LABORATORNÍ CVIČENÍ 1.D

LABORATORNÍ CVIČENÍ
1.D
LABORATORNÍ CVIČENÍ A (jen k prostudování před laboratorní úlohou)
Téma: Měření hmotnosti na analytických vahách.
Úkol: 1. Určete přesnou hmotnost lodičky na vážení a váženky.
2. Určete hmotnost asi 2 g chloridu sodného přesně.
3. Navažte 0,1582 g chloridu sodného.
Teoretický rozbor:
Měření hmotnosti – vážení – patří k nejčastějším činnostem v chemické laboratoři. K měření
hmotnosti používáme váhy. Nejdůležitějšími parametry určujícími kvalitu, přesnost a použití
vah jsou:
1. váživost – největší dovolené zatížení, jemuž lze vystavit každou z misek, aniž by se váhy
poškodily. Analytické váhy používané ve váhovně Gymnázia v Duchcově mají váživost 200 g.
Laboratorní předvážky P3 200 mají váživost 200 g.
2. přesnost – nejmenší rozdíl hmotnosti, který lze danými vahami určit. Technické váhy mají
přesnost ± 0,1 g, analytické váhy ± 0,1 – 0,2 mg.
3. citlivost – vyjadřuje poměr mezi velikostí výchylky jazýčku vahadla Δα a hmotností, která tuto
výchylku způsobila ΔZ:
citlivost = Δα / ΔZ
U technických vah je hmotnost ΔZ = 10 mg, u analytických vah je hmotnost ΔZ = 1 mg.
Váhy jsou citlivé tehdy, když malá hmotnost závaží ΔZ způsobí dostatečně velkou výchylku
jazýčku vahadla Δα.
Nejpoužívanějším typem analytických vah (které jsou na škole k dispozici) jsou
jednomiskové analytické váhy automatické.
U jednomiskových analytických vah automatických se přímo na vahadlo umísťují všechna
závaží ovládacími knoflíky a na matnici (= průsvitné stupnici) se odečítají miligramy a desetiny mg.
Miligramy a desetiny miligramů směrem nahoru od nuly se přičítají k hmotnosti závaží umístěného
na vahadle, směrem dolů od nuly se odečítají od hmotnosti závaží na vahadle.
Chemikálie se nikdy nesmí klást přímo na misky analytických vah ani na papír, ale pouze do
navažovacích nádob – lodičky nebo váženky. Před vážením na analytických vahách je nutné vždy
stanovit orientační hmotnost navažovacích nádob na laboratorních předvážkách a potom přesnou
hmotnost navažovací nádoby na analytických vahách. Je vhodné, tuto hmotnost napsat fixou přímo
na navažovací nádobu.
Veškeré manipulace se závažím, navažovací nádobou a váženou látkou se smějí provádět
pouze při aretovaných vahách.
Pomůcky:
laboratorní předvážky, analytické váhy, navažovací nádoby, lžička.
Chemikálie: chlorid sodný.
LABORATORNÍ CVIČENÍ B (část roztoku pripraví 1. ročník)
Téma: Příprava roztoků daného množství a složení II.
Úkol: 1.
2.
3.
4.
Připravte 20 % roztok hydroxidu sodného o objemu 100 ml.
Připravte 20 % roztok kyseliny chlorovodíkové objemu 100 ml.
Připravte 1 M roztok thiosíran sodný o objemu 100 ml. (využije 2B.)
Připravte 0.1 M roztok manganistanu draselného objemu 100 ml. (využije 2B. a 2D)
Teoretický rozbor:
Vypočítejte hmotnosti a objemy látek potřebných pro přípravu daných roztoků.
Pomůcky:
laboratorní předvážky, analytické váhy, navažovací nádoby, lžička, pipeta, kádinka, tyčinka,
nálevka, odměrná baňka.
Chemikálie:
konc.kyseliny chlorovodíková, koncentrovaná kyselina sírová, thiosíran sodný hydroxid sodný,
destilovaná voda (všechny chemikálie se stupněm čistoty p.a.).
Postup:
1. Laboratorními předvážkami zjistěte přibližnou hmotnost navažovací nádoby.
2. Analytickými váhami zjistěte přesnou hmotnost navažovací nádoby.
3. Laboratorními předvážkami navažte přibližnou hmotnost chemikálie.
4. Analytickými váhami navažte přesnou hmotnost chemikálie.
5. Naváženou chemikálii kvantitativně spláchněte z navažovací nádoby destilovanou vodou do
kádinky s destilovanou vodou (asi 500 ml) a rozpusťte.
6. Roztok kvantitativně přelijte do odměrné baňky o objemu 1 l a doplňte destilovanou vodou po
rysku.
7. Připravený roztok nalijte do zásobní láhve, označte názvem, koncentrací a datem přípravy.
Výsledky:
Připravené roztoky odevzdejte.
LABORATORNÍ CVIČENÍ C
Téma: Triely – chemické vlastnosti hliníku.
Úkol: Ověřte některé redoxní a acidobazické vlastnosti hliníku.
Teoretický rozbor:
1. Napište stavové chemické rovnice reakce hliníku
a) s vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové
b) s vodným roztokem hydroxidu draselného
c) se vzdušným kyslíkem.(pouze demonstrace učitelem)
2. Ve kterých z uvedených reakcí se projevují amfoterní vlastnosti hliníku? Která chemická reakce
prokazuje redukční účinky hliníku?
3. Která chemická vlastnost hliníku se využívá v technické praxi a k jakému účelu?
Pomůcky:
2 zkumavky, stojan na zkumavky, skleněná trubička (průměr asi 5 mm, délka asi 30 cm), kádinka
(250 ml), trojnožka, síťka s azbestem, kahan, zápalky, ochranný štít.
Chemikálie:
kyselina chlorovodíková (3 ml, w = 20 %), hydroxid sodný (3 ml, w = 20 %), hliníková folie (0,05
g), hliníkový prach (0,5 g).
Postup:
a)
1. Do zkumavky s kyselinou chlorovodíkovou (3 ml) vložte hliníkovou folii o hmotnosti asi 0,05 g.
Zkumavku vložte do kádinky s horkou vodou.
2. Jakmile hliník zreaguje za vzniku roztoku produktu A, přidávejte po kapkách k tomuto produktu
roztok hydroxidu sodného. Přidávejte jej tak dlouho, až se zprvu vytvořená sraženina nebo zákal
opět rozpustí.
b)
Do zkumavky s hydroxidem sodným (3 ml) vložte hliníkovou folii o hmotnosti asi 0,05 g.
Zkumavku vložte do kádinky s horkou vodou. Produktem reakce je roztok látky B.
c)
1. Do skleněné trubičky asi 30 cm dlouhé naberte 1 cm vysoký sloupec hliníkového prachu. 2.
Nasaďte si ochranný štít a konec trubičky s hliníkem přiložte k oxidačnímu plameni kahanu a hliník
do plamene vyfoukněte. (Trubičku držte téměř vodorovně s deskou pracovního stolu). Při sledované
reakci vzniká produkt C. (demonstrace učitelem)
Výsledky a závěr:
1. Vznik produktů A,B,C vyjádřete chemickými rovnicemi:
.
..Al + ...HCl -----> ...A + ...
.
..Al + ...NaOH + ...H2O -----> ...B + ...
...Al + ...O2 -----> ...C
2. Rozhodněte, které z uvedených dějů potvrzují amfoterní vlastnosti hliníku a který děj
potvrdil jeho vlastnosti redukční.
3. Vysvětlete, proč v pokusu a) vznikala přidáváním hydroxidu sodného k produktu A nejprve
sraženina (zákal), která se v nadbytku hydroxidu sodného opět rozpustila. Probíhající
reakce (vznik sraženiny a její rozpuštění) vyjádřete chemickými rovnicemi.
LABORATORNÍ CVIČENÍ D
Téma: Disociační a vazebná energie
Teorie
Při vzniku chemické vazby se energie ______ a nazývá se ______ .
Při štěpení vazby se energie ______ a nazývá se ______ .
Úloha 1: Dehydratace modré skalice.
Chemikálie:
Modrá skalice.
Postup práce:
Na porcelánovou misku nasypeme 1-2 lžičky modré skalice, položíme ji na keramickou síťku
umístěnou na trojnožce a za občasného míchání zahříváme. Při míchání přidržujeme misku
v kleštích. Zahříváme tak dlouho, dokud se modré zbarvení nezmění v celém objemu na bílé.
Otázky:
1. Jaký je chemický název modré skalice.
2. Při zahřívání dochází k dehydrataci a modrá skalice se mění na sloučeninu bílé barvy. Jaký
je její název.
3. Při dehydrataci dochází ke vzniku nebo zániku chemické vazby?
4. Energii jsme museli dodat nebo se energie uvolnila? Odpověď zdůvodněte.
Úloha 2: Hydratace síranu měďnatého.
Postup práce:
Vychládlou bílou krystalickou látku z prvního pokusu nasypeme do
zkumavky, kterou kolmo uchytíme do stojanu. Do látky ve zkumavce
zasuneme teploměr a ten také uchytíme do stojanu. Poté přilijeme do
zkumavky trochu vody (objem přilité vody by měl být menší než
objem nasypané látky).
Otázky:
1. Po nalití vody došlo ke změně barvy z bílé na modrou. Proč?
2. Z teploty odečtené z teploměru po nalití vody určete zda
byla energie uvolněna nebo spotřebována a vysvětlete proč.