VEGETAČNÍ PÁSMA

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Zeměpis I. ročník
VEGETAČNÍ PÁSMA
referát
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
Adéla ŠTĚPKOVÁ
Corina MARČEKOVÁ
5.O
4. 5. 2016
Vegetační pásma
1. Biom
a) Definice
Biom je soubor rostlinných společenstev určitého geografického pásma nebo oblasti.
Planetu dělíme na 5 geografických pásem: tropický podnebný pás, subtropický pás, mírný
podnebný pás, subpolární podnebný pás a polární podnebný pás.
Obrázek 1 – podnebné pásy
2. Biomy tropického pásu
a) Tropické deštné lesy
Tropický deštný les je nejsložitější a druhově nejbohatší přírodní krajina na zemi. Jsou tu po
celý rok stejné teploty a stálé srážky. Jsou rozšířeny především v rovníkovém pásu, mohou ale
zasahovat i do pásu subtropického. Tropické deštné lesy uspořádány do tří pater: bylinného,
keřového a stromového patra. Mezi deštné pralesy řadíme Amazonský deštný les, Konžský
deštný les a pralesy v Jihovýchodní Asii. Tropické deštné lesy jsou často káceny z důvodu
vzácných dřevin, které tu rostou poměrně hojně. Jako příklad si
můžeme uvést eben a mahagon. Můžeme zde najít také liány, mnoho
druhů orchidejí, bambus Melocanna Baccifera a bezpočet dalších
rostlin.
Obrázek 2 - orchidej
II
V tropických deštných lesech žijí tisíce druhů organismů, z toho
mnoho jich dosud nebylo objeveno. Žijí zde různí primáti (šimpanz,
gorila, orangutan, malpa), ptáci (tukan, ara hyacintový, kolibřík,
kakadu), anakonda, lenochod, mravenečník, antilopa a mnoho dalších.
Obrázek 3 - kolibřík
V krajině kolem 10°severní a jižní šířky je menší množství srážek,
tudíž se tam vyvinul střídavě vlhký tropický les. Střídají se zde období sucha a dešťů a je tu
řidší porost, který umožňuje život savcům (panda). Tento druh tropických deštných lesů se
často využívá k plantážnictví (káva, čaj). V Asii je vytvořen díky monzunům.
b) Savany
Savany jsou travnaté plochy, ve kterých se občas vyskytují stromy nebo keře. Rozkládají se
na sever a na jih od pásu tropických lesů, jsou tedy vymezeny tropickými lesy a polopouštěmi
či pouštěmi. Teplota je tu poměrně stálá, průměry měsíčních teplot se moc neliší. Během roku
se zde vystřídají dvě dominantní období: období sucha a období dešťů. Období sucha trvá
většinou 8 – 10 měsíců. Období dešťů naopak trvá pouze 2 – 4 měsíce a je obdobím
rozmnožování.
V savanách roste především Sloní tráva, která
může dosahovat 2 – 4 metry. V Africe můžeme
nalézt také baobaby, v Austrálii pak blahovičníky.
Savanu obývá mnoho zvířat, například gepard
štíhlý, žirafa síťovaná, pakůň žíhaný, marabu
Obrázek 4 – park Serengeti
africký a zebra grévyho.
Podle délky období sucha je můžeme dělit na savany vlhké (Brazilská vysočina), suché
(Afrika), trnité (park Serengeti) a záplavové (Jižní Amerika – palmares).
c) Pouště a polopouště
Pouště jsou neúrodné oblasti bez vegetace trpící
nedostatkem vody. Nalezneme je kolem obratníků
raka a kozoroha. Pouště vznikají na místech, kde jsou
výpary větší než srážky, konkrétně v místech tlakové
výše, srážkového stínu a u studených proudů.
Srážkový stín vzniká u mohutných pohoří, která se
tyčí až nad oblaka a tvoří před nimi jakousi stěnu. Obrázek 5 - Sahara
Rozeznáváme několik typů pouští. Serir, neboli štěrkovou poušť, která tvoří celkem 10% všech
III
pouští na povrchu zemském (většina Sahary). Hamáda, neboli kamenitou poušť tvořící 70%
(Hamáda al-Hamrá – SZ Libye). A nakonec erg, neboli písečná poušť pohyblivých dun, která
tvoří celkově 20% pouští (západní Sahara).
Na pouštích a polopouštích neroste téměř nic. Můžeme tam nalézt pouze sukulenty (kaktus,
agáve), které jsou schopné přežít obrovské rozdíly teplot a nedostatek srážek. Klasičtější
vegetaci
můžeme
povrchové
a
nalézt
pouze
podpovrchové
u
vody
zdrojů
(oázy).
V důsledku nesnesitelných veder během dne na
poušti převažuje noční život. Žije zde surikata,
fenek, tarbíkomyš, karakal, frček, chřestýš,
gazela dorkas, medojed, velbloud, zmije rohatá a
Obrázek 6 – fenek ušatý
další.
Mezi největší světové pouště řadíme poušť Sahara (Afrika), Arabskou poušť v Asii a
Patagonskou poušť (Amerika).
3. Biomysubtropickéhopásu
a) Subtropy
Subtropy tvoří přechod mezi tropickými oblastmi a mírným pásem. Na severní polokouli je
můžeme nalézt mezi 30°a 45° severní šířky, na jižní polokouli zase od 40°až po obratník
kozoroha. Klima subtropů dělíme na mořské (maritimní), pevninské (kontinentální), klima
západních břehů pevnin (středomořské) a klima východních břehů pevnin (monzunové).
Subtropy můžeme také dělit na subtropy s obdobím zimních dešťů a subtropy s obdobím
letních dešťů. V subtropech s obdobím zimních dešťů jsou léta suchá a horká. Zimy jsou zde
ovlivněny západním prouděním, díky kterému sem cyklóny přinášejí srážky, které se hromadí
na návětrných svazích hor.
V subtropech s obdobím letních
dešťů
převládá
monzunové
subtropické
klima.
Letní
monzun vane z oceánu od jihu a
jihovýchodu a projevuje se
obdobím dešťů počátkem léta.
Zimní monzun vane od severu a
Obrázek 7 – piniový les
IV
severozápadu a je chladný a suchý.
Rostou tu piniové a dubové lesy, často se zde také vysazuje vinná réva, tabák, citrusy a olivy.
Ze zvířat zde žije muflon, koza bezoárová, racek bělohlavý, hvězdice, jehlanka a šakal.
4.
Biomymírnéhopásu
a) Pouštěmírnéhopásu
I v mírném podnebním pásu se mohou vyskytovat pouště. Jejich příčinou však není
permanentní tlaková výše, ale určitá přírodní překážka, která brání srážkám, aby zavlažily ono
místo, kde se poušť tvoří. Buď jde o velkou vzdálenost
od moře, tudíž se zde projevuje extrémně kontinentální
podnebí a vlhkost z mraků se vyprší během cesty přes
pevninu, nebo je poušť ohraničena pohořím, které
brání příchodu srážek.
Příklady takovýchto pouští jsou Gobi v severní
Obrázek 8 – poušť Gobi
Číně a Mongolsku, Karakum a Kyzylkum v oblasti
Uzbekistánu a Turkmenistánu a Taklamakan v Číně ohraničený Himalájemi.
V těchto oblastech žijí především odolné organismy jako sukulenty nebo různí plazi.
b) Stepialesostepi
Stepi se tvoří v oblasti mírného podnebného pásu s nižším úhrnem srážek, ne však tak
extrémním, jako je tomu u pouští. Příčinou malého množství srážek je opět kontinentální
podnebí. Díky nedostatku vody tudíž nemohou
vyrůst vzrostlé stromy. Nejtypičtější půdou je
úrodná černozem, proto jsou stepi často obdělávány
člověkem a stávají se z nich světové obilnice.
Vyskytují se zde však i slané půdy. Tam, kde stepi
pomalu přecházejí v lesy a kde se zvyšuje úhrn
srážek, se objevují lesostepi s větším výskytem
stromů.
Stepi mají ve světě různé názvy. V Severní Americe Obrázek 9 – nandu pampový
se nazývají prérie, v Jižní Americe pampy, v Maďarsku puszty a v Kazachstánu celiny.
Nejčastěji zde žijí různí hlodavci, bizoni (Severní Amerika), nandu pampový (Jižní
Amerika), ptáci (orel, sup) a také ohrožený kůň Převalského. Díky člověku jsou zde často i
pastviny pro dobytek. Nejtypičtějšími rostlinami jsou různé traviny nebo obilniny.
V
c) Lesy mírného pásu
Lesy mírného pásu se nacházejí hlavně na severní polokouli. V jižnějších částech mírného
pásu se vyskytují opadavé lesy a s přibývající zeměpisnou šířkou se mění ve smíšené. Typickou
půdou je zde hnědozem, která sice není tak úrodná jako černozemě, ale pořád se dá dobře
zemědělsky využít. Střídají se zde čtyři roční období. Dnes jsou tyto lesy většinou vykáceny
pro pole a lidská sídla.
V opadavých a smíšených lesích nejčastěji žijí nám dobře známá zvířata, jako jelen, srnec,
liška obecná nebo kuna lesní. Typickou faunou jsou duby, buky, habry a různé nízké byliny.
S přibývající zeměpisnou šířkou přecházejí listnaté a smíšené lesy v souvislý jehličnatý les,
který se nazývá tajga. Tyto lesy nejsou tak dotčené lidmi, a proto se v nich uchoval jejich
přirozený ekosystém. Tajga tvoří jeden z nejrozsáhlejších
souvislých lesních porostů a také nejrozsáhlejší biom na
zemi. V současnosti ale i sem proniká vliv lidí, většinou
kvůli těžbě dřeva a nerostných surovin. Typickou půdou
jsou zde podzoly.
Tajga se nachází především na Sibiři, ale i v severní
Kanadě (tam se však už nepoužívá název tajga). Rostou Obrázek 10 – tajga na Sibiři
zde hlavně jehličnaté stromy, občas jsou ale přerušeny březovými nebo vrbovými hájky. Žijí
zde drobní hlodavci, losi, vlci, medvědi, lišky a pozemní ptáci jako tetřev hlušec.
5. Biomy polárního a subpolárního pásu
a) Tundra
Na sever od tajgy ubývá slunečního záření, a proto lesy pomalu přecházejí v keřovitý porost
s menším počtem stromů. Tomu se říká lesotundra. Protože se
tyto oblasti nacházejí v blízkosti polárního kruhu, jsou zde v
zimě velmi krátké dny a velké rozdíly v teplotách. Zima brání
jak rychlému růstu rostlin, tak i rozkladu odumřelých zbytků.
S přibývající zeměpisnou šířkou mizí i keře a krajina se mění
v tundru a permafrost, trvale zmrzlou půdu. Jen ve velmi
Obrázek 11 – tundra na Aljašce
krátkém létě roztává nejsvrchnější vrstva půdy a umožní tak
kvetení a rozmnožování rostlin. V tundře zatím není patrný velký vliv lidí, pouze pro těžení
ropy a nerostné suroviny. Ve vysokohorských oblastech i v jiných klimatických pásmech se
VI
vyskytuje alpinská tundra. Zde jsou však tvrdé podmínky způsobeny nadmořskou výškou a ne
zeměpisnou šířkou.
Rostliny i živočichové jsou dobře přizpůsobeny tvrdým podmínkám, ale žije tu pouze málo
druhů. Většinu porostu tvoří mechy, lišejníky a odolné byliny. Žijí tu různí ptáci, sobi, polární
vlci a lišky.
b) Polární pustiny
Nejsevernějším (a nejjižnějším) biomem jsou polární pustiny. Na rozdíl od tundry a tajgy,
které jsou pouze na severní polokouli, je můžeme najít i na jižní polokouli, na Antarktidě. Zde
je půda celoročně zmrzlá nebo pokrytá ledem. Kvůli
globálnímu oteplování však souvislé ledové plochy pomalu
tají a zmenšují se. Protože tyto oblasti leží za polárním
kruhem, projevuje se zde polární noc a polární den.
Žije zde velmi málo organismů, které jsou ale velmi dobře
přizpůsobené podmínkám. V Arktidě žijí lední medvědi, na
Obrázek 12 – lední medvěd
Antarktidě tučňáci a tuleni.
6. Použité zdroje
1.
Soubor Biomy v pdf na internetu. [Online] [Citace 2.5.2016.]
http://michal-duda.euweb.cz/otvet_ekl_25.pdf.
2. Soubor Stepi a lesostepi v ppt na internetu. [Online] [Citace 2.5.2016.]
http://data.zsslusovice.cz/wcd/prezentace/zkvalitneni-ict-ve-slusovskeskole/vy_32_inovace_14_stepialesymrnhopsu_43.pdf.
3. Stránky Wikipedie, Tundra. [Online][Citace 3.5.2016]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tundra.
4. Stránky Fotokrásy přírody [Online] [Citace 1.5.2016.]
http://fotokrasyprirody.blog.cz/1204/savany
5. Stránky Wikipedie, Savana [Online] [Citace 1.5.2016.]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Savana#Fauna_savany
6. Soubor Tropický deštný les v pdf [Online] [Citace 2.5.2016.]
http://www.zstgmivancice.cz/studium/prirodopis/tropy1.pdf
7. Stránky Wikipedie, Tropický deštný les [Online] [Citace 1.5.2016.]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%BD_de%C5%A1tn%C3%BD_les
8. Soubor TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY (TROPICKÝ PÁS, ROVNÍKOVÁ OBLAST) v pdf [Online]
[Citace 2.5.2016.]
http://www.zshavl.cz/prirodopis/materialy/9/zaklady_ekologie/41_Pr9_multi_destne_lesy_pacestextem/
studijni_text.pdf
9. Soubor Pouště a polopouště v pdf [Online] [Citace 2.5.2016.]
https://is.muni.cz/th/323784/prif_m/04._Pouste_a_polopouste.pdf
10. Stránky Wikipedie, Pouště [Online] [Citace 2.5.2016.]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pou%C5%A1%C5%A5
11. Stránky Biosféra [Online] [Citace 3.5.2016.]
http://biosfera.xf.cz/subtropy.html
12. Soubor Subtropy v pdf [Online] [Citace 3.5.2016.]
VII
http://www.zspohurecka.cz/files/Ze6/subtropy.pdf
13. Demek, J., Voženílek, V., Vysoudil, M.Geografie 1, Fyzickogeografická část.
Praha : SPN, 2012.
Seznam obrázků:
Obrázek 1 – podnebné pásy ...................................................................................................... II
Obrázek 2 - orchidej .................................................................................................................. II
Obrázek 3 - kolibřík ................................................................................................................. III
Obrázek 4 – park Serengeti ...................................................................................................... III
Obrázek 5 - Sahara ................................................................................................................... III
Obrázek 6 – fenek ušatý ........................................................................................................... IV
Obrázek 7 – piniový les ............................................................................................................ IV
Obrázek 8 – poušť Gobi ............................................................................................................ V
Obrázek 9 – nandu pampový ..................................................................................................... V
Obrázek 10 – tajga na Sibiři ..................................................................................................... VI
Obrázek 11 – tundra na Aljašce ............................................................................................... VI
Obrázek 12 – lední medvěd .....................................................................................................VII
VIII