3.4 BÁŇSKÁ TECHNIKA A BEZPEČNOST

3.4 BÁŇSKÁ TECHNIKA A BEZPEČNOST
Změny v technické legislativě
V této oblasti došlo několika změnám týkajících se provozu technických zařízení. Novelizace vyhlášky č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti
a činnosti prováděné hornickým způsobem, přinesla dvě změny.
V předmětu úpravy bylo zpřesněno vymezení působnosti vyhlášky
o příklady činností související s hornickou činností, jelikož dosavadní
text vyvolával řadu diskuzí o jeho výkladu. Nově je ve vyhlášce zpřesněno, že například hlavní rozvodna na povrchu, ze které je přímo napájeno
zařízení pro hornickou činnost, je její součástí a vztahuje se na ni proto
hornická legislativa.
Druhou změnou bylo jednoznačné vymezení požadavků na projektovou dokumentaci elektrického zařízení, zejména polohový plán umístění,
druhy a nastavení nadproudových ochran, údaje o úbytcích napětí, zkratových poměrech, zkratuvzdorných průřezech a jiné technické údaje
přesně popisující elektrické zapojení používaných zařízení. Dosavadní
úprava toto nijak nevymezovala, některé projekty elektrických zařízení
plnily funkci pouhého schéma zapojení a ne vždy bylo možno zjistit na
základě jakých výpočtů a souvisejících bezpečnostních požadavků bylo
toto schéma vytvořeno.
Po dlouhých letech začalo být opět v ostravsko-karvinském revíru
prováděno prohlubování jámy pro otvírku nových uhelných zásob. Dno
stávající jámy ČSA 2 na Dole Karviná se prohloubí o 312 m na celkovou
hloubku 1270 metrů od ohlubně. Díky tomu dojde k otevření dalšího
patra a tak budou zpřístupněny zásoby zhruba 20 milionů tun koksovatelného uhlí. V roce 2012 byl vybudován kaskádový ochranný poval, bylo
upraveno náraží, vyražena a vystrojena komora těžního stroje pro prohlubování jámy, rekonstruována povrchová doprava odvalového hospodářství a následně bylo zahájeno hloubení.
Vlastní prohlubování probíhá prostřednictvím trhacích prací, stěny jámy jsou zajišťovány litým betonem a svorníky. Odstřelená hornina se
odtěžuje pomocí drapákových nakladačů do okovů, v patře na úrovni
strojovny je nakládána do velkokapacitních vozů a posléze těžena stávajícím zařízením.
Hnědé uhlí
V souvislosti s postupem těžby byly prováděny především překládky
těžebních kapacit, přičemž nezřídka docházelo k pokračující modernizaci
pásových linek.
V oblasti strojního zařízení byla při novelizaci vyhlášky č. 298/2005
Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při
hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně
některých právních předpisů, nově stanovena odborná kvalifikace projektant instalací strojního zařízení. Projektant instalací strojního zařízení je
fyzická osoba způsobilá projektovat instalace strojních zařízení používané
při hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem
a vypracovávat související plány a dokumentaci. Požadavky na odbornost
jsou podobné jako u projektanta elektrických zařízení, tj. vysoká škola
nebo úplné střední vzdělání (obojí strojního směru) s příslušnou odbornou praxí a osvědčení vydané státní báňskou správou.
Černé uhlí
V roce 2012 pokračovala modernizace v oblastech zajišťujících bezpečnost při hornické činnosti.
Rozhodnutím Obvodního báňského úřadu pro území krajů oravskoslezského a Olomouckého ke zvýšení bezpečnosti pracovníků v oblastech
porubů vedených v 3. stupni nebezpečí důlních otřesů bylo uloženo důlním podnikům OKD a.s. sledování polohy pracovníků v těchto prostorech. V průběhu minulého roku bylo zavedeno sledování počtu a lokalizace pracovníků v uvedených prostorech s využitím systému identifikace
typu ISI. Všichni pracovníci pracující nebo provádějící kontrolní činnost
v těchto prostorech byli vybaveni identifikačními čipy umístěnými v důlních svítilnách. Pomocí kontrolních bran a přenosu dat systému ISI je
informace o přítomnosti pracovníků v prostorech zařazených do III.
stupně důlních otřesů odesílána na pracoviště inspekční služby a seismiky, kde je využívána k regulaci počtu lidí v těchto prostorech. Může být
využita také ke zjištění polohy pracovníka ve chvíli důlního otřesu.
Například při výstavbě nového skrývkového řezu na lomu Bílina bylo
mimo rekonstruovaných dopravníků z vlastních zásob instalováno celkem 6 kompletně nových moderních pásových dopravníků šíře 1 800
mm. Dopravníky jsou poháněny 4 motory o výkonech 500 kW, které jsou
řízeny frekvenčními měniči. Součástí dopravníku je i napínací mechanizmus pásu poháněný dvěma motory o výkonu 75 kW. U hlavních pohonů
jsou použity brzdy Svendborg s agregátem, čidly, ventily a řídící jednotkou. Na stanici je instalováno centrální mazání BekaMax, zařízení je
propojeno s řídicím systémem pásové dopravy, který realizuje spouštěcí
signály do skříně mazání a zpětné hlášení do řídícího systému o stavu
mazacího systému.
K napájení jednotlivých dopravníků slouží rozvodny, které jsou umístěny na ocelové konstrukci nad pasovým dopravníkem. Rozvodny jsou
zateplené, klimatizované, s dvojitou podlahou pro kabely a zvýšenou
požární odolností min. 30 minut. Externí kabeláž je vedena přes protipožární vývodky. V rozvodně jsou umístěny transformátory v pletivem
odděleném prostoru se samostatnými vstupy pro manipulaci. Použitý
materiál rozvodny je s dlouhou životností, i nátěry jsou voleny tak, aby
dlouhodobě odolávaly místním vlivům prostředí.
Provoz dálkové pásové dopravy je bezobslužný a tudíž dopravník nemá instalovánu kabinu obsluhy. Pro místní ovládání stanice je na ochozu
stanice před rozvodnou umístěna ovládací skříň. Pasový dopravník je
osazen IP kamerou, která je prostřednictvím kabelu společného i pro
telefony spojena s velínem. Kamera je umístěna na sloupku na rozvodně
a zajišťuje rozhled na poháněcí stanici včetně okolí stanice. Na poháněcí
stanici je instalován elektronický zabezpečovací systém (EZS). Skládá se
55
3.4 báňská technika a bezpečnost
z ústředny, klávesnice, GSM komunikátoru, 4ks venkovních PIR čidel
pohybu umístěných u vstupů na stanici, venkovní sirény pro akustickou
a optickou signalizaci probíhajícího poplachu a pro indikaci stavu EZS.
V průběhu roku 2012 byl na Úpravně uhlí Komořany společnosti
Litvínovská uhelná a.s. nasazen filtrační lis pro odvodňování kalů a tlakovou filtraci. Zařízení bylo instalováno a po zkušebním provozu uvedeno
do činnosti ve dvou linkách v technologické části zajišťující težkosuspenzní rozdružování hnědého uhlí. Cyklus plnění a filtrace kalolisu pracuje v automatickém režimu. Provoz čiření mourových vod a odvodnění
kalů a následná filtrace je projektován jako maximálně mechanizovaný
proces, kde obsluha zajišťuje převážně jen dohled nad správnou funkcí
zařízení. Jedná se tedy o kontrolní a pochůzkovou činnost, včetně nezbytné údržby. Přítomnost obsluhy je vyžadována u kalolisu pouze po dobu
vyprazdňování filtračního koláče a při spuštění dalšího filtračního cyklu.
V běžném provozním režimu jsou obě linky schopny vyprodukovat za
24 hod. cca 25 až 30 tun kalů, které jsou následně dávkovány do energetického uhlí. Filtrát z kalů je zpětně používán v technologii úpravy uhlí.
Ražby tunelů
V pondělí 26. listopadu byly slavnostně ukončeny ražby tunelů na
prodloužení trasy A metra ze stanice Dejvická do Motola. Oba dva štíty
dorazily do stanice Dejvická a ukončily tak svoji činnost na ražbě. V následujícím období již bude prováděno vystrojování vyražených tunelů
a výstavby jednotlivých stanic. Každý ze štítů vyrazil 4177 metrů tunelu,
nejvyššího výkonu dosáhl štít „Adéla“, když za jeden den vyrazil 37 metrů.
Celkem štíty odtěžily čtvrt milionu krychlových metrů horniny. Ke zpevnění bylo osazeno 32 400 železobetonových segmentů, které tvoří definitivní ostění tunelů. Skutečnost, že v průběhu ražby nedošlo k žádné mimořádné události, potvrdila správnost výběru použité tunelovací metody
TBM-EPB, při které je hlídán tlak v raženém profilu a množství odtěžované horniny je kontrolováno s postupem stroje, čímž se minimalizuje
riziko vlivu ražby na objekty na povrchu.
56
hornická ročenka 2012
Těžba nerudných surovin
Vzhledem k ekonomické situaci, která dopadla především na malé
producenty surovin, je inovace v této oblasti v současné době malá, přesto
i zde jsou občas zaváděny novinky s menšími finančními nároky. V kamenolomu Slapany byla nasazena na lopatovém rýpadle Komatsu PC 350
lžíce pro rotační třídění materiálu RT 2500 výrobce LST Group. Lžíce
slouží k selekci těženého čediče od skrývky již při provádění skrývkových prací. Její rotaci zajišťuje zabudovaný hydromotor připojený na
hydraulické čerpadlo rypadla. Selekcí těženého materiálu od hlíny a jiných netěžených materiálů přímo na místě odpadá nutnost transportu
těchto příměsí na třídící linku a jejich zpětný odvoz.