Genetika neandrtálců
Transkript
Genetika neandrtálců
Biologická a genetická historie osídlování Evropy cesta k pochopení variability, diversity a etnicity současných lidských populací - 1 Doc. Václav Vančata Projekt ESF OP VK "Vzdělávání pedagogů pro integraci žáků a studentů se specifickými potřebami na ZŠ a SŠ“ Historická antropologie • Historická antropologie se tradičně zabývá problematikou lidských populací, které žily v holocénu, tedy v nejmladším období čtvrtohor. Řada studií, zejména genetických, však prokazuje, že základní biologické i kulturní vlastnosti se formovaly už dříve, a to v období svrchního pleistocénu po posledním glaciálním maximu. • Zde se dostává tradiční historická antropologie do jistého rozporu s antropologií evoluční. • V každém případě se populace v nejsvrchnějším pleistocénu vyvíjeli v etapách, které jsou v souladu se základními rysy kolonizace světa – 1) Etapa formování moderní lidských geografických („etnických“) skupin – období svrchního paleolitu, epipaleolitu, předneolitických populací a raného neolitu. – 2) Období pozdního neolitu a doby bronzové a doby železné (pozdní pravěk a starověk – 3) Středověk a raný novověk (přechod od středověku k novověku) – 4) Novověk (moderní – industriální období - moderní kolonizace světa) Rozšíření anatomicky moderního člověka – “kulturní revoluce” a vznik „etnických skupin“ • • • V období od 60 – 40 tisíc let dochází k expanzivnímu vývoji AMČ, který v průběhu následujících 30 000 let kolonizoval většinu člověku dostupných ekosystémů, definitivně kolonizoval Evropu, Asii i Severní a Jižní Ameriku, a to včetně jejích subarktických pásem. Populace pokročilého AMČ se od předchozích lidských forem velmi výrazně lišila ve většině důležitých znaků. – Mladopaleolitičtí lidé byli vysocí a poměrně štíhlí, zjevně velmi dobře přizpůsobení k pochodům na dlouhé vzdálenosti.. Byli velmi dobří lovci, kteří k lovu používali řadu nových zbraní a zařízení, například vrhače oštěpů, harpuny, luky a šípy a pasti. Velmi nápadný je rozvoj jejich materiální kultury, čepelových industrií a používání nekamenných materiálů, například kostí. Za typický znak je možno považovat neobyčejný rozmach výtvarného umění (maleb, rytin i skulptur). – S tím souvisí i vyspělý design nástrojů, který dokonale využívá vlastností kamene, kostí, dřeva a dalších materiálů. Typické bylo zdobení těla a oděvů. Rozšíření anatomicky moderního člověka – kolonizační fáze I. – “kulturní revoluce” • • V průběhu kolonizace světa pokročilým anatomicky moderním člověkem se tedy objevují významné inovace a prosazují se i nové objevy. Vedle vrhače oštěpů, a zřejmě i luku a šípů, se objevují tkané látky, keramika, výroba obleků, bot a čepic, ozdoby ze zubů a škeblí. – Uvažuje o domestikaci nebo protodomestikaci některých živočichů a rostlin. – Podstatným způsobem se mění také sociální struktura a chování, objevují se první náboženství, rituály a běžné jsou také obřadné pohřby. Všechny tyto prvky se v průběhu mladšího paleolitu a s postupem kolonizace světa dále rozvíjejí. Kolonizace proběhla podle všeho ve dvou vlnách. V první vlně, která začala v období po 40 000 let a trvala až do 19 000 let, byla definitivně osídlena Austrálie, Evropa, převážná část jižní a centrální Asie a přinejmenším západní část Sibiře. – O osídlení východní Sibiře, Beringie a Severní a Jižní Ameriky se vedou spory. V tomto období mohla zasáhnout území Severní, a dokonce i Jižní Ameriky rozsáhlá migrační, pokud ne přímo kolonizační vlna. Mapa migrací člověka - genetická Rozšíření anatomicky moderního člověka – kolonizační fáze II. – změna adaptivní strategie • • Poslední kolonizační fáze úzce souvisí se vznikem nové adaptivní strategie části lidských populací – se vznikem a rozvojem zemědělství. Tuto fázi bychom mohli označit jako první rekolonizaci světa. V některých oblastech se již formovaly základní lidské skupiny. Zemědělství jako takové vznikalo na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii, v Číně a ve Střední a Jižní Americe. Vzniklo nezávisle i v některých oblastech v Africe, například Zimbabwe, a na indickém subkontinentu. – Nejdříve se zemědělské populace objevily v oblasti takzvaného úrodného půlměsíce na Blízkém východě. Odtud se pak rozšiřují do mediteránních oblastí Evropy, severních oblastí Afriky a možná i do Indie. – Zemědělské populace postupně kolonizují všechny vhodné ekosystémy, výrazným způsobem je ovlivňují vytvářením prvních antropoekosystémů a v některých oblastech vytlačují původní lovecko-sběračské populace do jiných, pro zemědělství méně vhodných ekosystémů. – V poslední fázi kolonizace osídlují různé typy lidských populací (např pygmejové) také tropické pralesy a ostrovy v otevřených oceánech Zemědělská centra Zemědělská centra – nezávisle vzniklá Rozšíření anatomicky moderního člověka – kolonizační fáze II. – změna adaptivní strategie • • • • • • V tomto období se prudce rozvíjejí technologie (zejména zpracování kovů), domestikace rostlin a živočichů, roste obchod, vznikají první města a civilizační centra. Pomocí dalších kolonizačních vln a rozvoje dopravy, pozemní i mořské, se mění rozsáhlá území na všech kontinentech. Původní lovecko-sběračské populace zčásti přebírají zemědělskou strategii nebo jsou postupně vytlačovány do marginálních oblastí nevhodných pro zemědělství. V některých ekologicky méně příznivých oblastech se intenzivně rozvíjí pastevectví a vznikají nomádské populace, které pak ovládají rozsáhlé oblasti střední a jihozápadní Asie a severní Afriky. Projevují se první rozsáhlé změny ekosystémů zapříčiněné zásahy člověka do přírody, například pouštní ekosystémy jako důsledek neuváženého vyčerpávání ekosystémů zemědělstvím a prudkým růstem zemědělských populací. Poslední rekolonizační vlna představovala osídlení nových kontinentů původními obyvateli Evropy (nejprve mediterrání, pak západní, tedy rekolonizaci Ameriky, Austrálie a Oceánie evropskými populacemi ve středověku a na počátku novověku. Moderní osídlení Evropy • Po posledním glaciálním maximu se v Evropě začínají rozvíjet pokročilé svrchně paleolitické populace – magdalénské a epipaleolitické. • Epipaleolitické populace se trasformují na populace „mesolitické“, pro které je typická vyšší hustota osídlení, menší teritoria, pestřejší, často sezónní, potravní zdroje, efektivnější technologie a, přinejmenším v některých případech, také protodomestiakace a domestikace rostlin a zvířat. • Tyto populace se úspěšně rozšiřují zejména v oblasti mediteránní oblasti a trasformují se v populace „neolitické“. Nejstarší doklady z oblasti Turecka časově odpovídají epipaleolitu v Evropě – tedy jsou staré okolo 12 tisíc let. Vznik zemědělství na Blízkém východě je možná mnohem starší než v jiných částech světa a odpovídá nejstaršímu holocénu • V severní Evropě vznikají klasické mesolitické – často rybářsko lovecké populace, v západní a střední Evropě probíhá trasformace postupně a velmi důležitý byl kontakt s příchozími neolitickými populace z oblasti Balkánu a Turecka. Magdalenién - evropská deprese San Teodoro - Sicilie Zlatý kůň - Koněprusy Kostěnki - Markina Gora Magdalénští lovci Kostěnki - Rusko - rekonstrukce chaty Magdalénská kultura Magdalénské umění – sošky a řezby Jak vypadal člověk ve svrchním paleolitu a mezolitu? Výška těla Hmotnost BMI Roher. index Femur Tibie Humerus Radius Neandertálci - muži 166,0 65,2 23,69 1,429 443,0 352,4 311,4 243,9 Neandertálci - ženy 155,3 54,2 22,44 1,446 399,3 310,0 299,0 226,8 Raný anat. moderní člověk-muži 181,9 69,3 20,91 1,150 495,0 429,5 338,3 240,2 Raný anat. moderní člověk-ženy 166,2 53,5 19,30 1,165 441,3 378,5 337,0 253,0 Gravetské populace AMČ-muži 179,0 67,4 21,08 1,181 477,7 403,4 347,0 268,1 Gravetské populace AMČ-ženy 158,3 54,5 22,11 1,401 416,1 361,2 306,4 242,5 Magdalénské populace AMČ-muži 166,5 61,9 21,89 1,319 443,5 379,8 308,8 242,8 Magdalénské populace AMČ-ženy 157,3 52,5 21,21 1,348 416,7 343,9 289,4 236,1 Mesolit-muži 168,8 63,4 21,73 1,292 447,9 372,7 324,9 251,1 Mesolit-ženy 157,5 52,7 21,14 1,342 417,0 349,3 293,8 225,2 Neolit žádná revoluce se nekonala Nová adaptivní strategie Homo sapiens více dětí - více práce Ekologický ráj v Evropě s nepřátelskými mezolitiky Evropa konec svrchního paleolitu Epipaleolitické populace • Konec zalednění a příslušné klimatické změny ovlivnily lidské populace Evropy a mediterání oblasti. • Před 12 – 13 tisíci lety se objevují nové adaptivní strategie – protodomestikace, domestikace, lov menších zvířat a ryb, pes • Populace jsou velmi variabilní biologicky kulturně i způsobem života a mohly přežívat až do doby 4 tisíce let – Baltyk a sever Evropy • Existují dvě výrazné populace – mediteránní natufiánci a evropští mesolitici Evropa epipaleolit Evropa Mesolit Raný neolit Základní periody mezolitu • • • • Mezolit 1 - nejasné od 20 do 12 tisíc let Mezolit 2 - 12 - ??? 9 tisíc let (mediterán) Mezolit 3 -12 - 7 (3? – Balt a Polsko) tisíce let Biologicky je první etapa shodná z magdalénskou v Evropě, spíše jde o různě adaptované lovecko (sběračské) populace • Mezolitické populace se o paleolitických liší v řadě znaků na lebce i postkraniálním skeletu • Specifika mezolitu východoevropských plání Natufiánská kultura • Specifická epipaleolitická kultura mediteránu – typická pro Blízký východ, ale podle všeho osídlily natufiánci také severní Afriku. • Počátek okolo 12000 let – konec asi 9000 let • Byli to lovci a sběrači, lovili především gazely, ale také tury, divoká prasata a jeleny a osly. Není vyloučena ani protodomestikace nebo i domestikace některých savců a rostlin – zeleniny a obilnin. • Předpokládá se, že jedním z faktorů přechodu k zemědělství byly klimatické změny v pozdním Dryasu – 11 až 9 tisíc let. Evropa střední neolit Osídlení Evropy - genetický model Osídlení Evropy genetické odpovídá paleoantropologickému – tedy 44 tisíc let Rozmístění center raných zemědělců Fáze neolitického osídlení Evropy • Starší neolit (5500-4500 BC) – Kultura lineární keramiky (LBK • Střední neolit (4500-3200 BC) – Lengyelská kultura – Kultura nálevkovitých pohárů (FBC, TRB) • Mladší neolit (3200-2100 BC) – Kultura Baden a FBC-Baden – Kultura globulárních amfor (GAC) – Kultura se šňůrovou keramikou (CWC) • Nejstarší bronz – únětická kutura Neolitická časová škála Neolitická osada Neolitické osídlení Evropy • Starší neolit (5500-4500 BC) – Kultura lineární keramiky (LBK ) Vedle sebe existují původní „mesolitické“ a příchozí neolitické populace • Střední neolit (4500-3200 BC) v období středního neolitu dochází k ústupu klasického svrchně neolitického zemědělství a podle všeho se mísí původní obyvatelé a migranti – Lengyelská kultura – Kultura nálevkovitých pohárů (FBC, TRB) • Mladší neolit (3200-2100 BC) Dominuje genotyp původních obyvatel (vyšší a méně sexuálně dimorfičtí) s gradientem od východu (málo původních genů) na západ Evropy (dominující původní geny) – tzv. mesolitický (spíše paleolitický) genotyp. Stavba těla i genetický profil je velmi podobný i u lidí tzv. doby bronzové. – Kultura Baden a FBC-Baden – Kultura globulárních amfor (GAC) – Kultura se šňůrovou keramikou (CWC) Doba bronzová – počátek starověku • Starší doba bronzová = BA1, BA2 (2200 – 2000/1950 př. n. l.) – není ve střední a západní Evropě • Střední doba bronzová = BB, BC (2000/1950 – 1400/1300 př. n. l.) • Mladší doba bronzová = BD, HA1, HA2 (1400/1300 – 1050/1020 př. n. l.) • Pozdní doba bronzová = HB1, HB2, HB2/3 (1050/1020 – 800/750 př. n. l.) Střední Evropa • Únětická kultura (1800 – 1500 let př. n. l.) – Pro tuto kulturu typické kosterní pohřbívání. Z bronzu byly vyráběny pracovní nástroje, zbraně (dýky). Existovala naleziště zlata, docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem. • Mohylová kultura (1500 – 1200 let př. n. l.) – Typické jsou již (pravděpodobně) sociální rozdíly. • Kultura lidu popelnicových polí (1200 – 700 let př. n. l.) – typické je významné celkové oteplení, mírně rostl počet obyvatel a prodlužoval se jejich věk. Doba železná - druhá fáze starověku • Starší doba železná ve střední Evropě – Ve střední Evropě označovaná jako doba halštatská, trvala zhruba mezi lety 750 – 450 př. n. l.. • • • • Lid halštatské mohylové kultury - jižní a západní Čechy Lid bylanské kultury - severní a východní Čechy, Lid planětické kultury - Slezsko a na střední Morava, Kultura horákovská - jižní Morava (jeskyně Býčí skála). • Mladší doba železná (laténská) ve střední Evropě – Je datována do období kolem 450 let př. n. l. až po 100 n.l. • První etnická, nikoliv však biologická. skupina – Keltové. – Na území dnešního Česka žil kmen Bójů (Bohemia – Čechy). Pravděpodobně migrovali i do jižní a západní Evropy. Keltové stavěli oppida, což byla opevněná centra obchodu a řemeslnické výroby, která sloužili i k obraně a ochraně obyvatel. Keltové tvořili kmenové svazky. Fáze doby římské – stř. starověk • A pozdní doba laténská 50/30 – 0 • B1 starší doba římská 0 – 50, B2 starší doba římská 50 – 150 • C1 - mladší doba římská 150 – 200, C2 - mladší doba římská 200 – 300, C3 - mladší doba římská 300 – 350 – Od 30. let začali pronikat do stř. Evropy první germánské skupiny,. V tomto období tzv. plaňanského horizontu se vytvořilo první stálé, i když relativně řídké osídlení ve středních, východních, severozápadních a jižních Čechách. Na východní Moravě púchovská kultura a možná i przeworská kultura. – Krátce před přelomem letopočtu do Česka přišla nová migrační vlna Markomanů. Na Moravě usazují také Kvádové. Bójové jsou asimilováni – V 1. polovině 3. století se dále projevují vlivy przeworské kultury. Stoupá význam východních kvádských oblastí v Pováží. Do oblasti Čech a Moravy lid tzv. kostelecké skupiny. – Ve středních a severozápadních Čechách labsko-germánský kulturní okruh. Na severu nadále pronikají vlivy pozdní przeworské kultury (dobrodzieňská skupina). Na Moravě na samém konci doby římské exituje tzv. zlechovský typ. Doba stěhování národů – konec starověku • Úpadek západořímské říše a začleňování Germánů jako spojenců vytvářelo předpoklad pro tzv. stěhování národů. Spíše však jde o transformaci - přeměně - římského světa, než o jeho regulérním dobytí Germány. Navíc se jednalo spíše o kulturní trasfer než o zásadní biologickou změnu osídlení původních regionů • Tzv. germánské kmeny sídlily ve 4. století v západní, střední a zčásti i východní Evropě (od západu na východ Sasové, Frankové, Burgundi, Langobardi, Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti). Vpád Hunů v roce 375 byl jednou z příčin migrací větších skupin • Na východě Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti na západ a jih, • Frankové zcela na západě z Dolního Porýní pouze do severní Galie. • Druhou fází stěhování národů je formování národnostních a etnických v Evropě v období zhruba od 6. do 8. století. Formování Slovanů a vytváření kmenových a stávních útvarů v severozápadní, střední a východní Evropě a na Balkánu. Pozdní říše římská Středověk a raný novověk • Hranice – Starověk/Středověk • Pád Západořímské říše roku 476, objevení se Slovanů v oblasti Panonské nížiny (568), (konec stěhování národů). • Hranice – Středověk/Novověk • Nejčastěji se udává 1492 - objevení Ameriky, dobytí Konstantinopole Turky (1453), první veřejné vystoupení Martina Luthera a začátek reformace (1517). Spíše je pravděpodobný počátek 16, což zdaleka není jen reformace, ale i rozsáhlejší kolonizace světa Evropou. – Vymezení konce středověku v českých zemích je nejasné. Nástup Jiřího z Poděbrad na český trůn po úmrtí Ladislava Pohrobka (1457), nástup rodu Jagellonců (1471) a nakonec smrt Ludvíka Jagellonského,a nástup rod Habsburků (1526). Opět to ukazuje na počátek 16 století. • Raný středověk 5. - 11. století • Vrcholný středověk 11. - 14. století • Pozdní středověk 14. – počátek 16. století Biologická a genetická historie osídlování Evropy cesta k pochopení variability, diversity a etnicity současných lidských populací - 2 Doc. Václav Vančata Projekt ESF OP VK "Vzdělávání pedagogů pro integraci žáků a studentů se specifickými potřebami na ZŠ a SŠ“ Odkud jsou holocéní skelety? Co je potřeba pro efektivnívyužití holocéního kosterního materiálu • Dokumentace holocéních skeletů a fragmentárních nálezů a jejich morfometrické zpracování. • Rekonstrukce dlouhých kostí, • Odhad poškozených kloubních ploch a jejich měření pro účely odhadu tělesné hmotnosti a biomechanické analýzy • Problematika výpočtů výšky a tělesné hmotnosti • Analýza tvaru a proporcí těla. Přesné určení stáří a geologická analýza – tafonomie nálezů a jejich základní zařazení • Nález je naprosto nezbytné kvalitně zajistit, pokud budou prováděny molekulárně biologické a jiné experimentální analýzy je nutno zabránit kontaminaci – jak anorganické, tak organické. • Při odkrývání jakéhokoliv skeletu je naprosto nutné zajistit kvalifikovaně okolí • Po zdokumentování skeletu je třeba určit stáří nálezu –zajištění všech možných vodítek pro datování a případné geologické změny – např. povodně a záplavy, eventuálně sekundární manipulace, určit pohlaví a případně i věk Lidská tafonomie • S výjimkou klasického pohřbívání není lidská tafonomie nijak odlišná od tafonomie paleontologické • Pohřební rýty však nemají s tafonomií nic společného, je to stejné jako způsob zabíjení lvů – tedy vznik mrtvoly. Hromadné hroby známe i u zvířat – ovekilling například • I lidský tafonom musí znát geologii naleziště, například kvůli povodním a sekundárním přemísťování koster, je nutné provést i zooarcheologickou analýzu místa, kde byl skelet(y) nalezen(y) Možné ovlivnění polohy skeletu Faktory ovlivňující „polohu“ kostry v protohistorických a historických hrobech • Způsob uložení a charakter okolí (voda, písek, les, hory atd.), délka intaktního uložení, klimatické podmínky, seismická činnost, povodně, svahové pohyby, charakter podloží, bioturbace, zvětrávání díky částečnému odkrytí hrobu. • Primární a sekundární manipulace s kosterními pozůstatky (rušení a obnovování hřbitovů a hrobek, vylupování, hanobení hrobů, specifika židovských hrobů a hřbitovů, atd), jiné typy manipulací např. „zoomanipulace“ (psi, lišky, vlci). Tafonomie – abraze přírodními faktory Určování věku Určování věku Určování věku Určování věku - komplexní Určování věku pohlaví - lebka Určování věku pohlaví - pánev Odhad tělesné výšky Odhad tělesné výšky Svrchní paleolit – variabilita dlouhých kostí Scatterplot (HSALHW1.STA 89v*304c) Scatterplot (HSALHW1.STA 89v*304c) SEX: 0 = 26,2316+0,7927*x SEX: 1 = 138,415+0,5303*x 460 SEX: 0 = 59,9109+0,6078*x SEX: 1 = 215,8581+0,2157*x 400 GREN4L GROTENFL BAGRA2L PR-XIVL PR-XIVr DV-XIIIL DV-XIIIR 380 HUTOLE TIBLNGMX B.Caviglione1 400 Paviland OhaloIIH2 DV-XVI-R AreneCandide1-IP DV-XVI-L AURIGNAC GrottedesEnfants5 PR-IVr PR-IVL PR-Vr PR-XL DV-IIIrec PR-VL GrottedesEnfants6 DV-XV-L 340 360 380 CombeCap 400 420 440 460 PR-IIIL PR-IVr PR-IVL PR-XL PR-Xr DV-IIIrec 320 480 500 520 540 GrottedesEnfants5 GrottedesEnfants6 260 360 380 400 420 SEX: 0 = 74,0589+0,4801*x SEX: 1 = -158,5336+1,1063*x B.Caviglione1 PR-IXr PR-IXL DV-XIIIR DV-XIIIL OhaloIIH2 PR-IVr PR-IVL 250 PR-XL 240 RAMALE RAMALE 280 GREN4L 270 260 PR-XIVr PR-XIVL DV-XVI-L Paglicci25 B.Caviglione1 PR-IXr PR-IXL AreneCandide1-IP 260 220 DV-IIIrec GrottedesEnfants5 DV-XV-L 230 DV-XV-L GrottedesEnfants6 360 380 400 TIBLNGMX 420 440 460 SEX: 0 GROUP: 31 SEX: 1 GROUP: 31 220 BdeTorre2 AreneCandide1-IP PR-XL 240 DV-IIIrec 210 340 540 DV-XIIIR PR-IVr DV-XIIIL OhaloIIH2 PR-IVL 250 GrottedesEnfants5 230 520 PAVLOVR DV-XIV-L SUNGIR1R PR-IIIL DV-XIV-R SUNGIR1L GREN4L PR-IIIr PR-XIVr PR-XIVL DV-XVI-L 500 BAGRA2L 290 DV-XIV-L SUNGIR1R PR-IIIL DV-XIV-R SUNGIR1L PR-IIIr 270 480 SEX: 0 = 47,7023+0,6327*x SEX: 1 = 16,3511+0,7337*x 300 BAGRA2L 280 460 Scatterplot (HSALHW1.STA 89v*304c) Scatterplot (HSALHW1.STA 89v*304c) 290 440 SEX: 0 GROUP: 31 SEX: 1 GROUP: 31 FEMLNGMX FEMLNGMX 300 Paglicci25 AreneCandide1-IP DV-XV-L 280 SEX: 0 GROUP: 31 SEX: 1 GROUP: 31 OhaloIIH2 Paviland DV-XIIIR PR-XIVr PR-XIVL B.Caviglione1 DV-XIIIL PR-IXL PR-IXr DV-XVI-L 340 300 PR-IXL PR-IXr 360 DV-XIV-R PAVLOVL PAVLOVR DV-XIV-L GREN4L SUNGIR1L BdeTorre2 PR-IIIr SUNGIR1R 360 SUNGIR1R SUNGIR1L PR-IIIL DV-XIV-R PR-IIIr DV-XIV-L 420 BAGRA2L 380 GROTENFR 440 GrottedesEnfants6 210 260 280 300 320 HUTOLE 340 360 380 400 SEX: 0 GROUP: 31 SEX: 1 GROUP: 31 Svrchní paleolit – regionální a pohlavní variabilita dlouhých kostí 540 European Upper Paleolithic Homo sapiens 400 520 European Upper Paleolithic Homo sapiens 380 500 360 480 Humerus Femur 460 440 420 380 460 320 300 400 360 340 Medit. males Medit. females CE males CE. females Mean Box2 Box1 Outliers Extremes 280 260 European Upper Paleolithic Homo sapiens 300 Medit. males Medit. females CE males CE females Mean Box2 Box1 Outliers Extremes European Upper Paleolithic Homo sapiens 290 440 280 270 260 400 Radius Tibia 420 380 240 360 340 250 Medit. males Medit. females CE. males CE females Mean Box2 Box1 Outliers Extremes 230 220 210 Medit. males Medit. females CE males CE females Mean Box2 Box1 Outliers Extremes Svrchní paleolit – regionální a pohlavní variabilita zátěžových segmentů 56 European Upper Paleolithic Homo sapiens 54 52 Head breadth 50 48 46 44 42 40 38 40 Medit. males Medit. females CE males CE females European Upper Paleolithic Homo sapiens 32 Mean Box2 Box1 Outliers Extremes European Upper Paleolithic Homo sapiens 38 30 34 Medio-lateral midshaft diameter Antero-posterior midshaft diameter 36 32 30 28 26 24 22 20 Medit. males Medit. females CE. males CE females Mean Box2 Box1 Outliers Extremes 28 26 24 22 20 18 Medit. males Medit. females CE males CE females Mean Box2 Box1 Outliers Extremes Variabilita délky femuru v neolitu Categ. Box & Whisker Plot: FEMLNGMX Categ. Box & Whisker Plot: FEMLNGMX 500 520 500 480 460 440 420 400 380 360 340 320 480 460 440 420 400 380 360 1 0 GROUP: 34 1 FEMLNGMX 0 GROUP: 35 500 480 460 440 420 400 380 360 340 0 1 0 GROUP: 37 Median 25%-75% Min-Max 1 0 1 0 GROUP: 34 520 500 480 460 440 420 400 380 360 340 320 0 GROUP: 38 1 0 Categ. Box & Whisker Plot: FEMLNGMX 0 1 0 GROUP: 34 470 460 450 440 430 420 410 400 390 380 370 0 1 GROUP: 35 1 0 GROUP: 37 1 GROUP: 38 SEX 1 GROUP: 38 SEX 470 460 450 440 430 420 410 400 390 380 370 1 GROUP: 35 GROUP: 37 SEX FEMLNGMX FEMLNGMX 340 Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Mean Mean±SD Mean±1,96*SD Variabilita délky tibie v neolitu Categ. Box & Whisker Plot: TIBLNGMX Categ. Box & Whisker Plot: TIBLNGMX 440 440 420 420 400 400 380 380 360 360 340 340 320 320 300 300 280 280 1 0 GROUP: 34 260 1 TIBLNGMX 0 GROUP: 35 440 420 400 1 0 GROUP: 34 1 GROUP: 35 420 400 380 360 360 340 340 320 320 300 300 280 260 0 440 380 0 1 0 GROUP: 37 Median 25%-75% Min-Max 1 280 260 0 GROUP: 38 1 0 GROUP: 37 SEX Categ. Box & Whisker Plot: TIBLNGMX 400 390 380 370 360 350 340 330 320 310 300 0 1 0 GROUP: 34 400 390 380 370 360 350 340 330 320 310 300 0 1 GROUP: 35 1 0 GROUP: 37 1 GROUP: 38 SEX 1 GROUP: 38 SEX TIBLNGMX TIBLNGMX 260 Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Mean Mean±SD Mean±1,96*SD Variabilita poměru segmentů dolní končetiny v neolitu Categ. Box & Whisker Plot: CRURAL Categ. Box & Whisker Plot: CRURAL 0,90 0,94 0,92 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 0,74 0,72 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 1 0 GROUP: 34 1 CRURAL 0 GROUP: 35 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 0,74 0 1 0 GROUP: 37 Median 25%-75% Min-Max 1 0 1 0 GROUP: 34 0,94 0,92 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 0,74 0,72 0 GROUP: 38 1 0 Categ. Box & Whisker Plot: CRURAL 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0 1 0 GROUP: 34 1 GROUP: 35 0,90 0,88 0,86 0,84 0,82 0,80 0,78 0,76 0 1 0 GROUP: 37 1 GROUP: 38 SEX 1 GROUP: 38 SEX 0,76 1 GROUP: 35 GROUP: 37 SEX CRURAL CRURAL 0,74 Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Mean Mean±SD Mean±1,96*SD Variabilita velikosti hlavice femuru v neolitu Categ. Box & Whisker Plot: HEADBRTH 1 0 1 GROUP: 34 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 0 Categ. Box & Whisker Plot: HEADBRTH 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 HEADBRTH 0 GROUP: 35 1 0 Median 25%-75% Min-Max 1 GROUP: 37 0 1 0 GROUP: 34 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 0 GROUP: 38 1 0 Categ. Box & Whisker Plot: HEADBRTH 50 48 46 44 42 40 38 0 1 0 GROUP: 34 1 GROUP: 35 50 48 46 44 42 40 38 36 0 1 0 GROUP: 37 1 GROUP: 38 SEX 1 GROUP: 38 SEX 36 1 GROUP: 35 GROUP: 37 SEX HEADBRTH HEADBRTH 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 Mean Mean±SE Mean±1,96*SE Mean Mean±SD Mean±1,96*SD Regresní modely a korelace • Pro rekonstrukci výšky a hmotnosti se používají nejčastěji regresní metody • Dvě základní strategie regresních modelů – Použít nejpřesnější odhadní parametr i za cenu jeho rekonstrukce – Využít jakéhokoliv zdroje bez ohledu na přesnost, správněji nepřesnost odhadu – Je nutno velmi pečlivě studovat nejen regresní vztahy, ale také vztahy korelační a kovarianční – Před definitivním vytvářením modelů, ať už po stránce biologické tak po stránce statistické, je třeba znát limity modelů Odhady výšky těla na základě metrických znaků dlouhých kostí Reference Feldesman et al 1989, 1990 Feldesman & Fountain 1996 Sjøvold 1990 Olivier 1976 Jungers 1988 b Parameter Length of femur Length of femur Length of femur Length of humerus Length of femur Length of humerus Length of femur Length of femur Equations BH = 3.745*Femur BH = 3.01939*Femur + 31.26332 BH = 3.10*Fem2 + 28.82 BH = 4.74*Hum2 + 15.26 BH = 3.01*Fem2 + 32.52 BH = 4.62*Hum2 + 19.00 BH = 3.420*Fem2 + 17.1 BH = 3.8807*Fem – 51.0 Odhady tělesné hmotnosti Reference Ruff and Walker 1993 Jungers and Stern 1983 Wolpoff 1983 McHenry 1988 McHenry 1991 McHenry 1992 Parameter Stature Stature Stature Stature subtrochanteric product femoral head subtrochanteric product distal femoral product proximal tibial product distal tibial product femoral head subtrochanteric product distal femoral product proximal tibial product distal tibial product s-BMI = body mass [g] /height [cm] 2 s-Rohrer = body mass [g] /height [cm] 3 Equations BM = 0.689*Stat – 53.1 BM = 0.00013*Stat^2.554 BM = 0.00011*Stat^2.592 BM = 0.00062*Stat^2.241 logBM = 0.624*log*Subtroch - 0.0562 logBM = 1.7125*logHead - 1.048 logBM = 0.7316*logSubtroch - 0.4527 logBM = 0.960*logDistFem - 1.5678 logBM = 1.0583*logProxTib – 1.9537 logBM = 0.9005*logSubtroch - 0.8790 logBM = 1.7125*logHead - 1.0480 logBM = 1.7754*logHead - 1.1481 logBM = 1.7538*logHead - 1.1137 logBM = 0.7927*logSubtroch - 0.5233 logBM = 0.8069*logSubtroch - 0.5628 logBM = 0.8107*logSubtroch - 0.5&33 logBM = 0.9600*logDistFem – 1.5678 logBM = 0.9919*logDistFem – 1.6754 logBM = 0.9921*logDistFem – 1.6762 logBM = 1.0583*logProxTib – 1.9537 logBM = 1.0689*logProxTib – 1.9903 logBM = 1.0683*logProxTib – 1.9880 logBM = 0.9005*logDistTib - 0.8790 logBM = 0.9227*logDistTib - 0.9418 logBM = 0.9246*logDistTib - 0.9473 Testování • Rekonstruovaná „anatomická“ výška – svrchní paleolit – AV = Suma(F+T+H+R) + 20 % Suma • Porovnání vypočtené a „anatomické“ výšky – Korekce pro holocéní lidské populace – cca 15 % sumy European Upper Palaeolithic populatio Body height - anatomical and computed 4 3 difference in cm 2 1 0 -1 -2 -3 -4 AC 1-IP DV-13 L DV-14 r Neus.2 PR-3 r PR-14 L SU 1 r DV-15 r PR-4 L BC 1 DV-13 r DV-16 L Oh.II PR-9 L PR-14 r DV-3 GdE 5 PR-4 r BG 2 L DV-14 L GdE 4 L PR-3 L PR-9 r SU 1 L DV-15 L GdE 6 PR-10 L Rekonstrukce výšky - neolit 190 Reconstruction of body height - late Neolithic and Únětice 185 180 175 Body height in cm 170 165 160 FelLun89LineSpacing(4) FeldFo96LineSpacing(4) SjovaldCaLineSpacing(4) SjovaldAllLineSpacing(4) SjoHumerAllLineSpacing(4) Olivier86bLineSpacing(4) KnussMaleLineSpacing(4) KnussFemLineSpacing(4) VanèataComp 155 150 145 140 135 130 360 370 380 390 400 410 420 430 440 450 460 470 480 490 500 510 520 530 Femur Rekonstrukce hmotnosti - Neolit Reconstruction of body mass - late Neolithic and Únětice 80 75 Body mass in kg 70 Femoral headLineSpacing(4) SubtroProdLineSpacing(4) DistTibProdLineSpacing(4) HeightFunctLineSpacing(4) VančataComp 65 60 55 50 45 40 140 145 150 155 160 165 Body he ight in cm 170 175 180 185 Evoluce Rohrerova indexu u Homininae 2 , 4 E v o l u t i o n o f h o m i n i n e R o h r e ŕ s i n d e x 2 , 2 2 , 0 1 , 8 Rohreŕsindex Neandertálci 1 , 6 Gravetský AMH 1 , 4 1 , 2 Homo habilis 1 , 0 A f a r R o b u s t g a r h i E r g a s t e r H e id e l E A M H L A M H o is e i A f r ic B H a b ilis E r e c t u sN e a n d e rU p A M H M e a n ± S E ± S D Pohlavní rozdíly u Homo sapiens „sensu lato“ H. heidelberge nsis males females Neanderthals males females Early AMH males females Grave ttian AMH males females Late UP AMH males females CC 1187,0 1197,5 1166,0 1521,0 1600,7 1401,5 1547,8 1553,3 1531,0 1543,5 1599,6 1439,3 1451,4 1468,5 1434,3 Body Height Body Mass 178,8 69,0 182,9 71,1 170,6 64,9 166,6 65,0 167,2 67,0 164,5 59,0 180,7 67,9 183,3 71,9 175,6 59,8 171,0 62,4 179,1 67,5 157,1 53,7 161,8 57,8 164,4 60,8 159,1 54,8 BMI 21,59 21,24 22,29 23,48 24,04 21,81 20,74 21,41 19,41 21,27 20,97 21,80 22,11 22,56 21,66 Rohre r 1,210 1,161 1,306 1,413 1,442 1,326 1,147 1,168 1,106 1,254 1,174 1,390 1,368 1,375 1,361 EQ McH92 EQ Mart93 4,244 3,095 4,186 3,067 4,360 3,150 5,897 4,261 5,836 4,239 6,078 4,327 5,573 4,049 5,315 3,903 6,087 4,341 5,981 4,282 5,837 4,235 6,230 4,363 6,003 4,249 5,803 4,142 6,202 4,356 Equations for stature and body mass estimation – Myszka et al. 2012 Source Equation Stature equation 1 Trotter, Gleser (1952) ST = 2,38 * (M1) + 61,41 (males) ST = 2,47 * (M1) + 54,10 (females) Stature/bi-iliac breadth body mass estimation equations 2 Ruff et al. (2005) BM = 0,422 * ST + 3,126 * LBIB – 92,9 (males) BM = 0,504 * ST + 1,804 * LBIB – 72,6 (females) Femoral head body mass estimation equations 3 Ruff et al. (1991) BM = [2,741 * (FH) – 54,9] * 0,90 (males) BM = [2,426 * (FH) – 35,1] * 0,90 (females) ST – estimated stature (cm); (M1) – femoral maximum length (cm) (Martin and Saller, 1957). 2 BM – estimated body mass (kg); ST – estimated stature (cm); LBIB – living biiliac breadth (cm) (1,17 * BIB – 3) (Ruff et al., 1997); BIB - bi-iliac pelvic breadth [maximum pelvic breadth (M2) according to Martin i Saller (1957) (C.B. Ruff, personal communication)]. 3 BM – estimated body mass (kg); FH – femoral head superoinferior breadth (mm) [(M18) according to Martin i Saller (1957) (C.B. Ruff, personal communication)]. 1 Pohlavní rozdíly ve svrchním paleolitu - gravetién Svrchnì paleolitické populace - Morava Svrchnì paleolitické populace - Morava 26 1,8 185 80 25 1,7 180 75 24 1,6 23 1,5 22 1,4 21 1,3 20 1,2 19 1,1 18 1 70 170 65 S - BMI Tělesná výška v cm 175 165 60 160 55 155 50 150 45 17 40 16 145 DV-13 DV-16 PR-3 PR-14 DV-14 Pav.1 PR-9 Výška DV-3 PR-1 PR-5 DV-15 L PR-4 PR-10 ??? S - Rohrerův index 85 Tělesná hmotnost v kg 190 0,9 DV-13 DV-16 PR-3 PR-14 DV-14 Pav.1 PR-9 Hmotnost DV-3 PR-1 PR-5 DV-15 L PR-4 PR-10 BMI 0,8 Rohrer 85 185 80 180 75 175 70 170 65 165 60 160 55 155 50 150 45 1 8 5 Tìlesnávýška 40 1 9 5 DV-13 Pav.1 PR-14 BC 1 GdE 4 Pavil. DV-15 L PR-5 C.Cap. LaRoch DV-14 PR-3 SU 1 BG 2 GdE 1 PR-1 PR-10 GdE 5 Pag.25 DV-16 PR-9 AC 1-IP BdT 2 Oh.II DV-3 PR-4 Aurig. GdE 6 Výška 1 7 5 1 6 5 1 5 5 hmotnost 1 4 5 M e d it. m u ž i M e d it. ž e n y C Em u ž i C Ež e n y M e a n + S D M e a n -S D M e a n + S E M e a n -S E M e a n O u tlie rs E x tre m e s E v ro p s k ýs v rc h n ìp a le o litic k ýH o m o s a p ie n s 1 ,8 E v ro p s k ýs v rc h n ìp a le o litic k ýH o m o s a p ie n s 9 5 1 ,7 1 ,6 8 5 1 ,5 7 5 1 ,4 6 5 Tělesnáhmotnost 145 E v ro p s k ýs v rc h n ìp a le o litic k ýH o m o s a p ie n s 2 0 5 Rohrerůvindex 90 190 Tělesná hmotnost v kg 95 195 Tělesná hmotnost v cm Svrchnì paleolitické populace - Evropa 200 1 ,2 5 5 4 5 3 5 1 ,3 M e d it. m u ž i M e d it. ž e n y C Em u ž i C Ež e n y M e a n + S D M e a n -S D M e a n + S E M e a n -S E M e a n O u tlie rs E x tre m e s 1 ,1 1 ,0 0 ,9 M e d it. m u ž i M e d it. ž e n y C Em u ž i C Eře n y M e a n + S D M e a n -S D M e a n + S E M e a n -S E M e a n O u tlie rs E x tre m e s Historická a evoluční antropologie 3 Neandrtálci, děnisovane a anatomicky moderní člověk Doc. Václav Vančata katedra biologie a environmentálních studií Ped F UK Neandrtálci – jací vlastně byli? Mýty a realita A co děnisované ??? Klimatické změny a evoluce rodu Homo Situace v Evropě před 150 a 120 tis. lety - Riss Vznik anatomicky moderního člověka - nová fakta Herto - Middle Awash 160 000 let Čepelové industie před AMH Blombos Cave nejstaší kultura 70 000 let Vznik moderních forem člověka U neandrtálců velmi pravděpodobně došlo k mutaci HOX genů - projevily ve změnách stavby těla Začala se uplatňovat funkce ACPI*A genu. Gen RUNX2 pak se podílel i na soudkovitém tvaru hrudníku - významně ovlivnila nárůst svalové hmoty a oddolnost proti chladu. Působení genů ovlivňujících růst mozkové kůry se v počátečních fázích významně nelišilo od anatomicky moderního člověka. Výbuch supervulkánu Toba • Výbuch supervulkánu Toba – 72 000 let b.p. • The dense rock equivalent (DRE) tedy objem vulkanického popela vypuštěného do atmosféry byl odhadnut na 800 km3 (Huff et al., 1992), Krakatau - 15 km3 • Genetický bottleneck efekt po výbuchu zahrnoval minimálně 20 generací, ale možná i přes 500 generací – podobný ekvivalent platí i u dalších druhů velkých a středních savců – pokud nevyhynuli Poslední neandrtálci - Francie St. Cesaire – první evropská čepelová industrie Poslední neandrtálci – život na periferii Zafarraya Gibraltar Vindija Biochemie kostí – co vlastně jedli neandrtálci? • Isotopic evidence for the diets of European Neanderthals and early modern humans - 2009 – Poměr stabilních C a N isotopů v kolagenech jasně ukazuje, že neandrtálci jedli „červené“ netučné maso, – zatímco první lidé (AMČ) měli pestrou potravu, ve které byly také ryby • Studie zubního plaku (kamene) naznačují i jiné možnosti, ale ….. Microfossils in calculus demonstrate consumption of plants and cooked foods in Neanderthal diets (Shanidar III, Iraq; Spy I and II, Belgium) – škrobová zrnka a fytolity Biochemie kostí – co vlastně jedli neandrtálci? • Studie tvrdí, že neandrtálci jedli rostliny, ovoce (fíky), zrní, luštěniny a další a dokonce je vařili • Problémy obecné – Nejsou žádné důkazy o tom, že by neandrtálci pravidelně používali oheň, natož že by vařili – Neexistuje přesná systematika škrobových zrnek a fytolitů, takže nevíme co vlastně neandrtálci co a proč mohli jíst – potravu, digestiva, vitamíny, minerály???? Biochemie kostí – co vlastně jedli neandrtálci? • Důkazy paleontologické – Nevíme jak, kdy a proč se škrobová zrnka a fytolity dostala do plaku, možné i post mortem – Nevíme přesně odkud se vzala – mohla se do potravy dostat náhodou, nebo mohla být součastí jiné potravy – např. obsah střev – Nevíme, zda množství v obsažené plaku je reprezentavivní vzorek – ad abdurdum – mohla se to tam dostat náhodou a výjimečně Biochemie kostí – co vlastně jedli neandrtálci? • Důkazy antropologické – Rostliny tak jak je popisují autoři by pravděpodobně neměly dostatečnou nutriční hodnotu – co mimo sezónu – výnosnost takových divokých rostlin, kromě ovoce, není nijak velká – riziko predace – Rostliny mohly být používány jako digestiva (viz šimpanzi), neandrtálci mohli jíst také natrávený obsah střev – střeva mohla být eventuálně upravována na ohni Biochemie kostí – co vlastně jedli neandrtálci? • Důkazy antropologické a závěr – Jednalo se o jedince z marginálních regionů po glaciálním maximu – Jedinci byli netypičtí – Shanidar – nemocní – klouby – Spy – žena a nedospělý jedinec (velmi neúplný) – vzorek velmi omezeny jako takový – výskyt zubního kamene nebyl testován na jiných populacích • Závěr – nemůžeme vyloučit příjem některých rostlin, ale ty netvořily základ potravy neandrtálců Genetika neandrtálců • Mt-DNA – studie ukazují, že neandrtálci se mohli oddělit od AMČ před 650000 až 170000 lety, tedy možná už na úrovni Homo heidelbergensis, možná pokročilejších forem archaického Homo sapiens – mt DNA však pouze prokazuje isolaci populací nikoliv speciaci – teorie „zasunutí“ mt DNA mutací • Průlomová studie jaderné DNA neandrtálců - 2007 The Derived FOXP2 Variant of Modern Humans Was Shared with Neandertals •Genetika neandrtálců kauza prstu z Děnisovovy jeskyně • Článek lidského prstu ruky z jeskyně Děnisova – systematika a do jisté míry i stratigrafie nejasná • mt DNA naznačuje předneandrtálský původ – ale kdo vlastně – Homo heidelbergensis, rané formyAMČ, nový druh člověka – tedy „ASIJSKÁ SPOJKA“????? – Ale přece mt DNA není druhově specifická, tak jak tedy? Genetika neandrtálců • Některé studie naznačují, že po erupci supervulkánu Toba mohlo dojít nejen k rozsáhlé genetické restrikci – bottleneck efektu, • ale že mohlo dojít i ke genetické isolaci populací neandrtálců – uvažuje se až o třech skupinách – to se mohlo odrazit i ve schopnostech adaptací při změnách klimatu – nebo změnách ekologických Genetika neandrtálců • Mapování genomu neandrtálců se provádělo pomocí genetických mikročipů tzv. brokovnicovou metodou (shotgun) – to ale vyžaduje neobyčejně výkonnou počítačovou techniku a genetické přístroje • Metodika byla velmi důkladná – vylučuje jakékoliv kontaminace • To znamená, že známe geny, ale ne jejich pořadí – pořadí musíme posuzovat per analogiam s genomem člověka Genetika neandrtálců – čím se lišíme? • Odlišnosti ve genech se týkají především specificky lidských funkcí mozku, metabolismu a růstu Genetika neandrtálců – čím se lišíme? • Rozdíly v genech mezi neandrtálci a anatomicky moderním člověkem bychom mohli shrnout zhruba do čtyř důležitých skupin: • První je tvořena geny souvisejícími se zabarvením a funkcí kůže, a tedy mimo jiné i s termoregulačními schopnostmi včetně pocení a vlastnostmi kůže. Víme například, že v zimě se neandrtálci nesměli potit, protože chladu odolávali masivní produkcí tepla ve svalech. • Druhá skupina je tvořena geny, které mají souvislost se schopnostmi poznávání a učení se, které se mohou v lidských populacích projevit jako závažné duševní poruchy nebo vývojové patologie, patří sem geny související s případným vznikem autismu, schizofrenie nebo Downova syndromu. Genetika neandrtálců – čím se lišíme? • Třetí skupina genů souvisí s lidskou reprodukcí, a patří se například gen ovlivňující pohyblivost spermií. Ta pak může mimo jiné souviset i se zvýšenou sexuální selekcí u anatomicky moderního člověka. • Čtvrtá skupina genů pak souvisí s metabolismem a ontogenetickým vývojem. Gen RUNX2 pak se mimo jiné podílel i na soudkovitém tvaru hrudníku neandrtálců. – Některé souvisí s buněčným metabolismem, další například s činností štítné žlázy. Mutace způsobuje u AMČ syndrom Diabetes 2 • Funkci některých genů zatím neumíme přesně určit. • Právě komplexní genetická změna však vedla k prodloužení období dětství u anatomicky moderního člověka, které projevilo i v posunu prořezávání prvních zubů stálého chrupu z původních 4 let (i neandrtálci) na 6 let u AMČ. Genetika neandrtálců – co sdílíme? • Sdílíme 85% genomu typického pro AMČ – některé geny mají neandrtálci v tzv. ancestrální formě, – jiné vznikly už u předků obou skupin, některé jsou totožné • Sdílíme FOXP2 (vývoj jazyka a řeči) a to v moderní „lidské“ formě – tento gen ale vznikl téměř jistě již u archaických forem Homo sapiens - cca před 300000 lety • Některé „ne-africké“ haplotypy – hybridizace ?? Genetika neandrtálců – co sdílíme? Homo heidelbergensis Mapa migrací člověka - genetická Extinkce neandrtálců • Teorie pomalejší reprodukční rychlosti • Teorie ekologického vytěsnění – Přímé – nepravděpodobné – žili parapatricky – Nepřímé – možné a spojené s poklesem reproduční rychlosti • Vícefaktorové – nejpravděpodobnější – neandrtálci se kompeticí s AMČ dostali do marginálních ekosystémů – S nedostatkem lovné zvěře v méně příznivém prostředí – fyziologické následky, horší tepelná adaptace a reprodukce Denisované – genetika a původ • Analýza mt-RNA prokázala že prst náležel jedinci přežívající populace Homo heidelbergensis nebo nějaké mladší formě člověka, například archaickému Homo sapiens. • Podle různých genetických laboratoří se oddělení neandrtálců a našich předků odehrálo zhruba v období mezi 750 až 250 tisíci lety. Potom by byla úvaha o tom, že nález patřil do okruhu archaických forem Homo sapiens rozumná. • Analýza jaderné DNA tyto úvahy jednoznačně potvrzují Jedná o archaickou formu Homo sapiens geneticky blízkou původním obyvatelům Papui-Nové Guineje, Austrálie, Filipin a do jisté míry některým obyvatelům Oceánie. Denisované – genetika a původ • Znamená to, že dlouhou dobu mohly přežívat a po jistou dobu koexistovat s moderním člověkem i archaické formy Homo sapiens a to i v oblastech s drsným klimatem a velkými sezónními výkyvy v teplotách, i v oblastech jako je Altaj ve střední Asii. • I když jsou tyto nové analýzy založeny na revolučních a daleko efektivnějších metodách , interpretace výsledků není bez problémů. • Děnisované evidentně představují geneticky specifickou, ale lidskou populaci. • „DNA datování“ je nález denisovanů výrazně starší, než datování geologické a archeologické, a to zhruba o 40 tisíc let. Avšak porovnávání geologického a „DNA“ datování,, má velká úskalí. V období 80 tisíc až 40 tisíc let vybuchl supervulkán Toba a následovalo drsné zalednění. Podle paleontologů není možné obě fáze zaměnit. Denisované – genetika a původ • Podle toho by mělo být „špatně“ datování „genetické“, ale ani takto tvrzení není správné. • Je totiž možné, že „děnisované“ jsou potomci archaických populací Homo sapiens, kteřé přišly do střední Asie před více jak 80 tisíci lety. • Děnisované pak představovali zbytek této populace zdecimované výbuchem supervulkánu a následnou dobou ledovou. • Hybridizace populací děnisovanů s obyvateli Papui-Nové Guinei a Austrálie, i dalších částí jihovýchodní Asie a Oceánie, proběhla těsně po skončení doby ledové, kdy začaly skupiny moderního anatomicky moderního člověka migrovat do Papui-Nové Guinei a Austrálie, a potom děnisované vyhynuli. • „Příměs“ děnisovanských genů je jen o málo vyšší než neandrtálská u Evropanů a kontinentálních Asiatů. Hranice mezi denisovany a neandrtálci Grotta di Cavallo – 43 -45 tisíc let kamenná kultura - uluzzian Aurigancién a Ulluzian Byl ulluzian nejstarší kamennou industrií AMČ v Evropě? Kent’s Cavern site, aurignacién 42 500 let Pestera cu Oase, Rumunsko nejstarší evropský nález AMH – 42 – 35 tisíc let Oase 3 Oase 2 – 36 tisíc let Oase 1 – 42 tisíc let