studie k obnově bývalých záplavových ploch a vytvoření dalších retenčních prostor
Tento záměr je významnou odbornou součástí realizace nezbytných opatření povodňové ochrany na německém úseku Labe.
Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) v italské
Ispře prozkoumalo za účasti německých spolkových zemí potenciální lokality k vybudování manipulovatelných poldrů, včetně
zpracování názorných scénářů vlivu těchto poldrů na průběh povodní na Labi. Pomocí modelu LISFLOOD (obr. 7), který vyvinulo
JRC, bude možno provádět výpočty celkem 97 možných scénářů
Geesthacht
WGE
Ehr 14.03.06
0
20
40 km
S
Neu Bleckede
říční kilometr 546,0 554,0 - 60 ha
retenční plochy
lokality s možností oddálení
ochranné hráze
150 říční kilometr
Wittenberge
ha
450
Oberluch Roßlau
Klietznick
Labe
400
(dokončeno v roce 2005)
Havola
Hemsendorf
říční kilometr 198,0
390 ha
Tanger
Ohre
350
Gatzer Bergdeich
(Vockerode)
Zwethau
Magdeburg
300
250
Sachau-Priesitz
sev. od obce Pülswerda
říční kilometr 149,5
8 ha
Wittenberg
200
Sála
Dessau
Černý
Halštrov
Pülswerda - Kamitz
Mulde
Torgau
Grenzbach - Proschwitz
150
Polbitz
Weßnig - Schiffmühlenhaus
Obr. 5: Mapa hloubek vody v záplavovém území pro oblast okolí města Riesa (zdroj: SMUL)
Obr. 6:
Sandau-jih
Hohenwarthe
Dömitz
500
Legenda
Lödderitzer Forst
pod Akenem
Sandau-sever
Lenzen (Böser Ort)
550
Hitzacker
Obr. 4: Mapa rizika s údaji o zranitelnosti záplavového území v pilotní oblasti Litoměřicko pro rozliv Q100 (stoletý průtok)
(zdroj: VÚV - VaV/650/5/02)
na vybraných lokalitách včetně jejich účinku. Tento model bude
v polovině roku 2007 předán spolkovým zemím pro další plánované projekty na výstavbu manipulovatelných poldrů a jejich řízení
(tab. 5). Posun trasy hrází dále od toku je plánován zejména
v Sasku a Sasku-Anhaltsku. Momentálně je zde podrobeno bližšímu
průzkumu 21 lokalit (obr. 6). Začátkem roku 2005 byl dokončen první
větší posun trasy hráze v lokalitě Oberluch Roßlau, čímž vznikla
retenční plocha o velikosti 135 ha.
Köllitsch
100
Zehren
Döbeltitz - Kranichau
Dröschkau - Ammelgosswitz
Drážďany
Mühlberg (Borschütz)
50
SPOLKOVÁ REPUBLIKA
NĚMECKO
státní hranice
0
ČESKÁ
REPUBLIKA
Lokality s možností posunu trasy ochranných hrází na toku Labe v Německu (zdroj: Wassergütestelle Elbe)
6
Tab. 5: Lokality na Labi v Německu, kde lze zřídit manipulovatelné
odlehčovací poldry
Spolková
zem
Lokalita
(. km Labe)
Nünchritz
(dosud bez
jasného doporuení)
(102,5)
Aussig
(123 – 126)
Sasko
Pedpokládané
záplavové
území
[ha]
Pedpokládaný
retenní
Poznámka
objem
[mil. m3]
varianty
644/471
varianty
8,2/6,1
405
16,2
Dautzschen
(160 – 165)
852
34,1
Dommitzsch
(171,5 – 173)
326
8
cca 1 700
44,3
(20,3+24,0)
SaskoAxien-Mauken
Anhaltsko (181 – 185)
Obr. 7: Příklad zobrazení digitálního modelu reliéfu s vysokým rozlišením
využívaného modelem LISFLOOD (zdroj: JRC Ispra, data z podniku
LHW Sasko-Anhaltsko)
3
prtoný
poldr
Plnění zásad ke zvýšení retenčního účinku povodí
Jak v České republice, tak i v Německu byly v hodnoceném období dále rozpracovány politické a odborné základy ke zlepšení
retenčního účinku krajiny. V České republice jsou opatření ke zvýšení
retenčního účinku nedílnou součástí procesu implementace Rámcové směrnice EU pro vodní politiku. Ve spolkových zemích v Německu
dále pokračovala realizace opatření v oblasti zemědělství a lesního
hospodářství zaměřená na zlepšení retenčního účinku jak u orné
půdy, tak i u lesních porostů. K vodohospodářským opatřením, která
přispívají ke zlepšení retence, patří také výstavba retenčních nádrží
v Sasku a v Sasku-Anhaltsku, plánování poldrů, posun trasy hrází
dále od toku a zamokření cca 1 300 ha rašelinišť v MeklenburskuPředním Pomořansku.
Povodí Vltavy, s. p.
Obr. 2: Revitalizace řeky Blanice v úseku pod obcí Oseky (Šumava)
2 dílí
poldry
Plnění zásad k vymezení, vyhlášení a využívání záplavových území
Studie o vlivu velkých údolních nádrží na Vltavě, Ohři a Sále na průběh povodní na Labi
Pro průběh povodní na Labi má velký význam přítok vody z Vltavy a
Ohře. V rámci grantového projektu, na kterém se podílely zodpovědné
české instituce, byl zkoumán vliv a dosah účinku údolních nádrží Lipno a Orlík na Vltavě a nádrže Nechranice na Ohři. Analýzy ukázaly,
že údolní nádrže na Vltavě dosahují nejvyššího ochranného účinku
v oblasti povodní s dobou opakování 10 až 20 let, nádrž Nechranice
dokonce i nad tuto dobu opakování. To se jednoznačně prokázalo i
při povodni na jaře 2006, kdy díky tomu nedošlo k většímu ohrožení
Prahy a kdy se také podařilo zabránit souběhu kulminačních průtoků
z Vltavy, Labe a Ohře. V případě povodní s rychlým nárůstem
průtoku a při snaze udržet v Praze průběh neškodných průtoků pro
stanovená časová období se mohou naplnit retenční prostory už
v počáteční fázi povodně. Po dosažení maximální hladiny je již odtok nekontrolovatelný. Z tohoto pohledu má zásadní význam pro rozhodování prodloužení předpovědí přítoků do nádrží a dosažení co
největší délky a spolehlivosti předpovědí, aby bylo možno včas začít
s povodňovým řízením.
Odpovídající výsledky k účinku údolních nádrží na Sále budou k dispozici koncem roku 2006.
V České republice i v Německu byly ve sledovaném období dále
upřesňovány legislativní předpisy o záplavových územích, příp.
došlo k jejich intenzivní realizaci. V české části povodí Labe jsou
záplavová území vymezena podél téměř 60 % všech významných vodních toků a stanovena podél cca 50 % délky těchto toků
(tab. 4). Cílem správců vodních toků v České republice je do konce
roku 2008 vymezit záplavová území na všech významných vodních
tocích (tzn. cca 70 – 75 % délky vodních toků).
V německých spolkových zemích v povodí Labe byly učiněny
další kroky k vymezení záplavových území. V Sasku, SaskuAnhaltsku, Braniborsku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku
bylo prozatím vymezeno 245 882 ha jako záplavové území. Novela spolkového zákona o hospodaření s vodou (WHG) stanovuje, že
významná záplavová území musí být vymezena do roku 2010, tzn.
že do tohoto termínu musí být ukončeny veškeré odborné a administrativní práce.
Tab. 4: Stav vymezování záplavových území v povodí Labe v České republice k 31. 12. 2005
Délka
významných
vodních tok
[km]
Vymezená
[km]
[%]
Labe
3 564
1 638
46
1 054
30
Vltava
4 745
3 705
78
3 613
76
Ohe
2 291
886
39
639
28
10 600
6 229
59
5 306
50
Správce
toku
Celkem
Záplavová území
Stanovená
[km]
[%]
4500
4000
3500
Q [m3.s-1]
3000
2500
2000
M. Simon
1500
Obr. 3: Labe u obce Apollensdorf pod městem Wittenberg/L. (ř. km 224) za povodně 7. března 1999 při průtoku 1 900 m3.s-1 ve vodoměrné stanici Wittenberg/L.
1890-2002 Simulovaná ada bez pehrad
1000
1890-2002 Simulovaná ada s pehradami
Studie ke zjišťování povodňových rizik a škod
500
0
0
10
20
30
40
50
60
Doba opakování N [roky]
Obr. 8: Čáry opakování ročních maximálních průtoků, Labe v Děčíně (zdroj: ČHMÚ - VaV/650/6/03)
70
80
90
100
Zjišťování povodňových rizik a potenciálů povodňových škod patří
k základním prvkům moderní povodňové ochrany / managementu
povodňových rizik, a je proto předmětem aktuálních výzkumných
prací v České republice i v Německu. Metody, které byly v rámci
těchto projektů vyvinuty a aplikovány, byly prezentovány a diskutovány na dvou seminářích MKOL. Vysoká odborná úroveň
prací v pilotních oblastech v České republice a v německých spol-
kových zemích ležících na Labi, ale i dosažený stav v rámci projektu ELLA, který je součástí programu INTERREG III B, jsou
významnými prvky pro vybudování rozsáhlé povodňové prevence a slouží navíc jako základ pro vymezení a stanovení priorit
konkrétních opatření na ochranu před povodněmi. Na obr. 4 a 5
je znázorněn příklad výsledků zpracovaných pro pilotní oblast
Litoměřicko a pro oblast okolí města Riesa.

„Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech

Transkript

Podobné dokumenty

Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe

Výsledky realizace v letech 2006 – 2008 (informační list)

Vítejte na Labské stezce

ZEMĚ ŽIVITELKA České Budějovice STYL a KABO Brno

Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod

Obsah - ELSA