zde

L I ST
P O T R AV I N Á Ř S K É
K O M O RY
Č E S K É
NA STRANĚ 39
R E P U B L I K Y
Potravinářský
FEDERACE
VÝROBCŮ POTRAVIN,
NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ
ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE
zpravodaj
Číslo 7 • Ročník V • 13. července 2004 • Cena 16 Kč
pokračujeme
v uvádění odpovědí
na aktuální dotazy
spojené s národní
a evropskou potravinářskou
tématikou, zpracované
Ing. Bedřichem Škopkem, CSc.
Dohopsals’
zajíci
V poslední době vzrůstá známkoprávních sporů. Jak říkají optimisté, bude ale
hůř. Jednak z prostého důvodu, že dřív se
až tolik na ochranu známek, log a různých
zviditelňujících znaků na výrobcích „nehrálo“, ale dnes by byly firmy samy proti sobě, kdyby si toto dědictví nechránily.
Chráněná známka, když se navíc povede,
má cenu zlata. Není proto divu, že se některé firmy chtějí na slunci těchto dobrých označení výrobků ohřát taky. Když
jde o dobrou známku, spotřebitel výrobce
bere a je zvyklý představit si pod označením kvalitu, na níž je právě v případě toho
konkrétního označení zvyklý. A proto třeba
i logo skákajícího zajíce vyvolá u zákazníka příval citů v podobě chtění mít zboží,
a to hned. Někdy zase při zhlédnutí určitého loga, či známky doslova dojde k Pavlovovu reflexu, sbíhají se sliny a jednoduše
saháte po výrobku s jemným třesem v ruce.
Něco obdobného, jak právě předvádí dívka
v televizním reklamním spotu, co se sápe
po sušenkách Kri. Okamžitě musí zastavit
svou Audinu a vrhá se po nabízené laskomině. Nedivme se proto, že při zcizení známky, která tak zvaně spotřebitelsky zabírá, je
majitel nápadu rozčílen a žaluje zloděje.
Právníci, kteří se známkoprávními spory zabývají upozorňují, že jde o velmi náročná řízení, která nemusí dopadnout dobře ani pro takzvaně zaručeného vítěze.
A tak třeba skákající zajíc, který je příznačný pro ten jediný vynikající výrobek
najednou musí doskákat. Jiného, velmi
podobného zajíce má totiž zaregistrovaného jiná firma a ta spor vyhraje. Nebo majonéza s označením majolka má najednou
problém, který způsobil úplně někdo jiný
nezáludným popisem složení jídla ve své
kuchařce, kde nešťastně namísto majonéza uvede dávkování majolky a protistrana
už se snaží tento „trumf“ využít, zpeněžit,
jednoduše spor vyhrát. A tak najednou je
tahanice rozšířená z majolky na majolenku a už se právníci obou stran musí činit.
Nebo spor kolem obyčejné zálivky, kdy jedno označení řekněme „ďábelská“ se stane
spotřebitelským táhlem a jiná firma potřebuje na svém, byť trochu jiném výrobku taky zabodovat a označení převezme s vysvětlením, že jde o něco tak všeobecného, že
na to není třeba registrace známky. Je to
prostě jako případ koprová omáčka, která
názvem patří všem, argumentuje žalovaná
strana, která slůvko „ďábelská“ hodlá také
užívat a zvýšit prodej svého výrobku. Právníci ale právě v tomto případě s argumentem „koprové omáčky“ nesouhlasí a spor
je v plném běhu.
Kdo nestranně sleduje spory tohoto druhu je mnohdy až zaskočen emocemi, které aktéry mnohdy zcela pohltí. Není prý až
tak výjimečné, že víc bouří strany žalované. Chtějí mít za každou cenu také úspěch
a přestávají vnímat fakt, že se snaží něco
si přivlastnit, co až tak jednoznačně nelze
a i když spor potrvá, nemusí vyjít k jejich
spokojenosti.
Spory jsou ale jedna věc, vše co souvisí
s ochranou známek druhá. A právě k tomuto tématu se vrátíme slovy odborníků, kteří ve známkoprávních řízeních jsou nejen
zběhlí, ale i takzvaně v nich „jedou“ a obhajují vlastníky , řekněme vynikajících nápadů, které jejich zboží prodávají.
E. Línková
Na straně 12 přinášíme obrazové zpravodajství ze Dnů chleba – 2004, které se konaly v Pardubicích.
Analytici varují zemědělce
před krátkodobě
výhodnějšími cenami
České Budějovice/Praha – Zemědělci již nějaký
čas zvažují vývozy některých produktů do zemí Evropské unie. Němečtí, rakouští a italští zpracovatelé nabízejí dlouhodobě výhodnější ceny, než jim garantují domácí zpracovatelé. Stejně tak uvažují jihočeští producenti mléka, kteří se sdružili v odbytovém
družstvu Jih. „Jednání s družstvem, které tvoří jihočeští chovatelé dojnic, o podpisu smlouvy na rok
2005, budou velmi problematická,“ uvedl Milan Teplý, generální ředitel největší české mlékárenské firmy
Madeta, která má osm závodů v jižních Čechách. Ta
od družstva Jih zpracovává velké množství mléka,
které z denního nákupu tvoří až 60 procent. „Myslím, že je to nemalé množství, se kterým by se ze strany Madety nemělo hazardovat,“ uvedl místopředseda družstva Jih Zdeněk Houška. Akciová společnost
Madeta loni zvýšila nákup mléka o zhruba 54,7 milionu litrů na 520,4 milionu litrů. Ve srovnám s rokem
2002 se výnosy společnosti zvýšily o zhruba 420 milionů korun na 6,7 miliardy korun. „Pokud se dohodneme na seriózní ceně, jsme schopni jednat o množství mléka, které budeme do Madety dodávat,“ řekl.
Zatímco v tuzemsku prodávají zemědělci mléko za
průměrných 7,95 koruny za litr, v Německu za něj
dostanou zhruba o 60 haléřů více. Proto nezávislí
zemědělští analytici zpracovatele varují před hazardem s nímž k vyjednávání o cenách přistupují. „Základem podnikání i v zemědělství je vytvoření co nejlepších finančních podmínek. Jestli někdo dlouhodobě nabízí výhodnější ceny“ a není to jen dočasné,
není se co divit tomu, že tuzemští zemědělci navazují
obchodní kontakty i jinde,“ uvedl Jiří Burdych, analytik a odborník na komoditu mléku. „Jestliže je výhodnější cena podložena dlouhodobým kontraktem,
není se čemu divit,“ uvedl.
Teplý v návaznosti na vyjednávání v Německu
zemědělce upozornil, že při dalším sjednávání podmínek o odkupu mléka budou mnohem tvrdší podmínky. Podle něj krok zemědělců poškozuje jméno
Madety u finančních institucí.
„Obě strany by se měly snažit o kompromis,“
uvedla agrární analytička Stanislava Burdová. „Zemědělci nemohou počítat s tím, že jim jiné státy Evropské unie budou dlouhodobě dávat výhodnější ceny, protože evropské farmářské ceny se harmonizují
se světovými cenami a ty jsou nižší. Českým zemědělcům hrozí naopak dovoz levnější suroviny z Polska a Maďarska,“ uvedla. Podle Burdové by ale zpracovatelé měli stavět především na tuzemské produkci a se zemědělci vytvořit reálné ceny. „Doposud
byli tuzemští zemědělci kritizováni za mimocenové úhrady. Dlouhodobě je ale u agrárních produktů
v České republice velmi slabé zpeněžování, ve vlastním zájmu by měly obě strany farmářské ceny zreálnit,“ řekla Burdová. Jinak hrozí tuzemským zpracovatelům dovoz levnějších potravin vyrobených z české suroviny.
E. Línková
Telička: Priority eurokomise – bezpečnost a konkurenceschopnost
PRAHA (li) – Mezi prioritami nové Evropské
komise by podle jejího nynějšího českého člena
Pavla Teličky měly být bezpečnost občanů v širším smyslu slova a důraz na konkurenceschopnost. Telička, který má nyní na starosti oblast zdraví a ochranu spotřebitele to řekl novinářům v Praze
při hodnocení dosavadní činnosti a stanovení priorit pro další období.
Obě priority by se podle Teličky měly odrazit
v programu Evropské komise, s nímž její nový předseda předstoupí před Evropský parlament a požádá
jej o důvěru. „Myslím, že více než dosud by v něm
hlavní roli měl hrát občan,“ uvedl komisař.
Chce také připravit takzvaný katalog práv občanů, aby se obyvatelé EU více, jasněji a srozumitelněji dozvěděli o svých právech. Tento nápad podle
Teličky našel v komisi podporu.
Komise také chystá vysvětlovací kampaň o tom.
co občanům zemí EU přinese evropská ústavní
smlouva. Telička upozornil na to, že v první řadě bude zodpovědnost za ratifikaci euroústavy na
členských zemích. Zdůraznil, že debata o evropské
ústavě musí být objektivní. Šestiměsíční přípravné
období v komisi je podle Teličky nedocenitelné. Ačkoli český eurokomisař označil administrativu komise za kvalitní a produktivní, je podle něj „zajetěj-
ší v určitých kolejích“, než očekával. Telička obecně
také připustil, že návrhy komise mnohdy narážejí
na nesouhlas členských zemí. „Máme občas co do
činění s protekcionismem, vidíme na pokojích tohoto domu občas i prvky nacionalismu,“ přiznal.
V organizaci práce komise by měla mít přednost kolegialita a rovnost před štěpením do skupinek. Ve zbývajícím období komisi čeká příprava finanční perspektivy EU po roce 2007 a zpráva pro
Evropskou radu o připravenosti Turecka na vstup
do unie. Telička chce během měsíce předložit první návrh koncepce boje proti AIDS v EU a okolních zemích.
Zákon o ochraně hospodářské soutěže
byl projednán Poslaneckou sněmovnou
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení ve
středu 30. června 2004 novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže. Nyní je zákon odeslán na projednání
do Senátu, který by měl do třiceti dnů buď potvrdit nebo
pozměňovacími návrhy tuto novelu upravit.
HLAVNÍ ZMĚNY
OPROTI STÁVAJÍCÍMU STAVU JSOU:
– vypuštění zemědělských produktů ze zákona o ochraně hospodářské soutěže, které vychází z nařízení č. 26 Evropského parlamentu,
– dále je upravena splatnost kupní ceny u zboží podléhající
rychlé zkáze,
– upřesňuje se průběh cenové kontroly Ministerstva financí
s doplněním předložení výsledků těchto kontrol Poslanecké sněmovně.
Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila většinou hlasů,
protože je přesvědčena, že podnikatelské prostředí v naší republice není zdravé a tyto úpravy, které jsou obsaženy v novele, by měly zlepšit finanční toky mezi odběrateli a dodavateli a
celkové podnikatelské prostředí.
Ladislav Skopal, předseda zemědělského výboru PSP ČR
2 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Mimo piva prý nemají Češi co nabídnout
Praha – S nařčením z embarga na velmi kritickou
studii českého potravinářství vypracovanou Vídeňským ústavem pro mezinárodní ekonomická srovnání, ostře nesouhlasí ministr zemědělství Jaroslav
Palaš. „To je lež, že bych bránil zveřejnění 180 stránkového hodnocení českého potravinářství zahraniční institucí. Zprávu jsme nejdříve dali přeložit a byla předložena k široké diskusi odborné veřejnosti,“
odráží kritiku Palas. Nesouhlasí se závěrem studie,
že čeští potravináři a zemědělci nemají kromě piva
spotřebitelům v Evropské unii co nabídnout. „Chceme seriozně závěry ústavu vyvrátit,“ dodal ministr.
Rakouští ekonomové totiž uvedli mimo jiné i to, že
čeští potravináři se mohou na evropských trzích
uplatnit pouze v roli levných dodavatelů anonymní nezpracované suroviny.
„České zemědělce oslabil mimořádně slabý výkon českých vyjednavačů, kteří si stanovili špatné
priority. Česká strana se vyčerpala v předem ztraceném boji o vyrovnání přímých plateb na úroveň
starých členů Evropské unie,“ konstatuje další
kritické postřehy studie. Uvádí i to, že schválené
množstevní kvóty jsou v zemích EU-15 srovnatelně vyšší a pravděpodobně takové zůstanou i nadále. „Čeští vyjednavači navíc přistoupili na tak
nízké kvóty na produkci, že u důležitých zemědělských surovin už nyní nepokrývají ani domácí
spotřebu. Česko tak dále prohloubí svůj schodek
agrárního obchodu se západní Evropou a tuzemští výrobci dokonce přijdou o část domácího trhu,“ vypočítávají chyby vyjednavačů vedených ve
svém čase Pavlem Teličkou. Naproti tomu Maďarsko má podle studie větší šanci prodat hotové výrobky v rozšířené Evropské unii. Jako jediné z deseti nováčků je navíc čistým vývozcem potravin.
Samotní potravináři berou zprávu s nadhledem.
„Je to na úrovni vroucích přání,“ uvedl Jaroslav
Camplík, prezident Potravinářské komory, který
v Praze jednal s nejvyšším představitelem evropských potravinářů. „Raymond Destin, který je generální ředitel Konfederace potravinářského a nápojářského průmyslu Evrospké unie žádnou zdr-
cují kritiku na české potravináře nepřinesl a vadí
mu jen dosavadní absence Národního úřadu pro
potraviny. Ten by měl začít fungovat k prvnímu
lednu příštího roku,“ uvedl Camplík. „Od rakouských ekonomů je to kritika ryze účelová, protože právě tato země se netají svým přáním vyvážet nejvíc svých potravin do České republiky,“ řekl Camplík. Při prezentaci rakouských potravin
vloni v pražském hotelu Diplomat to konstatoval rakouský ministr zemědělství Josef Prohl. Proto samotní potravináři chtějí co nejdříve k studii
vyvolat veřejnou diskusi. „Nelíbí se nám takový
přístup a chceme přinést seriozní fakta,“ uzavřel
Camplík.
E. Línková
Kontrolní test potvrdil dvanáctý případ BSE
PRAHA/DOLNÍ KALNÁ (egi) Kontrolní test potvrdil, že kráva z Horní Kalné
na Tmtnovsku byla nakažena nemocí šílených krav (BSE). Jde o dvanáctý
případ v České republice. Kvůli tomuto případu půjde v příštích třech měsících na porážku 241 krav.
Nejvíce bude posledním případem
BSE postižena společnost Kalenská zemědělská z Dolní Kalné, z jejíhož cho-
vu nakažená kráva pochází. Firma pošle na porážku 172 krav, tedy třetinu
520 hlavého stáda. „Takový úbytek stá-
EU investovala do školení
expertů SZPI milion eur
BRNO (zub) – Pracovníky Státní zemědělské a potravinářské inspekce
(SZPI) školili jejich kolegové z Evropské unie v rámci projektu na posílení
bezpečnosti potravin. Akce financovaná z fondů Phare má vyústit v zavedení systému kontroly kvality ISO 9001 na SZPI a ve vybudování společného informačního systému šesti tuzemských dozorových úřadů nad potravinami a krmivy. Uvedla to mluvčí inspekce Daniela Kolejková.
Informace by poté měly bez problémů
kolovat mezi sídly SZPI, Státní veterinární správy, Státní rostlinolékařské správy,
dále Generálního ředitelství cel, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu
zemědělského a Hygienické služby. Čeští úředníci se po dobu patnácti měsíců
zdokonalovali v manažerských dovednostech i odborných znalostech. Zkušenosti z terénní i laboratorní praxe získávali ve Velké Británii, Nizozemsku, Francii, Švédsku, Německu a Belgii.
Takzvaný twinning zajišťovala od
loňského dubna Národní zemědělská
výzkumná nadace (NAGREF) z Řecka. „Jednalo se například o strategii
a plánování, řízení lidských zdrojů, ale
i o systém kritických bodů či praktický
kurz hodnocení olivových olejů,“ uvedla mluvčí.
Na školicí část projektu nazvaného
„Posílení politiky bezpečnosti potravin“
věnoval Brusel z fondů Phare zhruba jeden milion eur (asi 32 milionů Kč). Celý projekt Phare má být ukončen 31. října
2005 a EU přijde na celkových 2,4 milionu eur (asi 74 milionů Kč).
Od roku 1990 získala ČR z projektů Phare částku 1,1 miliardy eur (34,3
miliardy Kč). Na twiningová školení
v rámci 110 projektů z toho připadlo
75 milionů eur (2,4 miliardy Kč).
Celková částka včetně programů Sapard a Fondu solidarity EU dosáhla ve
prospěch České republiky 1,8 miliardy
eur (57,6 miliardy Kč).
da na nás bude mít tvrdý dopad. Ztráty odhadujeme v řádu milionů korun,“
řekl ředitel Kalenské zemědělské Václav Valeš.
Podnik, který patří ke špičce ve
šlechtění skotu v zemi, nebude smět
sedm let obchodovat se státy Evropské unie, řekl ředitel hradecké Krajské veterinární správy Václav Dlauhoweský. V rámci ČR bude podle něj
moci obnovit obchody až poté, co budou všechny vrstevnice nakažené krávy
zlikvidovány.
Kalenská zemědělská se bude podle Valeše snažit stádo co nejrychleji doplnit. „Zhruba dva roky tak nebudeme
žádné jalovice prodávat. Část stáda doplníme nákupem,“ řekl Valeš.
Pokud by se podniku podařilo stádo
rychle doplnit, nemusel by ani nikoho
z ošetřovatelů propouštět. Dosud společnost jiným chovatelům prodávala až
60 jalovic ročně.
Podnik z Dolní Kalné je proti nemoci BSE pojištěný. Podle zákona navíc
náleží zemědělci, jehož chov postihla
BSE, náhrada od státu. Valeš nedokázal odhadnout, do jaké míry tyto náhrady vyrovnají ztráty. Neumí si vysvětlit ani to, jak se mohla BSE u krávy
z chovu Kalenské zemědělské objevit.
„Máme uzavřený obrat stáda. Žádný cizí dobytek k nám nikdy nepřišel,“ řekl.
Další dobytek určený k likvidaci se
nachází prakticky po celé republice.
Nejvíce, asi 60 kusů, je v podnicích v
Libereckém kraji, sedm kusů je u dalších chovatelů na Trutnovsku. „Tři býci z kohorty jsou také na inseminačních stanicích v okresech Jindřichův
Hradec, Třebíč a Znojmo.” řekl Dlauhoweský. Krávy by podle něj měly být
utraceny postupně do tří měsíců, jako
poslední půjdou na řadu vysokobřezí krávy po otelení. Skot z Hradeckého a Libereckého kraje bude zřejmě likvidovat kafilerie v Žichlínku na Orlickoústecku.
Mluvčí SVS Duben uvedl, že tříměsíční odložení termínu utracení je prozatím jedinou možnou úlevou, kterou
Evropská komise akceptuje. Dosavadní
utrácení vrstevnic kusu s nemocí BSE
má vědecký podklad. Možnost zjištění
dalšího nemocného zvířete je desetkrát
vyšší právě ve skupině vrstevnic nemocné krávy než při vyšetřování zvířat porážených na normální porážce,
dodal Duben.
Postižená kráva se narodila v lednu
2000 v tehdejším zemědělském družstvu Horní Kalná. Později byla prodána spolu se sedmi dalšími kusy do podniku Agro Český Ráj Všeň.
Nakažená kráva začala mít obtíže
po porodu koncem května. Zemědělský podnik Agro Český Ráj Všeň ji
choval ve stáji ve Vyskeři.
Za čtyři roky, kdy se v České republice BSE vyskytuje, bylo v této souvislosti utraceno zhruba 1650 krav. Živá
zvířata zatím testovat nelze. Od počátku roku 2001 veterináři vyšetřili na nemoc šílených krav 590.000 kusů skotu.
Za letošní rok bylo prověřeno 90.000
dobytčat. Poslední případ se objevil na
počátku května. První kus nakažený
BSE veterináři zjistili v červnu 2001.
Spotřebitelé v EU by se měli v dohledné době
dočkat katalogu práv
PRAHA (li) – Spotřebitelé v Evropské unii by se měli v dohledné době dočkat katalogu svých práv. „Je zapotřebí
se spotřebiteli srozumitelněji komunikovat,“ uvedl evropský komisař Pavel Telička, který je spoluodpovědný za zdraví
a ochranu spotřebitele. Přehled základních práv, která přináší spotřebitelská
politika unie, by měl být k dispozici v horizontu týdnů. Přistoupení k Evropské
unii mělo pro české zákazníky velký význam v tom, že domácí legislativa se přizpůsobila evropské, řekl předseda Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) František Lobovský. Předpisy se ale harmonizovaly v minulých letech, takže samotný
vstup žádný přelomový okamžik nepředstavoval.
Kupující mimo jiné získal od letošního ledna dvouletou záruční dobu na spotřební zboží. U nákupů mimo prostory
obvyklé k podnikání má právo v zákonem vymezené lhůtě odstoupit od kupní
smlouvy bez důvodu. Jde například o internetové obchody či teleshopping, kde
si spotřebitel nemůže zboží osahat, či
o propagační zájezdy, kde může být pod
tlakem. Od května se lidé na cenovkách
v obchodech nad 400 metrů čtverečních
také dozví o měrných cenách za kilogram či litr, aby mohli nabídku lépe srovnávat. EU ve svých předpisech stanovuje určité minimální standardy a členské
státy pak mohou jít nad jejich rámec.
V určitých oblastech, zejména tam, kde
jde o přeshraniční obchod nebo vnitřní
trh, by ale měla být ochrana stejná, uvedl Telička. Harmonizace podle něj prospívá nejen zákazníkům, ale i podnikatelům, protože vytvoří rovné konkurenční podmínky. Česko podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana splnilo
v ochraně spotřebitele povinné závazky,
což ale neznamená úplné sladění podmínek. „Jdeme do prostoru, který je v ochraně spotřebitele dál,“ uvedl Urban.
„Hlavní rozdíl je v postavení spotřebitele obecně. U nás se mnozí podnikatelé
dívají na spotřebitele jako na člověka, který je obtěžuje, nikoli jako na člověka, kte-
rý jim přináší peníze,“ řekla mluvčí SOS
Ivana Picková.
SOS se podle ní ve svých poradnách
často setkává s evidentním porušováním
spotřebitelských práv. Zákon stojí na
straně spotřebitele, ale jeho vymahatelnost je velmi složitá. Jsou například případy, kdy se spotřebitelé soudí, ale firma
po letitém sporu zmizí v propadlišti dějin. V mnoha evropských zemích je tento
problém ošetřen mimosoudním řešením
sporů. Zavedení tohoto institutu by podle Pickové výrazně pomohlo zlepšit postavem spotřebitelů v tuzemsku.
Ochranou spotřebitelů se zabývají
státní instituce, jako například Česká obchodní inspekce, i nevládní organizace
typu SOS. „Ve srovnání s postavením našich kolegů v západní Evropě, kde ty organizace mají desítky let trvající historii,
je naše postavení jako chudých příbuzných,“ uvedla Picková. Například v Nizozemsku je členem spotřebitelské organizace každý třetí občan. SOS má několik tisíc členů.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
se loni připravoval zejména na přímou spolupráci s Bruselem
BRNO (kri) – Budoucí přímá spolupráce s Evropskou komisí a zapojení
do Evropské soutěžní sítě (ECN) byly hlavními body činnosti Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže v roce 2003. Platit začala i nová pravidla
v rámci správního soudnictví, která
přesunula odvolací možnosti na krajský soud. Uvedl to předseda úřadu Josef Bednář.
Za náročné označil šéf ÚOHS posuzování veřejné podpory
bankám z prosince 1994, na němž úřad spolupracoval s Evropskou komisí. Připomněl, že od l. května letošního roku začaly
platit nové právní normy ve všech oblastech, které úřad posuzuje. V oblasti hospodářské soutěže loni dostal antimonopolní
úřad 821 podnětů, což je meziročně téměř dvojnásobek. Úředníci častěji využívali i takzvaná neohlášená šetření, kdy se správní řízení zahajuje těsně před provedením kontroly. ÚOHS vydal
309 rozhodnutí a zájemcům poskytl 103 odborných konzultací.
„Celková složitost případů se kvůli řadě kartelů a zneužití dominantního postavení zvýšila,“ upozornil Bednář. Následovala
i náročná rozkladová řízení, kde úřad musel využívat externisty
ke zpracování analýz. Loni také poprvé ÚOHS využil takzvaný
Leniency program, který umožňuje mírnější režim pro ty soutěžitele, kteří úřadu ohlásí existenci zakázané dohody. ČR je sedmým státem na světě, kde obdobný program existuje.
V oblasti veřejné podpory dostal ÚOHS těsně před vstupem
do EU značný počet podnětů. Příslušná rozhodnutí totiž nyní
spadají přímo Evropské komisi. Jen v dubnu úřad proto vydal
devět desítek rozhodnutí, zejména v těžebním a ocelářském průmyslu a u investičních pobídek.
Významnou činností úřadu zůstalo seznamování zadavatelů a uchazečů o veřejné zakázky s výkladem příslušného zákona. Loni tak ÚOHS zodpověděl asi 900 písemných dotazů v této věci. Přesto však úřad žádné zlepšení zadávací činnosti nezaznamenal. V roce 2003 úřad obdržel 583 návrhů a podnětů
a zahájil 334 správních řízení, tedy přibližně stejně jako v minulých letech.
Hlavním úkolem ÚOHS je zachovat efektivní konkurenci na
všech trzích, kde jí lze dosáhnout. „Spotřebitelům to přináší nižší ceny, ale i vyšší kvalitu a širší výběr zboží,“ uzavřel Bednář.
aktuálně / 3
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Po uvolnění krmného obilí ze zásob SSHR se u nás zastavil cenový růst pšenice a naopak dochází k mírnému poklesu. V červnu se
cena pšenice pohybuje od 4600 do
4800 Kč/t. Pouze na volném trhu,
nad rámec dlouhodobých smluv,
jsou již ceny nižší, ale platí to pouze pro některé oblasti republiky.
Snížení podporují spekulativní poptávky po potravinářské pšenici ze
zahraničí, kdy partner je ochoten
koupit pouze za cenu pod 4000 Kč/t,
jinak obchod neuzavře. Tak roste nervozita a nastává podbízení.
Přesto je zřejmé, že bilance je stále napjatá a to nejenom u nás, ale
i v celé EU.
Vzhledem ke stále napjaté bilanci
neposkytuje EU žádné vývozní náhrady pro export pšenice, ječmene a žita.
Naopak pokračuje prodej obilovin z intervenčních zásob na vnitřní trh EU.
Například Francie uvolňuje 3000 tun
za minimální cenu 121,8 EUR/t, SE
5500 tun za 122,8 EUR/t, SRN 3200
tun žita za 109,5 EUR/t. Cílem je výprodej intervenčních zásob a snižování cen před sklizní. Proto cena pšenice
v EU již zaznamenala pokles (ve Francii o 6-10 EUR/t, ale v Polsku se stále
drží na velmi vysoké úrovni. Na evropských burzách monitorují ceny potravinářské pšenice od 130 do 132 EUR/
t (4200 Kč), ale v Polsku 153 až 154
EUR/t (4900 Kč). Proto bude v Polsku
uvolněno 300 tis. tun obilovin ze SHR
v termínu do 31.8., kdy pšenice má vyvolávací cenu 108,76 EUR/t. V intervenčních zásobách EU se k 30.5.2004
nachází celkem 3,5 mil.tun obilovin.
Z toho je nejvíce žita 3,2 mil. tun, pšenice pouze 0,3 mil. tun.
Z monitoringu světového trhu se sice dozvídáme, že cena pšenice klesá
a to díky předpokladu dobrých sklizňových podmínek USA. Klesá i cena
lodní dopravy. Na druhé straně kvalifikované odhady IGC produkce a spo-
Trh s obilím před bouří
třeby pro marketingový rok 2004/5
uvažují o světové produkci 599 M t při
spotřebě 602 M t. Také světové zásoby obilovin jsou na velmi nízké úrovni
a mají dále poklesnout. Je jisté, že část
sklizně bude určena na doplnění těchto zásob. To vše může znamenat, že
i přes předpokládanou vysokou úrodu
v Evropě s přebytkem pšenice 20 mil.
tun, nemusí vyvolat dramatický pokles
cen na intervenční úroveň.
Pro naše zpracovatele (mlynáře a pekaře) to znamená, že by nebylo vhodné
v současné době provádět zásadní změny ve své cenové politice a to nejméně
do konce srpna. Nejsou důvody poklesu
ceny pšenice ani mouky o to víc pekařských výrobků. Teprve skutečné výsledky sklizně a vývoj v okolních státech bude impulsem k jednání.
Náš vstup do EU zcela mění podmínky obchodu s obilím i moukou.
Intervenční cena bude ve výši 101,31
EUR/t + 0,46 EUR/t za každý měsíc skladování. V EU působí jako záchranná síť. Tedy zcela jinak než to bylo doposud u nás. Není signálem pro
výši tržních cen. Co nastane v průběhu letošní sklizně a do doby zahájení
intervenčního nákupu můžeme pouze
spekulativně odhadovat. Intervenční
období začíná 1.11. a končí 31.5. následujícího roku. Vykupuje se jakékoliv nabídnuté množství a vyrovnávají
se i rozdíly nákladů na dopravu do intervenčního skladu, pokud je již plný
sklad v příslušném regionu. Nakupuje
se pšenice, ječmen a kukuřice. Z pšenice musí jít upéct chléb, ale její parametry jsou poněkud horší než jsme byli zvyklí (OH min. 760 g/l, N-látky min.
11,5 %, č.p. min. 220 s a vlhkost nejvíce 14,5%). Srážky za kvalitu mohou
dosáhnout až 300 Kč/t. Obilí se musí
třídit podle kvality.
Nervozita vzrůstá. Množí se poptávky i nabídky ze zahraničí, konzultují se
cenové představy a odhadují se bilanční přebytky. I přes opožděný vývoj tuzemských porostů, mohou přijít velmi
rychle nabídky nového obilí ze zahraničí. Například dovoz z jižních států.
Jistě nastane tlak na dovozy mouky vyrobené již z levnějšího obilí. Proto musíme zkvalitnit analýzy a rychle reagovat. Našim cílem přeci je udržení minimálně současného rozměru mlýnské,
těstárenské a pekárenské výroby u nás
a k tomu ještě exportovat.
Jedním ze základních předpokladů úspěchů v každém výrobním odvětví je relativní stabilita trhu a cen.
Dvojnásob to platí pro mlynáře a pekaře. U mlýnů tvoří náklady na surovinu až 80% celkových výrobních nákladů a u pekařů je zase rozhodující
nákladovou položkou mouka. Obilí
a především tzv. chlebové, je proto považováno v celém vyspělém světě za
strategickou surovinu, která vyžaduje uplatňování různých přímých i nepřímých regulačních nástrojů ze strany států. Velmi účinné mechanismy
uplatňuje dlouhodobě Evropská unie,
ale také u nás se již od počátku 90.let
regulovalo. Přesto krátké ohlédnutí
za uplynulým marketingovým rokem,
který byl poslední před vstupem naší
republiky do EU, vyvolává rozpaky.
Minulá úroda obilovin zaznamenala díky nepříznivým klimatickým podmínkám v celé Evropě značné výpadky.
U nás byl největší výpadek u ozimé, tedy
většinou potravinářské pšenice. Bilance
pšenice byla nedostatková a proto Svaz
průmyslových mlýnů ČR požadoval od
státu přijetí regulačních opatření k zamezení exportu pšenice. Světová i evropská cena skokově rostla a předháněly
se nabídky exportérů. Pokud by bylo vyvezeno větší množství, hrozily nezbytné
dovozy drahého obilí ze zahraničí a díky
jim skokové zvyšování cen mouky a pekárenských výrobků.
Po řadě jednání se nakonec podařilo prosadit uplatnění licenčního režimu, ale pouze na dva měsíce před
vstupem do EU, kdy se toto opatření
automaticky zrušilo. Další pomoc byla provedena uvolněním části zásob
z hmotných rezerv a tak se nakonec
náš vnitřní trh stabilizoval. Cena pšenice se v průběhu tohoto marketingového roku u nás zvýšila z 3300 Kč/t před
sklizní na 4800 Kč/t v únoru. Jednotlivé ceny přesáhly i hodnotu 5000 Kč/t,
proto bylo nezbytné zvyšovat ceny
mouky a pekárenských výrobků. To
nebylo jednoduché a tak byl pro mlynáře i pekaře tento marketingový rok
velmi nepříznivý. Nejenom, že jsme
nezachytili včas cenový růst pšenice,
který jsme nedokázali prosadit do cen
našich výrobků, ale hned po první vlně
zdražení byli naši největší výrobci obviněni Úřadem pro hospodářskou soutěž ze zakázaných dohod. Později jim
byly vyměřeny obrovské doslova likvidační pokuty. To byl také hlavní důvod
proč se nepodařilo prosadit další vlny zdražení. Řadě podniků tak vznik-
ly nenahraditelné ztráty. Je zcela nepochopitelné, že na jedné straně jsme
byli tlačeni státními úředníky (ministra zemědělství nevyjímaje) a nestátními organizacemi, abychom nakupovali
za požadované ceny, a na druhé straně
nás státní úřad neopodstatněně sankcionuje. Pro zdražení mouky, chleba
a pečiva byly jasné důvody, protože se
ztrátou hospodařit nejde.
Nyní již pociťujeme evropské pořádky a věříme, že se pro nás situace
zlepší. Musíme ale odolat konkurenci. Upřímně řečeno po problémech
uplynulého roku jsme dost oslabeni.
O všem rozhodnou teprve skutečné
výsledky sklizně a vývoj v okolních státech. Očekáváme, že nastane tlak na
dovozy mouky, těstovin ale i některých
pekárenských výrobků. Přechod z jednoho do druhého marketingového roku je tou nejlepší příležitostí. Pro nás
je to hrozba. Proto chceme zkvalitnit
analýzy a schopnost rychlejší reakce.
Náš názor je přizpůsobit se evropským
cenám u obilovin i výrobků z nich. Jedině stejné ceny a cenová rozpětí nám
pomohou být dále konkurenceschopnými. Jestliže máme nějakou slabinu
tak je to kapitálová síla podniků a tak
je dále nesmíme oslabovat. Potřebná je
lepší spolupráce v celé vertikále. Na
úrovni podniků i oborů. Vhodný by
byl stálý koordinační výbor, složený ze
zástupců svazů a organizací obilní vertikály, který doplní mezeru vzniklou
po původní komoditní radě. Neodmítáme odbytové organizace zemědělců,
ale kromě toho je třeba zvýšit komunikaci a spojení mezi zemědělci a zpracovateli ve vertikále. I když je tento názor často odmítán praktiky i teoretiky
z oblasti obchodu, je naopak podporován z makroekonomických i sociologických hledisek. Naše doba je přeci
mimo jiné charakterizována nejenom
konkurencí ale také kooperací a komunikací. Tak se toho držme.
Dr. Pavel Filip,
Svaz průmyslových mlýnů ČR
Problematika bezpečnosti potravin v ČR
V důsledku krizí, souvisejících se zdravotní nezávadností potravin a krmiv, které v uplynulých letech proběhly v Evropě rozhodla Evropská komise radikálně reorganizovat systém bezpečnosti potravin tak, aby se zabránilo vzniku podobných krizí v budoucnosti
a spotřebitel byl maximálně ochráněn.
Prvním významným počinem byla, Evropskou komisí v roce
2000 vydaná, Bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin, která
deklaruje potřebu zajišťování zdravotní nezávadnosti v celém řetězci výroby a distribuce potravin a vysoký stupeň koordinace a sjednocení jak na úrovni společenství, tak i na úrovni národní.
Na jejím základě byla provedena revize stávající legislativy a vytvoření nových právních předpisů. Byl zřízen nezávislý Evropský
úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jehož základním cílem je poskytování nezávislého a vědeckého poradenství Evropskému společenství v oblasti bezpečnosti potravin.
BEZPEČNOST POTRAVIN V ČR
PŘED VSTUPEM DO UNIE
Aby byly i v ČR splněny úkoly v oblasti zajištění bezpečnosti potravin, vyžadované Komisí EU, byl vytvořen návrh na jejich řešení. Vycházel z analýzy stávajícího stavu v porovnání s požadavky
Bílé knihy o zdravotní nezávadnosti potravin a zohledňoval schválené priority Národního programu bezpečnosti potravin. Tento návrh byl přijat „Usnesením vlády České republiky ze dne 10. prosince
2001 č. 1320 ke Strategii zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice“. Realizací tohoto usnesení byl pověřen ministr zemědělství.
Práce, která byla v uplynulých třech letech vykonána, zahrnuje
mimo jiné přijetí odpovídající legislativy a zajištění fungujícího systému kontroly v celém řetězci od farmy až po spotřebitele. Konkrétně byla, mimo jiné, ustavena meziresortní Koordinační skupina bezpečnosti potravin (poradní a iniciační orgán ministra zemědělství)
a vědecké výbory – pro potraviny, veterinární, výživy zvířat, fytosanitární a životního prostředí.
SOUČASNÉ A BUDOUCÍ ZAJIŠTĚNÍ
SYSTÉMU BP
Když se naše země stala 1. května rovnoprávným členem Společenství a všech jeho struktur, znamenalo to, v oblasti bezpečnosti potravin, přijetí tvrdých pravidel Unie, platných na poli potravin
a krmiv. Pro výrobce to znamená ještě tvrdší podmínky při výrobě
a prodeji. Pro nás, spotřebitele, je to ovšem jedině dobře.
Dnem vstupu se ČR také stala členem Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který je provozován Evropskou komisí. Ostatními členy systému jsou Evropská komise, Evropský úřad pro bezpečnost potravin a členské státy. Byl vybudován za
účelem zajištění rychlé výměny informací, které se týkají potravin
a krmiv, vyskytujících se na společném trhu zemí EU, a které představují riziko ohrožení zdraví lidí. Kontaktní místo bylo v ČR zříze-
no v Brně při SZPI. Významným počinem je příprava nové strategie
bezpečnosti potravin, která bude navazovat na „Strategii zajištění
bezpečnosti potravin v ČR“ v předvstupním období. Hlavním jejím
cílem bude zabezpečit vysokou míru ochrany spotřebitele při využití prostředků analýzy rizika – posouzení rizika (risk assessment),
řízení rizika (risk management) a komunikace o riziku (risk communication).
Dalším, velice důležitým úkolem, který před námi stojí, je vytvoření instituce, která bude schopna řešit širokou problematiku bezpečnosti potravin samostatně a na vysoké profesionální úrovni a vytvoří rovnocenného partnera pro národní úřady členských států EU
a Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
Velká pozornost je také věnována komunikaci o riziku, která je
rozhodující pro informovanost spotřebitele a utlumení neopodstatněných obav, pokud jde o bezpečnost potravin. Aby byly podávané informace co nejpřesnější a „nejčerstvější“, bude potřeba zajis-
tit provázanost hodnocení rizik (tedy prácí vědeckých výborů) s komunikací o riziku.
Významnou aktivitou je Informační centrum bezpečnosti potravin, provozované při Ústavu zemědělských a potravinářských informací od roku 2002 a jehož úkolem je šíření informací o možném
ohrožení zdraví lidí a zvířat potravinami či krmivy (více na www.bezpecnostpotravin.cz).
ÚLOHA ODBORU BEZPEČNOSTI POTRAVIN MZE
Vraťme se zpátky ke Strategii bezpečnosti potravin. Koordinací
systému bezpečnosti potravin byl, v souladu právě se Strategií, pověřen Odbor bezpečnosti potravin, jakožto výkonná složka Ministerstva zemědělství.
Odbor bezpečnosti potravin je odpovědný za řešení těchto následujících úkolů:
 koordinace činností ústředních orgánů státní správy a státních
dozorových orgánů zainteresovaných do problematiky bezpečnosti potravin v celém řetězci,
 příprava nové strategie bezpečnosti potravin,
 koordinování činnosti tzv. vědeckých výborů,
 optimalizace sítě laboratoří s ohledem na zajištění vysoké úrovně specializovaných pracovišť vybavených špičkovou technikou
a pracujících v režimu akreditace podle standardů EN ISO/IEC
17 025,
 spolupráce s občanskými spotřebitelskými organizacemi a komunikace se spotřebiteli,
 zajištění prohloubení spolupráce s vědeckými pracovníky při
tvorbě legislativy, se spotřebitelskými organizacemi a profesními
svazy a s dozorovými orgány,
 úzká spolupráce s Potravinářskou komorou při tvorbě národních
pravidel správné výrobní a hygienické praxe,
 zajištění spolupráce a koordinace činností s Evropským úřadem
pro potraviny,
 jmenování zástupce za ČR do Poradního fora EFSA a zastávání této funkce až do doby zřízení národního úřadu pro bezpečnost potravin.
ZÁVĚREM
Z hlediska ekonomického byl a vždy bude potravinářský průmysl klíčovým resortem našeho národního hospodářství a tohoto důležitého faktu si byli vědomi již naši předkové. Výroba kvalitních
a zdravotně nezávadných výrobků byla nejen samozřejmostí, ale byla i jejich prestižní záležitostí. Výsledkem tohoto snažení bylo, že
české potraviny byly na trhu vždy žádány. Věřme, že si čeští potravináři udrží své postavení a jméno i v tvrdých podmínkách evropské konkurence.
Doc. Ing. Luboš Babička, CSc.,
ředitel odboru bezpečnosti potravin a environmentálních rizik MZe
4 / zpravodajství PK ČR
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Jednání
představenstva CIAA
V Bruselu se 17. června sešlo představenstvo CIAA. Hlavním bodem jednání bylo přijetí sedmi nových kandidátských zemí za členy CIAA, se všemi právy a povinnostmi, které z členství vyplývají. Doposud byly kandidátské země pouze asociovanými členy, které měly právo se jednání zúčastňovat, ne však hlasovat. Současně
představenstvo zvolilo za svého člena prezidenta PK ČR Jaroslava
Camplíka.
Následná valná hromada CIAA pak formálně odhlasovala přijetí
sedmi nových kandidátských zemí za její právoplatné členy.
Členství v CIAA stojí letos komoru téměř dvojnásobek dosavadního poplatku. Potravináři mohou stejně jako další nevládní organizace v resortu zemědělství využít státního příspěvku v rámci
dotačního titulu na podporu činnosti těchto organizací v Bruselu. Otázkou zůstává financování po ukončení tohoto dotačního titulu.
CIAA nyní reprezentuje potravinářský průmysl dvaadvaceti zemí
EU, protože členy CIAA se zatím z evropských zemí nestalo Řecko, Kypr a Lotyšsko.
Na svém zasedání představenstvo dále projednalo tyto materiály:
1. Stanovisko a pozice evropského potravinářského průmyslu k výsledkům květnového jednání WHO v Ženevě.
2. Společné stanovisko a pozice potravinářského průmyslu EU
k chystané směrnici EU o zdravotních tvrzeních. V současné
době čekáme po nových volbách do EU na rozhodnutí, kterému výboru bude tato problematika svěřena, abychom stanovisko potravinářského průmyslu mohli dále projednávat.
3. Aktualizovaná verze dlouhodobého plánu priorit CIAA (ROAD
MAP).
Tomuto materiálu se budeme více věnovat v některém z příštích
čísel zpravodaje.
Ustavující valná
hromada sdružení
Korektní podnikání
21. 6. se konala ustavující valná hromada sdružení Korektní podnikání.
Předmětem jeho činnosti je podpora a vytváření partnerství mezi podniky, spotřebiteli a odběrateli služeb, nevládními i vládními
organizacemi s cílem zvýšení důvěry spotřebitelů ve vztahu k dodavatelům, obchodu i reklamě. Členové tohoto sdružení si kladou za
cíl být vzorem a garantem korektního chování v podnikání. Plnění
požadavků vyplývajících z příslušných zákonů považují členové za
východisko, které chtějí vysoce překračovat.
K realizaci předmětu činnosti sdružení vyhlašuje Kodex korektního podnikání, (jeho plné znění je součástí tohoto materiálu) který je nedílnou součástí stanov a vytváří příslušné autoregulační mechanismy, které umožní předcházet problémům případně je řešit
c)
d)
e)
f)
bez zásahu orgánů státu v souladu s právními předpisy České republiky.
Členem sdružení se může stát právnická nebo fyzická osoba. Zakládajících členů je patnáct – z oblasti obchodu například síť Globus, Zemědělský svaz, Hospodářská komora ČR nebo Svaz průmyslu a obchodu. Členský příspěvek pro fyzické osoby je 500 korun, pro malé a střední podnikatele do 50 zaměstnanců 5 000 a
15 000 korun pro velké podnikatelské subjekty.
Jednání ustavující valné hromady se zúčastnil také prezident PK
Camplík. Komora uvažuje o tom, že by se stala členem tohoto sdružení pokud do sdružení vstoupí rozhodující obchodní řetězce. Za
tohoto předpokladu bude komora doporučovat členství i jednotlivým zpracovatelským podnikům.
Jak vyplývá z předmětu činnosti sdružení korektního podnikání,
dá se říci že je více soustředěn na vztah mezi obchodníkem a spotřebitelem a méně na vztah mezi zpracovatelem a obchodníkem.
V tomto smyslu bude třeba stanovy tohoto sdružení dopracovat a
změnit na další valné hromadě, která by se měla konat koncem roku. PK bude řešit dopracování stanov formou standardního připomínkového řízení.
Kodex
„Korektní podnikání“
Každý účastník podnikání má právo na transparentní a účinnou
ochranu svých práv na vysoké úrovni, proto Sdružení korektní podnikání vydává tento kodex, který upravuje zásady chování členů
sdružení s cílem:
– chránit zájmy zákazníků v rámci platné legislativy
– zvyšovat ochranu zákazníků (včetně koncových zákazníků - spotřebitelů) na úrovni nejlepší praxe a spotřebitelské politiky nad
rámec požadavků legislativy
– chránit zájmy členů sdružení proti praktikám subjektů s pochybnými podnikatelskými záměry poškozující zájem členů sdružení
a dalších účastníků trhu
– podporovat naplňování tohoto kodexu členy sdružení i širší podnikatelskou veřejností.
1. Členové sdružení berou patřičný ohled na zájmy zákazníků a
jednají podle pravidel čestných obchodních, reklamních a marketingových postupů. Proto členové sdružení:
a) nepoužívají zavádějící, klamavé ani nepoctivé podnikatelské postupy, které potencionálně způsobují riziko poškození zákazníků i dalších subjektů trhu
b) veškeré informace o nich samých nebo jimi poskytováném zboží
či službách jsou předkládány nad požadavky legislativy jasným,
g)
h)
i)
výrazným, přesným a snadno dostupným způsobem, nezveřejňují informace, které jsou potencionálně zavádějící, klamavé nebo nepoctivé
jednají v souladu se všemi svými veřejnými sděleními, která se
týkají obchodní politiky a postupů podniku při jeho transakcích
se zákazníky
nekladou si jednostranně zvýhodňující smluvní podmínky
provádějí reklamu a marketing tak, aby byly pravdivé a zřetelně
identifikovatelní jako takové
v reklamě a marketingu uvádí totožnost podniku, jehož jménem
jsou reklama nebo marketing prováděny, pokud by neuvedení
bylo klamavé
jsou schopni doložit veškerá vyslovená nebo implikovaná veřejná sdělení po celou dobu jejich zveřejnění i přiměřenou dobu
poté
při vypracování vlastních etických kodexů vycházejí z tohoto
kodexu
věnují zvláštní péči reklamě a marketingu zaměřenému na děti,
staré lidi, vážně nemocné a jiné osoby, které nemusí být schopny plně pochopit informace, které jim jsou předkládány.
2. Členové sdružení poskytují osobě přesné srozumitelné a snadno dostupné informace, umožňující přinejmenším:
a) identifikaci podniku – včetně jeho registrovaného obchodního
názvu a dalších názvů, které používá při obchodování, hlavní zeměpisné adresy podniků, e-mailové adresy nebo adresy
na jiné elektronické kontaktní prostředky nebo telefonní čísla a v příslušných případech také adresy pro účely registrace a
všech čísel příslušných licencí a registrací u orgánů státní správy
b) pohotovou, snadnou a účinnou komunikaci zákazníků s podnikem
c) přiměřené a účinně řešení sporů, zejména vyřizování reklamací
v zákonné nebo kratší lhůtě
d) vyhledání podniku a jeho vedení představiteli orgánů pro vynucování práva a regulačních orgánů.
3. Členové sdružení, aby umožnili zákazníkům kvalifikované rozhodnutí o nákupu nebo prodeji zboží nebo služeb poskytují přesné
a snadno dostupné informace:
a) popisující nabízené zboží – nebo služby včetně ceny
b) o podmínkách nákupu nebo prodeje zboží nebo služeb a nákladech s ní spojených.
Tyto informace jsou srozumitelné, přesné, snadno dostupné a
jsou poskytovány způsobem, který dává zákazníkovi dostatečnou
možnost přezkoumání před nákupem nebo prodejen zboží nebo
služeb.
Text příslušných obchodních podmínek nákupu nebo prodeje
zboží nebo služeb musí být srozumitelný a úplný a musí umožňovat
uchování dostatečných záznamů o těchto podmínkách.
4. Členové sdružení souhlasí s projednáním stížností Dohodovacím výborem postupem pospaným ve stanovách sdružení a dalších
dokumentech a zavazují se principy v nich obsažené plnit.
5. Členové sdružení budou plně respektovat rozhodnutí dohodovacího výboru.
Seminář k bezpečnosti potravin
Ing. Miroslav Toman, CSc., 1. náměstek ministra zemědělství, státní tajemník, hovořil na semináři o řízení bezpečnosti potravin v ČR.
Zleva: Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, pan Dick Toet, senior poradce pro legislativu UNILEVER a.s., Raymond Destin, generální ředitel CIAA, Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel PK ČR.
Jednodenní seminář v rámci projektu
BSP Bezpečnost potravin v dodavatelsko-odběratelském řetězci byl uspořádán Evropskou konfederací potravinářského a nápojového průmyslu EU ve spolupráci s národními potravinářskými federacemi 7.
června v Praze.
V jeho úvodu vystoupil Raymond Destin,
generální ředitel CIAA, který přítomné informoval o účinném zavádění postupů při
zajišťování jakosti potravin v dodavatelsko
odběratelském řetězci a o zavádění legislativy EU.
Náměstek ministra zemědělství a státní tajemník Miroslav Toman hovořil o řízení bezpečnosti potravin v ČR a odpovědnosti státních orgánů..
Další přednášející se věnovali široké problematice od průmyslové spolupráce mezi
dodavateli, obchodníky a distributory v regi-
onu až po promítnutí vlivu národních kontrolních orgánů a informací pro spotřebitele do otázek bezpečnosti potravin. Hovořilo
se o způsobech řešení problematiky bezpečnosti potravin u výrobních podniků EU a doporučeních potravinářského průmyslu EU15
pro zajištění bezpečnosti potravin podél potravinového řetězce – od krmiva po stůl.
Seminář, ke kterému se vracíme i obrazovým zpravodajstvím, se zúčastnilo na 155 zá-
Dr. Krzysztof Skierkowski, zástupce firmy Kraft Foods International při své
přednášce.
stupců velkých i menších podnikatelských
subjektů. Všichni se shodli na vysoké úrovni semináře a ocenili úroveň přednášek, které se zaměřily na praktické zkušenosti a potřeby potravinářů.
V rámci semináře byla uspořádána na téma bezpečnost potravin také tisková konference, které se rovněž zúčastnili Raymond
Destin, Miroslav Toman a za PK ČR její prezident Jaroslav Camplík.
PK ČR
z domova / 5
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Arca Capital chce od ČKA
koupit miliardové pohledávky zemědělců
Jaroslav Palas s Johnem Bradym, irským zemědělským poslancem jednal
o možnostech tuzemských potravinářů na společném evropském trhu.
Irové peníze z podnikání
otáčejí dál v byznisu
Praha (egi) – O zkušenostech irských zemědělců a národohospodářů hovořil během setkání v Praze s Johnnem Bradym, předsedou Společného výboru pro zemědělství a potravinářství Parlamentu Irska Jaroslav Palas. Český ministr zemědělství chtěl znát
recept na to, jak se z malé, ještě v sedmdesátých letech nepříliš ekonomicky úspěšné země, stal tygr Evropy. „Irsko vstoupilo
do Evropské unie v roce 1972 a naši lidé to pojali jako prestižní
záležitost,“ řekl Brady. „Neváhali vyrazit za zkušenostmi do světa. Většina se vrátila a použila získaných vědomostí k podnikání
a rozvoji domácích společností,“ dodal.
„Ocenil jsem i to, že právě Irsko dokázalo využít podpůrných prostředků Evropské unie a využilo je k rozvoji země,“ uvedl Palas. „Myslím si, že by bylo vhodné, aby Česká republika definovala své priority
a finanční prostředky, které bude čerpat, použila podobně jako Irsko,“
řekl Palas.
Irský protějšek k tomu dodal, že je nutné zvolit v ekonomice země určité priority. „Pokud jde o zemědělství, soustředili jsme se jen
na několik málo stěžejních komodit. Pro nás je velmi důležitý export a protože Irsko oplývá pastvinami, vyvážíme z tuzemské produkce přes 90 procent hovězího masa a jen o něco méně mlékárenských výrobků. Jsme velmi závislí na vývozu,“ uvedl Brady. Přiznal,
že i Irsko v minulosti velmi poznamenala krize způsobená BSE, ale
i slintavkou a kulhavkou. „Podařilo se nám to ale překlenout,“ dodal. V současné době má ale Irsko jiný problém, musí čelit levnější
mlékárenské produkci z Nového Zélandu a Austrálie, vývozu hovězího masa z jižní Ameriky. V době kdy z důvodu zmíněných nemocí nesmělo Irsko vyvážet, skulinu na trhu ovládli okamžitě vzdálenější hráči. „Znovu proniknout na Evropské trhy není jednoduché,“ doplnil irský poslanec a zemědělský odborník. Dnes Irsko
získává svou pozici na evropském trhu vysokou kvalitou. „Kdybych
měl dát českým zemědělcům a potravinářům recept na úspěch při
pronikání na společný evropský trh, pak je to právě kvalita, která
dnes rozhoduje,“ řekl Brady. Je to podle něj jednoznačná konkurenční výhoda.
„V řadě našich malých farem jsou zemědělci závislí na vedlejších
příjmech, které neplynou z ryze zemědělské činnosti. Je mnoho farem, které zaměstnávají lidi na vedlejší úvazek,“ připomněl. Irský
politik ale dodal, že kouzlo úspěchu spočívá i v tom, že získané peníze z uskutečněných obchodů nejdou z valné části ke spotřebě podnikatelů, ale vkládají se do rozvoje firem a tím právě ve světě získalo
Irsko na takové ekonomické prestiži, která vedla dokonce k úvahám,
zda tam nepřesunout z Bruselu některé evropské organizace.
Kdo má psí pas,
neprohloupil
Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy
ČR určitě neudělali chybu ti majitelé,
kteří si pas pro svého psa již zařídili.
A to přesto, že bylo v Bruselu definitivně rozhodnuto, že od 3. července do
1. října platí tzv. „přechodný režim“,
neboť některé členské země EU nejsou připraveny splnit podmínky Nařízení 998/2003 – zavést pasy pro malá
zvířata od 3. července.
Toto rozhodnutí znamená, že do počátku října mohou majitelé psů, koček
a fretek, kterých se nařízení týká, při
cestách mezi členskými zeměmi Evropské unie použít již buď pas pro malá
zvířata, anebo mohou vycestovat s mezinárodním očkovacím průkazem, kde
musí být pochopitelně potvrzeno, že
bylo zvíře v řádném termínu očkováno
proti vzteklině. Dále pak musí mít potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete a osvědčení, že zvíře pochází z oblasti s „dobrou nákazovou situací“.
Tedy ti, kdo si již pas vyřídili, bu-
dou mít vše jednodušší v tom smyslu,
že již nemusejí pro tzv. kulaté razítko o dobré nákazové situaci na místně
příslušnou krajskou veterinární správu, či její inspektorát – vše do pasu
potvrzuje schválený soukromý veterinární lékař.
Ovšem do Velké Británie, Irska
a Švédska dosud přetrvávají jistá omezení. Británie a Irsko totiž požadují
před vstupem zvířete předložit potvrzení o účinnosti vakcinace proti vzteklině, které bylo provedeno šest! měsíců
před vstupem. Jinak musí zvíře zůstat
v několikaměsíční karanténě. Švédsko
požaduje toto vyšetření též, jedinou
podmínkou ale je, že vyšetření musí
být provedeno minimálně 120 dní po
provedené vakcinaci.
Podrobnější informace o pasech pro
malá zvířata, popřípadě o vyjmenovaných zemích, kde platí stejný režim,
jako v EU, lze nalézt na webových
stránkách Státní veterinární správy.
SVS ČR
PRAHA (li) – Společnost Arca Capital Bohemia chce od České konsolidační agentury koupit pohledávky zemědělců a firem ze zpracovatelského
průmyslu. Za pohledávky v nominální hodnotě mezi pěti a šesti miliardami korun je možné nabídnout přes miliardu korun, řekl Martin Kuře ze společnosti Arca. O pohledávky má zájem
i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), Area však tvrdí,
že nabízí podstatně vyšší cenu. O postoupení pohledávek by se prý mohlo
rozhodnout do měsíce a jejich součástí by měl být i dluh společnosti Setuza.
„O postoupení některých pohledávek
se vedou diskuse,“ řekl mluvčí ČKA
Jiří Pekárek a potvrdil, že jejich cel-
ková hodnota se pohybuje kolem pěti
miliard korun. Návrh, aby pohledávky Setuzy získal za tržní cenu PGRLF, chce vládě předložit ministerstvo
zemědělství.
Společnost chce nabídnout dlužníkům různé formy restrukturalizace
závazků, například splátkové kalendáře, kapitalizaci nebo nové financování
všech závazků dlužníků. „Dlužníky nechceme poškozovat nebo vymáhat peníze pod tlakem. Chceme, aby mohli
fungovat a rozvíjet svoji činnost,“ řekl
Kuře a dodal, že firmám mohou poskytnout i finanční injekce. Dluh Setuzy vznikl v 90. letech, kdy ústeckou
firmu úvěrovala IPB. Po jejím pádu pohledávku převzala Československá ob-
chodní banka a od ní Česká konsolidační agentura. Hlavním akcionářem
Setuzy je s téměř 50 procenty společnost Český olej. Přes 38 procent vlastní PGRLF, který je pod kontrolou ministerstva zemědělství.
Společnost Area Capital Bohemia
je dceřinou firmou anglické společnosti Arca Capital. V ČR poskytuje služby
investičního bankovnictví, investuje soukromý majetek klientů a provádí finanční restrukturalizaci. Působí například ve
společnosti Czech Precision Forge nebo v Jihomoravských dřevařských závodech. „Na zemědělství se nespecializujeme, naše činnost je průřezová a pohybujeme se v různých odvětvích českého
průmyslu,“ dodal Kuře.
Jeden ze dvou výrobců olomouckých
tvarůžků skončil v konkurzu
LOŠTICE (Šumpersko) (li) – Krajský soud v Ostravě prohlásil konkurz na společnost JD, která byla jedním ze dvou výrobců pravých
olomouckých tvarůžků na světě. Firma JD kvůli finančním potížím letos
v březnu zastavila výrobu ve svém
závodě v Lošticích na Šumpersku,
kde nyní pikantní sýr s nezaměnitelným aroma vyrábí již jen konkurenční společnost A.W. Zhruba polovina
z 25 zaměstnanců JD skončila v evidenci úřadů práce. Soud poslal firmu JD do konkurzu na návrh společností Union Leasing a Místecká
mlékárna. Například té tvarůžkárna
JD dlužila zhruba osm milionů korun. Správcem konkurzní podstaty
soud jmenoval Miroslava Müllera.
Hrozba konkurzu se nad loštickou
tvarůžkárnou JD, která zaměstnávala 25 lidí, letos nevznášela poprvé. Již
v roce 1998 o prohlášení konkurzu usilovala Mlékárna Kunín, které společnost JD také dlužila peníze za dodávky tvarohu.
Majitelka firmy JD Olga Křupková se
již dříve odmítla s novináři na téma dluhů a zastavení výroby bavit. V evidenci Úřadu práce v Šumperku je nyní devět z 25 zaměstnanců loštické tarůžkárny. Jedna pracovnice společnosti JD se
přihlásila na olomouckém úřadu práce.
Odborníci z Úřadu práce v Šumperku
v těchto dnech prošetřují informace, že
ve firmě JD byly problémy s vyplácením
mezd. „Stěžovali si na to někteří bývalí zaměstnanci, takže nyní ve společnosti JD
kontrolujeme dodržování pracovněprávních předpisů,“ řekl Vladimír Stebnický
z Úřadu práce v Šumperku.
Konkurenční loštická tvarůžkárna
A.W. již začala vyplňovat mezeru na trhu, která vznikla po březnovém zastavení výroby v JD. „Produkci tvarůžků
jsme v těchto dnech zvýšili, abychom
pokryli rostoucí poptávku. Naše surovinové i výrobní kapacity jsou dostatečné a na trhu by neměly vzniknout větší problémy,“ řekl jednatel společnosti
A.W. Jaroslav Kovář. Historie prvních
tvarůžků, které jsou jediným původním českým sýrem na Hané spadá do
15. století. Tehdy se však, oproti dnešnímu strojovému zpracování, vyráběly
z kyselého tvarohu a soli ručně. Roční
produkce firem JD a A.W. se pohybovala kolem 3000 tun tvarůžků.
Křupková je pravnučkou zakladatele
loštické tvarůžkárny Aloise Wesselse.
Firma se po jeho smrti rozdělila na dvě
části. Jedné z nich restituenti na začátku 90. let minulého století vrátili do názvu pradědovy iniciály A.W. Podstatně
menší výrobna tvarůžků nesla název
JD, což jsou iniciály Jaroslava Dubského, za kterého se provdala jedna z dcer
Aloise Wesselse.
Babišův Agrofert koupil pekárny Penam
Praha (egi) – Zemědělsko-chemické impérium Agrofert podnikatele Andreje Babiše koupilo třetí
největší pekárenskou skupinu v zemi, firmu Penam.
Agrofert tím posiluje svou potravinářskou větev a vstupuje do výroby pečiva a mouky. „Využil jsem nabídky k odkupu,“ uvedl redakci Babiš. Potravinářská divize Agrofertu ovládá zhruba pětinu trhu s obilím. „Zlepšíme tím eko-
nomiku podnikání v této oblasti. Není
nic lepšího než vyprodukované obilí ve
svých silech uskladnit, ve svých mlýnech zpracovat a v pekárnách zhodnotit na nejvyšší míru. Je to i o stabilizaci cen v pekárnách,“ dodal Babiš.
Agrofert za Penam měl údajně zaplatit 500 až 600 milionů korun. Vlastníci
Penamu, 37 společníků moravských pekáren, chtěli původně prodat firmu za
více než 800 milionů korun, ale nakonec slevili. „Smlouva je podepsaná, ale
transakci musí ještě povolit antimonopolní úřad,“ řekl Babiš. Mluvčí Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil, že návrh na povolení spojení společností Agrofert a Penam obdržel. Penam vznikl před pěti lety jako uskupení
12 pekárenských a mlynářských firem,
aby mohli menší pekaři konkurovat dvěma gigantům na trhu, Odkolku a Delta Pekárnám. Penam má svou maloobchodní síť prodejen, hlavně na Moravě,
a patří mu i tři mlýny.
Šéf Odkolku Ivan Flek končí ve funkci
PRAHA (egi) Šéf pekárenského
podniku ODKOLEK a.s. Ivan Flek
skončil k 30. červnu ve funkci generální ředitele. „Jsem ve výpovědní lhůtě,“ potvrdil před koncem
června Flek. Důvody svého odchodu
však nesdělil.
„Jsou to příliš vnitřní záležitosti firmy,
než abych o tom mohl veřejně hovořit,“
dodal Flek. Mlýny a pekárny Odkolek
jsou významným hráčem na českém potravinářském trhu. V oboru jsou druhou
největší firmou po skupině Delta. Právě
s Deltou se má Odkolek fúzovat. O žádosti zaslané antimonopolnímu úřadu
ale dosud nebylo rozhodnuto.
Odkolek spolu s Deltou a brněnskou
firmou Penam čelí obvinění z kartelové
dohody. Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže jim kvůli údajné dohodě na cenách pečiva koncem dubna vyměřil vysoké pokuty. Odkolek má zaplatit 35 milionů, Delta 55 milionů a Penam 30 milionů korun. Proti rozhodnutí však firmy
podaly rozklad. Od 1. 7. 2004 se novým
generálním ředitelem firmy ODKOLEK
a. s. stal pan Jan Jedlička, který působil
naposledy ve funkci výkonného ředitele
Delta pekáren.
Úvěr půjde do dvou týdnů zrušit
PRAHA (dra) – Lidé budou mít volnější ruce při pořizování věcí na splátky. Pokud si totiž nakupování na dluh
rozmyslí, budou moci bez obav zboží vrátit a úvěr do 14
dnů zrušit. Taková je představa Evropského parlamentu,
který novelu o spotřebitelském úvěru schválil. Platit by
mohla během tří let.
„Komise chce zároveň spotřebitelům umožnit, aby si
mohli pořizovat úvěr nejen ve své vlastní zemi, ale také
v zahraničí, a to za nejlepších možných podmínek,“ řekl
český komisař Pavel Telička. Podle něj tak vznikne skutečný jednotný trh s úvěry a ceny pro spotřebitele budou
nižší.
Mnoho věcí, které bude evropská směrnice upravovat,
už v Česku platí, novinkou bude právě možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření. „To by by-
lo pro spotřebitele velkým přínosem. Dnes je to možné
v podstatě jen při uzavření smlouvy mimo stálou provozovnu.“ uvedla Jana Luhanová ze Sdružení na obranu spotřebitelů.
Radost spotřebitelů kontrastuje s obavami těch, kdo
úvěry poskytují. „Zaznívají hlasy, že příliš tvrdá regulace
omezí spektrum finančních služeb nebo jejich poskytování
prodraží,“ řekl Petr Karel z GE Capital Bank.
Podle Jany Skálové ze společnosti Cetelem není možnost odstoupení od smlouvy úplnou novinkou. „Už dnes
takto fungují některé obchodní řetězce v České republice
u kupních smluv,“ řekla.
Nákupy na dluh jsou v tuzemsku stále populárnější.
Průměrná domácnost dluží odhadem 90 tisíc korun a pět
procent z nich má problémy se splácením.
6 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Exportéři mohou získat
až milion korun na propagaci v zahraničí
PRAHA (dra) – Domácí vývozci z řad malých a středních podniků mohou získat v rámci nového programu dotaci od sta tisíc do jednoho milionu korun na propagaci v zahraničí. Žádosti bude možné podávat od počátku července, k dispozici bude celkem 70 milionů korun z fondu EU. Na
tiskové konferenci to uvedla současná ředitelka státní agentury CzechTrade Jitka Hanzlíčková.
Šanci na peníze budou mít jen společnosti, jejichž export za poslední tři
roky překročil pět milionů korun ročně. Objem dotace nesmí překročit polovinu nákladů na projekt. Velmi důležitá bude kvalita záměru. „Budeme
podporovat projekty, které budou mít
Zemědělci z Třebíčska
by mohli dodávat
prasata do Ruska
JIHLAVA (li) – Zemědělské družstvo Agrochema Studenec v Koněšíně na
Třebíčsku by mohlo dodávat prasata do Německa, Rakouska nebo do Ruska. Podnik již na jaře kvůli propadu cen prodal část produkce do Maďarska. V posledních týdnech se však cena vepřového zvedla asi o pět korun
až na 35 korun za kilogram živé hmotnosti a již zhruba odpovídá profitu
z vývozu. „Především se budeme domlouvat s našimi tuzemskými odběrateli,“ řekl předseda Josef Matějek.
Solidní dlouhodobé vztahy s domácími potravináři by podle něj omezily
dopad výkyvů na trhu. Export navíc
znesnadňují velké vzdálenosti. Současná cena prasat je podle něj na přijatelné úrovni a farmáři nebudou tlačit na
další růst. K tomu by podle něj naopak
mohli přispět někteří zpracovatelé, kterým kvůli špatným vztahům se zemědělci chybí surovina. „Jsou ochotni ceny zvednout i s tím, že zaplatí později
nebo nezaplatí vůbec.“ míní. Největší
družstvo na Třebíčsku hospodaří na
4450 hektarech zemědělské půdy. Chová 950 krav a do mlékárny ročně dodá šest milionů litrů mléka. Vepřového
masa ročně vyprodukuje asi 1200 tun.
Vstup do Evropské unie podle předsedy zlepšil ceny u vepřového i hovězího
masa, a mohl by se příznivě projevit
i v dalších komoditách. Nedostatečné
jsou však podle něj podpory v chovu
skotu. Evropské dotace směřují na plochu, což podle něj vede k tomu. že některé obchodní firmy v okolí účelově
nakupují hektary, aniž by chtěly dlouhodobě hospodařit. Zemědělci na takové investice prý nemají peníze.
Podle poslance Petra Zgarby (ČSSD)
je v republice kolem 460.000 krav, což je
nejméně od první republiky. Na Vysočině ale podle něj již třetím rokem stavy neklesají. Po vstupu na společný evropský
trh by se kvůli dovozu levných polských
brambor mohly snížit ceny a následně
i plochy tuzemských konzumních brambor; což by postihlo především Vysočinu
jako největšího producenta. Podle něj ale
možná půjde o dočasný jev. Dotační tituly jsou nastaveny tak, že se část postupně ploch zatravní a zalesní. Tyto pobídky
však podle něj nejsou tak výhodné, aby
podnikatele odradily od zemědělské výroby, tvrdí.
Mlékárna Kunín převede
většinu zisku na úhradu
minulých ztrát
BÍLOVEC (Novojičínsko) (kri) – Společnost Mlékárna Kunín použije
většinu z loňského čistého zisku 1,5 milionu korun na snížení neuhrazené ztráty z minulých let. Ta na konci roku 2003 činila 78 milionů korun. Do rezervního fondu firma převede 77.000 korun. Rozhodla o tom
řádná valná hromada.
Akcionáři odvolali z představenstva dosavadního místopředsedu Miroslava Slowiaczka a člena Jana Rädische a na jejich místa zvolili Jaroslava Kozáka a Boženu Davidovou.
Členem dozorčí rady byl opětovně
zvolen František Rosa, kterému skončil výkon funkce v polovině května.
Předseda představenstva mlékárny
František Žídek akcionářům řekl, že
rok 2003 byl snad nejsložitější v historii společnosti. Mlékárna se musela
vyrovnat s pokračujícími levnými dovozy mléčných výrobků na český trh
a se vstupem do EU. Přitom zahájila
restrukturalizaci, aby snížila provozní náklady. Mlékárna loni ukončila výrobu sýrů v provozovně Zašová
a přestěhovala výrobu z Kunína do
Ostravy-Martinova.
Mlékárna Kunín loni vytvořila
zisk 1,532 milionu po předchozím
zisku pět milionů korun. Na meziroční snížení zisku měla podle Zídka rozhodující vliv zejména tvorba
rezerv na podnikání v podmínkách
sjednoceného evropského trhu.
Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb klesly na 1,758 miliardy korun z 1,766 miliardy. Po třech
letech poklesu se podle šéfa představenstva nákup mléka loni zvýšil
o pět procent na 124 milionů litrů.
Firma loni investovala 65 milionů
korun převážně do nákupu nových
technologií.
Letos výrobce mléka podle generálního ředitele Zbyňka Gebauera
dokončí restrukturalizaci. „Na tuzemském trhu počítáme s tím, že
postavení by mělo zůstat zachováno a zvýšení objemů prodejů by mělo být přes export,“ řekl akcionářům.
Firma podle něj začne nově dodávat
mléčné rýže na německý trh a chystá se na maďarský, rumunský, italský
a rakouský trh.
Mlékárna Kunín loni v průměru
zaměstnávala 300 lidí. Rozhodujícím
vlastníkem je a.s. Moravskoslezské
mlékárny, která sdružuje zemědělské
prvovýrobce. Podíl tohoto akcionáře
na základním kapitálu 212 milionů
korun činí 69 procent.
jednoznačně popsán reálný exportní záměr s jasně definovanými cíly,“
doplnila.
Nová nabídka střídá několik let běžící podpůrné programy financované
z domácích zdrojů, které skončily vstupem Česka do Evropské unie. Loni pří-
kladně získalo 410 zájemců téměř 70
milionů korun. Mezi změny patří zvýšení maximální hranice podpory o půl
milionu korun či omezení pomoci na
právnické osoby. Na nový typ dotace
nemají šanci dosáhnou subjekty, které čerpaly podobné prostředky v minulých třech a více letech.
Peníze z programu nazvaného Marketing budou sloužit například na pořízení propagačních materiálů, tvorbu
internetových stránek, účasti na výstavách a veletrzích nebo studie o zahraničním trhu.
Povltavské mlékárny vyplatí dividendu
48 Kč hrubého na akcii
SEDLČANY (okres Příbram) (Zub) – Povltavské mlékárny Sedlčany, výrobce sýrů Hermelín a Lučina, vyplatí dividendu 48 Kč hrubého na akcii. Celkem dá
firma na dividendy 5,6 milionu korun. Uvedl to místopředseda představenstva Jaroslav Šternberk.
Hospodářský výsledek před zdaněním byl 115 milionů
korun, tedy stejně jako v roce 2002.
Zisk po zdanění činil 81,7 milionu Kč. Do sociálního
fondu dá firma 1,6 milionu Kč, zákonný rezervní fond už
naplnila. Po výplatě tantiém zůstane zbylých 74 milionů
korun nerozdělených.
Loňské tržby za vlastní výrobky a služby dosáhly 1,040
miliardy proti 1,087 miliardy korun v roce 2002. Podle
Šternberka se tak projevil nižší nákup mléka a mírný po-
kles výroby. Firma tím chtěla zamezit přebytkům, jejichž
prodej byl ztrátový.
Povltavské mlékárny loni investovaly 72 milionů Kč,
zejména do výrobní technologie. Finanční prostředky
směřovaly také do modernizace a rekonstrukce, aby firma splnila podmínky Evropské unie. Letos chce investovat 149 milionů, hlavně do rozšíření kapacity na výrobu
sýrů. Očekává také mírné zvýšení zisku.
Celkový podíl Povltavských mlékáren na tuzemském
trhu činí 3,4 procenta. U čerstvých sýrů ale patří firmě
téměř 40 procent a u plísnových přes 30 procent.
Rozhodujícím akcionářem Povltavských mlékáren
je francouzská firma Bongrain, která má 94,7 procenta na základním kapitálu. Mlékárna má kolem 480 zaměstnanců.
Unita kvůli poklesu odbytu hostií
začala vyrábět lázeňské oplatky
BÍLÁ VODA (Jesenicko) (zub) –Společnost Unita, která je jediným tuzemským výrobcem hostií, v těchto dnech rozšířila své výrobkové portfolio
o lázeňské oplatky. Pomocí této cukrovinky se chce Unita vyrovnat s poklesem odbytu hostií, kterému firma čelí od 90. let minulého století. Nová
technologie na pečení lázeňských oplatků stála necelé čtyři miliony korun, polovinu nákladů přitom pokryla dotace z programu SAPARD.
Zatímco ještě před deseti lety společnost Unita upekla v Bílé Vodě zhruba třicet milionů kusů hostií ročně, tak nyní její
produkce zejména kvůli zahraniční konkurenci klesla o zhruba jednu třetinu.
„Od začátku devadesátých let výroba hostií klesala a bylo třeba najít náhradní program. K lázeňským oplatkům jsme se dopracovali po několika
letech hledání. Při výrobě hostií se používá podobný proces jako při výrobě
oplatků, proto jsme se pustili do cuk-
rovinky,” řekl vedoucí hostiárny Milan
Uhlíř. Ruční výrobou lázeňských oplatků však hostiárna podle něj nemohla
konkurovat ostatním producentům této laskominy. O oplatky z Bílé Vody
však v lázeňském prostředí Jesenicka rostl zájem, proto se vedení firmy
rozhodlo jejich výrobu s pomoci peněz
z fondu SAPARD zmodernizovat.
Nový velkokapacitní stroj dokáže za
směnu upéct více než deset tisíc lázeňských oplatků. „Nyní vyrábíme tři dru-
hy lázeňských oplatků s vanilkovou,
oříškovou a kakaovou příchutí. Zkoušeli jsme ještě skořicové a kokosové, ale na
ty nemáme zatím krabičky,“ uvedl Uhlíř.
Oplatky jsou podle něj baleny do krabiček, na kterých jsou obrázky známých
míst Jesenicka. I díky tomu se mohou
stát atraktivním suvenýrem pro turisty.
Zřizovatelem hostiárny, která leží
v odlehlém koutě Jesenicka, je Diecézní charita ostravsko-opavská. Kvůli zprovoznění nové linky zvýšila hostiárna počet svých zaměstnanců z 12 na 16.
„Charita v této lokalitě výrazně přispívá k zaměstnanosti. Vždyť jen v samotné Bílé Vodě je bez práce třicet
procent lidí. Rozvoj hostiárny by mohl
v budoucnu ještě více této obci pomoci,” uvedl ředitel charity Jiří Kořínek.
Vinselekt Michlovský
prorazil se svými víny v Hong Kongu
Praha (li) – Společnost Vinselekt
Michlovský, přední domácí výrobce
špičkových odrůdových vín, začala
vyvážet do Hong Kongu. Nároční zákazníci z východoasijského finančního a obchodního centra žádají ty nejvybranější produkty z portfolia Vinselektu Michlovský – vína barrique
z řady Chateau Dowina, ledové víno
a botritické sběry. „V první fázi prodáme v Hong Kongu přes tisíc lahví našich nejlepších vín. Je to sice relativně
malá zásilka, ale na tak mimořádně náročném trhu jde o úspěch. Navíc Hong
Kong je vstupní branou do Číny,“ uvedl ředitel společnosti Miloš Michlovský. Odběrateli vín jsou například luxusní hotely či soukromý klub Hong
Kong Bankers Club. Vstup na trh doprovázela velká ochutnávka vín Miloše
Michlovského v Hong Kong Convention and Exhibition Centre, jíž se zúčastnila místní společenská elita včetně českého konzula Jana Furého či
ředitele agentury Czechinvest pro východní Asii Csaba Gyopose. Organizátorem celé akce byl výhradní dodavatel produktů Vinselektu do této ob-
lasti Robert Schönfeld, specialista na
obchodní vztahy s Čínou, a majitel největší sommeliérské školy v Hong Kongu Dennis Ng.
Vinselekt Michlovský v loňském roce prodal 650 tisíc lahví vína. což představuje oproti roku 2002 nárůst zhruba
o 7,5 procenta. Obrat společnosti loni
činil 75,7 milionu korun. V letošním
roce by se obrat společnosti měl přiblížit částce 100 milionu korun a prodej vín by měl přesáhnout jeden milion
lahví. Těžiště prodejů je v České republice, záměrem společnosti je ovšem výrazně posílit export vína. V současné
době se vína Miloše Michlovského vyvážejí také do restaurací a obchodů na
Slovensku, v jednání jsou dodávky pro
restaurační řetězce v Německu a do
maloobchodní sítě v Norsku. „Vstup
do Evropské unie otevřel český trh pro
zahraniční vína a konkurence bude jistě ostřejší. Na druhé straně i my máme nyní lepší obchodní možnosti.“ dodal Miloš Michlovský. Vinselekt Michlovský pěstuje vinnou révu na zhruba
130 hektarech vinic v nejteplejších oblastech jižní Moravy a zaměřuje se na
výrobu špičkových vín určených náročným zákazníkům. Vína z produkce
firmy tak směřují především do vybraných hotelů a restaurací, specializovaných prodejen, vinoték a soukromých
archivů. Zhruba čtvrtina se prodává
i prostřednictvím obchodních řetězců.
Ke stěžejním produktům patří lahvová vína kolekce Vinum Palaviense
(odrůdová vína vázaná na lokalitu Pálavy) či řady Selected Wine (vína vyšších jakostních stupňů z vybraných odrůd – převažují bílá přívlastková vína,
především pozdní sběry). Specialitou
firmy je použití technologie spočívající ve zrání vín v dubových sudech typu
barrique, kde se vína obohacují o třísloviny a aromatické tóny. Touto technikou jsou vyrobena například vína Chateau Dowina. Vína Miloše Michlovského pravidelně získávají ocenění v těch
nejprestižnějších domácích soutěžích
a jsou zařazována do Salónu vín České
republiky, do něhož se každoročně vybírá stovka nejlepších vín z celé země.
Vinselekt Michlovský byl založen
v roce 1993 a od loňského roku je akciovou společností.
z domova / 7
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Sportovní události
pomáhají překonat nižší odbyt piva
PRAHA (li) – Chladné počasí
v posledních dvou měsících snížilo v porovnání s loňským obdobím
prodej nápojů, v některých oblastech až o pětinu. Na zamračený
květen a červen nedoplácejí jen pivovary ale i výrobci minerálek a limonád. Pivovarům částečně zlepšil
prodej hokejový a současný fotbalový šampionát, některým pomáhá
i vyšší export, vyplývá z ankety.
„V předchozích letech byly duben
a květen nejteplejší měsíce roku. Letos
naopak dosud nebyl ani jediný tropický den. Je samozřejmé, že nastal pokles
spotřeby,“ vysvětlil obchodní ředitel Poděbradky Jaroslav Barvíř. Kvůli chladnějšímu počasí v dubnu a květnu zaznamenal podle něj celkový tuzemský trh s neal-
koholickými nápoji pokles poptávky o 15
až 20 procent.
„Lidé pijí podle toho, jak mají žízeň.
V těchto dnech, které provází špatné počasí, žízeň nemají,“ doplnil Pavel Klimeš
ze společnosti Fontea, která vyrábí nealkoholické nápoje.
Patnáctiprocentní propad prodeje zaznamenal v dubnu i květnu Pivovar Vyškov z jižní Moravy. Podle ředitele podniku Jiřího Piňose kvůli chladnému počasí
zejí prázdnotou nejen zahrádky u restauračních zařízení, ale i samy hospody.
Naopak pivovar Svijany vzdor chladnému počasí odbyt zvýšil. „Prodali jsme
zhruba o čtyři procenta piva více než loni, je to především díky tomu, že se nám
daří získávat nové zákazníky, pomohly
ale určitě i velké sportovní události,“ uvedl ředitel pivovaru František Horák. Kvě-
ten byl sice proti loňsku mizerný, ale nyní se to opět vyrovnalo, doplnil ředitel Pivovaru Hlinsko Milan Vedra.
„Počasí je velmi chladné a konzumaci
piva příliš nenahrává, přesto jsme zatím
na trh dodali zhruba stejné množství piva jako loni,“ řekl ředitel Pivovaru Hols
Petr Hostaš s tím, že zásluhu na tom mají vedle sportovních přenosů vyšší prodeje do zahraničí.
Slabší domácí prodej kompenzovala exportem také nápojářská skupina
Drinks Union. „V porovnání s loňským
rokem vzrostl na konci dubna až o polovinu,“ uved Boris Rajdl z této společnosti.
Nakolik ovlivní nepříznivé počasí hospodářské výsledky podniku v letošním
roce budou ale moci firmy odhadnout až
po skončení letní sezóny, která je pro prodej nápojů rozhodující.
Pivovar Černá Hora
nabízí dvě nové limonády
ČERNÁ HORA (Blanensko) (zub)
– Výrazný nárůst zájmu o limonády čeká v začínající letní sezóně
Pivovar Černá Hora na Blanensku.
Zatímco před čtyřmi lety vyráběla
firma kolem 2000 hektolitrů ročně,
letošní plán počítá s nárůstem o 16
procent na 45.000 hektolitrů.
Výstav piva by za pololetí
mohl vzrůst o procento
PRAHA (li) – Domácí produkce piva by za šest měsíců roku mohla meziročně stoupnout asi o procento, odhaduje předseda Českého svazu pivovarů
a sladoven Jan Veselý. Do konce dubna
podle něj pivovary vystavily o čtyři procenta pěnivého moku více než ve stejném období loni. Květen ale předchozí
příznivý vývoj velmi zpomalil, hlavně
kvůli chladnému počasí.
Přesná čísla zatím nejsou k dispozici, ale podle Veselého bude květen pod
loňskou úrovní, která naopak byla rekordní. Ani letošní červnové počasí není pro pivovary zrovna ideální.
Odbytu totiž svědčí slunce a teplo.
V roční produkci piva mají první čtyři
měsíce roku slabší vliv, než další čtyři
měsíce během letního období.
„Perspektivou je pro nás letos export,“ uvedl Veselý. Vývozní možnosti rozšířil vstup do Evropské unie, jenž
přinesl otevření hranic a zjednodušení
exportní administrativy. Odbyt by se
měl zlepšit hlavně v zemích, které přistoupily k EU. Například v Polsku dří-
ve platilo pro dovoz českého piva clo
21 procent. „Je vidět, jak jdou některé pivovary do toho tvrdě,“ řekl Veselý.
Vedle prvních tří největších exportérů
se na zahraničních trzích podle něj stále výrazněji prosazují i další pivovary.
Dosavadní letošní produkce Plzeňského Prazdroje je podle mluvčího
Alexeje Bechtina srovnatelná s loňským rokem. Prodej v zahraničí roste, a to především díky licenční výrobě, dodal.
Budějovický Budvar měl podle mluvčí Denisy Mylbachrové do konce dubna výstav zhruba na loňské úrovni. Prodej na zahraničních trzích byl meziročně asi o procento vyšší.
Domácí produkce piva v prvním
čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta na asi 3,8 milionu hektolitrů. Za
celý letošní rok by mohl výstav podle
Veselého narůst o dvě procenta. Loni
tuzemské pivovary uvařily 18,55 milionu hektolitrů pěnivého moku. Export
loni stoupl o osm procent na rekordních 2,13 milionu hektolitrů.
Znojemský Hostan zvedl
výstav o 4000 na 207.000
hektolitrů piva
ZNOJMO (zub) – Posílení výstavu o 4000 hektolitrů na 207.000 hektolitrů piva ohlásil za rok 2003 znojemský pivovar Hostan, jenž je od roku 2002
součástí skupiny Starobrno. Více než polovinu produkce tvořilo vícestupňové Hradní. Mezeru v sortimentu nyní firma doplnila novým pivem značky
Zámecké, kterého by chtěla vyrábět kolem 5000 až 10.000 hektolitrů ročně. Uvedl to obchodní ředitel firmy Starobrno Jiří Imrýšek.
Hostan Zámecké je třináctiprocentní a má výraznější hořkost.
Do distribuce jde ve vratných lahvích, ale i v třicetilitrových i padesátilitrových sudech. Pěnivý mok
nové značky zraje devadesát dnů
v ležáckém sklepě, doplnil Imrýšek. Jen v rámci víkendových třináctých slavností piva Hostan přišlo toto pivo chutnat do Znojma kolem 10.000 lidí.
Starobrno loni vyrobilo 816.000
hektolitrů piva, což bylo o 36.000
hektolitrů meziročně více a zařadilo
se na třetí příčku mezi největšími domácími pivovarnickými skupinami.
Akcionáři se po loňském čistém zisku 109,8 milionu korun rozhodli vyplácet na akcii v nominální hodnotě
500 Kč třicetikorunovou dividendu.
Po loňské akvizici ovládá skupinu
Starobrno, která má včetně Hostanu
406 zaměstnanců, zahraniční gigant
Heineken Group.
Připravujeme navíc novou sérii džusů, řekl majitel společnosti Jiří Fušek.
Při začínající migraci tuzemských
i zahraničních turistů firma nabízí jedenáct druhů nealkoholických nápojů,
mezi nimi jsou i dvě novinky, citrónová a malinová. „Cílem vývoje je dostat
na trh alespoň jednu limonádu ročně,“
uvedl Fušek. Po sezóně podnik vždy vyhodnocuje zájem a nevylučuje ani vyřazení některé značky.
Podle majitele se zatím pivovar nezbavoval některých výrobků ve větší
míře. Před čtyřmi lety ale například
stáhl z trhu lehké nízkostupňové pivo
Hardy, o které výrazně klesl zájem.
Pivovar očekává letos i šestiprocentní nárůst výroby pěnivého moku přibližně na 160.000 hektolitrů. V letní sezóně doplnil svůj sortiment o jedenáctku Páter a ve spolupráci s pražským
partnerem nefiltrované pivo Moravské sklepní. Firma nemusí dokupovat
žádné nové technologie, ale vždy je nezbytný průzkum zájmu ve vybraných
restauracích. „Od nápadu po uvedení
novinky na trh je nejméně půl roku až
jeden rok,“ odhadl Fušek.
Za první čtvrtletí černohorští zvedli výrobu o čtyři procenta meziročně na 28.500 hektolitrů piva. Produkce limonád se zvedla šestinásobně na
5500 hektolitrů a tržby vzrostly o pět
procent na 34 milionů Kč. Jako „třináctý pramen“ označil Fušek zcela novou padesátistupňovou pálenku Monte
Negro z produkce pivovaru, která by
měla sloužit k propagaci a atraktivnější nabídce.
Skupina Drinks Union má zájem o koupi
kutnohorského pivovaru
KUTNÁ HORA (zub) – Pivovarnická skupina Drinks Union má zájem
o koupi Pivovaru Kutná Hora. Potvrdil to generální ředitel skupiny Milan Hagan. V současné době ho firma provozuje na základě dlouhodobé nájemní smlouvy a má na něj
předkupní právo. Pivovar patří městu, které za něj chce téměř 102 milionů korun.
„Pivovar samozřejmě koupit chceme, ale zatím neprobíhají žádná konkrétní jednání. V současné době zpracováváme nabídku na základě znaleckých posudků,“ uvedl Hagan.
Skupina podle něj chce výrobu piva
v Kutné Hoře udržet.
Skupina Drinks Union vstoupila do
Pivovaru Kutná Hora v roce 2001. Zachránila a zachovala regionální značku
piva Dačický, investovala do technologií
a udržela zaměstnanost. Spojení pivovaru Kutná Hora s pátým největším výrobcem piva v zemi také snížilo výrobní náklady a firmu ekonomicky stabilizovalo.
Nápojová skupina Drinks Union,
která sdružuje pivovary v Krásném
a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné
Hoře, patří k největším výrobcům piva
v České republice. Loni vyrobila přes
887.000 hektolitrů, z nichž 180.000
hektolitrů vyvezla.
Pivovar je jedním z 13 objektů, které letos kutnohorští zastupitelé vyčlenili k prodeji. Cena 101,9 milionu korun
vychází z úředního odhadu. Získané
peníze chce radnice použít pro rozvoj
města, například na vybudování sportovně-rekreačního areálu Klimeška.
Kutnohorské pivo má dlouholetou
tradici. Vaří se podle původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal
svému synovi Václavovi. Ten pak v roce
1573 postavil na kutnohorské tvrzi Lorec pivovar.
Chladné jaro snížilo Prazdroji
prodej desetistupňového piva
PLZEŇ (zub) – Květnový i červnový prodej desetistupňového Gambrinusu, který je nejprodávanějším
českým pivem, byl oproti stejným
loňským měsícům mírně nižší. Celkový letošní prodej všech značek
Plzeňského Prazdroje se ale podle mluvčího firmy Alexeje Bechtina nesnížil.
Nižší spotřebu desetistupňových piv
nahrazuje vyšší prodej dvanáctek Pilsner
Urquell a Radegast, roste i prodej a export velkopopovických piv. Nejvyšší meziměsíční nárůst v řádu desítek procent
zaznamenává nealkoholické pivo Birell
z Radegastu. Procentuální srovnání letošních pěti měsíců s loňským rokem ale
Prazdroj neuvedl.
„Oproti loňskému květnu to je pokles, ale letošní průměr je, také díky
teplejšímu dubnu, v souladu s plánem
a zhruba stejný jako loni,“ dodal Bechtin. Poslední teplé dny navíc zvedají
křivku prodeje, situaci vylepšuje i výrazně vyšší prodej piva v restauracích
během mistrovství Evropy ve fotbale.
Podnik plánuje letos prodat téměř
200.000 hektolitrů nealkoholického
piva Birell, což bude během čtyř let více než trojnásobný růst. Loni prodala
firma zhruba 130.000 hektolitrů tohoto nápoje. Podle Bechtina je to dáno
tím, že lidé mění životní styl – jsou více pracovně vytížení, sportují a často
řídí dopravní prostředky. Sudový Birell
se prodává stále více také na fotbalových utkáních a v podnicích.
Podle mluvčího lidé stále častěji konzumují dvanáctku Pilsner Urquell a nošovický Radegast, ale nepijí tolik piva
přes den, raději si na něj zajdou večer.
„Prodej desítky je letos zatím v podstatě shodný, dvanáctka roste,“ dodal Bechtin. Domácí produkce piva v prvním
čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta na 3,8 milionu hektolitrů. Podle
odhadu šéfa Českého svazu pivovarů
a sladoven Jana Veselého by měl za celý
rok republikový výstav vzrůst o dvě procenta. To se shoduje s minimálním plánem meziročního růstu odbytu, který si
pro letošní rok stanovil pro všechny své
závody Plzeňský Prazdroj.
Chlapi, nehulákejte mi tady „třikrát rum“ nebo to uslyšej
v Bruselu a bude průšvih!
(sch)
8 / z domova – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
MLECOOP – odbytové družstvo pro mléko
Činnost mlékařských odbytových organizací vzniklých postupně
v letech 1992–1996 byla na různé úrovni a tomu odpovídalo i jejich
postavení vůči odběratelům. Většina z nich vyvíjela činnost pouze
u jednoho odběratele a tudíž byla zcela odkázána na jeho vůli.
Pro vzájemnou informovanost se sice uskutečňovala společná setkání, ale v důsledku nic nepřinášela. Jediným posunem mohl být
společný nákup mléka s možnou redistribucí v rámci celé ČR. S těmito zkušenostmi se představily některé odbytové organizace dodávající více mlékárnám. Po posouzení těchto argumentů bylo dohodnuto založení společné organizace.
MLECOOP – odbytové družstvo bylo založeno na ustavující
členské schůzi dne 26. 11. 1997 ve Větrném Jeníkově. Zakládajícími členy bylo osm odbytových organizací a SZDS.
Jednalo se o:
Mlékařské hospodářské družstvo Střední Čechy, Benešov
Mlékařské a hospodářské družstvo JIH, Tábor
Západočeské hospodářské družstvo, Švihov
Vysoká a.s., divize AGROPRO, Chocenice
Mlékařské družstvo Česká Lípa
JIPO družstvo, Jihlava
MORAVA, mlékařské odbytové, družstvo, Vyškov
Mlékařská společnosti s.r.o., Šumperk
Svaz zemědělských družstev a společností Praha
Do obchodního rejstříku bylo družstvo zapsáno dne 3. 6. 1998.
Do konce roku 1997 družstvo zobchodovalo 37 mil. litrů mléka.
V průběhu roku 1998 družstvo zobchodovalo 508 mil. litrů mléka,
tj. 20,85% veškerého mléka zobchodovaného v rámci celé ČR.
Družstvo se postupně vnitřně konsolidovalo a přibíralo postupně další členy.
Pro neplnění členských povinností (obchodování prostřednictvím družstva) ukončila členství řada organizací a v současné době
tvoří členskou základnu tyto odbytové organizace:
Mlékařské hospodářské družstvo Střední Čechy, Benešov
Svaz výrobců mléka a.s., Šumperk
Mlékařské družstvo Česká Lípa, Mělník
Hospodářské družstvo Boleslavsko, Mladá Boleslav
MORAVA, mlékařské odbytové družstvo, Vyškov
MLECOOP východočeská divize – družstvo, Hradec Králové
Mlékařské odbytové družstvo Podorlicko, Rychnov nad Kněžnou
Milkagro, a.s., Olomouc
Mlékařské a hospodářské družstvo Opočno, Dobruška
Odbytové a obchodní družstvo ODOB, Kralovice
MOD – odbytové družstvo SLUM, Sloupnice
Družstvo v současné době obchoduje cca 2 mil. litrů syrového
kravského mléka denně, které dodává do těchto mlékáren:
OLMA, a.s., Olomouc
MILTRA B, s.r.o., Městečko Trnávka
Choceňská mlékárna s.r.o.
MADETA a.s.
YOPLAIT CZECH, a.s., Slušovice
Mlékárna Otinoves s.r.o.
ITALAT CZ s.r.o., Blatnice pod Sv. Antonínkem
NET PLASY s.r.o., Bystřice pod Hostýnem
Moravia Lacto a.s., Jihlava
Mlékárna Olešnice, RMD
Mlékárna Kyjov, a.s.
PROM spol. s r. o., Mlékárna Dvorce
Tatramléko s.r.o., Hlinsko v Čechách
NET Kralovice s.r.o.
Mlékárna Čejetičky, spol. s r. o., Mladá Boleslav
Povltavské mlékárny, a.s., Sedlčany
Bohušovická mlékárna, a.s.
Krkonošské sýrárny, a.s., Jičín
Polabské mlékárny, a.s., Poděbrady
PML Protein.Mléko.Laktóza, a.s., Nový Bydžov
Friesland Česká republika, a.s., Opočno
Alimpex spol. s r. o., Praha
EHRMANN Stříbro, s.r.o., Praha
Mlékárna Havlíčkův Brod, mlékárenské družstvo
Objemy mléka k jednotlivým zpracovatelům směřujeme dle regionální a svozové dostupnosti, s ohledem na korektnost obchodních vztahů a docilovanou výši cen realizovaných prodejů. Největšími odběrateli jsou:
OLMA, a.s.
MADETA a.s.
Tatramléko s.r.o.
Mlékárna Olešnice, RMD
MILTRA B, s.r.o.
PML Protein.Mléko.Laktóza, a.s.
Jsou však i mlékárny, kde dodáváme malé množství a vzhledem
k postupné koncentraci dochází postupně ke zmenšování počtu našich partnerů. Dosahování realizace je vzhledem k příznivým vztahům se zástupci jednotlivých odběratelů vždy nad celostátním průměrem a i splatnosti jsou v odpovídajících dohodnutých termínech. I my se však často potýkáme s výpadky některých partnerů,
což jsme nuceni řešit i odstoupením od smluv, zejména z důvodů
pozdějších plateb ( splatnost delší 30-ti dnů), či pokud možná realizace je nižší než 2% dosahovaného průměru. Vzhledem ke vstupu
do EU se i nám otevírají nové možnosti, které pečlivě zvažujeme.
V čele družstva je 10-ti členné představenstvo tvořené zástupci jednotlivých členských organizací. Toto se pravidelně měsíčně
schází a stanovuje úkoly pro další období. Výkonným ředitelem pověřeným prokurou je Ing. Vlastimil Kratochvíl. Jedině on je pověřenou osobou k uzavírání smluv a řízení hospodářské činnosti družstva. Tržby za mléko dosahují měsíčně 450 mil. Kč a za loňský rok
činily 5 516 mil. Kč.
Členové představenstva v čele se svým předsedou Ing. Pavlem
Sáňkou se zúčastňují jednání u jednotlivých zpracovatelů, se zástupci ČMSM, AK ČR, ZS ČR, MZe ČR, VÚ, chov. svazů , pracovníky univerzit a dalších, čímž přispívají ke stabilizaci chovu skotu
i lobingu za udržení živočišné výroby v naší oblasti jako preferovaných směrů života společnosti.
V posledních dnech rozvíjíme spolupráci s prvovýrobci ve středoevropské oblasti a to se Svazem slovenských prvovýrobců mléka,
Svazem rolníků Německé spolkové republiky, regionálními mlékařskými spolky Polska, maďarskou agrární komorou komoditní sekcí
– mléko a rolnickými svazy spol. zemí Rakouska. Na společném
jednání 26. – 27. 5. 2004 v Nitře jsme přijali pevná kritéria spolupráce, která budou rozpracována a potvrzena následnou schůzí,
která je naplánována do Budapešti. Naši společní zástupci se zúčastní i jednání v COPA, COCEGA i zemědělského výboru komise EU v Bruselu.
Společnými postupy chceme přispět ke srovnání cenových relací
této oblasti EU a stabilizaci výroby i trhu.
Ing. Vlastimil Kratochvíl,
ředitel a prokurista Mlecoopu
Čerstvé
pečivo
– kudy dál?
Zvyšování kvality dodávaných výrobků je základním krédem každého výrobce
pečiva. Stále ostřejší konkurenční boj nutí všechny k hledání cest, jak přinést zákazníkům co nejčerstvější výrobky v celém
sortimentu. Současně se ovšem nesmí jednat o časově a hlavně finančně náročné
řešení. Ten, komu se podaří při zachování
kvality a sortimentu zvládnout celý proces
od výroby po logistiku, vyhrává.
Zaměřme se na výrobu. Menší provozy, které disponují sítí obchodů v blízkosti výrobny,
mají šanci naplánovat produkci tak, aby mohly
několikrát denně provést závozy. Navíc krátká
cesta, dodavatel – konečný spotřebitel, umožňuje nabízet stále nové výrobky za relativně
vyšší cenu, protože zpětná vazba umožňuje
rychlou reakci na výkyvy. Jiná je ovšem situace
u pekáren, které vyrábí pro obchodní sítě, čerpací stanice či velkou skupinu malých obchodů. Mít k dispozici celý sortiment je technicky, technologicky a ekonomicky neřešitelné.
Řešením může být taková výroba, která umožní uchovat těsto či produkt ve stavu, umožňujícím další rychlé zpracování. Jedna cesta je šokové mražení. Je to technologie nejstarší, zavedená a vyzkoušená. Těsto v konečném tvaru je
buď před nebo po nakynutí šokově zamraženo na teplotu cca. – 24°C a dále uskladněno
v obalech při teplotách pod – 18°C až po dobu 6 měsíců. Velkou výhodou je dlouhá trvanli-
vost výrobků, snadná manipulovatelnost a velké zkušenosti s výrobou. Všichni renomovaní
výrobci chlazení nabízí širokou paletu šokovacích i skladovacích mrazicích boxů. Výrobci
zlepšujících přípravků mají v sortimentu přípravky na výrobu všech druhů těst. Nevýhodou je vysoká energetická náročnost výroby,
skladování a distribuce. Také reakce na požadavky zákazníků nejsou optimální, doba od vytažení výrobku z mrazícího boxu do upečení je
až 2 hod. Navíc, vzhledem k tomu, že výrobky
nejsou vykynuté, musí další zpracování mít na
starosti kvalifikovaný pracovník.
Další cestou, která je vyzkoušená, ale ne
příliš rozšířená, je sofistikovaný systém přerušovaného kynutí, např. patentovaný firmou
Kolb Kälte PATT®. Význam spočívá v myšlence, že těsto je aktivní do teploty –5°C,
a že dlouhé kynutí za relativně nízkých teplot okolo +20°C, je optimální. Popis celého
výrobního postupu by vydal na samostatný
článek, proto doporučuji účast na některém
z odborných seminářů. Zjednodušeně lze výrobu popsat následovně. Po dobu 60 min. výrobce může vkládat produkty do nachlazené
komory. Poté spustí automatický proces, který trvá cca. 2 hod. Po této době, buď lze výrobek vyjmout a vypéct, nebo při pokojové teplotě až po dobu 4 hod. distribuovat k pečícím
místům, případně dalších až 72 hod. skladovat v boxu.
Výhodou je malá pořizovací a provozní nákladovost. Produkty dosahují větší čerstvosti
a jsou kdykoliv ihned připravené k pečení. Nevýhodou je delší vedení těsta, nutnost úpravy
receptur a nemožnost přerušit kynutí, pokud
není ukončeno.
Nejmodernější systém je vakuovací chlazení. Ač první pokusy proběhly před cca 20 lety,
až moderní absorbční materiály umožnily stavbu skutečně využitelných vakuovacích komor.
Při tomto způsobu je využito fyzikálního zákona,
který říká, že při vysokém podtlaku vře tekutina
při teplotách okolo 20°C tak rychle, že ztratí svou
tepelnou energii a zmrzne. V Evropě nabízí vakuovací komory firmy König a W–P. König má delší zkušenosti a více instalací. Ve zkratce k výrobnímu procesu. Výrobky se po 50 – 75 % doby pečení vloží do komory, kde se vakuově zmrazí za 4
min. Takto zamražené výrobky se uskladní v přepravkách v lednici při teplotě 5°C, po dobu min.
8 hod., max 72 hod. V rozmezí těchto časů se mohou kdykoliv vyjmout a při pokojové teplotě dále
distribuovat po dobu 12 hod.
Výhodou je velice rychlý proces výroby,
možnost dodávat výrobky ve velkém časovém
rozpětí a velice jednoduché další zpracování.
Jedinou nevýhodou je vysoká prvotní investice, která se poměrně rychle vrátí v nízkých
energetických nákladech a vysoké kvalitě.
Názory na jednotlivé typy zpracování výrobků se mezi odbornou veřejností různí. Záleží především na požadavcích na další zpracování.
Společnost Omega CZ spol. s r.o. ve spolupráci s DIAMANT CZ, spol. s r.o. pořádá pravidelné semináře na téma výroby pečiva pro
další zpracování. Termíny jsou uvedeny na webových stránkách společnosti.
Mgr. Igor Macášek
Omega CZ spol. s r.o.
U Tabulky 2455
193 00 Praha 9 – Horni Pocernice
Tel.: +420 281 021 420
Fax: +420 281 920 840
GSM: +420 777 625 028
E–mail: omega@omega–bakery.com
www.omega–bakery.com
DIAMANT CZ, spol. s r.o.
Sídlo:
Ve Žlíbku 1849/2A
193 00 Praha 9 – Horni Pocernice
Provozovna:
U Tabulky 2455
193 00 Praha 9 – Horni Pocernice
Tel.: +420 281 021 430
Fax: +420 281 924 199
E–mail: diamant@omega–bakery.com
www.omega–bakery.com
rozhovor / 9
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
5 otázek pro:
Daniela Lukeše
– jednatele firmy CARLA spol. s r.o.
Krkonošská 2850,
544 01 Dvůr Králové nad Labem
1. CARLA spol s r. o. je společností s poměrně nedlouhou
historií. V současné době však patří k velmi stabilizovaným potravinářským výrobním subjektům v České republice. Čokoládové produkty se značkou CARLA mají nyní
svoje nezastupitelné místo především ve výrobní spotřebě
většiny potravinářských výrobců. Mohl byste charakterizovat vývoj společnosti, jíž jste rozhodujícím společníkem
a zakladatelem, od jejího vzniku v r. 1992?
V roce 1992, kdy společnost vznikla, byla postavena první výrobní hala. Nejprve jsme vyráběli pouze čokoládové
polevy pro výrobce mražených smetanových krémů. Jednalo se však o polotovary pro výrobky sezónního charakteru,
a tak jsme v dalších letech přistoupili i k výrobě polev pro
cukráře a pekaře, což se ukázalo velmi zdařilým počinem.
V roce 1995 bylo rozšířeno zázemí pro administrativní pracovníky a zároveň vybudována další výrobní hala se
skladovými prostory a výrobní linkou pro fondánové hmoty, která se do té doby dovážela. Abychom vyrobené zboží skladovali v prostorách, které splňují nejpřísnější normy
vztahující se k danému sortimentu, započali jsme v prosinci 1998 se stavbou třetí haly. Výstavbu klimatizovaného
skladu jsme dokončili v následujícím roce.
V letošním roce jsme se rozhodli stávající sklad propojit
s výrobní halou, postavenou v roce 1995, další halou. Tím
se nám zvětší skladovací i výrobní prostory. V nové hale bude rovněž nová laboratoř.
2. Váš podnik CARLA je nově postavený „na zelené louce“
a nyní velmi zdobí, a to jak velmi moderními stavebními
výrobními celky, tak vzornou parkovou úpravou celého areálu a nejbližšího okolí na okraji města Dvůr Králové nad
Labem. Úsilí o tuto realizaci bylo spojeno s nemalými investičními náklady, ale i řadou jiných než finančních překážek. Jak snadné, nebo obtížné, je začít z „ničeho“ budovat potravinářskou firmu v českém podnikatelském prostředí a dosáhnout úspěchu? Nyní je společnost CARLA
zaběhnutý podnik. Kdybyste se však rozhodoval nyní, „šel
byste do toho znovu“?
Samo rozhodnutí začít podnikat v ČR vyžadovalo dávku
odvahy a svým způsobem vyžaduje stále.
Pokud se však rozhodnete podnikat, nepočítáte s tím, že
vše půjde hladce a bez problémů. My jsme se na to připravili. Nebáli jsme se ani vybudovat zcela nový výrobní areál.
Samozřejmě se vyskytly situace či případy, které jsme neočekávali, ale vždy se nám podařilo vše bez větších ztrát vyřešit. A jak se říká, „všechno zlé, je pro něco dobré“. Ze
svých chyb se učíme a snažíme se jich vyvarovat v dalším
počínání.
Svého rozhodnutí vybudovat společnost vyrábějící cukrářské výrobky tedy nelituji, a pokud bych se měl nyní rozhodovat, „šel bych do toho znovu“ i se všemi těmi riziky
a problémy, které bylo nutné překonat.
3. Vaše čokoládové výrobky jsou určeny především pro pekařskou a cukrářskou výrobu, využívají je ale také ostatní potravinářští výrobci. Můžete nám podat charakteristiku celého Vámi vyráběného sortimentu se značkou CARLA, ale
i Vašich odběratelů? A můžete nás také informovat o Vašich záměrech výroby čokoládových výrobků pro konečného spotřebitele, resp. pro vnitřní trh.
Výrobní sortiment naší společnosti je velice široký. Naše výrobky jsou oblíbené u celé řady významných pekárenských, cukrárenských společností i výrobců mražených krémů a samozřejmě též u malospotřebitelů.
Čokoládové hmoty pro pekaře a cukráře distribuujeme
v tekutém stavu v cisternách nebo formou čoček či bloků
spotřebitele – ChocoSnack, cereální tyčinka v kombinaci
s čokoládooříškovým krémem, obohaceným o mléčný vápník. Ta se díky svému praktickému balení ve vaničce výborně hodí jako dětská přesnídávka, zároveň ale poslouží i jako
rychlé doplnění zdravé energie pro sportovce, školáky a lidi
na cestách. Svým úspěchem u spotřebitelů tak tyčinka ChocoSnack navázala na úspěchy již dříve vyráběného instantního kakaa Grand Choco.V roce 2003 bylo též uvedeno na
trh i několik výrobků z nové řady Choco Dreams – dražované suché plody, několik druhů horké čokolády, kokosové
tyčinky a další výrobky. U těchto produktů je kladen velký
důraz na vyniknutí lahodné chuti čokolády.
V letošním roce a i v dalších letech chceme uvést na trh
další nové výrobky jak pro pekaře a cukráře, tak i pro malospotřebitele. Které to budou, si nechám jako překvapení
pro spotřebitele. Každopádně se mají na co těšit.
4. Český trh je již několik týdnů v nové situaci. Jak pociťuje
tuto změnu Vaše společnost? Vím, že je ještě velmi brzy na
přesnější charakteristiky, nicméně otevřený tržní prostor
na jedné straně je určité negativum a dodávky do Evropy
zas výhodou pro Vás a další české výrobce. Jakou strategii
je nutné v tomto novém tržním prostředí, dle Vašich zkušeností a předpokladů, uplatnit?
C U R R I C U L U M V I TA E :
Daniel Lukeš
Věk: 51 let
Stav: Ženatý
2 děti
Vzdělání: Střední průmyslová škola strojnická
v 15kg balení. Jedná se o polotovary, které jsou určeny pro
další zpracování a jsou vždy vyráběny s maximální možnou
péčí z těch nejkvalitnějších surovin a pod neustálým dohledem.
Již od roku 1998 se snažíme o neustálé rozšiřování nabídky našich výrobků právě pro malospotřebitele. Velice oblíbenými se staly prakticky balené polevy ve 100g sáčcích, na
ně navázaly další výrobky na bázi kakaového prášku – Holandské kakao, Kakao na pečení a další. V roce 2002, kdy
firma oslavila své desetileté výročí působení v oboru, se rozeběhla linka na formované čokoládové výrobky – bonboniéry, plněné tyčinky, neapolitánky a mnoho dalších produktů tohoto typu. Program formovaných cukrovinek zákazníkům přináší plněné mořské plody Laguna Nuts-nougat
s kombinovanou nugátooříškovou náplní. Mezi další vyhledávané výrobky patří dezertní bonboniéry, které jsou
zákazníkům nabízeny ve třech variantách – kávová náplň
připomene chuť klasické kávy, pro příznivce italského stylu je připravena verze cappuccino. Lískooříšková náplň patří k tradičně nejoblíbenějším příchutím plněných bonbonů. V prvních měsících roku 2003 byl na trh uveden další
výrobek z řady Grand Choco zaměřený hlavně na dětského
S očekávaným vstupem do Evropské unie, který jsme letos přivítali, přicházejí na český trh firmy dovážející polotovary pro další zpracování v pekárnách a cukrářských výrobnách, které si v nedávné minulosti tento trh mapovaly
a připravovaly a tím se zdravá konkurence rozšířila. Vzhledem k tomu, že by v regulérním konkurenčním prostředí
v rámci Evropské unie měla zvítězit kvalita vstupních surovin a kvalita jejich zpracování spolu s odpovídající cenou,
nebojíme se podívat s naší produkcí na trh nejen v okolních
státech Evropy.
Vedení společnosti věnuje maximální pozornost nejenom
tomuto výběru kvality vstupních surovin a kvalitě zpracování, ale udržování a vytváření podmínek trvalého rozvoje systémů, jak řízení jakosti ČSN EN ISO 9001, tak systému kvality na ochranu životního prostředí ČSN EN ISO
14 001, což jistě přispěje k našim dalším úspěchům. V roce 2003 jsme obdrželi certifikát systému kritických bodů
HACCP.
5. Společnost CARLA spol. s r. o. je vlastně modelovou národní a také rodinnou firmou, která si v poměrně krátké
době vydobyla významné místo v potravinářském odvětví.
A to jednak jako výrobce, ale především jako významný dodavatel. Jaké je Vaše osobní krédo pro další období a co
považujete za nejvýznamnější pro další rozvoj společnosti
celé Vaší společnosti?
Hned na počátku jsme si vytýčili nelehký úkol – dosáhnout prosperity tím, že posílíme prosperitu našich nových
zákazníků. Po více než desetiletém působení na českém trhu můžeme říci, že se nám tento cíl podařilo splnit – cestou k dosažení tohoto cíle se stala špičková kvalita surovin i výrobků, jejich cenová dostupnost, bezchybný servis a ochota naslouchat požadavkům a přáním zákazníků.
Kompetentnost tohoto prohlášení potvrzuje nejen velice
pozitivní hodnocení našich výrobků a služeb právě ze strany zákazníků, ale též neustálé se rozšiřující sortiment našich výrobků.
Proto se i nadále budeme držet našeho přesvědčení, že
vlastní prosperity je možno dosáhnout pouze posílením
prosperity zákazníků.
Děkuji za rozhovor.
Ing. František Kruntorád, CSc.
10 / nabídky – informace
Belgická společnost Puratos Group je jedním z největších
nadnárodních potravinářských koncernů. Naší snahou je nabízet prvotřídní produkty a servis pro všechny výrobce a poskytovatele služeb v oborech pekařství, cukrářství, cateringu a zpracování čokolády.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO...
Společnost Puratos vzniká v roce 1919 v Bruselu jako rodinná
firma. V roce 1923 vstupuje na trh s prvním baleným chlebem
pod značkou Puramalte vyrobeným dle vlastní receptury, který
je dodnes s úspěchem prodáván. Následně, s výzkumem a vývojem dalších směsí, zlepšujících přípravků a technologií, společnost Puratos postupně proniká na světové trhy a rozšiřuje výrobu o enzymy, emulgátory, kvasy, droždí, čokoládu a širokou paletu cukrářských surovin.
V současné době je Puratos Group se svými 102 pobočkami
a 58 výrobními závody zastoupena v Evropě, Severní a Jižní Americe, Africe a Asii. Jen za poslední 3 roky zaznamenal Puratos
26% růst na světových trzích. Kvalita byla a je vždy na prvním
místě, o čemž svědčí certifikáty ISO 9001, BRC a HACCP.
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
 chlebové zlepšující přípravky
 přípravky na prodloužení měkkosti
a trvanlivosti
 zlepšující přípravky pro jemné pečivo
 sušené kvasy
 zlepšující přípravky pro mražené technologie
 kompletní mixy pro pekařské výrobky
 chlebové mixy
 regulátory kyselosti
 chlebové ochucovací přísady a další
SAPORE
Sapore je kompletní paleta chlebových ochucovacích přísad
pro zajištění regionálních požadavků na ideální chuť pekařských
výrobků. Chuť chleba je ovlivněna původem jednotlivých surovin,
výrobním procesem a pečením. Důležitou součástí výrobního procesu chleba je zrání kvasu. Kvas je získáván kvašením mléčných
bakterií a kvasinek a zlepšuje texturu střídy a čerstvost chleba. Výroba kvasu je základem tradiční výroby chleba. Výrobu kvasu však
lze nahradit hotovým kvasem - směsí vybraných mléčných bakterií a kvasinek - při zachování všech chuťových vlastností.
Výhody sušených kvasů jsou nesporné:
 doba skladování a použitelnosti je u sušených kvasů 6-9 měsíců při běžné teplotě
 tradiční proces výroby kvasu je časově náročný a vyžaduje zkušenosti – s výrobky řady Sapore máte kvas vždy čerstvý a po
ruce
 snižují nebezpečí kontaminace kvasu
 zajišťují konstantní kvalitu finálního výrobku
 zlepšují chuť, střídu a kůrku chleba
 nenáročnost na skladové prostory
 díky široké paletě sušených kvasů lze snadno připravit receptury pro různé druhy chleba (italský chléb, venkovský chléb,
chléb „San Francisco“, bagety apod.)
NÁŠ CÍL – NÁŠ ZÁKAZNÍK
Mezi naše zákazníky po celém světě patří tisíce profesionálních
zpracovatelů potravin (pekárny, cukrárny, šéfkuchaři, zmrzlináři,
zpracovatelé čokolády), malé rodinné firmy i multinárodní korporace (není bez zajímavosti, že Puratos Group je špičkou v dodávkách servisu pro vedoucí světové producenty hamburgerových bulek, výrobce mražených těst ve všech jeho fázích a významným
partnerem obchodních řetězců).
Našim zákazníkům poskytujeme osobní služby a individuální
přístup s téměř neomezenými možnostmi řešení.
UNIKÁTNÍ VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ
Společnost Puratos Group je jednou z mála společností na světě, která v sobě integruje jak technologii, tak výrobu droždí, enzymů, emulgátorů a sušených kvasů, což jsou základní ingredience
pro výrobu vysoce kvalitních surovin pro pekaře a cukráře. Znamená to, že každý přípravek je od úplného počátku až po finální
produkt v rukou odborníků společnosti Puratos.
PRO KAŽDÉHO NĚCO...
V České republice působí společnost Puratos CZ, a.s. od r.
1995. Vzhledem k exkluzivitě nabízených produktů Puratos CZ
byl zpočátku dodavatelem jen pro tu část zákazníků, která požadovala pro svou práci pouze prvotřídní suroviny. Postupně, s vývojem a proměnami českého trhu, kdy je kladen větší a větší důraz
na kvalitu a stabilitu používaných ingrediencí, a kdy producenti
hledají nové možnosti na zahraničních trzích, začíná Puratos CZ
velmi rychle expandovat do podvědomí i u ostatních zákazníků.
Přizpůsobila se tomu i současná hierarchie společnosti, která
prošla za poslední 2 roky výraznými změnami. Došlo k obratu ve
strategii prodeje, marketingovém mixu i distribuci. O tom, že se
nová politika firmy vyplácí, svědčí i současný 14% meziroční nárust objemu obchodu v ČR.
PURATOS JE PARTNEREM PRO PEKAŘE
Celosvětové rozšíření, vertikální členění (od výroby enzymů,
emulgátorů, sušených kvasů a droždí až po koncentráty, směsi
a zlepšující přípravky) a 80ti leté zkušenosti ve výrobě chleba, to
vše jsou atributy, které jsou předpokladem účinné partnerské spolupráce při řešení vašich každodenních problémů. Svým zákazníkům můžeme nabídnout:
 nemusíte hlídat hodinky – minuty u Acti-Plus nehrají roli
 žádné problémy s mícháním – s Acti-Plus technologií získáte
vždy sametově hebké těsto, tato technologie eliminuje problémy „přemíchání“ a „nedomíchání“
 spolehlivé kynutí – díky vytvoření optimální struktury lepku je
zajištěno bezpečné kynutí
 žádné obavy z překynutí – Acti-Plus technologie garantuje kvalitu i u překynutého či naopak nedokynutého chleba
 výborný objem – již během pečení budete příjemně překvapeni objemem a zlatou kůrkou
 čerstvost – Acti-Plus technologie zamezuje odpařování a migraci vody a výrobky tak zůstávají dlouho čerstvé
PURATOS JE PARTNEREM
PRO CUKRÁŘE
I v cukrářství je Puratos oporou pro nápadité talenty:
 kompletní směsi na výrobu cukrářských polotovarů a těst
 margaríny
 pudinkové krémy
 ovocné výrobky
 polevy a lesky
 náplně
 rostlinné šlehačky
 marcipány a další
PURATOS JE PARTNEREM
PRO ZPRACOVATELE ČOKOLÁDY
Opravdová čokoláda pro nejnáročnější zákazníky, připravena
podle belgické tradice, to je značka Belcolade:
 čokoláda bezkonkurenční kvality
 vyrobena z prvotřídních kakaových bobů
Criollo tradiční metodou
 pravá čokoláda bílá, mléčná a hořká ve formě bloků, tyčinek,
penízků
 polevová čokoláda Carat, vhodná také do krémů a náplní
ACTI-PLUS TECHNOLOGIE – JEDINÁ,
NA KTEROU SE MŮŽETE OPRAVDU SPOLEHNOUT
Acti-Plus je nejnovější generace enzymatické technologie, která spočívá v maximalizaci společného působení vybraného komplexu enzymů. Použitím technologie Acti-Plus si zajistíte vysokou
toleranci těsta, bezpečnost technologického procesu a vysoký objem finálního výrobku při proměnlivých podmínkách výrobního
procesu.
Co to tedy znamená v praxi?
BELCOLADE
Pod značkou Belcolade Puratos dodává vysoce kvalitní pravou
čokoládu, obsahující pouze kakaové složky a cukr, případně i sušené mléko nejvyšší kvality. Pro Belcolade kvalita znamená umění. Umění ve smyslu perfektního vyvážení a zpracování nejkvalitnějších druhů kakaa, díky kterému se čokoláda značky Belcolade
odlišuje od ostatních. A také umění ve smyslu vysoce pečlivé výroby široké palety čokolád, která probíhá v souladu se skutečnými
tradicemi a dovednostmi.
Díky jedinečným vlastnostem pravé čokolády lze použít hořkou, mléčnou i bílou čokoládu Belcolade k modelování, pečení,
potahování, plnění i polévání.
 Hořká čokoláda – má vyvážené aroma a je špičkou ve třídě
tmavých čokolád, obsahuje až 55,7% kakaových složek.
 Mléčná čokoláda, ve které se mísí plně kakaová příchuť s bohatě mléčnou příchutí, obsahuje až 35,9% kakaových složek.
 Bílá čokoláda – vyšší třída čokolád, vyznačující se vysokou jemností. Obsahuje 30% kakaového másla a 25% kvalitního sušeného mléka..
 Čokoládové tyčinky – tyčinky z pečné pravé čokolády, které jsou
ideální jako náplň do těst a různých druhů pečiva (croissanty
apod.).
 Čokoládové hobliny – ve třech variantách (hořké, mléčné, bílé), které se používají k dekoraci a efektnímu zdobení cukrářských výrobků.
 Čokoládové kapičky – pečná pravá čokoláda ve formě drobných kapiček, kterou lze přidávat do piškotových těst, dortů,
muffinů a jiných sladkých těst, ale i do zmrzlin.
Kontakty:
Puratos CZ, a.s. – Modřická 63, 66448 Moravany u Brna,
tel./fax: 547 244 180, 547 244 165,
e-mail: [email protected], www.puratos.com
CHLÉB
BĚŽNÉ PEČIVO
JEMNÉ PEČIVO
CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY
TRVANLIVÉ PEČIVO
KNEDLÍKY
VÝROBKY Z MLÉČNÉ
MODELOVACÍ HMOTY
JAPEK, s.r.o., Podkrušnohorská 210, 435 42 Litvínov 8
Tel. +420 476 769 613, 11, fax +420 476 769 657, e-mail: [email protected] http://www.japek.cz
Certifikovaný výrobce, HACCP, ISO 9001, certifikáty uděleny mezinárodní společností BVQI. Zapsaný v oddílu C, vložka 2935 u Krajského soudu v Ústí n/L.
nabídky – informace / 11
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
ODKOLEK a.s.
Ke Klíčovu 56/1,
190 02 Praha 9 – Vysočany
tel.: 266 028 175, 375
[email protected]
www.odkolek.cz
Pekařské výrobky pro Vaši Vitalitu!




řada výrobků zdravé výživy
pěkné poutavé balení
obsahují vysoký obsah vlákniny
obsahují vitamíny
a minerální látky
 obsahují škrob,
který dodává energii
postupně po dlouhou dobu
 vysoká a stálá kvalita výrobků
Chléb s tradicí pravého chleba, vyráběného ze směsí žitné a pšeničné chlebové
mouky, žitných trvanlivých kvasů z čisté kvasné kultury, pitné vody, soli, kmínu
a droždí, bez jakýchkoliv zlepšujících přípravků a pečený tradičním způsobem na
„kameni“ v etážové peci.
Tento chléb má vynikající spotřebitelské vlastnosti, pravou a příjemnou chuť
chleba, pružnou pórovitou střídu, vypečenou kůrku a s několika denní spotřebitelskou trvanlivostí. Zaručeně nezbude ani kůrka!
Zábrdovický chléb byl oceněn na výstavě MBK - SALIMA 2004 od ministerstva
zemědělství značkou KLASA, jako vynikající potravinářský výrobek, který splňuje 7 nadstandartních kritérií českého výrobku.
Tento chléb vyrábí a uspěšně dodává do obchodní sítě v Brně i okolí pekárna
Hepek, s.r.o., Cejl 85, která je i nositelem certifikátu systému kritických bodů
(HACCP) v pekařské výrobě.
Hepek, s.r.o.,
Cejl 85 č.p. 814, 602 00 Brno-Zábrdovice,
tel.: 545 321 254, fax.: 545 210 255,
e-mail: [email protected]
12 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Vítězný „Kombajn“ od Ondřeje Daňka z SOU potravinářské Smiřice.
Zahájení Dnů chleba – zleva : Ing. Stanislav Musil, generální sekretář PSPaC v ČR, Oldřich Týř, předseda PSPaC v ČR, Mons. Josef
Socha, gen. vikář královéhradeckého biskupství, Ing. Bohumil Perner, CSc., předseda Svazu průmyslových mlýnů ČR a Ing. Roman
Linek, hejtman pardubického kraje.
Dny chleba
Studentky SPŠPT vítají mezi pekaři, jak jinak než chlebem a solí,
generálního vikáře Mons. Josefa Sochu.
VE ČTVRTEK 20. KVĚTNA
S E KO N A L V PA R D U B I C Í C H
ZA ÚČASTI VÍCE NEŽ
ČT YŘ STOVEK ODBORNÍKŮ
JIŽ 10. ROČNÍK
„DNŮ CHLEBA“.
Ocenění vítězného mlýna v soutěži „Pekařská mouka roku 2004“ v kategorii mouka hladká žitná tmavá a pekařský znak převzali zástupci
společnosti Mlýny J. Voženílek, spol. s r.o. Předměřice n. L., ředitel
Ing. Stanislav Alt a stárek ve mlýně Budín pan Richard Příhoda.
Ocenění vítězného mlýna v soutěži „Pekařská mouka roku 2004“ v
kategorii mouka hladká pšeničná světlá přejímají zástupci mlýna
BEATA s.r.o. Netolice, majitelka společnosti JUDr. Božena Jerieová
a stárek pan František Zita.
K význame události se vracíme slovy generálního sekretáře Podnikatelského svazu pekařů
a cukrářů v ČR Ing. Stanislavem Musilem.
Zahajovací ceremoniál „Dnů chleba“ má své
neměnné zvyky. Kromě účasti hejtmana Pardubického kraje p. Ing. R. Línka a primátora města Pardubic p. Ing. J. Stříteskeho, který se však letos vzhledem k onemocnění nemohl zúčastnit, ale
záštitu tak jako v minulých letech opět převzal,
má i zvláštní část, věnovanou požehnání chlebu.
Je to každoroční pocta našemu krásnému řemeslu a připomenutí, čím je pro lidstvo chléb. Po celý
den poté mají dodavatelé u svých výstavních stolků možnost prezentovat své výrobky a služby. Odpoledne se koná odborný seminář, v jehož technologické části vyslechli letos účastníci přednášky
firem PFAHNL BACKMITTEL s.r.o. Litomyšl,
IREKS ENZYMA spol. s r.o. Brno, KONTINUA
spol. s r.o. Praha a J 4 spol. s r. o. Předměřice n. L.
V další části následovala přednáška Ing. Škopka z MZe, v níž byly podány informace o změnách legislativy v souvislosti se vstupem do EU.
Pak následovaly přednášky o možnostech čerpání prostředků z operačních programů. Ačkoli oba
přednášející, p. R. Stránský z MZe a pí. Ing. M.
Boučková z MPO, byli k dané tématice jedněmi
z nejlepších odborníků u nás, nic nemohli změnit
na tom, že náš obor má velmi omezené možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU.
V rámci operačních programů na rozvoj zemědělství není šance vůbec žádná, v operačních programech MPO Průmysl a podnikání se jistá podpora
malých a středních podnikatelů najde, ale rozhodující výrobci z oboru jsou však výrazně v možnostech omezeni.
Čím se ale „Dny chleba“ odlišují od ostatních našich akcí, jsou soutěže o nejlepší pekařskou mouku pšeničnou a žitnou, o nejatraktivnější výrobek z pekařského těsta a o nejlepší řemeslný chléb a nakonec o chléb roku. Napětí, které
se po celý den nad Výstavištěm IDEON vznáší,
se nedá jednoduše popsat. Výrobky hodnotí komise sestavené z předních odborníků oboru, ale
každý účastník se má možnost, s výjimkou mouk,
seznámit s vystavenými soutěžními výrobky a pokud jde o chleby, tak je i ochutnat. O účast v soutěžích je dostatečný zájem, vždyť vítězové se chlubí oceněním až do příštího ročníku a mají možnost jeho marketinkového využití. Nyní už máme
po napětí, vítězové jsou známi a proto se s nimi
můžeme seznámit.
V soutěži „O nejatraktivnější výrobek z pekařského těsta“ zvítězil v konkurenci 7 výrobků učeň
Jednatel firmy HEPEK s.r.o. Brno p. Ladislav Hebký přebírá ocenění za vítězný řemeslný chléb v soutěži o „Řemeslný chléb roku 2004“.
Ředitel pekárny MADER a synové s.r.o. Pekárna RACEK Přerov
p. Václav Vrána přebírá ocenění za vítězný chléb v soutěži o „Chléb
roku 2004“.
ze Středního odborného učiliště potravinářského
ve Smiřicích Ondřej Daněk.
Nejlepší pekařskou mouku žitnou tmavou vyrobili ve firmě Mlýny J. Voženílek, spol. s r.o. Předměřice nad Labem. To, že žitných mlýnů u nás
hodně ubylo, svědčí počet 4 účastníků.
Lepší situace je v pšeničných mlýnech, do soutěže o nejlepší pekařskou mouku pšeničnou světlou se přihlásilo celkem 13 mlýnů. Jako nejlepší
mouku vyhodnotila odborná komise vzorek ze
mlýna BEATA, spol. s r.o. Netolice.
Stejný počet přihlášených, 13, byl i v soutěži „O
nejlepší řemeslný chléb roku“. Kromě jiných podmínek předem vyhlášených nemůže být řemeslný chléb
vyroben průmyslovým způsobem. Nositelem čestného titulu „Řemeslný chléb roku 2004“ se stala již podruhé za sebou pekárna HEPEK s. r.o., Brno. O vysoké kvalitě do soutěže předložených vzorků svědčí
i to, že odborná komise vybrala další 4 vzorky a ocenila je jako řemeslné chleby vynikající jakosti. Byly
to firmy PENAM spol. s r.o., Pekárna Sviadnov a Pekárna Zlín, MADER a synové s.r.o., Pekárna Racek
Přerov a KONTINUA spol. s r.o. Praha.
Největší zájem byl ale tradičně o soutěž „O
nejlepší chléb roku“. Jde o konzumní chléb nebo chléb Šumava, vyrobený průmyslovým způsobem. V konkurenci 25 soutěžitelů zvítězil chléb
ze společnosti MADER a synové s.r.o., Pekárna
Racek Přerov. Do konání příštího ročníku je nositelem čestného titulu „Chléb roku 2004“. Podobně jako u řemeslných chlebů bylo i v této kategorii oceněno dalších 11 výrobků jako chleby vynikající jakosti. Jsou to INPEKO s.r.o., Ústí n.L.,
PEKAST spol. s r.o., České Budějovice, PECUD
v.od., Žandov, Adélka a.s., Pelhřimov, JAPEK
s.r.o., Litvínov - Janov, Hradecká pekárna s.ro.,
Hradec Králové, Michelské pekárny a.s., Praha,
HEPEK s.r.o., Brno, BENEA s.r.o , Benešov,
NOPEK s.r.o., pekárna Svitavy a PeHaK v.o.s.,
Litoměřice.
Po slavnostním vyhlášení vítězů jednotlivých
soutěží s předáním diplomů a odměn následoval
společenský večer s hudbou a tancem. Na něm
přítomní mlynáři i pekaři dokázali, že kromě
vyrábění kvalitních a krásných výrobků se umějí i dobře bavit. Dny chleba 2004 jsou pro nás již
minulostí, ale ročník 2005 už začíná přípravné komisi pomalu klepat na dveře.
(red.)
z domova / 13
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Na otázky redakce Potravinářského zpravodaje
odpovídá Ing. Stanislav Musil,
generální sekretář Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR
Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů
jsme představili již více jak před rokem.
Co se od té doby změnilo?
Rok je skutečně dlouhá doba na to,
aby ke změnám došlo. Nejinak je tomu i v našem případě. Snad jednou
z nejzákladnějších změn je to, že nás
zájemci najdou na nové adrese. V polovině září jsme museli přemístit naše
sídlo z areálu pekáren Odkolek a.s. do
Jandovy ulice č. 3/10, protože jsme od
pronajímatele obdrželi výpověď z nájmu. Kolem výpovědi se vyrojila řada
fám, ale důvod byl zcela jednoduchý.
Pronajímatel se rozhodl změnit způsob využívání celého areálu, na což jako jeho majitel má nezadatelné právo.
Ve velice krátké době se nám podařilo najít nové prostory, navíc velmi dobře dostupné prostředky městské hromadné dopravy, takže naše dosažitelnost vůbec neutrpěla a rovněž spojení
k nejčastěji využívaným úřadům nebo
k našim partnerům je velice výhodné.
Přesto platí dlouhodobý záměr vybudovat vlastní sídlo.
V souladu se stanovami proběhla
v lednu i řádná valná hromada. I ona
byla provázena změnami. Nesešli jsme
se jako tradičně v Olomouci, ale v Hotelu International v Brně. Důvodem
této změny byla především nespokojenost s úrovní poskytovaných služeb.
Kdo se valné hromady a následné obchodně propagační a prezentační akce společnosti Pekař a cukrář s.r.o. zúčastnil, musí jednoznačně potvrdit , že
to bylo o něčem úplně jiném. Na valné
hromadě ale nešlo jen o lepší prostředí
a služby, ale především o důležité změny v orgánech svazu. Valná hromada
byla tzv. volební, tzn., že se uskutečnily volby členů představenstva a dozorčí rady svazu. Volbám předcházela ještě změna stanov. Zásadní změnou je
rozšíření počtu členů představenstva
z 9 na 11, což znamená zapojení více
členů do vedení svazu a navýšení demokratičnosti při rozhodování. Řada
dalších drobných změn vyplynula ze
změn obecných předpisů nebo upřesnila znění některých bodů.
Po valné hromadě pracují řídící orgány svazu v následujícím složení:
Představenstvo
Předseda:
Oldřich Týř
Místopředsedové: Ing. Jan Kašpar
Ing. František Smrž
Vlastislav Šimon
Zdeněk Vymazal
Členové:
JUDr. Hugo Doseděl
Ing. Vladimír Dubják
Ing. Jaromír Gec
Miroslav Kavan
Václav Pavel
Jaroslav Pešák
Dozorčí rada
Předseda:
Bohumil Štanglica
Vladimír Hlaváč
Ing. Tomáš Nováček
Co se naopak nezměnilo, je pravidelné vydávání časopisu PEKAŘ
CUKRÁŘ a ROČENKY pekaře a cukráře. Podle ohlasu čtenářů se však
zlepšila jak jejich obsahová náplň, tak
i celkové uspořádání. Chtěl bych však
při této příležitosti vyzvat odborníky
z oboru, ze školství i z ostatních oblastí souvisejících s podnikáním, aby
se stali pravidelnými spolupracovníky redakce a rozšířili stávající autorský kolektiv.
Ke změnám ale nedošlo jen u nás,
ale i dvou rozhodujících subjektů
v oboru. Tady mám na mysli především změnu názoru na svaz, na jeho
činnost a na jeho význam. Na stole
totiž leží přihlášky firem ODKOLEK
a.s. a DELTA PEKÁRNY a.s. za členy svazu.
Vstoupili jsme i jako země do Evropské Unie. Zatím ale uplynul jen
Podnikatelský svaz
pekařů a cukrářů
v České republice
krátký čas, takže na hodnocení změn,
které bezpochyby vstup přinese, je ještě příliš brzy. V každém případě však
nechceme stát stranou a proto jsme se
zapojili do oslav vstupu naší republiky
uspořádaných stálou misí při zastoupení ČR přímo v Bruselu ve dnech 30.
dubna – 2. května. Domníváme se, že
je nutné jak o naší zemi, tak především
o možnostech jednotlivých výrobních
oborů dát pořádně vědět. Ano, máme zájem se v Evropě prosadit. Když
už přes velké proklamace v tom není
schopen nic učinit stát, musíme to vzít
do vlastních rukou a přičinit se sami.
Proto jsme se stali partnery a sponzory reprezentativní publikace ČESKÁ
REPUBLIKA: „Dobrý den Evropo!“,
vydané stálým zastoupením České republiky při Evropské Unii a proto jsme
představili naše výrobky přímo v Bruselu. Zvláště akce v Bruselu byla velmi
dobře hodnocena, obdrželi jsme poděkování od stálého zastoupení a čtenáři našeho časopisu PEKAŘ CUKRÁŘ
měli možnost se seznámit i s přáním
našeho komisaře v EU p. Teličky všem
milým pekařkám a pekařům.
O vašem svazu je známo, že se nezabývá pouze otázkami vnitřní organizace, ale pořádá pro své členy i zajímavé
akce. Bude tomu tak i v letošním roce?
Samozřejmě že ano. Prostřednictvím své obchodně servisní organizace Pekař a cukrář s.r.o. byla uspořádána již valná hromada a obchodně
propagační a prezentační akce. Zúčastnilo se jí téměř 400 osob a řada
firem, bezprostředně s naším oborem
spojených dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Jmenovat jen některé z důvodu skryté reklamy nelze a uvádět celý jejich seznam by nebylo pro čtenáře příliš zábavné. Sejít se v příjemném
prostředí, bavit se za zvuků dobré hudby a poznávat se navzájem s obchodními partnery je bezpochyby důležité.
Vždyť dobré osobní vztahy jsou zaručeně i jedním z předpokladů dobrých
obchodních vztahů.
Byli jsme i odbornými garanty pekařské a cukrářské části Mezinárodního veletrhu mlynářství, pekařství
a cukrářství MBK v Brně, pořádaného
v rámci potravinářského salonu „SALIMA“ na Výstavišti v Brně. Kromě
prezentace našeho svazu jsme na našem stánku pořádali i diskuze a přednášky k tématům, která nás nejvíce tížila před vstupem do EU. O některé
přednášky byl zájem značný, s některými jsme se ale úplně nestrefili. Svým
způsobem za ocenění naší činnosti považujeme i to, že první cesta vládní delegace v čele s ministrem zemědělství
vede v pavilonu B, kde se veletrh MBK
nachází, pravidelně do našeho stánku.
Za sebou máme i „Dny chleba
v Pardubicích“. Vzhledem k tomu, že
se letos již konal veletrh MBK, byly
Dny chleba pouze jednodenní a konaly se ve čtvrtek 20. května. Zásada přijatá před dvěma lety o snížení rozsahu
Dnů chleba na jeden den v roce, kdy
se koná MBK, se osvědčuje. Nic jsme
na ní proto neměnili ani letos, i když
se jednalo o jubilejní 10. ročník.
Jak spolupracuje Podnikatelský svaz
pekařů a cukrářů s ostatními společenskými organizacemi?
Podobně jako naši členové se spojili ve svazu, aby lépe mohli navenek
prosazovat svoje zájmy, je svaz členem Hospodářské komory ČR a Potravinářské komory ČR. Jejich vybu-
dované informační systémy jsou nepostradatelné pro obě strany. Zvláště
členství v potravinářské komoře je pro
nás velmi důležité. Jejím prostřednictvím jsme získali a našim členům potom předali řadu důležitých informací
před vstupem do EU. Náš obor je velmi specifický. Zůstal v podstatě z celého potravinářství jediným, který musí
na základě požadavků obchodních řetězců vyrábět a dodávat své zboží každý den v týdnu, a to ještě několikrát
za den. A vzhledem k nutné čerstvosti dodávek nelze ani předpokládat, že
by mělo dojít k likvidaci některých výrobních kapacit. Konkurence zůstane
tedy i nadále veliká. Zájmy ostatních
oborů, zvláště těch, které vyrábějí trvanlivé výrobky a jsou výrazně strukturalizovanější, začínají být odlišné.
Sami bychom se dostali do postupné izolace a tak musíme umět hledat
i kompromisní postupy. Právě potravinářská komora je pro to vhodným prostorem. Jejím prostřednictvím máme
také přístup k připomínkování zákonů
a vyhlášek, především z oblasti profesních předpisů. Naproti tomu prostřednictvím hospodářské komory dostáváme informace obecného podnikatelského charakteru (daně, sociální
podmínky, živnosti, vzdělávání apod.).
Využíváme i toho, že tyto instituce již
mají lépe vyšlapanou cestu jak na příslušná ministerstva, tak i do obou komor Parlamentu ČR.
Především v potravinářské komoře
nechceme být jen pasivními členy, ale
zapojujeme se i do činnosti orgánů. Na
poslední valné hromadě byl náš předseda O. Týř zvolen členem představenstva a Ing. St. Musil viceprezidentem
a členem výkonné rady. Považujeme
to za další způsob zviditelnění činnosti
našeho svazu a za převzetí spoluodpovědnosti za práci vrcholového potravinářského orgánu.
Jsme v EU. Rozšířila se vaše spolupráce se zahraničními organizacemi?
Nerozšířila, ale to neznamená, že se
nebude prohlubovat. Především Maďarský svaz pekařů je iniciativní ve
zvýšení spolupráce pekařských svazů
v rámci zemí tzv. Visegrádské čtyřky.
Potýkáme se všichni s obdobnými problémy vůči EU. Největší problém je asi
v tom, že každý se domnívá, že si svůj
problém dokáže nejlépe vyřešit sám.
Určitě by bylo dobré navázat na dohody o spolupráci, které mají uzavřené
potravinářské komory a rozšířit je i na
problematiku jednotlivých svazů. Myšlenky o společných postupech, o vzájemném zastupování v pracovních komisích apod. nejsou zcela od věci. Jde
jen o to se skutečně dohodnout a dohody dovést až do praxe.
Jsme členy Mezinárodní organizace
průmyslových pekáren (A.I.B.I.). Je to
však členství pasivní, soustřeďující se
na vzájemnou výměnu základních informací. Vstupem do EU se nám ale
otevřela možnost prostřednictvím této
organizace se podílet na spoluvytváření celoevropských směrnic a nařízení
z oblasti naší činnosti.
Spolupracujeme se svazem Saxonia, což je svaz řemeslných pekáren
ze sousedního Saska. Tento svaz je
odborným garantem pekařské výstavy
SachsenBack v Lipsku, konané každým rokem na přelomu října a listopadu s výjimkou roku, ve kterém se v Německu koná největší světová pekařská
výstava IBA. V rámci spolupráce je
možné uvedený veletrh navštívit pouze po předložení pasu (nebo nyní občanského průkazu), dokladujícího původ návštěvníka z ČR. Lze předpokládat, že v budoucnosti se můžeme i ve
vybraných letech stát partnerskou zemí, což by znamenalo propagaci nejen našich pekařských a cukrářských
výrobků, ale i surovin a všeho, co souvisí s pekárenskou a cukrárenskou výrobou.
Ve spolupráci s Českou drožďárenskou společností a.s. vysíláme družstvo do soutěže „Lessafre Cup“, což je
svým způsobem světový pohár pekařů.
Na jednom ze semifinále této soutěže
v září v Poznani bude naše tříčlenné
družstvo, složené z nejúspěšnějších seniorů z pelhřimovské soutěže, usilovat
o postup do finále, které se uskuteční
na jaře příštího roku při výstavě Europain v Paříži.
S řadou zahraničních nakladatelství, vydávajících odborné pekařské
časopisy, dochází k reciproční výměně jednotlivých výtisků. Na základě
toho můžeme přinášet čtenářům našeho časopisu zajímavé informace v rubrice „Ze světa“. Potěšující je rostoucí
zájem zahraničních firem o spolupráci s naším časopisem, ať už napřímo
nebo prostřednictvím svých zastoupení v ČR.
Vypadá to, že váš svaz nemá žádné
problémy. Je tomu skutečně tak?
Samozřejmě že není. Trápí nás
spousta problémů, ale nechceme jen
brečet . Ale abych byl konkrétní. Podobně jako v předvstupním období
jsme byli vyřazeni z Programu SAPARD, aniž by někdo toto vyřazení dokázal zdůvodnit, obdobně jsme
přes naše výzvy, aby se situace neopakovala i po vstupu do EU, dopadli
i nyní a stav je takový, jak jsem o něm
mluvil v úvodu. Je pravda, že předpisy
pro náš obor nejsou tak náročné, jako
pro zpracovatele živočišných produktů. Na druhé straně je ale pravda, že
naši úředníci se vyznačují velkou snahou o zavedení ještě přísnějších opatření, než jaká platí v EU. Dokladem
toho jsou např. vyhlášky č. 347/202
Sb., o podmínkách prodeje vybraných
druhů potravin (tzv. koblihová) a č.
451/2002 Sb., o podmínkách provozní hygieny. Zatímco druhá byla 3
dny před vstupem do EU zrušena novou vyhláškou ministerstva zemědělství tentokrát plně v souladu s platnou směrnicí 93/43/ES o hygieně,
což podpořilo jednoznačně všechny
liknavce a ignoranty zlepšení provozních podmínek, první platí dále, i když
si vydobyla ocenění jako nejnesmyslnější aplikace evropských předpisů do
legislativy jednotlivé země. Podobně
jsme narazili i na nadměrné požadav-
ky při inventarizaci zásob vybraných
komodit při vstupu do EU, kde bohužel i Poslanecká sněmovna Parlamentu
ČR vložila do novely zákona o potravinách požadavek na poskytování údajů
o zásobách surovin k 1.5. minulých let,
ačkoliv tyto údaje k tomuto datu nemusejí mít firmy k dispozici, neboť inventarizace zásob se provádí většinou
v souladu s platnou legislativou jednou
ročně k závěru roku. Ale na případnou
pokutu při nesplnění povinnosti ohlášení údajů poslanci nezapomněli.
Co je platné, že z hlediska orgánů
není legislativa tak přísná, když odběratelé v rámci odběratelsko – dodavatelských vztahů přicházejí s požadavky na dovybavení provozoven zařízením obdobně jako pro zpracovatele
živočišných produktů, to je nad rámec
požadavků předpisů pro pekárny. Požadavek na vybavení je většinou striktní s pohrůžkou na ukončení odběru
výrobků, závazek na odběr při splnění podmínek je jen bílou vránou. Kde
na to brát prostředky nikoho nezajímá.
Rohlík je i nadále politicko – strategickým výrobkem. Vedení státu jeho
nízká cena pomáhá k udržení sociálního smíru a přesto si nedělá starosti, jak výrobci přežijí. Navíc ještě připustí útok antimonopolního úřadu
na nejslabší článek řetězce, na výrobce, udělením pokut v celkové výši 120
mil. Kč třem pekárenským firmám. Vyjádřili jsme nesouhlas s postupem úřadu, neboť z vyžádaného rozboru vývoje cen od r. 1995 jasně vyplynulo, že
s výjimkou mouky všechny ostatní cenové vstupy narostly, ale odbytové ceny rozhodujících pekárenských výrobků, chleba a rohlíků, jsou i po úpravě
cen po 1. listopadu minulého roku stále pod úrovní cen z r. 1997 a mají neustále klesající tendenci. Úřad však rozhodl jak rozhodl, aniž by vzal na vědomí, že pekaři nevytvářejí konečnou
cenu svých výrobků v prodejních řetězcích. Takovou ekonomickou sílu určitě nemají, i když by si ji nepochybně přáli.
Podobně nás trápí, s jakou zarputilostí se někteří činovníci brání zavést
do naší legislativy pojem „ekonomická závislost“. Byla k tomu sice již loni podána poslanecká novela zákona
o ochraně hospodářské soutěže a dokonce propuštěna do druhého čtení,
konečné řešení je ale stále v nedohlednu. Je pravda, že ne všechny země bývalé evropské „15“ mají tento vztah
ošetřen, ale jistá omezení platí i např.
v sousedním Německu. Jenom u nás si
stále myslíme, že neviditelná ruka trhu
vše vyřeší sama.
S vráskami na čele hledíme i do nedaleké budoucnosti. Ceny pohonných
hmot rostou již několik měsíců a ani růst
mezd se nedá zastavit. To ale neberte jako závěr, že by se růst mezd měl zastavit! Je před námi integrovaný registr znečišťování a jeho požadavek na četné rozbory. Bratru 10 tisíc sem, 10 tisíc tam.
V součtu ale jde často o miliony ve střední provozovně. A tak bychom mohli pokračovat přes obaly, odpady apod. dále.
Jenom mi vrtá hlavou, jak může v sousedním Rakousku, v zemi EU, udělat pekařský svaz součet všech vlivů a veřejně
oznámit, že k tomuto datu se budou ceny
výrobků zvyšovat nejméně o tolik a tolik
procent. A nikdo jej neobviní z kartelové dohody.
A co říci na závěr? Nenapadá mě
nic lepšího, než se vrátit k závěru našeho bývalého předsedy Ing. M. Jerouška z minulého rozhovoru: Rovné
podmínky pro všechny evropské pekaře a cukráře. Měl tím na mysli pracovní dobu, mzdy, ceny, možnosti exportu a další. Jeden pekař s tím ale mnoho nezmůže. Ale když budou dva, tři
… a celý silný svaz, pak máme určitě
větší naději na prosazení i této myšlenky.
(red.)
14 / z domova
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Moderní metody ve výrobě pekařských kvasů
Během několika posledních desetiletí bylo podniknuto několik rozsáhlých mikrobiologických studií zaměřených na identifikaci a zařazení kvasinek a laktobacilů z kvasů. Bylo přitom
zjištěno, že i kvasinky a bakterie stejného rodu a druhu vykazují více či méně znatelné odlišnosti (např. v tvaru,
velikostech aj.) mezi kvasy z různých
pekáren. Je zřejmé, že vliv na jejich vývoj mají podmínky v pekárně, ale také
substrát na kterém jsou pomnožovány.
V ČR je tradiční výroba kvasů jen ze
žitné mouky a i při současně převládající výrobě pšenično-žitného chleba je
toto pravidlo dodržováno. V zahraničí, zejména v zemích, kde není běžná
konzumace žita, se používá běžně kvasu z pšeničné mouky, a zkoušeny byly
i jiné obiloviny, které jsou v příslušné
zemi pěstovány.
KYPŘENÍ CHLEBA A PEČIVA
BIOLOGICKÝM
ZPŮSOBEM
Příprava pekařských kvasů patří
mezi tzv. nepřímé způsoby vedení těst
a týká se jen těst kypřených biologickou cestou. Při biologickém kypření
je kypřící plyn – CO2 – produkován
živými kvasinkami Saccharomyces cerevisiae. Tyto kvasinky lze získat různým způsobem. Nejprimitivnější bylo již dávno v minulosti používané
spontánní kvašení vinných hroznů
a později kvašení sladového extraktu
při výrobě piva. V těchto případech
jde o čistě alkoholické kvašení, kde,
kromě produkce CO2 v průběhu fermentace, je výsledným produktem
ethanol.
Zbylé a pomnožené kvasinky z výroby vína a později piva bývaly v minulosti používány pro zakvašení těst
s cílem jejich nakypření. Před několika staletími se pak na základě pivovarských kvasinek vyvinula samostatná specializovaná výroba pekařského
droždí. V současné době by bylo možno nalézt celou řadu kmenů kvasinek
Saccharomyces cerevisiae na různých
substrátech. Vyspělé drožďárenské firmy dnes produkuji velmi čisté kultury
pekařského droždí. Postupně byly vyvinuty kmeny, které jsou doporučovány
pro určité speciální výrobky, neboť kvasinky tohoto kmene jsou tolerantnější
např. k vyššímu obsahu cukru, k nižšímu pH apod.
Biologické kypření těst můžeme
provádět jak nepřímým, tak přímým
vedením. Při přímém vedení jsou naráz smíchány všechny ingredience
včetně droždí. Celý fermentační proces pak probíhá v těstě v průběhu jeho zrání a dalšího kynutí po rozdělení, vytvarování až po významnou část
doby, po kterou je těstový polotovar
umístěn v peci. Při nepřímém vedení se nejprve připraví řídká suspenze
mouky, která se nechá rozkvasit a po
rozkvašení se přidá s ostatními ingrediencemi do těsta. V některých případech to umožňuje zkrátit fermentační
dobu těsta.
Pro přípravu fermentačního předstupně při nepřímém vedení těsta lze
použít pekařské droždí. Kromě toho
ale lze získat rozkvašený předstupeň
přímo spontánním kvašením řídké suspenze mouky. Nedojde-li k závažné
kontaminaci je takováto suspenze ve
vhodných podmínkách teploty schopna rozkvasit fermentační předstupeň
podobně jako po přidání droždí a po
rozmíchání do těsta zajistit jeho fermentaci stejně jako droždí. V minulosti se ve střední Evropě převážně tímto
způsobem připravoval tzv. kvásek pro
domácké pečení žitného chleba na venkově, ale i u pekařů, kteří pekli chléb
na prodej. Větší pekaři postupně zavedli systém uchovávání kvasů pro výrobu
v dalších dnech, takže nebylo nutné
zdlouhavě a někdy s nejistým výsledkem připravovat nový spontánní kvas
z mouky.
CHARAKTERISTIKY VEDENÍ
KVASŮ A VÝROBY CHLEBA
Z PŘÍRODNÍCH KVASŮ
Domácká příprava kvásku vyžadovala dlouhou dobu. Nejprve bylo nutno ponechat suspenzi mouky k dostatečnému rozkvašení a dále pak musel
být kvásek pomnožován, aby bylo získáno dostatečné množství schopné nakypřit těsto. I příprava kvasu u drobných pekařů byla časově náročná a to
i v případě, že byl hotový vyzrálý kvas
přechováván na další dny. Přechovaný
kvas musel být pomnožován v několika
krocích (běžné bylo 5), z nichž každý
trval několik hodin. Důvodem přípravy značného objemu kvasu je to, že pro
nakypření chleba je nutno přidávat obvykle kolem 50 – 60 hmotnostních %
na mouku. Pro srovnání: čistého pekařského droždí se do pečiva obvykle přidává kolem 3 % a jen pro velmi bohaté
receptury se někde dávky zvyšují na 5
– 6 % na mouku. Dalším důvodem příprav velkých objemů kvasu je to, že pro
případné pokračování ve výrobě další
přípravou těsta je nutno vyrobit další
objem kvasu, který po dalším smíchání s moukou a vodou např. na dvojnásobek bude dostačovat pro další kolo
výroby těsta.
Popsaný způsob pomnožování kvasů používají dodnes naše průmyslové
pekárny, pokud vyrábějí chléb tradičním způsobem ze žitných kvasů. Postup je ovšem rychlejší, než bylo zvykem v malých řemeslných pekárnách
v minulosti, neboť podmínky pro vedení kvasů v našich průmyslových pekárnách jsou mnohem příznivější, než bývaly v malých pekárnách. Při dodržování přísných hygienických podmínek
je malé riziko kontaminace kvasů nežádoucími mikroorganismy a také teplota ve výrobních prostorách průmyslových pekáren je mnohem vyrovnanější
než mohla být v mnoha malých pekárnách. Lze předpokládat, že při malém
objemu výroby v pekárně byla období
nízkých teplot v prostorách pro zrání
kvasu někdy dosti dlouhá, což mělo zásadní vliv na fermentaci a rychlost pomnožování mikroorganismů. Současná
technologie používá i v případě přerušení výroby a přípravy kvasu z přechovávaného z minulé výroby zkráceného
postupu vedení kvasu obvykle ve třech
stupních, přičemž posledním stupněm
je získán takový objem, který již umožňuje zahájit výrobu těsta. I tento postup ovšem vyžaduje několik hodin
(např. 8) od zahájení vyvádění kvasu
do výroby těsta.
Spontánní fermentace těst přírodními kvasy má ovšem jednu zásadní odlišnost od fermentace čistou kulturou
pekařského droždí. Zatímco u pekařského droždí probíhá pouze ethanolové kvašení dříve zmíněnými kvasinkami, v mouce je přítomna pestrá paleta
dalších mikroorganismů (v literatuře
se uvádí kolem 40). Z nich se při výrobě kvasů a těst uplatňuji zejména bakterie mléčného kvašení. Počty laktobacilů značně převyšují – až o jeden řád –
počty kvasinek Saccharomyces.
Kvasinky ethanolového kvašení izolované ze žitných kvasů vykazují odlišnost od běžného pekařského droždí
v tom, že ve stále opakovaně pomnožovaných kvasech se vždy dále množí
a vykazují kvasnou aktivitu. Kvasinky
z přidaného droždí obvykle vydrží nejvýše jen několik opakování vyvádění
kvasu a ztrácejí svoji aktivitu.
Bakterie rodu Lactobacillus naopak
při opakovaných pomnožováních kvasů (v pekárnách nazývaných „zmlazení“) dobře udržují svoji aktivitu, i když
zastoupení druhů se v kvasech z různých pekáren a v různých zemích
značně liší. Tradičně byly v žitných
kvasech nalézány druhy laktobacilů:
L. delbrückii, casei, leichmanii, brevis,
fermenti, büchneri, plantarum, reuteri
aj. Dva posledně jmenované nejsou
jen typickými bakteriemi kvasů, ale
patří také mezi stálé bakterie tlustého střeva. V posledních letech byly
identifikovány další a více specializované bakterie kvasů: L. sanfranciscensis, pontis, panis, paralimentarius, frumenti aj.
Některé laktobacily produkují za
normálních podmínek téměř výhradně kyselinu mléčnou, jiné v různé míře
směs kyseliny mléčné a octové. V pekařských produktech se ovšem vyskytuje množství dalších chuťově aktivních sloučenin, které jsou zčásti metabolickými meziprodukty mléčného
a octového kvašení a zčásti výsledky reakcí sacharidů, aminokyselin za
podmínek zvýšených teplot při pečení.
Vliv na tvorbu produktů má také u kvasů a těst jejich kyselost, která je různá
v jednotlivých pekárnách v závislosti
na tom, za jakých podmínek jsou kvas
a těsto vedeny. Jsou známy i charakteristické rozdíly mezi regiony, neboť někde spotřebitelé tradičně žádají kyselejší chléb, někde naopak kyselejší odmítají. Zvýšená kyselost kvasů a těst je
ale také důležitým ochranným prvkem
proti nežádoucí kontaminaci těst i výrobního zařízení.
Lze tedy v souhrnu říci, že pekařské výrobky kypřené živými kvasy jsou chuťově podstatně pestřejší
než jen výrobky kypřené droždím.
Tradiční používání žita ve středoevropských zemích přispívá k chuťové
bohatosti ještě více než jen pšeničné mouky.
ZRYCHLENÉ POSTUPY
VÝROBY CHLEBA
Tradiční výroba chleba z přírodních
kvasů je náročná časově, na výrobní
prostory i na výrobní zařízení. Ve většině zemí světa se takový typ výrobků
nevyráběl vůbec, a hlavní pekařské výrobky byly z přímo vedeného těsta
s droždím. Po celém světě se ale objevuje snaha po zkracování zrychlování
a zefektivnění výroby. Kromě této zmíněné současné situace je skutečností,
že řada nově vzniklých menších pekáren v ČR nemá ani technické vybavení
ani pracovníky na náročný postup přípravy přírodních kvasů.
V zahraničí byly podstatně zkrácené technologické postupy používány
v mnohem větší míře. Pro nakypření
těsta skutečně stačí v podstatě kratší
časy vedení těsta a není třeba dlouhého zrání. Tradiční dlouhé zrání vedlo
hlavně k pestřejší tvorbě chuťových
a aromatických látek a k lepšímu koloidnímu stavu těsta a vláčnosti výrobku. To lze dnes ovlivnit celou řadou
přísad do těsta. Proto i u nás především v menších pekárnách, ale i v některých průmyslových, byl zvolen postup výroby chleba přímým vedením
z připravených směsí. Pro zachování
charakteru chlebového výrobku je do
směsí obvykle přidáván koncentrát ze
žitného kvasu, získaný z přírodního
kvasu vysušením ve vakuu, nebo aspoň podstatným zahuštěním. Při těchto postupech ovšem dojde z větší části
k umrtvení mikroorganismů, takže je
nutno kypřit těsto droždím. Vláčnost
chleba a jeho další vlastnosti včetně
rychlosti tvrdnutí střídy lze vhodnou
volbou dalších přísad upravit tak, že
se podstatně neliší od chleba z přírodních žitných kvasů. Ve skladbě kvasových koncentrátů je ovšem vlivem
tepelného zpracování podstatně snížen obsah kyselin a proto bývají ve
směsi nahrazovány jinými netěkavými
kyselinami. Tímto způsobem lze tedy
vyrábět chléb za kratší dobu s jednoduchým zařízením, ovšem za cenu
dražších přísad. Pro velké průmyslové
pekárny, které byly již dříve vybaveny
zařízením na výrobu kvasů, většinou
nebyl zkrácený postup v této fázi ještě
příliš atraktivní.
NEJMODERNĚJŠÍ
TECHNOLOGIE S KVASY
– POSTUP VPŘED POMOCÍ
KROKU ZPĚT
Přes některé provozní výhody výroby chleba pomocí kvasových koncentrátů si odborníci uvědomovali také určité nevýhody, jak po stránce odlišné
chuti a koloidních vlastností střídy výrobků, tak z hlediska nižší kyselosti
těsta a tudíž většího rizika nežádoucí
kontaminace. V posledních letech se
značně rozšířil nový postup, který je
kompromisem mezi vedením přírodních kvasů a přímým vedením těsta.
Postup spočívá v přípravě řízené směsi laktobacilů, které jsou hotově dodávány pro přípravu kvasů. V této směsi
ale nejsou živé kvasinky, neboť v takovéto směsi je není možné snadno udržovat aktivní po delší dobu. Připravuje se tedy jen jakýsi „mléčný“ kvas,
pro který je nutno zakoupit startovací kulturu laktobacilů od specializovaných výrobců. Podle dosavadních
zkušeností umožňuje kvas udržování kultury a pomnožování kvasu po
dobu výroby několik hodin až několik málo dnů, pak musí být zakoupen
další startér.
Pro nakypření těsta tímto způsobem musí být přímo do těsta přidáváno droždí, jde tedy o jakousi poloviční
cestu mezi přímým a nepřímým vede-
ním těsta, do něhož je přidáván rozkvašený mléčný kvas nikoliv pro kypření, které je zajištěno přímou dodávkou droždí do těsta.
Tento způsob přibližuje technologii původním postupům z přírodních
kvasů. Pokud se ponechá dostatečné
zrání těsta, je výsledkem chuťově bohatší chléb nebo pečivo, které se podle složení kultury laktobacilů může vyrovnávat chuti výrobků s přírodními
kvasy. Další výhodou je, že nedojde ke
ztrátě kyselin (hlavně octové a mléčné) jako při výrobě kvasových koncentrátů. Je tak zachována přirozená kyselost těsta a navíc kyselina mléčná
vykazuje sama konzervační účinky,
což je významné hlavně z hlediska hygienického.
Výsledná chuť a vlastnosti pečeného výrobku závisí pochopitelně na
složení startovací kultury laktobacilů a na použitém substrátu (mouce,
příp. ostatních přísadách) a technologickém postupu. V posledních letech
řada laboratoří pracovala na výběru
laktobacilů z kvasů, např. z přírodního žitného kvasu byl jako jeden z významných i geneticky studován Lactobacillus amylovorus. Na základě toho
již dnes mnozí výrobci nabízejí a mnohé laboratoře doporučují složení startovacích kultur pro kvasy účelově složené z druhů laktobacilů vhodných
pro určité druhy těst. V souvislosti
s tím byl popsán vliv jednotlivých druhů laktobacilů na pH kvasu a na podíly jednotlivých kyselin, které jsou jejich metabolickými produkty v určitých podmínkách.
Komerčně se nabízejí startovací
směsi laktobacilů jako tekuté koncentráty, pasty apod. Jejich použití má pro
pekárnu výhodu v tom, že k pomnožování postačuje jedna kvasná nádoba, zatímco pro vyvádění přírodních
kvasů byla nezbytná sada několika nádob nebo kombinace složitého temperovaného potrubí a kvasných nádob.
Pekárna musí ovšem pravidelně kupovat startovací kulturu i droždí, což
nepochybně vyvolá vyšší náklady na
suroviny.
Pro nás je zajímavé, že výroba kvasu tímto způsobem se rychlým tempem rozšiřuje zejména v zemích, kde
nebylo tradiční vyrábět žitné kvasy a nebyly běžné výrobky se žitnou
moukou. Lze to přičítat skutečnosti,
že tímto způsobem lze i z pšeničných
nebo jiných kvasů získat pečivo s bohatším spektrem chuťově a aromaticky aktivních složek (kyselin, aldehydů, alkoholů) a tudíž chuťově pestřejší výrobek. V závislosti na použité
technologii může mít výrobek i lepši
koloidní vlastnosti a menší drobivost
střídy než při přímém vedení pšeničných těst.nebo výrobě pečiva ze pšenice a žita pomocí sušených kvasových
koncentrátů.
Doc. Josef Příhoda, VŠCHT Praha
Takhle namazanej si chceš namazat chleba?
(sch)
z domova / 15
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Zlepšující přípravky do pečiva
Aby pečivo bylo za současných podmínek na
českém trhu konkurenceschopné a vyhovovalo
představám dnešních zákazníků i současnému
trendu ve výrobě pekařských výrobků, mělo by
splňovat určité parametry. Pro pečivo je to dostatečný objem, který i při menší hmotnosti patřičně upoutá oko zákazníka, měkká, pravidelně pórovitá střídka, křupavá a jemně parcelovaná kůrka. Od chleba zákazník očekává, že bude mít
rovněž pravidelnou střídu, hladkou kůrku bez trhlin, dobré klenutí a objem. Kromě klasických českých výrobků, jako jsou rohlíky, housky a chleba,
se na trhu objevují speciální a nové druhy pečiva
často po vzoru tradic okolních zemí (např. bagety, ciabatta). K výrobě všech zmiňovaných druhů
pečiva se všemi vlastnostmi, které od nich požadujeme, přispívají společně se správným technologickým postupem právě pekařské zlepšující přípravky. Kromě vlivu na charakter konečného výrobku zajišťují přípravky dobrou zpracovatelnost
a mechanickou odolnost těsta, jeho dostatečnou
pevnost a elasticitu pro možnost rozpínání při kynutí, stabilitu při kynutí a pečení.
Nyní nastává ta pravá chvíle pro oblíbenou větu
českého spotřebitele: „dneska je všude samá chemie“. Mnozí si pod pojmem zlepšující přípravek
představí samá „éčka“ a automaticky ho zařadí
mezi špatnosti dnešní doby. Co tedy vlastně zlepšující přípravky jsou?
Nejvýznamnější podíl v těstě zaujímá mouka
(většinou pšeničná) a zlepšující přípravek obsahuje takové látky, které na jednotlivé složky mouky
(především škrob a pšeničnou bílkovinu – lepek)
působí a zlepšují její vlastnosti. Souhrnně lze říci,
že zlepšující přípravek je směs enzymů, emulgátorů (umělých i přírodních), hydrokoloidů a dalších
složek podle účelu použití přípravku.
Významnou složkou přípravku jsou enzymy.
Nejčastěji se používají amylázy, hemicelulázy, lipoxigenásy, případně proteolytické enzymy. Obilné zrno (a tedy i mouka) je samo o sobě přirozeným zdrojem některých enzymů. Jejich množství
a kvalita však významně závisí na podmínkách
při dozrávání. Například loňské suché a horké léto zapříčinilo, že mouka z tohoto obilí má více poškozený enzymatický systém než obvykle a je tedy
třeba enzymy dodávat ve větší míře.
Amylázy, které štěpí škrob na jednodušší cukry, zajišťují dostatek materiálu pro kvasinky a tím
dostatečný objem výrobku. Nezkvašené cukry
pak napomáhají zabarvení kůrky při pečení. Štěpení škrobu také příznivě ovlivňuje vaznost vody
a v případě vyššího stupně štěpení také vlastnosti střídy. Další enzymy – hemicelulázy – štěpí neškrobové polysacharidy a zvyšují tak vaznost vody
a tím vláčnost střídy výrobků. Za zmínku stojí také lipoxigenázy, jejichž dobrým přírodním zdrojem je sojová mouka. Reagují s lipidy a příznivě
ovlivňují zpracovatelnost těsta. Proteolytické enzymy zeslabují lepek a uvolňují strukturu těsta.
Opačně než proteolytické enzymy působí kyselina askorbová - posiluje lepek a zlepšuje tak zpra-
covatelnost těsta a strukturu střídy. Do zlepšujících přípravků pro výrobu kynutých těst se kyselina askorbová používá v podstatě vždy.
Emulgátory působí v těstě hned na několik složek. Z hlediska použití ve zlepšujícím přípravku
spočívá jejich velký význam v působení na škrobové
makromolekuly. Emulgátor má schopnost svým sterickým působením zmírnit přirozené změny uspořádání molekul škrobu v upečeném výrobku a také částečně zabraňuje pohybu vody, což jsou jedny
z příčin tvrdnutí pečiva. Napomáhá tedy prodloužit
čerstvost pečiva, která je u běžného pečiva (rohlíků,
housek) pouze několik hodin. V tomto směru jsou
nejúčinnější monoacylglyceroly. Kromě toho zlepšují emulgátory zpracovatelnost těsta, zpevňují bílkoviny a napomáhají efektivnímu rozptýlení tuku
v těstě, čím umožňují snížit jeho množství v receptuře a zlepšují vlastnosti těsta.
Hydrokoloidy zvyšují vaznost vody a následně zlepšují vláčnost střídy. Většinou se používají
přírodní polysacharidy (Guar, Xanthan, Dextran,
Arabská guma, moučka ze semen Svatojánského
chleba), které již v malých množstvích vaznost významně zvyšují.
Kromě výše uvedených složek se podle druhu
použití přípravku mohou přidávat další složky, jako např. pšeničný lepek ke zpevnění struktury těsta, diasta jako přirozený zdroj enzymů a ke zlepšení senzorických vlastností výrobku, cukr na zabarvení kůrky, další druhy enzymů atd.
Zlepšující přípravky jsou většinou přidávány
v množství 1 až 2 % na hmotnost použité mouky.
Z ekonomických důvodů jsou dnes upřednostňovány 1%ní přípravky. Výhoda dávkování 2 či více
procent přípravku spočívá v menší chybě při dávkování přípravku a proto jim některé pekárny stále dávají přednost.
Ing. Blanka Hubáčková,
OTA KOMÁREK s.r.o.
Koncentrace průmyslu je neodvratná
Všichni ekonomičtí stratégové, kteří na začátku 90.tých let u nás podporovali rozvoj malých mlýnských a pekárenských provozoven se
nyní na vlastní oči mohou přesvědčit o tom, že
neměli pravdu a že koncentrace je neodvratným
objektivním procesem. Prostředky, které byly vynaloženy (původem často ze státních dotací) na
obnovu morálně zastaralých mlýnských a pekárenských provozů, nebo na výstavbu nových
s malou kapacitou, se ztratily do nenávratna.
Koncentrace je rozdrtila svými koly. Mlýnský
a pekárenský průmysl byl u nás relativně dobře
koncentrován a plošně rozložen z hlediska optimální distribuce výrobků. V roce 1990 bylo
v ČR pouze 44 mlýnských jednotek zpracovávajících chlebové obilí. Tento počet se po privatizaci a restituci zvýšil na 220, aby postupně klesal
na 48 v roce 2003. Nárůst počtu nízkokapacitních jednotek na čas snížil ekonomickou i technologickou úroveň těchto oborů a návrat do optimální struktury nepříznivě ovlivnil jejich rozvojové možnosti.
Také v Evropě klesají počty mlýnů. Jen od
roku 1990 jich bylo zavřeno 45%. Přesto evropští analytici tvrdí, že přebytek mlýnské kapaci-
ty přetrvává a komplikuje hospodářskou situaci
tohoto sektoru. Jednou z příčin je pád mezinárodního obchodu s moukou. Mnoho dřívějších
importérů mouky vybudovalo svou vlastní mlýnskou kapacitu (například Alžírsko, Egypt). Tento vývoj má za následek ohromný přebytek mlýnů v mnohých částech světa. Podle Rabobank
světový obchod s moukou spadl o 25 procent
z vrcholu okolo 11 milionů tun v roce 1996/97
na méně než 8 mil. tun v roce 2001/02. V nejbližší budoucnosti nelze očekávat zlepšení této situace. Dalším faktorem je i nová technologie lodní dopravy obilí s nižšími náklady oproti
nákladům na dopravu mouky. V neposlední řadě jsou zde faktory technicko ekonomické, kdy
vyšší kapacita snižuje jednotkové náklady výroby. To vše vyvolává kontinuální redukci kapacit
mlýnského průmyslu v EU.
Problémy jsou horší na jihu Evropy. Španělsko využívá pouze 40% mlýnské kapacity a řešením tohoto problému se zabývají společně
španělská a evropská mlynářská asociace. Počet mlýnů ve Španělsku tak klesl ze 499 v roce
1990 na 248 v roce 2000. Při tom objem výroby
aktuálně stoupl o 15%. V Itálii bylo v roce 1990
v provozu 853 mlýnů, zatímco v roce 2001 jich
bylo pouze 547. Mlýnský průmysl v Itálii je navíc spojen do devíti velkých průmyslových celků,
které mají rozhodující postavení na trhu. Podobný vývoj je ve Francii. V roce 1990 zde mlelo 915
mlýnů a v roce 2002 jich zůstalo jen 582 a z toho 321 vyrábí méně než 2000 tun mouky za rok.
Velké společnosti se kromě vnitřního trhu orientují na export, což se ukazuje jako problém.
Francouzská cereální společnost ONIC proto
zahájila řešení opatření na snížení exportního
obchodu s moukou. Německý mlýnský průmysl zažívá také rázný pád v počtu mlýnů. V roce
1990 jich bylo 741 a v roce 2002 jen 345. Strukturální změny v německém mlýnském průmyslu
odrážejí změny v zemědělství a v pekárenském
sektoru. Pekárny mají tendenci splynout s mlýnským průmyslem. Velká Británie má nejsilnější mlýnský průmysl v Evropě. Nemá přebytky
kapacit. V roce 1990 zde bylo 84 mlýnů a v roce 2000 jen 69. Jsou zde velké mlýny s velkými
výnosy a jsou umístěny v blízkosti přístavů. Trh
ovládá několik společností.
Podle informací Evropské asociace průmyslových mlýnů ztratili evropští mlynáři v uplynu-
lých pěti letech dva miliony tun na exportním
trhu, nejsou držiteli skutečné síly trhu v potravinovém řetězci a jsou pouze příjemci ceny obilí. Poměr využití výrobních kapacit kolísá mezi
40 procenty ve Španělsku a 90 procenty v Holandsku. V kontrastu k tomu je v USA využití
mlýnských kapacit okolo 85 procent u 175 aktivních mlýnů.
Pro české mlynáře to znamená jediné. Pokračovat v koncentraci a to výrobně technické i kapitálové. Orientovat se především na vnitřní trh
a nepočítat s tím, že by se mohlo podařit ve větší míře získat exportní trhy. Hrozbou bude snaha o import mouky na naše trhy a to od kapitálově silných evropských mlýnských společností.
Naopak příležitostí je umístění našich výrobků
v pohraničních oblastech okolních zemí. Předpokladem pro to je vysoká efektivita provozu
a jeho hygienická úroveň v evropském standardu. Toho nejde dosáhnout bez další koncentrace. Je tedy jasné, že počet mlýnů bude u nás dále klesat a celkové výrobní kapacity se přizpůsobí možnostem umístění výrobků na evropském
trhu.
Dr. Pavel Filip, Svaz průmyslových mlýnů ČR
Společenstvo cukrářů České republiky
1. 5. 2004 jsme se stali také evropskými cukráři. Zcela jistě bez obav, že
nestačíme, že neumíme, že neobstojíme. Evropské národní soutěže, které jsme viděli, nám dokazují, že český
cukrář – živnostník, který toto nevlídné podnikatelské prostředí 14 roků přežil a ještě podniká, by měl dostat titul
„HRDINA“ a mimo umění dorozumět
se anglicky, francouzsky, německy etc.
je zcela jistě srovnatelný, ale bez exkluzivního a evropského vybavení dílen
a odbytu. Nikdo nás neodškodnil za
zkonfiskované cukrárny v r. 1948. Druhá škodná si v našich cukrárnách zařádila zcela nedávno zaváděním mnoha
nesmyslů vyžadovaných státními kontrolními orgány. Ano, vyhozené statisíce a kdo je nyní nahradí? Přidělené finance pro zřízení oborového místa pro
podnikatele z Ministerstva průmyslu a
obchodu ČR a Hospodářské komory
ČR nás nenašly a musíme se stále hlasitěji ptát: „Kam se poděly?“.
UIPCG svým rozhodnutím uložila
zahájit studium „České mistrovské školy cukrářské“ s cílem, aby český cukrář
nebyl v EU ani ve světě hodnocen jako
nekvalifikovaný. O spolupráci byli požádáni rakouští, němečtí a slovenští kolegové s letitými zkušenostmi a s programy mistrovských škol, schválenými
a požehnanými jíž orgány EU. Tudíž
pro nás jen k zavedení.
Ještě v tomto roce bude Společenstvo cukrářů ČR spolu s Ministerstvem
pro místní rozvoj ČR i Ministerstvem
zdravotnictví ČR udělovat „Certifikáty kvality“. Kritéria českým cukrárnám
jsou stanovena tato: vlastní výroba cukrářského sortimentu, funkční systém
HACCP a 3 roky bez alimentárních
příhod. Je to první krůček, jak sdělit
konfederaci Relais desserts international, že jejich příklad bereme vážně.
Neustálé dotváření (modifikace)
prováděcích vyhlášek a předpisů českými ministerskými úředníky přived-
lo členy Výkonného výboru SC ČR až
k předsedovi vlády, který přislíbil prodloužit datum „připravenosti“ českých
cukrářů – živnostníků na vstup do EU
o 3 – 4 roky. Naši žádost o toto „prodloužení připravenosti“ jsme předložili po zkušenostech našich nejbližších
sousedů. Na posledním celostátním semináři dne 21. 6. 2004 „O bezpečnosti potravin“ pořádaném Ministerstvem
zdravotnictví ČR ve spolupráci s PHARE, kde přednášeli holandští odborníci, odpověděli na dotazy posluchačů
také otázkou: „Proč tuto připravenost
uspěchat? MY jsme na to měli 6 roků.“
Pro české zákonodárce byť nevyslovená, ale stále se vtírala myšlenka: Co tak jeden český „potravinářský
úřad“ se všemi kompetencemi a obsazený odborníky, kteří sami prošli vlastním soukromým podnikem, byli úspěšní a neskončili v konkurzu? Vážíme si
všech P. T. odborníků renomovaných
kateder a ústavů, ale úspěšnost při řízení vlastního podniku, v tomto „českém podnikatelském prostředí“ chybí.
Kdoví, zda by tento požadavek neměl
být limitující, namísto dvousetstránkové disertační práce. Vždyť „Curicullum
vitae“ naprosté většiny odborníků, le-
gislativců a kontrolorů je přehledem
postů, kde byli jako zaměstnanci a ne
podnikatelé. (To se to studovalo!) V této souvislosti si klademe i otázku: „Může si rozumět člen presidia jakékoliv
komory, představitel a majitel a. s. vykazující roční obrat v miliardách s malým nebo středním podnikatelem, který je ve svém provozu od pondělí rána
do neděle odpoledne a večer přemýšlí o tom, které upomínce dá přednost
k proplacení.
Jsou zde i první návštěvy našich evropských kolegů, chtějících, abychom
jim to či ono vyráběli a dodávali. Jde o
ruční práci, klasické suroviny a klasické technologie.
Výkonný výbor SC ČR má také první nabídky práce u našich kolegů, ale o tom až zase jindy. Po mnoha
diskuzích, kdo je lepší, kdo vyrábí více
etc. Však to známe.
Drahoš Hvězda, prezident Společenstva
cukrářů České republiky
16 / nabídky – informace
L. KLÍMA
AUTOMATICKÉ MLÝNY
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
V Ý Z K U M N Ý Ú S TAV P O T R AV I N Á Ř S K Ý P R A H A
Radiová 7, 102 31 Praha 10
IPPC – Nabídka
http: //www.vupp.cz/
Mlýn v Křesíně je dodavatelem
všech druhů žitných mouk
a držitel ocenění
PEKAŘSKÁ MOUKA ROKU 2001 a 2002
Mlýn certifikován:
 ISO 9001:2000
 HACCAP ve výrobě a distribuci
mlýnských výrobků ze žita
Kvalitní chléb začíná – u žitné mouky z Křesína!
Obchodní kontakty:
L. KLÍMA – AUTOMATICKÉ MLÝNY KŘESÍN
Křesín 35, 411 17 Libochovice, telefon: 416 591 431, fax: 416 591 432, e-mail: [email protected]
296 792 344
296 792 232
296 792 261
z domova / 17
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Průmyslová výroba rolád
Rolády a minirolády jsou součástí
obrovské nabídky cukrářských výrobků, případně jemného pečiva. Samotné slovo roláda pochází z francouzského „la rouler“ (rulé) –váleti, svinouti.
Známé roládové řezy v nabídce řemeslných cukráren mají dnes konkurenci v roládách vyráběných průmyslově
na moderních vysokokapacitních linkách, kde je výrobní proces řízen přesnými recepturami, často uloženými
v počítačích strojního zařízení. Panuje
zde vysoká technologická kázeň a velký důraz je kladen také na hygienu provozu. Průmyslové rolády mají dlouhou
dobu trvanlivosti – od 3 do 5-ti měsíců a jsou dnes součástí sortimentu trvanlivých výrobků jak v hypermarketech, supermarketech, větších samoobslužných prodejnách, tak i v krámcích
s pultovým prodejem. Patří do sortimentu, který je mezinárodně označován jako konvenience, tzn. předem
zpracované potraviny, tedy hotové výrobky, které zákazníkům přinášejí určité pohodlí, výhodu výrobku, který je
kdykoli k dispozici a lze jej takřka okamžitě servírovat. V dnešní uspěchané
době jsou výrobky tohoto typu zákazníkem stále žádanější. V zahraničí jsou
průmyslové rolády často označovány
jako „rodinné“. Běžná hmotnost rolád
se pohybuje od 220g do 300g. Osobně jsem v zahraničí viděl i tzv. maxi-rolády s hmotností 400g. Roláda prodávaná takto v celku není na našem trhu
ale úplnou novinkou, již před rokem
1989 se prodávaly rolády podobné
těm dnešním. Byly dodávané v papírových krabičkách s potiskem a jednalo se o ruční výrobu s krátkou dobou
trvanlivosti. Po roce 1989 byl náš trh
zaplaven „novinkou“ – průmyslovými
roládami z Rakouska, Německa, Itálie,
Švédska, atd. – která si našla u našich
zákazníků oblibu.
V 90. letech 20. století bylo pak
v České republice, díky tomuto trendu, uvedeno do provozu několik průmyslových linek pro kontinuální výrobu rolád, minirolád, řezů a miniřezů.
Měl jsem to štěstí podílet se na přípravě výrobní haly, byl jsem u montáže
jednotlivých strojních zařízení, spolupracoval na tvorbě receptur a výrobní
technologie, na vytváření systémů hygieny a sanitace provozu a byl zodpovědný za celkové uvedení výrobní haly
do provozu a stabilizaci kvality u jedné
z těchto linek.
Samotnou průmyslovou výrobu rolád popíši v jednotlivých výrobních
blocích, na které lze technologii rozdělit.
A) výroba šlehané hmoty – piškotový
plát
B) příprava náplní – tukové krémy
a ovocné náplně
C) tvarování
D) zdobení
E) balení
F) kontrolní operace výroby
G) minirolády
A) VÝROBA ŠLEHANÉ HMOTY
– PIŠKOTOVÝ PLÁT
Suroviny používané při výrobě piškotového plátu jsou „obvyklé“ a v podstatě totožné s řemeslnou výrobou. Suroviny lze do strojního zařízení nava-
žovat jednotlivě (zde hraje velkou roli
kvalita obsluhy zařízení) nebo použít,
v dnešní době velmi rozšířené, tzv.
koncentráty určitých sypkých surovin,
které představují výrazné zjednodušení při manipulaci se surovinami. Běžně se také používá tzv. slazená melanž
s obsahem cukru cca 46%, dodávaná
v kontejnerech, ze kterých ji lze čerpat
přímo do dávkovacího zařízení. Zajímavá je zde problematika emulgátorů.
Ty jsou dnes k dispozici jak v „klasické“ pastové konzistenci, tak i v podobě sušené, jako součást sypkých koncentrátů. Z vlastní zkušenosti mohu
říci, že s pastovitými emulgátory jsme
dosáhli lepších výsledků. Nemohu ale
zevšeobecňovat, protože to byly výsledky na konkrétním strojním zařízení v konkrétních podmínkách. Strojní
zařízení na tomto úseku výroby představuje – premixer pro promíchání/
homogenizaci surovin, kontinuální
výrobník šleh. hmoty, planžetová průběžná pec. Jako premixer jsme v našem případě používali turbomixer, lze
ale s úspěchem použít i sloupový hnětač. Kontinuální výrobník šleh. hmot
se skládá ze zásobníku, šlehací hlavy a nanášecího zařízení. Do zásobníku se hmota přečerpává z premixeru
(pro veškeré přečerpávání šleh. hmot,
krémů a ovocných náplní jsme používali monopumpy – vřetenová čerpadla). Šlehací hlava je srdcem kontinuálního výrobníku – sestává se z rotoru osazeného trny, který je uložen
v profilovaném duplikátorovém plášti
(statoru). Na výstupu šlehací hlavy je
v potrubí vřazena regulovatelná redukce, tzv. protitlak, kterou lze ovlivňovat
intenzitu prošlehání. Vzduch potřebný k výrobě šlehané hmoty je plynule
dávkován přímo do potrubí, kterým je
hmota dopravována ze zásobníku do
šlehací hlavy. Při výrobě šleh. hmoty lze na zařízení nastavit různé parametry vstupu hmoty do šleh. hlavy,
otáčky rotoru, množství dávkovaného
vzduchu, nastavení protitlaku v redukci a intenzitu chlazení pláště šlehací
hlavy. Vyšlehaná hmota je pak potrubím dopravena k tzv. nanášecí hlavě.
To je zařízení s regulovatelnou výstupní štěrbinou (často uvnitř profilované
tak, aby tlaky šleh. hmoty u výstupní
štěrbiny byly rovnoměrné), ze kterého
vytéká šleh. hmota v nekonečném páse přímo na ocelovou planžetu průběžné pece. Na planžetu je potřeba před
nanesením šleh. hmoty rozetřít vosk/
olej, aby se upečený piškotový plát
dobře odděloval od planžety na konci
pece. Upečený piškotový pás pak přechází na dopravníky, které ho transportují k tvarovací lince. Během transportu je potřeba piškotový pás ochladit. Lze použít způsob samovolného
chladnutí na dopravnících (náročné
na prostor a zvýšené nebezpečí mikrobiální kontaminace) nebo použít nucené chladnutí v tzv. chladící zóně s řízeným klimatem.
B) PŘÍPRAVA NÁPLNÍ
– TUKOVÉ KRÉMY A OVOCNÉ
NÁPLNĚ
Tukové krémy se připravují na
v podstatě totožném strojním zařízení jako šlehané hmoty, jen premixer na
homogenizaci surovin je zde mnohem
robustnější konstrukce vzhledem ke
konzistenci používaného 100% tuku.
Některá strojní zařízení mohou mít
zásobníky i potrubí duplikátorové a je
zde pak možnost krémy podle potřeby
zahřívat nebo ochlazovat.
K vyšlehání tukových krémů jsme
také, na rozdíl od tepelně zpracovaných šleh. hmot, používali místo vzduchu inertní plyn a tím minimalizovali
mikrobiální kontaminaci krémů. Zahraniční firmy dodávají např. i „hotové“ tukové krémy, které lze z přepravního balení přímo dávkovat na piškotový plát. V našich podmínkách by ale
bylo jejich použití přímo cenovým luxusem.
Ovocné náplně jsou většinou dodávané v plastových barelech nebo kovo-
vých kontejnerech pod ochrannou atmosférou. Pro zajímavost zde uvedu
konkrétní problémy, které jsme museli řešit při nájezdu výroby rolád. Strojní zařízení na dávkování ovocných náplní, které jsme měli k dispozici neumožňovalo čerpání náplní z kovových
zásobníků, ale vyžadovalo plnění zásobníků dávkovacího zařízení z plastových barelů. Zde se nám osvědčilo používaní jednorázových igelitových vložek barelů, díky kterým jsme odstranili
problém s krátkou trvanlivostí rolád
s ovocnou náplní. U vratných barelů
totiž docházelo během praktické manipulace při vyprazdňování k mikroskopickému poškození vnitřních stěn,
ve kterém se udrželi vitální mikroorganizmy i přes velmi důkladnou sanitaci
barelů před novým plněním. Díky perfektní spolupráci s dodavatelem ovocných náplní jsme v krátké době vyřešili
i optimální konzistenci náplně včetně
vlastností použitých pektinů. Ovocná náplň totiž musí být odolná vůči
mechanickému namáhání čerpadlem
ze zásobníku k nanášecímu zařízení,
musí být dobře roztíratelná a zároveň
tak pevná, aby po zavinutí a následné
manipulaci s roládou nebyla vytlačována z výrobku. Dalším „oříškem“ při
nanášení ovocné náplně byly tlakové
poměry v nanášecí hlavě. Původně to
byla obdélníková matrice s děrovanými výstupy pro náplň. Potrubí s náplní od zásobníku ústilo uprostřed matrice a výstupní otvory měly směrem
od středu větší průměry. Dávkování
z tohoto zařízení bylo ale stále hmotnostně nestabilní. Problém s nerovnoměrnými tlaky v matrici jsme nakonec vyřešili za spolupráce dodavatele
strojního zařízení. Ten připravil kruhový rozdělovač, z kterého vystupovaly
plastové hadičky k jednotlivým nanášecím tryskám. Tlak v rozdělovači byl
zcela rovnoměrný a různá délka hadiček od středu k okraji linky nehrála,
vzhledem k jejich průměru, téměř žádnou roli. Drobné rozdíly v tlacích jsme
jednoduše eliminovali samostatnou regulací jednotlivých nanášecích trysek.
C) TVAROVÁNÍ
Vychlazený piškotový pás vstupuje na tvarovací linku, kde se na vstupu podélně rozdělí ocelovým kotoučovým nožem na dvě poloviny, které
jsou rozdělovacím dopravníkem odtaženy od sebe. Na každý z těchto polovičních pásů se pak nanášecím zařízením kontinuálně nanáší ochucený
tukový krém, ovocná náplň případně jejich kombinace. Před nanesením
krému/náplně jsme nastřikovali na piškotový pás pomocí jemných trysek roztok etanolu. Ten jednak částečně zvlhčil piškot před mechanickým namáháním a jednak působil antimikrobiálně.
Samotné mechanické svinování rolád
na průmyslových linkách lze provádět
dvěma odlišnými způsoby. Prvním je
tzv. „rakouský“ způsob, kdy se svinuje
piškotový pás tzv. doutníkem v podélném směru chodu linky a z této „nekonečné rolády“ na konci linky gilotina
odděluje jednotlivé kusy dle požadované délky/hmotnosti. Zde se používá
dvounožová vibrační gilotina s ozubeným ostřím, aby se výrobek při odkrajování nedeformoval. Druhým způsobem je tzv. „holandský“. Zde „jednoduchá“ gilotina (obě jsou samozřejmě
vyhřívané) odsekává z nekonečných
piškotových pásů s vrstvou krému/
náplně obdélníky, které jsou potom
svinuty v příčném směru k chodu linky do tvaru rolády. K tomu slouží zařízení upevněné v „plovoucím“ rámu.
Svinutí zajišťují dvě protichůdná pohyblivá ramena pomocí soustavy gumiček, rotujících ve směru svinování
na válcích různých průměrů. Je to zařízení velmi citlivé na správné seřízení,
protože při jednom pohybu rámu se
odehraje několik technických operací
souběžně a je velmi náročné na obsluhu. Svinuté rolády pak putují pomocí
dopravních pasů k dalšímu úseku.
D) ZDOBENÍ
Zdobení rolád je věcí jak zvyklostí a požadavků zákazníků a tak i věcí
fantazie. Rolády jsou v převážné většině zdobeny kakaovou tukovou polevou
(tmavou nebo bílou), a to buď potažením nebo zdobením vlnkou. Dnes, kdy
je marketinkovou módou tzv. 3D se nabízí možnost kombinací potažení povrchu a zdobení vlnkou ve shodných
barvách či v kombinaci barev, zdobení polevy posypem různými materiály,
atd.. Ve Švédsku např. zdobí u některých rolád i příčné řezy zavinutí čokoládovými plackami s obličeji dětmi oblíbených postaviček. Rolády s ovocnou
náplní jsou většinou bez zdobení. Součástí úseku zdobení kakaovou tukovou polevou jsou samozřejmě chladící tunely.
Zmíním zde zajímavé zdobení, které se objevilo na roládách dovážených
ze Švédska, kde zdobení spočívalo
v kombinaci světlé a tmavé piškotové
hmoty přímo při nanášení na planžetu pece.
E) BALENÍ
Dopravníky z chladících tunelů mají výstup přímo na úsek balení rolád.
Rolády se dnes balí do tzv. sendvičových folií, u kterých hraje velkou roli
hodnota propustnosti vodních par na
metr čtvereční. Jejich kvalita a správná volba tak výrazně ovlivňuje trvanlivost výrobku. Kvalita použitého obalu je ovšem dána i zaměřením na určitou cílovou skupinu zákazníků. Na
trhu jsou proto k vidění rolády balené
v čiré folii s etiketou, které snad mají
přímo působit laciným dojmem, rolády balené v leštěných PP foliích, rolády balené v pokovených foliích. Také
grafika se pohybuje v rozmezí od té
„obyčejné“ až po „luxusní“. Já osobně dávám přednost obalu s částečným potiskem a s čirou folií na jednom z konců rolády. Zákazník má
tak možnost porovnat grafické zobrazení výrobku s jeho skutečným vzhledem a nekupuje tzv. zajíce v pytli. Je
to svým způsobem velmi silný tlak
na kvalitu a denně při procesu výroby připomíná vztah výrobce a zákazníka. K balení se používají horizontální balící stroje s podélným a příčným
svařováním folie. Rolády bývají ve folii uložené v papírové podložce, která
výrobek chrání do jisté míry před mechanickým poškozením a před přilnutím folie k výrobku.
Zabalené rolády se ukládají do papírových kartonů, na palety a jsou odváženy z úseku balení do meziskladu.
Odtud se pak kompletují dodávky dle
sortimentu pro jednotlivé odběratele.
F) KONTROLNÍ OPERACE
VÝROBY
Tato tématika představuje dnes již
obvyklé a u spousta potravinářských
výrobců samozřejmé činnosti. Jedná se o vytvoření výrobního diagramu, který zachycuje všechny jednotlivé kroky výrobního procesu, včetně
manipulace se surovinami, polotovary
a hotovými výrobky. Určení kritických
a kontrolních bodů výrobního procesu
analýzou nebezpečí. Zabezpečení řízení jednotlivých operací v souladu s po-
žadavky zvládnutého stavu těchto bodů. Vytvoření hygienicko-sanitačního
řádu pro výrobní halu.
Součástí systému jakosti bylo i řízené
klima výrobních prostor, kde měly jednotlivé výrobní zóny stanovenou provozní teplotu a mikrobiální kontaminace byla kromě hygienické smyčky u vstupu do
výrobních prostor, oddělením přípravy
surovin a technologickou kázní pracovníků minimalizována také třístupňovou
filtrací s mikrobiálními filtry na výstupech klimatizace. Klimatizace byla řízena počítačem, který zaznamenával historický průběh stanovených parametrů
a reguloval jejich případné výkyvy. Často se také používá na úseku balení detektor kovů spojený s průběžnou kontrolní
váhou, která automaticky vyřazuje hmotnostně neshodný výrobek. Toto zařízení
lze napojit na počítač a mít tak graficky
zpracovaný historický přehled o průběhu hmotnostních odchylek.
Mám potřebu zde připomenout,
jak podstatnou roli zde hraje stabilizovaný kolektiv pracovníků, chápajících, že při sledování stanovených
parametrů výrobního procesu, korekci odchylek a vyplňování systémových
formulářů nejde pouze o „papírování“, ale o podstatnou součást systému výroby, který zabezpečí na výstupu zdravotně bezpečný a kvalitativně
vyrovnaný výrobek. Mohu říci, že se
to kolektivu pracovníků výrobní haly
rolád, kde jsem působil, i všem spolupracovníkům, kteří se na přípravě
systémů nějakým způsobem podíleli,
podařilo a výrobní hala rolád obdržela certifikaci v systémech ISO a HACCP a tuto obhájila i při opakovaných kontrolních auditech.
G) MINIROLÁDY
Výroba minirolád se odehrává
v podstatě totožným způsobem jako
u „velkých“ rolád. Podstatný rozdíl
je ve výšce piškotového plátu, který
je mnohem tenčí a ve způsobu tvarování. Pro minirolády se piškotový pás
podélně rozkrájí kotoučovými noži na
jednotlivé nekonečné “pásky“, na které
se pak nanáší krém/ovocná náplň a tyto pásky se pak dvojitým přeložením
pomocí soustavy „botiček“, známých
např. z výroby českých buchtiček na
průmyslových linkách jemného pečiva, vytvarují. Z „nekonečných“ minirolád se pak dvojlistovou gilotinou s ozubeným ostřím a vyhříváním oddělí požadovaná délka minirolád.
Minirolády se pak po zdobení a vychlazení balí jednotlivě a ukládají do
tzv. kartonových samoprodavačů nebo
se balí uložené v blistrech jako rodinné balení po několika kusech. Manipulace po uložení na palety je pak totožná s roládami.
Dovolím si zde na závěr říci, že minirolády jsou na našem trhu v současné době ohroženým druhem. Objevují se v určitých cyklech dovezené např.
z Itálie, Bulharska či Polska. Proti tomuto segmentu výrobků dnes totiž působí obrovská nabídka tyčinek všeho
druhu, z nichž se alespoň některé tváří mnohem zdravěji než miniroláda plněná tukovým krémem.
Ing. Václav Kučera,
SEMIX PLUSO, spol. s r.o.
18 / z domova – nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Pečivo z Michle je nejen ve středních Čechách
Obchodní ředitel Michelských pekáren Ing. Josef Červenka vidí nutnost alespoň pětiprocentního růstu cen u pečiva, aby se zlepšila rentabilita výroby.
Praha – Michelské pekárny jsou pojmem pro dobré pečivo a cukrovinky nejen pro Pražany. Mnohdy si to ani neuvědomují, že Michelské pekárny denně zásobují trh tím, co považují za samozřejmost. Z linek této pekárny jde pečivo ale i do obchodní sítě Středočeského kraje a dostává
se i prostřednictvím akcionářských společností, které mají v Michelských
pekárnách výrazný ekonomický podíl na akciích i do krajů dalších. Přesto
ale pro přesnost poslechněme výklad inženýra Josefa Červenky, který je
v v tomto potravinářském podniku obchodním ředitelem.
„Michelské pekárny a.s. Praha 4 především zásobují chlebem, pečivem, řadou Metro dezertů, křehkých plátků
a dalších výrobků Prahu a Středočeský
kraj. Na trh dodávají speciály, např. řadu hamburgrových bulek a alginát. Mají své distribuční centrum i v Olomouci
a jejich výrobky se tak dostávají i na Ostravsko a do dalších moravských lokalit.
Michelské pekárny vlastní 2 společnosti.
Jednou je Millba - Czech se sídlem v Ústí nad Labem. Tato společnost provozuje 2 pšeničné mlýny - Raspenava a Louny,
kde vyrábí především mouky pro pekaře
a žitný mlýn v Křesíně a také 6 pekáren
na severu Čech. Druhý vlastník řídí též
Pekárny a cukrárny Klatovy, spolu s pekárnami v Domažlicích a Sušici. Tím
je vytvořena vhodná regionální struktura pekáren, která je schopna zajistit denní zásobování v oblasti Čech denním pečivem,“ přesně definoval vlastnické vztahy a obchodní vazby ředitel Červenka.
„V Michli měsíčně vyprodukujeme minimálně 2 tisíce tun pečiva,“ řekl. „Největším partnerem je Julius Meinl, supermarkety Billa, hypermarkety Tesco, Globus a další. V podstatě ale našimi speciálními druhy pečiva a trvanlivých výrobků
zásobujeme všechny obchodní řetězce,“
dodal. Michelské pekárny denně 3 až čtyřikrát zavážejí čerstvým pečivem svých
17 obchodů.
Michelské pekárny zaměstnávají
540 zaměstnanců a měsíční výkonnost
v tržbách je cca 50 –55 milionů korun.
Hospodářský výsledek za rok 2003 byl
880 tisíc korun. V obratu jsme dosáhli 542 milionů korun,“ uvedl Červenka.
Tento vrcholový manažer Michelských
pekáren se zamýšlel i nad ekonomikou
tohoto roku. I když jsme teprve v polovině roku 2004, vypadá celkové skóre
pro michelské pekaře nadějně. Od počátku roku 2004 dosahuje obrat o 25 %
vyšších hodnot, než byla skutečnost roku 2003.
CENY MOUKY ZAZNAMENAJÍ
ZMĚNY OD PODZIMU
Michelské pekárny dělají běžně výběrová řízení na nákup mouky pšeničné i žitné “ uvedl ředitel Červenka.
„Dobírá se stará mouka z loňské sklizně,“ doplnil. Nastavené ceny
u mouky budou podle jeho slov platit do září. A jaký bude další vývoj cen
u potravinářského obilí a mouky? Podle ředitele Josefa Červenky bude zřejmě úroda obilí velmi slibná. Porosty pšenice jsou velmi pěkné a husté,
je otázka průběhu žní. Nejen v České republice, ale v celé Evropské unii
se dá počítat s takřka rekordní úrodou. „Nyní záleží na tom, zda budou
vykoupené všechny přebytky. Zda nabídnuté ceny mohou nabourat cenové
relace,“ klade si otázky Josef Červenka. Podle jeho mínění ale i přes nadbytek obilí nelze počítat s poklesem cen.
Jak říkají agrární analytici, pod vlivem
předchozích dvou let, kdy úroda obilí
byla u nás i v Evropě slabá, jsou sklady skoro prázdné a je potřeba z nové
sklizně založit nutné rezervy. Tím by
se přebytek snížil na běžnou sklizeň.
Na cenu pečiva by proto farmářská cena za obilí neměla mít výraznější vliv.
Co však může pečivo a cukrovinky vý-
razněji zdražit je cukr. Tím, že se farmářská cena za cukrovku přiblíží ceně
v Evropské unii, v průměru se takřka
zdvojnásobí. O dvacet až třicet procent se předpokládá růst ceny cukru
a to již na konečnou cenu cukrovinek
a sladkého pečiva vliv mít bude. „Pokud půjde radikálně cena cukru nahoru, musíme to zanést do svých nákladů,“ komentoval situaci Červenka.
Přesto se ale nedomnívá, že by růst
cen u pečiva a cukrářského zboží měl
nějak víc spotřebitele zaskočit. „Nedovolí to především konkurence jednotlivých pekárenských provozů. Je jich na
českém trhu nadbytek a kdyby třetina
z nich ze dne na den ukončila činnost,
spotřebitel by to ani nepoznal. Větší
zhoupnutí cen nakonec ani nepřipustí jednotlivé řetězce. Většina z nich má
svou vlastní pekárenskou výrobu, kde
jsou sice prodejní ceny obvykle vyšší,
než od průmyslových pekáren, ale zde
je výrazná čerstvost i solidní nabídka,
která oslovuje zákazníka.
jedna z mála přežila v Michli tato linka.
Dalším místním hitem byla před léty linka na hamburgery. Je to již sedm let, co
se v Michelských pekárnách ve velkém
pro většinu prodejen a stánků rychlého
občerstvení vyrábí hamburgery. „Začali
jsme jako monopolní dodavatel Mc’Donalds. Za nějakou dobu si ale tento řetězec rychlého občerstvení začal dovážet
hamburgery ze svých zahraničních provozoven a my jsme museli rychle hledat
odbyt jinde. Dnes jsme dodavatelé KFC,
vozíme hamburgery stovkám malých lahůdkářských výroben a také nabízíme
prodejnám v malospotřebitelském balení, včetně ochucených bulek. Jejich výrobu jsme tak mohli ještě zvednout. Totéž platí o bagetách.
Text a foto E. Línková
POLSKO VEDE V LEVNOSTI
ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT
A POTRAVINÁŘSKÉHO ZBOŽÍ
V současné době je možnost dovézt okamžitě levnější trvanlivé pečivo
a cukrovinky z Polska, kde je levnější
surovina a i levná pracovní síla. Proto
v supermarketech nejčastěji mimo českého zboží, německého a rakouského
(ze zemí kde je vedení řetězců) najdeme v regálech polské pečivo, polskou
zeleninu a další. „Všeobecně lze říci,
že konkurence jednoduše větší růst
cen nedovolí. Je to i dáno kupní sílou
v té které zemi, podle níž se nabídka
supermarketů řídí. Jiné ceny kupříkladu u potravin naleznete v řetězci Lidl
v České republice a jiné v Polsku, kde
jsou zhruba až o třetinu nižší,“ uvedl
Josef Červenka.
Ceny potravin v Evropě jsou všeobecně vyšší než v České republice.
Světové ceny jsou ale na nižší úrovni
a bude tlak na jejich sbližování. Analytici proto tvrdí, že se nedá uvažovat
už jen v rámci jedné Evropy, ale musí
se brát v úvahu celosvětová produkce.
„Není problém dovézt i z větších vzdáleností,“ uvedl Červenka. Přesto ale
upozornil, že mírnému růstu cen u pečiva se nevyhneme. V září a na přelomu měsíce října nejpozději pekaři počítají s dalším mírným růstem cen. „V
Evropské unii se Česká republika nechvalně prezentuje nízkými mzdami.
Ty jsou zejména nízké v potravinářství a v pekárnách je to obzvlášť. Neplatí už, že se bude zaměstnávat levná
zahraniční síla, celkem je podle zákoníku práce nutné mzdy upravovat směrem nahoru. To se již do nákladů spolu
s růstem cen vody a energie promítá.
PEKAŘI MUSÍ INVESTOVAT
DO MODENRIZACE
„Většina potravinářských závodů
musí investovat do modernizace, donedávna se jen šetřilo, aby odvětví fungovalo a přežilo. Přitvrdily i normy ev-
·
Linky na chleba a rohlíky se v Michli nezastaví a chrlí dokola mnoho jejich druhů.
ropské unie na hygienu,“ vypočítává
další důvody pro vytvoření základny
nutné k růstu rentability v pekárenství,
manažer z Michle. Při podtržení všech
těchto důvodů k úpravě cen hotových
výrobků i jemu vychází, že na podzim
pečivo může zdražit o pět procent.
Dnes mají Michelské pekárny dva
hlavní konkurenty. Jsou jimi Odkolek
a.s. a Delta pekárny. To nic nemění ale
na to, že již delší dobu se v michelské
pekárně vyrábějí určité speciality, které konkurenci prostě v České republice
nemají. Již přes dvacet let se tam například vyrábí Metro dezert. Je to oblíbená
cukrovinka ke kávě, která svou éru začala v době, kdy baleného pečiva a cukrovinek bylo skutečně poskrovnu. Vhodná receptura a dobře spočítaná porce
vykonaly ve své době své. Nakonec jako
··
··
··
·
( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202
El. * [email protected] , www.infak.cz
* Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4
revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných
textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona
o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných.
zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb.,
poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech,
školení pracovníků z hygienického minima,
podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin,
profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz),
další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka,
POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.
z domova / 19
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
85. výročí Mendelovy zemědělské
a lesnické univerzity v Brně
Profesoři Prokš a Kyzlink sehráli významné role při zřízení a činnosti Fakulty potravinářské technologie VŠCHT v Praze, kam byli v roce 1952 přeloženi. Založili a vedli své katedry
a působili i jako čelní akademičtí funkcionáři (prof. Prokš byl
děkanem FPT, prof. Kyzlink prorektorem VŠCHT).
Na těchto základech se rozvíjela pozdější potravinářská výuka a výzkum. Ze známých absolventů VŠZ v Brně, kteří se věnovali potravinářství, lze z mnohých uvést pozdější profesory
Čurdu, Dudáše, Kopce a Krause.
Historický pohled na budovu školy
Z historie
Zákonem č. 460 ze dne 24. července 1919, zveřejněném
ve Sbírce zákonů a nařízení Československé republiky v roce
1919, byla zřízena Vysoká škola zemědělská v Brně. Bylo tak
dovršeno více než stoleté usilování o vznik vysokého zemědělského učení na Moravě, která patřila k zemím s nejvyspělejším
zemědělstvím v Evropě.
Zemědělské vědy na vysokoškolské úrovni jsou na Moravě
doloženy od roku 1811, kdy v Olomouci na obnovené akademii
vznikla tzv. stolice zemědělství. V Brně se datuje vysokoškolská zemědělská výuka od roku 1816, kdy na filosofickém učilišti byla zahájena výuka zemědělství a hospodářských nauk.
Rozhodnutím Moravského zemského sněmu bylo v roce 1850
z olomoucké akademie přeloženo oddělení inženýrských věd
a zemědělství do Brna na nově vzniklé technické učiliště, od
roku 1899 rozvíjené jako České vysoké učení v Brně.
Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 konečně umožnil zřízení dalších vysokých škol v Brně, Vysoké
školy zvěrolékařské (1918), Masarykovy univerzity a Vysoké
školy zemědělské (obě 1919). Táborská Zemská akademie hospodářská byla povýšena na vysokou školu a převedena do Brna včetně profesorů a většiny studentů. Zákon o vzniku VŠZ
v Brně stanovil čtyřletou dobu studia, českou vyučovací řeč
a dva studijní odbory – hospodářský (v tehdejším významu
„zemědělský“) a lesnický. Prvním rektorem VŠZ v Brně byl
zvolen botanik a fytopatolog prof. PhDr. František Bubák.
Přednášky byly zahájeny v listopadu 1919 na odboru hospodářském a v říjnu 1920 na odboru lesnickém.
Vývoj VŠZ v Brně byl v období mezi oběma světovými válkami složitý a obtížný po stránce ekonomické, organizační
a materiální. Mezi oběma válkami dosáhlo titulu inženýr 527
absolventů odboru hospodářského a 493 absolventů odboru
lesnického. Postupně byla budována výzkumná pracoviště, botanická zahrada a arboretum a školní podniky – zemědělský
v Žabčicích a lesní ve Křtinách .
man, CSc., doc. JUDr. Martin Janků, CSc. a doc. Ing. Jindřich Neruda, CSc. Kvestorkou univerzity je JUDr. Věra Sedlářová. Univerzita má čtyři fakulty:
Agronomická fakulta (děkan prof. Ing. Jaroslav Hlušek,
CSc.), se studijními obory Všeobecné zemědělství, Fytotechnika, Zootechnika, Agroekologie, Technologie potravin, Provoz techniky a automobilová doprava, Odpadové hospodářství
a se studijními obory bakalářskými Pozemkové úpravy, ochrana a využití půdního fondu a Výroba a distribuce potravin.
Lesnická a dřevařská fakulta (děkan doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc.), se studijními obory Lesní inženýrství, Dřevařské
inženýrství a Krajinné inženýrství.
Provozně ekonomická fakulta (děkan prof. Ing. Bohumil
Minařík, CSc.) s obory Finance, Manažersko-ekonomický
obor, Ekonomická informatika, Ekonomika zemědělství a potravinářství.
Zahradnická fakulta (děkan doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D.)
s obory Zahradnictví, Zpracování zahradnických produktů,
Zahradní a krajinářská architektura.
MZLU v Brně je veřejnou vysokou školou, řídí se zákonem
č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, zákonem č. 147/2001 Sb.
o vysokých školách, kterým se mění některá ustanovení zákona č. 111/1998 Sb. a interními předpisy a směrnicemi univerzity.
Od akademického roku 2004/2005 budou stávající studijní obory rozšířeny a upraveny na základě výsledků akreditačního řízení.
Další vývoj byl velmi komplikovaný v důsledku politických
a společenských změn ve státě, proto zmíním jen nejvýznamnější mezníky.
V roce 1985 byla založena Zahradnická fakulta se sídlem
v Lednici, jejím základem byly zahradnické ústavy dosud působící v rámci Agronomické fakulty.
V roce 1991 byla Lesnická fakulta přejmenována na Fakultu
lesnickou a dřevařskou.
Zákonným rozhodnutím byla Vysoká škola zemědělská
v Brně od 1. 1. 1995 přejmenována na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně.
Současná
organizační struktura
MZLU
V červenci 2004 je MZLU v Brně právním subjektem a jeho statutárním zástupcem je rektor. Na univerzitě studuje přibližně 6 tisíc studentů ve všech fakultách, oborech a formách
studia. Rektorem je prof. Ing. Stanislav Procházka, DrSc., Dr
h.c. (jeho oborem je botanika a fyziologie rostlin), prorektory jsou prof. Ing. Jana Stávková, CSc., prof. Ing. Ladislav Ze-
Na celé univerzitě bude od ak r. 2004/2005 zaveden třístupňový systém studia. Všichni přijatí uchazeči zahájí tříletým bakalářským prostupným studiem Technologie potravin (získají
titul Bc.) a mohou pokračovat v navazujícím dvouletém magisterském studiu Technologie potravin (Ing.). AF získala akreditaci od MŠMT pro oba studijní obory. Úspěšní absolventi mohou pokračovat v doktorském studiu již uvedeného názvu, který je na AF rovněž akreditován.
Potravinářské studium na MZLU v Brně je soustředěno převážně na Agronomické fakultě, garantem je autor této informace a nositelem především Ústav technologie potravin. Na
výuce se postupně podílejí ústavy základních disciplin (matematika, fyzika, informatika, práce s počítačem, programování,
chemie obecná, anorganická, organická, analytická a fyzikální, biochemie, mikrobiologie obecná a technická, biometrika,
genetika, botanika, zoologie, fyziologie zvířat, fyziologie rostlin aj.), zemědělských disciplin (agrochemie, půdoznalství, výživa rostlin, šlechtění rostlin, rostlinolékařství, rostlinná produkce, anatomie a morfologie hospodářských zvířat, výživa
a krmení hospodářských zvířat, zoohygiena a prevence, chovy
hospodářských zvířat), technických disciplin (potravinářské
inženýrství, potravinářská technika), ekonomických disciplin
(ekonomika, ekonomika podniku, účetnictví, marketing, management) a další discipliny (právo, cizí jazyky aj.).
Hlavními disciplinami jsou jednotlivé potravinářské technologie, dále hygiena potravin, kontrola kvality potravin, potravinářská legislativa, senzorické hodnocení potravin, potravinářská analytika, výživa člověka. Odborný profil si student
utváří výběrem a řešením diplomové práce, zadávané v polovině studia a řešené převážně v potravinářských podnicích. Studium končí obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou
zkouškou.
Po skončení II. světové války byla činnost VŠZ v Brně obnovena již v květnu 1945. Původní organizační struktura VŠZ
zůstala zachována do roku 1950. Poté byl Hospodářský odbor
přejmenován na Zemědělskou fakultu se specializacemi (fytotechnická, zootechnická, technologická a vinařsko-zahradnická) a Odbor lesnický na Lesnickou fakultu se šesti specializacemi.
V roce 1959 byla zřízena Agronomická fakulta (z původního Hospodářského odboru a jeho dalších útvarů). V témže roce byla založena Fakulta provozně ekonomická.
Obnovená potravinářská výuka a výzkum se začaly intenzívně na MZLU v Brně rozvíjet po roce 1990. Po opakovaných
návrzích se podařilo na Agronomické fakultě zřídit pětiletý inženýrský studijní obor Technologie potravin. Výuka byla zahájena v akad. roce 1992/1993 a prvních 13 absolventů úspěšně
dokončilo studium v roce 1998. Později byla zahájena výuka
v tříletém bakalářském profesním studiu Výroba a distribuce
potravin. Probíhá i doktorské studium ve studijním programu
Chemie a technologie potravin a v jeho studijním oboru Vlastnosti a zpracování zemědělských materiálů a produktů. Zmíněné bakalářské, inženýrské a doktorské studijní obory jsou
dosud na AF MZLU v Brně akreditovány, ale nastávají změny.
Pedagogické
a výzkumné aktivity
MZLU související
s potravinářstvím
Pedagogická a výzkumná činnost univerzity byla od jejího vzniku spojena s praxí zemědělskou i potravinářskou. Oba
obory měly na Moravě a ve Slezsku velmi dobrou úroveň a jejich součinnost s vysokou školou byla oboustranně prospěšná.
Zmíním jen osobnosti, které nejvíce ovlivnily zemědělsko - potravinářský vývoj. Již v listopadu 1919 zahájil prof. Václav Vilíkovský přednášky z discipliny Zemědělský průmysl (výroba cukru, lihu, škrobu, sladu, piva aj.). Mezi oběma válkami
vynikli prof. Bohumil Hošpes (lihovarnictví, škrobárenství),
prof. Josef Taufer (zakladatel uznávané „moravské zootechnické školy“) a prof. Josef Prokš (laktologie a mlékařství). Po
II. světové válce prof. Vladimír Kyzlink založil na vysoké škole obory Konzervace neúdržných potravin a Zpracování ovoce
a zeleniny, které později došly mezinárodního uznání. Profesoři Taufer a Prokš vykonávali ve svých nejlepších letech funkce rektora VŠZ v Brně.
Vědecko - výzkumná činnost univerzity a fakult je věcí učitelů a vědeckých pracovníků, ale významně se na ní podílejí
i doktorandi a studenti posledních dvou ročníků studia. Hlavní výzkumná aktivita je zaměřena na řešení výzkumných záměrů v rámci MŠMT ČR, grantových projektů v GA ČR, NA
ZV MZe ČR, FRVŠ a řešením úkolů v 5. a 6. rámcovém programu. AF se v posledních letech soustředila na řešení výzkumného záměru Regulace biologických a technologických
parametrů pro konkurenceschopné zemědělství. Řešení probíhalo v pěti etapách, z nichž dvě byly zaměřeny na kvalitu zemědělských produktů a potravin (rostlinných a živočišných).
Potravinářské aktivity jsou rozvíjeny i na Zahradnické fakultě v rámci studijního oboru Zpracování zahradnických produktů (garant prof. Goliáš).
Provozně - ekonomická fakulta se potravinářství dotýká ve
studijním oboru Ekonomika zemědělství a potravinářství.
Perspektivy MZLU
v Brně?
Mendelova univerzita staví na dobrých a relativně pevných
základech. Velmi si však uvědomuje povinnost být stále lepší a obstát ve stále ostřejší konkurenci mezinárodní a vnitřní
a to z aspektů celospolečenských, zemědělského a potravinářského oboru i vzdělávacího systému. Pětaosmdesátiletá a převážně úspěšná historie univerzity morálně zavazuje současné
i budoucí pokračovatele, aby univerzitu nejen udrželi, ale aby
ji dále rozvíjeli.
Prof. Ivo Ingr,
Ústav technologie potravin AF MZLU v Brně
20 / z domova – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Slavnostní zahájení provozu nových výrobních jednotek v Hlinsku
Hlinsko v Čechách (MiStra) –
Ve čtvrtek 24. června 2004 byl
ve společnosti Tatramléko s.r.o.
slavnostně zahájen provoz nové
plnicí linky SIG Combibloc 810,
nové máslárny a dalších technologií pořízených za podpory
předvstupního programu Sapard.
Slavnostní akce se zúčastnila celá řada zajímavých hostů, odběratelů, obchodních partnerů a mimo jiné i zástupci podporovaného hokejového teamu HC Moeller
Pardubice. Úvodního slova se uja-
li jednatel společnosti Milan Domáček, generální ředitel agentury SAPARD Ing. Petr Buchal a
předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec, kteří shodně
vyzdvihli důležitost a účelnost této investice. Po malém občerstvení si všichni hosté měli možnost
prohlédnout nový provoz v doprovodu manažerů společnosti Tatramléko. Tato významná mlékárenská slavnost byla ukončena společným obědem v hotelu Styl.
O den dříve, tedy 23. června 2004
si nové technologie měli možnost prohlédnout i dodavatelé mléka.
Společnost Tatramléko v roce 2003
vykoupila a zpracovala 198 milionů litrů
mléka. V roce 2004 zvítězila v soutěži o
nejlepší firmu Pardubického kraje. Dále
je držitelem Zlaté Salimy za ovocný nápoj s mlékem obsahující vitamíny A, C,
E s příchutí pomeranč-karotka a rybíz- červené hrozno a dále získala celkem 6
ocenění kvalitního domácího produktu
KLASA za produkty Jesenka, Salko, Tatra Grand, Trvanlivé mléko chutné, Kravík čokoládový a Tatra light, které jsou široké veřejnosti dobře známy.
Tatramléko je tradičním výrobcem
kondenzovaných a trvanlivých mlék,
másla a šlehačky. Všechny výrobky
označené logem Tatra jsou pečlivě a
pravidelně kontrolovány a jsou vhod-
né jak pro děti, tak i pro dospělé. Již
několik generací si pochutnáváme na
tradiční Jesence, Salku a Pikau. Neslazená zahuštěná mléka Grand, Classic,
Light a Linea jsou znamenitá jak do kávy, čaje, ale i k přípravě různých omáček. Trvanlivá mléka se značkou Tatra
jsou jedna z nejchutnějších. Mléko je
zpracováváno moderní technologií, je
plněno do nového papírového obalu
bez vnitřní aluminiové folie, opatřeného praktickým šroubovým uzávěrem,
což bezesporu umožní lepší manipulaci u konečného spotřebitele.
Tajemství
skleněné
bakny
Antonín a Milan Domáčkové
Milan Domáček s Michaelou Vodičkovou byli příjemnými hostiteli během slavnostního dne v hlinecké mlékárně firmy Tatramléko. Provoz zahájila nová moderní linka na mléko.
Bratři. Jsou si podobní, řeknete si,
když se zadíváte do obličeje Milana a Antonína Domáčka. Starší Milan je mlékař tělem a duší. Neskrývá se tím a svou
práci má rád, říká bez obalu. Antonín je
strojař a bráchu přijel podpořit v den slávy, kdy otvíral v hlinecké mlékárně Tatramléko nový, krásný provoz. Vyfoťte nás,
buďte tak hodná, poprosil starší z dvojice. Proč ne, stavím je tak, aby jejich rysy vynikly. Opravdu se bratři nezapřou.
I jak se škádlí, mají stejný humor, takový peprný, i když mladší z dvojice je kulantnější a ne takový bouřlivák. Brácha
mu zřejmě nedal možnost přerůst mu
přes hlavu a dusil sourozence od dětství,
jde mi hlavou. A tak se mladšího z dvojice, s dosud havraními vlasy ptám na nejzazší vzpomínku z dětství. Samozřejmě
na to, co se váže k jeho bratrovi. Odpověď přichází hned, jakoby na ni byl Antonín nachystaný celých dvaapadesát let,
tedy prakticky od svého narození. A hned
vypráví jak coby malý klouček měl nádhernou skelněnou kuličku. Takovou duhovou, s níž kluci u důlku sestřelovali
hliněné. Říkalo se jí bakna a on ji hýčkal a vždy večer ukládal do kapesníku
pod svou postel. Jednoho rána ji ale ne
a ne najít. Trvalo hezkých pár dní, než se
s ní znovu setkal. Byla v bráchově úkrytu, kam se v nestřeženém okamžiku podíval a nestačil se divit. Jeho poklad byl
pečlivě ukryt v papundeklové krabici jeho, o devět let staršího sourozence. V ní
ukrýval pro změnu zase brácha Milan své
cennosti. Jakou měl tenkrát radost ještě
zajiskřilo i po tolika v letech v jeho očích.
Co to říkáš, bránil se starší Milan a jen
se lišácky usmíval. Nemělo totiž význam
cokoliv zapírat.
S Milanem Domáčkem si během slavnostního přípitku přiťukl číší mléka Ing. Petr
Buchal, generální ředitel Sapard Česká republika.
Přestože se předseda ČM mlékárenského svazu Michal Němec a Ing. Jan Höck, generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu odmítali v provozu hlinecké mlékárny fotografovat, objektivu neunikli. Pracovní oděvy určené exkurzím
jim velmi slušely.
Text a fota E. Línková
Milan Domáček modernizuje, spekuluje a firmu Tatramléko rozvíjí
Malá výprava novinářů se zúčastnila slavnostního zahájení provozu
moderní linky v hlineckém závodě
firmy Tatramléko s.r.o.. Majoritnímu akcionáři Milanu Domáčkovi
jsme položili několik otázek.
Můžete představit ekonomiku firmy
Tatra mléko?
Denně svážíme na 590 tisíc litrů
mléka. Za každý nakoupený litr kvalitního mléka platíme zemědělcům 8,10
korun. Roční tržby jsou na úrovni 2,75
miliardy korun a co ještě prozradím je
skutečnost, že 52 procent z veškerého
zpracovaného mléka vyvážíme.
Kam především směřuje export?
Nosný program exportní politiky
spočívá v Thajsku.Tam jde velká část
vývozu. Dále je to Bangladéš. Především v této zemi je nedostatek potravin a tam jde hlavně slazené kondenzované mléko, které je energetickou
bombou. Vývozy děláme prostřednictvím partnerských firem a ty platí zboží dopředu.
Co Rusko?
Zatím vyvážíme na Ukrajinu, ale do
Ruska se brzy dostaneme taky. Je tam
hodně bohatých obchodníků a ti mají
zájem, což my využijeme. Evropský trh
je nasycený.
Kolik peněz jste dali do modernizace firmy?
Během tří uplynulých let jsme na
modernizaci výroby vyčlenili 190 milionů korun. Linka, která zahájila provoz a plní se na ní mléko do krabic stála 85 milionů korun. Je to nejmodernější technologie.
To je vše krásné, ale nebojíte se, že
by vám zemědělci mohli taky utéct k jiné mlékárně a nebo dokonce začít vyvážet?
Kdybych řekl, že se ale vůbec ničeho nebojím, to bych lhal. Jsem ale přesvědčený, že k tomu nedojde. Jednak
platíme vyšší cenu, než řada jiných českých mlékáren. Doba splatnosti je 30
dní, to taky neplatí u všech. Do třetice, naši dodavatelé jsou současně našimi akcionáři. Zemědělci ze sedmi
okresů, kteří do Hlinska dodávají mléko jsou sdruženi v odbytovém družstvu
Sněžka, máme s nimi uzavřené dlouhodobé smlouvy o množství dodávaného mléka a cenách. Nemyslím si, že
by naši dodavatelé měli zaječí úmysly.
Na pravidelných schůzkách jim vše vysvětluji. Naposledy jsem mluvil o tom,
že kdyby vyváželi třeba do německé
mlékárny Miller, jako někteří zemědělci z jiných regionů, bylo by to pro ně
velmi nevýhodné. Musí platit přeprav-
ní vzdálenosti, ty jsou velké. Náklady
by jim vzrostly natolik, že by se to nevyplatilo.
Vaše slova znějí dost idylicky, kdo vás
ale zná ví, že jste i dost pruďas.
To jsem a s nikým se nemazlím, ani
se zemědělci. Hlad vyhnal vlky z lesa,
tak je vítám, když se sejdeme. Ale oni
mne znají, že na druhou stranu dokážu
držet slovo.
Všimla jsem si, že mlékárenské cisterny zajíždějí do vesnic i k malým producentům. Kde je mez, pod kterou v objemu denní dodávky mléka nejdete?
Žádna hranice neexistuje. Jedu
i k babičce, která má třeba jen šest
krav a denně nabídne tak pětatřicet litrů. Co by si jiného počala? Snažím
se chápat i ty malé rolníky a jezdíme
za nimi.
Hodláte ještě mlékárnu rozšiřovat?
Není kam. Z jedné strany je železniční trať, z druhé silnice, za jejími
zdmi a pod ní je skála, tak jedině vyhnat stěny.
Jste ziskoví?
To bych řekl. Vloni byl čistý zisk 27
milionů korun.
Kolik zaměstnáváte lidí?
Je to celkem 198, máme velmi dobrý
pracovní tým. Právě na lidech stavím.
Vychovali jsme si velmi šikovné pracovníky. Lidé si práce váží a mohu bez
nadsázky říct, že k ní mají vztah.
Přesto se optám, vyhazujete lidi z práce?
Minimálně. Většinou odcházejí do
důchodu a tím se složení pracovního
kolektivu obměňuje. Z pracovní nekázně je to minimální důvod, proč se s někým rozloučíme. Není to totiž potřeba.
Jistě i vy musíte hodně přemýšlet
o strategii výroby, jak ještě zvednout
konzum mléka. Máte připravený nějaký
šlágr, který by laťku ve spotřebě mléka
posunul nahoru?
Chceme dát od podzimu na trh nový
výrobek. Bude to kávové mléko. Taková
lepší ledová káva. Nebude mít jako základ vodu, ale mléko. Je to velmi chutný výrobek.
Z Vašich reakcí je zřejmé, že se rozhodujete velmi rychle.
Rychle jdem na to. Jsme přece v NATO.
Když na závěr šprýmujete, prozraďte, co je Vám tady v závodě právě teď
při zahajování moderní linky nejbližší,
nejcennější, u čeho byste se i rád vyfotografoval.
No přece moje Míša, která mne inspiruje i pobízí. Jak bych se ji mohl podívat do očí kdybych vedl firmu „zu
grunt“. (Na snímku je Milan Domáček
s přítelkyní Michaelou Vodičkovou,
která během slavnosti dodávala majoritnímu – 72 procentnímu akcionáři
firmy Tatramléko na lesku).
Děkuji za rozhovor.
E. Línková
nabídky – informace / 21
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Čerstvé polotučné mléko
Doba trvanlivosti 21 dní
Ošetřeno vysokou pasterací
Kontakt:
Tatramléko s.r.o.
Kouty 53
Hlinsko v Čechách
Tel.: +420 469 363 111
Fax: +420 469 363 120
e-mail: [email protected]
www.tatramleko.cz
22 / informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
(živnostenských) pekárnách, či v průmyslových
velkopekárnách nejmodernějšího typu.
Chléb je pro lidskou populaci již po staletí základní potravinou. Bohužel – několikrát
se dokonce stal i potravinou strategickou.
Jeho výroba má svoji historii, svoji filozofii, svá tajemství. Společnost IREKS ENZYMA
s.r.o. považuje technologii výroby chleba za
„královskou disciplínu pekařského řemesla“
a intenzivně se jí věnuje. Díky širokému sortimentu kvasů, kvasových přípravků, stabilizátorů těst a v neposlední řadě díky zvládnutým technologickým postupům umí vyhovět
všem přáním zákazníků. Doporučit správné
suroviny, upravit technologii, seřídit technologické časy, předvést novinky – to jsou
hlavní úkoly firemních technologů specializujících se na chlebovou oblast.
Jaká je historie vzniku chleba?
Systematicky se začalo obilí pěstovat v období 10.000 př.n.l. v Mezopotámii. Současně bylo
jeho využití známo i v Egyptě, kde byl kolem r.
4.500 př.n.l. „vynalezen“ kvasový chléb a to tak,
že v podstatě omylem byla upečena kyselá obilná
kaše. Z Egypta byl jen krůček do Evropy, a tak
se na Apeninském a Peloponéském poloostrově začaly pěstovat divoké formy pšenice, ječmene a prosa. Obliba chleba rychle rostla. V období
3.000 – 2.700 př.n.l. existovaly ve starém Egyptě první řemeslné pekárny s překvapivým sortimentem pečiva a chleba. Nastal rozkvět pekárenského řemesla, zdokonalovaly se pece s plochými pečnými deskami. Staří Řekové převzali
technologii výroby, nadále ji vylepšovali a brzy
pekli až 70 druhů výrobků, převážně z pšenice.
K dalšímu rozvoji došlo ve starém Římě, kdy okolo r. 200 př.n.l. vznikly první velké pekárny a za
dalších 100 let bylo pekařské řemeslo organizováno a řídilo se přísnými předpisy. Vznikly odborné pekařské školy. Na přelomu letopočtu se
výroba dokonce specializovala do čtyř oblastí: výroba koláčů, sladkostí, armádního chleba a lodních sucharů.
Po obsazení Říma Germánskými kmeny se pekařská kultura dostala přes Alpy, ale trvalo celá staletí, než se chleba stal denní potravinou. Nejdříve
se vyráběl v klášterech, kde ho pekli a jedli mniši,
posléze byl rozdáván chudým a hladovějícím.
Později začaly vznikat „domácí“ pekárny v jednotlivých šlechtických sídlech. Nakonec s rozvojem středověkých měst vznikly řemeslné pekárny
a cechy mlynářů a pekařů, které se staly nejstaršími cechy vůbec a mlynáři a pekaři užívali náležité úcty. V 19. stol. jsou v sortimentu známy žitné
chleby a housky, dále slaninové koláče, placky
a vaječný chléb. V tomto století došlo k výraznému zdokonalení pekařské technologie, začaly se
používat nové kvasnice, kypřící prášek a zlepšilo
se vyvádění kvasů. Tedy postupy a způsoby tvorby těsta používané dodnes, ať již v řemeslných
Druhová pestrost v Evropě a současné trendy
V dnešní době je fascinující druhová různorodost pekařských výrobků. Každá země, oblast nebo kraj mají své speciality. V samotné Evropě tak
v současnosti existují tisíce druhů chleba a pečiva, které si přes rozpínající se globalizační proces
udržují svoji identitu. Na tak relativně malém území, jakým Evropa je, existují diametrálně odlišné
chuti, zvyklosti, postupy i používané vstupní suroviny. Obecně platí, že čím více na jih, tím je chléb
pšeničnější, světlejší a sladší, směrem na sever je
více tmavý, kyselý a hrubozrnný. Existují i chuťově překvapivé výjimky, jako je např. v Litvě oblíbený tmavý a sladký (!) chléb, v regionu Alp silně kořeněné chlebové placky, v Anglii „mechový“
soft-sandwich chléb bez kůrky. Francie nedá dopustit na své aromatické bagety a croissanty, Rakousko na louhované preclíky, Německo na absolutní pestrost sortimentu (300 druhů chleba,
1200 druhů pečiva), Skandinávie na šrotové, zejména žitné chleby.
Chvála
Vlivem stále rozšířenější informovanosti obyvatel
roste i další sortimentní podíl pekařských výrobků doporučených odborníky na zdravou výživu.
Jedná se o celozrnné výrobky, funkční potraviny,
BIO produkty a potraviny určené pro zvláštní výživu. Lze předpokládat, že trh s těmito skupinami výrobků poroste. Jak uvádí následující tabulka
odhadující obecně spotřebitelské trendy v zemích
EU v roce 2010 vzhledem ke spotřebě v r. 2000:
– Výrobky uzpůsobené věku: každá věková skupina preferuje různé druhy výrobků. Jednotlivé rozdíly jsou tvořeny zejména chutí, důležitostí z hlediska nutričně-fyziologického a vysokou akceptací novinek a neobvyklých výrobků
mladší a střední generací. U pekařských výrobků není tento segment trhu ještě zdaleka doceněn, dosud se nesetkáváme s marketingem
chlebů pro zralý věk nebo naopak např. dětských housek, jak jej známe ze zemí západní Evropy.
– BIO potraviny jsou tržním segmentem, který neustále roste. Spotřebitelé vnímají životní prostředí stále intenzivněji a mění i svůj pohled na kvalitu nakupovaného potravinářského zboží. Obliba
pekařských BIO výrobků je značná zejména v Rakousku, Německu a v zemích Beneluxu. Naše firma dodává pro pekaře v BIO kvalitě celou řadu surovin: chlebový kvas, zlepšující přípravek pro pečivo,
sladový extrakt, cereální směs a směs pro výrobu pečiva a chleba.
– Convenience: spotřeba conveniencí (předhotovených pokrmů) roste díky zvyšujícímu se počtu jednočlenných domácností a rostoucí oblibě
snacků a kvalitního rychlého občerstvení. V pekařském oboru vidíme maximální snahu docílit
vždy a všude dodávky čerstvého zboží. Sladit tento požadavek s technologickým procesem je možné např. používáním polopečených nebo zamražených polotovarů, které potom pekařům časově usnadňují práci. Tytéž výrobky můžeme vidět
i v pekárnách hypermarketů či ve speciálních pekařstvích, kde „zdobí“ nejen svoji čerstvostí, ale
především vůní právě dopečeného pečiva. Tyto
technologie jsou samozřejmě náročnější na použité suroviny. Jak je však vidět, jejich obliba roste a zákazník se často nedívá na cenu, ale oceňuje
dosaženou kvalitu. Společnost IREKS ENZYMA se
výrobě polopečeného, chlazeného a zamražovaného
zboží věnuje od konce 90. let a její technologové jsou
vyškoleni na různá úskalí spojená s jejich výrobou.
Také sortiment surovin pro polopečené a zamrazované výrobky je široký (např. Frostfrisch, Haback,
GT 1 atd.).
– Funkční potraviny (Functional Food) je již zcela
vžitý pojem pro jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů v potravinářství. Jedná se o výrobky,
které kromě základních výživových a chuťových
vlastností obsahují bio-aktivní složky nebo nutriční substance pozitivně ovlivňující zdraví člověka
a snižují riziko chronických chorob. Spotřebitelé
jsou zvyklí na funkční potraviny zejména v oblasti mléčných výrobků, kde termíny jako probiotická kultura, denní doporučené dávky minerálů, vitamínů apod. jsou již jejich neodmyslitelnou součástí. Na druhou stranu pomaleji si na ně zvykají
v sortimentu pečiva (pomaleji než u BIO výrobků), což je určitě škoda, protože základní pekařské suroviny se přímo samy nabízejí svým složením a obsahem zdraví prospěšných látek k propagaci a osvětě. Největší spotřeba chleba a dalšího
pečiva patřícího svým složením do oblasti Functional Food v evropských zemích je zejména v Německu, zemích Beneluxu a ve Skandinávii. Ve
světě je mnohem dále Japonsko a USA. Z nabídky těchto směsí koncernu IREKS jsou největšími
odběrateli Skandinávské země. V oblasti funkč-
ních potravin nabízí naše firma již několik let dvě
základní směsi (kromě dalších v koncernu IREKS)
pro výrobu chleba pod názvy VITALVINIO a VITALPREBIO. Jedná se o chléb, který je fantastický
ve své chuti a navíc má díky svému složení nesporný
zdravotní přínos založený na koncentrátu z hroznů
červeného vína obsahujícím isoflavony a dále obsahuje složky jako inulin, vitaminy, nerozpustnou
vlákninu, vápník, hořčík a další.
– Etnické potraviny jsou stále více akceptovány
spotřebiteli majícími zájem o novinky a místní
speciality, zejména o zdraví prospěšné a lehce
stravitelné výrobky nejen z Evropy, ale z celého
světa (např. výrobky z amaranthu jehož domovinou je Jižní Amerika). V pekařském oboru je
možné zařadit do této skupiny netradiční evropské
výrobky, které jsou známé pouze lokálně. V tomto
duchu jsme připravili pro své zákazníky sborníček
Chléb a pečivo z Evropy, který obsahuje průřez takovýmto sortimentem. Na Dnech chleba v Pardubicích se těšil obrovskému zájmu a napečené vzorky
ochutnal snad každý návštěvník. Zajímavé je, že tyto výrobky nejsou surovinově nijak náročné, je pouze nutné dodržet několik „fíglů“ v technologii výroby. Jedná se o tyto speciální chleby:
– Besenlaib: chléb pocházející z jihozápadního Německa, který se peče ve velikých bochnících, jeho střída
je plná velkých pórů a má silnou aromatickou kůrku.
Je doporučován zejména k jídlům zapíjených vínem.
– Boulet a Pain Du Midi: dva chleby z Francie,
oba mají velmi jemnou střídu a silně křupavou kůrku. Boulet je světlý a Pain Du Midi nažloutlý díky
kukuřičné krupici a obsahuje slunečnici a žluté lněné semeno.
– Delikatesse Rugbod: typický zástupce šrotových
žitných chlebů pocházející z Dánska, který se vyrábí zcela odlišným technologickým postupem. Je to
chléb velmi zdravý díky použití celých obilných zrn.
– Pane je chléb z Itálie a Domaci kruh z Chorvatska: oba chleby jsou příkladem chlebů vyráběných
v jižní Evropě a u obou platí, že dosahují překvapivě
dlouhé čerstvosti, v chuti jsou jemné a delikátní.
– Vinschgerl: chlebové bochánky pocházející z jižního Tyrolska jsou charakteristické velmi vlhkou střídou a speciálním aroma díky použité směsi koření.
Chléb = základ výživové pyramidy
Několikrát bylo zmíněno, že spotřebitelé si čím dál
více všímají dalších kvalit potravin než jen jejich kalorické hodnoty. Zejména osvěta v oblasti výživových
doporučení přináší (alespoň u části obyvatelstva) své
„ovoce“. Základní doporučení správné výživy je výstižně charakterizováno v tzv. Pyramidě výživy, která
názorným způsobem vysvětluje ideální složení naší
stravy. V jejích patrech jsou podle doporučovaného
množství spotřeby uspořádány různé druhy potravin
tak, že skupiny 1 – 4 bychom měli konzumovat v co
největších množstvích, naopak skupiny 7 – 8 by se
měly v našem jídelníčku objevovat co nejméně.
Stručná charakteristika firmy DELIKA H+H, spol. s r.o.
Brněnská společnost DELIKA H+H, spol. s r.o., se ve 12. roce svého působení na trhu řadí mezi společnosti s celorepublikovou působností.
Hlavním zaměřením této
potravinářské firmy jsou výrobky
studené kuchyně a služby drobného
občerstvení.
Sortiment tvoří saláty, pomazánky,
obložené chlebíčky, obložené chleby,
bulky a bagety, aspikové výrobky, vejce
v kelímku, obložené mísy a talíře včetně
výrobků pro slavnostní příležitosti
Kontakty:
– chuťovky aj. Zajišťuje cateringové
Adresa provozovny:
služby, nabízí rautové občerstvení
U Hřiště 21,
se studenou a cukrářskou kuchyní,
625 00 Brno - Starý Lískovec možnost pořádání letních párty, zimních
Tel: 547 227 124 – 5
společenských akcí s kompletním
Fax.: 547 227 653
servisem.
e-mail: [email protected]
Mezi největší odběratele patří celá
síť AHOLDU Česká republika, a.s.
– formule Albert, Hypernova, řetězec
CARREFOUR Česká republika, s.r.o.,
Tesco Stores Česká republika, a.s.,
SPAR Česká obchodní společnost,
s.r.o. a další.
Celkové množství odběratelů se
pohybuje okolo čísla 700.
Součástí postupného plnění
podnikatelských záměrů se stalo
získáni a obhájení certifikátu
dokládajícího splnění požadavků
mezinárodní normy ISO 9001:2000.
Společnost DELIKA H+H, spol.
s r.o., je jedním ze zakládajících členů
Asociace výrobců lahůdek.
Dne 31.5.2004 byla firmě Delika
udělena národní značka kvality –
KLASA na tyto výrobky:
Vlašský salát speciál – Delika
Supervlašský salát – Delika
Pařížský salát – Delika
Superhermelínový salát – Delika
Superpochoutkový salát – Delika
Delikates salát – Delika
Sýrový salát – Delika
Labužnický salát – Delika
Camping salát – Delika
Česnekovo sýrová
pomazánka – Delika
 Budapešťská pomazánka – Delika
 Sardinková pomazánka – Delika










nabídky – informace / 23
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
chleba
1:
2:
3:
4:
5:
6:
7:
8:
OBILNINY, CELOZRNNÉ
VÝROBKY, PEČIVO, TĚSTOVINY
RÝŽE, LUŠTĚNINY, OŘECHY
ZELENINA
OVOCE
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
MASO, DRŮBEŽ, RYBY,
MASNÉ VÝROBKY, VEJCE
SLADKOSTI, CUKR, SŮL
ŽIVOČIŠNÉ TUKY, ALKOHOL
Pro pekaře je skupina č. 1 více než ideální příležitostí pro jejich produkci. Žitné a celozrnné pečivo a chléb nejsou pouze zdrojem chuťových a sytících požitků, ale jsou především zdrojem látek
pozitivně ovlivňujících naše zdraví. Dalším kladem těchto výrobků je jejich schopnost napomáhat redukci hmotnosti populace, neboť přírůstek tělesné hmotnosti je v nepřímém vztahu
s příjmem celozrnných potravin s vysokým obsahem potravní vlákniny, a naopak je v přímé úměře k množství konzumovaných výrobků zhotovených z vysoce vymletých mouk. Potraviny s vysokým podílem bílkovin, vlákniny a vody (např.
celozrnný chléb a cereální směsi) mají nejvyšší
sytící schopnost, naopak nejnižší mají tučné po-
traviny (mimo jiné cukrářské výrobky, sušenky
a koláče). Nadváha nebo dokonce obezita patří
v průmyslově vyspělých zemích k závažným civilizačním chorobám, kterými trpí až 40 % dospělých. Příčina je prostá: nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie způsobená změnou životního stylu, v jehož důsledku je úbytek fyzické
práce, méně pohybu a naopak nárůst stresu a dostupnost lákavých kaloricky vydatných potravin.
Následující tabulka ukazuje procento obyvatel vybraných zemí, jejichž BMI (Index tělesné hmotnosti) je vyšší než 30. Je-li BMI vyšší než 30,
znamená to, že tito lidé trpí obezitou. Zdrojem
informací v tabulce je OECD a jedná se o nejaktuálnější výzkum.
Chléb a spotřeba soli
Uvažujeme-li o chlebu a pečivu jako o základní
potravině, pak se tyto výrobky se svým nevysokým obsahem soli podílí na nižším příjmu sodíku obyvatelstvem. Např. ve Velké Británii v minulých letech významně poklesla hladina soli v pekárenských výrobcích, neboť snižování příjmu
sodíku (více než 95 % jeho obsahu v chlebu pochází právě ze soli) je základním krokem v boji proti srdečním koronárním chorobám, které
jsou v Británii jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Přestože je britský pekárenský průmysl druhý
největší potravinářský sektor v zemi, vyhlásil loni
Britský svaz pekařů říjen měsícem chleba s cílem
zlepšit jeho image u spotřebitelů s důrazem na
zdravotní přínosy jeho konzumace (např. 6 krajíčků celozrnného chleba může uhradit 70 % doporučené denní dávky vlákniny). Cílem kampaně
byla obrana proti – v současné době propagované
a moderní – nízkosacharidické stravě importované z USA. Více než 3 miliony Britů již totiž zkusili dietu dr. Atkinse založenou na snížení příjmu
sacharidů. Přitom výživová doporučení v součas-
né době světovými odborníky uznávaná, udávají zachování poměru bílkovin, tuků a sacharidů
v poměru 15 : 20 : 65. Sacharidy by měly dodávat tělu energii z 65 – 68 %, tuky max. 20 % a bílkoviny 12 – 15 % .
Potraviny určené pro zvláštní výživu
S rozvojem civilizačních chorob lze předpokládat nárůst spotřeby potravin určených pro zvláštní výživu. Již nyní existují velké skupiny lidí potýkající se s chorobami, které lze úspěšně léčit
pouze dodržováním přísných diet. U diabetes
mellitus (cukrovky) se jedná o poruchy metabolismu glukózy v lidském těle a diabetické výrobky
včetně pečiva a chleba musí být doslazovány vysoce jakostními sacharidy se zpomaleným účinkem na výši hladiny cukru v krvi (takové výrobky
má ve svém výrobním programu firma IREKS), nebo náhradními sladidly. Pro osoby trpící nesnášenlivostí lepku (coeliakií), popřípadě alergií na
lepek, jsou určeny bezlepkové výrobky. U pekařského zboží se jedná o výrobu ze speciálních směsí a mouk, které buď přirozeně neobsahují lepek
nebo z nich byl odstraněn (také takovouto směs
má koncern IREKS ve své nabídce).
Celkový přínos žitných a speciálních chlebů
Chléb – a to žitný, žitnopšeničný, celozrnný, vícezrnný, šrotový, s vysokým podílem sladů a další speciální druhy s obsahem olejnatých semen
(sezam, len, slunečnice, tykev), pohankou, sójou,
ovsem nebo např. s amaranthem – je pro lidský
organismus přirozeným zdrojem zdravotně velmi prospěšných látek. Vyjmenování všech zdravotních přínosů bioaktivních látek v těchto obilovinách, pseudocereáliích (amaranth) a olejninách by vydalo na další článek. Obilné zrno je
skutečně malý zázrak přírody, zejména je-li zpracováno jako celek včetně obalových částí (aleuronové vrstvy) a klíčku (embrya). Výrobky s celými zrny se nazývají šrotové chleby, v technologii jejich výroby se používá celé neupravené nebo
upravené žitné, příp. pšeničné zrno. Buď se musí nechat několik hodin dopředu bobtnat, nebo se
použije předpřipravené zrno (od nás je to výrobek
QUELLKORN = předbobtnané žitné zrno dochucené sladovým extraktem).
Základní přínosy žitných a speciálních chlebů
jsou tedy v podstatě tři:
– zdravotní přínos,
– chuťové požitky,
– rozšíření sortimentu a druhová pestrost.
Náročná technologie
Obecně platí, že výroba chleba je technologicky nejnáročnějším postupem pekárenské výroby. Zvládnutí všech faktorů ovlivňujících dobrý
výsledek není snadné i vzhledem ke značně široké paletě technického vybavení průmyslových pekáren. V naší společnosti v oddělení technologického servisu zaměstnáváme dva technology, kteří
se specializují zejména na výrobu chleba a poskytují pekařům technologickou pomoc v rámci celé ČR. V současnosti jsme pyšní na to, že se tito
dva specialisté podíleli na dopilování technologie
u obou vítězných chlebů v kategoriích Chléb roku 2004 – průmyslový a Chléb roku – řemeslný,
které zvítězily v květnu v Pardubicích na Dnech
chleba pořádaných Podnikatelským svazem pekařů a cukrářů v ČR. Nejen kvalitní suroviny, ale
i obětavý odborný servis dodáváme našim zákazníkům. A jejich úspěchy nás těší dvojnásob.
Odborné poradenství
nabízí všem „provozovatelům potravinářských podniků“
Provozovatelům restaurací, závodních a školních jídelen,
vyvařoven, drobného občerstvení, prodejcům potravin
tyto služby


zpracování a zavedení nové povinnosti systému kritických bodů (HACCP)
v souladu s § 3 písm. j) zákona 316/2004 SB., o potravinách
a zákona 274/2003 Sb., o ochraně veřejného zdraví - certifikovanou
osobou „manažerem systému kritických bodů (HACCP)“
kompletní informace o právních předpisech platných od 1. května 2004
Pro bližší informace kontaktujte:
telefon: 777 348 668, e-mail: [email protected]
Mezi naše nejúspěšnější suroviny v chlebové oblasti patří:
– přírodní kvasy TEIGSAUER, STAMAG
SAUER DUNKEL
– kvasové přípravky R22, PRIMUS, Q11
– stabilizátory chlebových těst MEGA, DUEL,
STABILASE
– sladové extrakty PANIMALTIN, BACKEXTRAKT, SLADEX
– sušené a pražené sladové mouky SLADEN,
MALZKRAFT, RÖSTBACK
– CEREAL – téměř 3 desítky směsí pro speciální chleby najdete v naší nabídce. Cerealy patří k nejúspěšnějšímu výrobnímu programu firmy
IREKS ENZYMA a své zákazníky si získaly jak
svojí kvalitou, vyváženou chutí a vůní, tak i technologicky dobrou zpracovatelností. Tento výrobní program se stále rozšiřuje a každý rok jsou
uváděny na trh další směsi, neboť pestrost nabídky je jedním z požadavků zákazníků.
Další zdokonalení servisu
Při hledání cest, jak dále vylepšit servis pro zákazníky, otevřeli jsme letos v dubnu nové sídlo společnosti, jejímž srdcem je předváděcí a vývojové centrum. Výstavba se realizovala s podporou naší mateřské firmy IREKS GmbH z německého Kulmbachu. Technologické prostory jsou vybaveny špičkovým pekárenským zařízením, na kterém můžeme
simulovat rozličné výrobní postupy. Vše začíná od
řízeného mísení těsta, potom je výrobky možné péct
ve třech konstrukčně a funkčně naprosto odlišných
pecích, lze je před upečením chladit či mrazit (i šokově) a tak simulovat metody zpomaleného nebo
přerušovaného kynutí, finální výrobky se mohou
nakrájet na pilkové nebo rotační nožové kráječce
a samozřejmě zabalit. Zákazník, který se u nás zajímá o určitou technologii výroby, obdrží kompletní informace od výběru vhodných surovin až po doporučení jak správně péct, krájet, balit a která zařízení jsou nejvhodnější pro daný typ výrobku. Seminární centrum dále slouží k předávání zkušeností
mezi technology sesterských společností koncernu
IREKS. O tom, že u nás je možné vidět mnoho nového a zajímavého, se jen za první dva měsíce činnosti centra přesvědčilo více než 250 odborníků
z pekařského a cukrářského oboru. V kontinuálním
přínosu nových technologií, surovin, receptur a poznatků z evropského trhu vidíme budoucnost společnosti. Musíme být nejen schopni stále reagovat
na všechny nároky zákazníků a „šít jim na míru“ receptury pekařských přípravků a směsí (to je možné
díky invenci vývojového oddělení a možnostem výrobního závodu), ale také být zdrojem inspirace pro
výrobkovou inovaci nabídkových listů našich odběratelů a pomoci jim tak v jejich nesnadném boji o udržení přízně českého zákazníka. Všichni společně si přejeme: Ať český chléb chutná!
Eva Nováková
Mlýn BEATA
produkuje velice kvalitní moučné výrobky z nejlepších
jihočeských pšenic. Mlýn je kvalitně technologicky přeskládán na moderní mletí a jednoduché vedení produktů, s tím je spojena vysoká kvalita vyráběných mouk což
bylo potvrzeno v soutěži o titul mouka roku 2004 v kategorii pšeničná mouka pekařská světlá. Kde mouka značky BEATA ze Mlýna Netolice získala první cenu. Mlýn je
schopen upravovat a fortifikovat mouky, má prvotřídně
vybavenou laboratoř, kdy v případě špatné sklizně je
schopen do mouk dodat svými mikrodávkovači chybějící složky tak aby v pekárnách neměli s moukou žádné
problémy. Mlýn je připraven k výrobě speciálních mouk
a mouk na míru pekaři.
Kontakty:
Ing. Radovan Musil
výkonný ředitel
mob: 737 243 387
[email protected]
tel: 388 324 202
fax: 388 324 562
Ladislav Žalud
ved. výrobně-obchodního úseku
mob: 737 243 389
[email protected]
tel: 388 324 202
fax: 388 324 562
IREKS
ENZYMA
s.r.o
Kšírova 257
619 00 Brno
Tel.: 543 250 155
E-mail: [email protected]
www.ireks-enzyma.cz
24 / informace
Společnost UNIMILLS a.s. byla založena 28.4.2003 jako 100% dceřinná společnost ODKOLEK a.s. Cílem bylo vytvořit samostatnou právnickou osobu orientovanou
na mlýnskou výrobu. Tato společnost je součástí koncernu RAMILL, který sdružuje výrobce v obilní vertikále od nákupu, skladování
a mletí obilí ve mlýnech, přes prodej mouk,
až po finální zpracování mouky v pekárnách
a cukrárnách.
Mlýny patřící do skupiny UNIMILLS jsou největším výrobcem v daném oboru v ČR. Svými
výrobky zásobují všechny rozhodující kraje naší republiky a staly se spolehlivým dodavatelem
a partnerem jak pro nadnárodní obchodní řetězce v ČR a SR (Penny Market, Globus, MAKRO,
Plus Discount), velkoodběratele mouk k dalšímu
průmyslovému zpracování (např. OPAVIA-LU,
škrobárny), řadu pekáren nakupujících mouku,
tak i pro menší a drobné maloobchodní prodejny.
Kvalitní uspokojení požadavků trhu zůstává hlavním cílem i do budoucna.
Nejdůležitějším cílem podniku je spokojený zákazník. Hlavním úkolem je proto zásobování trhu
kvalitními výrobky s perfektním servisem. Strategická orientace na zákazníka vede k růstu významu ochranné známky RAMILL a má za následek
budování moderního marketingově orientovaného podniku.
Mlýny patřící do skupiny UNIMILLS dodávají na český trh mouku a další mlýnské produkty
a působí především v těchto oblastech:
– mouky pro pekařské účely – běžné pečivo, jemné pečivo, cukrářské výrobky
– mouky pro speciální účely – výroba sušenek,
oplatek, perníků, škrobů, těstovin, knedlíků,
suchých směsí, pizzy, polotovarů a mražených
výrobků
– mouky spotřebitelsky balené 1 kg, 5 kg, 15 kg
– pro obchody, řetězce, catering
– mlýnské krmné suroviny do krmných směsí
pro živočišnou výrobu
Mlýny ročně zpracují přibližně 310 000 tun obilí.
Kolébkou pražských mlýnů bývala Kampa. Základní jednotkou byl starodávný mlýn zvaný Soví
nebo také Sovovský. Mlýny na Kampě se poprvé připomínají ve 14. století, kdy byly majetkem kláštera
u sv. Jiří na Hradčanech. V té době byly mlýny převážně dřevěné, takže časté povodně na Vltavě mnohdy mlýny poškodily nebo i pobořily. Své si mlýny vytrpěly i v období husitských válek.
Roku 1478 je jako majitel Sovího mlýna zapsán
Václav Sova z Liboslavě. Od té doby se majitelé různě střídali až roku 1795 koupil mlýny Vojtěch Vavřík. Jeho dcera Barbora se provdala za roudnického
mlynáře Františka Trödla. Nový mlynář na Kampě
měl v hlavě velké plány na přestavbu mlýna. Vzhledem k povodním se však nerealizovaly, došlo na ně
až mnohem později.
Mlýn dědí jeho sestra Marie Trödlová.
Roku 1840 přišel do Sovovského mlýna nový mlynář František Serafín Odkolek. Za nedlouho po jeho
příchodu na Kampu se slaví svatba. Spojením měšťanského ducha Trödlovy rodiny a podnikavého ducha mladého Odkolka je položen základ budoucího rozkvětu. Pod správou mladého majitele nastává
rychlý rozvoj. Přikupuje se další budova a provádějí
se přestavby a nástavby.
V roce 1850 umírá mlynář František Trödl a jeho zeť František Odkolek se stává majitelem mlýna a zakládá firmu „František Odkolek“. František
Odkolek v roce 1865 přikupuje další dům, přestavuje se a zřizuje se v něm pekárna. Další plány na rozšíření podniku byly zmařeny jeho náhlou smrtí v roce 1876. Po jeho smrti se vedení podniku na Kampě
ujímá jeho syn Jindřich. Svůj organizační talent projevil jako první předseda Pražské plodinové burzy.
Také sestavil první český psací stroj, který je dodnes
uchován v Národním technickém muzeu.
Ani Jindřich Odkolek se nedožil vysokého věku, svým dědicem ustanovil svou nejmladší sestru
Zdeňku. Ta se provdala za advokáta Ladislava Pinkase. V roce 1896 mlýn na Kampě vyhořel do základů a mladí majitelé měli v úmyslu znovu postavit
požárem zničený mlýn a uvést ho do provozu. Pražská obec však nedala k této obnově svolení. Hlavní
námitky se týkaly komína, jehož kouř silně znečisťoval ovzduší středu města. Požáru zůstala ušetřena
pekárna a obchod, kde se po celou dobu nepřestalo
pracovat. Celý podnik je i nadále veden pod firmou
František Odkolek. Kolem roku 1900 až 1910 nastává všeobecný rozvoj českého mlynářství a jsou budovány nové mlýnské podniky.
V této době jsou zahájeny přípravy přeměnit firmu na akciovou společnost a přestěhovat ji do nových prostor v Praze Vysočanech. Otcem myšlenky zřídit po vzoru jiných velkoměst také v Praze velký, moderní mlýn spojený s pekárnou byl Alexander
Schück. Jelikož jméno Odkolek mělo nejen v Praze,
ale i po celých Čechách dobrý zvuk, spojili se dědici
po zemřelém Jindřichu Odkolkovi za účelem kooperace v nové akciové společnosti.
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Firma František Odkolek a.s., parní mlýn a továrna na chléb byla zapsána v obchodním rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 5. 4. 1912 se sídlem
podniku Vysočany u Prahy, okres Karlín.
V roce 1947 je společnost znárodněna a poté roku 1952 přejmenovaná na Pražské pekárny a mlýny
s.p. K 1.1.1994 vznikla společnost ODKOLEK a.s.
V roce 2001 společnost ODKOLEK a.s., která
do té doby vlastnila pšenično-žitný mlýn ve Vysočanech, koupila od společnosti Kralupské mlýny a.s.
podnik – mlýn Kralupy nad Vltavou, od společnosti Boleslavské mlýny s.r.o. podnik – mlýn Mladá Boleslav a od společnosti UNIMON a.s. část podniku
– mlýn Litoměřice.
Se záměrem koncentrace a specializace mlýnské výroby, založila ODKOLEK a.s. 100% dceřinou společnost UNIMILLS a.s., která vznikla dne
28.4.2003. Do této nově vzniklé společnosti byla
vložena část podniku ODKOLEK a.s. – mlýn Kralupy nad Vltavou, mlýn Mladá Boleslav, mlýn Litoměřice a mlýn Vysočany.
V témže roce společnost UNIMILLS a.s. získala obchodní podíl ve společnosti DELTA MLÝNY
s.r.o. a tímto krokem rozšířila své kapacity o pšenično-žitný mlýn v Kyjově a prostřednictvím společnosti DELTA MLÝNY s.r.o., která má obchodní podíl na společnosti AMPA s.r.o., též o pšenično-žitný mlýn v Pardubicích.
UNIMILLS a.s.,
MLÝN MLADÁ BOLESLAV
Historie mlýna v Mladé Boleslavi sahá již do 15.
století, kdy je zmiňován jako Podstupenský mlýn.
Původně byl mlýn udržován ve správě města, v polovině 18. století byl však převeden mlynáři do dědičného nájmu a dále odprodán. Majitelé mlýn postupně zdokonalovali a dále rozšiřovali. Po válce v 50.
letech 20. století je mletí pšenice zastaveno a je zrekonstruován mlýn žitný. V roce 1975 je odsouhlasena velká rekonstrukce pšeničného mlýna.
UNIMILLS a.s.,
MLÝN KRALUPY NAD VLTAVOU
Existence mlýna v Kralupech nad Vltavou má již
130-ti letou tradici. Ve mlýně se dokonce v roce 1880
narodil významný malíř české moderny působící ve
Francii Jiří Kars. Během existence státního podniku se téměř neinvestovalo do modernizace výroby.
Zlom však nastal před deseti lety, kdy zde začala působit společnost Kralupské mlýny s. r. o. patřící do
holdingu Ramill.
UNIMILLS a.s., MLÝN LITOMĚŘICE
Litoměřický mlýn postavil Josef Conrad roku
1856 a od té doby slouží k mlýnské výrobě.V červnu 1991 byl v rámci malé privatizace vydražen jako
první mlýn v republice.
DELTA MLÝNY s.r.o., MLÝN KYJOV
Mlýnská výroba v Kyjově má dlouholetou tradici. První písemná zmínka o mlýně, který byl na území dnešního mlýnského kombinátu je z roku 1898,
kdy tzv. Dittlerův parní mlýn vyhořel. Výstavba nového mlýna začala v roce 1900 výstavbou kotelny
s parním strojem. Pšeničný a žitný mlýn byl dokončen v roce 1917 a do roku 1920 byl dokončen
areál, ve kterém byla kromě mlýna také krupárna,
ovsárna, jahelka, prachárna, sklady a dílny. V roce 1925 mlýnský areál koupila Velkonákupní společnost družstev Praha. V roce 1935 činil kontingent mlýnů v Kyjově 22710 tun. V roce 1937 bylo dostavěno železobetonové silo na obilí a rozšířeny sklady. Mlýn byl v letech 1931, 1936 a v roce
1940 postižen požáry, po kterých byl vždy obnoven
provoz ve větším rozsahu. Požárem v roce 1940 byl
mlýn zcela zničen, tak že byla vybudována stávající mlýnská budova, ve které byl v roce 1943 uveden
do provozu žitný a pšeničný mlýn. V roce 1946 byla vystavěna balírna, garáže a autodílna. V roce
1966 nové silo na 17 tis. tun obilí a nová vlečka.
V roce 1987 byla provedena rekonstrukce žitného
mlýna, který je denně schopen zpracovat 120 t obilí. V roce 1992 byla provedena rekonstrukce pšeničného mlýna, který byl osazen strojním zařízením od
firmy Buhler s kapacitou 240t denně.
AMPA s.r.o.
Jedna z prvních písemných zmínek o mlýně
s původním názvem „VALCHA“ se připomíná v roce 1586 dne 23. dubna, zápisem v purkrechtní knize Pardubického panství , kde se hovoří o „velikém
mlýně“ patřícím k tomuto panství, stojícím „odjakživa“ na místě zvaném „na Valše“. 3.7. 1889 c.k.
okresní hejtmanství vydává povolení majiteli mlýna „na Valše“ panu Františku Reichovi, k výstavbě
nového mlýna. Kolaudace probíhá dne 22.5.1890.
Mlýn „Bratři Winternitzové“ je znovu vystavěn v letech 1919-1920, kdy v polovině roku 1919 téměř
úplně vyhořel. Stavby obilního sila /1919/ a mlýna /
1920/ nechávají majitele postavit podle tehdy špičkového architekta Josefa Gočára. Obě budovy dodnes
nesou nezaměnitelné prvky jeho stavebního stylu.
S uvedenou přestavbou souvisí i změna názvu mlýna na „AUTOMATICKÉ MLÝNY PARDUBICE“
Státní podnik „Mlýny Pardubice“ počátkem devadesátých let předávají mlýn „Fondu národního majetku“.
UNIMILLS a.s., MLÝN MLADÁ BOLESLAV
V říjnu 1991 byl Boleslavský mlýn privatizován na
Boleslavské mlýny spol. s r.o. Dochází k rekonstrukci
čistírny a celkové výměně filtrů a ke zvýšení kapacity
mlýna. Dále je modernizováno strojní zařízení pytlovací linky a balicí linky. V roce 1996 probíhá rekonstrukce příjmové linky na pšenici. V roce 2003 mlýn
se stává součástí mlýnské skupiny UNIMILLS a.s.
Mlýn Mladá Boleslav svoji produkci pšeničných výrobků dodává do trhu v baleném, pytlovaném a volném stavu.
Kontakt: UNIMILLS a.s., mlýn Mladá Boleslav,
Ptácká 13, 293 01 Mladá Boleslav
tel.: 326 717 820
UNIMILLS a.s.,
MLÝN KRALUPY NAD VLTAVOU
Nová éra místního mlýna nastala v roce 1994,
kdy zde začala působit společnost Kralupské mlýny s. r. o. patřící do holdingu Ramill . Po jejím založení se zavedla nová obchodní značka a postupně se začala budovat důvěra mezi odběrateli. Toto
se však nemohlo obejít bez rozsáhlé modernizace výroby, která zajistila dnes již vysokou kvalitu
našich výrobků. Během modernizace se nezapomnělo ani na ekologii.
Tato se poté transformovala do společnosti Kralupské mlýny a.s. a dále do společnosti ODKOLEK
a.s. a v roce 2003 do společnosti UNIMILLS a. s.
Mlýn Kralupy zpracovává pšenici a vyrábí především speciální mouky podle konkrétního přání zákazníka pro další užití v potravinářském průmyslu.
Dále vyrábí a dodává celou škálu zlepšujících přípravků, směsí pro pekaře a jemnou dehydrovanou
krupičku v 500g balení. Pšeničnou mouku dodává
pouze pytlovanou nebo volně loženou, nezajišťuje
balení do spotřebitelských sáčků.
Kontakt: UNIMILLS a.s.,
mlýn Kralupy nad Vltavou, Žižkova 7,
278 01 Kralupy nad Vltavou
tel.: 315 722 440
UNIMILLS a.s., MLÝN LITOMĚŘICE
Mlýn Litoměřice je pšeničný mlýn, největší
v UNIMILLS a.s., s nejmodernější technologií výroby mouky v koncernu. Kromě běžných mouk vyrábí i mouky speciální (sušenková, perníková, kolonáda apod.). Dodává mouky volně ložené, pytlované i v malospotřebitelském balení.
Novodobá historie mlýna začíná v červnu 1991,
kdy byl v rámci malé privatizace vydražen jako první mlýn v ČR. Nově vzniklému soukromému subjektu se podařilo plynule navázat na stávající dodavatelsko-odběratelské vztahy. V krátké době bylo
ovšem nutné rychle reagovat na vznik konkurenčního prostředí. Reakce na tuto situaci si mimo jiné vyžádala objemné investice do postupné rekonstrukce provozu. První akcí náročné přestavby bylo
v letech 1991 až 1992 vybudování pšeničného sila
o kapacitě 2tis. tun, moučného sila a skladu na balené výrobky.
Další přínosnou akcí ke zvýšení produktivity práce byla instalace ventilové pytlovací linky Paglierani v roce 1993 a nového balícího automatu Fawema o výkonu 70 kg/min. v roce 1995. V letech 1995
a 1996 se uskutečnil rozsáhlý projekt vybudování
míchárny finálních produktů. Tento moderní proces umožňuje míchání mouky dle požadavku odběratele. V této době byla zabudována další ventilová pytlovací linka, tentokrát značky Chronos.
Nejzásadnější změnu prodělal provoz mlýna generální opravou a rekonstrukcí v roce 1997. Denní semelek se tímto zvedl z 250 na 300 tun a proces mletí
a míchání je řízen technologickým počítačem. V roce 2003 byl za balicí linku Fawema instalován paletizér firmy Stambera, umožňující automatické skládání kilových sáčků i skupinových desetikilových
balení na Europaletu i paletu poloviční.
Kontakt: UNIMILLS a.s., mlýn Litoměřice,
Velká mlýnská 6, 412 01 Litoměřice
tel: 416 732 555
DELTA MLÝNY s.r.o., MLÝN KYJOV
Mlýn s pšeničnou a žitnou linkou, výrobnou
ovesných vloček a ječných krup se nachází na jihu Moravy. Jde o moderní mlýnskou jednotku, zaměřenou především na výrobu běžných pekařských
mouk směřujících zejména do průmyslových velkopekáren. Pšeničná linka je vybavena špičkovou technologií BÜHLER. Dále se zde nachází balící linka.
Balené mouky v 1kg a 5 kg sáčcích jsou dodávány
především do obchodních řetězců.
Kontakt: DELTA MLÝNY s.r.o., mlýn Kyjov,
Dobrovského 516, 697 01 Kyjov
tel.: 518 602 221
AMPA s.r.o.
Moderní současnost mlýna Pardubice začíná 1. 11. 1993, kdy jej od FNM koupila soukromá společnost AMPA s.r.o. v Pardubicích. Název AMPA vznikl z počátečních písmen názvu Automatické Mlýny Pardubice.
Společnost AMPA s.r.o. byla založena dne 21. 11.
1992 za účelem podnikání v oboru mlynářství a od dubna roku 2001 je společnost zařazena do uskupení DELTA MLÝNY s.r.o., Brno. V roce 2003 se stává součástí skupiny UNIMILLS a.s., v kterém dále rozvíjí svoji činnost.
Mlýn zpracovává pšenici a žito a je orientován spíše na klasickou mlýnskou výrobu pekařských mouk.
Mlýnský provoz svou velikostí, výkonem a moderním technických vybavením, které je zárukou vysoké technologické úrovně zpracování obilí , patří mezi deset největších a nejvýkonnějších mlýnů v ČR.
Vlastní mlýn tvoří dva hlavní samostatné pracující
automatické technologické celky - pšeničný mlýn
o výkonu 180 t pšenice za 24 hod. a žitný mlýn o výkonu 100 t žita za 24 hod.
Kontakt: AMPA s.r.o., mlýn Pardubice,
Mezi Mosty 436, 530 03 Pardubice
tel.: 466 052 811
Vyrábíme, nabízíme, dodáváme
– Spotřebitelsky balené standardní mouky pro
obchod, volně ložené i pytlované mouky pro
pekárny, těstárny, cattering
– Speciální mouky, které jsou vhodné pro výrobu: oplatek, sušenek, mražených výrobků,
baget,perníků, škrobu a těstáren
– Zlepšující přípravky a cereální směsi pro pekaře, sypké směsi na šlehané a třené hmoty
– Jemnou dehydrovanou krupičku
Ochranná známka RAMILL je registrovanou
ochrannou známkou.
S ochrannou známkou RAMILL se lze setkat
na všech balených a pytlovaných mlýnských výrobcích.
Nositeli certifikátu systému jakosti podle normy ISO 9001 : 2000, jakož i certifikátu systému
kritických bodů HACCP ve vývoji, výrobě a dodávání volně ložených a balených mouk, moučných směsí a ostatních mlýnských výrobků, jsou
provozovny:
– mlýn Kralupy nad Vltavou
– mlýn Litoměřice
– mlýn Mladá Boleslav
V současné době se na certifikaci systému jakosti a systému kritických bodů připravuje mlýn
Kyjov, audit je plánován na konec roku 2004.
Kontrole a řízení jakosti je ve mlýnech UNIMILLS a.s. věnována již tradičně mimořádná pozornost. Kvalita mlýnských výrobků je v podniku
zabezpečována systémem řízení jakosti, o jehož
dodržování dbá útvar řízení jakosti. Mlýny pracují v systému jakosti certifikovaném podle ČSN
EN ISO 9001:2000. Do systému lze zahrnout
činnosti a postupy od výzkumu a vývoje, přes nákup suroviny, kde jsou definovány požadavky na
jakost a zdravotní nezávadnost, přes systém kritických bodů ve výrobě se systémem závislé a nezávislé kontroly jakosti až po výstupní kontrolu
a následný servis.
Systém kontroly a řízení jakosti ve vlastní výrobě umožňuje kvalifikovaný výběr pšenic a sestavování optimálních zámelů, kvalitní finalizaci a stabilizaci mouk pro specifické užití v pekárnách a cukrárnách, kontrolu průběhu procesů
a kontrolu jakosti výrobků. Zákazníkům jsou poskytovány certifikáty výrobků se záznamy analytických a reologických rozborů.
Při řešení některých úkolů se úzce spolupracuje s některými pracovišti VŠCHT v Praze a s Českou zemědělskou universitou v Praze.
Společnost UNIMILLS a.s získala ocenění
značkou KLASA, která je přidělována kvalitním
českým výrobkům potravinářské a zemědělské
produkce. Toto ocenění nesou tyto mouky: Pšeničná mouka hladká světlá 1kg, Pšeničná mouka
hladká polosvětlá klasik 1kg, Pšeničná mouka polohrubá 1kg, Pšeničná mouka hrubá 1kg, Pšeničná mouka hladká vysokolepková pizza 1kg, Pšeničná krupice hrubá 1kg, Pšeničná krupice jemná dehydrovaná 500g.
Ocenění značkou KLASA bylo zástupcům společnosti UNIMILLS a.s. předáno dne 31. 5. 2004
ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem na
slavnostním předávání v prostorách Hvězdárny
a planetária hlavního města Prahy.
V současné době připravujeme certifikaci našich provozoven podle britského hygienického
standardu BRC.
Unimills a.s. – sekretariát ředitele
Ke Klíčovu 56/1, 190 00 Praha 9 – Vysočany
Tel.: 266028272, 266028449
Fax.: 266028209
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
�������������
nabídky – informace / 25
26 / z domova – nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Odhad sklizně ovoce v ČR v roce 2004
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci
s Ovocnářskou unií ČR a ÚKZÚZ Brno vydalo
odhad letošní sklizně ovoce, který byl proveden
k 15. 6. Podle tohoto odhadu by se mělo sklidit
187 tisíc tun ovoce z intenzivních sadů a to je
o 2,1 % více než v minulém roce a o 0,8 % méně
než je průměr posledních pěti let.
Meziročně největší pokles je u rybízu černého a dále u broskví a angreštu. Naopak nárůst
o více jak 50 % se předpokládá u hrušek. Tento
vzestup u hrušek není dán jen dobrým předpokladem sklizně, ale zejména výraznějším nárůstem sklizňové plochy z nových výsadeb. Obdobná situace jako u hrušek je i u švestek, kdy očekáváme nejvyšší sklizeň po roce 1990, tedy po
období kdy byly původně plochy pravých švestek zdecimovány virovým onemocněním šarka.
Dnes nově budované výsadby slivoní jsou k této
nemoci tolerantní. Z dlouhodobějšího pohledu
se očekává dobrá sklizeň také u meruněk, kterou tak proti původním předpokladům neohrozily nijak významně ani pozdní jarní mrazíky.
Naopak výrazný pokles produkce a to i z pohledu dlouhodobého je u angreštu, černého rybízu
a malin. Tyto ovocné druhy pomalu z našich sadů mizí zejména vlivem velkého kolísání realizačních cen. Například plochy angreštu jsou
dnes jen na úrovni 10 % ploch v roce 1990.
U našeho hlavního ovocného druhu jablek
se letos čeká sklizeň ve výši 153 tisíc tun. Jde
o sklizeň průměrnou, která by měla být ve srovnání s loňském o 0,5% vyšší a proti dlouhodobému průměru o 3,6 % nižší. Podle jednotlivých
odrůd se nejvíce sklidí odrůdy Idared a Golden
Delicious. Meziročně se největší procentní nárůst v produkci předpokládá u odrůd Golden
Deliciouse, Melrose a u letních odrůd. Nárůst
u odrůdy Rubín je dán zejména tím, že k této odrůdě metodicky přibyly ještě plochy odrůdy Bohemia, která je červenou mutací odrůdy Rubín a proto se nejedná o tak výrazný nárůst produkce.
V té letošní pěstitelské sezóně má však negativní vliv na produkci ovoce počasí. Ve vyšší míře než je obvyklé se letos vyskytuje poškození výsadeb krupobitím. Lze předpokládat, že
v České republice bylo poškozeno ovoce tímto
způsobem již za téměř 80 mil. Kč. Kromě toho
vlhké počasí velmi dobře prospívá rozvoji houbových chorob, jejichž zvládnutí je problematičtější než v minulých letech. Nejzávažnějšími
jsou zejména strupovitost u jádrovin a monilióza u peckovin. Naopak výskyt některých škůdců v sadech je vlivem nízkých teplot menší, s výjimkou mšic.
Ing. Martin Ludvík, Ovocnářská unie ČR
druh
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
pětiletý
průměr
za období
1999-2003
odhad
2004
odhad
2004/
průměr
1999–
2003
jabloně
147 850
120 879
142 567
195 389
141 012
163 387
152 479
158 967
153 253
hrušně
1 298
1 698
2197
2923
1 541
2 410
1 536
2 121
2 333
110,0 %
151,9%
třešně
1 020
1 846
2214
2851
2 412
1 738
1 759
2 195
2 206
100,5 %
125,4%
višně
5322
6532
7314
9307
7 177
8 769
8921
8 298
9 696
116,9 %
108,7%
meruňky
4548
2474
5197
3853
3 691
1 434
4966
3 828
5 812
151,8 %
117,0%
96,4 %
odhad
2004/
2003
100,5%
broskvoně
6611
8210
7100
10 197
4 700
5 357
6989
6 869
6 331
92,2 %
90,6%
slivoně
1765
1 290
3045
1 742
3 828
3 186
3613
3 083
4 219
136,9 %
116,8%
angrešt
219
295
232
115
80
81
55
113
50
44,4 %
90,4%
rybíz červený
a bílý
2460
2430
3612
1 709
2 196
2 746
2413
2 535
2 799
110,4 %
116,0%
rybíz černý
354
635
975
431
475
294
466
528
276
52,2 %
59,2%
maliny
82
72
43
45
59
39
30
43
38
88,1 %
126,7%
celkem
171 529
146 361
174496
228 562
167171
189 441
183 227
188 579
187 013
99,2 %
102,1%
1997, 1998 – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Ovocnářská unie ČR
1999 – 2004 – Ministerstvo zemědělství
Odrůdy jablek
2001
2002
2003
odhad 2004
odhad 2004/2003
Letní odrůdy
1 112
1 366
1 166
1 376
118.0%
Podzimní odrůdy celkem
6 542
5875
7 096
5 201
73,3%
15 655
16 089
12 291
12 462
101,4%
Šampión
8 928
10 941
9 889
8 726
88,2%
Rubín
8 211
8 221
6 869
10 052
146,3%
1 229
1 673
136,1%
2 016
3 541
1 053
30 274
39 728
29 636
35 835
Red Delicious skup.
6 190
4 906
4 041
3 965
98,1%
Jonagold a mutace
3 442
5 355
8 324
8 266
99,3%
Jonathan
1 719
2 000
971
741
76,3%
Melrose
2 339
2 958
2 658
2 924
110,0%
Spartan,Mac Intosh
Gala
Skup.Coxova
Golden Delicious
0,0%
120,9%
Gloster
7 235
5 238
6 673
6 746
101,1%
Idared
40 235
49 252
46 233
41 518
89,8%
1 266
690
1 760
1 706
96,9%
Zvonkové
Melodie
Ostatní zimní odrůdy
5 848
7 227
12 590
12 061
95,8%
Zimní odrůdy celkem
13 3357
156 146
144 217
146 675
101,7%
Jablka celkem
141 012
163 387
152 479
153 252
100.5%
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
nabídky – informace / 27
Pfahnl Backmittel, spol.s r.o.,
Ropkova 51, 570 01 Litomyšl,
tel. 461 612 405,
fax 461 612 404,
e-mail: [email protected],
http://www.lit.cz/pfahnl
• Chcete nabízet vašim zákazníkům po celý den
Představuje se
Drožďárna
Kolín, a.s.
HISTORIE
Výroba droždí v Kolíně má dlouholetou tradici. Již v únoru roku
1914 byla v „První české továrně na řepné droždí“ zahájena výroba. Podnět k výrobě droždí vznikl z iniciativy spolku Českých pekařů a obchodníků, kteří se chtěli vymanit ze závislosti na cizích
dodavatelích. V původním starém objektu byla výroba ukončena
k 31. 12. 1985.
V roce 1986 byla zahájena výroba droždí v nové drožďárně. Zde
byla instalována na svou dobu moderní technologie výroby droždí, s automatizovaným výrobním procesem.
Od roku 1998 je Drožďárna Kolín, a.s. dceřinou společností firmy BIOFERM – lihovar Kolín, který je jedním z největších tuzemských výrobců kvasných lihů.
SOUČASNOST
Drožďárna Kolín, a.s. vyrábí v současné době droždí v 1 kg,
0,5 kg balení a malospotřebitelské 40g balení. V závěrečné fázi je
příprava balení po 10 a více kg pro potřeby průmyslových pekáren. Kromě těchto klasických výrobků vyrábí kolínská drožďárna
další speciální výrobky – technologické droždí s vyšším obsahem
biologicky ceněných látek, které slouží jako surovina pro farmaceutický a biotechnologický průmysl.
V srpnu roku 2003 byl pro celou výrobu droždí certifikován systém HACCP, který je dále rozvíjen.
Koncem roku 2003 proběhla rozsáhlá modernizace vlastní výroby droždí. Mimo jiné byl instalován řídící systém od firmy Kempe. Výsledkem bylo nejen zvýšení objemu výroby, ale především její zkvalitnění . Nyní je vyráběné droždí plně srovnatelné s produkcí z moderních evropských drožďáren.
Drožďárna Kolín, a.s. zásobuje v současné době 25% pekařského trhu. Mezi největší odběratele patří mimo jiné společnosti Odkolek, Milba Czech, ČPM, Český pekař atd.
Kontakt:
Drožďárna Kolín, a.s.
Starokolínská 282, 280 02 Kolín IV
Tel.: 321 752 811
Fax: 321 612 622
E-mail: [email protected]
TEPLÉ
A VOŇAVÉ PEČIVO ?
místo a zároveň nechcete investovat
• Nemáte
do chladíren pro zamražené produkty ?
• Používejte na dopékání
PŘEDPEČENÉ
PEČIVO
vyrobené s přípravkem
PREBACK
od firmy Pfahnl Backmittel, spol. s r.o.
A
NOVI N K
28 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Výrobky oceněné značkou Klasa
Bohušovická mlékárna
a.s. převzala 31.5. z rukou
ministra Palase ocenění
značkou „Klasa“ na
9 svých výrobků. Mimo horké
novinky na našem trhu –
omáček Mr. Sauce, které byly
mj. oceněny cenou „Výrobek
roku“, to jsou známé
dětské smetanové krémy
Bobík a potom především
smetany do kávy a neslazené
zahuštěné mléko Kapucín.
Špičkovou kvalitu
výroby nepodtrhuje jen
ocenění značkou Klasa,
ale například export
jogurtových nápojů Giacomo
do zemí EU.
Bohušovická mlékárna spolu
s Choceňskou mlékárnou
tvoří základ výrobní linie
skupiny ACCOM, kam patří
ještě logisticko-distribuční
firmy v dalších zemích
a několik servisních firem –
jako např. LAKTEA, známá
z programu Školní mléko.
Prodej a distribuci na
našem trhu zajišťuje firma
ACCOM Czech, která
je společnou prodejní
a logistickou organizací
pro obě mlékárny.
Kontakty:
ACCOM Czech a.s.
V Šáreckém údolí 2319/37
160 00, Praha 6
Telefon: 235 364 871
Fax: 235 364 993
E-mail: [email protected]
3) Smetana do kávy
10% KAPUCÍN
1) Kapucín smetanové omáčky
– sýrová, tomatová,
houbová
Charakteristika:
Trvanlivá 10% smetana sterilovaná. Tradiční a nezaměnitelná
součást Vašich chvil odpočinku i pracovních jednání, která
svou jemnou smetanovou chutí umocňuje Váš požitek z kávy.
Je také určena pro přípravu omáček, polévek či dresingových
salátů.
Balení: sklo, TBA, kapsle
Charakteristika:
Omáčky Kapucín ve třech provedeních (sýrová, houbová a tomatová) se
svou charakteristickou smetanovou a trvanlivou omáčkou, jemně čistou
chutí po použitých surovinách sýra, hub, rajčat a viskózní konzistencí ve vás
zanechají nezapomenutelný zážitek.
Balení: TBA po 330g.
Min. trvanlivost: 4 měsíce.
4) Neslazené zahuštěné
mléko KAPUCÍN
2) Bobík smetanové krémy
– vanilka, jahoda,
čokoláda, stracciatella
Charakteristika:
Oblíbený trvanlivý mléčný výrobek vyrobený nejmodernější
technologií z nejkvalitnějšího kravského mléka. Patří ke klasickým a nenahraditelným pomocníkům ve všech oblastech gastronomie, který je vždy při ruce.
Balení: sklo, plech, TBA
Charakteristika:
Tato znamenitá pochoutka je vyrobena moderní technologií z nejkvalitnějšího
čerstvého tvarohu ve čtyřech příchutích. Ideální zdroj mléčné bílkoviny a vápníku, který prospívá především dětem.
Balení: kelímek po 70 g.
Min. trvanlivost: 14 dní.
Centrální sklad:
Brňany 145
411 56, Bohušovice nad Ohří
Tel: 416 781 145-8
Fax: 416 781 639
E-mail: [email protected]
Pobočky:
BOHUŠOVICE
Brňany 145
411 56, Bohušovice nad Ohří
Tel: 416 781 145-8
Fax: 416 781 639
E-mail: [email protected]
JEMNICE
U Černého mostu 101
675 31, Jemnice
Tel: 568 450 440
Fax: 568 450 254
E-mail: [email protected]
TÝNIŠTĚ
Štěpánovsko 86
517 22, Týniště nad Orlicí
Tel: 494 371 576
Fax: 494 372 549
E-mail: [email protected]
OSTRAVA
Polanecká 803/72
721 07, Ostrava
Tel: 558 669 166
Fax: 558 669 167
E-mail: [email protected]
nabídky – informace / 29
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Nabízíme pronájem mrazicích komor
pro skladování potravinářských výrobků
v areálu firmy VESA TRADE s.r.o.
ve Zlíně Prštném:

PRONÁJEM MRAZICÍCH KOMOR
Jedna mrazicí komora 17 x 8 m
 možnost skladování do výše 4 m při teplotě -18o C
Tři mrazicí komory 8 x 8 m
 možnost skladování do výše 4 m, teplota -18oC
 prostory lze provozovat
i jako chladírenské při teplotách 0 až +5oC

ZAMRAŽOVÁNÍ
 zamražování čerstvého masa v zamražovacím
tunelu
Bližší informace:
Ing. Karel Kašparec
[email protected]
Tel.: 737 286 771
30 / ze zahraničí
Slovenští vinohradníci přijali
dohodu o Tokaji s uspokojením
Košice (dra) – S uspokojením, že
už nebude možné znevažovat právo
slovenských výrobců na výrobu tokajského vína, přijali výrobci tokajských
vín na jihovýchodě SR dohodu Slovenska, Maďarska a Evropské komise.
Úmluvu podepsali ministři zemědělství obou zemí Imre Németh a Zsolt
Simon a představitelé Evropské komise v pondělí 14.6., následně ji schválili zástupci 25 členských zemí z výboru
EK pro víno.
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Jeden z vinohradníků ze slovenské
tokajské oblasti Jaroslav Ostrožovič
k tomu řekl, že dohodu vítá, protože
podle jeho mínění zcela jistě slovenským producentům tokajského pomůže.
Co se týče technických a legislativních problémů ohledně stanovení výměry tokajské oblasti a sjednocení výrobních postupů, podle Ostrožoviče
nebudou znamenat zásadní problém.
„Receptury na výrobu tokajského
v Maďarsku i na Slovensku jsou téměř
identické, jde pouze o drobné odlišnosti,“ řekl Ostrožovič, který je jedním
ze čtyř nebo pěti nejvýznamnějších výrobců tokajských vín na Slovensku.
Evropská komise nicméně upozornila, že zatím jde o politické urovnání.
Zapotřebí bude přijmout i změny v národní legislativě, aby dohoda o vymezení tokajské oblasti a výrobních postupech opravdu platila.
Vinaři ze sedmi východoslovenských obcí, jež patří do tokajské oblasti, momentálně produkují asi 2000
hektolitrů tohoto vína ročně.
Zvýšený zájem o polské mléko
žene jeho cenu nahoru
Varšava (dra) – Smetana, tvrdý
sýr, mléko a máslo – to jsou potraviny, které v Polsku v posledních týdnech asi nejvíce podražily. Ceny stoupaly hlavně na západě
Polska, kam stále častěji přijíždějí nakupovat zejména Němci a Nizozemci.
„Pro mléko přijíždějí z Německa
a Holandska cisterny. Zvýšený zájem
je také o sýr máslo a mléko v prášku,“
řekl Pawel Siemiński ze štětínské mlékárenského velkoobchodu.
Polepšili si tak díky tomu zemědělci, protože nahoru šly rovněž výkupní
ceny mléka. Hůře jsou na tom ale li-
dé, kteří nyní musejí sáhnout přece jen
o něco hlouběji do peněženky.
„Smetana se stala doslova polským
exportním hitem. Její cena ve velkoob-
chodech za poslední měsíc vzrostla o více než 30 procent,“ dodal Siemiński. Přibližně stejně šla nahoru také cena másla. Dražší jsou rovněž sýry typu eidam
a gouda.
Mléko a mléčné výrobky jsou už
druhou skupinou produktů, které po
květnovém vstupu do Evropské unie
v Polsku podražily. Jako první šla nahoru cena hovězího masa. Po rozšíření Evropské unie totiž začali do Polska
pro levné hovězí přijíždět Rakušané,
Nizozemci a také Italové. Zvýšená poptávka způsobila, že se cena hovězího
zvýšila o 50 procent a stále roste. Nyní
masokombináty zaznamenaly rovněž
zvýšený zájem o vepřové maso.
Modernizace cukrovaru v Trenčianské Teplé
si vyžádá 1.1 miliardy slovenských korun
Trenčianska Teplá (dra) – Přibližně
1,1 miliardy slovenských korun si vyžádá
modernizace jednoho z největších slovenských cukrovarů Považského cukru
v Trenčianskej Teplej. Investice, která bude ukončena v srpnu 2005, udělá z cukrovaru nejmodernější provoz v zemi.
„S prvními investicemi za zhruba 100 milionu korun jsme začali už
v uplynulém roce.“ řekl předseda představenstva Ivan Kardoš. „Zhruba 480
milionů korun vynaložíme letos a zbytek v příštím roce,“ dodal. „Investicemi
se zvýší produkce cukrovaru trojnásobně a denně tak zpracujeme až 6000 tun
cukrové řepy,“ řekl.
Cukrovar, který zaměstnává 140 lidí,
hospodařil loni se ziskem téměř 50 milionu korun při tržbách 550,8 milionu
korun. Firma zpracovala asi 225.000
tun řepy a vyrobila 31.000 tun cukru.
Považský cukor vlastní také Trnavský
cukrovar v Trnavě, který letos ukončí
výrobu. Současně s tím se bude zvyšovat produkce cukrovaru v Trenčianské Teplé. Hlavním akcionářem Považského cukru je německá společnost
Nordzucker AG, která vlastní cukrovary také v České republice, Maďarsku a v Polsku. Ve všech vyrobí zhruba 1.5 milionu tun cukru a zaměstnává
přibližně 3500 lidí. Její roční obrat loni
dosáhl 1,1 miliardy eur.
Carlsberg má zájem vařit
německé pivo Holsten v Británii
Londýn (dra) – Dánský pivovar Carlsberg doufá, že během příštích tří let začne
v Británii vařit pivo německé značky Holsten, kterou nedávno převzal, a podpoří
tím své tržby. Oznámila to dnes firma,
která by tak na britském trhu konkurovala německému pivu Beck‘s. Generální ředitel společnosti Colin Povey prohlásil,
že vaření piva Holsten v Británii by snížilo náklady a doplnilo dodávky tohoto piva z jeho domovského pivovaru v němec-
kém Hamburku. Společnost Carlsberg,
která je šestým největším výrobcem piva
na světě, koupila německý pivovar Holsten začátkem letošního roku. Firma nyní
hledá způsob jak zařadit německý ležák
mezi své britské značky, aby nekonkuroval jejím vlastním ležákům.
Britská divize Carlsberg UK uvedla,
že její celkový prodej by mohl být podpořen rozsáhlou distribuční sítí pivovaru Holsten v Británii. Ta umožňuje lah-
vovému pivu Holsten přístup do mnoha z 60.000 britských hospod.
Pivo Holsten v Británii do poloviny
devadesátých let na základě licence vařila firma Courage. Tu však převzal pivovar Scottish and Newcastle a Holsten poté vybudoval vlastní distribuční
síť pro své pivo vyráběné v Německu.
Tržní podíl piva Holsten v současnosti v Británii činí pouze zhruba 0,5 procenta.
EU podepíše konvenci Rady Evropy o přepravě zvířat
Lucemburk (dra) – Evropská unie
podepíše konvenci Rady Evropy o podmínkách pro mezinárodní přepravu
zvířat. V Lucemburku se na tom dne
22. června dohodli ministři zemědělství „pětadvacítky“.
Účelem konvence, která nahrazuje
původní dohodu z roku 1963, je zlepšit
podmínky pro přepravu zvířat při dlouhých mezinárodních přesunech. Konvence počítá mimo jiné s tím, že prasata a hovězí dobytek se budou porážet
již v zemích původu.
Podle českého ministra Jaroslava Palaše však irské předsednictví EU tímto
způsobem obešlo původní záměr upravit podmínky přepravy zvířat unijním
legislativou. „I toto je ale řešení. Česká
republika samozřejmě konvenci podepíše,“ řekl ministr.
Aby konvence vstoupila v platnost,
musejí ji ratifikovat nejméně čtyři členské státy 45členné Rady Evropy. Pětadvacet států unie v tomto případě vystupuje jako jeden celek.
Samy členské země EU se v dubnu
na podmínkách upravujících přepravu
zvířat tak, jak je navrhla Evropská komise, nedokázaly dohodnout. Jablkem
sváru se stala především otázka, kolik
hodin mohou zvířata strávit v kamionu
a kolik musejí odpočívat.
Evropská komise sice dnešní rozhodnutí přivítala, zároveň je ale zklamaná, že nebyla vyslyšena. „Doufám,
že v blízké budoucnosti se řešení najde,“ uvedl v Bruselu komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele David Byrne.
Rada Evropy není orgánem EU. Jde
o mezinárodní vládní politickou poradní organizaci, jejímž úkolem je podpora evropské jednoty, ochrana lidských
práv, usnadnění sociálního a hospodářského pokroku a koordinace politické
činnosti mezi členskými státy.
Kubánský rum
je nezaměnitelný
Havana (dra) – Umění výroby rumu se rodí na plantážích s cukrovou
třtinou a pokračuje delikátním procesem míšení medů a uležení za pomoci rodinných kvasnic tajného složení, aby bylo dosaženo aromátu
a chuti nejtradičnějšího kubánského nápoje.
Továrna v Santa Cruz dél Norte jako výsledek fermentace a destilace
– v námořní lokalitě stejného jména, třtinových melas a dědička příjemnékde vzniká nejslavnější rum z ostrova ho aromatu.
Havana Club – skrývá jedno z nejlépe
Pálenka se skladuje v sudech ze
střežených tajemství úspěchu kubán- dřeva bílého dubu. Jsou staré až 30
ského rumu. Své sklepy otevřela tis- let a mají obsah 180 litrů. V nich teku až u příležitosti prvního rumové- kutina odpočívá nejméně rok před
ho festivalu, který skončil minulý tý- tím, než je smíchána s alkoholem
den v hlavním městě.
a je tak vytvořena rumová báze, jež je
Továrna byla postavena v roce později podrobena další fázi uležení.
1970 a v jejím areálu je desítka odCelkem rum prochází třemi fázemi
dělení, kde rum „stárne“ a skladova- stárnutí, ale nakonec je to stejně uměcí kapacita každého z nich je milion ní mísit, co utváří různé produkty.
litrů. Produkční potenciál je 30 milio„Není používán žádný druh aromanů litrů rumu.
tizující látky, pouze do velmi tmavých
Proces začíná pěstováním třtiny, a uleželých rumů se přidává minimální
přičemž vliv na melasu má i klima množství karamelového barviva, aby se
a půda, tedy prvky, jež odlišují ku- vyrovnala barva,“ upřesňuje rummistr.
bánský rum od ostatních, vysvětluje
„Duše rumu“ z karibského ostro521etý biochemik Juan Carlos Gon- va je zkrátka pálenka, která vzniká
zález, jenž více než polovinu života ze třtinových melas a z určitého způstrávil výrobou tohoto nápoje.
sobu destilace a fermentace a která je
Medové melasy, jež jsou výsled- ovlivněna časem stárnutí a míšením.
kem výroby cukru, následně prochá- „Kubánský rum je naprosto přírodzejí výběrem podle daných paramet- ní produkt,“ zdůrazňuje další expert
rů kvality a jsou obohaceny kvasnice- Juan Pablo Navarro.
mi v procesu alkoholické fermentace.
Podle údajů ministerstva potraviNakonec přijde smísení s vodou.
nářského průmyslu Kuba produkuOvšem právě tyto kvasnice jsou je- je 43 milionů bas (basa je necelých
dinečné a zvláštní pro výrobu Havana devět litrů) rumu na vývoz i pro doClubu a žádná jiná továrna na Kubě mácí trh ročně. Na ostrově je regisje nepoužívá, což dává měřítko jejich trováno 34 obchodních značek rumu,
vlivu, neboť „v závislosti na jejich ge- přičemž 11 továren vyrábí pouze na
netických vlastnostech bude i jejich export, jenž představuje příjmy ve výzpůsob fermentace“.
ši 100 milionů dolarů.
„Kvasnice i jejich kultury jsou hlíKuba ročně vyveze kolem dvou midány tak, aby si zachovaly své vlast- lionů bas značky Havana Club, ktenosti. Dohlíží se na to, aby se kvas- ré na mezinárodním poli distribuuje
nice neměnily,“ říká odborník. Dodá- francouzská skupina Pernod Ricard;
vá že jsou samozřejmě stovky druhů ta s kubánskou firmou Habana Ron
kvasnic, ale každý výrobce má svůj tvoří společnost Havana Club Intervlastní kmen, jenž je technologic- national.
kým i obchodním tajemstvím. KlíčoHlavní výrobny jsou umístěny
vým prvkem pro výrobu rumu však v metropoli a ve městech Cárdenas,
zůstává pálenka, průhledná tekutina Cienfuegos a Santiago de Cuba.
EK usiluje o větší
průhlednost odměn
pro špičkové manažery
Brusel (dra) – Evropská komise se snaží zahájit diskusi o „zlatých padácích“,
podílech na akciích a jiných odměnách
špičkových manažerů v Evropě. Cílem
zaměřuje zavést v unii jasnější pravidla
hry, zejména umožnit akcionářům poznat a ovlivnit firemní politiku odměňování, směřující k větší motivaci špičkových manažerů na výkonu podniků.
„Rozdíly mezi členskými státy v transparentnosti (při odměňování ředitelů)
a v právech akcionářů jsou nyní příliš
veliké. Příští návrhy komise by měly překlenout tyto rozdíly a přispět k vytvoření opravdu celoevropského trhu cenných papírů, vzbuzujícího důvěru investorů,“ řekl komisař pro vnitřní trh Frits
Bolkestein.
Na adresu Evropské komise, která koncem února spustila konzultace o ředitelských odměnách, do poloviny dubna dorazilo 107 odpovědí ze 14 zemí, z toho
z dvanácti členských. Svá doporučení
by EK měla navrhnout členským státům
na podzim.
Odpovědi, které přicházely především
z průmyslu, od emitentů cenných papírů,
investorů, auditorů, účetních a právníků,
podle Bolkesteina vyzněly jako podpora
pro přístup EK. Ten nemá podle komisaře
spočívat ve vměšování do firemních záležitostí. Opatření mají zaručit akcionářům
řádné informování o odměňování ředitelů podniků, skoncovat s „nepatřičnými
praktikami“ a vytvořit systém motivující
ředitele k větší výkonnosti a dlouhodobému zhodnocování podílů akcionářů.
Akcionáři by se například měli vyslovovat k tomu, zda zainteresovat ředitele
firemními akciemi. Objevily se však i pochybnosti, například zda by ředitelské odměny měly schvalovat valné hromady.
Konzultace o systému odměňování ředitelů jsou součástí akčního planu
EK pro modernizaci podnikového práva
z loňského května. Plán má posílit práva
akcionářů, zlepšit ochranu zaměstnanců a věřitelů, jakož i zvýšit konkurenceschopnost firem a posílit důvěru na kapitálovém trhu.
Anežčin
ksicht
neodpovídá
evropské
normě
a na plastiku
nemám...
(sch)
ze zahraničí / 31
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Dar hladovějícím od Catherine Bertini
EXKLUZIVNĚ
Klíč k ukončení hladomoru může ležet v rukách mladé dívky. Ve své levé ruce
svírá hrst rýže, v pravé školní učebnice.
„Desetiletá zkušenost ve funkci výkonné
ředitelky Světového potravinového programu jen posílila mé přesvědčení, že solidní vzdělání a správná výživa pro všechny dívky odemkne bránu, která v hladu
a bídě drží celé rodiny,“ říká Američanka
Catherine Bertini, čerstvá nositelka světové ceny za potravinový program. „Na
mých cestách do některých nejchudších
zemí světa jsem potkala dívky s nízkým
nebo vůbec žádným vzděláním, které roli manželky plnily od svých jedenácti let
a ještě před dosažením osmnáctého roku života porodily sedm, mnohdy i více dětí. Ovšem ty, které chodily do školy, vstupovaly do svazku manželského
později a měly také mnohem méně dětí, přičemž i doba mezi jednotlivými těhotenstvími byla u nich delší. UNICEF
uvádí, že potomci narozeni matkám bez
vzdělání, umírají před dovršením jednoho roku života dvakrát tak častěji, než děti matek, které školu navštěvovaly. Vzdělané matky také více podporují rodinný
příjem, lépe hospodaří s jídlem a posílají své dcery do školy, takže užitek vzdělávání je znásobován každou novou generací,“ svěřuje se s poznatky Catherine
Bertini. Uvedla také, že vzdělané, informované ženy dělají kvalitnější rozhodnutí. Od roku 1970 do 1995 klesla míra dětské podvýživy o 44 %. Institut pro mezinárodní potravinový výzkum usuzuje, že
toto podstatné zlepšení v oblasti zdraví
dětí na celém světě lze přisoudit k nárůstu vzdělanosti u žen.
Přesto pořád platí ono velmi varovné číslo, že totiž na celém světě dnes
není na základní školu zapsáno 100 milionů dětí. Dvě třetiny z nich jsou dívky. Právě ty mají ale větší tendence školu opustit dříve než ukončí čtyřletou
základní docházku. Polovina všech
žen v rozvojových zemích neumí číst
ani psát.
„Jestliže je však užitek vzdělanosti,
OD
PROFESORA
JOHNA
zejména pak u dívek tak zřejmý, proč
tedy více rodičů nelpí na školní docházce svých dětí?“ kladla sama sobě otázku Catherine. Hlavní důvod je podle
ní hlad. Pokud rodina hladoví, shánění jídla je jedinou důležitou záležitostí.
Na těch nejubožejších místech zeměkoule, kde je chudoba enormní se honba za potravou stává především pro malé děti zaměstnáním na plný úvazek.
„Agentura, pro kterou jsem pracovala, nabízela jídlo jakožto pobídku k docházení do školy, ale také jako ujištění, že
se dětem dostává taková výživa, která jim
zabezpečí zdravý růst, v průběhu posledních čtyřiceti let. Minulý rok zajistil Světový potravinový program jídlo 15,6 milionům dětí v 64 zemích světa, v roce 1999
to bylo 12 milionů,“ konstatuje Bertini.
Bylo třeba srovnat rozdíl v počtu školu
navštěvujících dívek a chlapců. Program
proto začal v osmdesátých letech minulého století nabízet dávky přidělované do
konkrétních domovů. Rodiny dostávají
základní potraviny, jako je například sáček rýže, či konzerva oleje, výměnou za
posílání dcer do škol.
Jedním z nejnaléhavějších příkladů takovéto výměny jídla za školní
docházku dívek jsem zaznamenala
v Pákistánu. Chudé rodiny jsou zde
v podstatě lákány posílat své syny do
tradičních škol, kde je chlapcům postaráno o stravu, ošacení a dokonce
dáváno malé kapesné. Výrazným kontrastem jsou potom menšiny dívek navštěvující státní školy. Jejich docházka
stojí rodiče výdaje za učebnice a školní poplatek, nehledě na ztrátu pracovní
síly v domácnosti. Vzdělávání chlapců
je tu tedy jednoznačně upřednostňované,“ upozorňuje Bertini.
Od roku 1994 je Světovým potravinovým programem dodávána čtyřlitrová konzerva stolního oleje každé rodině, jejichž dcery navštěvovaly školu
alespoň dvacet dní v měsíci. Jestliže je
olej dodáván pravidelně ve stejný čas,
každý měsíc, je to pro rodinu větší pří-
PESKA
Indické firmy, které se specializují na obchod s čajem, si začínají všímat Iráku a Pákistánu. Zatímco na Iráku je láká hlavně perspektiva obnovení ekonomiky a obchodu, v případě Pákistánu chtějí využít záměru vlády snížil dovozní cla na polovinu, tedy na deset procent.
Indie je největším producentem čaje na světě, v loňském roce ale
její vývoz klesl o 18 procent na 164,8 milionu kilogramů. Indie do
Iráku tradičně vyvážela mnoho čaje a válka pro ni znamenala velké
ztráty. Nyní se podle zástupců indických firem situace opět zlepšuje, i když násilí v Iráku zatím trvá.
Vyššímu vývozu do
Pákistánu ale vedle
vysokých cel bránily
i napjaté vztahy mezi
oběma zeměmi. Indie
i Pákistán vlastní jaderné zbraně a vlády
obou zemí už asi rok
hledají způsob, jak se
vrátit k bezproblémovým vztahům.
„Ve srovnání s loňským rokem se zdá, že se vývoz zvyšuje. To je
hlavně díky Iráku a Pákistánu,“ podotkl výkonný ředitel firmy Raghunath Exports Mohan Chirimar. Za první čtyři měsíce letošního
roku se vývoz čaje z Indie zvýšil přibližně o 20 procent na 45,7 milionu kilogramů.
„Snížení cel na dovoz čaje v Pákistánu indickým vývozcům pomůže. K Pákistánu vzhlížíme stále více,“ prohlásil náměstek Indického sdružení čaje Sujit Patro. Sdružení je největší organizací, která
hájí zájmy producentů.
MINISTŘI PODPOŘILI
PROPAGACI
BIOPOTRAVIN
Lucemburk – Ministři zemědělství 25 členů Evropské unie v Lucemburku podpořili akční plán Evropské komise na propagaci biopotravin. Jednadvacet opatření, mezi nimiž je například celoevrop-
IOWSKÉ
nos, než podpora chlapecké školní docházky tradičními školami, nebo dvoutýdenní mzda otce.“ Tato nabídka byla
takovým lákadlem, že rodiče z vesnic
ve vzdálených kmenových oblastech
přesvědčili hlavní představitele vesnic,
aby nechali zbudovat doplňkové školy. V minulém roce téměř 165 000 pákistánských dívek hrdě odnášelo konzervu oleje na vaření pro své rodiny.
V oblasti u severozápadní hranice země vzrostl během prvních čtyř let trvání tohoto programu počet zapsaných
dívek do škol o 247 %,“ raduje se z tohoto úspěchu Bertini.
„Za dosažení takových úspěchů může Světový potravinový program poděkovat zejména obrovské podpoře vlády
spojených států. Naneštěstí je tato podpora do budoucna ohrožena. Z rozpočtu pro rok 2003 a 2004 by měla být
přidělena pouhá jedna čtvrtina z 124
milionů dolarů, které tento program
obdržel v roce 2001. Tak nízká podpora by zredukovala počet dětí zapojených do Světového potravinového programu o více než l milion ve srovnání
s lety 2001–2002,“ apeluje na Američany a jejich možnou podporu potravinové pomoci zaostalým zemím Bertini.
Následkem snížení dotací by bylo zničení nadějí a snů dětí, které na
tento program spoléhají a díky němuž
mohou zatím pokračovat ve školní docházce. Jen několik málo z nich by kdy
mohlo doufat ve svůj návrat do školy,
pokud by kvůli tomuto kroku vlády musely své vzdělávání ukončit. Možnost
nechat vyrůst generaci dětí, které nepoznají hlad by byla promarněna.
Extremistické organizace si již před
mnoha lety uvědomily jak snadnou obětí pro ně mohou být lidé žijící v komunitách, kde vládne hlad, chudoba a ignorance, jak lehce se hladovějící a zubožený člověk nechá ovlivnit. Lze proti tomu
bojovat – potravinami a vzděláním,“ popisuje snahu účinně pomáhat dál nositelka světové potravinové ceny.
Z A J Í M A V O S T I
VÝVOZCI ČAJE
Z INDIE SMĚŘUJÍ
DO IRÁKU A PÁKISTÁNU
Z
ZEMĚDĚLSKÉ
Hlavy států z celého světa se zavázaly snížit počet hladovějících lidí ze současných 800 milionů na polovinu a do
roku 2015 dosáhnout zbudování universálního základního školského systému. „Já trvám na tom, že pro dosažení
tohoto cílu musíme ze všech sil podporovat vzdělávání dívek, což lze uskuteč-
Z E
UNIVERZIT Y
nit pouze pod podmínkou, že program
naturálních odměn za dodržování školní docházky bude fungovat,“ uzavírá
Bertini.
Překlad: K. Housová
(Iowská zemědělská univerzita je jedním z organizátorů udílení prestižních
světových cen za úspěchy v oblasti potravinářství s označením World Food Prize)
S V Ě T A
ská informační kampaň, je podle nich dobrým výchozím bodem pro
rozvoj ekologického zemědělství.
Plán podle mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy vyhovuje také České republice, která jako jediná z nových členských
zemí převyšuje v ekologickém hospodaření průměr EU. „V ČR nyní existuje 800 ekologických farem, hospodařících na 255.000 hektarech, což představuje šest procent z celkové výměry zemědělské
půdy,“ řekl Severa. Biologické zemědělství tvořilo v roce 2002 podle statistik EK přibližně 3,5 procenta z celkové zemědělské plochy
všech členských zemí.
Akční plán vypracovala komise před dvěma týdny jako reakci na
rychle se zvyšující počet ekologických zemědělců a na rostoucí poptávku po jejich výrobcích v posledních letech. Kromě celoevropské informační kampaně počítá plán například s větším využíváním
evropského loga označujícího biovýrobek namísto národních označení, jejichž získání je pro výrobce mnohdy obtížné. Logo tvoří klas
s dvanácti hvězdami okolo.
Členské státy by podle EK měly současně více podporovat poptávku po bioproduktech, úplný přechod podniků na biologické zemědělství, jakož i vzdělání profesionálů, kteří s ním přijdou do styku, tedy výrobců, distributorů i prodejců. Komise rovněž navrhuje
více investovat do výzkumu.
Biozemědělci mohou již nyní využívat fondy EU. Komise však
nyní zamýšlí usnadnit pravidla a vytvořit jednotné standardy pro celou „pětadvacítku“, mimo jiné ujasnit normy týkající se geneticky
modifikovaných potravin.
(dra)
PEKÁRENSKÝ PRŮMYSL NABÍZÍ
NÍZKOSACHARIDOVÉ ALTERNATIVY
Bioriginal, vůdčí americký dodavatel mastných kyselin, uvede na
trh novou řadu pekařských směsí pro malé pekárny v maloobchodech, kde chtějí péci vlastní nízkosacharidové alternativy k populárním chlebovým výrobkům.
Bioriginal nabízí potravinářskému průmyslu tyto pekařské směsi jako zdravou a výživově hodnotnou alternativu k výrobě chleba,
rohlíků, mufinů a placek na pizzy a tortily. Podle ředitele marketingu Shelagha Jamiesona se v současnosti téměř pětina Severoameričanů snaží dodržovat nějakou formu nízkosacharidové diety,
to znamená, že cílovou skupinu pro tento nový produkt představuje nějakých 40 až 50 milionů lidí. „Je známo, že Američané jsou
zvyklí konzumovat hodně sacharidů. Tento nový výrobek je vhod-
ný pro ty z nich, kteří nedodržují příliš striktní nízkosacharidovou
dietu a občas si nějaký pekařský výrobek dopřejí.“ Společnost doufá, že její výrobek osloví ty spotřebitele, kteří nekonzumují chleba,
těstoviny ani na škrob bohatou zeleninu a mohou tudíž mít nedostatečný příjem některých klíčových vitamínů a minerálních látek.
Základem nízkosacharidových směsí je BakOmega, což je lněná
mouka, která je bohatá na vlákninu a bílkoviny a je též dobrým
zdrojem omega-3 mastných kyselin, lignanů, vitamínů a minerálních látek.
Bioriginal chce představit své nové směsi na letošním veletrhu
Food Expo pořádaném Ústavem potravinářských technologů (IFT).
Téměř všechny velké americké potravinářské a nápojové společnosti začaly vyvíjet výrobky speciálně určené pro nízkosacharidové diety, ať už se jedná o „low-carb“ kolu od společnosti Coca-Cola či nízkosacharidovou čokoládu od Hersheye. Výrobci se tak snaží vyhovět
současnému trendu ve stravování a uspokojit zvýšenou poptávku po
výrobcích s nízkým obsahem sacharidů.
POLYVALENTNÍ
ZVÝRAZŇOVAČ CHUTÍ
Vědci z Univerzity v Münsteru identifikovali sloučeninu, která je schopna zvýraznit více chutí rozličného typu najednou. Tou
látkou je alapyridain izolovaný z hovězího materiálu. Alapyridain
sám o sobě je bez chutě, je-li však součástí slaného, sladkého nebo umami flavoru (pikantní, masitá příchuť) potom podstatně zvýrazní jejich chuť. Je to zatím první látka, u níž bylo zjištěno, že tuto schopnost má. Zvýšení zájmu o zdraví vede ke snižování obsahu soli a cukru v potravinách. Objev německých vědců by mohl
umožnit přípravu výrobků a pokrmů s nízkým obsahem soli a cukru, které by si však uchovaly svůj charakteristický původní flavor
a tím i přijatelnost pro spotřebitele. Alapyridain by mohl být použitý i ke zvýraznění pikantních flavorů u potravin obsahujících jako látku zvýrazňující chuť glutamát sodný. Jedná se hlavně o pokrmy asijských kuchyní. O glutamátu sodném se totiž říká, že je
pravděpodobně zodpovědný za bolesti hlavy, někdy známé jako
„syndrom čínského restaurantu“.
Skutečnost, že alapyridain je bez chutě, je podle názoru vedoucího vědeckého týmu Thomase Hoffmana pro výrobce potravin velmi
výhodná, protože tato látka nevnáší vlastní flavor do potraviny, tak
jak se to děje v případě glutamátu sodného, pouze jej zvýrazní. Alapyridain neovlivňuje kyselé (citron) a hořké (kofein) chutě.
T. Oldřichová, ÚZPI
B lí ž í s e
A
IS LESistroFv FRE C
OU ace na M
ifik
l
va
ství sv
ěta
UP
pe
ka
FRITAGRO Nížkov s.r.o.
Naše společnost získala ocenění značkou
KlasA
–
řů
k
L
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
“
„
32 / nabídky – informace
v Planetáriu v Praze dne 31. 5. 2004
pro naše výrobky:
 Předsmažené zmrazené

F
rancouzská společnost LESAFFRE, v České republice zastoupena Českou
drožďárenskou společností, a.s., je největším světovým výrobcem droždí. Od
roku 1992 je partnerem Mistrovství světa pekařů, jehož další ročník se bude
konat v dubnu 2005. Kvalifikací na toto mistrovství je tzv. „LOUIS LESAFFRE
CUP“. Více než 35 zemí zařazených do 6 regionů bude bojovat o tento pohár, jehož
získáním si zajistí účast na finále, tedy Mistrovství světa pekařů. Pro region Střední
Evropa se kvalifikace uskuteční u příležitosti mezinárodní výstavy POLAGRA
v září tohoto roku.
Na toto kvalifikační kolo se chystají i pekaři z České republiky. Organizace soutěže
se ujal Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů a Česká drožďárenská společnost, a.s.
V první fázi je třeba sestavit tým 3 pekařů, jež bude důstojně a kvalitně zastupovat
naši zemi a dále potom pekaře na tuto soutěž připravit. Příprava se uskuteční
v BAKING CENTRU České drožďárenské společnosti v Olomouci.
Česká drožďárenská společnost, a.s., která dodává na trh droždí a pekařské
zlepšující přípravky, Vás bude nadále o této soutěži informovat.

bramborové hranolky 2,5 kg
Předsmažené zmrazené
bramborové hranolky 1,0 kg
Předsmažené zmrazené
bramborové hranolky 0,45 kg
FRITAGRO Nížkov, s.r.o.
Nížkov 187, 592 12 Nížkov, tel. 566 675 115, fax. 566 675 185
email: [email protected]
AROCO, spol. s r. o.
Spojovací 798/31
190 00 Praha 9
tel. 266 311 675
[email protected]
fax 266 313 509
www.aroco.cz
AROMA Praha, a.s.
Židovice u Roudnice n.L. 64
411 83 Hrobce
tel. 416 809 220
[email protected]
fax 416 809 219
www.aroma.cz
VÝROBA VONNÝCH
A CHUŤOVÝCH LÁTEK,
POTRAVINÁŘSKÝCH BAREV
PRO PEKAŘE, CUKRÁŘE
A VÝROBCE POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ VYRÁBÍME:








Aromata tekutá i prášková
Potravinářské barvy
Cukrářské sirupy
Tukové a ovocné pasty
NOVINKA: zapouzdřená aromata
NOVINKA: viskozní cukrářská aromata
bylinné extrakty
konzervační látky
MEZI NAŠE DALŠÍ PRODUKTY PATŘÍ:
 zchutňovadla do „PETFOOD“ výrobků
 aromata do návnad a nástrah
pro sportovní rybolov
 syntetické vonné látky
 parfémové kompozice
Jsme držiteli certifikátů ISO 9001, ISO 14001 a HACCP.
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Již 12 let poskytujeme českým pekařům a cukrářům
kompletní surovinový a technologický servis. Dodáme
vám směsi a koncentráty na celozrnné pečivo i chléb
obohacené o vitamíny a minerály, jemné pečivo, koblihy i cukrářské výrobky, marmelády, ovocné, makové
a ořechové náplně, sójové mouky a krupice, margaríny
a tuky na listová a plundrová těsta, na krémy a do těst.
Vyzkoušejte náš Wurzelbrot, Italo Mix, Kristallbrot
(s důležitými minerály), Hroznový chléb (s vitamínem F), Paradiese (s jablečným octem) a Selenovital ( obohacený o selen) a rostlinný tuk
Milla soft, nahrazující svými vlastnostmi sádlo.
Mírovice 12,
250 63 MRATÍN
Tel.: 283930144, 283933146
E-mail: [email protected]
Fax: 283932148
http://www.solimpex.cz
nabídky – informace / 33
průmyslový úklid
34 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Kontrola hygieny
v potravinářském průmyslu nevěřte pouze vlastním očím
Tel.: 582 301 130, fax: 582 382 441
Cukrovar Vrbátky a.s. je situován v řepařské oblasti Hané mezi
městy Prostějov a Olomouc. Byl založen v r. 1870 jako první
rolnický cukrovar na Moravě a dnes se může opřít již o více jak
130-ti letou tradici výroby dobré kvality. V současné době nabízí
společnost kompletní sortiment všech druhů balení cukru včetně
přírodního. Dlouholeté zkušenosti a moderní výrobní technologie zaručují tradičně vysokou kvalitu nabízeného sortimentu.
Výrobky oceněné značkou Klasa:
Při vizuální kontrole pracovních ploch a výrobních zařízení toho můžete
vidět mnoho, ale s našimi produkty pro kontrolu hygieny vidíte úplně všechno!
S námi detekujete i neviditelné.
2
• HY-LiTE
Systém pro rychlé testování čistoty povrchů
a promývací vody (detekce ATP)
• HY-RiSE
Testovací proužky pro kvalitativní testování
®
®
čistoty povrchů (detekce NAD(P)H)
a MAS 100 Eco
• MAS-100
Aeroskopy pro mikrobiologické monitorování
vzduchu (použití Petriho misek)
a proužky Reflectoquant
• RQflex
Komplexní systém pro detekci sanitačních
®
•
•
®
reziduí (na bázi peroxidů,
kyseliny peroctové, …)
Envirocheck®
Jednoduché monitorování mikrobiální
kontaminace povrchů a kapalin. Možnost
použití ke kontrole:
- celkového počtu životaschopných zárodků
- kvasinek a plísní
- Enterobacteriacea
- celkového počtu koliformních bakterií a E.coli
Readycult®
Rychlá detekce indikátorových mikroorganismů (koliformní bakterie/E.coli,
resp. enterokoků) ve vodách
Naše produkty pro kontrolu hygieny můžete uplatnit všude,
kde je zapotřebí pracovat v čistých podmínkách (farmaceutický průmysl,
potravinářský průmysl, hromadné stravování, catering …).
Pro bližší informace kontaktujte:
Merck spol. s r. o.
Zděbradská 72
251 01 Říčany – Jažlovice
Tel.: 323 619 323
fax: 323 619 303
e-mail: [email protected]
http://www.merck.cz
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
nabídky – informace / 35
Mlékárna Laksyma, a.s. Nedakonice,
se nachází v jižní části Moravy v okrese Uherské Hradiště. Jedná se o oblast s dlouholetou a úspěšnou tradicí chovu skotu a výroby mléka. Současná užitkovost krav v kontrole užitkovosti je vyšší než 7 000 kg mléka na krávu a rok.
Mlékárna Laksyma Nedakonice byla do roku 1993 součástí Jihomoravských mlékáren. V tomto roce byla v rámci výběrového řízení privatizována, resp. koupena výrobci
mléka, a transformována na akciovou společnost. Hlavním akcionářem je zemědělská
akciová společnost „Agrokomplex Kunovice“, akcionáři jsou výrobci mléka z bezprostředního okolí mlékárny. Chráněná podniková značka mlékárny pochází z roku 1906.
Mlékárna Laksyma patří mezi menší zpracovatelské podniky mléka. Denní zpracovatelská kapacita dosahuje kolem 50.000 kg mléka. Bezprostřední spojení produkce
a zpracování mléka je hodnoceno pozitivně. Na jedné straně zajišťuje výrobcům, kteří
v posledních pěti letech do chovu krav investovali značné prostředky, bezproblémový
odbyt mléka. Na druhé straně z této vazby profituje i mlékárna, která má zajištěn přísun jakostní suroviny ke zpracování a nemusí řešit žádné obtížné obchodní problémy
s dodavateli mléka.
Sortiment mlékárenských výrobků vychází z možností mlékárny a z požadavků spotřebitelů. Jedná se především o pasterizované konzumní mléko, podmáslí, smetanu,
šlehačku, pomazánkové máslo, bílý jogurt, ovocný jogurt, pomazánkový tvaroh, smetanový krém (dezert „Laksymáček“) a další sezónní výrobky. V rámci spolupráce se švédskou firmou „Ecolin“ jsou některé výrobky na trh dodávány v ekologických obalech.
Čtrnácti výrobkům z produkce společnosti byla udělena značka KlasA.
K přednostem mlékárny Laksyma patří mimo jiné i „průhledné“ dodávky syrového
mléka od poměrně malého počtu dodavatelů s možností trvalých kontrol životního prostředí ve vztahu k výrobě mléka a krmiv.
Cílem vlastníků mlékárny je zajištění výroby speciálních vysoce jakostních mléčných
výrobků, které budou mít na náročném trhu stálé spotřebitele, a příznivých ekonomických výsledků výrobcům mléka i v podmínkách Evropské unie. K dosažení těchto cílů
je tato mlékárna připravena navázat další spolupráci s vhodnými partnery.
Laksyma, a.s., Husitská 244, 687 38 Nedakonice
Tel.: 572 593 335-7, fax 572 593 831, mobil 777 719 720, e-mail: [email protected], www.laksyma.cz
36 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Z široké nabídky výrobků
Michelských pekáren a.s.
doporučujeme:







Všechny druhy chlebů
Čerstvé běžné pečivo
Jemné pečivo a trvanlivější cukrářské výrobky
Výrobky s delší trvanlivosti pro volný čas - Metro dezert, Hamburgerové bulky, Hot dog duo
Křehké plátky
Alginátové ovoce
Novinky: Dýňové psaníčko,
Bramborový čtverec s česnekovým
posypem, Alpská veka,
Müsli pečivo, Piknik pečivo
Žádejte v obchodech, kde nakupujete.
Kontakty:
Michelské pekárny a.s.
Pekárenská 10, 141 00 Praha 4
tel.: +420 241 026 111, fax : +420 241 485 012
e-mail : [email protected]
www.pekarny-michle.cz
MILLBA-CZECH a.s.,
Pařížská 1323/2, Ústí nad Labem
Společnost MILLBA - CZECH a.s. byla založena v Ústí nad Labem roku 1998 jako obchodní firma pro zprostředkování prodeje pekařských a cukrářských výrobků.
V současné době je hlavním posláním společnosti
 poskytování komplexních obchodních služeb pro smluvní partnery – pekárny, které
se týkají zejména zprostředkování prodeje
pekařského a cukrářského sortimentu obchodním partnerům (řetězce a maloobchodní sítě) a vyjednávání o cenách základních surovin pro tyto smluvní partnery.
 výroba a zajištění dodávek pšeničných
mouk do pekáren, prostřednictvím dvou
mlýnů: Raspenava a Louny.
Strategickým záměrem naší společnosti je
maximální spokojenost obchodních partnerů
a jejich konečného spotřebitele, které chceme
dosáhnout korektním jednáním při vzájemné
spolupráci, vysokou kvalitou a zdravotní nezá-
Cílem společnosti MILLBA - CZECH a.s.
je spokojený zákazník
vadností dodávaných výrobků a klientským
servisem zohledňujícím dnešní dynamický trh
s potravinářským sortimentem.
Jsme připraveni okamžitě reagovat na požadavky obchodních partnerů v průběhu spolupráce a zajistit okamžitou vynutitelnost
u všech dodavatelských subjektů, které budou
zásobovat prodejní síť obchodního partnera prostřednictvím smlouvy, která bude s námi uzavřena.
Chceme dosáhnout stabilního podílu na trhu pekařských a cukrářských výrobků v segmentu obchodních řetězců a národních maloobchodních sítí. Toho je možné docílit pouze tehdy, jsou-li odběratelé spokojeni a ti jsou
spokojeni, je-li spokojen konečný spotřebitel.
Proto byl ve firmě vybudován integrovaný
systém managementu jakosti a systém kritických bodů, který byl zároveň certifikován.
S jeho pomocí dojde ke zlepšení a zefektivnění komunikace s obchodními partnery a pe-
INPEKO, spol. s r.o.,
Janáčkova 11,
400 07 Ústí nad Labem
JIZERSKÉ PEKÁRNY spol. s r.o.,
Generála Svobody čp. 312,
460 14 Liberec
Objednávky zboží na tel.: 241 481 033,
241 484 161,
241 480 623,
241 485 013
fax: 241 485 026,
e-mail : [email protected]
kárnami, a tím ke zkvalitnění rozpoznávání
a uspokojování jejich požadavků a přání.
Nezbytným předpokladem pro zajištění
zdravotní nezávadnosti produkce mouk z našich mlýnů je funkčnost systému kritických
bodů podle mezinárodních pravidel systému
HACCP.
Aby výrobky i služby splňovaly vždy náš cíl,
tj. požadavky i očekávání zákazníků a zároveň
požadavky příslušných závazných předpisů,
byl v a.s. zaveden a je trvale udržován a zlepšován systém managementu jakosti a systém
zdravotní nezávadnosti - HACCP. Tento integrovaný systém je realizován soustavou vzájemně působících hlavních procesů relevantních pro jakost. Tyto procesy jsou řízeny, monitorovány a měřeny
Mít dlouhodobé vztahy s našimi obchodními partnery i mít spokojené a věrné zákazníky v podmínkách nepřetržitě se měnícího
světa znamená trvale zlepšovat činnost spo-
PECUD, výr. a obch. družstvo,
Žandov 67,
403 39 Chlumec u Chabařovic
JAPEK, s.r.o.,
Podkrušnohorská 210,
435 42 Litvínov 8
L.Klíma
– automatické mlýny
Křesín - Libochovice s.r.o.
lečnosti a systém jejího řízení při respektování legislativních požadavků České republiky. Proto vedení společnosti staví před útvary
i jednotlivce nové a nové cíle, sleduje jejich plnění a vyhodnocuje účinnost.
Cílem managementu je učinit ze společnosti MILLBA - CZECH a.s. společnost na vysoké úrovni se širokým spektrem poskytovaných
služeb a kvalitními výrobky, správnými zaměstnanci na správných místech a s vysoce spokojenými zákazníky.
MILLBA - CZECH a.s. chce poskytovat zákazníkům výrobky a služby, s důrazem na zdravotní nezávadnost produkce a rychlost poskytování služeb za přiměřenou cenu.
MILLBA – CZECH a.s. by touto cestou
chtěla také poděkovat za spolupráci svým hlavním smluvním partnerům díky, kterým se ji daří naplňovat náročné úkoly a cíle popsané výše.
Mezi hlavní smluvní partnery patří subjekty jejichž loga zde uvádíme.
Pe H a K, v.o.s.,
Nerudova 60,
Litoměřice
Jaroslav Schneider a spol.
- PEKÁRNA TANVALD,
Hlavní 983, Tanvald
svět potravin – nabídky – informace / 37
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Význam a perspektivy cukrářské výroby
1. Úvod
Význam a perspektivy cukrářské výroby a s nimi související konzumace
cukrářských výrobků jsou, jak v odborné, tak i laické veřejnosti často diskutovány a to často s rozdílnými názory.
Oponenti argumentují zpravidla vyšší energetickou hodnotou cukrářských
výrobků, negativním snižováním hladiny vápníku v lidském těle vlivem jeho
vázáním na cukry, dále možností návykovosti na konzumaci sladkých pokrmů, jejich poměrně snadnou kontaminací a složitější technologií.
Naproti tomu zastánci výroby, prodeje a konzumace cukrářských výrobků poukazují na historickou realitu obliby sladkých jídel, dále na možnost obohatit běžnou stravu nutričně
a energeticky cennými surovinami,
např. ovocnými komponentami, jádrovinami, mléčnými a vaječnými produkty bohatými na výživné bílkoviny a na
celou řadu významných senzorických
surovin a přísad, jako jsou např. kakaové a čokoládové hmoty, káva, koření,
likéry apod.
Významným faktorem je zde také
zvýšení gastronomické kultury a v neposlední řadě i uplatnění výtvarných
a dekoračních prvků do výroby potravin, které v jiných oborech potravinářské výroby nelze vhodně realizovat.
Oba protichůdné názory mají svá
opodstatnění, ke kterým musí moderní, racionální produkce cukrářských výrobků přihlížet, má-li naplnit společenský význam tohoto oboru.
2. Orientace cukrářské výroby
Cukrářská výroba je orientována do
těchto provozních oblastí: chemicko-technologické, strojně mechanizační,
ekonomické, správné výživy.
2.1 Oblast chemicko-technologická
Sortiment cukrářských výrobků je
beze sporu nejrozsáhlejší z celé skupiny potravinářských výrobků. Jeho
struktura je odvislá od několika faktorů, např. regionálními zvyklostmi, velikostí provozovny, sezónními vlivy, konkurenčními tlaky, apod. Globálně lze
však produkci cukrářských výrobků
shrnut do těchto základních úseků:
PRODUKCE
CUKRÁŘSKÝCH
VÝROBKŮ
dezertní cukrářské výrobky
dekorativní cukrářské výrobky
cukrářské pečivo z kynutých těst
trvanlivé pečivo
mražené zboží
cukrovinky
dietní pečivo
ostatní výrobky
2.1.1 Dezertní cukrářské výrobky
Pod tímto označením rozumíme
jedno-až čtyřfázové výrobky, většinou
na bázi pečiva (korpus), dále náplně,
polevy, případně dekorace. Tato skupina tvoří podstatnou část sortimentu
i hmotnostní produkce většiny cukrářských výrobků.
Korpusy jsou nejčastěji připravovány
z těst lineckých, vaflových a lineckých
třených, dále ze hmot šlehaných, pálených a jádrových a z některých speciálních polotovarů.
Náplně jsou zastoupeny pestrou škálou polotovarů, jejichž podstatou mohou být tuky, žloutkové nebo bílkové
krémy, šlehaná smetana a její modifikace, ovocné polotovary, tvaroh, jádroviny a další základní hmoty.
Polevy mají výrobek chránit jak
před mechanickým poškozením, tak
i před vlivy chemickými (oxidace)
a mikrobiálními (plesnivění, žluknutí) aj. poškození. Důležitý je také estetický, příp. i dekorační význam polev. Nejčastěji jsou aplikovány polevy
čokoládové, kakaové, fondánové, rosolové (agarové, pektinové), bílkovinné
a marcipánové.
Běžnou čtvrtou fází klasických cukrářských výrobků jsou dekorativní prvky, („ozdoby“).
Technologicky jsou nyní v této skupině produktů uplatňovány dva základní
trendy a to:
a) klasická technologie
b) technologie s použitím racionalizačních přípravků.
V mnohých provozech se ale oba
směry vzájemně doplňují.
Ad a) Klasická technologie vychází
z osvědčených receptur a technologických postupů, z nichž mnohé jsou
stále úspěšně realizovány již mnoho
let v gastronomicky vyspělých zemích.
Tento trend má svoji tradici, společné
sdružování výrobců, odborné školství
a literaturu. Je také uváděn pod odbornými názvy, např. Pražské cukrářské
umění, Vídeňská škola (Sachrovy dorty, Vídeňská káva aj.), Pařížské speciality (Pařížské krémy a jejich modifikace), Orientální zboží apod.
K výrobě jsou používány původní
přírodní suroviny, jako např. čerstvé
máslo, smetana na šlehání, původní
vaječné složky, nativní škroby, čerstvé
ovoce, jádroviny apod. Jen v nezbytných případech a v malém množství
jsou používány chemické přípravky,
jako např. chemická kypřidla, barviva,
konzervační látky a jiné přídatné suroviny. Je zde ctěna zásada, že konzument má důvěru a oblibu k takovému
výrobku, jehož senzorické znaky jsou
dány přírodními surovinami.
Ve vlastním zpracování surovin, to
je v přípravě základních hmot, v jejich tvarování, pečení a finální úpravě
jsou ale již i zde využívány racionalizační prostředky, moderní mísicí a šlehací stroje, programově řízené tvarovací agregáty a pece, potahovací stroje apod.
Uvedená skupina výrobků je určena
pro náročnějšího konzumenta, patří do
vyšší cenové třídy a je nabízena hlavně
ve vybraných gastronomických zařízeních, jako jsou luxusní cukrárny a ka-
várny, hotelové jídelny, restaurace vyšších tříd apod.
Ad b) Technologie s použitím racionalizačních přípravků
Snahy zjednodušit mnohdy složitější technologické pochody a zlevnit finální výrobky iniciovaly od 50. let minulého století vývoj racionalizačních
přípravků. Tento trend stále pokračuje a to se stoupající intenzitou. Dnes je
hlavním výrobním programem firem,
jež dodávají pomůcky cukrářským provozovnám u nás i v zahraničí. Nabídku
tvoří rozsáhlý sortiment racionalizačních („zlepšujících“) přípravků, pro
jejichž rozdělení bylo navrženo několik kriterií. Z výrobního a kvalitativního hlediska je nejvhodnější rozdělení
podle hlavní účinné složky, tedy na přípravky na bázi:
– modifikovaných škrobů,
– emulgačních činidel
– tuků připravených „na míru“,
– fortifikačních přísad,
– konzervačních a jiných přídatných
látek.
Modifikované škroby jsou upravené nativní škroby a to termicky, příp.
chemicky nebo fermentativně. Jejich
hlavní význam spočívá ve využití jejich
hydrovazných vlastností a to již také
za studena. Z toho důvodu jsou dominantními složkami přípravků např. na
výrobu krémů a zmrzlin „studenou cestou“, což je technologie snižující energetické náklady a omezující náročnost
lidské práce.
Upravené škroby lze s výhodou
použít i k přípravě lineckých těst třených a tučnějších těst sušenkových za
účelem oddálení předčasného bobtnání lepku a tím i zabránění vzniku „gumovitých“, obtížně tvarovatelných polotovarů.
Z rozsahových důvodů nelze další
pozitivní vlivy modifikovaných škrobů na přípravu a kvalitu cukrářských
výrobků zde uvádět. Jsou však uvedeny v novodobých publikačních materiálech (např. J. Skoupil: Cukrářská výroba 1. až 3. Vydal Podnikatelský svaz
pekařů a cukrářů v ČR Praha 1997 až
1998).
Emulgační činidla jsou chemické
sloučeniny přírodního i syntetického
původu, všeobecně používané k přípravě a stabilizaci emulze. Emulzí pak
chápeme jako homogenní směs dvou
vzájemně nemísitelných složek, nejčastěji vodní a tukové fáze.
V cukrářské výrobě mají emulze nezastupitelný význam a to jak emulze typu V/O, kdy vodní fáze je jemně dispergovaná ve fázi tukové, (např. tukové
krémy, čokoládové polevy aj.) a emulze
typu O/V, což je disperze tuku ve vodní fázi (mléko, smetanové krémy, tekuté zmrzliny aj.).
Z přírodních emulgátorů se na
vznik emulzí v cukrárenské výrobě podílí největší mírou lecitin, aplikovaný
jako součást vaječných žloutků, které
obsahují 2 až 2, % lecitinu nebo jako
samotný lecitin vyrobený např. extrakcí ze sójového oleje.
Určité negativní vlastnosti lecitinu omezuje používání syntetických
emulgátorů, kterých je také pro použití v cukrářské výrobě nabízena celá řada. Největší, a z našeho hlediska
nejvhodnější skupinu tvoří syntetické emulgátory na bázi glycerinu, tzv.
glyceridy.
Chemická skladba glyceridů, jejich
fyzikálně chemické (emulgační) vlastnosti a konkrétní aplikace do cukrářské výroby jsou předmětem rozsáhlejšího výkladu. Jsou však popsány
v příslušných odborných publikacích,
včetně již uvedené Cukrářské výroby
1. až 3.
Tuky připravené „na míru“
Naše i zahraniční tukové závody
nabízejí velkou škálu speciálních tuků upravených tzv. „na míru“, jejichž
skladba a vlastnosti jsou přizpůsobeny
druhům a technologickým podmínkám
vyráběných polotovarů. Vysoký standard v tomto směru má např. kolekce
našich tukových produktů značky FAVORIT, z níž si lze zvolit např. tuky
vhodné na výrobu listových, kynutých
a třených těst, šlehaných hmot, tuků
používaných na ředění kakaových resp.
čokoládových polev, tuky na smažení,
včetně fritovacích olejů apod. Obdobné
možnosti nabízejí i jiné značky tuků.
Racionální podstata tohoto systému
spočívá ve zjednodušení výrobních procesů (není třeba přizpůsobovat výrobní
postupy měnícím se vlastnostem nediferencovaných tuků). Nezanedbatelná je i standardní kvalita vyráběných
produktů.
Fortifikační přísady
Problém fortifikace potravin je celosvětový a ve vyspělých státech je běžnou součástí předvýrobních úprav základních surovin nebo polotovarů při
přípravě cukrářských a pekařských výrobků.
Také v našich podmínkách je fortifikace součástí racionální produkce cukrářských výrobků i když zatím ne v takové míře, jak by si tento proces vyžadoval.
Podle toho, na jaký stav se upravuje
daná potravina rozeznáváme:
a) restituční fortifikaci (restituci), při
níž obsah uvažovaných látek doplní na
hodnotu, jakou měla původní, neopracovaná surovina,
Již tradičně
Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů ČR
uspořádal 20. května 2004
na výstavišti IDEON v Pardubicích
„Dny chleba 2004“,
kde získala naše společnost
nejvyšší ocenění
Mlýny J. Voženílek, spol. s r.o.
Průmyslová 107
503 02 Předměřice nad Labem
Tel.: +420 495 581 311-14
Fax: +420 495 581 182
e-mail: [email protected]
www.mlynyvozenilek.cz
„Pekařská mouka
roku 2004“,
v kategorii Mouka hladká žitná tmavá.
b) cílenou fortifikaci, při níž se do dané suroviny přidává nadbytek nedostatkových látek, obyčejně vzhledem na nedostatek těchto látek ve výživě obyvatel
v dané oblasti.
Suroviny a polotovary používané
v cukrárenské výrobě se nejčastěji
obohacují cílenou fortifikací a to buďto fortifikací přímou, při níž je fortifikační přísada součástí používaných
surovin (čerstvého ovoce, tvarohu, výše vymleté mouky, šrotu semen kulturních rostlin pod.) nebo fortifikací
nepřímou, kdy se fortifikační přísada
(např. vitamin C, minerálie, bílkovinné
extrakty aj.) dávkuje do zpracováva ného polotovaru samostatně.
Při fortifikaci potravin a cukrářských výrobků zvláště, je třeba dodržovat tyto zásady:
– u fortifikační přísady je je třeba znát
původ, obecně chemické složení, význam pro lidský organismus a chemickou, fyzikální a mikrobiální stálost a to jak během aplikace, tak i ve
finálním výrobku,
– použitá fortifikační přísada nesmí
působit negativně na vyrobený produkt. Není např. vhodné fortifikovat kávové nebo čokoládové hmoty
vitaminem C, tedy kyselinou L – askorbovou,
– je vhodné konzultovat otázku fortifikace daného výrobku s lékařem gastronomického zaměření,
– je třeba sledovat také ekonomický
efekt výroby fortifikovaného zboží,
– fortifikované výrobky je třeba deklarovat druhem a množstvím použité
přísady a to buďto na obalu zboží
nebo jiným vhodným způsobem.
Konzervační a jiné přídatné látky
Používání konzervačních a jiných
přídatných látek při výrobě potravin je
dané Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 53/2002 Sb., ze dne 29. ledna
2002, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků.
Tato Vyhláška se týká samozřejmě i všech úseků cukrářské výroby. Je
možné, že se touto problematikou, speciálně zaměřenou na cukrářskou výrobu, budeme v některém z příštích čísel
podrobněji zabývat.
3. Závěr
V předloženém článku byly zmíněny jen základní problémy týkající se
významu a perspektiv cukrářské výroby a to jen na úseku výroby dezertních
cukrářských výrobků.
Z nedostatku prostoru nemohly být
naší odborné veřejnosti uvedeny také
problematiky v dalších úsecích tohoto významného potravinářského odvětví. Pokud k tomu budou dány vhodné podmínky, bude o nich pojednáno
v příštích číslech tohoto odborného
časopisu.
Ing. J. Skoupil
38 / svět potravin
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Odrůdové bohatství našich vinic VII
P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c .
AROMATICKÉ
ODRŮDY
Vína s výraznými aromatickými látkami bývala
u nás vždy určitou zvláštností a dokonce se odrůdy pro taková vína pěstovaly i ve středověku ve
zvláštních vinicích, ačkoliv nejběžnější byla smíšená výsadba většího počtu odrůd v každé vinici, aby se tak snížilo pěstitelské riziko totální
neúrody v některých létech. Doklad o vinici osázené odrůdou Muškát žlutý najdeme v litoměřické městské kronice „Liber memorabilium“. Dne
21. 4. 1575 se vracel císař Maxmilián I. s císařovnou a arciknížaty po vodě z Drážďan a zastavil se
na noc v Litoměřicích. Litoměřičtí mu darovali
pět sudů vína. Mezi nimi byl jeden sud Muškatelu bílého a jeden sud starého červeného vína, oba
od Mrázů z Milešovky. Mrázové byla zámožná vinařská rodina, která dlouho držela perkmistrovský úřad v Litoměřicích a vlastnila vinici pojmenovanou „Muškatelka“. V pamětní knize čteme
zápis … když pak JMC ráčil večeřeti, ráčil poručiti, aby mu bylo dáno vína toho, které mu bylo
darováno je koštovati. Když muškatel přišlo, ráčil
se zeptati, zdali je to víno rostlé, i oznámeno skrze pány některé tu přístojící, že zde, opět potom
se ráčil zeptati: Daleko-li od města, i oznámeno,
že nedaleko. Koštovav ho schválil je velmi a pověděl, že v Austí dali mu dobrý podskalský víno, ale
tento muškatel, že mu se lépe líbí. Nebo byl drobet při lahodě (= se zbytkem cukru, pozn. autora). I kázal je potom zašpuntovati a voziti s jinými víny do Prahy.
MUŠKÁTY
Ve světě se pěstuje velký počet odrůd s muškátovou vůní bobulí hroznu. Tato vůně pak přechází s větší či menší intenzitou i do vína. Nejjemnější a muškátově nejpravější vůni mají vína z Muškátu bílého.
Muškát bílý nebo též označovaný jako Muškát
žlutý se nejvíce pěstuje v jihoevropských vinařských oblastech Itálie a Francie. V našich podmínkách zraje později a je velmi náchylný na
hnití bobulí a časté škody zimními mrazy. Jeho
pěstování u nás bylo hlavně omezeno zavedením
ranějších muškátových odrůd Muškátu Ottonelu
a Muškátu moravského. Postupně byla vyselektována varianta Muškátu bílého nazvaná Muscat
blanc a petits grains (Muškát bílý drobnozrnný),
která je výbornou surovinou nejen pro suchá bílá vína s jemnými vůněmi muškátu, pomerančů
či růží, ale i pro výrobu francouzských sladkých
vín VDN (Vins Doux Naturels), vyskytujících se
v několika AC oblastech na jihu Francie (Lunel,
Frontignan aj.). Z Muškátu bílého se produkují
i vína dezertní, dolihovaná (Samos, Patras). Ale
Muškát bílý můžeme potkat i ve zcela odlišném
typu vín. Jsou to lehká, aromatická, šumivá vína
v italské oblasti Asti, vyráběná přímým kvašením
z moštů v tlakových tancích.
MUŠKÁT OTTONEL
Je francouzského původu a vypěstoval ho Robert Moreau v Angers ze semene, které asi pocházelo ze samovolného křížení mezi Chrupkou bílou a Muškátem bílým. Je to
odrůda slabšího až středního růstu, vyžaduje živné půdy s nízkým obsahem vápna.
Na suchých půdách roste slabě. Mrazuodolnost je dobrá,
trpí sprcháváním květenství
při nepříznivém počasí v době kvetení nebo vlivem používání měďnatých prostředků na ochranu proti plísni
révové.
Hrozen je atraktivní a bobule nesmírně jemné muškátové chuti přímo přitahují
milovníky aromatických stolních hroznů.
Nesnadné pěstování a nejisté výnosy zatlačily tuto
odrůdu do pozadí, přestože
může dát velmi jemné muškátové víno. Pro vysokou jakost vína je podmínkou dostatečně reduktivní
školení vína, harmonický obsah kyselin a taková
zábrana oxidace, aby nedocházelo k hořknutí vína, k němuž jsou muškátová vína náchylná.
Lehký typ muškátového vína, podávaného při
nižší teplotě (8°C), je vhodným aperitivem v horkých letních měsících. Případně se hodí i k velmi lehkým předkrmům z ryb. Plnější muškátová
vína, případně se zbytkovým cukrem, jsou vhodná k dezertům.
MUŠKÁT MORAVSKÝ
Vzhledem k tomu, že náš sortiment odrůd révy vinné neměl pěstitelsky vhodnou muškátovou
odrůdu, pokusil se Ing. Václav Křivánek ze Šlech-
titelské stanice vinařské z Polešovic, zaplnit tuto
mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel x Prachttraube. Současně mělo toto křížení splňovat i perspektivu vzniku stolní odrůdy pro přímý konzum
hroznů s muškátovou vůní bobulí neboť odrůda
Prachttraube je odrůdou stolní z práce alsaského
šlechtitele Oberlina a vznikla z křížení Boskokwi
x Madlenka královská. Muškát moravský se brzy
stal nejrozšířenějším novošlechtěním v našich vinicích. Dnes zabírá 2 % plochy moravských vinic
a na Uherskohradišťsku, kam se nejlépe hodí, je
touto odrůdou osázeno dokonce 10% plochy tamních vinic.
Odrůda je bujného růstu, má středně velký list
a její hrozen je střední až velký. Bobule je středně velká, kulatá, zelenožlutá, s výrazným muškátovým aroma. Zrání bobulí je
rané, mrazuodolnost je dobrá,
odolnost proti houbovým chorobám je dobrá, proti plísni
šedé slabší. Odrůda je vhodná
do hlinitějších půd, kde dává
plnější vína.
V teplých oblastech jižní
Moravy je nutné řídit sklizeň
nejen podle cukernatosti hroznů, ale i podle obsahu kyselin, kterých při zrání hroznů
rychle ubývá. Aby muškátové víno mělo příjemnou harmonii a netrpělo nedostatkem kyselin, využívá se povoleného množství přídavku
kyseliny vinné přímo do moštu a tím se zabraňuje nadměrnému poklesu kyselin ve víně
a předchází se fádnímu projevu v chuti vína. Školení vína
musí být velmi reduktivní a dostatečně rychlé a je
náročné na umění sklepmistra. Při nevhodných
manipulacích jsou vína tenká, plochá a s nepříjemnými tóny mléčné kyseliny.
Podobně jako u ostatních muškátových vín je
i víno Muškátu moravského jednak vhodné ke
scelování při výrobě aromatických známkových
vín nebo jako odrůdové víno ke zvláštním účelům
před stolováním nebo po něm.
IRSAY OLIVER
V období, kdy se hledala do našich vinic vhodná muškátová odrůda, rozšířila se k nám ze Slovenska maďarská raná stolní odrůda s výrazně
muškátovou vůní bobulí, vyšlechtěná v Kecske-
métu význačným maďarským šlechtitelem Kocsis
Pálem. Vznikla z křížení odrůd Bratislavské bílé
x Čabaňská perla.
Letorosty zaujímají rozkleskou polohu a jsou
řídce olistěné menšími listy. Hrozny jsou střední až velké, rozvětvené. Bobule jsou jantarově
žluté, atraktivní, s pevnou slupkou a příjemnou
muškátovou vůní a chutí. Obsah kyselin je nízký. Mrazuodolnost réví je nízká, odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Bobule často
poškozují vosy a ptáci a na narušených bobulích se rozvíjí octové bakterie. Narušené hrozny je nutné zpracovat zvlášť a vytvořit předpoklad k utlumení rozvoje kyseliny octové. Podobně jako bobule, má i víno muškátově kořenitou
chuť. Obsah kyselin bývá nízký, víno je méně
plné, krátké a někdy i s hořčinou. Velmi často
se víno využívá do směsí s víny kyselejšími. Nejvhodnější je směs s Ryzlinkem vlašským. Vzhledem k velmi ranému zrání hroznů jsou hrozny
vhodné pro zpracování na burčák. Odrůdové víno stárne poměrně rychle a není vhodné k delšímu uložení.
Po vyšlechtění odrůdy Muškát moravský se
přestala odrůda Irsay Oliver vysazovat a původní
vinice postupně dožívají.
LENA
Další šlechtitelský záměr, který měl odstranit
nevhodné vlastnosti odrůdy Irsay Oliver a přispět k rozšíření sortimentu muškátových odrůd
u nás realizovali šlechtitelé Ing. František Zatloukal a Ing. Ludvík Michlovský na Šlechtitelské stanici v Perné u Mikulova křížením odrůdy Lipovina s odrůdou Irsay Oliver. Jako mateřská odrůda
byla vybrána tokajská odrůda Lipovina, která se
vyznačuje vysokou plodností, velmi dlouhým, řidším hroznem a sklonem k vytváření hrozinek při
přezrávání. Irsay Oliver měl zajistit ranost a muškátové aroma. Záměr se splnil. Lena je odrůdou
bujného růstu, má velké, dlouhé hrozny se středně velkými, kulatými bobulemi s harmonickou
chutí a intenzivním muškátovým aroma. Sklizňová zralost se dostavuje v polovině září. Mrazuodolnost je dobrá, náchylnost na choroby střední. Lena dává lehčí, aromatická a chuťově velmi
příjemná bílá vína s harmonickým poměrem kyselin, která předčí vína odrůdy Irsay Oliver. Lena byla zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 2001. Odrůdu čeká nyní praktické ověřování
v různých podmínkách našich vinařských oblastí a při různém způsobu pěstování i zpracovávání hroznů.
B A L E N Í P O T R AV I N – kovové obaly
DOC. ING. JIŘÍ ŠTENCL, DrSc., MZLU V BRNĚ
Kov je významným
obalovým materiálem.
V současné době nachází uplatnění jak
u obalů přepravních,
tak i u spotřebitelských balení. Nejčastěji se můžeme setkávat s kovovými fóliemi
a tubami, konzervovými plechovkami, konvemi, sudy a kontejnery. Mezi využívanými
kovovými materiály má dnes dominantní postavení ocel a hliník. Cín, zinek a chrom se používají především pro povrchovou úpravu konzervových plechovek vyrobených z konstrukčních ocelí
obvyklých jakostí (černé oceli). Hlavní předností kovových obalových materiálů je jejich pevnost,
možnost tváření, neprodyšnost a někdy může být
považována za výhodu i vysoká tepelná vodivost.
Na druhé straně nevýhodou je nebezpečí vzniku
koroze a to jak vlivem některých náplní, tak i vlivem vnějších atmosférických podmínek. V konzervové plechovce z pocínovaného plechu může
nastat nejen chemická, ale také elektrochemická
koroze. V každém případě lze pohlížet na kovovou
konzervu s náplní jako na elektrochemický článek.
Byl sledován vliv různých složek potravin na korozi. Jako velmi agresivní jsou považovány například
kyselina octová a chlorid sodný, zatímco působení
citrónové a jablečné kyseliny není tak jednoznačné. Účinky ovoce na korozi bývají označovány jako střední a do skupiny méně korozivních náplní
bývá zařazován hrách, kukuřice, maso, ryby, pi-
vo, mléčné výrobky, tuky atd. Cukry mají obecně
v čistém stavu malý korozivní účinek.
Jedním z nejdůležitějších kovových spotřebitelských potravinářských obalů jsou konzervové
plechovky. Vyrábějí se převážně z černého ocelového plechu válcovaného za studena na tloušťku
0,20 až 0,25 mm, který se dále povrchově upravuje. Nejčastěji je to cínováním a to buď z taveniny nebo elektrolyticky. Při elektrolytickém postupu se dosahuje velmi tenkých rovnoměrných vrstev (řádově desetiny mikrometru), jež odpovídají
spotřebě cínu jen asi 10 g.m-2. U tavných technologií je to hodnota několikanásobně větší. Pro
část potravinářských náplní postačuje cínovaný
plech bez další povrchové úpravy, takže se z něj
přímo vyrábějí plechovky. Pro některé náplně, jež
způsobují intenzivní korozi se pocínovaný plech
musí ještě lakovat. Konzervárenské plechovky bývají lakovány obvykle zevnitř, někdy i na vnější
straně, a to nejen z ochranných, ale velmi často
i z dekorativních důvodů. Je-li požadován potisk,
provádí se tato operace zpravidla současně s lakováním plechových tabulí.
Ve snaze po úspoře deficitního cínu se používají i další technologie úpravy ocelových plechů.
Je to především chromování a vakuové nanášení
hliníku. Chromované plechy pro konzervárenské
účely uvedla na světový trh v roce 1963 japonská
ocelářská firma Fuji Iron Steel Ltd. s nižší cenou,
než plechy cínované. Nanesené povlaky jsou velmi tenké (kolem 0,05 µm) a obvykle se opatřují
ještě lakem. Nevýhodou chromovaných plechů je
to, že je nelze pájet a dále, že z hygienického hlediska je poukazováno na toxicitu šestimocného
chrómu; v ochranných povlacích se však vysky-
tuje prakticky jen trojmocný chróm, považovaný
za nezávadný.
Konzervové plechovky jsou konstrukčně řešeny jako trojdílné, složené z pláště, dna a víka nebo jako dvoudílné, sestávající z celku, jenž je tvořen pláštěm s profilovaným dnem a z víka. Pláště
trojdílných plechovek se stáčejí a spojují prostým
přeplátováním a následným letováním (způsob
Bax) nebo se oba konce navzájem přehýbají, zalisují a na vnější straně letují (způsob Bliss). Na
obou stranách hotového pláště se potom vytváří
obruba k naválcování víček. Problém spájení pláště odpadá u dvoudílných plechovek, u nichž jsou
dno a plášť taženy z jednoho kusu, viz. výše. Tato
technologie se využívá především u hliníkových
plechovek nebo u nízkých kovových obalů vyrobených z ocelového plechu určených například
pro rybí výrobky. U kovových obalů, kde spoje
nelze letovat, se v současné době používá metoda
lepení. Vytvořené spoje musejí odolávat vnitřnímu přetlaku 0,3 MPa při skladování a až 0,6 MPa
při pasteraci. K největšímu namáhání plechovek
vnitřním přetlakem dochází u kovových obalů určených pro pivo a především pak pro nealkoholické nápoje sycené oxidem uhličitým.
Současný trend ve výrobě kovových konzerv
směřuje ke zvyšování produkce dvoudílných plechovek, neboť jsou konstrukčně jednodušší a jejich výroba je ekonomicky příznivější. Pro nápojové plechovky tohoto typu je v mnoha zemích
vytvořen motivační systém recyklace. Odpadají u nich dva spoje, nalisování dna a především
spájení pláště, což je výhodné z hlediska namáhání vnitřním přetlakem, neboť vznikající napětí u válcových tlakových nádob je v podélném
směru dvojnásobné oproti příčnému. U hlubokotažných plechovek je možné dobře provádět
i profilování dna, které je žádoucí zvláště při
větších tlacích v obalu. Výroba dvoudílných
plechovek představuje vždy také úsporu materiálu. Technologicky to však znamená využívání kvalitních hlubokotažných plechů. Z hlediska optimalizace výrobních nákladů je nejlepší
takový tvar plechovky, který odpovídá minimálnímu povrchu při zadaném objemu. Běžná „kilovka“ s průměrem 99 mm a výškou 118 mm má
objem 0,908 l.
Otevírání konzervových plechovek může být
dosti náročnou operací před vlastním spotřebováním obsahu. Již dlouhodobým trendem je snaha po zavádění snadno otevíratelných vík. Na
našem trhu stále dominují konzervy, u kterých
se při otevírání ocelový plech stříhá nebo řeže.
Tento úkon, někdy i dosti nebezpečný, usnadňují především dokonalejší typy otvíračů, někdy
i s elektrickým pohonem. Určité zvýšení komfortu představuje úprava, kdy se naříznutý plech na
víčku při otevírání trhá. Může se tak dít s použitím navinovacího klíče (hlavně u některých typů
rybích konzerv) nebo bez použití nástroje prostým tahem za kroužek, který je nalisován na
okraji otevírané plochy („easy open cans“). Pro
nápoje se volí odtrhávaný otvor poměrně malý,
pro tuhé náplně lze oddělit víčko v celé svojí ploše. Z hlediska vzniku odpadů je vhodnější takové řešení, kdy se víčko po otevření neodděluje
od vlastní plechovky. V současné době se na trhu stále více uplatňují odtrhávací uzávěry typu
„Scotch Tab“ vyrobené z plastové fólie pokovované hliníkem.
zpravodajství / 39
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
Aktuální dotazy a odpovědi na problémy
spojené s národní a evropskou legislativou potravin
• Jak je třeba chápat přechodné ustanovení ve vyhlášce č. 264/2003 Sb.?
Uvedená vyhláška č. 264 mění a doplňuje vyhlášku
č. 326/2001 Sb., pro maso a masné výrobky, ryby,
ostatní vodní živočichy, vejce a výrobky z nich.
Účinnost nabývá podle čl. III, odst. 1 dnem 1. 9.
2003 s výjimkou bodů 51, 53 a 58 upravujících příslušná ustanovení pro vejce, jejichž účinnost je posunuta ke dni vstupu ČR do EU. Podle odst. 2 téhož
článku se ke dni vstupu ruší platnost tabulek č. 2 a 3
přílohy č. 1 a obě tabulky přílohy č. 2, upravující dělení a třídění drůbeže.
Pro jednoznačné chápání tohoto ustanovení je třeba upozornit, že druhy výrobků uvedené v novelizovaných oddílech I a II vyhlášky (maso a masné výrobky) lze vyrábět a uvádět do oběhu od 1. 9. 2003
jen podle podmínek a požadavků stanovených novou vyhláškou č. 264/2003 Sb. a že uvedené přílohy
a tabulky se ruší v obou vyhláškách – 326 a 264. Důvodem tohoto zrušení příloh je skutečnost, že po dni
vstupu ČR do EU se musí v plném rozsahu postupovat podle příslušných nařízení ES.
Přechodné ustanovení v čl. II, odst. 1 stanoví, že
druhy výrobků v oddílech 1 a 2 vyhlášky (maso a masné výrobky) vyrobené, označené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti vyhlášky
č. 264/2003 Sb., se kontrolují a posuzují podle požadavků vyhlášky č. 326/2001 Sb.
Pro jednoznačnost chápání tohoto ustanovení je třeba připomenout, že se vztahuje na případy, ve kterých se uvedené druhy výrobků skladují (ať již u výrobce, distributora nebo prodejce), nabízejí k prodeji a prodávají v obchodní síti v době po nabytí
účinnosti této vyhlášky, a to až do data jejich použitelnosti, případně data minimální trvanlivosti.
Ustanovení odst. 2, čl. II umožňuje, aby označování uvedených druhů výrobků (maso a masné
výrobky) mohlo být prováděno podle stávající vyhlášky č. 326/2001 Sb. (samozřejmě v souladu se
zákonem o potravinách a vyhláškou č. 324/1997
Sb.) ještě po 1. 9. 2003, avšak nejpozději do 30. 4.
2004.
Zásadním účelem tohoto ustanovení je poskytnout
výrobcům nezbytný časový prostor ke spotřebování zásob obalů označených podle vyhlášky č. 326/
2001 Sb., a tak zabránit v řadě případů ekonomickým ztrátám při likvidaci těchto zásob obalů.
Prakticky to znamená:
– V případě, že se jedná o výrobek s názvem, který se novou vyhláškou nezměnil, avšak ustanovení § 12 (u masných výrobků) bylo novelou č.
264/2003 Sb. rozšířeno o další povinné údaje dle nových odstavců 1 c), 5, 6 a 7, lze použít obalů se starým označením podle vyhlášky
č. 326/2001 Sb. § 12, tj. bez nových údajů. Samozřejmě tyto výrobky však musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 264/2003 Sb.
– V případě, že výrobek označený podle vyhlášky č. 326/2001 Sb. nebyl převzat do vyhlášky
č. 264/2003 Sb., např. konzumní šunka, nelze tuto šunku vyrobit podle vyhlášky č. 264/2003 Sb.
(takováto šunka zde neexistuje), a proto tento výrobek nelze ani uvádět do oběhu pod označením
šunka.
– V případech, kdy se masný výrobek nachází
v technologickém obalu, který není považován
za obal určený pro spotřebitele, avšak je potištěn údaji, které nejsou v souladu s vyhláškou
č. 264/2003 Sb., lze je uvádět do oběhu jen do vypotřebování jejich zásob a pouze tam, kde je výrobek krájen v rámci služby spotřebiteli v obchodní
síti. Podle § 8 zákona č. 110/1997 Sb. musí být tyto
výrobky při nabízení k prodeji označeny stanovenými údaji písemně (na vývěsce apod.) a na viditelném místě v prodejně.
– V případech, kdy je název výrobku podle stávající
vyhlášky č. 326/2001 Sb. odvozen zdrobnělinou
názvu uvedeného ve vyhlášce č. 264/2003 Sb., lze
toto označení použít jen do vyčerpání takto označených obalů. Kvalita však musí odpovídat rovněž požadavkům vyhlášky č. 264/2003 Sb.
– Pokud je označení názvu výrobku doplněno
přívlastkem (např. „Brněnská vysočina“) platí stávající pravidlo, že výrobek musí odpovídat všem ukazatelům, stanoveným ve vyhlášce č.
264/2003 Sb., uvedeným pro výrobek s názvem
bez přívlastku (např. „Vysočina“).
Na závěr je třeba připomenout, že u nebalených výrobků, kterých se problematika starých zásob obalů nedotýká, musí veškeré povinné údaje podle nové
vyhlášky č. 264/2003 Sb. sdělit výrobce odběrateli
v souladu s § 8 zákona č. 110/1997 Sb.
• Budou realizovány kontroly výrobců v ČR inspektory EU?
Působnost a struktura uspořádání dozoru a dozorových orgánů nad dodržováním právních předpisů
je ponechána pouze na národní úrovni. Nelze tedy
očekávat kontrolu v tomto smyslu se strany EU. Dohled nad harmonizací národních předpisů s předpisy ES je však nutný a prováděný různým způsobem,
např. povinnou notifikací připravovaného národního předpisu v EU, včetně připomínkového řízení ostatními členskými zeměmi. To platí samozřejmě oboustranně. Tím se zajišťuje jednotnost pravidel posuzování a hodnocení potravin a prakticky
umožňuje volný pohyb zboží v rámci EU.
Samozřejmě není vyloučeno, že budou vysláni komisaři EU, aby ověřili u našich výrobců, jak jsou dodržována opatření z předchozích misí na úseku zejména hygienických požadavků při výrobě potravin
živočišného původu.
• Platí povinnost zavádět systém HACCP v zemích
EU?
Tato povinnost zavádět systém kritických bodů ve
výrobě i v uvádění do oběhu je stanovena směrnicí č. 93/43 EHS, závaznou pro všechny členy EU.
Naproti tomu též směrnice doporučuje a žádá, aby
členské státy podporovaly dobrovolné vypracování
a uplatňování pravidel správné hygienické praxe.
Nařízení ES č. 178/2002 pak stanoví, aby systém
kritických bodů byl uplatňován ve všech fázích výroby, zpracování, distribuce a prodeje spotřebiteli.
• Musí velkoobchody s ovocem a zeleninou vydávat
prohlášení o shodě?
Vyhláška č. 220/1998 Sb., o prohlášení o shodě potravin, byla zrušena vyhláškou č. 339/2001 Sb. a současně ztratila závaznost zákonem č. 306/2000 Sb. zrušením této povinnosti. Přesto však ji dosud některé obchodní řetězce vyžadují. Jde o vzájemné obchodní
vztahy, řešené smlouvou či ústně. Nemají však oporu v právním předpisu.
• Stále nám není zcela jasné, jakým způsobem je nutno označovat výrobky živočišného původu podle vyhlášky č. 202/2003 Sb., přílohy č. 7, článku V., odst. 4,
písmeno d), podle které se musí na obale uvést technická norma nebo právní předpis podle
kterého byl vyroben.
Ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, se „technickou normou“ rozumí předpis stanovující konkrétní požadavky na jakost či technologické parametry výrobku. Může jím
být např. „Česká státní norma“ (ČSN), prováděcí
vyhláška na danou komoditu apod. V případě masných výrobků je to vyhláška č. 264/2003 Sb. Pro jednoznačný sjednocující výklad uvedené povinnosti
bylo s dozorovými orgány (SVS, SZPI) dohodnuto,
že na obalu masných výrobků se bude uvádět číslo
této vyhlášky a to pouze v případech výrobků, uvedených v příloze č. 4, tabulkách 3–13.
• Je třeba udělat HACCP na meziprodukt, který vyrábíme a vyvážíme ho do zahraničí?
Povinnost zavést systém kritických bodů v technologii výroby podle vyhlášky č. 147/1998 Sb. spadá na
výrobce potravin ve smyslu § 3, odst. 1, písmeno g) zákona č. 110/1997 Sb.
V případě, že je Vaše výrobní organizace považována za výrobce ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb., který má mj. též povinnost podle § 3, odst. 4 tohoto zákona ohlásit svou výrobu dozorovému orgánu, máte
povinnost zavést systém HACCP.
• Jde mi o zařazení mraženého krému dle vyhlášky
č. 77/2003 Sb., jedná se o šerbet. V současné době
platné vyhlášky č. 77 nevím, kam jej zařadit. Mražený krém s rostlinným tukem musí mít minimálně 5 % tuku, není stanoven maximální podíl ovocné
složky, pokud tam ovocnou složku dám, mohu používat označení např. jahodový, pokud ochutím pouze aromatem, musím použít s příchutí např. jahodovou? Dávku ovocné složky mi vyhláška neurčuje.
Pokud bych použila označení „Mražený krém ovocný“ (druh a skupina), pak mi vyhláška sice neukládá procento tuku, ale nutí mě do 15 % ovocné složky minim., popř. 5 % s skoř. plodů, jinou možnost
v uvedené tabulce nevidím. Ještě mi ukládá sušinu
min. 12%. Tento požadavek (příloha č. 5 k vyhlášce
č. 77/2003 Sb.) mi připadá jednoznačný, nedovoluje mi jiný výklad. Nemohu jen aromatizovat, nesplnila bych fyzikální a chemické požadavky na jakost.
Ráda bych znala správný výklad, který by obstál
v případném sporu. Bylo by možné navrhnout označení našeho výrobku tohoto složení? Je možné ho vyrábět za stávající legislativy? Ve složení je rostlinný
tuk – 2 %, ovocná složka – 5 %, sušina nad 30 %.
Tazatelka chápe vyhlášku č. 77/2003 Sb. celkem
správně. Je třeba k tomu dodat, že podle § 6 vyhlášky č. 24/2001 Sb. – složení je třeba ve složení u složky obsažené v názvu uvést procentický podíl, např.,
„Mražený krém s rostlinným tukem jahodový“. Ve
složení je třeba uvést procento jahodové složky.
U mraženého krému s rostlinným tukem, pokud
má být takto označen, musí být min. 5 % rostlinného tuku, ovocná složka (jmenovitě dle druhu ovoce)
není limitována, ale skutečný použitý procentuální
podíl (jahod) je nutné označit ve složení.
• Prosím o vyjádření, zda nástavec na vodovod u umyvadla na omývání rukou, který je našroubován na
baterii, je tlakový a pouze malou páčkou se vychýlí, až voda začne téci, je možno považovat za bezdotykový?
Pokud se musí dotknout této páčky rukou, nelze ji
považovat za bezdotykovou.
Problém vodovodních baterií je však jinde:
– v případě, že váš provoz vyrábí potraviny živočišného původu, požadavky na hygienické vybavení – baterie – řeší veterinární předpisy. Zda musí
být vybaven bezdotykovými nebo pákovými vodovodními bateriemi, je nutno konzultovat s veterinářem, který zde vykonává dozor;
– v případě ostatních potravin řeší provozní hygienu a požadavky na vybavení vyhláška č. 211/2004
Sb., která je plně harmonizována se směrnicí ES
č. 93/43. Podle nové vyhlášky není přímo uloženo, jaké vodovodní baterie musí být instalovány.
Pouze obecně stanoví, že nesmí způsobovat kontaminaci apod. Zda-li je příslušná baterie vyhovující pro konkrétní podmínky v konkrétní provozovně, je třeba konzultovat s inspektorem SZPI.
Bez konkrétních znalostí daného provozu nelze
stanovit, co je, či není vyhovující.
Účinnost vyhlášky - nové je ode dne vstupu ČR do
EU.
• Kde a jakým způsobem budou zveřejňovány závazné předpisy EU?
Bezprostředně závazné předpisy EU, tj. nařízení
a rozhodnutí, které platí přímo, bez transformace
do národních předpisů členských zemí, a to pod
sankcí za nedodržení, jsou zveřejňovány ve „Věstníku EU“ – „Official Journal“, a to ihned po schválení, ve všech jazycích členských zemí. Tento Věstník (podle rozsahu 1 – 2měsíční vydání) je dostupný
na Internetu. Pro snadnou a rychlou orientaci a vyhledávání je v této příručce připojen přehled webových stránek.
Pro širší a rychlou dostupnost byl zpracován široký seznam všech předpisů z oblasti potravin (nařízení, rozhodnutí, směrnic, doporučení) - s uvedením čísla předpisu a názvu v angličtině a češtině,
publikovaný na webových stránkách Ministerstva
zemědělství ČR.
• Jsem pěstitelem máku a lnu olejnatého a chtěl bych
v r. 2004 zpracovat tuto produkci do finálního výrobku (balíčkování a distribuce do obchodního řetězce) jak v ČR, tak do zahraničí. Prosil bych proto
o informaci, kde mohu získat podklady k této činnosti, tj. prostory pro balíčkování (jaká je norma)
a zda musím vlastnit na tuto činnost nějaké povolení (hygiena apod.).
Předpokládám, že dotazem máte na mysli zpracování uvedených plodin na příslušnou potravinu, např.
semeno máku, určenou pro prodej spotřebiteli v obchodní síti.
K této činnosti je nutno podrobně se seznámit se
zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových
výrobcích, ve znění pozdějších změn a doplňků. Zejména se jedná o § 2 – definice pojmů (co se považuje za výrobu potravin), dále § 3 povinnosti výrobců, § 6 označování obalů, § 10 a 11 uvádění potravin do oběhu.
Konkrétní požadavky na olejnatá semena (potravinářský mák) jsou uvedeny ve vyhlášce č. 329/
1997 Sb. Požadavky na zdravotní nezávadnost
jsou uvedeny ve vyhlášce č. 53/2002 Sb., obecné požadavky na označování obalů ve vyhlášce
č. 324/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb.
Ostatní požadavky, tj. registrace vaší činnosti v obchodním rejstříku, živnostenské oprávnění, apod.
vycházejí z obchodního zákoníku a živnostenského zákona.
• Naše firma se zabývá dovozem a distribucí tabákových výrobků. Konkrétně se nám jedná o ust. § 6,
odst. 1, písmeno a). Označování potravin zákona
č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění. Dle tohoto ustanovení má být
výrobek balený ve výrobě označen názvem výrobce
a jeho sídlem. Nicméně vzhledem k tomu, že výrobek balený výrobcem nemusí být vždy vyroben a balen na adrese totožné s jeho sídlem a místo, kde
k výrobě a balení došlo, nemusí být provozovnou,
která je ve stejném místě či dokonce ve stejné zemi,
jde nám o to, jak tento výrobek označit.
Platný zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v § 6, odst. 1, písmenu a) stanoví, že na obalu musí být uvedeno obchodní jméno a sídlo výrobce, nebo dovozce, nebo prodejce.
V návaznosti na toto ustanovení musí být podle
§ 1, odst. 7 platné vyhlášky č. 324/1997 Sb., o označování potravin a tabákových výrobků, patrné z obchodního jména, zda se jedná o výrobce, dovozce či
prodejce. Z uvedeného vyplývá, že lze volit z uvedených obchodních jmen nejvhodnější variantu.
Uvedení příslušného (vybraného) obchodního jména musí být v souladu s obchodním zákoníkem, tj.
musí mít shodnou adresu, musí mít právní subjektivitu a být zaregistrováno v obchodním rejstříku. Pokud bude uvedeno obchodní jméno výrobce (s právní subjektivitou), může být (ale nemusí) dále doplněn název provozovny (bez právní subjektivity), kde
byl výrobek skutečně vyroben. V případě, který popisujete v dotazu a ve kterém přesně nevíte, zda výrobek byl nebo bude vyroben v Německu či pobočce ve Švýcarsku, by bylo možné uvést jméno a sídlo
vaší firmy jako dovozce s omezením do dne vstupu
ČR do EU, po vstupu do EU by byla vaše firma (současný dovozce) označena jako prodejce a tímto způsobem by nemuselo být označeno obchodní jméno
výrobce.
• Žádám vás o stanovisko k oprávnění používat název „Baltické sardinky“ pro výrobky obsahující
šproty nebo sledě i po vstupu ČR do Evropské unie.
V žádném členském státě EU jsme se dosud nesetkali s prodejem rybích konzerv pod výše uvedeným
názvem a s ohledem na legislativu EU nepovažujeme za pravděpodobné, že by v rámci EU bylo možné
prodávat výrobky obsahující šproty a sledě současně pod jejich skutečnými názvy a současně i pod tzv.
obchodním názvem „Baltické sardinky“. Tento náš
dotaz nabývá na aktuálnosti právě s blížícím se termínem vstupu ČR do EU, neboť sardinky dovážené
do států EU z nečlenských zemí EU podléhají clu ve
výši 25 %, naproti tomu na šproty či sledě, dovážené
z členských zemí EU, ať již pod vlastním názvem, či
pod názvem „Baltické sardinky“, je clo nulové.
Podle sdělení Mise České republiky při Evropských
společenstvích v Bruselu tuto problematiku nově
upravuje nařízení Komise (ES) č. 1181/2003 s účinností od 1. 7. 2003, které novelizuje předchozí nařízení Rady (EHS) č. 2136/89. Do uvedeného nařízení byla prakticky převzata příslušná pasáž z Codexového standardu 94 - 1981 zahrnující do rybího druhu
typu sardinek jmenované další druhy včetně šprotů
a sleďů. Podmínkou pro použití názvu „Baltické sardinky“ je použití v konzervě jednoho z vyjmenovaných druhů a dále uvedení skutečně použitého druhu ryby na obalu - ve složení.
• Naše firma se zabývá dovozem koncentrované ovocné šťávy, sirupu s vysokým obsahem ovocné šťávy,
koncentrátu vyluhovaného čaje a přírodní citrónové šťávy.
1. Zajímalo by nás, jestli se podle naší legislativy může výrobek u nás jmenovat stejně jako v Itálii, nebo
spadá pod jiné označení.
2. Dále by nás zajímalo, jaké se chystají změny, které
se týkají našeho dovozu po vstupu do EU.
ad 1) Označování nealkoholických nápojů řeší vyhláška č. 335/1997 Sb., ve znění pozdějších novel.
Podle § 3 této vyhlášky se označí názvem skupiny
nebo podskupiny.
Skupinou dle přílohy č. 2 je ve vašem případě „ovocný koncentrát“ nebo „nápojový koncentrát“. Je třeba posoudit, k jakému názvu má váš výrobek blíže
(definice obou názvů viz § 1 této vyhlášky). V případě, že půjde spíše o nápojový koncentrát, lze nazvat též „sirup“.
V případě, že jde o jednodruhové ovoce, z něhož
byl nápoj vyroben, lze nazvat místo „ovocný“ přímo názvem příslušného ovoce, např. „pomerančový
koncentrát“, případně „pomerančový sirup“ apod.
ad 2) Členění na druhy, skupiny či podskupiny podle vyhlášky č. 335 není zcela přesně podle předpisů ES (které takto neřeší členění jednotlivých komodit), a proto bude platit závazně jen pro výrobce v ČR včetně názvů odvozených z tohoto členění.
Pro výrobky obdobné v zemi EU platí tamní národní předpisy nebo dlouhodobé zvyklosti. Při vzájemném obchodování v zemích EU budou platit vždy
národní předpisy (samozřejmě nesmí být v rozporu
s obecnými předpisy ES) a odlišné označení názvu
u téhož výrobku nemůže být důvodem pozastavení
oběhu v jiné členské zemi, a to oboustranně.
ad 3) Pokud jde o „dovoz“ potravin ze zemí EU po
vstupu ČR do EU, odpadnou dosavadní ochranné
bariéry, např. clo, schvalování, proclívání aj. Nové
povinnosti však vyplynou z novely zákona č. 110/
1997 Sb. a řady přímo závazných nařízení ES.
Při dovozu ze třetích zemí bude stávající praxe zpřísněna u vyjmenovaných druhů potravin v rozhodnutí ES, dále u potravin ozářených a u všech potravin
v době radiační havárie. Uvedené změny jsou obsaženyv návrhu novely zákona č. 110/1997 Sb.
Ing. Bedřich Škopek, CSc.
40 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 7 / 2004
OTA KOMÁREK s.r.o.
výrobce a dodavatel
zlepšujících přípravků,
směsí a náplní
pro pekárny a cukrárny
český výrobce – prodejce směsí a náplní pro pekaře, cukráře,
maloobchod a oblast cateringu
Co můžeme nabídnout?
získal značku kvality KLASA
 kompletní surovinový servis pro malé i velké pekárny








přípravky pro běžné a jemné pečivo
směsi na výrobu celozrnného pečiva
přípravky pro výrobu chleba
směsi na výrobu jemného pečiva
ovocné náplně termostabilní, povidla
suché náplně
posypové směsi
ostatní široký doplňkový sortiment: tuky, olej, cukr, sůl, suché plody, krémy, polevy, přísady, aroma, kompoty, droždí
 technologický a poradenský servis
 zhotovíme přípravek přímo na míru
 odvoz až k Vám do 48 hodin
Z aktuálních novinek:
 nový výrobní program směsí pro jemné pečivo
 koblihy: K-Koblížek, K-Koblížek extra
koncentrát s dávkováním 20 %

jednoduché zpracování

 směsi na třené a piškotové výrobky
Certifikáty byly předány ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem
v prostorách Planetária v Praze dne 31. 5. 2004 a vztahují se na tyto výrobky:
Puding Opaváček
vanilkový
čokoládový
kakaový
jahodový
malinový
citronový
marcipánový
nugátový
oříškový
karamelový
Společnost SEMIX je od r. 2003 také držitelem normy jakosti ISO 9001:2000 a certifikátu
HACCP, kde jsou garantovány podmínky výrobního procesu na produkci zdravotně nezávadných výrobků.
SEMIX PLUSO, spol. s r. o.
SEMIX FOOD, spol. s r.o.
Rybníčky 338, Otice 747 81
Tel./fax: 553 615 030
www.semix.cz, e-mail: [email protected]
tel.: 244 470 455, 261 711 176, 281 933 503, tel./fax 267 063 666
email: [email protected]
Podnikatelská 566, 190 11 Praha 9-Běchovice
Mader a synové, s.r.o.
Pekárna Racek Přerov
Štefánikova 38
750 02 Přerov
www.pekarnaracek.cz
e-mail: [email protected]
telefon: 581 297 200
fax: 581 297 210
Potravinářský
zpravodaj
L I S T
P O T R A V I N Á Ř S K É
K O M O R Y
Č E S K É
R E P U B L I K Y
V obsahu listu najdete aktuální informace:
•
•
•
potravinářských veletrzích
•ao výstavách
u nás i ve světě,
potravinářském školství, vědě
•ao výzkumu,
životním prostředí,
ze života odborně sdružených
•společenstev
a svazů vyrábějících
•
•
•
•
významných osobnostech
•vo potravinářském
průmyslu
z oblasti ekonomiky a obchodních
podmínek výroby a prodeje potravin,
o legislativních podmínkách výroby,
obchodu a oběhu potravin,
z oblasti zásahů státní správy
v odvětvích zemědělství
a potravinářský průmysl,
o nových technologiích a technice
využívané při výrobě potravin,
o trendech směřujících k bezpečnosti potravin a jejich jakosti,
z potravinářské politiky tuzemské
a Evropské unie, ale i světa,
o činnosti Potravinářské komory ČR,
potraviny,
a obchodu,
odborné články a statistické
•potravinářské
informace,
společenská rubrika,
•inzerce
a PR články.
•
Vše bližší najdete na www.agral.cz
Revue
POTRAVINÁŘSKÁ
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 280,- Kč
Potravinářský
zpravodaj
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 360,- Kč
LIST
ČESKÉHO SVAZU
ZPRACOVATELŮ MASA
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 276,- Kč
OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO
Chléb konzumní kmínový 1200 g, který se stal nositelem titulu „Chléb roku 2004“ je svým složením chlebem pšenično-žitným. Chléb je vyráběn tradičním způsobem na kontinuální lince. Tuto linku obsluhují nejzkušenější pracovníci
naší firmy. Získání titulu „Chléb roku 2004“, lze chápat jako ocenění jejich kvalitní práce a zúročení jejich dlouholetých zkušeností. Tento úspěch považujeme také jako výzvu
do budoucnosti a je pro nás motivací pro další kvalitní práci.
Jméno (název podniku): ..............................................................................................................................
Adresa: .........................................................................................................................................................
Město: ........................................................................... PSČ: .....................................................................
IČO: ............................................................................... DIČ: ......................................................................
Číslo účtu/kód banky: .................................................................................................................................
Počet výtisků: ..............................................................................................................................................
Datum objednávky: .....................................................................................................................................
Jméno objednávajícího: ..............................................................................................................................
Telefon: .........................................................................................................................................................
Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat.
Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době.
Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.
Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o.,
Chlumova 17, 130 00 Praha 3
Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává: Agral s. r. o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.:
222 135 481, 222 135 201, fax: 222 135 202, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 222 135 739, 222 135 481, fax 222 135 202. Řídí: redakční rada.
Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.