podnikatelská etika

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Provozně ekonomická fakulta
PODNIKATELSKÁ ETIKA
Přednášky LS 2006/2007
PhDr. Ivo Rolný, Ph.D.
Brno 2007
Informace k předmětu
Doporučená literatura:
Rolný, I. Etika v podnikové strategii, Brno: B. I. B. S., 2003.
Zkouška – závěrečný test.
Zápočet – povinná docházka (min. 80 %), případová studie.
2
Obsah
1 Pojem etika
1.1 Prvky mravního předporozumění
1.2 Morálka . . . . . . . . . . . . . .
1.3 Podnikatelská etika . . . . . . . .
1.4 Historie podnikatelské etiky . . .
.
.
.
.
4
4
5
5
5
2 Historický vývoj
2.1 Utilitarismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2 Marxismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
7
8
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
3 Názory na etiku tržního hospodářství
10
4 Etická dimenze základních ekonomických problémů
13
4.1 Zažité mýty ekonomického myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
4.2 Etické hledisko v praxi – problém × dilema . . . . . . . . . . . . . . . 15
5 Základní východiska podnikatelské etiky
16
5.1 Teoretické východisko
Základní listina lidských práv a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
6 Modely etického rozhodování subjektů v podnikatelské činnosti
20
7 Etické chování firmy jako komparativní výhoda na trhu
23
8 Etika, zisk a podnikatelská kultura
24
8.1 Podniková kultura a etický auditing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
9 Socializační proces
26
10 Etický kodex firmy
10.1 Vývoj kodexů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10.2 Kodex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10.3 Zásady výstavby etického kodexu podniku . . . . . . . . . . . . . . .
28
28
28
29
11 Integrace etiky do podnikové strategie
31
3
Přednáška 1
1
Pojem etika
•
•
•
•
•
1.1
disciplína filosofie;
nauka o morálce (mos = vůle);
ethos = pravidla uspořádání;
nauka o způsobu chování člověka;
mravnost = to, co je žádoucí.
Prvky mravního předporozumění
1. mravní hodnocení – každý čin se dá z mravního hlediska zhodnotit;
2. svědomí – určuje vnitřní orientaci – schopnost rozeznávat dobro a zlo;
3. dobrovolnost – jednání musí být výsledkem svobodného rozhodnutí;
4. odpovědnost – každý může kdykoli racionálně odpovědět, proč jedná tak či
onak;
5. sociální zřetel – morální hodnocení má vždy mezilidský charakter, zlaté
pravidlo (morální pravidlo, 5. stol. př. n. l.): „Co nechceš, aby bylo činěno tobě,
nečiň druhémuÿ;
6. vlastní hodnota – morální hodnota se podstatně liší od ostatních hodnotících
hledisek.
Dobro vs. zlo
• autonomnost (sám + zákon) – vyplývá z lidské racionality, co člověk cítí jako
povinnost → dobré jednání;
• mravně špatné chování – pokud motivem je náklonnost;
• primárně vlastnosti naší vůle;
• dobro je vše, co odpovídá mravnímu ideálu;
• zlo – úmyslné (např. vražda) nebo neúmyslné (např. srazím chodce na přechodu, který mi tam skočil – nejedu s úmyslem ho srazit).
4
1.2
Morálka
• schopnost člověka řídit své chování a jednání souborem pravidel, která vznikala
a vznikají za účelem vyjádření kvality lidského života;
• individuálně se projevuje ve svědomí;
• rovina obecného (vztah člověka k člověku), zvláštního (historický a společenský
kontext) a jedinečného (otázka svědomí).
Výstupem morálky je moralita, práva legalita.
1.3
Podnikatelská etika
Podnikatelská ekonomika zkoumá a využívá morální hodnoty, principy a standardy,
které určují a řídí chování všech účastníků ekonomických činností na všech úrovních
ekonomického systému.
Ethics makes money – zlaté pravidlo, kredibilita (důvěryhodnost).
1.4
Historie podnikatelské etiky
1. 1900–1920 – období diskuse
• dravost kapitalismu (negativní jevy);
• ideologie liberalismu a socialismu;
• úsilí vytvořit pozitivní obraz podnikání;
• problém státního intervencionismu (makroekonomické regulace)
2. 1920–1950 – období institucionalismu
• nová dělba práce;
• vznik managementu;
• institut průmyslového managementu ve Velké Británii (1920);
• křesťanská asociace podnikových ředitelů (1935);
3. 1950–1980 – období teoretizace
• vznik interdisciplinárního předmětu „podnikatelská etikaÿ;
• výzkum, výchova, praxe.
5
Základní mravní hodnoty v podnikání
1. promise keeping – dodržuj své sliby a závazky, dohody a smlouvy;
2. non-malevolence – nikdy nejednej se zlou vůlí a zlobou v srdci;
3. mutual aid – buď vždy vstřícný vzájemné pomoci a spolupráci;
4. respect for people – respektuj lidi kolem sebe, važ si jich a nepodváděj je;
5. respect for property – respektuj hmotné a duševní vlastnictví každého, měj
smysl pro spravedlnost a vzájemnou reciprocitu.
Problém spravedlnosti v ekonomické sféře – problém konpetence makroekonomických zásahů do ekonomického sektoru, státní redistribuce úhrného společenského
produktu.
6
Přednáška 2
2
Historický vývoj
Aristoteles (384–322 př. n. l.)
• dílo Etika Nikomachova – rozbor termínu spravedlnost, základní předpoklad
= stát je založen na vnitřní nerovnosti – takové uspořádání je spravedlivé;
• spravedlnost – rozdílecí (distribuce) a opravná:
– princip při směnách – dobrovolné (koupě, prodej), nedobrovolné (podvod,
krádež);
– prostřednictvím práva má dojít k nápravě;
– komutativní a rozdělovací spravedlnost.
2.1
Utilitarismus
Jeremy Bentham (1748–1832) a John S. Mill (1806–1873)
• správný a žádoucí je čin, kde se předpokládá, že přinese co největší štěstí,
prospěch, užitek pro co nejvíc lidí.;
• štěstí = suma libosti, má být maximalizována;
• nadřazuje duchovní hodnoty nad materiální, vše by mělo vycházet z rozumu.
Immanuel Kant (1724–1804)
• dílo Etika povinnosti ;
• člověk je svobodná a rozumová bytost, dokáže si ukládat určité povinnosti ⇒
správné a spravedlivé rozhodnutí;
• kategorický imperativ – jednoznačně nastavený příkaz
→ jednej vždy tak, aby příkaz tvé vůle mohl být zákonodárstvím pro
všechny;
→ být důstojný znamená uznat důstojnost druhého.
7
2.2
Marxismus
Karel Marx (1818–1883) a Bedřich Engels (1820–1895)
• sociální spravedlnost → komunistická společnost;
• společensko-ekonomická formace – základem a podstatou všeho jsou vztahy ve
výrobě, určují charakter ve výrobě;
• společnost rozdělena do tříd, kritériem je vlastnictví výrobních prostředků –
vlastníci × pracovní síly;
• mezi třídami nesmiřitelný vztah → třídní boj;
• buržoazie – vlastníci, proletariát – pracovníci;
• vykořisťování – přivlastňování si nadhodnoty (co je vyrobeno navíc);
• socialismus – mezi třídami už není třídní boj, odstraněno vykořisťování.
Friedrich A. Hayek (1899–1992)
• dílo Právo, zákonodárství a svoboda – Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie;
• sociální spravedlnost = nesmysl;
• dva základní předpoklady – spravedlnost se váže výhradně na člověka;
• trh rozděluje produkty nepředvídatelným způsobem;
• výchozím stavem společnosti je nespravedlnost;
• pravidla spravedlnosti mají povahu zákazů;
• důraz na svobodu člověka.
John Rawls (1921–2003)
• dílo Teorie spravedlnosti ;
• hájí termín „sociální spravedlnostÿ;
• fairness;
• vychází z hypotetické situace – lidé se chtějí spojit ke spolupráci – dohodnout
se, jak se rozdělit, jak bude probíhat makroekonomická regulace – rozumné
osoby, každému jde o svůj prospěch, smysl pro spravedlnost;
8
• závoj nevědomosti – nezaměřovat se pouze sami na sebe, neznevýhodňovat
vlastní osobu;
• zásady spravedlnosti – co nejvyšší míra svobody, každý má právo na totéž,
princip rozdílu a čestné rovnosti šancí – omezuje nás jen zásada úspornosti;
• dva principy spravedlnosti:
1. vertikální – spravedlivý přístup k jednotlivcům, kteří se nacházejí v různém společenském postavení;
2. horizontální – stejný přístup k jednotlivcům, kteří se nacházejí ve shodných podmínkách bez ohledu na kvalitu ekonomického prostředí, rovný
přístup ke všem nemocným.
9
Přednáška 3
3
Názory na etiku tržního hospodářství
Adam Smith (1723–1790)
• narozen ve Skotsku, univerzitní profesor;
• ve Švýcarsku studoval bankovnictví, ekonomiku;
• dílo Bohatství národů
– výklad přirozeného samoregulujícího mechanismu trhu, přínos dělby práce,
pohybu a tvorby kapitálu, obchodní činnosti na fungování trhu ⇒ základy
liberalismu;
– etické principy tvoří mravní infrastrukturu a základ právního rámce trhu;
– trh = hlavní regulační mechanismus hospodářského procesu, hladké
fungování trhu:
a) konkurence;
b) efektivní výkon vlastnických práv;
c) podnikavost – tvůrčí myšlení.
– základem teorie „neviditelné ruky trhuÿ dvě ideje:
1. idea přirozené svobody – člověk je již od přírody svobodný ⇒ výchozí
pozice lidské existence;
2. idea dokonalé spravedlnosti – obecně stavem společnosti a trhu je
spravedlnost (harmonie);
– neviditelná ruka trhu – základní samoregulující princip, na jehož základě
trh funguje;
– lidé vstupují na trh se svými individuálními cíli ⇒ jsou vedeni neviditelnou rukou trhu ⇒ regulace jejich zájmů obecným zájmem;
– myšlenky:
∗ důraz na hodnocení lidského jednání – všechny následky našich činů
mají morální hodnotu (spravedlnost, tolerance, . . . );
∗ správnost jednání je vázána na rozsah – čím více lidí dosáhne možného štěstí, tím větší efekt to bude mít na morálku celé společnosti;
∗ princip užitečnosti – ideál, ke kterému by měla společnost a ekonomika směřovat – být užitečný;
∗ zachování lidské individuality – aby tržní prostředí nečinilo člověka
mravotvorným ⇒ aby trh nebyl zdrojem lidské újmy;
– ekonomický růst společnosti je možný pouze tehdy, pokud vedou úřady
mravní – instituce – garant kvality ekonomiky a ekonomického růstu;
10
– trh sám je zdrojem pricipu samoregulace ⇒ řád trhu není třeba vytvářet
→ stačí pouze objevit a pochopit.
• dílo Teorie morálních citů
– „Člověk není pouze homoekonimicus, ale zejména homomoralis.ÿ
– v uspokojování mravního zájmu vidí efektivní hospodářství ⇒ nebere to
jako egoismus ⇒ člověk je nositelem morálních citů – podstata solidárního
chování a lidskosti:
∗ soucit;
∗ milosrdenství;
∗ empatie – vcítění se;
– myšlenka – přirozeným stavem je harmonie.
Karel Marx (1818–1883)
• představitel ekonomického determinismu;
• tržní hospodářství je amorální → zdroj vykořisťování člověka člověkem;
• spravedlivá, morální komunistická společnost;
• dílo Kapitál ;
• termíny vystihující zápory tržního mechanismu – odcizení člověka – nástroj,
pracovní síla ⇒ odcizuje ve své podstatě, dvě podoby díky kapitalismu:
1. odcizená práce – díky kapitalistickému výrobnímu způsobu je dělník
odcizen výsledku své práce, podstatou práce je tvorba hodnoty ⇒ pásová
výroba – je dělníkovi jedno, co dělá, protože chodí do práce pro peníze;
2. zbožní fetišismus – zboží se stává objektem zbožštění ⇒ reprezentuje
kvalitu života;
Max Weber (1864–1920)
• řešil jakým způsobem se společnost mění, co je podstatou kapitalismu;
• nejdřív se musí změnit něco u lidí, aby začali jinak vyrábět ⇒ změna myšlení,
pak ve výrobě;
• dílo Protestantská etika a duch kapitalismu – vidí tu změnu myšlení v reformě
katolické církve;
• opírá se o švýcarský protestantismus – Kalvín → reforma přetvořila člověka
na pracovitost a podnikavost;
11
• Bůh je chápán jako stvořitel a vlastník světa;
• idea protestantismu – predestinace – předurčení → člověk je předurčen ke
spáse nebo zatracení ⇒ musí ukázat, že je hoden spásy, potřeba dokázat, co
dokáže.
Ve středověku byla práce brána jako trest. Protestanti začali zavírat lidi, kteří
nepracovali, prý je to urážka Boha. Preferována skromnost, úspora, investice nad
spotřebou.
Sekularizace dogmat (zesvětštění článku víry) – to, co mělo zprvu ryze náboženský charakter, bylo zesvětštěno.
Milodar – dříve ryze náboženský charakter, dnes sponzoring.
12
Přednáška 4
4
Etická dimenze základních ekonomických
problémů
Paul A. Samuelson
1. Co a v jakém množství se má vyrábět?
• veškerá ekonomická činnost se odvíjí od nabídky a poptávky;
• potřeby – základní (jídlo, spánek, . . . ) × odvozené;
• Má společnost vytvářet podmínky pro uspokojení i takových potřeb, po
kterých existuje reálná poptávka, ale které ve svých důsledcích realizace
působí protispolečensky?
• Smíme skutečně vyrábět naprosto vše, co lze technicky zhotovit a co
dokáže vyvolat poptávkový efekt?
• Kde leží kvantitativní hranice produkce vzhledem ke spotřebě omezených
nebo neobnovitelných přirozených zdrojů?
2. Jak se má vyrábět?
• otázka alokace zdrojů;
• Lze požadavek maximální efektivity výroby realizovat bez zřetele na
přírodní a lidské změny?
• nakládání s výrobními faktory:
– půda – vzácný statek, neobnovitelný zdroj → zvýšená odpovědnost
za hospodaření;
– práce – nositelem je člověk;
– kapitál – účetní jednotka, záleží, z jakých zdrojů kapitál pochází
a k jakým účelům je použit;
3. Kdo je spotřebitelský subjekt – pro koho vyrábět?
• Makroekonomické hledisko – do jaké míry má stát nést odpovědnost při
přerozdělování společenského produktu vůči jednotlivým občanům?
• Mikroekonomické hledisko – z jakých důvodů a do jaké míry je možné při
výrobě a produkci preferovat určité skupiny spotřebitelů před ostatními?
13
4.1
Zažité mýty ekonomického myšlení
Mýtus – kolektivní představa, která je na iracionálním základě, ale ovlivňuje naše
jinak racionální soudy.
1. Mýtus úspěchu
• člověk nerealisticky nahlíží na své možnosti a schopnosti;
• úspěch stotožňován s majetkem;
• úspěch tkví v pocitu vlastního uspokojení.
2. Mýtus práce
• do práce vkládány kvality a vlastnosti, které ve skutečnosti nemá;
• „Práce šlechtí člověka.ÿ
• „Práce tvoří hodnoty.ÿ – hodnotu ale vytváří člověk, ne práce.
3. Mýtus osobního zájmu
• založen na racionální myšlence – člověk veškerou činnost dělá výhradně
pro sebe;
• altruistické chování – zaměřeno pro druhé;
• tři typy lidí:
a) narcisistní – egoistický, výlučně osobní zájem;
b) závistivý – motivace úspěchem jiných a deficitem vlastního úspěchu;
c) expanzivní – začíná sám u sebe, ale překračuje hranice vlastní
sobeckosti.
4. Mýtus trhu
• zažitá představa, že trh je naprosto něco svobodného, kde existuje jen
nabídka nebo poptávka;
• diktát trhu – trh nás činí nesvobodnými (diktát ceny, kvality, . . . )
14
4.2
Etické hledisko v praxi – problém × dilema
Obr. 1: Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu
Subjekt je ovlivněn:
• vlastními dispozicemi – psychická, fyzická výbava, míra inteligence;
• socializačním procesem – zkušenosti;
• konkrétností situace – legálnost.
Tři základní znaky etického hlediska:
1. analýza důsledků konání;
2. nestrannost;
3. empatie do pozice oběti.
Tab. 1: Konflikt
Konflikt jako etický problém
Konflikt jako etické dilema
Lze jej snadno pojmenovat.
Stojí mimo specifickou situaci.
Existuje názorová shoda, že konflikt je
etický.
Vyjadřuje nárok jednotlivého účastníka.
Je obtížné jej snadno pojmenovat.
Je zasazen do specifické situace.
Není názorová shoda, že daný konflikt je
jednoznačně etického charakteru.
Vyjadřuje nároky vícerých, často si
konkurujících účastníků.
Týká se vícerých, často si konkurujících
hodnot.
Předpokládá, že jednotlivci chtějí konat
správně, ale nevědí jak.
Týká se jedné správné a nesprávné hodnoty.
Předpokládá, že jednotlivci mohou konat
správně, když chtějí.
15
Přednáška 5
5
Základní východiska podnikatelské etiky
• střet indiviuální a sociální etiky;
• individuální etika sleduje prospěšnost jedince;
• sociální etika sleduje prospěšnost celku, společenská morálka.
Obr. 2: Struktura etiky v ekonomice
Obr. 3: Ferrelovo schéma – vymezení rastru zájmů, kde se každá firma pohybuje
Základním mravním požadavkem státu na kakoukoli firmu je požadavek společensky odpovědného chování.
16
Obr. 4: Faktory ovlivňující společensky odpovědné chování podniku
5.1
Teoretické východisko
Základní listina lidských práv a svobod
V ekonomické činnosti existují čtyři typy práv:
1. smluvní právo
• všechna práva vycházejí ze smluv;
• psané × nepsané;
• vychází ze vzájemného konsensu obou smluvních stran;
2. právo na ocenění
• pramení z hodnocení zásluh → právo na odměnu;
3. pozitivní právo
• všechna psaná práva, vznikají na základě legislativy (např. Zákoník
práce);
4. právo na důstojnost
17
Morální práva a povinnosti zaměstnanců
Právo
• na odpovídající pracovní vytíženost;
• na spravedlivou odměnu;
• se volně a svobodně sdružovat v odborech a stávkovat;
• na soukromí a normální rodinný život;
• na svobodu vědomí a projevu;
• na zákonné, čestné a otevřené jednání;
• na participaci (míře spolurozhodování);
• na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky;
• na smysluplnou práci přinášející uspokojení.
Povinnost
• respektovat a naplňovat pracovní smlouvu;
• být loajální k firmě;
• jednat podle zákonných a etických norem.
Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů
Právo
• požadovat aktivní a produktivní přístup k práci;
• na loajální spolupráci;
• požadovat čestné korektní jednání na pracovišti.
Povinnost
• řídit se při výběru nebo propouštění zaměstnanců nediskriminačními hledisky;
• kompenzovat znevýhodnění vzniklá výkonem zaměstnání;
• respektovat obory a jejich aktivity;
• stanovit jednoznačná pravidla pracovních vztahů;
• akceptovat kritiku zaměstnanců bez represivních následků;
18
• řešit pracovní spory podle právních a morálních norem;
• informovat a konzultovat rozhodující záměry podniku se zaměstanci;
• garantovat všechny úmluvy a dohody se zaměstnanci a nést odpovědnost;
• průběžně zlepšovat pracovní podmínky.
19
Přednáška 6
6
Modely etického rozhodování subjektů
v podnikatelské činnosti
Šest důvodů porušování norem etického chování ve vnitropodnikové sféře:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
neznalost etických norem nebo podceňování jejich důležitosti;
silné tlaky na neetické chování jednotlivců;
nerozhodnost a nevýkonnost nadřízených pracovníků;
neetické chování spolupracovníků na pracovišti;
ignorování etických prohřešků vedení podniku;
jedinci orientovaní výhradně na svůj prospěch.
Podmínky pro rozhodování:
• vždy v rovině racionality;
• individuální hierarchie hodnot;
• informace – přímé, prověřené;
• vlastní svoboda bez omezování.
Obecné zádady rozhodovacích procesů etického charakteru:
• vyhodnotit každé rozhodnutí ke vztahu k normám a mravům společnosti, ve
které subjekt žije;
• vyhodnotit každé rozhodnutí s ohledem na obecné, všelidské morální standardy
a zažité morální konvence (slušnost, čestnost, pravdomluvnost, úcta k člověku,
vlastnictví, . . . );
• vyhodnotit každé rozhodnutí ve vztahu ke svému svědomí (řešení musí být
v souladu s mojí individuální morálkou);
• řešení by mělo projít tzv. precedentním testem – domýšlet jeho následky
tak, aby bylo obecně pozitivním řešením, pokud by sloužilo jako model pro
jiná rozhodnutí;
• řešení by mělo projít testem veřejnosti, mělo by být obhájeno veřejným fórem
a konzultováno s nezainteresovanými osobami.
20
Obr. 5: Obecný model morálního rozhodnutí
Pořadí řešení otázek vyplývajících z tohoto modelu:
• (Zjistit) jaká jsou fakta?
• V čem tkví etický problém?
• Kdo jsou účastníci dané situace?
• Jaké jsou možnosti, alternativy řešení?
• Jaké budou morální dopady těchto alternativ?
• Jaké praktické následky a na koho situace obsahuje?
• Jak má být situace s konečnou platností řešena?
21
Obr. 6: Kohlbergův model stádií morálního růstu
Obr. 7: Interakční model Lindy K. Trevinové (Obecný model etického rozhodování v organizaci)
22
Obr. 8: Ferrelův a Greshamův model
7
Etické chování firmy jako komparativní výhoda
na trhu
Proč by se firma měla chovat na trhu eticky?
• v zájmu firmy samotné, pokud chce dlouhodobě působit;
• v zájmu celé společnosti – čím je společnost mravnější, tím je méně nákladová;
• každý podnikatelský subjekt očekává etické chování ostatních účastníků;
• je amorální jednostranně odstoupit od dohody a očekávat od ostatních její
plnění;
• je společensky mravně neúnosné se proklamativně přihlásit k dodržování
etických pravidel a skrytě je porušovat, jedná se o zásadu souladu slov a činů;
• porušování morálních pravidel podnikatelskými subjekty destruuje prostředí
nezbytné pro podnikání – může dojít k ekonomickému kolapsu.
John von Neumann a Oskar Morgenstein (1944) – Teorie her
• dílo Teorie her a ekonomické chování – aplikace na tržní mechanismus;
• pokud je zaručena opakovatelnost hry → subjekty spolu začnou spolupracovat
– velký vliv má stabilita politického systému.
23
Přednáška 7
8
Etika, zisk a podnikatelská kultura
Zisk
• nemusí nic vypovídat o morální kvalitě podniku, vztah mezi ziskem a způsobem jeho dosahování dává charakter celému podniku;
• mravní charakter zisku vyplývá z mravních hodnocení aktivit, prostřednictvím
kterých ho bylo dosaženo;
• firma by měla usilovat o optimalizaci (maximalizaci) zisku;
• vztah mezi ziskem a etikou vyjadřuje míru etičnosti podniku jako celku;
• pokud zisk neslouží ke spotřebě, bývá reinvestován, působí vysoce morálně ve
společnosti – zvyšuje životní úroveň.
Šedá ekonomika
• protipól legální ekonomiky;
• platí zde stejné ekonomické principy, ale produkce je realizována na černém
trhu → špinavé peníze – zisky z nelegálních činností (drogy, . . . ) → musí být
legalizovány – praní špinavých peněz (Al Capone – Chicago – prádelny).
Obr. 9: Model morálního rozvoje podniku
Ne všechny podniky musí projít všemi stupni modelu.
24
8.1
Podniková kultura a etický auditing
Kultura
• z latiny kolére = pečovat, zlepšovat ⇒ jakákoli činnost, která zvyšuje kvalitu
lidského života a jeho prostředí;
• váže se výhradně na člověka;
• dvě základní podoby:
1. duchovní;
2. materiální – architektura, móda, . . .
• v podniku existují dva zásadní významy:
1. podnikatelská – širší význam, zahrnuje veškeré kulturní prvky, které se
váží na určitý trh;
2. podniková – odvozena z podnikatelské, má jedinečný charakter, každá
firma má svou specifickou kulturu, vytváří osobitý podnikatelský styl ⇒
firma je na trhu nezaměnitelná, má bezprostřední vliv na morální klima
uvnitř podniku, podniková kultura by se měla zdokonalovat, ale stagnuje;
• bariéry, které brzdí proces kultury:
1. zažité postupy práce a striktně vymezené role;
2. vysoká skupinová soudržnost – koheze – psychologie vozové hradby –
tým neventiluje problémy, které jsou uvnitř, mezi týmy předimenzovaná
konkurence;
3. nejasné priority – víme, co máme dělat, ale nevíme jak;
4. izolace před vnějšími vlivy – ve firmě špatná komunikace a informační
politika.
Etický auditing
• zjišťuje se morální úroveň podniku, vyhodnocuje se úroveň morality způsobu
vedení a vědomosti a znalosti zaměstnanců;
• dva základní způsoby:
1. forma písemného testu – laciné, rychlejší;
2. ústní pohovory – větší vypovídací hodnota, otázky ve čtyřech tématických
blocích:
(a) úroveň znalostí;
(b) úroveň dovedností;
25
(c) shoda hodnot podniku s hodnotami zaměstnanců → hodnotová
shoda = konkruence;
(d) zjištění postojů zaměstnanců v etickém vývoji podniku.
9
Socializační proces
• proces osvojování si podnikové kultury zaměstnanci;
• od nástupu do pracovního poměru až do jeho ukončení;
• podstatou je působení firmy na zaměstnance – forma výchovy;
• tři základní fáze:
1. porozumění – srozumitelně a jasně deklarovat principy, zásady;
2. přijetí – zaměstnanec přijímá informace a bere je za své;
3. konání – zaměstnanec jedná ve smyslu dané podnikové kultury;
• výraz psychologické dohody mezi zaměstnancem a podnikem – vzájemné
očekávání splnění určitých požadavků.
Obr. 10: Kottlerův model
Příznaky špatného socializačního procesu:
• výpověď;
• bezmyšlenkovitá poslušnost;
• úspěšnost za každou cenu (na úkor druhých);
• anonymní zveřejnění problémů.
Klíčové etické hodnoty firmy
• jsou znakem dobré podnikové kultury;
• obsaženy v logu, jsou součástí reklamního sloganu;
26
• identifikují firmu;
• tři základní funkce:
1. definiční – kdo jsme a co tu chceme;
2. strategická – jak budeme uspokojovat potřeby;
3. kontrolní – závazek;
• tři základní principy:
1. nadčasovost – nevázat se na ideologii, náboženství;
2. přiměřenost;
3. garance;
• páteř podnikové kultury – součást podnikové strategie.
Obr. 11: Maslowova pyramida
27
Přednáška 8
10
Etický kodex firmy
Kodex – systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, které vymezují a upravují vztahy mezi členy určité komunity. Etický kodex – má zásadní a univerzalistický
charakter, vztahuje se na chování a jednání každého člena komunity.
Kodex může být:
• psaný;
• nepsaný.
10.1
Vývoj kodexů
Robert Wood Johnson
• ve 40. letech vytvořil etický kodex;
• zakladatel firmy Johnson & Johnson – první etický kodex: „Naše krédoÿ;
• rozšiřování etických kodexů – 80. léta;
• dnes vznikají etické kodexy profesních skupin – nestačí práva, musí být
i moralita (kodexy), např. v bankovnictví, kodexy auditorů, kodex reklamy, . . .
10.2
Kodex
• rozpracování klíčových etických hodnot (ty jsou základem), detailnější;
• přináší vedení i managementu, zaměstnancům, společnosti jasná pravidla,
podle kterých mohou být řešeny konkrétní problémy firmy.
Přínosy kodexu pro vedení firmy:
1. eliminuje nežádoucí praktiky, které mohou vést k odlivu zákazníků, zaměstnanců, investorů a které ve svém důsledku mohou způsobit dlouhodobé ekonomické ztráty;
2. objasňuje politiku firmy;
3. usnadňuje vedení podniku zavádění inovací, pomoc při restrukturalizaci, pokud získává nové partnery;
4. posiluje vnitropodnikovou disciplínu tím, že snižuje potřebu donucovacích
a restriktivních opatření;
28
5. zamezuje nadřízeným zneužívání jejich postavení vůči ostatním zaměstnancům;
6. vodítkem pro řídící články podniku při rozhodování;
7. pozitivně motivuje zaměstnance.
Přínosy kodexu pro management:
1. pomáhá řešit morální problémy a dilema, která se vyskytují u práce managerů;
2. pomáhá čelit neetickým požadavkům zaměstnanců, případně zákazníků, dodavatelů, nadřízených či podřízených;
3. praktický nástroj, jak může obhajovat svá rozhodnutí, jak uvnitř, tak vně
podniku;
4. výrazně zjednodušuje vnitropodnikovou komunikaci;
5. umožňuje zdůvodnit své návrhy na disciplinární opatření;
6. nástroj, který urychlí identifikaci problémových praktik a odhalení případných
podvodů.
10.3
Zásady výstavby etického kodexu podniku
1. pro rozhodování slouží vždy deklarované hodnoty podniku;
2. etický kodex musí být vzájemně provázaný a souviset s posláním, cíli, strategií
a politikou podniku, měl by obsahovat jasně formulované konkrétní priority,
závazky a požadavky na zaměstnance, . . . a srozumitelné vymezení etických
rolí;
3. etický kodex musí být přiměřený;
4. etický kodex musí obsahovat mechanismus řešení konfliktů, jeho interpretaci
a aplikaci;
5. etický kodex by měl také poskytovat možnost ustanovení výjimek, a to zejména
pro důvody morálního charakteru.
29
Obr. 12: Obecné funkce etického kodexu firmy
Formální zásada – zásadní firemní dokument, měl by být veřejně přístupný, psán
pozitivním jazykem, jednotlivé body v duchu tzv. „zlatého pravidlaÿ.
30
Přednáška 9
11
Integrace etiky do podnikové strategie
Ústřední myšlenkou integrace etiky do podnikové strategie je teze, že morální kvalita
jednání podniku netkví ve sledování kvalifikace zisku, ale ve volbě prostředků, jakými
lze zisku dosahovat. Právní rámec pouze vymezuje legalitu jednotlivých činností,
ale není přímým zdrojem morality. (Co zákon nezakazuje, to je povoleno, ovšem
z morálního hlediska to nemusí být správné.) Existuje několik základních nedostatků
práva:
1. Časové zpoždění – všechny zákony vychází „ex postÿ, dynamika reality
je rychlejší než vývoj zákonů, nastávají nové situace, na které právo neumí
reagovat.
2. Přílišná obecnost – zákony jsou formulovány tak, že jejich specifikace na
konkrétní případ je obtížná, problém abstrakce – zákony jsou příliš obecné
(abstraktní), a proto připouští více výkladů.
3. Deficit jeho výkonů – právo nemůže být vždy a všude za všech okolností
přítomno, neexistují kontrolní mechanismy, všechno a vždy nemůže být právem
postiženo.
4. Nejasnost adresáta – zákon se vždy obrací ke všem (každý, kdo se dopustí . . . ), ve své konkrétnosti je těžké určit, ke komu → otvrzují nutnost
podniku zavádět vnitřní pravidla a principy, které by nahrazovaly tyto právní
nedostatky → etické nástroje.
Proč vůbec integrovat etiku do podnikové strategie? Protože právo obecně
v dynamice rozvoje podniku vykazuje určité nedostatky, které etika může vhodně
doplnit, zejména v situacích, kdy je právo obtížně aplikovatelné.
Proces integrace etiky do podnikového prostředí by měla probíhat ve třech
úrovních, a to souběžně.
1. Podniková kultura
• klíčové etické hodnoty;
• etický kodex firmy;
• tradice podniku;
• vnitropodniková organizační kultura.
2. Etické vedení
• strategické plánování;
31
• organizační struktury;
• komunikace;
• kontrola a hodnocení.
3. Socializační proces
• motivace, stimulace;
• školení, vzdělávání;
• „training in the jobÿ;
• výběr kandidáta.
32