SEA - Obec Kozmice

Transkript

SEA - Obec Kozmice

Změna č. 3 ÚPO Kozmice
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace
(koncepce) na životní prostředí
podle § 10i a s náležitostmi přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění
a
podle § 19, odst. 2, a s náležitostmi přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění
Pořizovatel ÚPD:
Obecní úřad Kozmice, Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice
Oprávnění zástupci: Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce;
Pavla Bechyňová, osoba oprávněná k výkonu územně plánovací činnosti dle § 24
stavebního zákona
....................
Řešená obec:
Obec Kozmice, Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice
Oprávněný zástupce: Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce
....................
Zpracovatel posouzení:
RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní
prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01; 4532/OPVŽP/02 a
prodloužení autorizace 107547/ENV/10)
.................. ..
Humpolec/Kozmice, 14. 4. 2011
ÚDAJE O ZPRACOVATELI:
Obchodní jméno:
IČO:
sídlo:
kancelář:
telefon:
e-mail:
G.L.I., sdružení podnikatelů
101 22 826
Vilémov 35, 396 01 Humpolec
Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec
606 674 162
[email protected]
Odpovědný řešitel úkolu:
RNDr. Petr Obst:
–
držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků o hodnocení vlivů staveb, činností,
technologií a koncepcí na životní prostředí (E.I.A.) podle zák. 100/2001 Sb.
(osvědčení MŽP a MZd ČR č.j. 17832/2781/OPVŽP/01 z 24. 10. 2001, osvědčení MŽP ČR
č.j. 4532/OPVŽP/02 z 18. 9. 2002 a rozhodnutí o prodloužení autorizace č.j.
107547/ENV/10 ze dne 10. 1. 2011)
–
autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability
(osvědčení České komory architektů, poř. č. 02 873 z 20. 6. 2000)
–
držitel osvědčení o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické
práce v oborech ložisková geologie, geochemie, environmentální geologie a sanace
(rozhodnutí MŽP ČR. poř. č. 1437/2001 z 21. 6. 2001)
–
soudní znalec v oborech
–
ochrana přírody, specializace ekologie a ochrana životního prostředí
–
těžba, specializace geologie a těžba nerostných surovin
(jmenovací dekret Krajského soudu Hradec Králové, poř. č. 2868 z 27. 4. 2000)
Spoluřešitelka:
Ing. Zlata Obstová – G.L.I., sdružení podnikatelů, Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec,
tel.: 605 519 607, e-mail: [email protected]
Havlíčkovo nám. 839, 396 01 Humpolec
tel.: 606 674 162, 723 225 523
e-mail: [email protected]
SEA Z3 ÚPO Kozmice
OBSAH:
A.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELE
A.1
Pořizovatel ÚPD
A.2
Obec řešená posuzovanou ÚPD
A.3
Projektant ÚPD
B.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI
B.1
Název koncepce
B.2
Lokalizace a administrativní začlenění koncepce
B.3
Obsah, rozsah a varianty koncepce
B.4
Zdůvodnění a cíle koncepce
B.5
Vztah k jiným koncepcím
C.
ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ
C.1
Charakteristiky životního prostředí v koncepcí významněji dotčených částech území
C.1.1 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
C.1.2 CHARAKTERISTIKY ŠIRŠÍHO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
C.1.2.1 Přírodní podmínky
C.1.2.2 Kulturně-historická charakteristika, sídelní a demografické parametry
C.1.2.3 Chráněné a další potencionálně kolizní zájmy v zájmovém území
C.1.3 CHARAKTERISTIKA DETAILU ROZVOJOVÉ PLOCHY
C.2
Aktuální stav životního prostředí dotčeného území a jeho pravděpodobný vývoj
bez provedení koncepce
C.3
Významné problémy životního prostředí se vztahem ke koncepci
C.3.1 STŘETY S CHRÁNĚNÝMI ZÁJMY
C.3.2 KONKRÉTNÍ PROBLÉMY POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ
C.4
Cíle ochrany životního prostředí na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní
úrovni a způsob jejich zapracování do koncepce
D.
VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
D.1
Charakteristika předpokládaných vlivů koncepce a hodnocení jejich významnosti
D.1.1 VLIVY NAVRHOVANÝCH ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ V ROZVOJOVÝCH PLOCHÁCH
D.1.2 KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
D.1.3 KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
D.1.4 CELKOVÝ ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI
D.2
Opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce
D.3
Stanovení indikátorů vlivů koncepce na životní prostředí
D.4
Stanovení indikátorů pro výběr projektů
D.5
Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů,
včetně nedostatků ve znalostech a neurčitostí při hodnocení vlivů
E.
SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ KE KONCEPCI
E.1
Přehled obdržených vyjádření
E.2
Vypořádání připomínek k posuzované koncepci
F.
SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ)
G.
NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU
POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA
FOTODOKUMENTACE
PŘÍLOHY:
Stanovisko OŽPaZ KrÚ k posuzované ÚPD, vč. stanoviska příslušného orgánu ochrany
Příl. 1:
přírody k možnému vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
Pozice ZÚJ Kozmice v širším územním kontextu; 1 : 100 000
Příl. 2:
Zmenšený výřez koordinačního výkresu změny č. 3 ÚPO se zvýrazněnými návrhovými
Příl. 3:
plochami; 1 : 7 500
SEA Z3 ÚPO Kozmice
1
1
1
1
2
2
2
2
5
6
8
8
8
8
8
9
10
11
13
14
14
15
15
16
16
16
22
23
24
25
26
27
27
28
28
28
32
34
40
42
43
43
45
46
ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU
AOPK
BÚ
č.j.
ČAV
ČKA
ČOV
ČR
ČSAV
EVL
GÚ
CHKO
IČ
KHS
KrÚ
LBC
LBK
MěÚ
MPO
MZd
MŽP
NP
NPR
ObKR
ObÚ
OP
OSS
OŽP
EIA
LAU
NAP
NUTS
SEA
PO
ptačí oblast
Agentura ochrany přírody a krajiny
botanický ústav
PP
přírodní památka
číslo jednací
PPk
přírodní park
Česká akademie věd
PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa
Česká komora architektů
RD
rodinný dům
čistička odpadních vod
SSNKP Státní seznam nemovitých kulturních památek
Česká republika
SZÚO
současné zastavěné území obce
Československá akademie věd
TS
trafostanice
evropsky významná lokalita
ÚI
územní inspektorát
geografický ústav
ÚP
územní plán
chráněná krajinná oblast
ÚPD
územně plánovací dokumentace
identifikační číslo
ÚPO
územní plán obce
krajská hygienická stanice
ÚSES
územní systém ekologické stability
krajský úřad
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
lokální biocentrum
ÚTJ
územně technická jednotka
lokální biokoridor
ÚzP
územní pracoviště
městský úřad
VD
vodní dílo
Ministerstvo průmyslu a obchodu
VE
větrná elektrárna
Ministerstvo zdravotnictví
VKP
významný krajinný prvek
Ministerstvo životního prostředí
VN
vysoké napětí
národní park
VTL
vysokotlaký (plynovod)
národní přírodní rezervace
VÚC
velký územní celek
oblast krajinného rázu
ZCHÚ
zvláště chráněné území
obecní úřad
ZPF
zemědělský půdní fond
ochranné pásmo
ZÚJ
základní územní jednotka
orgán státní správy
ZÚR
zásady územního rozvoje
ŽP
životní prostředí
odbor životního prostředí
Environmental Impact Assessment (proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí)
Local Administrative Unit (územně správní jednotka)
Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů
Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka)
Strategic Environmental Assessment (proces hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí)
SEA Z3 ÚPO Kozmice
A.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELEI
A.1.
POŘIZOVATEL ÚPD
Název:
IČ:
Sídlo:
Oprávněný zástupce:
Obecní úřad Kozmice
002 32 017
Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice
Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce;
Pavla Bechyňová, osoba oprávněná k výkonu územně plánovací
činnosti dle § 24 stavebního zákona
telefon: 317 795 183
e-mail: [email protected]
A.2.
OBEC ŘEŠENÁ POSUZOVANOU ÚPD
Název:
IČ:
Sídlo:
Oprávněný zástupce:
telefon:
e-mail:
A.3.
Obec Kozmice
002 32 017
Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce
317 795 183
[email protected]
PROJEKTANT ÚPD
Obchodní jméno:
IČ:
Sídlo:
Telefon, fax:
E-mail:
Odpovědný projektant:
Ing. arch. Marie Horváthová
186 69 107
Volyňská 14, 100 00 Praha 10
603 210 084
[email protected]
Ing. arch. Marie Horvathová
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
I
Úvodní poznámka posuzovatele: Předkládané posouzení územního plánu Kozmice obsahuje
v přiměřeném rozsahu veškeré náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní
prostředí a veřejné zdraví dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a dle rámcového
obsahu, specifikovaného přílohou k zákonu č. 183/2006, v platném znění; text posouzení je pouze
pro úplnost a přehlednost detailněji členěn do kapitol způsobem, obvyklým pro materiály procesu
projektové EIA, tzn. v návaznosti údaje o předkladateli údaje o koncepci charakteristiky
předmětného území vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví v předmětném
území opatření, návrhy, závěry a doporučení vypořádání připomínek a návrh stanoviska.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
-1-
B.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI
B.1.
NÁZEV KONCEPCE
Posuzovaná koncepce je uváděna pod názvem Změna č. 3 územního plánu obce Kozmice.
B.2.
LOKALIZACE A ADMINISTRATIVNÍ ZAČLENĚNÍ KONCEPCE
Posuzovaná koncepce (změna ÚP) se týká katastrálního území (ÚTJ) Kozmice u Benešova,
tj. administrativního území obce (ZÚJ) Kozmice. Zájmové území leží v severní části okresu Benešov,
cca 12 km sz. od Vlašimi a cca 9 km sv. od Benešova (viz též příl. 2). Administrativní začlenění koncepce:
Admin. jednotka
NUTS 2 – oblast
NUTS 3 – kraj
LAU 1 – okres
LAU 2 – obec (ZÚJ)
katastrální území (ÚTJ)
B.3.
název
Střední Čechy
Středočeský kraj
Benešov
Kozmice
Kozmice u Benešova
č. (ident. kód)
CZ02
CZ020
CZ0201
529940
671851
OBSAH, ROZSAH A VARIANTY KONCEPCE
Obsahem posuzované koncepce je změna územního plánu obce. Koncepce v předložené podobě
představuje 11 lokalit, zahrnujících 13 rozvojových ploch (část lokalit je dále detailněji členěná), 1 koridor
územní rezervy a 2 vypouštěné rezervní a zastavitelné plochy (zestručněný výtah z podrobnější
specifikace dle HORVÁTHOVÉ ET AL. 2011):
Číslo
výměra [ha]
název (upřesnění pozice)
stávající funkční využití
► nově navrhované funkční vymezení
(+ upřesnění záměru, pokud je známo)
Zastavitelné plochy
Z3-1
Z3-2a
Z3-2b
Z3-3
Z3-5a
Z3-5b
Z3-6
Z3-7a
Z3-7b
u silnice II/110, směr D1
zemědělská půda – orná (rezervní
plocha pro bydlení venkovské)
Pod křížem II
zemědělská půda – orná (rezervní plocha
pro bydlení venkovské v rámci SZÚO)
hřiště
plocha sportovního hřiště
Pod křížem III
zemědělská půda – orná
V hůrkách I
V hůrkách I
náves
veřejná prostranství v SZÚO
Na kubíčkových
zemědělská půda – zahrady a sady,
zemědělská půda – louky a pastviny,
ostatní plocha (část v SZÚO)
Na kubíčkových
místní komunikace
SEA Z3 ÚPO Kozmice
0,34
► BV: bydlení – venkovské
0,40
0,20
3,50
► OS: občanské vybavení – tělovýchovná
a sportovní zařízení
0,68
0,50
► DI: místní komunikace
0,03
0,50
0,04
► DI: rozšíření místní komunikace
-2-
Číslo
Z3-8
Z3-9
Z3-10a
Z3-11b
název (upřesnění pozice)
stávající funkční využití
Na bahýnku
Bařiny
výměra [ha]
► nově navrhované funkční vymezení
(+ upřesnění záměru, pokud je známo)
0,20
0,29
► VE: výroba a skladování – větrná
elektrárna
za Svojtkou
zemědělská půda – orná (územní ► VK: výroba a skladování – výrobní
rezerva pro přeložku silnice II/110)
zóna komerční
ČOV přesunutá
► TI: technická infrastruktura (ČOV)
Celkem
– z toho v SZÚO
Z3-4
Z3-11a
0,50
0,18
7,36
0,87
Změny dříve schválených zastavitelných a rezervních ploch
Pod křížem I
rezervní plocha pro bydlení venkovské ► zemědělská půda – orná
ČOV původní
plocha technické infrastruktury (ČOV) ► zemědělská půda – orná
Celkem
4,00
0,10
4,10
Plochy a koridory územních rezerv
Z3-10b
Kozmice
–
► DI: územní rezerva pro přeložku silnice
II/110 – přesun
Z údajů v tabulce a z mapových podkladů v projektové dokumentaci koncepce (HORVÁTHOVÁ ET AL.
2011) jsou z hlediska posuzovaných rozvojových a rezervních ploch zřejmé následující skutečnosti,
významné pro hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí:
Souhrnná plocha všech nově navržených zastavitelných ploch (Z3-1–Z3-11b) je 7,36 ha, tj. 0,9 %
celkové rozlohy řešeného katastrálního území (796,13 ha).
Stávající zastavěné a zastavitelné území obce vzroste ale pouze o 6,39 ha (0,8 % rozlohy ÚTJ),
protože část navrhovaných rozvojových ploch je situována uvnitř SZÚO (Z3-2ab, Z3-6, část Z3-7a)
nebo jde o přesun dříve vymezené plochy do jiné pozice (Z3-11a→Z3-11b).
Současně jsou vypuštěny a do původního funkčního využití (zemědělská půda – orná)
překlasifikovány 4 ha (0,5 % rozlohy ÚTJ) rezervních ploch pro bydlení venkovské.
S výjimkou neobvykle velké plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení převažují z hlediska
funkčního využití rozvojové plochy určené pro bydlení venkovského typu (cca 32 % rozlohy
návrhových ploch); podíl ostatních forem navrhovaného využití území je již výrazně nižší, což
odpovídá stávající charakteristice řešené obce:
Funkční využití
BV bydlení – venkovské
OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
VE výroba a skladování – větrná elektrárna
VK výroba a skladování – výrobní zóna komerční
TI technická infrastruktura (ČOV)
DI dopravní infrastruktura – místní komunikace
celkem
SEA Z3 ÚPO Kozmice
výměra [ha] % rozv. ploch
2,35
31,9
3,50
47,6
0,29
3,9
0,50
6,8
0,18
2,5
0,54
7,3
7,36
100,0
-3-
S výjimkou specifických ploch výroby a skladování (VE), technické infrastruktury (ČOV) a
koridoru pro přeložku silnice II/110 navazují navržené rozvojové plochy na stávající urbanistickou
strukturu území, vyplňují proluky nebo zaujímají kontaktní pozemky současných zastavěných
ploch (navíc obvykle obdobného typu využití) a nezakládají žádnou novou, prostorově
separovanou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině (viz příl. 3).
U rozvojových ploch technické infrastruktury (ČOV), koridoru územní rezervy pro přeložku silnice
II/110 a specifických ploch výroby a skladování (VE) je naopak prostorová separace od stávající i
návrhové zástavby obce nezbytná, přičemž v případě větrných elektráren je příslušná rozvojová
plocha Z3-9 naopak navržena s co největším dosažitelným odstupem od sídelní zástavby jak obce
Kozmice, tak obcí a osad okolních (Teplýšovice, Rousínov, Kácova Lhota).
Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů na životní prostředí, lze koncepci
(resp. její rozvojovou část) zatím charakterizovat pouze rámcově, protože v této fázi prací nejsou dosud
stanoveny detailní parametry většiny projektovaných záměrů. Situaci v zájmovém území a z ní vyplývající
závěry a návrhy nicméně poměrně podrobně rozebírají průvodní textové materiály změny ÚP
(HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011); v následujícím textu bude tedy uveden pouze stručný souhrn základních
informací, relevantních z pohledu procesu SEA:
Dopravně jsou plochy všech navrhovaných změn přístupné ze stávající sítě silnic a lokálních
komunikací (většinou jsou s nimi v přímém kontaktu). Pro část záměrů bude nutno vybudovat odpovídající
přístupové komunikace, ovšem buď jako součást jejich vnitřní infrastruktury (tj. přímo v navrhovaných
plochách změn nebo podél jejich okrajů – např. Z3-5ab) nebo rekonstrukcí stávajících tras polních a jiných
účelových cest v území (Z3-7b). Realizace záměrů v rozvojových plochách tedy nevyvolá nutnost nových
dopravních staveb v částech území mimo rámec navrhovaných rozvojových ploch nebo mimo stávající
dopravní síť; výhledovou výjimkou je pouze přeložka silnice II/110 (koridor Z3-10b), přejatá ovšem
z nadřazené úrovně ÚPD.
Lze důvodně předpokládat, že pro výstavbu jednotlivých záměrů na nově vymezovaných plochách
budou používány stavební materiály a suroviny z běžné (a ekologicky vesměs bezproblémové) nabídky
stavebnin. Specifickým případem je záměr v ploše VE – větrné elektrárny; i zde budou ale využity
materiály, jejichž ekologická nezávadnost je prověřena instalací obdobných zařízení na celé řadě lokalit
v zahraničí i v ČR (betonová základová deska, kovový tubus, kovová uzavřená strojovna, rotorové listy
konstrukce dřevo/potahový laminát, kamenem štětované cesty a manipulační plochy).
Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné sítě ČEZ Distribuce, a.s. Současný stupeň
elektrizace domácností je na úrovní B (běžné domácí spotřebiče), jeho nárůst na stupeň C (elektrické
vytápění objektů) se ve větší míře nepředpokládá, vzhledem k finanční náročnosti elektrického topení.
Nově plánovaná výstavba bude připojena ze stávajících trafostanic, které budou posíleny o novou TS
v prostoru návrhové plochy Z3-1. Specifickým případem je větrná elektrárna v ploše Z3-9; její vztah
k distribuční síti bude řešen samostatně, způsobem obvyklým u daného typu zařízení.
Obec Kozmice není v současné době plynofikována, ovšem při jv. a j. okraji obce prochází VTL
plynovod. V delším výhledu by tak lokální domovní kotelny na zemní plyn mohly být jedním ze zdrojů tepla
ve stávající i budoucí zástavbě v obci. Zatím je a nadále bude nutno objekty vytápět jinými způsoby, přičemž
z důvodu minimalizace negativních vlivů na kvalitu ovzduší budou u nové zástavby a při rekonstrukcích
starších objektů upřednostňovány způsoby, omezující používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a
nespalitelných látek za současného optimálního řešení objektů z hlediska minimalizace tepelných ztrát
(vhodné stavební materiály, dispoziční řešení a situování v kontextu stavebních pozemků atd.). S ohledem na
specifické lokální podmínky je možno uplatnit i zdroje netradiční (tepelná čerpadla, velkoplošné sluneční
kolektory).
Zásobování vodou je částečně řešeno z veřejného vodovodu, částečně z individuálních zdrojů.
Podobně bude řešeno i zásobování nové zástavby. Odpadní vody jsou v obci v současné době zčásti
odváděny do jednotné kanalizace napojené na ČOV při sev. okraji rozvojové plochy Z3 (HORVÁTHOVÁ
ET AL. 2010), částečně jsou likvidovány individuálně (akumulační jímky, septiky s odtokem do
povrchových vod, domovní ČOV s odtokem do povrchových vod i do kanalizace – KRÚ 2004). Dle
HORVÁTHOVÉ ET AL. (2010) je navržena obecní kanalizace s ČOV (situovanou v rozvojové ploše Z3-11b).
SEA Z3 ÚPO Kozmice
-4-
Nakládání s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími
předpisy (Vyhl. MŽP č. 383/2001 Sb.): výstavba v plochách navrhovaných změn bude zapojena do
obecního (resp. regionálního) systému svozu a třídění odpadů; likvidace odpadů z podnikatelských záměrů
bude upravena specifickými plány odpadového hospodářství.
Žádný ze záměrů, plánovaných v plochách změn, by podle dosud známých skutečností neměl
produkovat nadměrný hluk nebo vibrace, ani nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového
nebo infračerveného záření, případně intenzivního světla, směrovaného na pozemního pozorovatele.
Hlukové, případně další potencionálně problémové parametry budoucích záměrů v plochách OS, VK a TI
bude nutno podrobněji posoudit v rámci jejich vlastní projektové přípravy (buď v rámci procesu EIA nebo
v řízeních podle stavebního zákona), vlivy záměru v ploše VE jsou podrobněji rozebrány v kap. D.1.1.
Navrhované lokality si vyžádají celkový zábor 6,49 ha zemědělské půdy, a to výhradněII ZPF
III.–V. stupně ochrany (půdy pro zemědělské účely postradatelné). Pozemky určené k plnění funkcí lesa
(PUPFL) nejsou jsou v rámci posuzované změny ÚP dotčeny.
Případné nároky jak koncepce jako celku, tak jednotlivých dílčích změn z hlediska záboru půdy
nebo případných kolizí s jinými zájmy ochrany a tvorby životního prostředí jsou podrobněji
charakterizovány v následujících kapitolách (zejména v kap. D.1).
Posuzovaná koncepce (změna ÚP) byla předložena jako univariantní.
B.4.
ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE KONCEPCE
Předkládanou koncepcí je změna územního plánu obce, tedy dokumentu, který podle § 43, odst. 1 zákona
183/2006 Sb. (stavební zákon)III „...stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho
plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné
území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k
obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně
prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
ploch a koridorů.“ Územní plán je v řešeném území mj. závazný i pro pořizování a vydávání regulačních
plánů a územních rozhodnutí; v rozporu s územním plánem nesmí být ani poskytování prostředků z
veřejných rozpočtů na provedení změn v území (§ 43, odst. 5 zákona 183/2006 Sb.).
Z uvedeného je zřejmé, že územní plán obce je jedním ze základních dokumentů pro rozhodování
orgánů státní správy a samosprávy ve věcech, týkajících se řešeného území. Současně musí územně
plánovací dokumentace reagovat i na případný odůvodněný a relevantní vývoj priorit a požadavků rozvoje
území. Obvyklou formou reakce (pokud nejde o vývoj naprosto zásadní, vyžadující komplexní
přepracování celého územního plánu) jsou potom změny ÚP, tzn. územně plánovací dokumenty typu
posuzované koncepce. V daném případě bylo o pořízení změny č. 3 ÚPO rozhodnuto zastupitelstvem obce
dne 29. 5. 2009 na základě podnětů, které se jak ze strany obce samotné, tak ze strany navrhovatelů
s vlastnickými právy k předmětným pozemkům nebo stavbám, nahromadily v mezidobí od poslední
schválené změny ÚPO, t.j. od 7. 10. 2005.
Cíle posuzované změny č. 3 ÚP obce Kozmice lze shrnout do následujících bodů (HORVÁTHOVÁ
ET AL. 2011):
posílení funkce bydlení;
vymezení plochy pro výrobu elektrické energie způsobem, který nezatěžuje životní prostředí
emisemi ani jinými škodlivými vlivy;
vymezení plochy pro sport a denní rekreaci obyvatel obce.
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
II
Rezervní koridor pro obchvatovou trasu silnice II/110 je částečně veden i ZPF II. třídy ochrany, zábor ale
není zatím ani rámcově vyčíslen.
III
Veškeré zákony a právní normy v předkládaném posouzení ÚP jsou míněny v platném znění, tj. ve znění
všech případných relevantních pozdějších předpisů, jejich změn a novel.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
-5-
B.5.
VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM
Z ostatních koncepcí, týkajících se předmětného území, má posuzovaná ÚPD pochopitelně nejužší vztah
k původnímu a dosud platnému ÚP obce Kozmice (po změnách č. 1 a 2), na který navazuje, rozvíjí jej a
upravuje způsobem nastíněným v předchozí kapitole.
Nadřazenou ÚPD je v současné době ÚP VÚC okresu Benešov (KOLÁŘOVÁ ET AL. 2006),
z něhož konkrétně pro řešené území obce Kozmice vyplývají požadavky územní ochrany koridoru
případné budoucí přeložky silnice II/110 a respektování ochranného pásma II. a III. stupně vodovodního
štolového přivaděče z VD Želivka. Oba požadavky jsou v posuzované koncepci zohledněny.
Citovaný ÚP VÚC bude patrně v brzkém výhledu nahrazen Zásadami územního rozvoje
Středočeského kraje (aktuálně ve stádiu návrhu – KÖRNER M. ET AL. 2011; dále v textu též ZÚR).
V rámci ZÚR není řešené území součásti žádné rozvojové oblasti, rozvojové osy nebo specifické oblasti
mezinárodního, republikového ani krajského významu a pro ZÚJ Kozmice přebírá pouze výše
specifikované požadavky ÚP VÚC okresu Benešov.
Z pohledu Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (LANDA ET AL. 2006,
aktualizace KREIDL ET AL. 2009) naplňuje posuzovaná koncepce (resp. jednotlivé dílčí záměry
v rozvojových plochách) následující strategické cíle a jim odpovídající opatření:
B.1
B.2
B.3
B.3
C.1
C.5
D.2
E.3
F.2
Rozvoj dopravní a logistické infrastruktury, strategický směr B.1.2 – budování silničních obchvatů
měst (v bodě rekonstrukce nejvýznamnějších silnic II. třídy, vč. silnice II/110);
Rozvoj energetiky, strategický směr B.2.4 – zavádění a využívání alternativních zdrojů energie;
Rozvoj vodního hospodářství, strategické směry B.3.1 – vybudování chybějících kanalizačních sítí
a B.3.2 – další výstavba, modernizace a využití kapacit ČOV;
Rozvoj bydlení, strategické směry B.4.1 – podpora výstavby nových bytů včetně individuální
výstavby a B.4.2 – podpora rozvoje bydlení ve venkovských regionech, kde probíhá nebo hrozí
vylidňování;
Vyvážený rozvoj sídel ve všech dílčích strategických směrech;
Kulturní a společenský život na venkově, strategický směr C.5.1 – rozvoj místních kulturních,
spolkových a sportovních aktivit;
Zlepšování kvality ochrany podzemních a povrchových vod;
Nabídka pro využití volného času, strategický směr E.3.2 – podpora volnočasových aktivit mládeže;
Rozvoj sportovně rekreačních aktivit a dalších forem aktivního odpočinku v kraji, strategický směr
F.2.1 – rozvoj kvalitních sportovně-rekreačních zařízení, sportovních areálů a zábavních zařízení.
V této fázi prací nebyly zjištěny ani rozpory posuzované změny ÚP s principy, opatřeními a návrhy
dalších krajských koncepcí se vztahem k životnímu prostředí a veřejnému zdraví nebo k územnímu
plánování, jako jsou:
Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 (KŘÍŽ ET AL. 2006);
Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy (Povodí Vltavy, s.p., 2009);
Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (VRBOVÁ ET AL. 2004, 2008);
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (KRÚ 2004–2010);
Povodňový plán správního obvodu Středočeského kraje (KRÚ 2004, aktualizace 2009)
Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji (BLAŠKO ET AL. 2007).
Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality
ovzduší Středočeského kraje (ve znění Nařízení Středočeského kraje 5/2004, 3/2005, 1/2007 a
3/2008)
Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje (územně analytické podklady –
– POLÁČKOVÁ ET AL. 2008A,B);
Územní energetická koncepce Středočeského kraje (ZELENAY ET AL. 2004, akční plán 2011).
Ve vztahu posuzované ÚPD k výše uvedeným materiálům je pouze nutno upřesnit dvě možné
nesrovnalosti:
SEA Z3 ÚPO Kozmice
-6-
I.
II.
Z některých koncepcí vyplývá, že záměr v rozvojové ploše Z3-9 (větrná elektrárna) patří do
kategorie staveb, považovaných za problémové z hlediska krajinného rázu. Žádný z citovaných
dokumentů ale možnost instalace větrných elektráren na území kraje obecně nevylučujeIV (tím by
se dostal do rozporu se Státní energetickou koncepcíV a nově i s Národním akčním plánem
České republiky pro energii z obnovitelných zdrojůVI), pouze ji v případě konkrétních záměrů
podmiňuje zpracováním hodnocení krajinného rázu. Pro záměr v ploše Z3-9 bylo toto hodnocení
zpracováno v rámci přípravy oznámení záměru se závěrem, že stavba je podmíněně akceptovatelná
(OBST–OBSTOVÁ 2010). Součástí hodnocení bylo i srovnání výsledků se studií Vyhodnocení
krajinného rázu Středočeského kraje (VOREL ET AL. 2009), z něhož vyplývá, že instalace
větrné elektrárny v lokalitě Kozmice není v rozporu ani s opatřeními k ochraně identifikovaných
znaků a hodnot (ochrannými podmínkami) ve VORLEM ET AL. (2009) vymezených oblastech
krajinného rázu, do nichž vizuální vliv posuzovaného záměru zasahuje (Vlašimsko – ObKR39,
Benešovsko – ObKR13, Dolní Posázaví – ObKR21).
Záměr v rozvojové ploše Z3-11b (ČOV) ne zcela koresponduje s Plánem rozvoje vodovodů a
kanalizací Středočeského kraje. Podle Popisu vodovodů a kanalizací č. CZ021.3201.2101.0018.01
Kozmice není totiž s ohledem na velikost obce investičně a provozně výhodné budovat čistírnu
odpadních vod a kanalizační síť. Čistě z posuzovaného hlediska (vlivy obce na životní prostředí a
veřejné zdraví), i s ohledem na vývoj sídla od r. 2004 (kdy byl citovaný popis zpracován) a na
další plánovaný rozvoj území (nová obytná zástavba, sportovní areál), lze ale výstavbu obecní
kanalizace s centrální ČOV považovat za přínos.
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
IV
v ÚP VÚC okresu Benešov je naopak větší využívání potenciálu obnovitelných a netradičních zdrojů
energií, vč. energie větrné, zahrnuto mezi prioritní cíle v oblasti energetiky (kap. 6.3. in KOLÁŘOVÁ ET AL. 2006)
V
Jak vyplývá z preambule Národního akčního plánu (MPO 2010B), je ze směrnice Evropského parlamentu
a Rady č. 2009/28/ES pro Českou republiku závazný celkový cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé
konečné spotřebě 13 % k roku 2020, přičemž NAP navrhuje cíl navýšit na 13,5 %. Z hlediska větrné energetiky
vyžaduje splnění tohoto cíle instalovaný výkon 743 MW k r. 2020 (NAP, tab. 10b), což při současném nominálním
výkonu velkých VE 2–3 MW znamená instalaci cca 250–370 věží v rámci celé ČR. S přihlédnutím k téměř dokonalé
prostorové shodě větrných oblastí a území chráněných zájmů v ČR (NP, CHKO, ptačí oblasti, OP letištních radarů
atd.) je tedy patrné, že bude nutno využít prakticky všechny vhodné lokality s řešitelnými střety, tedy i lokality na
území Středočeského kraje.
VI
Ve Státní energetické koncepci (MPO 2004, 2010A) jsou formulovány priority a cíle energetické politiky
státu. Jednou ze základních priorit je zde Udržitelný rozvoj z hlediska ochrany životního prostředí, naplňovaný cílem
Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí s následujícími dílčími principy:
minimalizace emisí poškozujících životní prostředí;
minimalizace emisí skleníkových plynů;
minimalizace ekologických zátěží v krajině z energetických procesů z minulých let i z procesů připravovaných;
podpora rozvoje vědy a techniky v oblasti vlivu energetiky na klima, krajinu a životní prostředí.
Uvedeným principům záměr v rozvojové ploše Z3-9 posuzované koncepce beze zbytku vyhovuje.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
-7-
C.
ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ
C.1.
CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V KONCEPCÍ
VÝZNAMNĚJI DOTČENÝCH ČÁSTECH ÚZEMÍ
C.1.1.
VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Jak vyplyne z kap. D.1 budou případné, vesměs málo významné nebo nevýznamné vlivy koncepce
omezeny pouze na návrhové plochy a jejich těsné okolí. Výjimkou u záměru v ploše Z3-9 je významný
vliv na krajinný ráz území, který má širší dosah. V následujícím textu bude tedy zájmové území
charakterizováno ze dvou měřítkových pohledů:
širší zájmové území, definované jako ZÚJ Kozmice s přesahy do okolních ZÚJ do vzdálenosti
cca 5 kmVII od kóty Bařiny z vymezenou plochou VE Z3-9;
detaily návrhových ploch a jejich kontaktního okolí.
C.1.2.
CHARAKTERISTIKY ŠIRŠÍHO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
C.1.2.1.
Přírodní podmínky
Geologicky je vymezené zájmové území součástí moldanubické oblasti, konkrétně středočeského plutonu,
reprezentovaného v centrální části území biotitickým granodioritem benešovského typu, s hojnými a
rozsáhlými průniky leukokratních granitů a granodioritů, v západní části území potom granodiority,
křemennými diority a gabrodiority sázavského typu (ZOUBEK–KODYM 1960, MÍSAŘ ET AL. 1984). Ve
východní části území, za výrazným tektonickým předělem zlomového systému blanické brázdy, se
moldanubikum uplatňuje i svými metamorfity – biotitickými pararulami a migmatity různých typů,
v severovýchodním cípu území s hojnými vložkami pestrých hornin (amfibolity, biotitické ortoruly,
krystalické vápence…). Do sz. části území zasahuje tzv. ostrovní zóna – hluboce zavrásněné nebo
zlomově omezené kontaktně metamorfované relikty pláště středočeského plutonu, zde svým charakterem
náležející svrchnímu proterozoiku a spodnímu paleozoiku středočeské oblasti (fylity s metabazity).
Ojediněle, v souvislosti s již zmíněnou strukturou blanické brázdy, se při východním okraji území objevují
tektonické relikty permokarbonských sedimentů.
Již z předchozího textu je patrné, že na geologické stavbě popisované oblasti se výrazně podílejí i
tektonické systémy, a to především dvou směrů – tzv. brázdového (S–J) a sázavského (SZ–JV). Tektonické
struktury uvedených směrů se uplatňují i v geomorfologii terénu – predisponují síť vodotečí a zostřují
reliéf zlomovými svahy. Důsledkem aktivity výše uvedených tektonických systémů je tedy kontrastní
reliéf, založený na střídání plošších částí území (hrástě meziúdolních hřbetnic, dna brázd a širokých úvalů)
a členitých strmých partií zlomových svahů a údolí vodotečí, predisponovaných tektonikou brázdového
směru. Popsaná základní bloková stavba generelního směru S–J je dále příčně členěna ostře zaříznutými
údolími vodotečí podél tektonických struktur sázavského směru, takže základní morfologická osnova
území nabývá téměř charakteru rozřezaných plošin.
Nadmořská výška území se pohybuje mezi cca 330 m (hladina Sázavy u Chocerad) a 533 m (Břežák
u Lbosína) při střední výšce cca 390 m a výškové členitosti 75–300 m.; přehled vyšších geomorfologických
jednotek řešené oblasti podává následující tabulka:
provincie
soustava
oblast
celek
podcelek
okrsek
okrsek
okrsek
I
ČESKÁ VYSOČINA
I2
ČESKO-MORAVSKÁ
I2A
STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA
I2A-1
Benešovská pahorkatina
I2A-1A Dobříšská pahorkatina
I2A-1A-h Konopišťská pahorkatina
I2A-1A-m Ondřejovská vrchovina
I2A-1A-n Divišovská vrchovina
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
VII
Předpokládaný dosah významného vizuálního vlivu větrné elektrárny v ploše Z3-9 (OBST–OBSTOVÁ 2010).
SEA Z3 ÚPO Kozmice
-8-
Hydrologicky náleží celá oblast k povodí Sázavy (1-09-01), jejíž údolí, byť situované při severním okraji,
je páteřním prvkem hydrologické sítě území. Do Sázavy je posuzovaná oblast odvodňována buď přímo
(krátkými vlásečnicovými vodotečemi ve svazích sázavského údolí) nebo prostřednictvím Blanice,
Křešického a Konopišťského potoka a jejich menších přítoků (Chotýšanka, Divišovský p., Lísecký p.,
Benešovský p. atd.). Na všech uvedených vodotečích (vyjma Sázavy a Blanice) je v zájmovém území
založena celá řada retenčních nádrží, a to i poměrně velkých (Jarkovický a Konopišťský ryb., kaskáda
rybníků mezi Struhařovem a Čeňovicemi, Smilovský ryb., rybníky u Rousínova…).
Klimaticky náleží sledované území k mírně teplé oblasti (QUITT 1971); konkrétně k regionům
MT10 (převážná část oblasti) a MT11 (údolí Sázavy). Pro většinu oblasti je tedy charakteristické dlouhé
teplé a suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem, a krátká, mírně teplá a
velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky (detaily v následující tabulce):
Klimatický region
počet letních dní
počet dní s prům. teplotou >10 °C
počet mrazových dní
počet ledových dní
průměrná teplota v lednu [°C]
MT10
40–50
140–160
110–160
30–40
–2 – –3
MT11
40–50
140–160
110–130
30–40
–2 – –3
klimatický region
průměrná teplota v červenci [°C]
srážkový úhrn za rok [mm]
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
MT10
17–18
600–700
50–60
120–150
40–50
MT11
17–18
550–650
50–60
120–150
40–50
Z biogeografického a geobiocenologického hlediska je sledovaná oblast podle členění CULKA ET AL.
1996 součástí bioregionu posázavského (1.22). Z pohledu obecně geografické typologie přírodních krajin
se jedná o krajinu moderátních pohoří s bukovodubovými lesy na luvisolech a kambisolech, resp. o
krajinu členitých silikátových pahorkatin a vrchovin (GÚ ČSAV 1992).
Fytogeograficky spadá posuzovaná oblast dle regionálního fytogeografického členění (BÚ ČAV
1987) do obvodu českomoravského mezofytika, okresů 41. Střední Povltaví a 42. Votická pahorkatina.
Převládající rekonstrukční vegetační jednotkou zájmového území jsou podle CULKA ET AL. 1996
acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion) bikové, jedlové, březové a borové, podél údolí
Sázavy se uplatňují i květnaté bučiny (Eu-Fagion) a suťové lesy (Tilio-Acerion). V údolích vodotečí
jsou na úzkých údolních nivách rekonstrukční vegetací luhy a olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae u
větších toků a Carici remotae-Fraxinetum u menších vodotečí). Primární bezlesí je omezené na
sporadické skalnaté polohy. Přirozenou náhradní vegetaci vlhčích partií tvoří louky svazu Calthion, často
přecházející do rašelinných luk svazu Caricion fuscae, na sušších stanovištích je vyvinuta trávobylinná
vegetace svazu Koelerio-Phleion phleioidis, lokálně (na plošinách) i svazu Violinion caninae. Oproti
popsanému rekonstrukčnímu stavu je ovšem aktuální vegetace silně pozměněná, především v plošších,
zemědělsky intenzivně využívaných partiích a v okolí sídel.
Podle zoogeografického členění je zájmové území součástí zoogeografické provincie listnatých
lesů (MAŘAN 1958). V regionu se vyskytuje běžná, převážně ochuzená fauna kulturní krajiny
Českomoravské vrchoviny s horskými a teplomilnými prvky v údolí Sázavy. Tekoucí vody menších
vodotečí patří do pstruhového pásma, větší vodoteče (především Sázava) do pásma pstruhového až
parmového (CULEK ET AL. 1996).
Z hlediska ekologické stability leží zájmová oblast v území s převážně střední ekologickou
stabilitou s mozaikou polí, luk a lesů se změněnou dřevinnou stavbou (zemědělská až zemědělsko-lesní
krajina s převahou orné půdy nad pastvinami); vyšší ES mají zalesněné partie území (lesní, luční a skalní
krajina vázaná především na údolí Sázavy).
C.1.2.2.
Kulturně-historická charakteristika, sídelní a demografické parametry
Zájmové území leží na rozhraní staré nížinné sídelní oblasti s doklady souvislejšího osídlení již v pravěku a
členité vrchoviny s významnějšími sídleními aktivitami doloženými až z raného středověku. Přes nižší sídlení
atraktivitu byla ale severozápadní okraj širší sledované oblasti odedávna důležitou křižovatkou a nástupním
prostorem pro cesty z Pražska do Podunají a na Moravu. Posuzované území je překryto vějířem starých
dálkových tras – Vitorazská stezka z Podunají přes nynější Táborsko a Benešovsko ku Praze, trasa z Prahy přes
Vlašimsko, Želiv a Humpolec (alternativně Pelhřimov) na Jihlavsko a dále na Moravu a Sázavská stezka
kopírující údolí Sázavy.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
-9-
Toto strategické území pochopitelně nemohlo uniknout pozornosti Přemyslovců, kteří zde, na
okraji své původní zájmové sféry, vybudovali správní a strážní hradiště, nyní nazývané Lštění.
S postupným rozšiřováním přemyslovského českého státu sice ztratilo toto hradiště svůj význam, ale po
přesunech části původně knížecích majetků do vlastnictví družiníků, zakladatelů pozdějších významných
šlechtických rodů, bylo nahrazeno řetězcem rodových sídel (nejprve dvorců, později hradů – Český
Šternberk, Zlenice, Zbořený Kostelec, Konopiště). Zmíněné šlechtické rody spolu s církví (kláštery a
pražským biskupstvím) území dobově obvyklým způsobem kolonizovaly za vzniku poměrně pravidelné
sítě vesnických sídel se sporadickými menšími městečky a ojedinělými městy většími (Benešov, Vlašim).
Popsaná kolonizační sídlení struktura, propojená odpovídající sítí komunikací, se ve sledované
oblasti dochovala v jen mírně pozměněné podobě dosud. Původní pravěké dálkové cesty se přes fázi
zemských stezek a následně císařských silnic transformovaly až do současné podoby dálnice D1, silnice
II/112 a silnice I/3 (již mimo zájmové území). Síť silnic posílily i paralelní železnice.
Zhruba od poloviny 19. stol., výrazněji potom ve století 20. a nejintenzivněji v jeho 2. polovině
začaly sledovanou krajinu postupně ovlivňovat tři procesy: Nejprve, vzhledem k blízkosti Prahy a přírodní
atraktivitě území, se začal projevovat proces tzv. regionalizace (HRUŠKA 1942) – zpětné přesídlování
(dočasné i trvalé) městského obyvatelstva na venkov, ovšem spojené se snahou zachovat si městský
životní styl. Regionalizace se zpočátku uplatňovala zejména ve formě letních bytů a venkovských vil
bohatších městských vrstev, později se celý proces transformoval do podoby intenzivní individuální
rekreace (chatové osady a kolonie), aby se v posledních letech opět vracel k výstavbě rodinných domů,
často ovšem z katalogové nabídky vesměs spíše nižší architektonické kvality.
Dalším ze zmíněných procesů je uniformizace, související především se socialistickou zemědělskou
velkovýrobou, jejíž pojetí využití krajiny vedlo k degradaci krajinného rázu scelováním pozemků,
odstraňováním drobných krajinných prvků, regulováním vodotečí atd. Obdobný proces se podepsal i na
sídelní struktuře území: Zanikla řada staveb ve volné krajině, osídlení se koncentrovalo do měst a větších
obcí. I uvnitř těchto sídel byla řada starších objektů přestavována nebo nahrazována stavbami v dobově
obvyklém architektonickém, řemeslném i materiálovém provedení, s „užitností“ hypertrofovanou na úkor
estetického působení a přijatelných rozměrových parametrů, např. značně naddimenzované a architektonicky
většinou zcela nezvládnuté zemědělské (nebo jiné tzv. účelové) objekty a areály ve vsích.
Ve 20. stol. (zejména v jeho 2. polovině) bylo zájmové území také poměrně výrazně technizováno,
především hustou sítí vedení VVN a VN různé kapacity, rozbíhajících se od rozvodny Benešov. K nim
v posledních letech přibyly solitérní, ale dominantně situované stožáry mobilních operátorů. Výrazným
technizujícím prvkem sledovaného území se staly i již několikrát zmíněné dopravní koridory jak silniční
(především I/3 a D1), tak železniční, podél nichž z okrajů měst do okolní krajiny pronikají průmyslové
zóny a obchodní a skladové areály.
Čtvrtému z obvyklých novodobých „krajinotvorných“ procesů – industrializaci – poměrně členité
území s omezenými přírodními zdroji příliš nepřálo. Industrializace se tak uplatnila pouze ve větších
sídlech, vázaných na výše zmíněné komunikační koridory vesměs již mimo zájmové území (Benešov,
Vlašim, Sázava).
Současné relativně řídké osídlení širšího zájmového území (2 261 obyv. v hodnoceném okruhu do
5 km, tj. cca 29 obyv./km2 – RŮŽKOVÁ ET AL. 2005) je tedy soustředěno výhradně do menších sídel
vesnického typu (max. 245 obyv.), místy, zejména v členitější severní části území, se uplatňuje i zástavba
rozptýlená do krajiny. Obce mají především zemědělský charakter, poměrně vysoký je v sídelních enklávách
podíl rekreačních objektů. Této obecné charakteristice poměrně přesně odpovídá i obec Kozmice (222 obyv.,
28 obyv./km2). Hustěji zalidněná území se sídly městského typu se nacházejí až ve větších vzdálenostech od
řešené obce, již mimo zájmové území (Čerčany 7 km, Benešov 9 km, Sázava 9 km, Vlašim 12 km).
C.1.2.3.
Chráněné a další potencionálně kolizní zájmy v zájmovém území
Z hlediska ochrany přírody a krajiny není hodnocená ZÚJ Kozmice součástí žádného velkoplošného nebo
maloplošného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura
2000 ani oblasti zvýšené ochrany krajinného rázu (přírodní park apod.). Nejbližšími maloplošnými ZCHÚ
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 10 -
jsou NPR Ve StudenémVIII a PP Na Stříbrné,IX vzdálené od Kozmic 8,5 km, resp. 9,5 km; cca 17 km jižně
probíhá severní hranice CHKO Blaník (nejbližší velkoplošné ZCHÚ) a 9,5 km směrem k jz. je vzdálený
nejbližší přírodní park (PPk Džbány-Žebrák). Kozmicím nejbližší evropsky významnou lokalitou Natura
2000 je Dolní SázavaX (5,5 km severně); nejbližší ptačí oblastí potom Žehuňský rybník – Obora
Kněžičky,XI 48 km sv.
Cca 5,5 km vzdáleným údolím Sázavy je vymezen nadregionální biokoridor ÚSES K61, další
biokoridor, tentokrát regionální (R1319/1320) je veden údolím Smilovského potoka (cca 1–2 km
jihovýchodně). Do k.ú. Kozmice ale zasahuje pouze lokální ÚSES, jehož skladebné prvky jsou zde vázány
jednak na koryto a nivu Kozmického potoka (lokální biokoridor s patřičným počtem vložených lokálních
biocenter zde prochází přímo obcí Kozmice a mělkým sedlem pod kótou Bařiny prochází do údolí
Benešovského potoka u Petroupimi), jednak na lesní celek v sz. části ZÚJ. Všechny zmíněné skladebné
prvky ÚSES jsou ve sledovaném území vesměs aktuálně funkční, až na krátký úsek lokálního biokoridoru při
jižním okraji zástavby Kozmic (BÍNOVA ET AL. 1996, KOLÁŘOVÁ ET AL. 2006, HORVÁTHOVÁ 2000).
Součástí posuzované krajiny jsou i významné krajinné prvky ze zákona, zde především lesy,
vodoteče, jejich nivy a rybníky; v zájmovém území se nenacházejí VKP registrované podle § 6 zák.
114/1992 Sb.
Zmíněné lesní celky jsou současně dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění chráněny jako
PUPFL (s ochrannými pásmy 50 m od lesního okraje), příslušné ochrany podle zák. 334/1992 Sb. a jeho
prováděcích předpisů požívá i zemědělský půdní fond.
Historický vývoj území po sobě zanechal řadu archeologicky, historicky a kulturně hodnotných
objektů evidovaných SSNKP, z nichž tři jsou situovány přímo v řešené ZÚJ. XII
Příslušná ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů, komunikací a
dalších účelových objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a
z pohledu hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí jsou, až na výjimky,XIII irelevantní.
C.1.3.
CHARAKTERISTIKY NÁVRHOVÝCH PLOCH
Číslo
aktuální stav lokality
ekologická stabilita plochy XIV
možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediskaXV
Z3-1
Západní okraj rozsáhlé zorněné plochy (biotop X2 dle CHYTRÉHO ET AL. 2010) s navazujícím
ladem ponechaným pozemkem (X6+X7B), částečně (při jižním okraji na kontaktu s nivou
Kozmického potoka) přerostlým náletovými dřevinami (X12B) a jehličnatou výsadbou
(X13). Západním okrajem je pozemek v kontaktu se zahradou přilehlé nemovitosti, ze severu
je ohraničen silnicí II/110.
1 (zorněná část); 1,5–2,5 (zbytek lokality)
–
do severní části plochy zasahuje OP silnice II/110
–
zábor ZPF III. třídy ochrany
–
kontakt s nivou vodoteče (VKP)
–
kontakt se skladebným prvkem ÚSES (LBK)
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
VIII
ÚSOP 491; smíšený porost buku,klenu, jedle, habru a dubu.
IX
ÚSOP 569; lokalita lýkovce jedovatého.
X
CZ 0213068; předmět ochrany: hořavka duhová, velevrub tupý.
XI
CZ 0211011; předmět ochrany: bukáček malý a chřástal kropenatý
XII
tvrziště Na Valech (33348/2-261), kostel sv. Jakuba Většího (15702/2-76) a fara v Kozmicích (24707/2-76)
XIII
Hygienicky významná OP silnic II/110, III/1104, III/1105 a OP hřbitova.
XIV
Stupně ekologické stability podle metodiky pro vymezování ÚSES: 0 – výrazně nestabilní, 1 – velmi málo
stabilní, 2 – málo stabilní, 3 – středně stabilní, 4 – velmi stabilní, 5 – nejstabilnější přirozená stanoviště.
XV
Výčet zahrnuje pouze střety a informace relevantní z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví;
čistě technické střety a ochranná pásma (např. OP vedení VN, OP produktovodů apod.) nejsou uváděny.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 11 -
Číslo
ekologická stabilita plochy
možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska
Z3-2a
Jihozápadní roh rozsáhlé zorněné plochy (X2). Na západním okraji je pozemek od sousední
zástavby oddělen místní komunikací, lemovanou mezernatou juvenilní výsadbou (třešeň, jabloň,
převažující jírovec), jižním okrajem je v kontaktu se zahradami přilehlých nemovitostí.
1
–
Strojově ošetřovaný (spolu s navazujícím fotbalovým hřištěm) trvalý travní porost (X5).
Západním a severním okrajem je pozemek v kontaktu se zahradami přilehlých nemovitostí,
z jihu je ohraničen silnicí II/110.
1,5
–
do jižní části plochy zasahuje OP silnice II/110
Severozápadní kvadrant téže zorněné plochy (X2), jako v případě lokality Z3-2a. Západní
okraj plochy je opět omezen místní komunikací s pokračováním juvenilní aleje jírovců
(převážně), severním okrajem (aktuálně s poměrně rozsáhlou navážkou výkopové zeminy) je
pozemek v kontaktu s ruderalizovanou nivou bezejmenné vlásečnicové vodoteče (biotop
X7B–X7A). Při severním okraji plochy je situována stávající ČOV jednotné kanalizace.
převážně 1
–
Formální vypuštění dosavadní rezervní plochy (beze změny stávajícího využití)
Jižní okraj rozsáhlé zorněné plochy (X2), lemované podél oplocení navazujících zahrad
úzkým travnatým pásem (X5±X7B).
převážně 1
–
zábor ZPF IV. třídy ochrany
–
kontakt s OP hřbitova (Z3-5b)
Formální uvedení ÚPD do souladu se skutečným, historicky vzniklým a oboustranně
akceptovaným provozním stavem severního okraje návsi (úprava hranic plochy veřejného
prostranství a přilehlé soukromé nemovitosti).
Severní polovinu lokality představuje plocha strojově sečeného trávníku (X5), prakticky bez
jakýchkoliv dřevin. Vysokou mezí s porostem křovin (bez černý, růže šípková, líska) je
oddělena od níže položené jižní poloviny, tvořené zahradami se staršími ovocnými
výsadbami. Sv. a vých. okrajem lokalita navazuje na zahrady nebo (v severní části) přímo na
budovy sousedních nemovitostí, na jihu je ohraničena pramennou vlásečnicí Kozmického
potoka (lemovanou hlavatými vrbami) se zdrojem v podmáčené a olšinou přerostlé depresi
pod obloukem výše zmíněné meze (viz obr. 1).
1,5 (sečený trávník), 2–3 (zahrady), 2,5–4 (vodoteč a zdrojová deprese)
–
zábor ZPF III. a IV. třídy ochrany
–
kontakt s vodotečí (VKP)
–
Severní okraj rozsáhlé zorněné plochy (X2) s navazujícím ladem ponechaným pozemkem
(X7B). Ze severu je lokalita ohraničena budovami a zahradou přilehlé nemovitosti, ze západu
je omezena lokální komunikací směrem na Kácovu Lhotu.
1–1,5
–
–
kolize (řešitelná) se skladebným prvkem ÚSES (s nefunkční část LBK)
Součást rozsáhlé plochy intenzivních agrocenóz (X2).
1
–
zábor ZPF IV. a V. třídy ochrany
Z3-2b
Z3-3
Z3-4
Z3-5 (a,b)
Z3-6
Z3-7(a,b)
Z3-8
Z3-9
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 12 -
Číslo
ekologická stabilita plochy
možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska
Z3-10a
Součást rozsáhlé plochy intenzivních agrocenóz (X2), v jižní části omezené silnicí III/1105
s alejí starých ovocných výsadeb (jabloň, švestka) .
převážně 1
–
Přeložený rezervní koridor je převážně veden plochami intenzivních agrocenóz (X2), ve své
severní části ale křižuje regulovanou vodoteč (Kozmický potok), v daném prostoru bez
vyvinuté nivy, pouze s úzkými lemy ruderální bylinné vegetace (X7), místy (ale patrně již
mimo trasu přeložky) se sporadickými dřevinami (vrby, jasan, bez černý, topol vlašský).
1 (orná půda), 1,5–2 (vodoteč a její lemy)
–
křížení vodoteče (VKP)
–
křížení skladebného prvku ÚSES (LBK)
–
trasa přes ZPF II. a III. třídy ochrany
Formální vypuštění dosavadní zastavitelné plochy (beze změny stávajícího využití)
Součást rozsáhlé zorněné plochy (X2), ze severu omezené silnicí II/110, z jihu v kontaktu
s ruderalizovanými bylinnými lemy regulovaného koryta Kozmického potoka (viz obr. 3).
1
–
do severní části plochy zasahuje OP silnice II/110
–
–
kontakt s vodotečí (VKP)
–
Z3-10b
Z3-11a
Z3-11b
C.2.
AKTUÁLNÍ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ A
JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE
Z hlediska celkového stavu životního a přírodního prostředí lze zájmové území označit za poměrně typický
segment zemědělské krajiny venkovských partií Benešovska, částečněXVI degradovaný a ekologicky
destabilizovaný vývojem ve 2. pol. 20. stol. Sledované území nepatří mezi krajiny s mimořádnou
civilizační zátěží. Určující formou využití zájmové oblasti je intenzivní zemědělství, nezanedbatelný je i
rekreační potenciál širšího území. Všechny způsoby využití krajiny, s jedinou výjimkou, se dosud
nacházejí v mezích ekologické únosnosti; zmíněnou výjimkou je mnohdy již neúnosné zatížení
kontaktního území podél dálnice D1 (do něhož náleží, přinejmenším svou severní částí, i řešená ZÚJ)
vlivy z provozu na uvedené komunikaci. Aktuální stav a celkový ráz území určují především:
–
–
–
–
–
–
–
pozice na široké ploché vrcholové hřbetnici Divišovské pahorkatiny;
údolní fenomén Sázavy a Blanice jako vymezující prvek hrásťového bloku s posuzovaným územím
na vrcholu;
pozice na okraji zóny dosahu suburbanizačních vlivů pražské aglomerace;
pozice v rekreačně atraktivní oblasti;
pozice v kontaktním prostoru dálnice D1;
rozsáhlé lesní celky po obvodu zájmového území (kromě jižního směru), současně ale pouze
sporadické uplatnění jakýchkoliv dřevinných porostů ve zbytku ZÚJ;
intenzivní využívání nezalesněných partií volné krajiny zemědělskou velkovýrobou.
Výsledkem působení uvedených faktorů je krajina s převážně hrubozrnnou mozaikou složek s občasným
jemnozrnným šumem v rozvolněnějších částech sídel, podél vodotečí, případně v partiích s členitějším
reliéfem terénu. Hrubozrnný základ krajinné mozaiky tvoří biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené
člověkem, přičemž v bezlesí převažují zorněné zemědělské pozemky (X2 podle CHYTRÉHO ET AL. 2010),
zalesněným partiím dominují kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A). Polopřirozené a
přírodě blízké prvky se nejvíce dochovaly ve vazbě na vodoteče (břehové a mokřadní porosty), v již
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
XVI
V míře a způsobem obvyklým na většině území ČR
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 13 -
zmíněných partiích s členitějším reliéfem terénu nebo jako menší porostové segmenty v rámci lesních
celků. Mezi antropicky silně ovlivňovanými partiemi (intenzivní agrocenózy, sídelní plochy) a přírodě
blízkými segmenty navíc vesměs neexistují žádné výraznější přechody; obvykle jsou plochy obou
zmíněných základních typů v ostrém kontaktu a krajina tak nabývá značně kontrastního charakteru.
Kontrast je dále zvyšován i procesem, typickým pro vývoj většiny území ČR na přelomu 20. a
21. stol. – na jedné straně se krajina jako celek vzpamatovává z nepříznivého vývoje ve 2. pol. 20. stol., na
straně druhé sílí intenzita využití již nyní intenzivněji užívaných segmentů, čímž se výrazně zostřují
přechody mezi více a méně antropicky ovlivňovanými partiemi území. Tento proces má ovšem výrazně
nadregionální charakter a realizace či nerealizace předkládané koncepce jeho dopad na sledované území
nijak neovlivní.
Neprovedení koncepce tak v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného
území, přičemž ovšem
I.
rezignuje na možnost účinnějšího usměrňování a koordinace urbanizačního tlaku v zájmovém
území, z řady hledisek poměrně citlivém (zmíněná pozice okraji zóny dosahu suburbanizačních
vlivů pražské aglomerace);
II.
rezignuje na realizaci návrhů a uplatnění principů návrhové části koncepce s možným pozitivním
vlivem na některé složky životního prostředí nebo aspekty veřejného zdraví (vybudování obecní
kanalizace s připojením na centrální ČOV, výstavba zařízení na výrobu elektrické energie
z obnovitelného zdroje).
C.3.
VÝZNAMNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SE VZTAHEM
KE KONCEPCI
C.3.1.
STŘETY S CHRÁNĚNÝMI ZÁJMY
Do řešeného území zasahují nebo jsou v něm vymezeny řada plochy chráněných zájmů, specifikovaných
v kap. C.1.2.3. Případné dílčí kolize posuzované koncepce s chráněnými zájmy jsou uvedeny v detailních
charakteristikách a hodnoceních jednotlivých rozvojových ploch (kap. C.1.3 a D.1.1), celkovou představu
lze získat z následující přehledové tabulky:
Plocha
číslo
funkce
Z3-1
Z3-2a
Z3-2b
Z3-3
Z3-4
Z3-5ab
Z3-6
Z3-7ab
Z3-8
Z3-9
Z3-10a
Z3-10b
Z3-11a
Z3-11b
BV
BV
BV
OS
–
BV,DI
BV
BV,DI
BV
VE
VK
DI
–
TI
ÚSES
VKP
ZPF
OP
hřbitova
LBK
–
–
–
K
–
–
–
–
–
LBK
LBK
–
–
LBK
K
–
–
–
X
LBK
K
III.
III.
–
III.
nehodnoceno
IV.
nehodnoceno
III.,IV.
III.
IV.,V.
III.
II.,III.
nehodnoceno
III.
OP
dopravy
–
–
–
–
X
–
X
–
K
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
X
poznámka
vypuštění rezervní plochy BV
formální změna FV
koridor územní rezervy z nadřazené ÚPD
přesun návrhové plochy TI
Vysvětlivky k tabulce:
X návrhová plocha nebo koridor je součástí plochy příslušného chráněného zájmu nebo do takové plochy zasahuje
K, X návrhová plocha nebo koridor je s plochou příslušného chráněného zájmu v kontaktu (případně do ní zasahuje,
ale střet není závažný – např. zábor ZPF zastavitelných tříd ochrany)
X, K návrhová plocha nebo koridor zasahuje do plochy příslušného chráněného zájmu nebo je s ní v kontaktu, ale
situace není v daném kontextu střetem
Ve sloupci ÚSES je upřesněn dotčený skladebný prvek (LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor), ve
sloupci ZPF je uvedena přímo třída ochrany ZPF v dané ploše
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 14 -
Z tabulky je patrné, že střety posuzované koncepce s chráněnými zájmy nejsou nijak zásadní ani
z hlediska celkového spektra (pouhých 5 dotčených zájmových okruhů), ani z hlediska závažnosti
(převažují okrajové kontakty a málo významné kolize). Návrh řešení významnějších střetů zájmů a
problémů v území je součástí doporučených opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů
koncepce (kap. D.2).
C.3.2.
KONKRÉTNÍ PROBLÉMY POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ
Především z analýz v textové části ÚPD obce a do jisté míry i z předchozích kapitol, které ale
charakterizovaly vztah posuzované koncepce k různým aspektům ochrany životního prostředí spíše
v rovině střetů s chráněnými zájmy (kap. C.3.1) nebo na detailní úrovni jednotlivých ploch (kap. C.1.3),
vyplynuly především následující environmentální problémy, významné z hlediska celého posuzovaného
území, případně s možným přesahem vlivů mimo hodnocenou územní jednotku:
C.4.
absence komplexního systému odvádění a čištění odpadních vod z obytné zástavby v obci (dosud
řešeno individuálně, v části obce i skupinově);
absence plynofikace a z toho plynoucí převažující vytápění tuhými palivy s nepříznivými důsledky
na kvalitu ovzduší;
pozice území v dosahu nepříznivých vlivů dálnice D1;
nízké zastoupení mimolesní zeleně v krajině (zejména ve vyšších polohách území);
nedostatečná retence území s převahou intenzivních agrocenóz;
průběh lokálního biokoridoru zastavěným územím obce.
CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA MEZINÁRODNÍ,
KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI A ZPŮSOB JEJICH
ZAPRACOVÁNÍ DO KONCEPCE
Pro posuzované území nejsou specifikovány žádné speciální cíle ochrany životního prostředí, stanovené
na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni. Obecnější požadavky z tohoto hlediska jsou
obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (soustava Natura 2000, ÚSES a další
koncepce, programy a formy ochrany, zmíněné v kap. B.5 a C.3.1), s jejichž principy, návrhy a opatřeními
není posuzovaná změna ÚP v rozporu (viz kap. B.5), případně jsou v ní zapracovány jako limity využití
území (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011).
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 15 -
D.
VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
D.1.
CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ KONCEPCE A
HODNOCENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI
D.1.1.
VLIVY NAVRHOVANÝCH ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ V ROZVOJOVÝCH PLOCHÁCH
Plocha
číslo
předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví
předpokládaná změna ekologické stability plochy
komentář a doporučení posuzovatele
Z3-1
Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – budoucím stavebním
záměrem (RD) bude ovlivněna půda (nevýznamný zábor ZPF III. tř. ochrany), horninové
prostředí do hloubky max. cca 3 m a biotopy (intenzivní agrocenózy a plocha mezernatých
ruderalizovaných bylinných porostů s juvenilním náletem dřevin v jižní části). Míra ovlivnění
ovzduší bude záviset na technickém řešení vytápění (preferovány budou způsoby omezující
používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek – viz kap. B.3), míra
ovlivnění kvality vod zase na technickém řešení likvidace splaškových vod (do doby dokončení
obecní kanalizace s ČOV jsou doporučeny jímky na vyvážení s atestem nepropustnosti, případně
domovní ČOV). Retenční schopnosti plochy se změní minimálně (odtokové poměry rodinných
domů se zahradami, vč. zpevněných ploch, zhruba odpovídají odtoku ze stejné plochy
intenzivních, mechanizací hluboce hutněných agrocenóz). Záměrem v ploše by mohla být
negativně ovlivňována kontaktní niva Kozmického potoka (skladebný prvek lokálního ÚSES a
současně VKP ze zákona), ale pouze nepřímo (rozvojová plocha do nivy nezasahuje), přičemž
nepřímé vlivy venkovské obytné zástavby nejsou obvykle nijak intenzivní, jsou snadno
zjistitelné a technicky řešitelné nebo administrativně zamezitelné.
Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Obytná
zástavba v ploše by naopak z tohoto pohledu mohla být ovlivňována především provozem na
kontaktní silnici II/110; při vhodném situování rodinných domů na předmětných parcelách (mimo
OP silnice) ale patrně v přijatelné nebo technickými opatřeními zvládnutelné míře.
S vědomím možných detailních odlišností – zábor ZPF jiných tříd ochrany, mírně odlišné
dotčené biotopy (vesměs ale kategorie X ve smyslu CHYTRÉHO ET AL. 2010), jiná pozice vůči
silnici I/110, jiná pozice vůči lokálnímu ÚSES apod. – je toto hodnocení aplikovatelné i na ostatní
záměry v plochách BV a VK.
1 (převážně)–2,5
► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy)
Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínek:
územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat
vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně technicky
vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie;
zástavbu v ploše řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního
okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí
v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, vč. nivy a břehových porostů, tedy
krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán.
Z3-2a
Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1. Z hlediska
veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Obytná zástavba na
předmětných parcelách by naopak z tohoto pohledu mohla být ovlivňována především aktivitami
na kontaktní rozvojové ploše sportovišť (Z3-3); při dodržení podmínek a doporučení,
specifikovaných pro zmíněnou rozvojovou plochu OS (viz níže), ale patrně v přijatelné nebo
technickými opatřeními zvládnutelné míře.
1
► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy)
Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě i přes kontakt s návrhovou plochou
sportovního areálu (Z3-3), který bude v každém případě nutno řešit s ohledem na minimalizaci
jeho vlivů na sousední bytovou zástavbu, vč. plochy Z3-2a.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 16 -
Plocha
číslo
Z3-2b
Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – viz Z3-1.
Z hlediska veřejného zdraví by obytná zástavba v ploše mohla být ovlivňována především
provozem na kontaktní silnici II/110, analogicky situaci v předešle hodnocené ploše Z3-1.
►
1,5
2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy)
Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínky:
vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně technicky
vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie.
Z3-3
V souvislosti s plochou Z3-3 (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení) jsou jako
potencionálně problematické zmiňovány 2 aspekty:
I.
II.
značná rozloha plochy, tzn. i poměrně značný zábor ZPF;
možné negativní vlivy hluku ze sportovišť a vyvolané dopravy na okolní zástavbu.
Ad I.: S přihlédnutím ke skutečnosti, že v daném případě půjde o zábor ZPF III. třídy ochrany
v kontaktu se SZÚO, lze větší rozlohu plochy považovat spíše za pozitivní faktor,
vzhledem k bodu II. Větší rozloha plochy totiž umožní sportovní areál nakonfigurovat
tak, aby případné hlučnější nebo jinak problematické aktivity (viz níže) byly umístěny
dále od obytné zástavby, a od ploch pro bydlení mohly být odděleny „nehlučnými“
sportovišti, pásy izolační zeleně a/nebo účelovými stavbami (oddílové klubovny, šatny,
fitcentrum apod.).
Ad II.: Pro volbu vhodných aktivit v plánovaném sportovním areálu lze, nejen z hlediska
hlučnosti, stanovit výběrová kritéria. Za nevhodné lze považovat především aktivity
nadměrně hlučné
nadměrně prašné, případně jinak znečišťující ovzduší
náročné na zdroje (např. s vysokou spotřebou vody nebo elektrické energie)
jinak obtěžující nebo nebezpečné pro kontaktní území.
Sporty (sportoviště) a další případné volnočasové aktivity tak lze ve vztahu k předmětné
ploše rozdělit do tří skupin:
vhodné (nepřesahující dosud obvyklé vlivy venkovských sportovišť) – kopaná,
volejbal, nohejbal, basketbal, streetball, lehká atletika (s výjimkou hodu oštěpem,
diskem a vrhu kladivem)...
podmíněně vhodné (podmínkou je právě situování do pozic vzdálenějších od
obytné zástavby, případně vhodné nasměrování sportovišť) – tenis, baseball a
softball, skatepark (s betonovým nebo asfaltovým povrchem přímo na terénu),
modelářství (s níže uvedenou výjimkou)...
neakceptovatelné – motoristické sporty, golf, plavecký bazén, akvapark, uměle
chlazená kluziště, skatepark s rampami dutých konstrukcí (překližka nebo plech na
kovové kostře apod.), modelářství – volné letecké modely a modely s pohonem
spalovacími motorky...
V případě promyšlené konfigurace areálu na základě podobně stanovených výběrových kritérií
nepřesáhnou případné vlivy zde provozovaných aktivit na složky životního prostředí a aspekty
veřejného zdraví v kontaktním území obvyklou (a vesměs obecně akceptovanou) úroveň.
Sportoviště je navíc koncipováno jako areál pro sport a denní rekreaci obyvatel obce
(HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011), únosnou míru by tedy v tomto případě neměly přesáhnout ani vlivy
z vyvolané dopravy. Na případné stavby umístěné v ploše lze ze sledovaného hlediska přiměřeně
vztáhnout hodnocení vlivů RD v ploše Z3-1 (viz výše); přínosem ve srovnání s aktuálním stavem
předmětné plochy bude uvažovaná výsadba vnitroareálové zeleně v prostorech mezi sportovišti.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 17 -
Plocha
číslo
1
► 0–1,5 (zastavěné plochy, sportoviště), 2–4 (zeleň)
Z3-3
(pokrač.) Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínky:
areál bude v dalších fázích přípravy řešen jako celek (3,5 ha), čímž bude splňovat kritéria
pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (příl. č. 1.,
kategorie II, bod 10.8 – sportovní areály na ploše nad 1 ha...), a bude tak předmětem
hodnocení vlastním procesem EIA, v jehož rámci budou podrobně specifikovány veškeré
případné vlivy areálu na okolní prostředí, kontaktní obytnou zástavbu nevyjímaje.
Z3-4
Nehodnoceno – formální vypuštění dosavadní rezervní plochy (beze změny stávajícího využití).
Z3-5ab
Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1.
Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Nevýznamný
je z tohoto hlediska i kontakt s hygienickým OP hřbitova, týká se totiž dílčí plochy Z3-5b, tj.
plánované příjezdové komunikace k obytné zástavbě v ploše Z3-5a.
převážně 1
►
Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínky:
po ukončení stavebních prací v lokalitě vysadit podél příjezdové komunikace a severního
okraje zástavby autochtonní a stanovištně vhodné dřeviny jak stromového, tak keřového
patra, jako dělící prvek v krajině a krycí zeleň vůči sousedním intenzivně
obhospodařovaným zemědělským pozemkům.
Z3-6
Nehodnoceno – formální uvedení ÚPD do souladu se skutečným stavem (úprava hranic plochy
veřejného prostranství a přilehlé soukromé nemovitosti).
Z3-7ab
Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1. Záměrem v ploše
by pouze mohly být negativně ovlivňovány kontaktní hodnotné krajinné prvky – mokřad přerostlý
olšinou a vlásečnicová vodoteč (viz obr. 1) a na ni vázaný lokální biokoridor ÚSES. Stejně jako
v případě plochy Z3-1 by ale mělo jít o ovlivnění nepřímé (rozvojová plocha do zmíněných prvků
nezasahuje), přičemž nepřímé vlivy venkovské obytné zástavby nejsou obvykle nijak intenzivní,
jsou snadno zjistitelné a technicky řešitelné nebo administrativně zamezitelné.
Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Plocha sama,
tedy i v ní uvažovaná zástavba, je ale v dosahu vlivů větrné elektrárny, plánované v ploše Z3-9,
konkrétně stroboefektu a mírně nadlimitního hluku v noční době. Oba vlivy jsou ale
eliminovatelné technickými opatřeními specifikovanými v oznámení záměru a zahrnutými i do
návrhu opatření pro zmírnění vlivů posuzované koncepce (viz níže, hodnocení plochy Z3-9, a
kap. D.2). V delším výhledu lze očekávat i vlivy z provozu na přeložce silnice II/110.
1,5 (sečený trávník), 2–3 (zahrady)
►
vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše
situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;
zástavbu v ploše řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního
okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí
v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, její břehové porosty a kontaktní
mokřad, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán;
během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné
ploše negativně neovlivňovat vzrostlé dřeviny na kontaktních pozemcích při západním
okraji plochy.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 18 -
Plocha
číslo
Z3-8
Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1. Rozvojová
plocha je pouze v kolizi se stávající schválenou trasou lokálního biokoridoru ÚSES, aktuálně
v daném úseku nefunkčního. Součástí posuzované změny č. 3 ÚPO je tedy i návrh úpravy trasy
LBK zpracovaný autorizovanou osobou (RNDr. Lenka Kupková, autorizace ČKA č. 00626).
K navržené změně trasy LBK ÚSES lze konstatovat následující:
z hlediska celkového kontextu ÚSES zájmového území jde o zásah zcela minimální,
měnící trasu koridoru v délce řádu desítek metrů;
dotčený úsek lokálního biokoridoru je aktuálně nefunkční, nedojde tedy k narušení
stávající funkčnosti a konektivity ÚSES;
navržená změna splňuje prakticky všechny podmínky pro změny skladebných prvků
ÚSES s jedinou výjimkou – nové vymezení nepřevádí trasu do plochy s vyšší
ekologickou stabilitou, ale celá změna se odehrává v rámci jednoho bloku orné půdy o
ekologické stabilitě stupně 1 (viz obr. 2).
Navrženou změnu trasy LBK ÚSES lze tedy považovat za akceptovatelnou.
Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Plocha sama,
tedy i v ní uvažovaná zástavba, je ale v dosahu vlivů větrné elektrárny, plánované v ploše Z3-9;
situace je obdobná, jako u plochy Z3-7ab, kde byla i podrobněji specifikována (viz předchozí
položku hodnocení). V delším výhledu lze očekávat i vlivy z provozu na přeložce silnice II/110.
1–1,5
►
vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše
situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;
zástavbu řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél východního a
jižního okraje plochy a na nutnost jeho budoucího funkčního založení.
Z3-9
Projektovaným záměrem v návrhové ploše je větrná elektrárna. Pro uvedený projekt bylo
zpracováváno oznámení záměru a paralelně je kompletována dokumentace podle § 8, zák.
100/2001 Sb., jeho vlivy na životní prostředí lze tedy charakterizovat poměrně spolehlivě:
Z hlediska vlivů na veřejné zdraví jsou u VE určující dva aspekty: hluková situace
(bude hodnocena dále) a tzv. stroboskopický efekt, vyvolaný sluncem, svítícím skrz
otáčející se rotor elektrárny – stíny, míhající se v pravidelných intervalech krajinou. Jde o
efekt v konečném výsledku velmi podobný některým popisovaným spouštěcím
mechanismům fotosenzitivních epileptických záchvatů. V hodnoceném případě ale tento
jev nemá ani rizikovou frekvenci, ani rizikovou intenzitu a pravděpodobnost vyvolání
fotosenzitivního epileptického záchvatu větrnými elektrárnami ve sledovaném území je
prakticky nulová (OBST–OBSTOVÁ 2009).
V teoretickém dosahu vnímatelného stroboefektu je v zájmovém území 5 sídelních
ploch – Kozmice, Rousínov, Kácova Lhota, Sembratec a Zálesí; v těchto sídlech byly
časové relace sledovaného jevu propočteny v celkem sedmi referenčních bodech. Výsledky
byly orientačně porovnány s německými hygienickými limity (české nebyly dosud
stanoveny) se závěrem, že ve dvou referenčních bodech, odpovídajících jižnímu okraji
zástavby Kozmic (v hodnocené koncepci tedy i plochám Z3-7ab a Z3-8) jsou tyto limity
mírně překročeny. Situace je ale velmi jednoduše řešitelná programovým vypínáním rotoru
v relativně krátkém kritickém období buď přímo standardním ovládacím zařízením
elektrárny („tvrdé“ předprogramování vypínacích intervalů), nebo speciálním softwarem
s pomocí vyhodnocovacích meteorologických senzorů. Při použití jednoho z uvedených
řešení (podmínka realizace stavby) lze stroboskopický efekt větrné elektrárny v lokalitě
Kozmice hodnotit jako málo významný (lokálně) až nevýznamný (převážně).
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 19 -
Plocha
číslo
Z3-9
(pokrač.)
Hlukovou studií (JIRÁSKA 2009) bylo zjištěno, že pro větrnou elektrárnu Kozmice
nepřekračují očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve výpočtových
bodech, reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu (tedy i prostor návrhových ploch,
Z3-7ab a Z3-8) hygienické limity hluku stacionárních zdrojů v chráněném venkovním
prostoru staveb pro denní i noční dobu, mírně překročeny budou pouze v kumulaci
s hlukovými vlivy dopravy na jižním okraji zástavby Kozmic v noční době. Situace je
opět řešitelná technicky – provozem VE v noční době v tzv. modu 1 se sníženým
výkonem a tím i hlučností (v denní době bude VE provozována ve standardním modu 0).
Poměrně častým zdrojem obav potencionálně dotčené veřejnosti je v souvislosti
s větrnými elektrárnami infrazvuk (0–20 Hz) a nízkofrekvenční hluk (20–200 Hz). Také u
infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku je třeba rozlišit hluk tónový a netónový – tónový
hluk se v přírodě běžně nevyskytuje a je velmi obtěžující, naproti tomu netónový hluk je
běžně produkován přírodními zdroji (les, voda, vítr) a obecně není obtěžující, neboť lidský
sluch je mu dlouhodobě uvyklý. Větrné elektrárny ve standardním provozním stavu
produkují pouze netónový, tedy neobtěžující infrazvuk a nízkofrekvenční hluk, navíc na
nevnímatelně nízkých hladinách akustického tlaku. Výskyt případného tónového hluku je
příznakem poruchy zařízení (obvykle je ale případný problém okamžitě odhalen vlastním
diagnostickým softwarem elektrárny, který ji neprodleně automaticky vypne; dobu
produkce infrazvuku v nestandardním stavu VE tak lze odhadovat řádově na minuty).
Podobně ultrazvuk (zvuk nad 20 000 Hz) by u větrné elektrárny opět indikoval
nestandardní stav technologie, v tom případě by ale byl dokonale přirozeně utlumen již
ve vzdálenostech řádově několika metrů od gondoly. Podle dosavadních poznatků tedy
v případě standardně fungující větrné elektrárny infrazvuk a nízkofrekvenční hluk na
jedné straně spektra ani ultrazvuk na straně druhé nepředstavují problém z hlediska vlivu
na životní prostředí a veřejné zdraví.
S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem, zejména k reálné možnosti
technické optimalizace hlukových parametrů záměru (noční provoz VE v režimu MODE 1),
lze tedy vliv záměru na hlukovou situaci hodnotit jako nevýznamný.
Plánovaný záměr nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo
infračerveného záření, případně intenzivního světla směrovaného na pozemního
pozorovatele (světelné letecké překážkové značení větrných elektráren je nastaveno tak,
aby neovlivňovalo území pod horizontální rovinou proloženou gondolou VE).
U technofobních jedinců by projektovaná stavba mohla poněkud narušit faktor pohody
pro technofily bude realizovaný záměr naopak velmi atraktivní; celkový vliv zařízení na
faktor pohody v lokalitě bude patrně možno označit jako neutrální.
Sociálně-ekonomické aspekty nebudou provozem VE nijak přímo dotčeny. Zařízení
nevyžaduje žádné stálé zaměstnance v lokalitě, dočasné možnosti uplatnění pro místní
stavební firmy mohou vzniknout během výstavby záměru. Podstatně významnější by mohly
být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu obce z výnosu provozu VE).
Kvalita ovzduší nebude vlastním provozem větrné elektrárny lokálně nijak přímo
ovlivňována. Významnější je z tohoto hlediska „nadregionální“ nepřímý kladný vliv
záměru (chápaného jako součást širšího systému alternativních zdrojů elektrické energie).
Na povrchové a podzemní vody nemá provoz větrné elektrárny prakticky žádný vliv.
Stavbou hodnoceného záměru bude v předmětné ploše zabráno cca 0,3 ha ZPF IV. a V. třídy
ochrany; vliv záměru na půdu lze tedy označit za nevýznamný.
Výstavbou hodnoceného záměru bude ovlivněno horninové prostředí lokality do hloubky
2,5–3 m v místě základové desky věže, resp. do hloubky 1,25 m v podzemní kabelové trase
k přípojnému místu. Vzhledem k charakteru geologického podloží lokality, v němž nebyly
vymezeny žádné zdroje nerostných surovin, ale jde o zásah nevýznamný.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 20 -
Plocha
číslo
Z3-9
(pokrač.)
Biotopy (flóra) lokality budou stavbou ovlivněny, případně mechanicky narušeny na ploše
do 0,5 ha (staveniště, obslužné komunikace, trasa kabelové přípojky), dotčenými biotopy
jsou ovšem výhradně stanoviště silně ovlivněná nebo vytvořená člověkem (formační skupina
X dle CHYTRÉHO ET AL. 2010), z nichž jsou plošně nejrozšířenější intenzivně
obhospodařovaná pole (biotop X2) a druhově chudé, ruderalizované bylinné porosty (X7).
Záměrem nebudou prakticky vůbec dotčeny biotopy přírodních formací a v prostoru
budoucího staveniště ani v relevantním okolí nebyl zjištěn žádný výskyt zvláště chráněných
druhů rostlin (OBST ET AL. 2010). Vliv záměru na biotopy a flóru lze tedy označit za
nevýznamný.
Obecně, tzn. i na lokalitě Kozmice, nezle vyloučit možnost kolize ptáků a letounů
s větrnými elektrárnami. Z výsledků přírodovědných průzkumů (KOČVARA 2010) ale
vyplývá, že na sledované lokalitě nebezpečí kolize nepřekročí málo významnou hladinu
zbytkového rizika ve smyslu KOČVARY A POLÁŠKA (2005), stejně jako úroveň malé
významnosti nepřesáhne ani celkový vliv záměru na faunu.
Z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny je záměr situován v dostatečné vzdálenosti
od skladebných prvků ÚSES a projektovaná větrná elektrárna tak nebude mít negativní
vliv na stabilitu, konektivitu ani na celkovou funkčnost ÚSES nadregionální, regionální
ani lokální úrovně, tedy ani nesníží ekologickou stabilitu území.
Ovlivnění krajinného rázu je prakticky jediným výraznějším vlivem větrných elektráren
na životní prostředí. Na základě výsledků hodnocení krajinného rázu (OBST–OBSTOVÁ
2010) lze vliv projektovaného větrné elektrárny Kozmice v nejvýrazněji dotčeném území,
tj. v místě krajinného rázu Kozmice-Teplýšovice, označit za jako převážně velmi
významný s mírně negativním projevem, daným především rozměry a technizujícím
charakterem stavby.
Přímé vlivy (mechanické nebo chemické narušení, poškození, zničení) na hmotný
majetek a na kulturní památky se nepředpokládají.
Z charakteru posuzovaného objektu vyplývá, že případné, vesměs málo významné nebo
nevýznamné vlivy záměru budou omezeny pouze na lokalitu stavby (dotčené pozemky) a její
těsné okolí. Výjimkou je významný vliv na krajinný ráz území, který má poněkud širší dosah.
1
► 1
Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě především proto, že záměr v ploše je
hodnocen vlastním procesem podle zák. 100/2001 Sb., dokumentace je aktuálně kompletována.
Z dosavadních výsledků hodnocení vlivu záměru na životní prostředí nevyplynul žádný negativní
vliv natolik významný, aby záměr bylo nutno jednoznačně zamítnout, a na odborné argumentaci
založené střety názorů, vyplývající z připomínek a vyjádření, se v daném případě jeví jako
řešitelné.V dokumentaci EIA bude také stanoven podrobný soubor opatření k prevenci a
eliminaci nepříznivých vlivů záměru.
Z3-10a
Nehodnoceno – formální scelení dvou již dříve schválených ploch pro komerční výrobu, dosud
nevhodně rozdělených úzkým koridorem územní rezervy pro přeložku silnice II/110.
Z3-10b
Záměr v koridoru Z3-10b představuje dopravní stavbu s nezanedbatelnými vlivy na životní
prostředí podél trasy. V daném případě lze ale záměr již předběžně hodnotit spíše pozitivně,
jedná se totiž vyvedení silniční dopravy mimo sídelní zástavbu obce. Výsledkem bude výrazné
snížení dosavadních negativních vlivů silniční dopravy v obci, přičemž navrhovaná změna
Z3-10a→Z3-10b odsouvá příslušný úsek obchvatové trasy ještě poněkud dále od obytné zástavby.
Nově navrhovanou trasou jsou sice dotčeny některé chráněné zájmy v krajině (viz kap. C.1.3 a
C.3.1), stejný soubor chráněných zájmů byl ale dotčen již původní trasou, přejatou z nadřazené ÚPD.
1–2,5
► 0
Koridor územní rezervy lze akceptovat v předložené podobě, podmínky pro jeho výhledovou
realizaci vzejdou z hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí vlastním procesem EIA.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 21 -
Plocha
číslo
Z3-11a
Nehodnoceno – formální vypuštění dosavadní zastavitelné plochy (beze změny stávajícího využití).
Z3-11b
Změna využití území bez významnějších negativních vlivů na životní prostředí a veřejné
zdraví – výstavbou a provozem menšího technického zařízení budou jednotlivé hodnocené
složky životního prostředí ovlivněny převážně nevýznamně. Záměr je naopak klíčovou
součástí projektovaného kanalizačního systému obce, tedy stavby s výrazným pozitivním
vlivem na kvalitu vod předmětného území, včetně záměrem dotčeného recipientu –
– Kozmického potoka.
Do této vodoteče se totiž již aktuálně dostávají prakticky všechny odpadní vody obce,
různými cestami v závislosti na způsobu likvidace odpadních vod v dané nemovitosti nebo části
zástavby (viz kap. B.3, odstavec Odpadní vody). Na konkrétním způsobu nakládání s odpadními
vodami závisí i míra jejich předčištění před vypuštěním do okolního prostředí.
Komplexní a centralizovanou likvidaci odpadních vod lze tedy v tomto kontextu
považovat za pozitivní přínos a Kozmický potok, v daném úseku mimochodem spíše prefabrikáty
vyložená meliorační stoka (viz obr. 3 a 4), by mohl být negativně ovlivněn patrně pouze
v případě havárie ČOV. Pro tyto situace bude mít ČOV, jako každé podobné zařízení, vypracován
havarijní řád, vč. příslušných opatření pro minimalizaci vlivů havárie na recipient.
1
► 2 (nezastavěné části areálu) a 0 (zastavěné
plochy)
biologickým hodnocením dle § 67 zák. 114/1992 Sb. v dalších fázích přípravy záměru
podrobněji specifikovat vlivy již konkrétního projektu ČOV na biotu dotčených vodotečí
s ohledem na výskyt mihule potoční (Lampetra planeri);
v rámci dalších etap schvalovacího procesu předložit konkrétní projekt ČOV orgánu
ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992 Sb.
D.1.2. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Na základě podrobných charakteristik jednotlivých dílčích změn v předchozí kapitole a analogií
s obdobnými záměry na jiných lokalitách je možno ze sledovaného hlediska posoudit předpokládané vlivy
koncepce jako celku. Pojmem vlivy a ovlivnění jsou v textu této kapitoly (a v následující kap. D.1.3)
míněny vlivy negativní, pokud není výslovně uvedeno jinak:
Hluková situace ve sledovaném území bude realizací koncepce ovlivněna minimálně, na hladinu
malé až střední významnosti by mohl nastoupat pouze hluk v bezprostředním okolí záměrů v plochách
kategorie OS, VEXVII a TI, výhledově potom i v kontaktním území obchvatu II/110 (ovšem za současného
snížení hlukové zátěže v sídelní zástavbě obce). Záměry plánované v rámci koncepce nebudou patrně ani
zdrojem intenzivnějších vibrací.
Ovlivnění ovzduší bude záviset především na způsobu vytápění projektovaných stavebních
záměrů (viz kap. B.3). Při důsledné preferenci způsobů omezujících u nové (případně rekonstruované)
zástavby používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek lze očekávat vlivy spíše
méně významné až nevýznamné; jako málo významné lze z tohoto hlediska odhadnout vlivy z vyvolané
dopravy na plochu OS.
Vzhledem k předpokládané výhledové možnosti napojení drtivé většiny plánovaných staveb na
projektovanou obecní kanalizaci s centrální ČOV, by vlivy koncepce na kvalitu povrchových i podzemních
vod měly být nevýznamné, resp. dobudoucna (po realizaci kanalizace) významné, ovšem pozitivní.
Z hlediska odtoku srážkových vod bude stav před a po realizaci koncepce prakticky totožný.
Většina stavebních záměrů je totiž situována do stávající orné půdy a výraznou roli tak bude hrát fenomén,
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
XVII
Záměr byl předmětem samostatné hlukové studie.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 22 -
který se projevuje v posledních letech (desítkách let?). Současné velkoplošné zemědělské pozemky s půdním
profilem dlouhodobě hutněným těžkou mechanizací (zvláště v úrovních mimo dosah hluboké orby) a
prakticky zbaveným půdních organismů s ekostabilizující funkcí se z hlediska odtokových poměrů v lepších
případech chovají nikoli jako orná půda s uváděným koeficientem odtoku 0,15, ale spíše jako neupravené
nezastavěné plochy s koeficientem 0,2–0,3. Popsaný fenomén lze doložit řadou náhlých lokálních povodní,
kdy byly obce zatopeny přívaly vod z okolních zorněných pozemků (např. Litomyšl 1984, Luka nad Jihlavou
1988, Podmoklany 1999, nověji Jevíčko 2009, Skutečsko a Vysokomýtsko 2010 atd.).
Kombinace stavba/doprovodná zeleň při poměru obou složek cca 1 : 2 až 1 : 3 (obvyklý poměr u
zástavby rodinnými domy a dosažitelný poměr např. i u sportovních areálů) má retenční schopnosti shodné
jako původní intenzivní agrocenózy a antropogenní biotopy. Odtok ze zástavby je navíc ovlivnitelný a
alespoň omezeně kontrolovatelný celou řadou technických opatření, na rozdíl od zcela nekontrolovatelného
odtoku z lánů intenzivních agrocenóz s absencí jakýchkoliv dělících prvků. V optimálním případě tak
zástavba na plochách původně zorněných (což je případ většiny posuzovaných lokalit) v inteligentně
projektovaných případech nemusí retenční schopnosti území zhoršit, mnohdy spíše naopak.
Realizací koncepce bude zabráno celkem 6,49 ha zemědělské půdy, a to výhradněXVIII ZPF
III.–V. stupně ochrany (půdy pro zemědělské účely postradatelné). Uvedený zábor lze v daném kontextu
(přímá návaznost většiny záborů na SZÚO) hodnotit jako málo významný až nevýznamný. Návrhovými
plochami nejsou zabírány pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL).
Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m mechanicky narušeno horninové prostředí, což
je ovlivnění v dané geologické situaci nevýznamné.
Vzhledem k aktuálnímu stavu posuzovaných dílčích lokalit lze za nevýznamné považovat i vlivy
koncepce na biotopy a flóru, zvláště při zachování stávajících vzrostlých dřevin a dalších hodnotných
prvků při okrajích některých rozvojových ploch. Realizaci vnitroareálové zeleně v ploše OS by naopak
bylo možno považovat za vliv sice celkově málo významný, ale pozitivní.
Nevýznamné jsou i předpokládané vlivy na faunu, opět s výjimkou plochy pro výstavbu větrné
elektrárny vzhledem k málo významné hladině zbytkového rizika tohoto zařízení pro ptáky a netopýry.
Z charakteru plánovaných stavebních záměrů a jejich situování do proluk nebo na kontaktní pozemky
současných zastavěných území obce je zřejmé, že při dodržení podmínek, specifikovaných jak pro
jednotlivé plochy, tak pro zástavbu celkově (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011), bude málo významný i vliv
koncepce na krajinný ráz území (zvláště v širším kontextu).
Jediným z plánovaných záměrů, jehož vliv na krajinný ráz bude významný až velmi významný bude
záměr v ploše Z3-9 (větrná elektrárna); z výsledku hodnocení krajinného rázu pro účely oznámení záměru
(OBST–OBSTOVÁ 2010) ale vyplývá, že půjde o vliv podmíněně akceptovatelný (podmínky jsou
specifikovány v citované studii).
Přímé vlivy na hmotný majetek a na kulturní památky se nepředpokládají.
D.1.3. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Z faktorů obvykle zahrnovaných do hodnocení vlivů na veřejné zdraví byly již v předchozí kapitole
zmíněny předpokládané celkově málo významné vlivy na hlukovou situaci a málo významné až
nevýznamné vlivy na kvalitu ovzduší. Jako málo významný až nevýznamný lze z hlediska veřejného
zdraví hodnotit i vliv stroboskopického efektu větrné elektrárny v ploše Z3-9.
Žádný z plánovaných záměrů nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo
infračerveného záření, případně intenzivního světla (světelné letecké překážkové značení větrných
elektráren je nastaveno tak, aby neovlivňovalo území pod horizontální rovinou proloženou gondolou VE),
ani se v nich jako primární náplň činnosti nepředpokládá manipulace s toxickými látkami. Nakládání
s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími předpisy.
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
XVIII
Rezervní koridor pro obchvatovou trasu silnice II/110 je částečně veden i ZPF II. třídy ochrany, zábor ale
není zatím ani rámcově vyčíslen.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 23 -
Předpokládané vlivy koncepce jako celku na veřejné zdraví lze tedy, s přihlédnutím k nejistotám,
vyplývajícím z počátečních fází projektové přípravy dílčích záměrů, označit za málo významné.
Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území nebudou posuzovanou koncepcí nijak přímo
dotčeny; podstatně významnější by mohly být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu
obce z výnosu provozu větrného parku). Z hlediska faktoru pohody dotčené populace bude pozitivním
přínosem zvýšení vybavenosti obce (sportovní areál, kanalizace s centrální ČOV). Faktor pohody
technofobní části populace může být poněkud narušen výstavbou větrné elektrárny v ploše Z3-9.
D.1.4. CELKOVÝ ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI
V následující tabulce jsou kvantifikovány vlivy posuzované koncepce jak na jednotlivé složky ŽP, tak na
životní prostředí jako celek. Pro kvantifikaci byla použita pětistupňová škála: 0 – vliv nevýznamný nebo
žádný, 1 – málo významný, 2 – významný, 3 – velmi významný, 4 – vliv určující.
Vliv
dotčená složka hodnocení
hluková situace, vibrace
ovzduší a klima
povrchové a podzemní vody
půda
horninové prostředí
biotopy, ekosystémy
fauna
krajinný ráz
hmotný majetek a kulturní památky
veřejné zdraví
faktor pohody
sociálně-ekonomické aspekty
celkový vliv na ŽP:
– koeficient:XIX
– slovně:
negativní
pozitivní
1
0–1
0
0–1
0
0
0–1
2–3
0
0–1
1
0
0
0–1
1
0
0
0–1
0
0
0
0
1
1–2
1 (0,7)
málo významný
0–1 (0,5)
málo významný
až nevýznamný
Celkový vliv koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za málo významný
v aspektu negativním a málo významný až nevýznamný v aspektu pozitivním, přičemž rozdíl obou
koeficientů je natolik nízký, že celkový vliv koncepce lze považovat za vyvážený.
Současně je posuzovaný ÚPO pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí,
zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení
se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Kozmice.
Z tohoto pohledu je výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce její logické zasazení do
stávající struktury území (jak geomorfologické, tak urbanistické). ÚPO v předložené podobě umožňuje
v obci Kozmice rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navržena je i lokalita pro umístění objektů
občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy
jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou
novou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině, s výjimkou ploch kategorie VE (větrná elektrárna) a
TI (centrální ČOV), u nichž je odsazení od sídelních ploch naopak žádoucí.
Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce některé environmentální problémy předmětného území,
charakterizované v předchozím textu (kap. C.3.2), buď přímo řeší, nebo alespoň pro jejich řešení vytváří
předpoklady.
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
XIX
Koeficient je stanoven jako kvadratický průměr, tj. jako parametr zvýrazňující relativní významnost vyšších
dílčích hodnot.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 24 -
D.2. OPATŘENÍ K PREVENCI, SNÍŽENÍ A ELIMINACI NEPŘÍZNIVÝCH
VLIVŮ KONCEPCE
Následující text nebude obecným rozborem funkčních regulativů a limitů využití území, vyplývající
z legislativních norem a principů územního plánování, ale budou uvedena pouze konkrétní opatření,
vyplývající z výše stanovených vlivů hodnocené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Navržená
opatření lze rozčlenit do tří kategorií podle časového a prostorového rozsahu uplatnění:
I.
obecnější, zde vyplývající
a)
ze souhrnné charakteristiky celé řady lokalit jako intenzivních agrocenóz nebo antropicky
silně ovlivňovaných stanovišť s velmi nízkým podílem stromového a keřového patra:
zachování pokud možno veškerých vzrostlých dřevin v plochách změn, resp.
v jejich kontaktním okolí, jako dělících, ochranných a krajinotvorných prvků, a
jejich ochrana před poškozením během stavebních prací (toto opatření bylo
konkrétně navrženo na lokalitě Z3-7, ale je možno ho uplatnit i na lokalitách
dalších);
předchozí opatření lze na části lokalit doplnit i výsadbou dřevin nových, pokud
možno stanovištně příslušných (opatření bylo konkrétně navrženo na lokalitě Z3-5
a vysoký podíl zeleně se předpokládá i v budoucím sportovním areálu v ploše
Z3-3, opatření je ale možno uplatnit i na lokalitách dalších);
b)
z dalších environmentálních problémů obce jako celku (viz kap. C.3.2):
vybudování kanalizačního systému obce s napojením na centrální ČOV.
II.
specifická, vyplývající z konkrétní pozice jednotlivých lokalit v rámci řešeného území:
v lokalitě Z3-1 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru
podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše
situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie;
zástavbu v lokalitě Z3-1 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES
podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným
užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, vč. nivy
a břehových porostů, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek
ÚSES vázán.
v lokalitě Z3-2b územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru
podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše
situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie.
areál v lokalitě Z3-3 v dalších fázích přípravy řešit jako celek (3,5 ha), čímž bude
splňovat kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001
Sb. (příl. č. 1., kategorie II, bod 10.8 – sportovní areály na ploše nad 1 ha...),
a bude tak předmětem hodnocení vlastním procesem EIA, v jehož rámci budou
podrobně specifikovány veškeré případné vlivy areálu na okolní prostředí, kontaktní
obytnou zástavbu nevyjímaje.
v lokalitě Z3-5ab po ukončení stavebních prací vysadit podél příjezdové
komunikace a severního okraje zástavby autochtonní a stanovištně vhodné dřeviny
jak stromového, tak keřového patra, jako dělící prvek v krajině a krycí zeleň vůči
sousedním intenzivně obhospodařovaným zemědělským pozemkům.
v lokalitě Z3-7ab územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru
podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase
silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;
zástavbu v lokalitě Z3-7ab řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES
podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným
užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, její
břehové porosty a kontaktní mokřad, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný
skladebný prvek ÚSES vázán;
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 25 -
III.
v lokalitě Z3-7ab během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním
nemovitostí negativně neovlivňovat vzrostlé dřeviny na kontaktních pozemcích při
západním okraji plochy.
v lokalitě Z3-8 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru
podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase
silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;
zástavbu v lokalitě Z3-8 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES
podél východního a jižního okraje plochy a na nutnost jeho budoucího funkčního
založení.
v lokalitě Z3-11b biologickým hodnocením dle § 67 zák. 114/1992 Sb. v dalších
fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy již konkrétního projektu
ČOV na biotu dotčených vodotečí s ohledem na výskyt mihule potoční (Lampetra
planeri);
konkrétní projekt ČOV v lokalitě Z3-11b v rámci dalších etap schvalovacího
procesu předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992
Sb.
výhledová s cílem eliminovat nepříznivé vlivy budoucích záměrů, tzn.:
v rámci územního a stavebního řízení k jednotlivým záměrům preferovat nebo
v mezích legislativních možností přímo vyžadovat taková architektonická a
technická řešení staveb, která by omezila nebo zcela vyloučila jejich případné
nepříznivé vlivy na ovzduší, kvalitu povrchových a podzemních vod a na odtokové
poměry dotčených lokalit, případně i na další složky životního prostředí a faktory
veřejného zdraví (vytápění, kanalizace, protihluková opatření u výrobních záměrů,
poměr zpevněných ploch a zeleně apod.);
Specifickou kategorií opatření je nezbytnost podrobit některé budoucí záměry v návrhových plochách
procesu posuzování podle zák. 100/2001 Sb. (oznámení podlimitního záměru, oznámení záměru,
dokumentace EIA); toto opatření není nutno navrhovat, vyplývá přímo z platné legislativy. V rámci
uvedených procesů EIA bude potom stanoven podrobný soubor opatření k prevenci a eliminaci
nepříznivých vlivů příslušných záměrů (v posuzované koncepci záměry v plochách Z3-3, Z3-9 a Z3-10b).
D.3.
STANOVENÍ INDIKÁTORŮ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
Jak již bylo uvedeno, posuzovaná koncepce jako celek představuje především grafickou a textovou
charakteristiku aktuálního stavu a stávajících funkčních a prostorových vazeb v území, jejíž součástí je i
návrhová část, řešící některé obecnější problémy zájmové ZÚJ, a návrh rozvojových ploch změn
funkčního využití území. Většina přímých vlivů koncepce na životní prostředí bude omezena především
na zmíněné rozvojové plochy a jejich bezprostřední okolí. Současně je ale posuzovaná změna ÚP pouze
jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících územní a hospodářský rozvoj
obce. Z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou těžko
odlišitelnou součástí celkových vlivů obce Kozmice. Vlivy koncepce na životní prostředí je tudíž nutno
monitorovat dvěma úrovněmi indikátorů:
I.
II.
detailní, tj. monitorující pouze vlivy vlastní koncepce nebo jejích dílčích záměrů;
přehledné, monitorující vlivy celého sídelního útvaru, jehož je koncepce součástí a poskytující
informace o vývoji stavu životního prostředí v celém dotčeném území.
Ad I.: Vzhledem k charakteru koncepce jako celku a jejích vlivů na životní prostředí je prakticky jedinou
možností detailního monitoringu periodické sledování měřitelných ukazatelů některých dílčích
záměrů po jejich dokončení, zde konkrétně měření hygienických parametrů výrobních a
technologických objektů v plochách VE, VK, TI, případně sportovišť v ploše OS (hluková,
případně imisní zátěž okolního prostředí).
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 26 -
Ad II.: Sídelní útvar lze monitorovat z celé řady hledisek a různými metodami, např.:
celoplošné mapování aktuálního stavu (ekologické stability) zájmového území podle
metodiky, používané při analýze krajiny pro vymezení ÚSES;
celoplošné mapování biotopů zájmového území podle metodiky podkladového mapování
pro soustavu Natura 2000;
hluková mapa zájmového území;
mapa imisního pozadí zájmového území;
mapa kvality vod zájmového území;
sledování vybraných prvků v půdách;
analýza satelitních snímků území z řady hledisek atd.
Pro možnost sledování vývoje situace je nutno mapování opakovat, a to buď periodicky (např.
s periodou 5 let) nebo příležitostně, vždy před a po realizaci další územně plánovací koncepce
v zájmové oblasti. Na základě výsledků mapování a analýzy vývoje lze stanovit, které záměry
nebo části koncepce byly ze sledovaného hlediska příznivé nebo naopak kritické a následně tomu
přizpůsobit priority využití území.
D.4.
STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO VÝBĚR PROJEKTŮ
Je poměrně obtížné stanovit kritéria výběru projektů pro fázi přípravy územně plánovací dokumentace;
většina záměrů je totiž v této fázi zatím pouze rámcově nastíněna, případně je k dispozici dokumentace
počátečních etap jejich projekce. Obecně lze za nevhodné označit záměry, které ve sledovaném území:
jsou ve zřejmé závažné kolizi s vymezenými chráněnými zájmy;
jsou ve zřejmé závažné kolizi s obecnými principy ochrany přírody a krajiny;
jsou ve zřejmé závažné kolizi s principy ochrany veřejného zdraví;
jsou ve zřejmém rozporu se stanovenými trendy a prioritami využití území;
jsou předpokládanými významnými negativními vlivy zcela mimo kontext zájmového území.
Ve sporných případech je možno situaci řešit zadáním předběžných studií k dané problematice (hodnocení
krajinného rázu, sídelně-historická analýza, přírodovědné průzkumy lokality apod.). O realizaci či
zamítnutí případného kontroverzního projektu lze také rozhodnout na podkladě jeho vlastního hodnocení
v procesu E.I.A.
D.5.
CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A
VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ, VČETNĚ NEDOSTATKŮ VE
ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ
Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvalifikované expertní odhady na základě
údajů z použitých podkladů (jak dodaných zadavatelem, tak získaných z jiných zdrojů) a na základě
vlastních zkušeností řešitelů.
Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzované koncepce je zatím pouze rámcová znalost
budoucích záměrů v plochách změn. V lepších případech byla k dispozici projektová dokumentace
v různém stupni rozpracovanosti, obvykle odpovídající etapě územního řízení, tedy postrádající některé
detaily konkrétních technických řešení dílčích problémů.
S ohledem na celkový charakter koncepce i na předpokládaný charakter budoucích záměrů
v jednotlivých dílčích plochách lze ovšem konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro
specifikaci vlivů ÚPD na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových
materiálů v současné podobě dostačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů
projekce a realizace koncepce.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 27 -
E.
SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ
E.1.
PŘEHLED OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ
Následující tabulka podává přehled všech obdržených vyjádření k posuzované dokumentaci. Písmem
„normal“ s šedým podbarvením jsou uvedena vyjádření technického charakteru, bez vztahu k otázkám
životního prostředí a veřejného zdraví, nebo vyjádření relevantní z posuzovaného hlediska, ale bez
připomínek; písmem „bold“ jsou zaznamenána vyjádření s připomínkami, vypořádanými v dalších
kapitolách.
Dotčený subjekt
datum doručení
MěÚ Benešov, odbor školství, kultury a památkové péče
14. 7. 2010
Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad Benešov
14. 7. 2010
Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, Praha
21. 7. 2010
Správa a údržba silnic Benešov
21. 7. 2010
Úřad pro civilní letectví ČR, Praha
21. 7. 2010
Centrum dopravního výzkumu, divize rozvoje dopravy, Praha
21. 7. 2010
Řízení letového provozu České republiky
23. 7. 2010
ČR – Státní energetická inspekce, ÚI pro Středočeský kraj, Praha
23. 7. 2010
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odbor surovinové politiky
27. 7. 2010
MŽP ČR, odbor ochrany horninového a půdního prostředí
27. 7. 2010
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, úz. prac. Benešov
29. 7. 2010
KrÚ Středočeského kraje, koordinované stanovisko
29. 7. 2010
Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku
29. 7. 2010
MŽP ČR, odbor výkonu státní správy I, Praha
29. 7. 2010
MěÚ Benešov, odbor životního prostředí
6. 8. 2010
Obec Teplýšovice
6. 8. 2010
Obec Ostředek
6. 8. 2010
Povodí Vltavy, s.p., závod Dolní Vltava
6. 8. 2010
Vyjádření k doplněným návrhovým plochám Z3-2a a Z3-2b
Ministerstvo dopravy ČR, odbor silniční infrastruktury
3. 11. 2010
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, úz. prac. Benešov
19. 11. 2010
KrÚ Středočeského kraje, koordinované stanovisko
19. 11. 2010
MěÚ Benešov, odbor životního prostředí
24. 11. 2010
Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, územní odbor Benešov
3. 12. 2010
E.2.
připomínky
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
bez připomínek
viz kap. E.2
viz kap. E.2
bez připomínek
bez připomínek
viz kap. E.2
viz kap. E.2
viz kap. E.2
bez připomínek
bez připomínek
viz kap. E.2
viz kap. E.2
viz kap. E.2
souhlasné stanovisko
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K POSUZOVANÉ KONCEPCI
V následujícím textu je písmem „kurzíva“ uveden obsah příslušného vyjádření, písmem „normal“ poté
vypořádání zpracovatele posudku. Vyjádření jsou řazena podle data doručení pořizovateli.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, územní pracoviště Benešov (vyjádření č.j.
32038-2.5/10/Bn/MM z 26. 7. 2010 a 52502-2.11/10/Bn/MM z 19. 11. 2010)
KHS k posuzované koncepci vydává
I.
II.
souhlasné stanovisko s navrhovanou změnou ÚP v lokalitách Z3-4, Z3-5, Z3-6, Z3-10, Z3-11;
podmíněně souhlasné stanovisko s navrhovanou změnou ÚP v lokalitách Z3-1, Z3-2,XX Z3-2a, Z3-2b,
Z3-3, Z3-7, Z3-8, Z3-9 za podmínek:
a)
vyhodnocení hlukové zátěže z dopravy na silnici II/110 u lokalit Z3-1 a Z3-2b;
b)
vyhodnocení hlukové zátěže z dopravy na silnici II/110 po plánovaném přeložení u lokalit
Z3-7 a Z3-8;
c)
posouzení budoucího využití sportoviště v ploše Z3-3 s ohledem na možné hlukové zatížení
sousední zástavby, vč. lokality Z-2a;
■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
XX
Lokalita byla v mezidobí od vydání vyjádření vypuštěna.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 28 -
d)
posouzení vlivů záměru v lokalitě Z3-9 na nově navrhované lokality zástavby.
Pro posouzení pod body II. a), b) a c) je ve vyjádření KHS navržena forma územní studie.
Ad I.: Tato část vyjádření neobsahuje připomínky k vypořádání.
Ad II.a–c): Požadavek je zahrnut do opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce
na životní prostředí (kap. D.2) a bude součástí podmínek stanoviska příslušného úřadu
k posuzované koncepci. Možnosti budoucího využití sportoviště jsou ze sledovaného hlediska
částečně nastíněny v kap. D.1.1 (položka Z3-3) tohoto posouzení.
Ad II.d): Záměr v ploše Z3-9 je předmětem vlastního hodnocení procesem EIA, k němuž se v etapě
zjišťovacího řízení vyjádřila i KHS ÚzP Benešov se závěrem, že při dodržení technických opatření
navržených zpracovatelem Oznámení záměru by neměl být negativně dotčen zájem, který jakožto
místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví chrání, a předložené materiály (oznámení záměru
– OBST ET AL. 2010, hluková studie – JIRÁSKA 2010, hodnocení vlivu stroboskopického efektu –
OBST–OBSTOVÁ 2010) jsou dostatečným objektivním odborným podkladem v procesu posouzení
vlivů na životní prostředí.
Vlivy větrné elektrárny na nejbližší návrhové plochy obytné zástavby (Z3-7 a Z3-8) byly
komentovány i v rámci předkládaného posouzení v kap. D.1.1 (položka Z3-9).
Krajský úřad Středočeského kraje – koordinované stanovisko (vyjádření
č.j. 105418/2010/KUSK-OŽP/Tuč z 22. 7. 2010 a 173427/2010/KUSK-OŽP/Tuč z 15. 11. 2010)
Jednotlivé odbory KrÚ Středočeského kraje se k návrhu zadání změny č. 3 územního plánu Kozmice
v koordinovaném stanovisku vyjadřují následovně:
Odbor životního prostředí a zemědělství:
I.
jako orgán ochrany přírody a krajiny:
a)
požaduje podmínit realizaci ČOV v ploše Z3-11b předchozím provedením biologického
hodnocení dle § 67 zák. 114/1992 Sb. na biotu dotčených vodotečí s ohledem na výskyt
mihule potoční (Lampetra planeri);
b)
požaduje podmínit realizaci ČOV v ploše Z3-11b předložením vlastního projektu tohoto
záměru před realizací orgánu ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992 Sb;
c)
jako orgán ochrany přírody a krajiny příslušný podle § 77a, odst. 4, písm. n) zák. 114/1992
Sb. konstatuje, že v souladu s ust. § 45i zák. 114/1992 Sb. lze vyloučit významný vliv
předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na
příznivý stav předmětu ochrany i celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí
oblasti.
II.
jako orgán ochrany ZPF požaduje doložit navrhované zábory ZPF podklady, zpracovanými ve
smyslu zásad ochrany ZPF (§ 4 zák. 334/1992 Sb. a §3 a 4 vyhl. 13/1994 Sb.).
III.
jako orgán státní správy lesů nemá k předkládané koncepci připomínky.
IV.
jako orgán posuzování vlivů na životní prostředí dochází k závěru, že návrh zadání změny č.3.
územního plánu Kozmice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí s důrazem na
plochy Z3-3, Z3-9 a Z3-11b. V posouzení požaduje vyhodnotit zejména změny v uspořádání
krajiny, vliv na krajinný ráz, zábor ZPF, změnu odtokového režimu území, vlivy z hlediska zvýšení
dopravní a hlukové zátěže.
Odbor dopravy:
V.
mj. požaduje umístění bytových objektů situovaných u silnic tak, aby byly splněny příslušné limitní
hladiny hluku z dopravy (ostatní části vyjádření OD se nevztahují k problematice životního
prostředí a veřejného zdraví).
Odbor kultury a památkové péče:
VI.
bez připomínek s upozorněním, že v dané věci je dotčeným OSS obec s rozšířenou působností.
Ad I.c), II., III. a VI.: Uvedené části vyjádření neobsahují připomínky k vypořádání.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 29 -
Ad I.a,b) a V.: Požadavky jsou zahrnuty do opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů
koncepce na životní prostředí (kap. D.2) a budou součástí podmínek stanoviska příslušného úřadu
k posuzované koncepci.
Ad IV.: Požadované posouzení návrhu zadání změny č. 3 ÚP s důrazem na specifikované aspekty je obsahem
předkládané práce.
Městský úřad Benešov, odbor životního prostředí (vyj. č.j. MUBN/48213/2010/OOPO
z 28. 7. 2010 a MUBN/73449/2010/OOPO z 19.7.2010)
OŽP MěÚ Benešov posoudil návrh zadání změny č. 3 ÚPO Kozmice s následujícími závěry:
I.
II.
III.
IV.
V.
jako vodoprávní úřad – bez připomínek.
jako orgán státní správy lesů – bez připomínek.
jako orgán ochrany přírody a krajiny:
a)
k plochám Z3-1, Z3-2a, Z3-2b, Z3-4, Z3-5, Z3-6, Z3-7, Z3-10 – bez připomínek;
b)
požaduje podmínit plochu Z3-3 územní studií, definující členění sportovního areálu;
c)
upozorňuje, že plocha Z3-8 je ve střetu s lokálním ÚSES a uvádí zásady, za nichž je možno
vymezení ÚSES měnit;
d)
požaduje vyřazení plochy Z3-9 z projednávání změny č. 3 s odůvodněním, že záměr v ploše
je předmětem vlastního procesu EIA, který ještě nebyl ukončen, a je nutno vyčkat na jeho
závěry.
jako orgán ochrany ZPF – bez připomínek.
z hlediska ostatních zákonů v kompetenci OŽP MěÚ – bez připomínek.
Ad I.–III.a), IV. a V.: vyjádření neobsahují připomínky k vypořádání.
Ad III.b): Požadavek je zahrnut do opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce
na životní prostředí (kap. D.2) a bude součástí podmínek stanoviska příslušného úřadu
k posuzované koncepci. Možnosti budoucího využití sportoviště jsou ze sledovaného hlediska
částečně nastíněny v kap. D.1.1 (položka Z3-3) tohoto posouzení.
Ad III.c): Součástí posuzované změny č. 3 ÚPO je v souvislosti s plochou Z3-8 i návrh úpravy trasy LBK
zpracovaný autorizovanou osobou (RNDr. Lenka Kupková, autorizace ČKA č. 00626). K navržené
změně trasy LBK ÚSES lze konstatovat následující:
z hlediska celkového kontextu ÚSES zájmového území jde o zásah zcela minimální,
měnící trasu koridoru v délce řádu desítek metrů;
dotčený úsek lokálního biokoridoru je aktuálně nefunkční, nedojde tedy k narušení
stávající funkčnosti a konektivity ÚSES;
navržená změna splňuje prakticky všechny podmínky, specifikované ve vyjádření OŽP
MěÚ s jedinou výjimkou – nové vymezení nepřevádí trasu do plochy s vyšší ekologickou
stabilitou, ale celá změna se odehrává v rámci jednoho bloku orné půdy o ekologické
stabilitě stupně 1 (nízká).
S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem lze navrženou změnu trasy LBK ÚSES považovat za
akceptovatelnou.
Ad III.d): Požadavek je poněkud problematický – vzhledem ke specifickému spektru požadavků a
povinností během hodnotících a schvalovacích řízení se záměry výstavby větrných elektráren často
dostávají do bludného kruhu, kdy v procesu EIA (mimochodem obvykle značně dlouhodobém) je
argumentováno nesouladem záměru s územním plánem a v procesu tvorby územně plánovací
dokumentace (podobně časově náročném) zase absencí výsledků hodnocení EIA. Jednou z možných
cest je paralelní průběh obou procesů, což je způsob zvolený v daném případě. Při přípravě územního
plánu je tak možno využít alespoň dílčí výsledky hodnocení EIA a naopak.
V daném případě proběhla fáze zjišťovacího řízení s obvyklým rozsahem připomínek a
požadavků na další, aktuálně řešenou, etapu dokumentace. Z dosavadních výsledků hodnocení
vlivu záměru na životní prostředí nevyplynul žádný negativní vliv natolik významný, aby záměr
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 30 -
bylo nutno jednoznačně zamítnout, a na odborné argumentaci založené střety názorů, vyplývající
z připomínek a vyjádření, se v daném případě jeví jako řešitelné.
Obec Teplýšovice (vyjádření z 30. 7. 2010)
Obec Teplýšovice žádá o vyřazení návrhové plochy č. Z3-9 pro umístění větrné elektrárny z důvodu již
jednou vyjádřeného nesouhlasu se záměrem Větrná elektrárna Kozmice v rámci jeho vlastního
zjišťovacího řízení. Nesouhlas obec dokládá přiloženou kopií vyjádření ze zmíněného zjišťovacího řízení.
Obec Ostředek (vyjádření z 2. 8. 2010)
Obec Ostředek žádá o vyřazení návrhové plochy č. Z3-9 pro umístění větrné elektrárny z důvodu
hlukového dotčení území obce a negativního ovlivnění krajinného rázu.
Připomínky obce Teplýšovice k Oznámení záměru Větrná elektrárna Kozmice budou podrobně
vypořádány v rámci připravované dokumentace EIA, přičemž, jak již bylo uvedeno výše ve vypořádání
připomínek OŽP MěÚ Benešov, z dosavadních výsledků hodnocení vlivu záměru na životní prostředí
nevyplynul žádný negativní vliv natolik významný, aby záměr bylo nutno jednoznačně zamítnout.
Výsledky hodnocení jsou založeny na metodicky korektních podkladových studiích, vycházejících ze
spolehlivých a relevantních informací o hodnoceném území, vč. území obcí Teplýšovice a Ostředek, a
v rámci dokumentace budou doplněny o další upřesňující údaje.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 31 -
F.
SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A
DOPORUČENÍ)
Předkládanou koncepcí je změna č. 3 územního plánu obce Kozmice. Základním účelem koncepce je
aktualizovat platnou ÚPD obce s cílem posílit funkci bydlení, vymezit plochu pro výrobu elektrické energie
způsobem nezatěžujícím životní prostředí a vymezit plochu pro sport a denní rekreaci obyvatel obce.
Posuzovaná koncepce (ÚPD) se tedy týká katastrálního území (ÚTJ) Kozmice u Benešova,
tj. administrativního území obce (ZÚJ) Kozmice, situované v severní části okresu Benešov, Středočeský kraj.
Z hlediska celkového stavu životního a přírodního prostředí lze zájmové území označit za poměrně
typický segment zemědělské krajiny venkovských partií Benešovska, částečně degradovaný a ekologicky
destabilizovaný vývojem ve 2. pol. 20. stol. Sledované území nepatří mezi krajiny s mimořádnou
civilizační zátěží. Všechny způsoby využití krajiny, s jedinou výjimkou, se dosud nacházejí v mezích
ekologické únosnosti; zmíněnou výjimkou je mnohdy již neúnosné zatížení kontaktního území podél
dálnice D1 (do něhož náleží, přinejmenším svou severní částí, i řešená ZÚJ) vlivy z provozu na uvedené
komunikaci.
Prvky určujícími aktuální stav životního prostředí a celkový ráz území jsou především pozice na
široké ploché vrcholové hřbetnici Divišovské pahorkatiny, údolní fenomén Sázavy a Blanice jako vymezující
prvek hrásťového bloku s posuzovaným územím na vrcholu, pozice na okraji zóny dosahu suburbanizačních
vlivů pražské aglomerace, pozice v rekreačně atraktivní oblasti, pozice v kontaktním prostoru dálnice D1,
rozsáhlé lesní celky po obvodu zájmového území za současného pouze sporadického uplatnění jakýchkoliv
dřevinných porostů ve zbytku ZÚJ, intenzivní využívání nezalesněných partií volné krajiny zemědělskou
velkovýrobou. Výsledkem je krajina s převážně hrubozrnnou mozaikou složek s dominancí biotopů silně
ovlivněných nebo vytvořených člověkem. Polopřirozené a přírodě blízké prvky se nejvíce dochovaly ve
vazbě na vodoteče, partiích s členitějším reliéfem terénu nebo jako menší porostové segmenty v rámci
lesních celků.
Do řešeného území zasahují nebo jsou v něm vymezeny plochy chráněných zájmů, významných
z pohledu životního prostředí a veřejného zdraví, jsou ale spíše sporadické a nijak výrazně exponované
(lokální ÚSES, VKP ze zákona, ZPF spíše méně významných tříd ochrany, PUPFL apod.). Příslušná
ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů, komunikací a dalších účelových
objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a z pohledu hodnocení vlivu
koncepce na životní prostředí jsou, až na výjimky, irelevantní.
Koncepce v předložené podobě představuje 11 lokalit, zahrnujících 13 rozvojových ploch (část
lokalit je dále detailněji členěná), 1 koridor územní rezervy a 2 vypouštěné rezervní a zastavitelné plochy.
Souhrnná plocha všech nově navržených zastavitelných ploch je 7,36 ha, tj. 0,9 % celkové rozlohy
řešeného katastrálního území (796,13 ha). Stávající zastavěné a zastavitelné území obce vzroste ale pouze
o 6,39 ha (0,8 % rozlohy ÚTJ), protože část navrhovaných rozvojových ploch je situována uvnitř SZÚO
nebo jde o přesun dříve vymezené plochy do jiné pozice. Současně jsou vypuštěny a do původního
funkčního využití překlasifikovány 4 ha (0,5 % rozlohy ÚTJ) rezervních ploch pro bydlení venkovské.
S výjimkou specifických ploch výroby a skladování (VE), technické infrastruktury (ČOV) a
koridoru pro přeložku silnice II/110 navazují navržené rozvojové plochy na stávající urbanistickou
strukturu území, vyplňují proluky nebo zaujímají kontaktní pozemky současných zastavěných ploch
(navíc obvykle obdobného typu využití) a nezakládají žádnou novou, prostorově separovanou zastavěnou
enklávu v dosavadní volné krajině. U rozvojových ploch technické infrastruktury (ČOV), koridoru územní
rezervy pro přeložku silnice II/110 a specifických ploch výroby a skladování (VE) je naopak prostorová
separace od stávající i návrhové zástavby obce nezbytná, přičemž v případě větrné elektrárny je příslušná
rozvojová plocha Z3-9 naopak navržena s co největším dosažitelným odstupem od sídelní zástavby jak
obce Kozmice, tak obcí a osad okolních (Teplýšovice, Rousínov, Kácova Lhota).
Z hlediska priorit rozvoje a navržených trendů směřování území není posuzovaná koncepce v žádném
zásadním rozporu s nadřazenými ÚPD jak v současnosti platnými (ÚP VÚC okresu Benešov), tak aktuálně
projednávanými (ZÚR Středočeského kraje). Nebyly zjištěny ani rozpory předmětné změny ÚPO
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 32 -
s principy, návrhy a opatřeními dalších krajských, případně republikových koncepcí se vztahem
k životnímu prostředí a veřejnému zdraví.
Na základě analýzy návrhové části ÚPD, podrobných charakteristik jednotlivých rozvojových
ploch a analogií s obdobnými záměry na jiných lokalitách byly ze sledovaného hlediska posouzeny
předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
Nevýznamné až málo významné budou negativní vlivy na hlukovou situaci (s možnou výjimkou
významnějších vlivů záměrů v plochách kategorie OS, VE a TI), ovzduší (opět s možnou výjimkou
významnějších vlivů záměrů v ploše kategorie OS), půdu, povrchové a podzemní vody (ty by po realizaci
obecní kanalizace s ČOV měly být ovlivněny významně, ovšem pozitivně), horninové prostředí, biotopy,
flóru a faunu. Málo významný bude i vliv většiny koncepce na krajinný ráz (při dodržení navrhovaných
podmínek a parametrů pro zástavbu v návrhových plochách); jediným z plánovaných záměrů, jehož vliv na
krajinný ráz bude významný až velmi významný (ale podmíněně akceptovatelný) bude záměr v ploše Z3-9
(větrná elektrárna).
Vliv koncepce na veřejné zdraví lze po zhodnocení všech dílčích hledisek (hluk, vč. infra- a
ultrazvuku, vlivy na ovzduší, stroboefekt větrné elektrárny, emise různých druhů záření) označit za málo
významný. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území nebudou posuzovanou koncepcí nijak přímo
dotčeny; podstatně významnější by mohly být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu obce
z výnosu provozu větrného parku). Z hlediska faktoru pohody dotčené populace bude pozitivním přínosem
zvýšení vybavenosti obce (sportovní areál, kanalizace s centrální ČOV). Faktor pohody technofobní části
populace může být poněkud narušen výstavbou větrné elektrárny v ploše Z3-9.
Celkový vliv změny ÚPO na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za málo významný
aspektů je natolik nízký, že celkový vliv koncepce lze považovat za vyvážený.
Současně je posuzovaná změna ÚPO pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích
koncepcí, zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického
působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Kozmice.
Z tohoto pohledu je výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce její logické zasazení do stávající
struktury území (jak geomorfologické, tak urbanistické). ÚPO v předložené podobě umožňuje v obci
Kozmice rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navržena je i lokalita pro umístění objektů
občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy
jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou
novou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině, s výjimkou ploch kategorie VE (větrná elektrárna) a
TI (centrální ČOV), u nichž je odsazení od sídelních ploch naopak žádoucí. K prevenci, snížení a
eliminaci nepříznivých vlivů koncepce byla navržena řada opatření jak specifických pro jednotlivé
lokality, tak obecnějších a výhledových. Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce buď přímo řeší některé
environmentální problémy předmětného území nebo alespoň pro jejich řešení vytváří předpoklady.
Na základě výsledků hodnocení lze koncepci v předkládané podobě označit za akceptovatelnou;
její případné neprovedení v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území,
přičemž ovšem rezignuje jednak na možnost usměrňování a koordinace urbanizačního tlaku v zájmovém
území, z řady hledisek poměrně citlivém (pozice na okraji zóny dosahu suburbanizačních vlivů pražské
aglomerace), jednak na realizaci návrhů a uplatnění principů s možným pozitivním vlivem na některé
složky životního prostředí nebo aspekty veřejného zdraví (vybudování obecní kanalizace s připojením na
centrální ČOV, výstavba zařízení na výrobu elektrické energie z obnovitelného zdroje).
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 33 -
G.
NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU
Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „Krajský úřad“), jako správní úřad příslušný dle § 22 písm. e)
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění, ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, a podle
ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí toto
stanovisko
k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí:
ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOZMICE
I.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
I.1
Název koncepce
Změna č. 3 územního plánu obce Kozmice.
I.2
Charakter a rozsah koncepce
Základním účelem koncepce je aktualizovat platnou ÚPD obce s cílem posílit funkci bydlení, vymezit
plochu pro výrobu elektrické energie způsobem nezatěžujícím životní prostředí a vymezit plochu pro sport
a denní rekreaci obyvatel obce.
Koncepce v předložené podobě představuje 11 lokalit, zahrnujících 13 rozvojových ploch (část
lokalit je dále detailněji členěná), 1 koridor územní rezervy a 2 vypouštěné rezervní a zastavitelné plochy.
Souhrnná plocha všech nově navržených zastavitelných ploch je 7,36 ha, tj. 0,9 % celkové rozlohy
řešeného katastrálního území (796,13 ha). Stávající zastavěné a zastavitelné území obce vzroste ale pouze
o 6,39 ha (0,8 % rozlohy ÚTJ), protože část navrhovaných rozvojových ploch je situována uvnitř SZÚO
nebo jde o přesun dříve vymezené plochy do jiné pozice. Současně jsou vypuštěny a do původního
funkčního využití překlasifikovány 4 ha (0,5 % rozlohy ÚTJ) rezervních ploch pro bydlení venkovské.
1.3
Umístění koncepce
Kraj:
obec:
katastrální území:
1.4
Středočeský (CZ020)
Kozmice (529 940)
Kozmice u Benešova (671 851)
Předkladatel koncepce
Obec (Obecní úřad) Kozmice
IČ 00232017
II.
PRŮBĚH VYHODNOCENÍ
II.1
Zpracovatel koncepce
Ing. arch. Marie Horváthová
IČ 186 69 107
Volyňská 14, 100 00 Praha 10
odpovědný řešitel: Ing. arch. Marie Horváthová (č.autorizace ČKA 03266)
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 34 -
II.2
Zpracovatel vyhodnocení koncepce
G.L.I., sdružení podnikatelů
IČ: 101 22 826
Vilémov 35, 396 01 Humpolec
odpovědný řešitel: RNDr. Petr Obst (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01; 4532/OPVŽP/02 a
prodloužení autorizace 107547/ENV/10)
II.3
Průběh vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí
Pořízení změny č. 3 ÚP bylo zastupitelstvem obce Kozmice schváleno na zasedání dne 29. 5. 2009. Návrh
zadání byl předložen OŽP KrÚ Středočeského kraje jakožto příslušnému orgánu dle § 22 písm. e) zákona
č. 100/2001 Sb., v platném znění. Krajský úřad předložený návrh zadání ÚP posoudil dle ustanovení § 10i
a kritérií přílohy 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a ve svém vyjádření č.j. 105418/2010/KUSKOŽP/Tuč z 22. 7. 2010 dospěl k závěru, že předkládanou koncepci je nutno posoudit z hlediska vlivů na
životní prostředí. Návrh zadání změny č. 3 ÚPO Kozmice byl následně posouzen oprávněnou osobou ve
smyslu § 19 zák. 100/2001 Sb., v platném znění; hodnocení vlivů územně plánovací dokumentace
(koncepce) na životní prostředí a veřejné zdraví bylo pořizovatelem ÚPD zveřejněno dne . . . . . . . . . . .
II.4
Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí
Posouzení vlivu změny č. 3 ÚPO Kozmice na životní prostředí bylo zpracováno v přiměřeném rozsahu dle
přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a dle rámcového obsahu, specifikovaného přílohou k
zákonu č. 183/2006, v platném znění. Posuzovaná ÚPD byla předložena jako univariantní, posuzována
tedy byla jedna aktivní varianta změny ÚP, doplněná variantou nulovou (důsledky neprovedení koncepce
na stav a vývoj dotčeného území).
Součástí posouzení nebylo hodnocení vlivu koncepce na EVL a PO Natura 2000, protože odbor
životního prostředí a zemědělství KrÚ Středočeského kraje jako příslušný orgán dle § 77a, odst. 3, písm.
w zákona č. 114/1992, v platném znění, ve svém stanovisku č.j. 105418/2010/KUSK-OŽP/Tuč
z 22. 7. 2010 konstatuje, že předložená koncepce nemůže mít významný vliv na vymezené ptačí oblasti
ani evropsky významné lokality.
Kromě vlastního hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví obsahuje
posouzení i návrh stanoviska příslušného úřadu dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb.
III.
HODNOCENÍ KONCEPCE
III.1
Souhrnná charakteristika vlivů předkládané koncepce
Na základě podrobných charakteristik jednotlivých dílčích změn a analogií s obdobnými záměry na jiných
lokalitách je možno ze sledovaného hlediska posoudit předpokládané vlivy koncepce jako celku. Pojmem
vlivy a ovlivnění jsou v textu této kapitoly míněny vlivy negativní, pokud není výslovně uvedeno jinak:
Hluková situace ve sledovaném území bude realizací koncepce ovlivněna minimálně, na hladinu
malé až střední významnosti by mohl nastoupat pouze hluk v bezprostředním okolí záměrů v plochách
kategorie OS, VE a TI, výhledově potom i v kontaktním území obchvatu II/110 (ovšem za současného
snížení hlukové zátěže v sídelní zástavbě obce). Záměry plánované v rámci koncepce nebudou patrně ani
zdrojem intenzivnějších vibrací.
Ovlivnění ovzduší bude záviset především na způsobu vytápění projektovaných stavebních
záměrů. Při důsledné preferenci způsobů omezujících u nové (případně rekonstruované) zástavby
používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek lze očekávat vlivy spíše méně
významné až nevýznamné; jako málo významné lze z tohoto hlediska odhadnout vlivy z vyvolané
dopravy na plochu OS.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 35 -
Vzhledem k předpokládané výhledové možnosti napojení drtivé většiny plánovaných staveb na
projektovanou obecní kanalizaci s centrální ČOV, by vlivy koncepce na kvalitu povrchových i podzemních
vod měly být nevýznamné, resp. dobudoucna (po realizaci kanalizace) významné, ovšem pozitivní.
Z hlediska odtoku srážkových vod bude stav před a po realizaci koncepce prakticky totožný. Většina
stavebních záměrů je totiž situována do stávající orné půdy a výraznou roli tak bude hrát fenomén, který se
projevuje v posledních letech (desítkách let?). Současné velkoplošné zemědělské pozemky s půdním
profilem dlouhodobě hutněným těžkou mechanizací (zvláště v úrovních mimo dosah hluboké orby) a
prakticky zbaveným půdních organismů s ekostabilizující funkcí se z hlediska odtokových poměrů v lepších
případech chovají nikoli jako orná půda s uváděným koeficientem odtoku 0,15, ale spíše jako neupravené
nezastavěné plochy s koeficientem 0,2–0,3. Popsaný fenomén lze doložit řadou náhlých lokálních povodní,
kdy byly obce zatopeny přívaly vod z okolních zorněných pozemků (např. Litomyšl 1984, Luka nad Jihlavou
1988, Podmoklany 1999, nověji Jevíčko 2009, Skutečsko a Vysokomýtsko 2010 atd.).
Kombinace stavba/doprovodná zeleň při poměru obou složek cca 1 : 2 až 1 : 3 (obvyklý poměr u
zástavby rodinnými domy a dosažitelný poměr např. i u sportovních areálů) má retenční schopnosti shodné
jako původní intenzivní agrocenózy a antropogenní biotopy. Odtok ze zástavby je navíc ovlivnitelný a
alespoň omezeně kontrolovatelný celou řadou technických opatření, na rozdíl od zcela nekontrolovatelného
odtoku z lánů intenzivních agrocenóz s absencí jakýchkoliv dělících prvků. V optimálním případě tak
zástavba na plochách původně zorněných (což je případ většiny posuzovaných lokalit) v inteligentně
projektovaných případech nemusí retenční schopnosti území zhoršit, mnohdy spíše naopak.
Realizací koncepce bude zabráno celkem 6,49 ha zemědělské půdy, a to téměř výhradně ZPF
III.–V. stupně ochrany (půdy pro zemědělské účely postradatelné). Uvedený zábor lze v daném kontextu
(přímá návaznost většiny záborů na SZÚO) hodnotit jako málo významný až nevýznamný. Návrhovými
plochami nejsou zabírány pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL).
Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m mechanicky narušeno horninové prostředí, což je
ovlivnění v dané geologické situaci nevýznamné.
Vzhledem k aktuálnímu stavu posuzovaných dílčích lokalit lze za nevýznamné považovat i vlivy
koncepce na biotopy a flóru, zvláště při zachování stávajících vzrostlých dřevin a dalších hodnotných
prvků při okrajích některých rozvojových ploch. Realizaci vnitroareálové zeleně v ploše OS by naopak
bylo možno považovat za vliv sice celkově málo významný, ale pozitivní.
Nevýznamné jsou i předpokládané vlivy na faunu, opět s výjimkou plochy pro výstavbu větrné
elektrárny vzhledem k málo významné hladině zbytkového rizika tohoto zařízení pro ptáky a netopýry.
Z charakteru plánovaných stavebních záměrů a jejich situování do proluk nebo na kontaktní pozemky
současných zastavěných území obce je zřejmé, že při dodržení podmínek, specifikovaných jak pro
jednotlivé plochy, tak pro zástavbu celkově, bude málo významný i vliv koncepce na krajinný ráz území
(zvláště v širším kontextu).
Jediným z plánovaných záměrů, jehož vliv na krajinný ráz bude významný až velmi významný bude
záměr v ploše Z3-9 (větrná elektrárna); z výsledku hodnocení krajinného rázu pro účely oznámení záměru ale
vyplývá, že půjde o vliv podmíněně akceptovatelný (podmínky jsou specifikovány v citované studii).
Přímé vlivy na hmotný majetek a na kulturní památky se nepředpokládají.
Z faktorů obvykle zahrnovaných do hodnocení vlivů na veřejné zdraví byly již výše zmíněny
předpokládané celkově málo významné vlivy na hlukovou situaci a málo významné až nevýznamné vlivy
na kvalitu ovzduší. Jako málo významný až nevýznamný lze z hlediska veřejného zdraví hodnotit i vliv
stroboskopického efektu větrné elektrárny v ploše Z3-9.
Žádný z plánovaných záměrů nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo
infračerveného záření, případně intenzivního světla (světelné letecké překážkové značení větrných
elektráren je nastaveno tak, aby neovlivňovalo území pod horizontální rovinou proloženou gondolou VE),
ani se v nich jako primární náplň činnosti nepředpokládá manipulace s toxickými látkami. Nakládání
s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími předpisy.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 36 -
Předpokládané vlivy koncepce jako celku na veřejné zdraví lze tedy, s přihlédnutím k nejistotám,
vyplývajícím z počátečních fází projektové přípravy dílčích záměrů, označit za málo významné.
Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území nebudou posuzovanou koncepcí nijak přímo
dotčeny; podstatně významnější by mohly být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu
obce z výnosu provozu větrné elektrárny). Z hlediska faktoru pohody dotčené populace bude pozitivním
přínosem zvýšení vybavenosti obce (sportovní areál, kanalizace s centrální ČOV). Faktor pohody
technofobní části populace může být poněkud narušen výstavbou větrné elektrárny v ploše Z3-9.
Celkový vliv změny ÚPO na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za málo významný
aspektů je natolik nízký, že celkový vliv koncepce lze považovat za vyvážený. Současně je posuzovaná
změna ÚPO pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících v minulosti i
dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení tedy vlivy jednotlivých
dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Kozmice.
III.2
Hodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace)
Z analýzy posuzované změny ÚPO a z posouzení jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví vyplývá,
že výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce je její logické zasazení do stávající struktury území.
ÚPO v předložené podobě umožňuje v obci Kozmice rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení,
navržena je i lokalita pro umístění objektů občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury.
Prakticky všechny navržené rozvojové plochy jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky
současných zastavěných území a nezakládají žádnou novou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině,
s výjimkou ploch kategorie VE (větrná elektrárna) a TI (centrální ČOV), u nichž je odsazení od sídelních
ploch naopak žádoucí.
Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce buď přímo řeší některé environmentální problémy
předmětného území nebo alespoň pro jejich řešení vytváří předpoklady. K prevenci, snížení a eliminaci
nepříznivých vlivů koncepce byla navržena řada opatření jak specifických pro jednotlivé lokality, tak
obecnějších a výhledových (další opatření jsou potom navržena nebo doporučena v rámci posouzení vlivů
ÚP na životní prostředí). Za předpokladu respektování navržených opatření a podmínek lze tedy
s posuzovanou koncepcí v předložené podobě vyslovit souhlas.
III.3
Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace)
Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. v platném
znění (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) na základě posouzení vlivu změny č. 3 územního
plánu obce Kozmice na životní prostředí vydává podle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí
SOUHLASNÉ STANOVISKO
ke koncepci
ZMĚNA Č. 3 ÚPO KOZMICE
při respektování následujících podmínek a opatření, které lze rozčlenit do kategorií podle časového a
prostorového rozsahu uplatnění:
A.
podmínky obecnější, vyplývající jednak ze souhrnné charakteristiky celé řady lokalit jako
intenzivních agrocenóz nebo antropicky silně ovlivňovaných stanovišť s velmi nízkým podílem
stromového a keřového patra, jednak z environmentálních problémů obce jako celku:
A.1
zachování pokud možno veškerých vzrostlých dřevin v plochách změn, resp. v jejich
kontaktním okolí, jako dělících, ochranných a krajinotvorných prvků, a jejich ochrana před
poškozením během stavebních prací (toto opatření bylo konkrétně navrženo na
lokalitě Z3-7, ale je možno ho uplatnit i na lokalitách dalších);
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 37 -
předchozí opatření (A.1) lze na části lokalit doplnit i výsadbou dřevin nových, pokud
možno stanovištně příslušných (opatření bylo konkrétně navrženo na lokalitě Z3-5 a
vysoký podíl zeleně se předpokládá i v budoucím sportovním areálu v ploše Z3-3, opatření
je ale možno uplatnit i na lokalitách dalších);
A.3
vybudování kanalizačního systému obce s napojením na centrální ČOV.
podmínky specifické, vyplývající z charakteru a pozice jednotlivých konkrétních lokalit v rámci
řešeného území:
B.1
v lokalitě Z3-1 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji
specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše bude situovat
(případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie;
B.2
zástavbu v lokalitě Z3-1 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél
jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním
nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, vč. nivy a břehových
porostů, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán;
B.3
v lokalitě Z3-2a územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji
specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně
technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie;
B.4
areál v lokalitě Z3-3 v dalších fázích přípravy řešit jako celek (3,5 ha), čímž bude splňovat
kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (příl. č. 1.,
kategorie II, bod 10.8 – sportovní areály na ploše nad 1 ha...), a bude tak předmětem
hodnocení vlastním procesem EIA, v jehož rámci budou podrobně specifikovány veškeré
případné vlivy areálu na okolní prostředí, kontaktní obytnou zástavbu nevyjímaje;
B.5
v lokalitě Z3-5ab po ukončení stavebních prací vysadit podél příjezdové komunikace a
severního okraje zástavby autochtonní a stanovištně vhodné dřeviny jak stromového, tak
keřového patra, jako dělící prvek v krajině a krycí zeleň vůči sousedním intenzivně
obhospodařovaným zemědělským pozemkům;.
B.6
v lokalitě Z3-7ab územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru
podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice
II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;
B.7
zástavbu v lokalitě Z3-7ab řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél
jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním
nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, její břehové porosty a
kontaktní mokřad, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán;
B.8
v lokalitě Z3-7ab během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí
negativně neovlivňovat vzrostlé dřeviny na kontaktních pozemcích při západním okraji
plochy;
B.9
v lokalitě Z3-8 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji
specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu
v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;
B.10 zástavbu v lokalitě Z3-8 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél
východního a jižního okraje plochy a na nutnost jeho budoucího funkčního založení;
B.11 v lokalitě Z3-11b biologickým hodnocením dle § 67 zák. 114/1992 Sb. v dalších fázích
přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy již konkrétního projektu ČOV na biotu
dotčených vodotečí s ohledem na výskyt mihule potoční (Lampetra planeri);
B.12 konkrétní projekt ČOV v lokalitě Z3-11b v rámci dalších etap schvalovacího procesu
předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992 Sb.
podmínky výhledové s cílem eliminovat nepříznivé vlivy budoucích záměrů, tzn.:
C.1
v rámci územního a stavebního řízení k jednotlivým záměrům preferovat nebo v mezích
legislativních možností přímo vyžadovat taková architektonická a technická řešení staveb,
která by omezila nebo zcela vyloučila jejich případné nepříznivé vlivy na ovzduší, kvalitu
povrchových a podzemních vod a na odtokové poměry dotčených lokalit, případně i na
A.2
B.
C.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 38 -
další složky životního prostředí a faktory veřejného zdraví (vytápění, kanalizace,
protihluková opatření u výrobních záměrů, poměr zpevněných ploch a zeleně apod.).
Další podrobné soubory opatření k prevenci a eliminaci nepříznivých vlivů budou stanoveny v rámci
vlastních procesů projektové EIA pro záměry v plochách Z3-3, Z3-9 a Z3-10b.
Upozorňujeme, že v souladu s ustanovením § 10i, odst. 5 zákona 100/2001 Sb. je schvalující orgán
povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky
vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivu na životni prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit.
Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů, ani příslušná povolení podle zvláštních
předpisů.
Ing. Josef Keřka, Ph.D.
vedoucí odboru
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 39 -
POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA
BÍNOVÁ L. ET AL. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně technický podklad). - SŽP Brno.
BLAŠKO M. ET AL. (2007): Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji. ů MS, Enterprise plc, s. r. o.,
Ostrava
na
http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/aktuality/program-rozvojecestovniho-ruchu-ve-stredoceskem-kraji.htm (cit. 14. 3. 2011).
BÚ ČAV (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha.
CULEK M. ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha.
GÚ ČSAV (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. - GÚ ČSAV Brno, FVŽP Praha.
HORVÁTHOVÁ M. (2000): Územní plán obce Kozmice. – http://mapy.kr-stredocesky.cz/up_obci/index.htm (cit. 23. 3.
2010)
HORVÁTHOVÁ M. ET AL. (2010): Územní plán obce Kozmice. Zadání změny č. 3 územního plánu obce Kozmice. MS, archív ObÚ Kozmice.
HORVÁTHOVÁ M. ET AL. (2011): Změna č. 3 územního plánu obce Kozmice - návrh. Podklad pro zpracování
dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí. - MS, archív ObÚ Kozmice.
HRUŠKA E. (1942): Regionální průzkum. - České zemské ústředí obcí, města a okresů/Architektura Praha.
CHYTRÝ M. ET AL. (2010): Katalog biotopů České republiky, druhé vydání. - AOPK ČR Praha.
JIRÁSKA A. (2009): Větrná elektrárna Vestas V90–2 MW, lokalita Kozmice. Hluková studie. – MS, archív G.L.I.
Humpolec.
KLEINDIENST J. ET AL. (2007): Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Návrh zadání. - http://www.krstredocesky.cz/ portal/odbory/uzemni-planovani/uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemniho-rozvoje/ (cit. 14. 3.
2011).
KOČVARA R. (2010): Větrná elektrárna Kozmice. Biologické posouzení záměru výstavby větrné elektrárny spolu s návrhy
opatření pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů. Doplnění původní zprávy. – MS, archív G.L.I. Humpolec.
KOČVARA R.–POLÁŠEK Z. (2005): Metodické doporučení pro postup při hodnocení možných vlivů větrných elektráren
na ptáky a další obratlovce - www.ekoaudit.cz.
KOLÁŘOVÁ B. ET AL. (2006): Územní plán velkého územního celku okresu Benešov. - MS, Cityplan, s.r.o., Praha na
http://www.wmap.cz/vucbenesov/ (cit. 14. 3. 2011).
KÖRNER M. ET AL. (2011): Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. - MS, AURS, s.r.o., Praha na http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/uzemni-planovani/uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemniho-rozvoje/ (cit. 14. 3.
2011).
KREIDL J. ET AL. (2009): Interpretace situační a trendové analýzy v oblastech cestovního ruchu, školství,
zdravotnictví, sociální péče a dopravní obslužnosti Středočeského kraje a implementace jejich výstupů do
Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. - MS, Nexpro Communication s.r.o., Praha na
http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/program-rozvoje-kraje/ (cit. 14. 3. 2011).
KRÚ (2004, aktualizace 2009): Povodňový plán správního obvodu Středočeského kraje. - http://mapy.krstredocesky.cz/pov_plan/plan/html/index.html (cit. 14. 3. 2011).
KRÚ (2004–2010): Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. - http://www.kr-stredocesky.cz/
portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp (cit. 14. 3. 2011).
KŘÍŽ K. ET AL. (2006): Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016. - MS, ČSOP
Vlašim na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp
(cit. 14. 3. 2011).
KUBEŠOVÁ A. ET AL. (2011): Zásady územního rozvoje Středočeského kraje – návrh. Vyhodnocení vlivu na životní
prostředí dle přílohy k zák. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. - MS, Ateliér T-plan, s.r.o., na
http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/uzemni-planovani/uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemnihorozvoje/ (cit. 14. 3. 2011).
LANDA J. ET AL. (2006): Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. - MS, Citypark s.r.o., Praha na
http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/program-rozvoje-kraje/ (cit. 14. 3. 2011).
MAŘAN J. (1958): Zoogeografické členění Československa. - Sborník Čs. spol. zeměpisné, 63/2.
MÍSAŘ Z. ET AL. (1983): Geologie ČSSR, I. díl – Český masiv. - SPN Praha.
MPO (2004): Státní energetická koncepce České republiky. - MS, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha (na
http://www.mpo.cz/dokument5903.html [cit. 5. 3. 2011]).
MPO (2010A): Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. - MS, Ministerstvo průmyslu a obchodu
ČR, Praha (na http://www.mpo.cz/dokument5903.html [cit. 5. 3. 2011]).
MPO (2010B): Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. - MS, Ministerstvo průmyslu
a obchodu ČR, Praha (na http://download.mpo.cz/get/42577/47632/568798/priloha001.pdf [cit. 5. 3. 2011]).
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 40 -
OBST P. ET AL. (2010): Větrná elektrárna Kozmice, kraj Středočeský. Oznámení záměru podle § 6 v rozsahu podle příl.
č. 4 Zákona 100/2001 Sb., v platném znění. - MS, G.L.I. Humpolec.
OBST P.–OBSTOVÁ Z. (2009): Větrná elektrárna Kozmice. Stroboskopický efekt. - MS, G.LI. Humpolec.
OBST P.–OBSTOVÁ Z. (2010): Větrná elektrárna Kozmice. Hodnocení krajinného rázu. - MS, G.LI. Humpolec.
OBÚ KOZMICE (2011): Územní plán obce Kozmice. Návrh zadání změny č. 3 územního plánu obce Kozmice.
Doklady o projednání, spis. značka: ÚPO/10/zm.3/11. - MS, archív ObÚ Kozmice.
POLÁČKOVÁ V. ET AL. (2008): Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje. Textová část. - MS,
Urbanistický ateliér UP24 na http://www.wmap.cz/uapkrsc/ (cit. 14. 3. 2011).
POLÁČKOVÁ V. ET AL. (2011): Vyhodnocení vlivu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje na udržitelný rozvoj
území. - MS, Urbanistický ateliér UP24 na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/uzemni-planovani/
uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemniho-rozvoje/ (cit. 14. 3. 2011).
POVODÍ VLTAVY, S.P. (2009): Plán oblasti povodí Dolní Vltavy. - MS, Povodí Vltavy, s.p. na http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp/Plány+oblastí+povodí/
plany-oblasti-povodi.htm (cit. 14. 3. 2011).
QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno.
RŮŽKOVÁ J. ET AL. (2005): Statistický lexikon obcí České republiky. - ČSÚ/MVČR Praha.
TONIKOVÁ Z. ET AL. (2006): Aktualizace programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. Vyhodnocení vlivů
koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb. včetně hodnocení vlivu na
území Natura 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.- MS, ENVI-TON, Praha na http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/program-rozvoje-kraje/ (cit. 14. 3. 2011).
VIP–CITYPLAN–REA (2011): Územní energetická koncepce Středočeského kraje. Akční plán. - MS, ViP s.r.o./
/Cityplan s.r.o./REA Kladno s.r.o na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/dokumenty/strategie-akoncepcni-materialy.htm (cit. 14. 3. 2011).
VOREL I. ET AL. (2009): Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (2. část). - MS, http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/ochrana-prirody-a-krajiny/aktuality/studievyhodnoceni-krajinneho-razu-na-uzemi-stredoceskeho-kraje.htm (cit. 16. 3. 2010)
VRBOVÁ M. ET AL. (2004): Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. - MS, Středočeské komunální služby,
s.r.o., Kladno na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-voblasti -zp (cit. 14. 3. 2011).
VRBOVÁ M. ET AL. (2008): Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. Závazná část – aktualizace. - MS,
Středočeské komunální služby, s.r.o., Kladno na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredia-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti -zp (cit. 14. 3. 2011).
ZELENAY J. ET AL. (2004): Územní energetická koncepce Středočeského kraje. Souhrnná zpráva, I. a II. etapa. - http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/dokumenty/strategie-a-koncepcni-materialy.htm (cit. 14. 3.
2011).
ZOUBEK V. – KODYM O. (1960): Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000, list M-33-XXI Tábor. - ÚÚG Praha.
Dílčí informace a podklady z archívů a internetových stránek osob, organizací a firem (abecedně):
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR;
ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA;
ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (CENIA);
ČESKÝ EKOLOGICKÝ ÚSTAV;
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD;
KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE;
MĚSTSKÝ ÚŘAD BENEŠOV;
MĚSTSKÝ ÚŘAD VLAŠIM;
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ;
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ;
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ;
OBECNÍ ÚŘAD KOZMICE;
OBECNÍ ÚŘAD TEPLÝŠOVICE;
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR.;
VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, PRAHA
ARCHÍV ZPRACOVATELE.
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 41 -
FOTODOKUMENTACE (foto P. Obst, 02/2011)
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 42 -
PŘÍLOHY
Příloha 1: Stanovisko OŽPaZ KrÚ k posuzované ÚPD, vč. stanoviska příslušného orgánu
ochrany přírody k možnému vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 43 -
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 44 -
Příloha 2: Pozice ZÚJ Kozmice v širším územním kontextu, 1 : 50 000
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 45 -
Příloha 3: Zmenšený výřez koordinačního výkresu změny č. 3 ÚPO (HORVÁTHOVÁ ET AL.
2011) se zvýrazněnými návrhovými plochami (vypouštěné plochy jsou vyznačeny
šrafovaně); 1 : 7 500
SEA Z3 ÚPO Kozmice
- 46 -

SEA - Obec Kozmice

Transkript

Podobné dokumenty

ZryorNiuo pRosrf,.roi

ZIVOTNIIIO PR.OST

výkres základního členění území

zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci

Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe

KRAJSKÝ ÚŘno KARLovAR "^# k{

I\iI I NI STERSTVO ZIVOTNi HO PROSTREDI rc

000004 Brno − Praha − Č.Budějovice − Bolzano − Verona

Projekt EU Transformace Zrod společné kultury v severních