Aktualizace Regionální surovinové politiky

Transkript

Praha, srpen 2011
Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje
Zadavatel:
Liberecký kraj
Se sídlem:
U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2
Osoby oprávnné jednat:
ve vcech technických:
Mgr. Michael Otta, vedoucí odboru regionálního rozvoje
a evropských projekt
RNDr. Ivana Pecháková, vedoucí oddlení rozvojových koncepcí,
kontakt: [email protected]
tel: 485 226 572
Zhotovitel:
eská geologická služba
Se sídlem:
Klárov 131/3, 118 21 Praha 1
Osoby oprávnné jednat:
ve vcech technických:
Ing. Josef Godany, zodpovdný ešitel projektu , odbor ložisek nerostných
surovin, tel.: 251085503, 608945678, email: [email protected]
AUTORSKÝ KOLEKTIV:
ESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, KLÁROV 3, 118 21 PRAHA 1
www.geology.cz
Ing. Josef Godany – odpovdný ešitel úkolu
Ing. Karel Rýda – zástupce úkolu
Ing.Petr Bohdálek
Mgr. Jan Buda
RNDr. Petr Rambousek
Mgr. Pavel Kavina, Ph.D.
Karel Dušek
GS - GEOFOND, KOSTELNÍ 26, 170 21 PRAHA 7
www.geofond.cz
RNDr. Jaromír Starý
RNDr. Jaroslav Novák
Schválil:
vedoucí úkolu
Ing. Josef Godany
……………………………………….
PRAHA , SRPEN 2011
OBSAH
ÚVOD
6
1. DOKUMENTY, LEGISLATIVA
1.1. Národní koncepní dokumenty
1.2. Krajské koncepní dokumenty
1.3. Úady a instituce
8
8
12
17
2. ANALYTICKÁ A POPISNÁ ÁST
2.1 Základní charakteristika regionu
2.2. Pírodní podmínky Libereckého kraje
21
21
23
2.3 Nerostné suroviny v Libereckém kraji
28
2.4 Životnost zásob nerostných surovin v Libereckém kraji
50
2.5. Vývoj tžby nerostných surovin
71
2.6. Ekonomická charakteristika ložisek stavebních surovin v R
76
2.7. Analýza využitelnosti nerostných surovin v Libereckém kraji
80
2.7.4. Plánované významné stavby na území Libereckého kraje
107
3. Shrnutí analytické ásti
114
3.1. Porovnání a zmny ve využívání a evidenci ložisek nerostných surovin se
závry Regionální surovinové politice Libereckého kraje z roku 2003
117
4. VLIV VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ
4.1. Použité podklady a metodika vyhodnocení potencionálních územních stet
4.2. Ložiska ve velkoplošných chránných územích
4.3. Ložiska v maloplošných chránných územích
4.4. Ložiska v chránných oblastech pirozené akumulace vod - CHOPAV
4.5. Ložiska v ochranném pásmu vodních zdroj
4.6. Ložiska v ochranném pásmu lázeských zdroj
4.7. Ložiska a ochrana zemdlského pdního fondu
4 .8. Ložiska a ochrana lesního pdního fondu
4.9. Ložiska a územní systém ekologické stability
4.10. Ložiska a NATURA 2000
4.11. Další vlivy využívání nerostných surovin na životní prostedí
4.12. Stav a využití území po ukonené tžb nerostných surovin - rekultivace a
sanace území
120
120
120
127
129
131
133
133
138
138
141
144
148
5. Analýza využití vybraných druhotných surovin v Libereckém kraji
172
6. NÁVRHOVÁ ÁST
181
6.1. Návrh opatení
181
6.2. Návrh úkol a doporuení Regionální surovinové politiky Libereckého kraje
202
7. Seznam použitých podklad
204
8. Seznam píloh:
210
Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje – finální ást dokumentu
Seznam použitých zkratek
BA
CS
CT
CK
EÚ
EZ
OV
PHZ
HMU
SÚ
SN EN
DL
DP
EECONET
EIA
EMS
EU
FB
FB
FE
FT
H
HDP
HPP
CHKO
CHLÚ
CHOPAV
ISO
KA
KRNAP
KÚ
PUPFL
LK
LT
MÚ
MF
MZCHÚ
MMR
MPO
MŽP
NP
NPP
NPR
NRBC
NRBK
NRBK
LBC
NUTS
NZ
OBÚ
OECD
OG MŽP
baryt – užitková surovina
cihláské suroviny
edi tavný
cementáské korekní sialitické suroviny
eský ekologický ústav
eské energetické závody, a.s.
istika odpadních vod
innost provádná hornickým zpsobem
eský hydrometeorologický ústav
eský statistický úad
eská a evropská státní norma
dolomit
dobývací prostor
Evropská ekologická sí (European Ecological Network)
studie vliv na životní prostedí (Environmental Impact Assessment)
systém environmentálního managementu (Environmental Management Systém)
Evropská unie
fluorit-barytová surovina
fluorit-barytová surovina
železné rudy
fluorit – užitková složka
hornická innost
hrubý domácí produkt
hrubý prmrný píjem
chránná krajinná oblast
chránné ložiskové území
chránná oblast pirozené akumulace vod
informaní systém o odpadech
kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
Krkonošský národní park
Krajský úad
pozemky urené k plnní funkcí lesa
Liberecký kraj
lignit
Mstský úad
ministerstvo financí
maloplošné zvláštn chránné území
ministerstvo pro místní rozvoj
ministerstvo prmyslu a obchodu
ministerstvo životního prostedí
národní park
národní pírodní park
národní pírodní rezervace
nadregionální biocentrum
nadregionální biokoridor
nadregionální biokoridor
lokální biocentrum
La Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques
náhrady živc
obvodní báský úad
Organizace pro hospodáskou pomoc a spolupráci
odbor geologie MŽP
1
OP
OVSS MŽP
OPVZ
ochranné pásmo
odbor výkonu státní správy
ochranné pásmo vodního zdroje
OPRL
oblastní plán rozvoje les
PB
PI
PK
PL
POH
POPD
PVL
PR
PRK
PS
RAO
RBC
RBK
RS
olovo-kov
skláské a slévárenské písky
písky skláské
polymetalické rudy
plán odpadového hospodáství
plán otvírky, pípravy a dobývání
plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu
pírodní rezervace
plán rozvoje kraje
písky slévárenské
radioaktivní odpad
regionální biocentra
regionální biokoridor
radioaktivní suroviny
posuzování vliv koncepcí na životní prostedí
stavební kámen/ drcené kamenivo
Stanice likvidace kyselých roztok
Citace bez uvedení autora (Dokumenty pro vnitní potebu státní správy)
štrkopísek
cín-wolframové ruda
tavné horniny
uhlí hndé
lignit
územn plánovací dokumentace
územní systém ekologické stability
Usnesením vlády
uran, radioaktivní surovina
vápenec vysokoprocentní
vápenec pro zemdlské úely, karbonáty pro zemdlské úely
vápence jílovité
vápence ostatní
velký územní celek
výzkumný ústav vodohospodáský
zemdlský pdní fond
životní prostedí
zásady územního rozvoje
SEA
SK/DK
SLKR
Sine
SP
SW
TH
UH
LT
ÚPD
ÚSES
UV
U, RA
VA, VV
VZ
VJ
VO
VÚC
VÚV
ZPF
ŽP
ZUR
Seznam zkratek okres podle NUTS v Libereckém kraji:
CZ0511
CZ0512
CZ0513
CZ0514
okres eská Lípa
okres Jablonec nad Nisou
okres Liberec
okres Semily
Subregistry ložisek:
B
bilancovaná ložiska (výhradní)
D
evidovaná ložiska (nevýhradní)
N
nebilancovaná ložiska (výhradní i výhradní)
U
vytžené (s ukonenou tžbou)
V
oblasti negativního przkumu
Z
zrušená ložiska
2
Prognózní zdroje nerostných surovin dle kategorií:
P
R
Q
Z
schválené vyhrazeného nerostu
schválené nevyhrazeného nerostu
evidované vyhrazených a nevyhrazených nerost
zrušené- dokumentované
Definice pojm v evidence, ochran a ekonomické významnosti surovinového potenciálu1:
Ložiskem nerost je podle horního zákona (§ 4) pírodní nahromadní nerost, jakož i základka
v hlubinném dole, opuštný odval, výsypka nebo odkališt, které vznikly hornickou inností
a obsahují nerosty.
Podmínky využitelnosti ložiska - zahrnují soubor nezbytných ukazatel o limitech a ekonomické
využitelnosti suroviny, zejména se jedná o: množství nerostu, které se vyjaduje souhrnným
množstvím zásob nerostu v jednotkách. Tato suma pedstavuje minimální ekonomický potenciál
zásob ložiska k zajištní ekonomického dobývání a splnní všech finanních povinností , dále
geologické ukazatele (zejména litologii, stáí, morfologii tles, tektonické projevy, mineralogii,
petrografii, genetický typ ložiska), dále jakost nerostu se vyjaduje kvalitativními ukazateli, které
jsou rozhodné pro technologii úpravy a pro dosažení tržn odbytelné produkce a limity pro odpady
nebo pro technologii zpracování, básko technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené
zásoby bylo možné na úrovni existující nebo vyvíjené technologie hospodárn dobývání vydobýt,
a v neposlední ad ekologické podmínky zahrnující limity a omezení, které vyplývají ze zvláštních
právních pedpis. Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožují dvodn
oekávat jeho nahromadní, vydá MŽP osvdení o výhradním ložisku (§ 6 horního
zákona).Takové zjištní je zpravidla výsledkem provedeného vyhledávání nebo przkumu
výhradního ložiska.
Bilancovaná ložiska (subreg. B) - Ložiska vyhrazených nerost (jmenovit uvedená
v ustanovení § 3 horního zákona . 44/1988 S., v úplném znní) jsou rovnž výhradními ložisky
a tvoí nerostné bohatství ve vlastnictví eské republiky (§ 5 a § 6 horního zákona). Tato ložiska
se rovnž neodborn nazývají ložiska „bilanní“, jelikož jsou prostednictvím MŽP R evidována
ve státní souhrnné Bilanci zásob výhradních ložisek eské republiky. Ložiska nejsou souástí
pozemku a nedisponuje jimi vlastník pozemku. Výhradní ložisko spluje veškeré podmínky
využitelnosti suroviny, tzn., ekonomicky tžitelný objem, kvalitu a jakost suroviny, báskotechnické a technologické podmínky, mocnost suroviny, dostatenou vrtnou prozkoumanost apod.
Pro tyto ložiska bylo státem udleno tzv. osvdení o prmyslovém využití a osvdení
o výhradním ložisku. V zájmu státu je tyto ložiska ze zákona chránit tzv. chránným ložiskovým
územím a to zejména ped ztížením, i znemožnním jejich budoucí exploatace.
Bilancovaná - výhradní ložiska nevyhrazeného nerostu - výhradní ložiska stanovená na základ
pechodných ustanovení horního zákona (§ 43a odst.1) s osvdením o prmyslovém využívání
ložiska, které bylo vydané ped rok rokem 1989. Jedná se o ložiska nevyhrazených nerost ve
vlastnictví státu (zejména štrkopísky, hrubé kamenivo,stavební písky, cihláské hlíny), které byly
1
Odborné terminologie v oboru geologie a ložiskové geologie jsou k dispozici na následujících internetových stránkách eské
geologické služby a GS- Geofondu: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/gslov.pl; http://mapmaker.geofond.cz/ewatermt/
3
ped rokem 1991 za státní prostedky podrobn prozkoumána (vyhledávacími etapami geologických
prací) a tyto ložiska splovaly výše uvedené veškeré podmínky využitelnosti.
Evidovaná ložiska nevyhrazených nerost (resp. nevýhradní ložiska – subreg. D) jsou všechny
ostatní ložiska zaazené podle § 3 odst. 2) Horního zákona (tj. zejména stavebních surovin –
štrkopísk, stavebního kameniva, cihláské suroviny, technických zemin apod.). Tato ložiska
nesplují z nkterých výše uvedených ekonomických parametr -podmínek využitelnosti, zejména
jejich velmi nízká-nedostatená vrtná prozkoumanost a podružn pak kvalitu suroviny, nízký
objem suroviny, apod). Tato ložiska nejsou ve vlastnictví státu, ale jsou souástí pozemku (dle § 7
Horního zákona). Ložiska se tží bez dobývacího prostoru v režimu innosti provádné hornickým
zpsobem a to na základ kladného územního rozhodnutí.
Nebilancované ložisko (subr. N) – vylouené-vyjmuté z Bilance zásob nerostných surovin R,
které nespluje souasné podmínky využitelnosti. Tato ložiska vyhrazených a nevyhrazených
nerost jsou pouze evidovaná v úelové databázi GS – Geofondu, jsou bez právní ochrany
souástí pozemku a zaujímají pouze informaci o v minulosti provedeném ložiskovém przkumu,
pop. informaci o historické tžb.
Prognózní zdroje nerostných surovin - zdroje nerost pedpokládané v pokraování již
zjištného ložiska za obrys zásob kategorie C2 (subkategorie P, R) s velmi nízkou, resp. s žádnou
vrtnou prozkoumaností. V odvodnných pípadech se do této kategorie zaazují i izolované plochy
s ojedinlými technickými pracemi, které nesplují náležitosti pro zaazení do zásob kategorie C2.
Do subkategorie Q se zaazují prognózní zdroje nerost pedpokládané v oblastech, kde již byla
zjištna ložiska stejného typu. Pedstava o kvalit a kvantit vychází z analogie s tmito ložisky.
Prognózní zdroje nerost v subkategorii Z lze vyjádit jen prognózní plochou v ložiskov geologicky perspektivních oblastech.
Ložisko s ukonenou tžbou (subreg. U) – ložisko s evidovanými ale zbytkovými zásobami,
v souasnosti netžené, ale s neukonenou likvidací zásob s eventuelní možností tžby
v budoucnosti
Oblasti negativního przkumu (subreg.V ) – przkumná území s negativními výsledky
ložiskového przkumu
Zrušená ložiska (subr. Z) – ložiska vedená pouze v úelové databázi v GS-Geofondu (vytžená
nebo nevhodná k tžb z dvod nepekonatelných stet)
Odpis zásob ložiska – ložiska u kterých bylo provedeno pehodnocení s návrhem na vyntí
z evidence (z Bilance ) zásob R , pop. u kterých byly pevedeny bilanní zásoby do kategorie
nebilanních.
Ochrana výhradních ložisek - ochrana výhradních ložisek ped zahájením tžby, bhem tžby i
pi perušení nebo zastavení tžby je zajišována chránným ložiskovým územím (CHLÚ) a
dobývacím prostorem (DP).
Dobývací prostor (DP) -stanovením dobývacího prostoru vzniká oprávnní organizaci k dobývání
výhradního ložiska. DP vymezuje prostor urený k dobývání výhradního ložiska uritého nerostu
nebo skupiny nerost. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru
mže však organizace až po vydání povolení OBÚ. K podání návrhu musí mít organizace pedchozí
4
souhlas MŽP. Ped stanovením dobývacího prostoru je však nutné na pedmtném území vyešit
stety zájm (§ 33 Horního zákona, “ešení stet zájm“).
Pedchozí souhlas ke stanovení DP - k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí
organizace získat pedchozí souhlas. Pedchozí souhlas mže MŽP vázat na splnní podmínek
vztahujících se k tvorb jednotné surovinové politiky eské republiky spolen s MPO. Tyto
podmínky uvede obvodní báský úad v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (§ 24 odst.2
horního zákona). Úelem pedchozího souhlasu je pedevším pezkoumání zámru podnikatele
z hlediska zabezpeení poteb hospodáství státu nerostnými surovinami vetn možnosti dovozu
a vývozu tchto surovin. ízení o pedchozím souhlasu není vyjmuto ze správního ádu.
Chránné ložiskové území (CHLÚ) - zahrnuje území, kde jsou ureny zásoby vyhrazeného
nerostu, i jejich bezprostední okolí, na kterém by stavby a zaízení, které nesouvisí s dobýváním
výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit jeho dobývání. V CHLÚ nejsou dotena
majetková práva vlastník pozemk a objekt. Je pouze omezena nkterá innost v CHLÚ.
Podkladem pro stanovení CHLÚ je osvdení o výhradním ložisku a návrh hranic CHLÚ. Zrušení
CHLÚ uiní MŽP jen v pípad, že pominuly dvody ochrany ložiska proti znemožnní nebo
ztížení jeho dobývání.
Klasifikace zásob nerostných surovin - podle stupn prozkoumanosti (znalosti úložních pomr,
jakosti, technologických vlastností nerost a básko-technických podmínek se zásoby výhradního
ložiska ve výpotech zásob klasifikují na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Podle
podmínek využitelnosti se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití a zásoby se
klasifikují na zásoby bilanní, které jsou využitelné v souasnosti a vyhovují stávajícím
technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a na zásoby nebilanní, které
jsou v souasnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým
podmínkám využití, ale jsou podle pedpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na
oekávaný technický a ekonomický vývoj. Podle pípustnosti k dobývání, která je podmínna
technologií dobývání, bezpeností provozu a stanovenými ochrannými pilíi, se zásoby klasifikují
na volné a vázané (zásoby v ochranných pilíích povrchových a podzemních staveb, zaízení
a dlních dl, jakož i v pilíích stanovených k zajištní bezpenosti provozu a ochrany právem
chránných zájm). Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Vytžitelné zásoby jsou bilanní zásoby
zmenšené o hodnotu pedpokládaných tžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií
dobývání nebo s vlivem pírodních podmínek.
5
Úvod
Vláda eské republiky na svém zasedání 13. 12. 1999 schválila usnesením . 1311 dokument
„Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj“, který pedstavuje základní
koncepní materiál, definující budoucí zájmy státu ve sfée využití a hospodaení s nerostnými
surovinami. Zárove tímto usnesením uložila úkoly k realizaci hlavních cíl Surovinové politiky
v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj. Jedním z hlavních úkol bylo „rozpracovat
surovinovou politiku do konkrétních podmínek region a lokalit pro úely rozhodování v území“,
zodpovdnými orgány bylo stanoveno MŽP R, MPO R a BÚ. V rámci psobnosti tchto
ústedních orgán byly v letech 2001 až 2003 zpracovány pro jednotlivé kraje koncepce využívání
surovinových zdroj – tzv. regionální surovinové politiky. Pro území Libereckého kraje byla
zpracována Regionální surovinová politika Libereckého kraje (dále jen RSP LK), která byla
schválena Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením . 253/03/ZK dne 17.6.2003.
Poizování Regionální surovinové politiky Libereckého kraje patí do samostatné psobnosti kraje –
viz. ustanovení § 1 odst. 4, § 2 odst. 1, § 14 odst. 1 zákona . 129/2000 Sb., o krajích v platném
znní. Schvalujícím orgánem tohoto dokumentu je zastupitelstvo jako vrcholný orgán kraje
zabezpeující koordinaci rozvoje územního obvodu kraje dle ustanovení § 35 odst. 2 písm. d)
zákona . 129/2000 Sb., o krajích, ve znní pozdjších pedpis.
Regionální surovinová politika patí k zásadním strategickým dokumentm kraje. Poskytuje pehled
a charakteristiku ložisek nerostných surovin na území kraje, hodnotí zásoby, vývoj tžby a její vliv
na životní prostedí, zabývá se vývojem poteby surovin, navrhuje postupy a opatení pi využívání
surovinových zdroj v kraji.
Regionální surovinová politika je dležitým odborným podkladem pro samosprávu LK a jednotlivé
odbory KÚ LK (pedevším odbor regionálního rozvoje a evropských projekt, odbor životního
prostedí a zemdlství, odbor územního plánování), pi rozhodování a vydávání stanovisek
k nejrznjším zámrm pedkládaným na KÚ LK a dotýkajících se problematiky nerostných
surovin na území kraje.
Dalšími uživateli výstup RSP LK jsou dotené orgány státní správy, msta a obce, Ministerstvo
prmyslu a obchodu R, Ministerstvo životního prostedí R (odbor ochrany horninového
a pdního prostedí a odbor výkonu státní správy V MŽP R), kterým tyto výstupy slouží jako
odborný podklad pro rozhodování. RSP LK je jedním z podklad pro tvorbu koncepních
dokument kraje, pro tvorbu Zásad územního rozvoje kraje a územn plánovacích dokumentací
obcí a dále je souástí územn-analytických podklad kraje a obcí.
V roce 2008 rozhodla Rada Libereckého kraje usnesením . 1117/08/RK ze dne 23.9. 2008
o aktualizaci dokumentu Regionální surovinová politika Libereckého kraje.
Hlavní dvody aktualizace:
-
stávající platná RSP LK schválená v roce 2003 vychází z dat z roku 2002 – 2003 a není
z tohoto dvodu v píliš aktuální;
evidence a zákonná ochrana veškerých ložisek nerostných surovin a prognózních zdroj
(podle platných pedpis Geologického a Horního zákona) doznává hlavn v poslední dob
dynamických zmn - využívání a evidence výhradních a nevýhradních ložisek nerostných
surovin, rebilance výhradních ložisek nerostných surovin, nové výsledky výpotu zásob
nerostných surovin a výsledky pehodnocení prognózních zdroj, nov stanovené i zrušené
6
-
-
-
dobývací prostory, nov stanovená chránná ložisková území, nová przkumná území,
stanovení pedchozích souhlas na stanovení dobývacích prostor apod.;
u ady ložisek dochází k novým zámrm na jejich využití, což vede k poteb ešit
problematiku ploch nov navržených k tžb nerostných surovin;
u nkterých ložisek došlo k novým przkumm z hlediska hydrogeologického posouzení a
upesnní hydrogeologických pomr v územích ochranných pásem vodních zdroj a
vyhodnocení monitoringu podzemních a povrchových vod;
v rámci urení provenience hornin pro dekoraní úely byly nov zhodnoceny a przkumem
oveny v západní ásti krkonošsko-jizerského krystalinika lokality krystalického vápence a
dolomitu;
postupn rostoucí intenzifikace tžby stavebních surovin, zejména štrkopísk a stavebního
kameniva na území kraje vyvolává rst zájmu o otvírku dalších dosud netžených ložisek;
poteba zohlednit hlavní výstupy národních dokument – Surovinová politika R a Státní
energetická koncepce, které jsou v souasné dob aktualizovány a mají být pedloženy do
konce roku 2011 ke schválení na jednání vlády R;
Cíl aktualizace:
-
získání a vyhodnocení aktuálních informací o stavu a využití surovinového potenciálu na
území Libereckého kraje;
-
zhodnocení souasného stavu a trend využití surovin a reáln vytžitelných zásob na území
Libereckého kraje ve vazb ke klíovým investiním zámrm v kraji i za hranicí kraje
(sousední kraje, Polsko) a ve vazb k územnímu rozložení ložisek;
-
návrh koncepce postupného využívání a optimalizace dostupnosti surovinových zdroj
(zejména stavebních surovin) k plánovaným investiním zámrm;
-
definování souasných problém, poteb a opatení pro využívání surovinového potenciálu
kraje v dalších letech, posílení základních právních jistot pro další rozvoj obcí a
podnikatelských aktivit ve sfée využití nerostných surovin.
7
1. Dokumenty, legislativa
1.1. Národní koncepní dokumenty
Základními celostátními dokumenty týkající se oblasti využívání ložisek nerostných surovin jsou :
1. Surovinová politika R v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj – schválená
usnesením vlády R usnesením . 1311 ze dne 13. prosince 1999
Surovinová politika R v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj (dále jen Surovinová politika)
analyzuje souasný stav, navrhuje rozsah aktivit, kterými bude stát usmrovat využívání domácích
nerostných zdroj a vyrovnávat deficit nkterých nerostných surovin. Dále stanovuje cíle a navrhuje
nástroje sloužící k dosažení tchto cíl.
K hlavním cílm surovinové politiky patí:
a) vytváet podmínky k zajištní poteb našeho hospodáství nerostnými surovinami pi
respektování princip trvale udržitelného rozvoje a environmentálních limit tžby;
b) dosáhnout stavu obvyklého v zemích EU pi osvojování domácích neobnovitelných
nerostných zdroj a posuzování jejich využitelnosti a pi obchodování s nerostnými
surovinami vetn druhotných;
c) dále snižovat spotebu nerostných surovin v dsledku strukturálních zmn hospodáství
atechnického rozvoje;
d) dosáhnout úrovn zemí EU v nižším erpání neobnovitelných zdroj nerostných surovin
jejich komplexním využitím a vyšším využíváním druhotných surovin a recyklace, s
ohledem na výchozí stav nerostné surovinové základny po období extenzivní tžby;
e) udržet potebnou míru energetické sobstanosti R v podmínkách lenství v EU;
f) dosáhnout optimálního rozsahu energetických úspor a vyššího využití obnovitelných zdroj
energie, s ohledem na nízkou životnost domácích zdroj hndého uhlí, a prodloužit tak
životnost domácích neobnovitelných zdroj palivoenergetických surovin.
Surovinová politika státu musí zohlednit pedevším základní strategické zájmy státu zejména
s ohledem na surovinovou a energetickou bezpenost a navrhnout nástroje na jejich prosazování.
Strategický dokument musí dále stanovit rámec pro stabilní podnikatelské prostedí v celém cyklu
využívání nerostných zdroj, poínaje geologickým przkumem, na jehož kontinuálním provádní
má stát zájem, pes ochranu existujících ložisek nerostných surovin, podporu moderních tžebních a
zpracovatelských technologií až po rekultivaci. Draz musí být kladen na hospodárné využívání
nerostných zdroj, a podporu materiálov úsporných technologií. Nezanedbatelný význam má i
podpora vdy a výzkumu a školství navázaného na celý cyklus hospodaení s nerostnými
surovinami. Cílem je dosažení stavu obdobného jako v zemích Evropské unie a další kultivace
podnikatelského prostedí tak, aby sami podnikatelé ve vlastním zájmu a ze svých zdroj
usmrovali své aktivity žádoucím smrem.
Ve vztahu k území Libereckého kraje je dležitá pedevším problematika využití ložisek uranu, kdy
jedním z cíl v oblasti palivoenergetických surovin je:
a) ukonení tžby uranu a zabezpeení ochrany jeho významných zdroj pro další pípadné
využití;
b) zabezpeení sanace dlouhodobých následk tžby uranu.
Pozn.: Ukonení tžby bylo provedeno v roce 1996 vyhlášením ukonení tžby uranu. Od roku 1996 probíhá
pouze zahlazování následk tžby uranu ve Stráži pod Ralskem, a to jak po tžb hlubinné tak po tžb
8
chemické. Následky po obou tžbách jsou dlouhodobé, piemž zahlazování následk po chemické tžb je
asov i technicky náronjší proces.
Od pijetí dosud platné Surovinové politiky R došlo k zásadním zmnám v domácí, evropské a
zejména svtové ekonomice, což zpsobilo i zmny na svtovém trhu s nerostnými surovinami,
zmny v metodách geologického przkumu, tžebních a zpracovatelských technologií, možnosti
recyklací a dále i v poptávce po konkrétních nerostných komoditách. Vstup R do EU, pijetí
evropských strategických dokument zabývajících se zlepšením a zajištním pístupu k surovinám
pro prmysl EU (Raw Materials Initiative – Meeting our critical needs for growth and jobs in
Europe – sdlení COM (2008) 699, SEC (2008) 2741), poteba zohlednní nových témat jako je
napíklad surovinová a energetická bezpenost, rst významu ekologických kritérií, draz na
využití druhotných surovin a další, vyvolalo potebu aktualizace Surovinové politiky R.
Raw Materials Initiative je postavena na tech pilíích:
1. využívání domácích (evropských) zdroj v maximální možné míe, a to vetn dkladného
zmapování evropského nerostn surovinového potenciálu pomocí moderních przkumných
metod,
2. zahájení „surovinové“ diplomacie – navazování vzájemn výhodných ekonomických vztah
se zemmi tetího svta, které disponují dostaten širokým spektrem nerostných surovin a
které dosud nejsou smluvn zavázány konkurenními globálními hrái, a to vetn využití
projekt rozvojové pomoci,
3. podporou materiálov úsporných technologií, vyšší podporou recyklace apod.
V prbhu roku 2009 a 2010 probíhaly v rámci pracovních skupin Evropské komise s aktivním
pispním eských expert práce nad specifikací seznamu prvních 14 superstrategických nerostných
komodit, zatím ze skupiny neenergetických nerostných surovin. Jedná se o tyto, asto velmi
specifické, ale vysoce strategické komodity: antimon, berylium, fluorit, galium, germanium, grafit,
hoík, indium, kobalt, niob, skupina platinových kov (PGE), skupina kov vzácných zemin
(REE), tantal, wolfram. U nkterých tchto „superstrategických“ komodit lze extrémn vysokou
dovozní závislost ešit ve stedndobém horizontu lepším využitím evropského nerostn
surovinového potenciálu. Souasn probíhaly práce s cílem vytipovat nejlepší možné postupy pi
osvojování ložisek nerostných surovin na evropském kontinentu. Zpracovávaná aktualizace
Surovinové politiky eské republiky se bude této oblasti v souladu s doporuením Evropské komise
náležit vnovat s tím, že navrhne systémové ešení podpory aktivit surovinové diplomacie.
Krom primárních surovin je evropský prmysl závislý také na nedostatku druhotných
surovin, resp. je limitován svojí schopností využít na kontinentu dostupné druhotné suroviny.
Využívání druhotných surovin sebou nese nezanedbatelnou materiálovou, ale v ad pípad i
významnou energetickou úsporu. Pokud má evropský prmysl zstat konkurenceschopný, je pístup
ke zdrojm nerostných surovin a podpora využívání druhotných surovin zásadní podmínkou.
Dležitost, jakou tématu zabezpeení dostatku vstupních nerostných komodit pro evropský
prmysl vnuje v souasnosti evropská komise, je patrná i z nedávné publikace dalších dvou
strategických dokument, vycházejících z Raw Materials Initiative, které tuto oblast dále
rozpracovávají a rozšiují. Jedná se nap. o dokument „A Resource-efficient Europe“ z ledna 2011,
ale zejména zcela erstvý dokument Evropské komise „Tackling the chalenges in commodity
markets and on raw materials“. Tento koncepní dokument rozšiuje oblast zásobení evropského
kontinentu strategickými komoditami i o zemdlské komodity a klade draz na vtší
transparentnost obchodování s komoditami. Jedním z významných podnt pro aktualizaci platné
surovinové politiky eské republiky se stal požadavek upednostnit zajištní dostupnosti vstupních
nerostných komodit pro evropský prmysl, vetn drazu, který je na tuto oblast kladen. Principy
evropských strategií jsou proto do pipravovaného dokumentu zapracovávány.
9
Pednostní využívání domácích (evropských) zdroj, které akcentuje v posledním
období Evropská komise se netýká jen strategických surovin, ale také nap. nerudních nebo
stavebních surovin, které jsou nezbytné jako vstup pro mnoho tradiních prmyslových
odvtví (nap. keramický prmysl, skláský prmysl, prmysl stavebních hmot atd.) a také
pro vlastní stavby dopravní infrastruktury. Pro minimalizaci dopad tžby nerostných surovin
na okolí ekosystém je žádoucí, aby bylo (alespo v tch pípadech, kde to je možné) – místo
produkce co nejblíže místu spoteby. Takové ešení je zárove ekologické i ekonomické. Cílem
aktualizace státní surovinové politiky je tedy zpracovat moderní koncepní dokument pro oblast
využívání nerostných a druhotných surovin, jejichž tžba, získávání a zpracování tvoí základní
vstupy pro pevážnou ást prmyslových odvtví.
2. Státní energetická koncepce R (dále SEK) - schválená usnesením vlády R . 211 ze
dne 10. bezna 2004
Státní energetická koncepce R je dokumentem, který stanovuje v souladu se znním § 3 zákona .
406/200 Sb., o hospodaení s energií strategické cíle státu v energetickém hospodáství s výhledem
na 30 let. V dokumentu jsou definovány hlavní priority a cíle Státní energetické koncepce a je zde
uren soubor realizaních nástroj. Tvoí jej nástroje legislativní, státní programy podpory a
útlumu, dlouhodobé výhledy a koncepce, analytické, mediální a další opatení. Ve vztahu
k surovinové základn jsou nejvýznamnjší následující legislativní nástroje a státní programy
podpory a útlumu:
2.1. Legislativní nástroje definované v bod 1.10. dokumentu - Opatení proti rizikm rstu
dovozní energetické závislosti
V souladu se zámrem Státní energetické koncepce elit rizikm rstu závislosti na dovozech
energie, vyjádeným v procentním indikativním limitování této dovozní energetické závislosti
zajistit:
a) Trvalé analyzování faktor vývoje dovozní energetické závislosti (od roku 2004);
b) v návaznosti na provádné analýzy pijímat opatení na udržení této závislosti
v relaci ke stanoveným indikativním cílm, v. jejího respektování v dlouhodobém
plánování rozvoje energetického hospodáství a respektování jeho výsledk
v autorizaním procesu, zejména pokud jde o palivový mix (od roku 2004);
c) v souladu se zámrem EU posílit spolehlivost a bezpenost vnitního trhu EU
s elektinou uložit povinnost zpracování informací pro Komisi EU (každé ti msíce)
o dovozu elektiny ze tetích zemích.
2.2. Státní programy podpory a útlumu definované v bod 2.4. dokumentu Programy útlumu
uhelného, rudného a uranového prmyslu
a) V souladu s opateními provádnými ped vstupem do EU na podporu
konkurenceschopnosti uhelného hornictví a odstraování následk hornické innosti
vzniklých ped privatizací uhelných spoleností upesnit spoluúast státu na
dokonení restrukturalizace uhelného prmyslu
b) Souástí dlouhodobého výhledu energetického hospodáství R do roku 2030 bude
vyjasnní pozice domácích zdroj tuhých paliv, v. vymezení rozsahu a útlum
uhelného, rudného a uranového prmyslu
10
c) Využít prostedky schválené na ešení tchto škod v Moravskoslezském, Ústeckém
a Karlovarském kraji tak, aby neovlivovaly budoucí ekonomiku tžebních
spoleností
d) Realizovat státem financované odstraování následk hornické innosti pouze
prostednictvím státních podnik (DIAMO, Palivový kombinát Ústí, Východoeské
doly), v. pevzatých dalších utlumených lokalit z tžebních spoleností
e) Pi aplikaci tchto program spolupracovat s orgány regionální samosprávy
Ve vztahu k území Libereckého kraje jsou významné body týkající se pedevším celostátn
významných ložisek uranu a pípadných úvah o jejich využití v budoucnosti (body 2.1.a), b)
a 2.2.b), d), e) ve výše uvedeném dokumentu).
V období od roku 2004 kdy byla schválena SEK, došlo v rámci energetického hospodáství R i
v Evrop a ve svt k ad podstatných zmn, na které je poteba reagovat. Z tohoto dvodu je
v souasné dob zpracovávána aktualizace státní energetické koncepce, jejíž strategickými
prioritami jsou:
a) vyvážený mix zdroj založený na jejich širokém portfoliu, pednostním využitím všech
dostupných tuzemských energetických zdroj a udržení pebytkové výrobní a výkonové
bilance v elektrizaní soustav jako základu stability, energetické bezpenosti a odolnosti
b) zvyšování energetické úinnosti a dosažení úspor energie v hospodáství i domácnostech
c) rozvoj síové infrastruktury R v kontextu zemí stední Evropy, posílení mezinárodní
spolupráce a integrace trh s elektinou a plynem s regionu, vetn podpory vytváení
úinné a akceschopné spolené energetické politiky EU
d) podpora výzkumu a vývoje zajišující konkurenceschopnost eské energetiky a podpora
školství, s cílem obnovy a rozvoje technické inteligence
e) zvýšení energetické bezpenosti a odolnosti R a posílení schopnosti zajistit nezbytné
dodávky energií v pípadech kumulace poruch, vícenásobných útok proti kritické
infrastruktue a zásobování palivy
f) zajištní šetrného pístupu k životnímu prostedí a minimálních dopad energetiky na
životní prostedí
Požadavek na maximální využívání tuzemských primárních energetických zdroj je zásadní
zmnou pro využívání surovinového potenciálu Libereckého kraje, nebo na jeho území se nachází
asi 99 % všech zásob uranu v R.
I další cíle SEK – zajistit pokraování domácí tžby uranu jako významného píspvku k posílení
energetické bezpenosti, otvírka nového ložiska uranu, zajištní personální, znalostní a technické
kontinuity v oblasti domácího uranového prmyslu, atd. – jsou tak významnými faktory pro
strategické plánování v oblasti nerostných surovin i rozvoje regionu, že musí být zohlednny v
Regionální surovinové politice Libereckého kraje.
Zcela novým fenoménem, s nímž se musí aktualizace dokumentu Surovinová politika eské
republiky vyrovnat a který souvisí s výše diskutovanými zmnami na svtovém trhu nerostných
surovin, je energetická a surovinová bezpenost. Energetickou bezpeností se rozumí schopnost
státu zajistit potebné množství energetických surovin za ekonomicky pijatelnou cenu, neboli
zajistit dostatené množství vstupních strategických i nestrategických surovinových komodit pro
národní hospodáství v cenách a podmínkách, které zabezpeí globální konkurenceschopnost
národní ekonomiky. Potebným množstvím se rozumí takové množství, které za normální situace
pokryje poteby všech subjekt v daném stát a za krizové situace zabezpeí dodávky energií a
tepla:
11
-
obyvatelstvu v takovém rozsahu, aby nedošlo ke zhoršení jeho životní úrovn nebo ohrožení
zdraví;
prmyslu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zastavení jednotlivých výrob a poškození
ekonomiky jako celku;
armád a integrovanému záchrannému sboru v rozsahu, aby nedošlo k ohrožení bezpenosti
státu a obyvatelstva;
státním institucím v takovém rozsahu, aby nebyl ohrožen chod a správa státu.
Aktualizace Surovinové politiky R má být spolen s aktualizovanou Státní energetickou
koncepcí (dále SEK) pedložen ke schválení na jednání vlády R na pelomu roku 2011 a 2012.
Co pinese a co bude znamenat pro území Libereckého kraje, lze zatím pouze odvozovat od
existující verze SEK, která již prošla pipomínkovým ízením. Propojení oblasti surovinové a
energetické bezpenosti na zahraniní politiku, bezpenostní politiku, politiku strategických zásob
státu i krizové zízení, stejn jako vazba na Státní energetickou koncepci vyžaduje zpracování
samostatného analyticko-strategického materiálu, který je rovnž obsažen v plánu legislativních
prací na rok 2011 - 2012. Nicmén hlavní principy pro oblast surovinové a energetické bezpenosti
budou obsaženy také v aktualizované Surovinové politice eské republiky, nebo s ní
nezpochybniteln souvisí.
3. Plán hlavních povodí eské republiky (PHP R) byl schválen vládou dne 23. kvtna
2007 usnesením . 562.
Plán hlavních povodí eské republiky sice není dokument požadovaný Rámcovou smrnicí,
nicmén je významným strategickým dokumentem pro podporu plánování v oblasti vod. Tento
dokument stanoví rámcové cíle pro hospodaení s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu
a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystém vycházejících z cíl
ochrany vod, pro udržitelné užívání tchto vod, pro ochranu ped škodlivými úinky tchto vod a
pro zlepšování vodních pomr a ochranu ekologické stability krajiny. Zárove se sousteuje na
rámcové programy opatení pro plnní požadavk na vodohospodáské služby a na návrh
ekonomických nástroj a opatení na podporu veejných zájm Jeho závazná ást byla vyhlášena
naízením vlády . 262/2007 Sb. PHP pedstavuje dlouhodobou koncepci oblasti vod se zamením
pro šestileté období 2007 – 2012. Integruje zámry a cíle rezortních politik ústedních vodoprávních
úad pi sdílení kompetencí ve smyslu ustanovení § 108 vodního zákona, zejména navazuje na
Koncepci vodohospodáské politiky Ministerstva zemdlství a Státní politiku životního prostedí.
Spolu s dalšími souvisejícími státními politikami a resortními koncepcemi vytváí rámec pro
formování politiky pée o území eské republiky komplementární s politikou Evropské unie.
1.2. Krajské koncepní dokumenty
Základními krajskými dokumenty týkající se oblasti využívání ložisek nerostných surovin jsou :
1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020, schválena usnesením Zastupitelstva LK
.122/07/ZK dne 24.4.2007
Strategie rozvoje Libereckého kraje je základní dlouhodobý koncepní dokument Libereckého
kraje, jehož cílem je definovat globální cíle rozvoje území a vytvoit systém strategických cíl
a opatení vedoucích k naplnní cíl.
Problematika nerostných zdroj je ešena v tchto opateních:
12
D.1 – Snižování škodlivých vliv na životní prostedí a zdraví obyvatel
D.2 – Pedcházení a ešení dopad lidské innosti na životní prostedí
D.3 – Pée o krajinu, šetrné využívání krajinného s pírodního potenciálu
2. Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013, schválen usnesením Zastupitelstva LK
.287/07/ZK dne 30.10.2007
Program rozvoje kraje je základním stedndobým programovým dokumentem k podpoe
regionálního rozvoje na úrovni kraje s drazem na socioekonomickou sféru. Konkretizuje
strategické cíle a rozvojové aktivity formulované ve Strategii rozvoje kraje do konkrétních opatení
a aktivit. Navrhuje zdroje financování aktivit, vymezuje hospodásky slabé oblasti kraje.
Problematika nerostných zdroj je ešena v tchto opateních:
D.1 Snižování škodlivých vliv na životní prostedí a zdraví obyvatel
D.2a Aktivity podporující princip prevence
D.2b Aktivity podporující následné ešení negativních vliv na složky životního prostedí
a veejné zdraví
D.3d.1 Povolování otvírek a rozšiování lom neobnovitelných zdroj pouze na základ prokázání
nezbytnosti tžby suroviny a na základ zajištní zpracování veškerého množství vytžené
suroviny
D.3d.2 Sestavení a zpístupnní sjednocené databáze informací o hospodaení se surovinovými
a neobnovitelnými zdroji v LK (vetn zpracovávání druhotných surovin) a provádní její
pravidelné aktualizaceD.3d.- pravidelná aktualizace sjednocené databáze informací
o hospodaení se surovinovými a neobnovitelnými zdroji v rámci Libereckého kraje
D.3d. Zodpovdné a hospodárné nakládání s neobnovitelnými zdroji
D.3d Hospodárné využívání potenciálu krajiny pi respektování princip udržitelného rozvoje
3. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020
Strategie udržitelného rozvoje kraje je dlouhodobý strategicky dokument kraje zastešující již
schválené regionální resortní koncepní dokumenty, jež stanovují možnosti rozvoje území
Libereckého kraje a limity jeho funkního využití. Cílem Strategie udržitelného rozvoje
Libereckého kraje je implementace princip udržitelného rozvoje do regionální politiky nejen
hospodáské a sociální soudržnosti, ale i regionální politiky ochrany a tvorby životního prostedí
a to ve form stanovení dlouhodobých rozvojových priorit a opatení.
Problematika, která má vztah k nerostným surovinám je ešena v environmentálním pilíi
v priorit ŽP.C – Efektivní a dostaten rychlou revitalizaci nevyužívaných zdevastovaných
ploch a objekt ("brownfields"), sanace starých ekologických zátží a omezení živelné výstavby
na "zelené louce" mimo kompaktn zastavná území mst a obcí ("urban sprawl").
4. Plán odpadového hospodáství Libereckého kraje, schválen usnesením Zastupitelstva LK
.39/04/ZK dne 16.3.2004
Úelem Plánu odpadového hospodáství Libereckého kraje je stanovit optimální zpsob
dosažení souladu s požadavky právních pedpis R a EU v oblasti odpadového hospodáství
na území kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Zabývá se opateními k pedcházení
a vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností, zásadami pro nakládání
s komunálními, nebezpenými a vybranými odpady, atd.
13
Vazba na problematiku nerostných zdroj je uvedena v opatení . 3.1.8.A – Identifikace
a sanace starých zátží území a v opatení . 3.1.4.8.I - Zajistit sbr a využití stavebních a
demoliních odpad.
5. Koncepce ochrany pírody a krajiny, schválena 21.9.2004 Zastupitelstvem Libereckého kraje
Základním cílem koncepce ochrany pírody a krajiny je vytvoení pedpoklad a informaní
základny pro sladní všech inností v krajin tak, aby nedocházelo ke snižování pírodních
hodnot dílích území i kraje jako celku, a byla zajištna úinná ochrana lokalit zvýšené
pírodovdné a krajináské hodnoty. V rámci možností usiluje koncepce o nápravu dívjších
škod a o celkovou revitalizaci krajinného prostoru Libereckého kraje.
Vztah ochrany pírody a krajiny k nerostnému bohatství je ešen v návrhové ásti dokumentu,
která stanovuje priority a konkrétní cíle, navrhuje obecné nástroje a cesty k jejich dosažení.
Konkrétn se jedná o kapitolu B 4.4.:
Základní cíl:
- Využívání nerostného bohatství plánovat a provádt vždy s ohledem na pírodní
a krajináské hodnoty daného území. Potenciální dopady tžby na pírodní prostedí
a krajinu vas vyhodnotit formou kvalifikovaných studií; na jejich podklad pak rozhodnout
o povolení k tžb nebo hledat variantní ešení. Postup tžby pizpsobit optimálnímu stavu
krajiny po jejím ukonení; namísto tradin pojímané rekultivace upednostovat
komplexnji pojatou revitalizaci aktuáln vytženého prostoru. Pi povolování a provádní
tžby respektovat vodohospodáské zájmy v území a omezení daná naízením vlády
o stanovení CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše (. 40/1978 Sb.) a CHOPAV Severoeská
kída (. 85/1981 Sb.), stanovenými OPVZ a záplavovým územím.
Dílí cíle:
A)
Uvést do souladu tžbu nerostných surovin s jejich reálnou potebou v kraji a se
zohlednním ekologických limit.
Zásady:
1.
Rámcov stanovit poteby tžby nerostného bohatství v Libereckém kraji.
2.
Na základ stanovených poteb vybudovat krajský surovinový informaní registr
a statisticky sledovat vývoj tžeb vi disponibilním zásobám nerostných surovin.
3.
Legislativn doešit poskytování informací o tžbách a vývozech mimo kraj.
4.
Provést aktualizaci chránných ložiskových území a jejich rozloh a územn je doešit
dle souasných prognóz tžeb. Pi revizi brát v potaz i zájmy ochrany pírody
a krajiny (nap. ložiska karbonát v Ještdském hbetu).
B)
Pi povolování a provádní tžby respektovat zájmy ochrany pírody a krajiny.
Zásady:
1.
Novou tžbu povolovat teprve na základ kvalifikovaného posouzení zámru
z pohledu živé pírody (biologický przkum) a krajinného rázu.
2.
Neumožnit poškozování i dokonce likvidaci významných krajinných dominant.
Obecn preferovat tžbu do vtší hloubky ped velkým územním záborem.
3.
V prbhu tžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného
rozsahu tžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup tžby
hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci.
14
4.
V procesu stanovování dobývacích prostor vyžadovat zajištní funknosti systému
ÚSES. Soustedit se zejména na stety uvedené v surovinové politice kraje (viz
Tabulková ást KSP LK pílohy . C 6.).
C)
Rekultivaci opuštných tžeben ešit komplexnji, s vtším uplatnním pírodních
prvk.
Zásady:
1.
Výsledný stav území pizpsobit charakteru a plošnému rozsahu tžby a stavu okolní
krajiny. Opouštný tžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat
pírodních proces pro dosažení reliéfov a biotopov rznorodého prostedí, které
výhledov bude plnit významné ekologické funkce v krajin.
2.
Cílovému stavu území podídit již postup tžby, revitalizaní opatení provádt
prbžn a vznikající sukcesní útvary pi pozdjších pracích již nelikvidovat.
D) Zvýšenou pozornost vnovat negativních dopad tžby v lokalitách pírodovdn
a krajinásky nejkontroverznjších.
Zásady:
1.
Dokonit sanaci dolu chemické tžby uranu ve Stráži pod Ralskem v souladu
s platnými usneseními vlády, technickým projektem likvidace, jeho aktualizacemi a
schváleným plánem likvidace dolu. Provést rekultivaci vyluhovacích polí (i v oblasti
nivy Plounice) v souladu se schválenou projektovou dokumentací. Vzhledem k
vysokému pírodnímu potenciálu území a k velkým újmám na pírod, které v
regionu tžba uranu zpsobila, pi pípadných úpravách projektu prosazovat ešení
ekologicky nejpijatelnjší, využívající stávající sukcesní útvary zejména v širší niv
Plounice.
2.
Pi dobývání písk na ložisku Provodín-Okešice pehodnotit zamýšlený rozsah
tžby v souvislosti s výskytem pírodovdn cenných lokalit v rámci dobývacího
prostoru a s teoretickou možností tžit více do hloubky (ložisko má mocnost cca 100
m) a na podstatn menší ploše.
3.
Na DP Luhov (vrch Tlustec) nepipustit budoucí rozšiování tžby nad rámec
stanovený platným POPD. Z hlediska existujících stet se zájmy ochrany pírody
a krajiny prosazovat maximální ochranu území, pop. zmenšení dobývacího prostoru
Luhov a provést odpis zásob na uvolnném území po DP.
Obecné návrhy na ešení známých územních stet se surovinovou politikou jsou uvedeny
v kapitole B5.:
Stety krajinného rázu se zámry surovinové politiky
Dílí cíl:
- Diferencované zpsoby tžby surovin s ohledem na dopady na vzhled krajiny s pevahou
tžby „na hloubku“ oproti velkoplošným technologiím.
Zásada:
- Iniciace ešení ke vzhledu krajiny nejkontroverznjších zámr surovinové politiky,
zejména v pípad provozovatele ložiska Okešice (t. upednostující plošné zábory ped
vydobytím veškerých ovených zásob „na hloubku“), tžba nerostných surovin v lokalit
Tlustec, – pesmrování tžby nerostných surovin z dotžovaného ložiska Tachov na
Tachovském vrchu, tžba štrkopísku v Okešicích a v Poustce …apod.
15
Stety zvláštní ochrany pírody se zájmy surovinové politiky
Dílí cíle:
- Vytvoení informaní základny pro následný rozhodovací proces – poskytnout orgánm
kraje aktuální údaje o budoucích potebách surovin kraje (i ve vazbách na okolí), a ve
vztahu k ostatním zákony chránným zájmm (limitm) využití území jako základního
materiálu pro jejich rozhodovací innost (v souladu se Surovinovou politikou LK) – pro
kvalifikované rozhodnutí o setrvání jednotlivých zdroj v lokalitách ZCHÚ v evidencích
zásob (ostatní aspekty sektorové politiky – viz kap. B4).
Zásada:
- Iniciace vybudování krajského surovinového informaního systému, a dle jeho výstup
(poteby surovin v jednotlivých asových horizontech, druzích surovin a množství),
pehodnocení evidence zdroj a ochrany ložisek surovin s pednostním ešením v lokalitách
uvedených stet se zájmy zvláštní ochrany pírody.
6. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) - jsou územn plánovací
dokumentací kraje ve smyslu zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu
(stavební zákon). Stanoví zejména základní požadavky na úelné a hospodárné uspoádání
území kraje, vymezuje plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na
jejich využití. V souasné dob je zpracován Návrh ZÚR LK a je v píprav veejné
projednávání a vypoádání stanovisek dotených orgán, ministerstev a sousedních kraj.
7. Plán rozvoje vodovod a kanalizací Libereckého kraje, byl schválen usnesením
Zastupitelstva Libereckého kraje dne 21. 9. 2004 usnesením . 222/04/ZK s výhledem do roku
2015.
8. Plán oblasti povodí Horního a stedního Labe a Plán oblasti povodí Ohe a Dolního Labe
na území kraje schválilo zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením . 330/09/ZK. Plány
jsou základním koncepním materiálem vodního hospodáství, ešící základní vodohospodáské
problémy, jako dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod, zabezpeení dostatku
kvalitní pitné vody a trvale udržitelné užívání vodních zdroj a hospodaení s vodami
pro zajištní požadavk na vodohospodáské služby, protipovodová opatení, revitalizace
vodních tok a ešení environmentálních cíl a požadavk na ochranu vod, vodních útvar a na
vodu vázaných ekosystém atd. Plán oblasti povodí Horního a stedního Labe poizuje správce
povodí ve spolupráci s krajskými úady a ústedními vodoprávními úady. Realizace Plánu
oblasti povodí Horního a stedního Labe významn ovlivní kvalitu a množství povrchových a
podzemních vod a s tím spojené možnosti jejich užívání v píštích letech. Usnesením rady
Libereckého kraje . 222/10/RK ze dne 16.2.2010 byla formou naízení RK . 2/2010
vydána závazná ást plán oblastí povodí.
9. Koncepce ochrany ped povodnmi Libereckého kraje byla schválená zastupitelstvem
Libereckého kraje na svém zasedání 31.10.2006 . Výstupem je vytipování ohrožených oblastí,
návrh ešení a hrubá ekonomická rozvaha. Jednotlivým opatením je piazena priorita, od níž
bude záviset pípadná podpora kraje na realizaci opatení. V Analytické ásti se popisuje
souasný stav ochrany ped povodnmi a vodního režimu krajiny, vyhodnocení extrémních
povodových stav a jejich dsledk, historických povodní, stanovení hlavních cíl ochrany
ped povodnmi a vymezení zastavných území nechránných nebo nedostaten chránných
ped povodnmi vetn návrhu variant možného ešení. V následující návrhové ásti jsou
uvedena rozdlení opatení k ochran ped povodnmi pro poteby fyzických a právnických
osob, obcí, správc tok a Libereckého kraje, dále návrh variant ešení a ekonomická analýza.
16
Hlavními výstupy jsou pehledné tabulky, která po jednotlivých obcích hodnotí stávající
ochranu, navrhují opatení a odhadují potebné náklady.
1.3 Úady a instituce
Z hlediska úad a institucí zabývajících se problematikou nerostného bohatství jsou kompetence
rozdleny mezi Státní báskou správu R a její orgán eský báský úad (BÚ), Ministerstvo
prmyslu a obchodu R (MPO), a Ministerstvo životního prostedí R (MŽP).
Ministerstvo prmyslu a obchodu R (MPO) je ústedním orgánem státní správy pro tvorbu
jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, tžbu, úpravu a zušlechování ropy
a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud. Horním zákonem jsou mu
sveny psobnosti k odpisu zásob výhradních ložisek nerostných surovin a k stanovení úhrad
z vydobytých nerost.
Státní báská správa R (BÚ) vykonává krom jiného správu nad hornickou inností, inností
provádnou hornickým zpsobem, ádným odvádním úhrad za dobývací prostor a vydobyté
vyhrazené nerosty a nakládáním s odpadem z tžebního prmyslu. Vlastním správním orgánem pro
báskou innost na území Libereckého kraje je Obvodní báský úad v Liberci.
Ministerstvo životního prostedí R (MŽP) je ústedním orgánem státní správy pro výkon státní
geologické služby, pro ochranu horninového prostedí jako složky životního prostedí - vetn
ochrany nerostných zdroj a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad
tžbou. Orgánem pro innost na území Libereckého kraje je odbor výkonu státní správy V MŽP.
Ministerstvo prmyslu a obchodu R jako správní orgán na úseku ochrany a využití nerostného
bohatství vykonává následující innosti
1. rozhoduje, zda je nkterý nerost vyhrazený nebo nevyhrazený (dle ust. § 3 odst. 3 zák.
44/1988 Sb.)
2. je orgánem pro oznamování zjištní pírodního nahromadní vyhrazeného nerostu mimo
povolené vyhledávání), (dle ust. § 12 zák. 44/1988 Sb.)
3. schvaluje odpis zásob výhradních ložisek nerost (dle ust. § 14b zák. 44/1988 Sb.)
4. uplatuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska
ochrany a využití nerostného bohatství a orgánem uplatujícím stanoviska k územním
plánm a k regulaním plánm z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství (dle §15
zák. 44/1988 Sb.)
5. vykonává souinnost pi stanovování CHLÚ (stanovuje MŽP), (dle §17 zák. 44/1988 Sb.)
6. vykonává souinnost pi vydávání pedchozího souhlasu pro stanovení dobývacího prostoru
(stanovuje MŽP) dle §24 zák. 44/1988 Sb.
7. stanovuje úhrady z vydobytých nerost u nerost, jejichž tržní cena není známá dle §32a
odst. 2 zák. 44/1988 Sb.
8. rozhoduje o pípadném odpuštní poplatk z úhrady za vydobyté nerosty (dle §32a odst. 3)
9. stanovuje vyhláškou výši úhrad z vydobytých nerost dle §32a odst. 9 zák. 44/1988 Sb.
10. je rozhodím orgánem v souinnosti s MŽP pi ešení spor v pípad stet zájm pi
schvalování plán píprav, otvírky a dobývání výhradního ložiska (dle § 33 odst.2 zák.
44/1988 Sb.)
11. je orgánem souinným (s MŽP a BÚ) pi likvidaci starých dlních dl uvedených v odst. 1
a 2. zákona v pípadech jiných než je bránní dalšímu rozvoji území a pokud není likvidace
dle odst. 1 a 2. v souladu s územním plánem velkého územního celku (dle §35 odst. 6 zák.
44/1988 Sb.)
17
12. spolurozhoduje o erpání penz z fondu rezerv na vypoádávání dlních škod v pípad
organizací s majetkovou úastí státu (rozhoduje OBÚ), (dle § 37a odst. 2 zák. 44/1988 Sb.)
13. spolurozhoduje o tom, zda mohou být v odvodnných pípadech penžní prostedky
z povinného fondu rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném útu v bance, doasn
umístny do jiných aktiv (dle §37a odst. 5 zák. 44/1988 Sb.)
Ministerstvo životního prostedí R jako správní orgán na úseku ochrany a využití nerostného
bohatství vykonává následující innosti:
1. vykonává souinnost pi rozhodování, zda je nkterý nerost vyhrazený nebo
nevyhrazený (rozhoduje MPO), (dle ust. § 3 odst. 3 zák. 44/1988 Sb.)
2. vydává osvdení o výhradním ložisku (dle §6 zákona 44/1988 S.)
3. odpovídá za ochranu a evidenci výhradních ložisek po ukonení vyhledávání a przkumu,
pokud nejsou dále dobývána prostednictvím povené právnické osoby dle §8 zák. 44/1988
Sb.
4. je gestorem legislativy v oblasti geologického przkumu (podle § 11 odst. 6 zák. 44/1988
Sb.)
5. schvalujícím postup pi schvalování výpot zásob a evidenci objemu zásob výhradních
ložisek (dle §14 odst. 3 a 4 zák. 44/1988 Sb.)
6. je orgánem souinným pi schvalování odpisu zásob výhradních ložisek nerost (schvaluje
MPO) dle (ust. § 14b zák. 44/1988 Sb.)
7. je orgánem uplatujícím stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního
rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a orgánem uplatujícím
stanoviska k územním plánm a k regulaním plánm z hlediska ochrany a využití
nerostného bohatství dle §15 zák. 44/1988 Sb.
8. stanovuje nebo ruší CHLÚ (dle §17 zák. 44/1988 Sb.)
9. udluje pedchozí souhlas pro stanovení dobývacího prostoru (dle §24 zák. 44/1988 Sb.)
10. eviduje vydaná osvdení o výhradním ložisku a stanovená CHLÚ (dle § 29 zák. 44/1988
Sb.)
11. vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob
nerostných surovin eské republiky (dle § 29 odst. 4 zák. 44/1988 Sb. prostedí)
12. je souinným orgánem pi ešení spor v pípad stet zájm pi schvalování plán píprav,
otvírky a dobývání výhradního ložiska (rozhoduje MPO), (dle § 33 odst. 2 zák. 44/1988 Sb.)
13. zabezpeuje zjišování starých dlních dl a vede jejich registr. Vedením registru mže
povit jinou právnickou osobu – povena eská geologická služba – Geofond (dle §35
odst. 3 zák. 44/1988 Sb.)
14. provádí zajišování nebo likvidaci starých dlních dl a jejich následk, která ohrožují
zákonem chránný obecný zájem v nezbytn nutném rozsahu (dle §35 odst. 5 a 6 zák.
44/1988 Sb.)
15. je gestorem a kontrolním orgánem pro provádní geologické dokumentace (dle §39 odst. 7
zák. 44/1988 Sb.)
Krajský úad jako správní orgán na úseku ochrany a využití nerostného bohatství dle ust.
zákona . 44/19888 sb. o ochran a využití horninového bohatství ( horní zákon) , v platném
znní vykonává následující innosti:
1. dle ust. § 17 odst.1 - chránné ložiskové území (CHLÚ) stanoví MŽP po projednání
s orgánem kraje v penesené psobnosti
2. §17 odst. 6 - CHLÚ zruší MŽP jestliže pominuly dvody ochrany výhradního ložiska a po
projednání s orgánem kraje v penesené psobnosti
18
3. povolení staveb a zaízení v CHLÚ, které nesouvisí s dobýváním (ust. § 19 odst. 1) mže
vydat píslušný orgán podle zvláštních pedpis je se souhlasem orgánu kraje v penesené
psobnosti
4. souhlas orgánu kraje podle odst. 1 si vyžádá píslušný orgán pro povolování staveb
a zaízení (§ 19 odst. 2)
5. krajský úad zaujímá stanovisko k dohod organizace, provádjící tžbu a fyzické
a právnické osoby, jímž náleží ochrana objekt a zájm, které mohou být tžbou doteny
(§ 33 odst. 2)
6. nedošlo-li k dohod mezi výše uvedenými subjekty, rozhodne o ešení stetu MMR v
dohod s MŽP a pihlédnutí ke stanovisku krajského úadu (§ 19 odst. 3)
7.
krajský úad jako vodoprávní úad stanovuje zpsob a podmínky pro vypouštní dlních
vod do vod povrchových nebo podzemních a zneištných vod a prsak z úložných míst do
vod povrchových (§ 107 odst. 1 písm. i) vodního zákona)
Dále se krajský úad vyjaduje k projektu geologických prací dle ust. § 6 odst. 3 zákona
. 61/1988 Sb., o geologických pracích v platném znní z hlediska zájm chránných zvláštními
právními pedpisy. Nedojde-li k dohod organizace, která provádí geologické práce s vlastníkem
doteného pozemku, rozhodne krajský úad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce
nemovitosti uložením povinnosti strpt provedení geologických prací (§ 14 odst. 2 zákona).
Rozhodnutí o omezení práv lze vydat pouze ve veejném zájmu, není-li v rozporu se státní
surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu uritou, za náhradu, a pokud tento zákon
nestanoví jinak, podle zvláštního právního pedpisu.
Obvodní báský úad jako správní orgán pi ochran a využívání ložisek nerost vykonává
následující innosti:
1. vydává stanoviska k návrhm na odpis zásob (dle §14b odst. 3f zák. 44/1988 Sb.)
2. rozhoduje o odpisu malého množství zásob dle (§ 14c odst. 2 zák. 44/1988 Sb.)
3. je orgánem uplatujícím stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního
rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a orgánem uplatujícím
stanoviska k územním plánm a k regulaním plánm z hlediska ochrany a využití
nerostného bohatství dle (§15 zák. 44/1988 Sb.)
4. vykonává souinnost pi stanovování CHLÚ (stanovuje MŽP), (dle §17 zák. 44/1988 Sb.)
5. vydává stanovisko k umístní staveb a zaízení, které nesouvisí s dobýváním v chránném
ložiskovém území a navrhuje podmínky pro umístní, popípad provedení stavby nebo
zaízení.(dle§19 odst. 1 zák. 44/1988 Sb. (rozhoduje kraj)
6. stanovuje dobývací prostor a vydává povolení k zahájení dobývání výhradního ložiska
(hornická innost), (dle §24 odst. 1 zák. 44/1988 Sb.)
7. odnímá organizaci dobývací prostor (dle §24 odst. 11 zák. 44/1988 Sb.)
8. rozhoduje, zda, a jakým zpsobem bude vyznaen prbh hranice dobývacího prostoru na
povrchu (dle §26 odst. zák. 44/1988 Sb.)
9. stanovuje, rozhoduje o zmnách a ruší dobývací prostory (dle §27 zák. 44/1988 Sb.)
10. vede evidenci dobývacích prostor (dle§29 zák. 44/1988 Sb.)
11. vybírá a rozdluje poplatky z dobývacích prostor a z vydobytých nerost (dle § 32a zák.
44/1988 Sb.)
12. provuje vyešení stet zájm vzniklých pi dobývání výhradních ložisek nerost (dle § 33
zák. 44/1988 Sb.)
19
13. dohlíží na finanní plnní a spravuje finanní prostedky povinných finanních rezerv pro
rekultivace (dle §37a zák. 44/1988 Sb.), spravuje píslušný úet, na kterém jsou prostedky
shromažovány
14. je souinným orgánem pi povolování vypouštní jiných vod do dlních vod (dle § 40 odst.
4 zák. 44/1988 Sb.), (rozhoduje vodoprávní orgán)
15. povoluje hornické innosti: otvírku, pípravu a dobývání výhradních ložisek, zajištní
dlních dl a lom a likvidaci hlavních dlních dl a lom (dle § 10 zák. 61/1988 Sb.)
16. povoluje innosti provádné hornickým zpsobem: dobývání ložisek nevyhrazených
nerost, zajištní a likvidaci hlavních dlních dl a lom (dle § 19 zák. 61/1988 Sb.)
17. ve stanovených pípadech povoluje hornickou innosti vyhledávání a przkum ložisek
dlními díly vetn zajištní nebo likvidace tchto dlních dl (dle § 9 zák. 61/1988 Sb.)“
18. povoluje hornickou innost zajištní nebo likvidaci starých dlních dl (dle § 13 zák. .
61/1988 Sb.)
20
2. ANALYTICKÁ A POPISNÁ ÁST
2.1 Základní charakteristika regionu
2.1.1. Administrativn správní vymezení regionu
Liberecký kraj je rozdlen do následujícího správního lenní na základ 10 obcí s rozšíenou
psobností: eská Lípa, Nový Bor, Jablonec nad Nisou, Liberec, Frýdlant, Tanvald, Železný Brod,
Turnov, Jílemnice a Semily. Hranií s Ústeckým, Stedoeským a Královéhradeckým regionem
a se SRN a Polskem. Rozloha celého kraje iní 3 163 km2, což pedstavuje pouze 4,0 % plochy
eské republiky. Kraj Liberecký je druhým nejmenším regionem v republice. Podle údaj SÚ
ml koncem roku 2007 celkem 433 948 obyvatel, tj. žilo zde cca 4,2 % z celkového potu obyvatel
republiky. Hustota obyvatelstva dosahuje v kraji 137 obyvatel na km2, což mírn pesahuje
celostátní prmr který iní 130 obyvatel na km2.
Na území Libereckého kraje se nachází 215 obcí (s prmrnou rozlohou obce 14,7 km2) a 39
sídelních oblastí se statutem msta. Nejvtšími msty jsou Liberec, eská Lípa, Jablonec nad
Nisou, Semily, Nový Bor, Turnov, Mimo, Doksy, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Chrastava,
Tanvald, Železný Brod, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou. Podíl mstského obyvatelstva iní
78,6% což mírn pevyšuje celostátní prmr.
Obrázek . 1: Geografická poloha Libereckého kraje v R
21
Tabulka . 1: Základní charakteristika kraje
Obce s rozšíenou
Rozloha v ha
Poet obyvatel
psobností
eská Lípa
87 201
76 906
Jablonec nad Nisou
14 232
52 949
Liberec
57 829
137 051
Semily
23 007
26 488
Frýdlant
34 901
24 673
Jílemnice
27 859
22 600
Nový Bor
20 090
26 348
Tanvald
19 066
21 878
Turnov
24 711
31 718
Železný Brod
7 404
12 243
Liberecký kraj
316 300
433 948
eská republika
78 86500
10 323 000
% kraje v rámci R
4,0%
4,2%
Zdroj: Vybrané údaje podle správních obvod obcí s rozšíenou psobností a správních obvod obcí s
poveným obecním úadem k 31. 12. 2007 (Statistická roenka Libereckého kraje 2008 )
Tabulka . 2: Demografická charakteristika kraje
Demografická charakteristika
Kraj Liberecký
Poet obcí s rozšíenou psobností
10
Poet obcí
215
Poet obcí se statutem msta
39
Poet obyvatel ve mstech
341 083
Podíl mstského obyvatelstva
78,6%
Zdroj: Statistická roenka Libereckého kraje k 31.12. 2007
Zájmový prostor lze tedy rámcov vymezit územím celého Libereckého kraje, zahrnující okresy
Liberec, eská Lípa, Semily a Jablonec nad Nisou a dále všechna katastrální území, do kterých
zasahují všechna ložiska nerostných surovin a prognózní zdroje nerostných surovin. V rámci
zpracování byly zohlednny významná ložiska za hranicí kraje, resp. ležící s tsném kontaktu
s okresem Jiín – celostátn významné ložisko skláských a slévárenských písk Stele a
nevýhradní ložisko stavebního kamene Cidlina- Doubravice, nacházející se v okrese Jiín
v Královéhradeckém kraji.
Liberecký kraj zaujímá pomrn výhodnou geografickou polohu pi hranici se Spolkovou
republikou Nmecko (v délce 20 km – spolková zem Sasko – okres Zittau) a Polskem (130 km –
Dolnoslezské vojvodství).
Území Libereckého kraje zahrnuje sever eské kotliny, východní ást Lužických hor, Jizerské hory
a západní Krkonoše s krkonošským podhím. Výšková lenitost odpovídá charakteristikám
pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Rokytnice nad
Jizerou v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n.m. leží v okrese Liberec (eka Smdá pi hranici
s Polskem). Vody jsou z území kraje odvádny do tí ek. Západ kraje tvoí povodí Plounice,
východ kraje leží v povodí horního Labe a sever se nachází v povodí Odry (Nisy). Zásoby
podzemních vod se nacházejí pevážn pi jižní hranici kraje, na severovýchod pak je chránná
oblast pirozené akumulace povrchových vod. V Libereckém kraji jsou rovnž prameny
minerálních vod a léivé rašeliny.
22
2.2. Pírodní podmínky Libereckého kraje
2.2.1. Geologická stavba
Území Libereckého kraje tvoí regionáln geologické jednotky tí strukturních pater eského
masívu, a to z pedplatformních lugická oblast a limnický permokarbon a z platformních jednotek
eská kídová pánev, terciér a kvartér.
Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Libereckého kraje. Lugikum je zde zastoupeno dílími
jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a ástí lužického masívu.
Krkonošsko-jizerské krystalinikum pedstavuje slab až stedn metamorfovanou regionáln
geologickou jednotku s polyfázovou deformaní stavbou. Je nejvýraznjší strukturní elevací lugické
oblasti v s.ásti eského masívu. V regionálním tíhovém poli se projevuje minimem. V geologické
struktue a horninách krkonošsko-jizerského krystalinika jsou zaznamenány všechny nejvýznanjší
orogenní etapy geologické historie eského masívu: orogeneze grenvillská, kadomská, kaledonská
a variská. Krkonošsko-jizerské krystalinikum je možno rozlenit do nkolika úsek, které se od
sebe odlišují litostratigrafickým obsahem a intenzitou regionální metamorfózy (Chaloupský et. al
1986):
a) Jizerský rulový komplex – soubor hornin ortorulového vzhledu tvoený rznými typy rul,
migmatit a slab usmrmných kataklastických žul s polohami svor, nejastji
prekambrického stáí.
b) Krkonošsko-jizerský granitový pluton – variská posttektonická granitová intruze s výrazným
kontaktním dvorem, prostupující centrální ástí krkonošsko-jizerského krystalinika,
tvoeného prekambrickými krystalickými bidlicemi. Základní horninových typem je
biotitický granit s velkými vyrostlicemi draselného živce.
c) Ještdské krystalinikum – kra slab metamorfovaných pevážn fylitických hornin
s vložkami sericitických kvarcit, s pestrým stratigrafickým obsahem, tektonicky omezená
lužickým a machnínským zlomem. Vedle kambro-silurských souvrství zahrnuje
i svrchnoproterozoický metadrobový komplex z plášt lužického masívu, nejslabji
pemnné a v celé krkonošsko-jizerské jednotce zcela ojedinlé výskyty vulkanit
svrchnodevonského stáí a sediment až spodnokarbonského stáí.
d) Železnobrodské krystalinikum – pevážn fylitový komplex s nízkou intenzitou
metamorfózy. Obsahuje jednotky prekambrického i kambrosilurského stáí.
Charakteristickým lenem krystalinika je železnobrodský slab metamorfovaný vulkanický
komplex, pravdpodobn spodno– až stednkambrického stáí.
e) Krkonošské krystalinikum – ve vysokohorské oblasti je složeno z prekambrického souboru
svor a rul, v jižní oblasti, v pedhí Krkonoš z kambrosilurských souvrství, silnji
metamorfovaných fylit až fylitických svor. Hranice mezi krkonošským
a železnobrodským krystalinikem je neostrá a konvenn vedená podél s.- j. toku Jizery.
f) Rýchorské krystalinikum – soubor zvrásnných kambrosilurských hornin s dominantn s.- j.
smrem. Z horninových typ jsou zastoupeny kemen-albit-sericitické bidlice („rýchorské
porfyroidy“) a zelené bidlice (zásti zejm stratigrafické ekvivalenty železnobrodského
vulkanického komplexu) místy s vložkami modrých bidlic.
Ložiskov dležité jsou zejména: biotitický granit (tzv. liberecká žula) krkonošsko-jizerského
plutonu, která je hrubozrnná, porfyrická s velkými vyrostlicemi draselného živce. Dále tanvaldský
granit (nkdy oznaovaný jako železnobrodský) stejnomrn zrnitý na hebenu erné Studnice
a pokrývaské fylity na Železnobrodsku.
Lužický masív (lužická antiklinální zóna) zasahuje na území Frýdlanského a Šluknovského
výbžku. Na Z dosahuje lužický pluton v podloží kídové pánve až k západolužické poruše a na
V se dotýká krkonošsko-jizerského krystalinika. Lužický masív je budován z velké vtšiny
23
kadomskými granitoidy: dvojslídným granodioritem (anatexitem), biotitickým západolužickým
(demitzským) granodioritem stedn zrnitým, jemu velmi podobným, jen z ásti silnji
deformovaným, východolužickým (zawidowským) granodioritem a hrubozrnnou rumburskou
žulou. Pláš granodiorit tvoí mocná lužická drobová formace svrchnoproterozoického stáí.
Limnický permokarbon vznikal bhem namuru šíením limnické sedimentace z centra
u Walbrzychu v Polsku k JZ. Ke spojení s limnickou sedimentací stedních ech došlo poátkem
stefanu. Na rozhraní karbon-perm se lugický permokarbon od stedoeského oddluje a jako
samostatný sedimentaní prostor byl aktivní až do spodního triasu. Na území Libereckého kraje
zasahují Mnichovohradišská a Podkrkonošská limnická pánev. Souvrství jsou budována pevážn
aleuropelitickými sedimenty a pískovci autunského stáí. Ložiskov významný je výskyt uhelné
sloje syenovského souvrství v Podkrkonošské pánvi. Vulkanity permokarbonu westfálského stáí
jsou vyvinuty pedevším j. od Železného Brodu (v pruhu mezi Jabloncem nad Nisou a Novou
Pakou). Jsou v úzkém vztahu k lužickému zlomu sz. – jv. smru a jsou zastoupeny pedevším
bazaltandezity, melafýry, tufy a brekciemi, ídce doprovázené ignimbrity a ryolity autunského stáí.
Ložiskov významný je výskyt bazalt a melafýr, tžených u Bezdína, Košálova a Studence.
eská kídová pánev
Kídové sedimenty, které se uložily v eské kídové pánvi pokrývají souvisle celé území na JZ od
lužického zlomu. Na SV od zlomu byly beze zbytku erodovány. Krom nejmladšího, merboltického
souvrství se uchovaly všechny litostratigrafické jednotky vylenné echem et al. (1980) tj.
perucko-korycanské až bezenské souvrství. Ve všech souvrstvích – vyjma teplického – výrazn
pevládají pískovce, a celé území tak patí do lužického vývoje eské kídové pánve (ech, Valeka
1994). Na povrch vychází pevážn bezenské souvrství. Na menší ploše u Horní Chibské a
Krásného Pole vychází souvrství teplické, v nkolika tektonických krách v blízkosti lužického
zlomu i souvrství jizerské. Starší souvrství na povrch nevycházejí a jejich mocnosti a vývoj jsou
známy jen z vrt, které dostihly kídové podloží. Pevažují psamity stup cenoman až coniak.
Charakteristické je hrubnutí sediment a zvtšování mocnosti smrem k severu, což je odrazem
vývoje pánve, zejména synsedimentárních pohyb (pokles) podél lužické poruchy.
Terciérní sladkovodní lakustrinní až fluviolakustrinní sedimenty se zachovaly sv. až v. od lužické
poruchy v pruhu od Žitavské kotliny pes Libereckou kotlinu až na Železnobrodsko. Jsou vtšinou
zakryty relativn mocnými kvartérními glaciofluviáními a glacilakustrinními uloženinami, které
jsou bohatým zdrojem štrkopísk. Hlavní výskyt terciérních sediment se nachází v okolí Hrádku
n. Nisou a je souástí žitavské hndouhelné pánve, nacházející se z devíti desetin své plochy na
území Nmecka a Polska. S tmito sedimenty pvodn souvisel jak drobný relikt u Chotyn JV od
Hrádku n. Nisou, tak i pás menších lokalit podél íky Smdé z. od Frýdlantu. Sedimenty ostatních
nález pravdpodobn nevytváely souvislý pokryv. Dnešní rozsah jejich relikt ovlivnila zejména
neotektonika, avšak i morfoligie podložních útvar.
Terciérní vulkanity jsou známy z Frýdlantské pahorkatiny, okraj hrádecké pánve, jizerských hor a
Ještdsko-kozákovského hbetu. Nejvíce výskyt je na Frýdlantsku a Hrádecku, v pruhu mezi
Jablonným a eskou Lípou. Jsou zde vázány na tektoniku zjz.-vsv. smru, ve smru pokraování
zóny maximálního rozvoje vulkanismu eského masívu. Jedná se pedevším o fonolity a trachyty,
pevažujícími nad bazanity a limburgity. Vulkanity j. od Železného Brodu (v pruhu mezi Jabloncem
nad Nisou a Novou Pakou) jsou v úzkém vztahu k lužickému zlomu sz. – jv. smru. Zde jsou
zastoupeny pedevším bazalty a bazanity, ídce doprovázené nefelinity a analcimity. Na linii kolmé
k tomuto zlomu leží drobná tlesa melilitických hornin v mst Liberci, v pímém pokraování
melilitických výskyt z eské kídy. Neovulkanity nebyly dosud zjištny v nejvyšší ásti Jizerských
hor a krom okolí Harrachova ani v eské ásti Krkonoš. Ložiskov významné jsou výskyty
bazaltických hornin v okolí Frýdlantu (Hemanice, Krásný Les, Vtrov). Další edie patí ke
kozákovské efúzi, jsou to tžená ložiska Pelechov, Smrí a Chuchelná). Geologická stavba území
Libereckého kraje je znázornna na následujícím obrázku.
24
Obrázek . 2: Geologická stavba území Libereckého kraje
25
2.2.2. Územní struktura druh pozemk
Zemdlská pda tvoí tém 45% výmry kraje, nezemdlská pda více než 55%. V porovnání
s celorepublikovými prmry je podíl zemdlské pdy v Libereckém kraji menší tém o 10%.
Zemdlská pda je tvoena cca z poloviny ornou pdou, a z 40% trvalými travnatými porosty
(louky a pastviny). Zbytek tvoí rozloha zahrad a ovocných sad. Nejvtší díl nezemdlské pdy
tvoí lesní pozemky, na celkové rozloze regionu se podílejí cca 44%. Ostatní plochy zaujímají
zhruba 21% nezemdlské pdy (tj. 12% celkové rozlohy regionu). Územní struktura pozemk
v LK je shrnuta v tabulkách .3 a 4.
Tabulka . 3: Bilance pdy podle správních obvod obcí s rozšíenou psobností k 31. 12. 2007
z toho
Kraj, správní obvody
obcí
s rozšíenou
psobností
Liberecký kraj
eská Lípa
Frýdlant
Jablonec nad Nisou
Jilemnice
Liberec
Nový Bor
Semily
Tanvald
Turnov
Železný Brod
Zemdlská
pda
orná
pda
140 307 67 690
35 023 21 533
15 822 7 708
4 180
739
13 846 4 802
27 044 12 536
7 764
2 624
14 011 7 375
3 726
583
15 509 8 852
3 381
939
v tom
zahrady, trvalé
ovocné travní
sady
porosty
8 941
1 205
632
457
462
2 121
604
671
315
2 085
390
63 652
12 262
7 483
2 984
8 583
12 387
4 536
5 965
2 828
4 571
2 052
Nezemdlská
lesní
vodní zastavné
pda pozemky plochy plochy ostatní
175 993 140 141
52 178 39 919
19 079 16 599
10 051
7 754
14 014 11 888
30 785 23 933
12 326 10 197
8 996
6 604
15 340 13 728
9 202
6 456
4 023
3 063
4 778
2 375
345
315
219
498
194
187
235
338
73
5 226
1 301
388
398
337
1 254
319
346
255
496
129
25 849
8 583
1 746
1 585
1 569
5 099
1 615
1 860
1 122
1 913
757
Zdroj: Statistická roenka Libereckého kraje k 31. 12. 2007
Tabulka . 4: Územní struktura druh pozemk v Libereckém kraji v r. 2007
Územní struktura druh pozemk
Rozloha celkem
Zemdlská pda
orná pda
Nezemdlská pda
lesní pozemky
Liberecký kraj
ha
%
316 300
100.00
140 307
44.36
67 690
21.40
175 993
55.64
140 141
44.31
Zdroj:Statistická roenka Libereckého kraje k 31. 12. 2007)
2.2.3. Chránná území pírody Libereckého kraje
26
Do Libereckého kraje zasahuje ást Krkonošského národního parku. Z celková rozlohy KRNAP
(549,7 km2) do Libereckého kraje zasahuje více než 35%, tj. 196 km2. KRNAP zaujímá 6,2%
celkové rozlohy regionu.
V Libereckém kraji se dále nachází CHKO Jizerské hory o rozloze 368 km2, ást CHKO
Kokoínsko (do regionu zasahuje 45% své celkové rozlohy, což je 121 km2), ást CHKO eský ráj
(do regionu zasahuje pibližn z jedné poloviny tj. necelých 49 km2), ást CHKO Lužické hory (do
regionu zasahuje 41% své celkové rozlohy, což je 111km2) a ást CHKO eské stedohoí (do
regionu zasahuje necelými 11% své celkové rozlohy, což je 115 km2). Plocha všech pti CHKO
zabírá na území regionu 764 km2, což pedstavuje zhruba 24,2% z celkové rozlohy kraje. Celkový
poet maloplošných chránných území je 111, z ehož je 8 národních pírodních rezervací, 36
pírodních rezervací, 7 národních pírodních památek a 60 pírodních památek. Celková rozloha
všech maloplošných chránných území pedstavuje cca 2% rozlohy regionu.
Celková plocha chránných území pírody na území kraje iní 1020 km2, což pedstavuje cca 33%
z celkové rozlohy kraje.
Tabulka .5: Poty a rozmístní maloplošných chránných území k 31.12.2008
Okres
eská Lípa
Jablonec nad Nisou
Liberec
Semily
Liberecký kraj
Poet
celkem
43
17
31
26
113
národní
pírodní
památka
3
1
1
3
8
národní
pírodní rezervace
3
2
3
7
pírodní
památka
pírodní
rezervace
28
9
5
9
15
12
14
9
62
36
Zdroj: údaje Krajský úad Libereckého kraje, 2009
Poet MCHÚ za kraj neodpovídá soutu za okresy, nebo nkterá MCHÚ se rozkládají na území
více okres.
Tabulka .6: Rozloha maloplošných chránných území k 31.12.2008
Okres
Liberecký kraj
Poet
celkem
6 132
národní
pírodní
památka
259
národní
pírodní
pírodní
pírodní
památka
rezervace
rezervace
2626
1452
1795
Zdroj: údaje Krajský úad Libereckého kraje, 2009
Natura 2000 – Evropsky významné lokality na území Libereckého kraje
Na území Libereckého kraje bylo v rámci evropské soustavy NATURA 2000 vybráno a navrženo
do národního seznamu 51 lokalit (tzv. evropsky významné lokality – EVL) o celkové ploše
40402,88 ha. Seznam lokalit je píloze . B3 a D 1- 8 . Vláda R schválila vyhlášení 3 ptaích
oblastí o celkové ploše 34 170 ha, navržených zcela i ásten na území Libereckého kraje:
eskolipsko - Dokeské pískovce a mokady, Jizerské hory a Krkonoše. Podrobný popis prvk
Natura 2000 a ÚSESu je uveden ve form samostatných píloh a zárove
je okomentován
v kapitole . 4.
Chránná oblast pírodní akumulace vod - CHOPAV
27
Na území kraje se nachází území CHOPAV – Jizerské hory (35 565 ha), jehož hranice je totožná se
stejnojmennou CHKO, ásten sem pak zasahuje CHOPAV Krkonoše (10 334 ha) z území
Národního parku KRNAP a z hlediska nadregionálního nejvýznamnjší - území CHOPAV
Severoeská kída (158 636 ha). Celkem tato 3 území zabírají cca 65 % území kraje. Význam
posledn jmenovaného je takový, že do souasné doby svou vahou zásadním zpsobem ovlivuje
využívání surovinových zdroj oblasti.
2.3 Nerostné suroviny v Libereckém kraji
2.3.1 Evidence ložisek nerostných surovin a dobývacích prostor
Výhradní ložiska
K 1.1.2010 se na území Libereckého kraje nacházelo 89 výhradních ložisek nerostných surovin,
pehled jednotlivých výhradních ložisek je souástí tabulkové pílohy C 1 a C1.1.
V potu výhradních ložisek byl nejvíce zastoupen stavební kámen (21 ložisek), štrkopísky (16
ložisek) a dekoraní kameny (13 ložisek). Dále se na území Libereckého kraje nachází 14 ložisek
vápenc a karbonát pro zemdlské úely, 7 ložisek dolomit, 4 ložiska radioaktivních surovin, 4
ložiska cihláských surovin, 4 ložiska skláských a slévárenských písk a jedno ložisko erného
uhlí. I když ložisko Stele je situováno v tsné blízkosti hranice kraje, je nutno s ním poítat pi
ešení surovinové politiky LK. Protože svojí nadmrn vysokou roní produkcí, zpracováním
suroviny a následným dopadem na životní prostedí pedstavuje celostátní význam.
V roce 2009 bylo tženo celkem 24 výhradních ložisek. Nejvtší podíl tvoila ložiska stavebního
kamene (8 ložisek), následovaná ložisky dekoraního kamene (4 ložiska). Tžena jsou ješt ložiska
štrkopísk (4 ložiska) a 4 ložiska (pokud zapoítáme i ložisko Stele) tží dva surovinové druhy
souasn ( skláské a slévárenské písky ).
Nevýhradní ložiska
Z ložisek nevýhradních, kterých je v kraji celkem evidováno 31 tženo je 8 ložisek – 3 ložiska
stavebního kamene, 3 ložiska štrkopísk a 2 ložiska dekoraního kamene. U tchto ložisek bylo
vydáno povolení k provádní tžby (innost provádná hornickým zpsobem). Na vtší ásti
nevýhradních ložisek, resp. ložisek nevyhrazeného nerostu, u nichž bylo vydáno povolení
k provádní tžby (innost provádná hornickým zpsobem) tžba definitivn doznívá, pop. je již
ukonena. Pehled jednotlivých nevýhradních ložisek na území LK je uveden v tabulkové píloze
.C 2 a C 2.1. Poty ložisek celkem a ložisek tžených jsou shrnuty v kapitole Vývoj tžby.
Dobývací prostory
V Libereckém kraji je evidováno celkem 55 dobývacích prostor (DP) o celkové ploše 48,549
km2. Z toho je 27 dobývacích prostor využívaných (povolena hornická innost), 1 DP je
uzavíraný, na 18 DP je zastavená tžba, 3 DP jsou rezervní a na 6 DP je ukonená tžba.
Celková rozloha dobývacích prostor, v nichž probíhá tžba je 10,3 km2. Podíl všech DP na
celkové rozloze kraje iní pouze 1.5%. Nejvtší plochu zaujímá DP Stráž pod Ralskem, který
zaujímá svoji rozlohou 24.1 km2 a DP Kižany zaujímá 2,95 km2. Dobývací prostory jsou
stanoveny celkem pro 18 organizací (nkteré mají více DP) a 6 druh nerostných surovin (KA, SK,
VZ, RS, PI a CS).
Nejvíce dobývacích prostor je stanoveno pro tžbu stavebního kamene a kamene pro hrubou
a ušlechtilou kamenickou výrobu. Pehled všech ložisek nerostných surovin, CHLÚ, DP, vetn
reáln vytžitelných zásob v POPD a zásob geologických v DP na území LK jsou uvedeny
28
v samostatných tabulkových pílohách .C 1 až C 7. Podle druh nerostných surovin jsou na území
kraje co do potu a pestré evidence blok zásob nejvtší mrou zastoupena ložiska: stavebního
kamene, cihláské suroviny, kamene pro ušlechtilou a hrubou výrobu, štrkopísk, zemdlských
vápenc a karbonátových surovin, radioaktivních a rudních surovin, skláských a slévárenských
písk, lignitu a erného uhlí.
Prognózní zdroje
Na surovinovém potenciálu se rovnž významn podílí velký poet evidovaných, registrovaných
a schválených prognózních zdroj nerostných surovin. Na území kraje se nachází min. 14
registrovaných prognózních zdroj pro nevyhrazené nerosty, 4 prognózní zdroje pro vyhrazené
nerosty a min. 42 evidovaných prognózních zdroj ostatních. Prog. zdroje jsou uvedeny
v samostatných tabulkových pílohách . C 8 – C 10.
Nebilancovaná ložiska
Dále je na území kraje registrováno 48 ložisek nebilancovaných, resp. ložisek nebilanních –
vyazených z Bilance zásob nerostných surovin R a vedených pouze v úelové databázi GSGeofondu. Ložiska jsou uvedena v samostatných tabulkových pílohách .C 4.
2.3.2
Charakteristika ložisek nerostných surovin
Na území Libereckého kraje se nacházejí nebo v minulosti byla dobývána ložiska rud,
palivoenergetických surovin, nerudních a stavebních surovin. Z rud jsou to pevážn zlato, rudy
vzácných a polymetalických kov a železa. Do palivoenergetických surovin Liberecka patí uran,
erné uhlí a bituminozní bidlice. Nerudní suroviny jsou zde zastoupeny pevážn skláskými a
slévárenskými písky, dále karbonáty, fluoritem, barytem, netradiními surovinami a drahými
kameny. Do stavebních surovin tohoto území patí kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu, stavební kámen, štrkopísky a cihláská surovina.
Nadregionáln významnými jsou bezesporu ložiska uranu, skláských písk a vybraná ložiska
stavebního kamene. Regionáln (v rámci kraje a jeho blízkého sousedství) významná jsou nkterá
ložiska stavebních surovin (nap. bidlice, edie, melafýry, dolerity a žuly pro ušlechtilé i drcené
kamenivo a štrkopísky). Ostatní ložiska nabývají na základ svých kvantitativn-kvalitativních
parametr a stet pouze lokálního významu.
2.3.2.1 Výhradní (bilanní) ložiska a ložiska nevyhrazených nerost (resp. nevýhradní)
Rudní suroviny
Ložiska rud v tomto kraji mla i v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou
záležitostí. Ve státní bilanci zásob již v souasnosti není evidováno žádné rudní ložisko (vyjma
ložisek U rud, která jsou ale azena mezi palivoenergetické suroviny).
Oxidické rudy železa (Fe) se v minulosti dobývaly pedevším v okolí Železného Brodu (Vrát,
Horská Kamenice, Jesenný), Raspenavy a Poniklé, výskyty jsou známy z mnoha dalších lokalit.
V okolí Rybnice u Železného Brodu se s pestávkami již od 17. století dolovaly chalkozínové
a karbonátové mdné (Cu) rudy. Pokusy o obnovu tžby v 19. a poátku 20. století byly
neúspšné. Známé jsou také výskyty Cu rud v bituminózních bidlicích podkrkonošského
permokarbonu ve východním okolí Semil, které se místy i tžily. Indicie Cu rud a polymetal ve
výchozech pedkídových sediment byly zjištny v Maršovicích u eské Lípy.
29
Výskyty polymetalických rud (galenit, sfalerit, chalkopyrit, pyrit atd.) byly pedmtem dobývání
v historických revírech v okolí Horní Rokytnice s nejvtším rozmachem tžby v 16. a poátku 17.
století a v okolí Chrastavy (Andlská Hora a Panenská Hrka). Další výskyty jsou oveny nap.
u Kryštofova Údolí. Galenit jako Pb ruda (+Ag) byl získáván v rámci tžby fluorit-barytového
ložiska Harrachov (viz kap. nerudy).
Již od 16. do poloviny 19. století se u Nového Msta pod Smrkem tžilo ložisko kasiteritové
cínové (Sn) rudy. Przkum na ložisku pak ve vtší míe pokraoval za 2. svtové války a od
poloviny 50. let až do poloviny 70. let. Vzhledem k neekonominosti i stetm zájm (leží v CHKO
Jizerské hory a v OP Lázní Libverda) bylo ložisko v roce 1997 odepsáno a vyloueno ze státní
bilance zásob.
Na území kraje se také v minulosti místy rýžovalo zlato (Au) (Zlatá Olešnice). Známy jsou zde
i výskyty rud wolframu (W), molybdenu (Mo) (Harrachov a okolí), rtuti (Hg) (Jesenný) atd.
Svého asu se uvažovalo o získávání zirkonu (Zr), pípadn i hafnia (Hf), ze zirkonu a
hydrozirkonu jako doprovodné suroviny pi tžb U rud. Obsahy Zr v uranové rudnin se
pohybovaly kolem 0,02 až 0,04% u prognózy Hvzdov a max. až 0,4% na ložisku Bevništ.
V souasnosti se o využití reáln neuvažuje, protože není vyešena úpravnická technologie a navíc
tžba uranu byla v této oblasti ukonena.
Pedevším v 50. a 60. letech 20. století byly provádny na území kraje przkumné práce zamené
na vyhledávání a przkum ložisek rud (pedevším Cu, Fe a Sn), které ale potvrdily, že nejbohatší
partie byly v minulosti již vytženy a velikost zbylých zásob a kvalita zrudnní není
v souasných podmínkách ekonomicky využitelná.
Palivoenergetické suroviny
Uran
Výskyt a geologická struktura ložisek
V souasnosti jsou na území Libereckého kraje v bilanci zásob evidována 4 výhradní ložiska (Stráž
pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Bevništ pod Ralskem a Osená - Kotel). Ložiska uranu (U)
jsou vázána na rozsáhlé území lužické faciální oblasti eské kídové pánve, které je zhruba
omezeno na západ mstem Mimo a obcí Kamenice, na severozápad obcí Brništ, na severu
Stráží pod Ralskem a obcí Kižany, na východ obcí Osená a na jihu obcí Hvzdov.
Jedná se o sedimentární ložiska, která jsou tektonicky rozdlená do nkolika rudních polí, resp.
blok: strážského, jehož souástí jsou všechna v souasnosti evidovaná ložiska, hemáneckého
bloku na jihozápad a tlusteckého bloku na severu. Jejich zrudnní tvoené pedevším oxidy U –
uraninitem a uranovými ernmi (v menší míe i mnoha dalšími minerály uranu) je koncentrováno
pevážn v klastických (nejvíce v cenomanských pískovcích), mén i v ostatních kídových
horninách.
Rudní polohy tvoí hlavn oky a horizontální vrstvy a jsou prmrn mocné od 1 do 5 m,
celková mocnost rudonosného horizontu se pohybuje v desítkách metr, hloubky báze zrudnní
jsou mezi 150 až 180 m u ložisek strážského bloku, 200 až 250 m v hemáneckém bloku a 650 až
720 m v tlusteckém bloku. Prmrné obsahy U se v rud na ložiskách pohybují kolem 0,1%.
Nejvýznamnjšími ložisky jsou zde Hamr a Stráž pod Ralskem.
Mimo oblast kídové pánve byla v rámci przkumných prací v 50. a 60.letech 20.století na území
kraje vytžena malá hydrotermální žilná ložiska Píchovice u Koenova, Chrastava, Harrachov.
Historie dobývání a charakteristika ložisek
30
Na ložisku Hamr se stanovenými dobývacími prostory Hamr pod Ralskem I – III probíhala
kombinovaná hlubinná tžba a tžba loužením v letech 1972-1993. Co do produkce uranu 4.
nejvtší, co do zásob 1. nejvtší uranové ložisko. Ložisko bylo oteveno celkem sedmi jámami, pro
tžbu byly využity pouze jámy . 1,2,3,13 (dl Hamr I) v severní ásti ložiska. Jámy . 6,7,GP 74
(stará Lužice) v jižní ásti ložiska (dl Hamr II) byly pouze vyhloubeny, v pípravných a báských
pracech se nepokraovalo. V období 1994 až 1995 byla tžba na Dole Hamr I zastavena a dl
konzervován. Likvidace byla zahájena v roce 1995, technická likvidace podzemí dokonena v roce
2001. Tžba na Dole Hamr II nebyla nikdy zahájena a dl byl dán do likvidace v roce 1988. Dl
Hamr I ml 4 jámy, 68 km horizontálních dlních dl s hloubkou dobývání 160 m pod povrchem.Z
povrchu do ložiska bylo odvrtáno 2 051 przkumných vrt (425 000 m). Plocha všech dobývacích
prostor je 12,0 km2. Celkem bylo vytženo 13 205,9 t uranu. Dle rozhodnutí MH R j. 6719/9673 ze dne 20.6.1996, byly veškeré zbytkové zásoby pevedeny do kategorie zásob nebilanních.
Prmrná tžená mocnost uranového zrudnní byla 2,3 m. U bilanních blok zásob se obsahy U
zrudnní pohybují od 0,033 do 0,145 %. Hlavními minerály obsahujícími uran jsou na ložisku
uraninit a hydrozirkon (zpravidla doprovázený gelbaddeleyitem), místy také ningyoit. Pevážná ást
rudniny má výtžnost v oblasti 92-97% a jen malá ást rudniny (cca 1%) má výtžnost pod 85%.
Vedle uranu jsou pro ložisko píznané anomální koncentrace zirkonia, reprezentované pedevším
hydrozirkonem. Z doprovodných surovin byly tedy vypoteny zásoby zirkonia a to v konturách
bilanního U zrudnní o obsahu zirkonia v rozmezí 0,02 - 0,090%, což odpovídá 31 304,4 t
zirkonia. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravn ve Stráži pod Ralskem, do její výstavby též
v Mydlovarech. Chemická úpravna zpracovala v období 1979 až 1993 celkem 77,3 mil. tun uranové
rudy a 1,7 mil. tun kal. Hlubinná tžba uranu byla provádna metodou komora pilí s
hydrotuhnoucí základkou, zkušebn též stnováním a zátinkováním, chemická úprava uranových
rud s kyselým procesem loužení a ukládání kal na odkališt. V souasné dob je podzemí dolu
zlikvidováno. Vydobytý prostor a úvodní dlní díla založena hydrotuhnoucí základkou, podzemí se
zatápí (cca do roku 2015). Povrchové objekty dolu, centrální dekontaminaní stanice na ištní
dlních vod, základková centra, úpravna a další nevyužitelné objekty pipraveny k likvidaci. ást
objekt úpravny je využívána pro technologii sanace ložiska po chemické tžb. Odkališt je
pipravováno pro další využití v rámci sanace ložiska Stráž. Bez výtoku dlních vod na povrch; do
podzemí hlubinného dolu bylo v letech 2001 až 2003 po úprav peerpáno 4 720 800 m3 volných
alkalických vod z II. etapy odkališt Stráž. erpání a ištní vod z dolu bylo poté ukoneno. Do
vyrovnání hladin podzemních vod je mezi hlubinnou a chemickou tžbou udržována hydrobariéra.
Jižn od stávajícího ložiska Hamr pod Ralskem byl vyhodnocen prognózní zdroj uranové rudy
Holiky (vtšinou v katastru Náhlov (918440) a Svéboice (799114).
Ložisko Stráž pod Ralskem se stanoveným dobývacím prostorem Stráž pod Ralskem bylo tženo
chemickým loužením v letech 1967 – 1996, na ložisku bylo odvrtáno 2 210 przkumných a 7 684
tžebních vrt. Založeno 35 vyluhovacích polí na ploše 700 ha. Plocha dobývacího prostoru je 24,1
km2. Do roku 1996 bylo vytženo celkem 15 562 t uranu. Co do produkce i zásob uranu 3. nejvtší
uranové ložisko. Rozhodnutím MPO z 15.4.2002 .j. 18154/02/3130 byl proveden odpis zásob
pevodem do kategorie zásob nebilanních.
Hloubka dobývání se pohybovala zhruba kolem 220 až 270 m pod povrchem. Obsahy U zrudnní
se pohybují od 0,015 % až do 0,65 %, piemž nejbohatší rudy se sousteují ve spodních ástech
rozpadavých pískovc a v rozmyvovém horizontu. Ve spodní ásti sediment se zvyšují obsahy
doprovodných prvk - Zr (do 6,4%), Ti (do 5%), P, S, apod. V rámci hodnocení zásob
doprovodných surovin bylo v konturách bilanního U zrudnní v kategorii zásob C1 a C2 oveno
63 416,1 t zirkonia stedního obsahu 0,078% Zr v rud. Z hlediska klasické technologie úpravy rud
(zámsová technologie) lze ložisko Stráž jako celek charakterizovat jako ložisko s prmrnou až
podprmrnou výtžností uranu. Z celkového objemu rudniny má pibližn polovina loužitelnost v
oblasti 85-93%, jedna ptina pod 85% a jedna tvrtina v oblasti 93-97%. Hlavními minerály
31
obsahujícími uran jsou uraninit, ningyoit (fosfát tymocného uranu a vápníku) a hydrozirkon
(zpravidla doprovázený gelbaddeleyitem), podadn jsou zastoupeny sloueniny leukoxenu. Vedle
uranu jsou pro ložisko píznané anomální koncentrace zirkonia, reprezentované hlavn
hydrozirkonem, dále v pískovcích rudní polohy jsou významné prvky Ba, Ce, La, Sb, Se, Sr a Zn .
V souasnosti je získáváno menší množství uranu v rámci ištní zbytkových technologických
roztok na díve tženém ložisku Stráž pod Ralskem. Zpsob získávání U byl na ložisku Stráž
uplatován hydrochemicky metodou podzemního vyluhování. Metoda je oznaována jako
podzemní loužení uranové rudy vrty z povrchu (ISL) – kyselé loužení, loužícím inidlem je H2SO4,
a oxidaní látka HNO3. Tento zpsob exploatace je v prostedí komplikované tektonické stavby a
složitých hydrogeologických podmínek strážského bloku ekologicky velmi problematický. Pi
aplikaci této metody v tak geologicky a hydrogeologicky složitém prostedí došlo ke kontaminaci
podzemních vod v rozsáhlém území. Hlavními píinami takové kontaminace byly zejména
nedostatená geologická a hydrogeologická prozkoumanost, existence przkumem nezjištných
pírodních komunikaních kanál mezi obma zvodnmi, špatná konstrukce vrt zpsobující jejich
netsnost a pestup kontaminovaných vod do svrchní turonské zvodn. Významným negativním
faktorem byl také nadbilanní režim technologických roztok s obsahem amonného iontu,
zpsobující jejich nežádoucí rozptyl a tím i kontaminaci obou horizont podzemních vod a
koexistence podzemního loužení v tsné blízkosti osušeného hlubinného dolu.
V souasnosti probíhá likvidace a rekultivace vyluhovacích polí a rozsáhlá sanace zasaženého
horninového prostedí s cílem vyvést uranem obohacené zbytkové technologické roztoky z podzemí
a revitalizovat horninové a životní prostedí v oblasti ovlivnné chemickou tžbou. V souasné
dob se nachází v cenomanském zvodnném horizontu v ploše ložiska Stráž pibližn 26.6 km2 cca
369 mil. m3 vod ovlivnných chemickou tžbou uranu (tj. vod s obsahem síran vyšším než 80
mg.l-1). Celkové množství rozpuštných látek je 5,06 mil. t, z toho na SO42- pipadá 3,72 mil. t, na
Al 467 tis. t, na Fe 118 tis. t, na NH4+ 82.7 tis. t a na NO3- 40 tis. t. Z dalších minoritních látek
obsažených v podzemních vodách jsou nejzávažnjší z hlediska dopadu na životní prostedí a lidské
zdraví As a Be, dále pak Cr, V, F a Cd. V ploše vyluhovacích polí je z vtší ásti zasažena celá
mocnost cenomanského kolektoru (50 - 70 m). Nachází se zde zhruba polovina roztok a vtšina
rozpuštných kontaminujících látek. Ovlivnní vnjší oblasti je podstatn slabší. Zde je až na malé
výjimky zasaženo kontaminací jen dobe propustné souvrství rozpadavých pískovc. V turonské
zvodni se nachází 26,7 mil. m3 vod ovlivnných chemickou tžbou uranu (tj. vod s obsahem síran
vyšším než 50 mg.l-1) v ploše 7,6 km2. Do podzemí bylo bhem tžby vtlaeno 4 100 kt H2SO4 (z
toho 80 % zreagovalo s horninou a 800 kt je zde ve form volné H2SO4), dále 312 kt HNO3, 112 kt
NH3, 26 kt HF a 1,5 kt HCl. Sanace je ešena ízeným erpáním a ištním zbytkových
technologických roztok na stanici likvidace kyselých roztok a neutralizaní dekontaminaní
stanici. Technologie tepelného zahušování (SLKR I) má kapacitu zpracování až 4,2 m3.min-1
roztok o vstupní koncentraci 55 g/l rozpuštných látek, neutralizaní a dekontaminaní technologie
NDS 6 má kapacitu zpracování 5,5 m3.min-1 roztok o vstupní koncentraci 10 g/l rozpuštných
látek a technologie Zpracování matených louh má kapacitu zpracování 2 m3.min-1 roztok o
vstupní koncentraci 110 – 190 g/l rozpuštných látek. Pipravovaná neutralizaní a dekontaminaní
stanice NDS 10 bude mít kapacitu zpracování 4,4 m3/min roztok o koncentraci 25 g/l rozpuštných
látek.Vyištná voda je vypouštna do toku Plounice. Ukonení sananích prací je plánováno na
rok 2040.
Na ložisku Bevništ pod Ralskem se stanoveným DP Kižany II, probíhala hlubinná tžba
v letech 1982-1990. Veškeré bilanní prozkoumané (C1) a vyhledané (C2) zásoby byly po 1.5.1990
podle rozhodnutí KKZR, protokolem . 1/90 ze dne 19.1.1990 a dopisem G SUP .
2100/1367/90/70 ze dne 27.6.1990 pevedeny do kategorie zásob nebilanních. Zárove dležitým
podntem pevodu zásob byly výrazn zvýšené nákladové limity výrobní ceny 1 kg uranu v
chemickém koncentrátu.
32
Ložisko Bevništ bylo objeveno v roce 1966 hydrogeologickým vrtem, i když první vrtné práce
na ložisku byly provádny již v roce 1965. V roce 1973 bylo ložisko ureno k báskému przkumu.
Do konce roku 1976 byly dokoneny 2 jámy dolu (.4,5) umístné v centrální ásti dobývacího
prostoru a 24,7 km horizontálních dlních dl. Z povrchu bylo do ložiska odvrtáno 665
przkumných vrt. Plocha dobývacího prostoru je 13,7 km2. Báze hlavní rudní polohy se pohybuje
v rozmezí 240-195 m n.m., na severozápad v pásmu strážského zlomu v rozmezí 140-110 m n.m.
To odpovídá hloubkám od povrchu okolo 180 m, respektive 280 m. Prmrná mocnost zrudnní v
DP Kižany I byla 1,6 m.
Vytženo bylo (tžba+ztráty+drobné odpisy) celkem 1 108 t uranu. Prmrné obsahy U zrudnní
se pohybovaly od 0,030 do 0,102 %. Z doprovodných složek jsou pozoruhodné pomrn vysoké
obsahy zirkonia a v pásmu strážského zlomu také niobu a lokáln i vzácných zemin. V konturách
bilanních zásob uranu byl proveden výpoet zásob zirkonia o obsahu 0,118 % v objemu kovu 10
373,6 tun. Dále byly zjištny zvýšené obsahy Nb. Hlavním typem uranové rudy je hydrozirkoniový
technologický typ. Ruda obsahovala vysoký podíl jílovitých ástic -0,1 mm a vysoký obsah
redukujících složek a proto bylo doporueno zpracovávat rudu až v pípad, že bude na CHÚ
realizována technologie zámsového loužení, která byla vyvíjena. Toto doporuení nebylo
realizováno a zpracování rudy nebylo rentabilní.
Ruda byla zpracovávána na chemické úpravn ve Stráži pod Ralskem. Ložisko bylo tženo
dobývací metodou komora pilí s hydrotuhnoucí základkou, ojedinle se používalo též stnování
(pro malé mocnosti do 2-2,5 m) a zátinkování. V souasnosti je dl zlikvidován, podzemí zatopeno,
povrch dekontaminován a ásten rekultivován; zbývající objekty areálu dolu pipraveny k
likvidaci. Lokalita je bez výtoku dlních vod na povrch; provádí se odvádní srážkových dlních
vod z plata „S“ a odvalu do bezejmenného pítoku Druzcovského potoka nebo jejich peerpávání
do podzemí dolu. Celkem lze hydrogeologické pomry na ložisku charakterizovat jako obtížné. K
hlavním omezujícím faktorm exploatace ložiska se adí existence ochranných pásem vodních
zdroj a nakládání s dlními vodami.
Ložisko Osená – Kotel nebylo dosud tženo. Ložisko má stanovené CHLÚ Kotel. Vlastní
užitková složka tvoí jen nepatrný podíl z celkové hmotnosti rudniny, v prmru rudy obsahují
0,032 až 0,093 % uranu. Zrudnní na ložisku je monoprvkové – uranové s nízkým obsahem Zr.
Hlavním minerálem je uraninit, lokáln jsou pomrn hojn zastoupeny uranonosné minerály
crandalitové skupiny (hlavní píina zvýšených koncentrací fosforu). Uranonosný hydrozirkon je na
ložisku zastoupen jen sporadicky stejn tak jako ningyoit. Zkoumané rudy mají velmi píznivé
technologické vlastnosti z hlediska všech tí pijatých technologických postup zpracování rud ve
strážském kídovém bloku (zámsový, tlakový a vysokoteplotní - zhruba dv tetiny objemu
uranových rud se budou loužit s výtžností vyšší než 95% a pouhých cca 10% rudniny bude mít
výtžnost nižší než 93%.). Na ložisku byl proveden pouze vrtný przkum z povrchu, žádná
následná otvírka ložiska nebyla provádna a to zejména z dvod obtížných hydrogeologických
pomr a znaného postižení blok zásob terciérní tektonikou.
Celková území s uranovými ložisky a prognózními zdroji jsou znázornna na následující map (obr.
3a a 3b). Je zhruba omezeno na západ mstem Mimo a obcí Kamenice, na severozápad obcí
Brništ, na severu Stráží pod Ralskem a obcí Kižany, na východ obcí Osená a na jihu obcí
Hvzdov.
33
Obrázek . 3a : Ložiska a prognózní zdroje uranové rudy ve strážské oblasti (Diamo , s.p.o.z. TÚU,
oddlení geologie Stráž pod Ralskem)
Obrázek . 3b: Ložiska a prognózní zdroje uranové rudy ve strážské oblasti
34
Stety a sanace
Pedpokládá se, že etapa sanace a likvidace bude trvat pibližn tak dlouho, jako trvala dosavadní
tžba, tj. cca 30 let. Celkem bylo dosud chemickou cestou vytženo kolem 15 tis. t uranu.
Zásadní stety zájm na všech ložiskách i prognózních zdrojích U rud jsou hydrogeologického
charakteru – tzn. možné ohrožení a kontaminace zdroj podzemních vod, které jsou vázané na
horniny eské kídové pánve, bývalá prognóza Hemánky navíc zasahovala i do CHKO
Kokoínsko.
Uhlí
Do jihovýchodní ásti kraje zasahuje (ásten leží i v okrese Jiín) podkrkonošská pánev, kde je
vyhodnoceno a evidováno jediné ložisko energetického erného uhlí Syenov, klasifikované pouze
v nebilanních zásobách. V uhlonosném svrchnokarbonském syenovském souslojí jsou vyvinuty
tyi sloje, resp. slojové reprezentanty, jejichž tvar je tence okovitý o mocnosti od 0,43 m do
max.2,83 m, piemž nejvtší objemy zásob jsou ve 2. a 3 sloji. (cca až 80 % zásob). Variabilita
mocnosti 2. sloje je pomrn nízká. Hloubka uložení ložiska je 20-80 m u bilanních zásob, jinak
200-640 m. Obecn rostou koksovací schopnosti s rostoucí hloubkou slojí, obsah síry je velký a
vzhledem k menším výhevnostem pesahuje vtšinou limitní obsah 1,91 g Sr/MJ. Místy (nap. ve
3. sloji) rostou i obsahy tžkých kov (Cu, Pb). Obecn jsou sloje charakterizovány s vyšší
popelnatostí nad 38 % a prmrnou výhevnatostí kolem 15 MJ/kg. S využitím ložiska se v
dlouhodobém horizontu nepoítá, bhem etapy vyhledávání przkumu v roce 1975 byly uvažovány
dv základní možnosti využití a otevení ložiska klasickým báským (hlubinným) zpsobem a
možnost využití suroviny podzemním zplynováním.Možnosti podzemního zplynování vyplynuly
jednak z ekologických dvod, protože uhlí obsahuje znané množství škodlivin (pedevším síra a
arzén), jednak ze skutenosti, že zásoby uhlí na ložisku jsou relativn nízké, takže otvírka
klasickým báským zpsobem vetn následné ekologické zátže není vbec reálná. Z posouzení
tžitelnosti podzemním zplynováním (na základ propustnosti nadložních hornin, zvodnní sloje,
tektonického porušení sloje a tžitelných zásob) vyplývá, že ložisko vyhovuje pouze pro tlakové
podzemní zplynování. Existuje však málo vstupních údaj (etapa vyhledávání) pro stanovení
následných postup, nehled na to výstavba demonstraního závodu, který by postupn pešel na
normální provoz, by byla velice nákladná. Ložisko leží ve složitých hydrogeologických pomrech (
ve II. ochranném pásmu ochrany podzemních vod apod.) Pípadná drenážní funkce tektonických
fenomen (konkrétní pípad zatím nebyl zjištn) mže významn ovlivnit hydrogeologické pomry
ve slojovém pásmu, zvlášt po propojení kolektor komplexu syenovského souvrství.
Další výskyty erného uhlí a holavých bituminózních jílovc, které byly v minulosti (zejména
v 19. ale i 20.století) pedmtem dolování, jsou známy z okolí Dolních Štpanic, Pelíkovic a na
nkolika dalších místech kraje.
Na území kraje (mezi Mimoní a Hodkovicemi) z jihu zasahuje permokarbonská
Mnichovohradišská pánev, ale pouze neproduktivním vulkanitovým vývojem. Z hlediska
uhlonosnosti je považována za neperspektivní také permská eskokamenická pánev, jejíž
sedimenty leží v podloží eské kídové pánve severn a západn od eské Lípy.
V severozápadní ásti podkrkonošské pánve mezi Košálovem a Jilemnicí (pokrauje až k Rudníku
v okrese Trutnov) jsou známé výskyty spodnopermských holavých bituminózních bidlic. Tyto
bidlice se v 19.století na mnoha místech tžily a používaly se po vypálení k hnojení polí a
v kombinaci s uhlím pi výrob svítiplynu. V souasnosti se o jejich využití neuvažuje, v budoucnu
by snad mohly být petrochemickou surovinou.
35
Z Nmecka a Polska zasahuje do severní ásti kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní žitavská
pánev - pouze asi 10% pánve leží na území R. Vlastní ložisko zde pedstavuje hndouhelná sloj,
mocná 9-19 m a ležící v hloubce 200 až 280 m (s výjimkou tektonicky vyzdvižené kry u Uhelné,
kde je sloj blízko povrchu). Pestože je uhlí pomrn kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje
z dvod velmi složitých tektonických a hydrogeologických pomr, ale i velké hloubky uložení.
V nadloží hndouhelné sloje je vyvinuto v hloubce 2 až 25 m lignitové slojové pásmo ložiska
Hrádek nad Nisou – Kristina. Sloj je rozdlena na dv produktivní lavice, pedmtem tžby byla
pedevším svrchní produktivnjší, která byla prmrn mocná 3 až 5 m (max. až 12 m). Ložisko
bylo tžené od poloviny 19.století do poloviny 20.století hlubinn a pak od roku 1957 do roku 1972
bylo z velké ásti vytženo povrchovým lomem Kristina, který je dnes zatopen. Poátky hornické
innosti na lignitovém ložisku Žitavská pánev . 3080060 u msta Hrádek nad Nisou spadají do
roku 1798 a tžba byla mapov dokumentována od roku 1813. Krom ízené tžby probíhalo
i selské dobývání lignitu, který byl pístupný v meandrech eky Nisy.
Další ložisko lignitu Frýdlant – Višová leží severovýchodn od Frýdlantu. Vázané je na terciérní
relikt žitavské pánve mezi Vískou a Pedláncemi. Ložiskový význam zde mají dv sloje lignitu,
prmrn mocné kolem 3 až 4 m (místy max. až 20 m). Leží v malé hloubce pod povrchem (0-35
m). V minulosti (naposledy 1937) bylo na nkolika místech dobýváno pedevším povrchov.
Ob ložiska lignitu jsou malá a nejlepší partie mají vtšinou vytžené, je na nich mnoho stet
zájm, takže se jejich využití v blízké budoucnosti nedá pedpokládat.
Historie dobývání ložisek
V oblasti eského Stedohoí v severozápadní ásti kraje jsou známy výskyty slojek miocénního
hndého uhlí, které byly pedevším v 19. století pedmtem intenzivní tžby. Nejkvalitnjší partie
jsou již vydobyty a zbylé uhlí již nemá praktický význam. Výskyt miocénního hndého uhlí (nebo
spíše jílovitého lignitu) je znám i z okolí Rychnova nad Nisou.
Nerudní suroviny
Skláské a slévárenské písky
Význam ložisek
Ložiska skláských a slévárenských písk na území kraje mají celorepublikový význam. V kraji
jsou využívána ložiska Provodín, Srní 2-Veselí, Srní-Okešice, Stele, piemž svojí produkcí je
nevýznamnjší ložisko Stele.
Vázána jsou pedevším na stednoturonské pískovce lužické faciální oblasti eské kídové pánve.
Nejvýznamnjší ložiska jsou soustedna jižn od eské Lípy v severním okolí Jestebí. Skláskou
i slévárenskou (mén kvalitní) surovinu tvoí slab zpevnné kvádrové kemenné pískovce vázané
na stednoturonské pískovce lužické faciální oblasti eské kídové pánve o prmrné ložiskové
mocnosti kolem 20 až 25 m. Pvodn byla tžba soustedna na ložisku Provodín, nyní se pesunula
na ložisko Srní 2-Veselí. Postupn byla i zahájena otvírka na rezervním ložisku Okešice-Srní se
zásobami pes 100 mil. t skláských a pes 120 mil. t slévárenských písk. Ložiska se tží
povrchov jámovými lomy. Surovina rozrušená trhacími pracemi se upravuje praním a tídním
v Provodín na požadované produkty, kterými jsou písky skláské, slévárenské, ale i filtraní,
omítkové, zvláštní normové písky atd. Akoliv urité stety zájm, jako je ochrana podzemních
vod a pírody i zábor pdy, pi tžb vznikají, ložiska skláských a slévárenských písk
pedstavují dlouhodob perspektivní zdroje vysoce pevyšující krajský a celostátní význam.
36
Souasné využívání ložisek
Pvodn byla tžba soustedna na ložisku Provodín, nyní se pesunula na ložisko Srní 2. Jako
surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní - Okešice, které je nejvtší v R se zásobami pes 100
mil. t skláských a pes 130 mil. t slévárenských písk. Ložiska se tží povrchov jámovými lomy.
Surovina rozrušená trhacími pracemi se upravuje praním a tídním v Provodín na požadované
produkty, kterými jsou písky skláské, slévárenské, ale i filtraní, omítkové, zvláštní normové písky
atd. Kvalitní surovina tžená na území kraje má nezastupitelnou roli pro prmysl skláský a
slévárenský. Akoliv urité stety zájm jako je ochrana podzemních vod a pírody i zábor pdy
pi tžb vznikají, ložiska skláských a slévárenských písk pedstavují dlouhodob perspektivní
zdroje, vysoce pevyšující krajský význam.
Do jihovýchodní ásti kraje zasahuje pouze zcela nepatrnou ástí z okresu Jiín velké ložisko
skláských i slévárenských písk Stele. Toto ložisko je tvoeno kemennými pískovci coniackého
stáí, které jsou souástí jizerské litofaciální oblasti eské kídové pánve. Tžená surovina zde po
kvalitativní stránce dosahuje svtových parametr.
Také v širším okolí Turnova se na mnoha místech dobývaly kemenné písky vzniklé zvtráním
svrchnokídových pískovc. Používaly se pedevším pro místní potebu jako stavební písek,
nicmén jejich ást by byla použitelná i pro slévárenství. Do konce 60. let 20. století se tžily
slévárenské písky (resp. pískovce) u Frýdštejna, za 1.republiky pak i v Radimovicích u Sychrova.
Zajímavostí bylo dnes již opuštné malé ložisko Poniklá, kde reziduální slévárenské písky vznikly
zvtráním prokemenlého vápnitého dolomitu.
Stety
Zásoby skláských a slévárenských písk na nkolika bývalých výhradních ložiskách byly
pedevším z dvod stet zájm s ochranou pírody odepsány a ložiska vylouena z celostátní
bilance zásob (ložiska Besedice a Malá Skála v roce 1972, Kytlické Mlýny - Horní Prysk, které leží
v CHKO Lužické hory v roce 1999). Ze stejných píin byla vtšina prognózních zdroj rovnž
v roce 1998 vyazena z evidence schválených prognózních zdroj (nap. Jestebí - Žižkv vrch,
Bezdz, Holany a další).
Karbonátové suroviny
Rozdlení
Na území Libereckého kraje jsou karbonátové suroviny zastoupeny 4 surovinovými typy tak, jak
jsou rozlišovány ve státní Bilanci zásob výhradních ložisek nerost v R. Jsou to ložiska
vysokoprocentních vápenc, karbonát pro zemdlské úely, dolomit a vápenc ostatních.
Jednotlivé surovinové typy jsou definovány následovn:
– Vysokoprocentní vápence jsou horniny, které vyhovují požadavkm státní normy pro tídy I
až III (minimáln 96% obsahu tvoeno karbonáty) s max. obsahem MgCO3 2%;
– do skupiny karbonát pro zemdlské úely jsou jako vyhovující zaazovány horniny
s obsahem karbonátové složky 70 – 80% a s max. množstvím SiO2 do 15%. Vápence pro
zemdlské úely slouží k neutralizaci pdní kyselosti jak u pd pirozen kyselých, tak
v souvislosti s okyselováním pd kyselým deštm a vzrstajícími dávkami hnojiv;
– surovina oznaovaná jako dolomit zahrnuje jednak vlastní dolomit s obsahem CaMg(CO3)2
nad 90%, jednak kalcitický dolomit, v nmž CaMg(CO3)2 pesahuje 50%. Dolomit je
vhodný k použití pro výrobu dolomitických vápen a hydrát, hoenatých cement,
37
–
žáruvzdorných hmot v hutnictví, na výrobu hnojiv, jako plnivo do gumy a k dalším úelm;
v minulosti byla asto ložiska dolomitu tžena pouze za úelem výroby drceného kameniva;
termínem vápence ostatní jsou oznaovány vápence, které svým složením
a technologickými vlastnostmi neodpovídají žádnému z technologických ložiskových typ.
Vtšinou jsou tyto zásoby vymezeny v tch ástech tlesa, kde nemže být vymezen nkterý
z ložiskových typ, protože neodpovídá kvalitativním požadavkm na nkterý
z technologických typ.
Význam ložisek
Další surovinou, jejíž význam pesahuje rámec kraje, jsou karbonátové suroviny (vápence
a dolomity).
Výskyt, geologická struktura a využití ložisek
Ložiska jsou soustedna ve východní polovin kraje a tvoí oky a pruhy krystalických vápenc
až dolomit v horninách krkonošsko-jizerského krystalinika.
Karbonáty jsou asto zneištny pímsemi, proto jsou nejastji vyhodnoceny jako vápence ostatní
(VO), karbonáty pro zemdlské úely (VZ) a dolomity (DL) nižší jakosti. Výskyty pomrn
malých a ne píliš kvalitních ložisek jsou soustedny do dvou oblastí a to do oblasti ještdského
hbetu a do oblasti železnobrodského krystalinika v okolí Železného Brodu.
Nejhodnotnjší surovinou jsou ložiska vysokoprocentního vápence, na území kraje zastoupena
ložisky Jesenný – Vošmenda a Jesenný- severovýchod. Ob ložiska nejsou z dvodu relativn
nízkého objemu zásob a zásadních stet zájm z pohledu prmyslového dobývání perspektivní.
Nejvtší množství ložisek vápenc na území kraje je zaazeno do prmyslového typu karbonát
pro zemdlské úely. Vápence pro zemdlské úely slouží k neutralizaci pdní kyselosti jak u
pd pirozen kyselých, tak v souvislosti s okyselováním pd kyselým deštm a vzrstajícími
dávkami hnojiv. V oblasti ještdského pohoí je tento surovinový typ pedstavován velkými ložisky
Pilínkov a Kryštofovo údolí. Ob ložiska jsou špatn komunikan pístupná a zatížená znanými
stety zájm. V oblasti se nacházejí i další menší ložiska Kižany, Jitrava, ložisko Hluboká u
Liberce – Minkovice a Svtlá pod Ještdem. Ložiska byla tžena v minulosti na výrobu vápenných
drtí a lokáln i vápna, jsou špatn komunikan pístupná a mají relativn malý objem zásob.
V oblasti Železného Brodu patí k tomuto surovinovému typu ložiska Jesenný – západ, Jesenný –
Vraštilov a Horská Kamenice. Ložiska jsou reprezentována horšími jakostními typy suroviny a
zatížena pomrn vážnými stety zájm.
Dalším surovinovým typem ložisek vápence na území kraje jsou vápence ostatní. Tímto termínem
jsou oznaovány vápence, které svým složením a technologickými vlastnostmi neodpovídají
žádnému z technologických ložiskových typ. Vtšinou jsou tyto zásoby vymezeny v tch ástech
tlesa, kde nemže být vymezen nkterý z ložiskových typ, protože neodpovídá kvalitativním
požadavkm na nkterý z technologických typ. K tomu typu suroviny patí ást zásob v ložisku
karbonát pro zemdlské úely Pilínkov a ást zásob ložiska vysokoprocentního vápence Jesenný
– severovýchod a ložisko Jesenný – Zítkova skála v železnobrodské oblasti. Pípadná tžba tchto
ložisek by byla možná jen v souvislosti s tžbou technologicky hodnotnjších ástí ložisek
zaazených do jiných surovinových kategorií. Ložiska vápencových hornin na území Libereckého
kraje jsou pouze místního významu, jejich využití je limitováno relativn malými objemy zásob,
v nkterých pípadech závažnými stety zájm, špatnou komunikaní dostupností a neexistencí
zpracovatelských kapacit. Jejich využití ve stedndobé budoucnosti není pravdpodobné a jejich
ekonomický význam je nepatrný. Na území kraje je déle oveno 6 ložisek dolomitu. Velikostí
zásob je nejvýznamnjší ložisko Kryštofovo údolí a Machnín – Karlov. Jejich využití je limitováno
stety zájm, špatnou komunikaní pístupností a stagnující poptávkou po dolomitové surovin.
38
Ostatní ložiska jsou charakteristická malým objemem zásob ( Jesenný – Skalka, Horní Rokytnice) a
obtížn ešitelnými stety zájm (Kižlice na území KRNAP, Koberovy - CHKO).
Obdobná situace je na ložiskách v okolí Železného Brodu (ložisko Horská Kamenice). Ponkud
mén stet lze oekávat na ložiskách v okolí Jesenného, kde je situováno nkolik spíše menších
ložisek. ást ložisek je zde vyhodnocena jako mramor pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu. Ložisko Koberovy bylo pehodnoceno podle nových podmínek využitelnosti na výhradní
ložisko dolomitu. Ochrana výhradního ložiska Koberovy není v souasné dob zajištna chránným
ložiskovým územím, avšak využitelnost ložiska je z dvod jednoznan pevyšujících zájm
ochrany pírody a krajiny naprosto nepípustná.
Další ložiska karbonát, pedevším dolomit, jsou v podhí Krkonoš ve východní ásti kraje.
Ovšem i zde je budoucí využití ložiska dolomit Kížlice nereálné, protože leží v Krkonošském
národním parku a severnji položené ložisko dolomit Horní Rokytnice v jeho ochranném pásmu.
Výskyty karbonát jsou známy i z mnoha dalších míst kraje, nap. u Raspenavy, Karlovic
u Turnova aj.
Akoliv na území kraje byly karbonáty na mnoha místech v minulosti tženy, budoucí využití
vtšiny ložisek je velmi problematické, protože znaná ást zásob je u nich vázána neešitelnými
stety zájm z hlediska ochrany pírody a zdroj podzemních vod. Platí to zejména pro ložiska na
území Ještdského pohoí západn od Liberce: Machnín - Karlov pod Ještdem, Kryštofovo Údolí,
Pilínkov, Kižany, Jítrava a Svtlá pod Ještdem. První ti patí mezi nejvtší ložiska vápenc
i dolomit na území kraje. Jediné ložisko v této oblasti, kde nejsou neešitelné stety zájm, je malé
ložisko zemdlských vápenc Hluboká u Liberce-Minkovice.
Stety
Nejvýznamnjší ložiska karbonát pro zemdlské úely se nacházejí v oblasti Ještdského hbetu.
Další ložiskovou oblastí s výskytem karbonát pro zemdlské úely je oblast okolo obce Jesenný
severovýchodn od Železného Brodu a v okolí Železného Brodu. Využití tchto ložisek je vázáno
vtšinou nevyešenými stety zájm /zdroje pitné vody a ochrana pírody. V souasné dob se
žádné z nich netží.
Brání tomu nevyešené stety zájm, špatná komunikaní pístupnost a též ekologické zájmy. V
oblasti se nacházejí i další tyi malá ložiska. Menší ložiska nejsou vázána stety zájm, je možné
je využít pro výrobu mouek k zemdlským úelm. V souasnosti není žádné ložisko
pipravováno k využití. Ložiska mají místní, resp. regionální význam.
Ložiska u obce Jesenný jsou vázána stety zájm s ochrannou pírody – ložisko Jesenný – Vraštilov
je souástí krasu s Bozkovskými dolomitovými jeskynmi. Jejich otvírka se z tohoto pohledu nejeví
jako perspektivní. Ložisko Horská kamenice je situováno v bezprostední blízkosti obce, ást zásob
je pod lokální erozní bází – pod hladinou podzemních vod. Ložisko není vzhledem ke kvalitativním
parametrm perspektivní.
Ložisko dolomit Horní Rokytnice je tvoeno okou karbonátových hornin vymezenou na
západním okraji obce Rokytnice n. Jizerou, ložisko Kryštofovo údolí je klasickým složeným
ložiskovým tlesem, kde dolomit tvoí pouze nkterá z vymezených ložiskových tles (cca 1/3
zásob tj. 42 mil. t), ložisko Machnín–Karlov je zárove nejvtším ložiskem karbonátových hornin
na území kraje. Ložisko Kížlice leží uvnit KRNAPu a tak jeho využití nepichází v úvahu.
Ložisko Koberovy leží na JZ okraji Železného Brodu a je souástí krkonošsko – jizerského
krystalinika. Ložisko je rozdleno do nkolika blok zásob silnicí do Železného Brodu, leží
v CHKO eský ráj a zasahuje do pírodního parku Maloskalsko. Ložisko nemá stanoveno CHLÚ.
39
Zbývající nerudní suroviny
Až do roku 1992 se na území kraje dobývalo kdysi významné ložisko fluorit-barytové suroviny
Harrachov. Jedná se o hydrotermální žilné ložisko, jehož známý rozsah je 1200 m smrné délky
a 400 m do hloubky pod povrchem. Užitkovou surovinu pedstavují fluorit, baryt a galenit, tvoící
žíly o prmrné mocnosti kolem 1,5 m (max. až 10 m). Ložisko bylo oteveno štolou a z ní slepou
jámou do hloubky 350 m a v souasné dob je zatopeno. S jeho optovným využitím se neuvažuje
nejen vzhledem k neekonominosti, ale i vzhledem k lokalizaci na území Krkonošského národního
parku, navíc ješt intenzivn využívaného pro sportovní a turistické úely.
Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Kižany u Liberce (smrná délka 100-300 m, hloubka
150 m) bylo hlubinn dobýváno až do roku 1982, kdy byla tžba ukonena pro nízký obsah fluoritu.
V souasné dob jsou zbytkové nebilanní zásoby na ložiskách Harrachov a Kižany již odepsané
a nejsou vedeny v Bilanci zásob výhradních ložisek R.
Surovina z obou ložisek byla upravována na koncentrát v Sobdruhách u Teplic (zde se stále
zpracovává veškerý dovážený fluorit, ale i baryt a další suroviny). Výskyty fluoritu a barytu jsou
známy i na další místech kraje, nap. u Kryštofova Údolí, Hrádku nad Nisou, Bílého Kostela nad
Nisou, Vrchlabí atd. Od 2.tvrtiny roku 1994 se již na území R netží žádné ložisko fluoritu
a barytu.
Mezi terciérními vulkanity eského stedohoí, zejména okresu .Lípa, mén Liberec, jsou nkteré
fonolity (znlce) vyhodnoceny jako perspektivní netradiní energeticky úsporné suroviny.
Vzhledem k vysokému obsahu alkálií – minimáln musí obsahovat 11% K2O+Na2O - se používají
fonolity pedevším jako náhrada živc. V souasné dob se surovina z jediného tženého ložiska
v R Želenice, ležícího již mimo kraj mezi Mostem a Bílinou, které obsahuje pes 15% alkálií,
využívá jako skláská surovina (písada do barevných skel) a v keramickém prmyslu (energeticky
úsporná surovina pro snížení vypalovací teploty). Nedostatkem fonolit oblasti jsou vedle nižšího
obsahu alkálií v porovnání s Želenicemi také vyšší obsahy Fe. Svého asu se znlce používaly
i jako písada do portlandského cementu pro zlepšení jeho mechanických vlastností. Pedmtem
výzkumu bylo a je i jejich další využití jako zdroje Al a dalších kov. V souasnosti jsou ale v kraji
znlce tženy jen jako stavební kámen.
ediový píkrov mezi Semily a Železným Brodem, kde jsou tžena ložiska stavebního kamene
(drceného kameniva) Chuchelna a Smrí, zahrnuje též ložisko pliocénního olivinického edie
Záhoí - Prose u Semil, které bylo vyhodnoceno i jako tavný edi, v souasnosti se již využívá
pouze pro výrobu drceného kameniva.
V minulosti byly na nkolika místech kraje získávány drahé kameny (polodrahokamy). Asi
nejznámjší jsou rzné odrdy kemene, pedevším chalcedony, acháty, jaspisy, kišály, ametysty
a další z okolí Turnova a Semil. Velmi zajímavé jsou zde také známé výskyty drahokamových
odrd olivínu v neogénních ediích. Další výskyty polodrahokam jsou známé z okolí Prosee pod
Ještdem (jaspisy), granát v náplavech potok v okolí Rovenska pod Troskami. Proslavené je
nalezišt zejména safír, ale i rubín v náplavech tžkých minerál pi ústí Safírového potoka do
Jizerky u obce Jizerka.
V Žitavské pánvi mezi Višovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva
menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jíl. Vzhledem
k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje
perspektivní.
40
Kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu
Výskyt a geologická struktura
Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu tvoí pedevším granity. Soustedny jsou
v severní ásti kraje a jsou vázané na krkonošsko-jizerský pluton. Pestože se žulové horniny
vyskytují na pomrn rozsáhlém území, je jejich využití do znané míry omezeno rznými stety
zájm, pedevším CHKO Jizerské hory, Krkonošským národním parkem, ale i zástavbou, ochranou
podzemních vod a mnoha dalšími. V souasné dob se tží naržovlý biotitický porfyrický granit tzv. liberecká žula - v Hraniné a Ruprechticích. Spektrum výrobk zahrnuje celou škálu
ušlechtilých kamenických výrobk (leštné desky, pomníky, sochaské výrobky atd.), ale i hrubé
kamenické výrobky (haklíky, kopáky, kostky, obrubníky atd.).
Nejznámjší a nejvýznamnjší surovinou pro tento typ výroby je „liberecká“ žula. Tžba žuly ke
zpracování pro ušlechtilou a hrubou kamenickou výrobu navazuje na bohatou tradici tžby této
suroviny. Petrograficky je to biotitická, porfyrická žula hrub zrnitá, typické ržov ervené barvy,
která má po naleštní velmi pknou teplou barvu a je žádána jak u nás, tak i v sousedních státech.
Ložisko Ruprechtice leží na území obce Ruprechtice, dnes mstské ásti Liberce na jeho severním
okraji, na jižním úpatí Javorového vrchu (k. 723 m n. m.). Ve vzdálenosti asi 150 m nad ložiskem
prochází silnice III. tídy Liberec - Rudolfov.
Význam ložisek
Nejvýznamnjšími ložisky této suroviny jsou ložisko Ruprechtice a Hraniná, v minulosti bylo
nejvýznamnjší ložisko Rochlice.
Tabulka . 7: Pehled ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu
Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu
Stav využívání
Název ložiska
Bratíkov-Radice
Hraniná
Nová ves nad Nisou
Ruprechtice
Jesenný-Skalka
Jílové u Držkova
Jílové u Držkova 1
Jirkov 1-Samice
Jirkov-Koblištice
Rašovka
Rochlice
Tpee
Velké Hamry-Tanvald
Bratíkov
Bratíkov-Jirkov-odval
Jirkov u Železného Brodu
Bratíkov-Jirkov
Mrklov-Horní Štpanice-V
Štpanická Lhota
íslo ložiska
B-3038000
B-3101900
B-3182300
B-3101800
B-3102501
B-3037800
B-3215900
B-3182000
B-3181900
B-3038100
B-3101700
B-3216000
B-3098900
D-5260300
D-5235600
D-5236200
D-3181600
D-3039600
D-3038800
Ložisko využívané
Ložisko nevyužívané
V souasné dob je v tžb pouze ložisko Ruprechtice, na ložisku Hraniná je tžba sezónní.
V minulosti se na mnoha místech používaly v hrubé kamenické výrob a jako stavební kámen i
terciérní sloupkovit odluné edie pedevším na eskolipsku (nap. ložisko Prysk), permské
41
pískovce v celé oblasti podkrkonošské pánve, kídové pískovce na eskolipsku a Turnovsku,
permské ryolity v jižním okolí Semil a další horniny.
Ložisko Ruprechtice je oteveno temi lomy - dvma jámovými lomy Lednice a Wágner I. a
zahlubujícím se stnovým lomem Wágner II. Dobývání probíhá formou tžby surových blok o
maximální velikosti do 2 m3. Na horní a spodní stran jsou bloky omezeny L puklinami. Další
zpracování probíhá dle požadavk odbratel - hlavním produktem jsou výrobky ušlechtilé
kamenické výroby dekoraního charakteru.
Na ložisku Hraniná byla v souasnosti pozastavena tžba – jedná se o sezónní tžbu, a to
pedevším z dvod dostatené produkce zajišované z ložiska Ruprechtice. Na ložisku byly
stanoveny dva dobývací prostory, ložisko je tženo jámovým lomem.
Ložisko Rochlice leží v souasné dob v zastavném území a proto byla tžba z dvodu stet
zájm v osmdesátých letech zastavena. Vytžení zbývajícího množství zásob (pes pl milionu m3)
je pro stety zájm prakticky nemožné. V souasné dob se proto pipravuje odpis všech zásob
výhradního ložiska. V blízkosti lomu se dnes nacházejí zpracovatelské kapacity fy Ligranit, kde je
zpracovávána surovina z ložisek Ruprechtice a Hraniná.
Stety
Ložisko Hraniná leží ve III. zón CHKO Jizerské hory. Správa CHKO vyjádila souhlas s
pokraováním tžby na ložisku a tžba tedy není v rozporu se zájmy CHKO. Z mapových podklad
vyplývá, že souasný odval svým rozsahem pesahuje mimo DP. Tento problém bude vyešen až po
definitivní sanaci a rekultivaci odvalu a jeho zalenní do krajiny, tak jak bylo navrženo v POPD.
Další suroviny
Narezlý dvojslídný granit, tzv. tanvaldská žula, se tží na ložisku Nová Ves nad Nisou a používá
se pedevším jako obkladový materiál. V minulosti bylo v regionu oteveno a provozováno mnoho
dalších lom na žulové horniny, pedevším na Liberecku, ale i v okolí Jablonce, Tanvaldu,
Harrachova a jinde. Surovina, ovená z vrt a výlomu blok, má vyhovující mechanické vlastnosti,
snadno se opracovává, eže a brousí.
Další významnou surovinou jsou pokrývaské bidlice – slab metamorfované fylity krkonošskojizerského krystalinika na Železnobrodsku. V minulosti se hojn používaly jako obkladový
materiál, stešní krytina a dlažby. Nyní se surovina využívá ze dvou tžených ložisek (Bratíkov –
Jirkov a Bratíkov – Radice) jako obkladový materiál, ale z i odpadních hald jako plnivo do
lepenek, barev, štrkových hmot atd. Surovina je známá pod obchodním názvem „Železnobrodská
pokrývaská bidlice“. Dobývá se už více než pl druhého století a v souasné dob je to vedle
šedoerných moravskoslezských bidlic jediná naše používaná pokrývaská a obkladová bidlice.
Železnobrodská bidlice je vázána na rzn mocné (vtšinou však jen nkolik m) a dlouhé,
zpravidla zprohýbané pruhy rovnoplošn bidlinatých chlorit-sericitických fylit v okolních
normálních chlorit-sericitických fylitech nebo (na západ) chlorit-muskovitických svorech až
fylitech železnobrodského krystalinika. Lámala se v desítkách lom, které jsou nyní až na výjimky
opuštny a které spolu s rozsáhlými haldami odpadu jsou neodmyslitelnou souástí zdejší krajiny.
Díve k ní patily i typické bidlicové krytiny stech a nkdy i štít nebo komín na mnoha místních
staveních, které - z pvodní železnobrodské bidlice - se zachovaly už jen výjimen. S tradiními
kusovými výrobky ze železnobrodské bidlice se setkáváme hlavn na stechách památkových
objekt. Nyní se surovina využívá ze ty tžených ložisek Bratíkov – Radice, výhradního ložiska
se stanoveným DP a tí nevýhradních ložisek Bratíkov – Jirkov odval, Bratíkov a Jirkov u
42
Železného Brodu. Surovina se používá jako obkladový materiál, ale z i odpadních hald jako plnivo
do lepenek, barev, štrkových hmot atd.
Známou kamenickou surovinou jsou také mramory, jejichž ložiska jsou koncentrována pedevším
v okolí Jesenného severn od Semil a v severním okolí Jilemnice. V okolí Jesenného je v Bilanci
evidováno jediné ložisko Jesenný – Skalka, kde je surovina tvoena svtlým krystalickým
kalcitickým dolomitem až dolomitem. Naposledy bylo tženo v roce 1982. Zásoby dalšího ložiska
Jesenný - Kiby byly v roce 1998 odepsány a ložisko bylo vyloueno z Bilance. Ostatní ložiska
v této oblasti jsou evidována jako karbonátové suroviny, ale zárove jsou nkterá z nich vhodná i
pro kamenickou výrobu, nap. Jesenný – Zítkova skála. V oblasti severn od Jilemnice jsou dosud
evidována dv ložiska: výhradní ložisko Mrklov – Horní Štpanice – východ, tvoené šedým
krystalickým dolomitem a nevýhradní Štpanická Lhota, kde surovinou je svtlý krystalický
vápenec. V minulosti byly mramory na mnoha místech tženy, v souasnosti se ale nevyužívají.
Zajímavostí je pak vytžený výskyt travertinu na lokalit Trávníek u eského Dubu.
Jako druhotná surovina z tžeb na ložiskách pro hrubou a ušlechtilou výrobu se mže jevit
vysoce hodnotný odpadní materiál z tžby blokového kameniva. Tímto se na stávajících ložiskách
hospodárn mohou využívat tžební odpady, které v pípad aplikace mobilních technologických
linek mohou splovat veškeré ISO parametry a mezinárodních norem pro pípadné využití jako
drcené kamenivo.
Stavební suroviny
Na území kraje jsou zastoupena ložiska všech stavebních surovin a krom cihláských surovin
jejich tžba pln pokrývá požadavky regionu. Nicmén ložiska nejsou rozložena rovnomrn, což
souvisí s geologickou stavbou území.
Stavební kámen
V kraji je tženo 11 výhradních ložisek stavebního kamene, oznaovaných také komerním
oznaením jako ložiska drceného kameniva.
Tabulka . 8: Pehled ložisek stavebního a drceného kameniva
Ložiska stavebního a drceného kameniva
Název ložiska
Bezdín
Chlum-Maršovický v. (Újezd)
Košálov-Stružinec
Krásný Les u Frýdlantu
Smrí 2 a 3
Tachov u Doks
Záhoí-Prose
Žandov u eské Lípy
Dtichov
Hemanice 2-Kristiánov
Hemanice u Frýdlantu
Hoensko
Chuchelna (Smrí-Prose)
Janovice u Krava
Jítrava
Košálov
íslo ložiska
Stav využívání
B-3021800
B-3193500
B-3217300
B-3060600
B-3021700
B-3021400
B-3100600
B-3094100
B-3067500
B-3242500
B-3018800
B-3047900
B-3021900
B-3167200
B-3242700
B-3067400
43
Luhov-Brništ-Tlustec
Pelechov
Polevsko
Práche-eská Skála
Slunená-Kozlí
Cidlina-Doubravice
B-3018600
B-3061500
B-3018400
B-3018300
B-3104700
D-5232100
Studenec u Horek
Dolní Vítkov
Františkov-Sachrv heben
Hodkovice nad Mohelkou
Janovice-Hemanice
Mlýnice
Noviny pod Ralskem
Peimov-Strážník
Pívlaka-Chlumek
Slunená-Kameník
D-5230700
D-3094101
D-3244500
D-3102000
D-3242600
D-3167202
D-3060601
D-3244400
D-3096500
D-3031100
D-3102700
D-3193600
Pozn.: Výše uvedené údaje se opírají o platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2010, dále o Evidenci zásob ložisek
nevyhrazených nerost k 1.1. 2010 a v neposlední ad i o Bilanci zásob v dobývacích prostorech k 1.1. 2010 v R.
Výskyt a geologická struktura
Jedinými horninami využívanými v souasnosti pro výrobu drceného kameniva jsou produkty
terciérních vulkanit (ediové horniny, bazanity, limburgity, fonolity) a permokarbonské melafyry
a dolerity.
Význam ložisek
Nejvýznamnjší co do roní produkce jsou ložiska Košálov – Stružinec, Chlum-Maršovický vrch
(Újezd) a Smrí 2 a 3. V celorepublikovém mítku se kraj na produkci drceného kameniva podílí
mezi 5 – 6 %.
Zárove se tží dalších 5 výhradních ložisek (Bezdín, Záhoí-Prose, Žandov u eské Lípy,
Krýsný Les u Frýdlantu a Tachov u Doks) a 3 nevýhradní ložiska Cidlina-Doubravice, Studenec u
Horek a Žandov u eské Lípy s velmi nízkými využitelnými zásobami s nekvalitní surovinou.
V souasné dob je v rámci posouzení vliv na životní prostedí tzv. znovuobnovení otvírky
v optimalizované - šetrné variant na ložisku s velmi kvalitní surovinou Luhov - Brništ – Tlustec
s životností tžby min. na 30 let. Tžený bazanit (edi) patí k nejkvalitnjší surovin používané
pro kolejová lože v R frakce 0-32 mm a 32-63 mm. Celkem se na území kraje nachází 11
využívaných výhradních a nevýhradních ložisek a 23 nevyužívaných. Dobývány jsou povrchovými
stnovými, místy zahloubenými lomy. Surovina je využívána jako kamenivo do beton, stavbu
silnic, kolejová lože a další úely. Nkteré typy terciérních vulkanit – zejména edie jsou
využitelné i pro jiné úely. Napíklad z nkterých edi lze vyrábt minerální vlákna, jako velmi
kvalitní izolaní materiály. Výrobky jsou velmi vhodné pro stavební úely – mají dobrou tvarovou
a objemovou stálost, paropropustnost a vodoodpudivost a zejména požární odolnost. Zárove
vzhledem k aktuálním úsporám energie je jejich použití dostaten trvanlivé a úinné i z hlediska
tepelné a zvukové izolace. Jeden z projekt, který plánuje výrobu izolaních hmot z ediové vaty,
se nachází v prostorách bývalých pomocných provoz s. p. Diamo Stráž pod Ralskem.
44
Stety
Tžba kamene pináší s sebou stety zájm spojené s dopravním zatížením nákladní automobilovou
dopravou, zvýšené synergické a kumulativní vlivy spojené s vlastní tžbou a úpravou suroviny
(hlunost, prašnost, vlivy na obyvatelstvo apod.) a v neposlední ad i v dsledku trhacích prací
velkého rozsahu.
Štrkopísky
Výskyt
Ložiska štrkopísk se vyskytují jen v severní a severozápadní ásti kraje. Nejvtší význam mají
glaciofluviální a glaciolakustrinní kvartérní sedimenty žitavské pánve a ostatních izolovaných
výskyt v hrádeckém a frýdlantském výbžku. Jsou zde soustedna prakticky všechna významná
ložiska a veškerá produkce v kraji.
Význam ložisek
Mezi nejvýznamnjší výhradní ložiska patí Jablonné v Podještdí – Dubnice, Horní asnice,
ásten Velký Grunov a nevýhradní ložisko Oldichov – Hrádek nad Nisou. V oblasti
frýdlantského výbžku se jeví jako perspektivní ložisko k využití Arnoltice-Pertoltice (resp. jenom
jeho ást). Celkem se na území nachází 7 využívaných výhradních a nevýhradních ložisek a 16
nevyužívaných. Ponkud menší ložiskový význam mají terasové sedimenty eky Plounice a jejích
pítok (eská Lípa – Dubice, Mimo, Velký Grunov, Žizníkov a další). Pomrn perspektivní
oblast jako zdroj betonáského kameniva se jeví pouze ložiskové území kolem Bohatic. Práv
ložisko Bohatice a Mimo jsou pedmtem tžebních zámr pro jejich využití.
Zajímavostí je, že pouze asi 1/4 produkce štrkopísk v kraji pochází z výhradních ložisek a zbytek
pokrývají již ložiska nevýhradní. Surovina se tží na sucho, a pak se upravuje tídním, pípadn i
praním. Používá se pedevším jako kamenivo do beton, ale i k mnoha dalším úelm.
Štrkopískové náplavy Jizery a jejích pítok mají vtšinou malou mocnost a velkou skrývku
povodových hlín. Na území kraje mají pouze lokální význam a vyhodnoceno je zde pouze jediné
výhradní ložisko Píšovice, které bylo do ukonení tžby v roce 1983 z vtší ásti již vytženo
a zásoby odepsány.
Tabulka . 9: Pehled ložisek štrkopísk
Ložiska štrkopísk
Grabštejn
Horní asnice
Chotyn 2
Jablonné v Podješ.-Dubnice
Velký Grunov
Arnoltice-Pertoltice
Bílý Kostel
Bohatice
eská Lípa-Dubice
Dtichov
Dubnice pod Ralskem 1
Frýdlant
Chotyn
Krásný Les-Raspenava
3000100
3001000
3000300
3089200
3200200
3000800
3000600
3000400
3047300
3089000
3163700
3000700
3000201
3000900
45
Pedlánce-Andlka
3129000
Píšovice
3100500
Chotyn
3000200
Oldichov v Hájích
5234800
Oldichov-Hrádek nad Nisou
5232000
Rynoltice 2
5261000
Žizníkov
5015600
Bulovka
3163600
Pelechov-Železný Brod
3154100
Benešov
9999999
Peimov
9999999
Tatobity
9999999
Vše
9999999
Pozn.: Výše uvedené údaje se opírají o platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2008, dále o Evidenci
zásob ložisek nevyhrazených nerost k 1.1. 2008 a v neposlední ad i o Bilanci zásob v dobývacích prostorech k 1.1.
2008 v R.
Pro místní potebu, pedevším na maltové smsi, se asto na mnoha místech využívaly písky ze
zvtralých kídových i permských pískovc.
Cihláské suroviny
V kraji jsou evidována 4 výhradní a 5 nevýhradních ložisek. Ložiska cihláských surovin jsou
vtšinou tvoena sprašovými, ale i souvkovými a svahovými hlínami, pípadn i kídovými slíny a
miocénními jíly. Vyskytují se pedevším v západní a severní ásti kraje. V jihovýchodní ásti kraje
byly jako možná surovina ovovány permokarbonské prachovité jílovce Podkrkonošské pánve.
Surovina z vtšiny ložisek je použitelná pedevším pro plné cihly, v menší míe po úprav pro
náronjší výrobky. Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách kraje jsou sice znané, ale
v souasnosti není využíváno žádné ložisko. V minulosti byly u mnoha obcí v provozu cihelny,
kde se vyrábly pedevším plné cihly.
Tabulka . 10: Pehled ložisek cihláských surovin
Ložiska cihláských surovin
Dubnice pod Ralskem
Hodkovice n. Mohelkou-Bezdín
Hrádek nad Nisou
Janovice-Dubnice
B-3228100
B-3186400
B-3056300
B-3207400
D-3089201
Pavlovice-Vrchovany
D-3221700
Pole-Postelná
D-3207600
Starý Dub
D-5243900
Stvolínky
D-3093500
Pozn.: Výše uvedené údaje se opírají o platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2008, dále o Evidenci
zásob ložisek nevyhrazených nerost k 1.1. 2008 a v neposlední ad i o Bilanci zásob v dobývacích prostorech k 1.1.
2008 v R.
46
2.3.2.2. Významná ostatní ložiska nerostných surovin (ložiska nebilancovaná)
Na území kraje jsou rovnž ložiska vedená v GS - Geofondu pod subregistrem N5. Celkový poet
tchto ložisek nacházejících se na území kraje je cca 70. Na území kraje jsou pevážn vymezeny
ložiska stavebních surovin (stavebního kameniva, cihláských surovin a štrkopísk), které byly
v pevážné míe v minulosti pedmtem tžby malého rozsahu pro místní poteby. Nkterá ložiska
pedstavují zárove i opuštné tžebny vtšího plošného rozsahu s minoritními zbytkovými
zásobami. Vtšina uvádných ložisek vzhledem ke stávajícím a potenciálním stetm zájm
(blízkost obytné zástavby, ochrana pírody a krajiny apod.), nízkému objemu zásob suroviny
a relativn nepíznivým úložním pomrm, nejsou perspektivní k otvírce. Proto zásoby tchto
ložisek byly pevážn pehodnoceny podle podmínek využitelnosti s cílem vyadit je z Bilance
zásob R a peadit je mezi tzv. ložiska nebilancovaná. To neznamená však, že tato ložiska
nemohou být pedmtem zájm tžby jako ložiska nevyhrazeného nerostu. Seznam veškerých
nebilancovaných ložisek je uveden v píloze C3.
2.3.2.3. Významné prognózní zdroje ložisek nerostných surovin
Na území Libereckého kraje je v souasné dob evidováno celkem 145 prognózních zdroj
nerostných surovin (dále jen prognóz). Jedná se o prognózní zdroje palivoenergetických, rudních,
nerudních a stavebních surovin. Na základ výsledk úkolu GS „Pehodnocení prognózních
zdroj nerostných surovin“ ke stavu 1.1. 2008 byly všechny tyto objekty pehodnoceny. Valná
vtšina prognóz byla z dvod nerentabilnosti suroviny, nepekonatelných stet zájm životního
prostedí a z územn-urbanistických hledisek pevedena do kategorie zrušených, nicmén nadále
dokumentovaných v GS-Geofondu. Vzhledem k tomu, že se jedná o odhady i analogii
ložiskových struktur, je teba plochy s prognózními zdroji detailnji ovit. Podle stupn ovení
jsou v registrech GS-Geofondu rozeznávány kategorie prognózních zdroj schválených – P (pro
vyhrazené nerosty), dále R (pro nevyhrazené nerosty- zejména stavební suroviny) a evidovaných –
Q. Prognózní zdroje pehodnocené a vyazené z pedešlých kategorií jsou oznaeny jako Z –
zrušené. V následujících pehledech prezentujeme pouze kategorie P,R a Q jako do budoucna
perspektivnjší surovinové objekty. Mezi významnjší prognózní zdroje v Libereckém kraji, více
i mén vhodné k budoucímu využití, patí:
Nejvýznamnjší prognózní zdroj Hvzdov se nachází ve významném strážsko-hamerském rudním
poli (zhruba mezi obcemi Stráž p.R. - Mimo - Hvzdov - Osená - Bevništ – Hamr). Rozsáhlým
územím ložiskových akumulací uranu je tlustecký blok, blíže plocha mezi obcemi: Kamenice Pertoltice - Luhov - Brništ - Velenice. Na jihozápad okresu eská Lípa je situováno ložisko
Hemánky (mezi obcemi Blíževedly - Lukov - Skalka - Hvzda). Všechny zmínné akumulace
písluší k hydrogenním ložiskm pískovcového typu s pedpokládaným polygenním vývojem.
Spoleným rysem všech tchto uranových zrudnní je jejich pozice v cenomanském souvrství kídy
lužické faciální oblasti kídové pánve. Hloubky báze prmyslov významného zrudnní se pohybují
v mlkých tektonických krách v hloubkách mezi 150-180 m ve strážském bloku. Na prognózním
zdroji Hemánky je to pak mezi 200-250 m. Výrazný rozdíl v hloubce uložení rudních akumulací je
v zakleslém tlusteckém bloku, kde se tato hranice pohybuje mezi 650-720 m.
Z hlediska dlouhodobého výhledu jsou velmi zajímavé nálezy ernouhelných akumulací ve dvou
separátních pánvích. Jednak do kraje zasahuje z oblasti Syenova akumulace ve vazb na
podkrkonošskou pánev. Uhelná lokalita leží na hranici semilského okresu v severním kídle
novopacké antiklinály, mezi Lomnicí n.P. a Novou Pakou v prmrné hloubce 300 m, maximáln
47
650 m. Sloje na povrch nevycházejí, ložisko je tedy " slepé". Ovená délka je 4 km a šíka 3-4 km.
Druhá akumulace, zasahující do eskolipského okresu je vázána na sedimentaní prostedí
roudnické pánve v podloží kídových sediment. Na území mezi Kralupy n. L., Litomicemi,
Dubou a Mlníkem je zastoupen karbon v hloubkách 890 až 1290 m. Uhlí je energetické, sloje mají
max. mocnost 1,4 m, jsou porušeny zlomovou tektonikou.Úvahy o pípadné otvírce ložiska byly
podmiovány vyešením stet zájm s ochranou významných kídových zvodní v nadloží,
vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupn prozkoumanosti a analýzou básko-technických
podmínek ve vztahu k hloubkám a oekávaným výronm plyn (CO2). Seznam významných
prognózních zdroj palivoeneregetických surovin je uveden v píloze . C8 a v následující tabulce.
Tabulka . 11: Pehled prognóz palivoenergetických surovin
Subregistr íslo prognózního zdroje
Název lokality
Využití
Surovina
P
9247300
Hvzdov
dosud netženo Radioaktivní suroviny
Q
9247600
Hemánky
Q
9034800
Tlustecký blok
P
9061800
Podkrkonošská pánev-Syenov dosud netženo
Uhlí erné
Q
9061600
Roudnická pánev
dosud netženo
Uhlí erné
Zdroj: Úelová databáze SuriS ( GS- Geofond, 2010) a Revize prognózních zdroj nerostných surovin v R (GS,
2008 )
Rudní suroviny
V souasnosti s ohledem na ekonomické perspektivy indicií a již tžených revír nejsou evidovány
perspektivnjší zdroje.
Nerudní suroviny
Nejvýznamnjším prognózním zdrojem jsou skláské a slévárenské písky v oblasti stávající tžby
v okolí Provodína, Srní a Jestebí. Zajímavé jsou akumulace jíl pro žáruvzdorné kamenivo i jako
píms do cihláské hmoty v okolí Hrádku a Višové. Prognózní zdroj Pedlánce-Hradec
pedstavuje kupovité tleso fonolitu velikosti cca 300 x 400 m, které proráží rumburskou žulu.
Surovina má relativn nízký obsah alkálií, ale také nízký obsah škodlivin - Fe2O3 a CaO. Drobné
oky vápenc na Železnobrodsku nedosahují svojí kubaturou ekonomických parametr.
V následující tabulce je výet významných prognózních zdroj nerudních surovin.
Tabulka .12: Pehled prognózních zdroj nerudních surovin
Subregistr íslo prognózního zdroje
Název lokality
Využití
P
9030600
Srní-Kraví hora
dosud netženo
P
9114800
Zahrádky-Srní
dosud netženo
Q
9049100
Jestebí-Žižkv vrch
dosud netženo
Q
9050500
Bezdz-Okna
dosud netženo
Q
Q
9366000
9030900
Kytlické Mlýny-Horní Prysk
Železný Brod-Mudálov
dosud netženo
dosud netženo
Surovina
Písky skláské a
slévárenské
Písky skláské a
slévárenské
Písky skláské a
slévárenské
Písky skláské a
slévárenské
Písky skláské a
slévárenské
Vápenec
48
Q
9031000
Železný Brod-Štípek
dosud netženo
Vápenec
Q
9031300
Železný Brod-u nádraží
dívjší povrchová
Vápenec
Q
9050300
Pilínkov
dosud netženo
Vápenec
Q
9364900
Višová-Liberecko
dosud netženo
Jíly
Q
9364800
Hrádek nad Nisou-Liberecko
dosud netženo
Jíly
Q
9332100
Pedlánce-Hradec
dosud netženo
Náhrady živc
Q
9037600
Pelíkovice
Dolomit
Zdroj: Úelová databáze SuriS ( GS- Geofond, 2010) a Revize prognózních zdroj nerostných surovin v R (GS,
2008 )
Stavební suroviny
Stavební suroviny pedstavují nejvýznamnjší prognózní zdroje s viditelným asovým horizontem
využití. Nejmén významné jsou cihláské suroviny vzhledem k útlumu cihláské výroby v kraji,
ostatní zdroje štrkopísk a stavebního kamene jsou z ekonomického hlediska velmi významné.
Prognózní zdroje jsou vtšinou situovány v oblastech s již využívanými ložisky, kde odkazujeme na
píslušné kapitoly. Výet je uveden v píloze . C 8 a C 9 a dále v následující tabulce.
Tabulka . 13: Pehled prognózních zdroj stavebních surovin
Subregistr
R
Q
Q
Q
Q
Q
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
íslo
prognózního
zdroje
9283800
9237800
9034700
9343600
9409800
9030000
9032200
9035600
9035800
9036700
9035300
9036600
9036000
9036400
9035100
9035200
9035900
9037000
9035400
9037200
9037100
9034000
9036800
9036500
9034100
9035700
9035000
9035500
9037400
Název lokality
Stružinec
Velká Bukovina
Sloup v echách-Slavíek
Lhota-Komárov
Frýdlant-Vtrov 2
Dubiná-Dubí hory
Bohatice (akce Plounice)
Krásný Les u Frýdlantu-sever
Poustka
Bulovka 3
Nové Pertoltice
Dolní asnice 1
Kunratice 2
Dolní Oldiš 1
ernousy 1
Pertoltice
Frýdlant 1
Krásný Les u Frýdlantu-jih
Arnoltice 2
Dolní asnice 4
Dolní asnice
Habartice
Dolní Oldiš 2
Bulovka 2
Dolní Oldiš 3
Krásný Les u Frýdlantu 2
Andlka
Arnoltice 3
Jindichovice pod Smrkem
Využití
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
Surovina
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
49
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
Q
9244800
9033900
9036100
9036900
9030400
9221400
9030700
9220900
9034600
9030500
Veselí
ernousy 2
Horní Pertoltice
Dolní asnice 2
Bylochov
Dolní Sytová
Jenišovice
Rovensko pod Troskami-západ
Chotyn
Pavlovice
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
Q
Q
9221300
9037700
Roprachtice
Pelíkovice
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Štrkopísky
Cihláská surovina
Cihláská surovina
Cihláská surovina
Cihláská surovina
Cihláská surovina
Cihláská surovina
Dolomit, Kámen pro
hrubou a
ušlechtilou kamenickou
výrobu
Dolomit, Stavební kámen
Zdroj: Úelová databáze SuriS ( GS- Geofond, 2010) a Revize prognózních zdroj nerostných surovin v R (GS, 2008 )
2.4 Životnost zásob nerostných surovin v Libereckém kraji
Životnost zásob je vypoítána jednak z tzv. prmyslových zásob (bilanní prozkoumané volné),
jednak ze zásob v „Plánech otvírky, pípravy a dobývání“ (POPD). V obou pípadech byla životnost
zásob stanovena metodikou shodnou s každoron vydávanou celostátní studií „Pohyb zásob na
výhradních ložiskách nerostných surovin“. Podle této metodiky byl výpoet proveden podle úbytku
zásob tžbou vetn ztrát: za poslední rok (2007), za poslední ti roky (2005, 2006, 2007), za
posledních pt let (2003, 2004, 2005, 2006, 2007) a za posledních deset let (1998 – 2007).
Životnost prmyslových zásob a zásob v POPD je v následující tabulce .14.
Tabulka . 14: Životnost prmyslových zásob a zásob v POPD
Surovin
íslo ložiska
a
Název ložiska
Životnost prmyslových zásob
dle prmrného úbytku
2005- 2003- 19982007
2007
2007
2007
Životnost zásob v POPD dle
prmrného úbytku
2005- 2003- 19982007
2007
2007
2007
PIPK
B-3089600
Provodín
4
1
1
2
3
1
1
1
PIPK
B-3089500
Srní 2 – Veselí
11
0
1
1
7
0
0
1
PIPK
B-3089400
Srní – Okešice
> 100
> 100
-
-
39
60
-
-
PIPK
B-3090100
Stele
39
30
30
31
51
40
40
41
PIPS
B-3089600
Provodín
1
1
1
1
1
0
0
0
PIPS
B-3089500
Srní 2 – Veselí
4
1
2
2
4
1
2
2
PIPS
B-3089400
Srní – Okešice
> 100
> 100
-
-
83
> 100
-
-
PIPS
B-3090100
Stele
13
13
9
8
6
6
4
4
KAKA B-3038000
Bratíkov – Radice
93
> 100
> 100
> 100
24
31
50
89
KAKA B-3101900
Hraniná
-
-
> 100
> 100
-
-
> 100
43
KAKA B-3182300
Nová Ves nad Nisou
> 100
> 100
> 100
> 100
16
21
24
19
50
KAKA B-3101800
Ruprechtice
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
SKSK
B-3021800
Bezdín
12
13
14
8-13
11
11
12
8-11
SKSK
B-3217300
Košálov – Stružinec
36
38
41
47
39
41
45
51
SKSK
B-3060600
20
23
27
41
24
28
34
50
SKSK
B-3021700
Smrí 2 a 3
33
30
30
35
18
16
17
20
SKSK
B-3021400
Tachov u Doks
12
15
16
8
4
5
5
3
SKSK
B-3193500
Chlum-Maršovický v.
(Újezd)
16
18
17
26
26
29
28
42
SKSK
B-3100600
Záhoí – Prose
10
9
9
11
10
9
9
11
SKSK
B-3094100
24
49
54
25
66
> 100
> 100
68
SPSP
B-3001000
Horní asnice
58
52
47
44
90
81
73
68
SPSP
B-3089200
Jablonné v PodještdíDubnice
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
> 100
SPSP
B-3200200
Velký Grunov
7
8
8
7
86
93
97
85
Životnost prmyslových zásob jednotlivých ložisek skláských písk kolísá v širokém rozmezí,
a to od nkolika málo let u ložisek Provodín a Srní 2 – Veselí až po více než 100 let u ložiska Srní –
Okešice. Životnost prmyslových zásob ložiska Stele se metodikou zapotení rzn dlouhého
období pohybuje v solidním rozmezí 30 až 40 let. Podobná situace je v pípad životností zásob
v rámci POPD: na jedné stran opt velmi nízké zásoby u ložisek Provodín a Srní 2 – Veselí, velmi
solidní zásoby na ložisku Stele (40 až 50 let) a velké zásoby na ložisku Srní – Okešice (80 a více
let). Interpretace tchto údaj je pomrn jednoznaná: postupné dotžování zásob na starších
ložiskách skláských písk Provodín a Srní 2 – Veselí (má však zásoby v kategorii nebilanních)
a jejich postupná náhrada „novým“ ložiskem Srní – Okešice.
Životnosti zásob slévárenských písk na tch samých lokalitách se s výjimkou ložiska Stele
dramaticky neliší. Na výhradním ložisku Stele vycházejí výrazn nižší jak prmyslové zásoby (8
až 13 let), tak i zásoby v POPD (cca 5 let).
Ložiska karbonátových hornin nejsou v souasnosti na území kraje tžena a jejich tžba není ve
stedndobém horizontu perspektivní.
Objemy zásob u ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu jsou tradin
vysoké. To platí i v pípad všech tžených výhradních ložisek v Libereckém kraji: Bratíkov –
Radice, Hraniná, Nová ves nad Nisou a Ruprechtice. Životnosti prmyslových zásob bžn
pesahují sto let. Vysoké životnosti mají zásoby v POPD (15 až 25 let u lokality Nová Ves nad
Nisou) až po více než 100 letou životnost v pípad ložisek Ruprechtice i Hraniná.
Široký rozptyl životností zásob mžeme pozorovat v pípad stavebního kamene. Kolem desetileté
životnosti prmyslových zásob se pohybuje ložisko Bezdín a Záhoí-Prose. V pípad obou
ložisek jsou životnosti zásob v POPD prakticky totožné s životnostmi zásob prmyslových, však
reálná životnost zásob nap. u ložisek je výrazn nižší. U ložiska Tachov u Doks jsou ponechané
zbytkové prmyslové zásoby pod netžitelným pilíem kompletní úpravárenské linky, která by se
musela pemístit, což vyžaduje vysoké investice. Zbytkové zásoby pedstavují zásoby vázané
51
v pilíi situovaného k bezprostední blízkosti obce Tachov u Doks , tudíž bez jakékoliv možnosti
jejich budoucího využití. Reálná životnost zásob se však pohybuje max. 3-4 roky. Ložisko ZáhoíProse má ponkud zvláštní postavení: do roku 1999 na nm byl tžen edi jako tavná hornina a až
od roku 2000 zaalo být využíváno jako zdroj stavebního kamene. Mezi 8-10 roky se pohybují
životnosti zásob ložiska Smrí 2 a 3. O nco delší životnost zásob mají ložiska Chlum-Maršovický
v. (16 až 26 let životnost prmyslových zásob; pibližn 20- 30 let životnosti zásob v POPD).
U ložiska Krásný Les u Frýdlantu se sice podle výše produkce a objemu prmyslových zásob
odhadována vysoká životnost (8-10 let), nicmén životnost zásob je výrazn nižší z dvodu
výsledk geologického przkumu, který jednoznan nepotvrdil plošné pokraování ložiska
a zárove oekávaný hloubkový dosah. Reálná životnost u ložiska Krásný les u Frýdlantu se
pohybuje kolem 8 roky. Rovnž paradoxní situace je u ložiska stavebního kamene s tzv. „ vysokou
životností zásob“ Žandov u eské Lípy, což je výrazn ovlivnno nízkým objemem tžby na
ložisku (1-2 tis. m3/rok). V pípad navýšeného objemu 50-100 tis. m3/rok se životnost zásob
pohybuje max. do 1-3 let. S touto životností zásob je reálné poítat.
V pípad štrkopísk jsou hodnoty životnosti zásob ovlivnny výrazným poklesem tžby
v posledních letech (nap. Horní asnice, Dubnice - Jablonné v Podještdí). Souasné životnosti
zásob na ložisku Dubnice pesahují 100 let, a to jak v pípad prmyslových zásob, tak i zásob
v POPD. V pípad ložiska Horní asnice dosahují životnosti prmyslových zásob 40 až 60 let,
životnosti zásob v POPD je dokonce ješt vyšší – 70 až 90 rok. Na ložisku Velký Grunov dosahují
životnosti prmyslových zásob max. 5-10 let s tím, že do výpotu zásob v POPD (životnost 85 až
100 let) jsou zahrnuty i jiné kategorie zásob než jen prmyslové zásoby.
K interpretaci údaj o životnosti zásob v POPD je nutno poznamenat, že platnost POPD je
stanovena asto jako asov omezená (tj. také jen pro urité množství zásob) a po vypršení platnosti
bývá zpravidla „Plán otvírky, pípravy a dobývání“ prodloužen.
Metodika výpotu životnosti zásob ložisek nerostných surovin mže být rzná, v zásad se
jednotlivé zpsoby liší tím, jaké kategorie zásob jsou do výpotu zahrnuty. Nejastji jsou uvádné
životnosti tzv. prmyslových zásob, tj. zásob prozkoumaných volných, nkdy jsou k tmto zásobám
pipoteny ješt zásoby vyhledané volné – pak se jedná o životnosti vyšší, které jsou vypoítávány
ze zásob prozkoumaných volných + zásob vyhledaných volných. V pecházející kapitole byly
uvedeny jen životnosti zásob prmyslových, v následujícím textu a tabulkách jsou pro porovnání
uvedeny životnosti zásob prozkoumaných volných (prmyslových) + vyhledaných volných. Reálné
životnosti se u nerudních a stavebních surovin mohou nacházet nkde uprosted tohoto intervalu.
2.4.1. Detailní analýza vytžitelných a evidovaných zásob a životností ložisek dle jednotlivých
surovinových druh
Pesné a reálné údaje množství vytžitelných a evidovaných zásob a životností ložisek dle
jednotlivých surovinových druh specifikují následující tabulky. Níže uvedené údaje se opírají o
platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2010 a o Evidenci zásob v dobývacích
prostorech a v nevýhradních ložiskách k 1.1. 2010 v R.
52
Ložiska uranu
Tabulka . 15 a: Stav reáln vytžitelných zásob uranu (kovu) na území Libereckého kraje
Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek uranových rud- uranu kovu na území
Libereckého kraje
Ložiska výhradní – bilancovaná ( v tunách, k 1.1. 2010)
Název ložiska
Bevništ pod
Ralskem
Hamr pod
Ralskem
.
ložiska
Název DP
íslo
DP
Z toho
zásoby
vytžitelné
k 1.1.
Zásoby
2010/
bilanní
Zásoby
prozkouman v POPD
é+ vyhledané K 1.1.
volné
2010
Tuny
Stav využití
Tžba za
rok 2009
v tunách
Celkové
zásoby
bilanní
vázané
Celkové
zásoby
nebilanní
V tunách
0
12837.4
-/B-3240700 Kižany II
Hamr pod Ralskem I
Hamr pod Ralskem
II
Hamr pod Ralskem
B-3240500 III
10073
0
0
-/10069
10070
10072
0
0
0
0
0
55745.4
0
10830.9
-/Osená-Kotel
B-3240800
-
-
20469.70
0
-/Stráž pod
Ralskem
Celkem
B-3240600 Stráž pod Ralskem
-
10071
20469.70
-
44
0
0
33350,3
112764
44
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
využívané
v rámci
sananí tžby
-
Tabulka . 15 b: Stav reáln vytžitelných zásob radioaktivní suroviny na území Libereckého kraje
Ložiska radioaktivních surovin na území Libereckého kraje
Ložiska výhradní – bilancovaná v tis. tunách, k 1.1. 2010
Název DP
Název ložiska
.
ložiska
Bevništ pod
B-3240700 Kižany II
Ralskem
Hamr pod
Ralskem I
Hamr pod
Ralskem II
Hamr pod
Hamr pod
Ralskem
B-3240500 Ralskem III
íslo DP
Zásoby
bilanní
prozkoumané
+ vyhledané
volné
Jednotky tis.
tuny)
Z toho
zásoby
vytžitelné
k 1.1. 2010
/ Zásoby
v POPD
K 1.1. 2010
Tis. tun
Stav využití
Tžba za
rok 2009
tun
Celkové
zásoby Celkové
bilanní zásoby
vázané nebilanní
10073
0
0
0
29345
-
10069
10070
10072
0
0
0
0
0
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
99704
53
Osená-Kotel
B-3240800
-
-
22408
0
0
37846
Stráž pod
Ralskem
Celkem
Stráž pod
B-3240600 Ralskem
-
10071
-
0
22408
-
0
0
0
97595
264490
0
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
využívané
v rámci
sananí tžby
-
Komentá: Ložiska Bevništ pod Ralskem a Hamr pod Ralskem byla v minulosti tžena hlubinným
zpsobem, ložisko Stráž pod Ralskem bylo v minulosti tženo chemickým loužením, v souasnosti
je získáváno menší množství uranu v rámci ištní dlních vod na díve tženém ložisku Stráž pod
Ralskem (cca 44 tun/rok). Ložisko Osená – Kotel nebylo dosud tženo, je oveno pouze vrtným
przkumem z povrchu terénu, nikoliv klasickou báskou otvírkou.
Vytžené zásoby
V minulosti bylo vytženo ze zdejších ložisek celkem cca 29 875,9 t U kovu, z toho 14 319, 9
klasickou hlubinnou tžbou na ložiskách Bevništ (1108 t) a Hamr (13 205,9 t) a 15 262 t
chemickou tžbou na ložisku Stráž pod Ralskem. V souasné dob jsou na území kraje evidována
4 výhradní ložiska uranových rud – uranu kovu. Jak vyplývá z Bilance zásob R, je v souasnosti
na ložiskách v Libereckém kraji evidováno celkem 113 048 t pírodního uranu kovu. S výjimkou
ásti zásob na ložisku Osená – Kotel (20470 t U) jsou všechny zásoby evidovány v kategorii
nebilanních.
Pedpokládaná životnost ložisek
Vzhledem souasnému instalovanému výkonu jaderných elektráren zdejší ložiska ve vyhledaných
zásobách obsahují surovinu postaující pro výrobu elektrické energie na dobu cca 180 let, pi
vylouení z pohledu ekologických dopad netžitelných zásob pak na dobu pibližn 50 až 75 let.
Ve vztahu k celostátní bilanci zásob uranových rud je v ložiskách v ložiskové oblasti severoeské
kídy vázáno cca 99,2 % uranu z celkových zásob uranu na evidovaných ložiskách uranových rud
v R.Význam ložisek radioaktivních surovin je celostátní, hlavn z pohledu energetických rezerv
budoucnosti.
Ložiska uhlí
Tabulka . 16 : Stav celkových zásob ložisek erného uhlí na území Libereckého kraje
Ložisko erného uhlí na území Libereckého kraje
Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. tunách, k 1.1. 2010)
Název ložiska
Syenov
.
ložiska
B-3198000
Název DP íslo DP
Pouze
ochrana
CHLÚ
Z toho zásoby
vytžitelné
Zásoby bilanní k 1.1. 2010 /
Zásoby
prozkoumané+
vyhledané
v POPD
volné
K 1.1. 2010
Jednotky tis. tuny)
Tis. tun
Stav využití
Celkové
zásoby
bilanní
vázané
Tžba
za rok
Celkové 2009
v tis.
zásoby
nebilann tun
í
0
ne
0
0
Ložisko
nevyužívané
54905
54
Podle Bilance zásob R je v kraji evidováno pouze jediné ložisko energetického erného uhlí
Syenov, klasifikované pouze v nebilanních zásobách. S využitím ložiska se v dlouhodobém
horizontu nepoítá, obzvlášt otevením ložiska klasickým báským (hlubinným) zpsobem.
Pipadá pouze možnost využití suroviny podzemním zplynováním.
Nerudní suroviny
Tabulka . 17: Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek skláských písk na
území Libereckého kraje
Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek skláských písk na území
Libereckého kraje
Název ložiska
Provodín
Srní 2-Veselí
Srní-Okešice
Stele
Celkem
íslo
ložiska
B3089600
B3089500
B3089400
B3090100
Zásoby
Z toho zásoby
bilanní
vytžitelné
prozkoumané k 1.1. 2010 /
+ vyhledané
Zásoby
Název dobývacích
íslo
volné
v POPD
prostor
dobývacíh (jednotky v K 1.1. 2010
o prostoru
tis. tun)
Tis. tun
Provodín I
Provodín II
60262
71069
718
Veselí
60287
823
Okešice
60330
46598
Stele
60041
41880
90019
0/0
38/38
515/515
Životnost
Celkov
Tžba za ložiska (roky)
rok 2009
é
zásoby Celkové v tis. tun
bilann zásoby
í
nebilann
vázané
í
167
1320
317
10984
0
61511
36778/2910
41596/34641
19225 25741
19709 199556
220
105
Max. 1-3
roky
Max. 4-5 let
150
80-100 let
485
50 –60 let
960
Celkové ztráty skláských písk iní na výše uvedených ložiskách cca 103 tis. tun.
55
Tabulka . 18: Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek slévárenských písk
na území Libereckého kraje
Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek slévárenských písk na území
Libereckého kraje
Název ložiska
Provodín
Srní 2-Veselí
Srní-Okešice
Stele
íslo
ložiska
Název dobývacích
prostor
íslo
dobývacího
prostoru
Z toho
Zásoby
zásoby
vytžitelné
bilanní
Zásoby
+ vyhledané
volné
v POPD
Jednotky tis. K 1.1. 2010
tun)
Tis. tun
B3089600
B3089500
B3089400
B3090100
Provodín I
Provodín II
60262
71069
186
Veselí
60287
545
Okešice
60330
84391
Stele
60041
7569
3265500
-
-
16356
109047
0
0
489/489
56474/117
24
5953/1455
Životnost
rok 2009
v tis.tun
Celkové
zásoby Celkové
bilanní zásoby
vázané nebilanní
Max. 1 rok
13618
1320
207
1826
4316
39256
5008
797
264
23409
1544
44743
43
63
64
Max. 4-5
roky
Pes 100 let
153
100 –150 let
Ložisko
nevyužívané
0
Holany
Celkem
323
Souasná tžba
V souasnosti jsou na území kraje vymezena 3 ložiska skláských písk, všechna jsou tžena, a to
zárove pokud pipoteme ložisko Stele na samotné hranici s Libereckým krajem. Celková roní
produkce skláských písk v kraji iní 960 tis. tun/rok. Celkové roní produkce slévárenských písk
v kraji iní 323 tis. tun/rok. Markantní úbytek produkce je znatelný u slévárenských písk ( ve
srovnání s pedchozími lety až o 50 %) a to z dvod nižší poptávky na trhu.
Pi stávající výši tžby dosahuje životnost ložisek Provodín max. 1 rok a ložiska Srní 2 – Veselí
cca 4-5 let. Interpretace životnosti zásob skláských a slévárenských písk dle výše uvedených
tabulek . 17 a 18 je pomrn jednoznaná, a to v dotžování zásob na starších ložiskách
skláských písk Provodín a Srní 2 – Veselí (má pouze vyšší zásoby suroviny v kategorii
nebilanních) a jejich postupná náhrada „novým“ ložiskem Srní – Okešice s DP Okešice. Na
základ výše uvedených tabulek . 17 a 18 jsou na ložisku Srní –Okešice s DP Okešice povoleny
k tžb vysoké objemy vytžitelných zásob skláských a slévárenských písk s životností až na 80 100 let.
Na základ kladného stanoviska k Dokumentaci EIA zámru „Zvýšení objemu tžby
písk v DP Okešice nad 1 000 000 t ron v rámci povolené hornické innosti - 1 etapa“ ze dne
15.9. 2009 (.j. 33760/ENV/09) došlo ke zvýšení kapacity (objemu) tžby skláských,
slévárenských a zárove i doprovodných stavebních písk v DP Okešice ze souasných 0,7 mil.
tun/rok až na 1,2 mil. t/rok. Zárove došlo k navýšení plochy doasného odlesnní ze 3 ha/rok na 5
ha/rok. Tžba bude probíhat výhradn nad hladinou podzemní vody, nejmén 1,5 m nad její
maximální možnou úrovní ped zahájením exploatace území – tj. ped zahájením erpání
56
podzemních vod pro vodárenské úely. Úrove této hladiny je uvedena v návrhu POPD s jasn
definovanou kótou báze tžby.
Celkov ložiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu.
Tžba skláských písk je zaazena mezi významné surovinové zdroje, které jsou jedinené a
perspektivní i pro další desetiletí.
Ložiska karbonátových hornin jsou na území Libereckého kraje soustedna do dvou oblastí –
oblast ještdského hbetu a oblast železnobrodského krystalinika. Z pohledu objemu zásob i potu
ložisek jsou nejvýznamnjší ložiska karbonát pro zemdlské úely a ložiska dolomit.
Vysokoprocentní vápence
Na území Libereckého kraje není v souasnosti tženo žádné ložisko vysokoprocentního vápence,
v Bilanci zásob R jsou evidovaná dv ložiska vysokoprocentních vápenc se stanoveným CHLÚ.
Z dvodu nízkého objemu zásob a zásadních stet zájm nejsou ložiska z pohledu
prmyslového dobývání perspektivní.
Tabulka . 19: Stav zásob vysokoprocentního vápence na území Libereckého kraje
Ložiska vysokoprocentního vápence na území Libereckého kraje
Ložiska výhradní – bilancovaná v tis. tunách, k 1.1. 2010
Název ložiska
Jesennýseverovýchod
JesennýVošmenda
Celkem
.
ložiska
Zásoby
Z toho
bilanní
zásoby
prozkouman vytžitelné
é+
k 1.1. 2010 /
vyhledané
Zásoby
Celkové
volné
v POPD
zásoby
Název DP
Jednotky tis. K 1.1. 2010 bilanní
tun)
Tis. tun
vázané
íslo DP
Stav využití
Tžba za
rok 2009
v tis.tun
Celkové
zásoby
nebilanní
B-3103400
-
-
0
B-3179600
-
-
-
0
0
0
0
1168
0
0
803
1971
-
0
0
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
-
Karbonáty – vápence pro zemdlské úely
Nejvýznamnjší ložiska karbonát pro zemdlské úely se nacházejí v oblasti Ještdského hbetu.
Další ložiskovou oblastí s výskytem karbonát pro zemdlské úely je oblast okolo obce Jesenný
severovýchodn od Železného Brodu a v okolí Železného Brodu. V oblasti Ještdského hbetu
v jeho severní ásti se nachází nejvtší ložisko vápence a dolomitického vápence Kryštofovo Údolí
s objemem zásob dosahujícím pes 90 mil. Tun, v jižní ásti Ještdského hbetu se nachází druhé
nejvtší ložisko Pilínkov.
57
Tabulka . 20: Stav zásob ložisek karbonát pro zemdlské úely na území Libereckého kraje
Ložiska karbonát pro zemdlské úely na území Libereckého kraje
Ložiska výhradní – bilancovaná ( v tis. tunách k 1.1. 2010)
Název DP
Název ložiska
.
ložiska
íslo
DP
Zásoby Z toho zásoby
bilanní
vytžitelné
prozkouman k 1.1. 2010 /
é+ vyhledané
Zásoby
volné
v POPD
tun)
Tis. tun
Hluboká u Liber.Minkovice
B-3196200
-
Horská Kamenice B-3100700
-
-
0
Jesenný-Vraštilov B-3178700
-
-
0
Jesenný-západ
B-3178800
-
-
0
Jítrava
B-3195900
-
-
2862
Kryštofovo Údolí B-3195300
-
-
0
Kižany
B-3196100
-
-
4240
Pilínkov
Svtlá pod
Ještdem
Celkem
B-3131700
-
-
19192
B-3196300
-
-
-
2541
28835
Stav využití
Celkové
Celkové
zásoby
bilanní
zásoby
vázané nebilanní
Tžba za
rok 2009
v tis.tun
0
-
0
0
0
0
1643
0
6744
0
709
0
896
0
0
90561
0
0
0
0
0
0
90561
2896
12888
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
-
Mezi tlesa pedstavující z technologického hlediska karbonáty pro zemdlské úely patí ložiska
Jesenný-západ, jižní pokraování ložiska pedstavuje lokalita Jesenný-Vraštilov, geograficky v
bezprostední blízkosti Železného Brodu patí ložisko Horská Kamenice s objemem zásob pes 6
mil. t. Ložiska vápenc pro zemdlské úely jsou v Libereckém kraji pomrn hojn zastoupena,
jsou zde i ložiska s pomrn velkým objemem zásob. Na území státu jsou v souasnosti tžená
ložiska vápenc pro zemdlské úely pevážn využívána k produkci drceného kameniva, mleté
vápencové drti pro hnojiva jsou dodávány z ložisek ertovy schody, Skoupý, Lánov, ížkovice,
Hydice a Mokrá, a to jako vedlejší produkt pi tžb kvalitnjších vápenc pro výrobu vápna
a cementu. Z výše uvedeného pedstavují nkterá ložiska pomrn vysoké objemy zásob,
nicmén z dvod velmi obtížných až neešitelných stet zájm (s ochranou pírody a
krajiny, obtížné dopravní pístupnosti, blízkosti k zastavnému území obcí a mst, variabilní
kvality suroviny s pomrn vysokými objemy výkliz z neproduktivních poloh apod.) se
otvírka tchto ložisek na území kraje nejeví jako ekonomicky perspektivní.
Dolomity
Na území Libereckého kraje je v souasnosti evidováno 6 ložisek dolomitu. Žádné z ložisek není v
souasnosti tženo, na ložisku Jesenný – Skalka byl v minulosti stanoven dobývací prostor, tžba na
ložisku je zastavena a ložisko je v plánu zajištní.
58
Tabulka .21: Stav zásob ložisek dolomit na území Libereckého kraje
Ložiska dolomit na území Libereckého kraje se zetelem na životnost využívaných ložisek
Název DP
Název
ložiska
Horní
Rokytnice
Jesenný Skalka
.
ložiska
íslo DP
Z toho
Zásoby
zásoby
vytžitelné
bilanní
prozkoumané+ k 1.1. 2010
/ Zásoby
vyhledané
volné
v POPD
tun)
Tis. tun
Stav využití
Tžba za
rok 2009
v tis.tun
Celkové Celkové
zásoby zásoby
bilanní nebilan
vázané
ní
B-3099000
-
-
0
-
-
8042
-
8683
B-3102502
0
982/35
Jesenný Skalka
B-3102501
Jesenný
70562
0
1043
-
Koberovy
Kryštofovo
Údolí
B-3100400
-
-
10783
B-3195300
-
-
41909
Kížlice
MachnínKarlov
Celkem
B-3063400
-
-
-
B-3196000
-
-
-
52692
0
10980
-
-
-
13458
-
108591
133029
16725
-
0
-
0
-
0
0
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Plánované do
tžbyv souasnosti v
zajištní
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
-
Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu v R a to na dostupnjších a z pohledu stet zájm
mén konfliktních lokalitách lze konstatovat, že ložiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu
stedndobého nemají perspektivu otvírky a tžby. S využitím suroviny o nízkých roních objemech
poítáme pouze na jediném výhradním ložisku Jesenný –Skalka s DP Jesenný.
Vápence ostatní
Ložiska vápenc ostatních na území Libereckého kraje mají jen nepatrný ekonomický i surovinový
význam a nejsou samostatn tžitelnými ložisky.
Tabulka . 22: Stav zásob ložisek ostatních vápenc na území Libereckého kraje
Ložiska ostatních vápenc na území Libereckého kraje se zetelem na životnost využívaných ložisek
Název DP
Název ložiska
Jesennýseverovýchod
.
ložiska
B3103400
íslo DP
Z toho
Zásoby
zásoby
Tžba za
vytžitelné
rok 2009
bilanní
v tis.tun
Zásoby
Celkové Celkové
+ vyhledané
volné
v POPD
zásoby zásoby
Jednotky tis. K 1.1. 2010 bilanní nebilan
tun)
Tis. tun
vázané
ní
0
-
-
0
0
0
1857
Stav využití
Ložisko
nevyužívané
59
JesennýZítkova Skála
Pilínkov
Celkem
B3178900
B3131700
-
0
-
-
0
-
-
0
0
0
0
4713
0
0
48104
54674
0
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
-
0
0
0
Z pohledu možného využití jsou ložiska karbonátových hornin na území Libereckého kraje jen
málo perspektivním ložiskovým typem. Ve stedndobém horizontu 15 let je jejich využití
ekonomicky nereálné a zatížené obtížn ešitelnými stety zájm. Ložiska jsou regionální
surovinovou rezervou.
Tabulka . 23: Stav reáln vytžitelných zásob ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu na
území Libereckého kraje
Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou
výrobu na území Libereckého kraje
Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. m3, k 1.1. 2010)
Název DP
Název ložiska
.
ložiska
íslo DP
BratíkovRadice
B-3038000
Hraniná
Nová Ves
nad Nisou
Hraniná
B-3101900 Hraniná I
Nová Ves nad
B-3182300
Nisou
Z toho zásoby
Tžba za
Zásoby bilanní vytžitelné za
prozkoumané+
rok 2009/
rok 2009
Zásoby
vyhledané
Celkové Celkové v tis.m3
volné
v POPD
zásoby zásoby
Za rok 2009 bilanní nebilan
Jednotky tis.
tun)
Tis. tun
vázané
ní
6520,8/250,76
Radice
70502
6722
-
1,33
Pes 100 let
0
0.2
Zastavená
tžba
Cca 50 let
Cca 30-50 let
3,22
Cca 10 let
-
938.44/26.30
70573
71032
938.4
70908
565,9
0
0
0
0
477,85/10,77
794,4/794,4
Ruprechtice
JesennýSkalka
Jílové u
Držkova
Jílové u
Držkova 1
Jirkov 1Samice
JirkovKoblištice
B-3101800
Ruprechtice
70088
835,8
0
0
0
958
0
0
0
0
0
0
0
0
24.5
0
0
0
0
0
982/35
B-3102501
70652
1034.7
B-3037800
Jesenný
Jílové u
Držkova
70920
365,8
B-3215900
-
-
1084
B-3182000
Jirkov I
70962
402.7
B-3181900
Jirkov
70959
172
Rašovka
B-3038100
-
-
Rochlice
B-3101700
Rochlice
70087
501.2
Tpee
Velké
HamryTanvald
B-3216000
-
-
3111,0
0
-
0
-
0
-
0
-
0
91.6
0
334/0
0
-
0
B-3098900
-
-
-
0
0
Životnost
ložiska (roky)
Ložisko v
zajištní
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko v
zajištní
Ložisko v
zajištní
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
796.7
60
Celkem
-
-
-
13521,3
-
24,5
1754.7
4,75
-
Ložiska nevyhrazeného nerostu kamene pro hrubou výrobu - Nevýhradní ložiska dle zákonné
evidence § 13 novely zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona
. 44/1988 Sb., dle pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2009)
Název ložiska
Bratíkov
BratíkovJirkov-odval
Jirkov u
Železného
Brodu
BratíkovJirkov
MrklovHorní
Štpanice-V
Štpanická
Lhota
Celkem
.
ložiska
Souást pozemku
podle § 7 zákona .
44/1988 Sb., dle
pozdjších novel
Zásoby bilanní
prozkoumané+
vyhledané
volné
Jednotky tis. m3
D-5260300
-
313,4
-
0
D-5235600
-
75,4
-
0
Celkové zásoby
Tžba za Životnost ložiska
prozkoumané+ Celkové rok 2009 (roky)
vyhledané
zásoby
v tis. m3
bilanní vázané nebilanní
D-5236200
-
569,0
-
0
D-3181600
-
247,9
-
326,1
0,1
0,1
Cca 10-20 let
Cca 5-10 let
0
Cca 15 –20 let
0
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
0
D-3039600
-
184
-
0
D-3038800
-
-
1389,7
-
24
350,1
0
0,2
Ložisko
nevyužívané
-
Na území kraje je v souasnosti evidováno 13 výhradních ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou
kamenickou výrobu a 6 nevýhradních ložisek. V souasnosti jsou tžena ti výhradní ložiska –
ložisko „železnobrodských bidlic“ Bratíkov – Radice, ložisko „tanvaldské žuly“ Nová Ves nad
Nisou, ložisko „liberecké žuly“ Ruprechtice, na ložisku „liberecké žuly“ Hraniná je
v souasnosti tžba pozastavena, ložisko má stanoven dobývací prostor (resp. dva dobývací
prostory) a ti nevýhradní ložiska „železnobrodských bidlic“ Bratíkov, Bratíkov – Jirkov., odval
a Jirkov u Železného Brodu. Celková roní produkce se pohybuje kolem 4,95 tis. m3.
Ložisko Ruprechtice je tženo v rámci platného POPD s vyešenými stety zájm, ložisko má
z pohledu zásob dlouhodobou perspektivu, pi stávajícím objemu tžby dosahuje životnost ložiska
stovky let, v nejbližších dvou desetiletích bez dalšího záboru lesního pdního fondu. Na ložisku
Hraniná byla v souasnosti pozastavena tžba, spíše se jedná o sezónní tžbu. Také životnost
zásob na tomto ložisku dosahuje pi stávající úrovni tžby stovky let. Ložisko „tanvaldské žuly“
Nová Ves nad Nisou je v souasnosti tženo v objemu cca do 1 tis. m3 a životnost zásob v platném
DP je pi tomto objemu tžby v ádech mnoha desítek let.
Na železnobrodsku se nyní surovina využívá ze ty tžených ložisek tzv. železnobrodských
pokrývaských bidlic Bratíkov – Radice, výhradního ložiska se stanoveným DP a tí
nevýhradních ložisek Bratíkov – Jirkov odval, Bratíkov a Jirkov u Železného Brodu. Zásoby
jsou dostupné vzhledem k objemu tžby na stovky let, výše tžby je ovlivována pouze poptávkou.
Z výše uvedeného vyplývá, že výhradní ložiska Bratíkov-Radice, Jílové u Držkova , Jílové u
Držkova 1, Jirkov 1-Samice, Jirkov-Koblištice Tpee a dále nevýhradní ložiska Bratíkov,
Bratíkov-Jirkov-odval, Jirkov u Železného Brodu a Bratíkov-Jirkov charakterizují surovinový
typ železnobrodských bidlic, které tvoí svtle zelenošedé jemnozrnné až celistvé sericitické až
chlorit-sericitické fylity s výraznými rovnými plochami bidlinatosti (nkdy rezav
limonitizovanými) a s dokonalou odluností podle nich. Výhradní ložiska kamene pro hrubou a
ušlechtilou výrobu na území Hraniná, Ruprechtice a Rochlice charakterizují horninový typ
61
libereckou žulu. Výhradní ložiska Nová Ves nad Nisou, Rašovka a Velké Hamry-Tanvald
pedstavují horninový typ tanvaldskou žulu. V neposlední ad nevyužívané výhradní ložisko
Jesenný-Skalka a nevýhradní ložiska Mrklov-Horní Štpanice-V a Štpanická Lhota charakterizují
horninový typ dolomitického vápence a mramoru.
Štrkopísky
Tabulka . 24: Stav reáln vytžitelných zásob ložisek štrkopísk na území Libereckého kraje
Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek štrkopísk na území Libereckého
kraje
Název
dobývacích
prostor
Název ložiska
Horní asnice
Jablonné
v Podješ.Dubnice
Velký Grunov
ArnolticePertoltice
Bílý Kostel
Bohatice
íslo
ložiska
íslo
dobývacího
prostoru
B3001000 Horní asnice 70118
Zásoby
bilanní
prozkoumané
+ vyhledané
volné
Z toho zásoby
vytžitelné
k 1.1. 2010 /
Zásoby
Celkové
v POPD
zásoby
K 1.1. 2010
bilanní
Tis. m3
vázané
Celkové
zásoby
nebilanní
4529/4529
5173
Životnost
rok 2009 a stav využití
v tis. m3
34
433
Cca 150 let
B3089200
Dubnice I
B3200200 Velký Grunov
B3000800
B3000600
B3000400
70910
49809
70099
337
-
17844
12868/12868 2591
88/1272
-
7235
5
992
0
10
0
0
0
356
0
4589
818
-
5000
0
0
0
0
eská LípaDubice
Dtichov
B3047300
B3089000
eská Lípa
70893
-
736
0/0
-
210
0
0
3321
0
0
0
0
0
0
0
0
-
Frýdlant
B3163700
B3000700
Grabštejn
B3000100
Grabštejn
Václavice II
70057
71015
3364
464/0
0/0
0
0
12
0
Chotyn
B3000201
-
--
1881
-
373
0
0
Chotyn 2
B3000300
Václavice I
70895
2149
2149/2149
1995
0
0
Dubnice pod
Ralskem
Max. 70 let
1769
Dubnice
70705
120
8260
Cca 5 let
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
max. 2-3
roky
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
max. 1 rok
Ložisko
nevyužívané
V pípad
využití max.
5 let
Ložisko
nevyužívané
v pípad
vužití cca
20-30 let
Ložisko
nevyužívané
cca 20-30 let
62
0
Krásný Les Raspenava
PedlánceAndlka
Píšovice
Celkem
B3000900
B3129000
B3100500
Krásný Les I
71130
7703
4920/0
0
-
-
9293
-
-
0
111879
0
864
18215
311
0
32865
2148
13145
0
0
0
0
Ložisko
nevyužívané
cca 50-80 let
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
61
Ložiska nevyhrazeného nerostu štrkopísk - Nevýhradní ložiska dle zákonné evidence § 13 novely
zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb., dle
pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2010)
Zásoby bilanní
prozkoumané+
vyhledané
Souást pozemku podle § 7
zákona . 44/1988 Sb., dle
pozdjších novel
ložiska
íslo
Název ložiska
OldichovHrádek nad
Nisou
D5232000
DRynoltice 2
5261000
DŽizníkov
5015600
D3163600
Bulovka
D3000200
Chotyn
DOldichov
5234800
v Hájích
DPelechov-Železný
3154100
Brod
Celkem
volné
Životnost
ložiska
(roky)
a stav
využití
Tžba
za rok
2009
Celkové
Celkové zásoby
zásoby
3
bilanní vázané nebilanní v tis. m
-
0
1167
-
259
0
0
-
65
0
0
-
13729
0
0
-
928
847
0
-
41
0
0
-
0
15022
952
2966
0
286
Max. 3-4
roky
11
Max. 1-2
roky
Max. 3-4
roky
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
10
0
0
0
0
307
*. Ložiska mode zbarvená jsou s nízkými objemy tžitelných zásob a krátkou životností
Tabulka . 25: Celková bilance stávajících zásob
v Libereckém kraji v [tis. m3]
štrkopísk v dobývacích prostorech
Název dobývacích prostor
Název ložiska
eská Lípa -Dubnice
Jablonné v PodještdíDubnice
Grabštjn
Horní asnice
Krásný Les-Raspenava
Chotyn 2
Velký Grunov
íslo
ložiska
3047300
3163700
íslo/název
70893 eská Lípa
70705 Dubnice
3089200
3000100
3001000
3000900
3000300
3200200
70910 Dubnice I
70057 Grabštejn, 71015 Václavice II
70118 Horní asnice
71130 Krásný Les I.
70895 Václavice I.
70099 Velký Grunov
povolení k bilanní Celk. vytž. Zásoby
tžb
volné
zásoby
v POPD
736
5/1996
120
8/1998
12/1991
7/1994
6/1996
4/1993
49809
3364
5173
7703
2149
337
Prmrn
á
tžba
12868
12868
4429
4920
2149
88
4529
5
12
34
2149
1272
10
Pozn.: erven zbarvené dobývací prostory jsou využívané
63
Pedpokládaná životnost a charakteristika ložisek
Rozmanitá geologická stavba a pestrá geomorfologie území Libereckého kraje peduruje, že tžba
surovin je siln polární. Zatímco východní a západní ást kraje trpí naprostým nedostatkem
štrkopísk, zatížení krajiny a životního prostedí tžebními innostmi se kumuluje v severní ásti
kraje ve frýdlantském a hrádeckém výbžku, kde jsou koncentrována nejbohatší ložiska
štrkopísk. Celá tato oblast se vyznauje vysokým nahromadním kvalitního surovinového
potenciálu štrkopísk, které jsou pedmtem stávající, pop. oekávané tžby. Ložisková oblast je
práv charakteristická svojí geologicko-ložiskovou pozicí, kvalitou a kvantitou ovených zásob
surovin, stávající roztžeností a produkcí, ale i limitními podmínkami využitelnosti opírajícími se o
zákonné složky životního prostedí, které z hlediska závažnosti stet zájm ji kategorizují podle
platných zákon a rozhodnutí na ešitelnou, podmínn ešitelnou, i naopak neešitelnou.
Sekundárn to však vyvolává dopravní zátže na velké vzdálenosti z využívaných lokalit kraje
k místu spoteby a poteby. Ponkud složitjší však je situace s rozmístním štrkopískových
zdroj. Zatímco pevaha ložisek štrkopísk a tím i zásobování je ve stávajícím okrese Liberec
(nevýhradní ložisko Oldichov-Hrádek n.N. a výhradní ložisko Horní asnice) a ve východní ásti
okresu eská Lípa (výhradní ložisko Jablonné v P. - Dubnice, nevýhradní ložisko Žízníkov), tak
naprostý nedostatek štrkopískové suroviny je v okresech Jablonec a Semily. Z výše uvedené
tabulky . 24 a 25 vyplývá následující:
A. Na celém území Libereckého kraje jsou k souasnému datu tžena pouze 3 významná výhradní
ložiska štrkopísk – a to výhradní ložisko Jablonné v Podještdí-Dubnice, Horní asnice a
postupn dotžované výhradní ložisko Velký Grunov s velmi nízkou roní tžbou – a dále 3
nevýhradní ložiska, piemž nejvtší produkci zaujímá ložisko Oldichov-Hrádek nad Nisou.
Všechna 3 nevýhradní ložiska, vetn výhradního ložiska Velký Grunov, zaujímají vzhledem k
doposud vykazovaným disponibilním zásobám velmi nízkou životnost a to max. do 3 – 5 let. Tžba
na výhradním ložisku Grabštejn se stanovenými DP Grabštejn a DP Václavice II je tém ukonena
a zásoby v POPD jsou zcela vyerpané. Tžební innost v pískovn Chotyn 2 s DP Václavice I
byla v minulosti ukonena a pro nevyešené spory s vlastníkem pevážné ásti pozemk byla tžba
perušena. Z vývoje tžeb štrkopísk vyplývá, že minimáln na 4 ložiskách byla již tžba
ukonena (ložisko Píšovice, Oldichov v Hájích, Mlýnice-Nová Ves, Chotyn), pop. tžba byla
perušena a byly v nich ponechány pouze neekonomické-zbytkové zásoby (Chotyn 2, DP
Grabštejn na ložisku Grabštejn a ložisko Dubnice pod Ralskem s DP Dubnice). Za perspektivní
ložiska k budoucímu využití se jeví výhradní ložisko Bohatice, Arnoltice-Pertoltice a po vyešení
stet zájm i ložisko Krásný Les –Raspenava a dotžení výhradního ložiska Grabštejn a
Oldichov – Hrádek nad Nisou.
B. Zásoby schválené k tžb v rámci POPD (tj. vytžitelné zásoby) tém u všech významnjších
výhradních ložisek v Libereckém kraji (zejména v hrádeckém výbžku) zaujímají pouze zlomek z
celkové kubatury vykazovaných bilanních volných zásob (na ložisku Grabštejn v DP Grabštejn cca
14 %, na ložisku Velký Grunov s DP Velký Grunov cca 26 %, na ložisku Jablonné v PodještdíDubnice v DP Dubnice I cca 26 % a na ložisku Horní asnice s DP Horní asnice cca 85 %).
Pitom nelze pedjímat, zdali budou zásoby v rámci dalšího postupu rozšíení tžby na tchto
ložiskách povoleny k využití. Na rezervním ložisku Krásný Les-Raspenava se stanoveným DP
Krásný Les I a na roztženém ložisku nevyhrazeném nerostu Oldichov-Hrádek nad Nisou pitom
vzhledem ke stetm zájm a nedoešeným majetkoprávním vztahm k pozemkm neexistuje
garance, že se povolovací proces na novou otvírku a tžbu pro další rozšíení podaí úspšn
realizovat. Na území Libereckého kraje je na rozdíl od sousedních kraj Královéhradeckého,
Stedoeského i Pardubického velmi nízká plošná roztženost tžbou štrkopísk.
64
C. Na území frýdlantského výbžku v severní ásti Libereckého kraje je v provozu jediné ložisko
štrkopísk Horní asnice. Tžba byla zahájena v roce 1960, k vytžení zbývá cca 1/4 ložiska
(severozápadní ást). Nevýhodou této lokality je její umístní v blízkosti státní hranice a možnost
odvozu pouze jedním smrem po pomrn úzkých silnicích III. tídy. V rámci dobývání ložiska
štrkopísku Horní asnice byla stanovena podmínka, že tžba nesmí být provádna pod úrovní 386
m n.m. s výjimkou bloku .1 (starého výpotu), kde je tžební báze stanovena na 383 m n.m. Pro
ochranu vod byla stanovena ochranná pásma. V roce 2003 byl proveden ástený odpis zásob z
dvod ochrany zdroj pitné vody a PR Kamenný vrch v jihovýchodní ásti ložiska. V JV vydobyté
ásti ložiska byla vyhlášena pírodní památka Kamenný vrch. V souasné dob je z této pískovny
zásobována celá severní ást okresu Liberec (na sever od Jizerských hor). Na území frýdlantského
výbžku v blízkosti pedmtného ložiska Arnoltice-Pertoltice se nacházejí surovinov obdobná
ložiska (Frýdlant (. B 3000700 ), Krásný Les-Raspenava (. B 3000900), Dtichov (. B
3089000 ), Pedlánce-Andlka (. B 3129000), nicmén zaujímají významnjší, doposud
nevyešené až ve své podstat neešitelné stety zájm (nap. v pípad ložiska Pedlánce –
Andlka, které zasahuje do PR Meandry Smdé a celé ložisko je v zátopové oblasti a pod hladinou
podzemní vody). V pípad výhradního ložiska Dtichov vtší ást ložiska leží pod hladinou
podzemní vody, která kolísá v rozmezí 343 - 352 m n.m a samotné ložisko leží v ochranném pásmu
vodního zdroje IIa. a IIb. Dtichov. Veškeré zásoby štrkopísk jsou evidovány v kategorii zásob
vázaných. Jako rezervní zdroj pipadá Krásný Les-Raspenava s DP Krásný Les I, avšak jeho
využití je limitováno dostavbou silniního obchvatu I/13 a II./290 a zárove s jeho využitím se
poítá po ukonení tžby na ložisku Horní asnice. Otvírka v DP Krásný Les I si vyžádá zábor
zemdlské a lesní pdy o ploše cca 40 ha. Pi porovnání výsledných odhad podíl BPEJ v DP je
možno odhadovat potenciální ztráty nejkvalitnjší pdy a zemdlské pdy obecn v DP vi
údajm pro celý katastr Krásný Les. Ložisko se nachází v pásmu hygienické ochrany 3. stupn
asnice. Ochranné pásmo zahrnuje celé hydrologické povodí asnice. S využitím ložiska prozatím
nesouhlasí msto Raspenava a obec Krásný Les a Dolní asnice.
D. Na území hrádeckého výbžku ve své podstat tžba na výhradním ložisku Grabštejn (.l. B
3000100) se stanovenými dobývacími prostory (dále jen DP) Grabštejn (. 70057) o ploše 0,267
km2 a DP Václavice II (. 71015) o ploše 0,12 km2 je tém ukonena a zásoby v POPD (dále jen
dle plánu otvírky a pípravy k dobývání) jsou zcela vyerpané. Ložisko Chotyn je rovnž
vytženo, tžba skonila v r. 1988. V souasné dob je ve vytženém prostoru provozována skládka
TKO pro Liberec. Tžební innost v pískovn Chotyn 2 s DP Václavice I byla v minulosti
ukonena a pro nevyešené spory s vlastníkem pevážné ásti pozemk byla tžba perušena.
65
Stavebního kamenivo
Tabulka . 26: Stav reáln vytžitelných zásob ložisek stavebního kamene na území Libereckého
kraje
Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek stavebního kamene na území
Libereckého kraje
Název ložiska
Bezdín
ChlumMaršovický v.
(Újezd)
KošálovStružinec
Krásný Les u
Frýdlantu
Smrí 2 a 3
Tachov u Doks
Záhoí-Prose
Žandov u eské
Lípy
íslo
ložiska
B3021800
B3193500
B3217300
B3060600
B3021700
B3021400
B3100600
B3094100
Z toho
zásoby
Zásoby
vytžitelné
k 1.1. 2010 /
bilanní
Název dobývacích
prozkoumané+
Zásoby
prostor
íslo
vyhledané
v POPD
K 1.1. 2010
dobývacího
volné
Tis. m3
prostoru
Bezdín
Bezdín I.
Chlum I
70619
70955
70981
2565
1024/1024
0/0
Životnost
rok 2009 a stav využití
v tis. m3
Celkové
zásoby
bilanní
vázané
Celkové
zásoby
nebilanní
0
0
5253
3200/3200
0
0
0
96
0
137
Max. 20-24
let
269
Max. 45 let
52
Max. 8-10 let
95
Max. 10-12
let
Max. 3- 4
roky
220
Košálov I.
70060
41085
11043/110
43
Krásný Les
70144
1648
1320/1648
0
0
Smrí
Tachov
Tachov I
Tachov II
70750
70145
70967
71004
2453
0
57
1365
1269/1269
1012/1012
0
0
680
0
Záhoí-Prose
70654
511
511/511
0
0
Žandov
70829
162
162/ 162
109
153
32
0
0
19
26
0
Dtichov
B3067500
Frýdlant I
B3242500
Hemanice u
Frýdlantuv .
Kristiánov
70072
70073
Hemanice I
Hemanice II
Hemanice III
70582
70876
71046
1026
Hoensko
70879
9689
70892
458
0/0
0
398
0
Hemanice 2Kristiánov
0/0
0/0
1511
12
71
0
Hemanice u
Frýdlantu
Hoensko
B3018800
B3047900
B3021900
BJanovice u Krava 3167200
B3242700
Jítrava
B3067400
Košálov
Chuchelna
(Smrí-Prose)
0/0
0/0
0/0
0
0
0
0
0
Chuchelna (Slap)
Chuchelna I.
70512
71061
0/0
0/0
1301 /
1301
1808
0
279
0
0
0
0
0
0
0
-
-
5647
-
-
7740
DP Košálov II.
70889
1497
0
-
0
0
827 / 827
Max. 8-10 let
Max. 2-3
roky
Max. 2 roky
Ložisko
nevyužívané
- v plánu
zajištní
Ložisko
nevyužívané
- v plánu
zajištní
Ložisko
nevyužívané
- v plánu
zajištní
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
- v plánu
zajištní
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
66
0
35720/0
Luhov-BrništTlustec
B3018600
DP Luhov
70500
35720
0
0
0
Ložisko
nevyužívané
- plánované
do tžby
Ložisko
nevyužívané
–
neekonomické
zásoby
Pelechov
BDP Železný Brod
3061500 DP Železná Brod I
70826
70992
B3018400
B3018300
B3104700
DP Polevsko
DP Polevsko I
70079
71009
1127
-
-
9971
-
-
7592
0/0
0/0
617
0
471
0
Polevsko
Práche-eská
Skála
Slunená-Kožlí
0/0
0/0
-
0
0
0
0
0
0
0
-
Celkem
-
139445
0
- v plánu
zajištní
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
726
1080
Ložiska nevyhrazeného nerostu stavebního kamene - Nevýhradní ložiska dle zákonné evidence § 13
novely zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb.,
dle pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2010)
íslo
Název ložiska
ložiska
CidlinaDDoubravice
5232100
DStudenec u Horek 5230700
Žandov u eské
DLípy
3094101
D3244500
Dolní Vítkov
DFrantiškovSachrv heben 3102000
DHodkovice nad
3242600
Mohelkou
DJanovice3167202
Hemanice
DKrásný Les u
3060601
Frýdlantu
D3244400
Mlýnice
DNoviny pod
3096500
Ralskem
DPeimov-Strážník 3031100
DPívlaka-Chlumek 3102700
DSlunená3193600
Kameník
Celkem
Souást pozemku podle § 7
zákona . 44/1988 Sb., dle
pozdjších novel
Zásoby bilanní
prozkoumané+
vyhledané
volné
Jednotky ( tis. m3)
Celkové
zásoby
bilanní
vázané
Celkové
zásoby
nebilanní
Nevýhradní ložisko
186
0
0
1228
0
0
0
0
0
9834
0
0
1312
0
0
4283
0
0
18592
0
0
3773
0
0
18612
0
0
582
1174
0
0
0
4538
0
0
660
11650
0
2263
70052
1174
7461
Životnost
Tžba ložiska (roky)
za rok a stav využití
2009
v tis. m3
33
56
12
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Max. 5 let
Max. 15-20
let
Max. 1 rok
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
Ložisko
nevyužívané
101
*. Ložiska mode zbarvená jsou s nízkými objemy tžitelných zásob a krátkou životností
67
Pedpokládaná životnost a charakteristika ložisek
Z výše uvedené tabulky . 26 vyplývá následující:
A. Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob na využívaných ložiskách stavebního
kamene na území Libereckého kraje je ze všech využívaných komodit na území kraje velmi
znepokojivý až kritický (viz pedchozí tabulka . 26). Na ad využívaných ložisek stavebního
kameniva jsou pomrn nízké a zejména kvalitativn a jakostn podadné až nevyhovující zbytkové
objemy zásob. ada využívaných ložisek jsou vzhledem k jejich nízkým objemm zásob,
komplikovaným básko-technologickým postupm a stetm zájm s životním prostedím, tsn
ped ukonením, pop. jsou již ukonená (ložiska kameniva Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy,
Bezdín, Záhoí-Prose, ukonená tžba je na nevýhradním ložisku Žandov u eské Lípy
apod.). Mezi nejvýznamnjší tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob v kraji (tj. cca nad 20
let) jsou pouze 2 ložiska a to Košálov-Stružinec a Chlum–Maršovický vrch. Ložisko Krásný Les
u Frýdlantu a Bezdín zaujímá životnost max. 8-10 let, nicmén kvalita zásob tžené suroviny je
nepízniv ovlivována tzv. sonnenbrandovým (kulikovitým) rozpadem a siln pemnným až
hydrotermáln alterovaným melafýrem, což výrazn znehodnocuje její další uplatnní na trhu.
Relativn nízkou životnost (max. do 2-8 let) zaujímají výhradní ložiska Tachov u Doks, Žandov u
eské Lípy, Záhoí-Prose a nevýhradní ložisko Žandov u eské Lípy a ložisko CidlinaDoubravice (je v tsném kontaktu Libereckého kraje, v okrese Jiín).
B. Znepokojivé je rovnž velké množství ložisek stavebního kamene s nízkou kvalitou suroviny.
S postupným úbytkem kvalitních zásob v Libereckém kraji se v nkterých kamenolomech dotžují
i nekvalitní partie alterovaných fonolit a melafýr a sonnenbrandových bazalt apod., vtšinou
vhodných pouze do štrkodrtí (nap. ložisko Tachov u Doks, ložisko Krásný Les u Frýdlantu,
Žandov u eské Lípy, Bezdín apod). Na ad využívaných ložisek stavebního kameniva jsou
pomrn nízké objemy disponibilních zásob a vyskytující se komplikované básko-technologické
postupy tžby bez dalšího možného zahloubení i rozšíení, a výrazné zhoršení kvality suroviny
zejména u ložisek tsn ped ukonením (ložisko Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy a Bezdín
apod.)
C. U nkterých nevyužívaných ložisek stavebního kamene jsou znan nadhodnocené objemy
„zásob“ a z nich vyplývají nereáln vysoké životnosti ložisek. Nkterá významná ložiska
stavebního kamene byla pehodnocená, anebo zásoby kamene byly odepsané s vyntím
z evidence a Bilance zásob R a pípadným pevodem do jiné taxativní kategorie zásob ložisek
nevyhrazených nerost ( ložisko Chuchelná, Frýdlant - Vtrov 2, Krásný Les u Frýdlantu, Dolní
Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Skuhrov nad Blou apod). Zejména tak se uinilo i z dvod, že
na ad z tchto nevyužívaných ložisek jsou velmi nízké a zárove nerentabilní zásoby a
nevyhovující kvalita suroviny, a tudíž vtšina zásob byla zaazena do kategorie vázaných i
nebilanních.
D. Z údaj o vytžitelných zásobách v rámci stanovených DP tžených ložisek kamene a ze
zstatkových zásob tžených nevýhradních ložisek vyplývá, že v dsledku vyerpání zásob
nkterých kamenolom dojde v období 2013 - 2016 k výraznému poklesu roní produkce o cca
max. 200 – 280 tis. m3/rok. Uvážíme-li navíc, že pouze ást zásob bilanních volných pedstavují
zásoby schválené k tžb v rámci POPD, i PVL, mže být skutený výpadek tžby na stávajících
tžených ložiskách ve výhledu do 3-5 let ješt podstatn vyšší, odpovídající až 30 % souasné
tžby. Zvlášt pak vykazují-li zásoby schválené k tžb v rámci POPD tém u všech
významnjších ložisek pouze zlomek celkové kubatury bilanních volných zásob (na ložisku
Bezdín cca 40 %, na ložisku Chlum-Maršovický vrch cca 60% a na ložisku Smrí 2 a 3 cca 55
%). Nikde pitom vzhledem ke stetm zájm a pozemkovým vztahm neexistuje garance, že se
povolovací proces tžby pro další rozšíení (pokud existují další zásoby) podaí úspšn realizovat i
ve zbylé ásti tchto ložisek. Takto výrazný výpadek tžby pitom nelze pokrýt navýšením tžby na
68
zbývajících ložiskách a to už zejména z dvod špatné kvality suroviny na dotžovaných ložiskách
a pevážn zvýšenému nárstu nákladní automobilové dopravy pes dotené obce a po
nevyhovujících komunikacích. Zárove tím dojde ke zvýšení negativních dopad tžební a
úpravárenské innosti na životní prostedí a zejména dojde k podstatnému a nekontrolovatelnému
zatížení komunikací tžkotonážní nákladní automobilovou dopravou a zatížení životního prostedí.
Zárove mže dojít k dovozu suroviny z jiných vzdálených ložisek, piemž dojde ke zvýšení
ceny kameniva a tím i ke zvýšení cen vstup do stavebnictví a k silnému zásahu do spotebitelskoodbratelských vztah.
E. Na území kraje jsou v rezerv další netžená ložiska stavebního a drceného kameniva s platnými
dobývacími prostory (nap. ložiska Dtichov, Hemanice 2–Kristiánov, Hemanice u Frýdlantu,
Smrí-Prose (Chuchelná), Košálov, Pelechov a Polevsko), nicmén evidované a vytžitelné
zásoby jsou na tchto ložiskách velmi nízké, ba dokonce na hranici ekonomické rentability tžby
(zásoby kameniva na vtšin ložisek jsou vyerpané, pop. velmi nízké) a v neposlední ad
nkterá ložiska se polohopisn nachází na samotné severní hranici s Polskem a v SV ásti kraje,
tj. na území s dostatenou roztžeností a velmi obtížnou dopravní dostupností s potenciálním velmi
nepíznivým dopravním zatížením dotených obcí a okolní krajiny po technicky nevyhovujících
komunikacích.
F. Zbývající rezervní ložiska bez stanoveného dobývacího prostoru s CHLÚ, pop. významná
ložiska nevyhrazeného nerostu stavebního kameniva jako jsou Janovice u Krava, Práche –eská
Skála, Slunená-Kožlí, Jitrava, Janovice-Hemanice, Slunená –Kameník, Mlýnice, zrušené ložisko
Frýdlant-Vtrov2, Šenov-Šenovský vrch se nacházejí v CHKO eské stedohoí, CHKO Jizerské
hory pop. mimo hranici CHKO, avšak s význanými až neešitelnými stety zájm s ochranou
pírody a krajiny a s nepíznivou dopravní dostupností.
G. Z velmi zúženého výbru potenciálních ložisek a z dvodu postupného ukonení tžby na výše
zmiovaných ložiskách lze uplatovat podmínku zahájení nové tžby pouze na ložisku Luhov–
Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov, avšak po splnní všech zákonných podmínek v souladu
s jednotlivými složkami životního prostedí. Další potenciální ložisko Hoensko se stanoveným
DP sice zaujímá dostatené zásoby, nicmén se nachází v dostaten roztžené oblasti Semilska
v blízkosti tženého ložiska Košálov-Stružinec s životností zásob pes 40 let a zárove v siln
exponované krajin v blízkosti obce Hoensko s nepíznivými stety zájm.
H. Do budoucna se dá pedpokládat že po roce 2010-2015 budou z hlediska rozložitelnosti ložisek
stavebního kameniva a distribuce vyprodukovaného sortimentu a jeho kvality v Libereckém kraji
nejvýznamnjší pouze 3 tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob (Košálov-Stružinec,
Chlum–Maršovický vrch a Luhov-Brništ-Tlustec). Zejména ložisko Luhov-Brništ-Tlustec
v centrální ásti Libereckého kraje z dvod vysoké kvality a kvantity zásob naprosto staí
naplovat veškeré požadavky trhu v dlouhodobém horizontu (až 20-25 let), aniž by se povolovala
další nová tžba. Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatenou
produkci pokrývající poptávku a potebu kameniva pro území kraje. Další významnou skuteností
je, že na území kraje ani v okolních krajích se nenachází žádný funkní kamenolom s vyhovujícím
finálním produktem suroviny pro kolejové lože splující požadavky normy SN EN 13 450 (vyjma
ložiska Luhov-Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov).
69
Cihláské suroviny
Tabulka . 27: Stav reáln bilanních a nebilanních zásob ložisek cihláské suroviny na území
Libereckého kraje
Stav reáln bilanních a nebilanních zásob ložisek cihláské suroviny na území Libereckého kraje
Název ložiska
Dubnice pod
Ralskem
Hodkovice n.
MohelkouBezdín
íslo
ložiska
B3228100
B3186400
BHrádek nad Nisou 3056300
BJanovice-Dubnice 3207400
Z toho
Životnost
Zásoby
zásoby
Tžba ložiska –
bilanní vytžitelné
za rok stav využití
Název
2008
ložiska
prozkouma k 1.1. 2008 /
dobývacích
né+
Zásoby Celkové
v tis. m3
prostor
vyhledané v POPD
zásoby Celkové
íslo
volné
K 1.1. 2008 bilanní zásoby
DP
Tis. m3
vázané nebilanní
0
Ložisko
3312
143
0
nevyužívané
0
Ložisko
nevyužívané
0
0
2127
0
Ložisko
Hrádek nad Nisou 70642
0
0
0
nevyužívané
0
Ložisko
14811
2580
0
nevyužívané
Celkem
18123
2723
0
Ložiska nevyhrazeného nerostu cihláské suroviny - Nevýhradní ložiska dle zákonné evidence § 13
novely zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988
Sb., dle pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2010)
Zásoby bilanní
prozkoumané+
vyhledané
volné
Jednotky tuny)
Název ložiska
Dubnice pod
Ralskem 2
PavloviceVrchovany
íslo
ložiska
Souást pozemku
podle § 7 zákona .
44/1988 Sb., dle
pozdjších novel
D-3089201
-
2621
D-3221700
-
8237
Pole-Postelná
D-3207600
-
12974
Starý Dub
D-5243900
-
13
Stvolínky
D-3093500
-
12421
-
36266
Celkem
Životnost
Tžba ložiska (roky)
Celkové Celkové za rok
zásoby
zásoby 2008
bilanní nebilan v tis.
vázané
ní
m3
0
Ložisko
898
0
nevyužívané
0
Ložisko
0
nevyužívané
0
Ložisko
772
414
nevyužívané
0
Ložisko
0
0
nevyužívané
0
Ložisko
0
0
nevyužívané
1670
414
0
V kraji jsou evidována 4 výhradní a 5 nevýhradních ložisek cihláských surovin. Zásoby na
výhradních i nevýhradních ložiskách kraje jsou sice znané, ale v souasnosti není využíváno žádné
ložisko. Životnost zásob na ložiskách stavebních surovin je v kraji mnoho desítek až nkolik set let,
nehled na to, že zde je ješt dostatek netžených ložisek a prognózních zdroj jako surovinová
rezerva.
70
2.5. Vývoj tžby nerostných surovin
Liberecký kraj je sice nejmenším krajem, ale stále patí k nejvýznamnjším surovinovým
základnám uranových rud v R. V souasné dob se na území kraje žádné rudy ani
palivoenergetické suroviny netží. Naopak kraj nadále zstává celorepublikov významným
z hlediska zásob i tžby skláských a slévárenských písk, uranu v rámci sananí tžby, stavebního
kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu a štrkopísk. Význam kraje pesahují rovnž
v souasnosti nevyužívané zásoby karbonátových a cihláských surovin. Kraj je rovnž významný
výskytem naleziš drahých kamen. Ve struktue hrubé pidané hodnoty se v tžb nerostných
surovin kraj podílí 0,8 % (Statistická roenka Libereckého kraje 2009, OKE). V porovnání
s celostátním prmrem je podíl kraje na HDP ve všech odvtvích 3,4 %.
Tabulka . 28: Poet ložisek celkem a poet tžených ložisek k 1.1. 2010
Surovinový typ
Uhlí
erné
Výhradní ložiska
Radioaktivní suroviny
Písky skláské *
Písky slévárenské *
Vápence vysokoprocentní a ostatní
Vápenec – karbonáty pro zemdlské úely
Dolomity
Dekoraní kámen (pro hrubou a ušlechtilou výrobu)
Stavební kámen
Štrkopísky
Cihláská surovina
Výhradní ložiska celkem
Nevýhradní ložiska Dekoraní kámen (pro hrubou a ušlechtilou výrobu)
Stavební kámen
Štrkopísky
Cihláská surovina
Nevýhradní ložiska celkem
Poznámka: * - zapoítáváme i ložisko Stele
Znaka Celkem Tžená
UC
1
0
RS
4
0
PI
4
4
PS
5
4
VV, VO
5
0
VZ
9
0
DL
7
0
KA
13
4
SK
21
8
SP
16
4
CS
4
0
89
24
KA
6
2
SK
13
3
SP
7
3
CS
5
0
31
8
Tabulka . 29: Tžba v letech 1998 – 2009 na výhradních ložiskách
Zna.
RSRS
RSU
PIPK
PIPS
THCT
KAK
A
CK,V
VVO
SKSK
SPSP
CSCS
Surovina
Uran – kov 1)
Písky skláské**
Písky slévárenské**
Tavné horniny
Dekoraní kámen
Jedn.
kt
t
kt
kt
kt
tis. m3
Karbonátové horniny
Tis.
tun
tis. m3
tis. m3
tis. m3
kt
Stavební kámen
Štrkopísky
Cihláská surovina
CELKEM2)
1)
2)
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
2005 2006 2007 2008 2009
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
298 279 162 138 103
96
73
42
47
37 41,8
44
335 314 333 302 310 426
233 320 305 278 478 475
345 328 407 447 409 319
458 419 452 478 338 170
78
73
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5,9
5,7
3,8
5,7
5,9
3,6
3,7
4,7 13,7
2,8
3 4,75
0
0
0
0
0
0
815 687 667 632 519 638
361 386 273 216 152 159
6
1
0
0
0
0
3636 3283 3043 2860 2410 2764
0
0
0
0
0
0
706 731 675 740 649 726
153 148 116 120 128
61
0
0
0
0
0
0
2883 2992 2825 2978 2807 2728
údaj reprezentuje celkové množství získaného kovu z rudy (položka radioaktivní suroviny)
výše tžby stavebních surovin je pepotena na kt podle shodných koeficient jako v celostátní surovinové
politice (KA, SK: l tis. m3 = 2,7 kt; CS, SP: 1 tis. m3 = 1,8 kt)
**- bez zapotené produkce z ložiska Stele
71
Tabulka . 30: Tžba v letech 1999 – 2009 na nevýhradních ložiskách1),2)
Znaka
KAKA
SKSK
SPSP
CSCS
Surovina
Jednotky 1999
Dekoraní kámen
tis. m3
2,8
Stavební kámen
tis. m3
23
Štrkopísky
tis. m3
556
Cihláská surovina tis. m3
0
Celkem
kt
1070
2000
5,7
21
443
2
875
2001
4,3
65
432
4
976
2002
2,7
90
416
1
1002
2003
1,7
96
341
7
896
2004
0,5
80
395
6
945
2005
2,6
71
442
4
1005
2006
0
64
391
0
877
2007
0
58
424
0
920
2008
0,2
134
417
0
1113
2009
0,2
101
307
0
826
1)
Údaje o skutené tžb na nevyhrazených ložiskách mohou být ponkud vyšší, protože jsou sledovány teprve od roku 1999 a
dosud ne všechny tžební organizace poskytly podklady.
2)
výše tžby stavebních surovin je pepotena na kt podle shodných koeficient jako v celostátní surovinové politice (KA, SK: l tis.
m3 = 2,7 kt; SP, CS: 1 tis. m3 = 1,8 kt)
5000
4000
3000
2000
1000
0
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
Celková výhradní tžba v kraji Liberec
Obrázek . 4: Graf vývoje tžby (v kt) na výhradních ložiskách v Libereckém kraji v letech 1993-2009
1 200
1 000
800
600
400
200
0
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Celková nevýhradní tžba v kraji Liberec
Obrázek . 5: Graf vývoje tžby (v kt) na nevýhradních ložiskách v Libereckém kraji v letech 1999- 2009
V letech 1998 – 2009 byl na území Libereckého kraje tžen ve významném množství stavební
kámen, štrkopísky a písky skláské a slévárenské (viz. tab. . 29 a . 30). Celkov v Libereckém
kraji je využíváno 24 ložisek výhradních a 8 ložisek nevyhrazeného nerostu. Na území kraje je
v souasnosti (stav za rok 2009) nepatrný vzrst tžební produkce ze všech ložisek nerostných
surovin (3554 kt) o 4 % oproti roku 2002 ( 3412 kt) a vícemén pokles tžební produkce oproti
pedchozímu roku 2008 (o cca 9 %), zejména z dvod snížení stavební výroby a poptávky
zpsobemé krizovým vývojem. Výrazné snížení v posledních letech zaznamenávají produkce
z ložisek slévárenských písk a z ložisek nevyhrazeného nerostu (viz. tabulka . 29).
72
Celorepublikový význam mla tžba skláských a slévárenských písk, v roce 2009 se
v Libereckém kraji této suroviny vytžilo 47,3% z celkové tžby v republice. Tžba dekoraního
kamene má jen lokální význam.
Tžba radioaktivních surovin (rudy uranu) se postupn utlumovala a po roce 1993 ztrácela na
významu. V souasnosti je získáváno menší množství uranu v rámci ištní dlních vod na díve
tženém ložisku Stráž pod Ralskem, nicmén na celorepublikové úrovni se podílí kraj 15,4 %.
Tžba cihláských surovin se v kraji neprovádí, výhradní tžba skonila v roce 1999, nevýhradní o
šest let pozdji. V souasnosti se netží žádné ložisko cihláské suroviny. Tonážn dominantní je
tžba stavebního kamene, která dlouhodob reprezentuje mezi 61- 63 % z celkové tonáže tžby
v kraji. Tžba štrkopísku na výhradních ložiskách v letech 1993 a 2002 poklesla skoro na desetinu,
což bylo ásten zpsobeno pesunem ásti tžby do režimu nevýhradních ložisek. Je to zpsobeno
tím, že v posledních letech se nejvtší produkce štrkopísk pesunula na nevýhradní ložisko
Oldichov-Hrádek nad Nisou, které navazuje na již ve své podstat vytžené výhradní ložisko
Grabštejn.
V roce 2009 se v rámci nevýhradních ložisek vytžilo více než ptinásobn vtší množství
štrkopísk v porovnání s tžbou z výhradních ložisek. V souasné dob v Libereckém kraji zaíná
zaujímat dležitou úlohu hlavn u ložisek již zmiovaného štrkopísku a u stavebního kamene.
Tžba stavebních surovin ( štrkopísku a stavebního kamene) pedstavuje cca 2/3 objemu z
celkové tžby v rámci kraje a svojí produkcí se podílí cca 82 %. Tonážn se tžba štrkopísk
dlouhodob pohybuje mezi 18-19 % z celkové tonáže tžby v kraji a zaujímá druhé místo co do
objemu produkce v rámci kraje. Tetí nejvýznamnjší je, co do tonáže v rámci kraje, již zmínná
tžba skláských a slévárenských písk (cca 18 %).
73
2400
2200
2000
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Písky skláské
Písky slévárenské
Dekoraní kámen
Stavební kámen
Cihláská surovina
Štrkopísky
Tavné horniny
Obrázek . 6: Graf vývoje tžby podle surovin (jednotky viz tab. . 29) na výhradních ložiskách v Libereckém kraji
v letech 1993 – 2009.
2.5.1. Podíl tžby nerostných surovin na tžb R
Na celkové tžb nerostných surovin v R se LK (viz následující tab. . 31) podílel v posledních
dvou letech zhruba 2,54 %. Regionální význam pesahuje pouze tžba skláských a slévárenských
písk (podíl na celorepublikové tžb 47,3 % v roce 2009), bez zapotení produkce z ložiska
Stele, jinak by tvoil podíl na celorepublikové tžb až 96 %. Jinak tuto tžbu lze v kraji
jednoznan oznait za celostátn významnou. V Libereckém kraji leží ti v souasné dob tžená
ložiska skláských a slévárenských písk Provodín, Srní 2-Veselí i Srní-Okešice a mimo to i malá
ást ložiska Stele, která však do celkových sout a podíl Libereckého kraje není zapoítávána.
Na ložiskách radioaktivních surovin byl v posledních letech získáván uran pouze v souvislosti
s ištním dlních vod spojeným s likvidaními pracemi a podíl takto získaného uranu na celkové
74
eské produkci postupn klesá (ješt v letech 2000-2001 se jednalo o cca tetinu celorepublikové
produkce), v souasné dob iní cca 15,4 % podíl celorepublikové prosukce.
Tžba stavebních surovin nepekrauje regionální význam, v pípad stavebního kamene se jedná
o výrazné zvýšení produkce v kraji a podílu na celorepublikové produkci a to cca na 5,4 %,
v pípad štrkopísk o cca 2,8 % podílu na celorepublikové produkci. Produkce stavebního
kamene v rámci Libereckého kraje zaujímá hned po skláských a slévárenských pískách a uranu
3. místo v podílu produkci na celorepublikové úrovni.
Tabulka . 31: Podíl tžby nerostných surovin v Libereckém kraji na tžb R k poslednímu stavu
k 1.1. 2010
SUROVINA
Jedno
tky
Liberec
R
Podíl
kraje
Uran kov
t
2006
47
2006
383
Písky skláské a
slévárenské
Dekoraní
kámen*
Stavební kámen*
Štrkopísek*
Celková tžba
R **
kt
757
1 736
kt
37,0
802
2006
12,3
%
43,6
%
4,6%
kt
kt
kt
1 995
913
3 702
41 561
27 198
152 128
4,8%
3,4%
2.4%
Liberec
R
Podíl
kraje
Liberec
R
Podíl
kraje
2008
41,8
2008
289,8
2008
14,4 %
2009
44
2009
286,1
2009
15,4 %
816
1853
44 %
645
1364
47,3 %
781
2007
11,5
%
42.2
%
1,0%
8,1
724,4
1,1 %
13,36
709,8
1,9 %
43 205
28 114
155 572
5,0%
3,5%
2.5%
2114,1
981
3961
44253
27175
154 812
4,8 %
3,6 %
2,6
%
2233
663
3554
41297
23908
139 925
5,4%
2,8 %
2,54 %
Liberec
R
2007
37
2007
322
756
1 792
7,6
2 155
979
3 898
Podíl
kraje
*:- vetn tžby na nevýhradních ložiskách
Poznámka: Není zapotená tžba z ložiska Stele v rámci Libereckého kraje
**:- Celková tžba v R pedstavuje kompletní tžební produkci všech komodit, vetn uhlí a nerudních surovin a
cihláských surovin , vyjma zemního plynu.
Celkový pehled výhradních a nevýhradních ložisek, vetn vytžitelných a evidovaných zásob na
tchto ložiskách je uveden v samostatných tabulkových pílohách . C 1 až C 2.1. Zákresy ložisek
nerostných surovin, CHLÚ a DP jsou uvedeny mapových pílohách . B 1 a B2 a v informativních
mapách pílohy . A a B. v samostatný pílohách.
2.5.2. Podíl hrubé pidané hodnoty z dobývání nerostných surovin na celkové HPH
Strukturu prmyslu v Libereckém kraji lze charakterizovat odvtvovým lenním hrubé pidané
hodnoty (viz tab. . 32), která v roce 2006 v pípad Libereckého kraje inila více než 103 mld. K.
Zcela dominantním prmyslovým odvtvím Libereckého kraje byl dle dostupných konených údaj
za rok 2006 zpracovatelský prmysl, který se na celkové hrubé pidané hodnot podílel více než
43% následovaný obchodem, opravami spotebního zboží (10,1 %) a komerními službami (9,5%).
Významnji se na tvorb hrubé pidané hodnoty kraje podílí ješt doprava, skladování, pošty
a telekomunikace (9,1%) a stavebnictví (6,3%). Podíl dobývání nerostných surovin iní 0,5%, avšak
na tuto oblast je navázána ada dalších zpracovatelských odvtví, nap. ást zpracovatelského
prmyslu a stavebnictví.
Tabulka . 32: Podíl jednotlivých odvtví na skladb hrubé pidané hodnoty (údaje za rok 2006)
ODV
TVÍ
Zemdlství a lesní hospodáství
Rybolov
Dobývání nerostných surovin
Zpracovatelský prmysl
R celkem
2,6%
0,0%
1,4%
26,7%
Liberecký
1,5%
0,0%
0,5%
43,1%
75
Výroba a rozvod elektiny, tepla, vody
Stavebnictví
Obchod, opravy spotebního zboží
Pohostinství a ubytování
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
Penžnictví a pojišovnictví
Komerní služby
Veejná administrativa
Školství
Zdravotnictví, veterinární a sociální innost
Ostatní veejné, sociální a osobní služby
Soukromé domácnosti s domácím personálem
Exteritoriální organizace a spolky
HPH celkem (mil. K)
3,7%
6,4%
13,2%
2,0%
10,3%
3,5%
13,4%
5,7%
4,0%
4,0%
3,3%
0,0%
0,0%
2 910 154
1,6%
6,3%
10,1%
1,7%
9,1%
2,2%
9,5%
3,6%
4,0%
4,0%
2,8%
0,0%
0,0%
103 170
Zdroj: údaje SÚ
2.6. Ekonomická charakteristika ložisek stavebních surovin v R
Cenová analýza – stavební kámen
S ohledem na reálný poet ložisek stavebních surovin v Libereckém kraji se statisticky vyvodily
závry z nkolika vybraných lokalit. Proto byly jako podklady pro tuto kapitolu využity údaje z celé
eské republiky s eventuálním komentáem pípadných odchylek i zvláštností zájmového regionu.
Z dvod širších souvislostí je analyzována situace v celé R. Údaje vycházejí z rozsáhlého šetení,
které bylo provedeno v letech 2008-2009, jehož cílem bylo zmapovat vývoj cenové hladiny
stavebních surovin na území eské republiky.
Tabulka . 33: Ceny stavebního kamene v lenní podle region (kraj) v roce 2008-2009
region / kraj
Praha
Stedoeský
Jihoeský
Plzeský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královehradecký
Pardubický
Vysoina
Jihomoravský
Olomoucký
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
rozptí
obvyklé rozptí cen a prmrná cena (K/t; ceny bez DPH)
frakce 4-8 mm
frakce 8-16 mm frakce 16-32 mm frakce 32-63 mm
270-320
269-310
267-295
261-287
303
286
280
275
182-339
268-269
262-319
231-293
277
268
290
265
220-330
175-260
173-255
178-210
291
236
217
195
225-319
188-289
177-269
158-230
287
245
229
201
200-295
180-265
175-260
180-210
251
220
211
187
195-320
205-265
185-265
170-200
259
235
229
182
285-409
270-329
246-326
175-239
391
315
294
228
NA
NA
NA
NA
NA
NA
NA
NA
280-335
200-206
175-240
160-195
302
238
212
182
290-325
215-260
185-235
190-205
304
233
202
197
240-295
190-240
170-225
170-210
276
219
197
188
210-309
190-255
165-235
160-200
76
Zlínský
Moravskoslezský
prmr
rozptí
prmr
rozptí
prmr
262
NA
NA
234-300
259
219
NA
NA
190-250
219
191
NA
NA
195-196
196
179
NA
NA
150-170
158
NA – nerelevantní / nereprezentativní údaj
Shrnutí trend v cenách drceného kameniva v R podle region:
Skuteností je, že se ceny drceného kameniva v Libereckém kraji pomrn významn liší
od prmrných cen v ostatních regionech. To mže být ásten ovlivnno skuteností, že oproti
jiným regionm byl v tomto kraji hodnocen pomrn malý poet ložisek. Nicmén daleko více to
ukazuje na mankovní charakter kraje. V Libereckém kraji se totiž nacházejí pouze tyi objemov
významnjší ložiska stavebního kamene Újezd u eské Lípy, Bezdín, Smrí a KošálovStružinec. Co do produkce jednotlivých okres, pouze v pípad Semil se jedná o významnjší
objemy. Nejvyšší ceny za hotové výrobkové produkty stavebního a drceného kameniva vykazuje
Liberecký kraj. Tento vzrstající trend ceny za hotové produkty je z dvodu nízké
konkurenceschopnosti v kraji a zejména díky vysokému procentu odbytu suroviny do deficitních
ástí Stedoeského a Královéhradeckého kraje. Významným trendem reprezentujícím dražší
produkty je také stabilní pozice Plzeského a Jihoeského kraje. V celé oblasti jihozápadních
a jižních ech tak pevažuje poptávka nad nabídkou, což v dsledku vede k vyšším cenám.
Zajímavý je pohyb pozice Stedoeského kraje u drobných frakcí, které je dáno velmi solidním
potenciálem produkce drceného kameniva a pomrn rozmístnými lomy pouze na jihu a
jihovýchod Stedoeského kraje, zatímco severní a severovýchodní ást kraje je zcela deficitní, a
tudíž s vyššími cenami produkt. Ve všech hodnocených frakcích se na konci tabulky (nízké ceny
produkt) stabiln drží moravské regiony. Zejména v pípad Olomouckého kraje, ale
i Jihomoravského, se jedná o regiony velmi dobe vybavené zdroji stavebního kamene (v obou
krajích cca 15 až 20 ložisek stavebního kamene; objemov významná tžba zejména v okresech
Brno-venkov, Perov, Olomouc, Vyškov, Znojmo, Blansko). Obdobná situace je v kraji
Moravskoslezském, kde je dobýváno objemov vbec nejvýznamnjší ložisko stavebního kamene
v R – lokalita Jakubovice nad Odrou.
Tabulka . 34: Prmrné ceny stavebního kamene frakcí 4-8, 8-16, 16-32 a 32-63 v R v roce 2008
(K/t, ceny bez DPH)
eská republika
frakce 4-8
273 K/t
frakce 8-16
227 K/t
frakce 16-32
211 K/t
frakce 8-11
350 K/t
frakce 32-63
187 K/t
Oekávaný celorepublikový vývoj produkce a cen drceného kameniva
Celostátní vývoj tžby stavebních surovin jako takových a stavebního kamene a štrkopísk
zejména, prošel v posledních zhruba dvaceti letech zajímavým vývojem. Po radikálním poklesu
objemu tžby z úrovn cca 18 mil. m3 dosahované v letech 1987 až 1989 došlo u stavebního
kamene k rychlému propadu tžby až na 8 mil. m3 v roce 1993. V následujících cca tyech letech
se produkce stabilizovala kolem 9,5 mil. m3 a pro roky 1998 až 2002 byla velmi typická stabilní
produkce a vyrovnaná poptávka a nabídka. Ke zmn vyvolané vnjším zásahem došlo v roce 2003,
kdy díky významn zvýšené poptávce kvli odstraování škod napáchaných niivými povodnmi,
které v srpnu 2002 zasáhly podstatnou ást ech, došlo k nárstu produkce na cca 11,2 mil. m3.
Povodová poptávka trvala také v roce 2004, od kdy ji pomalu stídá vyšší poptávka po stavebních
surovinách v souvislosti s adou projekt rekonstrukce zanedbané dopravní infrastruktury
(železniní koridory, silniní obchvaty mst, rychlostní silnice atd.). Objem tžby v roce 2005 díky
77
této poptávce tak dosáhl v pípad stavebního kamene 12,8 mil. m3, v pípad štrkopísk 9,1 m3
(výhradní tžba), což reprezentuje mezironí nárst 7% v pípad stavebního kamene a 2%
v pípad štrkopísk. Je pravdpodobné, že trend nárstu domácí spoteby bude v píštích letech
pokraovat, což má souvislost s oekávanou budoucí cenou. Tento trend bude aktuální finanní a
hospodáskou krizí a propadem stavební produkce pravdpodobn jen zmírnn, nikoliv zastaven.
V prbhu období let 2004-2008 narstaly ceny drceného kamenina v prmru o 9,15% (rozptyl
nárstu cen od 0% po 21%), což reprezentuje mezironí nárst cca 4,5%. K dalšímu nárstu
produkce a spoteby docházelo také v roce 2007 a v prvním pololetí 2008 ped vypuknutím svtové
finanní a hospodáské krize/recese. Zdá se však, že po odeznní negativních ekonomických jev
zstane poptávka po stavebních surovinách pomrn velmi silná. Není totiž pravdou, že v relativn
vysplých evropských státech je trh již nasycen a spoteba neroste. Spoteba nerostných komodit
rozliného druhu prbžn narstá i v západoevropských zemích – tím spíše lze oekávat vzestup
v nkterých sektorech siln podinvestované stední Evropy. Proto je reálné oekávat rst cen
v rozmezí cca 4 až 5% ron (za pedpokladu nevysoké inflace) samozejm pi zachování rozdíl
mezi regiony, horninovými typy i obchodními strategiemi jednotlivých tžebních firem.
Cenová analýza – štrkopísky
V rámci podrobné regionální cenové analýzy trhu se štrkopísky v Libereckém kraji bylo
pihlédnuto pouze ke 2 lokalitám. Pesto se jedná o výsledek jedineného šetení, které mže být
uritým vodítkem o vývoji na trhu se stavebními surovinami.
Tídné produkty štrkoven jsou výrazn levnjší než produkty prané. Rozdíly v prmrných
cenách dobe charakterizuje následující tabulky . 35 – 38.
Tabulka . 35: Prmrné ceny štrkopísk frakcí 0-4, 0-8, 0-63, 4-8, 8-16 a 16-32 -63 v R v roce
2008 (K/t, ceny bez DPH)
Zrnitostní frakce (mm)
tídné produkty
prané produkty
0-4
88 K/t
170 K/t
0-8
74 K/t
205 K/t
0-63
70 K/t
158 K/t
4-8
140 K/t
234 K/t
8-16
110 K/t
204 K/t
16-32
125 K/t
182 K/t
Zatímco u tídných produkt jsou regionální ceny (v rámci omezeného souboru) velmi stabilní a
nevykazují vtší rozdíly (nap. frakce 0-4: celostátní prmr 88 K/t, prmr Jihomoravského kraje
89 K/t, prmr Stedoeského kraje 88 K/t), ceny praných produkt se v závislosti na regionu
pomrn významn liší:
Tabulka . 36: Prmrné ceny tženého kameniva frakce 0-4 v roce 2008 (K/t, bez DPH)
Region / kraj
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Pardubický
Stedoeský
Liberecký
prmr R
Prmrná cena
205 K/t
203 K/t
165 K/t
136 K/t
138 K/t
133 K/t
169 K/t
Poet zahrnutých lokalit
3
8
3
6
8
2
30
Region / kraj
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Pardubický
Stedoeský
Prmrná cena
245 K/t
213 K/t
190 K/t
287 K/t
236 K/t
3
7
3
6
6
78
Liberecký
prmr R
129 K/t
216 K/t
2
27
Region / kraj
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Pardubický
Stedoeský
Liberecký
prmr R
Prmrná cena
238 K/t
218 K/t
183 K/t
199 K/t
184 K/t
141 K/t
190 K/t
2
6
3
6
6
2
25
V porovnání s cenami produkt stavebního kamene, které jsou obecn vyšší v echách a nižší
v moravských regionech, je zajímavé, že je tento vztah v pípad štrkopísk zcela obrácený.
Tžené kamenivo všech hodnocených frakcí je nabízeno v oblasti Moravy za výrazn vyšší ceny
než v regionu Stedních ech (rozdíl mezi prmrem Zlínského a Stedoeského regionu kolísá
mezi 1,4 až 1,6 ti násobkem).
Píinou je pravdpodobn fakt, že krom producentských okres Brno-venkov, Olomouc, Perov,
Šumperk, Uherské Hradišt, Kromíž jsou v oblasti Moravy soustedny oblasti siln mankovní
na štrkopísky – okresy Blansko, Vyškov, Jeseník a Vsetín, dále podstatná ást severní Moravy
(zejména okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Nový Jiín), ale zejména celá oblast Vysoiny. Krom
toho Zlínský kraj sám o sob je siln mankovní také v produkcí stavebního kamene. Tyto
skutenosti mají za následek pevažující poptávku nad nabídkou a následn vyšší ceny.
Vývoj výhradní tžby štrkopísk procházel v uplynulých cca 20 letech podobným vývojem jako
stavební kámen. Z objem mezi 25 a 27 mil. m3, které byly produkovány koncem 90. let, došlo
mezi roky 1990 a 1991 k pomrn prudkému poklesu z 21 mil. m3 na necelých 13 mil. m3. Píinou
byl prudký pokles stavební výroby. Po první fázi stabilizace objemu tžby v letech 1992 až 1997,
kdy bylo tženo 10,5 až 12,5 mil. m3, došlo k dalšímu, již podstatn nižšímu poklesu výhradní tžby
na úrove kolem 8 mil. m3.
Od let 2003/2004 dochází podobn jako v pípad stavebního kamene k postupnému nárstu
produkce, vybuzenému ponejprv zvýšenou poptávkou po stavebních surovinách v souvislosti
s popovodovými rekonstrukcemi, na kterou souvisle navázaly zvýšená poptávka související
s modernizací ady prvk dopravní infrastruktury. V roce 2005 tak inila výhradní tžba
štrkopísk 9,075 mil. m3 + cca 5 mil. m3 bylo vytženo v nevýhradním režimu. V letech 2006
a 2007 docházelo nadále k nárstu objemu národní tžby štrkopísk jak ve výhradním, tak
nevýhradním režimu. Podobn jako v pípad stavebního kamene je pravdpodobné, že velmi
solidní poptávka bude pokraovat také v následujících letech, což bude mít vliv na vývoj ceny
štrkopískových produkt, která by se mohla zvyšovat podobným tempem jako cena SK, tj.
v rozmezí cca 4 až 5% ron.
Akoliv se celosvtové trendy v produkci, spoteb a využívání dotýkají stavebních surovin
minimáln (stavební suroviny mají vždy lokální charakter a je nap. neekonomické je dovážet na
velké vzdálenosti), dochází k píklonu k vtšímu využívání domácích surovin a podpoe tžby více
menších ložisek rozmístných tak pravideln v krajin, jak to jen geologické podmínky umožují.
Touto strategií dochází ve výsledku k mnohem menší zátži životního prostedí, protože potebné
suroviny není nutné dovážet na velké vzdálenosti a environmentální impakt pepravy obrovských
množství nerostných surovin není tak velký.
79
2.6.1. Tžební spolenosti na výhradních a nevýhradních ložiskách
Na území Libereckého kraje psobí celkem 14 organizací (viz tab. . 39), které dobývají ložiska
nerostných surovin. Významnou a jedinou organizací tžící skláské a slévárenské písky (PI) jsou
Provodínské písky a.s. Významným tžaem kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
(KA) je organizace Ligranit s.r.o. Velmi významnou, z pohledu objemu tžby, je u stavebního
kamene (SK) a štrkopísku (SP) firma EUROVIA Kamenolomy, a.s. Velký objem štrkopísku
(SP) tží organizace Pískovny Hrádek a.s.
Tabulka .39: Pehled všech tžebních spoleností a kontaktních adres na území LK
IO Povená organizace
27096670 EUROVIA Kamenolomy, a.s.,
46709053 Provodánské písky a.s., Provodín
25511602 DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves
25799509 CHLUP, s.r.o.
64582795 KATORGA s.r.o., Praha
25365681 REVLAN s.r.o., Horní Benešov
47283106 LIGRANIT a.s., Liberec
00129178 Kozákov – družstvo, Záhoí
00119407 Zemdlské obch. družstvo Brništ
25275119 Stavoka Kosice a.s.
25945084 ZETKA Stážník a.s. Studenec
Pískovny Hrádek a.s., Hrádek
25025805 n/Nisou
25424513 Rynoltická pískovna s.r.o.
12076538 Ing. Milan Tichý – inženýrské stavby
Adresa
Tžené suroviny
nám. Soukenné 115/6, 460 07, Liberec 7
SK, SP
Provodín 165; 471 67
PI, SP
Nádražní 946, Ostrožská Nová Ves
SK
Dašická 491, PS 190 17
SK
V Štíhlách 1317/18, Praha 4; 142 00
SK
Leskovská 487, Horní Benešov; 793 12
KA
Kunratická 1100, Liberec 6; 4
KA
Záhoí 513; Semily; 513 01
SK
Brništ; 471 26
SP
Kosice 116, Chlumec n/Cidl.; 503 51
N-SK
Studenec 332; 512 33
N-SK
Václavice 2, Hrádek n/Nisou; 463 34
Roháova 188/37; Praha 3; 137 00
Zahrádky 88; 471 01
N-SP
N-SP
N-SP
2.7. Analýza využitelnosti nerostných surovin v Libereckém kraji
V rámci této kapitoly je provedena analýza souasného stavu zásob surovin na tžených
i netžených ložiskách, píp. na významných prognózních zdrojích v kraji a zárove analýza
využitelnosti a distribuce surovin ve výhledové budoucnosti, zejména se zetelem na stavební
suroviny (souasný stav, výhledový stav 2010-2020, výhledový stav po roce 2020). Zajištní kraje
zásobami surovin, vyplývající z poteb daných v plánech rozvoje kraje, navazuje na aktuální data
ve spojení se souasnými POPD, PVL a trendy a limity tža. Stávající i potenciální poteby
zajištní surovinami jsou analyzovány v rámci poteb kraje, sousedních region i celé R. V rámci
zpracování je rovnž provedena analýza reáln vytžitelných zásob stavebních surovin vzhledem
ke klíovým investiním zámrm v kraji, pro nezbytné pokrytí poteb na plánovanou
infrastrukturu a stavby silniních a dálniních sítí, pop. jiných plánovaných staveb.
Podle rozpracované aktualizace Surovinové politiky R a Regionální surovinové politiky kraje lze
energetickou a surovinovou bezpenost obecn posilovat tymi základními zpsoby:
- maximalizací diverzifikace zdrojových teritorií nerostných surovin,
- maximalizací diverzifikace pepravní infrastruktury strategických komodit,
- uzavíráním dlouhodobých kontrakt s dodavateli,
80
- ochranou tzv. kritické infrastruktury (ropovody, plynovody, rozvodové sít).
Z hlediska energetické a surovinové bezpenosti jsou nejbezpenjší domácí suroviny, proto je
žádoucí využívat jejich zdroje v nejvyšší možné míe.
Aktivní tžební innost je v souasné dob v regionu provádna pouze na ložiscích stavebního
kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, skláských a slévárenských písk a
štrkopísk.
2.7.1. Palivoenergetické suroviny
Na území kraje se nacházejí dva typy ložisek palivoenergetických surovin. Jsou to ložiska
uranových rud (prmyslová kategorie radioaktivní suroviny) a ložisko erného uhlí Syenov.
V pípad ložiska Syenov se jedná o dlouhodobou surovinovou rezervu, s jejímž využitím se
v blízké budoucnosti nepoítá. Pedevším ložiska radioaktivních surovin na území kraje jsou
celostátního významu a tvoí významnou surovinovou rezervu. Ve vztahu k celostátní bilanci zásob
uranových rud je v oblasti severoeské kídy vázáno cca 99,2 % uranu z celkových zásob uranu na
evidovaných ložiskách v R. Touto skuteností se ložiska uranových rud v eskolipské oblasti
Libereckého kraje stala nenahraditelnou surovinovou rezervou této strategické energetické
suroviny.
eská republika patí mezi 10 až 15 zemí na svt, které disponují zásobami pírodního uranu, a
jeho tžba u nás v souasnosti stále probíhá na dole Rožná I v Dolní Rožínce. Dl patí odštpnému
závodu GEAM státního podniku DIAMO, exploatuje se stední ást rozsáhlého ložiska Rožná,
využívaného od roku 1958. Okrajové ásti ložiska jsou po realizované pedchozí tžb postupn
sanovány. V kategorii vytžitelných zásob uranu jsou v bilanci zásob evidovány jen nízké objemy
na ložisku Rožná. Pedpokládáme, že budou pedmtem dalšího pehodnocení (navýšení) v
budoucnu, pravdpodobn již v píštím roce, velmi reálná se jeví otvírka menších ložisek nap.
Brzkov a Horní Vžnice. Zvýšení potenciálu všech kategorií zásob existuje i u dalších ložisek.
V Bilanci zásob palivoenergetických surovin R jsou dále evidována 2 nevyužívaná ložiska
Brzkov a Jesenice–Pucov. Z pohledu objemu zásob uranu v R vyplývá, že existuje významný
potenciál tžby (obnovení tžby) uranu.
Pokud dojde k výraznjšímu rozvoji jaderné energetiky jak u nás, tak ve svt a pi stávajícím
trendu cen komodit (vetn uranu) na svtových trzích, pak minimáln z ekonomického hlediska se
stanou zásoby eského uranu reálnou strategickou komoditou. Týká se to jak tžby v dalších
patrech lokality Rožná I, tak již ovených zásob v dalších lokalitách. Podle novelizovaného návrhu
Státní energetické koncepce do roku 2050 pedstavuje jaderná energetika jednu z variant výroby
elektrické energie a je dležitou a nezpochybnitelnou souástí energetického mixu.
Protože je na území Libereckého kraje soustedna naprostá vtšina dosud vyhledaných zásob
uranové rudy v R a dosavadní výsledky przkumných prací na jediném v souasnosti tženém
ložisku uranu v R - ložisku Rožná na eskomoravské vrchovin, nedávají nadji na významný
pírstek dosud známých zásob uranové rudy, nelze uvažovat s celkovým odpisem zásob uranové
rudy na ložiskách v severoeské oblasti v souasnosti ani v budoucnu. Zdejší ložiska uranové rudy
tak zstávají významnou surovinovou rezervou pro energetickou budoucnost. Dležitým faktorem
pro zajištní stability a strategické bezpenosti zem se stává zajištní energetické bezpenosti, tzn.
zajištní dostatených surovinových zdroj pro výrobu potebného množství elektrické energie a
tepla.
81
Analýza potenciálu využití ložisek na území Libereckého kraje je zasazena do následujících
souvislostí:
¾ požadavky v plánované aktualizaci Státní energetické politiky a Státní surovinové politiky
ve vztahu k energetické bezpenosti a udržování pijatelné míry závislosti na importu. V
souasném návrhu státní energetické koncepce jsou definovány následující teze:
a) maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a
na dodávkách z nespolehlivých cizích zdroj
b) maximální bezpenost zdroj energie vetn jaderné bezpenosti, spolehlivosti dodávek
všech druh energie a racionální decentralizace energetických systém
c) udržitelný rozvoj ochrany životního prostedí a ekonomiky a sociální oblasti.
Otázka využití domácích zdroj uranu je v navrhované státní energetické koncepci definována
následovn(citace): „Celková produkce inila v roce 2007 pibližn 300 tun s pedpokládaným
mírným poklesem až do doby ukonení tžby na ložisku Rožná v první polovin píštího
desetiletí. Následn by mohlo být získáváno cca 20 – 30 tun ron jako produkt z ištní
kontaminovaných dlních vod. Tuzemská jaderná energetika pi souasném instalovaném
výkonu 3 760 MW spotebuje po pepracování cca 600 tun pírodního uranu ron. eské
republice byl v minulosti proveden pomrn rozsáhlý geologický przkum výskytu uranových
minerál. Odhad tžitelných zásob byl proveden na základ dosud používaných dobývacích
metod. Pi instalovaném výkonu cca 5 000 MW v jaderných elektrárnách souasného typu,
pedstavují tžitelné zásoby uranu palivo na minimáln 50 až 75 let“.
¾ renesance jaderné energetiky a to v souvislosti s globálním nárstem životní úrovn.
Vyvstává nutnost zabezpeit efektivní výrobu elektiny. Obnovitelné zdroje energie v
souasné podob (vodní elektrárny, vtrné elektrárny, geotermální zdroje, spalování
biomasy) zstanou vzhledem k možnostem R daným pírodními podmínkami pouze
doplkovým zdrojem a zásoby hndého uhlí musí být energeticky využívány s ohledem na
dležitost zajištní dostateného množství hndého uhlí pro výrobu tepla. Celosvtový
píklon k jaderné energetice je také siln ovlivnn tím, že se jedná o BEZEMISNÍ výrobu
elektiny
¾ masivní plánovaná výstavba nových jaderných reaktor ve svt a návazný kontinuální
nárst poptávky po uranu a renesanci tžby a zpracování uranových rud. K jaderné energii,
jakožto efektivnímu zpsobu výroby velkého množství energie z relativn malého množství
vstupní suroviny piklání ada zemí, jejichž lenství v exkluzivním jaderném klubu by ped
10 i 15 lety bylo zcela nepedstavitelné (Brazílie, Argentina, Jihoafrická republika, Egypt,
Maroko, Turecko, Jordánsko, Vietnam, Indonésie), a krom toho obrovský boom jaderné
energetiky plánuje ína, Indie a Rusko. Je tedy evidentní, že o vstupní surovinu – uranový
koncentrát – bude na svtovém trhu dlouhodob zájem, což se projeví v pedpokládaném
stabilním rstu cen a snahou o dlouhodobé kontrakty pro dodávky této suroviny.
¾ eská Republika patí mezi zem s dlouhodobou tradicí využívání jaderné energie, lze
pedpokládat do budoucna další prohloubení tohoto trendu. eská republika nemá vlastní
významné zdroje ropy i zemního plynu, hlavními energetickými surovinami pro domácí
energetiku ve stedndobém asovém horizontu budou pedevším uhlí a uranová ruda
¾ ložiska uranu v Libereckém kraji jsou jediná významná ložiska uranu v R z pohledu
množství zásob a stupn ovení zásob R má vlastní jaderné elektrárny a je naprosto
zejmé, že se bez nich do budoucna neobejde, je vcí strategického významu pro stát mít pro
n i dostatek uranu, a to alespo v tžitelných zásobách
¾ pedpoklad zajištní dodávek paliva pro jaderné elektrárny na území R ze zahraniních
zdroj i ve stedndobém horizontu, pokud nedojde k prudkému zhoršení mezinárodn
82
politické situace. Tento zpsob by ml zstat i nadále preferovanou variantou,
upednostovanou ped využitím domácích ložiskových zdroj. Pi souasném zakotvení
naší zem v euroatlantickém prostoru, lze i pi pípadné nedostupnosti paliva z ruského
prostoru, zajistit dodávky paliva ze zahraniních zdroj, nebo dostatenými zásobami
uranu disponují pedevším Kanada a Spojené státy. Pesto nelze pominout pln rizika
neoekávaných politický zvrat a jejich ekonomických dsledk, což by, za uritých
nepíznivých podmínek, mohlo vést k nedostupnosti potebných surovin nebo prudkému a
neúnosnému navýšení cenové hladiny paliva. To by vedlo pravdpodobn ke státnímu
zájmu obnovení tžby na tuzemských ložiskách. Vzhledem k tomu, že celý proces od
rozhodnutí do pípadného zahájení tžby lze za souasných legislativních podmínek
odhadnout na 15 až 20 let a vzhledem k dlouhodobému smluvnímu zajištní dodávek paliva
pro jaderné elektrárny ze zahranií není ve stedndobém asovém horizontu reálné
uvažovat s obnovením tžby uranu na ložiskách na území Libereckého kraje.
Charakteristika jednotlivých ložisek z pohledu možné tžby je následující:
-Ložisko Bevništ má nejmén komplikované hydrogeologické pomry v oblasti a to díky pouze
nepatrn vyvinuté turonské zvodni v oblasti ložiska. Z pohledu hydrogeologického je tedy ložisko
nejmén problematickým ložiskem v oblasti. Pi ponechání ochranného celíku v oblasti strážského
zlomu by nedošlo regionáln nepijatelnému ovlivnní hladiny podzemních vod. Jedná se o ložisko
s tetími nejvtšími zásobami U – kovu v oblasti i v R (12 837,4 t) (nejvtším ložiskem je ložisko
Hamr s 55 745,4 tun U).Vtšinu evidovaných zásob na ložisku je ve vysoké kategorii
prozkoumanosti (zásoby prozkoumané), hydrogeologické pomry jsou na zdejší pomry
nejpíznivjší (minimální zvodnní nadložní turonské zvodn v této lokalit). Uritým problémem
je skutenost, že uranové zrudnní na ložisku je tvoeno pevážn obtížn technologicky
upravitelným typem rudy – vtšina obsahu uranu je vázána na obsah v hydrozirkonu. Vzhledem
k tomu, že ložisko bylo již v minulosti tženo a pednostn byly tženy ložiskové polohy s vyšší
mocností, je zejmé, že ekonomická rentabilita pípadné tžby ložiska bude pímo svázána
s doešením komplexního využití rudy, tedy krom uranu i doprovodného zrudnní Zr a vzácnými
prvky. Tato teze platí pro všechna ostatní ložiska v oblasti.
- Na ložisku Hamr jsou velmi složité geologické a hydrogeologické podmínky - zvodnné nadloží,
tektonika, vulkanity (diatremy), kyselé vody, které jsou velmi limitujícími pi pípadných úvahách o
tžb je „na hran“, nezbytnou podmínkou by zejm bylo vypuštní Hamerského jezera. Dalším
nepíznivým faktorem je nízká prozkoumanost zásob evidovaných na ložisku a to pesto, že již bylo
v minulosti básky tženo. Jižní ást ložiska má navíc velmi složité hydrogeologické pomry ve
srovnání se severní ástí, charakteristický je zde vysoký stupe zvodnní turonské zvodn v
nadloží, složitá tektonika, pítomnost etných vulkanických tles. Tuto ást ložiska by bez plošného
snížení hladiny v nadloží nebylo možno tžit. Z pohledu ochrany nadregionáln významné zásoby
podzemních vod je tžba této ásti ložiska nepijatelná.
- Ložisko Osená – Kotel je charakteristické velice složitými hydrogeologickými podmínkami.
V oblasti ložiska je vysoký stupe zvodnní v nadloží (turonská zvode), velmi složitá tektonická
stavba s množstvím prostupných komunikaních kanál mezi obma zvodnmi, jsou zde pítomny
etné vulkanity – žíly (pásmo ertových zdí, lakolity). Bez plošného snížení hladiny v nadloží
nelze ložisko bezpen odvodnit, z hlediska ochrany nadregionáln významného zdroje akumulace
podzemních vod je ložisko nepijatelné k vytžení. Jižní hranice ložiska sousedí s ochranným
pásmem prameništ Dolánky, které je dležitým zdrojem pitné vody.
83
- Ložisko Stráž pod Ralskem je plochou bývalé chemické tžby s probíhající sanací podzemních
vod v cenomanu i turonu. Je charakteristické velmi složitými hydrogeologickými podmínkami tektonika, vulkanity, vysokým zvodnním turonské zvodn v nadloží. Bez plošného snížení hladiny
v nadloží nelze ložisko bezpen odvodnit, z hlediska ochrany nadregionáln významného zdroje
akumulace podzemních vod je ložisko nepijatelné k vytžení.
-Ložisko Kižany leží pod zástavbou a z pohledu zásob se jednalo o nevýznamné ložisko. Ložisko
bylo vyazeno z evidence a zrušeno.
- Prognózní zdroje Mimo, Hvzdov a Hemánky-Úštk byly pehodnoceny jako neperspektivní z
dvodu útlumu tžby uranu a vyazeny z evidence schválených prognózních zdroj. Ložisková
prognóza Mimo je charakteristická velice složitými hydrogeologickými podmínkami s vysokým
stupnm zvodnní v nadloží, a složitou tektonikou komplikovanou pítomnosti etných
vulkanických tles a s vtšinou zásob lokalizovanou pímo pod mstskou zástavbou, ložisková
prognóza Hvzdov je také charakteristické velice složitými hydrogeologickými pomry a vysokým
stupe zvodnní v nadloží, složitou tektonikou komplikovanou pítomností tles vulkanit;
k odtžení by bylo nutné plošné snížení hladiny v nadloží. Tyto prognózy nepipadají pro tžbu
v horizontu nkolika generací vbec v úvahu, stejn jako nedostaten ovená a hloubji uložená
prognóza Hemánky – Úštk.
Ostatní významné faktory ovlivující potenciál využití ložisek uranu v Libereckém kraji:
¾ nejzávažnjším a nejdležitjším limitujícím faktorem pípadného využití zdejších ložisek je
pítomnost mimoádn významného zdroje pozemních vod vázaného na turonskou zvode v
nadloží ložisek. Ložisková oblast je souástí CHOPAV eská kídová tabule. Tato oblast
byla pro svj mimoádný vodohospodáský význam stanovena naízením vlády SR .
85/1981 Sb. Ochrana tohoto nenahraditelného zdroje vody musí být prioritou a její ochran
musí být vnována maximální možná pozornost. Maximalizace ochrany kvality i vydatnosti
podzemních vod, zejména vod v turonské zvodni je nedílnou souástí ekonomických
parametr ovlivujících rentabilitu tžby zdejších ložisek.
¾ v minulosti užitá dobývací metoda podzemního loužení „in situ“ s použitím roztoku
kyseliny sírové není s ohledem na získané zkušenosti a zásadní ekologické dopady pro
podmínky této oblasti dále akceptovatelná, klasická hlubinná tžba je podmínn
akceptovatelná pouze ve vybraných oblastech. Jedná se o území dotené ukonenou tžbou
uranu, která byla zahájena ped vydáním naízení vlády . 85/1981 Sb., o stanovení
CHOPAV Severoeská kída k ochran jakosti a vydatnosti pirozené akumulace vod.
Pedevším chemická tžba zpsobila rozsáhlou acidifikaci a kontaminaci vod, jak
cenomanského kolektoru, tak i turonského kolektoru se zásobami pitných vod. Sanace
území se pedpokládá do roku 2040 a pedpokládané náklady se pohybují v ádu desítek
miliard.
¾ stupe prozkoumanosti jednotlivých ložisek. Za souasného stavu poznání jsou úvahy o
pípadné tžb ložisek problematické. Ped zahájením otvírkových prací je nezbytné provést
geologický przkum píslušného ložiska za úelem podrobného ovení ložiskových,
geologicko-strukturních a hydrogeologických pomr. Výsledkem by mlo být nejen
detailní poznání stavby ložiskových tles a distribuce všech užitkových složek, ale také
hydrogeologický model v oblasti ložiska, aby bylo možno odpovdn posoudit míru
ovlivnní zejména hydrogeologického režimu v jeho okolí. Významným aspektem
przkumu by také mlo být vyhodnocení obsahu zirkonia a hafnia a vzácných zemin
(lanthanu až gadolinia), skandia, yttria, niobu, je potenciálním zdrojem tchto kov. Krom
Zr nebyly dosud zásoby tchto kov vyhodnoceny.
84
¾ ped rozhodnutím o pípadné tžb je nutno zodpovdt adu otázek a to technického i
sociáln – ekonomického rázu. Na úrovni státu je nezbytné ped rozhodnutím o zahájení
využívání zdejších ložisek vysledovat pravdpodobný vývoj v tžb a zpracování uranu ve
svt formou Komoditní studie a ekonomické analýzy o souasném stavu a
pedpokládaných trendech využívání ložisek uranu ve svt, na kterou naváže studie (prefeasibility study) zabývající se výbrem nejvhodnjšího ložiska uranu v R pro pípadnou
tžbu.
¾ z ekonomického pohledu je dležité technologicky zvládnout komplexní vyhodnocení a
využití suroviny, tj. vetn obsahu zirkonia a hafnia, skandia, yttria, niobu a vzácných
zemin (lanthanu až gadolinia). Jako zdroj materiálu pro technologický výzkum mže
posloužit odkališt ve Stráži pod Ralskem, kde se 30 rok hromadil odpad výluh ze
suroviny z ložiska s obsahem 0,030 až 0,063 % práv výše popsaných prvk. Komplexní
využití suroviny je jednou ze zásadních limitujících podmínek pípadné tžby.
¾ z pohledu regionálního rozvoje je dležité vyhodnotit problematiku pípadné tžby ve
vztahu k nkolika zásadním oblastem – zejména jsou dležité otázky potebnosti nových
územních nárok na vyvolané investice (odkališt a jiné antropogenní útvary, povrchové
provozy, nové sít) do volné krajiny mimo stávající antropogenní útvary, dopad
pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na socioekonomický vývoj obcí, mst a
region Libereckého kraje
¾ z pohledu ochrany životního prostedí je nezbytn nutné zpracovat základní strukturu
dopad a definice hlavních rizik pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na
jednotlivé složky životního prostedí a zdraví obyvatel Libereckého kraje a návrh
kompenzaních opatení pro snížení nepíznivých dopad pípadné tžby. Posuzování
konkrétních dopad pípadné tžby nkterého z ložisek by krom zákonem dané struktury
dokumentace hodnocení vlivu na životní prostedí mlo vyhodnotit celý zámr pedevším
z pohled zjištných a definovaných dopad a definice hlavních rizik pípadného obnovení
tžby.
Shrnutí:
Existence ložisek je pírodním fenoménem a patí mezi pírodní bohatství regionu. Pítomnost
takové strategické suroviny mže být v pípad promyšlené strategie a stanovení jasných limit a
pravidel pro pípadnou tžbu významným ekonomickým pínosem oblasti. Zdejší ložiska zstávají
významnou strategickou celostátn významnou surovinovou rezervou. Nelze pedpokládat odpis
zásob a pro jejich budoucí možné využití bude jejich ochrana zajištna standardními právními
instrumenty (CHLÚ, DP). Jejich existence by mla být zohlednna i v pípad sestavování
dlouhodobých rozvojových zámr kraje pro dané území.
Na základ výše zmínných tezí lze konstatovat, že ást zásob uranu na území Libereckého kraje je
v budoucnu využitelná. Celý proces od rozhodnutí do pípadného zahájení tžby lze za souasných
legislativních podmínek odhadnout na 15 až 20 let. Za souasných podmínek nelze pedpokládat ve
stedndobém horizontu obnovení tžby, úvahy o využití ložisek pesahují horizont roku 2030.
Geologický przkum je vzhledem ke stupni poznání stavby ložisek i strukturn – tektonického a
hydrogeologického plánu celého území nezbytností. V rámci opatení, která jsou definována
v kapitole 6.B.2. by przkumné aktivity mly být zameny pedevším na detailní ovení
strukturn – geologických a hydrogeologických pomr v oblasti zájmového ložiska, na komplexní
využití suroviny z ložiska. V zájmu objektivního ložiskového vyhodnocení ložiskových prognóz,
zejména ve strážském bloku, je pi splnní všech podmínek v kap. 6.B.2 možný i przkum
ložiskových prognóz. V pípadném rozhodnutí o stanovení przkumného území (vydává MŽP) by
85
bylo vhodné explicitn zmínit povinnost likvidovat przkumné vrty pedepsaným zpsobem a
odpovdnost za pípadné škody a dále skutenost (by deklarativní), že pípadné pozitivní výsledky
przkumných prací nezakládají právní nárok na povolení další etapy przkumu báským zpsobem
nebo tžby. Pokud budou všechny zákonné podmínky i podmínky navrhované v opateních
v kapitole 6.B.2. splnny, je nutné nahlížet na geologický przkum jako potebné prohlubování
znalostí o ložiskovém území, které nemá na ekonomický a sociální rozvoj území žádný vliv a lze jej
provádt i v souasnosti a v asovém horizontu platnosti této surovinové politiky.
Rozhodnutí o pípadné tžb nkterého z ložisek, pokud bude takový zámr pedložen, je
významným strategicko – ekonomickým rozhodnutím celostátního významu, které významným
zpsobem ovlivní ekonomický a sociální charakter a rozvoj území s ložisky uranu. Aby byl celý
rozhodovací proces co nejvíce objektivizován z pohled možných negativních i pozitivních pínos
a ekologických dopad a rizik, je nutno za úasti expert píslušných obor Proto už v souasnosti
by v souinnosti mla být realizována ada výzkum a studií aby byly zodpovdn posouzeny
všechny aspekty problematiky, základní struktura studií a výzkumných zámr je navržena
v návrhové ásti v kapitole v díle C této práce (kapitola 6.C.5). Rámec pípadného ízení o povolení
tžby je vymezen opateními v návrhové ásti – kapitola 6. B. 2.
2.7.2. Nerudní suroviny
Nejvýznamnjší nerudní surovinou nadregionálního, ba dokonce celostátního významu na území
Libereckého kraje jsou bezesporu skláské písky a slévárenské písky reprezentované tženými
ložisky Provodín a Srní 2-Veselí. Okrajem dobývacího prostoru zasahuje na území kraje i ložisko
Stele, ale to je již produkn sledováno a vykazováno v Královéhradeckém kraji. V souasné
dob je dotžováno ložisko Provodín a ložisko Srní 2 - Veselí, pi stávající výši tžby dosahuje
jejich životnost cca 10 let. Jako náhrada za toto ložisko bylo oteveno ložisko Srní – Okešice jehož
životnost je pi souasné úrovni tžby poítána v desítkách let, zásoby v území se schválenou
hornickou inností (POPD) postaují na dobu 10 let. Tžba skláských písk je významným
prmyslovým odvtvím. V souasné dob dosahuje tžba cca 700 tis. t, vzhledem ke zvyšující se
poptávce se pedpokládá postupné zvýšení tžby nad 1,2 mil. t/rok. Tžba skláských písk
v oblasti je prmyslovým odvtvím s dlouhodobou tradicí, vlastní prmyslové dobývání bylo na
ložisku Provodín zahájeno v roce 1914. Spolu s ložiskem Stele, které se dotýká JV hranice kraje
tvoí zdejší ložiska skláského písku významnou surovinovou základnu pro domácí skláský
prmysl i pro skláský prmysl v okolních zemích, zejména na Slovensku, v Rakousku a v
Nmecku. V souasnosti je spolenost Provodínské písky a.s. souástí nmeckého koncernu
Quarzwerke GmBH. To spolenosti zajišuje finanní i odbytovou stabilitu a také písun moderních
zpracovatelských technologií.
Z analýzy dat a rekognoskace jednotlivých ložisek skláských písk vyplývá, že:
- ložiska skláských a slévárenských písk jsou na území kraje surovinou celostátního významu,
v roce 2009 bylo zajišováno z ložisek na území kraje celkem 47 % celkové tžby v R.
Mimoádná istota v širokém spektru (podíl kemene nad 98%, malé podíly zbarvujících oxid
železa a titanu) iní z provodínského kemenného písku vzácnou a cennou surovinou. Upravené
skláské písky jsou použitelné pro výrobu bílého plochého i obalového skla.
- tžba je v souasnosti soustedna na ložiskách Srní 2–Veselí (DP Veselí) a Srní – Okešice (DP
Okešice). S pitením ložiska Stele na samotné hranici s Libereckým krajem (akoliv dobývací
prostor pln zasahuje do území okresu Jiín) se jedná o 4 tžená ložiska skláských a slévárenských
86
písk. K tžb ložisek byly stanoveny celkem 4 dobývací prostory (zapoítáme-li i ložisko Stele,
tak 5 DP). Celková roní produkce skláských písk v kraji iní 960 tis. tun/rok. Celková roní
produkce slévárenských písk v kraji iní 323 tis. tun/rok. Tžbu stávajících ložisek lze
považovat za územn stabilizovanou. Netžená ložiska skláských a slévárenských surovin je
zapotebí ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku.
V souasnosti byla pouze navýšena kapacita tžby skláských,slévárenských a stavebních písk v
DP Okešice na 1 200 000 t/rok. Pro plánované navýšení tžby je plánována výstavba úelové
komunikace pro dopravu tženého písku do provodínské úpravny, což významn sníží dopravní
zátž na veejných komunikacích.
- v pípad skláských písk jsou prioritn požadovány nejvyšší obsahy SiO2, nízké obsahy Fe2O3,
dostatená zrnitostní skladba a tvrdost, u slévárenských písk jsou prioritn vyžadovány
vlastnosti jakou jsou dostatená žáruvzdornost, tvrdost a pevnost i vhodná zrnitost.
- mén kvalitní písky jsou podobn jako v Provodín upravovány na slévárenský písek, který je
významnou doprovodnou surovinou, pi tžb je produkováno jen minimum tžebních odpad.
Slévárenské písky jsou sice samostatnou prmyslovou kategorií, avšak na území Libereckého kraje
jsou souástí ložisek skláských písk. Jejich produkce je tak spjata s tžbou hodnotnjších
skláských písk na ložiskách Provodín, Srní 2 – Veselí a Srní – Okešice. Dležitost zdejších
ložisek je podtržena skuteností, že ostatní potencionáln perspektivní území pro výskyty ložisek
skláských písk na území R jsou souástí chránných území (eský ráj, Adršpašsko – teplické
skály, Lužické hory) a jejich využití v budoucnu není pravdpodobné.
Shrnutí:
Pi stávající výši tžby dosahuje životnost souasn tžených ložisek cca 10 let. Jako náhrada bylo
oteveno ložisko Srní – Okešice jehož životnost je pi souasné úrovni tžby poítána v desítkách
let, zásoby v území se schválenou hornickou inností (POPD) postaují na dobu 10 let.
Nejzávažnjšími dopady na ŽP pi tžb ložisek skláských písk je zábor lesní pdy a
potencionální ovlivnní hydrogeologických pomr v regionu a dopravní zatížení. Doporuujeme,
aby nejvtší ást produkce byla dopravována po železnici. Ložiska skláských písk jsou
soustedna v lesních porostech. Pi tžb dochází k záboru lesní pdy o rozloze cca 5 – 6 ha/rok.
vytžené prostory jsou zptn rekultivovány lesnickou rekultivací. Celkov rekultivace, která je
provádna ve vytžených prostorech po skláských a slévárenských pískách za pomoci
kompetentních odborník, je uznávána v celé eské Republice. Ložiska jsou tžena nad úrovní
hladiny podzemních vod, aby nebyl narušen systém vodního zásobování obcí. Znaná ást kvalitní
suroviny ve spodní etáži zstává nevytžena a životnost ložisek se velmi zkracuje. Ke sledování
vlivu tžby na hydrogeologické pomry oblasti je nedílnou souástí plánu tžby v DP Okešice
projekt monitorování hladiny a kvality podzemní vody.
Karbonáty
Nejhodnotnjší surovinou jsou ložiska vysokoprocentního vápence, na území kraje zastoupena
ložisky Jesenný – Vošmenda a Jesenný- severovýchod. Ob ložiska nejsou z dvodu relativn
nízkého objemu zásob a zásadních stet zájm z pohledu prmyslového dobývání perspektivní.
Nejvtší množství ložisek vápenc na území kraje je zaazeno do prmyslového typu karbonát
pro zemdlské úely. Vápence pro zemdlské úely slouží k neutralizaci pdní kyselosti jak u
pd pirozen kyselých, tak v souvislosti s okyselováním pd kyselým deštm a vzrstajícími
87
dávkami hnojiv. Ložiska jsou reprezentována horšími jakostními typy suroviny a zatížena pomrn
vážnými stety zájm. Na území státu jsou v souasnosti tžená ložiska vápenc pro zemdlské
úely pevážn využívána k produkci drceného kameniva, mleté vápencové drti pro hnojiva jsou
dodávány z ložisek ertovy schody, Skoupý, Lánov, ížkovice, Hydice, Mokrá a to jako vedlejší
produkt pi tžb kvalitnjších vápenc pro výrobu vápna a cementu. Z tohoto pohledu se otvírka
tchto ložisek na území kraje nejeví jako perspektivní.
Dalším surovinovým typem ložisek vápence na území kraje jsou vápence ostatní. Tímto termínem
jsou oznaovány vápence, které svým složením a technologickými vlastnostmi neodpovídají
žádnému z technologických ložiskových typ. Vtšinou jsou tyto zásoby vymezeny v tch ástech
tlesa, kde nemže být vymezen nkterý z ložiskových typ, protože neodpovídá kvalitativním
požadavkm na nkterý z technologických typ.
Ložiska vápencových hornin na území Libereckého kraje jsou pouze místního významu,
jejich využití je limitováno relativn malými objemy zásob, v nkterých pípadech závažnými
stety zájm, špatnou komunikaní dostupností a neexistenci zpracovatelských kapacit. Jejich
využití ve stedndobé budoucnosti není pravdpodobné a jejich ekonomický význam je
nepatrný.
Na území kraje je dále oveno 6 ložisek dolomitu. Velikostí zásob je nejvýznamnjší ložisko
Kryštofovo Údolí a Machnín – Karlov. Jejich využití je limitováno stety zájm, špatnou
komunikaní pístupností a stagnující poptávkou po dolomitové surovin. Ostatní ložiska jsou
charakteristická malým objemem zásob (Horní Rokytnice) a obtížn ešitelnými až neešitelnými
stety zájm (Kižlice na území KRNAP, Koberovy). S využitím ložisek VO, DL a KA ( ložisko
Pilínkov, Svtlá pod Ještdem, Kryštofovo Údolí, Jitrava, Hluboká u Liberce-Minkovice,
Machnín –Karlov pod Ještdem, Horní Rokytnice, Rašovka, Velké Hamry-Tanvald) zásadn
v návrhovém období do roku 2020 rovnž nepoítat a to zejména z dvodu doposud
nepekonatelných stet zájm, doporuit pehodnocení jejich zásob formou rebilance).
Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu v R a to na dostupnjších a z pohledu stet
zájm mén konfliktních lokalitách lze konstatovat, že ložiska dolomitu v Libereckém kraji
z pohledu stedndobého nemají perspektivu masivnjší otvírky a tžby. S využitím do roku
2015 se poítá pouze na jediném ložisku Jesenný – Skalka se stanoveným DP.
Podstatnou roli v surovinovém potenciálu v kraji zaujímají dále ložiska kamene pro hrubou a
ušlechtilou kamenickou výrobu. Svým významem jsou nadregionální, nebo pedevším
„liberecká žula“ je vyhledávaným dekoraním kamenem. Objemy zásob u ložisek kamene pro
hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu jsou tradin vysoké. Životnost bilanních volných zásob
u všech ty tžených ložisek (Nová Ves nad Nisou, Bratíkov-Radice) výrazn pesahuje 50-100
let. Na ložisku Bratíkov-Radice se tží výhradn železnobrodské bidlice. Objem zásob ve
platném POPD ložiska Hraniná dává rovnž pedpoklad tžby na cca 50 let. Tžba na ložisku je
však sezónní. Tžba rovnž probíhá na ložisku Ruprechtice, avšak výrazn s nižší životností zásob.
Tžba hrubé kamenické výroby – zejména železnobrodské bidlice rovnž probíhá na nevýhradních
ložiskách Bratíkov, Bratíkov-Jirkov-odval a Jirkov u Železného Brodu. Výše tžby dekoraních
materiál je závislá na odbytových možnostech. Poptávka se spíše snižuje, nebo náklady na tžbu
jsou mnohdy vyšší, než u dovážených zahraniních materiál. U hrubé kamenické výroby je situace
znan závislá na dopravních nákladech, ale pízniv ji ovlivuje menší konkurence na trhu.
Shrnutí:
Z výše uvedeného vyplývá, že nejvýznamnjší nerudní surovinou na území kraje jsou skláské (a
slévárenské ) písky, tžené v souasnosti v provodínské oblasti. Ovené zásoby a úspšné ešení
stet zájm dávají pedpoklad jejich exploatace po dobu dalších desetiletí. Podstatnou roli
v surovinovém potenciálu v kraji zaujímají dále ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou
kamenickou výrobu. Objemy zásob u ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
88
jsou tradin vysoké. Ostatní nerudní suroviny, reprezentované rznými prmyslovými typy
vápenc a dolomit jsou pouze regionálního a místního významu a jejich otvírka a tžba není ve
stedndobém horizontu pravdpodobná a perspektivní.
2.7.3. Stavební suroviny
Štrkopísky
Prognóza vývoje spoteby zásob a analýza
pro asová období:
1) souasnost (stav k 1.1. 2010)
2) výhled 2010 – 2020
3) výhled po roce 2020.
využitelnosti
ložisek štrkopísk je zpracována
Souasnost
Na rozdíl od sousedních kraj Královéhradeckého, Stedoeského a Pardubického je na území
Libereckého kraje velmi nízká plošná roztženost štrkopísk, která iní max. 4,5 km2, vetn
nevyužívaných dobývacích prostor. Z celkové plochy Libereckého kraje (tj. 3 163, km2) zaujímá
plocha urená k tžb max. 0,13 %.
Souasný stav lze charakterizovat následovn:
x Významná ložiska štrkopísk se vyskytují jen v severní a severozápadní ásti kraje, zde je
soustedna prakticky veškerá produkce štrkopísk v kraji. (Kvalitní zdroje štrkopísk se
nacházejí na severním území frýdlatského výbžku Libereckého kraje a ásten i
v oblasti eskolipska a z tohoto dvodu se nadále bude tžba sousteovat do tchto
území.).
x Jižní ást kraje je zcela deficitní a je vázána pouze na ojedinlé ložiskové relikty, piemž
ložiskový význam mají terasové sedimenty eky Plounice a jejích pítok (ložiska
Bohatice, eská Lípa – Dubice, Velký Grunov, Žizníkov a další). Jedná se o oblast
s potenciálním zdrojem betonáského kameniva, která je v souasnosti využívána v omezené
míe. Pro plnohodnotné saturování na plánované stavby, zejména ve stední a jižní ásti
kraje je poteba dovážet surovinu z funkních ložisek umístných až v severní ásti kraje.
x Na celém území Libereckého kraje jsou tžena 3 významná výhradní ložiska štrkopísk:
Jablonné v Podješ.-Dubnice, Horní asnice a postupn dotžované výhradní ložisko Velký
Grunov s velmi nízkou roní tžbou. Dále jsou v kraji tžna 3 nevýhradní ložiska, piemž
nejvtší produkci zaujímá ložisko Oldichov-Hrádek nad Nisou. Všechny 3 nevýhradní
ložiska (Žizníkov, Oldichov-Hrádek nad Nisou a Rynoltice 2) zaujímají vzhledem
k doposud vykazovaným disponibilním zásobám velmi nízkou životnost a to max. do 3-5 let
(viz. pedcházející tabulky životnosti . 24 a 25, zárove tak i . 14, dále obrázek .8 ).
Životnost zásob na výhradních ložiskách Jablonné v Podješ.-Dubnice a Horní asnice
pekrauje hluboko asový horizont po r. 2020, a tudíž se s nimi dlouhodob poítá.
x Z vývoje tžeb štrkopísk v Libereckém kraji vyplývá (obrázek . 7 a tabulka . 40) , že na
4 ložiskách byla již tžba ukonena (ložisko Píšovice, Oldichov v Hájích, Mlýnice – Nová
Ves, Chotyn - . l. 3000200), pop. tžba perušena a v nich ponechány pouze
neekonomické-zbytkové zásoby (dobývací prostor Grabštjn na ložisku Grabštjn,
89
výhradní ložisko eská Lípa-Dubice s DP eská Lípa, ložisko Dubnice pod Ralskem s DP
Dubnice).
x Celkový objem roní produkce štrkopísk v kraji se pohybuje v rozmezí cca 500 až 550 tis.
m3 (viz. obrázek . 7 a tabulka . 40).
x V celém kraji se surovina tží ve vtšin pípad na sucho a pak se upravuje tídním,
pípadn i praním. Používá se pedevším jako kamenivo do beton, ale i k mnoha dalším
úelm.
x Z hlediska kvalitativní granulometrie suroviny (zrnitostní kivky) je na území Libereckého
kraje pebytek pískových zrnitostních frakcí (písková frakce 0-4mm) a zatímco v
štrkopískové a štrkové zrnitostní frakci 4-8-16-32 mm je silný deficit. Po technologickojakostní charakteristice stávajících evidovaných využívaných a nevyužívaných zásob
štrkopísk vyplývá, že všechny ložiska až na 2-3 výjimky zaujímají vysoké procento
zásob s pevládající písitou frakci 0-4 mm (tj. cca v prmru 85-90%). Zbývajících 15-20
% pipadá zrnitostní frakci 4-8-16 mm. (nap. i využívaná ložiska Horní asnice a Jablonné
v Podješ.-Dubnice). Minoritní hrubozrnjší frakce 4-8-16 mm musí být
bohužel
saturována pro poteby betonáského prmyslu z jiných – vzdálenjších ložisek, u kterých
se tží vtší objemy této stále více požadované granulometrie.
Obrázek . 7: Graf vývoje tžeb na využívaných významných výhradních a nevýhradních ložiskách
štrkopísk v Libereckém kraji (stav dle Bilance zásob R a Evidence zásob nevýhradních ložisek
R k 1.1. 2010)
Celková produkce štrkopísk a písk na území Libereckého kraje z
výhradních a nevýhradních ložisek od roku 1992 do roku 2009
1200
1000
tis. m3
800
600
400
200
0
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
roky
90
Tabulka . 40: Vývoj tžeb na veškerých využívaných významných výhradních a nevýhradních
ložiskách štrkopísk v Libereckém kraji od roku 1992 (stav dle Bilance zásob R a Evidence
zásob nevýhradních ložisek R k 1.1. 2010)
Evidenní
íslo
ložiska
Tžba v tis. m3
Název
ložiska
3000100 Grabštejn
3000200 Chotyn
3000300 Chotyn 2
Horní
3001000 asnice
Jablonné v
Podješ.
3089200 -Dubnice
Velký
3200200 Grunov
5015600 Žizníkov
OldichovHrádek nad
5232000
Nisou
Oldichov v
Hájích
5234800
5260000 Rynoltice2
Celkem
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
393 188 132 57 37 16
0
0
9
0
0
0
0
0
0
0
0
12
0
0
0
0
0
0
0 185 59
0
0
1
0
0
0
0
0
0
276 445 274 370 389 223 36 133 14
2
1
0
0
0
0
0
0
0
73
81
79
64
63
51
47
29
34
330 255 265 227 247 261 240 164 156 127
56
68
76
72
51
58
43
5
35
0
36
0
36
0
34
0
27
0
26
0
24
0
19
0
14
0
12
1
13
28
13
80
14
13
15
33
13
32
10
10
0
0
0
0
0
0
0
319 349 387 389 335 358 362 378 391 379 286
94
126 139 110 119 108
61
70
79
15
0
14
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1,5
2
0
5
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
9
1
1
0
6
11
1128 1050 846 798 819 634 361 891,5 683 603 546 502 548 591 508 544 502 368
Obrázek . 8: Stávající využívaná a nevyužívaná ložiska štrkopísk s vytyeným hlavními smry
distribuce suroviny (souasnost k 1.1. 2010)
91
Výhled roku 2010 – 2020
Období let 2010 – 2020 lze charakterizovat následovn:
x Celková roní produkce štrkopísk v Libereckém kraji se bude po roce 2010 nadále
pohybovat kolem 500 - 550 tis. m3 za rok a to i v pípad mírného zakolísání produkce
v letech 2011 -2013, zejména z dvod snížení stavební výroby a poptávky. Trend výše
roní produkce opírající se o prognózu vývoje poteby suroviny v regionu bude nutné
zachovat pro nepetržité zásobování za ložiska postupn ukonovaná a zejména pro poteby
na veejn–prospšné stavby v deficitních okresech Jablonec nad Nisou, Semily, Jiín.
x Na 4 ložiskách bude tžba vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám ukonena v
horizontu nkolika let (max. do 3-5 let, tj. do roku 2015 ). Ve velkém stupni roztženosti je
výhradní ložisko s dobývacím prostorem Velký Grunov s velmi nízkou životností zásob,
tsn ped ukonením jsou ložiska Žizníkov (. D 5015600), Oldichov-Hrádek nad Nisou
(. D 5232000) a Rynoltice 2 (. D 5261000).
x Na výhradním ložisku Velký Grunov s velmi nízkými vytžitelnými zásobami a
s pevažující písitou zrnitostní frakcí 0-4 mm (pes 90 %) doporuit rozšíení tžby, avšak
na výrazn malé ploše (celkem cca do 2,5 ha).
x Za perspektivní ložiska k budoucímu využití za ukonené tžby na ložiskách Grabštjn,
Žizníkov, Rynoltice 2, Mlýnice, Oldichov u Hrádku nad Nisou, Oldichov v Hájích a Velký
Grunov se jeví ást blok zásob výhradního ložiska Bohatice a ást blok zásob ložiska
Arnoltice-Pertoltice.
x Pro zachování kontinuity výše potebného roního objemu produkce, preferujeme postupné
zalenní a pípravu zahájení zámru nové otvírky na ložisku štrkopísk Bohatice a
Arnoltice-Pertoltice, avšak na menší ásti evidovaných blok zásob velmi kvalitní suroviny
(s životností POPD max. 20 let) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany
dotených obcí, ochrany krajiny a pírody a ochrany podzemních a povrchových vod s
detailním hydrogeologickým przkumem. Stávající sortimentní skladba suroviny z
výhradního ložiska Velký Grunov a z dalších funkních provozoven se vyznauje výrazn
horší kvalitou a z tohoho dvodu je zapotebí doplnit objemy hrubších a na trhu stále více
žádanjších frakcí tženého štrkopísku (tj. frakcí nad 4-8-16 mm) z ložisek Bohatice a
Arnoltice-Pertoltice (viz obrázek . 10). Proto je nutno pistupovat k tmto novým
zámrm s pimenou asovou perspektivou. Není okamžit možné využití dalších nových
zdroj až po dotžení stávajících, proto veškerá správní ízení musí bžet v pedstihu.
Z tohoto dvodu je zapotebí uvažovat s min. 2-4 roky od pípravy zámru k tžb.
x S maximálním využitím ložisek Arnoltice-Pertoltice a Bohatice se poítá v pípad
neodstranní závažných limitujících pekážek v rámci rozšiování tžeb ve stávajících
využívaných pískovnách situovaných zejména v Hrádecké oblasti, a to zejména krátkém
asovém horizontu (max. do 1-3 let) od data schválení této koncepce.
x Po vyešení stet zájm se jeví pijatelné i dotžení zásob ložiska Grabštejn, kde se
plánuje stanovení dobývacího prostoru, resp. jeho rozšíení (o cca 5,5 ha), ale až po
vypoádání stet zájm s místními obany a po vyešení stet zájm ve vci
majetkoprávních vztah a ochrany podzemních vodních zdroj Uhelná se stanovenými
ochrannými pásmy 2. vnitního a 3. stupn.
x V rámci objektivního posouzení životnosti zásob na stávajících využívaných ložiskách
vycházíme z výsledk tzv. modelové prognózy vývoje tžby štrkopísku v Libereckém
92
kraji (asové ady 1992 – 2010, s prognózou do roku 2020), opírající se o životnosti zásob
z tzv. prmyslových zásob (bilanní prozkoumané volné + bilanní vyhledané volné) a
jednak ze zásob v „Plánech otvírky, pípravy a dobývání“ (POPD) a Plánech využívání
ložisek (PVL) na všech využívaných výhradních a nevýhradních ložiskách štrkopísk (viz .
následující obrázek . 9)
Obrázek . 9: Graf vývoje tžby všech ložisek štrkopísk a modelové prognózy vývoje poteby
tžeb a životnosti zásob ložisek v Libereckém kraji v asovém horizontu do roku 2020 bez zahájení
otvírky nových ložisek k 1.1. 2010.
Celková produkce štrkopísk z tžených výhradních a nevýhradních ložisek od roku
1992 do roku 2009, s prognózou vývoje jejich tžby do roku 2020, bez povolené otvírky
nových ložisek
1200
1000
tis. m3
800
600
400
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2011 2015 2018 2020
roky
Z výše uvedené modelové prognózy vývoje poteby tžeb a životnosti zásob ložisek
štrkopísk v Libereckém kraji v asovém horizontu let 2010-2020 vyplývá, že:
a) Pokud by celková tžba štrkopísku v kraji mla zstat dlouhodob stabilizována na úrovni cca
500 – 550 tis. m3/rok, bude v dsledku vyerpání stávajících tžeben nutné v období let 2013-2014
nahradit výpadek v objemu produkce cca 250-300 tis.m3/rok. Jenom v pípad pedasného
ukonení tžeb na významných nevýhradních ložiskách (nap. Oldichov-Hrádek nad Nisou) po
roce 2011–2014 nastane výrazný úbytek produkce až o cca 40 -50 %.
b) Výrazný pokles však mže být saturován z navýšenou tžbou na zbývajících využívaných
výhradních ložiskách s bohatou životností zásob (Horní asnice, Jablonné v Podješ.- Dubnice),
avšak kvalita zásob suroviny na tchto ložiskách zdaleka nenapluje požadavky trhu a zárove
vytžitelné zásoby doznají rychlejšího úbytku a snížení jejich životnosti (nap. na ložisku Velký
Grunov). Uvážíme-li navíc, že pouze ást zásob bilanních volných pedstavují zásoby schválené
k tžb v rámci POPD – (plánu otvírky a pípravy k dobývání), i PVL (plánu využívání ložisek
nevyhrazeného nerostu), mže být skutený výpadek tžby na stávajících tžených ložiskách ve
výhledu do 3-5 let ješt podstatn vyšší, odpovídající až 50-60 % souasné tžby. Zvlášt pak
vykazují-li zásoby schválené k tžb v rámci POPD (tj. vytžitelné zásoby) tém u všech
významnjších výhradních ložisek v Libereckém kraji (zejména v hrádeckém výbžku) pouze
zlomek z celkové kubatury vykazovaných bilanních volných zásob (na ložisku Grabštejn v DP
93
Grabštejn cca 14 %, na ložisku Velký Grunov s DP Velký Grunov cca 26%, na ložisku Jablonné
v Podještdí – Dubnice v DP Dubnice I cca 26% a na ložisku Horní asnice s DP Horní asnice
cca 85%). Z hlediska dopravn-ekologického je pijatelnjší tžba navazující na dopravní
pístupnost, aniž by peprava suroviny smrovala pes centra obcí a mst po technicky
nevyhovujících komunikacích. V pípad navýšení roní produkce z tžby výhradního ložiska
Horní asnice by docházelo k výrazné kumulaci synergických a kumulativních vliv, zejména pak
dopravnímu zatížení urbanisticky exponovaného území.
c) Z dvod postupného doznívání vytžitelných zásob na stávajících využívaných ložiskách,
bude zapotebí otvírky 1 až max. 2 nových ložisek (Bohatice, Arnoltice-Pertoltice) a to i v pípad,
že budou odstranny limitní pekážky v pípad rozšiování dalších postup na stávajících
provozovnách.
d) Spoteba štrkopísk mže být v horizontu 2010-2020 v celém kraji pokryta produkcí z max. 5
ložisek štrkopísk. Maximální produkce by mla být nadále saturována z ložiska Jablonné
v Podješ.-Dubnice a Horní asnice. Ložisko Bohatice zaujímá specifické územní postavení
v kraji, jelikož po brzkém dotžení ložiska Velký Grunov bude teba nadále saturovat kvalitnjší
surovinu s hrubozrnjší granulometrií jižní a západní ást kraje. Rovnž ložisko ArnolticePertoltice s kvalitní surovinou s požadovanou zrnitostní frakcí nad 4 mm (resp. 4-8-16 mm) bude
doplkovým zdrojem pro saturaci zejména severní a stední ásti kraje (viz obrázek . 10).
Obrázek . 10: Tžba a hlavní smry distribuce štrkopísk v období 2010 - 2020, vetn evidence
stávajících nevyužívaných ložisek
Výhled po roce 2020
V asovém horizontu po roce 2020, po vyešení dopravních obchvat smr Frýdlant, se uvažuje
s otvírkou ložiska Krásný Les-Raspenava s DP Krásný Les I. Zárove pokud budou v pedstihu
94
vyešené majetkoprávní stety, tak se pedpokládá s otvírkou ložiska Chotyn 2 v DP Václavice I
jako plnohodnotná náhrada za ukonenou tžbu na ložisku Grabštejn v DP Václavice II.
Maximální produkce by mly být saturovány z ložisek Jablonné v Podješ.-Dubnice, Horní
asnice, Arnoltice-Pertoltice a Bohatice. V tomto asovém období se rovnž uvažuje s otvírkou
nevýhradního ložiska Mimo–Plounice (N 5042700), na kterém vlastní ložiskovou výpl tvoí
štrkopísky s pevažujícím podílem písité frakce. Zásoby štrkopísk na celém ložisku iní kolem
3,95 mil. m3.
Spoteba stavebních surovin bude v horizontu kolem roku 2020 kryta produkcí z max. 5- 6 ložisek
štrkopísk (viz obrázek . 11). Povolení otvírky nových tžeb doporuujeme za pedpokladu
zvážení reálných poteb surovinového zajištní dlouhodobých zámr regionu a po zvážení
pedevším zájm ochrany vod a pírody.
Obrázek . 11: Evidence stávajících nevyužívaných ložisek, využití ložisek štrkopísk a plánovaná
ložiska štrkopísk do tžby v období po roce 2020 s vytyeným hlavními smry distribuce
suroviny
V prbhu vývoje mže nastat postupný nárst požadavk a poptávky po kvalitní štrkopískové
surovin požadované granulometrie na veejn prospšné stavby (nap.rychlostní komunikace R35,
I/13, pokrytí deficitních oblastí kraje pro konstrukní vrstvy vozovek). Práv deficitní stav v
zajišování štrkopísky je na Jablonecku, Semilsku a v jižní ásti kraje na území eskolipska.
Zajištní poteb kraje štrkopísky bude nadále kryto zejména z výše uvedených ložisek.
Zbývající rezervní ložiska na území kraje (Frýdlant . B 3000700, Dtichov . B 3089000,
Pedlánce-Andlka . B 3129000, Hradany nad Plounicí . D 5264000, eská Lípa -Dubice
. 3047300 apod. nepipadají v úvahu z dvod obtížn ešitelných stet zájm.
Dovoz kvalitnjší suroviny ze Stedoeského, pop. z Královéhradeckého kraje nepipadá
vzhledem k neekonomické dopravní vzdálenosti v úvahu. K omezení vzdáleného dovozu
štrkopísk by mla pispt ástená substituce vhodnými frakcemi stavebního kamene a kamene z
95
hald pro hrubou a ušlechtilou výrobu s odpovídajícími parametry. Je však teba podotknout, že
sekundární rozpojování vtších blok kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu je velmi
ekonomicky nároné, a tudíž cena hotového sortimentního produktu by se výrazn prodražila.
Stavební kamenivo
Prognóza vývoje spoteby zásob a analýza využitelnosti ložisek stavebního kamene je zpracována
pro asová období:
1) souasnost (stav k 1.1. 2010)
2) výhled 2010 – 2020
3) výhled po roce 2020.
Souasnost
Další dominantní nerostnou surovinou Libereckého kraje, pedevším z pohledu objem zásob a
tžby, je stavební kámen. Plošná roztženost tžbou stavebního kameniva iní v kraji k souasnému
datu max. 3,9 km2 s tím, že zahrnuje i nevyužívané dobývací prostory. Z celkové plochy
Libereckého kraje (tj. 3 163, km2) zaujímá plocha urená k tžb max. 0,12 %. K ložiskm
stavebního kamene byla obzvlášt soustedna zvláštní pozornost, a to z dvodu velmi
znepokojivé situace nad nízkými objemy vytžitelných zásob u velkého potu využívaných
ložisek. Z tohoto dvodu byla zpracovaná podrobná analýza využitelnosti využívaných a
rezervních ložisek a prognózních zdroj stavebního kamene v Libereckém kraji.
Obrázek .12: Graf vývoje tžeb na veškerých využívaných významných výhradních a nevýhradních
ložiskách stavebního kamene v Libereckém kraji (stav dle Bilance zásob R a Evidence zásob
nevýhradních ložisek R k 1.1. 2010)
96
Tabulka . 41: Vývoj tžeb na veškerých využívaných významných výhradních a nevýhradních
ložiskách stavebního kamene v Libereckém kraji (stav dle Bilance zásob R a Evidence zásob
nevýhradních ložisek R k 1.1. 2010)
Název ložiska
íslo lož. Subr. 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2009
83
108
109
109
116
49
31
24
24
14
96
33
0
0
0
0
0
0
0
39
30
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Bezdín
3021800
B
77
62
76
66
81
93
130
171
114
101
Cidlina-Doubravice
5232100
D
0
0
0
0
0
0
0
27
29
7.42 28.43
96
Frýdlant-Vtrov
Chuchelna
(Smrí-Prose)
3098600
B
30
26
28
0
0
0
0
0
0
0
3021900
B
54
58
41
15
36
42
37
52
46
Košálov
3067400
B
0
0
15
26
2
0
0
0
0
269
52
Košálov-Stružinec
3217300
B
87
139
123
89
153
162
171
183
214
221
193
202
260
292
250
275
3060600
B
27
17
16
32
35
28
34
43
29
31
30
21
51
64
55
73
Luhov-Brništ-Tlustec
3018600
B
53
59
53
161
206
267
191
0
0
0
0
53
13
0
0
0
0
42
81
92
103
84
80
95
0.11 0.11 37.5
42
38
43
37
39
43
56
117
121
126
116
84
39
19
33
27
37
32
50
49
49
49
33
20
128
138
106
122
135
137
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Smrí 2 a 3
3021700
B
57
47
56
51
48
58
62
Studenec u Horek
5230700
D
0
0
0
0
0
0
0
Tachov u Doks
3021400
B
148
109
114
79
91
109
Chlum-Újezd u eské Lípy
3193500
B
85
54
44
29
50
Volfartice-Mistrovice
3094200
B
59
34
30
34
18
62
70
67
Záhoí-Prose
3100600
B
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
24
26
23
24
26
20
19
3094100
B
32
13
13
6
18
30
24
5.5
0
0
0
1
2
1
2
4
26
3094101
D
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
Celkem tžba v tis. m3
12
709 618 609 588 738 839 815 714 677 653 589.4 725 780 794 739 798 827
Z výše uvedeného a z tabulky . 41 vyplývá následující:
x Výše celkového objemu roní produkce kameniva v kraji od roku 2002 vykazuje
stoupající trend až o cca 12 -15 %. Prmrná roní produkce drceného a stavebního
kameniva se na území kraje nadále pohybuje kolem 800-850 tis. m3/ rok, tj. cca 2 500 tis.
tun /rok (viz obrázek . 12).
x Tžba je provádna na 11 ložiskách, z ehož 8 je výhradních a 3 nevýhradní (viz. následující
obrázky . 12 a 13, tabulka . 41). Nkteré tžebny v hraniních oblastech ást své
produkce vyváží do sousedního Stedoeského kraje (ložisko Chlum-Újezd u eské Lípy)
pop. do Královéhradeckého kraje (ložisko Košálov-Stružinec, Smrí 2 a 3, Záhoí –
Prose, Studenec u Horek, Cidlina – Doubravice apod.). Mezi nejvýznamnjší tžená
ložiska s dlouhodobou životností zásob v kraji (tj. cca nad 20 let) jsou pouze 2 ložiska a to
Košálov-Stružinec a Chlum– Újezd u eské Lípy - Maršovický vrch.
x Vtšina finálního upraveného produktu suroviny z využívaných ložisek stavebního
a drceného kameniva v kraji se používá jako drt (drobné drcené kamenivo, hrubé drcené
kamenivo) a štrkodrt do betonu dle normy SN EN 12620, pop. jako kamenivo pro
asfaltové smsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací dle normy SN EN 13043.
x Na ad využívaných ložisek stavebního kameniva jsou pomrn nízké a zejména
kvalitativn a jakostn podadné až nevyhovující zbytkové objemy zásob. ada
využívaných ložisek je vzhledem k jejich nízkým objemm zásob, komplikovaným báskotechnologickým postupm a stetm zájm s životním prostedím, tsn ped ukonením,
pop. je již ukonená. Velmi nízkou životnost (max. 1-6 let) zaujímají výhradní
ložiska Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Záhoí-Prose a nevýhradní ložisko
Žandov u eské Lípy a Cidlina - Doubravice). Nízkou životnost rovnž zaujímají
97
ložiska Bezdín, Smrí 2 a 3 a Krásný Les u Frýdlantu (8-12 let). S postupným
úbytkem kvalitních zásob v Libereckém kraji se v nkterých kamenolomech dotžují i
nekvalitní partie alterovaných fonolit a sonnenbrandových bazalt apod., vtšinou
vhodných pouze do štrkodrtí (nap. ložisko Tachov u Doks, ložisko Krásný Les u
Frýdlantu, Žandov u eské Lípy, Bezdín apod). Z hlediska kvalitativního na vtšin
využívaných ložiskách surovina vyhovuje jenom vybraným technických normám SN
EN (kolísavá nasákavost, mrazuvzdornost, velmi nízká pevnost, vysoká rozpadavost a
špatná tvarovatelnost zrn s výsledným zatídním suroviny do tídy C-E pro podadné
využití) a s výrazným omezením a uplatnním výrobkové produkce na trhu.
x Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob na využívaných ložiskách
stavebního kamene na území Libereckého kraje je ze všech využívaných komodit na území
kraje velmi znepokojivý. Z dvodu postupného ubývání kvalitních zásob a zvyšující
poptávky po vyšší kvalit sortimentních skladeb v Libereckém kraji a v krajích sousedních
dochází v nkterých pípadech k nutnosti expedice suroviny vyšších kvalitativních tíd na
delší vzdálenosti (nap. z ložiska Košálov-Stružinec se expeduje surovina až do
vzdálenosti 100-120 km). To s sebou obnáší vtší zatížení komunikací a zatížení životního
prostedí a zárove tak i zvýšení ceny kameniva. Transport výrobk z ložiska Tachov u
Doks a Chlum-Maršovický vrch (Újezd) pedstavuje zátž na životní prostedí v podob
nkolika tisící nákladními automobily za rok a to i s prjezdem pes CHKO Kokoínsko.
x V rámci podrobné analýzy využitelnosti všech využívaných a rezervních ložisek
stavebního kamene v Libereckém kraji bylo podrobeno z hlediska vhodnosti k využití
celkem 13 nevyužívaných výhradních ložisek stavebního kamene, dále celkem 10
nevyužívaných ložisek nevyhrazeného nerostu (resp. nevýhradních ložisek stavebního
kamene), a celkem 11 nadjných prognózních zdroj stavebního kamene zaazených dle
„Pehodnocení prognózních zdroj nerostných surovin v R“ do subkategorie R
(registrované) a Q (evidované). Zárove se provedla analýza 24 nebilancovaných ložisek
stavebního kamene, resp. ložisek zcela ekonomicky nerentabilních z dvod kvality a
minimálního objemu zásob suroviny, a v neposlední ad analýza
23 zrušených
prognózních zdroj kamene, vyazených, resp. vyjmutých z evidence prognózních zdroj
v R, které zaujímají pouze informativní charakter na základ geologického mapování, bez
jakéhokoliv geologicko-ložiskového przkumu. V rámci kraje bylo tedy celkem
podrobeno analýzou 81 surovinových objekt stavebního kamene, piemž min. 90 %
ložisek a prognózních zdroj z celkového potu absolutn nevyhovují souasným a
budoucím podmínkám využití.
x Na ložiskovém území Košálov-Stružinec, Záhoí–Prose a Smrí 2 a 3 je limitována
využitelnost zásob pi postupném zahlubování tžeben a to z dvodu potenciálních
hydrogeologických problém. Na ložisku Košálov byla stanovena tžební báze 390 m n.m
s ponecháním 3-4 m netženého melafyru jako ochrana proti zatopení lomu vodou z potoka.
Na ložisku Košálov – Stružinec je v DP Košálov I povolena tžební báze do úrovn 420 m
n.m. pro ochranu vodních zdroj v Želechách. Tžba pod úrove 420 m n.m. je podmínna
hydrogeologickým posouzením a seismickým mením trhacích prací. Rovnž identická
hydrogeologická problematika je i na ložisku Smrí 2 a 3 a na ložisku Záhoí Prose, kde se
plánuje nové zahloubení ediového lomu na úrove cca 434 m n. m. V rámci tohoto
zahloubení mohou existovat potenciální rizika možného narušení hladiny podzemní vody v
zájmovém území. V pípad narušení hladiny podzemní vody pi tžb je poteba zajistit
podrobný monitoring a odborný dohled.
x Z celkového potu 13 nevyužívaných výhradních ložisek stavebního kamene má celkem 9
ložisek stanovené dobývací prostory ( ložiska Dtichov, Hemanice 2-Kristiánov,
98
Hemanice u Frýdlantu, Hoensko, Chuchelna (Smrí-Prose), Košálov, Luhov-BrništTlustec, Pelechov a Polevsko). Vzhledem k nadmrné roztženosti na vtšin výše
uvedených ložisek, jsou v dobývacích prostorách evidovány velmi nízké zásoby, dokonce
tém nulové zásoby jako nap. v dobývacích prostorech Hemanice I., Hemanice II.,
Hemanice u Frýdlantu v echách, Chuchelna (Slap), Železný Brod a Polevsko.
x Využití zbývajících nevyužívaných výhradních a nevýhradních ložisek (Janovice u
Krava, Slunená-Kameník, Janovice-Hemanicem, Jítrava, Práche-eská Skála a
Slunená-Kožlí
apod.) v žádném pípad nepipadá v úvahu, jelikož se nachází
v exponovaných zónách (II., III.) chránných krajinných oblastech (CHKO) s význanými
až neešitelnými stety zájm s ochranou pírody a krajiny a s nepíznivou až obtížnou
dopravní dostupností s potenciálním dopravním zatížením dotených obcí a okolní krajiny.
Ložisko Jitrava zárove zaujímá slab metamorfované a zvrásnné komplexy diabázových
hornin, velmi variabilní až nevyhovující kvality, spíše pro podadné úely.
Z nevyužívaných nevýhradních ložisek zaujímají dostatené zásoby pouze ložiska Dolní
Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Krásný Les u Frýdlantu a Mlýnice, využitelnost tchto
ložisek však rovnž nepipadá v úvahu z dvodu velmi špatné a variabilní kvality suroviny
se zvýšenou otlukovostí, mrazuvzdorností, nasákavostí, kolísající pevností, sníženou
odolností a velmi nepravidelnou odluností, provázené s vysokými výklizy a tžebním
odpadem a v neposlední ad s nepekonatelnými stety zájm s ochranou pírody a krajiny
a velmi špatnou pozicí v blízkosti k zastavnému a zastavitelnému území dotených obcí a
zcela nevyhovující dopravní pístupnosti do ložiska. Další nevyužívaná nevýhradní
ložiska Pívlaka-Chlumek, Peimov-Strážník, Noviny pod Ralskem, Františkov-Sachrv
heben zaujímají velmi nízké až nerentabilní zásoby s pevažujícími nekvalitními partiemi
suroviny s vysokým tžebním odpadem a s pevažujícími stety zájm s dopravním
napojením a ochranou pírody a krajiny a v neposlední ad zcela nevyhovující blízkostí
ložisek k zastavnému a zastavitelnému území dotených obcí.
x V pípad prognózních zdroj (Stružinec, Velká Bukovina, Sloup v echách – Slavíek ,
Lhota-Komárov , Frýdlant-Vtrov 2, Dubiná-Dubí hory, Pelíkovice, Horní asnice,
Dolní Suchá, Líska a Ludvíkov pod Smrkem) se jedná o nadjné prognózní zdroje
s dostatenými objemy vykazovaných zásob kameniva (vyjma lokality Sloup v echách –
Slavíek) , avšak s velmi nízkou prozkoumaností zásob, a dokonce u vtšiny z nich s
velmi špatnou a variabilní kvalitou suroviny (Pelíkovice, Horní asnice, Velká Bukovina,
Dolní Suchá, Lhota – Komárov a Ludvíkov pod Smrkem). Všechny tyto prognózní
zdroje se polohopisn nachází pi severní hranici s Polskem, v SV ásti kraje, dále
v exponované ásti CHKO v blízkosti významných krajinných útvar, dále v oblasti
Semilska, tj. na území s dostatenou roztžeností a velmi obtížnou dopravní dostupností s
velmi nepíznivým dopravním zatížením pes dotené obce a okolní krajinu po technicky
nevyhovujících komunikacích. Tém všechny tyto prognózní zdroje se nacházejí
v blízkosti zastavných území dotených obcí, a zárove v naprosto nepístupném vtšinou
zalesnném terénu, tvoící významnou kulisu a krajinnou dominantu (nap. Stružinec,
Frýdlant-Vtrov 2, Dubiná-Dubí hory, Sloup v echách –Slavíek pod.).
x Z výsledk analýzy 24 nebilancovaných ložisek stavebního kamene rovnž vyplývá, že
všechna tato ložiska jsou zcela ekonomicky nerentabilní z dvod velmi nízké kvality a
minimálního objemu zásob suroviny (max. do 900 tis. m3), a v neposlední ad z dvod
nepekonatelných stet zájm se zákonem chránnými zájmy, které v souasné dob
pevažují nad zájmem využití tchto ložisek. Tato ložiska byla vylouená-vyjmutá
z Bilance zásob nerostných surovin R, jelikož nesplovala podmínky využitelnosti – tj.
soubor nezbytných ukazatel o limitech a ekonomické využitelnosti suroviny, zejména pak
v množství a v kvalit nerostu. Jsou pouze evidovaná v úelové databázi GS –
99
Geofondu, jsou bez právní ochrany souástí pozemku a zaujímají pouze informaci o
v minulosti provedeném ložiskovém przkumu, pop. informaci o historické tžb, pi které
byla vtšina zásob vydobyta.
x Z dvodu postupného ubývání kvalitních zásob a zvyšující poptávky po vyšší kvalit
sortimentních skladeb v Libereckém kraji a v krajích sousedních dochází v nkterých
pípadech k nutnosti expedice suroviny vyšších kvalitativních tíd na delší vzdálenosti
(nap. z ložiska Košálov-Stružinec se expeduje surovina až do vzdálenosti 100-120 km, viz
obrázek . 13). To s sebou obnáší vtší zatížení komunikací a zatížení životního prostedí a
zárove tak i zvýšení ceny kameniva. Transport výrobk z ložiska Tachov u Doks a
Chlum-Maršovický vrch (Újezd) pedstavuje zátž na životní prostedí v podob nkolika
tisící nákladními automobily za rok a to i s prjezdem pes CHKO Kokoínsko.
x Na území kraje a zárove za hranicí v tsném sousedství Královéhradeckého, Pardubického
a zejména Stedoeského kraje se však doposud nenachází žádný funkní kamenolom
s vyhovujícím finálním produktem suroviny pro využití na kolejové lože zaazených dle
písných požadavk normy SN EN 13 450 (viz obrázek . 15). Na území kraje (vyjma
ložiska Brništ - Luhov- Tlustec) neexistuje další jiné ložisko identické kvality suroviny,
které by se vykazovalo v rámci vyhodnocení technologicko-jakostních zkoušek vhodnost
suroviny pro kolejové lože dle normuy SN EN 13 450.
Obrázek . 13: Stávající využívaná a nevyužívaná ložiska s vytyeným hlavními smry distribuce
suroviny (souasnost k 1.1. 2010)
100
Výhled po roce 2010 až do roku 2020
V asovém horizontu 2010 až 2020 lze oekávat následující:
x Z pohledu komplexního vývoje roní produkce veškerého drceného kameniva ze všech
tžených ložisek na území Libereckého kraje od roku 1990 a zárove na základ
prognózy vývoje tžby do roku 2020 vyplývá, že by celková produkce drceného kameniva
z Libereckého kraje pro poteby tohoto kraje s ásteným vývozem do sousedních
deficitních kraj (tj. severní ást Stedoeského a celé území Královéhradeckého kraje)
nemla poklesnout pod 800-850 tis. m3/rok, tj. pod cca 2.500 tis. tun/rok. Je to dlouhodob
pozorovatelný trend vývoje celkové roní tžby kameniva, o vykazovaných pohybech
zásob a tžeb z jednotlivých ložisek kameniva v kraji, který musí být bezpodmínen
zachován.
x K zajištní spoteby stavebního kamene z vlastních zdroj by ml mít kraj nadále k dispozici
produkci z cca 8 – 9 pln funkních ložisek stavebního kameniva (viz. obrázek . 16), o
celkové roní produkci cca 800-850 tis. m3, tj. cca 2 500 tis. tun.
x Tžba stavebního kamene a výroba drceného kameniva skoní postupn do 1-6 let na
ložiskách Tachov u Doks, Záhoí-Prose, Žandov u eské Lípy, na nevýhradním ložisku
Žandov u eské Lípy a Cidlina - Doubravice. U zbývajících ložisek Bezdín, Smrí 2 a 3
a Krásný Les u Frýdlantu se dá oekávat rovnž nízká životnost od 8 do 12 let. Tžební
produkce z oblasti Semilska se bude postupn snižovat.
x Jako podružné doplkové využití pro obasnou tžbu v rámci protipovodového opatení a
z dvod postupného úbytku nekvalitních zásob suroviny na výhradním ložisku Krásný
Les se jeví ložiska Dtichov s DP Frýdlant I. a Hemanice u Frýdlantu s DP Hemanice I. a
to v min. roních objemech tžby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok)
x Na území Semilska se doporuuje plošné rozšíení DP Košálov I o cca 6 ha a zárove tak
hospodárné využití veškerých zásob výhradního ložiska stavebního kamene KošálovStružinec na úkor zahájení nových otvírek ložisek (nap. výhradního ložiska Hoensko se
stanoveným DP apod.).
x Z dvod velkého potu ložisek stavebního kamene s velmi nízkou životností a zárove
pro zachování kontinuity výše roního objemu produkce drceného kameniva a potu
využívaných ložisek pro zásobování Libereckého kraje a deficitních sousedních kraj je
zapotebí v pedstihu (tj. v roce 2011 – 2012) vytvoit územní pedpoklady pro otvírku
alespo jednoho nového ložiska s dostatenou roní kapacitou tžby, s výrazn kvalitnjší
surovinou a s dlouholetou životností tžby (min. 25 – 30 let). Z celkového velmi zúženého
výbru potenciálních výhradních
ložisek se stanoveným DP vyhovuje z hlediska
lokalizace, dostatené prozkoumanosti a objem zásob a zejména kvality suroviny pouze
ložisko Luhov–Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov.
x Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatenou produkci
pokrývající poptávku a potebu kameniva pro území kraje. Jako náhrada za postupn
ukonované tžby na výše uvedených ložiskách se tedy doporuuje velmi kvalitní ložisko
Luhov-Brništ-Tlustec s DP Luhov a to v rozsahu plánovaného POPD s ásteným plošným
rozšíením a zahloubením tžby. Ložisko svojí kvalitou suroviny je jako jediné
v Libereckém kraji vhodné pro kolejové lože dle SN EN 13 450. Zárove surovina
z tohoto ložiska vyhovuje dalším technických normám ( nap. SN EN 13055-1, SN
EN 13242, SN EN 13139, SN EN 12620 a SN EN 13043). Význam produkce
101
stavebního kamene uvolnné na trh z tohoto ložiska je pedevším z dvodu umístní lokality
v blízkosti významných rozvojových smr jak dopravní infrastruktury, tak industriálních
center Liberecka a eskolipska (viz obrázek . 16). Zárove se pedpokládá, že nejvtší ást
produkce bude dopravována po železnici, jelikož v bezprostední blízkosti je umístna
železniní vleka pro vlakovou expedici suroviny . Tato neopominutelná polohopisná a
zárove strategická výhoda ložiska umožuje dopravu suroviny po železnici smrem
severním do Liberce a Jablonce nad Nisou a smrem západním do eské Lípy a Mlníka a
jižním smrem do deficitní oblasti Stedoeského kraje - Mladé Boleslavi a Prahy –
východ, apod.
Obrázek .14 : Graf vývoje tžby všech tžených výhradních a nevýhradních ložisek stavebního
kamene a modelové prognózy vývoje poteby tžeb a životnosti zásob ložisek v Libereckém kraji
v asovém horizontu do roku 2020 bez zahájení otvírky nových ložisek k 1.1. 2010.
Celková produkce stavebního kameniva z tžených výhradních a nevýhradních ložisek od
roku 1992 do roku 2009, s prognózou vývoje tžby do roku 2020, bez otvírky nových
ložisek
900
800
700
tis. m3
600
500
400
300
200
100
19
92
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
11
20
13
20
15
20
18
20
20
0
roky
Z modelové prognózy vývoje poteby tžeb a životnosti zásob ložisek stavebního kamene
v Libereckém kraji v asovém horizontu let 2010-2020 (viz. pedchozí obrázek . 14) a
z následujícího obrázku . 15 vyplývá, že:
a) Výrazný pokles produkce stavebního kamene v letech 2012 – 2016. Tento výrazný pokles
vyplývá z dvod postupn ukonované tžby na v minulosti významných ložiskách.. Zásoby ve
stávajících dobývacích prostorech Tachov I a Tachov II a Žandov u eské Lípy budou tém
nulové-vytžené. Práv ložiska Tachov u Doks a Žandov u eské Lípy vykazovali každoron od
roku 1990 tžbu v prmru cca 85 – 150 tis. m3/rok , tj. cca 255 – 450 tis. tun /rok drceného
kameniva. Tsn ped ukonením bude další tžba na ložisku Záhoí –Prose, kde se vykazovala
produkce od roku 1990 cca 30 – 85 tis. m3/rok , tj. 90 – 255 tis. tun/rok a postupn bude doznívat
tžba i na ložisku Smrí 2 a 3, a Bezdín, kde se vykazovaly každoron produkce od roku 1990
cca 50 – 105 tis. m3/rok , tj. 150 – 315 tis. tun/rok. Celkov lze vrohodn konstatovat , že z
údaj o vytžitelných zásobách v rámci stanovených DP tžených ložisek kameniva a ze
zstatkových zásob tžených nevýhradních ložisek vyplývá, že v dsledku vyerpání zásob v
nkterých kamenolomech dojde v období 2012 - 2016 k výraznému poklesu roní produkce o
102
cca max. 250 – 300 tis. m3/rok. Uvážíme-li navíc, že pouze ást zásob bilanních volných
pedstavují zásoby schválené k tžb v rámci POPD, i PVL, mže být skutený výpadek tžby na
stávajících tžených ložiskách ve výhledu do 4-5 let ješt podstatn vyšší, odpovídající až 30 %
souasné tžby. Zvlášt pak vykazují-li zásoby schválené k tžb v rámci POPD tém u všech
významnjších ložisek pouze zlomek celkové kubatury bilanních volných zásob (na ložisku
Bezdín cca 40 %, na ložisku Chlum-Maršovický vrch cca 60% a na ložisku Smrí 2 a 3 cca 55
%). Nikde pitom vzhledem ke stetm zájm a pozemkovým vztahm neexistuje garance, že se
povolovací proces tžby pro další rozšíení (pokud existují další zásoby) podaí úspšn realizovat i
ve zbylé ásti tchto ložisek.
b) Takto výrazný výpadek tžby pitom nelze pokrýt navýšením tžby na zbývajících ložiskách a to
už zejména z dvod špatné kvality suroviny (ložiska Krásný Les, Bezdín, Chlum u eské Lípy –
Maršovický vrch apod.) a pevážn zvýšenému nárstu nákladní automobilové dopravy pes
dotené obce a po nevyhovujících komunikacích. Zárove tím dojde ke zvýšení negativních
dopad tžební a úpravárenské innosti na životní prostedí a zejména dojde k podstatnému a
nekontrolovatelnému zatížení komunikací tžkotonážní nákladní automobilovou dopravou a
zatížení životního prostedí (nap. z ložiska Košálov-Stružinec). Zárove mže dojít k dovozu
suroviny z jiných vzdálených ložisek, piemž dojde ke zvýšení ceny kameniva a tím i ke zvýšení
cen vstup do stavebnictví a k silnému zásahu do spotebitelsko-odbratelských vztah.
c) Z celkového vývoje postupn ukonovaných tžeb na významných výhradních a nevýhradních
ložiskách a trendu snižování roních produkcí kameniva v Liber. kraji do roku 2020 vychází, že
bude zapotebí v dostateném pedstihu po roce 2011 poítat s otvírkou nového ložiska
s dostateným objemem disponibilních zásob a s životností nad 25-30 let a o max. produkci 700 800 tis. tun/rok (viz obr. . 14). V souvislosti s tímto je nutno pistupovat k zámru tžby na
ložisku Luhov-Brništ-Tlustec s pimenou asovou perspektivou. Není okamžit možné využití
nového zdroje až po dotžení stávajících, proto ízení musí bžet daleko v pedstihu. Z plánované
tžby na ložisku stavebního kameniva Luhov-Brništ-Tlustec s dobývacím prostorem Luhov se
doplní kvalitativní sortimentní deficit suroviny pro poteby na kolejové lože podle požadavk
normy SN EN 13 450 (viz následující obrázek .15):
103
Obrázek .15: Dodavatelé kameniva frakce 32/63 pro kolejová lože dle SN EN 13 450 (01/2009) v
R
d) Z obrázku . 15 je naprosto zejmé, že v celém LBK kraji ( a zárove v sousedních krajích
Královéhradeckém, Pardubickém a v deficitní severní ásti Stedoeského kraje) se nenachází v
souasnosti využívané ložisko vhodné svojí kvalitou suroviny pro kolejové lože dle SN EN 13
450. Vlastní situování a zejména kvalita suroviny z ložiska Luhov-Brništ-Tlustec vzhledem ke
stávajícím již nevýznamným provozovnám Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Bezdín
apod. umožuje efektivn podpoit a zejména kvalitativn nahradit systém stávající výrobkové
produkce.
e) S otvírkou již historicky roztženého ložiska Luhov-Brništ-Tlustec s DP Luhov by se mlo
poítat v asovém horizontu od roku 2011-2012. Plocha pro plánované dobývání výhradního
ložiska by nemla pesáhnout 18-ti procentní zábor území z celkové plochy dobývacího prostoru
Luhov. Hornická innost by mla být ukonena po vydobytí veškerých vytžitelných zásob v
hranicích podle schválené dokumentace POPD s následnou rekultivací a sanací a to v souladu
s krajinným rázem.
f) Na území kraje jsou v rezerv další netžená ložiska stavebního a drceného kameniva s platnými
dobývacími prostory (nap. ložiska Dtichov, Hemanice 2 –Kristiánov, Hemanice u Frýdlantu,
Smrí-Prose, Košálov, Pelechov a Polevsko), nicmén evidované a vytžitelné zásoby jsou na
tchto ložiskách velmi nízké, ba dokonce na hranici ekonomické rentability tžby (zásoby
kameniva na vtšin ložisek jsou vyerpané, pop. velmi nízké) a v neposlední ad nkterá ložiska
104
se polohopisn nachází na samotné severní hranici s Polskem a v SV ásti kraje, tj. na území
s dostatenou roztžeností a velmi obtížnou dopravní dostupností s potenciálním velmi nepíznivým
dopravním zatížením dotených obcí a okolní krajiny po technicky nevyhovujících komunikacích.
g) Dá se pedpokládat, že po roce 2012 - 2016 budou z hlediska rozložitelnosti ložisek stavebního
kamene a distribuce vyprodukovaného sortimentu a jeho kvality
v Libereckém kraji
nejvýznamnjší pouze 3 tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob (Košálov-Stružinec,
Chlum–Maršovický vrch a Luhov-Brništ-Tlustec). Tato ložiska z dvod vysoké kvantity
vytžitelných zásob, zejména pak u ložiska Luhov-Brništ-Tlustec i z dvodu vysoké kvality
suroviny, naprosto pokryjí veškeré požadavky trhu v dlouhodobém horizontu ( 25 až 30 let), aniž
by se povolovala další nová tžba.
Obrázek .16: Stávající tžená a netžená a plánovaná ložiska stavebního kamene do tžby
v období let 2010- 2020 s vytyeným hlavními smry distribuce suroviny
105
Výhled po roce 2020
Spoteba stavebního kameniva bude v horizontu let 2015- 2020 a po roce 2020 kryta produkcí
temi významnými nadregionálními ložisky a zbývajícími 2-3 regionáln významnými ložisky
stavebního kamene. Tžba bude ukonena na ložisku Bezdín, Smrí 2 a 3, Krásný Les a Záhoí –
Prose, Dtichov, Žandov u eské Lípy apod. Nejvýznamnjší nadregionáln tžená ložiska
budou v kraji nadále Košálov-Stružinec, Chlum–Maršovický vrch a Luhov-Brništ-Tlustec. Tato
tžená ložiska v tomto asovém horizontu budou mít dostatenou rezervu jak ve výrobních
kapacitách, tak zásobách suroviny. Je proto možné pedpokládat, že pokud nedojde k výjimené
zmn ložiskových pomr nkterého ložiska nebo jiného zásahu ovlivujícího úrove tžby (stety
zájmu), nebude teba otevírat nové tžby, zejména pak na území Semilska. Pouze s dotžením
zásob na výhradním ložisku Chuchelna (Smrí-Prose) v DP Chuchelná I. se poítá
po
ukonení tžby na dotžovaném výhradním ložisku Smrí 2 a 3.
Nadále bude probíhat obasná tžba velmi nízkých roních objem na ložisku
Frýdlantu , pop. na ložisku Hemanice- Kristiánov (viz obrázek . 17).
Hemanice u
Obrázek .17: Stávající využívaná, nevyužívaná a plánovaná ložiska stavebního kamene do tžby
v období let po r. 2020 s vytyeným hlavními smry distribuce suroviny
Cihláské suroviny
Z evidovaných devíti ložisek cihláských surovin není na území kraje využíváno ani jedno
výhradní a nevýhradní ložisko. Ani do budoucna nelze pedpokládat další rozvoj a poteby kraje
budou nadále zajišovány dovozem již hotových výrobk a stavebních prvk zejména z funkních
ložisek ze Stedoeského a Královéhradeckého kraje. Dá se však v budoucnu pedpokládat, že
výroba drovaných cihelných blok s vysokým tepelným odporem pedstavuje novou generaci
106
výrobk tohoto oboru. Cihláské závody v píhraniních oblastech mohou kvalitou a cenou
exportovaných výrobk konkurovat zahraniním cihláským výrobkm. Výhled ve všech asových
horizontech pedpokládá vyšší koncentraci výroby, snižování energetické náronosti výroby a
nárst poteby cihláských výrobk v stedndobém horizontu.
2.7.4. Plánované významné stavby na území Libereckého kraje
Tato kapitola souvisí s budoucí poptávkou po drceném a tženém kamenivu, zejména pak po
stavebním kamenivu a štrkopíscích, jakožto nezbytné komodity pro technickou realizaci
plánovaných staveb nadmístního významu na území Libereckého kraje .
S ekonomickým vzestupem a bohatnutím populace, k nmuž u nás a ve stedoevropských zemích
v minulém desetiletí docházelo, pímo úmrn souvisí rozvoj dopravní infrastruktury. K rozvoji
dopravní infrastruktury, a se již jedná o moderní železniní koridory i dálniní sít, jsou nezbytné
dostatené zdroje stavebních surovin, zejména stavebního kamene a štrkopísk. Pro ekologickou a
ekonomickou únosnost je vhodné, když jsou potebné surovinové zdroje v dopravn dostupné
vzdálenosti.
Maximum produkce stavebních surovin smuje a bude v kraji nadále smovat do krytí poteb
rozvoje dopravní a technické infrastruktury. Nutná poteba stavebních surovin vychází z analýzy
dosavadních trend na budování a úpravy silnic, dálniních obchvat a železnic, bytovou výstavbu
a o stavby prmyslových zón. Rozložení budoucích tžebních kapacit je teba dkladn
hodnotit jejich prostorovou distribucí ve vztahu ke klíovým investiním zámrm kraje,
zejména pro poteby všech projektovaných tras a veejn prospšných staveb. Prioritním
kritériem využitelnosti ložisek je jejich umístní co nejblíže k plánovaným stavbám a dosažení
co nejnižších synergických a kumulativních vliv vlivem nákladní automobilové dopravy a
snížení zatížení dopravou pes msta a obce.
Stavební suroviny budou zapotebí v dosavadní produkci na:
-
-
dobudování dopravní infrastruktury (výstavba dálnic, rychlostních komunikací a silniních
obchvat, modernizace železniních tratí a koridoru, nap. pro kolejové lože, pro násypové
materiály zemních tles na konsolidaní, sanan-aktivní, živiné a cemento-betonové
vrstvy, pro konstrukní vrstvy vozovek, pro betonové konstrukce a asfaltové smsi a
materiál pro kryty vozovek);
budování obslužné infrastruktury (výstavba prmyslových a administrativních center a pro
výrobu stavebních hmot – betonárny a obalovny);
ostatní stavební aktivity (protipovodové úpravy aj.).
Z krajských koncepních dokument vyplývají následující opatení:
Zásadní prioritou kraje je výstavba silniních tah mezinárodního a celostátního významu, tj. dálnic
a rychlostní komunikace R35, výstavba a optimalizace železniních tratí, výstavba peložek,
obchvat a homogenizace silniních tah krajského významu a homogenizace a odstraování
kritických míst a úsek na silniních tazích místního významu.
Zejména se jedná:
a) zajištní dostateného množství stavebních surovin z vlastních zdroj v Libereckém kraji s min.
dovozem a pesunem stavebních surovin na nejkratší vzdálenost.
107
b) chybjící kvalitní a rychlé napojení na pátení koridorovou sí a zanedbaná údržba tratí, budov,
most, tunel, propustk, zastaralé a chybjící zabezpeovací a sdlovací zaízení.
c) propojení tí zemí SRN, Polsko a R zprovoznním a modernizováním stávajících tratí
a pevedení kamionové dopravy na železnici.
d) nejmenší negativní vliv železnic na životní prostedí a jejich velká pepravní kapacita
Mezi prioritní plánované zámry silniních staveb a koridor nadmístního významu se adí:
kód VPS popis VPS - lokalizace
KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU
D02
silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou –
Hrádek nad Nisou – hranice R
KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU
D03
silnice I/13, úsek Svor – Nový Bor –
Manušice – hranice LK
KORIDORY NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU
D04
silnice I/9, obchvat Dubá
D05A+
silnice I/9, úsek Jestebí – Zahrádky –
D50
Sosnová – eská Lípa – MÚK Manušice
(I/13)
D06
silnice I/9, obchvat Svor
D07
silnice I/14, úsek Jablonec nad Nisou Smržovka - Tanvald
D08
D09
D10
D11
Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyn
eská Lípa, Horní Libchava, Nový Bor, Okrouhlá,
Skalice u eské Lípy, Svor, Radvanec, Volfartice,
Žandov
Dubá
eská Lípa, Horní Libchava, Jestebí, Sosnová,
Zahrádky, Jestebí, Chlum
Silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou – Mníšek –
Dtichov
Silnice I/13, obchvat Frýdlant
Silnice I/13, obchvat Pertoltice
Silnice I/14, úsek Liberec – Jablonec nad
Nisou
Silnice I/15, obchvat Zahrádky
Silnice I/15, obchvat Kravae a Stvolínky
D12
D13+
D47
D14
Silnice I/38, obchvat Obora
D15A
Silnice I/16, peložka Horka u Staré Paky
D15B
KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU
D16
Silnice II/272, úsek Liberec - Osená
D17
dotená území obcí
Silnice II/272, úsek Osená – Ralsko
(Kuívody) – hranice LK
D19
Silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice
D21
Silnice II/270, obchvat Doksy
D22
Silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj.
D23
Silnice II/278, obchvat eský Dub
D24
Silnice II/291, úsek Kunratice - Frýdlant
D25
Silnice II/268, úsek Sloup - Pihel
PESHRANINÍ SPOJENÍ
D43
Silniní – Hrádek nad Nisou, silnice R35
Svor
Jablonec nad Nisou, Nová Ves nad Nisou,
Smržovka,
Tanvald
Dtichov, Frýdlant, Liberec, Mníšek, Nová Ves,
Stráž nad Nisou
Frýdlant
Pertoltice
Jablonec nad Nisou, Liberec
Holany, Zahrádky
Kravae, Stvolínky
Doksy
istá u Horek, Horka u Staré Paky, Levínská
Olešnice, Studenec
Kryštofovo Údolí, Kižany, Liberec, Osená, Stráž
nad Nisou, Svtlá pod Ještdem
Cetenov, Osená, Ralsko
Horní Police, Stružnice, Žandov
Doksy
Jablonné v Podještdí
eský Dub, Prose pod Ještdem, Bílá
Frýdlant, Kunratice
Nový Bor, Sloup v echách
Hrádek nad Nisou
Mezi prioritní plánované zámry železniních staveb se adí:
Kód VPS Popis VPS - lokalizace
KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU
D26+
Úsek hranice LK – Turnov –Liberec
D26A,B,C Modernizace, nové úseky,
Dotená území obcí
Bílá, tveín, Dlouhý Most, Hodkovice nad Mohelkou,
Jemanice, Lažany, Liberec, Ohrazenice, Paceice, Pepee,
108
elektrizace,
zdvojkolejnní
D27
Úsek Liberec – Frýdlant – hraniní
pechod PL, optimalizace,
elektrizace
D28
Úsek Liberec – Chrastava – Bílý
Kostel n.N. – Hrádek nad Nisou,
optimalizace, elektrizace
KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU
D29
Úsek Turnov – Rovensko pod
Troskami – hranice LK,
modernizace, nové úseky,
elektrizace
D30
Úsek hranice LK – Martinice
v Krkonoších – hranice LK,
D31
Úsek Turnov – Semily – hranice
LK, optimalizace, elektrizace
D33
Úsek Rynoltice – eská Lípa,
D34
Úsek eská Lípa – hranice LK,
Píšovice, Turnov, Svijany, Šimonovice, Žárek
ernousy, Frýdlant, Kunratice, Liberec, Mníšek, Oldichov
v Hájích, Raspenava, Sttráž nad Nisou, Višová
Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek n.N., Chotyn, Chrastava,
Liberec, Stráž nad Nisou
Hrubá Skála, Karlovice, Ktová, Rovensko pod Troskami,
Turnov
Blá, Horní Branná, Kruh, Martinice v Krkonoších,
Roztoky u Jilemnice, Svojek
Blá, Chuchelna, Koberovy, Košálov, Libštát, Lišný, Malá
Skála, Rakousy, Semily, Slaná, Turnov, Záhoí, Železný
Brod
Bohatice, Brništ, eská Lípa, Jablonné v Podještdí,
Mimo, Pertoltice pod Ralskem, Rynoltice, Velký Valtinov,
Zákupy
eská Lípa, Horní Police, Stružnice, Žandov
Ve vztahu k výše uvedené tabulce je priorita realizace pevedení kamionové dopravy na železnici a
propojení tí zemí SRN, Polsko a R zprovoznním a modernizováním stávajících tratí a zrušení
omezení na železniních hraniních pechodech v Libereckém kraji. Na následující schématické
mapce jsou zakresleny stávající a plánované zámry silniních a železniních staveb:
109
Mezi prioritní plánované zámry koridor pro umístní protipovodových opatení na
tocích se adí:
Kód
VPS
P01
P02
P03
P05_1
Popis VPS – lokalizace (úsek,
sídlo)
erná Desná, Desná - Tanvald
Dubnický potok, Dubnice
Jeice, Oldichov v Hájích - Mníšek
Jizera, Svijany - Rakousy
P05_2
P05_3
P05_4
P08
P09
Jizera, Železný Brod Líšný
Jizera, Semily
Jizera, Jablonec nad Jizerou
Libchava, Horní Libchava
Lužická Nisa, Jablonec n.N. –
Hrádek n.N.
Panenský Potok, Jablonné v
Podještdí
Panenský Potok, Brništ - Mimo
Plounice, Mimo
Plounice, eská Lípa
Plounice, Stružnice – Dolní Police
asnice, Horní asnice – Krásný
Les
Smdá, Bílý Potok - Frýdlant
Smdá, Višová
Smdá, ernousy
Svitávka, Maeniky
Svitávka, Kunratice u Cvikova Svitava
Svitávka, Velenice - Zákupy
Boberský potok, Cvikov
Šporka, Polevsko
Mohelka, Kokonín
Mohelka, Ttí
Plounice, Stráž pod Ralskem
Koií potok, Habartice
Libverdský potok, Lázn Libverda
Minkovický potok, Minkovice u
Frýdlantu
Oleška, Hemanice
Oleška, Dtichov
Boberský potok, Lindava
Bílá Nisa, Bedichov – Janov nad
Nisou
Dobranovský potok, sídlo Dobranov
Dobranovský potok, sídlo Písená
Dobranovský potok, Bukovany –
Sloup v echách
Žernovník, Železný Brod
Údolský potok, Kryštofovo Údolí
Novoveský potok, Nová Ves nad
Nisou
Šporka, Horní Libchava
Radický potok, Liberec - Radice
Ostašovský potok, Liberec Ostašov
Harcovský potok, Liberec – Harcov
P12
P13
P14
P15
P16
P17
P18
P19
P20
P21
P22
P23
P24
P25
P28
P29
P30
P31
P32
P33
P34
P35
P36
P37
P38
P39
P40
P41
P42
P43
P44
P45
P46
P47
Dotené území obcí
Desná, Tanvald
Dubnice
Mníšek, Nová Ves, Oldichov v Hájích
Malá Skála, Mírová pod Kozákovem, Modišice, Pepee, Píšovice,
Rakousy, Svijany, Turnov, Vše
Koberovy, Líšný, Malá Skála, Železný Brod
Semily
Jablonec nad Jizerou
Horní Libchava
Bílý Kostel n.N., Hrádek n.N., Chotyn, Chrastava, Jablonec n.N.,
Kryštofovo Údolí, Liberec, Stráž n.N.
Jablonné v Podještdí
Brništ, Mimo, Pertoltice pod Ralskem
Mimo
eská Lípa
Horní Police, Stružnice, Žandov
Dolní asnice, Horní asnice, Krásný Les
Bílý Potok, Frýdlant, Hejnice, Raspenava
Kunratice, Višová
ernousy
Maenice
Kunratice u Cvikova, Cvikov
Velenice, Zákupy
Cvikov
Nový Bor, Polevsko
Jablonec nad Nisou
Sychrov, Radimovice, Vlastiboice
Stráž pod Ralskem
Habartice
Lázn Libverda
Višová
Hemanice
Dtichov
Cvikov
Bedichov, Janov nad Nisou
eská Lípa
eská Lípa
Chotovice, Nový Bor, Sloup v echách
Železný Brod
Kryštofovo Údolí
Jablonec nad Nisou, Nová Ves nad Nisou
Horní Libchava
Liberec, Stráž nad Nisou
Liberec
Liberec
110
P48
P49
P50
P51
Janovodolský potok, Liberec –
Janv Dl
Vesecký potok, Liberec – Vesec
Františkovský potok, Liberec –
Františkov
Luní potok, Liberec - Vesec
Liberec
Liberec
Liberec
Liberec
V neposlední ad mezi prioritní plánované zámry pro turistickou dopravu a stavbu se
adí:
Kód
VPS
D39
Popis VPS - lokalizace
Dotená území obcí
Multifunkní turistický
koridor - Plounice
Brništ, eská Lípa, Hamr na Jezee, Horní Police,
Janv Dl, Liberec, Mimo, Noviny pod Ralskem, Osená, Pertoltice pod Ralskem,
Ralsko, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Svtlá pod Ještdem, Zákupy, Žandov
Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyn, Chrastava, Jablonec nad Nisou,
Liberec, Lužany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Rádlo, Smržovka, Stráž nad
Nisou
Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Košálov, Jablonec nad
Jizerou, Koberovy, Koenov, Lišný, Malá Skála, Modišice, Paseky nad Jizerou,
Peimov, Poniklá, Pepee, Píšovice, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Semily,
Slaná, Turnov, Víchová nad Jizerou, Záhoí, Železný Brod
Albrechtice v Jizerských horách, Bedichov, Bílý Kostel nad Nisou, Cvikov, Desná,
Dlouhý Most, Harrachov, Hejnice, Hrádek nad Nisou, Chotyn, Chrastava, Jablonec
nad Jizerou, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještdí, Jemanice, Krompach,
Kryštofovo Údolí, Kižany, Koenov, Liberec, Maenice, Mníšek, Nová Ves, Nová
Ves nad Nisou, Oldichov v Hájích, Prose pod Ještdem, Rádlo, Raspenava,
Rokytnice nad Jizerou, Rynoltice, Smržovka, Svtlá pod Ještdem, Svor,
Šimonovice, Tanvald, Vítkovice
D40
koridor – Lužická Nisa
D41
koridor - Jizera
D42
koridor – Nová
Hebenovka (jižní a
severní vtev)
Výše uvedené plánované zámry zahrnují klíové veejn prospšné stavby a opatení a
vymezené asananí území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkm a stavbám
vyvlastnit
Z pohledu poteby stavebního kamene je rovnž siln deficitní severní polovina Stedoeského
kraje, kde je v provozu pouze jediné výhradní ložisko Klecany. Poteba surovin v mankovních
oblastech je zajišována dovozem, a to i z kraje Ústeckého a Libereckého. U poteby kameniva pro
rekonstrukce a výstavbu železniních kolejových svršk se surovina zajišuje dovozem i na
vzdálenosti v ádech stovek kilometr. Vzhledem k tomu, že jsou zásoby suroviny v celé severní
ásti Stedoeského kraje (tj., okresy Mlník, Kladno, Nymburk, Mladá Boleslav, Praha –východ)
naprosto nedostaující, ba dokonce siln deficitní, z tohoto dvodu je nutné do tchto
mankovních oblastí kraje zajišovat dovoz kvalitního stavebního kamene a jeho drtí ze sousedního
Libereckého kraje i do budoucna. Rovnž dovoz suroviny pro výstavbu a rekonstrukce silniních a
železniních tratí je nutné zajišovat z provozoven, které mají certifikáty svých produkt pro tento
druh použití.
Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj disponuje vysoce kvalitním stavebním kamenivem splující
veškeré kvalitativní ukazatele zaazených dle norem SN a EN, nadále se dá pedpokládat
saturace poteb do severní deficitní ásti Stedoeského kraje (zejména pak do okres Mlník,
Mladá Boleslav, Praha-východ a Nymburk) s ideální možností dopravy suroviny po železnici
(cca 35-40 km vzdálené). Kamenivo se dá použít hlavn do specielních vysokopevnostních
beton pi výstavb celostátn a nadregionáln dležitých staveb (jako je dálnice D8, rychlostní
obchvaty
v severní ásti Pražského okruhu, most a pivad a v neposlední ad i do
modernizace a výstavby železniních tratí Kolín - Lysá n.L. - Ústí n.L. Stekov – Dín, Praha –
Kladno s odbokou na letišt Ruzyn), tj. kamenivo na kolejové lože a zárove do obaloven pro
111
výrobu asfaltových smsí a živicí apod. Velký podíl poteby kameniva je rovnž vázán na
regionální prmyslová centra. Zdroji exponovanosti v Libereckém kraji jsou jednak významné
komunikace (silnice . 35 Bílý Kostel pes Hrádek nad Nisou na státní hranice a dále napojení na
komunikaní systém SRN, silnice . 9 obchvat eské Lípy), jednak významná centra uvnit území –
pedevším krajské msto, bývalá okresní msta a další stediska regionálního významu (Turnov,
Nový Bor, Doksy, Harrachov, Bedichov, Benecko, Horní Branná). Naopak v minimální míe se
poítá se spotebou surovin v oblastech CHKO, KRNAPu a MCHÚ.
V rámci této práce uvažujeme s prognózní variantou vyšší investiní výstavby a tudíž vyšší
poteby suroviny. V období 2012 - 2030 lze dvodn oekávat zvýšení tžeb stavebního kamene a
štrkopísk v souvislosti s již realizovanými, pop. s plánovanými stavbami celostátního
a nadregionálního významu.
V rámci vlastního propotu poteby suroviny pro bžný metr délky vozovky pi jejich
konstrukní normované šíce (komunikace R35 a D11) se vycházelo z písných evropských
norem zemí EU, získaných z Nmecké spolkové republiky, Francie a zejména ze Švýcarska. Pro
srovnání na bžný metr délky dálnice (o celkové šíce vozovky 31,5 metru), násypové konstrukní
vrstvy o tloušce 1,5 metru a betonové vrstvy o celkové šíce 22 metr s tlouškou betonové vrstvy
0,3 metry se max. spotebuje cca 50–55 m3 štrkopískové suroviny/na bžný metr. Na bžný
metr délky rychlostní komunikace (o celkové šíce vozovky 22,5-25,5 metr), násypové
konstrukní vrstvy o tloušce 1,5 metru a betonové vrstvy o celkové šíce 19-20 metr s tlouškou
betonové vrstvy 0,3 metry se max. spotebuje cca 38-42 m3 štrkopískové suroviny/na bžný
metr. Pro stavby bžného metru tunelových tubus o prmru chodby 12 metr a šíce vozovky 4,5
metru na každou stranu s max. mocností násypné vrstvy 4,2 metry iní spoteba betonové a
štrkopískové smsi cca 55–60 m3/na bžný metr. V neposlední ad na stavbu jednoho bžného
metru délky mostních betonových a železobetonových konstrukcí o celkové projektované šíce 12,6
metru se spotebuje min. cca 35 m3 betonové smsi.
Z výše uvedeného plyne, že naše tuzemské pepoty na spotebu suroviny jednoho bžného metru
délky liniových konstrukcí a dopravních komunikací se spotebuje nižší množství stavebních –
štrkopískových a betonových materiál, než se praktikuje v zemích EU. V R se odhaduje, že
recyklovaný stavební materiál tvoí cca 10-ti % podíl oproti tžb primárního pírodního materiálu.
Prmrný rodinný dm ke své stavb spotebuje cca 400-450 tun kameniva (ve form betonu
a dalších produkt), vysokorychlostní železnice, vetn její modernizace spotebuje cca 10-12
tis. tun kameniva na 1 km délky a dálnice spotebuje cca až 50 tis. tun kameniva na 1 km
délky. V R jakožto i v dalších lenských státech EU pevažuje výstavba nových budov nad
opravami stávajících.
V pípad realizace koridoru 1 ( tzv. severní varianty rychlostní komunikace R 35 o celkové délce
35 km) vychází na základ výše uvedených propot v prmru spoteba stavebního kameniva o
celkovém objemu 1,4 mil. m3. Jenom podotýkáme, že se jedná o objem kameniva použitelný pouze
na konstrukní násyp vozovky, který nezahrnuje objem na sananí úpravy svah násypového
tlesa. Na realizaci dalších významných plánovaných veejn-prospšných staveb (stavby liniové a
plošné zástavby apod.) na území Libereckého kraje se pedpokládá spoteba stavebních surovin
(drceného kameniva a tženého kameniva–písk a štrkopísk) o celkovém objemu 2,5 – 5 mil. m3
(pro liniové stavby), a cca 1-2 mil m3 ( pro plošné stavby).
Na rekonstrukci stávajících liniových staveb infrastruktury se pedpokládá objem tchto surovin cca
do 5 mil. m3. Na modernizaci železniní trat a kolejových svršk pro jednokolejnou tra (o
celkové plánované ploše v Libereckém kraji cca 203 ha) se pedpokládá cca 3,05 mil m3
drceného kameniva frakce 32-63 mm. Na plánované optimalizace železniní trat (zejména pak
trat úseku Turnov-Semily – Stará Paka) o celkové ploše 546,4 ha se pedpokládá celkový objem
suroviny 2,73 mil.m3. Na základ výše uvedených pedpoklad spoteby bude nutno použít cca
112
14,2 – 16,1 mil m3 stavebních surovin, což pedstavuje cca 12–ti letou celkovou produkci tchto
komodit v kraji.
Vybrané plánované veejn prospšné stavby na území Libereckého kraje dokumentují
následující obrázky a schémata (viz piložené soubory v pdf).
113
3. Shrnutí analytické ásti
Rudy
Ložiska rud v Libereckém kraji mla v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze
historickou záležitostí. Ve státní bilanci zásob již v souasnosti není evidováno žádné rudní
ložisko (vyjma ložisek U rud).
Uran
Význam ložisek radioaktivních surovin je celostátní, hlavn z pohledu energetických rezerv
budoucnosti. V souasné dob jsou na území kraje evidována 4 výhradní ložiska uranových rud
(uran kov). Jak vyplývá z Bilance zásob, je v souasnosti na ložiskách v Libereckém kraji
evidováno celkem 113 048 t pírodního uranu kovu. Zásoby na všech ložiskách byly zaazeny do
kategorie nebilanních, tj. v souasné dob ekonomicky netžitelných, vyjma ložiska Osená
– Kotel. Vzhledem k souasnému instalovanému výkonu jaderných elektráren zdejší ložiska ve
vyhledaných zásobách obsahují surovinu postaující pro výrobu elektrické energie na dobu cca
180 let, pi vylouení z pohledu ekologických dopad netžitelných zásob pak na dobu
pibližn poloviní.
Prognózními zdroji uranové rudy jsou: Hvzdov ve významném strážsko-hamerském rudním poli a
na jihozápad okresu eská Lípa je situován prognózní zdroj Hemánky.
Uhlí
Evidováno je jediné ložisko energetického erného uhlí Syenov, klasifikované pouze v
nebilanních zásobách. Jedná se o velmi malé ložisko a navíc pomrn hluboce uložené, jeho
báská otvírka není reálná. V budoucnosti lze uvažovat o jiném zpsobu využití, nap. podzemním
zplynováním.
V severozápadní ásti podkrkonošské pánve mezi Košálovem a Jilemnicí jsou známé výskyty
spodnopermských holavých bituminózních bidlic. Tyto bidlice se v 19. století na mnoha
místech tžily a používaly se po vypálení k hnojení polí a v kombinaci s uhlím pi výrob
svítiplynu. V souasnosti se o jejich využití neuvažuje, v budoucnu by snad mohly být
petrochemickou surovinou.
Z Nmecka a Polska zasahuje do severní ásti kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní žitavská
pánev. Vlastní ložisko zde pedstavuje hndouhelná sloj. Pestože je uhlí pomrn kvalitní, o
využití ložiska se neuvažuje z dvod velmi složitých tektonických a hydrogeologických pomr,
ale i velké hloubky uložení.
V nadloží hndouhelné sloje je vyvinuto v hloubce 2 až 25 m lignitové slojové pásmo ložiska
Hrádek nad Nisou – Kristina. Ložisko bylo tžené od poloviny 19. století do poloviny 20. století
hlubinn, a pak od roku 1957 do roku 1972 bylo z velké ásti vytženo povrchovým lomem
Kristina, který je dnes zatopen. Další ložisko lignitu Frýdlant – Višová leží severovýchodn od
Frýdlantu. Ob ložiska lignitu jsou malá a nejlepší partie mají vtšinou vytžené, je na nich mnoho
stet zájm, takže se jejich využití v blízké budoucnosti nedá pedpokládat.
V oblasti eského Stedohoí v severozápadní ásti kraje jsou známy výskyty slojek miocénního
hndého uhlí, které byly pedevším v 19. století pedmtem intenzivní tžby. Nejkvalitnjší partie
jsou již vydobyty a zbylé uhlí již nemá praktický význam.
114
Nerudní suroviny
Ložiska skláských a slévárenských písk na území kraje mají celorepublikový význam. V kraji
jsou využívána ložiska Provodín, Srní 2-Veselí, Srní-Okešice, a ložisko Stele, jehož
dobývací prostor se nachází za hranicí kraje. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní Okešice, které je nejvtší v R se zásobami pes 100 mil. t skláských a pes 130 mil. t
slévárenských písk.
Pi stávající výši tžby dosahuje životnost ložisek Provodín max. 1-3 roky a ložiska Srní 2 –
Veselí cca 5–6 let, u ložiska Srní – Okešice s DP Okešice v desítkách let. Ložiska budou i
v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu. Využití zbývajících
blok zásob na rezervních ložiskách Srní-Okešice a
Zahrádky–Srní podmiujeme až po
dotžení zásob a ukonení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a
Okešice. Tžba skláských písk je zaazena mezi významné surovinové zdroje, které jsou
jedinené a perspektivní i pro další desetiletí. Nejvýznamnjším prognózním zdrojem jsou skláské
a slévárenské písky v oblasti stávající tžby v okolí Provodína, Srní a Jestebí.
Ložiska vápencových hornin na území Libereckého kraje jsou pouze místního významu, jejich
využití je limitováno relativn malými objemy zásob, v nkterých pípadech závažnými stety
zájm, špatnou komunikaní dostupností a neexistencí zpracovatelských kapacit. Jejich využití ve
stedndobé budoucnosti není pravdpodobné a jejich ekonomický význam je nepatrný.
vtšiny rezervních ložisek je velmi problematické, protože znaná ást zásob je u nich vázána
neešitelnými stety zájm z hlediska ochrany pírody a zdroj podzemních vod. Platí to zejména
pro ložiska na území Ještdského pohoí západn od Liberce: Machnín - Karlov pod Ještdem,
Kryštofovo Údolí, Pilínkov, Kižany, Jítrava a Svtlá pod Ještdem. První ti patí mezi nejvtší
ložiska vápenc i dolomit na území kraje. Jediné ložisko v této oblasti, kde nejsou neešitelné
stety zájm, je malé ložisko zemdlských vápenc Hluboká u Liberce-Minkovice.
Až do roku 1992 se na území kraje dobývalo kdysi významné ložisko fluorit-barytové suroviny
Harrachov. S jeho optovným využitím se neuvažuje nejen vzhledem k neekonominosti, ale i
vzhledem k lokalizaci na území Krkonošského národního parku, navíc ješt intenzivn
využívaného pro sportovní a turistické úely. Od 2. tvrtiny roku 1994 se již na území R netží
žádné ložisko fluoritu a barytu.
V okrese .Lípa, mén Liberec, jsou nkteré fonolity (znlce) vyhodnoceny jako perspektivní
netradiní energeticky úsporné suroviny. V souasnosti jsou ale v kraji znlce tženy jen jako
stavební kámen.
Ložiska pliocénního olivinického edie Záhoí - Prose a Smrí 2 a 3 byla vyhodnocena i jako
tavný edi, v souasnosti již tžba doznívá a to pouze ve výrob drceného kameniva.
V minulosti byly na nkolika místech kraje získávány drahé kameny (polodrahokamy).
V Žitavské pánvi mezi Višovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva
menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jíl. Vzhledem
k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje
perspektivní.
Z pohledu možného využití jsou ložiska karbonátových hornin na území Libereckého kraje
jen málo perspektivním ložiskovým typem. Ve stedndobém horizontu 15 let je jejich využití
115
ekonomicky nereálné a zatížené obtížn ešitelnými stety zájm. Ložiska jsou regionální
surovinovou rezervou. S využitím se poítá pouze u ložiska dolomitu Jesenný –Skalka.
V souasné dob jsou v tžb pouze ložiska Ruprechtice a Nová Ves u Jablonce nad Nisou, na
ložisku Hraniná byla tžba pozastavena- jedná se o sezónní tžbu. Ložisko Rochlice leží v
souasné dob v zastavném území, a proto byla tžba z dvodu stet zájm v osmdesátých letech
zastavena. Vytžení zbývajícího množství zásob (pes pl milionu m3) je pro stety zájm prakticky
nemožné. Narezlý dvojslídný granit, tzv. tanvaldská žula, se tží na ložisku Nová Ves nad Nisou.
Životnost zásob na ložisku Ruprechtice i Nová Ves nad Nisou dosahuje pi stávající úrovni tžby
stovky let.
Další významnou surovinou jsou pokrývaské bidlice – slab metamorfované fylity krkonošskojizerského krystalinika na Železnobrodsku. Nyní se surovina využívá ze tech tžených ložisek
(Bratíkov, Bratíkov-Jirkov-odval a Bratíkov – Radice u Železného Brodu). Známou kamenickou
surovinou jsou také mramory. V bilanci je evidováno jediné ložisko Jesenný – Skalka. Naposledy
bylo tženo v roce 1982. Ostatní ložiska v této oblasti jsou evidována jako karbonátové suroviny,
ale zárove jsou nkterá z nich vhodná i pro kamenickou výrobu, nap. Jesenný – Zítkova skála.
Zajímavostí je pak vytžený výskyt travertinu na lokalit Trávníek u eského Dubu.
Stavební suroviny
Stavební kámen
V kraji je tženo 11 výhradních ložisek stavebního kamene, zárove se tží 3 nevýhradní ložiska
Cidlina-Doubravice (v tsném kontaktu Libereckého kraje v okr. Jiín), Studenec u Horek, Žandov
u eské Lípy s velmi nízkými využitelnými zásobami. Relativn nízkou životnost (max. 1-6let)
zaujímají výhradní ložiska Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Bezdín a Záhoí-Prose
a nevýhradní ložisko Žandov u eské Lípy. Velké množství ložisek stavebního kamene
s nízkou životností je znepokojivé.
Celková produkce drceného kameniva z Libereckého kraje pro poteby kraje s ásteným vývozem
do sousedních deficitních kraj (tj. severní ást Stedoeského a celé území Královéhradeckého
kraje) by nemla poklesnout pod 800-850 tis. m3/rok, tj. pod cca 2.500 tis. tun/rok. Zásoby na
vtšin stávajících tžených ložiskách jsou velmi nízké a z tohoho dvodu doporuujeme otvírku
alespo jednoho nového ložiska s dostatenou roní kapacitou tžby, s výrazn kvalitnjší
surovinou a s dlouholetou životností tžby (min. 25 – 30 let). Z celkového velmi zúženého výbru
potenciálních výhradních ložisek se stanoveným DP vyhovuje z hlediska lokalizace, dostatené
prozkoumanosti a objem zásob
a zejména požadované
kvality
suroviny
pouze
znovuobnovení tžby na ložisku Luhov–Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov.
Mezi nejvýznamnjší tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob v kraji (tj. cca nad 20 let)
jsou pouze 2 ložiska a to Košálov-Stružinec a Chlum–Maršovický vrch. Ložisko Krásný Les
u Frýdlantu a Bezdín zaujímají životnost max. 8-10 let, nicmén kvalita zásob tžené suroviny
je nepízniv ovlivována tzv. sonnenbrandovým (kulikovitým) rozpadem a alterovaným
melafýrem.
trkopísky
Pouze asi 1/4 produkce štrkopísk v kraji pochází z výhradních ložisek a zbytek pokrývají již
ložiska nevýhradní. Celková roní produkce štrkopísk v Libereckém kraji se bude i po roce 2010
116
nadále pohybovat kolem 500 - 550 tis. m3. Mezi nejvýznamnjší výhradní ložiska patí
Jablonné v Podještdí – Dubnice, Horní asnice, ásten Velký Grunov a nevýhradní ložisko
Oldichov – Hrádek nad Nisou. V oblasti frýdlantského výbžku se jeví jako perspektivní ložisko
k využití Arnoltice-Pertoltice (resp. jenom jeho ást). Ložisko Bohatice a Mimo jsou rovnž
pedmtem tžebních zámr pro jejich využití. Ze štrkopískových náplav Jizery je stanoveno
jediné výhradní ložisko - Píšovice, které bylo do ukonení tžby v roce 1983 z vtší ásti již
vytženo a zásoby odepsány.
Všechna 3 nevýhradní ložiska (Žizníkov, Oldichov –Hrádek nad Nisou a Rynoltice 2) a jedno
ložisko výhradní (Velký Grunov) zaujímají vzhledem k doposud vykazovaným disponibilním
zásobám velmi nízkou životnost a to max. do 3-5 let. Za perspektivní ložiska k budoucímu
využití jako náhrada za ložiska postupn ukonovaná se jeví výhradní ložiska Bohatice a
Arnoltice-Pertoltice a po vyešení stet zájm i ložisko Krásný Les –Raspenava.
Na výhradním ložisku Velký Grunov s velmi nízkými vytžitelnými zásobami a s podadnou
kvalitou suroviny ( zrnitostní frakcí 0-4 mm pes 90 %) se doporuuje jeho rozšíení tžby, avšak
na výrazn malé ploše (celkem cca do 2,5 ha).
Pro pepravu materiál z velkoobjemových tžeb, pípadn v oblastech s vtším potem
aktivních tžeben, (nap. stavební suroviny- štrkopísky a drcené kamenivo, slévárenské a
skláské písky), by ml být podmínno povolení tžby vhodným navázáním na kapacitní
dopravní infrastrukturu, která nebude zatžovat prjezdní dopravou obce. Je nezbytné ešit
dopravu vytžené suroviny na nov navrhovaných ložiskách již ve fázi projektové pípravy a
to co nejmén rušivým zpsobem, nejlépe mimo zastavná a zastavitelná území obcí.
Výhradn upednostovat novou tžbu i obnovu tžby u ložisek, které mají bezproblémov
vyešenou dopravu surovin k odbrateli a tím preferovat železniní dopravu.
Cihláské suroviny
V kraji jsou evidována 4 výhradní a 5 nevýhradních ložisek. Zásoby na výhradních i nevýhradních
ložiskách kraje jsou sice znané, ale v souasnosti není využíváno žádné ložisko. Nepoítá se
s využitím ani ve stedodobém horizontu.
3.1. Porovnání a zmny ve využívání a evidenci ložisek nerostných surovin se
závry Regionální surovinové politice Libereckého kraje z roku 2003
Ve srovnání se souasným stavem využívání a evidence ložisek nerostných surovin mžeme
konstatovat následující:
- ve srovnání s rokem 2003, kdy byl celkový poet výhradních ložisek 96, klesl jeho stav k roku
2009 na 89. Naopak u nevýhradních ložisek stoupl poet z celkového potu 28 v roce 2003 na 31
v roce 2009. Tento pírstek je odvodnný ásteným pehodnocením a pevedením výhradních
ložisek do ložisek nevýhradních
- zatímco v roce 2003 surovinová politika postrádala veškerá nebilancovaná ložiska, resp.
evidovaná nevyužívaná ložiska vyhrazených a nevyhrazených nerost, vedená pouze v úelové
databázi GS – Geofondu, v souasné dob jsou již evidována v celkovém potu 70. I když jsou
tato ložiska bez právní ochrany a jsou souástí pozemku, mohou být stále zájmem investor pro
lokální tžby.
- v roce 2003 bylo na území kraje 217 prognózních zdroj, ale na základ výsledk úkolu „Revize
prognóz nerostných surovin“ a jejich postupným pehodnocováním až do souasnosti, došlo
117
k výrazné redukci až o 30 % na celkový poet 145. Zárove na základ nov vymezených kritérií
využitelnosti, jejich nového peazení do subkategorií a vymezených limitních podmínek, bylo
aktualizací vymezeno 60 nadjných prognózních zdroj nerostných surovin.
- oproti závrm krajské surovinové politiky z roku 2003 došlo k uritému posunu ve vnímání
pípadného využití uranových ložisek v kraji. Do budoucna nelze poítat s odpisem zásob
zdejších ložisek uranových rud, úsilí by mlo být zameno na další poznání geologicko hydrogeologické a strukturní stavby a vývoj vhodných dobývacích metod (nejlépe z popudu a
prostedk státních orgán) tak, aby bylo možno co nejlépe definovat podmínky a parametry
pípadné tžby (viz kapitola . 6).
- v oblasti nerudních surovin došlo k významné zmn v oblasti využití ložisek skláských a
slévárenských písk v Provodínské oblasti. Vzhledem k dotžování ložisek Provodín a Srní 2 –
Veselí, bylo pistoupeno k otvírce ložiska Srní – Okešice, které svým objemem zásob poskytuje
perspektivu tžby a zpracování této nadregionáln významné suroviny po dobu dalších desítek let.
Zásadní zmnou je plánované zvýšení objemu tžby na 1,2 mil. t/rok, se kterým souvisí
plánovaná výstavba úelové komunikace pro dopravu suroviny z ložiska.
- situace ve využívání ostatních nerudních surovin na území kraje zstala nezmnná, do
využívání nebylo pevedeno žádné z ložisek, nedošlo ani k geologicko – przkumným aktivitám,
které by vedly k ovení dalších ložiskových objekt. Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu
v R a to na dostupnjších a z pohledu stet zájm mén konfliktních lokalitách lze konstatovat,
že ložiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu stedndobého nemají perspektivu pro masivnjší
otvírky a tžby. V úvahu pro pípadnou otvírku pipadá prozatím jediné ložisko Jesenný –Skalka.
Z tohoto pohledu se otvírky vtšího potu ložisek (vyjma ložiska Jesenný –Skalka) na území
kraje nejeví jako perspektivní
- produkce z ložisek na ušlechtilou výrobu a hrubé kamenivo oproti roku 2003 nepatrn
stoupla. Nyní se surovina využívá z 6 tžených ložisek, 4 výhradních a 2 nevýhradních. Další
perspektiva otvírky nových ložisek se za souasné doby nejeví jako ekonomicky reálná.
- produkce štrkopísk v Libereckém kraji oproti roku 2003 klesla o cca 26 %. Je to
zpsobeno zejména poklesem poptávky z dvod krizového vývoje a stagnace ve stavebnictví a
zárove v posledních letech se tžba štrkopísk pesunula na nevýhradní ložiska a zásoby na
tchto ložiskách se výrazn snižují. Zárove tak je výrazný pebytek zásob písk nízkých kvalit a
to zrnitostní frakce 0-4 mm, zatímco požadovaný sortiment hrubší zrnitostní frakce 4-8-16 mm
nenapluje požadavky trhu. V roce 2009 se v rámci nevýhradních ložisek vytžilo více než
ptinásobn vtší množství štrkopísk v porovnání s tžbou z výhradních ložisek. Na rozdíl od
sousedních kraj Královéhradeckého, Stedoeského a Pardubického je na území Libereckého
kraje velmi nízká plošná roztženost tžbou štrkopísk. Na rozdíl roku 2003 zásoby na
využívaných ložiskách doznají rychlejšího úbytku a snížení jejich životnosti (viz . kapit. 2.6).
- naopak u ložisek stavebního kamene vzrostla oproti roku 2003 jeho poteba a produkce
až o cca 12 – 13 %. Ve ssrovnání s posledními roku 2006 – 2008 dokonce vzrostla jeho produkce
díky stavebnímu rstu dokonce až o 15 %. Na rozdíl roku 2003 zásoby na 11 využívaných
ložiskách rovnž doznají rychlejšího úbytku a snížení jejich životnosti, což je vekmi
znepokojivé (viz . kapit. 2.6). Evidence zásob v porovnání s rokem 2003 vykazují v nkterých
pípadech nereáln vysoké objemy zásob, i když jsou tato ložiska nerentabilní.
- situace u využití cihláských surovin je vi roku 2003 nezmnná. Tžba cihláských surovin
byla minimální a výhradní tžba skonila v roce 1999, nevýhradní o šest let pozdji.
- ada významných ložisek nerostných surovin v rámci probíhajících Rebilancí zásob ložisek
nerostných surovin byla pehodnocená a nebo již odepsaná vyntím z evidence bilanních
118
ložisek. Na rozdíl od pedchozí RSP LBK z roku 2003 mžeme následovn demonstrovat:
(rebilance zásob ložisek Frýdlant, Dtichov, Horní asnice v dobývacích prostorech Horní
asnice a Horní asnice I, ložisko Frýdlant – Višová, Pedlánce-Andlka, Frýdlant - Vtrov 2,
Skuhrov nad Blou, Velké Hamry – Tanvald, Tanvald - dekorativní kámen, Ruprechtice, rebilance
zásob ložiska Koberovy, rebilance ložiska erného uhlí Syenov, rebilance ložiska stavebního
kamene Hodkovice nad Mohelkou, pehodnocení evidovaných zásob výhradního ložiska edie
Chuchelná, rebilance ložiska ušlechtilého a hrubého kameniva Rašovka, pepoet zásob ložiska
Raspenava (Krásný Les), pehodnocení ložiska Chotyn a Píšovice, rebilance zásob ložiska
stavebního kamene Slunená – Kozlí, pepoet zásob skláských a slévárenských písk na ložisku
Stele, Samotným pehodnocením ložisek došlo posléze k vyntí z evidence bilanních ložisek
jako nap. ložiska fluoritu a barytu Harrachov a ložiska hndého uhlí a lignitu Žitavská pánev a
ložiska lignitu Hrádek nad Nisou – Kristýna a Frýdlant-Višová. Posléze byly rovnž zrušeny
chránná ložisková území, vyjma ložiska Harrachov. Na území kraje tak bylo zachováno pouze 5
ložisek palivoenergetických surovin, z toho 4 ložiska uranové rudy a 1 ložisko erného uhlí
Syenov pouze s nebilanními zásobami. Zárove u mnohých ložiskových objekt došlo ke zmn
zákresu a zejména objemu zásob a jejich klasifikace (Píšovice, Frýdlant - Vtrov 2, Hodkovice
nad Mohelkou, Skuhrov nad Blou, apod.). U nkterých ložisek probhly podrobnjší przkumy
z hlediska hydrogeologického posouzení a upesnní hydrogeologických pomr v územích
ochranných pásem vodních zdroj a vyhodnocení monitoringu podzemních a povrchových vod.
-Od doby pedání Regionální surovinové politiky Libereckého kraje z roku 2003 probhlo na
nkterých ložiskách ízení EIA o zahájení nové tžby, pop. o rozšíení i pokraování tžby.
Zejména se jednalo o ložiska stavebního kamene Záhoí – Prose, Košálov-Stružinec, ChlumÚjezd u eské Lípy, Studenec, Chuchelná, Brništ-Luhov-Tlustec a dále ložiska skláských a
slévárenských písk Okešice a zahlazení hornické innosti na ložiskách Kižany a Stráž pod
Ralskem (Dl Hamr I, Dl Hamr II). Dynamika využitelnosti nových ložisek je naprosto patrná
z velké a pravdpodobn odvodnitelné intenzifikace nových zámr a nových otvírek nap. do
rozšíení ložiska stavebního kameniva Záhoí-Prose a nov zahajovaného zámru na využití ásti
zásob na výhradním ložisku Brništ-Luhov-Tlustec v dobývacím prostoru Luhov a dále do ložisek
štrkopísk Bohatice a Arnoltice-Pertoltice, pop. zvýšení kapacity tžby slévárenských a
skláských písk v DP Okešice od 1 000 000 do 1 200 000 tun/rok. Rovnž za velmi aktuální
problematiku pojímáme stanovení CHLÚ na výhradním ložisku uranonosné rudy Oseek–Kotel,
pop. aktualizované zámry spjaté s ekologickými zátžemi po tžb uranu .
- Pozorovatelný je velmi zajímavý cenový trend prodejních sortiment, kde se nap. ceny
drceného kameniva v Libereckém kraji pomrn významn liší od prmrných cen v ostatních
regionech, což mže být ásten ovlivnno skuteností, že oproti jiným regionm byl v tomto kraji
hodnocen pomrn malý poet ložisek, nicmén daleko více to ukazuje max. snahu využití vlastní
surovinové základny. Jenom u zrnitostní frakce 8-11 mm a 8-16 mm ložisek stavebního kameniva
se cena na území kraje pohybuje nad 300 –400 K/tunu.
- U ady doporuených ložisek k tžb nedošlo k jejich otvírce, a to zejména z dvod
nevyešených stet zájm. Zárove od roku 2003 do roku 2009 dokumentujeme zásadní zmny a
nársty poteby a tžby stavebního kameniva a to až o 12-15 %, z tohoto dvodu lze nkteré
prognózy vývoje a poteby využívání ložisek doporuené ve stávající Regionální surovinové
politice kraje považovat v souasné dob za neaktuální. Souasná finanní krize mže pouze
doasn utlumit tento vrstající trend poteb stavebních surovin, nicmén vzhledem k plánovaným
veejn prospšným stavbám v kraji bude v blízké budoucnosti vrstající trend zachován. Zárove
ást produkce stavebních surovin se vyváží za hranici kraje a velmi významn saturuje deficitní
oblasti severní ásti Stedoeského a Královéhradeckého kraje.
119
Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje –finální ást dokumentu
4. Vliv využívání nerostných surovin na životní prostedí
4.1 Použité podklady a metodika vyhodnocení potencionálních územních
stet
Pro vyhodnocení byly použity aktuální digitální podklady GS – Geofondu (ložiska a jejich
ochrany), GS (prognózní zdroje a nebilancovaná ložiska), Krajského úadu Libereckého
kraje, Agentury ochrany pírody a krajiny R a eského hydrometeorologického ústavu.
Pehled skupin dodaných dat je v následující tabulce . 42:
Tabulka . 42: Pehled zdroj podkladových dat pro analýzu územních stet s ložisky
nerostných surovin
Skupina dat
Ložiska, prognózy, SDD,
poddolovaná území
CHLÚ, DP
MZCHÚ
VKP, ÚSES
OPVZ
lesní pozemky
zem. pdní fond
NATURA 2000
Zonace CHKO
Pozorovací vrty HMÚ
CHOPAV
Poskytovatel
GS-Geofond
Datum aktualizace
1.9. 2008
GS-Geofond
KÚ LBCK
KÚ LBCK
KÚ LBCK
KÚ LBCK
KÚ LBCK
AOPK R
AOPK R
HMÚ
VUV Praha
1.9. 2008
1.11. 2008
1.11.2008
1.11. 2008
1.11. 2008
1.11. 2008
1. 3. 2009
1.1. 2008
1.10. 2008
2008
Poznámka
správce pro MŽP a BÚ
od PRVKÚK
Od KÚ LK
Od KÚ LK
Od KÚ LK, správa CHKO
HMÚ
Ke zjištní územních stet bylo použito nástroj GIS (prostorové operace), které umožnily
konstrukci potencionálních stetových ploch a výpoet jejich plochy. Nov vytvoené objekty
posloužily k tvorb stetových map a jejich atributové tabulky byly podkladem pro svodné
informaní tabulky v textu a jeho samostatných pílohách.
Informace o územních stetech je nutno chápat jako základní informaci o potencionálním
stetu zájm v dotené ásti ložiskového objektu. Závažnost stetu pi využití nerostné
suroviny závisí na stupni osvojení ložiska, zpsobu otvírky, zpsobu ešení odvalového,
kalového a vodního hospodáství a zpsobu rekultivace. Významný je i asový faktor
plánované roztženosti ložiska a navrácení dotených pozemk zpt k následnému využití.
Tyto informace lze vyhodnocovat u netžených ložisek až v pípad podnikatelského zámru
o využití bhem procesu územního ízení vetn pípadného posouzení EIA.
4.2. Ložiska ve velkoplošných chránných územích
Na území Libereckého kraje se celou svou plochou nachází chránná krajinná oblast Jizerské hory a další 4 CHKO sem zasahují ze sousedních kraj. Na eskolipsku to jsou
CHKO eské stedohoí a CHKO Kokoínsko. Sever eskolipska a západní ást Liberecka
patí do CHKO Lužické hory. Na jihovýchod kraje (na Turnovsku a Semilsku) pak ješt
CHKO eský Ráj. Následující kapitola vychází ze studií OG MŽP „Nerostný surovinový
potenciál CHKO… a limity jeho využití“ (Aron at al. 2002, Bohdálek et al. 2002 [a],
Bohdálek et al. 2002 [b], Fajfr et al. 2002, Spudil 2002).
120
Významným velkoplošn chránným územím kraje je i Krkonošský národní park (KRNAP),
zasahující na území kraje svou západní ástí. Prostorové rozložení dotených ložiskových
objekt je zobrazeno ve schématu . 1 jako samostatná píloha. Sumárn podíl dotených
ploch je vyjáden v tabulce . 43. Detailní údaje o rozsahu prostorových pekryv jsou
uvedeny v samostatných tabulkových pílohách D1-D4 k textové zpráv.
Tabulka . 43: Podíl ploch výhradních a nevýhradních ložisek ve VCHÚ
VCHÚ
Plochy VCHÚ [ha]
Plochy ložisek ve VCHÚ [ha] Podíl na ploše VCHÚ [%]
76400
19600
CHKO
KRNAP
183,67
31,52
0,152
0,161
Údaje o dobývacích prostorech a chránných ložiskových územích, zasahujících na území
CHKO podávají tabulky . 44 a 45.
Tabulka . 44: Dobývací prostory zasahující na území CHKO
íslo DP
70829
Název DP
Žandov
71032
Hraniná I
70573
Hraniná
Celkem tžené
Uživatel DP
Nerost
Stav využití
Polabské štrkopísky, edi
tžené
s.r.o. Praha
Ligranit a.s., Liberec kámen - žula tžené
Ligranit a.s., Liberec žula
tžené
70079
Polevsko
Eurovia kamenolomy,
edi
a.s
71009
Polevsko I
Eurovia kamenolomy, kámen a.s
edi
Celkem netžené
se
zastavenou
tžbou
se
zastavenou
tžbou
Dotená plocha
[ha]
2,960851
Zóna,
CHKO
OP
4
CS
2,525647
3,768602
9,2551
3
3
JH
JH
4,097496
2
LH
1,419249
2
LH
5,516745
Tabulka . 45: Chránná ložisková území zasahující na území CHKO
íslo CHLÚ
10470000
16720001
16720001
16720002
16720002
1830000
1830000
Celkem
Název
Slunená
Janovice u Krava I.
Janovice u Krava I.
Janovice u Krava II.
Janovice u Krava II.
Práche
Práche
Surovina
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Stavební kámen
Dotená plocha
[ha]
21,015955
2,696384
0,628066
7,091671
3,465679
0,001993
53,738141
88,637889
Zóna OP
CHKO
2
3
2
2
4
4
2
CS
CS
CS
CS
CS
CS
CS
121
CHKO eské stedohoí
Tabulka . 46: Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích
zónách CHKO eské Stedohoí a její 1 km vnjší zón na území LK (bližší komentá stet
v analytické ásti)
Subreg.
B
B
B
B
D
D
D
N
N
Q
íslo
Název ložiska/prog.
Zóna
Stav využití
Surovina
Geofondu
zdroje
CHKO
dosud netženo
stavební kámen
3018300
Práche-eská skála
II.
obasná povrchová stavební kámen
3094100
IV.
dosud netženo
stavební kámen
3104700
Slunená-Kozlí
II.
stavební kámen
3167200
Janovice u Krava
II. + III. dosud netženo
obasná povrchová stavební kámen
3094101
IV.
dívjší povrchová stavební kámen
3167202
Janovice-Hemanice
IV.
dosud netženo
stavební kámen
3193600
Slunená-Kameník
II.
dosud netženo
stavební kámen
5015400
Poustevna
II.
dosud netženo cihláská surovina
5019400 Kravae v .-Mimosko
IV.
III. + 1
dosud netženo
stavební kámen
9237800
Velká bukovina
km
Stety
závažné
ešitelné
závažné
ešitelné
ešitelné
závažné
závažné
ešitelné
ešitelné
ešitelné
Píkladem možného ešení stet stanovením podmínek pro ochranu životního prostedí je u
využívaného výhradního a nevýhradního ložiska Žandov B3094100 a D3094101, které se
nachází ve IV. zón CHKO eské stedohoí. Ložisko, resp. lom, je v tsné blízkosti zástavby
obcí Horní Police a Žandov. Musí být zachována ochranná kulisa proti silnici II/262 Horní
Police-Žandov, pípadn nasypán val z neupotebitelných zemin o min. výšce 7 m, který bude
následn rekultivován výsadbou devin.
Obtížn ešitelné jsou otvírky ložisek na lesních pozemcích, kde souasn hrozí i vážné
narušení krajinného rázu, nap. Slunená – Kožlí B 3104700, Janovice – Hemanice D
3167202. U výhradního ložiska Janovice u Krava byla z dvod stet provedena rebilance
s návrhem na pevod zásob do kat. zásob vázaných. Zásoby však po pehodnocení byly
ponechány v pvodním nezmnném stavu. U ložiska Práche-eská skála se z dvod
výše uvedených stet zájm a kategorickému postoji správy CHKO eské stedohoí
nepedpokládá se jeho využití ani v budoucnosti. Z tohoto dvodu by mly být zásoby
pehodnoceny a následn pevedeny do vázaných. Ložisko Slunená-Kožlí je z hlediska
množství zásob a kvality suroviny hodnoceno jako významný zdroj stavebního kamene,
nepichází však pípadné využití ložiska vzhledem k jeho poloze v II. zón CHKO a v
rekreaní oblasti v úvahu patrn ani v budoucnu. Ložisko Janovice-Hemanice je souástí
pozemku a leží pevážn v II. zón CHKO. Vzhledem k stetm zájm je velmi
nepravdpodobné, že by mohlo být vydáno územní rozhodnutí a povolena PHZ. Vzhledem
k velmi obtížn ešitelným stetm zájm je rovnž využití ložiska Slunená –Kameník
velmi nepravdpodobné. Pípadnou tžbou by došlo k narušení rázu krajiny využívané
pevážn k rekreaním úelm. Rovnž s využitím nebilancovaných ložisek a prognózních
zdroj Kravae v echách – Mimosko, Poustevna a Velká Bukovina se z dvod
pevažujících stet zájm VCHÚ a ZPF vbec nepoítá.
122
CHKO eský ráj
zónách CHKO eský Ráj a její 1 km vnjší zón na území LK (dle nové kontury schválené
k 5.12.2006)
Subreg.
íslo
Název
ložiska/prog.
zdroje
Zóna
CHKO
B
3090100
Stele
1 km
B
3100400
3
N
5024001
N
N
5024002
5024100
Koberovy
Besedice-Malá
Skála
Besedice-Malá
Skála
Koberovy
3
1km
N
5190200
Karlovice
1 km
3
Stety
Stav využití
souasná
povrchová
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
Surovina
písky skláské|písky ešitelné, mimo
slévárenské
hranice LK
dolomit, vápenec pro Neešitelné
zem.úely
písky skláské|písky
obtížn
slévárenské
ešitelné
písky skláské|písky
obtížn
slévárenské
ešitelné
Neešitelné
stavební kámen
karbonáty pro
obtížn
zem.úel
ešitelné
Ložisko Stele leží v tzv. kilometrové zón vn Chránné krajinné oblasti eský ráj a je
jediným tženým ložiskem v oblasti CHKO, již mimo území LK. Podmínky CHKO byly
respektovány již pi stanovení DP - ponechání skalních kulis a svahu jižn od bezejmenného
údolí, severn od DP. K pímému stetu ložiska Stele a CHKO eský ráj tedy nedochází.
Území tžebny se nachází uprosted jedné z krajinásky nejcennjších oblastí republiky
s výraznou morfologií terénu ( skalní údolí, skalní útvary, lesy, kulturní luní a vodní plochy ,
cenné ekosystémy atd.),což vedlo k vyhlášení etných chránných území. V tsné blízkosti
tžebny vede vymezený regionální a nadregionální biokoridor a etné plochy v zájmu ochrany
pírody. Ložisko Stele leží uvnit ochranné zóny nadregionálního biokoridoru. Výhradní
ložisko skláských a slévárenských písk Stele není z pohledu provedeného geologického
a v návaznosti ekologického hodnocení v pímém stetu s CHKO eský ráj. S ohledem na
probíhající tžbu a požadavky na surovinu je hodnoceno jako ložisko, kde je navrženo
a odvodnno pokraování tžby. Pedstavuje jedinenou surovinovou základnu celostátního
i mezinárodního významu a jeho tžbou není CHKO eský ráj výrazn ohroženo. Z hlediska
celospoleenského významu pro národní hospodáství nelze skláské písky tžené na tomto
ložisku nahradit tžbou z jiného zdroje.
S využitím ložiska Koberovy (. B 3100400) zásadn nepoítat. ásti blok zásob . 1 a 2
leží ve 2. a 3. zón CHKO eský ráj, souasn jsou tyto bloky pekryty územím PP Na
Vápenici a souasn je tato ást ložiska pokryta územím pírodního parku Maloskalsko.
V úvahu k využití nepipadají ani bloky jižní ásti ložiska, kde blok . 4 s opuštným lomem
je ásten vázán skládkou inertního odpadu a blok . 3 na lesních pozemcích (zásah do
VKP). Bloky zásob ložiska Koberovy v reakci na požadavek msta Železný Brod mohou být
projednány k odpisu a to pevodem do zásob nebilanních v lepším pípad vyntím
z evidence zásob.
S dotžením zásob na ložisku Píšovice se nepoítá, jako náhradní lokalita se plánuje do
tžby ložisko Ptýrov (nachází se již ve Stedoeském kraji). Ostatní ložiska a prognózní
zdroje na území CHKO eský ráj z hlediska poteby a lokalizace na území CHKO
nepipadají v horizontu 20 let k využití.
123
CHKO Jizerské hory
zónách CHKO Jizerské hory a její 1 km vnjší zón
Subreg.
íslo
Název
ložiska/prog.
zdroje
Zóna
CHKO
B
Frýdlant-Vtrov
3061700
2
1 km
B
3067500
1 km
B
Dtichov
Velké Hamry3098900
Tanvald
1 km
B
3101800
Ruprechtice
1 km
B
3101900
Hraniná
III.
D
3244400
1 km
D
5234800
Mlýnice
Oldichov v
Hájích
N
5009100
Raspenava
III.
IV.
N
RaspenavaVápenný vrch
Ferdinandov5009300
Raspenava
5009500
Hejnice
III.
N
5009800 Ruprechtice 2
1 km
N
5010000
1 km
N
N
N
Q
5009200
Rudolfov
Nové Msto pod
Smrkem
9246200
Hejnice
5215300
III.
III.
III.
III.
Stav využití
Surovina
Stety
dosud netženo –
Obtížn
zrušené ložisko
stavební kámen
ešitelné
pevedené mezi
nevýhradní
ešitelné
dívjší povrchová stavební kámen
kámen pro hr.a
ešitelné
dosud netženo
ušl.kamen.výrobu
souasná
kámen pro hr.a
ešitelné
povrchová
ušl.kamen.výrobu
souasná
kámen pro hr.a
ešitelné
povrchová
ušl.kamen.výrobu
ešitelné
dosud netženo
stavební kámen
ešitelné
souasná
štrkopísky
povrchová
dolomit,st.kám.,karb.pro
ešitelné
zem.úely
dívjší hlub. i
závažné
železné rudy - magnetit
povrch.
kámen pro hr.a
ešitelné
dosud netženo
ušl.kamen.výrobu
dosud netženo
technické zeminy
kámen pro hr.a
ešitelné
ušl.kamen.výrobu
kámen pro hr.a
ešitelné
ušl.kamen.výrobu
dívjší hlub. i
cín - wolframová ruda|cín ešitelné
povrch.
kov
ešitelné
štrkopísky
U ložiska Velké Hamry – Tanvald nelze v souasnosti odpovdn posoudit jak velký
zábor a tedy vyntí z lesního pdního fondu by byl nutný v pípad otvírky ložiska. Dle
analogie s tženými ložisky kamene pro ušlechtilou a hrubou kamenickou výrobu v kraji však
lze konstatovat, že pípadný zábor a vyjmutí pozemk z PUPFL by byl postupný a pouze
maloplošného charakteru.
Ložisko Frýdlant – Vtrov 2 je již odepsané a peazené mezi ložiska nevyhrazeného
nerostu. Vzhledem k situování ložiska v pedmstské oblasti msta Frýdlant není
pravdpodobné, že by docházelo k ovlivování stávající situace v CHKO dopravou suroviny,
nebo cílová odbytová oblast a tím i hlavní smry dopravy materiálu leží mimo CHKO.
Oblast ložiska se však nachází v blízkosti mstské památkové rezervace Frýdlant. V blízkosti
se nachází opuštný lom jakožto pozstatek již zrušeného ložiska Frýdlant v echách –
Vtrov. S další tžbou v tomto prostoru se nepoítá, nebo dosud nevytžené zásoby na
ložisku byly v roce 1994 odepsány. Vytžené prostory byly využity jako skládka TKO.
Ložisko Dtichov se nachází vn chránné krajinné oblasti CHKO v blízkosti III. a IV. zóny
ochrany. Vzhledem k parametrm stavebního kameniva ložiska Dtichov a dostatenému
surovinovému zázemí štrkopískových ložisek v okolí Hrádku nad Nisou, drceného kamene
na ložisku Krásný Les se s obnovením tžby na ložisku nepoítá. V prostoru ložiska
Ruprechtice se nachází lesní porosty pevážn charakteru smrkových monokultur. Oblast
124
s pirozenjší skladbou lesa je zachována práv v biocentru Kateinky. V tsné blízkosti
CHKO se nachází nebilancovaná ložiska kamene pro ušlechtilou a hrubou kamenickou výrobu
Ruprechtice a Rudolfov a nevýhradní ložisko Mlýnice. U výhradního ložiska Hraniná
probíhá severn od DP II. zóna CHKO a v prostoru pod patou odvalu se nachází mokad se
dvma druhy zvlášt chránných rostlin. Západn od DP probíhá lokální biokoridor “K
Vyšehradu” K 11, který lze ztotožnit s osou výše zmínného nadregionálního biokoridoru.
Ložisko se nachází v CHOPAV Jizerské hory. U ložiska Oldichov v Hájích je tžebna
situována v zastavném území obce Oldichov v Hájích v údolní niv potoka Jeice.
Vzhledem k provádné prbžné rekultivaci pvodní skrývkovou zeminou nedochází
k trvalému vyjímání pozemk ze zemdlského pdního fondu. V CHKO se rovnž
nacházejí nebilancovaná ložiska Nové Msto pod Smrkem, Ferdinandov-Raspenava,
Hejnice, Raspenava – Vápenný vrch a Raspenava, která byla pedmtem historické tžby.
Oblast Vápenného vrchu byla vyhlášena v r. 1999 pírodní rezervací s názvem “Vápenný
vrch“. Všechna ložiska se nacházejí ve III. zón CHKO. V místech opuštných tžeben je
pda vyata z PUPFL a je vedena jako pda ostatní. Území ložiska Raspenava je pokryta
pdou patící k lesnímu pdnímu fondu. Ložisko Ferdinandov - Raspenava leží ve III. zón
CHKO a pípadný zábor a vyjmutí pozemk z PUPFL by byl postupný a pouze maloplošného
charakteru. Ložisko Hejnice leží ve IV., zásti i v III. zón CHKO. Ložisko leží v CHOPAV
Jizerské hory a ve vnjším (2.) ochranném pásmu Lázní Libverda.
CHKO Lužické hory
Tabulka . 49. Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích
zónách CHKO Lužické hory a její 1 km vnjší zón na území LK
Subreg.
B
B
íslo
3018400
3018500
N
5015100
N
5016100
Název
ložiska/prog.
zdroje
Polevsko
Prysk
Šenov-Šenovský
vrch
Jablonné v
Podještdí
Q
9366000
Kytlické Mlýny
Zóna
CHKO
II. + III.
II.
I.
III. + 1
km
II.
Stav využití
Surovina
stavební kámen
stavební kámen
dosud netženo
stavební kámen
dosud netženo
cihláská
surovina
písky
slévárenské
Stety
ešitelné
ešitelné
závažné
ešitelné
závažné
V souasné dob není na území CHKO Lužické hory v LK tženo žádné ložisko. V minulosti
tžená ložiska Polevsko B 3018400 a Prysk B 3018500 jsou v souasnosti rekultivována
a jejich optovné využití by bylo mimo jiné podmínno citlivým pístupem k odlesnní
pozemk, zachování morfologické kulisy pírodního terénu a volbou vhodných pístupových
cest pro transport. Výhradní ložisko stavebního kamene Polevsko se dvma stanovenými DP
se nachází na území II. a III. zóny CHKO Lužické hory. V souasné dob hodnotíme jako
nejzávažnjší zátž životního prostedí odval nepoužitelné výklizové suroviny ovlivující
negativn krajinný ráz, stejn jako obnažené stny lomu. Ostatní stety zájm byly hodnoceny
jako mén závažné a lze pedpokládat, že po dohod tžae a Správy CHKO i ostatních
dotených orgán mohou být vyešeny. Na území se nachází zrušená ložiska stavebního
kamene Prysk, Líska, Jablonné v Podještdí a Šenov - Šenovský vrch. Ložisko Prysk leží
na zalesnném hebenu protáhlého vrcholu Kluky. Na ložisku byly vyaty z PUPFL
pozemky v míst dnes perušené lomové tžby (v míst lomu). Ložisko nemá schválený plán
rekultivace ani rekultivaní studii. Ložisko Šenov - Šenovský vrch leží v I. zón ochrany
CHKO, ve které je ze zákona zakázána tžba nerostných surovin. Pípadná tžba ve vrcholové
125
partii Šenovského vrchu by negativním zpsobem narušila krajinný ráz tohoto vrchu. Opuštný
kamenolom Líska, kterým bylo ložisko tženo, leží z vtší ásti v I. zón ochrany CHKO.
Ložisko bezprostedn sousedí, resp. ásten do ní zasahuje, s národní pírodní památkou
Zlatý vrch. Lokalita je ve stetech s prvky CHOPAV Severoeská kída, ÚSES, a OPVZ.
Ložisko Jablonné v Podještdí leží pouze ve III. zón CHKO. Na území se nachází dva
prognózní zdroje Dolní Suchá a Kytlické Mlýny nacházející se v I. a ve III. zón CHKO,
dále v CHOPAVu Severoeská kída a ve 2. OPVZ.
CHKO Kokoínsko
Tabulka . 50. Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích
zónách CHKO Kokoínsko a její 1 km vnjší zón na území LK
Subreg.
íslo
B
3021400
D
3093500
D
3221700
N
5019400
N
5019500
N
5019700
Q
9030500
Q
9049100
Název ložiska/prog.
zdroje
Tachov
Stvolínky
Pavlovice-Vrchovany
Kravae v echáchMimosko
Blíževedly-Mimosko
Litice-Mimosko
Pavlovice-Vrchovany
Zóna
1 km
II. + III.
1 km
III.
III.
II. + IV.
1 km
III.
Stav využití Surovina
souasná
stavební
povrchová
kámen
dosud
cihláská
netženo
surovina
dívjší
cihláská
povrchová
surovina
dosud
cihláská
netženo
surovina
dosud
cihláská
netženo
surovina
dosud
cihláská
netženo
surovina
dosud
cihláská
netženo
surovina
dosud
písky
netženo
slévárenské
Stety
závažné, ale
ešené
závažné
ešitelné
ešitelné
závažné
ešitelné
ešitelné
ešitelné
V souasnosti tžené ložisko Tachov se vyskytuje na vnjším okraji kilometrového pásma
vn CHKO Kokoínsko. Kopec tvoil výraznou morfologickou dominantu. Odtžování této
pírodní dominanty zaalo rušit pvodní krajinný ráz. Aby se zabránilo úplné likvidaci této
morfologické dominanty, zaaly být spodní etáže tženy jámovým lomem. Zárove byla
nastoupena cesta zkulturnní pracovního prostedí a eliminace vlivu na pomry v obci pod
lomem, zatížené pedevším transportem z lomu a z toho vyplývajícím hlukem, prašností
a vibracemi. Úelné z hlediska morfologické predispozice, ale z krajináského hlediska málo
estetické, je odvalové hospodáství. Z ekologického hlediska je ložisko na Tachovském vrchu
rozhodn pítží (narušení krajinného rázu, prašnost, nutnost zkrápní ovzduší a cest, apod).
Ložisko svými nízkými zásobami (vtší objem zásob se nachází pouze v pilíi pod souasnou
technologickou úpravnou) je tsn ped ukonením životnosti.
Na území se nacházejí nevyužívaná ložiska Pavlovice-Vrchovany, Stvolínky, BlíževedlyMimosko, Litice-Mimosko, Kravae v echách- Mimisko a prognózní zdroj
Pavlovice-Vrchovany. Nejvýznamnjší stety zaujímá ložisko Stvolínky a PavloviceVrchovany. Ostatní lokality v této CHKO nejsou na území LK využívány a potencionální
stety, pevážn ve využití pdního fondu i ochranou podzemních vod, by pi eventuální
tžb byly z vtšiny ešitelné.
Návrh koncepce „Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje“ respektuje velkoplošn
zvlášt chránného území Kokoínsko a maloplošn zvlášt chránná území uvnit a vn
hranic VZCHÚ, které správn spadají pod SCHKO Kokoínsko. Jedná se konkrétn o území a
ochranné pásmo Národní pírodní památky (NPP) Peklo, Národní pírodní rezervace (NPR)
126
Novozámecký rybník, NPP Swamp, NPR Behyn-Pecopala, NPR Velký a Malý Bezdz,
Pírodní rezervace (PR) Hradanské rybníky, Pírodní památky (PP) Ronov, PP Pod
Hvzdou, PR Vlhoš, PP Stíbrný vrch, PP Husa, PP Martinské stny, PR Kostelecké bory,
PP Deštenské pastviny, PR Mokady horní Libchovky, PP Prameny Pšovky a PP Osinalické
buiny.
Krkonošský národní park (KRNAP)
Krkonošský národní park zaujímá bez ochranného pásma na území Libereckého kraje
výmru 11 200 ha. Svým v zákon kodifikovaným statutem a pravidly pro posuzování
a povolování stavebních a tžebních inností, zásadním zpsobem ovlivuje možnost jejich
realizace. Z toho dvodu proto nepekvapí, že se zde v souasné dob nenachází žádná
povolená aktivní tžební innost. Posledními tžbami byla hlubinná tžba fluoritu a barytu
Rudnými doly s.p. Píbram (nyní slouen do s.p. DIAMO, Stráž pod Ralskem) na ložisku
Harrachov. Evidované nevýhradní ložisko Mrklov-Horní Štpanice-V s vyhodnocenými
zásobami dolomitu vhodného pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu nebylo nikdy
tženo, stejn tak jako nevýhradní ložisko stavebního kamene Františkov-Sachrv heben.
Prognózní zdroje na území KRNAPu evidované v databázi GS Geofond byly pehodnoceny
a zaazeny do kategorie Z. Ložiskové objekty výhradních a nevýhradních ložisek netžených
ložisek zasahují pevážn do zóny ochranného pásma, v nkolika pípadech do 3. zóny
ochrany NP.
Tabulka . 51: Výhradní a nevýhradní ložiska zasahující na území KRNAP
íslo
(blok)
Subregistr . ložiska
Název ložiska
Tžba
309900001
B
dosud
3099000 Horní Rokytnice
netženo
309900002
B
306340001
B
3063400 Kížlice
306340002
B
3063400 Kížlice
303880000
D
3038800
Štpanická
Lhota
dosud
netženo
303960000
D
3039600
Mrklov-Horní
Štpanice-V
dosud
netženo
310200000
D
3102000
Františkovdosud
Sachrv heben netženo
dosud
netženo
dívjší
povrchová
dívjší
povrchová
Surovina
Dolomit, Kámen pro
hrubou a ušlechtilou
kamenickou výrobu,
Vápenec
Dolomit, Kámen pro
kamenickou výrobu,
Vápenec
Dolomit, Stavební
kámen, Vápenec
Dolomit, Stavební
kámen, Vápenec
Kámen pro hrubou a
výrobu, Vápenec
Dolomit, Kámen pro
kamenickou výrobu
Stavební kámen
Celkem
Dotená
plocha [ha]
Zóna
2,14215
OP
5,44475
OP
4,88275
NP
9,46065
NP
0,36615
OP
0,99565
OP
8,22936
OP
31,5215
4.3. Ložiska v maloplošných zvlášt chránných územích
K maloplošným zvlášt chránným územím adíme tyto kategorie dle §14, písmen c až f
zákona . 114/1992 Sb.:
x národní pírodní rezervace (NPR)
x pírodní rezervace (PR)
127
x
x
národní pírodní památky (NPP)
pírodní památky (PP)
Na území LK bylo registrováno celkem 113 objekt výše uvedených kategorií o celkové
ploše 12 264 ha. Celkem 25 ložiskových objekt je v pekryvu s objekty výše uvedených
kategorií, celková velikost nejvýznamnjších pekryv je cca 55 ha. Nejvýznamnjší z nich
uvádí tabulka . 53 a 54. Graficky je situace vyjádena jako samostatné schéma . 2 pílohy
E k textové zpráv.
Tabulka .52: Poty a rozlohy maloplošných zvlášt chránných území k 31.12.2008
Poet
celkem
národní pírodní
památka
113
Plocha
celkem
ha
8
národní pírodní
památka
ha
6 132
národní
pírodní
rezervace
7
národní
pírodní
rezervace
ha
2626
259
pírodní
památka
pírodní
rezervace
62
pírodní
památka
ha
36
pírodní
rezervace
ha
1452
1795
Tabulka . 53. Podíl ploch výhradních a nevýhradních ložisek v území MZCHÚ
Celková plocha MZCHÚ
[ha]
12 264
Plochy ložiskových
objekt (vetn DP a
CHLÚ) v MZCHÚ [ha]
82
Podíl na ploše
MZCHÚ [%]
0,70
Dotené plochy ložiskovými objekty udává následující tabulka:
Tabulka . 54. Dotené plochy MZCHÚ ložiskovými objekty
Subre
gistr
B
B
.
ložiska
Název
ložiska
Využití
Pedlánce- dosud
3129000
Andlka
netženo
3131700 Pilínkov
B
3131700 Pilínkov
B
Jesenný3178900 Zítkova
Skála
Surovina
Štrkopísky
Kámen pro
hrubou a
dívjší
ušlechtilou
povrchová
kamenickou
výrobu, Vápenec
Kámen pro
hrubou a
dívjší
ušlechtilou
povrchová
kamenickou
výrobu, Vápenec
dosud
netženo
Vápenec
Dotená
dílí
plocha
[ha]
38,34
1,33
0,75
4,22
Název
MZCHÚ
Meandry
Smdé
Panský lom
Panský lom
Údolí
Vošmendy
Katego
rie
Ochrana
PR
Meandry a slepá
ramena eky
Smdé, vodní a
nivní spoleenstva
PP
Vypreparovaný
ediový sopouch
nápadného tvaru –
"Spící panna"
OP
Vypreparovaný
ediový sopouch
nápadného tvaru –
"Spící panna"
PR
Krasové území s
jeskynmi a
paleontologickými
nálezy, luní
spoleenstva
128
B
Jesenný3178900 Zítkova
Skála
dosud
netženo
Vápenec
0,23
Údolí
Vošmendy
OP
B
3195900 Jítrava
dívjší
Vápenec
povrchová
1,94
Velký
Vápenný
PR
B
3195900 Jítrava
dívjší
Vápenec
povrchová
0,36
Velký
Vápenný
OP
B
3242700 Jitrava
dívjší
Stavební kámen
povrchová
4,74
Velký
Vápenný
B
3242700 Jitrava
dívjší
Stavební kámen
povrchová
2,92
Velký
Vápenný
Celkem
PR
OP
Krasové území s
jeskynmi a
paleontologickými
nálezy, luní
spoleenstva
Horská suová
buková javoina
na vápencích,
krasové
fenomény
Horská suová
buková javoina
na vápencích,
krasové fenomény
Horská suová
buková javoina
na vápencích,
krasové fenomény
Horská suová
buková javoina
na vápencích,
krasové fenomény
54,83
4.4. Ložiska v chránných oblastech pirozené akumulace vod – CHOPAV
Na území kraje se nachází území CHOPAV – Jizerské hory, jehož hranice je totožná se
stejnojmennou CHKO, ásten sem pak zasahuje CHOPAV Krkonoše z území Národního
parku KRNAP a z hlediska nadregionálního nejvýznamnjší - území CHOPAV Severoeská
kída. Význam posledn jmenovaného je takový, že do souasné doby svou vahou zásadním
zpsobem ovlivuje využívání surovinových zdroj oblasti. Není to jen v pípad
rozhodování o další existenci tžeb radioaktivních surovin, ale i tžb ložisek skláských
a slévárenských písk Provodín, Srní, Okešice a další. Dsledkem pak je stávající praxe,
která dává pednost plošným záborm ped vydobytím veškerých ovených zásob na
hloubku a to bez ohledu na skutenost, že s hloubkou se zvyšuje i kvalita suroviny. Celkový
pehled stet výhradních a nevýhradních ložisek s CHOPAV je uveden v tabulce . 56.
Nejvýznamnjším ze stet s CHOPAV je stet CHOPAV Severoeské kídy s ložisky
radioaktivních surovin Stráž pod Ralskem a Hamr pod Ralskem.
Zájmové území spadá do eské kídové pánve do bilanního celku 3 (Herík-HerrmannValeka 1999), konkrétn do hydrogeologického rajonu 464, resp. 4640. Bilanní celek 3 je
potencionáln nejvýznamnjší vodárenskou strukturou eské kídové pánve. Její význam
spoívá ve vysoké tvorb pírodních zdroj podzemních vod a obrovských akumulaních
prostorách, nádržích podzemních vod, které mají celkový objem 29 km3.
Tabulka .55: Zásoby podzemních vod
v následující tabulce (l/s):
Pírodní zdroje
kolektor
Kategorie Kategorie
C2
C1
A
400
BC
3972
3972
D
452
v bilanním celku v rajonu jsou podrobn uvedeny
Využitelné zásoby
Kategorie Kategorie Kategorie
C2
C1
B
200
2383
957
445
140
Odbry *
400
599
28
129
krystalinikum 35
celkem
4859
3972
957
957
445
1027
* Pozn. údaje o odbrech jsou z období nejvyšších spoteb podzemních vod, tj. kolem r.1985.
Podzemní vody kolektor A a BC jsou vhodné jako pitná voda po jednoduché úprav. Krom
toho je díky mimoádn píznivým filtraním parametrm, zejména v kolektoru BC, možno
provádt intenzivní soustedné odbry podzemních vod. Výjimkou je území s výskytem
radioaktivních vod v širším okolí uranových ložisek strážského bloku. Nejvtší jímání
podzemních vod souviselo s odvodováním ložiska Hamr, kde se z kolektoru A erpalo
v letech 1970-96 prmrn 400 l/s, které se po složité úprav vypouštly do Plounice pod
Stráží pod Ralskem. Kolektor BC se využívá v jímacím území eská Lípa jih (138 l/s),
Hensko (120 l/s) a tlustecký blok (75 l/s). V oblasti Kamenice – Všemily je možno odebírat
425 l/s. Zásoby podzemních vod v bilanním celku v rajonu iní 464 (l/s), z toho tlustecký
blok zaujímá využitelné zásoby 410 l/s v kategorii B.
Tžba uranu ve strážském bloku v letech 1966-96 výrazn zmnila pomry v kolektoru A a
byla nejvtším hydraulickým zásahem do bazálního kolektoru.eské kídové pánve. erpání
400 l/s snížilo hladinu v centru deprese o 160 m na 150 m n.m., a nap. ješt u Doks ve
vzdálenosti 30 km byl na vrtu HJ-30 zaznamenán pokles hladiny o 14 m (r.1982). Po rozšíení
chemické tžby po r.1982, po uvedení do provozu vtláecí hydraulické bariéry v kolektoru A
v JZ ásti ložiska Stráž (vtláení cca 200 l/s), došlo v oblasti Mimon a Doks k restauraci
pvodních tlakových úrovní hladiny v kolektoru A. Kolektor A je relativn dokonale
izolovaný od kolektoru BC, pesto došlo vlivem vrt a puklinových a tektonických systém
k petékání z kolektoru BC do kolektoru A ve výši 239 l/s. Strážský blok je relativn
izolovaný, proto nedošlo k šíení deprese smrem na Z a na V do tlusteckého bloku pes
strážský zlom ani pes ertovu ze (Herík-Herrmann-Valeka 1999).
Velmi složité hydrogeologické pomry oblasti byly a jsou nejvtším problémem tžby uranu
v této oblasti v minulosti i pi pípadném obnovení tžby uranu v budoucnosti.
Hydrogeologické podmínky jsou zde nejsložitjší z celé eské kídové pánve. V oblasti
strážského bloku jsou dv základní zvodn - zvode cenomanská s tlakovou hladinou a
zvode turonská s volnou hladinou. V oblasti tlusteckého bloku jsou dokonce ti základní
zvodn - základními zvodnmi jsou cenomanská, stednturonská, stedn turonská –
coniacká. Komplex podložních hornin pánve je považován za dno zvodn. Cenomanská
zvode je rozložena na celé ploše v oblasti. Její spodní hranici tvoí horniny podloží, svrchní
hranici tvoí turonské jílovce které jsou zárove nepropustnou vrstvou oddlující ob zvodn.
Smr pohybu podzemních vod je genereln k jihozápadu. Turonská zvode je vázána na
pískovce, mocnost zvodnlých hornin se pohybuje od 50 do 100 m. Vody cenomanské zvodn
mají v celé ložiskové oblasti tlakový charakter, tlak podzemních vod dosahuje hodnot 0,4 až
2,5 MPa, rychlost prostupu prostedím je cca 4 až 5 m za rok, prtoné množství 100 l/s,
dynamické zásoby pedstavují 2 m3/min. Takový pítok podzemních vod do nižšího
cenomanského horizontu je obtížné vysvtlit pouze infiltrací srážkových vod pes nevelké
plochy výchoz slab propustných pískovc v pásmu podél lužické poruchy, za hlavní zdroj
je považována hydraulická komunikace mezi horninami cenomanské (spodní) a turonské
(svrchní) zvodn po tektonických zónách a pi kontaktech bazaltových tles. Uranové
zrudnní je lokalizováno v podložním cenomanském souvrství, pi jejich tžb je tedy nutno
projít a už báskými díly nebo vrty svrchní turonskou zvode a zamezit propojení obou
zvodní komunikací pes technická díla.
Tžba uranové rudy zaala v okolí Stráže pod Ralskem na pelomu 60. a 70. let na tech
ložiscích, z pvodn 8 objevených a prozkoumaných. Metodou hlubinného dobývání byla
uranová ruda tžena na ložisku Hamr pod Ralskem (Dl Hamr I, Dl Hamr II) a ložisku
130
Bevništ pod Ralskem (Dl Kižany I). Na ložisku Stráž pod Ralskem (Dl chemické tžby)
a ásti ložiska Hamr pod Ralskem (vyluhovací pole 6) byla použita metoda podzemního
loužení „in situ“ pomocí zedné kyseliny sírové. V pípad ložiska Hamr pod Ralskem byl
prbh ukonovacích prací relativn snazší nebo bylo provádno prbžné zakládání
vyrubaných prostor soubžn s tžbou. Každá z metod vyžadovala jiné podmínky,
hlubinná tžba dokonalé osušení ložiska (pi erpání dlních vod dochází
k významnému snížení hladiny podzemních vod v oblasti tzv. depresního kužele) a
chemická tžba co nejvyšší hladinu pro vtší efektivitu erpání. Koexistence dvou
odlišných dobývacích metod si vyžádala složité technické a hydraulické zásahy a
zpsobila velké ovlivnní kvality podzemních vod a životního prostedí, jehož sanace ve
velice dlouhodobá záležitost. Podrobnji je situace komentována v kapitole 2.2.1., 2.3.2.1. a
v kap. 4.12.
Na území CHOPAV se nacházejí další významné zdroje nerostných surovin (nap.
Bohatice, Velký Grunov, Tachov u Doks, Bezdín, Luhov-Brništ-Tlustec, JanoviceDubnice, Janovice u Krava, eská Lípa-Dubice, Jablonné v Podješ.-Dubnice , Dubnice
pod Ralskem 1 apod.).
Graficky je situace znázornna ve schématu . 3 v samostatné píloze E k textové zpráv.
Konkrétní pekryvy ložiskových objekt a jejich ochran jsou uvedeny jako samostatné
tabulky v pílohách D1-D4 k textové zpráv.
Tabulka . 56a. Celkový pehled stet výhradních a nevýhradních ložisek s CHOPAV
Celková plocha CHOPAV [ha]
204535
Plochy ložisek
v CHOPAV [ha]
7899,5
Podíl na ploše CHOPAV [%]
3,86
4.5. Ložiska v ochranném pásmu vodních zdroj
Ochrana využívaných zdroj podzemních vod je právn zabezpeena
vymezením
a stanovením ochranných pásem vodních zdroj (OPVZ) o jejich vyhlášení ve smyslu
ustanovení vodního zákona. Na území kraje bylo z centrální databáze VÚV v rámci studie
registrováno nkolik desítek pásem hygienické ochrany vodních zdroj.
Na území kraje bylo registrovámo 28 pekryv s 2. ochranným pásmem vodních zdroj
s celkovou plochou ložiskových a prognózních objekt o velikosti 1394 ha. Maxima dosahují
pekryvy s bloky zásob radioaktivních surovin ( Stráž pod Ralskem B 3240700) a dále ložiska
skláských a slévárenských písk (Srní – Okešice B 3089400). Podrobnji jsou jednotlivé
velikosti pekryv uvedeny jako samostatné tabulky v pílohách D1-D4 k textové zpráv.
Prostorovou pedstavu plošného rozsahu podává schéma . 4 v píloze E k textové zpráv.
Velký poet ložisek nerostných surovin zaujímá stety s ochrannými pásmy zdroj
podzemních vod, jedná se zejména o nevyužívaná ložiska Práche-eská Skála, Dtichov
(ŠP), Horská Kamenice, Kryštofovo Údolí, Machnín, Jitrava, a rovnž v neposlední ad
ložiska uranových rud Stráž pod Ralskem a Osená – Kotel a ásten i ložiska využívaná
jako jsou DP Václavice II ložiska Grabštjn, ložisko Bezdín (SK) a Ruprechtice (KA)
apod. Podrobnji je popis komentován v kapitole 4.4.
Píkladem mže být vývoj stetu zájmu ochrany zdroje pitné vody „Zlatá voda“ na katastru
Smrí u Železného Brodu, kde probíhá tžba stavebního kamene ve výhradním ložisku Smrí
2 a 3, pop. ložiska Záhoí -Prose. Tžený olivinický bazanit po svém vylití ze svého zdroje
utuhl v bývalém koryt eky Jizery na štrkopíscích vyplujících její koryto. Ty jsou
v souasné dob vodonosné a daly vzniknout jmenovanému zdroji pitné vody. V poátcích
131
tžby edie nastavené limity umožnily vzájemnou symbiózu obou protichdných dj a po
letech tžby edie pak bylo dokonce zjištno a prokázáno, že došlo ke vzrstu vydatnosti
zdroje za zachování jeho kvality. Jev je vysvtlován specialisty jako dsledek snížení váhy a
tlaku na štrkopísek a tím zvtšení jeho porosity, prostupnosti a vododajnosti.
Ve všech pípadech stetu ložiska surovin s POVZ má prioritu zájem ochrany vodního
zdroje a zpravidla dochází k výraznému omezení objemu velmi kvalitních zásob a rozsahu
tžby (píkladem jsou ložiska Provodín, Srní, Okešice).
Vlastní tžbou neovlivovat vydatnosti a jakosti vod na tžených ložiskách skláských a
slévárenských písk.
Požadavek na zvýšení tžby skláských písk v dob útlumu
skláského prmyslu v R svdí o vývozu, není úelné navyšování tžby na úkor ochrany
podzemních vod (v OPVZ eská Lípa – jih, Sosnová a v CHOPAV Severoeská kída).
Roztžení nového ložiska by mlo následovat až po ukonení stávajících ložisek Srní -Veselí
a Provodín. Tžba v DP Okešice probíhá prozatím nad hladinou podzemní vody, nejmén
1,5 m nad její maximální možnou úrovní a to podle pravidelného monitoringu jakosti a
hladiny podzemních vod v pedmtném území a aktualizovaného havarijního plánu ve
smyslu platné legislativy. Aktualizované dotené plochy v ochranném pásmu vodních zdroj
s ložiskovými objekty na území eskolipska jsou znázornné v tabulce . 56b.
Tabulka . 56b. Aktualizované dotené plochy v ochranném pásmu vodních zdroj s
ložiskovými objekty na území eskolipska
SUBR. CIS_LOZ
NAZEV_LOZ
TEZBA
souasná
povrchová
souasná
povrchová
dosud netženo
souasná
povrchová
dosud netženo
dívjší
povrchová
dosud netženo
dívjší
povrchová
dívjší
povrchová
SUROVINA
Písky skláské a
slévárenské
Písky skláské a
slévárenské
Stavební kámen
Písky skláské a
slévárenské
Písky slévárenské
Písky skláské a
slévárenské
Cihláská surovina
B
3089400
Srní-Okešice
B
B
3089600
3167200
Provodín
Janovice u Krava
B
B
3089500
3265500
Srní 2-Veselí
Holany
B
D
5024500
3093500
Provodín-Jestebí
Stvolínky
D
3167202
Janovice-Hemanice
D
3221700
N
N
N
P
5019400
5019700
5019300
9247300
Pavlovice-Vrchovany
Kravae v echáchMimosko
Litice-Mimosko
Holany-Mimosko
Hvzdov
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
P
9030600
Srní-Kraví hora
dosud netženo
Q
Q
Q
Q
9049100
9247600
9030500
9030000
Hemánky
Pavlovice
Dubiná-Dubí hory
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
dosud netženo
Dotená
plocha v ha
418,8939
56,07268
13,8818
66,567396
45
5
60,95579
Stavební kámen
43,01665
Cihláská surovina
107,114607
Cihláská surovina
Cihláská surovina
Cihláská surovina
Písky skláské a
slévárenské
Písky skláské a
slévárenské
Cihláská surovina
Stavební kámen
70,56692
90,42169
42,56968
514,035565
38,909068
13,197556
588,05688
146,0599
46,770564
132
4.6. Ložiska v ochranném pásmu lázeských zdroj
Na území kraje se nachází rovnž i ochranné pásmo lázeských zdroj Lázn Libverda
a Lázn Kundratice. Svým vlivem rozsahu a dosahu ovlivují jen, ze souasného pohledu,
mén významné lokality - prognózní zdroje Ludvíkov pod Smrkem (stavební kámen), CHLÚ
Nové Msto pod Smrkem (Sn-W rudy), zrušené ložisko Hejnice a výhradní ložisko
radioaktivních surovin Osená-Kotel. Na Dvínské louce a v jejím okolí se nacházejí dležitá
ojedinlá prameništ podzemních vod vetn pramenu minerální vody, která se zde v
minulosti stáela, vzácná chránní flora a fauna a vodní skupenství chránných rostlin.
Pípadnou tžbou uranové rudy, a následném vypuštním Hamerského jezera dojde k zániku
tžené akumulace rašeliny- peloidu. V k.ú. Hamr na Jezee probíhá tžba na nkolika
tžených kazetách. Lokalita v k.ú. Hamr na Jezee je zanesena ve schváleném územním
plánu obce Hamr na Jezee.
4.7. Ložiska a ochrana zemdlského pdního fondu
Nejvtší zátž z pohledu tžbou dotených ploch pedstavují dsledky tžby uranové rudy
ložisek Hamr na Jezee a Stráž pod Ralskem. Tžba ostatních uranových ložisek oblasti
nebyla zahájena a na uvedených probíhají sananí a rekultivaní práce. Na záboru pdy se
podílí ada dalších tžených ložisek pedevším stavebního kamene, štrkopísku a kamene pro
hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, s velikostí dobývacích prostor do 20 ha.
Prostorovou pedstavu plošného rozsahu podává schéma . 5 v samostatné píloze .E k
textové zpráv. Zárove tak Konkrétní pekryvy ložiskových objekt a jejich ochran jsou
uvedeny jako samostatné tabulky v píloze D5 k textové zpráv. Vliv využívání nerostných
surovin na bonitní tídy ZPF a LPF uvádjí následující tabulky . 57 až 64.
Tabulka . 57. Sumární pehled ložisek s pekryvem ploch ochrany pdy v 1. a 2. tíd
Celková plocha orné pdy [ha]
67690
Plochy ložisek v 1. a 2. tíd
ochrany [ha]
2406,12
Podíl z plochy orné pdy [%]
3,56
ást pozemk dotených tžbou je zpt vracena k pvodnímu využití na základ schválených
plán rekultivací a podmínek navracení v POPD rekultivacemi. Stety se zemdlským
pdním fondem 1 a 2. bonitní tídy dokumentují následující tabelární pehledy.
Tabulka . 58: Vliv využívání nerostných surovin na životní prostedí, stety s bonitní I. tídou
ZPF
íslo GF
(blok)
Subregistr
.
Název ložiska
ložiska
319800000
B
3198000 Syenov
324060000
B
3240600
324080000
B
318200000
B
Tžba
dosud
netženo
Surovina
Uhlí erné
Radioaktivní
dívjší z vrtu suroviny, Stopové a
vzácné prvky
dosud
Radioaktivní
3240800 Osená-Kotel
netženo
suroviny
Jirkov 1dívjší
Kámen pro hrubou a
3182000
Samice
povrchová
ušlechtilou
Stráž pod
Ralskem
Tída
Dotená plocha
ochra[ha]
ny
106,62082
1
99,806617
1
69,990635
1
0,445768
1
133
íslo GF
(blok)
Subregistr
.
Název ložiska
ložiska
Tžba
Surovina
Tída
Dotená plocha
ochra[ha]
ny
kamenickou výrobu
Hrádek nad
3056300
Nisou
Jesenný3103400
severovýchod
305630000
B
310340000
B
300010000
B
308920002
B
308920003
B
308920005
B
317880002
B
3178800 Jesenný-západ
324070000
B
3240700
3000100 Grabštejn
Jablonné v
3089200 Podješ.Dubnice
Jablonné v
Jablonné v
dívjší
povrchová
dosud
netženo
dívjší
povrchová
Cihláská surovina
1,440247
1
Vápenec
2,041349
1
Štrkopísky
2,231232
1
souasná
povrchová
Štrkopísky
11,810069
1
souasná
povrchová
Štrkopísky
13,400959
1
souasná
povrchová
Štrkopísky
3,051893
1
dosud
netženo
Vápenec
0,221824
1
53,216193
1
49,547912
413,825516
1
Stavební kámen
0,050061
1
Štrkopísky
2,403072
1
Cihláská surovina
0,095598
1
Štrkopísky
1,872152
1
Stavební kámen
0,248691
1
Cihláská surovina
0,01748
1
Cihláská surovina
104,24741
1
2,1677
1
Radioaktivní
suroviny, Stopové a
vzácné prvky
dívjší z vody Štrkopísky
Bevništ pod dívjší
Ralskem
hlubinná
310050001
B
3100500 Píšovice
Celkem výhradní ložiska
Žandov u
309410100
D
3094101
eské Lípy
Oldichov v
523480000
D
5234800
Hájích
524390000
D
5243900 Starý Dub
316360000
D
3163600 Bulovka
523070000
D
5230700
309350001
D
3093500 Stvolínky
322170000
D
3221700
526100000
D
5261000 Rynoltice 2
Studenec u
Horek
PavloviceVrchovany
souasná
povrchová
dívjší
povrchová
dívjší
povrchová
dosud
netženo
souasná
povrchová
dosud
netženo
dívjší
povrchová
obasná
povrchová
Štrkopísky
Celkem nevýhradní ložiska
111,10216
Tabulka . 59. Zábor pdy s 1. tídou ochrany aktivními dobývacími prostory
íslo DP
10071
Celkem
Název DP
Stráž pod
Ralskem
Organizace
DIAMO s.p., Stráž
pod Ralskem
Nerost
radioaktivní
suroviny
Stav využití
uzavírané
Dotená
plocha
[ha]
Tída
ochrany
99,806617
1
99,806617
134
Tabulka . 60. Zábor pdy s 1. tídou ochrany netženými dobývacími prostory
íslo DP
Název DP
10073
Kižany II
70057
Grabštejn
70642
Hrádek nad
Nisou
71015
Václavice II
70962
Jirkov I
Organizace
DIAMO s.p., Stráž
pod Ralskem
Pískovny Hrádek
a.s., Hrádek nad
Nisou
CIPO s.r.o., Hrádek
nad Nisou
Pískovny Hrádek
a.s., Hrádek nad
Nisou
OFEX - gis s.r.o.,
Železný Brod
Nerost
Stav využití
Dotená plocha Tída
[ha]
ochrany
radioaktivní
suroviny
s ukonenou
tžbou
9,401422
1
štrkopísky
se zastavenou
tžbou
1,41312
1
cihláská
surovina
se zastavenou
tžbou
1,231674
1
štrkopísek
se zastavenou
tžbou
0,695843
1
bidlice
se zastavenou
tžbou
0,445768
1
Celkem
13,187827
Tabulka . 61. Vliv využívání nerostných surovin na životní prostedí, stety s bonitní II.
tídou ZPF
íslo GF
(blok)
Subre
gistr
300030000
B
300080000
B
310060000
B
312900000
B
316370000
B
316720002
B
319800000
B
324050000
B
324060000
B
324080000
B
322810000
B
302170000
B
302190001
B
318200000
B
320020000
B
305630000
B
.
Název ložiska
ložiska
Tžba
dívjší
povrchová
Arnolticedívjší
3000800
Pertoltice
povrchová
souasná
3100600 Záhoí-Prose
povrchová
Pedláncedosud
3129000
Andlka
netženo
Dubnice pod dívjší
3163700
Ralskem 1
povrchová
Janovice u
dosud
3167200
Krava
netženo
dosud
3198000 Syenov
netženo
dívjší
Hamr pod
3240500
postupn rz.
Ralskem
zpsoby
3000300 Chotyn 2
Dotená
plocha
[ha]
Tída
ochrany
Štrkopísky
29,739732
2
Štrkopísky
4,182092
2
Stavební kámen,
Tavné horniny
0,009173
2
Štrkopísky
92,515479
2
Štrkopísky
3,161689
2
Stavební kámen
1,296611
2
Uhlí erné
50,572144
2
181,27747
2
202,49916
2
197,82747
2
39,649874
2
8,842525
2
2,438445
2
0,278333
2
2,780073
2
2,371699
2
Surovina
Radioaktivní suroviny,
Stopové a vzácné
prvky
Stráž pod
3240600
dívjší z vrtu Stopové a vzácné
Ralskem
prvky
dosud
netženo
Dubnice pod dosud
Cihláská surovina
3228100
Ralskem
netženo
souasná
Stavební kámen
3021700 Smrí 2 a 3
povrchová
Chuchelna
dívjší
Stavební kámen,
3021900
(Smrí-Prose) povrchová
Štrkopísky
Kámen pro hrubou a
Jirkov 1dívjší
3182000
ušlechtilou
Samice
povrchová
kamenickou výrobu
souasná
Štrkopísky
3200200 Velký Grunov
povrchová
Hrádek nad
dívjší
Cihláská surovina
3056300
Nisou
povrchová
135
íslo GF
(blok)
Subre
gistr
.
Název ložiska
ložiska
300010000
B
3000100 Grabštejn
300040000
B
3000400 Bohatice
308920001
B
308920002
B
308920003
B
308920004
B
308920005
B
308920006
B
309410000
B
320740001
B
320740002
B
320740003
B
320740004
B
324070000
B
3240700
308900000
B
3089000 Dtichov
308950000
B
3089500 Srní 2-Veselí
300020100
B
3000201 Chotyn
Jablonné v
Jablonné v
Jablonné v
Jablonné v
Jablonné v
Jablonné v
Žandov u
3094100
eské Lípy
Janovice3207400
Dubnice
Janovice3207400
Dubnice
Janovice3207400
Dubnice
Janovice3207400
Dubnice
Dotená
plocha
[ha]
Tída
ochrany
Štrkopísky
16,370295
2
Štrkopísky
18,563899
2
souasná
povrchová
Štrkopísky
115,323097
2
souasná
povrchová
Štrkopísky
73,336389
2
souasná
povrchová
Štrkopísky
7,848131
2
souasná
povrchová
Štrkopísky
32,811076
2
souasná
povrchová
Štrkopísky
41,491875
2
souasná
povrchová
Štrkopísky
6,595312
2
Stavební kámen
1,589569
2
Cihláská surovina
43,745168
2
Cihláská surovina
15,650177
2
Cihláská surovina
103,78798
2
Cihláská surovina
17,453196
2
Stopové a vzácné
prvky
505,64887
2
Štrkopísky
11,367168
2
Písky skláské a
slévárenské
0,17707
2
Štrkopísky
3,855576
2
Tžba
dívjší
povrchová
dívjší
povrchová
obasná
povrchová
dosud
netženo
dosud
netženo
dosud
netženo
dosud
netženo
Bevništ pod dívjší
Ralskem
hlubinná
dívjší
povrchová
souasná
povrchová
dívjší
povrchová
Surovina
Janovice316720200
D
3167202
Hemanice
Dubnice pod
308920101
D
3089201
Ralskem 2
Dubnice pod
308920102
D
3089201
Ralskem 2
1835,056806
dívjší
povrchová
dosud
netženo
dosud
netženo
Stavební kámen
0,810889
2
Cihláská surovina
13,882418
2
Cihláská surovina
31,448997
2
46,142304
136
Tabulka . 62. Stet mezi II. tídou ochrany pdy a tženými – aktivními dobývacími prostory
íslo DP
10071
70654
70750
70829
70910
70099
60287
Název DP
Organizace
Nerost
Stráž pod
Ralskem
Záhoí Prose
DIAMO s.p., Stráž pod
Ralskem
Kozákov - družstvo,
kámen - edi
Záhoí
Eurovia kamenolomy,
Smrí
kámen - edi
a.s
KATORGA s.r.o.,
edi
Žandov
Praha
Eurovia kamenolomy,
štrkopísek
Dubnice I
a.s
Zemdlské obchodní
Velký Grunov
štrkopísek
družstvo, Brništ
Provodínské písky a.s.,
skláské a slév.písky
Veselí
Provodín
Stav využití
uzavírané
Dotená
Tída
plocha [ha] ochrany
202,49916
2
tžené
0,00125
2
tžené
15,799144
2
tžené
1,589569
2
tžené
110,38388
2
tžené
2,780073
2
tžené
0,837705
2
Celkem
333,89078
Tabulka . 63. Stet mezi II. tídou ochrany pdy a netženými dobývacími prostory
íslo
DP
Název DP
Hamr pod
Ralskem I
Hamr pod
10070
Ralskem II
Hamr pod
10072
Ralskem III
Organizace
Stav využití
s ukonenou
tžbou
s ukonenou
tžbou
s ukonenou
tžbou
s ukonenou
10073 Kižany II
tžbou
se
Hrádek nad
CIPO s.r.o., Hrádek
70642
cihláská surovina
zastavenou
Nisou
nad Nisou
tžbou
se
Pískovny Hrádek a.s.,
70895 Václavice I
štrkopísek
zastavenou
Hrádek nad Nisou
tžbou
se
Eurovia kamenolomy, edi pro drcené
zastavenou
70992 Železný Brod I
a.s
kamenivo
tžbou
se
Pískovny Hrádek a.s.,
71015 Václavice II
štrkopísek
zastavenou
Hrádek nad Nisou
tžbou
se
Eurovia kamenolomy,
71061 Chuchelna I
kámen - edi
zastavenou
a.s
tžbou
se
70705 Dubnice
Obec Dubnice
štrkopísek
zastavenou
tžbou
se
OFEX - gis s.r.o.,
bidlice
zastavenou
70962 Jirkov I
Železný Brod
tžbou
Celkem
10069
DIAMO s.p., Stráž
pod Ralskem
DIAMO s.p., Stráž
pod Ralskem
DIAMO s.p., Stráž
pod Ralskem
DIAMO s.p., Stráž
pod Ralskem
Nerost
Dotená
plocha
[ha]
Tída
ochrany
10,223182
2
19,390261
2
137,65929
2
139,63466
2
1,499849
2
34,340658
2
3,440328
2
9,553603
2
0,002222
2
3,53898
2
0,278333
2
359,561356
137
4.8. Ložiska a ochrana lesního fondu
Lesní pozemky tvoí vtšinu nezemdlské pdy, tvoí 44,5 % plochy kraje. V legislativních
normách (zákon . 289/95 Sb. o lesích, ve znní pozdjších pedpis) jsou funkce lesa
zakotveny formou jejich kategorií – lesy ochranné, lesy zvláštního urení a lesy hospodáské
(podrobnjší strukturu jednotlivých subkategorií podrobnji dále osvtluje Lesní zákon). V
posledním desetiletí minulého století došlo ke kvalitativním zmnám kategorizace vzhledem
ke zmnám právních pedpis. Z údaj oblastních plán rozvoje les (OPRL) lze usuzovat,
že v Libereckém kraji je podíl ochranných les i les zvláštního urení nad prmrem eské
republiky, což je dáno i uritou specifikací kraje – významný plošný podíl les horských
stanoviš v Krkonoších, množství mimoádn nepíznivých stanoviš v mozaice kraje (skály,
rašeliništ, strmé a kamenité svahy …), existence KRNAP a CHKO (píslušná zonace) i
bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko.
Ke stetm dochází pedevším pi tžb skláských a slévárenských písk a v prostoru tžby
uranových ložisek. Rekultivacemi jsou tyto pozemky zpt lesnímu fondu navraceny.
Vzhledem k roztíštnosti lesních pozemk bylo pi analýze vygenerováno jen pro výhradní
a nevýhradní ložiska a schválené prognózní zdroje cca 8 000 stetových ploch. Z tohoto
dvodu není v textu tabulka stet reprodukována a je uvedena pouze pehledná statistika.
Vlastní tabulka je v tabulkových pílohách. Schéma . 6 prostorové distribuce pekryvných
ploch je v píloze E k textové zpráv.
Tabulka . 64. Statistický pehled územních stet výhradních a nevýhradních ložisek
s lesními pozemky
Celková plocha lesních
pozemk [ha]
140141
Plochy ložisek ve stetu
s lesními pozemky [ha]
4293,35
Podíl z plochy lesních pozemk
[%]
3,06
4.9. Ložiska a územní systém ekologické stability
Územní stety s prvky územního systému ekologické stability jsou jedním z nejastji
ešených problém jak pi povolování hornické innosti, tak pi vymezování prvk ÚSES
v krajin. Souasná praxe správních ízení ukazuje, že prvky ÚSES mají absolutní pednost
pi posuzování významnosti stetu se zákonem chránnými ložiskovými objekty. Ve svém
dsledku tedy neoprávnn omezují jak proces stanovování CHLÚ jako základního institutu
ochrany výhradního ložiska, tak i další procesní kroky, nezbytné k pípadnému využití
ložiska. Je zapotebí vytvoit podmínky pro ochranu ložisek nerostných zdroj a zárove pro
funknost stávajících ÚSES a jejich vzájemné propojení v rámci zohlednní vzájemných
poteb využití území a zákonností. Vymezení skladebných ástí ÚSES v územn
plánovacích dokumentacích obcí a jejich ástí není taxativním dvodem pro pípadné
neuskutenní tžby v ložisku nerostných surovin. Pi tžb musí být v maximáln možné
míe respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V pípad omezení funkce ÚSES
v dsledku tžby budou v dokumentacích povolení sananího a rekultivaního plánu a plánu
otvírky a pípravy dobývání navržena rekultivaní opatení dle pokyn píslušného orgánu
ochrany pírody. Sí ÚSES musí být funkní a musí být zarueno propojení jednotlivých
prvk tohoto sytému z hlediska dodržení minimální prostupnosti naší nadmíru urbanizované
krajiny. V pípad narušení vazeb ÚSES je nezbytné ped realizací tžby vyhodnotit
nové varianty jejich propojení i prostory pro založení nových prvk ÚSES. Pi
zpesování vymezení skladebných ástí ÚSES regionální a nadregionální úrovn
významnosti a pi vymezování skladebných ástí lokální úrovn významnosti v územních
plánech a regulaních plánech preferovat takové ešení, které bude minimalizovat stety se
138
zájmy na ochran ložisek nerostných surovin a to podle plnní dohody uzavené mezi MPO a
MŽP k ešení stet ložisek nerostných surovin s prvky USES ze dne 16.2.2009 .j.
741/610/09(MŽP) a ze dne 5.3.2009 .j. 7770/09/05100/05000(MPO).
Jak již bylo eeno, ve vtšin pípad však vymezení skladebných prvk ÚSES v území
ložisek nemusí být pekážkou k pípadnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou
funkce ÚSES využitím ložiska nerost doasn omezeny, budou po ukonení tžby obnoveny
v potebném rozsahu; pi ešení stet (pekryv) ochrany nerostných surovin se skladebnými
prvky ÚSES je nutno zohlednit podmínku akceptace charakteru ástí ÚSES a podporování
jeho funkce v cílovém stavu, a to jak pi samotné tžb, tak i pi ukonení tžby a rekultivaci
tžbou doteného území v souladu s ochranou pírody a krajiny.
Z aktualizace databáze navrhovaných nadregionálních a regionálních biocenter ÚSES
v Libereckém kraji vyplynuly následující výstupy a doporuení:
a) bezproblémové navržené vymezení NRBC a RBC v krajských ÚSES;
b) úprava vymezení krajských ÚSES a rozhodnutí orgánu ochrany pírody a krajiny, které
má být dále jako platné zapracováno do ÚPD;
c) pepracování navržených prvk ÚSES (NRBC a RBC) z dvodu stetu s ochranou
ložiska nerostného bohatství.
Tabulka . 65: Pípadové stety ÚSES s CHLÚ - dochází k územnímu pekryvu NRBC nebo
RBC s vyhlášeným CHLÚ
Název a typ ÚSES
Typ
Kód
NRBC
NC44
íslo
10250200
Název
Lhotka u Zlaté Olešnice
17870000
Jesenný IV.
17880000
Jesenný III.
21590000
Jílové u Držková I.
00070000
00080000
Frýdlant
Pertoltice
RBC RC1257 Ralsko
24060000
* Stráž pod Ralskem
RBC RC 1258 Jelení vrchy
24060000
RBC RC 1259 Chrastenský vrch
24060000
24080000
Kotel
RBC RC 1272 Vápenný
19590000
Jítrava
RBC
18640000
NRBC
Název
Název a íslo CHLÚ
Údolí Jizery a
Kamenice
NC68 Poustecká obora
RBC RC 1260
Prameny Plounice
(Jenišavský mlýn)
RC 13 Bezdínské skály
RBC RC1356
Heben Kozlí Kameník
RBC RC 1787 Meandry Smdé
RBC RC 1790 Boreek
RBC RC 1914 Mimo
01830000
10470000
12900000
00060001
24060000
.
Surovina
Dolomit- Dolomit
Vápenec - karbonáty pro
zemdlské úely
zemdlské úely
Kámen pro hrubou a
výrobu
Štrkopísky - Štrkopísky
Radioaktivní suroviny -uran kov
uran
Vápenec- karbonáty pro
zemdlské úely
Hodkovice n. Mohelkou- Cihláská surovina - Cihláská
Bezdín
surovina
Stavební kámen - Stavební
Práche
kámen
Stavební kámen - Stavební
Slunená
kámen
Pedlánce -Andlka
Bílý Kostel
Radioaktivní suroviny -uran -
139
RBC RC 1978 Padouchov
RBC
RBC
RBC
RBC
RBC
RC 387 Karlovské buiny
RC 1257
RC1258
RC 1259
RC 1914
Ralsko
Jelení vrchy
Chrastenský vrch
Mimo
13170000
Pilínkov
19630001
Svtlá pod Ještdem 1.
19530000
Kryštofovo Údolí
19600000
Machnín
24060000
Stráž pod Ralskem
kov
zemdlské úely
zemdlské úely
Dolomit,Vápenec- karbonáty
pro zemdlské úely
Dolomit- Dolomit
Tabulka . 66: Pípadové stety ÚSES s dobývacími prostory - dochází k územnímu pekryvu
NRBC nebo RBC s vyhlášeným DP
Název a typ ÚSES
Typ
NRBC
Kód
NC 44
RBC
RC 1257
Název a íslo dobývacího prostoru
Název
íslo
Údolí Jizery a Kamenice 70652
Ralsko
10071
10069
10070
RBC
RC 1258
Jelení vrchy
10071
10072
RBC
RC 1259
Chrastenský vrch
10072
RBC
RC 1914
Mimo
10071
RBC
RBC
RC 1257
RC 1258
* Ralsko
* Jelení vrchy
10071
RBC
RC 1914
* Mimo
RBC
RC 1258
** Jelení vrchy
10072
RBC
RC 1259
** Chrastenský vrch
Název
Jesenný
* Stráž pod
Ralskem
Hamr pod
Ralskem I
Hamr pod
Ralskem !l
* Stráž pod
Ralskem
** Hamr
pod
Ralskem III
** Hamr
pod
Ralskem III
* Stráž pod
Ralskem
* Stráž pod
Ralskem
Nerost
vápenec
radioaktivní
suroviny
radioaktivní
suroviny
radioaktivní
suroviny
radioaktivní
suroviny
Využití
zastavená tžba
ložisko uzavírané
ukonená tžba
ukonená tžba
radioaktivní
suroviny
ukonená tžba
radioaktivní
suroviny
ukonená tžba
radioaktivní
suroviny
radioaktivní
suroviny
** Hamr
radioaktivní
pod
suroviny
Ralskem III
ukonená tžba
V k.ú. Hamr na Jezee a Bevništ pod Ralskem se nachází nkolik významných
registrovaných biokoridor a biocenter, které mohou být v pípad obnovení tžby uranové
rudy trvale poškozeny nebo zcela znieny. Tyto biokoridory a biocentra jsou funkní a jsou
zaneseny v územním plánu obce Hamr na Jezee.
Pedstavu o plošném pekryvu blok zásob všech ložisek podává následující tabulka . 67 a
zárove tak pedcházející tabulky . 65-66. Celkový plošný pekryv s prvky ÚSES (NRBC,
RBC, LBC) iní 1484, 28 ha. Pekryvy blok zásob výhradních a nevýhradních ložisek
s prvky ÚSES a jejich identifikací jsou uvedeny ve schématu . 7 a jako samostatné tabulky
v píloze D6 k textové zpráv.
140
Tabulka . 67: Statistický pehled pekryv blok zásob výhradních a nevýhradních ložisek
s prvky ÚSES
Prvky ÚSES
Celková plocha ÚSES [ha]
NRBC+RBC+LBC
RBK+LBK [km2]
31827
1605,5
Plochy ložisek ve stetu Podíl dotených ploch
s ÚSES [ha]
ÚSES [%]
1484,28
4,66
61,5
3,83
4.10. Ložiska a Natura 2000
Na území Libereckého kraje bylo v rámci evropské soustavy NATURA 2000 vybráno
a navrženo do národního seznamu 51 lokalit (tzv. evropsky významné lokality – EVL). Do
území jiných kraj pesahují celkem 7 EVL (Kozlov-Tábor, Dolní Plounice, Horní
Kamenice, Lužickohorské buiny, Krkonoše, Kokoínsko a Podtrosecká údolí).
Seznam lokalit je píloze . D 7. Vláda R schválila vyhlášení 3 ptaích oblastí, navržených
zcela i ásten na území Libereckého kraje: eskolipsko - Dokeské pískovce a mokady,
Jizerské hory a Krkonoše. V pípad obnovení tžby v Hamru na Jezee je podmínkou
vypuštní Hamerského jezera. Hamerské jezero je navrženo do soustavy NATURA 2000,
kdy na toto je zpracováno projekt s doplnním do EVL a s tímto vyhlášením poítá i územní
plánu obce Hamr na Jezee.
Pehled o dotených plochách podávají pipojené tabulky . 68-70, vytvoeného podle
aktuálního seznamu AOPK v dob zpracování, prostorovou pedstavu podává schéma . 8 v
píloze E. Dále pekryvy blok zásob výhradních a nevýhradních ložisek s prvky NATURA
2000 jsou uvedeny jako samostatné tabulky v píloze D1-D4 k textové zpráv.
Tabulka . 68. Statistický pehled konfliktních ploch ložisek s lokalitami NATURA 2000
Systém NATURA 2000
Celková plocha NATURA
2000 [ha]
Plochy ložisek ve stetu s
objekty NATURA 2000
[ha]
Podíl z plochy
NATURA 2000 [%]
40402
173,6
0,43
34170
38,3
0,11
Evropsky významné
lokality
Ptaí oblasti
Tabulka . 69 : Uzemní stety s evropsky významnými lokalitami systému NATURA 2000
íslo GF Subre
.
Název ložiska
Tžba
(blok)
gistr ložiska
30473000
dívjší z
B
3047300 eská Lípa-Dubice
0
vody
30894000
3
B
3089400 Srní-Okešice
souasná
povrchová
30896000
2
B
3089600 Provodín
souasná
povrchová
30896000
3
B
3089600 Provodín
souasná
povrchová
Surovina
Dotená
plocha [ha]
Kat.
Název
Štrkopísky
14,402853
EVL
Dolní
Plounice
18,262932
EVL
Jestebsko Dokesko
16,938457
EVL
Jestebsko Dokesko
37,92369
EVL
Jestebsko Dokesko
Písky
skláské a
slévárenské
Písky
skláské a
slévárenské
Písky
skláské a
slévárenské
141
íslo GF Subre
(blok)
gistr
.
ložiska
Název ložiska
Tžba
30990000
1
B
dosud
netženo
30990000
2
B
dosud
netženo
31290000
0
B
3129000 Pedlánce-Andlka
dosud
netženo
31317000
4
B
3131700 Pilínkov
dívjší
povrchová
31317000
5
B
3131700 Pilínkov
dívjší
povrchová
31963000
2
B
3196300
32406000
0
B
dívjší z
3240600 Stráž pod Ralskem
vrtu
31959000
0
B
3195900 Jítrava
dívjší
povrchová
Svtlá pod
Ještdem
dívjší
povrchová
30634000
1
B
3063400 Kížlice
dívjší
povrchová
30634000
2
B
3063400 Kížlice
dívjší
povrchová
30895000
0
B
souasná
povrchová
31953000
2
B
3195300 Kryštofovo Údolí
dívjší
povrchová
30894000
3
B
3089400 Srní-Okešice
souasná
povrchová
30895000
0
B
souasná
povrchová
Surovina
Dolomit,
Kámen pro
hrubou a
ušlechtilou
kamenickou
výrobu,
Vápenec
Dolomit,
Kámen pro
hrubou a
ušlechtilou
kamenickou
výrobu,
Vápenec
Dotená
plocha [ha]
Kat.
Název
2,142149
EVL Krkonoše
5,444747
EVL Krkonoše
38,596368
EVL Smdá
4,337587
EVL
Vápenice Basa
1,636843
EVL
Vápenice Basa
Vápenec
3,031817
EVL
Vápenice Basa
Radioaktivní
suroviny,
Stopové a
vzácné prvky
5,861547
EVL
Horní
Plounice
Vápenec
0,039893
EVL
Západní
jeskyn
4,882754
EVL Krkonoše
9,460651
EVL Krkonoše
0,237067
EVL
0,023219
EVL Rokytka
0,00439
EVL
Jestebsko Dokesko
0,00439
EVL
Jestebsko Dokesko
Štrkopísky
Kámen pro
hrubou a
ušlechtilou
kamenickou
výrobu,
Vápenec
Kámen pro
hrubou a
ušlechtilou
kamenickou
výrobu,
Vápenec
Dolomit,
Stavební
kámen,
Vápenec
Dolomit,
Stavební
kámen,
Vápenec
Písky
skláské a
slévárenské
Dolomit,
Stavební
kámen,
Vápenec
Písky
skláské a
slévárenské
Písky
skláské a
slévárenské
Jestebsko Dokesko
163,231354
142
íslo GF Subre
(blok)
gistr
.
ložiska
Název ložiska
30388000
0
D
3038800 Štpanická Lhota
30396000
0
D
3039600
Tžba
dosud
netženo
Mrklov-Horní
Štpanice-V
dosud
netženo
30935000
D
3093500 Stvolínky
1
31020000
Františkov-Sachrv
D
3102000
0
heben
90306000
0
P
9030600 Srní-Kraví hora
dosud
netženo
dosud
netženo
Surovina
Kámen pro
hrubou a
ušlechtilou
kamenickou
výrobu,
Vápenec
Dolomit,
Kámen pro
hrubou a
ušlechtilou
kamenickou
výrobu
Cihláská
surovina
Stavební
kámen
Dotená
plocha [ha]
Kat.
Název
0,36615
EVL Krkonoše
0,995647
EVL Krkonoše
0,809925
EVL
8,229356
EVL Krkonoše
Stvolínky Kravae
10,401078
dosud
netženo
Písky
skláské a
slévárenské
Prognózy celkem
38,656602
EVL
Jestebsko Dokesko
38,656602
Tabulka . 70: Stety blok ložisek s areály ptaích oblastí systému NATURA 2000
íslo GF Subre
(blok)
gistr
.
Název ložiska
ložiska
30990000
1
B
Horní
3099000
Rokytnice
30990000
2
B
3099000
Horní
Rokytnice
30634000
B
3063400 Kížlice
1
30634000
B
3063400 Kížlice
2
50156000
0
D
5015600 Žizníkov
Tžba
Surovina
Dolomit, Kámen pro
dosud
netženo kamenickou výrobu,
Vápenec
Dolomit, Kámen pro
dosud
netženo kamenickou výrobu,
Vápenec
dívjší Dolomit, Stavební
povrchová kámen, Vápenec
dívjší Dolomit, Stavební
povrchová kámen, Vápenec
Dotená
plocha (ha)
Název
Typ
2,142149 Krkonoše
J
5,444747 Krkonoše
J
4,882754 Krkonoše
J
9,460651 Krkonoše
J
21,930301
souasná
Štrkopísky
povrchová
eskolipsko Dokeské
6,770743
pískovce a
mokady
Kámen pro hrubou a
dosud
0,36615 Krkonoše
netženo
výrobu, Vápenec
Dolomit, Kámen pro
Mrklov-Horní dosud
30396000
0,995647 Krkonoše
D
3039600
Štpanice-V netženo
0
kamenickou výrobu
Františkov31020000
dosud
D
3102000 Sachrv
Stavební kámen
8,229356 Krkonoše
0
netženo
heben
16,361896
30388000
0
D
3038800
Štpanická
Lhota
J
J
J
J
143
4.11. Další vlivy využívání nerostných surovin na životní prostedí
4.11.1 Geopark eský ráj
Do území Libereckého kraje zasahuje Geopark eský ráj. Geopark eský ráj o rozloze cca
700 km2 leží na území Libereckého, Královéhradeckého a Stedoeského kraje a na území
okres Jablonec nad Nisou, Jiín, Liberec, Mladá Boleslav a Semily. Území leží v turistickém
regionu eský ráj, který patí k nejvýznamnjším v eské republice. Území leží v NUTS II Severovýchod z vtší ásti, okrajov na území Stedoeského kraje leží v NUTS II - Stední
echy. Strategickým cílem v regionálních operaních programech je vyvážený rozvoj,
restrukturalizace a optimální diverzifikace ekonomické základy a ešení politiky
zamstnanosti v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního
prostedí. Na rozvoj tžební innosti nejsou ve statutu Geoparku kladeny žádné významné
nároky. Orientaní pehled dotených území podává mapové schéma . 9 v píloze E a D8 a
tabulka . 71. Nejvtší plochu zde pedstavuje výhradní ložisko erného uhlí Syenov.
Z tžených ložisek jsou zde ložiska kamene a tavných edi Záhoí-Prose, ložiska
stavebního kamene Smrí 2 a 3 a Košálov – Stružinec.
Tabulka . 71a: Statistický pehled ploch ložisek na území Geoparku v Libereckém kraji
Celková plocha Geoparku na
území Libereckého kraje [ha]
40077
Plochy ložisek na území Geoparku
eský ráj na území LBC kraje [ha]
2144
Podíl z plochy Geoparku
eský ráj [%]
5,34
Pehled jednotlivých ložiskových objekt na území Geoparku v kraji podává samostatná
píloha . D8 k textové zpráv.
4.11.2. Významné krajinné prvky
Významný krajinný prvek (VKP) je v §3 zákona o ochran pírody a krajiny definován jako
„ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny“, která „utváí její
typický vzhled nebo pispívá k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou ze
zákona veškeré „lesy, rašeliništ, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Dále jsou jimi
takové ásti krajiny, které orgán ochrany pírody zaregistruje jako VKP – jde zejména o
„mokady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamenlin,
umlé i pirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních
porost vetn historických zahrad a park. Zvlášt chránná ást pírody je z této definice
vyata.“
Z hlediska územní analýzy se jedná o bodové nebo plošné prvky. Pehled možných interakcí
je uveden v následující tabulce, ze které je zejmé, že nejvýznamnjším stetovým
fenoménem jsou ložiska uranu Stráž p. Ralskem a ložisko skláských a slévárenských písk
Provodín.
144
Tabulka . 72. Ložiska dotýkající se registrovaných významných krajinných prvk (VKP)
íslo GF Subre
.
(blok) gistr ložiska
Název
ložiska
Tžba
31004000
1
B
dívjší
3100400 Koberovy
povrchová
30896000
2
B
3089600 Provodín
32406000
0
B
3240600
32406000
0
B
Stráž pod
3240600
Ralskem
dívjší z vrtu
32406000
0
B
3240600
Stráž pod
Ralskem
dívjší z vrtu
32406000
0
B
3240600
Stráž pod
Ralskem
dívjší z vrtu
30473000
0
B
31864000
0
B
Stráž pod
Ralskem
souasná
povrchová
dívjší z vrtu
Surovina
Dotená
ís.
plocha
Název VKP
VKP
[ha]
Dolomit,
Vápenec
a) Vrat,
b)
Železný
Brod
0
125 Na vápenici
0
42
0
Lipová alej a)
70 mezi Mimoní Mimo,
a Vranovem b) Vranov
0
Lípa
malolistá u
69
kapliky ve
Vranov
0
71
0
2 ex lípy
68 malolisté ve
Vranov
0
45
Louka v niv Dolní
Plounice
Libchava
0,165
5
Bezdínské
Bezdín
skály
Písky skláské
a slévárenské
Radioaktivní
suroviny,
Stopové a
vzácné prvky
Radioaktivní
suroviny,
Stopové a
vzácné prvky
Radioaktivní
suroviny,
Stopové a
vzácné prvky
Radioaktivní
suroviny,
Stopové a
vzácné prvky
eská
3047300 Lípadívjší z vody Štrkopísky
Dubice
Hodkovice
Cihláská
3186400 n.Mohelko dosud netženo
surovina
u-Bezdín
Kat.
území
Stará
pískovna
Provodín
Vranov
Dub letní ve
Vranov
Vranov
Vranov
4.11.3. Záplavová území
Dalším, v minulosti opomíjeným prvkem, je dosah povodových záplav. Schéma . 10
v píloze E k textové zpráv dokumentuje dotené plochy ložisek a prognózních zdroj
statistickou stoletou vodou.
Záplavová vlna pedstavuje pi tžb riziko nejen ohrožení majetku na zaízení tžebny, ale
mže dojít i nežádoucí kontaminaci širšího okolí ze zaízení provozu. Z analýzy vyplývá, že
rizikovým tokem by mohly být úseky Plounice a Panenského potoka pi stoleté vod,
pedevším ve vztahu k likvidaci tžby uranových rud.
Tabulka . 73: Plochy ložisek ohrožené záplavou pi stoleté vod
íslo GF Subre
.
Název ložiska
(blok)
gistr ložiska
304730000
eská LípaDubice
B
3047300
324050000
B
Hamr pod
3240500
Ralskem
324060000
B
3240600 Stráž pod
Tžba
Surovina
dívjší z vody Štrkopísky
Radioaktivní
dívjší
suroviny,
postupn rz.
Stopové a
zpsoby
vzácné prvky
dívjší z vrtu Radioaktivní
Dotená
plocha [ha]
9,694465
Název
toku
Tok vyhlas
Plounice Plounice 2
146,758976 Plounice Plounice 3
62,192393
Plounice Plounice 3
145
íslo GF Subre
.
Název ložiska
(blok)
gistr ložiska
Tžba
Surovina
Název
toku
Tok vyhlas
Ralskem
324080000
B
324060000
B
324060000
B
suroviny,
Stopové a
vzácné prvky
dosud
Radioaktivní
netženo
suroviny
Radioaktivní
Stráž pod
suroviny,
3240600
dívjší z vrtu
Ralskem
Stopové a
vzácné prvky
Radioaktivní
Stráž pod
suroviny,
dívjší z vrtu
3240600
Ralskem
Stopové a
vzácné prvky
Dotená
plocha [ha]
8,376452
Plounice Plounice 3
66,985604
Plounice Plounice 2
66,985604
Panenský Panenský
potok
potok
4.11.4. Ochranná pásma pozorovacích vrt HMÚ
Sí pozorovacích vrt MHÚ slouží k dlouhodobému sledování hladiny podzemních vod a
jako jeden ze zdroj odhadu hydrologické a hydrogeologické bilance území. Vrty mají
ochranné pásmo 100 m. innosti v tomto pásmu mohou narušit vrohodnost pozorování.
Tabulka . 74: Ložiska v kontaktu s ochranným pásmem pozorovacích vrt HMÚ
Subregistr
.
ložiska
B
3240500
B
3000300 Chotyn 2
B
3129000
B
Název ložiska
Hamr pod
Ralskem
PedlánceAndlka
Pedlánce3129000
Andlka
Tžba
Surovina
Objekt
Název
Radioaktivní
dívjší postupn rz.
suroviny, Stopové a
zpsoby
vzácné prvky
VP1940 Hamr
Štrkopísky
VP1971
dosud netženo
Štrkopísky
VP2015 Višová
dosud netženo
Štrkopísky
VP2012
Chotyn,
Grabštejn
Andlka,
Filipovka
Dalšími stety jsou sekundární projevy osvojení a využívání ložisek surovin. Dochází
k lokálnímu zvýšení prašnosti a hlunosti v místech vlastních tžeben, jako pímý dsledek
tžby, úpravy, deponování hotových výrobk i odval ze skrývky a tžby. Toto je zpravidla
ešeno již v jednotlivých POPD píslušnými zásahy a úpravami technologických postup
i samotných technologií. Prašnost a hlunost však je zpsobována i transportem výrobk jako
dsledek nárstu pepravního provozu. Zde pak jsou nezídka provádny zásahy v podob
výstavby nových pístupových komunikací do ložisek i odklonem dopravy od jasn urené
tonáže nákladu a vozidla.
Provádní sekundárního rozpojování rubaniny a následné seismické úinky je rovnž
pomrn astým pedmtem stet. V posledních letech se ho však daí ešit náhradou
mechanickými kladivy rzných typ. Stet se souasn zastavným územím obcí vyúsující
nejen do omezení tžební aktivity nebo jiných provozních opatení, ale až do ukonení tžby
je také velmi astý. Píklad je velmi mnoho. Zmna postupu tžby na ložisku Tachov
jihovýchodním smrem a nakonec i zahlubování za vzniku jámového lomu, ukonení tžby
v ložisku Polevsko atd.
146
4.11.5. Pírodní parky
Na území kraje jsou vymezené 3 pírodní parky (Ještd, Maloskalsko a Peklo) podle § 12
zákona . 114/1992Sb., ve znní pozdjších pedpis. Jedná se o území požívající obecnou
ochranu, a to zejména z hlediska krajinného rázu, a tudíž území citlivá na tžební innost
(zejména tžba karbonatických ložisek, skláských a slévárenských písk a štrkopísk).
Vztahují se zejména na území s výjimenými estetickými hodnotami, které nejsou chránny
jinými prvky ochrany. K umisování a povolování staveb, jakož i pro povolení tžební
innosti, které by mohly snížit nebo zmnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu
ochrany pírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu mže stanovit ministerstvo
životního prostedí obecn závazným právním pedpisem.
Tabulka . 75a: Územní stety ložisek a prognózních zdroj s pírodními parky Maloskalsko,
Ještd a Peklo v Libereckém kraji
Subreg. íslo lož.
B
Název ložiska
Pilínkov - 8 blok
zásob
3131700
Svtlá pod
Ještdem - 2 bloky
3196300
zásob
B
3196100
Kižany
B
3195900
B
3196200
B
3196000
Jítrava
Hluboká u
LiberceMinkovice
Machnín-Karlov
pod Ještdem
B
3216000
Tpee
B
3038100
Rašovka
B
3195300
B
3242700
D
3242600
N
5008600
N
5211200
N
5211300
N
5025800
N
5009900
N
5009400
N
5023800
B
využití
dívjší
povrchová
dívjší
povrchová
dívjší
povrchová
dívjší
povrchová
dosud
netženo
dosud
netženo
dosud
netženo
dosud
netženo
Kryštofovo Údolí dívjší
3 bloky zásob
povrchová
dívjší
Jitrava
povrchová
Hodkovice nad
dívjší
Mohelkou
povrchová
dosud
netženo
Raspenava
Svtlá-Hoení
dívjší
Paseky - 2 bloky povrchová
dosud
Pilínkov - 2 bloky netženo
dosud
netženo
Tpee
Prose pod
dívjší
Ještdem 1
povrchová
Krásný Les-Hadí
dosud
kopec
netženo
dosud
netženo
Huntíov
Nerost- komodita
Dotená
plocha v ha
íslo
zákresu v
map
krystalický vápenec
89,48307
B34
7,958755
B33
4,508097
B26
3,235996
B23
dolomitický vápenec,krystalický
dolomit,vápnitý dolomit
fylit - kámem pro ušlechtilou
výrobu
2,46296
B35
42,568851
B32
4,816198
B54
krystalický vápenec,mramor
dolomit,dolomitický
vápenec,krystalický
dolomit,vápnitý dolomit
1,145
B36
64,82017
B31
diabas,metabazit- SK
14,842551
B24
kemenný porfyr,melafyr -SK
17,936099
D18
psamity,štrk-SP
166,863792
N31
5,042547
N21
4,597952
N22
diabas -SK
1,527599
N39
edi-SK
8,773556
N23
edi - SK
7,707203
N32
diabas - SK
2,777846
N35
147
Q
9050300
R
9037000
Pilínkov
Krásný Les u
Frýdlantu-jih
dosud
netženo
dosud
netženo
15,595519
Q16
štrkopísek - SP
65,011413
R10
Tabulka . 75b: Územní stety CHLÚ s pírodními parky Maloskalsko, Ještd a Peklo
v Libereckém kraji
íslo CHLÚ
19630001
19600000
Název CHLÚ
Svtlá pod Ještdem I.
Machnín
21600000
19610000
19530000
24080000
19590000
13170000
19620000
Chlístov
Kižany II.
Kryštofovo Údolí
Kotel
Jítrava
Pilínkov
Hluboká u Liberce
3810000
Rašovka
Nerost- komodita
Vápenec
Dolomit
Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu
Vápenec
Dolomit, Vápenec
Vápenec
Vápenec
Vápenec
Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu
4.12. Stav a využití území po ukonené tžb nerostných
rekultivace a sanace území
surovin -
Cílem této kapitoly je na píkladech poukázat na postupy pi snižování zátží na plochách
dotených tžbou nerostných surovin vetn rekultivaních postup s návrhem doporuení
vhodnjších zpsob zahlazení dsledk tžby vytžených prostor s cílem zlepšení funkního
využití území.
Obecné principy rekultivací
Povinností tžae je provést sanaci a rekultivaci území, které bylo využíváno pro tžbu,
zakládání skrývkových hmot (vnjší výsypky), respektive pro jiné s tžbou související
innosti (dopravní koridory, skládkové plochy, montážní místa apod.). U využívaných
výhradních ložisek se „Plány sanace a rekultivace území doteného tžbou“ ídí podmínkami
plnní hospodárného využití suroviny na základ povolené hornické innosti (dle vyhlášky
BÚ 104/1988 Sb., ve znní pozdjších pedpis). Plány sanace a rekultivace jsou souástí
dokumentace POPD a musí být v souladu s platnou legislativou.
V prbhu let se však mní pohled na provádní rekultivace. Rekultivaní práce procházely
svým vývojem, kdy v zaátcích se jednalo pedevším o ozelenní jednotlivých pozemk bez
jakýchkoliv dalších vazeb. Plány, které byly schváleny ped 10 a více lety vyžadují dnes
pizpsobení se aktuálním požadavkm na znovuzalenní ploch do krajiny (úpravy týkající
se nap. druhové skladby nebo zpsobu využití ploch).
Vtšinou se rekultivace provádí ve dvou základních etapách – technická a biologická.
Technická rekultivace spoívá zejména v zajištní lokalit z hlediska bezpenosti, v terénních
úpravách a zpevování svah tak, aby nedocházelo k erozi a sesuvm pdy (zajištní stability
lomové stny). Dalším krokem je rekultivace biologická, kde se v poátení fázi jedná o
148
výsadby rzných druh listnatých a jehlinatých porost tak, aby se podpoil pirozený vývoj
spoleenstva. Poté následuje údržba a pée o tyto porosty – dosadba devin, ochranné nátry,
kácení nežádoucích druh rostlin (akát). Prioritou biologické rekultivace je zabránní
rozšiování plevelných agresivních druh a podpora pirozeného vývoje výsadbou rychle
rostoucích druh strom (vrba, bíza) a ostatních stabilizaních devin vetn výsadby
keového patra. Vytvoený biotop je vtšinou domovem pro množství rostlin a živoich.
Hlavním principem je zachování charakteristických terénních rys lom, pop. pískovny a
podpora spontánního vývoje vegetace. V nkterých lokalitách, zejména v kamenolomech, je
vhodné využít pedností zmnného terénu – obnažené skály, lenitý reliéf, nov vzniklé
vodní plochy. Vegetace zde vzniká kombinací rostlin umle vysazených a samovoln se
vyvíjejících, mže vykazovat vyšší druhovou diverzitu než okolní krajina a v tchto lokalitách
jsou pedpoklady pro vytvoení lokálních biocenter jako základních prvk ÚSES. Z tohoto
dvodu je zapotebí posoudit dsledky pozitivního vývoje vzniku unikátních biotop pro
potebnou biodiverzitu a tvorbu ÚSES, zejména pak ešení rekultivace orientované na vznik
„kvalitních“ segment krajiny (lesy a ostatní krajinná zele, vznik prvk zvyšujících
biodiverzitu, vodní plochy s tvarovanou behovou linií a s pásem mlin, vymezení dílích
území bez nutnosti sananích zásah s doporuenou obnovou základních ekologických funkcí
sukcesními pochody apod.). V rámci sananích a rekultivaních prací vícemén
doporuujeme preferovat pírod blízkou obnovu tžbou narušených území s tím, že velká
vtšina tžbou narušených území mže mít potenciál obnovit se samovoln – spontánní
sukcesí. Ponechání území po tžb v rámci rekultivace sukcesí (pirozenou diverzifikací), lze
jedin se souhlasem orgán státní správy a samosprávy.
Samozejm tato metoda zahlazení následk tžby je možná jedin za podpory a souhlasu
dotených úastník ízení podpoená píslušným expertním vyjádením. Do budoucna je
teba tento uvažovaný typ sanace zohlednit pelivji již v projektové dokumentaci s ohledem
na konené využití doteného pdního fondu ve smyslu doasného i trvalého vyntí. Platné
pedpisy na ochranu zemdlského pdního fondu (ochranu ZPF), zejména zákon . 334/1992
Sb., o ochran ZPF, ve znní pozdjších pedpis, umožují trvalé odntí pdy s doasným
odvodem v pípad následných rekultivací vytžených ploch ZPF zalesnním i zízením
vodní plochy. Pokud má být plocha po tžb rekultivována zpt do ZPF, pak je vydáván
souhlas s doasným odntím pdy též s doasným odvodem. Roní výše odvodu
nepedstavuje pro tžební firmy zásadní zátž. V pípad, že by plochy dotené tžbou mly
být rekultivovány sukcesí (bez možnosti prohlášení tchto ploch za PUPFL, ZPF), bylo by
vyžadováno trvalé odntí s jednorázovým odvodem, což by zejména pi odnímání pd
vysoce chránných ( I. a II. tídy) mlo zásadní vliv na výši odvod (podstatn vyšší ástky).
4.12.1. Sananí a rekultivaní innosti po ukonené tžb nerostných surovin
Území po tžb rudních surovin
Vtšina opuštných dlních dl po tžb rud v Libereckém kraji patí mezi pozstatky po
starých historických tžebních aktivitách, s výjimkou lokality Harrachov. Rudní ložiska byla
vesms tžena ped rokem 1945, haldy jsou dnes obvykle zalenny do krajiny
a charakteristicky se podobají sutím. Odvaly metrových rozmr, které se již staly souástí
krajiny (asto již porostlé lesem) mají nemalou historickou hodnotu (historické revíry
polymetalických rud v okolí Horní Rokytnice a Chrastavy, u Kryštofova údolí nebo Sn-rudy
u Nového Msta pod Smrkem). Nkteré odvaly byly v minulosti výjimen využívány nap.
pi stavb lesních cest a v souasné dob se s jejich rekultivací nepoítá (pirozené zarstání).
Environmentální problémy spjaté se starými tžbami se týkají vzniku geochemických
149
anomálií a dále rozvážení hald jako kameniva pi stavb lesních cest asto do vzdálených
lokalit. Z biologického hlediska bývají na tchto kamenitých substrátech pahorkatin
a podhorských oblastí dobe vyvinuté bezové hájky, mechové „zahrady“ i vesovišt.
Vtšina území je ve stavu blízkém pírod.
Území s následky po tžb uranových rud
Jednou z nejvýznamnjších zátží v Libereckém kraji jsou bezesporu následky tžby a úpravy
uranových rud v oblasti Stráž pod Ralskem.
Nesprávn zvolená strategie tžby v oblasti strážského bloku v minulých letech vyústila
v existenci dvou vzájemn odlišných a negativn se ovlivujících metod, klasické hornické
a hydrochemické, vedoucí k neúmrnému ovlivnní podzemních vod v dosahu dobývacích
metod, k jehož likvidaci nejsou známá potebná technická a technologická ešení. Finanní
zabezpeení sanace podzemních vod na ložisku Stráž neobejde bez úasti státu.
DIAMO, státní podnik, uplatnil na chemické tžb celou adu technologických a
organizaních opatení a v letech 1992 - 1995 byl výrazn snížen objem vtláené kyseliny
sírové z 180 000 tun na 27 000 tun za rok. V roce 1995 bylo vtláení kyseliny sírové
ukoneno. Bhem zvláštního režimu tžby byla produkce uranu snížena z pvodních 740 tun
na 300 tun.
V roce 1994 byla z prostedk státního rozpotu zahájena výstavba stanice likvidace kyselých
roztok - I. etapa (tzv. odparka - SLKR) pro sanaci chemické tžby, která byla dokonena
v ervenci 1996.
Po vydání Usnesení vlády R ze dne 11. 8. 1993 . 429 o zmn koncepce útlumu tžby
uranu a konzervaci dolu Hamr I se mly hledat cesty zlevnní tuhé zakládky použitím náhrad
za cement a písek, a to zejména odpadových materiál odebíraných od producent za úplatu.
Toto ešení mlo zlevnit základku a snížit celkové náklady. Usnesením vlády R . 244 ze
dne 26. 4. 1995 k realizaci útlumu tžby a úpravy uranových rud v eské republice byla k 1.
5. 1995 schválena likvidace dolu Hamr I, DIAMO, s. p., pijal okamžit opatení na zahájení
likvidace dolu Hamr I. Pechod z konzervace do likvidace nebyl tžký.
Komplexní zprávu o chemické tžb pedstavuje Analýza chemické tžby - III, která byla
podkladem pro rozhodování vlády. Usnesením vlády R ze dne 6. 3. 1996 . 170 ke zpráv
o postupu sanace horninového prostedí po chemické tžb uranu ve Stráži pod Ralskem vzala
vláda na vdomí výsledky komplexního posouzení chemické tžby a schválila zahájení její
likvidace k 1. 4. 1996. V roce 1997 muselo být v dsledku restriktivních opatení vlády ve
státním rozpotu (balíky opatení) zmírnno tempo likvidaních a sananích prací
a u nkterých akcí musely být likvidaní práce na neurito zastaveny (chemická úpravna
Stráž). Likvidaní a sananí práce byly provádny na akcích, u kterých by mohlo dojít
k ekologickým nebo neodvratným hospodáským škodám. Státnímu podniku byly zkráceny
dotace ze státního rozpotu o 27 %. DIAMO, s. p., dokázal úspornými opateními ást
vlastních zdroj z prodeje uranu vložit do útlumu uranu.
V posledních letech pokrauje v souladu s usnesením vlády . 170 z roku 1996 na sanace
území zasaženého chemické tžbou uranu a odstraování kontaminant z podzemních vod.
Komplex sananích technologií je doešen. V souasné dob probíhá výstavba poslední
technologie NDS 10. Kamenec produkovaný v rámci sanace je prodáván externímu odbrateli
v kapacit 30 tis. t ron. Tak je zaruen odbyt plné disponibilní kapacity výroby, ostatní
produkty dekontaminace jsou ukládány na odkališti.
Další postup sanace oblasti po chemické tžb uranu byl vzat vládou R na vdomí
usnesením . 687 z roku 2000. V souasné dob je státním podnikem DIAMO tento postup
rozpracováván do technického projektu likvidace. Kompletní ukonení sananích prací na
ložisku Stráž vetn rekultivace vyluhovacích polí je pedpokládáno zhruba v roce 2040.
V roce 1999 nedala vláda R svým usnesením . 750 souhlas k dotžení zásob na dole Hamr
150
I. Neprodlen byly obnoveny zakládací práce dlních dla a innost v podzemí byla ukonena
v roce 2001.
Obrázek . 18: Blokové schéma etzce již vybudovaných a provozovaných sananích
technologií k roku 2010 (Diamo, s.p.o.z Stráž pod Ralskem)
Obrázek . 19: Schéma celkového principu sanace je na následujícím schématu (Diamo,
s.p.o.z Stráž pod Ralskem)
Al2(SO4)3
neutralizaní kaly
vody po neutralizaci
NEUTRALIZACE
NDS-6
U
CHEMICKÁ
STANICE
ODPARKA
vody po neutralizaci
vodní tok
SH SH
kamenec
na hnojiva
KRYSTALIZACE
neutralizaní kaly
kondenzát
(NH)
SO4
4 2
NEUTRALIZACE
NDS-10
NEUTRALIZACE kaly
ML
odkališt
SANANÍ
VRTY
turonský
kolektor
cenomanský
kolektor
podloží
Regulaní prvek SH Výroba síranu hlinitého
ML Matený louh
Projektované sananí technologie
151
Obrázek . 20: Sanace tžebních objekt v okolí jámy Hamr . 2 s "klasickou" hornickou
podzemní tžbou. Stav IV/2009.
Obrázek . 21: Sanace tžebních objekt v okolí jámy Stráž pod Ralskem (Diamo, s.p.o.z.,
Stráž pod Ralskem)
152
Výstavba nových technologií byla schválena usnesením Vlády R . 621 z 25. kvtna 2005
(ve znní usnesení . 1337 z roku 2008 a . 1584 z roku 2009). Na základ tohoto usnesení
vlády bude proces tepelného zahušování roztok doplnn o výstavu neutralizaních
technologií, realizaci 59 vrt a úpravu odkališt pro ukládání materiál z hornické innosti –
neutralizaních kal. Výroba kamence bude zachována a kamenec bude prodáván externím
odbratelm k prmyslovému využití. Podstatná ást kontaminant bude ve form
neutralizaních kal uložena odkališti. Odmítáme tvrzení „Problém z podzemí je pouze
vyveden na povrch“. Kontaminované roztoky nejsou v podzemí pirozen stabilizovány a
jejich nekontrolovatelnou migrací hrozí znehodnocení zásob pitných vod v severoeské kíd
pípadn jejich migrace do jiných složek ŽP (viz závry analýzy rizik a její aktualizace).
Pepracování kontaminace do stabilních neutralizaní kal a jejich uložení v zabezpeeném a
kontrolovatelném odkališti je jednoznaným pínosem. Takto deponované kontaminanty jsou
stabilizovány a nehrozí jejich nekontrolovatelná migrace do ŽP. Souasn odkališt s
uloženými kontaminanty pedstavuje v souladu s legislativou SBS i druhotný zdroj
nerostných surovin. Sanace území doteného chemickou tžbou uranu ve složitých
hydrogeologických podmínkách eské kídové tabule je velice složitý a ekonomicky nároný
proces. Dosáhnout hydrogeochemických parametr, které zde existovaly ped zahájením
chemické tžby se v plné míe nikdy nepodaí.
Rekultivaní a revitalizaní postupy po tžb uranu v oblasti Stráž pod Ralskem jsou
pizpsobeny konkrétním pvodním hlavním innostem a lze je v zájmové oblasti lenit
takto:
1. Rekultivaní a revitalizaní postupy po hlubinné tžb uranu
x
likvidace podzemních a hlavních dlních dl
x
likvidace povrchových objekt
x
sanace a rekultivace povrchu
x
revitalizace regulovaného úseku toku Plounice ve správ DIAMO s.p. Stráž p. Ralskem
2. Rekultivaní a revitalizaní postupy po chemické tžb uranu
x
likvidace technologických vrt (odstrojení, cementace stvolu)
x
likvidace povrchových zaízení
x
sanace a rekultivace povrchu
x
sanace horninového prostedí
Sanace cenomanské zvodn
Cílem sanace cenomanské zvodn je snížení koncentrace rozpuštných látek v této zvodni na
úrove, která zaruí nepekroení stanovených limit v turonské zvodni. Pedbžný cílový
stav sanace cenomanské zvodn pedstavuje dosažení koncentrace cenomanských
kontaminant 8 g/l TDS (rozpuštných látek).
153
Obrázek . 22: Kontaminace cenomanské zvodn síranovými anoionty cca v r. 2010
Zdroj: Materiál DIAMO s.p. (Rychtaík 2010)
Sanace turonské zvodn
Cílem sanace je snížení kontaminace v turonském zvodnném kolektoru na úrove, která
zaruí, že kvalita vody ve vodárenském systému bude odpovídat požadavku na surovou
upravitelnou vodu podle SN 75 7214.
Celý proces likvidace chemické tžby uranu je dlouhodobý a je nutno jej prbžn
vyhodnocovat a upesovat. Za tímto úelem byly realizovány rozsáhlé monitorovací,
ovovací a modelovací práce. Souasn je proces likvidace v jeho jednotlivých složkách
prbžn schvalován orgány statní správy R.
Na podklad rizikové analýzy, zpracované v roce 1997, byly definovány jako nejrizikovjší
složky roztok NH4+, As, Be a V. Vzhledem k asové náronosti sanace byl stanoven na dobu
10 let pedbžný cílový parametr sanace na úrovni obsahu TDS 8 g.l-1.
Vzhledem k asové, technické a ekonomické náronosti sanace je celý proces rozdlen do pti
na sebe navazujících etap o celkové délce cca 40 let. Tento postup umožní verifikovat
jednotlivé kroky a korigovat postup v následující etap tak, aby bylo dosaženo ekologického
a ekonomického optima.
154
Obrázek . 23: Kontaminace turonské zvodn síranovými anointy ped sanací. Materiál
DIAMO s.p. (Rychtaík 2009)
Obrázek . 24: Kontaminace turonské zvodn síranovými anointy - stav 2008. Materiál
DIAMO s.p. (Rychtaík 2009)
155
3. Rekultivaní a revitalizaní postupy po úprav uranových rud
-likvidace povrchových objekt
-sanace a rekultivace povrchu
-sanace a rekultivace odkališ
Likvidaní, sananí a rekultivaní práce jsou provádny na základ „Technického projektu
likvidace tžby a úpravy uranu v oblasti Stráž pod Ralskem a souvisejícího sociálního
programu“, který byl schválen MPO R a který je každých 5 let aktualizován. V
následujících tabulkách . 76-80 je uveden seznam areál státního podniku DIAMO,
odštpného závodu Tžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem, urených k rekultivaci v
prbhu let 2010 – 2050.
Tabulka . 76: Povrchové areály Dolu Hamr I
Zakládkové centrum Dolu
Kižany I
Jámy .1, 2
Jáma . 13
Dl Kižany I
Dl Hamr II - Lužice
Jáma . 3
Rekonstrukce nivy vodotee
z erného rybníka
(investice)
výmra [ha]
druh
rekultivace
rok
zahájení
rok
ukonení
2
lesnická
2011
2018
4
2
9
14
30
lesnická
lesnická
lesnická
lesnická
lesnická
2020
2020
2015
2012
2020
2030
2030
2025
2022
2030
2
lesnická
2006
2011
Tabulka . 77: Povrchové areály bývalého provozu odvodování
Centrální dekontaminaní
stanice - CDS
Nádrž Pustý
Rekonstrukce nádrže Pustý na
rybník (investice )
Neutralizaní dekontaminaní
Stanice – NDS 6
Hydrobariéra Stráž a
Svéboice
výmra [ha]
druh
rekultivace
rok
zahájení
rok
ukonení
7
lesnická
2020
2030
2
2040
2047
4
lesnická
obnova
rybníka
2040
2045
3
lesnická
2040
2047
30
lesnická
2040
2050
Tabulka . 78: Vyluhovací pole chemické tžby
výmra [ha]
druh
rekultivace
rok
zahájení
rok
ukonení
41
zemdlská
2016
2050
424
lesnická
2000
2050
156
Tabulka . 79: Odkališt chemické úpravny
druh
rekultivace
výmra [ha]
Odkališt II. etapa
90
Odkališt I. etapa
72
trvalý trávní
porost
trvalý trávní
porost
rok
zahájení
rok
ukonení
2040
2050
2040
2050
Souástí tžebn zpracovatelské innosti státního podniku DIAMO ve Stráži pod Ralskem
byla výstavba kalových polí. Projektována a vybudována byla jako úložišt zbytkových
materiál po hydrometalurgickém pepracování uranové rudy vytžené hlubinným dlním
dobýváním z ložisek oblasti Stráž pod Ralskem. V souasné dob jsou využívána k potebám
sanace. Odkališt je složeno ze dvou ástí (I. a II. etapa), které jsou konstruovány jako
samostatná úložišt o stejn veliké ploše 93.5 ha s jednou spolenou hrází, která je nazývána
dlící hrází a má výšku cca 30 m.
Tabulka . 80: Rekultivace probíhající
výmra [ha]
druh
rekultivace
rok
zahájení
4
3
18
4
technická
lesnická
lesnická
lesnická
2009
1994
1991
1985
Plato „S“ materiálu DK I
DH I - areál „Sever“
DH II - Lužice
Loužící pole VP 5
Základní vcné cíle sanace odkališt jsou:
1. Soustedit veškeré kontaminované materiály z likvidace objekt a technologií, které
souvisejí s hornickou píp. chemickou tžbou do volného prostoru odkališt I. a II.
etapy.
2. Podle souasných bilancí je nutno do roku 2040 uložit cca 15,5 mil. m3 produkt
hornické innosti (pedevším neutralizaních kal), vetn materiál využitelných
jako sananí materiály (nap. haldovina). Relativn dlouhá doba ukládání je dána
dobou potebnou pro ištní zbytkových technologických roztok vzniklých z procesu
podzemního loužení uranu. Podle zpracovaných projekních podklad lze zajistit na
odkališti celkový úložný objem cca 17,5 mil. m3 pro deponování materiál
pocházejících z hornické innosti.
3. Nekontaminovanou vodu pitékající do tohoto prostoru oddlen zachycovat a
vypouštt pímo do vodotee.
4. Kontaminovanou vodu z centrální ásti odkališt I. a II. etapy využít v technologii
neutralizaní stanice NDS 6.
5. Položit izolaní a pokryvné vrstvy na nov vzniklém povrchu I. a II. etapy
s následným provedením rekultivace celého zájmového prostoru.
6. Souástí komplexní sanace je i výstavba a provoz neutralizaní stanice NDS 10 a
provoz NDS ML a NDS 6. Zámry byly posouzeny v samostatných procesech EIA.
7. V souasné dob se provádí výstavba sananí technologie - neutralizaní a
dekontaminaní stanice NDS 10 pro zneškodování zbytkových technologických
roztok s kapacitou 2, 8 mil. m3 ron a s produkcí neutralizaních kal cca 180 tis.
t/rok (ten bude ukládán na odkališt). Plánovaný rok zahájení provozu je rok 2013. Z
157
pedchozích posudk GS bylo formulováno stanovisko OG MŽP: Oderpávání
zbytkových technologických roztok z cenomanské zvodn a jejich následná
dekontaminace je bezpodmínen nutná pro ochranu turonské zvodn, která
pedstavuje jeden z nejvýznamnjších zdroj pitné vody v R. Pi dodržení
navrhovaných technologických postup, by nemlo dojít k dalšímu narušení
horninového prostedí v dané lokalit, ale naopak k náprav škod zpsobených
chemickou tžbou uranového koncentrátu z cenomanské zvodn.
Sanace a rekultivace odkališt vychází z materiálu „Konené ešení odkališt Stráž pod
Ralskem - Studie“, který zohledoval nové poznatky získané pi dosavadním provozování
odkališt a souasný stav legislativy v oblasti životního prostedí.
Území po tžb uhlí a lignitu
Ukázkový zpsob hydrické rekultivace byl proveden v hrádecké pánvi na lignitovém
velkolomu Hrádek n. Nisou- Kristýna. Pvodní hlubinný dl Christian, dotžený povrchov
v 60. letech minulého století, byl v 70. -80. letech upraven na jezero s okolními pískovými
plážemi, které je významným rekreaním areálem intenzivn využívaným nejen obyvateli
Liberecka, ale i rekreanty z vtších dálek a z blízkého Ploska i Nmecka.
Území po tžb kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
Pro ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu jsou charakteristické malé
zábory lesního a pdního fondu (v ádu max. nkolika ha), pevážn v zahloubených lomech
s šetrnými tžebními metodami. Jámové lomy vzniklé tžbou dekoraního kamene jsou asto
bezodtoké a zahloubené partie se ponechávají nezavezené v podob umlých jezírek a tní.
Plány sanace a rekultivace jsou u výhradních využívaných ložisek stavebního kamene
zpracovány tak, aby se vytžené prostory v budoucnu s co nejmenšími problémy zapojily do
okolní krajiny. Za hlavní negativní prvek exploatace lze oznait pomrn vysoký podíl
odvalového materiálu (skrývky, výklizy nekvalitních partií a odpad ze zpracování), který je
v posledních letech zásti využíván pro lokální stavební potebu (úprava komunikací, zásypy,
pedrcování kamene na mobilních technologiích – viz fa Ligranit, atd.). Pesto zbytkové
odvaly na nkterých lokalitách vytváejí rušivé novotvary. Rekultivace tohoto typu tžeb
vtšinou probíhá zatopením ásti lom pod hladinou podzemní vody, zesvahováním
mén stabilních tžebních stn do závrných svah (do 600) a jejich oživení pirozeným
náletem i umlou výsadbou. Toto ešení v naprosté vtšin pípad pispívá
k diverzifikaci pvodního biotopu, za vzniku nových (mokadních) spoleenstev
v okrajích tžeben, asto se tyto objekty stávají i vyhledávaným a atraktivním
rekreaním centrem (okolí Železného Brodu, Jílové u Držkova, Jirkov u Železného
Brodu).
158
Obrázek . 25: Jirkov – Samice, ást zatopeného lomu po tžb bidlic (ervenec 2010)
Obrázek . 26: Jirkov u Držova 1, ást zatopeného lomu po tžb bidlic (ervenec 2010)
159
Území po tžb stavebního kameniva
Vtšina ložisek stavebního kameniva v Libereckém kraji je roztžena jámovými a stnovými
lomy. Ložiska stavebního kamene lze podle velikosti jejich DP rozdlit do dvou hlavních
kategorií - malá (s plochou X - 20 ha) a stední až velká (20 - 50 ha).. Odvalové hospodáství
vytváí rušivé krajinné novotvary. Konený tvar tžebny je modelován do schválených
závrných stn, rekultivací dna (zemdlská, lesnická) a výsypek (zatravnní, zalesnní). Pes
tyto kroky opuštný lom psobí doasn jako rušivý prvek v krajinném rázu, s místním
vlivem na mikroklima.
Specifickým fenoménem pi tžb kameniva je, že v naprosté vtšin pípad se tžba i
zpracování suroviny odehrává na relativn malé ploše, což vtšinou neumožuje prbžné
provádní rekultivací v prbhu tžby, snad s výjimkou hald, a sanace i rekultivace území
zasaženého tžbou je provádna po vytžení ložiska. Dalším specifikem tžby stavebního
kamene, je zpsob provádní rekultivací, kdy ve vtšin pípad jsou strmé lomové stny
bezpen sesvahovány a ponechané etáže se ásten osazují zpevujícími devinami. ást
upravených stn se ponechává odkrytá. Výklizy u jámových lom, které v našich pípadech
iní zhruba 10 – 30%, se ponechávají ve vytženém prostoru. Sníží se tak nivelaní hloubka
jámy. V každém pípad se tsn ped ukonením tžby v tchto lomech provádí modelace
terénu s aplikací pirozených rostlinných druh a technického ešení sanace a rekultivace
doteného území se zalenním do krajinného rázu. Dnes jsou vtšinou opuštné
kamenolomy opuštné a zasucené, porostlé náletovými devinami a ásten zatopené
pírodními jezírky (Pelechov, Hemanice u Frýdlantu). Mnohdy se zde vytváejí píznivé
podmínky pro rozvoj specifických rostlinných a živoišných spoleenstev, asto i vzácnjších
druh. Lomové stny orientované k jihu poskytují vhodné mikroklima pro teplomilné
rostliny.
Sama tžební innost v kamenolomu pináší svým odkrytím hornin a postupujícími ezy
horninovým prostedím možnost získání geologických informací. Bez takových odkryv by
porozumní geologické stavb území bylo mnohem složitjší. Mnohdy lidské zásahy odkryjí i
geologickou pozoruhodnost takového významu, že je nanejvýš vhodné novou lokalitu chránit.
Takové píklady pináší nap. bývalé lomy Líska, Prysk, které nyní patí k nejhodnotnjším
chránným objektm území CHKO. V CHKO Lužické hory stojí urit za zmínku ložisko
drceného kamene Líska s ukonenou tžbou. Tento opuštný lom se stal významným
krajinným prvkem na území CHKO. Je zejmé, že i samotná tžba a neprovedená
rekultivace v lomu (pirozená sukcese), mže výrazn pispívat ke zlepšení krajinného
prostedí, zvýrazovat její estetický vzhled a pvab a zárove vytváet specifické a asto
vzácné biocenózy (obr. . 27 – 30).
160
Obrázek . 27: Stna opuštného lomu na ložisku drceného kameniva Líska(ervenec, 2010)
Lokalita Prysk (obr. . 28) byla tžena od 20. až do 50. let 20. století nkolika píležitostnými
lomy, které byly v provozu pouze nepravideln. V souasnosti jsou svahy kamenolomu
ponechány samovolné sukcesi, a plato lomu je vyrovnáno a zalesnno, svahy upraveny do
sklonu 1 :2 a zalesnny.
Obrázek . 28: Opuštný stnový lom na ložisku Prysk se sloupcovou stavbou
edi(ervenec, 2010)
161
Obrázek . 29: Pozstatky po staré
(ervenec, 2010)
tžb stavebního materiálu na ložisku Pelechov
Obrázek . 30: Pirozen vyvinutá biocenóza v areálu lomu na ložisku Hemanice u
Frýdlantu (ervenec, 2010)
162
Obrázek . 31: Návrh rekultivace a sanace po ukonení tžby na ložisku Luhov-BrništTlustec podle dokumentace EIA „Hornická innost v DP Luhov“ (GET, s.r.o. ervenec
2010)
Obrázek . 32: Ukázka návrhu rekultivace a sanace po ukonení tžby na ložisku LuhovBrništ-Tlustec podle dokumentace POPD (spol. Get, s.r.o., 2009)
163
Rizikem vytžených prostor mže být nekontrolované zavážení opuštných tžeben
inertními odpadovými materiály (výkopová zemina, výlomy z tunel – lokalita Mlýnice),
kde mže být pimíšen nelegáln ukladáný jiný odpad. anebo v horším pípad
komunálním odpadem (Dtichov-Frýdlant -Vtrov 2, Košálov-skládka), pokud by nebyla
ádn zabezpeena. Opuštná tžebna s evidovanými zásobami nabízí vytžený prostor pro
velkoprostorové skládky prmyslového odpadu, ty však nesmí blokovat využitelné zásoby pro
budoucnost.
Obrázek .33: Zavážení tžebny Frýdlant – Vtrov 2 odpadem TKO (ervenec, 2010)
Obrázek . 34: Zavážení tžebny Košálov odpadem TKO (v pozadí ložisko KošálovStružinec) (ervenec, 2010)
164
Území po tžb štrkopísk a skláských a slévárenských písk
Na vtšin ložisek štrkopísk v kraji probíhá tzv. tžba suchou cestou a tak po ukonení
tžby se provede tzv. technická rekultivace (terénní úpravy) a následná zemdlská
rekultivace zatravnním, pop. kombinovaná zemdlská rekultivace s lesnickou. Novými
výzkumy z hlediska novotvoených unikátních biotop je doporuována pirozená sukcese, ta
však zatím nemá plnou oporu v báské legislativ. Terénní úpravy vytženého prostoru
spoívají v následné úprav ze sklonu 1:1 na 1:3, aby se mohly osít zelení. Dále v povážce a
pekrytí svah a dna vytženého území orniní vrstvou v závislosti na pedešlé separátní
skrývce, tak aby její bilance byla vyrovnaná. Následným zatravnním i zalesnním je ešena
podstatná ást vytženého prostoru a vytvoí tak návaznost na zemdlské pop. lesnické
plochy (Horní asnice, Grabštejn, Václavice, Velký Grunov, Žiznikov, Chotyn, DubniceJablonné v Podještdí, a ložiska skláských a slévárenských písk Provodín , Veselý – Srní,
viz. následující obrázky . 35 - 39).
Obrázek . 35: Rekultivace na ornou pdu na ložisku Dubnice-Jablonné v Podještdí
(ervenec 2009)
165
Obrázek 36: Postupná lesnická rekultivace na ložisku Dubnice-Jablonné v Podještdí
(ervenec, 2010)
Obrázek 37: Postupná lesnická rekultivace na ložisku Horní asnice (ervenec, 2008)
166
Obrázek . 38: Lesnická rekultivace v DP Veselý - stav IV/ 2009
Obrázek 39: Lesnická rekultivace v DP Veselý - stav ervenec 2010
Pokud se tžba uskuteuje nad hladinou podzemní vody, rekultivace vytžených prostor na
zemdlskou pdu je pomrn jednoduchá a spoívá v zarovnání dna tžebny, rozprostení
167
skrývky, podorniní a ornice a provedení biologické rekultivace Pi tžb z vody, mže
docházet k jejímu zneištní vlivem tžby a praní, po tžb zstávají rozsáhlé vodní plochy.
Vtšinou jsou rekultivovány hydricky (viz ložisko Píšovice - sportovní rekreace) a nebo na
chovné rybníky.
Celkový dopad tžby surovin na životní prostedí, pokud je citliv vedena a zohleduje
dlouhodobé zájmy v oblasti, nemusí být z ekologického hlediska vždy jen negativní. Vhodn
rekultivované a revitalizované pískovny mohou zpsobit urité zpestení a morfologické
oživení krajiny, které vede ke zvýšení biodiverzity a místy i ke zvýšení její ekologické
hodnoty. Opuštné tžebny se mohou v nkterých pípadech stát vodohospodáskými
zdroji nebo vyhledávanými místy rekreace, v ad míst jsou stanovišti vzácných druh
fauny a flóry, místy odpoinkem tažných pták ap.
Obecn lze konstatovat, že stávající i pedpokládaná tžba písk a štrkopísk výrazn
ovlivuje souasný krajinný ráz oblasti. Jedná se zejména o tžbu vysoce mocných surovin
(až 30 metr) s výrazn zetelnou stopou vytženého prostoru v krajin. Využití vytženého
prostoru se bohužel nabízí k zavážení inertním odpadem, pop. prmyslovým odpadem (viz
ložisko Chotyn obr. . 40). Z tohoto dvodu je poteba k jednotlivým tžebnám pistupovat
individuáln, obecn lze však doporuit, aby stávající vytžené rozsáhlé plochy zejména
po tžb nevýhradních ložisek byly postupn sanovány a rekultivovány.
Obrázek . 40: Zavážení opuštné pískovny Chotyn skládkovým komunálním odpadem
Území po tžb cihláských surovin
Obecn jsou ložiska cihláských hlín tvoena subhorizontáln nebo horizontáln uloženými
ložiskovými polohami vtšího plošného rozsahu, pekrytými rzn mocnými skrývkovými
materiály, které je nutno odtžit a deponovat. V ložiskových polohách asto bývají obsaženy
vložky cizorodého nebo technologicky nevyužitelného materiálu, který je selektivn
odtžován jako tzv. výkliz a také deponován na výsypkách. V pípad tžby cihláských
surovin jsou vtšinou hliništ rekultivována na zemdlskou pdu nebo jsou využita k bytové
168
i prmyslové výstavb (blízkost intravilánu), pípadn jsou vytžené prostory využívány
jako skládka a po té následn rekultivovány. Poslední tžené ložisko Starý Dub je zavezeno
výklizovým materiálem a inertním odpadem bez patrných známek technické rekultivace.
Obrázek . 41: Hrádek nad Nisou po tžb CS (ervenec 2002)
4.12.2. Problematika starých dlních dl a jejich zajištní
Problém starých dlních dl je na okraji ešené problematiky. Starým dlním dílem (dále
SDD) se podle Horního zákona (NR .44/1988 Sb. v aktuálním znní) rozumí dlní dílo v
podzemí, které je opuštno a jehož pvodní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje
nebo není znám. Podle úpravy platné od roku 2002 je starým dlním dílem také opuštný lom
po tžb vyhrazených nerost, jehož pvodní provozovatel ani jeho právní nástupce
neexistuje nebo není znám. Oznamovací povinnost je všeobecná (oznámení bezodkladn
MŽP R). MŽP R vytváí fond na zajištní a sanaci SDD, který je uren k zajištní
bezpenosti obyvatel a majetku v blízkosti SDD.
Evidencí SDD je poven GS - Geofond, který shromažuje ohlášení ve zvláštním registru.
Od roku 2005 jsou provádny revize zabezpeení tchto dl spoleným projektem GS a
GS-Geofondu.
Na území Libereckého kraje bylo ohlášeno 16 SDD (k 1. 11. 2008) , která jsou uvedena v
následující tabulce . 81.
Tabulka . 81: Stará dlní díla na území Libereckého kraje
klí
ís. ohlašení
lokalita
KÚ
207
187
Harrachov
Harrachov
208
188
štola Oldich
Harrachov
291
292
Lemberk
Lvová
296
297
Maenice
Trávník u Cvikova
378
379
Kryštofovo údolí II
Kryštofovo údolí
1139
1123
Úpadnice štoly Rappolt
Nové Msto pod Smrkem
169
1140
1124
šachta Hv 1
Doksy u Máchova jezera
1141
1125
šachtice Boreek 1
Brenná
1142
1126
šachtice Boreek 2
Brenná
1144
1128
stará dobývka - Schachtenstein
Hamr pod Ralskem
1145
1129
štola Schachtenstein
Hamr pod Ralskem
1615
1584
dobývka ertova stna
Náhlov
1616
1585
dobývka Hebínek
Svéboice
1617
1586
Kryštofovo údolí - propadlina . 3
Kryštofovo údolí
1618
1587
štola pod Oví horou
Chrastava II
1738
1707
štola Dolní Suchá
Bílý Kostel nad Nisou
Obrázek . 42: Zajištní SDD úpadnice štoly Rappolt. Stav IV/2009-05-11
170
Obrázek . 43: Zajištní SDD štola Schachtenstein u Hamru. Stav IV/2009-05-11
Obrázek . 44: Zajištné ústí štoly v revíru Sn rud u Nového Msta p. Smrkem (stav IV/2009)
171
5. Analýza využití vybraných druhotných surovin v Libereckém kraji
Úvod
Stavební a demoliní odpady (dále také „SDO“) pedstavují hmotnostn cca tvrtinu až
tetinu produkce všech odpad a to jak v R, tak i v ostatních zemích EU. V ad zemí jde o
hlavní materiálový tok v oblasti odpad. Vzhledem k nutnosti omezování skládkování odpad
na nezbytné minimum, je problematice rozvoje recyklace stavebních a demoliních odpad
v EU vnována znaná pozornost.
Na druhou stranu v oblasti tžby nerostných surovin lze vysledovat trend, kdy otvírky nových
ložisek nerostných surovin se stávají ím dál komplikovanjší a nezídka se stává, že hrozí
propad pokrytí poptávky po nerostných surovinách v jednotlivých oblastech. Tudíž druhým
významným faktem je to, že recykláty ze stavebních a demoliních odpad ásten mohou,
by minoritním podílem, nahradit a šetit nerostné surovinové zdroje.
Cílem surovinové politiky v oblasti využívání druhotných surovin je zavedení takových
nástroj, jejichž aplikace umožní vyšší využití vybraných druh odpad jakožto dílí náhrady
za tžené nerostné suroviny.
Vývoj produkce stavebních a demoliních odpad v R a LK
V R se celková produkce odpad pohybuje v posledních letech kolem cca 30 mil. tun. V
letech 2003 – 2009 byl zaznamenán pokles o 20%. Podíl využívání odpad v R od roku
2003 kontinuáln mírn stoupá. Dle informací SÚ celková produkce SDO pedstavovala v r.
2009 60% celkové produkce prmyslových odpad. Dle statistické roenky EUROSTAT
(2009) se uvádí podíl SDO na celkové produkci odpad v R 33,9%.
Produkce recyklovaných materiál vykazovala v R v letech 2001 – 2003 rostoucí tendenci.
Od r. 2004 lze pozorovat uritou stagnaci. V produkci recyklát v R dlouhodob jasn
dominoval betonový a cihelný recyklát ped zeminou a kamením a asfaltovým recyklátem, od
r. 2004 produkce zeminy i kamení jakožto druhotných surovin stoupá. Co se týe pomru
produkce recyklát k tžb stavebního kamene, pohybuje se dlouhodob kolem 6-8%. Jednou
z píin stagnace využívání recyklát mže být, krom nejednotného systému prokazování
vlastností recyklát, i tlak hlavních producent stavebního kamene na investory a dodavatele
staveb smrem k využívání pírodního kameniva a štrkopísk.
Produkce recyklovaného kameniva ze stavebních a demoliních odpad se pohybuje
v jednotlivých zemích EU kolem 5% až 15% produkce pírodního stavebního kameniva.
Celková produkce vybraných druh stavebních a demoliních odpad ve vazb na náhradu za
primární suroviny, se v Libereckém kraji pohybovala v letech 2005 – 2009 mezi 150.000
a 600.000 t. Podíl stavebních a demoliních odpad z celkové produkce odpad se v
Libereckém kraji pohybuje ve statistice plnní POH mezi 20 a 50%. Tento znaný rozptyl
výše uvedených údaj je zatížen mj. i problematiností sbru dat a nejednotností metodiky
evidence odpad. V Libereckém kraji bylo v r. 2009 recyklováno pibližn 3917 t odpadu
betonu, 2351 t odpadních cihel, 23922 t smsi betonu, cihel, tašek.
Výše uvedené vyhodnocení statistických údaj je pouze orientaní s ohledem na složitou
situaci a znané nepesnosti v oblasti statistiky stavebních a demoliních odpad a ješt
problematitjšímu sledování produkce jednotlivých druh recyklát vetn jejich využití.
Bilance recyklovaných stavebních a demoliních odpad v regionu kraje není k dispozici.
V pípad kameniva pro železniní svršek a spodek se pravdpodobn u ady firem do bilance
odpad dostanou pouze odpady z procesu recyklace. Celková pesná kvantifikace využívání
172
jednotlivých druh recyklát ve stavebnictví je takka neproveditelná, nebo producent
recyklátu o ní zpravidla nemá žádné další informace (s výjimkou pípad, kdy je recyklát
využíván pímo po zpracování na téže lokalit) a uživatel recyklátu – stavebních firem i
soukromník je píliš vysoký poet na provedení jakéhokoliv przkumu. Zárove taxativní
stanovení, kolik recyklovaného materiálu má být použito v rámci jednotlivých staveb, není
prakticky možné.
Zaazení recyklát do systému jejich hodnocení dle platné legislativy
Stavební a demoliní odpady (SDO) vznikají pi zizování staveb, jejich údržb, pi zmnách
již dokonených staveb a odstraování staveb. SDO je ve smyslu vyhlášky .294/2005 Sb., o
podmínkách ukládání odpad na skládky a jejich využívání na povrchu terénu ve znní
vyhlášky . 61/2010 Sb., § 2, písmeno a) inertní odpad, který nemá nebezpené vlastnosti a u
nhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním,
chemickým nebo biologickým zmnám.
Recyklovaný materiál je materiál, který byl znovu zpracován ze zhodnoceného
(znovuzískaného) materiálu ve výrobním procesu a zapracovaný do koneného výrobku nebo
do souásti pro zalenní do výrobku. Recyklovaný stavební materiál – recyklát (RSM) – je
materiálový výstup ze zaízení k využívání a úprav SDO, kategorie ostatní odpad a odpad
podobných SDO, spoívající ve zmn zrnitosti a jeho roztídní na velikostní frakce v
zaízeních k tomu urených.
Z hlediska producenta recyklátu existují dv (resp. ti) základní cesty k uplatnní recyklátu na
trhu:
a) jako upraveného odpadu,
b) jako nestanoveného výrobku (ve smyslu zákona 102/2001 S. o obecné bezpenosti výrobk
s ohledem na zákon 22/1997 a naízení vlády 312/2005 Sb.)
c) v pípad, že je recyklát využíván pímo pvodcem odpadu, není dle souasné platné
legislativy nutno init žádná opatení ve smyslu zákona o odpadech, nebo tento materiál
nenapluje definici odpadu ve smyslu zmínného zákona.
Pi deklaraci recyklátu jako odpadu (metoda asto uplatovaná nap. v Nmecku a
Holandsku) se na jedné stran na vzniklý recyklát nevztahuje zákon 102/2001 Sb. a další, na
stran druhé má však odbratel takového recyklátu (by prokazateln bez škodlivých
vlastností ve smyslu vyhlášky 294/2005 Sb.) ve smyslu zákona o odpadech jednoznanou
povinnost mít udlený souhlas krajského úadu k nakládání s odpady!
V nov pijaté smrnici EU a Rady 98/2008 o odpadech však lze vysledovat výrazn
jednodušší možnost nakládání s nkterými stavebními a demoliními odpady než tomu bylo
doposud. Je to dáno zejména zavedením a definicí nového pojmu „vedlejší produkt“ (orig.
„byproduct“). Smrnice jej definuje jako „látku nebo pedmt vzniklý pi výrobním procesu,
jehož prvotním cílem není výroba tohoto pedmtu“ a to, jsou-li splnny tyto podmínky:
a) další využití látky nebo pedmtu je jisté;
b) látku nebo pedmt lze využít pímo bez dalšího zpracování jiným než bžným
prmyslovým zpsobem;
c) výroba látky nebo pedmtu je nedílnou souástí výrobního procesu a
173
d) další využití je zákonné, tj. látka nebo pedmt splují všechny píslušné požadavky,
pokud jde o výrobek, životní prostedí a ochranu zdraví u konkrétního použití a nepovedou k
celkovým nepíznivým úinkm na životní prostedí nebo lidské zdraví.“
Na základ výše uvedených podmínek pak mohou jednotlivé lenské státy pijmout
opatení, kterými se stanoví kritéria, jež musí být splnna k tomu, aby konkrétní látka nebo
pedmt mohly být považovány za vedlejší produkt a nikoli odpad.
V souladu s touto smrnicí pak lze považovat nap. veškeré výkopové zeminy a
kamenivo za „vedlejší produkt“ a výrobky z nj vyrobené by mly, jako tzv. nestanovené
výrobky odpovídat pouze podmínkám dle zákona 102/2001 Sb. o obecné bezpenosti výrobk
a o zmn nkterých zákon (zákon o obecné bezpenosti výrobk). Souástí této obecné
bezpenosti je i to, že výrobky podléhají píslušným technickým normám - zde zejména
normám platným pro kamenivo.
Producent recyklátu jako výrobku by ml tedy v souladu s platnou legislativou deklarovat
vlastnosti recyklátu jako nestanoveného výrobku dle píslušných norem pro kamenivo. Jedná
se zde o recyklované kamenivo, které je dle SN definováno jako „kamenivo získané
zpracováním anorganického materiálu díve použitého v konstrukci“
Možnosti využití stavebních a demoliních odpad
Stavební a demoliní odpady pedstavují významný zdroj druhotných surovin, o což se opírá i
jeden z cíl Plánu odpadového hospodáství R, kterým je využívat 75 % hmotnosti
vznikajících stavebních a demoliních odpad do konce roku 2012. S cílem zabezpeit
pednostní využívání stavebních a demoliních odpad byl vydán „Metodický návod odboru
odpad pro ízení vzniku stavebních a demoliních odpad a pro nakládání s nimi“. V R
recyklováno kolem 60 % stavebních odpad (bez výkopové zeminy), což je ve srovnání se
zemmi EU (kde je recyklováno ca 60 až 90%) již pijatelná hodnota.
V R existuje ada harmonizovaných norem, které umožují jednoznan využití
recyklovaných inertních minerálních stavebních odpad jako recyklovaného kameniva.
Nejastji se jedná o:
SN EN 12620 Kamenivo do betonu (norma uruje vlastnosti kameniva a fileru jako
kameniva, získaného úpravou pírodního, umlého nebo recyklovaného materiálu a smsi
tchto kameniv pro použití do betonu).
SN EN 13242 Kamenivo pro nestmelené smsi a smsi stmelené hydraulickými pojivy
pro inženýrské stavby a pozemní komunikace (norma uruje vlastnosti kameniva, získaného
zpracováním pírodních, umlých nebo recyklovaných materiál pro nestmelené smsi a
smsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace).
SN EN 13450 Kamenivo pro kolejové lože (norma uruje vlastnosti kameniva,
získaného úpravou pírodního nebo umlého materiálu nebo recyklací drceného nestmeleného
kameniva pro použití na stavbu železniní trat. Pro úely této normy je toto kamenivo
nazýváno jako kamenivo pro kolejové lože).
Nejastji bývá recyklát ze SDO využíván podle SN EN 13 242. Rozsah zkoušek a
deklarace vlastností (obdobn jako u ostatních norem pro kamenivo) se omezuje dle ureného
použití kameniva
174
Optovným využitím upraveného stavebního a demoliního odpadu se zabývá celá ada
výzkumných pracoviš v R i ve svt. Jejich spolenou snahou je zvýšit podíl spoteby
upravených (recyklovaných) stavebních a demoliních odpad a rozšíit možnosti jejich
uplatnní nap. jako náhrada vybraných vstupních surovin v nových materiálech. Proto lze
oekávat, že možnosti využití recyklovaných stavebních a demoliních odpad se budou
v budoucnu stále rozšiovat.
V souasné dob je nejastji užíván smsný (píp. cihlový) recyklát a to jako zásypový
materiál i pro stabilizaci podklad a nestmelených vrstev vozovek. Pitom však lze kvalitní
tídné recykláty využít na daleko vyšší úrovni.
Cihelný recyklát
Cihelný recyklát se u vtšiny drtících linek získává zrnitosti do cca 80 mm a to nejmén ve
tech frakcích 0-16 mm, 16- 32 mm a 32-80 mm, piemž producenti tohoto materiálu jsou
schopni vytídit i jiné požadované frakce. Tento recyklát nabízí krom výše uvedeného i širší
možnosti využití (nap. cihlobeton). Dále lze cihelný recyklát použít pro výrobu stavebních
smsí jako plniva malt pro zdní s využitím drobných frakcí.
Betonový recyklát
Základní aplikací je plnivo do beton. Na základ dosud provedených výzkumných prací a
dosažených laboratorních a poloprovozních výsledk je možno konstatovat horší kvalitu
nkterých vlastností. Použití betonového recyklátu je dnes zakotveno i v nkterých normách a
je pomrn rozšíené jako nap. v podkladních vrstvách vozovek stmelených cementem,
ochranných vrstev silniních komunikací a pražcového podloží (jako mechanicky zpevnná
zemina) a hlavn jako náhrady pírodního kameniva do konstrukních beton nižších tíd (do
pevnosti tídy B 30). Využití betonového recyklátu do živiných smsí pro výstavbu a opravy
živiných vozovek za pedpokladu dodržení receptur a pracovních postup pedepsaných
píslušnými normami, jako nap. SN 73 6121 - "Hutnné asfaltové vrstvy".
Recyklace kameniva ze železniního lože
Z hlediska surovinové politiky LK je významné použití recyklace kameniva ze železniního
lože, které mže pinést úspory primárních surovin.
Nicmén uplatnní tchto recyklát není 100%-ní a to z toho dvodu, že nelze vždy zaruit
garanci kvality jakostn-technologických parametr. Zárove tyto materiály podléhají
písným hygienickým a mechanicko-fyzikálním kontrolám.
Provedené zkoušky prokázaly, že kamenivo vytžené z kolejového lože vykazuje velmi dobré
mechanicko-fyzikální vlastnosti, pouze jeho ostrohrannost a zrnitostní složení jsou
dlouhodobým provozem narušeny. Pedrcením a tídním starých smsí pírodních materiál
získaných pi odtžování podloží, lze získat pomrn kvalitní materiály, které je možno použít
do konstrukních vrstev tlesa železniního spodku a kolejového lože.
Kontrola a zkoušení vlastností recyklovaného materiálu je provádna podle podmínek a
pokyn D, a.s podle druhu materiálu. Pro zabezpeení maximální kvality používaného
kameniva vydaly D Obecné technické podmínky (OTP) a Technické podmínky dodací
(TPD) s požadavky na dodávky nového pírodního, recyklovaného a umlého kameniva.
Výstupem z recyklace jsou následující frakce: frakce 0 – 20 mm (podsítné z petídní), 0 –
32 mm (štrkodrt), frakce 32 – 63 mm (železniní štrk recyklovaný), frakce > 63 mm:
nadsítné. Pomr množství takto vyzískaných recyklovaných materiál je závislý na zpsobu
drcení. Lze tak dosáhnout maximálního zisku recyklovaného štrku (45%), nebo štrkodrt
(86%).
175
Z výsledk recyklace kameniva v rámci R v prbhu ptiletého období 1996 – 2000 je
zejmý progresivní nárst množství recyklovaného kameniva.
Recykláty vhodné pro výrobu vláknobetonu
Vláknobetony vyrobené s plnou náhradou pírodního kameniva cihelným nebo betonovým
recyklátem jsou vláknobetony z pohledu technologie jednodušší a z pohledu jejich
charakteristik rozdílné od bžných vláknobeton využívaných k nosným konstrukcím. Bžné
betony jsou vyrábny nejmén ze dvou frakcí kameniva – hrubého a drobného kameniva. V
pípad vláknobetonu s recykláty je však výhodné použití pouze jedné „široké“ frakce (nap.
frakci 0/32 mm), ímž lze podpoit širší možnosti uplatnní recyklát a podmínku efektivnosti
výroby kompozita, vždy v závislosti na konkrétní aplikaci. Odstranní tídní recyklát do
bžných frakcí (nap. 0/4, 4/8, 8/16 mm …), jejich skladování a následné dávkování pi
výrob kompozita znamená vypuštní ady inností z technologického procesu, což nutn
musí vést k požadované efektivnosti výroby a minimalizaci náklad.
Výsivky
Rovnž využitelným sortimentem jsou odpady z tžební innosti jako výsivky, které tvoí
mén kvalitní pírodní kamenivo, vznikající jako podsítný zbytek pi výrob drceného
kameniva suchým tídícím procesem.
Ložiska tžící surovinu pro výrobu drceného kameniva jsou vybavena technologickým
zaízením tvoeným primárním drtiem zpracovávajícím rubaninu na frakci o velikosti
umožující další vícestupové drcení na hydraulických drtiích (zpravidla kuželových) a
následn tídní na požadované rozptí velikostních tíd kameniva. Náronjší bývá úprava
edi, nebo mívají tendenci tvoit ostrá zrna a tak je nutno vkládat do výrobního procesu
stroje zabezpeující tvarovou korekci zrn co nejblíže oválnému i kulovému tvaru. Ponkud
jednodušší strojní vybavení se objevuje tam, kde surovina má vlastnosti neumožující
dosáhnout kvality výrobku hlavn u velikosti zrn na úrovni drobných frakcí (jedná se hlavn o
rozptí od 2 do 16 mm). To je píklad ložiska Bezdín, a proto zde pak jsou vyrábny jen
smsné frakce a štrky velmi podadné kvality a vysokých tžebních odpad. V pípad
štrkopísk je situace ponkud složitjší. Pokud není v lokalit zdroj vody pro zízení mokré
úpravy, jako se to podailo vyešit na nevýhradním ložisku Oldichov-Hrádek n. N. nelze o
vyšší efektivnosti ani uvažovat.
Znané rezervy jsou ve využívání odpad z výroby stavebního a dekoraního kamene. Zde
dochází k obasnému pedrcování kamene a tím i výrob drtí. Problém ovšem je ve vysokých
nákladech v rámci aplikace technologických celk pi drcení balvanitých kus a tím pádem
v prodražení prodejní ceny hotového sortimentu, tzn. nižší uplatnní na trhu. Odbratelé tím
pádem dávají pednost štrkopísku a štrkodrtím z ediových horních, resp. ze stavebního
kamene.
Pi pohledu na využívání edi k výrob stavebních surovin je teba se zmínit rovnž o jejich
vhodnosti pro výrobu minerálních vln používaných ve stavebnictví k tepelné a zvukové
izolaci objekt. Z výsledk jak geologicko przkumných prací jejichž úkolem bylo vyhledání
ložiska stavebních surovin, tak i specializovaných výzkumných prací vyplývá, že nkterá
ložiska jsou vhodná na tuto výrobu, resp. jejich tžební odpady. Vzhledem k optimálnímu
chemismu ediových hornin je možno použít pro výrobu izolaních vláken nap. pro spol.
Rockwool Airock ND, Isover Fassil apod. ložisko Smrí 2 a 3, Brništ – Luhov-Tlustec apod.
176
Návrhy opatení ke zvýšení podílu recyklace stavebních odpad
V procesu recyklace ovšem platí, že výsledná kvalita a efektivnost celého procesu je pímo
úmrná kvalit demoliních a výkopových prací a tídní stavebního odpadu pímo v míst
jejich vzniku. Kvalitu rovnž ovlivuje i technologie zpracování tohoto odpadu. Je zejmé, že
pro další podporu rozvoje recyklace stavebních a demoliních odpad bude nezbytné
pizpsobit ásten i legislativní rámec, který by se ml vztahovat i k definici konce odpad
a druhotným surovinám. Za zcela zásadní lze považovat vymezení a pesnou specifikaci
konce odpad pro stavební a demoliní odpady – tedy to, kdy odpad pestal být odpadem a
stal se druhotnou surovinou. Proces transformace stavebního a demoliního odpadu na
druhotnou surovinu musí být šetrný k pírodnímu prostedí, ale nesmí být svázán s nkterými
nelogickými i zbytenými byrokratickými opateními a nadmrným potem provádných
zkoušek. Na druhé stran je však nezbytné dsledn omezovat stále existující nelegální i
pololegální nakládání se SDO schované asto pod nejrznjšími pseudopodnikatelskými
projekty rekultivací, vyrovnávání terénu apod.
Pro rozvoj skutené recyklace stavebních a demoliních odpad bude také nadále nutná úzká
spolupráce provozovatel tchto zaízení s píslušnými orgány státní správy a místních
samospráv. Nelze pehlížet skutenost, že akoliv recyklace SDO je ekologicky záslužná
innost, jsou provozy recyklaních linek vždy spojeny s nárstem prašnosti okolí i zatížení
nákladní dopravou. Dalším problémem nkterých provozovatel je i tvorba neúmrn velkých
zásob (suti pipravené k recyklaci i vyrobených recyklát). Tyto problémy lze ešit pouze
citlivým umístním recyklaních linek do prostor, nesnižující kvalitu života obyvatel
pilehlých lokalit.
Podmínky a opatení nutné pro zvýšení podílu recyklace stavebního odpadu:
- tídit bouraný a demontovaný stavební materiál v míst vzniku ihned po demolici
- zvýšit informovanost stavebních firem o možnostech tídní a drcení na míst, nastavit
bilancování recyklovaných stavebních a demoliních odpad
- ekonomickými nástroji, vetn možných zvýhodnní a daových úlev podporovat rozvoj
soukromého sektoru v oblasti recyklaních technologií (snížení dan z píjmu z provozu
recyklaních zaízení, nebo progresivní nárst poplatk za zneškodování odpad
skládkováním)
- rozšíit možnosti využití recyklát na nové aplikace vytvoením systému norem a pedpis
pro stavební materiály na bázi druhotných surovin ( možnosti využití recyklát jsou m
limitovány chybjícími normami, které neumožují realizaci nkterých nadjných aplikací)
- podporovat zvyšování jakosti a užitné hodnoty výsledných recyklát
- tídit ukládaný stavební materiál na skládkách podle druhu tak, aby ho bylo možno v
budoucnosti optovn využít jako suroviny pro výrobu druhotného stavebního materiálu
- strategicky plánovat možnost pímého prodeje druhotného stavebního materiálu
- vytvoení urité legislativní preference recyklovaných materiál. Posouzení a prokazování
shody výrobku podle § 12 zákona . 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
bývá asto velmi obtížné.
Pro úely materiálového využití SDO, a už jako odpad nebo jako výrobk, bude vždy nutná
mechanická úprava, která umožní hodnocení jejich vlastností a splnní provádcích pedpis
odpadového zákona nebo zvláštních pedpis pro jejich využití jako výrobk. Neupravené
SDO nelze (s výjimkou odpad podskupiny 170500 – Zemina vytžená, kategorie O) obecn
177
využívat na jakékoli terénní úpravy a rekultivace, protože u neupravených smsných SDO
nelze obecn prokázat obsah kontaminant ve vodním výluhu ani sušin.
Opatení pro zvýšení podílu recyklace na regionální úrovni
-
-
-
-
-
-
-
-
Stanovením podmínek ve stavebním povolení i demoliním výmru zajistit v
maximální možné míe tídní SDO v míst vzniku odpadu s drazem na separaci
kontaminovaných a cizorodých materiál.
Pro umožnní budoucí recyklace SDO zajistit v maximální možné míe separované
ukládání stavebních odpad na skládkách podle druh.
Zpracovat a prbžn aktualizovat kompletní regionální registr firem a zaízení na
recyklaci SDO obsahující všechny potebné údaje pro pvodce SDO a spotebitele
recyklát. Pod pojmem regionální není v tomto pípad mínno pouze sídlo firmy, ale
i možnost její psobnosti, vetn udlených souhlas k provozu zaízení v rámci kraje.
V maximální míe využít všech informaních nástroj ke zvýšení informovanosti
stavebních firem i dalších potenciálních zájemc o možnostech recyklace SDO
v regionu, vetn možných aplikací získaného produktu a vyplývajících
ekonomických a ekologických pínos.
K aktualizaci prbžné informovanosti o nových schválených normách a možnostech
aplikací doporuuji vstoupit do kontaktu s ARSM a vyžádat si od nich pravidelné
informace o novinkách z této oblasti.
S výhledem delšího asového horizontu vnovat maximální draz na výchovu
obyvatel regionu, zejména školní mládeže, k vyššímu environmentálnímu uvdomní
s drazem na tídní a recyklaci odpad (ve smyslu Státního programu
environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty v R).
Prostednictvím podmínek stavebního povolení i demoliního výmru
stanovit/doporuit pro vybrané stavby/demolice (kde se nepedpokládá kontaminace
odpad) podíl SDO, který musí být recyklován.
Vytvoení sít sbrných míst (zejména sbrné dvory) pro fyzické osoby, kde lze
odevzdat zdarma urité množství tídného stavebního odpadu.
V rámci programu na podporu využití a zneškodnní odpad podporovat progresivní
projekty nových recyklaních technologií v regionu, zejména takové, které mohou
splovat podmínky pro získání finanního píspvku ze SFŽP.
Zkvalitnit kontrolní innost orgán státní správy zejména pi rozsáhlejších stavebních
a demoliních akcích se zamením na správnou kategorizaci odpad, dodržování
podmínek stavebních povolení a demoliních výmr, nakládání s odpady a vedení
pedepsané prbžné evidence.
Závr
Recyklací stavebních a demoliních odpad mže docházet ke snížení jejich objemu
ukládaného na skládky i k úspoe primárních nerost (zejména stavebního kamene a
štrkopísk). Rozvoj uplatnní recyklovaných materiál je proto nutné systematicky
podporovat, jelikož v souasné dob širšímu brání nkteré významné problémy.
Jedním z problém podpory recyklace je možnost likvidovat demoliní odpad jako materiál
pro terénní úpravy i rekultivace starých tžeben. Jednak dochází k omezování recyklace
178
tchto materiál, dochází k zavážení pírodn cenných lokalit a mnohé z tchto lokalit mají
následn charakter nebezpených a erných skládek.
Dalším problémem všech oslovených recyklaních firem je zajištní dostateného objemu
vstupního materiálu pro maximální vytížení recyklaní linky. Tu ovlivují krom skuteného
výskytu potenciáln recyklovatelného materiálu i ceny za zpracování a za jiný možný zpsob
zneškodnní (alternativa k recyklaci), ale pedevším uritá pružnost a obchodní „zdatnost“
jednotlivých firem. V tom mají samozejm výhodu zpracovatelé, kteí sami SDO produkují
(napojení na stavební firmy). Naopak nkteré linky nejsou z dvodu nedostatku vstupní
suroviny vbec v provozu.
Šanci do budoucna mají pedevším mobilní zaízení (umístné na silniním podvozku), které
lze operativn pemisovat na lokalitu, kde odpady vznikají. Ideální situace samozejm
nastává, pokud se vzniklý recyklát na téže lokalit využije jako vstupní surovina pro další
výrobu. Z przkumu u jednotlivých majitel mobilních zaízení plyne, že nkteré firmy tento
postup praktikují a jejich aktivity asto nejsou omezeny pouze na region kraje.
Pokud je nutno materiál k recyklaci pevážet ke zpracovatelskému zaízení a produkt následn
k dalšímu využití (zejména na vtší vzdálenost), dopravní náklady mohou zcela zmnit
ekonomickou stránku procesu a recyklace pestane být pro pvodce i spotebitele zajímavá.
Tato varianta je mén vhodná i z ekologického hlediska.
Jak vyplývá i z przkumu ARSM u recyklaních firem ne všechny recyklované odpady se
objeví v legislativou požadovaných statistikách. Nejvtší zdroj rozdíl proti skutenosti
pedpokládáme u pípad, kdy jsou odpady recyklovány u pvodce a recyklát pvodci zstane
jako technologický materiál pro další operace.
Stanovení stávající kapacity recyklaních technologií a zaízení pro zpracování SDO na území
kraje a prognóza budoucích poteb tchto kapacit nelze exaktn stanovit. Pevážná ást
provozovaných recyklaních linek je mobilní, takže výše uvedené firmy (nebo ty z nich, které
vlastní mobilní zaízení) operují nejen v kraji, ale i v jiných regionech a naopak.
Pesné vymapování vstup (SDO) je problematické, a vzhledem k výše uvedenému bude
zapotebí poskytnout Krajskému úadu patiné nástroje, aby skuten došlo k zefektivnní
nakládání s SDO.Využívání odpad a tedy také SDO je upednostováno nejen na základ
plánu odpadového hospodáství kraje, ale i na základ hierarchie nakládání s odpady obecn,
která je zakotvena v zákon o odpadech. Krajský úad mže pi výkonu penesené psobnosti
ovlivnit zpsob nakládání s SDO jen v mezích daných legislativou; ili za splnní uritých
podmínek lze SDO využít rovnž pro terénní úpravy. Vztahy subjekt v oblasti vzniku a
zpracování SDO jsou soukrom právní a nelze do nich zasahovat.
Dalším velmi významným faktorem je skutenost, že cena pírodních surovin – drceného
kamene, písk a štrkopísk – je v mnoha pípadech nižší a tudíž jí mže cena recyklovaného
materiálu v souasné dob obtížn konkurovat, navíc když jiné zpsoby nakládání s SDO jsou
ekonomicky výhodnjší. Technologické vlastnosti recyklovaných materiál také v nkterých
aspektech nemohou splovat nároky kladené na pírodní materiály (pevnost v tlaku,
otlukovost, nasákavost, mrazuvzdornost atd.) a tak je jejich možnost uplatnní omezena.
Velmi nároná je technologická úprava a hygienický rozbor SDO, který prodražuje prodejní
cenu recyklovaného materiálu a tím pádem jeho uplatnní na trhu je oproti primárním
zdrojm omezenjší.
179
Nicmén vzhledem k omezenosti zdroj primárních nerostných surovin, kdy otvírka ložisek
kameniva je v Libereckém kraji znan problematická a hrozí nedostatek této komodity i
v okolních krajích, je poteba recyklaci stavebního odpadu maximáln podporovat. To i
následn vyplývá z Realizaního programu pro nakládání se stavebními a demoliními
odpady na území Libereckého kraje z roku 2004, jakožto jeden z výstup zpracovaného
plánu odpadového hospodáství (POH) Libereckého kraje. Práv v návrhu POH jsou mimo
jiné pro recyklaci odpad, vetn odpad ze staveb a demolic stanoveny dva cíle:
a) zvýšit podíl materiálového využívání odpad s prioritou recyklace odpad
b) podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky.
Optovným využitím upraveného stavebního a demoliního odpadu se zabývá celá ada
výzkumných pracoviš v R i ve svt. Do budoucna lze tudíž oekávat postupné
pekonávání hlavních pekážek pro uplatnní recyklovaných materiál ve stavebnictví a
zvýšení souasného pomru recyklace stavebních materiál ve prospch jejich vyššího
využití. Je nutné zavádt a podporovat zvyšování efektivnosti systému využívání druhotných
surovin. V celém procesu recyklace jednoznan platí, že kvalita recyklát a efektivnost
celého procesu je pímo úmrná kvalit demoliních prací, resp. ekonomicky náronému
tídní a drcení materiál z demolice pímo v míst jejich vzniku.
Doporuení
Pro nastartování procesu zefektivnní využívání recyklovaných SDO je nezbytné zpracovat
analytickou studii, která by zmapovala souasný stav SDO na území kraje a jeho využívání,
místa pravdpodobné poptávky po jednotlivých komoditách (plánované rozvojové zámry) a
místa pravdpodobné nabídky recyklát (plánované demolice), veškeré pekážky na úrovni
kraje a potenciál rozvoje uplatnní recyklovatelných materiál zjm. jako náhrada za mankovní
kamenivo v Libereckém kraji.
Z hlediska možností kraje je možné podporovat využívání druhotných surovin pi demolici
objekt v majetku kraje i krajem spravovaných organizacích a výstavb infrastruktury
hrazené z rozpotu kraje (nap. cyklostezky, turistické stezky aj.), tudíž do výše uvedené
studie by mlo být též zahrnuta evidence majetku kraje, který je výhledov uren
k rekonstrukci i demolici a plánované stavby s možností využití druhotných surovin, kde
zadavatelem je kraj. Výstupem by mla být sada zadávacích podmínek pro realizaní firmy
vedoucí k maximálnímu využití druhotných surovin.
180
6. NÁVRHOVÁ ÁST
Návrhová ást dokumentu definuje hlavní cíl Regionální surovinové politiky pro asový
horizont do roku 2020 a dále strukturu patení pi využívání zdroj nerostných surovin na
území LK. Pro ty suroviny, u kterých se v asovém horizontu do roku 2020 se pedpokládá
povolení tžby, jsou definována hlavní kritéria pi výbru již konkrétních ložisek.
Schéma návrhové ásti dokumentu
A - Hlavní cíl Regionální surovinové politiky LK
B - Návrh opatení:
B1 Obecná opatení
B2 Opatení pro využívání jednotlivých druh surovin
B3 Opatení pro rekultivace
B4 Opatení pro minimalizaci dopad na životní prostedí a veejné zdraví
C - Kritéria pro výbr ložisek:
C 1 Kritéria pro výbr ložisek karbonát
C 2 Kritéria pro výbr ložisek štrkopísk
C 3 Kritéria pro výbr ložisek stavebního kameniva
A.
Hlavní cíl (tj. stav, kterého má být dosaženo v asovém horizontu platnosti ARSP LK)
Liberecký kraj má dostatek surovinových zdroj pipravených k využití a pokrytí stávající
i výhledové poteby nerostných surovin na území kraje. Je zachována kontinuita objemu
produkce nerostných surovin potebná pro rozvoj kraje. Tžba a zpracování surovin má
minimální dopad na životní prostedí a obyvatelstvo, je ekonomicky výhodná a pednostn
pokrývá poteby území Libereckého kraje.
6.1. Návrh opatení
B1
Obecná opatení
-
Územn respektovat neobnovitelnost a nepemístitelnost všech primárních zdroj
nerostných surovin;
-
U prognózních zdroj nerostných surovin nepoítat v období do r. 2020 se zahájením
tžby na evidovaných ložiskových objektech; vybrané prognózní zdroje ponechat
jako surovinovou rezervu, pedurenou do budoucna pro další geologický przkum a
následné využití, avšak po komplexním vyešení stet zájm;
-
Na využívaných ložiskách nerost hospodárn dotžit zásoby v souladu s platnými
právními pedpisy a to jak v rámci stanovených dobývacích prostor, tak i platných
územních rozhodnutí za pedpokladu lokálních kompromis mezi tžbou a ochranou
složek ŽP a za minimalizace dopad na zdraví obyvatel;
-
Respektovat tžbu nerostných surovin ve schválených územních rozhodnutích a
dobývacích prostorech v souladu s dodržováním zásad ochrany pírody a krajiny a pi
181
minimalizaci dopad na zdraví obyvatel; tžbu orientovat do území ploch výhradních
ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerost s nejnižšími stety, popípad
s minimálními územními a ekologickými dopady;
-
Pehodnotit zásoby formou rebilance u ložisek s doposud evidovanými nereáln
vysokými objemy zásob a s doposud nepekonatelnými stety zájm;
-
Pi vydávání stanovisek k zámrm povolit novou otvírku
ukonení a zahlazení tžby stejné komodity
ložiskovém objektu;
ložiska za podmínky
na dotžovaném, i ukoneném
-
V rámci tvorby ÚPD vytváet územní pedpoklady pro otvírku nových ložisek
náhradou za postupn dotžovaná a zrekultivovaná území, ale pokud jsou zásoby a
produkce na tžených ložiskách dostatené, tak novou tžbu nepovolovat;
-
Pi zpracování projektových dokumentací všech stup a úrovní, vetn plán sanace
a rekultivace (revitalizace) území dotených tžbou doporuit spolupráci s píslušnými
orgány ochrany ZPF a ochrany pírody a krajiny již v období pípravy zámru
z dvodu možnosti uplatnní kombinace podpory pirozené sukcese, ízené sukcese,
konkrétních zpsob biologické rekultivace (zalesnním, i zptn do ZPF) a rozvoji
náhradních a hodnotných biotop;
-
Minimalizovat tžbu na území CHKO a národního parku, zohledovat jejich zonaci,
do budoucna vylouit tžbu nerostných surovin v I. a II. zón CHKO a
v maloplošných zvlášt chránných územích a zajistit postupný útlum tžby ve III.
zón CHKO;
-
Pi vydávání stanovisek k zámrm pihlédnout na dosavadní plošnou roztženost
dané oblasti, preferovat rovnomrné rozmístní aby nedocházelo k vysoké koncentraci
velkoobjemových tžeben na malé ploše, preferovat ta ložiska, která se nachází
nejblíže k plánovaným investiním zámrm (týká se pedevším stavebních surovin);
-
Preferovat dopravní obslužnost lom a tžeben mimo zastavná území dotených obcí
a mimo zastavitelná území urená v územních plánech pro zástavbu stavbami bydlení
a veejné obanské vybavenosti. Z dvodu minimalizace negativních dopad pepravy
materiál z velkoobjemových tžeb, pípadn v oblastech s vtším potem aktivních
tžeben, (nap. stavební suroviny, slévárenské a skláské písky), upednostovat
ložiska s bezproblémovým napojením na dopravní infrastrukturu s preferencí
železniní dopravy (i vleky) nebo kombinované dopravy železnice – nákladní
automobily s dostatenou kapacitou plochy pro nakládku suroviny;
-
Návrh sanace po ukonení tžby ešit v souladu s ÚPD obce a pro realizaci sanace
vždy uzavít dohodu s obcí. Návrh opatení posoudit podle konkrétních plán
rekultivace konkrétních tžebních prostor s tím, že zpsob provedení sanací a
rekultivací území po tžb ešit s ohledem na budoucí využití tžbou doteného území
v souladu s požadavky na ochranu pírody a ZPF;
-
Pi vydávání stanovisek k zámrm na pozemcích ZPF zohlednit významnost a
nenahraditelnost zemdlských pd, kterým byla stanovena I. a II. tída bonitní
ochrany ZPF, zejména minimalizací zábor takto kvalitních pd a hospodárným
využíváním tžebních ploch;
-
Pi vydávání stanovisek k zámrm a pi provádní tžby minimalizovat ovlivnní
podzemních zdroj vod;
182
-
B2
Maximáln zohledovat požadavky obcí na minimalizaci dopad na životní prostedí
a veejné zdraví, pípadn podpoit požadavky obcí na odpovídající finanní i jiné
kompenzace.
Opatení pro využívání jednotlivých druh nerostných surovin
Uranová ložiska
V Libereckém kraji se nachází 99,2 % zásob uranu celé R. V souasné dob aktualizovaná
Státní energetická koncepce a Státní surovinová politika ve svých pracovních návrzích
pedpokládají maximální využití domácích surovin a zvýšení podílu jaderné energetiky
v energetickém mixu státu. Lze tedy pedpokládat, že bude snaha využít i domácí zdroje
uranu a že mže dojít i k návrhm na obnovení tžby této suroviny v Libereckém kraji.
Liberecký kraj rozhodn nechce pipustit opakování dopad tžby uranu na svém území a ve
výhledu do roku 2020 tžbu neplánuje.
Nejzávažnjším a nejdležitjším limitujícím faktorem pípadného využití zdejších ložisek je
pítomnost mimoádn významného zdroje pozemních vod vázaného na turonskou zvode v
nadloží ložisek. Ložisková oblast je souástí CHOPAV eská kídová tabule. Tato oblast byla
pro svj mimoádný vodohospodáský význam stanovena naízením vlády SR . 85/1981
Sb. Ochrana tohoto nenahraditelného zdroje vody musí být prioritou a její ochran musí být
vnována maximální možná pozornost. Maximalizace ochrany kvality i vydatnosti
podzemních vod, zejména vod v turonské zvodni je nedílnou souástí ekonomických
parametr ovlivujících rentabilitu tžby zdejších ložisek. Použití metod chemického loužení
in – situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení je pro ložiskovou oblast
diskvalifikováno zejména z následujících dvod:
-
-
-
v hydrogeologickém posudku (Fiedler 1998) je jednoznan prokázána komunikace
vod mezi obma zvodnmi skrze primární (tektonika) a sekundární (vrty) anizotropie
blohorského souvrství, které má charakteristické vlastnosti poloizolátoru. Vlivem
chemického loužení in-situ tedy existuje možnost rozsáhlé kontaminace zásob vysoce
kvalitních podzemních vod,
nevratnost zmn geochemického charakteru kolektor loužícími roztoky (loužící
roztoky louhují také adu kov z hornin tvoících kolektor – hliník, železo atd.) a tím i
nevratná zmna chemismu podzemních vod v místech aplikace této metody,
empirické poznatky získané pi aplikaci této metody na ložisku Stráž pod Ralskem –
nutnost dlouhodobé sanace obou zvodní s nákladem desítek miliard K.
Pro situaci, kdy bude Libereckému kraji pedložen zámr týkající se využití ložisek uranu na
území kraje, a bude tento zámr v souladu se Státní surovinovou politikou a Státní
energetickou koncepcí, bude Liberecký kraj požadovat od potenciálního pedkladatele
zámru zpracování studií, které musí být poízeny jako podklad pro objektivní posouzení
poteby takového zámru, a dále bude požadovat realizaci systému opatení nezbytných pro
etapu geologického przkumu a pro etapu pípravy vlastní tžby. V této souvislosti je
zapotebí do budoucna se zabývat vývojem a využitelností nových nebo inovací stávajících
hornických dobývacích metod vhodných k tžb uranových ložisek.
183
Jednotlivá opatení jsou navržena tak, aby byla zajištna minimalizace vlivu pípadné tžby
na hydrogeologický režim zejména svrchní zvodn a kvalitu podzemních vod. Pokud tžbou
dojde k ovlivnní hydrogeologických pomr, musí být ped zahájením tžby prkazné, že
ovlivnní bude jen doasné a lokální tj. na dobu tžby a v rozsahu ložiska a jeho
bezprostedního okolí. Nepípustné je snižování kvality podzemních vod pípadn jejich
kontaminace jako souást dobývací metody.
Pehled podkladových studií nezbytných pro objektivní posouzení poteby a nezbytnosti
zámru pípadného obnovení tžby uranu v Libereckém kraji:
-
Provést rešerši archivovaných výzkumných a technologických zpráv za úelem shrnutí
dosavadních poznatk získaných o komplexní technologické využitelnosti suroviny
získaných v prbhu tžby a zpracování ložisek v Libereckém kraji;
-
Zpracování komoditní studie a ekonomické analýzy o souasném stavu a
pedpokládaných trendech využívání ložisek uranu ve svt, která by ovila potebu
využití a otvírku nkterého z ložisek v R ped jiným zpsobem získávání uranové
rudy;
-
Zpracování studie (pre-feasibility study) zabývající se výbrem nejvhodnjšího ložiska
uranu v R pro pípadnou tžbu, vetn vyhodnocení ekonomické vytžitelnosti
ložiska a zohlednní surovinového potenciálu pitné vody v CHOPAV;
-
Zpracování studie zabývající se vývojem a využitelností nových nebo inovaci
stávajících hornických dobývacích metod vhodných k tžb uranových ložisek
v Libereckém kraji;
-
Zpracování právn – ekonomické studie o možnostech vylouení využití ložisek za
úelem obchodování se surovinou na mezinárodních komoditních trzích nebo prodeje
vyrobeného paliva do zahranií na bázi souasného právn- ekonomického rámce;
-
Formou výzkumného zámru ešit komplexní využití suroviny, tedy využití vetn
doprovodných prvk (nap. Zr, Hf, TR, Nb, aj.) a doložení proveditelnosti ve
strážském bloku, vetn rešerše výzkumných a technologických zpráv. V rámci studie
provést ekonomickou kategorizaci zásob dle metodiky IAEA na zásoby tžitelné
s náklady pod 80USD/kg U, 80-130 USD/kg U a nad 130 USD/kg U;
-
Zpracování studie zamené na využití materiálu deponovaného na odkališti s kaly
pocházejícími z úpravy suroviny získané hornickou inností a zpracovávané na
chemické úpravn, tj. na možnosti získávání doprovodných prvk (nap. Zr, Hf, TR,
Nb) a možnosti využití odkalištních písk;
-
Zpracování studie dopad pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na
socioekonomický vývoj obcí, mst a region Libereckého kraje a návrh opatení pro
minimalizaci nepíznivých dopad pípadné tžby na území celého kraje;
-
Zpracování studie dopad pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na
socioekonomický vývoj obcí, mst a region Libereckého kraje a návrh opatení pro
minimalizaci nepíznivých dopad pípadné tžby na území celého kraje vetn
184
dopad na dopravní a technickou infrastrukturu dotených obcí a kalkulace jejich
kompenzací;
-
Zpracování studie dopad a definice hlavních rizik pípadného obnovení tžby ve
strážském bloku na jednotlivé složky životního prostedí a zdraví obyvatel
Libereckého kraje a návrh kompenzaních opatení pro snížení nepíznivých dopad
pípadné tžby;
-
Zpracování studie potebnosti nových územních nárok na vyvolané investice
(odkališt a jiné antropogenní útvary, povrchové provozy, nové sít) do volné krajiny
mimo stávající antropogenní útvary, s preferencí využití lokalit brownfields, vylouení
možnosti umístní tchto objekt do lokalit soustavy Natura 2000 a minimalizace
zásahu do lesních porost;
-
Zpracování podrobné tžební studie a studie proveditelnosti zámru, kde budou ešeny
technické, ekologické i ekonomické parametry pípadné tžby. Souasn s tvorbou
hydrogeologického a hydrostatického modelu v ložiskovém území posoudit nov
vyvinuté básko-technologické dobývací metody. Práv vývoj dobývací metody
vhodné pro uranová ložiska v Libereckém kraji pedstavuje, krom pítomnosti
zpracovatelské kapacity, základní faktor ovlivující možnost využití zdejších ložisek a
ekonomiku takového zámru;
Opatení pro etapu geologického przkumu:
-
V pípad zájmu o provedení geologického przkumu preferovat geologické práce
zamené
na
detailní
ovení
ložiskových,
geologicko-strukturních
a
hydrogeologických pomr evidovaných ložisek a ložiskových prognóz ve strážském
bloku ped przkumnými pracemi v tlusteckém bloku z dvodu komplikovanosti
geologické stavby a hydrogeologických pomr a hloubce uložení produktivní
suroviny v této ložiskové oblasti. V pípad zájmu o przkum v tlusteckém bloku
požadovat od žadatele zdvodnní, pro preferuje przkum v tlusteckém bloku ped
przkumem ložiskových objekt ve strážském bloku;
-
Podmínit souhlasné stanovisko k ložiskovému przkumu zpesováním
hydrogeologických a geologicko-strukturních pomr. Souástí projektu pro každou
etapu przkumu musí být také hydrogeologický przkum, který umožní sestavení a
postupné zpesování hydrogeologického modelu ložiska zameného zejména na
zpsob a smry proudní podzemní vody a možné komunikaní cesty mezi turonskou a
cenomanskou zvodní, pípadn smrem do povrchových vodoteí;
-
Podmínit souhlasné stanovisko uzavením veejnoprávní smlouvy mezi žadatelem a
píslušnou obcí ke geologickému przkumu komplexním vyhodnocováním ložiska,
vetn obsahu doprovodných prvk (Zr, Hf aj.); smlouva by mla zaruovat ochranu
obcí, majetku a pírodních hodnot, které by mohly být eventueln przkumem doteny.
-
Požadovat, provedení revize likvidace starých przkumných vrt v rozsahu
stanoveného przkumného území;
-
Požadovat provedení likvidace przkumných vrt v celé délce a to tak, aby bylo
zamezeno vertikálnímu proudní spodních vod mezi obma zvodnmi; o likvidaci
každého vrtu musí být sepsán protokol, podepsaný vedoucím technikem a odpovdným
ešitelem przkumu;
185
-
Nové przkumné vrty pednostn situovat mimo území lokalit soustavy Natura 2000,
pokud to pozice ložiska umožuje;
-
Provést rebilanci evidovaných prognózních zdroj ve strážském bloku, které nejsou
souástí Bilance zásob výhradních ložisek nerost R s cílem zjistit, zda stupe
prozkoumanosti neumožuje zaazení alespo ásti prognózních zásob do Bilance
zásob s cílem zajistit jejich územní ochranu;
Opatení pro etapu pípravy tžby:
-
Vybudovat vstupní vyhodnocení hydrogeologického monitorovacího systému ped
zahájením tžby a sestavit monitorovací program, který bude pedložen ke schválení;
-
Požadovat umístní zpracovatelského závodu a odkališt pro výrobu uranového
koncentrátu a následných poloprodukt urených ke zpracování na jaderné palivo
s maximálním možným využitím již kontaminovaného území bývalého tžebního
závodu, úpravny rud a prostoru stávajícího odkališt ped využitím území dosud tžbou
nedoteného;
-
Umísovat nové antropogenní útvary a provozy výhradn mimo lokality soustavy
Natura 2000 a preferenn mimo polohy významných krajinných prvk „ze zákona“;
-
Vylouit aplikaci tžební metody chemického loužení in – situ a nebo podzemního
kyselého chemického loužení. (Pozn.: v této souvislosti je zapotebí do budoucna se
zabývat vývojem a využitelností nových nebo inovací stávajících hornických
dobývacích metod vhodných k tžb uranových ložisek);
-
Stanovit jasné technické podmínky využití zdejších ložisek zejména v oblasti výše
roní tžby a soustední tžby na jednu lokalitu (pozn.: výše roní tžby musí splovat
kritérium rentability a zárove požadavky Státní energetické koncepce na podíl
zajištní energetických surovin z domácích zdroj – mla by být zpracována
ekonomicko – hospodáská studie, která stanoví pedpokládaná množství tžby ve
vztahu k jednotlivým scénám koncepce.)
-
Doložit proveditelnost soubžného vytžení a získání koncentrátu s doprovodnými
minerály uranové rudy, obsahující prvky požadované ve vysplých technologiích (Zr,
Hf, TR, Nb aj.);
-
Pípadné zahájení tžby podmínit smlouvou mezi budoucím tžaem a provozovatelem
jaderných elektráren na území R o odbru vyrobeného uranového koncentrátu;
-
Dsledn vymezit podmínky pro pípadné zahájení tžby, zejména pak požadovat
vytvoení detailního hydrogeologického modelu pro oblast ložiska s návrhem opatení
pro tžbu smující k minimalizaci ovlivnní hladiny podzemních vod ve svrchní
zvodni a k zjištní možných cest vertikálního proudní mezi obma zvodnmi ped
zahájením tžby. Z hlediska hydrogeologických podmínek ložisek uranu v Libereckém
kraji je realizace tohoto opatení nezbytná a nutná a zaujímá významný pozitivní vliv i
na veejné zdraví z dvodu ochrany zdroj pitné vody.
-
Zpracování podrobné tžební studie a studie proveditelnosti zámru, kde budou ešeny
technické, ekologické i ekonomické parametry pípadné tžby. Souasn s tvorbou
hydrogeologického a hydrostatického modelu v ložiskovém území posoudit nov
vyvinuté básko-technologické dobývací metody. Práv vývoj dobývací metody
186
vhodné pro uranová ložiska v Libereckém kraji pedstavuje, krom pítomnosti
zpracovatelské kapacity, základní faktor ovlivující možnost využití zdejších ložisek a
ekonomiku takového zámru;
erné uhlí
V kraji je evidováno pouze jediné ložisko energetického erného uhlí Syenov, klasifikované
v nebilanních zásobách. Uhelné ložisko leží na hranici semilského okresu v severním kídle
novopacké antiklinály, mezi Lomnicí n.P. a Novou Pakou v prmrné hloubce 300 m,
maximáln 650 m. Uhlí je energetické, sloje mají max. mocnost 1,4 m, jsou porušeny
zlomovou tektonikou. Zárove na JZ území kraje se nachází prognózní zdroj Roudnická
pánev.
-
-
-
s využitím zásob erného uhlí na ložisku Syenov a prognózních zdrojích Roudnická
pánev se v žádném pípad v dlouhodobém horizontu nepoítá, a to i z dvod
pevažujících závažných stet zájm spojených zejména s ochranou podzemních vod a
z dvod závažných vliv na povrch (antropogenní uloženiny, vznik poklesové kotliny,
odkališ, odval apod.), vetn synergie s požadavky na nové pepravní trasy pro
hlušiny, tženou surovinu a rekultivace postižených území,
ostatní zdroje lignitu a hndého uhlí na území kraje byly odepsány (nevyhovující
kvalita suroviny, nízké objemy zásob a nepekroitelné stety zájm s ochranou pírody
a krajiny a hydrogeologickými riziky),
úvahy o pípadné otvírce ložiska v daleké budoucnosti podmínit vyešením stet
zájm s ochranou významných kídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných
ploch, zvýšením stupn prozkoumanosti a analýzou básko-technických podmínek ve
vztahu k hloubkám a oekávaným výronm plyn (CO2).
Tžbu stávajících ložisek lze považovat za územn stabilizovanou. Pi stávající výši tžby
dosahuje životnost ložisek Provodín max. 1-3 roky a ložiska Srní 2 – Veselí cca 5–6 let, u
ložiska Srní – Okešice s DP Okešice v desítkách let. Ložiska jsou tžena nad hladinou
podzemní vody (úrove 254 m n.m.), aby nebyl narušen systém vodního zásobování obcí.
Ložiska Srní-Okešice a Srní – Provodín se nacházejí v ochranném pásmu využívaných
vodních zdroj eská Lípa – jih, Sosnová a v CHOPAV Severoeská kída. Znaná ást
velmi kvalitní suroviny ve spodní etáži zstává nevytžena a životnost ložisek se velmi
zkracuje. Ložiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního
významu. Není nutno podporovat navýšení objemu tžby pi poklesu domácí poteby
s útlumem skláské výroby.
Opatení:
- netžená ložiska skláských a slévárenských surovin ponechat jako dlouhodobou
rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku na tzv. zelené louce, pouze na
ložiskách Srní-Okešice a
Zahrádky–Srní stanovit dobývací prostory ( pop.
rozšíení stávajícího dobývacího prostoru Okešice) s tím, že povolení hornické
innosti a následná otvírka na tchto ložiskách bude zahájena až po dotžení zásob
a ukonení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a
187
Okešice. Koncepce pedpokládá dlouhodobou využitelnost stávajícího DP Okešice,
tak v návrhovém období není nutno ešit rozšíení DP Okešice.
-
využívání stávajících ložisek považovat za územn stabilizované a nezahajovat další
nové otvírky ložisek;
-
na ložisku Srní – Okešice v DP Okešice je nutno, vzhledem k minimalizaci dopad
na životní prostedí, zachovat výškovou úrove tžby nad hladinou podzemních vod, a
to pesto, že významná ást velmi kvalitních zásob suroviny se nachází pod touto
úrovní. Ve vztahu k jednoznané priorit ochrany významných zdroj podzemní vody
k vodárenským úelm v doteném území jde o opatení legitimní; nepipustit
v doteném území (OPVZ eská Lípa – jih a Sosnová) tžbu pod stanovenou kótu báze
tžby minimáln 1,5 m nad hladinou podzemní vody ped vodárenskou exploatací
území;
-
zajistit dostatenou územní ochranu nad zbývajícími prognózními zdroji slévárenských
a skláských písk s potenciálem budoucí otvírky (Zahrádky –Srní apod.).
Karbonáty
vtšiny ložisek je velmi problematické, protože znaná ást zásob je u nich vázána
neešitelnými stety zájm z hlediska ochrany pírody, ochrany zdroj podzemních vod a
blízkostí zastavitelného území obcí a mst. Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu v R
a to na dostupnjších a z pohledu stet zájm mén konfliktních lokalitách lze konstatovat,
že ložiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu stedndobého nemají perspektivu otvírky a
tžby. Na území Libereckého kraje není v souasnosti tženo žádné ložisko
vysokoprocentního vápence, jílovitého a ostatního vápence a karbonát pro zemdlské
úely.
Opatení:
-
karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou,
v pípad zájmu o tžbu nkterého z ložisek podpoit pouze zámr, který zajistí
vysokou pidanou hodnotou finálních produkt (plniva, dekoraní drt). V návrhovém
období nepokládat za potebné ešit otvírku nového ložiska karbonát na území kraje
z dvodu potenciáln významných až velmi významných a pravdpodobn
neešitelných stet zájm s ochranou pírody a krajiny, nepipustit otvírku ložiska
karbonátových hornin nap. za úelem produkce drceného kameniva;
-
preferovat zámry s kvalitativn vysokým zhodnocením suroviny s menším objemem
tžby (nap. pro výrobu žáruvzdorných hmot pro hutnictví, na výrobu hnojiv, jako
plnivo do gumy) ped velkoobjemovou tžbou nap. za úelem výroby hoenatých
cement;
-
ešit pro uvolnní území k jinému využití nevyužívaných (netžených a opuštných )
ložisek karbonátových surovin, které jsou v zákonné ochran CHLÚ (pop. bez
188
ochrany – viz ložisko Koberovy),
ímž dochází
k zamezení postupného
urbanistického rozvoje dotených obcí , pehodnocení blok zásob tchto ložisek a to
formou rebilance dle požadavk MŽP R;
-
v návrhovém období je využitelné pouze jediné v minulosti roztžené ložisko
vápencového dolomitu Jesenný – Skalka s DP Jesenný s možností využití i jako
ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu s pomrn nízkými objemy zásob
(cca 2 mil m3). Ložisko má povolenou hornickou innost, v souasnosti je ve stavu
zajištní.
-
Využití zbývajících rezervních ložisek nepipadá v úvahu, pípadná otvírka by
znamenala významný dopad na krajinný ráz, asto i v nadlokálních pomrech, dále
významné vlivy na ekologicko-stabilizaní funkci nkterých skladebných prvk ÚSES
a zásah do ZCHÚ (nap. CHKO u ložiska Koberovy).
Štrkopísky
Významná ložiska štrkopísk se vyskytují jen v severní a severozápadní ásti kraje, do
tohoto území je v podstat soustedna prakticky veškerá produkce štrkopísk v kraji. Jižní
ást kraje je zcela deficitní. Z hlediska zrnitostní charakteristiky štrkopískové a pískové
suroviny je na území kraje silný deficit v hrubší zrnitostní frakci 4-8-16-32 mm. Dovoz ze
Stedoeského, pop. z Královéhradeckého kraje nepipadá vzhledem k neekonomické
pepravní vzdálenosti v úvahu.
Zásoby schválené k tžb v rámci POPD (tj. vytžitelné zásoby) tém u všech významnjších
výhradních ložisek v Libereckém kraji (zejména v hrádeckém výbžku) zaujímají pouze
zlomek z celkové kubatury vykazovaných bilanních volných zásob (na ložisku Grabštejn v
DP Grabštejn cca 14 %, na ložisku Velký Grunov s DP Velký Grunov cca 26 %, na ložisku
Jablonné v Podještdí-Dubnice v DP Dubnice I cca 26 % a na ložisku Horní asnice s DP
Horní asnice cca 85 %). Pitom nelze pedjímat, zdali budou zásoby v rámci dalšího postupu
rozšíení tžby na tchto ložiskách povoleny k využití. Na rezervním ložisku Krásný LesRaspenava se stanoveným DP Krásný Les I a na roztženém ložisku nevyhrazeném nerostu
Oldichov-Hrádek nad Nisou pitom vzhledem ke stetm zájm a nedoešeným
majetkoprávním vztahm k pozemkm neexistuje garance, že se povolovací proces na novou
otvírku a tžbu pro další rozšíení podaí úspšn realizovat. Na území Libereckého kraje je
na rozdíl od sousedních kraj Královéhradeckého, Stedoeského i Pardubického velmi
nízká plošná roztženost tžbou štrkopísk.
Opatení:
pro zachování kontinuity roního objemu produkce štrkopísk (cca 550 – 600 tis.m3
/rok) vytvoit územní pedpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupn
dotžované lokality. Pro otvírku nového ložiska je nutno ešit komplexní posouzení
vliv na životní prostedí, s vylouením otvírek na území soustavy Natura 2000;
-
tžbu štrkopísk zásadn upednostovat na výhradních a nevýhradních ložiskách
s požadovanou granulometrickou kvalitou a množstvím tak, aby byla doplnna
189
zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavk trhu
v dlouhodobé životnosti (min. na 15 let);
-
z dvodu postupného úbytku zásob štrkopískových surovin kolem roku 2011-2013 na
ložiskách Velký Grunov a Oldichov–Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na
ásti evidovaných blok zásob ložiskách Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (vyšší kvalita
suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany
dotených obcí a ochrany krajiny a pírody. Negativem obou ložisek je pedpokládaný
zásah do lesních porost v rozsahu nad 10 ha, který se rovnž promítne do zmny
krajinného rázu. Tžby navrhovaných plošných rozsah svými vlivy rozšiují
pedchozí antropické zásahy (prvotní odlesnní, zorování, druhová pemna lesních
porost). Dojde k úplné, avšak doasné likvidaci stávajících ekosystém, piemž
kvalita stávajících floristických spoleenstev mže být v dlouhodobém asovém
horizontu obnovena, ovšem v pozmnném druhovém složení;
-
Využití ásti blok zásob na ložisku Arnoltice-Pertoltice je náhradou za definitivn
ukonenou tžbu na nevýhradních ložiskách písk a štrkopísk Mlýnice a Oldichov v
Hájích ve frýdlantském výbžku. S pln kapacitním využitím ložiska Arnoltice Pertoltice se poítá v pípad neodstranní závažných limitujících pekážek v rámci
rozšiování tžeb ve stávajících využívaných pískovnách situovaných zejména v
Hrádecké oblasti a to zejména krátkém asovém horizontu (max. do 1-3 let). I pes
uvedené negativní vlivy je otvírka ložiska Arnoltice-Pertoltice výhodnjší než otvírka
na blízkém analogickém ložisku Frýdlant;
-
rezervní ložisko Krásný Les- Raspenava s dobývacím prostorem Krásný Les I,
nacházející se mimo hodnotné pírodní a krajinné segmenty, pedstavuje klíový
budoucí náhradní zdroj za ukonenou tžbu na ložisku Horní asnice;
-
využití ložiska Bohatice stanovit jako náhradu dotžovaného výhradního ložiska Velký
Grunov nacházející se v deficitní ásti okresu eská Lípa; nezbytnou podmínkou ped
zahájením využití je podrobný hydrogeologický przkum vlastního ložiska a pedpolí
navazujícího registrovaného prognózního zdroje Bohatice (akce Plounice, .
90322001) a posouzení možného ovlivnní jímacích zdroj podzemních vod v obci
Bohatice v dsledku tžby. V pípad možného ovlivnní jímacích zdroj podzemních
vod v obci Bohatice v dsledku tžby zajištní trvalého zásobování obyvatelstva obce
Bohatice pitnou vodou (vybudování vodovodního adu, popípad prohloubení
stávajících studní do vydatnjších kídových zvodní). Další podmínkou je dsledné
vyhodnocení kvality doteného lesního porostu, vymezení ochranného pilíe zastavné
ásti dotených obcí Bohatice a Pertoltice p. R. a návrh kombinovaného zpsobu
postupné rekultivace. I pes potenciální negativní vlivy je otvírka ložiska Bohatice a
Arnoltice-Pertoltice výhodnjší než otvírka na blízkém ložisku eská Lípa-Dubice;
-
vzhledem k výraznému nedostatku hrubší zrnitostní frakce v surovin na ložisku
Velký Grunov se jeví jako pijatelnjší z hlediska kvalitativn-jakostní charakteristiky
otvírka ložiska Bohatice ped rozšíením ložiska Velký Grunov. Naopak ve vztahu
k potenciálním vlivm na pírodu a lesní ekosystémy je vlastní rozšíení DP Velký
Grunov (s výjimkou potenciálního zásahu do soliterních dub ) píznivjší;
-
umožnit hospodárné dotžení zásob v rámci rozšíení stávajícího DP Václavice II
v chránném ložiskovém území Václavice III na výhradním ložisku Grabštejn
190
smrem k obci Uhelné o cca 5,5 ha s pedpokládanou životností tžitelných zásob na
dobu cca 8 let. Dodržovat tžbu nad stávající hladinou podzemní vody (tj. cca na 280
m n.m.) a doporuit pravidelný monitoring za úelem ochrany podzemních vodních
zdroj Uhelná pro zásobování msta Hrádek nad Nisou.
-
ložisko Velký Grunov s plánovaným rozšíením o ploše cca 3 ha ponechat pouze jako
doplkový zdroj s nízkou roní produkcí výhradn pískové suroviny zrnitostní frakce
0-2-4 mm;
-
Zbývající ložiska ( Frýdlant, Dtichov, Pedlánce-Andlka, Bulovka, PelechovŽelezný Brod, Bílý Kostel a eská Lípa-Dubice), která zaujímají významnjší,
doposud nevyešené až ve své podstat neešitelné stety zájm, ponechat jako
surovinové rezervy.
Stavební kámen
Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob na využívaných ložiskách stavebního
kamene na území Libereckého kraje je ze všech využívaných komodit na území kraje velmi
znepokojivý až kritický. Na ad využívaných ložisek stavebního kameniva jsou pomrn
nízké a zejména kvalitativn a jakostn podadné až nevyhovující zbytkové objemy zásob.
ada využívaných ložisek jsou vzhledem k jejich nízkým objemm zásob, komplikovaným
básko-technologickým postupm a stetm zájm s životním prostedím, tsn ped
ukonením, pop. jsou již ukonená (ložiska kameniva Tachov u Doks, Žandov u eské
Lípy, Bezdín, Záhoí-Prose a Smrí 2 a 3, prakticky ukonená tžba je na nevýhradním
ložisku Žandov u eské Líp, kde vzniká akutní poteba sanace pedpolí kamenolomu apod.).
Zárove jsou u nkterých nevyužívaných ložisek stavebního kameniva znan nadhodnocené
objemy „zásob“ a z nich vyplývají nereáln vysoké životnosti ložisek. Nkterá významná
ložiska stavebního kameniva byla pehodnocená a nebo zásoby kameniva byly odepsané
s vyntím z evidence a Bilance zásob R a pípadným pevodem do jiné taxativní kategorie
zásob ložisek nevyhrazených nerost.
Z údaj o vytžitelných zásobách v rámci stanovených DP tžených výhradních ložisek
kameniva a ze zstatkových zásob tžených nevýhradních ložisek vyplývá, že v dsledku
vyerpání zásob nkterých kamenolom dojde v období 2013 – 2016 k výraznému poklesu
roní produkce o cca max. 200 – 280 tis. m3/rok.
Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatenou produkci kvalitního
sortimentu pokrývající poptávku a potebu kameniva pro území kraje. Další významnou
skuteností je, že na území kraje ani v okolních krajích se nenachází žádný funkní
kamenolom s vyhovujícím finálním produktem suroviny pro kolejové lože splující
požadavky normy SN EN 13 450.
Opatení:
-
zajistit saturaci poteby stavebního kamene z nových ložiskových zdroj, resp.
obnovení tžby na roztženém ložiskovém zdroji se stanoveným dobývacím
prostorem s vysokým objemem kvalitních zásob a pokud možno s dlouhodobou
životností;
191
-
pro zachování kontinuity celkového roního objemu produkce stavebního kamene (cca
800 tis.m3 /rok) vytvoit územní pedpoklady pro obnovu otvírku alespo jednoho
ložiska, resp. pokraování nové tžby ložiska s dostatenou roní kapacitou tžby a
kvalitou suroviny jako náhradu za postupn dotžované lokality;
-
v návrhovém období umožnit využití ložiska Luhov-Brništ-Tlustec v navrhovaných
hranicích POPD s minimálním plošným rozšíením a vhodným zahloubením lomu
s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny, obnovit hornickou innost na
ložisku velmi kvalitního stavebního kamene vhodného zejména pro kolejové lože a
pro naplnní požadavk trhu a to šetrným zpsobem a po co nejdelší možné období (i
za cenu snížení roní kapacity tžby a to v min. roním objemu tžby 580 tis. tun/rok.
s životností tžby min. na 30 let) za podmínek stanovených probíhajícím procesem
EIA, zajistit postupnou provázanost etapovité tžby a postupné rekultivace a sanace
tžbou doteného území, zejména pak plnní zásad prbžné a postupné technické a
biologické rekultivace. Skutený asový postup tžby bude pochopiteln závislý na
odbytu produkce, proto za koncepn odvodnnou, legitimní a zásadní lze
považovat co nejdelší životnost tžby na ložisku pro zajištní optimálního objemu a
šetrného využití kvalitní suroviny a co nejpomalejší rekultivaní postupy za úelem
snížení identifikovaných vliv na pírodu a krajinu.;
-
podílet se od poátku fáze pípravy a zahájení hornické innosti na ložisku LuhovBrništ-Tlustec na projektové dokumentaci pro realizaci zámru silniního obchvatu
obce Luhova,
vetn poskytování potebné souinnosti Krajskému
úadu
Libereckého kraje a dotené obci Brništ. Soubžn s tímto posoudit a optimalizovat
nyní urený pomr zastoupení automobilové a železniní dopravy pi zachování
pevládající preference železniní dopravy na úkor automobilové dopravy. Realizací
silniního obchvatu kolem obce Luhov se vysoce efektivn sníží celkové dopady na
životní prostedí jak ve vztahu k provozované tžební innosti, tak i k innostem
jiných podnikatel zatžujícím životní prostedí obyvatel již dnes;
-
umožnit využití ložiska Dtichov s DP Frýdlant I. a Hemanice u Frýdlantu s DP
Hemanice I pro obasnou malotžbu pro lokální úely, zejména pro úely tžby
lomového kamene pro protipovodové opatení, v min. roních objemech tžby (s
produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok). Podmínkou pro obasnou malotžbu lomového
kamene je dsledná ochrana mokadních ploch a management tžby tak, aby vodní a
mokadní enklávy nebyly zasaženy;
-
v pípad výhradního ložiska Žandov u eské Lípy preferovat tzv. sananí tžbu
z dvodu zabezpeení aktivního sesuvu v pedpolí DP a zárove tak v rámci
sananího opatení umožnit
hospodárné dotžení veškerých zásob stavebního
kamene v DP Žandov. Zbytkové zásoby na nevýhradním ložisku Žandov u eské Lípy
kompletn vytžit a zajistit tak bezpenou stabilitu závrných svah a následnou
rekultivaci zavezením celého vytženého prostoru inertními odpady podle
komplexního plánu sanace a rekultivace;
-
Na území Semilska umožnit plošné rozšíení DP Košálov I o cca 6 ha a zárove tak
hospodárné využití veškerých zásob výhradního ložiska stavebního kamene
Košálov-Stružinec na úkor zahájení zcela nových otvírek ložisek (nap. výhradního
ložiska Hoensko se stanoveným DP apod.). V pípad plánovaného rozšíení DP
Košálov I pedem zajistit kompenzaní opatení za zvýšené limity synergických a
kumulativních vliv (hluk, prašnost ), preferovat pepravu suroviny železniní
dopravou a snížit tak limit intenzity nákladní automobilové dopravy v okolních
obcích;
192
-
S dotžením zásob na výhradním ložisku Chuchelna (Smrí-Prose) v DP Chuchelná
I. poítat až po ukonení tžby na dotžovaném výhradním ložisku Smrí 2 a 3 a
Záhoí –Prose; Obnova hornické innosti v DP Chuchelná I pedpokládá nepíznivé
vlivy na lesní porosty a zásah do VKP;
-
V rámci dotžení zásob na ložisku Záhoí –Prose a následné rekultivace tžbou
doteného území zajistit v pípad narušení hladiny podzemní vody podrobný
hydromonitoring a stanovit ochranná opatení proti možnosti zneistní a úbytku
vydatnosti okolních jímacích zdroj a pípad kompenzovat náhradu škod vzniklých
tžebním a úpravárenským provozem;
-
V pípad velkoobjemových tžeb provádt monitoring seismických projev
hornické innosti (zejména z dvod trhacích prací) na okolní zástavbu;
-
Zbývající nevyužívaná ložiska stavebního kamene (nap. ložiska Hoensko,
Pelechov, Hemanice 2-Kristiánov, Janovice u Krava, Jitrava, Práche-eská Skála,
Slunená-Kožlí, Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Janovice-Hemanice ,
Krásný Les u Frýdlantu, Mlýnice, Slunená-Kameník, Pívlaka-Chlumek, PeimovStrážník, Noviny pod Ralskem, Františkov-Sachrv heben a dalších 11 evidovaných a
registrovaných prognózních zdroj stavebního kamene) zaujímají velmi nízké –
ekonomicky nerentabilní objemy vytžitelných zásob a nízkou ložiskovou
prozkoumanost, komplikované básko-technologické postupy využití, velmi
variabilní až výrazn zhoršenou kvalitu suroviny a zejména významnjší, doposud
nevyešené až ve své podstat neešitelné stety zájm s ochranou krajiny a pírody a
s dopravním napojením a zatížením nákladní automobilovou dopravou a v neposlední
ad zcela nevyhovující umístní tchto ložisek vzhledem k zastavnému a
zastavitelnému území dotených obcí. Vtšina kvantitativn potenciáln
odpovídajících ložisek se nachází v územích (prostorech) konfliktních až siln
konfliktních se zájmy ochrany lesa a ochrany pírody a krajiny. Ložiska ponechat jako
surovinové rezervy.
Významnou roli v surovinovém potenciálu Libereckého kraje zaujímají ložiska kamene pro
hrubou a ušlechtilou výrobu (ložiska liberecké a tanvaldské žuly a pokrývaské bidlice na
Železnobrodsku). Mají nadregionální význam. Objemy zásob jsou u všech 4 tžených ložisek
- Nová Ves nad Nisou, Bratíkov-Radice, Hraniná (tžba provádna sezón) a Ruprechtice
vysoké a pesahují 50 – 100 let. Jedná se o tradiní suroviny s jejichž uplatnní lze poítat ve
stávající míe i do budoucna. Jedná se o typ tžby s minimálními ekologickými dopady a
s produkty s vyšší pidanou hodnotou.
Opatení:
-
V pípad ložisek pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu podporovat stávající
zámry ve stanovených územních rozhodnutích v jejich rozvoji;
-
Využívání stávajících ložisek považovat za územn stabilizované. Tžená ložiska mají
zásoby na nkolik desítek let, není nutné otevírat ložiska nová a vyvolávat zábory
tžbou nedoteného území. Co se týe rozvoje stávajících zámr, jedná se o plochy s
maloplošnými postupnými zásahy do lesních porost, vtšinov v chudých smrinách
193
v bukovém vegetaním stupni. K ovlivnní podzemních a povrchových vod nebude
docházet;
-
Doporuit odpis bloku zásob a to vyntím z evidence zásob na ložisku Jílové u
Držkova (. 30378001) bezprostedn piléhajícího k zastavné ásti obce Jílové u
Držkova. Jedná se o zbytkový blok zásob, na kterém není stanovený dobývací prostor
ani chránné ložiskové území a vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám v tomto
bloku se nedá pedpokládat jeho budoucí využitelnost. V zájmové oblasti se nacházejí
další jiné v souasné dob z dvodu velmi nízké poptávky netžené zdroje tchto
ušlechtilých bidlic s platnými dobývacími prostory, jejichž zásoby a životnost
pevyšují ádov stovky let.
-
Pi povolování i rozšiování tžby v rámci POPD u výhradních ložisek a PVL u
ložisek nevyhrazených nerost dkladn vyhodnotit souasný stav hospodárného
využití suroviny s min. množstvím objem tžebních odpad;
-
Dkladn vyhodnotit souasný stav rekultivaních a sananích postup na stávajících
využívaných ložiskách jakožto nezbytnou podmínku plnní v pípad dalšího
rozšiování tžby;
Cihláské suroviny
Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách jsou znané, avšak v souasné dob není
využíváno žádné ložisko.
Opatení:
-
Do budoucna nelze pedpokládat další rozvoj tžby cihláských surovin, poteby kraje
budou nadále zajišovány dovozem již hotových výrobk a stavebních prvk;
B 3 Opatení pro rekultivace
Plány sanace a rekultivace jsou souástí dokumentace POPD a musí být v souladu s platnou
legislativou. V prbhu let se však mní pohled na provádní rekultivace. Plány
rekultivace, které byly schváleny ped více než 10 lety, vyžadují dnes pizpsobení se
požadavkm na znovuzalenní do krajiny (drobnjší úpravy se týkají nap. druhové skladby
nebo zpsobu využití ploch). V rámci sananích a rekultivaních prací preferovat pírod
blízkou obnovu tžbou narušených území s tím, že velká vtšina tžbou narušených území
má potenciál obnovit se samovoln – spontánní sukcesí, která mže být v nkterých pípadech
také cílen ízena (usmrnna, blokována i vrácena zpt). Ve vtších tžebnách mže být
ponecháno spontánní sukcesi zpravidla minimáln 20 % jejich rozlohy v biologicky
nejcennjších ástech. Menší tžebny a deponie se obvykle do krajiny zalení bez problém,
ekologická sukcese by se tedy mohla uplatnit na celé jejich ploše. Pedevším je nutno za
stávajícího právního stavu vnovat pozornost fázi sanace (rekultivace, likvidace) pi
schvalování tžebních zámr (kde jsou orgány ochrany pírody a další orgány dotenými),
zejména pi schvalování plán rekultivací, tj. vyhodnotit nejvhodnjší zpsob využití lokality
194
po ukonení tžební innosti, a to pi zohlednní zájm ochrany pírody a krajiny (nap.
požadavkem na uritý podíl území pro spontánní sukcesi i jiné pírod blízké formy
obnovy); zárove je možno v plánech rekultivace navrhnout nutnost monitoringu
(biologického hodnocení) území s možností zmny plánu rekultivace v závislosti na jeho
výsledcích.
Opatení:
-
Problematiku sanací a rekultivací tžbou nerost doteného území ešit v souladu
s platnými právními pedpisy, respektovat schválená a právn platná rozhodnutí o
rekultivaci a sanaci tžbou doteného území. V ojedinlých pípadech inicializovat
zmnu minulých a nadále existujících pravomocných rozhodnutí o rekultivaci a sanaci
v územích, jejichž dodržení (podmínky ) neodpovídají dnešním požadavkm na nové
„kvalitnjší“ využití tžbou doteného území;
-
V územích s vyšší koncentrací tžených ložisek ešit sanaci a rekultivaci s ohledem na
nové využití území (multifunkní využití konkrétního území), ve vybraných
pípadech ponechat území po tžb nerostných surovin v rámci plnní rekultivaních
a sananích prací k ochran pírody a krajiny. Zpsob provedení sanací a rekultivací
území po tžb ešit s ohledem na budoucí využití tžbou doteného území v souladu
s požadavky na ochranu pírody a krajiny a ochranu ZPF;
-
Pi ukonování tžby a ped provedením následné sanace a rekultivace posoudit vznik
unikátních biotop v tžené lokalit; ešit zalenní tchto unikátních biotop do
systému ekologické stability i v rámci územních plán obcí;
-
Preferovat ešení rekultivace orientované na vznik „kvalitních“ segment krajiny (lesy
a ostatní krajinná zele, vznik prvk zvyšujících biodiverzitu, vodní plochy
s tvarovanou behovou linií a s pásem mlin, vymezení dílích území bez nutnosti
sananích zásah s doporuenou obnovou základních ekologických funkcí sukcesními
pochody apod.);
-
Preferovat prbžnou sanaci a rekultivaci (revitalizaci, renaturalizaci) vytžených míst
po tžb výhradních a nevýhradních ložisek; povolení k další tžb vydávat
(respektive neprodlužovat) na základ úspšnosti pedchozích rekultivací. Na rámcový
plán budou bezprostedn navazovat jednotlivé etapy sanací a rekultivací podle
termín ukonování tžby ne na ložisku, ale ve vytžených (opuštných) ástech
ložiska;
-
V rámci rekultivace opuštných tžeben výsledný stav území pizpsobit charakteru a
stavu okolní krajiny a pírody;
-
Opouštný tžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat pírodních
proces pro dosažení reliéfov a biotopov rznorodého prostedí, které výhledov
bude plnit významné ekologické funkce v krajin. Více praktikovat pírod blízkou
obnovou tžbou narušeného území využívající pírodních proces za úelem vytvoení
pírodn hodnotných ekosystém; pírod blízká obnova tžbou narušeného území
probíhá formou samovolného vývoje tžbou narušeného území, pop. zásah
usmrujících tento vývoj (pro potlaení nevhodných druh, vytvoení podmínek pro
výskyt zvlášt chránných ástí pírody apod. Tyto formy a zpsoby obnovy
vycházejí z procesu ekologické sukcese (tj. spontánní sukcese, ízené (usmrované)
sukcese, managementové zásahy pro nkteré ohrožené druhy organism), tj. smny
druh v ase, kdy spoleenstva bhem ní prochází adou vývojových stup (tzv.
195
sukcesních stadií), piemž pi jejím využití pro obnovu tžbou narušených území
vznikají obvykle hodnotnjší a stabilnjší ekosystémy a biologické rozmanitosti
obnovovaných území než pi technických rekultivacích; v nkterých pípadech volit
kombinaci podpory sukcese s formami ízené sukcese a s nkterou formou pímé
biologické rekultivace, v nkterých pípadech pro zvýšení biodiverzity použít i
konkrétní formu tzv. sukcesního zmlazení;
-
Rekultivované plochy následn evidovat v katastru nemovitostí jako vodní plochy,
pozemky urené k plnní funkcí lesa i pozemky zemdlského pdního fondu.
Pozemky ZPF rekultivované po tžb sukcesí neponechávat v kategorii ostatních
ploch;
-
Vytváet ochranásky cenné plochy pi rekultivacích tžeben (biotopy chránných
druh) a cílovému stavu území podídit již postup tžby, revitalizaní opatení
provádt prbžn a vznikající sukcesní útvary pi pozdjších pracích již nelikvidovat.
Na podklad postupného upesovaní geologických, hydrogeologických a ostatních
faktor horninového prostedí v interakci s možnostmi báských technologií
rozpracovat varianty revitalizaních postup tžbou doteného území;
-
Nepovolovat zavážení opuštných tžeben komunálními a nebezpenými odpady, jen
v ojedinlých pípadech provádní rekultivace vytžených tžeben formou terénních
úprav a závozem prostoru výkopovými zeminami a hlušinovým materiálem, nebo
jinými jednodruhovými inertními odpady, v pípad možnosti umístit úpravárenské
technologie pro tídní inertních a stavebních odpad v opuštných tžebních. Pokud
jde o tžebnu nacházející se v ochranných pásmech podzemních vod nebo
v hydrogeologické komunikaci s vodohospodásky významnými zvodnmi, tak žádné
zavážení a i jiné využití tžebny nepovolovat.
-
V pípad sanace a rekultivace odkališt po tžb uranu vycházet z platných
rozhodnutí a dokument nap. „Konené ešení odkališt Stráž pod Ralskem - Studie“,
vetn uplatnní všech výstup procesu EIA ohledn rekultivací povrchu
vyluhovacích polí po chemické tžb uranu na ložisku Stráž pod Ralskem (Konená
2001-2004, Vyhnálek 2004), které zohledují nové poznatky získané pi dosavadním
provozování odkališt a souasný stav legislativy v oblasti životního prostedí;
B4
Opatení pro minimalizaci vliv na životní prostedí a veejné zdraví
Opatení:
-
Tžební hranu a provozní innosti plochy tžby umisovat v maximální možné
vzdálenosti od zastavného území obce a pozemk urených územním plánem
k zástavb objekty bydlení a veejného obanského vybavení, aby byly vždy splnny
hygienické limity hluku a prašnosti upravované zákonem . 258/2000 Sb. v návaznosti
na naízení vlády .148/2006 Sb., o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a
vibrací (viz: plánované básko-tžební postupy zásadn vzdalovat od zastavných
území dotených obcí);
-
V rámci tžebního provozu a navazující dopravní obsluhy respektovat imisní limity
dle naízení vlády . 597/2006 Sb. Konkrétní opatení, která zmírní vliv tžby a
196
následného zpracování surovin na kvalitu ovzduší, budou ešena až v rámci
navazujících posuzování i ízení;
-
V pípad ešení plochy tžby na PUPFL maximáln využívat postupy, které budou
minimalizovat vlivy na stabilitu lesních porost, a to na základ dkladné analýzy
stavu a složení dotených porost a technicko-bezpenostních požadavk na provádní
tžby;
-
prokázat nezbytnost odlesnní, pi návrhu na zábory pozemk PUPFL je nutno
postupovat v souladu se zákony na jejich ochranu, plochy PUPFL ešit dle § 13,14
a 15 zákona . 289/1995 Sb., o lesích, ve znní pozdjších pedpis;
-
Ložiska k otvírce preferenn navrhovat mimo pozemky nejvyšší bonity – I. tídy
ochrany ZPF, v pípad ešení plochy tžby na ZPF, je nutné ídit se §6 zákona
334/1992 Sb., o ochran zemdlského pdního fondu, ve znní pozdjších pedpis
(tj. zdvodnit nezbytnost poteby nové otvírky a posouzení efektivnosti stávající tžby
vždy, pokud se týká záboru ZPF i horší bonitní tídy než I. a II.);
-
Výrazn neovlivovat pedmty památkové ochrany vymezené zákonem . 20/1987
Sb., o státní památkové péi, ve znní pozdjších pedpis;
-
Nebránit zajištní prostupnosti krajiny (nap. úelové komunikace, inženýrské sít),
aby nedošlo k výraznjšímu omezení nebo zhoršení dostupnosti a obsluhy pozemk
v území (nap. zemdlské plochy, plochy PUPFL) a byla zachována plná funknost
a kvalita souasného i navrhovaného technického vybavení území;
-
Respektovat maximální rozlohu povoleného odlesnní;
-
Pípadnými tžebními a následn rekultivaními aktivitami nesnižovat funknost
protipovodové ochrany pípadnými zásahy do její struktury; zachovat dostatenou
kapacitu jejich zaízení a objekt a vylouit narušení odtokových pomr.
-
Prokázat pi plánovaném zámru tžby na území CHOPAV, že bude ešeno
odpovídající následné vodohospodáské a pípadn i jiné využití území po tžb,
-
ešit v souladu s platnou legislativou stety mezi navrhovanou tžbou ložisek
nerostných zdroj a ochranou akumulace vod danou na. vlády o stanovení CHOPAV,
ochranou vydatnosti a jakosti vod ve stanovených ochranných pásmech vodních
zdroj a stanoveným záplavovým územím tok - respektovat omezení innosti na
tchto územích. U návrh umístní plochy v území CHOPAV a v blízkosti
ochranných pásem vodních zdroj požadovat, že tžbou nedojde ke snížení hladiny
podzemní vody a k negativnímu ovlivnní vydatnosti jímacích území vetn studní.
V pípad negativního ovlivnní zajistit adekvátní náhradu doteného zdroje,
aktualizovat monitoring hladiny a kvality podzemních vod. Ve vodohospodásky
citlivém území (OPVZ, CHOPAV) pevažuje ochrana vod nad tžaskými zájmy,
musí tedy být zamezeno snahám zvtšování roztžených ploch bez dotžení
pvodního ložiska tžby a následné, rozsahem odpovídající, revitalizace tžbou
dotených ploch.
-
ešit otázky zneškodování odpad z tžby a úpravy radioaktivní suroviny tak, aby
nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod;
-
Nedotýkat se pírodn chránných území s jejich ochranných pásem nebo území
zaazených do soustavy NATURA 2000;
-
V návrhu úpravy plochy po tžb respektovat zásady krajinného rázu území. Již
v procesu povolování nových otvírek, pop. pokraování tžeb nebo obnovy hornické
197
innosti, zámry posoudit s ohledem na krajinný ráz (§ 12 zákona . 114/1992 Sb.),
a toto posouzení bude pokladem i pro stanovení konkrétních podmínek pro zpracování
píslušné dokumentace pro rekultivaci území po ukonení tžby;
-
Zaruovat plnou funknost, kvalitu a inovaci souasného technického vybavení
tžeben za úelem snižování dopad na životní prostedí a zdraví obyvatel, aplikovat
stroje a zaízení s píznivými akustickými charakteristikami;
-
ešení stetových ploch se zájmy dílích složek životního prostedí musí být
zarueny ve kvalifikovaném zpracování POPD, Plánu využívání nevýhradních ložisek
a plánu sanace a rekultivace konkrétního zámru;
-
ešit stety mezi ložisky nerostných zdroj a stávajícím ÚSES, v pípad narušení
vazeb ÚSES nacházet ped realizací vlastní tžby nové varianty jejich propojení i
prostory pro založení nových prvk ÚSES. Akceptovat charakter ástí ÚSES a
podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak ped samotným povolením tžby,
v prbhu tžby, tak i pi ukonování tžby a rekultivace tžbou doteného území ve
prospch ÚSES. Tuto problematiku tedy neešit jenom až v následné finální
rekultivaci. ÚSES musí být funkní a musí být zarueno propojení jednotlivých
prvk tohoto systému z hlediska dodržení minimální prostupnosti naší nadmíru
urbanizované krajiny;
-
Pi povolování a provádní tžby respektovat zájmy ochrany pírody a krajiny,
v prbhu tžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného
rozsahu tžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup tžby
hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci;
-
V pípad pípravy tžby a dále odkrytí archeologických nález pi provádní
zemních prací informovat píslušný orgán státní památkové pée a umožnit provedení
záchranného archeologického przkumu dle § 22 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb., o
státní památkové péi ve znní pozdjších pedpis.
C
Kritéria pro výbr ložisek
Níže uvedená kritéria byla stanovena u tch surovin, kde jsou navrhována ložiska k otvírce –
tj. karbonáty, štrkopísky, stavební kámen.
Nejperspektivnjší lokality pro využití jsou dostaten prozkoumaná ložiska nerostných
surovin s dostateným objemem zásob a s velmi kvalitní jakostn – technologickou
charakteristikou suroviny potebnou pro naplnní požadavk trhu. Jedná se o ložiska, která
mají již stanovené tzv. územní rozhodnutí k tžb, což je v našem pípad dobývací prostor
(dále jen DP), i povolené územní rozhodnutí pro ložiska nevyhrazeného nerostu a tím
pádem ásten vyešené stety zájm dle § 33 Horního zákona.
U prognózních zdroj nerostných surovin se pedpokládá, že tžba na evidovaných
ložiskových objektech zahájena nebude. Ve vtšin pípad je vhodné ponechat tyto
prognózní zdroje jako surovinovou rezervu, pedurenou do budoucna pro další pípadný
geologický przkum a následné využití. V pípad plánované nízkoobjemové lokální tžby
lze uvažovat o využití nkterých prognózních zdroj písk a štrkopísk pro místní úely.
198
C.1 Kritéria pro výbr ložisek karbonát
-
preferovat pouze jediný zámr využití s maximální pidanou hodnotou finální
produkce, další nová rezervní ložiska karbonát k exploataci s ohledem na jejich
polohu nejsou v období do roku 2020 navržena z dvodu neešitelných stet zájm
s ochranou pírody a krajiny;
-
preferovat zámr mimo území CHKO a národního parku a mimo zastavitelná území
obcí; zámr musí být schválen v územn plánovací dokumentaci píslušné obce;
C.2 Kritéria pro výbr ložisek štrkopísk
-
preferovat ložiska v blízkosti místa reálné poteby (nap. významné investiní zámry)
-
nepovolovat otvírku ložisek tam, kde bude dopravou tženého materiálu docházet
k petžování dopravní sít, zjm. vedoucí obytnou zástavbou, pi povolování nové
otvírky posoudit napojení plochy tžby na stávající dopravní sí s ohledem na
stanovení kapacity s posouzením tchto komunikací ovlivnných nárstem dopravy;
-
preferovat dopravu suroviny po železnici (vetn vleky) i kombinovanou dopravu
železnice nákladní automobily;
-
zohlednit vyšší poptávku po deficitnjších hrubozrnnjších frakcích 4-8-16 mm a
dostatené technologické jakosti suroviny, zejména pak pi povolování otvírek nových
ložisek ;
-
v pípad nízkoobjemové lokální tžby lze uvažovat o využití nkterých prognózních
zdroj písk a štrkopísk pro místní úely;
-
preferovat tžbu v územích s nižší mírou stet s ochranou pírody a krajiny;
-
obecn preferovat tžbu vtších mocností suroviny tj. do vtší hloubky ped velkým
územním záborem tam, kde nebude docházet k neešitelnému ovlivnní hladiny
podzemních vod, ešit diferencované zpsoby tžby surovin do hloubky oproti
velkoplošným technologiím.
C.3 Kritéria pro výbr ložisek stavebního kameniva
-
preferovat ložiska v minulosti ásten roztžené, tzv. obnovením tžby (ložiska
nedotená tžbou v minulosti jsou z hlediska pravdpodobnosti potenciální otvírky
prakticky vylouena);
-
preferovat dostaten prozkoumaná ložiska se stanoveným územním rozhodnutím
k tžb, i dobývacím prostorem (dále jen DP) s vyešenými stety zájm dle § 33
Horního zákona;
-
preferovat otvírku ložisek splujících požadavky jakostn-technologické
suroviny (surovina odpovídající svojí kvalitou poptávce a upotebitelnosti);
kvality
199
-
povolovat tžbu pouze na ložiskách s dostatenými zásobami s min. objemem
vytžitelných zásob kamene dle plnní zákonných podmínek využitelnosti tj. 3-3,5
mil. m3 ;
-
preferovat ložiska lokalizovaná v mankovní oblasti (v oblasti dosud nepokryté
tženým ložiskem s dostatenými zásobami) a zárove preferovat ložiska blízká ke
zdrojm poteby na plánované veejn prospšné
stavby tak,
aby se
pedcházelo povolení nového ložiska v tsné blízkosti k již velkokapacitn povolené
tžby;
-
preferovat otvírky i obnovu tžby na nových ložiskách, která nejsou v bezprostední
blízkosti zastavného a zastavitelného území obcí a mst ;
-
preferovat ložiska s dopravou tžené suroviny a hotových sortiment po železnici,
omezovat nevyhovující prjezdnost nákladní automobilovou dopravou pes dotené
obce; posoudit napojení plochy tžby na stávající dopravní sí s ohledem na stanovení
kapacity, technického stavu komunikací a intenzity nárstu dopravy; nepovolovat
otvírku ložisek tam, kde bude dopravou tženého materiálu docházet k petžování
dopravní sít, zjm. vedoucí obytnou zástavbou;
-
preferovat tžbu v územích s nižší mírou stet s ochranou pírody a krajiny,
s využitím ložisek s trvale i dlouhodob neešitelnými stety s ochranou jednotlivých
dílích složek životního prostedí pro reálnou otvírku neuvažovat,
-
k jednotlivým novým zámrm je nutno pistupovat s pimenou asovou
perspektivou, není okamžit možné využití dalších nových zdroj až po dotžení
stávajících, proto veškerá správní ízení musí bžet v pedstihu.
C.4. Kritéria v oblasti tvorby i poizování zmny ÚPD ve vazb na využití ložisek
nerostných surovin
Následující požadavky platí v celém rozsahu i pi poizování zmny ÚPD, s vymezením
plochy pro tžbu. Zpracovaná ÚPD s plochou tžby bude obsahovat mimo další zákonné
požadavky kladené na obsah a rozsah této dokumentace i vyhodnocení, jak jsou naplnny
úkoly územního plánování stanovené ve stavebním zákon, zejména:
-
bylo-li postupováno podle ust. § 47 odst.1 a 2 stavebního zákona u pípad kdy zadání
ÚP bude obsahovat i návrh na vymezení plochy pro tžbu – u tchto pípad
poizovatel zpravidla uvede v návrhu zadání i požadavek na vyhodnocení udržitelného
rozvoje území (jeho souástí je posouzení SEA pípadn NATURA). Pi vyhodnocení
vlivu na udržitelný rozvoj se postupuje dle § 48 odst. 6 stavebního zákona (uvede
píslušný orgán na krajské úrovni, Správy NP a CHKO apod.),
-
jak a zda jsou ešeny stety, resp. vytvoeny podmínky pro jejich ešení, mezi ložisky
nerostných zdroj a stávajícího ÚSES, dle dohody ústedních orgán, v rámci
zohlednní vzájemných poteb využití území a zákonností, a to jak pro ÚSES, tak pro
tžbu, pi kvalifikovaném zpracování plánu otvírky a pípravy dobývání, plánu
využívání a plánu sanace a rekultivace území po ukonení tžby. Vymezení
skladebných ástí ÚSES v územn plánovacích dokumentacích obcí a jejich ástí není
taxativním dvodem pro pípadné neuskutenní tžby v ložisku nerostných surovin.
Pi tžb musí být v maximáln možné míe respektována funkce ÚSES ve
stanoveném rozsahu. V pípad omezení funkce ÚSES v dsledku tžby budou
v dokumentacích Povolení k hornické innosti a POPD navržena rekultivaní opatení
200
dle pokyn píslušného orgánu ochrany pírody. Pi stanovování prvk ÚSES
respektovat stanovené DP, CHLÚ, výhradní a významná ložiska nevyhrazeného
nerostu (nap. doasným stanovením prvku ÚSES a jeho finálním vytvoením až po
skonení tžby, stanovením podmínek rekultivace). 0Stety mezi ložisky nerostných
zdroj a stávajícím ÚSES ešit v rámci zohlednní vzájemných poteb využití území a
zákonitostí;
-
jak jsou v ÚPD stanoveny regulativy - požadavky na stávající i navrhované plochy
tžby nerost a jejich formulování
pro zpracování následných podklad
a dokumentací (dokumentace pro územní rozhodnutí, plán rekultivace a pod),
-
že v ešení ÚPD nedochází k umísování ploch pro tžbu do míst, kde by došlo nebo
mohlo dojít k územnímu stetu s lokalitami soustavy NATURA 2000 a polohou
zvlášt chránných území a jejich ochrannými pásmy (mimo CHKO). V pípad
návrhu umístní do soustavy NATURA 2000 doložit autorizované hodnocení, že
nedojde k významnému ovlivnní pedmt ochrany a integrity dané lokality. ,
-
pi zpesování vymezení skladebných ástí ÚSES regionální a nadregionální úrovn
významnosti a pi vymezování skladebných ástí lokální úrovn významnosti
v územních plánech a regulaních plánech preferovat ešení, které bude minimalizovat
stety se zájmy na ochran ložisek nerostných surovin. Skladebné ásti ÚSES je však
nutno prioritn stanovovat mimo plochy zjištných a pedpokládaných ložisek nerost
vzhledem k jejich nepemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimen možné,
respektovat pi vymezování ástí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak
nap. doasným stanovením ásti ÚSES a jeho finálním vytvoením až po skonení
tžby, stanovením podmínek rekultivace.
-
ešení další možných stet z hlediska ochrany pírody a krajiny (nap. zásah do VKP,
zásah do biotopu zvlášt chránných druh rostlin a živoich, patrné a významné
zmny krajinného rázu, ohrožení hodnotných ekosystém a stanoviš atd),
-
že v ešení ÚPD je dostaten zajištno, aby pi umísování ploch tžby byla
zabezpeena píslušná ochrana vodních zdroj vetn respektování vyhlášených
ochranných pásem. V pípad dotení podmínek stanovených ve správních aktech,
kterými byla stanovena ochranná pásma vodních zdroj 2. a 3. stupn je navrhováno
alternativní ešení nebo je v návrhu uplatována adekvátní náhrada,
-
základní podmínkou pro vydání územního rozhodnutí o zmn využití území pro
umístní plochy tžby nerost je, dle ust. § 90 písm. a) a b) stavebního zákona, soulad
s vydanou ÚPD obce (obcí) a soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména
s charakterem území musí být i vyešení stet zájm s ochranou pírody a krajiny,
-
nebude navrhovaná druhá plocha pro tžbu na jednom ložisku, která svými
kumulativními vlivy z tžby a dopravy zatíží nebo by mohla zatížit, a to i nepímo,
dotené obce nad míru pípustnou.
201
6. 2. Návrh úkol Regionální surovinové politiky Libereckého kraje
1. Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje
Cíl: Zajištní pravidelné aktualizace dokumentu Regionální surovinová politika
Libereckého kraje.
Termín: jedenkrát za 4 roky od schválení Regionální surovinové politiky
Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj
2. Vznik registru ložisek a tžební innosti na území Libereckého kraje
Cíl: Zajištní zpracování digitální aplikace registru ložisek na území kraje pro
praktické využití a potebu innosti samosprávy a píslušných odbor Krajského
úadu Libereckého kraje
Termín: 2015
3. V pípad zájmu o využití ložisek uranu v kraji bude Liberecký kraj
požadovat zpracování potebných podkladových studií pro rozhodování o
pípadném obnovení tžby uranu v Libereckém kraji
Cíl: Zadání a poízení potebných studií a analýz, které budou odborným
podkladem pro diskusi a rozhodování samosprávy kraje o pípadných návrzích
nadízených státních orgán na obnovení tžby uranu v Libereckém kraji. Pehled
požadovaných studií je uveden v návrhové ásti tohoto dokumentu.
Termín: dle poteby
4. Podpora prezentace nerostného bohatství na území Libereckého kraje
Cíl: Vyhodnocení potenciálu jednotlivých historických tžebních oblastí a
geologicky unikátních území, osvta a prezentace nerostného bohatství kraje pro
odbornou i laickou veejnost
Termín: 2015
5. Iniciace ešení stet mezi ochranou nerostného bohatství a ochranou pírody
a krajiny – zejména s prvky ÚSES.
Cíl: Návrh ešení stet prvk ÚSES s územím ochrany ložisek nerostných
surovin, DP a CHLÚ. Zpracování evidence kolizních lokalit, posouzení prvk
ÚSES, posouzení stavu a perspektivy ložisek a návrh ešení stet.
Termín: 2013 - 2015
Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj ve spolupráci s MŽP, MPO
202
6.
Iniciace revize zásob evidovaných ložisek nerost a prognózních zdroj.
Cíl: doporuení k pehodnocení zásob popípad vyjmutí z evidence zásob
neperspektivních ložisek nebo ložisek se závažnými stety se zájmy ochrany
pírody a krajiny.
Termín: 2013 - 2015
Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj ve spolupráci s MŽP, MPO
7.
Analýza efektivního využívání druhotných a doprovodných surovin na
území Libereckého kraje jako jedna z možností náhrady za tžbu primárních
nerostných surovin.
Cíl: Pi plánování otvírky a rozšiování ložisek nerostných surovin zohledovat
možnosti využití recyklovaných surovin ze stavebních, demoliních a
energetických odpad jako náhradu za pírodní stavební suroviny.
Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj, MŽP, MPO, GS, VŠCHT, Ústav technologie
stavebních hmot a dílc (Stavební fakulta VUT Brno)
Termín plnní: 2012 – 2015
203
7. Seznam použitých podklad
Aron, L., Bohdálek, P., Neumann J., Plášil, M., Vanka P. (2002): Nerostný surovinový
potenciál chránné krajinné oblasti eské Stedohoí a limity jeho využití. Studie OG
MŽP R. MS Gekon spol. s r.o. Praha.
Blohlávek J. (2006): Hornická innost v dobývacím prostoru Luhov, Oznámení EIA
s rozsahem pílohy . 3 podle zákona . 100 / 2001 Sb., v platném znní o posuzování
vliv na životní prostedí. MS GET s.r.o..
Beran P. a kol. (2009): Zvýšení objemu tžby písk v DP Okešice nad 1 000 000 t ron
v rámci povolené hornické innosti, I. etapa. Posudek o hodnocení vliv na životní
prostedí. Praha, Rustical, únor 2009. kód IS EIA OV5020
Binek, J., Galvasová, I., Holeek, J., Chabiovská, K., Sochorová, R., Otta, M., Vargová, J.,
Javorská, I., Pecháková, I., Ptáková, I., Šiftová, Z. (2006): Strategie rozvoje
Libereckého kraje 2006 – 2020. MS Krajský úad Libereckého kraje.
Bohdálek, P., Hoika, L., Kratochvíl, F., Zíma, J. Vojí, M. (2002): Nerostný surovinový
potenciál chránné krajinné oblasti Jizerské hory a limity jeho využití. Studie OG MŽP
R. MS Geologické služby s.r.o. Chomutov.
Bohdálek, P., Hoika, L., Zíma, J. Vojí, M. (2002): Nerostný surovinový potenciál
chránné krajinné oblasti Lužické hory a limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS
Geologické služby s.r.o. Chomutov.
Brodský K.(2004): Dokumentace o hodnocení vliv na životní prostedí, podle zákona .
100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí a o zmn nkterých souvisejících
zákon ( zákon o posuzování vliv na životní prostedí ), ve znní pozdjších pedpis,
pílohy . 4 k zákonu, zámru Nová primární drtírna, skládky kameniva (deponie
hotových výrobk) a rozšíení komunikace – štrkovna (kamenolom) Košálov. MS KÚ
LK
Burda, J., Janušková, M., Teissigová, Z. (2001): Hydrogeologická mapa 03-13 Hrádek nad
Nisou. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s. eský geologický ústav. Praha.
ISBN 80-7075-498-2.
Burda, J., Janušková, M., Teissigová, Z. (2001): Hydrogeologická mapa 03-32 Jablonec nad
Nisou. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s. eský geologický ústav. Praha.
ISBN 80-7075-440-0.
ech, S., Valeka, J. (2002): August Emanuel Reuss a jeho význam pro stratigrafický a
paleontologický výzkum eské kídové pánve. In -: Monografické studie regionálního
muzea v Teplicích,sv. 36, s. 133-156. Regionální muzeum v Teplicích. Teplice. ISBN 8085321-30-0.
Fajfr, M., Klícha, J., Morvicová, L., Vanka, P. (2002): Nerostný surovinový potenciál
chránné krajinné oblasti eský Ráj a limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS
Gekon spol. s r.o. Praha.
Fiedler, J. (1975): Jihozápadní pedpolí ložiska Stráž I.etapa. MS DIAMO s.p.
Godány, J., Bezuško, P., Dušek, K., Knésl, I., Kopecký, P., Lhotský, P., Mašek, D., Poavi,
M., Rambousek, P., Rýda, K., Pecina V. (2006): Studie limit tžby, postupné
využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin se zetelem na ložiska
štrkopísk Zlínského kraje, odbor životního prostedí a zemdlství, MS Krajský úad
Zlínského kraje.
Godány, J., Bezuško, P., Dušek, K., Knésl, I., Kopecký, P., Lhotský, P., Mašek, D., Poavi,
M., Rambousek, P., Rýda, K., Veea, J., Vymazalová, A. (2003): Analytická a syntetická
závrená zpráva: Nerostný surovinový potenciál CHKO v R a limity jeho využití. 350
s. MS MŽP R.
204
Godány, J., Kinský, J., Macrek, V., Martinovská, I. (1996): Stanovení limitu ekologické
únosnosti vliv tžby nerostných surovin v CHKO eské stedohoí. MS Geologické
služby, s.r.o., Chomutov. MŽP R.
Godány, J., Kryštofová, E., urda, J. (2009): Odborné vyjádení k „Územní studii využití
oblastí s vysokou koncentrací provádné a pipravované (oekávané) tžby štrkopísk
ST1 –ST6“. MS MŽP R.
Godány, J., Kíbek, B., Burda, J, Bohdálek, P., Rambousek, P., Petáková, Z. (2008): Expertní
posouzení Zprávy nezávislé odborné komise pro posouzení energetických poteb R
v dlouhodobém asovém horizontu se zetelem na analýzu a posouzení vstupních
informaních a datových podklad, zejména energetických zdroj, specificky zásob
erného a hndého uhlí, uranu a geotermálního potenciálu eské republiky. MS Úad
vlády R.
Godány, J., Mašek, D. (1999): Ochrana ložisek nerostných surovin ve vztahu k územnímu
plánování. In -: Venkovské sídlo a krajina v územním plánování, s. 146. Spolenost pro
územní plánování, urbanismus a životní prostedí. Praha. ISBN 80-02-01278-X.
Godány, J., Pecina, V. (2006 – 2008): Aktualizace surovinové politiky Olomouckého,
Zlínského a ásten i Královéhradeckého kraje, jakožto nezbytných územn-plánovacích
podklad a dokument pro tvorbu ÚP VÚC a Zásad územního rozvoje kraje (ZUR). MS
KÚ Zlínského kraje.
Gremlica, T., Cílek, V., Vrabec, V., Farka, J., Frouz, J., Godány, J., Sádlo, J., Lepšová, A.,
Rambousek, P., Straka, J., Starý, J., Volf, O., Zavadil, V., Pikryl, I. (2007 - 2010):
Rekultivace a management nepírodních biotop v eské republice VaV SP/2d1/141/07.
MS MŽP R.
Herík, F., Herrmann, Z., Valeka, J. (1999): Hydrogeologie eské kídové pánve. neuveden.
118 s. eský geologický ústav, Praha. Praha. ISBN 80-7075-309-9.
Herík, F., Herrmann, Z., Valeka, J. (2003): Komplexní charakteristika výpln eské
kídové pánve ( pozice v rámci platformních kídových pánví v Evrop,litofacielní vývoj,
stratigrafie ,tektonická stavba, vztah litofacií a hydrogeologických parametr ). In Herík,
F., Herrmann, Z., Valeka, J. (editoi): Hydrogeology of the Bohemian Cretaceous Basin,
s. 14 - 35. Czech geological survey. Praha. ISBN 80-7075-604-7.
Horika, L. (2002): Klasifikace a kategorizace poddolovaných ploch po tžb erného uhlí
ve vnitrosudetské pánvi. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov.
Horika, L. (2003): Pehodnocení ložiska Velké Hamry - Tanvald, . ložiska B 3 098900,
dodatek . 1 k závrené zpráv Tanvald - dekorativní kámen, .ú. 513 0331 451. MS
GS – Geofond, Geologické služby, s.r.o., Chomutov.
Horika, L. (2005): Pehodnocení výhradního ložiska lignitu 3148600 Frýdlant – Višová.
MS Geologické služby Mlník CZ s.r.o., Mlník.
Horika, L., Martinovská, I. (1998): Klasifikace a kategorizace poddolovaných ploch území
radnické, chebské a žitavské pánve. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov.
Horika, L., Zíma, J. (2005): Pehodnocení výhradního ložiska hndého uhlí, B 3080600
Žitavská pánev. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov.
Hoika L. a kolektiv (2004): Evidence, klasifikace a zhodnocení možnosti využití starých
odval v západní ásti Krkonoš a pilehlém podhí. MS MŽP R.
Hromek, J., Višák, R. (2004): Koncepce ochrany pírody a krajiny Libereckého kraje – AAnalytická a B -Návrhová ást. MS Krajský úad Libereckého kraje.
Hebík, Š., Tebický, V., Gremlica, T., Novák, J., Kružíková E. (2005): Strategie udržitelného
rozvoje Libereckého kraje 2006-2020. MS Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.
Chaloupský J. a kolektiv (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. SAV Praha.
Cháb, J., Stráník, Z., Eliáš, M., Adamovi, J., Babrek, J., Breiter, K., Cajz, V., Domeka, K.,
Fišera, M., Hanžl, P., Holub, V., Hradecký, P., Chlupá, I., Klomínský, J., Mašek, J.,
205
Mloch, B., Opletal, M., Otava, J., Pálenský, P., Prouza, V., Ržika, M., Schovánek, P.,
Slabý, J., Valeka, J., Žáek, V. (2007): Geologická mapa eské republiky 1 : 500 000
bez kvartérního pokryvu. neuveden. 1 s. eská geologická služba. Praha. ISBN 978-807075-699-7.
Karásek, P. (1988): Severní echy - tžební przkum, geofyzikální przkum ložisek
Mrunice, Vtrov, Grabštejn, závrená zpráva MS Geofyzika Brno, závod Praha.
Klomínský J. (1968): Krkonošsko-jizerský granitoidní masív. Sborník geol. vd. SAV
Praha.
Klomínský, J., Adamová, M., Blohradský, V., Burda, J., Kachlík, V., Lochmann, Z.,
Manová, M., Nekovaík, ., Nývlt, D., Šalanský, K. (2004): Vysvtlivky k základní
geologické map eské republiky 1:25 000 03-143 Liberec. neuveden. 68 s. eská
geologická služba, Klárov 3, Praha 1. Praha. ISBN 80-7075-623-3.
Klomínský, J., Adamová, M., Burda, J., Jarchovský, T., Kíbek, B., Manová, M., Nekovaík,
., Šalanský, K., Kachlík, V., Koán, V. (2006): Vysvtlivky k Základní geologické map
eské republiky 1:25 000 03-322 Jablonec nad Nisou. Neuveden. 62 s. eská geologická
služba, Klárov 3/131, Praha 1. Praha. ISBN 80-7075-642-X.
Klomínský, J., Bárta, J., Blohradský, V., Drábek, M., Dobeš, P., Grundloch, J., Haví, J.,
Jaková, I., Jarchovský,T., Kopaková, V., Košák, B., Málek, J., Malec, J., Veselovský,
F., Pufr, M., Brož, M., Budínský, J. V., Tesa, M., Stemberk, J., Toužimský, M., Truba,
J., Verner, K., Vondrovic, L., Žák, J., Žanda, L. (2008): Studium dynamiky puklinové sít
granitoid ve vodárenském tunelu Bedichov v Jizerských horách. Závrená zpráva, 171
s. MS SÚRAO, Archiv GS, GS – Geofond.
Klomínský, J., Burda, J., Dobeš, P., Gabašová, A., Drábek, M., Haví, J., Jaková, I.,
Lysenko, V., Schovánek, P., Veselovský, F., Malec, J., Kopaková, V., Žák, J.,
Vondrovic, L., Verner, K., Puffr, M., Stemberk, J., Košák, B., Málek, J., Brož, M.,
Jarchovský, T., Bárta, J., Blohradský, V. (2008): Studium dynamiky puklinové sít
granitoid ve vodárenském tunelu Bedichov v Jizerských horách. Závrená zpráva, 171
s. MS SÚRAO, Archiv GS, GS – Geofond.
Klomínský, J., Kopecký, P., Schovánek, P., Žák, J., Žák, K., Veselovský, F., Lysenko, V.,
Burda, J., Drábek, M., Haví, J., ejková, B., Táborský, Z., Skácelová, Z., Jaková, I.,
Sulovský, P., Vrána, S., Malec, J., Blohradský, V., Fediuk, F., Kubátová, M., Bárta, J.,
Dohnálek, J., Tejkal, M., Košák, B., Puffr, M., Jarchovský, T., Kopaková, V. (2005):
Geologická a strukturní charakteristika granitoid z vodárenských tunel v Jizerských
horách. Závrená zpráva, 159 s. MS SÚRAO, Praha, Archiv GS, GS – Geofond.
Konená K. a kol. (2001-2004): Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické tžb
uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Dokumentace o hodnocení vliv dle zák.. 244/1992
Sb. ENVIKON, s.r.o., eská Lípa, listopad 2001, doplující podklady 2003-2004
Kopecký P. (1978): Jihozápadní pedpolí ložiska Stráž II.etapa. MS DIAMO s.p..
Krajíek, L. , Godány, J. , Poavi, M. , Štolc, J. , Boháová, M. , Mackovi, V. , Drda, F.
(2005): Studie limit tžby štrkopísk v prostoru soutoku Vltavy a Labe. 65 s. MS OVSS
MŽP R.
Kryštofová E, Godány J., urda J. (2009): Hydrogeologické a vodohospodáské regulativy
pro návrh limitních podmínek tžby štrkopísk ve specifických oblastech ST1-ST6 na
území Olomouckého kraje. MS Krajský úad Olomouckého kraje.
Kuera M. a kolektiv (2008): Dokumentace EIA – zvýšení kapacity (objemu) tžby
skláských, slévárenských a stavebních písk nad 1 000 000 t/rok, postupn až na 1 200
000 t/rok na ložisku Okešice-Srní. MS Provodínské písky a.s..
Ládyš L. a kolektiv (2008): Kamenolom Záhoí Prose – pokraování v tžební innosti“
Oznámení EIA s rozsahem pílohy . 3 podle zákona . 100 / 2001 Sb., v platném znní o
posuzování vliv na životní prostedí. MS EKOLA Group, spol. s.r.o..
206
Ládyš L. a kolektiv (2010): Pískovna Dolní Pertoltice. Dokumentace EIA s rozsahem pílohy
. 4 podle zákona . 100/2001 Sb., v platném znní o posuzování vliv na životní
prostedí. MS EKOLA Group, spol. s.r.o..
Ludvík V. a kolektiv (2003): Dokumentace o hodnocení vlivu stavby a provozu na životní
prostedí „Obalovna živiných smsí Chuchelna“ . MS COLAS CZ a.s..
Lhotský, P., Godány, J., Spurný, L., Karpíšek, J., Vrága, D., Morávek, P., Zíma, J., Horika,
L. (2005): Aplikace ekonomických nástroj mezinárodní klasifikace zásob nerostných
surovin v eském systému horního práva a pípadové studie jejich použití na vybraných
výhradních ložiskách eské republiky . 120 s. MS MPO R.
Macháek M, (1997a): Rozšíení tžby edie BERON, Krásný Les. Posudek o hodnocení
vliv na životní prostedí dle zák.. 244/1992 Sb. Ms, ENVIRO.EKOANALYTIKA s.r.o.,
Velké Meziíí
Macháek M, (1997b): Dobývací prostor tžby štrkopísk Raspenava. Posudek o hodnocení
vliv na životní prostedí dle zák.. 244/1992 Sb. Ms, ENVIRO.EKOANALYTIKA s.r.o.,
Velké Meziíí
Macháek M. (2011): Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje.
Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptaí oblasti podle §45i
zákona . 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny, v platném znní. Ms. EKOEX
JIHLAVA
Mrázová, Š., Adamová, M., Burda, J., Knésl, I., Klomínský, J., Lochmann, Z., Manová, M.,
Nekovaík, ., Nývlt, D., Šalanský, K. (2006): Vysvtlivky k základní geologické map
1:25000, list 03-144 Tanvald. Geologické mapy 1:25000 s textovými vysvtlivkami. 34 s.
eská geologická služba. Praha. ISBN 80-7075-641-1.
Mrázová, Š., Klomínský, J., Schovánek, P. (2006): Základní geologická mapa eské
republiky 1:25 000 list 03 - 144 Tanvald. Geologické mapy 1:25 000 s textovými
vysvtlivkami. 33 s. eská geologická služba. Praha. ISBN 80-7075-641-1.
Mrázová, Š., Smutek, D. (2006): Strukturn geologická studie výskytu karbonátových poloh
krkonošského krystalinika v okolí Janských Lázní a jejich úloha pi ochran pírodních
léivých zdroj. In Štursa J., Knapik R. (editoi): Sborník píspvk z mezinárodní
konference Geoekologické problémy Krkonoš, Svoboda nad Úpou, Krkonošský národní
park-eská republika, 3.-5. íjna 2006, s. 49-54. Správa Krkonošského národního parku.
Vrchlabí. ISBN 978-80-86418-00-1.
Mrázová, Š., Šalanský, K., Klomínský, J. (2002): Neovulkanity v okolí Liberce, jejich
geofyzikální indikace a regionáln - geologický význam. Zprávy o geologických
výzkumech v roce 2001 neuveden, podzim, 36-39. ISSN 0514-8057.
Mrázová, Š., Štpánek, P. (2007): Geologická mapa 1:25 000, list Harrachov 03-233.
Základní geologické mapování R 1:25 000. 1 s. GS. Praha.
Mrázová, Š., Štpánek, P., Bízová, E., Skácelová, Z., Lysenko, V., uriš, M., Burda, J.,
Vymazalová, A., Skácelová, D., Fürych, V. (2007): Vysvtlivky k základní geologické
map R list Harrachov 03-233. 75 s. MS GS Praha.
Otta, M., Hozáková, M., Pecháková, I., Ptáková, I., epiková, Z. (2007): Program
rozvoje Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. MS Krajský úad Libereckého kraje.
Petruš, J., Godány, J., Bezuško, P., Eremiášová, R., Janderková, J., Rysková, R., Sedláek, J.,
Slavík, P., Rambousek, P. (2001): Zatížení okresu Kolín stávající i výhledovou tžbou
štrkopísk, se zvláštním zetelem k zájmm ochran. pdy, PUPFL, pírody a krajiny a
dalším zákonným atributm. Výzkumná zpráva, 132 s. MS OVSS MŽP R pro
stedoeskou oblast, AOPK R pro brnnskou oblast.
Pospíšil, J., Domeka, K., Opletal, M., Pálenský, P., Shrbený, O., Valeka, J. (2001):
Geologická mapa 03-13 Hrádek nad Nisou. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s.
eský geologický ústav. Praha. ISBN 80-7075-477-X.
207
Rambousek, P., Starý, J., ápová, D., Godány, J., Horníková, E., Javrková, M.,
Kramolišová, P., Lhotský, P., Petáková, Z., Sedláek, J., Štrupl, V. (2006): Prognózní
zdroje rud a energetických surovin a prognózní zdroje nerud a stavebních surovin 1:1 mil.
MS MŽP R.
Rambousek, P., Šír, P., Poavi, M., Veea, J., Petáková, Z., Mašek, D., Vymazalová, A.,
Knésl, I., Rýda, K., Godány, J., Lukeš, P., Dušek, K., Štrupl, V., Horáková, A. (2007):
Závrená zpráva o pilotním projektu Revize zajištní starých dlních dl a výsledky
revize zajištní SDD za rok 2007. Závrená zpráva, 63 s. MS OG MŽP R, GS –
Geofond, GS.
Rambousek, P., Vymazalová, A., Malec, J., Poavi, M. (2006): Nerostné suroviny a jejich
indicie na území KRNAP - souasný stav. In Šastná P., Knapik R.(editoi):
Geoekologické problémy Krkonoš, sborník abstrakt, referát a poster, s. 6. Správa
Krkonošského národního parku. Vrchlabí. ISBN 80-86418-48-0.
Sedlák, J., Šrámek, J., Hanák, J., Mrlina, J., Mrázová, Š. (2007): Gravimetrické mapování
1:25 000 v oblasti krkonošsko-jizerského krystalinika. 100 s. MS GS Praha.
Smutek, D. , Mrázová, Š. (2003): Komentá ke geologické map 1:10 000 okolí Janských
Lázní. 30 s. MS Archiv GS Praha.
Soukup, L. (2006): Vyhodnocení hydrogeologického przkumu. Frýdlant - Vtrov, p.. 3897.
Doplnní monitorovacího systému skládky odpad. MS RNDr.L.Soukup –
Hydrogeologie, Liberec.
Spudil, J. (2002): Nerostný surovinový potenciál chránné krajinné oblasti Kokoínsko a
limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS GET s.r.o. Praha.
Svobodová, J. a kolektiv (2006): Rekultivace areálu základkového centra VV-1, areálu
základkového centra Z-4, areálu jámy . 13, hlavní vtrací stanice Dolu Hamr I – VCD 1 a
VCD 2, areálu Dolu Hamr II., Lužice spolenosti Diamo, státní podnik, odštpný závod
Tžba a úprava uranu, Stráž pod Ralskem. MS Integra Consulting Services s.r.o.
Šalanský, K., Klomínský, J., Fediuk, F., Mrázová, Š. (2001): Bazaltoidy v krkonošskojizerském masívu - nové výskyty. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2000
Neuveden, podzim, 108-111. ISSN 0514-8057.
Tišnovská, V. a kolektiv (2003): Zámr „Rozšíení kamenolomu Studenec“ dle pílohy . 1
k zákonu . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí. MS ProGeo Consulting
s.r.o.
Tomášek, J. a kolektiv (2004): Likvidace povrchových objekt areálu dolu Hamr. MS
DIAMO s.p..
Tomášek, J. a kolektiv (2006): Dokumentace Využití odkališt pro zahlazování následk
hornické innosti – zpracováno dle § 8 zákona . 100/2001 Sb. v platném znní o
posuzování vliv na životní prostedí. MS DIAMO s.p..
Valeka, J., Kadlec, J., Shrbený, O., Kelina, J., Opletal, M. (2001): Geologická mapa 02-24
Nový Bor. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s. eský geologický ústav. Praha.
ISBN 80-7075-425-7.
Vyhnálek V. a kol. (2004): Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické tžb uranu
na ložisku Stráž pod Ralskem. Posudek o hodnocení vliv dle zák.. 244/1992 Sb. EIA
Servis, s.r.o., eské Budjovice, srpen 2004.
Vymazalová, A., Kopecký, P., Lhotský, P., Rambousek, P., Starý, J., Kavina, P. (2003):
Regionální surovinová politika Libereckého kraje. 98 s. MS KÚ LK
Zíma, J. (2003): Ložisko 3001000 Horní asnice, dobývací prostory Horní asnice a Horní
asnice I. Pehodnocení zásob štrkopísku ve vytžené ásti ložiska. Stav k 1.1.2003. MS
Geologické služby, s.r.o., Chomutov.
208
Zíma, J. (2003): Pehodnocení ložiska Frýdlant - Vtrov 2, . ložiska B 3 061700, dodatek .1
k závrené zpráv Vtrov II - kámen , Geologické služby, s.r.o., Chomutov.
Sine (1990 – 2007): Bilance zásob v dobývacích prostorech eské republiky. MS Archív
GS – Geofond. Praha.
Sine (1990 – 2007): Bilance zásob výhradních ložisek nerost eské republiky. MS Archív
GS – Geofond. Praha.
Sine (1990 – 2008): Bilance zásob výhradních evidovaných ložisek nerost eské republiky.
MS Archív GS – Geofond. Praha.
Sine (1990 – 2008): Bilance zásob nevýhradních evidovaných ložisek nerost eské
republiky. MS Archív GS – Geofond. Praha.
Sine (1997): Pehled o stavu schválené a rozpracované územn plánovací dokumentace obcí
v eské republice. MS MMR. Praha.
Sine (1999): Roenka urbanistických studií a územních plán obcí a velkých územních celk
v eské republice. MS MMR. Praha.
Sine (1999): Strategie regionálního rozvoje VÚSC Libereckého kraje I. a II. Etapa. MS SAUL
s.r.o.
Sine (1999): Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj. MS MPO.
Praha.
Sine (2000): Strategie regionálního rozvoje eské republiky. MS MMR. Praha.
Sine (2001): Energetická politika. - MS MPO. Praha.
Sine (2001): Národní rozvojový plán eské republiky - návrh. MS MMR, MF. Praha.
Sine (2001): Státní politika životního prostedí. MS MŽP R. Praha.
Sine (2002): Koncepce odpadového hospodáství Libereckého kraje. MS ISES s.r.o.
Sine (2003 – 2007): Bytová výstavba v R v roce 2000. - úelová publikace SÚ. Praha. MS
SÚ.
Sine (2004): Hodnocení vliv na životní prostedí v rámci realizace „Propojení odval pro
ukládání skrývkového materiálu z kamenolomu Košálov, v k.ú. Košálov. MS Tarmac
Severokámen Liberec, a.s..
Sine (2004): Likvidace povrchových objekt DIAMO s.p., o.z. TÚU Stráž pod Ralskem - I.
etapa. MS Stedisko odpad Mníšek s.r.o.
Sine (2005): Strategie rozvoje LK. MS Kú LK.
Sine (2005): Rozšíení sananích technologií – technologie pro likvidaci matených louh
zbývajících po krystalizaci kamence. MS ECO-ENVI-CONSULT.
Sine (2006): Strategie rozvoje dopravní infrastruktury. MS Kú LK.
Sine (2007): Technologické stedisko Ralsko – Hradany Provoz separace, recyklace a
úpravy odpad, skládka S-OO s doprovodnou tžbou horniny. MS ICKM Ralsko, s.r.o.
Sine (2005): Základní koncepce sanace a likvidace odkališt ve Stráži pod Ralskem. úelová
studie. MS DIAMO s.p..
Sine (2005): Kižany I DIAMO, státní podnik odštpný závod Tžba a úprava uranu
(zpracováno dle § 6 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí
s obsahem a rozsahem dokumentace dle pílohy . 4 k zákonu . 100/2001 Sb. o
hodnocení vlivu na životní prostedí stavby). MS DIAMO s.p..
209
8. Seznam píloh:
A. Detailní ortofotomapy formátu A 4 s vyznaením tžených a netžených dobývacích
prostor a tžených nevýhradních ložisek
B. Mapové výstupy v pehledném mítku 1: 100 000 dle poadí píloh:
Píloha . 1: Mapa ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj na území
Libereckého kraje
Píloha . 2: Mapa ložisek stavebních surovin SP, SK a CS ve vazb k souasným a klíovým
plánovaným stavebním zámrm na území Libereckého kraje (veejn prospšné stavby a
ostatní rozvojové zámry)
Píloha . 3: Mapa stet zájm ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj
s ochranou pírody a krajiny (USES - regionální a nadregionální úrove, MCHÚ - maloplošná
zvlášt chránná území pírody, CHKO a národní parky, v. zonace, pírodní parky, krajinné
památkové zóny Natura 2000 )
s ochranou zemdlského a lesního pdního fondu
s ostatními složky životního prostedí (s ochranou podzemních vod, OPVZ, pozorovací vrty
HMU, CHOPAVu, ochranná pásma vodních zdroj I. a II. stupn (resp. II. stupn vnitní /
vnjší), ochranná pásma pírodních léivých zdroj - OPPLZ, záplavová území Q100)
s prvky ochrany pírody (pírodní parky apod)
s kulturními a krajinnými památkami a archeologickými nálezy
s kategorizacemi les
Píloha . 9: Poddolovaná území vetn starých dlních dl na území Libereckého kraje
Píloha . 10: Sesuvná území v Libereckém kraji vetn seznamu
C. Tabulkové pílohy (formát Excel)
Píloha . 1. Pehled výhradních ložisek v LK
Píloha . 1.1. Pehled tžených výhradních ložisek na území LK
Píloha . 2: Pehled nevýhradních ložisek v LK
Píhoha . 2.1. Pehled tžených nevýhradních ložisek a ložisek se zastavenou tžbou (dle
plánu zajištní) na území LK
Píloha . 3. Pehled ložisek nebilancovaných v LK , tj. ložisek bez zákonné ochrany
210
Píloha . 4. Celkový pehled evidovaných zásob na výhradních a nevýhradních ložiskách v
LK
Píloha . 5 Pehled dobývacích prostor v LK s rozlišením na tžené a netžené, evidence a
struktura platných dobývacích prostor
Píloha . 6 .Pehled všech reáln vytžitelných zásob v POPD a zásob geologických
v dobývacích prostorech na území LK
Píloha . 7. Pehled CHLÚ v LK, evidence platných rozhodnutí a stanovení chránných
ložiskových území
Píloha . 8. Pehled schválených a registrovaných prognózních zdroj v LK
Píloha . 9. Pehled evidovaných prognózních zdroj v LK
Píloha .10. Pehled dokumentovaných prognózních zdroj v LK
D. Tabulkové pílohy ke stetm zájm kapitola . 4 (formát Word)
Píloha . 1: Stety výhradních ložisek s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem
chránnými zájmy na území LK
Píloha . 2: Stety nevýhradních ložisek s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem
chránnými zájmy na zemí LK
Píloha . 3: Stety dobývacích prostor s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem
chránnými zájmy na zemí LK
Píloha . 4: Stety CHLÚ s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem chránnými zájmy na
zemí LK
Píloha . 5: Stety blok zásob ložisek nerostných surovin s ochranou pdy s bilancí ploch
jednotlivých ložisek z hlediska kvantitativního zastoupení jednotlivých tíd ochrany ZPF
Píloha . 6: Stety výhradních a nevýhradních ložisek s prvky ÚSES (biocentry)
Píloha . 7: Seznam Natura 2000 – Ptaí oblasti a evropsky významné lokality na území LK
Píloha . 8: Stety ložisek na území Geoparku eský ráj v Libereckém kraji
E. Schémata (formát Word)
Schéma 1: Potencionální stety blok zásob s plochami CHKO a NP
Schéma 2: Potencionální stety blok zásob s plochami MZCHÚ
Schéma 3: Potencionální stety blok zásob s plochami CHOPAV
Schéma 4: Potencionální stety blok zásob s plochami OPVZ
Schéma 5: Potencionální stety blok zásob s plochami pdního fondu
Schéma 6: Potencionální stety blok zásob s plochami lesního fondu
Schéma 7: Potencionální stety blok zásob s plochami ÚSES
Schéma 8: Potencionální stety blok zásob s plochami Natura 2000
Schéma 9: Potencionální stety blok zásob s plochami geoparku
Schéma 10: Potencionální stety blok zásob s plochami záplavových území Q100
211

Aktualizace Regionální surovinové politiky

Transkript

Podobné dokumenty

Březen - duben 2008

rozbory - Správa CHKO Litovelské Pomoraví

40. číslo časopisu Informátor - Česká společnost pro výzkum a

Rozbory - Správa CHKO Labské pískovce

Spokojený domov č. 3/2015 (květen–červen)

RozHoDNUTÍ

Telefon název stroje (zařízení) tech. stav rv cena okr - TRUCK

HE02_M01-Geofyzika a geodynamika

Rozbory - Správa CHKO Třeboňsko

Štětová stěna, 2x kotvená, 1+3 stavební fáze + 1 fáze odčerpání vody

1 804 kB

7`tmfelz - Opsion.cz

PŘÍLOHA K ROZKAZU O ZAVEDENÍ GVD

Veřejné hrací plochy v Libereckém kraji