Závěrečná zpráva ze studijní cesty do Norska

Závěrečná zpráva ze studijní cesty do Norska

Zpráva ze studijní cesty do Norska, 29.8. – 3.9.2011
Obsah
Úvod .................................................................................................................................................................................. 1
Program a příklady dobré praxe ze studijní cesty ............................................................................................................. 2
Pondělí, 29. srpna 2011 ................................................................................................................................................ 2
Úterý, 30. srpna 2011.................................................................................................................................................... 2
Lundsvågen naturskole ............................................................................................................................................. 2
Lassamyra barnehage ............................................................................................................................................... 4
Středa, 31. srpna 2011 .................................................................................................................................................. 7
Godeset ekoškola ...................................................................................................................................................... 8
Radnice Stavanger kommune ................................................................................................................................... 9
Ostrov Austre Åmøy ................................................................................................................................................ 10
Čtvrtek, 1. září 2011 .................................................................................................................................................... 12
Ekoškola Vassøy ...................................................................................................................................................... 12
Ryfylke Friluftsråd ................................................................................................................................................... 14
Workshop na téma Ekoškola................................................................................................................................... 18
Pátek, 2. září 2011 ....................................................................................................................................................... 23
Turistický klub města Stavanger - Preikestolenhytta .............................................................................................. 23
Skalní útes Preikestolen (Kazatelna) ....................................................................................................................... 27
Sobota, 3. září 2011..................................................................................................................................................... 29
Závěrečné hodnocení .................................................................................................................................................. 29
Poděkování.................................................................................................................................................................. 30
Úvod
Studijní cesta do Norska se uskutečnila v termínu od 29.8.2011 - 03.09.2011 a byla jednou z aktivit projektu
„Ekologické školství v Norsku a v České republice – INSPIRACE A VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ“, který byl podpořen v rámci
Blokového grantu FM EHP/Norska. Garantem a nositelem projektu bylo Město Český Brod. Partnerem projektu byla
společnost Skogbruketskursinstitutt. Česká delegace, v počtu 14-ti osob, navštívila v průběhu 6 ti dnů město
Stavanger a jeho blízké okolí. Exkurze byly zaměřeny především na ekologickou výchovu ve školství.
Myšlenka, která provázela program, byla následující: nejprve navštívit školy a mateřské školky a zjistit, jak je EVVO
praktikováno (mateřská školka Lassamyra, ekoškola Godeset, ekoškola Vassøy). Poté se zúčastnit exkurzí
organizované společnostmi, které umožňují environmentální vzdělávání dětí přímo v přírodě – ať už se jedná o pobyt
na část dne (Lundsvågen naturskole, Ryfylke Friluftsråd), nebo na více dní, s přespáním v přírodě (Stavanger
turistforening). Environmentální osvětu zprostředkovává také Muzeum těžby ropy. Důležité bylo také setkání
s představiteli veřejné správy (místostarostka města Stavanger, starosta Rennesøy kommune), zaměřené na
implementaci EVVO.
Složení české delegace:
1
Bc. Jakub Nekolný
MěÚ Český Brod starosta
2
Ing. Rostislav Vodička
MěÚ Český Brod odbor životního prostředí
3
Ing. Aleš Kašpar
MěÚ Český Brod tajemník
4
Mgr. Kateřina Součková
ZŠ Žitomířská
5
Mgr. Drahomíra Čutková ZŠ Žitomířská
ředitelka
6
Jaroslava Jelínková
MŠ Sokolská
ředitelka
7
Bc. Jitka Majerová
MŠ Liblice
ředitelka
8
Vladimíra Hybešová
MŠ Kollárova
učitelka
9
RNDr. Markéta Hájková
Gymnázium
učitelka biologie
10
František Janík
SOŠ Liblice
ředitel
11
Jaroslav Kulich
ZŠ a PrŠ
koordinátor EVVO
12
Jitka Schneiderová
Sdružení TEREZA koordinátorka programu Ekoškola
13
Mgr. Emilie Pilátová
OSVČ
tlumočnice norština
14
Ing. Šárka Krosová
OSVČ
tlumočnice angličtina
koordinátorka EVVO
1
Program a příklady dobré praxe ze studijní cesty
Pondělí, 29. srpna 2011
program:
 sraz na letišti Praha – Ruzyně – seznámení účastníků
 let Praha – Amsterdam, Amsterdam - Stavanger
 příjezd do hotelu Myhregaarden, ubytování
 společná večeře v hotelu Myhregaarden – vzájemné představení jednotlivých účastníků
Úterý, 30. srpna 2011
program:
 Lundsvågen naturskole – škola v přírodě
 Lassamyra barnehage – mateřská školka
 Norsk Oljemuseum – muzeum těžby ropy
 společná večeře v hotelu Myhregaarden
přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:
 Tor Sigurd Nielsen, ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole
o [email protected]
o www.minskole.no/lundsvagen
 Kjersti Marie Lothe, ředitelka mateřské školky Lassamyra barnehage
o [email protected]
o www.minskole.no/MinBarnehage/lassamyra
 Gabriele Brennhaugen, koordinátorka projektu Økoløftet („ekologický slib“) ve městě Stavanger
o [email protected]
Lundsvågen naturskole
Lundsvågen naturskole je všestranně vzdělávací centrum, které nabízí environmentální vzdělávání pro žáky
základních a středních, speciálních škol, veřejnost a podnikatelský sektor.
Od dubna do listopadu slouží škola pro jednodenní exkurze. Další měsíce jsou věnovány údržbě stávajících
nemovitostí. I v zimním období zde vypomáhají žáci speciálních škol. Celkem 25 žáků týdně (5 denně), se účastní po
celý rok praktické výuky (učí se např. práci se dřevem, chytání ryb, konzervaci přírodních materiálů apod.). V této
škole je vše zaměřeno na praktickou výuku a není zde žádná teorie. O víkendech je škola otevřena pro veřejnost.
Z důvodu co největší finanční soběstačnosti školy jsou zde rovněž pořádány firemní akce. Školu ročně navštíví cca 5
tis. žáků a cca 25 tis. dalších návštěvníků, jedná se většinou o team-building těžařských společností.
Celý rozsáhlý komplex školy zahrnuje mořské akvárium, učebny vybavené mikroskopy, dílny pro práci především se
dřevem, sklady, tělocvičnu a posilovnu, jídelnu, kuchyni a sociální zařízení. Škola byla postavena svépomocí a za
přispění města Stavanger. Město ročně přispívá škole cca 1,1 mil NOK, což pokrývá cca 60% celkových nákladů školy,
zbývající částku si musí škola sama vydělat.
2
Tato škola v přírodě usiluje o postupný návrat prestiže manuální práce (návrat původně norské výroby zpět do
Norska. Vzhledem k levné pracovní síle se v současné době téměř vše vyrábí v Číně, což je většinou na úkor kvality
výrobků. Škola klade důraz na rozvoj řemesel a na učení pomocí zkušenosti. Škola se stará o iniciaci pozitivních
zážitků u žáků a ostatních klientů, kteří je následně uplatňují v praxi.
Motto školy je: „Nejdříve je nutné přírodu poznat a teprve poté je možné ji začít chránit“.
Obrázek: Tor Sigurd Nielsen (první zleva), ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole, s českou delegací u mořského akvária
(foto: Šárka Krosová)
Obrázek: Tor Sigurd Nielsen (na člunu v modré vestě), ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole, s polovinou české delegace
při praktické ukázce environmentálně zaměřené výuky žáků (foto: Šárka Krosová)
3
Lassamyra barnehage
Všechny státní mateřské školy, stejně jako základní školy, střední školy a všechny ostatní městem Stavanger zřízené
instituce, musí být do konce roku 2011 certifikované ekologickou značkou (certifikát Ekoškola nebo certifikát
Ekomaják).
Ve Stavangeru je celkem 130 mateřských škol z toho je 80 školek státních a 50 soukromých. Povinná certifikace se
týká pouze těch státních. V současné chvíli je již 36 školek certifikovaných v programu Ekoškola, dalších 22 jich je do
programu pouze zaregistrovaných. Ostatní školky se certifikují programem Ekomaják. Tento program je méně
náročný, neboť certifikát Ekoškola se musí každý rok obnovovat, Ekomaják se naproti tomu obnovuje pouze jednou
za 3 roky.
Město garantuje rodičům umístění jejich dětí do MŠ, ale není zde garance umístění např. dle místa bydliště, takže
většinou hned po narození dítěte si rodiče dávají přihlášku do čtyř různých MŠ, které jim vyhovují (ve školkách se
vytváří seznam s pořadím, poté jsou přijaty děti dle data přihlášení). Přednost pro umístění do MŠ mají cizinci,
handicapované děti a sociální případy (např. svobodné matky).
Lassamyra barnehage je mateřská škola, která získala Zelenou vlajku. Má kapacitu 101 dětí. Tuto školku navštěvují
děti od 9 měsíců do 5 let. U mladších dětí jsou 4 učitelé na 14 dětí a u starších jsou 3 učitelé na 19 dětí (ve školce v ČR
je 1 učitelka na 28 dětí). Školka poskytuje dětem 3 jídla denně (2 svačiny a oběd). Pobyt v MŠ je placenou službou a
rodič platí 2330 NOK měsíčně a za jídlo 350 NOK měsíčně. Školka poskytuje základní potraviny jako mléko, maso,
zeleninu a ovoce v bio kvalitě.
Školka má několik cílů:



naučit děti třídit odpad
naučit děti, co to je recyklace odpadu a jak se dá využívat
pečovat o životní prostředí
Ke splnění cílů přispívají zaměstnanci školky (mají specializaci na ochranu ŽP) a rodiče dětí, kterým jsou poskytovány
informace prostřednictvím osobních schůzek, e-mailů a tištěných materiálů. Školka se snaží zavádět inovativní
způsoby výuky, opustit staré způsoby myšlení a nahradit je novými. Zapojuje proto děti do pěstování vlastních ekoproduktů (mají „zelenou zahradu“), kde se děti učí za pomoci učitelů starat o svoji zahrádku, sázet a následně sklízet
zeleninu a bylinky.
Sdružení rodičů pořádá letní oslavu, v rámci které je organizována návštěva statku, kde se děti seznamují s domácími
zvířaty (pořádá se na jaře, takže jsou zde koťata, štěňata, kuřata, jehňata a další mláďata).
Kritéria pro získání a obnovu Zelené vlajky jsou stejné jako pro základní školy pouze s tím rozdílem, že jsou
uzpůsobena věku dítěte. Plnění témat pro jednotlivé roky na sebe musí navazovat. Jeden rok se děti věnují např.
třídění odpadu, další rok kompostování a následný práci na zahrádce.
4
Obrázek: Na exkurzi ve školce Lassamyra barnehage (foto: Kateřina Součková)
Obrázek: Při prezentaci programu Ekoškola: Kjersti Marie Lothe, ředitelka mateřské školky Lassamyra barnehage, prezentuje
obhájení Zelené vlajky (foto: Šárka Krosová)
Norsk Oljemuseum
Muzeum ropy je pro návštěvníky cennou zkušeností díky interaktivnímu zpracování celé kompozice. Jsou zde
vystaveny modely typů ropných plošin, 3D video projekce o těžbě ropy, kvízy a soutěže pro návštěvníky, praktické
ukázky nástrojů a vrtných souprav, simulace života na ropné plošině apod. Účastníci studijní cesty zde strávili
poslední 2 hodiny studijního programu a velice litovali, že museli muzeum opustit, aniž by si stihli vše pořádně
prohlédnout a vyzkoušet.
5
Obrázek: Na exkurzi v muzeu těžby ropy (foto: Kateřina Součková)
Obrázek: Na exkurzi v muzeu těžby ropy (foto: Kateřina Součková)
Příklady dobré praxe:


využití staré konstrukce nádrže pro pohonné hmoty lodí k vybudování odpočinkového místa (dřevěný altán
zasazen do původní zděné konstrukce nádrže – chránění proti větru)
maximální využití praxe ve školní výuce, rozvoj schopností dětí, vytváření pracovních návyků dětí, podpora
svobody jednání s nenásilným dohledem pedagogů
6







osobní zainteresovanost ředitele školy v přírodě (práce o víkendech bez nároku na honorář), všestrannost
ředitele školy – shánění sponzorů, výuka, úklid, exkurze, údržba areálu aj., motivační efekt pro jeho
spolupracovníky – nebát se riskovat tzv. nést kůži na trh
posilování prestiže manuální práce (řemeslná výroba) vlastním příkladem
využití původně zanedbané přírodní lokality pro školu v přírodě
zapojení žáků do veřejně prospěšných prací
různorodost aktivit dětí v MŠ (taneční výchova, eko-zahrádka, motorické dovednosti, učení hrou apod.)
benevolence při stravování dětí v MŠ (jídlo je servírováno bez talířků a příborů, přímo do rukou dětí), učitelé sami
připravují jídlo pro děti a využívají především bio potraviny
přítomnost mužských pedagogů při vzdělávání nejmenších dětí
Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:











využití prostor hájovny pro potřeby EVVO – popularizovat městské lesy
zavedení programu Ekoškola v Českém Brodě – získání certifikace
systematičnost přístupu města k problematice ochrany ŽP
zavedení systému ekologické certifikace pro každou městskou instituci
zapojení rodičů do financování ekocenter
zapojit žáky školy i do investičních akcí
výroba velkých květináčů (z prken z městského lesa) pro pěstování bylinek a zeleniny
etablovat „Ekotým“ (odbor ŽP města, koordinátor MA 21, spolupráce s myslivci a rybáři), který bude plnit funkci
poradce pro školy
zavést větší podíl aktivního zapojení žáků k řešení problémů (využití školní zahrady pro výuku, exkurze do terénu
apod.)
přeměna školní zahrady na přírodní park (jezírko, bylinková zahrádka apod.), kde budou mít děti možnost větší
seberealizace
tvorba programů a soutěží, které budou vytvářet děti pro své mladší kamarády (ZŠ vytvoří program EVVO pro
MŠ, Gymnázium pro ZŠ)
Středa, 31. srpna 2011
program:
 Godeset skole – ekoškola
 návštěva radnice ve Stavangeru – přijetí místostarostkou města
 ostrov Austre Åmøy – přijetí starostou Rennesøy kommune, přírodně-historicko-politická exkurze
přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:
 Bjørg – Oddrunn Hestnes Landa – ředitelka Godeset skole
 Karolina Emilia Boij – ředitelka školní družiny Godeset skole
 Liv Hjørdis Grahl-Jacobsen – školní ekonomka Godeset skole
o [email protected]
o www.linksidene.no/godeset
 Bjørg Tysdal Moe – místostarostka Stavanger kommune
o [email protected]
o www.stavanger.kommune.no/
 Ommund Vareberg – starosta Rennesøy kommune
o [email protected]
o www.rennesoy.kommune.no/
7
Godeset ekoškola
Ekoškolu navštěvuje 256 žáků, 25 pedagogů a 15 ostatních zaměstnanců (asistenti, uklízečka, údržbář apod.). V každé
třídě je 20 žáků. Na rozdíl od škol v ČR nemají děti ve škole jídelnu, ale nosí si dopolední a odpolední svačinu
z domova. Ve škole děti nenosí přezůvky, ale chodí bosé.
Vedení školy zpracovalo plán činnosti na rok 2010 – 2013, který je v souladu s plánem školství města Stavanger.
Heslem školy je stále se zlepšovat. Člověk je součástí přírody a je neustále vystavován výzvě pečovat o životní
prostředí. V rámci plnění kritérií pro získání Zelené vlajky si škola vybrala jako nosné téma třídění a recyklaci odpadů.
Za udělení Zelené vlajky zaplatila škola jednorázově 1000 NOK; každý rok musí dále platit registraci 1790 NOK.
Certifikát Ekoškola je nutné obnovovat každý rok, což vedení školy velmi zatěžuje, preferovali by obnovu certifikace
jednou za 2 roky. Na škole založili Ekotým, ve kterém jsou zastoupeni 4 dospělí a žáci školy. Dále usilují o to, aby byli
v Ekotýmu zastoupeni i rodiče. Ve škole funguje školní parlament, který rovněž spolupracuje s radnicí města
Stavanger. V rámci kritérií programu Ekoškola si na škole stanovili tyto pravidla:




všichni jsou zodpovědní za životní prostředí
všichni třídí odpad (papír, sklo a kov dohromady a biologicky rozložitelný odpad)
všichni vypínají počítač po opuštění místnosti
všichni se podílejí na šetření papíru (oboustranný tisk, použitý papír je dále používán na poznámky apod.)
Škola má výborně navázánu spolupráci s rodiči, kteří několikrát do roka organizují akce pro žáky, ve svém volném
čase se zúčastňují brigád na úklid v okolí školy apod.
Na škole každý rok pořádají tzv. projektový týden. Česká delegace školu navštívila v průběhu projektového týdne,
děti si pro ni proto připravily písně s ekologickou tématikou (třídění odpadů) a 3 krátké filmy, které samy natočily
jako názornou pomůcku pro ekologickou výchovu.
Obrázek: Českou delegaci vítají na exkurzi v ekoškole Godeset děti písničkou o třídění odpadu a recyklaci (foto: Kateřina
Součková)
8
Obrázek: zprava: Liv Hjørdis Grahl-Jacobsen, Bjørg – Oddrunn Hestnes Landa a Karolina Emilia Boij při prezentaci programu
Ekoškola v Godeset skole (foto: Šárka Krosová)
Radnice Stavanger kommune
Stavanger je mezinárodní město. Žije zde cca 126 tis. obyvatel, z toho je zhruba 18% přistěhovalců. Nachází se zde
velký přístav pro zaoceánské lodě, je zde umístěna základna NATO a sídlí zde největší těžařské společností (hlavní
středisko těžby ropy). Proto jsou zde i mezinárodní školy (britská a francouzská). V roce 2008 byl Stavanger vyhlášen
za kulturní město Norska. Město má 2 partnerská města, jedno v Palestině a druhé na Madagaskaru. V porovnání
s těmito městy Stavanger kommune zanechává několikanásobně větší ekologickou stopu (výrazněji se podílí na úniku
CO2 do ovzduší, a to především díky transportu a ropnému průmyslu). Tento trend chce vedení města do roku 2020
výrazně snížit zavedením tramvajové dopravy, používáním elektromobilů a motivací lidí pro chození pěšky či jízdu na
kole. Město propaguje myšlenku: „Neexistuje špatné počasí, ale pouze špatné oblečení“.
Všechna města v Norsku mají povinnost mít zpracovaný plán na ochranu ŽP. Město Stavanger si vytvořilo již v pořadí
druhý takový plán, ve kterém je z jednou priorit certifikace všech státních škol. Školská zařízení si mohou vybrat mezi
programem Ekoškola (obnova každý rok) nebo certifikátem Ekologický maják (obnova každý 3. rok). Město zvažuje
centralizovat nákup všech ekologických produktů pro MŠ. V oblasti environmentálního vzdělávání město úzce
spolupracuje s poradenskou společností Grønn Hverdag, která je mezinárodní organizací pro implementaci EVVO ve
školách.
Ve městě je činný dětský parlament (1 dítě z každé školy), který má k dispozici tzv. dětský rozpočet. Děti si mohou
sami rozhodnout o tom, na které projekty budou peníze čerpány. Vedení města umožňuje nejen dětem, ale i jiným
skupinám, aby se podíleli na komunitním plánování (handicapovaní občané, přistěhovalci, rada starších). Vedení
města dalo návrh, aby byla posunuta hranice věku pro získání volebního práva na 16 let. Letos poprvé (září 2011)
budou volby probíhat zkušebně již v tomto režimu.
Město založilo sdružení Mladá agenda, které každé 2 roky organizuje mezinárodní konferenci pro děti z celého světa.
Děti posílají své projekty k posouzení komisi, žáci nejlepších projektů jsou následně pozváni na mezinárodní
konferenci, kde mají možnost své projekty prezentovat. Cestovní náklady hradí město a místní firmy. Témata
mezinárodní konference jsou: voda, země, vzduch a ochrana životního prostředí.
V rámci projektu Zelené město pořádá 8x do roka setkání tzv. zelené snídaně pro výměnu zkušeností, kterých se
zúčastní cca 15 převážně stavebních společností. Zástupci podnikatelů mají možnost diskutovat s vedením města o
připravovaných projektech.
9
Obrázek: Informační tabule na radnici ve Stavangeru oznamuje, že se v zasedacím sále v 5. patře bude od 14:30 konat návštěva
české delegace z města Český Brod (foto: Šárka Krosová)
Obrázek: Bjørg Tysdal Moe, místostarostka Stavanger kommune, při prezentaci environmentálního vzdělávání a Místní Agendy
21 ve městě Stavanger (foto: Šárka Krosová)
Ostrov Austre Åmøy
Na ostrově českou delegaci přivítal starosta Rennesøy kommune. V rámci historicko-přírodovědné exkurze provedl
českou skupinu po pobřeží, kde se nachází nejvíce archeologických památek v Norsku. Ostrov Austre Åmøy byl totiž
po ústupu ledovců z doby ledové prvním místem, kde se mohl usadit člověk. Vzhledem k tomu, že je tato oblast
považována za nejteplejší region Norska (v průměru 11°C), se zde lidské společnosti dařilo.
V padesátých letech 20. století zde bylo odkryto velké množství skalních rytin z doby bronzové, které byly původně
překryté travním drnem. Rytiny byly zmapovány. Vzhledem k tomu, že působení kyselých dešťů značně narušuje
horninu a dochází tak ke zvětrávání a postupnému mizení rytin, nejsou už další rytiny odkrývány. V roce 1992 při
stavbě podmořského tunelu, vedoucího na ostrov, byly zde nalezeny nejstarší pozůstatky osídlení v Norsku.
10
Obrázek: Ommund Vareberg, starosta Rennesøy kommune, při exkurzi – v popředí skalní rytiny (foto: Kateřina Součková)
Příklady dobré praxe:












stanovení jednoduchých pravidel ohleduplného chování k přírodě, která jsou snadno zapamatovatelná i
kontrolovatelná
zpívání jako názorná pomůcka pro třídění odpadů (žáci společně s učitelem složili píseň na téma, jak třídit
odpad)
zřízení rady dětí, handicapovaných, přistěhovalců a starších v rámci úřadu
propracovaný systém ekologické výchovy ve škole (plánování, monitoring a následné hodnocení činnosti)
nadšení pro realizaci projektů ze strany pedagogů, dětí a rodičů
učitelé se sami pojmenovávají jako partneři dětí a oceňují angažovanost dětí při realizaci projektů
rozhodnutí Stavanger kommune o certifikaci městem zřizovaných organizací, spoluúčast města při zavádění
certifikace
zavedení „zelených snídaní“ pro podnikatele
pořádání mezinárodní konference na ekologická témata
praktická ukázka ochoty dětí předvést výsledky své práce (vytvořený film dětmi, jak správně třídit odpad)
Den bez aut (motivace pro občany chodit pěšky nebo jezdit na kole)
ochrana historických památek překrytím vegetací (skalní rytiny)
Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:





zavedení snídaní na zelená témata (min. 4x ročně schůzka vedení města s podnikateli o záměrech a případné
finanční podpoře zelených projektů)
centralizace nákupů materiálu, energií a telekomunikačních služeb
Den bez aut a doprovodní akce
samostatná vzdělávací politika města
rozpracování strategie rozvoje města pro eko-projekty
11












finanční příspěvek zaměstnancům, kteří jezdí do práce na kole
prezentace zvyků, tradic a přírody menšinám ve spolupráci s církvemi
začlenění zelených témat do projektového týdne
zapojení umělců (muzikantů a výtvarníků) na ZŠ a ZUŠ do zelených témat
zavedení Ekotýmu na ZŠ (spolupráce učitel – žák)
společné projekty zástupců škol na zvolená zelená témata
zavést pravidla pro podporu kreativity u dětí ve 3 krocích: vymyslet (projekt), obhájit (prezentovat svůj
nápad) a zrealizovat (získat pro něj podporu ostatních dětí a dospělých)
zapojení rodičů do činnosti školy (realizace vlastních zelených projektů a brigád)
zavedení třídění odpadu ve všech třídách a chodbách škol
etablování dětského parlamentu se samostatným rozpočtem ze zástupců všech škol v Českém Brodu
vytvoření motivačních pravidel pro občany, aby začali uklízet exkrementy po svých psech
prezentace práce škol např. u příležitosti Dne Země na celoměstském setkání s veřejností a vedením radnice
Čtvrtek, 1. září 2011
program:



Vassøy skole – ekoškola
Ryfylke Friluftsråd – správa rekreačních krajinných oblastí v okolí Stavangeru
workshop na téma Ekoškola
přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:
 Inger Lie – ředitelka Vassøy skole – ekoškola
o [email protected]
o www.linksidene.no/minskole/Vassoy
 Hans Olav Sandvoll – vedoucí Ryfylke Friluftsråd
 Ole Tom Tufle – člen Ryfylke Friluftsråd
o [email protected]
o www.ryfri.no
Ekoškola Vassøy
Ekoškola Vassøy se nachází na ostrově, který není (jediný ve Stavangeru), spojen s pevninou mostem ani tunelem. Na
ostrově žije cca 800 obyvatel, nachází se zde ZŠ, MŠ a benzínová pumpa, která je ovšem určena pouze pro čluny.
Ve škole je pouze 1. stupeň ZŠ (7 tříd), navštěvuje ji 80 žáků. Největší třída má 21 žáků a nejmenší pouze 5 žáků.
Škola má 18 zaměstnanců. K výuce využívá kromě vnitřních prostor školy také pláže, moře, vřesoviště, okolní ostrovy,
les a školní zahradu. Škola disponuje vlastním člunem, který má kapacitu 30 dětí. Na škole se vyučují cizí jazyky: od 1.
třídy angličtina, ve vyšších ročnících francouzština a španělština. Škola obdrží od města cca 11 mil. NOK ročně na
platy učitelů, vybavení a knížky.
Zelenou vlajku získala škola v roce 2009. Jako téma projektu si vybrala třídění odpadů, recyklaci a kompostování. Ve
všech třídách žáci třídí tetrapak, plasty, biologicky rozložitelný odpad a směsný odpad. Tento odpad je vyvážen přímo
z areálu školy. Sklo a kov, které se rovněž třídí, nosí starší žáci do přístavu, kde jsou speciální kontejnery.
Škola je rozdělena na několik částí. Každou část uklízí jedna třída. Škola pravidelně pořádá projektové dny, jež bývají
rozdělené na 2 části: v první části žáci poměřují své dovednosti v soutěžích zaměřených na ekologii (výroba sochy
12
z odpadků), druhá část je věnována venkovnímu úklidu (okolí školy a přístavu). V pozdních odpoledních hodinách se
rovněž angažují rodiče a pomáhají dětem s odklízením odpadků. Jednotlivé třídy se pravidelně střídají v péči o školní
zahradu. Žáci 5. třídy sází na jaře rostliny, na podzim sklízí žáci 6. třídy (stále stejní žáci) vypěstované plodiny (mrkev,
brambory, česnek, zelí apod.), které dále využívají v hodinách vaření. Děti se také učí rybařit či kompostovat.
Na škole byla přijata tyto pravidla:



velcí chrání malé
ne každý mezilidský vztah musí být přátelský, musíme se spolu ale naučit vycházet
nikdo nesmí být utlačovaný
Ve škole mají zřízené malé mořské akvárium, ve kterém chovají živočichy, které děti v průběhu roku v moří uloví.
Akvárium se znovu zakládá na počátku školního roku. Ryby, které se dožijí konce školního roku, jsou vylovené, a žáci
si je ugrilují. Kdyby je totiž pustili zpět do moře, které má výrazně jinou teplotu, ryby by zahynuly.
Škola získala povolení od soukromého vlastníka blízkého ostrova k občasnému využívání pro potřeby
environmentální výchovy. Žáci zde 2x do roka sbírají odpadky. Vyhodnocují skladbu odpadu a zjišťují, proč se
hromadí na určitých místech. Žáci zde pak mohou relaxovat a užívat si čistou přírodu.
Obrázek: Inger Lie, ředitelka Vassøy skole, vítá českou delegaci (foto: Šárka Krosová)
13
Obrázek: Návštěva společných prostor školy, které slouží také jako knihovna (foto: Kateřina Součková)
Ryfylke Friluftsråd
Ryfylke Friluftsråd je společnost, která spravuje krajinné oblasti (ostrovy a části pobřeží) určené k rekreaci veřejnosti
města Stavanger. Má pouze 7 zaměstnanců, kteří mají mnohostranné zaměření. Společně se starají celkem o cca 90
lokalit. Budují cesty, stezky, hráze, mola, ekologické stanice (kontejnery na tříděný odpad), tábořiště, toalety, altány,
místa pro grilování, instalují informační tabule, udržují zeleň a pobřežní vřesoviště jak technikou, tak chovem ovcí a
skotu (plemeno Highlander).
Vzrůstající tendence k lenosti dětí a někdy i pohodlnosti jejich rodičů vedou k tomu, že norské děti přibývají na váze.
Z tohoto důvodu jsou v současné době Norskou vládou velice podporovány všechny aktivity, které vedou ke
zdravému životnímu stylu a radosti z pohybu.
Ryfylke Friluftsråd také zprostředkovává informace o možných výletech do přírody. Svojí činností umožňuje nejen
veřejnosti, ale také školským zařízením, aby trávili čas v přírodě. Díky opatřením, která realizují, mohou žáci s učiteli
jezdit do přírody, kde se věnují environmentální osvětě.
V Norsku byl přijat zákon, že všichni mají právo tábořit kdekoliv v přírodě a to vč. soukromých pozemků po dobu
48 hodin, poté musí místo opustit, aby i další lidé zde měli možnost relaxovat. K tomuto účelu jsou po celém Norsku
rovněž budovány jednoduché dřevěné stavby, které mohou návštěvníci bezplatně využívat.
14
Obrázek: Při prezentaci činnosti Ryfylke Friluftsråd: Hans Olav Sandvoll (přednáší) a Ole Tom Tufle (vlevo) (foto: Šárka Krosová)
Ostrov Lindøy
Původně ostrov sloužil jako místo rekreace pro norskou „smetánku“. Později zde byla polepšovna pro děti, které se
zde vychovatelé pokoušeli napravit prací (tuto dobu označil průvodce za „temnou dobu“ ostrova).
V současné době je na ostrově ústav pro děti z neúplných rodin, děti zneužívané a týrané. Pro ty je vyhrazena část
ostrova, do které má veřejnost volný přístup; při vstupu je ale informována o pravidlech, kterými se na území ústavu
musí řídit. Ostrov je přístupný veřejnosti trajektem, který sem jezdí 11x/den. Ostrov je veřejností velmi oblíben,
v sezóně zde každý den kotví až 180 člunů.
15
Obrázek: Na exkurzi na ostrově Lindøy (foto: Kateřina Součková)
Obrázek: Na exkurzi na ostrově Lindøy – kontejnery na tříděný odpad nesmí u mola chybět (foto: Kateřina Součková)
16
Ostrov Line
Na ostrově byly nově vybudovány cesty, kontejnery na tříděný odpad a tábořiště, byla vypálena vřesoviště a
vybudováno molo. O údržbu zeleně se průběžně stará stádo ovcí. Ostrov je nově zpřístupněn, bude trvat ještě
alespoň 2 roky, než se stane ideální přírodní lokalitou.
Obrázek: Na exkurzi na ostrově Line – vpravo Hans Olav Sandvoll, vedoucí Ryfylke Friluftsråd (foto: Kateřina Součková)
Obrázek: Toalety na ostrově Line, vybudované pro zajištění udržení čistoty přírodní lokality (foto: Šárka Krosová)
17
Ostrov Fjøløy
Ostrov je starou vojenskou základnou z druhé světové války. Jsou zde zachované bunkry, vojenské ubikace a
podzemní radiová centrála. Armáda ostrov opustila v roce 1999. Od té doby probíhá pozvolna jeho přeměna na
místo pro trávení volného času. V pobřežních vodách okolo ostrova jsou totiž ideální podmínky pro plavbu na kajaku
či kánoi, pro potápění k vrakům či za podmořskou přírodou.
Z bunkrů se mají stát garáže pro lodě, ubikace mají sloužit k ubytování, další budovy budou upravené na společenské
místnosti či lázně. Všechny budovy budou zrekonstruovány ve stylu 40. a 50. let. Kolem pobřeží bude vybudována
bezbariérová stezka pro vozíčkáře, pro které bude speciálně upraven i vstup do moře. Během několika let se má
z ostrova stát oáza trávení volného času v přírodě.
Obrázek: Exkurze na ostrově Fjøløy (foto: Kateřina Součková)
Workshop na téma Ekoškola
Účastníci studijní cesty přivítali možnost seznámit se s podmínkami, za kterých je realizován mezinárodní program
Ekoškola v České republice. Implementaci programu zastřešuje Sdružení Tereza, které vyslalo za účelem osvěty na
studijní cestu do Norska jednu ze svých koordinátorek.
Účastníci se na workshopu dozvěděli, jak probíhá proces certifikace v České republice, dozvěděli se o hlavních cílech
programu, o aktivitách žáků (učení o environmentálních tématech, třídění odpadů, úspory energie a vody, zlepšení
životního prostředí školy a jejího okolí), o kritériích (žáci si vytváření svůj vlastní Ekokodex, analyzují současnou
situaci na škole z hlediska možného zlepšení životního prostředí, navrhují zlepšení, zakládají Ekotým, projekt
monitorují a dělají publicitu).
Program je určen pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, vedení školy a místní komunity. Je určen pro žáky ZŠ a SŠ.
Po splnění všech kritérií dostanou úspěšné školy mezinárodní titul Ekoškola a Zelenou vlajku.
Mezinárodní program Ekoškola není bohužel v současné době v ČR zaveden rovněž pro mateřské školy, čehož
zástupkyně mateřských škol v Českém Brodu velice litovaly.
18
Obrázek: Workshop na téma Ekoškola (foto: Šárka Krosová)
Výstupy workshopu:
1) Hlavní rozdíly mezi Ekoškolou v Norsku a v ČR
česká Ekoškola
norská Ekoškola
nazývá se Ekotým, je tvořen především žáky; rada pro životní prostředí, nemusí se jí
hlavní činnost je ponechána žákům
žáci účastnit
tým
certifikace
titul Ekoškola je udělen na dva roky na
základě Žádosti o titul a osobní návštěvy
dvou auditorů
titul Ekoškola se obnovuje každý rok na
základě posouzení dodržení Akčního
plánu, titul může být získán již 6 měsíců
po registraci do programu
vytváří se na rok, je konzultován před a
po realizaci změn
plán
vytváří se na období 2 let, je rozdělen na
jednotlivé školní roky, vychází z
ekologického stavu školy
cílová skupina
základní, střední školy
mateřské školy, základní školy, střední
školy
témata
energie, odpady, prostředí, voda, doprava,
šetrný spotřebitel
12 témat - demografie, přírodní
bohatství, kulturní památky, energie,
atd.
počet zapojených škol
241 ZŠ
348 ZŠ, 458 MŠ
poplatek
2990 Kč první rok, 1990 Kč každý další rok,
1390 Kč pro školu s titulem
1000 NOK za udělení Zelené vlajky;
každoroční registrace 1790 NOK
2) Hlavní rozdíly mezi základními školami v Norsku a v ČR (1. stupeň ZŠ)
Norsko
+
umístění škol
- v blízkém okolí je
Norsko
-
ČR
+
- některé školy jsou
umístěny na ostrově,
19
- školy jsou většinou
umístěny v centru
ČR
- školy mají většinou
omezené možnosti návštěvy
manuální
dovednost a
samostatnost
žáků
moře, hory (příroda)
takže je
komplikovanější
doprava do školy
města, dobrá
dostupnost
lesa, přehrad a rybníků
- je kladen větší důraz
na manuální
dovednost žáků,
návrat k řemeslné
výrobě
- možnost zranění žáků
- přenechání
zodpovědnosti za
výchovu k manuální
zručnosti a
samostatnosti na
rodině žáků
- prozatím je spíše odklon
od manuální dovednosti
žáků
- vyšší počty dětí a méně
pedagogů
- lepší příprava na
tvrdší životní
podmínky
- nepružné zákony a
vyhlášky, které by
umožňovaly větší zapojení
dětí do manuálních prací
- vrácení prestiže
řemeslům
počty žáků
materiální
vybavení škol
stravování
bezpečnost
- menší počty žáků ve
třídách, větší počet
pedagogů a asistentů
- vyšší náklady na mzdy
zaměstnanců a
asistentů v porovnání
na 1 žáka
- nižší náklady na mzdy
pedagogů
-lepší materiální
vybavení škol
- absence výstav
dětských výrobků,
podpora soutěživosti
dětí
- prezentace dětských
výtvorů na veřejnosti
(výstavy)
- není školní kuchyně,
děti si nosí dopolední a
odpolední svačinu a na
oběd chodí domů
- systém školního
stravování (možnost
obědů ve škole za
zvýhodněnou cenu)
- chození naboso
z pohledu bezpečnosti
a zdraví
- větší důraz na
zdravou výživu akce
„Ovoce a mléko do
škol“
- stravování v přírodě
(o přestávkách mohou
děti běhat a jíst venku)
- nemožnost se věnovat
individuálním potřebám
žáků
- horší materiální vybavení
škol (počítače, knihovna a
školní pomůcky)
– výzdoba tříd a
chodeb žákovských
prací
- děti používají přezůvky,
jsou málo odolné, mají
obecně sníženou imunitu
- klade se důraz na
bezpečnost (nošení
přezůvek)
pedagogické
zázemí
- dostatek PC
- široká nabídka
zájmových činností a
školní ch aktivit
- nedostatek PC
Spolupráce
(školy, rodiče)
a EVVO
- velké zapojení rodičů
do života školy (pomoc
při odklízení odpadků,
účast na projektech
dětí apod.)
- spolupráce mezi
školami
-kromě rodičovských
schůzek je všeobecně menší
zájem rodičů o školní
aktivity
- větší důraz na
ekologii a ŽP
- prezentace škol na
veřejnosti
- v každé třídě audio i
video nosiče +
dataprojektor
- spolupráce se
zahraničními školami
20
- nedostatek audio i video
techniky
-absence jednotného
systému ekologické výchovy
3) Hlavní rozdíly mezi mateřskými školami v Norsku a v ČR
Norsko
+
objekt školy,
budova, okolí
počty
dětí/žáků, věk
- prosklené, otevřené,
vzdušné, atypické
prostory, maximálně
účelově využité
Norsko
-
ČR
+
- složitá orientace,
nepřehledné členění,
pro malé děti zmatek
- bohaté venkovní
využití pozemku
- přesuny dětí
z jednotlivých tříd,
místností za činnostmi
- o poznání nižší počty
dětí
- docházka pro děti od
9 měsíců
- na 20 dětí 3
pedagogové
personál
- zastoupení mužů
v pedagogickém sboru
- absence odborníka na
stravování (kuchařka)
vybavení
-,,méně znamená více“
(místnosti nejsou
přeplněné hračkami,
pomůckami, apod.)
- neuspořádanost
pomůcek (viz skříň na
pomůcky – nepořádek)
- skládací stolky na zdi
stravování
hygienické
požadavky
- neřeší estetické
hledisko stravování
(důležité spokojené a
najedené dítě bez
stresu)
psychohygiena - absence talířů při
zdravotní
hlediska
bezpečnost
svačině
- sezení venku na zemi
- spaní venku v
kočárech
- vše probíhá zpravidla
v jedné třídě, děti není
nutno přesunovat
- MŠ bývají zpravidla
pavilónové objekty nebo
starší poschoďové budovy
s množstvím nevyužitých
chodeb
- docházka pro děti
zpravidla od 3 let
(trendy a potřeby se
mění, platí ale stále, že
v prvních dvou letech
života dítěte je důležitá
blízká vazba na matku/
otce)
- o poznání vyšší počty dětí
- kvalifikovaná
pracovnice pro
přípravu dětské stravy
- absence mužského prvku
- absence systému
školního stravování
- benevolentní přístup
k dodržování
bezpečnosti a
zodpovědnosti za děti
(čluny, neopreny,
potápění)
- výuka v přírodě
formou vlastní
zkušenosti
- aktivní podpora
fyzické i psychické
odolnosti dítěte/žáka
- volný pohyb i
v prostorách, kde se
připravuje jídlo
21
- na 28 dětí 2 pedagogové
- ve snaze vyhovět
požadavkům ,,shora“ –
široká, pestrá nabídka
hraček, pomůcek, materiálů
– zahlcení
- minimální výzdoba
(absence dětských
kreseb a výtvorů)
- chození naboso
z pohledu bezpečnosti
ČR
-
- systém školního
stravování v rámci
plnění požadavků
spotřebního koše (vše
pro všechny, dostanou
i děti, které by kvalitní
stravu z domova
neměly)
- nelze posoudit, zda
bychom našli v Norsku
tzv. sociálně slabé
rodiny nebo kolik %
rodin by to bylo
-,,nechodí se naboso“ – děti
jsou málo odolné, mají
obecně sníženou imunitu
-,,sešněrování“ zákony,
vyhláškami a jejich
neustálým vylepšováním až
k absurditám (do školní
kuchyně smí vstoupit pouze
osoba v bílém plášti se
zdravotním průkazem, a to i
v případě, že si jde uvařit
třeba jen kávu)
pedagogické
zázemí
- dostatek PC
- absence interaktivní
tabule
- nedostatek PC
- v každé třídě audio i
video nosiče +
dataprojektor
- nedostatek audio i video
techniky
atmosféra škol - vstřícný, milý
- vstřícné, milé
pedagožky
pedagogický sbor
Příklady dobré praxe:














rodiče dětí chtěli zakázat přístup ze školních počítačů na některé webové stránky; vedení školy ale rozhodlo,
že všechny stránky zůstanou přístupné, a že v rámci výuky IT budou žáci poučování, jak správně internet
používat
žáci všech škol vyplňují srovnávací testy z jednotlivých předmětů, aby vedení škol zjistilo, které metody výuky
fungují a ve kterých předmětech je potřeba začít pracovat intenzivněji, nebo jinou metodou
práce na školní zahradě (2-3 hod/týden)
dotazníková šetření mezi žáky, prostřednictvím kterých je možné se vyjádřit ke kvalitě výuky nebo k šikaně
volně přístupná knihovna ve veřejných prostorách školy
o přestávkách mají děti možnost pobývat venku a mají k dispozici herní prvky
vodní prvky a ohniště na školní zahradě, které slouží k výuce (vaření v přírodě)
výuka praktických dovedností v přírodě (člun ve vlastnictví školy, možnost užívání blízkého ostrova)
tematicky zaměřené prostorné učebny a zázemí pro učitele
výuka v přírodě ve všech ročních obdobích
počítačová gramotnost od 1. ročníku školy
zpřístupnění a následná péče o přírodní lokality
volně přístupná sociální zařízení v každé rekreační oblasti
společná domluva obcí o sdružení finančních prostředků na vytvoření organizace pečující o přírodní lokality
Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:












využít region Pošembeří pro ochranu a značení cílů turistického ruchu
založení pracovního týmu za účelem návrhu vzdělávací politiky města
pokračování v zpřístupňování městského lesa (vybavení lavičkami, stoly, koši na tříděný odpad a sociální
zařízení)
společné setkání všech žáků školy na začátku týdne pro stanovení společného programu
vytváření projektových týmů pro řešení určitého problému (zapojení dětí různého stáří)
zavedení nových prvků na školní zahradě (jezírko, ohniště, sjezdovka pro zimní sporty) s důrazem na výuku
dovedností
zpřístupnění přírodních lokalit veřejnosti (výstavba cyklostezek)
prohloubit spolupráci s technickými službami ve městě, organizovat společné akce (prostřednictvím dětí
vychovávat dospělé)
vytvoření míst pro rodinnou rekreaci v bezprostřední blízkosti Českého Brodu (např. Dolánky)
zařazení práce na zahradě do výuky (následná konzumace vlastních výpěstků), využití vlastního kompostu
podpořit vznik sdružení v regionu Pošembeří se zaměřením na zpřístupňování přírodních lokalit veřejnosti
výstavba skleníku na školní zahradě pro potřeby výuky (pěstování rostlin pro výsadbu do truhlíků či zeleniny
na školní zahradě, použití bio přípravků v boji se škůdci)
22
Pátek, 2. září 2011
program:


základna Turistického klubu města Stavanger Preikestolenhytta – environmentálně-vzdělávací programy
pro mládež
výstup na skalní útes Preikestolen (Kazatelna)
přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:
 Torunn Johnsen Ravnås – vedoucí osvětových outdoor aktivit pro mládež a veřejnost Turistického klubu
města Stavanger
o [email protected]
o www.stavanger-turistforening.no
Turistický klub města Stavanger - Preikestolenhytta
Česká delegace zahájila svůj poslední exkurzní den v horské chatě Preikestolenhytta, která je sídlem Turistického
klubu města Stavanger. Nejprve proběhla prezentace samotného spolku. Průvodkyně shrnula hlavní aktivity klubu,
které spočívají ve zřizování tábořišť v přírodě, značení turistických cest, pořádáním výletů pro širokou veřejnost, ale i
pro jednotlivé skupiny (děti, mládež, žáky MŠ, ZŠ a studenty SŠ, rodiny s dětmi, seniory, turisty, podnikatelé a firmy).
Klub také pořádá semináře pro rodiče, aby se naučili, jak předávat dětem lásku k přírodě.
Po krátké prezentaci následovala praktická ukázka 3 kempů (Vodní kemp, Lesní kemp a Skalní kemp), které byly
zřízeny především pro žáky základních a středních škol; po předchozí rezervaci kempy může využívat také široká
veřejnost nebo firmy. Vybavením každého kempu je ohniště kryté plachtou, sociální zařízení přírodního typu a místo
pro přespání max. 15 osob (kryté molo s houpacími sítěmi, úly na stromech, skalní hnízdo).
V rámci školního výletu děti absolvují 3 denní pobyt v přírodě, každou noc stráví v jiném kempu. Zde jsou pro ně
připraveny různé činnosti např. vaření na ohni (ryby, pizza, lívance) či orientovat se v terénu. Mohou se aktivně
pohybovat na čerstvém vzduchu (lanová dráha, horolezectví, plavba na kánoích). Jednotlivé kempy jsou od sebe
vzdáleny cca 20 – 40 minut chůze. Trasa k jednotlivým kempům není značená, jelikož není přímo žádoucí, aby do nich
měla veřejnost volný přístup (ať už z hlediska bezpečnosti nebo zachování přírodního prostředí).
Pobyt v kempech je finančně náročný. Žáci si často vydělávají na zaplacení školního výletu po celý rok (chodí na
brigády, prodávají vafle apod.).
23
Obrázek: Torunn Johnsen Ravnås ukazuje, kde jsou kempy, a kam se delegace zanedlouho vydá (foto: Šárka Krosová)
Vodní kemp
Kemp je umístěn na poloostrově u horského jezera. Je přístupný lodí nebo pěšky po břehu. Kemp je velmi citlivě
zasazen do přírody, jeho architektonické ztvárnění představuje skalní útes, který se tyčí u vodní hladiny. Terén tak
není narušen, ale pouze dotvořen v přírodním stylu. Návštěvníci kempu přespávají v dřevěném altánku u vody, který
je z jedné strany připojen ke skále a z druhé strany opatřen průhlednou stahovací plachtou. V altánku jsou háčky pro
zavěšení houpacích sítí, ve kterých se spí.
Obrázek: Vodní kemp (foto: Kateřina Součková)
24
Obrázek: „Kuchyň“ u vodního kempu (foto: Šárka Krosová)
Stromový kemp
Stromový kemp je samozřejmě umístěn v lese. Na stromech byly z maskovacích plachet vybudovány přístřeší
připomínající úly, kterých si člověk na první pohled téměř nevšimne. Úly jsou propojené provazovými mosty. Do
jednoho úlu se vejdou tři děti, nebo dva dospělí. V jednom úlu je také sociální zařízení. Ke komplexu úlů náleží také
velký stan, který slouží jako společenská místnost.
Pro návštěvníky je v blízkosti kempu zřízena zážitková stezka, lanová dráha, která vybízí nejen k fyzické aktivitě, ale
také ke kreativnímu myšlení (dle vlastní invence je nutné překonat několik na sebe navazujících lávek a lanových
drah). Děti mají možnost se postupně zlepšovat v postupech o překonání všech překážek a zároveň mezi sebou
soutěží, kdo z nich bude nejrychlejší.
Někteří z účastníků studijní cesty si rádi vyzkoušeli zážitkovou stezku a byli úspěšní při překonání všech překážek, aniž
by se dotkli země.
25
Obrázek: Stromový kemp, vlevo Torunn Johnsen Ravnås (foto: Šárka Krosová)
Obrázek: Lanová dráha (foto: Kateřina Součková)
26
Skalní kemp
Poslední kemp je vybudován na skále. Po horolezeckých úchytech se vyleze do vyšších pater skalního hnízda, které
jsou tvořeny pouze ocelovou konstrukcí, mezi kterou jsou natažené sítě. Přístřeší je vybudováno ze šedivé maskovací
plachty, jejíž části jsou průhledné a slouží jako okénka. Ve skalním terénu se žáci učí horolezectví. K jídlu si vaří
lívance s marmeládou, kterou vyrábějí z lesních plodů. Voda na pití se musí nosit z jezera v údolí.
Obrázek: Skalní kemp – pohled z „kuchyně“ (foto: Kateřina Součková)
Skalní útes Preikestolen (Kazatelna)
Všichni účastníci studijní cesty překonali převýšení cca 330 m a dorazili na horskou plošinu Preikestolen, která se
nachází ve vrchních partiích strmého útesu, tyčícím se nad fjordem Lysefjord. Překonání této trasy trvalo tam a zpět
téměř 5 hodin. Cestou do údolí byla vyvíjena environmentálně prospěšná činnost v podobě sbírání odpadků, které
účastníci shromažďovali v igelitových taškách.
27
Obrázek: Česká delegace na vyhlídce Preikestolen (foto: Kateřina Součková)
Příklady dobré praxe:












odbočovací pruhy na silnici (platí pravidlo „ZIP“)
alternativní ubytování v turistických lokalitách zaměřené na konkrétní aktivitu (vaření, pobyt v přírodě)
velká četnost turistického značení
zpřístupnění přírodních území veřejnosti pro edukační pobyty
doprovodné aktivity u významného turistického cíle (zážitková stezka)
vznik kempů umožňujících pobyt v přírodě s různou tématikou (vodní, skalní a stromový)
zapojení místního architekta do citlivého a nápaditého zasazení kempů do krajiny
pracovní nabídka studentům jako asistentů školních pobytových akcí
využití modřínového dřeva jako stavebního materiálu bez potřeby další povrchové úpravy (opláštění
základny)
školní pobyty v kempech: využití darů přírody (lesní plody, ryby, houby a bylinky) pro výuku a vaření
diverzifikace cen za ubytování v kempech (nejvyšší ceny pro firmy, nejnižší pro školy)
výchova k ochraně životního prostředí formou praktických dovedností (zážitková stezka) a zároveň utužování
morálních vlastností (vzájemná pomoc)
Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:




rozšíření aktivit v turistických lokalitách (např. zážitková cesta, kempy dle zaměření turistů)
přesun péče o turistické lokality z města na neziskové organizace založené městem nebo obcemi v rámci
spádové oblasti
výběrové řízení na architekta projektu rekonstrukce stodoly hájenky městských lesů pro výuku dětí v přírodě
zapojení žáků a studentů do nových naučných aktivit a údržby mobiliáře naučné stezky v městských lesích
28




využití přírodních materiálů při rekonstrukci stodoly hájenky (různé druhy dřeva)
vytvoření pobytového kempu v Dolánkách, který bude mít svého správce a bude poskytovat ubytování za
úplatu se zvýhodněnou cenou pro školy
praktické zkušenosti nabyté v rámci pobytu v kempu budou uplatňovány ve výuce (přírodopis, zeměpis,
chemie, fyzika apod.)
nácvik samostatného pobytu v přírodě pro děti, aby pochopily, že přírodu potřebujeme všichni a je proto
potřeba ji chránit (výlet, túra zakončená sběrem odpadků)
Sobota, 3. září 2011
program:

odjezd a návrat do ČR
Závěrečné hodnocení
Kromě dotazníků pro hodnocení jednotlivých dnů obdrželi všichni účastníci studijní cesty souhrnný dotazník, ve
kterém zhodnotili studijní cestu, zda splnila jejich očekávání. Uvedli zde konkrétní projektové záměry a hodnotili
studijní cestu po stránce programové a organizační. Účastníci se shodli na tom, že studijní cesta splnila a předčila
jejich očekávání, že byla výborně organizačně a programově zvládnuta. Následující projektové záměry by po
odsouhlasení zastupitelstvem města mohly být v budoucnu v Českém Brodu realizovány:
1) Zavedení mezinárodního programu Ekoškola na základních školách v Českém Brodu.
2) Využití městské hájovny pro ekologické aktivity škol a NNO ve městě (nácvik pracovních dovedností,
ekologického chování, místo pro společná setkávání škol v Českém Brodu).
3) Navázání partnerství se ZŠ ve Stavangeru, výměna zkušeností mezi žáky ZŠ ve Stavangeru a v Českém Brodu,
komunikace v angličtině (součástí výuky angličtiny na ZŠ v Českém Brodu).
4) Vytvoření pobytového kempu v Dolánkách, ve kterém se budou učit žáci ZŠ praktické dovednosti zaměřené
na ochranu životního prostředí, budou se částečně podílet i na údržbě a úklidu kempu.
5) Zavedení „zelených snídaní“ tzn. pravidelné setkávání vedení města s podnikateli, radou žáků a řediteli ZŠ a
MŠ nad společnými eko-projekty.
6) Centralizace nákupů energií, materiálů a telekomunikačních služeb.
7) Den bez aut v Českém Brodu (finanční příspěvek města pro zaměstnance, kteří používají k dopravě do
zaměstnání kolo).
8) Vypracování eko-strategie rozvoje a samostatné vzdělávací politiky města.
9) Ustanovení samostatného rozpočtu, se kterým bude disponovat „dětský parlament“.
10) Zpřístupnění městského lesa pro rodiny s dětmi (vybavení lavičkami, koši na tříděný odpad, sociálním
zařízením a místem pro grilování).
29
11) Zavedení společného setkání všech žáků školy na začátku týdne pro stanovení úkolů a jejich následného
řešení skupinou dětí různého stáří.
12) Instalace informačních tabulí pro označení turistických cílů v regionu Pošembeří.
Poděkování
Starosta města Český Brod by rád poděkoval Ministerstvu financí ČR za přidělení grantu a dosavadní spolupráci při
administraci tohoto projektu a zároveň všem účastníkům studijní cesty za jejich aktivní spolupráci a profesionální
přístup při jednání s norskými partnery.
30