SEMASPED s

Šifrovaní pozpátku
Příklad: toto je jednoduchá šifra
arfiš áhcudondej ej otot
Šifrování je velmi jednoduché - jednoduše píšeme zprávu pozpátku.
Pokud chceme dešifrovat, prostě text přečteme pozpátku.
Šifrovaní pozpátku (s Ch)
Příklad: chtěl bych být chytrý
ýrtych týb chyb lětch
Píšeme zprávu pozpátku, přitom si ale dáváme pozor na to, aby se
písmeno Ch napsalo jako Ch a ne jako HC.
Pokud chceme dešifrovat, prostě text přečteme pozpátku. Při čtení se
možná bude takovýto text číst lépe, protože písmeno Ch zůstává touto
šifrou nedotčeno.
Slova pozpátku
Příklad: zelenina je zdrava
aninelez ej avardz
Napíšeme každé slovo pozpátku.
Pokud máme podezření na takovouto šifru, podíváme se, zda slova
čtená pozpátku dávají smysl. Pokud ano podíváme se na slovosled slov
ve větě. Pokud vše vychází, přišli jsme na tento typ šifry.
Proložení náhodnými znaky
Příklad: Zelenina
Zieflrekneiůnaaq
Napíšeme každé slovo tak, že mezi písmeny ponecháme mezery vždy
pro jeden znak a do těch pak vepíšeme náhodná písmena.
Pokud máme podezření na takovouto šifru, podíváme se, zda slova
čtená ob písmenko dávají smysl. Je možno vynechávat mezi písmeny i
větší mezery, na dva, tři, atd. znaků.
Šifrování odpředu a odzadu
Příklad: zelenina
zlnnaiee
Při šifrování si rozpočítáme místo pro celou šifru a šifrujeme tak, že na
začátek zapíšeme první písmeno. Na konec pak druhé písmeno. Třetí
písmeno šifrované zprávy napíšeme na druhou pozici. Jako
předposlední písmeno zapíšeme další písmeno zprávy. Je to vlastně
střídavě zapisovaný text od začátku a od konce.
Při dešifrovaní čteme text postupně po písmenech od začátku ke konci.
Zvýraznění velkých písmen
Příklad: zelenina
analyZa tEz huLka kapEsNI skvrNe tekAt
Pokud šifrujeme, pak píšeme náhodná slova, která obsahují námi
potřebná písmena. Tato písmena pak zvýrazníme tím, že je napíšeme
jako velká. Přitom platí, že jedno slovo může mít zvýrazněno i více
písmen.
Při dešifrování čteme pouze písmena, která jsou nějakým způsobem
zvýrazněná, v našem případě funguje jako takovéto zvýraznění velká
písmena.
Některá písmena velká
Protože takováto šifra vlastně nic nešifruje, není ji možné ani
dešifrovat. Takováto úprava textu složí k tomu, abychom (alespoň na
první pohled) zmátli případného člověka, který zprávu dešifruje.
Příklad:
zelenina je zdrava
zelEnIna je ZdrAva
Had
Příklad: Pátek je nejlepším dnem
E
T
Á
P
K
J
E
N
E
L
J
E
P
Š
Í
M
M
E
N
D
K rozluštění šifry stačí, když začneme číst v levém dolním rohu
písmenkového obdélníku, pokračovat budeme nahoru a v dalším
sloupci pak dolů. Schéma toho hada je následovné:
Dalšími typy „hada“ jsou „žebřík“ a „šnek“. Rozdíl mezi hadem,
žebříkem a šnekem je pouze v postupu čtení. Zatímco u hada čteme text
„nahoru a dolu“, u žebříku je to „doleva a doprava“ a u šneka čteme z
prostředku textu.
Schéma žebříku
a
schéma šneka.
Vlčácká šifra
Příklad: Strašidla
72 73 71 11 72 41 21 51 11
První z dvojice čísel označuje příslušnou skupinu písmen, druhé
označuje pořadí písmena ve skupině.
ABC
1
IJK
4
RST
7
DEF
2
LMN
5
UVW
8
G H CH
3
OPQ
6
XYZ
9
Místo písmen čísla
Příklad:
zelenina
26;5;12;5;14;9;14;1;
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5 6
7
K
L
M N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W X
Y
Z
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Písmena v abecedě očíslujeme čísly od 1 do 26. Písmena zprávy pak
nahrazujeme těmito čísly.
Pokud se text skládá maximálně dvojciferných čísel (nebo je napsán
jako množství číslic jsoucích za sebou), jejich hodnota nepřesahuje 26
(27), pak máme podezření, že se jedná právě o tuto šifru. Při dešifrování
bychom měli mít očíslovanou abecedu. Potom podle této abecedy
začneme převádět písmena.
Caesarova posunová šifra
Tato šifra je často označována jako „posunutá abeceda“. Jejím
principem je použití dvou navzájem posunutých abeced. To znamená,
že si vypíšeme abecedu a pod ní abecedu druhou, ovšem s tím rozdílem,
že jí o nějakou část posuneme. Obvykle je k šifře nějaká nápověda,
z které dokážeme odvodit, o kolik je abeceda posunuta
Příklad:
posunuta abeceda
A=D
šifra: SRVXQXWD DEHFHGD
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z A B C
Obrácená abeceda
Pokud šifrujeme text touto šifrou, je vhodné si napsat dvě abecedy pod
sebe. Jednu normálně a druhou pozadu. Při šifrování pak pouze píšeme
to písmeno, které se nachází pod tímto písmenem. Z písmene se A se
pak stává Z, z písmene B je Y, z C je X.
Příklad:
zelenina
avovmrmz
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Z Y X W V U T S R Q P O N M L K J I H G F E D C B A
Velký polský kříž
Šifrujeme podle následující tabulky. Místo písmene, které šifrujeme,
nakreslíme čáry, které jsou okolo trojice písmen. Aby se jedno písmeno
odlišilo od ostatních z trojice, napíšeme tečku doprostřed, buď více
nalevo, napravo nebo do středu.
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
Příklad:
zelenina
U všech šifer s abecedou může být použita abeceda mezinárodní (26
písmen) nebo abeceda "česká" s písmenem CH (27 písmen).
Čtení n-tého písmene
Příklad: zelenina
zabit Erika labuti ero nacpat Irsko nabity amen
Pokud šifrujeme, připadá na každé písmeno šifry jedno slovo zprávy.
Pokud šifrujeme podle prvního písmena, napíšeme slovo, které začíná
na to dané písmeno. Pokud šifrujeme podle druhého písmene, píšeme
do zprávy vždy slova, která obsahují šifrované písmeno na druhém
místě, atd. Jak dešifrovat: Pokud čteme zprávu, stačí číst vždy pouze
jedno určité písmeno z každého slova.
Hláskovací abeceda
Při spojeních potřebujeme občas zdůraznit některé důležité údaje. Tato
důležitá slova rozložíme na jednotlivá písmena a ta vyslovíme, jako
první slabiku obecně známých pojmů. Hláskovacích tabulek je velké
množství. Téměř každá země používá vlastních hláskovacích tabulek. V
mezinárodním styku se používá tzv. mezinárodní hláskovací abeceda,
která je známá po celém světě.
A
Adam
J
Josef
S
Svatopluk
A ALPHA
J
B
Božena
K Karel
Š
Šimon
B BRAVO
K KILO
T TANGO
C
Cyril
L Ludvík
T Tomáš
C CHARLIE
L LIMA
U UNIFORM
Č
Čeněk
M Marie
Ť Těšnov
D DELTA
M MIKE
V VICTOR
D
David
N Norbert
U Urban
E ECHO
N NOVEMBER W WHISKY
Ď
Ďáblice
Ň Nina
V Václav
F FOXTROT
O OSCAR
X X-RAY
E
Emil
O Oto
W Dvojité V
G GOLF
P PAPA
Y YANKEE
F
František
P Petr
X Xaver
H HOTEL
Q QUEBEC
Z ZULU
G
Gustav
Q Quido
Y Ypsilon
I INDIA
R ROMEO
H
Helena
R Rudolf
Z Zuzana
Ř Řehoř
Ž Žofie
Ch Chrudim
I
Ivan
JULIET
S
SIERRA
Morseova abeceda
Morseovu abecedu vymyslel na konci na konci 19. století americký
fyzik Samuel F. B. Morse (1791–1872), který ji v roce 1844 vyzkoušel
při prvním telegrafickém spojení mezi Washingtonem a Baltimorem.
Jednotlivé znaky Morseovy abecedy se vysílají v kódu, který se skládá
z krátkých a dlouhých signálů, každé písmenko z jednoho až čtyř znaků.
V psané podobě se používají tečky a čárky, jednotlivá písmena se
oddělují lomítkem, slova dvěma lomítky a věty lomítky třemi.
Pomocná slova slouží ke snadnějšímu zapamatování – krátká slabika
znamená tečku a dlouhá čárku. Existují i jiná pomocná slova. Na háčky
a čárky v překládané zprávě nebereme zřetel.
Příklad: Shaman
. . . / . . . . / . - / - - / . - / - . //
Znak
Zápis
A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
.-...
-.-.
-..
.
..-.
--.
....
---..
.---..-..
--
Pomocné slovo
Akát
Blýskavice
Cílovníci
Dálava
Erb
Filipíny
Grónská zem
Hrachovina
Chvátám k vám sám
Ibis
Jasmín bílý
Krákorá
Lupíneček
Mává
Znak
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
Zápis
-.
--.--.
--..-.
...
......--..-.---..
Pomocné slovo
Nástup
Ó náš pán
Papírníci
Kvílí orkán
Rarášek
Sobota
Tón
Uličník
Vyučený
Wagón klád
Xénokratés
Ýgar mává
Známá žena
Číslice a další znaky v Morseově abecedě
Tvoří-li znak 5 signálů, jedná se vždy o číslice. Jsou-li na začátku
tečky, pak jejich počet značí výslednou číslici, jsou-li na začátku čárky,
výsledek zjistíme sečtením jejich počtu s pětkou.
Používají se i další znaky, níže některé z nich.
Číslo
Zápis
Další znaky
Zápis
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
.---..--...-.........
-....
--...
---..
----.
-----
Zač. vysílání
Jsem připraven
Rozumím
Nerozumím
Pomaleji
Omyl
Čekej
Opakuji
Konec vysílání
-.-.-.-.
.--.
----........
- . - . - ..
././././././././.
.-...
../../../../..
...-.-
Zvláštním způsobem vysílání Morseovy abecedy je vysílání za pomoci
vlaječek. Potřebujeme-li odeslat zprávu na delší vzdálenost, poslouží
nám dobře dvě červeno-bílé signalizační vlaječky.
Tečku při vysílání vyznačíme rozpažením
jedné ruky a připažením druhé.
Čárku vyznačíme rozpažením obou rukou.
Lomítko vyznačíme krouživým pohybem
jedné ruky či protichůdným kroužením
obou rukou.