Starobulharští levharti a ne byzantští lvi jsou zobrazováni na

Oh ive ni pr a bulha r t i le opa r di- ba r sove a n e byza nt t i lvi j sou
vyobrazeni na kamennych reliefech ze Stare Zagory
Ivan Tanev Ivanov
http://protobulgarians.com - Stranka o Prabulharech. Jazyk, p vod, d jiny a
nabo enstvi ve statich, knihach a hudb
Sta byla zve ejn na na pate narodni v decke konferenci Od regionalniho k narodnimu
etnologie, poznani kraje a muzejni innost , 5.-6. za i 2011 ve m st Polski Tarambe a
bude vydana ve specialnim sborniku.
P elo il: Nikolaj Nikolov, 11.11.2011
P t st edov kych kamennych desek z m sta Stara Zagora jsou nejen
zname a uznavane odborniky, ale i pova ovane za jedny z
nejzajimav j ich a velmi cen nych archeologickych nalez v Bulharsku a
Evrop (Obretenov, 1976, str.88-90). Prvni ty i desky byly nalezeny roku
1907 severn 1,5 km od jednoho z vrch Stare Zagory (Filov; 1924,
str.11-12). Vrcholek je znam pod nazvem Ajazmo zasv ceny sv. Teodoru
Tironovi (Tangarov, 2001, str. 223-230; Ilkov, 2004, str. 3; Stojanova,
2001, str. 210-216; Alexandrov, 1992, str.10; CDIA fond 420, odd.2,3;
To ev 1935, str. 43). Jedna z desek zobrazuje zvi e nekriticky ozna ene
za lva (obr. 1). Dal i t i zobrazuji grifona, dvouhlaveho orla a dva pavy.
Pata deska je s vyobrazenim lvice s malym lvi kem (obr. 2) byla nalezena
roku 1957 asi 300 metr zapadn od stejneho vrcholu (Nikolov, str.575576). Ne nahodou se toto vyobrazeni stalo zakladnim prvkem erbu m sta
Stara Zagora. Mezi odborniky p evlada nazor, e plastiky jsou vytvo eny
ve stejnem asovem rozhrani mistni vytvarnou dilnou z na ervenaleho
deskoviteho materialu, ktery se nachazi pouze v omezenem mist severn
od Stare Zagory.
Nemalo d le itym faktem je, e v ech p t unikatnich relief bylo
nalezeno v bezprost edni blizkosti tzv. Ajazma sv. Teodora Tirona,
posvatneho vrchu, pod kterym bylo vystav no m sto Augusta Trajana,
pozd j i Beroe Boruj Eski Zagra
eleznik Stara Zagora. Na samem
vrcholu byval le ivy pramen a chram ji od dob Trak a do na ich dn .
Po mnoho v k a do dne ni doby je sv tc v svatek Todor v den slaven
jako hlavni svatek m sta a samotny sv tec je duchovnim patronem m sta
(Tangarov, 2001, str. 223-230; Ilkov, 2004, str.3; Stojanova, 2001, str.
210-216; Alexandrov, 1992, str.10; CDIA fond 420; To ev, 1935, str.43).
Od davnych v k je p edavana legenda, e na vrcholu Ajazma (op tovn )
pok til patriarcha Fotij kni ete Borise-Michaila i s jeho rodinou za
zprost edkovani mistniho bulharskeho bojara Colja, ktery p ijal k est od
byzantskych zajatc , kte i vyle ili jeho dceru Teodoru (Vaklinov, Predanie;
I.D.V, 1884:1). V dosahu n kolika kilometr kolem posvatneho vrcholu
byly odhaleny zaklady esti kla ter a dvou velikych pevnosti. Jedna z
nich ( elezna vrata, Demir chan) dala obrozenecke jmeno m stu
( eleznik), jmeno nejstar i ulice m sta ( elezna vrata), chrani zname
horske udoli
(
- Sidera) zapadni hranici Tervelovi oblasti
Zagora (Zlatarski, 1934, str. 167-187; Petrov, Gjuzelev, 1978, str. 400413; Rajna Kjaginja, Autobiografie, str. 79; Poije, 2005, str. 337-356;
Voaleri, 2005, str. 345; Ivanov, 2010)
Obr . 1 Vyobr a ze n i ( 1 ) oh ive n y le opa r d na k a m e n ne de sce ze St a r e Za gor y ( 9 .
st .) ( 2 ) oh ive ny ba r s n a podnose z m ist a Bol a j a Anik ovsk a j a , m st o Pe r m
(Vol sk e Bu lh a r sk o, 7 . 8 . st .) a ( 3 ) le v n a st n br a na I t a r , m st o Ba bylon
(rok 575 p.n.l.)
Ma se ji za potvrzene (Ivanov, 2007, str. 434-438), e nedaleko
Starozagorskeho Ajazma se nachazi i m ste ko Potuka (tj. starobulharsky
bitka), kde se narodil znamy bulharsky sv tec Michail Vojin (9. stol.),
ktery se stal p edobrazem epickeho ruskeho bohatyra Michaila Potyka.
V bulharske historicke nauce vladne nazorova rozdilnost ve vztahu k
datovani a etnicke p islu nosti vyhla enych starozagorskych relief . 14.
b ezna 1964 byla emitovana bulharska po tovna znamka s islem 1495,
od B. Angelu eva a St. Kan eva v rozsahu 20 tis. kus . Znamka zobrazuje
lvice se lvi kem, reliefni desku ze Stare Zagory (8. a 10. stol.) . Proti
tomu jsou v expozicich regionalniho historickeho muzea ve Stare Zago e a
NAI Sofia jsou reliefy datovany na konec 9. a po . 12. stoleti. Jsou tedy
p ijimany za vytvory byzantske koly. Tento nazor je v ak dokumentovan
pouze ve statich mistnich starozagorskych historik (Jakov, 1979, str. 2329; Jankov, 2001, str. 85-88), ktere p edstavuji reliefy nalezene nedaleko
Stare Zagory jako dila z doby Alexia I. Komnina (v letech 1081-1118) a
Jana II. Komnina (z doby 1118-1143). Nazory odbornik k otazce
datovani jsou v ak zcela odli ne.
V padesatych letech minuleho stoleti vladla teze prof. Bogdana Filova
(Filov, 1924, str. 11-12), e starozagorske plastiky je mo no datovat do
obdobi 8. 9. stoleti a jsou spojovany s prabulharskym p edk es anskym
svatyni v m st Beroe. Ve svem akademickem vyzkumu kultury a um ni
Prvniho bulharskeho statu K. Mavrodinov spojuje styl a motiv
starozagorskych desek s podobnymi kamennymi plastikami z oblasti
Prespa a Ochridu z doby Samoila (997-1014) a datuje je na konec 9. a
po atek 10. stoleti (Mavrodinov, 1959, str. 88-90, str.215-219). Stejnou
dataci potvrzuje S. Vaklinov (Vaklinov, 1977, str.236-237) a auto i
noveho vydani D jiny Bulharska, 1981, str. 432. Toto datovani je
p ijimano i akad. Vasilem Gjuzelevem, ktery spojuje starozagorske desky
s prvnim desetiletim pok t ni Bulharska a velkou vystavbou kostel a
kla ter v dob kni ete Borise (Gjuzelev, 1969, str. 147). Podle autora to
byl sam kni e Boris, ktery dal stav t v Beroe katedralni chram a kla terni
budovy kolem n ho. To mohou byt i vy e uvedene nalezy kla ter v okoli
starozagorskeho Ajazma.
Obr. 2 Zobrazeni (1) panter na ran byzantske mozaice z m st a H e r a cle a
Lyncestis (4.- 5. st.), (2) krmici bars na kamenne desce ze Stare Zagory (9.st.) a
k r m ici ba r s n a st ibr n ych podnose ch z udoli e k y Ka m a , Vol sk e Bu lha r sk o (8.9.st.) (Smirnov, 1909; Kyzlasov, 1994, str. 267- 268). Na prvnim obrazku je
za chova n a pe r spe k t iva n a dr uhe a t e t im j e v dom n a r u e na pe r spe k t iva
t ypick a pr o pr a bu lha r sk e vyt va r n e um n i.
Vy e citovani auto i jsou nejv t imi odborniky na kulturu a um ni
Prvniho bulharskeho carstvi a v ichni bez vyjimky za azuji starozagorske
plastiky k socha skemu um ni Prvniho bulharskeho carstvi na hranici mezi
pohanskym obdobim a po atkem doby k es anske (9.-10.st.).
V p ede le na i publikaci (Ivanov, Minkova, 2008, str. 177-184) se
ukazuje shoda mezi starozagorskymi reliefy s jednou nov nalezenou
svatyni z m sta Novi Pazar datovane do 9. stoleti (je identicka s t mi z
Nove Zagory!) i s vyobrazenimi na podnosech z Vol skeho Bulharska
datovane do obdobi 9. 10. (obr. 3). Na rozdill od klasickych eckoimskych vyobrazeni v realistickem stylu pou ivaji straozagorske reliefy
dekorativni plochy styl zobrazeni s naru enim t etiho rozm ru v prostoru
p i zobrazovani zvi at t lo z profilu, obli ej en face a antropomorfni
zp sob zobrazeni obli eje zvi ete (obr. 2). Z t chto udaj je vyvozovan
zav r, e reliefy mohou byt spojovany s kulturnimi tradicemi Prvniho
bulharskeho carstvi na hranici mezi pohanstvim a epochou k es anskou.
V teto stati p edstavujeme dva dodate ne argumenty o podobnem
datovani starozagorskych relief . Jednim z argument
je zobrazeni
dvouhlaveho orla a druhym je rozli eni druhu zvi ete (lev nebo
panter/bars), zobrazovane na starozagorskych reliefech. Skute n fyzicky
vzhled tohoto zvi ete (plocha tva , ostre u i, dlouhy krk s h ivou podobne
ko ske!) jej odli uje od ostatnich druh z rodu ko kovitych elem (lev,
tygr, panter, rys, puma, jaguar a dal i) a v podstat se shoduje s ran
st edov kym p i kaspickym oh ivenym barsem.
Ozna eni bars (ze staroiranskeho pars) se vztahuje k dalno
vyhynule jihokaspicke ko kovite elm , ktera se vyskytovala v poho i
severn od Teheranu, kde vladne subtropicke klima. P edstavu o vzhledu
tohoto druhu zvi ete poskytuji vyobrazeni na st ibrnych podnosech z
Vol sko-Kamskeho Bulharska obr. 1 a 2. Podle V. Be evlieva (Be evliev,
1979, str. 227-229) nejcharakteristi t j i zvla tnosti p ikaspickeho barse
je vyskyt male h ivy ko skeho typu osrst ni v zadni asti krku, podobne
ko ske h iv u koni. Takovou h ivu maji barsove ze starozagorskych
relief a podnosy z Vol skeho Bulharska (obr. 1 a 2). Podle V. Be evlieva
prav tato barsova zvla tnost m e vysv tlit vychozi iranske ozna eni
tohoto zvi ete, proto e v iranskych jazycich bars znamena h iva . V
osetin tin
a tali tin
barc znamena oh iveny , co
vychazi ze
staroiranskeho a sankritskeho slova vrcha
h iva (Dobrev, Dobreva,
2001, str. 108).
Obr. 3 Stejne vyobrazeni grifona (1) na kamenne desce ze Stare Zagory (9. st.),
( 2 ) sva t yn z Nove Zagor y ( ?) a ( 3 ) sva t yn z mista Novy Pazar (9. st.).
Klasicky oh iveny bars je totemovym zvi etem iranskeho naroda
Bersyl , ktery je arabskymi kronika i pova ovan za jeden ze t i
bulharskych kmen spole n s Esegely a Bolgy. R. Ra ev pi e, e v
prabulharskych nekropolich Devnja-1 a Devnja-3 jsou poh beni Bulha i i
Bersilove (Ra ev, 2008, str. 243). Je uznavano, e velkokni e Boris (852889 +893) nosil jmeno barse (Ra ev, 2008, str. 264). Asi neni nahodne,
e se setkavame s reliefnimi zobrazenimi bars
u starozagorskeho
Ajazma, kde podle legendy byl (znovu) pok t n kni e Boris
Bars.
Podobne je tomu i se jmenem bulharskeho panovnika Persiana (836-852)
od parse i u Paris as-Saklabi (Paris-Boris)
mistni obyvatel Vol skeho
Bulharska, p ekladatel arabskeho cestovatele Ibn-Fadlana. Persiana je
ive bulharske enske jmeno i v dne ni Makedonii.
P i svem prvnim vstupu do St edni Asie (6.stol.) p ebiraji rani Turkyte
mistni nazev pars od mistnich Iranc , jak bude z ejme z ni e uvedenych
p iklad . U ivaji potur eny vyraz (irbis) pro ozna eni v ech mo nych
druh ko kovitych elem lv , tygr a panter v Centralni Asii. Nap iklad
sn ny tygr z Altaje je mistnimi obyvateli nazyvan irbisem . V erbech
n kolika sou asnych stat a m st teto oblasti byva vlo en panter, ktery v
soudobych turkickych jazycich se stejn tak nazyva irbisem . Mongolsky
a turkitsky vyraz z iran tiny pars se p em nil na *bars-lan, ze ktereho
vychazi zname panturtitske a mongolske ozna eni pro lva
arslan
(pobulhar t ne do podoby aslan) (Slavova, 2009, str. 115-133). V
soudobe ture tin ozna eni pars znamena panter .
Panter je druhem divoke ko ky, odli ny od davneho oh iveneho barse
a ma sve praindoevropske ozna eni *prd se svymi zastupci staroindicky
pr d ku (prdakuh), sogdijsky pwr nk, pa tunsky
ng, novopersky
palang, staro ecky
rdo-s;
rdalo-s zde ze starobulharskeho pardus
(Buslaev, 1861), toto jsou v echna zna eni pro pantera .
Na rozdil od lva a pantera je oh iveny bars zcela neznamy a cizi pro
ran k es ansky a pozdn byzantsky um lecky projev, velmi asto se v ak
setkavame s timto tvorem u ran bulharskych vyobrazenich a grafitech.
Podle Zarko drakova ( drakov, 2008, str. 295-301) jsou bars, jelen a
had (drak) t i nej ast ji zobrazovani tvorove v pohanskem Bulharsku. Lev
a panter se nachazi asto v ran k es anskych vyobrazenich nap iklad
mozaiky z m sta Heraclea Lyncestis nedaleko m sta Bitola, dne ni
Makedonie (z 5. stol. obr. 2)
Obr. 4 Zobrazeni dvouhlaveho orla (1) Sumer a Akad (3800 let p.n.l.), (2)
Ch e t it sk a i e ( 1 9 0 0 - 125 0 le t p.n .l.) ,( 3 ) e r b a r m e n sk e dyn a st ie M a m ik oj a n ( v
letech 330- 772), (4)kamenna deska ze Stare Zagory (9.stol.), (5) erb panovnika
Michaila VIII. (r. 1224- 1 2 8 2 ) za k la da t e l dyna st ie Pa le olog .
V d sledku byzantske nadvlady, se terminologie a symbolika Prvniho
bulharskeho carstvi vyznamn prom nila po obnov bulharske statnosti. V
pohanskem Bulharsku je vyznam k es an synonymem pro byzantince,
nep itele a lev je symbolem Byzance. Prav proto jezdec na Madarskem
reliefu zabiji lva, posvatnym zvi etem Bulhar je v te dob
bars/panter a
je u ivan jako symbol fyzicke sily a vit zstvi. V dobach Druheho
bulharskeho statu a zejmena v obdobi obrozeneckem se prosadil byzatsky
a evropsky vliv a v tomto okam iku se lev stava symbolem sily a statnosti
misto barse/pantera.
Druhy argument dovolujici datovani starozagorskych relief je deska
s dvouhlavym orlem. P vod tohoto mytologickeho p edobrazu je v
Mezopotamii, kde roku 3800 p . n. l. je dvouhlavy orel symbolem
sumersko-akadskeho boha Ninurta, syna boha Enlila. Mnohokrate se s
timto vyobrazenim setkavame v kultu e Chetitske ve vychodni asti Male
Asie v obdobi let 1900-1250 p . n. l. Podobny dvouhlavy mytologicky
ptak, nazyvany Gandaberunda nebo jen Berunda je u ivan v
hinduistickem nabo entsvi a vyobrazovan v hinduistickych chramech. V
obdobi let 330
772 slou i dvouhlavy orel jako erb panovnickeho rodu
Mamikonjan , zpravujici armenska uzemi kolem Taronu, Sasunu,
Bagrevandu a dal ich. Nasledujici dv etapy v roz i ovani tohoto symbolu
nemohou mit vyznam pro umist ni na starozagorskych reliefech. Ve 12.
stoleti se dvouhlavy orel dostava do erbu seld uckeho sultanatu v Male
Asii. Je t pozd ji byzantsky cisa Michail VIII. (1224-1282) p ijima
dvouhlaveho orla do erbu posledni Byzantske dynastie Paleolog . O n co
pozd ji vstupuje korunovany dvouhlavy orel do Evropy a dostava se do
znaku n kolika evropskych monarchii.
Obr. 5. Ra n k e s a nsk e vyobr a ze n i pa v pij icich n e k t a r , ( 1 ) k a m e n ne
desky z Kavkazske Albanie (kolem roku 450) a (2) kamenna deska ze stare
Zagory (9. stol.).
Z vy e uvedeneho historickeho p ehledu vyplyva, e a do doby
cisa e Michaila VIII. byl dvouhlavy orel symbolem lokalnim, znamym
pouze vymezenemu okruhu narod v oblasti ji niho Kavkazu a byl zcela
neznamy v Male Asii, Konstantinoli, Balkan a v Evrop . Z toho plyne, e
starozagorske reliefy nemohly byt zhotoveny v dobach byzantske
nadvlady nad Bulharskem, proto e dvouhlavy orel byl zcela neznamym
v hlavnich oblastech tehdej i Byzance! \jediny realn mo ny zp sob
uplatn ni tohoto symbolu v Trakii a Beroe je dosidlenim velkeho mno stvi
armenskeho obyvatelstva na Balkan.
Skute n roku 755 nechava cisa Konstantin V. Kopronin (742-775)
osidlit okoli m st Odrin a Filipopol Armenci a Sy any, pro zaji t ni hranice
s Bulharskem. Roku 755 nasledujici cisa Lev IV. Chazar (775-780)
p esidluje na hranici s Bulharskem je t dal ich 150 tisic armenskych a
syrskych monofyzit . Prav tito Armenci jejich p imi potomci mohli do
oblasti Beroe p inest symbol dvouhlaveho orla. Jako d kazem nam mohou
poslou it dva spole ne detaily armenskeho a starozagorskeho
zobrazovani. Ve v ech vyobrazenich
sumerskoakadskych, chetitskych,
hinduistickych, seld uckych, pozdn byzantskych a evropskych (obr. 4) ma
dvouhlavy orel dva samostatne krky a ka dy nese jednu hlavu. Jedin u
armenskych a starozagorskych vyobrazenich ma orel jeden krk zakon eny
dv ma hlavami. Mimo to jsou na erbu Paleolog a od nich odvozenych
evropskych vyobrazeni ob hlavy orla korunovany a t eti koruna byva nad
nimi (obr. 4) Na starozagorskych a armenskych vyobrazenich jsou orli
hlavy hole. D vodem m e byt to, e armen ti Mamikonjanove byli
vasalove a ne suverenni samovladci.
Vy e uvedene vysv tleni vyu iti symbolu dvouhlaveho orla na
starozagorskych reliefech uzavira horni hranici jejich zhotoveni. Tato
hranice je vymezena obdobim 50-100 let po zmi ovanem p esidleni
Armen (r. 778) a odtr enim tohoto symbolu z armenske literatury (r.
772). To znamena, e jde o obdobi poloviny 9. Stoleni tj. na hranici mezi
pohanskou a k es anskou epochu Bulharska. To vysv tluje originalni styl
starozagorskych relief , kde ran k es anske symboly jsou idke proti
mno stvi pohanskych prvk
bars /panter , grifon , prabulharskych stop
a dal ich.
Pavi, zejmena pavi pijici nektar (symbol p ijeti k es anske viry) jsou
zakladem ran
k es anskym symbolem spole n
s holubem, rybou,
kotvou, lodi, stromem ivota, bo im jehn tem a dal imi. Vy e uvedene
vysv tleni a datovani starozagorskych relief je podpo eno i neuv itelnou
shodou mezi starozagorskou deskou zobrazujici ran k es anske sceny
s pavy, pijicimi nektar a ran k es anskym reliefem z oblasti Kavkazu (ob.
5).
Starozagorske reliefy p edstavuji synkreticke um ni s prvky
prabulharskeho, starobulharskeho a pravd podobn armenskeho um ni.
Tyto zav ry podporuji tvrzeni o ran bulharskem charakteru a bulharske
p islu nosti unikat
evropskeho um ni starozagorskych relief . Je
pravd podobne, e tyto reliefy byly vyu ity jako katedralni vyzdoba,
zhotovena v dobach kni ete Borise na vrchu starozagorskeho Ajazma.
Velky
po et
kamennych
desek
nalezenych
na
vrcholu
starozagorskeho Ajazma ma vysokou um leckou hodnotu, svym
vyobrazenim prabulharskych oh ivanych bars , co lze pova ovat za
d kaz u asti kni ete Borise na d le ite udalosti konane na tomto mist .
V tomto smyslu jsou tyto plastiky p imym d kazem pravdivosti legendy o
(znovu) pok t ni kni ete Borise na tomto mist . Za t chto okolnosti se
stava starozagorskeho Ajzma nejposvatn j i misto Bulharska a vyhodni
Evropy, ze ktereho zapo alo jejich pok t ni.
Literarni prameny:
Alexantrov N.,
, Stara Zagora/, 1992, str. 10;
Be evliev V.,
, Sofia, 1979.
.
59-61, str. 227-229
Buslaev F. I.,
. oskva, 1861
Vaklinov D.,
.
.
Vaklinov S.,
. VI-XI.
Vydav.
. Sofia, 1977, str. 236-237
Voaleri P.,
.
XVIII XIX
.
. Vydav. Kama. 2005, str. 345
Gjuzelev V.,
. Vydav.
. Sofia,
1969, str. 147
Dobrev, P., Dobreva M.
.
. Sofia, 2001, str. 108
drakov Z.,
. (redakce Vasil Gjuzelev a dal i).
.
.
. umen, 8-11. 05. 2008, Svazek
odbornik
Bulharska,
Universita
umen
. V deckovyzkumne centrum byzantologie, Vydav. Abagar,
Veliko Trnovo, 2009, str. 295-301
Zlatarsky V.,
.
. II.
(1018 1187).
(I
.
1934; II. fototyp vydav.,
, Sofia 1972,
redakce Dimitar Angelov), str. 167-187.
I.D.V.,
, 1884, Sofia. 1.
Ivanov I. ., Sv. Michail Vojin, Potuka a m sto Stara Zagora. v
k es anske kultu e st edov keho Bulharska. Materialy Narodni v decke
konference, umen 2-4. kv ten 2007 u p ile itosti 1100 vyro i umrti Sv.
Kni ete Borise-Michaila (v letech 835-907). BAV, Narodni archeologicky
institut s muzeem, filialka umen, Vyd. "Faber", Veliko Trnovo, str. 434438
Ivanov I. T.,
.
"
". Regoinalni historicke muzeum Stara Zagora, r.
2010
Ivanov, Minkova:
. Zpravodaj Starozagorskeho historickeho muzea,
dil III., 2008, str. 177-184 - [
.
,
.
.
.
III. 2008, . 177184]
Ilkov D.,
, 1908 .,
.
.
.
,
BAV, 1981, str. 432
Kyzlasov R.,
oskva, 1994, str 267-268.
Mavrodinov K.,
. 2,
.
. 2004, str. 3
, Vydav.
,
(
), Sofia, 1959, str. 88-90, str. 215
219, obr.
243-253 a cit. liter.
Nikolov D., IAI, XX, obr. 2, str. 575-576
Obretenov Al., redakce
, vydav. BAV, Institut um leckeho poznani, Sofia, r. 1976, str.
88-90
Petrov P., Gjuzelev V.,
, Dil 1.
Nauka a um ni, Sofia, 1978, str. 400-413
Poie S., Dopis Dr. Poie Georgrafickemu sdru eni Pa i e, obsahujici
popis akce Eski Zaara (Bulharsko), Psano roku 1859, 6. ervence v mist
Eski Zaara, Dopis byl publikovan ve francouz tin
v Buletinu
Geografickeho sdru eni Pa i e. V za i roku 1895, dil 18., str. 145-179.
Bulharsky p eklad dopisu byl publikovan v knize: Piere Voaleri, Mezi
dv ma sv ty, Bulha i v Rumelii, 18.
19. stoleti. Zkoumani d jin
bulharskeho obrozeni a d jiny Stare Zagory, Vydav. Kama, 2005, str.
337-356.
Raina Knjaginja,
i
i
,
. Vydalo
h
i
,
oskva, 1877, p eklad do bulhar tiny, vydav.
, Sofia,
1986, str. 79, poznamka 4
Ra ev R.,
VII - IX
, vydalo IK
"
", Sofia, 2008, str. 243, 264
Slavova T.,
, Eslavistica Complutense, 2009, str. 9, 115-133. .
.
Eslavistica Complutense. 2009, 9 115-133
Smirnov R.,
, Sankt Peterburg, 1909, tab. XIII,
XCII
Stojanova Iv., Kulturn -historicka hodnota parku
Ajazmo
Materialy jubilejni konfernce ke 160. vyro i mitropolity Metodie Kuseva ,
Sofia, 2001, str. 210 -216
Tangarov J.,
. Materialy jubilejni
konfernce ke 160. vyro i mitropolity Metodie Kuseva , Sofia, 2001, str.
223-230
To ev An.,
, Sofia, 1935, str. 43.
Filov B.,
, Sofia, 1924, str 11-12,
tabulka II., ada 1 a 2
420, .
. 2,
.3
Jankov D.,
,
,
, :
, Stara Zagora, 1979, str. 23-29
Jankov D.,
Vezni. 2001,
8, str. 85-88.
Filov B., Geschichte der bulg. Kunst, tabulky 8
.
.
,b
; 9a,b
LONG-MANED PROBULGARIAN BARSES, NOT BYZANTINE LIONS, ARE
DEPICTED ON THE FAMOUS STONE RELIEVES FROM STARA ZAGORA,
BULGARIA
Ivan Tanev Ivanov
The renowned Stara Zagora stone relieves are found in the close
proximity of the Saint Theodore Tyron Ayazmo Peak, near Stara
Zagoracity, Bulgaria, where, according to the legend the Bulgarian ruler
Boris (the Bars) was baptized. The main artistic features of the relieves
(portrayal of the type body in profile face in En Face ; resemblance of
wood-carving technique; anthropoid faces of animals; absence of depth
and disturbance of perspective) fully adhere to the unique artistic
particularities of the early Bulgarian art from Pliska, Madara etc. Due to
their artistic virtues and originality they are obligatory included in the
medieval Eastern Europe art studies. Although most specialists date them
in IX-X century and emphase their origin in the First Bulgarian kingdom,
there is still authors that maintain their belonging to the Byzantine
Christian art of XI-XII c. The origin and ethnic belonging of the Stara
Zagora stone relieves are here investigated using a broader and
contemporal point of view. Using images from archeological findings from
ancient Volga Bulgaria, dated in VIII-IX c., it is emphasised for the first
time that long-maned Protobulgarian barses, not Byzantine lions, are
depicted on relieves. Second, the presence of two-headed yeagle on the
relives renders important clue for their dating as for long time this symbol
was known only within a small area south of Caucaus until its adoption by
the Byzantine emperor Michael V
Palaiologos (1224 - 1282). Thus, the
presence of two-headed yeagle on the relieves is explained by the
massive settlement of Armenian population along the Bulgarian-Byzantine
border in Thrace by the time (755 and 778) when noble Armenian family
of Mamikonians still used this symbol as their coat of arms. The new data
and considerations support dating of relieves at the edge of paganism and
Christianity in Bulgaria, i.e., at the end of IX and beginning of X c. The
relieves were possibly used in a cathedral on the top of the Saint
Theodore Tyron Ayazmo locality.
D a l i vyobrazeni k vy e u ve de ne m u t e m a t u :
Obr. 1 Kamenne plastiky z mista Ajazmo, Stara Zagora. Vlevo
oh ive ny ba r s, vpr a vo vyobr a ze ni k r m ici oh ive n y ba r s
Obr. 2
Oh ive ni
barsove
na
st ibr nych podn ose ch z n a ze zu v udoli e k y Ka m a , Vol sk e
Bulharsko, datovano 8.- 9 . st ole t i. Upr ost e d m yt ologick y st r om
ivot a . Ja k o na st a r oza gor sk e de sce s k r m icim ba r se m ( obr .1 ) j e
zde na r u e na pe r spe k t iva ( k o e n st r om u j e m nohe m bli e , j e ho
koruna dale). To je typicke pro um le ck y st yl da vnych Bulha r
S. Vaklinov je p esv d en, e starozagorske reliefy nejsou p imo
spojeny s k es anskou symbolikou spi e p edstavuji mytologicke obrazy
[
, .
VI-XI. ., 1977,
. 236-237].
Grifoni jsou pova ovani za tvory ochrance a projev solarniho kultu u
Prabulhar . [
, .
. Sofia, 1986, str.
108-110;
, .
. Sofia,
1999, str. 19, 25-26].
Dvouhlavy orel m e byt take spojovan s mytologickymi p edstavami
Prabulhar . [Markov N.,
,
,
, 2006, 2, str. 15-19, 35; Mo ev
.,
,
,
.
, 2005, 2,
str. 24-37].
N ktere z t chto zvla tnosti raneho bulharskeho vytvarneho um ni
vyjad ene v plne sile ve starozagorskych reliefech lze vid t i v um ni
Druheho bulharskeho statu. Mo ev,pokus o zobecn ni (Minulost, 3/2007,
str. 7-15)
Dva lvy na medailonu nalezenem na vrchu Trapezica ve m st Veliko
Tarnovo jsou vyobrazeni s antropomorfnimi obli eji en face a jejich t la
jsou z profilu.
This document was created with Win2PDF available at http://www.daneprairie.com.
The unregistered version of Win2PDF is for evaluation or non-commercial use only.