květen 2010

Transkript

květen 2010

0
INFORMAČNÍ SERVIS
prevence kriminality
květen 2010
Z Ministerstva vnitra a Policie ČR
PRIORITA MINISTRA VNITRA MARTINA PECINY – BOJ PROTI EXTREMISMU
BOJ PROTI EXTREMISMU – VÝSLEDKY, ÚSPĚCHY A DALŠÍ POSTUP
ŠKOLENÍ KOORDINAČNÍ SKUPINY SPECIALISTŮ SKPV
NA PROBLEMATIKU MRAVNOSTI A MLÁDEŽE
PÁTRÁNÍ PO POHŘEŠOVANÝCH DĚTECH
TISKOVÁ ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ REPUBLIKOVÉHO VÝBORU PRO PREVENCI KRIMINALITY
PROJEKT SEZNAMTE SE – ODBOR STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ
ROZHOVOR S ŘEDITELEM ODBORU STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ ING. JANEM HAVRÁNKEM, MBA
TISKOVÁ ZPRÁVA POLICEJNÍHO PREZIDIA ČR
MEZINÁRODNÍ WORSHOP K ČINNOSTI ANTIKONFLIKTNÍCH TÝMŮ
VNITRO, HASIČI A POLICIE PRO DĚTI NA BAMBIRIÁDĚ
OBSAH ČASOPISU POLICISTA – KVĚTEN 2010
1
3
5
9
10
12
13
15
17
18
Aktuální téma – domácí násilí
KOLIK STOJÍ DOMÁCÍ NÁSILÍ ANEB EKONOMICKÉ DOPADY DOMÁCÍHO NÁSILÍ
19
Informace z krajů a měst
ZÁPADOČESKÁ DIAKONIE ČCE PŘEDSTAVUJE PROJEKT SOS RODINA
POŘÁDKOVÉ JEDNOTKY CVIČILY V JAROMĚŘI-JOSEFOVĚ
21
22
Vybrali jsme pro vás – z domova
TISKOVÁ ZPRÁVA 24 HODIN DENNĚ SE SPOJUJEME S ČESKÝMI DĚTMI
MEZINÁRODNÍ DEN DĚTSKÝCH LINEK DŮVĚRY
ČESKÝ HELSINKSKÝ VÝBOR: V ČESKU NARŮSTÁ XENOFOBIE A ETREMISMUS
VLÁDÁ SE SEZNÁMILA S PROTIDROGOVOU STRATEGIÍ, USPOŘÁDÁ SEMINÁŘ
SENÁT SCHVÁLIL NOVELU LOTERIJNÍHO ZÁKONA. OBCE BUDOU MOCI REGULOVAT HAZARD
STÁRNUTÍ, VĚK A DISKRIMINACE – NOVÉ SOUVISLOSTI
PINKERTON BUDE HONIT FINANČNÍ PODVODNÍKY
KONFERENCE BRNOSAFETY – TRADIČNÍ MÍSTO SETKÁNÍ ODBORNÍKŮ
23
25
27
28
30
35
Z OBLASTI BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU
SNÍMEK SPOLUJEZDCE ZNAMENÁ ZÁSAH DO SOUKROMÍ. STRÁŽNÍCI JE MUSÍ MAZAT
36
37
Vybrali jsme pro vás – ze zahraničí
AMNESTY: NEDAŘÍ SE ZVRÁTIT TREND. ROMSKÉ DĚTI JSOU V ČESKU STÁLE SEGREGOVANÉ
PRŮZKUM EUROBAROMETRU EVROPSKÉ KOMISE K ALKOHOLU ZA VOLANTEM
VAŠE DOKLADY, PROSÍM! POLICISTÉ V USA MAJÍ NOVOU ZBRAŇ PROTI ILEGÁLNÍM
38
39
PŘISTĚHOVALCŮM
41
MINISTERSTVO VNITRA – odbor prevence kriminality, ředitelka Mgr. Jitka GJURIČOVÁ
kontakt: Nad Štolou 3, Praha 7, 170 34
Mgr. Květa Dočkalová – 974 832 803
e-mail: [email protected], http://www.mvcr.cz
1
Z Ministerstva vnitra a Policie ČR:
Priorita ministra vnitra Martina Peciny – boj proti extremismu
Vláda 3. května 2010 schválila materiál „Strategie boje proti extremismu“,
který předložil ministr vnitra Martin Pecina. Materiál je předkládán v návaznosti na
předchozí výroční zprávy o problematice extremismu na území ČR předkládané
vládě a Poslanecké sněmovně pravidelně od roku 1998 a podává celkový pohled na
problematiku extremismu na území ČR v roce 2009. Strategie boje proti extremismu,
kterou vypracovalo Ministerstvo vnitra, reaguje na rizikové trendy na neonacistické
scéně.
„V loňském roce byli v České republice nejviditelnější extremisté s pravicovou
orientací. Aktivity levicové extremistické scény byly loni pouze marginální. Chtěl bych
připomenout úspěchy, kterých se vládě pod vedením premiéra Jana Fischera
podařilo dosáhnout. Nejdůležitější bylo prokázání propojení Dělnické strany
s neonacistickou scénou a rozpuštění této strany Nejvyšším správním soudem. Za
neméně důležitý úspěch pokládám velmi striktní postup policie, který vedl k výrazné
paralyzaci pořádání koncertů s neonacistickou tematikou a v neposlední řadě
odhalování trestných činů s rasistickým podtextem, “ sdělil na dnešním jednání vlády
Martin Pecina.
K naplňování Koncepce výrazným způsobem přispělo zřízení Task Force
pod vedením prvního náměstka ministra vnitra plk. Jiřího Komorouse. Task
force tvoří tři pracovní podskupiny:
•A
(bezpečnostní)
•B
(právní)
•C
(platforma pro spolupráci Policie ČR, Ministerstva vnitra a partnerských
resortů a nevládního sektoru)
Tyto podskupiny tvoří významnou platformu pro vydefinování problematických
oblastí v boji s extremismem a formulování koncepčních řešení.
Řada úkolů obsažených v Koncepci byla splněna. Přijata byla jak
preventivní, tak i represivní opatření. Značná pozornost byla dále věnována např.
vzdělávacím aktivitám určeným policistům a pracovníkům justice, zefektivnění práce
policie v oblasti extremismu, byly vydány metodické příručky, byl nastaven nový
systém v personální politice výrazně snižující možnosti infiltrace extremistů do
policejních složek, byl navržen a zahájen projekt celospolečenského výzkumu
vnímání pravicového extremismu veřejností. Stranou nezůstávala ani problematika
zneužívání internetu k šíření extremistických ideologií a řada dalších oblastí, do nichž
je nezbytné zaměřit pozornost.
Z celkového objemu zaregistrované kriminality v České republice
v r. 2009 činila trestná činnost s extremistickým podtextem 0,07 %. Oproti roku
2008 se v roce 2009 zvýšil o cca 22 % počet zaevidovaných trestných činů
s extremistickým podtextem a o cca 50,3 % vzrostl počet stíhaných osob.
2
Trestná činnost s extremistickým podtextem
2008
2009
217 trestných činů
265 trestných činů
195 stíhaných osob
293 stíhaných osob
Jana Malíková
ředitelka odboru tisku a PR a tisková mluvčí MV
Zdroj: www.mvcr.cz
3
Boj proti extremismu - výsledky, úspěchy a další postup
Dne 6. května 2010 se v budově Ministerstva vnitra na Letné konala tisková
konference, na které první náměstek ministra vnitra plk. Jiří Komorous představil
dosavadní úspěchy v rámci boje proti extremismu.
„Vyhodnocení plnění úkolů a celé extremistické scény ukazuje na narůstající
čísla kriminality s příslušným podtextem, ale to neodráží skutečnost, že by
extremismus v ČR nějakým zásadním způsobem stoupal. Je to především odraz
ofenzivnosti a zvyšující se aktivity policejních orgánů a orgánů činných v trestním
řízení, “ uvedl Jiří Komorous.
V rámci naplňování Strategie boje proti extremismu:
byly
zřízeny skupiny Task Force, které dohlíží na její plnění;
byl
dokončen Manuál ke shromažďování a další dokumenty nápomocné
obcím při zajišťování veřejného pořádku v rámci práva shromažďovacího
a extremistické akce;
Ministerstvo
vnitra financuje výzkum vnímání pravicového extremismu, jehož
výsledky budou zveřejněny do konce roku 2010;
byl nastaven nový systém v personální politice výrazně snižující možnost
infiltrace extremistů do bezpečnostních složek.
Dalším úspěchem je projekt Úsvit, který významně ovlivnil bezpečnostní
situaci ve městě Karviná, která se v loňském roce aktivně zapojila. Na rok 2010 je
k realizaci připraveno 7 měst: Most, Litvínov, Děčín, Karviná, Orlová, Havířov,
Ostrava. V dubnu 2010 bylo rozhodnuto o rozšíření projektu do dalších měst.
Ministerstvo vnitra bude v boji proti extremismu intenzivně pokračovat
i v následujících letech:
bude
pokračovat činnost nízkoprahového zařízení Chanov či projekt Bezpečný
dům;
významným projektem, jehož plná realizace bude zahájena od roku 2011, je
Systém včasné intervence. Cílem projektu je nastavení systému spolupráce
mezi Policií ČR, Městskou policií, soudy, státními zástupci a Probační
a mediační službou;
významným krokem vpřed je projekt pro lepší komunikaci mezi P ČR
a veřejností při hlášení nelegálního a nežádoucího obsahu na internetu
– tzv. policejní internetová Helpline;
aktualizovaná Strategie boje proti extremismu na rok 2010 se zaměří více na
preventivní opatření a vzdělávání. Strategie byla koncipována na základě
zkušeností ze zahraničí.
Podrobnější informace naleznete v prezentaci na www. mvcr.cz.
4
Nedávejme extremistům témata do rukou
„Na závěr bych si dovolil prezentovat jednu svoji velkou prosbu. Souvisí se
současným děním. Dovolil bych si poprosit všechny politiky ze všech stran
o umírněnost a rozvahu ve slovech i skutcích. Věřte mi, že vím, o čem mluvím. Blíží
se volby. Situace je elektrizující a byl bych nerad, kdyby se nám vymkla z rukou.
Prosím všechny občany a účastníky meetingů a shromáždění o dodržování zákonů
a právních a lidských norem. To je celá podstata mé prosby. Nedávejme extremistům
témata do rukou. Ručím za apolitičnost Policie ČR. Policie chrání všechny občany
tohoto státu. Může chybovat, ale není to nikdy projev příslušnosti k jakékoliv straně.
Je velmi nešťastné brát si policii jako politické téma nebo ji zatahovat do předvolební
rétoriky,“ sdělil na závěr 1. náměstek ministra vnitra plk. Jiří Komorous.
Zdroj: www.mvcr.cz
5
Školení Koordinační skupiny specialistů SKPV
na problematiku mravnosti a mládeže
Ve dnech 3.–6. května 2010 proběhlo v zařízení Ministerstva vnitra na Spiritce
školení pro členy Koordinační skupiny specialistů SKPV zařazených na problematice
mravnosti a mládeže, které pořádal odbor prevence kriminality (OPK). Hlavním cílem
školení bylo stanovit postup, rozsah a obsah dalšího vzdělávání v rámci jednotlivých
krajských ředitelství. Dále bylo úkolem Koordinační skupiny vybrat tři krajská
ředitelství, ve kterých proběhnou pilotní školení pro policisty z úseku mravnosti
a mládeže. Tato školení budou organizovat sami členové Koordinační skupiny
z daného krajského ředitelství a budou hrazena z rozpočtu OPK. Celkem se setkání
zúčastnilo 23 policistů.
Tématem prvního dne byla problematika sexuálního násilí.
Prof. PhDr. Weiss, Ph.D. hovořil o dotazníkovém šetření mezi pachateli
a oběťmi (1000 mužů a 1000 žen) znásilnění a sexuálního zneužívání, jehož
výsledky byly porovnávány v rámci let 1993–2003. V tomto šetření přiznalo nátlak
k pohlavnímu styku – v r. 1993 5 % mužů, v r. 2003 8 % mužů. V r. 2003 byl blíže
zkoumán vztah těchto „pachatelů“ k obětem – v 35 % se jednalo o manžele, v 56 %
o známého muže a v 9 % o neznámého muže. Oznámení na policii učinilo pouze
3–4 % procenta napadených žen, především z důvodu vztahu k pachateli.
V případech sexuálního zneužívání vzrostly počty zneužívaných žen
– v r. 1993 5 %, v r. 2003 11 % (muži v r. 1993 5 %, v r. 2003 3 %). Pachatelé se
rekrutují zejména z řad otců (vlastních i nevlastních) – 42 % a známých (trenérů,
učitelů, vedoucích apod.) 36 % a cizí osoby tvoří 30 %. Incest je podle Prof. Weisse
především projevem osobnostní a rodinné patologie, incestní rodiny jsou velmi těžce
narušené. V mnoha případech, podle belgického výzkumu, byly matky samy v dětství
zneužívány.
Prof. Weiss také upozornil na to, že ve světě jsou léčeni pouze sexuální
delikventi bez ohledu na to, zda jsou sexuálně deviantní či nikoliv. V České republice
se naopak léčí pouze sexuální deviace, a to i v případech, kdy tato osoba není
delikventní. Pouze část pachatelů sexuální agrese (delikventů) je totiž nějakým
způsobem deviantních (přibližně 1/10), pravděpodobně většina sexuálně deviantních
osob nebude nikdy delikventní, ale toto nelze vzhledem k neexistenci údajů o počtu
deviantních osob v populaci prokázat. Podle prof. Weisse je sexuální deviace
vrozená a celoživotní – deviantní osoby lze léčebně pouze naučit, aby své chování
a způsoby sexuálního uspokojení adaptovali do té míry, aby nebyli nebezpeční okolí.
Prof. Weiss také zmínil tři případy, při kterých dochází k falešnému obvinění ze
sexuálního zneužívání:
1. při hromadném zneužívání, např. v rámci kroužků, na táborech, „neoběti“ se vžijí
do situace obětí, navíc znají hlavní linii případu, a vypovídají jako oběti;
2. využití obvinění při sporech o dítě (rozvodové spory), hlavně u dětí 5–10 let;
3. msta, hlavně u dospívajících dětí.
PhDr. Procházková hovořila o dětských obětech trestné činnosti z pohledu
vývojové psychologie a vlastní praxe, při které zpracovává odborné posudky
následků činu na oběť, věrohodnost a rodinné/sociální zázemí těchto obětí.
6
V rámci programu druhého dne navštívili účastníci Diagnostický ústav
Dobřichovice (dále jen DÚ), Dětský domov Lety a detašované pracoviště DÚ –
Oddělení s výchovně léčebným režimem pro mládež ohroženou drogovou závislostí
Řevnice a plánováno bylo i Středisko výchovné péče Slaný.
Mgr. Stárka, ředitel DÚ Dobřichovice, představil subjekty spadající pod správu
DÚ, včetně detašovaných pracovišť, a systému umisťování dětí do těchto zařízení.
V péči DÚ se ocitnou děti na základě nařízené ústavní nebo ochranné výchovy,
předběžného opatření nebo na žádost zákonných zástupců (v DÚ Dobřichovice
žádost vždy podepisuje samo umisťované dítě). V DÚ se mohou ocitnout děti ve
věkovém rozmezí 3 roky až do ukončení povinné školní docházky, v rámci dalších
pracovišť mohou být umístěny děti až do dokončení studia, tzn. do 26 let. V případě,
že jsou do zařízení umístěni sourozenci, je možné, v rámci snahy udržet všechny
sourozence pohromadě, umístit i děti mladší 3 let. Prvních 14 dnů dítěte v DÚ je tzv.
adaptačních, poté následuje 1 měsíc komplexní diagnostiky a posledních 14 dní
slouží k ověření závěrů učiněných v rámci diagnostiky, kdy je vybíráno adekvátní
zařízení pro další umístění dítěte.
MUDr. Platz, vedoucí zařízení v Řevnicích, hovořil o struktuře klientů
z hlediska jejich závislostí – v letošním roce zde bylo umístěno 218 dětí, z nichž 190
bylo závislých na pervitinu. Dalšími drogami dříve užívanými řevnickými klienty jsou
marihuana, subutex a heroin. Vyskytly se i případy alkoholiků. Převládají klienti z tzv.
„klinických“ rodin, ve kterých se vyskytuje nějaký problém – nejčastěji se jedná
o závislost některého z rodičů, střídání partnerů v rodině nebo o rodinu, ve které je
jedno z dětí nějak hendikepované.
Návštěva Střediska výchovné péče Slaný bylo nutné z programu vypustit,
neboť se ve všech třech zařízeních natolik rozvinula diskuse, že byla vyčerpána
i časová dotace pro tuto návštěvu.
Další vystoupení Mgr. Duškové, ředitelky Dětského krizového centra (DKC),
seznámilo přítomné s problémy, se kterými se setkává, když doprovází dětské
oběti/svědky k výslechu na policii. Zdůraznila potřebu přípravy dítěte a jeho
rodinných příslušníků na úkony trestního řízení. Také klade důraz na používání
panenek Jája a Pája, na kterých může dítě, které není schopné děj popsat slovně,
názorně ukázat průběh vyšetřovaného děje. Využití panenek často vítají i dospělé
oběti sexuálně motivovaných trestných činů. Mgr. Dušková účastníkům přinesla
panenky používané v DKC, které jsou menší než panenky používané policií (pro
snazší manipulaci), navíc postavička Páji, s ohledem na to, aby při jejím vysvlečení
bylo možné zachytit reakci dítěte, má podobu plně vyvinutého muže.
Třetí den školení se uskutečnila návštěva Psychiatrické léčebny Bohnice.
MUDr. Švarc, Ph.D., primář oddělení ochranné léčby, hovořil o klientech oddělení
a jejich léčbě, včetně problematiky kastrací. Blíže se věnoval poruchám osobnosti,
zejména dissociální a schizoidní poruše, kterými trpí převážná většina pacientů
ochranné léčby. Také krátce hovořil o sexuálních poruchách, převážně poruchách
sexuální preference v objektu a v aktivitě, a poruchám sexuálního chování. Podobně
jako Prof. Weiss hodnotil MUDr. Švarc rozdíl mezi delikvencí a deviací, včetně
českého modelu léčby pouze deviací na základě předchozí delikvence. Stejný názor
mají oba sexuologové i na trestnost držení dětské pornografie, která podle obou není
řešením zcela vhodným (dětská pornografie pomáhá rozvíjet fantazie pedofilních
osob, které následně nejsou tolik pudově „tlačeni“ k realizaci).
7
PhDr. Průšová přiblížila účastníkům postavení Orgánu sociálně-právní
ochrany dětí (OSPOD), který má 3 základní funkce – ochranu práv dítěte, ochranu
zájmů dítěte a obnovu narušených funkcí rodiny. Zásadou OSPOD je udržení dítěte
v rodině, ale zároveň posouzení funkčnosti rodiny. Na každého klienta je veden spis
o dvou částech – veřejné (zákl. informace) a neveřejné (záznamy ze školy, údaje,
které na sebe navzájem uvádí rodiče apod.). Jednoznačným doporučením
Mgr. Průšové je konzultace zástupce policie s příslušnou sociální pracovnicí před
podáním žádosti o výpis ze spisové dokumentace OSPOD.
JUDr. Růžička z Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) měl připravenu
obsáhlou prezentaci o trestné činnosti páchané na mládeži z pohledu státního
zástupce, kde zohlednil i statistická data NSZ a mezinárodní úmluvy o právech dětí.
Věnoval se ale také záznamům výslechů ze speciálních výslechových místností pro
dětské oběti a svědky. Při prezentaci doplňovala některé údaje spolupracovnice
JUDr. Růžičky z Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Zezulová.
Mgr. Vučková ze Zařízení pro děti cizince seznámila účastníky s organizací
a uspořádáním jednotlivých subjektů Zařízení pro děti cizince, které spadá do sítě
ústavní a ochranné výchovy. Podmínkami pro přijetí dítěte jsou: „nalezení“ dítěte
bez doprovodu a s jazykovou bariérou, předběžné opatření soudu a lékařské
osvědčení (o zdravotním stavu a často také určení = zkoušce věku). Podle
Mgr. Vučkové v posledních letech velice ubylo klasických uprchlíků, do Zařízení jsou
umisťovány zejména slovenské děti romského původu. Pobyt v Zařízení trvá
zpravidla 8 týdnů, potom jsou děti většinou přemístěny do dětského domova se
školou a výchovného ústavu Permon, jehož součástí je i základní a praktická škola.
V rámci dětského domova existuje také studentská skupina, do které jsou
zařazovány děti studující střední, popř. vysokou školu.
Poslední den setkání proběhlo zasedání Koordinační skupiny specialistů
SKPV zařazených na problematiku mravnosti a mládeže. Při ustanovení Koordinační
skupiny specialistů SKPV zařazených na problematiku mravnosti a mládeže bylo
rozhodnuto, že úkolem Koordinační skupiny je sestavit obsahovou náplň dalšího
vzdělávání policistů z úseku mravnosti a mládeže v rámci jednotlivých krajských
ředitelství.
Členové Koordinační skupiny se na svém zasedání usnesli na těchto
závěrech:
1. Obsahovou náplň vzdělávání policistů z úseku mravnosti a mládeže bude tvořit:
I) rozbor videozáznamů ze speciálních výslechových místností psychologem;
členové Koordinační skupiny zašlou do konce měsíce května vhodné videozáznamy
na adresu OPK MV. Během měsíce června se na MV na Letné uskuteční setkání
Koordinační skupiny, na kterou bude pozván také psycholog (členové se dohodli, že
požádají katedru psychologie Policejní akademie ČR o účast na setkání) a na tomto
setkání budou z jednotlivých záznamů vybrány určité sekvence, které budou dále
používány v rámci školení policistů;
8
II) přednáška státního zástupce z daného kraje, který se bude věnovat rozboru
trestní věci od chvíle, kdy je poprvé kontaktován ve věci až po jednání u soudu,
včetně kasuistiky;
III) přednáška ředitele Diagnostického ústavu, pro který je spádový daný kraj,
případně exkurze do Diagnostického ústavu; včetně přednášky z oblasti speciální
pedagogiky a etopedie;
IV) přednáška psychiatra-sexuologa, který je v rámci daného kraje zapsán
v seznamu forenzních znalců;
V) přednáška psychologa z Dětského krizového centra, který upozorní na
hlavní nedostatky v přístupu policie, se kterými se v DKC setkávají; včetně
přednášky o vývojové psychologii;
VI) trénink modelových situací, včetně provádění výslechu před kamerou,
a jejich následný rozbor – z hlediska taktiky i psychologie.
2. Rozsah vzdělávání policistů z úseku mravnosti a mládeže v rámci jednotlivých
krajských ředitelství:
3 dny – od oběda do oběda, tzn. 2 dny plného času
3. Určení 3 krajských ředitelství, kde budou probíhat pilotní školení:
I) Krajské ředitelství (KŘ) policie Moravskoslezského kraje
II) KŘ policie Karlovarského kraje spolu s KŘ policie Plzeňského kraje
III) KŘ policie hl. města Prahy spolu s KŘ policie Středočeského kraje
S průběhem, náplní i závěry právě uskutečněného školení byli účastníci velmi
spokojeni. Obdobné výsledky jsou očekávány i od dalších tří plánovaných školení
v rámci jednotlivých krajských ředitelství.
Odbor prevence kriminality MV
Mgr. Klára Svobodová
9
Pátrání po pohřešovaných dětech
Dne 11. května 2010 proběhla tisková konference u příležitosti podepsání
Memoranda o spolupráci se zástupci médií, která se zapojila do projektu Národního
koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech.
Ministr vnitra Martin Pecina představil projekt a jednotlivé pilíře, na nichž je
postaven: „Mezinárodní ochrana dětí byla jednou z priorit českého předsednictví
v Radě EU. Rád bych zdůraznil, že je důležité zvýšit citlivost veřejnosti
k problematice pohřešovaných dětí a skutečně snížit počet ohrožených osob.
První pilíř projektu představuje policejní pátrání. Druhý, který zahajujeme
dnes, spočívá v podepsání memorand s médii. Třetím pilířem je spolupráce
s veřejností prostřednictvím médií a čtvrtým pilířem je psychologická podpora
rodinám pohřešovaných dětí, která bude zahájena 1. 6. 2010.“
Náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování
plk. Viktor Čech informoval o dosavadních výsledcích pátrání po pohřešovaných
dětech: „V pátrání po pohřešovaných dětech se nám daří – důkazem je 95%
úspěšnost. Nicméně, potřebujeme včasné informace o tom, že je osoba
pohřešovaná. V roce 2009 bylo vyhlášeno 8,5 tisíce pátrání po osobách, z toho
16 případů se týkalo ohrožených dětí. V letošním roce jsme zatím zaznamenali
11 takových případů.“
Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality, seznámila účastníky
tiskové konference s detaily projektu: „Impulsem pro vznik projektu byly případy
pohřešovaných dětí v letech 2007 a 2008, které skončily tragicky. Kdyby v České
republice již existoval tento systém a byla zapojena veřejnost, nemuselo ke smutným
událostem dojít.“
Jedná se o systém včasného varování v případech, kdy je v ohrožení život
nebo zdraví pohřešovaného dítěte. Systém je založen na rychlém přenosu informací
o pohřešovaném dítěti od policie k veřejnosti, zejména prostřednictvím médií
Rodinám pohřešovaných dětí je ze strany policejních psychologů poskytována
profesionální psychologická pomoc, obrátit se mohou rovněž na linky důvěry
a neziskové organizace poskytující pomoc v obtížných životních situacích.
Do několika minut po zadání informace o pohřešovaném dítěti v ohrožení
života do policejního systému je záznam zveřejněn na webových stránkách
www.policie.cz a informace o tomto záznamu odchází informačními kanály (RSS,
e-mail) do médií. Memorandem se média zavazují zveřejnit informace
o pohřešovaném dítěti v ohrožení života s výzvou ke spolupráci veřejnosti v nejbližší
možné době po zveřejnění na www.policie.cz.
K podpisu memoranda se dostavili Ing. Jiří Hrabák, generální ředitel Rádia
Impuls; JUDr. Jiří Majstr, náměstek generálního ředitele pro zpravodajství České
tiskové kanceláře; Janis Sidovský, ředitel marketingu, a PR a místopředseda
představenstva TV Barrandov a Mgr. Peter Duhan, prozatímní ředitel Českého
rozhlasu. Do projektu se kromě médií, jejichž zástupci dnes svým podpisem stvrdili
Memorandum
o
spolupráci,
zapojí
i
Česká
televize,
TV
Prima,
Frekvence 1 a Aktuálně.cz.
Jana Malíková, ředitelka odboru tisku a PR a tisková mluvčí MV
10
Tisková zpráva
ze zasedání Republikového výboru pro prevenci kriminality
Zasedání Republikového výboru pro prevenci kriminality (dále jen RVPPK) se
konalo ve čtvrtek 27. května 2010 v budově Ministerstva vnitra na Letné. Jednání
řídila Mgr. Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra
(dále jen OPK).
Z programu jednání:
1. Výroční zpráva o činnosti Rady vlády pro koordinaci protidrogové
politiky za rok 2009
2. Proces transformace zařízení ústavní a ochranné výchovy
3. Harmonizace certifikací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se
systémem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
4. Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech
5. Závěry 19. zasedání Komise OSN pro prevenci kriminality a trestní justici
S obsahem Výroční zprávy o činnosti RVKPP za rok 2009 stručně
seznámila přítomné ing. Lucia Kiššová z Rady vlády pro koordinaci protidrogové
politiky (RVKPP), celé znění tohoto dokumentu lze nalézt na www. drogy-info.cz.
Zástupkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Mgr. Martina Budínská referovala o následujících dvou bodech programu.
(MŠMT)
•
Proces transformace zařízení ústavní a ochranné výchovy je velmi složitý;
problematika se dotýká deinstitucionalizace systému péče o ohrožené děti,
stanovení standardů a tvorby metodik, legislativního posílení sociálně právní
ochrany dětí, síťování služeb a v neposlední řadě i citlivé oblasti ochrany
osobních údajů. Z bohaté diskuse vyplynula především nutnost vést další jednání
zainteresovaných subjektů v zájmu vzájemné informovanosti o aktivitách v této
oblasti (především zavádění Systému včasné intervence, jehož garantem je OPK
MV), provázanosti těchto aktivit (např. činnost Týmů pro mládež), vzdělávání
příslušných pracovníků a jejich aktivního a fundovaného přístupu k tomuto
procesu.
•
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jednalo v uplynulém období
s Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky RVKPP o harmonizaci
systému certifikací. Spočívá v převedení certifikací primární protidrogové
prevence (včetně finančních prostředků) z působnosti MŠMT pod gesci RVKPP,
která certifikuje služby v rámci protidrogové prevence sekundární a terciární.
Zatím nebylo dosaženo stanoveného cíle, MŠMT však předpokládá, že po
překonání jistých administrativních potíží bude tento proces zdárně dokončen.
Ředitelka OPK Mgr. Jitka Gjuričová informovala o spuštění další fáze projektu
Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech.
Projekt se opírá o čtyři základní pilíře. První pilíř představuje policejní pátrání, druhý
spočívá v zapojení médií, třetím pilířem je spolupráce s veřejností prostřednictvím
medií a čtvrtým je poskytování psychologické podpory rodinám pohřešovaných dětí.
Začátkem května 2010 proběhla na MV tisková konference u příležitosti podepsání
Memoranda o spolupráci se zástupci médií, která se dosud do projektu zapojila.
11
Očekává se zájem dalších médií, OPK dále jedná o možné spolupráci na projektu
s mobilními operátory, s Ministerstvem dopravy (možnost využití dálničních
informačních tabulí) i s vybranými nevládními organizacemi, které by měly
poskytovat následnou péči postiženým rodinám.
Zprávu o průběhu 19. zasedání Komise OSN pro prevenci kriminality
a trestní justici (dále jen Komise), které se konalo v květnu 2010 v sídle OSN ve
Vídni, podala Mgr. Barbora Holušová z OPK. Jednalo se především o vývojových
trendech kriminality a o koordinaci úsilí Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC)
a členských států v oblasti prevence kriminality a trestní justice zvláště při ratifikaci
a implementaci Úmluv OSN, mezinárodních instrumentů pro předcházení a potírání
terorismu a o aplikaci standardů a norem OSN v prevenci kriminality a trestní
spravedlnosti. Česká republika dosud neratifikovala Úmluvu OSN proti
nadnárodnímu organizovanému zločinu a Úmluvu OSN proti korupci. Brání tomu
skutečnost, že v českém právním řádu není dosud zakotvena odpovědnost
právnických osob. Česká republika je tak na mezinárodní scéně znevýhodněna
a mohla by být oslabena její kandidatura na členství v Komisi v létech 2012
až 2014. RVPPK opětovně doporučuje co nejdříve obě úmluvy ratifikovat.
Příští zasedání RVPPK se uskuteční 27. května 2010.
Mgr. Květa Dočkalová
12
Projekt Seznamte se – odbor strukturálních fondů
Projekt Ministerstva vnitra s názvem „Seznamte se“, jehož cílem je seznámit
jak veřejnost, tak ostatní části Ministerstva s prací jednotlivých odborů
prostřednictvím prezentace na webových stránkách www.mvcr.cz, po další odmlce
opět pokračuje. Nyní se představuje odbor strukturálních fondů. Vždy po určitou
dobu je profil příslušného odboru dostupný na home page webu MV a poté se
přesune na adresu http://www.mvcr.cz/projekt-seznamte-se-.aspx.
Projekt je součástí snahy Ministerstva o vytvoření průhledného a moderního
úřadu a o zlepšení vnitřní i vnější komunikace.
Webový portál strukturálních fondů
V polovině února 2010 spustil na adrese www.osf-mvcr.cz odbor strukturálních
fondů Ministerstva vnitra nový portál, který plní úlohu hlavního komunikačního
nástroje Ministerstva ve vztahu ke strukturálním fondům. Portál nabízí veškeré
informace pro žadatele a příjemce finančních prostředků ze strukturálních fondů
v působnosti MV.
Uživatelům jsou zde k dispozici všechny potřebné dokumenty ke zpracování
žádosti včetně metodik, příruček, vzorů, pravidel a příloh pro žadatele a příjemce,
v nichž jsou důkladně popsány všechny fáze projektu. Dále zde uživatelé najdou
odpovědi na často kladené dotazy, on-line poradnu, v níž je možno si nechat
ohodnotit projektový záměr, kontakty na pracovníky odboru, on-line přihlašování na
semináře nebo možnost odběru aktualit a newsletteru. Návštěvníci mohou své
dotazy položit i v diskusním fóru. V plánu jsou i další nástroje, například e-learning
nebo kalendář akcí.
Webové stránky již zaznamenaly více jak 45 tisíc návštěv, při nichž bylo
zobrazeno přes 164 tisíc stránek.
Víte, že...
•
Ministerstvo vnitra již vyhlásilo 21 výzev
•
Do těchto výzev
17 miliard Kč
•
Dosud bylo schváleno 5658 projektů za 12,8 miliardy Kč
•
5 528 projektů již obdrželo rozhodnutí o poskytnutí dotace
•
Ministerstvo vnitra tedy podpořilo projekty za téměř 7,1 miliardy Kč
•
Tyto projekty konkrétními kroky přispějí k modernizaci veřejné správy v ČR
bylo
podáno
6241
projektů
v hodnotě
necelých
13
Rozhovor s ředitelem odboru strukturálních fondů
Ing. Janem Havránkem, MBA
Čím jste chtěl být jako dítě?
Jako dítě jsem chtěl být architektem, chtěl jsem stavět domy. Ale když jsem
v sedmé třídě zjistil, že pokud dům špatně nakreslím, tak spadne, rozhodl jsem se,
že už architektem být nechci.
Kudy vedla cesta na Vaši současnou pozici?
Poměrně dlouhou dobu jsem působil v soukromém sektoru. Následně jsem
pracoval jako poradce ve státní správě, a tak jsem se dostal na Ministerstvo vnitra.
Jaké je Vaše osobní krédo?
V životě se mi opravdu osvědčilo to známé: „Co tě nezabije, to tě posílí!“ To
v mém případě funguje docela dobře.
Co považujete za svůj největší pracovní úspěch?
Já osobně považuju za úspěch fakt, že náš odbor je dnes v naprosto jiné
situaci, než byl před necelým rokem. Tehdy tady spousta věcí nebyla řešena
a pracovní prostředí bylo drobně konfliktní, čemuž odpovídaly i výsledky. Za relativně
krátkou dobu jsme však dokázali prostředí změnit, lidi namotivovat. A to se hned
projevilo na výsledcích. Státní správa je opravdu jiná než soukromý sektor, nicméně
si myslím, že když se s úředníky dobře pracuje, podávají minimálně stejný výkon
jako v soukromé sféře.
Během posledních měsíců se lépe daří čerpat prostředky ze strukturálních
fondů. Jak se Vám podařilo této skutečnosti dosáhnout?
To má spoustu důvodů, jedním z nich je i ona změna prostředí na našem
odboru. Nicméně fyzicky zatím nečerpáme, to začne, až předkladatelé projektů
začnou žádat o platby. Zlom očekáváme někdy v druhé polovině letošního roku.
Nejprve jsme odstranili bariéru při vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace,
kdy jsme v poměrně krátké době museli vydat rozhodnutí až pro 5 tisíc projektů.
Vydání rozhodnutí pro žadatele vlastně znamená, že jim tím poskytujeme závazky,
že peníze na jejich projekty uvolníme. To jsme vyřešili a to v tuto chvíli fungujeme
v této části bez větších problémů. Čím to je? Podle mě je hlavním důvodem, že
o věcech méně mluvíme a více děláme. Řídíme se tady heslem „nejdříve
implementuj, pak zdokonaluj“.
Na jakém konkrétním projektu aktuálně pracujete?
Naše role spočívá primárně v tom, že žadatelům projekty financujeme, nejsme
jejich nositeli, resp. realizátory – to ani nesmíme. Podporujeme celou řadu projektů,
jejichž cílem je zlepšit fungování veřejné správy v našem státě.
Pracujeme například na dvou výzvách, které cílí na konkrétní projekty. Jedna
výzva se týká podpory vzniku Národního digitálního archivu. Výsledkem tohoto
prioritního úkolu vlády s dotací kolem 400 milionů korun by mělo být centrální místo
k archivování digitálních dokumentů. Druhá výzva, kterou připravujeme, je výzva na
14
operační střediska. Hodnota projektu je přibližně 2 miliardy korun. V každém kraji
bude jeden společný kontaktní bod pro všechny složky Integrovaného záchranného
systému. Jedná se tedy o velký systémový projekt, který pomůže zvýšit bezpečnost
obyvatel.
Celkově máme přes 6 tisíc schválených projektů, z nichž naprostá většina je
mnohem menších než ty dva uvedené.
Co byste chtěl sdělit světu, na co se Vás ještě nikdo nezeptal?
Já myslím, že pro lidi zevnitř i zvenku je důležitá jedna věc: snažíme se
s žadateli a příjemci komunikovat. Historicky bylo Ministerstvo vnitra hodně
informačně uzavřené. Žadatelé, ať už to byly útvary MV, jiná ministerstva nebo obce
a kraje, dostávaly zmatečné informace, na stejné otázky jim byly poskytovány různé
odpovědi. Chtěl bych tedy všechny vyzvat, ať se nebojí kdykoliv přijít s dotazem,
protože pokud se problém nebude řešit, zůstane jím.
Zdroj: www.mvcr.cz
15
Tisková zpráva Policejního prezidia ČR
Mezinárodní workshop k činnosti antikonfliktních týmů
„Low profile policing – využívání antikonfliktních týmů“. To je oficiální název
mezinárodního workshopu, který se ve dnech 12. až 14. dubna uskutečnil v Praze
pod záštitou ministra vnitra Martina Peciny.
Cílem setkání, které pořádalo ředitelství služby pořádkové policie Policejního
prezidia ČR ve spolupráci s odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR
a Úřadem služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, byla
výměna informací a zkušeností z praktického využívání modelu „low profile policing“
v podmínkách evropských států.
Kromě policejních odborníků z celé České republiky přijeli problematiku
využívání antikonfliktních týmů řešit také představitelé bezpečnostních sborů sedmi
evropských států (Francie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko
a Španělsko). Setkání se zúčastnil také 1. náměstek ministra vnitra plk. Jiří
Komorous, policejní prezident gen. mjr. Oldřich Martinů a náměstek policejního
prezidenta pro vnější službu plk. Ivan Bílek. Pozvání přijal také veřejný ochránce
práv Otakar Motejl.
Model „low profile policing“ je v evropských podmínkách v různých
modifikacích více či méně využíván řadou bezpečnostních sborů. Využívání
specifického institutu antikonfliktních týmů je však spíše ojedinělé. V České republice
je využívání týmů zaváděno od roku 2006, kdy byly převzaty zkušenosti německých
kolegů, a dnes již tvoří nedílnou součást policejních opatření zaměřených na
zvládání akcí za účasti většího počtu osob. Aplikaci tohoto konceptu do českých
podmínek ocenil ve svém úvodním slovu plk. Jiří Komorous, který řekl: „Ministerstvo
vnitra velmi pozitivně hodnotí kvalitní práci antikonfliktních týmů. Jejich využívání je
mimo jiné velmi účinné v preventivním postupu proti projevům extremismu.“
Za vynikající označil působení antikonfliktních týmů také veřejný ochránce
práv Otakar Motejl, který doplnil, že využívání této praxe významně snižuje riziko
stížností na postup policie ze strany veřejnosti.
Účastníci měli v průběhu workshopu možnost seznámit se s českým, ale
i německým, modelem antikonfliktních týmů a podělit se zároveň o své zkušenosti
s využíváním „low profile policing“ v praxi. Na příkladech konkrétních bezpečnostních
opatření byla názorně prezentována podstata a vývoj situací, kdy se policisté
zařazení v antikonfliktních týmech snaží předcházet protiprávnímu jednání
prostřednictvím komunikace. Popisovány byly ale i situace, za kterých již není možné
metodu vstřícnosti a podané ruky využít. V rámci workshopu měli účastníci možnost
seznámit se s prostředím české fotbalové scény. Navštívili totiž pondělní fotbalové
utkání pražských „S“ a měli možnost v reálném prostředí sledovat chování českých
fanoušků a související bezpečnostní opatření. V českých podmínkách je
problematika sportovních (zejména fotbalových) utkání a souvisejícího diváckého
násilí, vedle pochodů, demonstrací, shromáždění, technoparty a dalších akcí
koncentrujících vyšší počet osob, jednou z oblastí, kam se pozornost antikonfliktních
týmů pravidelně zaměřuje.
16
Setkání jednoznačně naplnilo své cíle. Vzájemná výměna informací
a zkušeností proběhla na velmi vysoké úrovni, kterou zejména zahraniční účastníci
velmi ocenili. Zároveň se podařilo navázat řadu důležitých kontaktů pro další
mezinárodní spolupráci mezi policejními sbory v oblasti aplikace „low profile policing“.
kpt. Veronika Benediktová
tisková mluvčí Policejního prezidia ČR
Zdroj: www.mvcr.cz
17
Vnitro, hasiči a policie pro děti na Bambiriádě
Ve dnech 20. – 23. května 2010 se konal již 12. ročník Bambiriády, celostátní
přehlídky volnočasových aktivit, tentokráte s mottem "Tvůj průvodce volným
časem".
Pořadatelem akce je Česká rada dětí a mládeže, jejímž posláním je
podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dětí a mladých lidí. Své
poslání naplňuje ČRDM tím, že podporuje mimoškolní výchovu a činnost svých
členů, zejména snahu o vytváření právních, hospodářských, společenských
a kulturních podmínek vhodných pro jejich činnost. ČRDM hájí zájmy svých členů
vůči domácím i zahraničním orgánům, organizacím a institucím. Generálním
partnerem letošní Bambiriády byla Pojišťovna České spořitelny, hlavními
mediálními partnery pak Právo, Český rozhlas 2-Praha a dětský server Alík.
Bambiráda se konala na 18 místech České republiky, v Praze bylo možné ji
navštívit Vítězném náměstí v Praze 6. Svůj stánek tu mělo Ministerstvo vnitra,
Hasičský záchranný sbor ČR a Krajské ředitelství policie hlavního města
Prahy. Děti si zde mohly vyplnit poučný test či vymalovat obrázek. Odměnou jim byly
omalovánky, bloky či jiné drobné předměty. Dále si mohly vyzkoušet jaké to je sedět
na policejní motorce nebo mít na hlavě hasičskou helmu.
Na stánku, který pro ně zrealizovali hasiči z HZS hl.m. Prahy, si mohly
prohlédnout zásahový oblek hasičů, dýchací přístroj, individuální ochranné
prostředky, seznámit se se zásadami požární ochrany, s voláním na tísňovou linku,
jak zacházet s otevřeným ohněm. Pro děti, které prokázaly základní znalosti z oblasti
požární ochrany, byly připraveny ceny. Na všechny ve stánku hasičů dohlížel velký
plyšový Dráček Záchranáček, který pomáhá dětem zmírnit jejich nepříjemný prožitek
v případě požáru nebo dopravní nehody.
Další informace naleznete na www.bambiriada.cz.
Z webu mvcr.cz
18
Obsah časopisu Policista - květen 2010
Květnové číslo čtenářům představí dvě zajímavé reportáže. Po stopách
starých zločinů je reportáž, která čtenářům přiblíží tři případy, tři místa tragédií. Ze
severních Čech je případ Smrťákova noc, který připomíná případ známého vraha
Mrázka. Druhá tragédie je ze severní Moravy - v obci Doubrava na Ostravsku došlo
v roce 1952 k dvojnásobné bestiální vraždě, která svým neslýchaným provedením
znechutila lidi v celém okolí. Případ třetí je z jihu naší republiky a postihuje tragické
zmizení a smrt osmnáctileté dívky.
Druhá reportáž v rubrice Malé oddělení ukazuje, jaké problémy řeší policisté
z MO Policie ČR Praha-Zličín. Vedoucí zdejší policejní služebny zavzpomínal na
případy, které tady v minulosti řešili. V paměti policistů, ale i občanů například zůstal
případ z obce Sobín. Tehdy na mrtvolu muže ve zdejším rybníčku upozornil policii
anonym. Zástupci redakce zavítali společně s vedoucím zdejších policistů na jednání
se starostou MČ Praha-Zličín a s vedoucím bezpečnostní služby, která policistům
velice pomáhá při odhalování zlodějů v Metropoli Zličín.
V rubrice Otázky pro… odpovídal ředitel Národní protidrogové centrály
Policie ČR plk. Mgr. Jakub Frydrych. Loňský rok ředitel zhodnotil jako dobrý. A tomu
určitě přispělo i to, že do funkce nastoupil po dobrém bývalém vedení. Jakub
Frydrych se zmínil i o personálním obsazování NPC. Nejvíce se ale věnoval drogové
problematice v rámci celé republiky.
V pravidelné rubrice Z domova čtenáři najdou například informace
o předávání zlatých křížů, nebo jak policisté pomáhají i sportem či o smolařích
z Karvinska.
Portrét popisuje pracovní úspěchy čtyř žen, které většinu svého života
věnovaly cizinecké policii v Plzeňském kraji. Jednou z nich je npor. Ing. Ilona
Vaníčková, která od loňského srpna zastává funkci vedoucí kanceláře ředitele.
Člověk, který se ocitne na tomto postu, musí obsáhnout obrovské spektrum činností,
které je třeba sobě i svým podřízeným časově rozdělit.
V nové rubrice letošního roku Z krajů se čtenáři dočtou o výjimečných
případech i výjimečných policistech. Například článek Odvážní chlapci popisuje
hrdinské jednání šestnáctiletého Michala a Williama. Oba policii pomohli, zloděje
uniformovaní policisté zadrželi a odcizené peníze získal stařík zpět.
V rubrice Případ majora Zahrádky autor popisuje život čtyř kamarádů. Tři se
živili jako pomocní dělníci a čtvrtý byl tesař. Velice rádi chodili do hospůdky a popíjeli.
Jednou ale udělali něco hrozného, napadli muže-kamaráda a nakonec ho brutálně
zavraždili.
Pravidelné Cvičení policistům nabízí další regenerační cviky, které jim
pomohou se lépe uvolnit a protáhnout si krční páteř, tentokráte při práci v kanceláři.
Nechybí ani další pravidelné rubriky, křížovka a soutěže.
Zdroj: redakce Policisty
19
Aktuální téma – domácí násilí
Kolik stojí domácí násilí aneb ekonomické dopady domácího násilí
Dne 20. dubna 2010 se v Senátu Parlamentu ČR konala konference týkající
se zajímavého a dosud neřešeného tématu - ekonomické dopady domácího násilí
na státní rozpočet a jednotlivé domácnosti postižené domácím násilím.
Konferenci s mezinárodní účastí hostů z Německa a Rakouska, pořádala pod
záštitou 1. místopředsedkyně Senátu PaedDr. Aleny Gajdůškové, nevládní
organizace ProFem, o.p.s.
Během konference, které se zúčastnili odborníci ze státního i nevládního
sektoru, vystoupili s příspěvky např. senátor JUDr. Miroslav Antl, zástupkyně
ombudsmana RNDr. Jitka Seidlová nebo Mgr. Kateřina Kuncová, advokátka týmu
AdvoCats for Women. V odpolední panelové diskusi pak hovořily zástupkyně
jednotlivých resortů (např. Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy) a také zástupkyně intervenčního centra Praha
PhDr. Marie Šusterová a nevládní organizace ROSA Marie Vavroňová.
Cílem konference bylo poukázat na finanční stránku problému domácího
násilí, a to i z hlediska zahraničních přístupů. Vyčíslení nákladů, které jsou nyní
v rámci výdajů jednotlivých resortů – zdravotnictví, justice, policie, pracovní a sociální
oblast atd. - by mohlo vést k systematičtějšímu přístupu v prevenci tohoto jevu.
Podle studie z roku 2003 prezentované Petrou Brzank z Univerzity Fulda
v Německu se ročně zdravotní náklady žen postižených domácím násilím pohybují
v rozmezí 1775 až 2790 USD, v roce 2007 tyto náklady klesly na 439 USD ročně.
Malé procento žen vyhledá lékařskou pomoc, ačkoliv je to nutné (14–27 %).
Psychosociální a ekonomické dopady tohoto fenoménu souvisí s negativními dopady
na zdraví obětí, s jejich sociální izolací, složitou situací na trhu práce, ztrátou
zaměstnání (z důvodu stresu, nespavosti, psychických problémů) či ztrátou bydlení
atd. Podle mezinárodních studií činí tyto náklady např. v Anglii 33,1 mld. EUR, tedy
555 Eur na osobu; ve Finsku byly náklady spočítány na 50 mil. Eur ročně.
Rakouská přednášející, Dr. Evelin Dawid z Institutu pro výzkum konfliktů,
uvedla, že na základě studie z roku 2006 vzniká v Rakousku největší podíl nákladů
v souvislosti s domácím násilím ve zdravotnictví – 13 969 600 Eur ročně a v sociální
oblasti – 12 293 800 Eur ročně. Dále byly vyčísleny náklady policie či justice. Celkem
jsou skryté výdaje v Rakousku spočítány na 78 357 200 Eur ročně.
Se zajímavým příspěvkem vystoupila zástupkyně Acorusu Katarína Šinková,
která hovořila o ekonomickém násilí jako jedné z forem domácího násilí. Ženy jsou
často finančně závislé na partnerovi, finance dostávají tzv. za odměnu, nesou za
partnera často následky exekučního řízení a zadlužení rodiny je velkou zátěží.
V důsledku domácího násilí také dochází ke ztrátě zaměstnání, závislosti na
sociálním systému a nedostatku finančních prostředků ohrožené osoby.
Nevládní organizace, které poskytují bezplatné právní poradenství osobám
postiženým domácím násilím, a to nejen formou konzultací, ale také v souvislosti se
soudním řízením, jsou financované státem. Přehled o tom, jak vysoké jsou skutečné
náklady, které domácím násilím vznikají, dosud v České republice neexistuje.
20
Během konference bylo zdůrazněno, že pro systematické plánovaní a zjištění
dopadů domácího násilí na ekonomiku státu, je potřeba vycházet z relevantních
a dostupných údajů. Dle předběžných odhadů by např. výdaje Policie ČR mohly
dosáhnout výše 3 500 000 Kč ročně, a to pouze v souvislosti s institutem vykázání.
V rámci panelové diskuse zazněly různé názory na vyčíslení těchto nákladů.
Opakovaně byla zdůrazněna potřeba preventivních opatření, vzdělávání odborníků
a zejména existence národního akčního plánu prevence domácího násilí, který bude
předložen vládě v nejbližších dnech. Na základě výsledků konference zvažuje
ProFem do budoucna realizaci studie či výzkumu k ekonomickým následkům
domácího násilí.
Mgr. Barbora Holušová
21
Informace z krajů a měst:
Západočeská Diakonie ČCE představuje projekt SOS rodina
SOS Rodina nabízí na území Plzeňska a Rokycanska pomoc rodinám, jež
řeší dílčí a přechodné problémy, ale poskytuje také dlouhodobou podporu
rodinám v závažné krizové životní situaci.
Plzeňská a rokycanská Diakonie ČCE propojily vlastní provozované sociální
služby a vytvořily v regionu pevnou síť pomoci pro rodiny s dětmi. Vznikl tak prostor
potřebný pro návaznost terénní a odborné ambulantní péče.
Dvě úzce spolupracující střediska – Centrum podpory rodiny v Rokycanech
a Centrum SOS Archa v Plzni – vytvořila projekt s příhodným názvem SOS Rodina.
Pro ohrožené rodiny s dětmi jsou zajištěna ambulantní místa v Plzni a Rokycanech
a působí zde terénní pracovníci, dostupní pro široké území Rokycanska a Plzeňska.
„Dle informace Plzeňského kraje žije na zdejším území 230 členů ohrožených
rodin starších 15 let, kteří pomoc nutně potřebují. Z našich statistických údajů
vyplývá, že se v úhrnu jedná minimálně o 110 takových rodin. Ty mají většinou
kumulované problémy a jejich podpora trvá v řádu jednoho a více let. Některé rodiny
dokonce bez naší trvalé pomoci nejsou schopny fungovat ani na té nejzákladnější
úrovni“, sděluje k situaci Bc. Petr Neumann, ředitel střediska DČCE v Rokycanech.
Hlavním cílem projektu je účinnější koordinovaná pomoc, která zahrnuje
mj. také zkrácení čekací lhůty u specialistů z běžně několikaměsíčních termínů na
14 dní a poskytování podpory o 20 % širšímu okruhu klientů než dosud.
Tzv. ohrožené rodiny přicházejí zejména s mnohočetnými problémy, kdy je
vážně narušena funkčnost rodiny vedoucí k zajištění potřeb dítěte a jeho zdravého
vývoje. Rodiče s nedostatkem kompetencí ztrácejí šanci zajistit dítěti bezpečný
domov. Rodina je pak v důsledku ohrožená špatným sociálním, biologickým
a psychickým vývojem.
Více informací o projektu na webu http://rokycany.diakoniecce.cz/sos-rodina.
Charakteristika služeb, která poskytují střediska DČCE po celé ČR.
Diakonie ČCE je druhou největší neziskovou organizací sociální péče v ČR s déle
než dvacetiletou působností. Poskytuje služby na více než 40 místech po celé ČR.
Diakonie ČCE zajišťuje 124 registrovaných sociálních služeb, které denně pomáhají
v přímé péči tisícům klientů ve složitých životních situacích – od rané péče, pomoci
rodinám s dětmi s postižením, přes provoz nízkoprahových klubů pro mládež až po
seniorská zařízení či hospic pro umírající.
Plzeň-Rokycany-Praha, 13. 5. 2010
Kontakt:
středisko v Rokycanech: Bc. Petr Novotný, ředitel – e: [email protected]
PR DČCE: Mgr. Vendula Kodetová, m: 739 244 788, e: [email protected]
22
Pořádkové jednotky cvičily v Jaroměři - Josefově
Dne 24. května 2010 se v Jaroměři – Josefově konalo 4. celorepublikové
cvičení pořádkových jednotek „Městské násilí 2010“. Bylo to poprvé, kdy se taková
akce konala v městské zástavbě za plného provozu města.
Cvičení se zúčastnilo všech 15 pořádkových jednotek Policie ČR, včetně
speciálních pořádkových jednotek z Prahy a Brna. Kromě nich zakročovali proti
„demonstrantům“ i příslušníci vojenské policie a dalších útvarů, které spolupracují na
zajištění veřejného pořádku při jeho hromadném narušení. Koordinaci postupu si
s policisty mohli vyzkoušet i hasiči, záchranáři, strážníci městské policie a další
subjekty, které by v případě skutečného zákroku spolupracovaly s Policií České
republiky. Snahou organizátorů bylo docílení co nejreálnějších podmínek, což se díky
výborné spolupráci všech zúčastněných osob povedlo.
K vidění byli policejní koně, speciální obrněná technika, vodní stříkač nebo
policejní vrtulník monitorující situaci ze vzduchu. Kromě taktických postupů, které
vycházely z praktických zkušeností například z událostí v Janově nebo střetů
s extrémisty při některých nepovolených pochodech, vyzkoušeli policisté i novou
techniku a její využití v reálných situacích.
Podstatnou roli sehrály při cvičení antikonfliktní týmy (AKT), přednostně
určené ke komunikaci s demonstranty a s veřejností. Policisté z AKT procházeli den
před cvičením ulicemi Josefova a znovu informovali občany o tom, co je příští den
čeká a jakým způsobem cvičení zasáhne do jejich každodenního života. I díky nim
proběhla celá akce bez větších problémů a obyvateli Josefova byla vnímána
pozitivně.
Cvičení bylo slavnostně zahájeno v 09,30 a ukončeno v 16,15 hodin. Celkem
se ho zúčastnilo téměř 1400 policistů, z toho 400 z nich na straně demonstrantů.
Kromě drobných šrámů nebyl nikdo vážně zraněn. Hlášena nebyla ani žádná škoda
na majetku, ať už policejním, obecním či na majetku soukromých osob. Dík za to
patří zejména disciplinovanosti cvičících a dobré organizaci ze strany pořadatelů.
kpt. Mgr. Jan Melša
tiskový mluvčí Policejního prezidia ČR
23
Vybrali jsme pro vás – z domova:
Tisková zpráva
24 hodin denně se spojujeme s českými dětmi
Mezinárodní den dětských linek důvěry
Dětské linky důvěry na celém světě oslavují 17. května svůj mezinárodní
den, který vznikl v roce 2007 z iniciativy celosvětové Asociace dětských linek
důvěry (Child Helpline International, CHI) a jenž si také připomíná české
neziskové Sdružení Linka bezpečí, aktivní člen CHI. Letošní hlavní motto je
„Spojovat děti“, protože v mnoha zemích světa nemají děti a dospívající šanci
se obrátit se svými často závažnými problémy na obdobná krizová centra
pomoci.
Základním úkolem asociace je pomoci iniciovat jednání, aby děti na celém
světě měly volání na národní linky důvěry zdarma. Takový problém například řeší
dětské linky důvěry v Rusku, ale také v Dánsku a Lucembursku. Mnoho dětských
linek důvěry v Evropě má omezený provoz, nefungují nepřetržitě. V řadě zemí třetího
světa vznikly na základě mezinárodní spolupráce a podpory CHI dětské linky důvěry,
které se snaží fungovat za mnohdy velmi náročných podmínek a postupně sbírají
zkušenosti od svých zahraničních kolegů, jak linky co nejodborněji provozovat.
České děti a dospívající mládež dle nedávné ankety velmi dobře znají
možnosti, které jim národní dětská linka důvěry pod názvem Linka bezpečí už
16. rokem nabízí. V prvé řadě je to bezplatná pomoc a současně na čísle 116 111
také bezplatné volání z pevných linek i mobilních telefonů. České děti z 83 % vědí,
že mohou volat 24 hodin denně, 365 dní v roce. České děti vědí, že mohou pro
komunikaci využít také e-mail a chat. 85 % dětí a mladistvých velmi dobře vědí, že
se mohou na Linku bezpečí obrátit anonymně s jakýmkoli problémem a trápením.
Základním předpokladem dostupnosti bezplatné služby je již 16 let trvající
generální partnerství Sdružení Linka bezpečí s Nadací O2, jež hradí bezplatné
zelené linky 116 111 (Linka bezpečí) a 800 111 113 (Linka vzkaz domů). Na
dotovanou tzv. bílou Rodičovskou linku 840 111 234 (tarif jako lokální hovor
odkudkoli z ČR) se obracejí členové rodiny i pedagogové s problémy svěřených dětí.
„Za telefonickou a internetovou možnost bezplatné komunikace dětí a mladistvých
s odborníky Linky bezpečí Nadace O2 hradí cca 3 milióny korun ročně,“ ocenila
přínos generálního partnera ředitelka Sdružení Linka bezpečí Lucie Pešková.
Jak připomněla vedoucí Linky bezpečí Hana Petráková: „700 kontaktů
a 300 řešených problémů v průměru denně je již několik let standardním využitím
bezplatné pomoci dětem u nás. Bohužel však roste závažnost a tedy i četnost
některých problémů, jimiž se ve třísměnném provozu zabývá a pomáhá řešit tým
100 konzultantů a 13 intervizorů (vedoucích směn). Patří k nim již tři roky rostoucí
sebevražedné tendence, sexuální zneužívání a šikana,“ zdůraznila H. Petráková.
Jak dodala, „nejvíce dětí volá z Moravskoslezského kraje, pak následuje
Jihomoravský kraj a po něm Ústecký kraj. V problémech, které děti prožívají, se tak
do značné míry mohou odrážet i sociálně-ekonomické problémy daného regionu,“
zdůraznila Hana Petráková.
24
Nemalým problémem českých dětí jsou útěky a vyhození z domova, jež jsou
ve statistice Policie ČR shrnuty pod pojem pohřešované děti a v roce 2009 jich bylo
v České republice přes 8500. Neziskové Sdružení Linka bezpečí proto od 25. 5. do
30. 5. organizovala sbírkovou akci Pomněnkový den, při níž mohli občané v celé
republice zakoupením symbolické modré pomněnky pomoci financovat komunikaci
dětí s Linkou bezpečí.
Praha 17. května 2010
Kontakty SLB:
Bc. Lucie Pešková
ředitelka
tel.: 266 727 972
[email protected]
mobil: 725 807 737
PhDr. Milan Smutný
vedoucí oddělení vnějších vztahů
tel.: 266 727 941
[email protected]
mobil: 602 387 534
25
Český helsinský výbor: V Česku narůstá xenofobie a extremismus
Nemajetní nemají podle expertů snadný přístup ke spravedlnosti. Kvůli
krizi se zhoršilo také postavení cizinců.
Loni v Česku dále narůstal extremismus, porušována nebo výrazně
omezována jsou práva dětí vězněných rodičů, Romů a cizinců. Neuspokojivé je také
postavení lidí se zdravotním postižením a duševně nemocných, vězňů, přetrvává
diskriminace ve školství. Uvádí to zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou
Český helsinský výbor (ČHV) zveřejnil na svých internetových stránkách. ČHV svou
zprávu zveřejňuje každoročně, letos to bylo po sedmnácté.
Respekt státu k mezinárodním závazkům není dostatečný, uvádí zpráva, jež
se tentokrát zaměřila nejen na politická a občanská, ale i sociální práva.
Problematický je přístup ke spravedlnosti pro nemajetné. Chybí zákon o zajištění
právní pomoci. I přes schválení antidiskriminačního zákona spousta lidí rezignuje na
to domáhat se práva, podle předsedkyně ČHV Anny Šabatové to může být asi
čtvrtina. Pachatelům to prochází a své praktiky uplatní na další oběti.
V Česku podle zprávy narůstá xenofobie a netolerance, nepřijatelné výroky
představitelů veřejného života údajně ukazují na institucionální rasismus. V ČR dál
rostl extremismus. Zejména neonacisté se výrazně radikalizovali. Symbolem
extremismu se stal žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově. Staly se však i další
podobné činy, jen neměly tak tragické následky. Posuzovány však byly jen jako
výtržnictví, nikoli jako pokus o vraždu. Nepotrestány zůstávají i incidenty v Janově,
upozorňuje ČHV.
Cizinci jako novodobí otroci
Kvůli hospodářské krizi se zhoršilo postavení cizinců. Zaměstnávání cizinců se
podle ČHV v mnoha případech vymklo českým zákonům i kontrole státu. Pokusy
o větší počet kontrol zaměstnavatelů cizinců ztroskotal a obchodování s levnou
pracovní silou zpráva označuje za vztahy novodobého otrokářství. Loni nebyla
odebrána licence ani jedné agentuře nekale zaměstnávající cizince.
Migranti, kteří nevyužili programu dobrovolných návratů a zůstali v Česku, svá
práva často ani neznají a jsou pro ně obtížně vymahatelná. Jedná se podle ČHV
hlavně o málo kvalifikované pracovníky z Vietnamu a Mongolska. Také systém
zelených karet se ukázal být téměř nefunkční. Snahy o začleňování cizinců do
většinové společnosti jsou pouze formální a neexistuje žádoucí koncepce, uvádí
zpráva.
V ČR jsou porušována práva dětí cizinců, dětí zdravotně postižených
a romských dětí na rovný přístup ke vzdělání. Romské děti jsou systematicky
umisťovány do škol určených pro děti s lehkým mentálním postižením. Zbytečně
mnoho dětí žije v ústavech. Nedostatečné je zajištění pomoci mladým lidem
opouštějícím ústavní výchovu.
Česku rovněž chybí zákon o sociálním bydlení, upozorňuje výbor. Právo na
důstojnost a základní lidské potřeby má každý, i „neužitečný" člověk. ČR má až
stoctřicetiprocentní přeplněnost věznic. Dlouhé věznění je desocializující
a nepřipravuje lidi na život venku. Děti některých vězňů nemají zajištěn styk s rodiči.
26
Zpráva zmiňuje i práva lidí s mentálním postižením, u nichž je nadužíváno zbavování
svéprávnosti.
V Česku se podle výboru také příliš nemluví o útoku z nenávisti kvůli sexuální
orientaci. Je přitěžující okolností, ale pachateli nehrozí přísnější trest jako v případě
rasově motivovaného útoku. Zákon o registrovaném partnerství brání
homosexuálnímu páru v osvojení dítěte, ačkoli jednotlivec nežijící v registrovaném
svazku si dítě osvojit může, splní-li podmínky.
Český helsinský výbor je nevládní neziskovou organizací zabývající se
lidskými právy. Podle Šabatové výbor funguje nadále plně i poté, co před více než
dvěma lety zkrachoval Mezinárodní helsinský výbor. Obě instituce prý nebyly nijak
finančně vázány.
Zdroj: www.ekomail.cz, iHNed.cz, ČTK, jzl, 20. 5. 2010
27
Vláda se seznámila s protidrogovou strategií, uspořádá seminář
Cílem vládního postupu proti drogám pro příštích osm let bude snižování jejich
dostupnosti, snaha omezit experimentování s nimi i míru jejich problémového užívání
a také omezit rizika dopadů na společnost. Plyne to ze zprávy o protidrogové
strategii do roku 2018, s níž se dne 10. května 2010 seznámila vláda, informoval
novináře premiér Jan Fischer.
Kabinet chce uspořádat odborný seminář o dopadech rozhodnutí netrestat
držení konkrétních malých množství drog. Vláda také uložila šéfovi vládní
protidrogové rady do prázdnin předložit akční plán postupu proti drogám na roky
2010 až 2012. Plán bude vycházet ze závěrů naplánovaného semináře, který se
bude zabývat otázkou, co přineslo určení tolerovaných množství drogy, které mohou
mít lidé u sebe.
Zdroj: ČTK, 10. 5. 2010
28
Senát schválil novelu loterijního zákona
Obce budou moci regulovat hazard
Sázkové společnosti vyhrožovaly, že odejdou do ciziny, pokud horní
komora Parlamentu posvětí předlohu ze sněmovny.
V Senátu se ve čtvrtek rozhodlo o jednom z klíčových zákonů pro sázkové
společnosti - novele loterijního zákona. A přestože dosud platily hazardní firmy za
„mocnou lobby" a většinu legislativních bitev se státem vyhrály, nyní odcházejí
poraženy.
Horní komora hlasy 46 senátorů odhlasovala návrh v původním znění tak, jak
jej schválila i Poslanecká sněmovna. Novelu musí ještě podepsat prezident. Obce
tak dostanou pravomoc od července regulovat veškerý hazard na svém území.
Proti byl jediný hlas
Hazardní firmy a jejich zástupci v Senátu trávili lobbováním poslední týdny.
Senátní kulturní výbor ve středu shodu na podpoře novely nenašel a „sázkovkám“
nepomohli ani senátoři ODS, na které spoléhaly. Proti návrhu hlasoval pouze jediný
politik.
Novela obcím dává nejenom pravomoci regulovat kritizované videoterminály,
které dosud na jejich území „posílalo“ ministerstvo financí, ale i ostatní hazard
- například internetové sázky či loterie. „Může to dojít tak daleko, že jedna z šesti
a půl tisíce obcí sázky na síti zakáže a internetové sázení skončí,“ řekl dříve Petr
Knybel, šéf Tipsportu.
Návrh dává obcím například právo rozhodovat pomocí vyhlášek o umístění
loterií a heren na veřejně přístupných místech. Obsahuje i zákaz, aby loterijní firmy
dávaly peníze neziskovým organizacím, které samy zřídily. Pokud obec povolí na
svém území nějakou loterii, bude muset ve stanovené lhůtě informovat
prostřednictvím úřední desky a internetu, na co použila peníze odvedené na veřejně
prospěšný účel.
Výkonný ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman již
dříve novelu označil za „právní paskvil". Novela podle něj například zakazuje
používat peníze z loterií na sportovní akce mimo území ČR, takže de facto zakazuje
financovat reprezentaci českých sportovců na olympiádách nebo mistrovství světa.
Druhým příkladem je to, že pokud Sazka bude chtít vypsat prémii na Sportku
50 milionů Kč, musí požádat ministerstvo financí a bude muset požádat o stanovisko
všech 6500 obcí.
„Nešlo o řešení loterií, ale o předvolební finiš. Státu teď reálně budou hrozit
miliardové arbitráže ze zkrácení licencí. Divadla, muzea, nemocnice a školy přijdou
o peníze,“ upozornil Herman. Předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák
naopak novelu podpořil. Je podle něj prvním krokem vedoucím k reálné regulaci
hazardu na území obcí.
Sázkovým firmám původně stačilo, aby senátoři k novele podali pozměňovací
návrh - ten by už nestihla projednat sněmovna a novela by tak spadla pod stůl. Před
schůzí Senátu proto sáhly po hrozbách arbitrážemi a možným stěhováním do ciziny.
V úterý to potvrdila Sazka, ve středu i Tipsport.
29
Ministerstvo financí považuje hrozbu za absurdní a po přesunu by firmám
okamžitě odebralo licenci. „Bylo by to velmi jednoduché - neodváděly by tu daně, což
je podmínkou licence,“ říká náměstek ministra Tomáš Zídek. Odebráním licence
Sazce přitom už před rokem hrozil tehdejší premiér Mirek Topolánek, kterému vadilo,
že kvůli výstavbě Sazka arény neodvádí na sport, kolik má.
I ministerstvo však připouští, že bez licence firmy mohou nějakou dobu
podnikat na internetu. Podobně jako bwin a další, kteří spoléhají na licence
z domovských zemí. V Česku však neplatí daně ani neodvádějí peníze na
dobročinné účely.
Stěhování do ciziny
Právě stěhování „internetových divizí“ firem je zřejmě nejpravděpodobnější.
„Politici chtějí regulovat tuzemské provozovatele, ale ty zahraniční nelegální neřeší.
Máme v hledáčku tři země, kam bychom mohli jít,“ dodává Knybel.
Firmy tím chtějí upozornit i na to, že z novely vypadla snaha pročistit trh od
firem, které nedodržují zákon. Zahraniční firmy tu bez problémů podnikají už několik
let a Češi u nich podle odhadů prosází čtyři miliardy korun. Pokud by Sazka či
Tipsport ze zahraničí provozovaly i loterie či kurzové sázky v kamenných pobočkách,
podle Zídka by jim je stát po celé zemi okamžitě zavřel.
Miliardy na vodě
Sázkové firmy si navíc vyčíslily škody, které jim způsobí omezení platných
licencí z deseti na tři roky, na 38 miliard. Nikde však není řečeno, že po třech letech
jejich podnikání skutečně skončí a navíc jen za poslední rok pětice největších hráčů
nevydělala dohromady ani čtyři miliardy korun. Firmy do nákladů zahrnují i škody na
vynaložených investicích a další nepřímé škody. „Další rizika vyplývají z případných
nároků na okamžité splácení obligací,“ dodává Zdeněk Zikmund, mluvčí Sazky.
Podle právníků budou však šance malé. „Musely by prokázat, že investice,
které tu provedly, byly úměrné délce udělených licencí,“ říká advokát Radek Pokorný
s tím, že v úspěch této arbitráže příliš nevěří.
Zdroj: www.ekomail.cz, iHNed.cz, autor: Zuzana Luňáková, 20. 5. 2010
30
Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti
V současné době se množí debaty o nevraživosti mezi generacemi, rozdílech
mezi mladými a seniory a stereotypními popisy zájmů, preferencí a motivů jedněch
i druhých. Na jednu stranu je to velice pozitivní stav, protože pouze (efektivní)
komunikace může pomoci věci změnit, přispět ke zlepšení sociálního prostředí
a zvýšit tak kvalitu života všech. Na druhou stranu však tyto debaty často obsahují
řadu ageistických zjednodušení a zkratek, které mohou mít řadu nezamýšlených,
negativních důsledků na vnímání mezi generacemi.
V roce 2003 byla součástí reprezentativního sociologického šetření „Ageismus
2003“ otázka, která testovala základní předpoklad obecného ageismu – rozlišování
na irelevantních základech: „Souhlasíte s výrokem, že mladí a starší lidé jsou velmi
rozdílní ve všech oblastech?“ Tato otázka byla inspirována původní definicí ageismu,
která uvádí, že vnímané rozdíly mezi jednotlivými generacemi jsou takového
rozsahu, že znemožňují mladým lidem identifikovat se se staršími lidmi jako
s příbuznými lidskými bytostmi. Pocit „jinakosti“ a snaha o odlišení se je typická pro
distanci „my“ versus „oni“ popisovanou v teoriích různých forem nesnášenlivosti
(např. xenofobie). Míra souhlasu s tímto výrokem dosáhla vysokých 64 %. Výrazný
vliv na míru souhlasu měl věk respondenta. Zatímco nejmladší skupina do dvaceti let
souhlasila v 84 %, u třicetiletých to bylo 65 % a od věku padesáti let míra souhlasu
klesala pod 60 % až na 51 % u sedmdesátiletých a starších. V roce 2007, kdy byl
výzkum Ageismus opakován, jsme otázku přizpůsobili a ptali jsme se, který ze dvou
nabízených výroků lépe vystihuje respondentův názor: „Staří lidé jsou vlastně stejní
jako mladí lidé, jen mají více let.“ Ten je pravdivější pro necelých 40 % respondentů.
Výrok „Mladí a staří lidé – to jsou dva zcela odlišné světy“ podpořilo zbývajících více
než 60 %.
Uvažují-li příslušníci různých generací o sobě navzájem jako o odlišných
světech, není možné se divit ani tendencím k vzájemnému odcizení, oddělování se
a vyhranění, určité tendenci k segregaci. V následující tabulce jsou shrnuty odpovědi
na sadu otázek, které měly vystihnout míru takového odcizení v interakcích v české
společnosti.
Tabulka 1. Míra souhlasu s věkově segregačními výroky (v %)
pohlaví
věk
(rozhodně)
souhlasí
muži
ženy
18–29
30–59
60–80
Pokud si můžu vybrat, nechci
trávit moc času se starými lidmi.
33
34
31
50
32
24
Staří lidé by se měli přátelit jen
s lidmi stejného věku.
20
21
19
26
16
22
Nemám rád(a), když se se mnou
staří lidé snaží navázat řeč.
14
17
11
29
13
6
Nejlepší je, když staří lidé žijí
někde, kde nikoho neobtěžují.
12
12
12
17
9
14
Zdroj: Ageismus 2007, populace ČR ve věku 18 –80 let.
31
Jak je patrné z této tabulky 1. je souhlas zejména s prvními dvěma výroky
nezanedbatelně vysoký. I když se v zásadě neliší postoje mužů a žen, můžeme vidět
zřetelnou souvislost s věkem respondenta. Lidé, kteří mají obecně „negativnější“
názory v těchto otázkách, také mnohem více akceptují existenci věkových bariér ve
společnosti a je mezi nimi méně lidí, kteří by měli, resp. se stýkali s blízkou osobou
starší 70 let. Všechny tyto charakteristiky jsou přitom prokázaným rizikovým faktorem
pro vznik ageismu. O ageismu přitom hovoříme tam, kde dochází ke kvalitativnímu
rozlišování mezi jedinci i skupinami na základě jejich chronologického věku nebo
příslušnosti k určité kohortě, a jimž jsou z těchto důvodů přisuzovány odlišné
vlastnosti a schopnosti a definovány bariéry pro jejich vstup, výstup nebo participaci
na rolích, statcích, službách a ostatních dobrech sociálního života. Z této definice je
zřejmé, že například věková diskriminace je pouze jednou ze sub-kategorií fenoménu
ageismu. Ať již hovoříme o ageismu jako obecné ideologii nebo o věkové
diskriminaci jako jejím projevu, můžeme uvažovat o velké řadě oblastí, ve kterých se
může projevovat. Bohužel se s jejich projevy setkáváme jak v mezilidských vztazích
na základní úrovni, tak v politikách a společenských strukturách a institucích. Některá
nastavení legislativního řádu, fungování důchodového, sociálního či zdravotního
systému, způsoby zaměstnávání, mediální a veřejná kultura, výkon občanských práv
– to vše jsou oblasti, kde se s kvalitativním1 rozlišováním věku můžeme setkat.
V závislosti na oblasti, kterou sledujeme, pak také můžeme hodnotit dopady této
ideologie jako více či méně společensky závažné. Mezi ty nejzávažnější ovšem patří
extrémní formy projevy ageismu a věkové diskriminace starších lidí – týrání
a zneužívání.
Fenomén týrání a zneužívání seniorů se z objektivních metodologických
a etických důvodů zatím jen obtížně daří empiricky popsat v kvantitativních
výzkumech. V rámci ostatních ageistických situací jsme zahrnuli do našich otázek
v šetření Ageismus 2007 i dva výroky naznačující možná rizika špatného zacházení
se seniory – fyzické násilí a finanční zneužívání. Dvě procenta celého souboru se ve
výzkumu přiznala, že se jim osobně stala (případně, že byla osobně svědky) situace,
kdy někdo „uhodil staršího člověka nebo se mu nějak jinak snažil ublížit“. Devět
procent populace má tuto zkušenost přes někoho známého nebo blízkého, více než
polovina respondentů (54 %) někdy slyšela, že se tyto věci u nás stávají, třicet pět
procent respondentů o takové situaci neslyšelo nebo nevěří, že se u nás stává,
a zbývajících dvanáct procent respondentů odpovědělo, že neví.
Tabulka 2. Zkušenost s fyzickým násilím na starším člověku a vyhrožováním (v %)
věk respondenta
18–29
30–39 40–49 50–59 60–69 70–80
Ano, stalo se to mně osobně.
1
3
2
3
2
3
Ano, stalo někomu z mých blízkých.
10
6
9
8
9
9
Slyšel(a) jsem, že se to u nás stává.
48
56
58
56
53
50
Nikdy jsem o něčem takovém
neslyšel(a).
40
36
32
33
36
38
Podíl osobních či zprostředkovaných zkušeností se v nejstarších sledovaných
věkových kategoriích vyšplhal na, v tomto kontextu velmi vysokých, dvanáct procent
1
Podstatou definice ageismu je právě ona normativní, „kvalitativní“ podmínka, neboť ne každé
rozlišování na základě věku je ageistické, resp. nutně škodlivé.
32
seniorů, kteří mají přímou zkušenost s fyzickým násilím. Jako stejně zarážející lze
přitom hodnotit i vysoké podíly těch, kteří se vyjádřili, že o takovém jednání nikdy
neslyšeli anebo si myslí, že se u nás takové věci nestávají.
Finanční zneužívání, druhá námi sledovaná extrémní forma ageismu, může
mít mnoho různých podob a poloh: od „odevzdávání“ všech finančních prostředků
a materiálního bohatství po nedobrovolné či rádoby-dobrovolné drobné finanční
dárky, kterými si senior snaží „koupit“ vztah či lepší službu.2 My jsme se ptali pouze
na zkušenost se situací, kdy by si „někdo chodil ke staršímu příbuznému jen pro
peníze“. Největší podíl (jako i v ostatních případech) zastávají respondenti, kteří
o této situaci slyšeli (53 %). Osobní zkušenost (přestože nemusí být vlastní, ale
pouze svědecká) má sedm procent šedesátníků a pět procent sedmdesátníků.
Tabulka 3. Zkušenost respondenta s finančním zneužíváním seniorů (v %)
celkem
věk respondenta
18–29
30–39
40–49
50–59 60–69
70–80
Ano, stalo se to mně
osobně.
4
3
3
5
4
7
5
Ano, stalo někomu z mých
blízkých.
18
18
16
20
19
15
17
Slyšel(a) jsem, že se to u
nás stává.
53
47
54
56
53
55
53
Nikdy jsem o něčem
takovém neslyšel(a).
14
19
15
13
12
15
10
Nevím, nemám názor.
11
13
12
6
12
8
15
Žádná z těchto situací není nějakým neobvyklým způsobem vázána na
pohlaví respondenta – kromě toho, že ženy častěji „slyšely“ a muži častěji „neslyšeli“.
O obou popisovaných praktikách častěji slyšeli respondenti ve větších městech
a také s ní mají častější blízkou či zprostředkovanou zkušenost. S ostatními běžně
sledovanými sociodemografickými proměnnými nenacházíme žádné významné
asociace.
Věková diskriminace jako sociální a legislativní otázka
Téměř polovina populace (48 %) má pocit, že se u nás za posledních 5 let
diskriminace (znevýhodňování) seniorů objevuje stále častěji (z toho 16 % tvrdí, že
mnohem častěji), zhruba 34 % respondentů tvrdí, že je jí v naší společnosti stále
stejně. Pouze 8 % si myslí, že se tento problém zmenšuje a 11 % tento vývoj
nedokáže posoudit.3 V souladu s možným očekáváním jsou to především mladí lidé,
kteří tento vývoj nesledují, a naopak senioři, kteří jej pociťují stále palčivěji.
2
Bugentalová a Hehmanová [2007] si všímají, že finančnímu zneužívání, na rozdíl od fyzického
týrání, byla dosud věnována jen marginální pozornost. Autorky to vysvětlují tím, že legislativa v této
oblasti je obvykle založena na zákonech týkajících se zneužívání dětí, kde tyto problémy nejsou
relevantní.
3
V britském výzkumu Age Concern [2005] hovořilo o nárůstu 29 %, 49 % vidělo situaci jako
neměnnou, 12 % jako zmenšující se problém a 10 % volilo variantu „nevím“.
33
Graf 4. Výskyt diskriminace starších lidí a špatné zacházení za posledních pět let (v %)
18-29
30-59
60-80
40
35
30
25
20
15
10
5
0
mnohem
častěji
spíše častěji
stále stejně
spíše méně
mnohem
méně
nevím, tento
vývoj nesleduji
Zároveň jsme se našich respondentů ptali, jakým způsobem by měla česká
společnost na tuto situaci reagovat a zda Česká republika potřebuje zvláštní zákon,
který by chránil staré lidi před znevýhodňováním, diskriminací a zneužíváním.
Graf 5. Zvláštní antidiskriminační legislativní ochrana seniorů v ČR (v %)
18-29
50
40
30
20
10
0
29
34
42
60-80
48 45
22
20
nezbytnost
30-59
zohlednit ve
stávajících
15 12
žádná speciální
ochrana
16
8
9
nevím
Nejvyšší podporu (46 %) si získala varianta, aby byly potřeby seniorů zahrnuty
do již stávajících legislativních opatření. Podporu veřejného mínění získává tedy
spíše systém věkového mainstreamingu4 než speciální antidiskriminační seniorský
zákon. Přesto takový speciální zákon považuje za nezbytnost téměř 30 %
respondentů, a to zejména starších (34 %). U osob do 30 let to bylo jen 20 %
respondentů. Odhlédneme-li od devíti procent respondentů, kteří nemají žádný
4
Věkový mainstreaming je definován jako proces systematického zvýznamňování otázek a problémů
věku a stáří – přinášení těchto problémů „do centra pozornosti“. Jedná se o nástroj sociální inkluze a
advokacii, je strategií i procesem. Cílem mainstreamingu je sociální integrace skupiny a inkluze jejich
zájmů do všech aspektů sociálního, politického, ekonomického a kulturního života [Venne 2005;
Vidovićová, Gregorová 2006]. „Při věkovém mainstreamingu musí být rozpoznána a přiznána jak
rovnost mezi lidmi v různém věku, tak diverzita osob se stejným chronologickým věkem. Dále musí být
zdůrazněna objektivní hodnota všech fází životního cyklu a jejich specifičnost zohledněna v politickém
(tj. i „policy“) rozhodování“ [Vidovićová, Gregorová 2007a:11].
34
vyhraněný názor, zbývajících 15 % respondentů (zejména mladých) se přiklonilo
k názoru, že „lidé nepotřebují žádnou speciální ochranu jenom proto, že jsou staří“.
Jak jsme již uvedli, forem a projevů ageismu, který je živen nesnášenlivostí
mezi generacemi, může být celá řada. Extrémní projevy týrání a finančního
zneužívání lze řadit mezi ty nejzávažnější a přitom nejméně viditelné, protože se až
příliš často odehrávají za zavřenými dveřmi a beze svědků.
Výňatky z knihy „Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti“ (2008) Mgr. Lucie
Vidovićové (Fakulta sociálních studií, Masarykova universita, Brno). Text byl zkrácen
a redakčně upraven.
Více k tématu a publikaci najdete na www.ageismus.cz
35
Pinkerton bude honit finanční podvodníky
Firma se v Česku zaměří na vyšetřování podvodů a odhalování padělků.
Pinkerton patří od roku 1999 pod švédský holding Securitas.
Legendární americká detektivní agentura Pinkerton se vrací do tuzemska. Pod
značkou, která v Česku zanikla v roce 1999 po převzetí novým švédským majitelem
Securitas, zahájí od 1. května opět svou činnost česká pobočka Pinkertonů.
„Zaměříme se na vyšetřování bankovních a pojišťovacích podvodů,
odhalování zaměstnanecké kriminality či boj s padělaným zbožím,“ řekl HN Michal
Moroz, odpovědný za řízení operací Pinkertonu v Česku. Jeho společnost
Moroz & Partner navázala s Američany strategickou spolupráci. Mateřský Pinkerton
má nyní po světě okolo čtyřiceti poboček, mimo jiné v Londýně či Dubaji. Pinkertoni,
kteří přišli do tehdejšího Československa brzy po sametové revoluci, se nyní zaměří
také na ověřování pravdivosti údajů, které o sobě poskytují uchazeči o zaměstnání
- takzvaný preemployment screening. Ten má omezit interní firemní kriminalitu, která
podle průzkumů tvoří až osmdesát procent všech protiprávních jednání
registrovaných tuzemskými společnostmi.
„Zatímco v době hospodářské konjunktury se na pracovním trhu pohybovalo
málo kvalitních lidí a firmy je nechtěly odrazovat nějakým ověřováním, nyní je
uchazečů hodně a společnosti se mohou na kvalitu více zaměřit. Navíc větší boj
o pracovní místa způsobuje, že stále více lidí se snaží své životopisy alespoň
přikreslit,“ domnívá se Moroz. Podrobnější zkoumání uchazeče se přitom většinou
týká až třiceti procent pracovních pozic ve firmách, u nichž by selhání pracovníka
způsobilo značnou škodu.
Detektivní a vyšetřovací služby Pinkertonů doplní služby mateřského holdingu
Securitas, který se v posledních letech po akvizicích firem Fenix a Dora stal
největším tuzemským poskytovatelem bezpečnostních služeb. „Využijeme
zkušenosti Pinkertonu v oblasti analýzy rizik, zavádění systémů řízení bezpečnosti či
bezpečnostních auditů,“ řekl Michal Kuník, generální ředitel tuzemské pobočky
Securitas.
Pinkerton se po svém příchodu bude vyrovnávat s konkurencí v podobě
mezinárodních auditorských společností, jež mají týmy lidí specializující se na
vyšetřování účetních podvodů. Společnost ABL zase může být konkurencí
v odhalování padělků.
Historii mateřské firmy začal v roce 1850 v Chicagu psát Skot Allan Pinkerton.
Ten kromě jiného odhalil přípravu atentátu na amerického prezidenta Lincolna. Firma
Pinkerton se například po svém tehdejším zřízení československé kanceláře zapojila
do pátrání po čtyřech Picassových obrazech ukradených z Národní galerie.
Tuzemský trh s bezpečností vykázal loni podle Unie soukromých
bezpečnostních služeb zhruba 18,5miliardové tržby, což znamenalo téměř
šestiprocentní pokles oproti předloňsku. „Firmy šetřily zejména na hlídání objektů.
Stoupal také tlak na snižování cen. Specialistou v tomto ohledu je státní správa,“ řekl
Radek Zapletal z unie s tím, že v oboru pracuje okolo 54 tisíc lidí.
Zdroj: www.ekomail.cz, iHNed.cz, autor: Jan Záluský, 30. 4. 2010
36
Konference BRNOSAFETY – tradiční místo setkání
odborníků z oblasti bezpečnosti silničního provozu
Mezinárodní konference BRNOSAFETY 2010 se v letošním roce koná
4. června v rámci doprovodného programu veletrhů AUTOTEC a AUTOSALON Brno.
4. ročník konference navazuje na velmi úspěšné předcházející ročníky a je již
vyhledávaným místem pro výměnu nejnovějších poznatků v oblasti zvyšování
bezpečnosti silničního provozu.
Letošní program nabídne příspěvky expertů především z České a Slovenské
republiky. V úvodním bloku konference představí aktivity hostitelského města
v oblasti bezpečnosti silničního provozu správní ředitel Brněnských komunikací
ing. Nekula. S hodnocením situace v oblasti nehodovosti v České republice vystoupí
plk. Ing. Tržil, ředitel služby dopravní policie ČR. O agresivitě za volantem bude
hovořit vedoucí oddělení BESIP Mgr. Ambrožová a bude prezentovat pohled
Ministerstva dopravy České republiky na tuto problémovou oblast chování řidičů.
Vlastní konference je rozdělena do několika tématických bloků zaměřených na
zvyšování bezpečnosti silniční infrastruktury, úroveň implementace telematických
systémů a jejich roli při zvyšování bezpečnosti účastníků silniční dopravy. V dalším
bloku budou představeny příklady nových technologií pro pasivní a aktivní
bezpečnost ve vozidlech nebo problematika bezpečné dopravní infrastruktury.
Nejnovějším výsledkům evropských projektů se bude věnovat přednáška
dr. I. Fencla ze sdružení Inovace v dopravě.
Na úvodní odbornou mezinárodní konferenci BRNOSAFETY 2010 naváže
další doprovodný program pro návštěvníky AUTOTECU a AUTOSALONU, zaměřený
na problematiku zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Hlavní jeho aktivity budou
soustředěny do pavilonu Z a na přilehlé plochy, zejména do oblasti vodního
polygonu. V něm bude probíhat např. ukázka vyprošťování posádky vozidla
zasaženého povodňovou vlnou.
Konferenci BRNOSAFETY 2010 pořádají Veletrhy Brno, které hostí na
brněnském výstavišti oba automobilové veletrhy. Odborným garantem konference je
sdružení Inovace v dopravě. Slavnostní zahájení veletrhů AUTOTECU
a AUTOSALONU proběhne v pátek 4. června 2010 v pavilonu V od 14:00, a to za
účasti předních zástupců průmyslu, politického a společenského života České
republiky. Expozice veletrhů budou pro návštěvníky otevřené od soboty 5. června do
čtvrtku 10. června 2010.
www.brnosafety.cz
www.autotec.cz
Tisková informace BS10 č. 1, PR sdružení IvD, e-mail: [email protected],
[email protected] , tel.: +420 603 422 113
37
Snímek spolujezdce znamená zásah do soukromí.
Strážníci je musí mazat
Úřad pro ochranu osobních údajů nařídil městské policii mazat na
fotkách z radarů obličeje spolujezdců.
Kdo v Brně sedne do auta a překročí povolenou rychlost, musí počítat
s rizikem: na fotce z radaru bude vidět nejen on jako řidič, ale rozpoznatelný bude
také obličej jeho spolujezdce. Takže majitel auta, kterého si policie později předvolá,
aby zaplatil pokutu, uvidí na fotografii, kdo a kdy se s řidičem vozil.
Naopak v Praze se řidiči nepříjemných indiskrecí bát nemusí. Místo
spolujezdce bude na fotce jen šedá plocha. Brněnská městská policie totiž
nerespektuje nařízení Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), které říká, že
městští strážníci musí obličeje spolujezdců na fotkách z radarů zakrývat tak, aby
jejich obličej nebyl rozpoznatelný. Týká se to ale jen městské policie a záběrů ze
stálých stacionárních radarů, které městští strážníci provozují.
„Jelikož spolujezdec se žádného přestupku nedopustil, není důvod, aby
městská policie uchovávala jeho fotku nebo ji ukazovala účastníkům přestupkového
řízení,“ říká mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková.
Městská policie totiž na rozdíl od policie státní není zmocněna k přechovávání
citlivých osobních dat, jimiž fotografie obličeje jsou. „O tomto nařízení ÚOOZ jsme až
dosud nevěděli. Nyní to víme a přizpůsobíme se tomu,“ říká mluvčí brněnských
strážníků Denisa Kapitančiková.
Oproti tomu pražští strážníci se pravidlem „zakrytého spolujezdce“ už půl roku
řídí. Na každé fotografii z radaru je obličej spolujezdce zakrytý šedým výřezem.
Úřadu, který chrání osobní údaje, se totiž v poslední době začaly množit
stížnosti lidí, kterým připadalo, že fotografie spolujezdce, kterou vidí majitel auta při
přestupkovém řízení, je až příliš velký zásah do jejich soukromí. Kontroloři úřadu
tedy loni pražským strážníkům nařídili spolujezdce zakrývat. I když by se nařízení
mělo teoreticky týkat strážníků ve všech městech, praxe ukazuje opak. A ÚOOÚ
v nejbližší době další kontroly nechystá.
Zdroj: www.ekomail.cz, iHNed.cz, autor: Zuzana Keményová, 11. 5. 2010
38
Vybrali jsme pro vás – ze zahraničí:
Amnesty: Nedaří se zvrátiti trend
Romské děti jsou v Česku stále segregované
Romské děti jsou v Česku nadměrně umísťovány ve školách a třídách
pro žáky s lehkým mentálním postižením. V roce 2008 byla u těchto dětí až
padesátiprocentní pravděpodobnost, že mohou propadnout nebo budou
přeloženy do speciálních škol.
Romové v České republice nadále čelí společenskému oddělování ve školství
a v bydlení. Přibylo protiromských nenávistných projevů a pochodů krajně
pravicových stran a skupin. Tvrdí to mezinárodní organizace na ochranu lidských
práv Amnesty International (AI) ve své výroční zprávě, která byla ve zveřejněna
v Londýně.
AI se ve zprávě věnuje stavu lidských práv ve 159 zemích světa v roce 2009.
V pasáži věnované ČR ocenila, že parlament v červnu přehlasoval veto prezidenta
Václava Klause, schválil antidiskriminační zákon a s několikaletým zpožděním tak
splnil závazky vyplývající z direktiv Evropské unie.
Stejně jako loni se AI v pasáži o ČR nejvíce zaměřuje na situaci Romů.
Konstatuje, že Romové čelí rostoucímu nepřátelství veřejnosti, stejně jako segregaci
ve školství, bydlení a v zaměstnání.
Zpráva se dopodrobna vrací ke žhářskému útoku proti romské rodině ve
Vítkově. Připomíná i pochod v Přerově, při němž loni v dubnu na 500 demonstrantů
provolávalo protiromská hesla a za účasti místních obyvatel pochodovalo městem
a romskou čtvrtí.
Situace se nezměnila
Zpráva uvádí, že dva roky poté, co Evropský soud pro lidská práva označil
umísťování romských dětí do zvláštních škol za diskriminaci, jsou romské děti stále
segregovány. Jsou stále nadměrně zastoupeny ve školách a třídách pro žáky
s „lehkým mentálním postižením“. Dokument AI také připomíná zprávu ministerstva
školství shrnující rok 2008, podle které je až padesátiprocentní pravděpodobnost, že
romské děti mohou propadnout nebo že budou přeloženy do speciálních škol.
„Vláda uznává, že problém existuje, a přijala některé menší kroky k jeho
řešení. Nepodařilo se ale zvrátit trend, tedy segregování romských dětí ve školách,“
řekla ČTK Barbora Černušáková z AI. „Zvláštní školy byly sice přejmenovány na
praktické, ale co se týče umísťování dětí a kvality vzdělání, situace se nezměnila.“
AI ocenila, že vláda se v listopadu omluvila za nucenou sterilizaci romských
žen. Současně připomněla, že v říjnu Ústavní soud ČR zamítl žádost na finanční
odškodnění jedné z romských žen, která byla ilegálně sterilizována.
Romové podle AI zažívají segregaci i v bydlení. Dokument AI se odvolává na
zářijovou zprávu Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), podle níž
v tomto směru nenastal žádný pokrok a která poukazuje na to, že vládě se
nepodařilo přimět k nápravě místní úřady, které porušovaly práva Romů.
Zdroj: www.ekomail.cz, iHNed.cz, autor: vnj, 26. 5. 2010
39
Průzkum Eurobarometeru Evropské komise k alkoholu za volantem
V dubnu 2010 publikovala Evropská komise v rámci EurobarometeruX) svůj
průzkum ve všech 27 státech Evropské unie nazvaný „Postoje občanů EU vůči
alkoholu“. Kapitola 2.1. závěrečné zprávy tohoto průzkumu se zabývá alkoholem
a řízením motorového vozidla.
Zpráva přináší následující výsledky:
Pouze 27 % Evropanů zná přesně nejvyšší dovolenou hladinu alkoholu pro
řízení vozidla v jejich státě.
V případě odpovědi na tuto otázku je nutné poznamenat, že v rámci Evropské
unie nejlépe limit znají respondenti v České republice (75 %). 11 % Čechů
uvedlo nesprávnou odpověď a 14 % Čechů odpovědělo „nevím“.
36 % Evropanů uvedlo na tuto otázku špatnou odpověď.
37 % Evropanů nedokázalo na tuto otázku vůbec odpovědět.
Vedle respondentů v České republice znají dovolenou hladinu alkoholu ve
svém státě Rakušané (69 %) a Finové (65 %).
82 % respondentů v Belgii, 70 % v Nizozemsku a 66 % ve Španělsku
odpovědělo na tuto otázku špatně.
„Nevím“ nejčastěji odpovídali respondenti na Maltě (91 %), v Řecku (76 %)
a v Rumunsku (74 %).
Správnou odpověď podávali častěji muži (23 %) a osoby s vyšším vzděláním
(31 %).
Častěji podávali správnou odpověď mladí (do 25 let) a starší (nad 65 let)
respondenti (v obou případech 25 %).
14 % Evropanů je přesvědčeno, že mohou bez obav řídit 2 hodiny po vypití
2 alkoholických nápojů (to převyšuje povolenou BAC ve většině evropských
států).
62 % Evropanů je přesvědčeno, že nemohou řídit 2 hodiny po vypití
1 až 2 alkoholických nápojů.
15 % Evropanů je přesvědčeno, že alkohol za volant vůbec nepatří. Nejvíce
respondentů tento názor vyjádřilo v Polsku (48 %), Maďarsku (47 %), Švédsku
(45 %) a na Slovensku (44 %). V České republice tento názor podpořilo 36 %
respondentů; nejméně ve Francii (méně než 1 %).
Tento názor zastávají častěji ženy (16 %) a osoby ve věku do 40 let (30 %)
a osoby s vyšším vzděláním (31 %).
33 % respondentů v České republice je přesvědčeno, že nemohou řídit
2 hodiny po vypití 1 až 2 alkoholických nápojů.
4 % respondentů v České republice je přesvědčeno, že mohou bez obav řídit
2 hodiny po vypití 2 alkoholických nápojů.
Nejvyšší dovolená hladina alkoholu v krvi řidiče ve státech Evropské unie:
X)
Special Eurobarometer 331/Wave 72.3 – TNS Opinion and Social: EU Citizens´ Attitudes Towards Alcohol,
Evropská komise, duben 2010
40
Stav k dubnu 2010
Stát
Limit (g/l) obecně
Česká republika
Maďarsko
Rumunsko
Slovensko
0,0
0,0
0,0
0,0
Estonsko
Polsko
Švédsko
0,2
0,2
0,2
Litva
0,4
Belgie
Bulharsko
Dánsko
Finsko
Francie
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Lucembursko
Nizozemsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Slovinsko
SRN
Španělsko
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
Irsko
Malta
Velká Británie
0,8
0,8
0,8
Limit (g/l)
0,0
0,2
0,4
0,5
0,8
Počet států EU 27
4
3
1
16
3
41
Vaše doklady, prosím!
Policisté v USA mají novou zbraň proti ilegálním přistěhovalcům
Arizona řeší problém s přistěhovalci sporným zákonem. Policisté smí
legitimovat každého, u koho mají podezření, že v zemí pobývá protiprávně.
Nepříjemná bezdůvodná policejní výzva, začínající oslovením „vaše doklady",
už nemusí být omezena na státy s autoritářskými režimy. Nyní se může stát realitou
i v zemi, kde si cení osobní svobody jako svojí základní hodnoty. Ve Spojených
státech, kde v Arizoně schválili zákon, podle kterého může policie kohokoli, u něhož
je „podezření“, že v zemi pobývá ilegálně, požádat o prokázání totožnosti.
Zákon, který před několika dny podepsala arizonská guvernérka Jan
Brewerová, je podle ní pokusem, jak vyřešit problém s nezákonnými přistěhovalci,
kterých je v Arizoně až 460 000. Dříve to byla Kalifornie, ale nyní je to právě Arizona,
která se na hranici s Mexikem stala hlavním nárazníkovým státem ilegální imigrace.
V důsledku ekonomické krize se sice počet běženců v předchozích dvou
letech výrazně snížil, ale například v roce 2008 bylo na mexicko-arizonské hranici
zaznamenáno 370 000 pokusů o ilegální přechod do USA.
Dost bylo kojotů
V poslední době se navíc aktivity profesionálních převaděčů, takzvaných
„kojotů“, propojily s drogovým pašováním, což s sebou nese i nárůst kriminality.
Minulý měsíc Arizonou otřásl případ tamního rančera, který byl znám, že občas
přeběhlíkům v nouzi pomohl, ale nyní jej právě oni zavraždili.
„Už toho bylo dost. Pouta z rukou policie přendáme na ruce těch, kdo porušují
zákon,“ popsala guvernérka Brewerová, že hlavním smyslem zákona je dát policii
více pravomocí. Nejen v Arizoně, ale po celých Spojených státech ovšem zákon
vyvolal kritiku a odmítnutí.
Podle odpůrců jde zákon, který policii dává právo, aby zastavila a legitimovala
kteroukoli osobu, již vyhodnotí jako podezřelou, proti základním americkým
principům. Amerika si vždy zakládala na tom, že lidé mají, pokud si sami neřeknou
o problém, od policie pokoj, že strážci pořádku jsou zde spíše od toho, aby chránili
a pomáhali.
Varovné signály
Zároveň kritici namítají, že imigrační legislativa je výsadou federální vlády,
nikoli jednotlivých států. Zákon je podle nich navíc i protiústavní, protože povede
k „rasovému a etnickému profilování“, neboť arizonští policisté se jasně zaměří na
Hispánce. „Lidé budou vybírání kvůli barvě kůže,“ odmítl v médiích zákon i bývalý
arizonský ministr spravedlnosti Grant Woods.
Ani sama guvernérka Brewerová nedokázala na tiskové konferenci odpovědět
na dotaz, jak policie pozná, kdo je podezřelý ilegální imigrant. „Nevím, jak takový
imigrant vypadá,“ připustila Brewerová, policisté ovšem prý projdou školením
„varovných signálů ilegality“.
Federální ministr spravedlnosti Eric Holder uvedl, že arizonský zákon nejspíše
napadne u soudu. Pro prezidenta Obamu zákon ale představuje nepříjemný problém,
neboť vrátil otázku ilegální imigrace do celonárodní diskuse.
Zdroj:www.ekomail.cz, iHNed.cz, autor: Daniel Anýž, 29. 4. 2010

květen 2010

Transkript

Podobné dokumenty

Cestování s dětmi do zahraničí

Žádost o vízum_vysvětlivky

naruto krtek - dům dětí a mládeže Brno

Mateřské školky Liberecka

Dokument: Směrnice č. 15 – PŘIJÍMÁNÍ DARŮ