Metasekvoje čínská

Metasekvoje čínská
(Metasequoia glyptostroboides)
Popis:
Metasekvoje čínská je opadavý jehličnatý strom s odděleným samčím a samičím květenstvím.
Dorůstá výšky přes 35 m, koruna má úzký pyramidální tvar, větve sahají až k zemi. Kůra je
tmavohnědě šedá, brázditá, odlupující se v mládí v tenkých pruzích. Jehlice jsou opadavé, čárkovité,
zploštělé, vyrůstají vstřícně. Zbarveny jsou světle zeleně, před opadem se barví žlutě až
červenohnědě. Šištice jsou skoro kulovité, asi 1,5 cm v průměru, zelené, na dlouhých stopkách.Do
doby jejího objevu se mělo za to, že tento rod rostlin, žijící na konci druhohor a v třetihorách, vyhynul
asi před 70 miliony let, neboť byl znám pouze ze zkamenělin. Jedná se tedy o tzv. živoucí fosílii.
Metasekvoje může někdy být zaměňována za tisovec dvouřadý. Jedním z nejjednodušších
rozlišovacích znaků je, že tisovec má nepravidelné a spíše střídavé rozmístění jehlic na větvičce,
zatímco metasekvoje má jehlice na větvičce přísně vstřícné a stejně pravidelné je i odvětvování
bočních větévek. Dalšími rozlišovacími prvky je např. borka (kůra), která je jen u metasekvoje
podélně vláknitá a absence vzdušných kořenů, které se u tisovce běžně vyskytují.
Původ:
První sběr vzorků tohoto stromu uskutečnil 21. července 1943 ve vesnici Mou-tao v dnešní provincii
Chu-pej, tehdy však oblast správně spadala pod provincii S'-čchuan, čínský botanik Čan Wang z
Národního úřadu pro výzkum lesů, jenž sídlil v tehdejším hlavním městě neokupované Číny – Čchungčchingu. Čan Wang byl na výskyt neznámeho obrovského stromu upozorněn v jedné místní
zemědělské škole. Botanik předběžně tento strom identifikoval nesprávně jako běžný opadavý
jehličnan Glyptostrobus pensilis. V létě 1945 získal od něho herbářovou položku profesor dendrologie
Čeng Wan-ťün z Národní ústřední univerzity, který tuto identifikaci zpochybnil a domníval se, že by
mohlo jít o nový druh, nebo dokonce o nový rod, ne-li dokonce čeleď jehličnanů. Protože na důkaz
toho dostupný materiál nestačil, vyslal na místo nálezu jednoho svého žáka jménem Süe Ťi-žu k
novému sběru v únoru a v květnu 1946. Vzorky potvrdily, že se jedná o nový druh nového rodu, který
Čeng Wan-ťün předběžně pojmenoval Chieniodendron sinense. Protože však neměl dostatečný
srovnávací materiál, zaslal vzorky do Pekingu do Fanova biologického ústavu, kde je prozkoumal jeho
ředitel Chu Sien-su, který potvrdil, že se skutečně jedná o dosud neznámý rod, ale navrhl pro něj
jméno Pingia grandis. V průběhu léta 1946 o objevu informoval Elmera Drew Merilla z Harvardovy
univerzity. Teprve potom ho napadlo, porovnat vzorky i se zkamenělinami a nakonec zjistil, že jsou
velmi podobné s fosilními druhy rodu Metasequoia. První zmínku o objevu živoucí metasekvoje v
literatuře publikoval Chu v prosinci 1946, ale bez návrhu jména. V korespondenci s americkými
kolegy ji Číňané jmenovali Metasequoia viva a pod tímto jménem ji také publikovali 31. května 1947,
ale bez latinského popisu, takže toto jméno je neplatné nomen nudum. O rok později, v létě 1947, se
do oblasti vypravila nová výprava s finanční pomocí od amerických kolegů (ti zaslali celkem 275 USD),
která dorazila do Mou-tao 12. září a koncem září, na základě informací od místních obyvatel, nalezla
původní oblast výskytu těcho metasekvojí v „Údolí metasekvojí“ (Šuej-ša-pcha). Výprava se vrátila s
řadou nových vzorků a zejména s asi 2 kg semen, z nichž část putovala koncem roku do USA.
Definitivní popis nového druhu „živé fosilie“ Čeng a Chu 15. května 1948 společně platně publikovali
pod definitivním jménem Metasequoia glyptostroboides. V témže roce založili čínští vědci společnost,
která se měla starat o zachování tohoto vzácného reliktu.
První semena byla do Evropy odeslána z Číny 17. ledna 1948. V roce 1949 získala semena též
botanická zahrada u zámku v Průhonicích, z nichž byl vypěstován i tamní exemplář metasekvoje,
nejstarší v ČR.
Fosilní druh Metasequoia disticha, původně popsaný Oswaldem von Heerem jako Sequoia disticha,
byl objeven v druhé polovině 19. století na Špicberkách a je považován za velmi blízkého příbuzného
metasekvoje čínské. V roce 1941 se tato zkamenělina stala typovým druhem rodu Metasequoia,
který v roce 1941 vytvořil japonský paleobotanik Shigeru Miki; nyní je typovým druhem současně
žijící druh, tedy metasekvoje čínská. Celkem je známo asi 10 fosilních druhů.
Pěstování:
Humusem bohatá, vlhká, ale propustná zem. Metasekvoje má ráda v mládí přistínění, později slunné
stanoviště, půdy vyžaduje hlubší, propustné a vlhčí, bažinaté lokality zvládá hůře než tisovce. Pro
svou vlhkomilnost bývá lidově označována jako „vodní jedle.“ Metasekvoje je botanická zvláštnost,
perspektivní sadovnická dřevina. Jako solitér, břehy vodních ploch. Rychle rostoucí opadavý
jehličnan, který během 15 let dokáže vyrůst do výšky 10-15 metrů. Uplatní se pouze ve velkých
úpravách, do malých zahrad se svými rozměry nehodí. Je odolná proti mrazům a zakouřenému
ovzduší měst.
Poznámky k pěstování
Koupena přes internet v červenci 2011 jako čtyřletý semenáč zasazený do kontejneru na jaře 2007.
Po přesazení do země měřila 90cm.
Měření 27.10.2011 – 97 cm
Měření 4.11.2012 – 152 cm
Měření 27.10.2013 – 235 cm
Září 2011
Září 2011
Červenec 2013