Hodnocení vlivů koncepce ÚP na EVL a ptačí oblasti

Hodnocení vlivů koncepce ÚP na EVL a ptačí oblasti

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU
OBEC HOSTOUŇ
Hodnocení vlivů koncepce ÚP na evropsky významné lokality a ptačí oblasti,
podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
v platném znění
Mgr. Lenka Bartoničková
autorizovaná osoba pro hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.
červenec 2013
Obsah
Telefon: 774 548 855 ...................................................................................... 3
E-mail: [email protected] ............................................................... 3
1. Úvod ........................................................................................................ 4
1. 1. Zadání .......................................................................................................................................... 4
1. 2. Cíl hodnocení ............................................................................................................................... 4
1. 3. Postup vypracování hodnocení ................................................................................................... 4
2. Údaje o koncepci ...................................................................................... 5
3. Údaje o EVL a PO ...................................................................................... 6
3. 1. Identifikace dotčených lokalit ..................................................................................................... 6
3. 2. Popis dotčené evropsky významné lokality ................................................................................. 6
3. 3. Dotčený předmět ochrany ........................................................................................................... 8
4. Hodnocení vlivů koncepce na EVL a PO ...................................................10
4. 1. Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení .......................................................................... 10
4. 2. Hodnocení vlivů koncepce ......................................................................................................... 10
4. 3. Hodnocení kumulativních vlivů ................................................................................................. 11
5. Návrh opatření k minimalizaci rizika negativních vlivů koncepce
na předmět ochrany a celistvost EVL Zákolanský potok .................................12
6. Závěr .......................................................................................................13
Seznamy........................................................................................................13
Podklady ............................................................................................................................................ 13
Použité zkratky .................................................................................................................................. 15
2
Zpracovatel hodnocení
Mgr. Lenka Bartoničková
Autorizace pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (rozhodnutí
č. j. 45721/ENV/13-1937/630/13 ze dne 26. 6. 2013)
Telefon: 774 548 855
E-mail: [email protected]
3
1.
Úvod
1. 1. Zadání
Zadavatelem díla je Mgr. Jiří Bělohlávek. Hodnocení je zpracováno na základě stanoviska
Krajského úřadu Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, který
nevyloučil významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura
2000, konkrétně na EVL Zákolanský potok zasahující do zpracovávaného území tokem
Dobrovízského potoka. Předmětem ochrany této lokality je rak kamenáč (Austropotamobius
torrentium). Případným výraznějším navýšením počtu obyvatel (lokality E 6 pro bydlení)
a s ním spojeným navýšením produkce odpadních vod by mohlo dojít ke zhoršení kvality
vody v Dobrovízském potoce, který je v této ploše součástí zmíněné EVL. Z tohoto důvodu je
ve smyslu § 45h zákona č. 114/1992 Sb. třeba provést vyhodnocení vlivů koncepce
na soustavu Natura 2000 postupem podle zvláštních právních předpisů. Stanovisko bylo
vydáno 21. 8. 2012 pod číslem jednacím 118116/2012/KUSK.
1. 2. Cíl hodnocení
Cílem tohoto naturového hodnocení je zjistit, zda předložená koncepce má významný
negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit,
nebo ptačích oblastí.
1. 3. Postup vypracování hodnocení
Hodnocení bylo vypracováno na základě provedení terénního průzkumu (červenec
2013), studia podkladových materiálu a odborné literatury. Posouzení se metodicky opírá
o ustanovení zákona c.114/1992 Sb., zák. 100/2001 Sb., v platných zněních, směrnice
o ptácích 79/409/EHS, směrnice o stanovištích 92/43/EHS a metodických doporučení MŽP
CR a Evropské komise (viz MŽP ČR 2007, Kolektiv 2001, 2001a). Významnost vlivů byla
hodnocena podle stupnice uvedené v následující tabulce.
Tabulka1: Hodnocení významnosti vlivů
Hodnota Termín
-2
Významný
negativní vliv
Popis
Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK
Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze
v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK)
Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu
nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků
stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do
přirozeného vývoje druhu.
Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat.
-1
Mírně
negativní vliv
Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv
Nevylučuje realizaci záměru.
Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení
4
ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do
biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.
Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními.
0
Nulový vliv
Záměr nemá žádný prokazatelný vliv
+1
Mírně
pozitivní vliv
Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení
ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah
do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.
+2
Významný
pozitivní vliv
Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné
zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný
příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.
?
Vliv nelze
hodnotit
Vliv nelze jednoznačně vyhodnotit díky obecnosti koncepce či
jejích částí
2.
Údaje o koncepci
Území řešené územním plánem je dáno rozsahem katastrálního území obce Hostouň.
Níže je uveden seznam změn, jež jsou posuzovaným návrhem ÚP řešeny.
Plochy změn ( HZx ) – návrh
HZ1 Plocha nízkopodlažního bydlení a zahrady v obytné zóně, včetně místní komunikace
a veřejného prostoru u židovského hřbitova
HZ2 Plocha nízkopodlažního bydlení, zahrady v obytné zóně, zahrady bez staveb, místní
komunikace
HZ3 Plocha nízkopodlažního bydlení a zahrady v obytné zóně
HZ4 Plocha nízkopodlažního bydlení a zahrady v obytné zóně
HZ5 Plocha pro výrobu a skladování
HZ6 Plocha nízkopodlažního bydlení a zahrady v obytné zóně, včetně rozšíření místní
komunikace
Plochy změn převzatých z platné ÚPD obce
Z1 Plocha nízkopodlažního bydlení, zahrady v obytné zóně, zahrady bez staveb, místní
komunikace
Z2 Plocha nízkopodlažního bydlení, zahrady v obytné zóně, zahrady bez staveb
Z3 Plocha bydlení, smíšené území, veřejného prostoru a veřejné zeleně a nízkopodlažní
bydlení se zahradami v obytné zóně
Z4 Plocha nízkopodlažního bydlení, zahrady v obytné zóně, zahrady bez staveb
Z5 Plocha nízkopodlažního bydlení, účelová komunikace
Z6 Plocha nízkopodlažního bydlení, zahrady v obytné zóně, rozšířená místní komunikace
Z7 Plocha nízkopodlažního bydlení, zahrady v obytné zóně, místní komunikace, doprovodná
zeleň mimo zastavěné území
Z8 Plocha nízkopodlažního bydlení, místní komunikace
Z9 Plocha pro sport a rekreaci, plocha pro výrobu a skladování
Z10 Plocha pro rozšíření silnice III. třídy
5
Plochy přestavby
(plochy pro opatření ke zvýšení retence dešťových vod)
P1 Plocha pro suchý poldr nebo rybník navrženého k obnově
P2 Plocha pro rybník.
3.
Údaje o EVL a PO
3. 1. Identifikace dotčených lokalit
Hodnocená koncepce přímo zasahuje do EVL Zákolanský potok (CZ0213016). V blízkém
okolí zájmového území se nenachází žádná další evropsky významná lokalita ani ptačí oblast.
S přihlédnutím k charakteru koncepce lze říci, že územní plán obce Hostouň neobsahuje
záměry, které by mohly mít vliv na značně vzdálené EVL či PO. Tudíž je tedy dále řešen
pouze vliv této koncepce na EVL Zákolanský potok. Důvodem je především možné ovlivnění
vodního toku, který je biotopem předmětného druhu, raka kamenáče (Austropotamobius
torrentium).
3. 2. Popis dotčené evropsky významné lokality
Evropsky významná lokalita Zákolanský potok (CZ0213016) byla vyhlášena nařízením Vlády
ČR č. 371/2009 Sb. Na ploše 10,1023 ha. Nachází se na území Středočeského kraje
v katastrálních územích obcí: Běloky, Dobrovíz, Hole u Svrkyně, Hostouň u Prahy, Kováry,
Makotřasy, Malé Číčovice, Noutonice, Okoř, Středokluky, Velké Číčovice.
Základem území EVL Zákolanský potok je nejprve tok Dobrovízského a poté Zákolanského
potoka. Tok je vymezen od silnice Hostouň – Jeneč až po soutok s Lidickým potokem
(Dobrovízský p.), dále pak k soutoku s Dřetovickým potokem nad obcí Kováry
(Zákolanský p.). Celková délka toku v EVL je 13 km. Vodní tok protéká po celé délce
v relativně ploché otevřené krajině Kladenské tabule, v níž se místy nacházejí hlubší zářezy
a srázy. Okolí toku je pod značným antropogenním tlakem. Krajina je zde intenzivně
zemědělsky využívána, na většině agrocenóz se nachází orná půda. V povodí i přímo na toku
je umístěna řada menších sídel. V území nebo jeho blízkosti jsou vedeny rychlostní silnice
a další komunikace. Na chráněném úseku toku se nachází několik obtočných nádrží a dvě
nádrže průtočné. Kvalita vody v potoce značně kolísá a to jak lokálně, tak i časově vlivem
silného zatížení organickým materiálem. Břehy jsou hlinité, místy technicky upravené,
v některých úsecích je vyvinuta křovinná a stromová pobřežní vegetace. Dno toku je hlinité,
štěrkovité až kamenité, místy s jemným sedimentem. Významná část toku byla v minulosti
regulována. Regulace se v současnosti samovolně renaturalizovala. EVL Zákolanský potok je
vyhlášena k ochraně raka kamenáče (Austropotamobius torrentium). Ten je zde udáván
z pro něj netypických stanovišť (nor ve dně a v březích). Prostor EVL je nejseverovýchodněji
položenou lokalitou výskytu tohoto druhu v rámci středočeského regionu. Zároveň se jedná
o jednu z mála lokalit, kde se vyskytuje společně rak kamenáč a rak říční (upraveno
dle AOPK ČR). Rak kamenáč byl vzhledem k charakteru koncepce identifikován
jako dotčený předmět ochrany.
Na území EVL se dále nachází 4 typy stanovišť chráněných soustavou Natura 2000,
a to: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion
caeruleae), Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis), Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, Smíšené jasanovo-olšové
6
lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Tyto
ale nebudou koncepcí ÚP Hostouň dotčeny.
Mapa EVL Zákolanský potok (AOPK ČR 2010)
Stávající stav EVL Zákolanský potok a aktuální negativní vlivy působící na tuto EVL
Na konci roku 2009 byla zpracována podrobná studie, která hodnotila kvalitu vody v toku
Dobrovízského a Zákolanského potoka (Svobodová et Wanner 2009). Tato studie se rovněž
věnovala také problematice možného ovlivnění chemismu vody dříve hodnoceným záměrem
„Obytný soubor Zahrady Pavlov“ (Banaš 2010). Na Dobrovízském a Zákolanském potoce
byly sledovány všechny parametry, jež dle výzkumu mohou mít vliv na výskyt raka kamenáče
a raka říčního. Jsou to především: NH4+, NH3, BSK5, NO2-, Al, Fe, pH, O2, teplota,
CHSKCr, Cu, Zn, Ca, NO3-, Cl-, nerozpuštěné látky, celkový fosfor, vodivost a sírany.
Zjištěná jakost vody byla porovnávána s imisními standardy pro kaprové vody podle nařízení
vlády č.71/2003 Sb. (Svobodová et al. 2008 in Svobodová et Wanner 2009).
Výsledky výše zmíněné studie (Svobodová et Wanner 2009) ukázaly, že Zákolanský
potok patří k nejvíce znečištěným tokům s výskytem raka kamenáče v ČR. Jakost vody
v Zákolanském potoce nesplňuje parametry pro výskyt dobře prosperujících populací raka
kamenáče. Jakost vody v toku se epizodicky zhoršuje především při snížených průtocích vody
v letních měsících. Zvýšené koncentrace volného amoniaku, amonných iontů, dusitanů
a nízké koncentrace kyslíku byly zaznamenány v letních měsících roku 2007 a 2009
od Číčovic až pod obec Okoř. Ve stejném úseku došlo v roce 2008 k překročení imisních
standardů pro kaprové vody pro ukazatel BSK5. Nerozpuštěné látky překračovaly limity
ve většině vzorků (Svobodová et Wanner 2009). Jakost vody Dobrovízského potoka
na podzim roku 2009 splňovala takřka všechny imisní standardy pro kaprové vody,
překročeny byly pouze imisní standardy pro obecné požadavky přípustného znečištění
povrchových vod u ukazatelů dusičnany a celkový fosfor. Koncentrace těchto látek v toku
zřejmě nemají nepříznivý vliv na populaci raka kamenáče, což dokazuje i nález raků již 100
7
m pod ČOV Hostouň (Svobodová et Wanner 2009). Nepříznivý stav vody v EVL Zákolanský
potok je nejspíše způsoben především nedostatečným čištěním odpadních vod v malých
obcích podél Lidického a Zákolanského potoka. Jedná se např. o obec Středokluky, kde jsou
splaškové vody čištěny v zastaralé čistírně odpadních vod. Na tuto nevyhovující ČOV je
napojena i obec Běloky. Obec Číčovice není v současné době napojena na žádnou ČOV.
Řešením by bylo vybudování obecních ČOV v obcích, které dosud nemají zajištěno čištění
v centrálních ČOV, a rovněž rekonstrukce (intenzifikace) starých ČOV (Svobodová et
Wanner 2009). Nejhůře je na tom Zákolanský potok v obci Okoř a mezi Číčovicem. Koncem
roku 2009 byla uvedena do provozu čistírna odpadních vod v Makotřasích (o kapacitě 600
ekvivalentních obyvatel), které do té doby nebyly čištěním odpadních vod vybaveny. Tato by
mohla přispět ke zlepšení dosavadní kvality vody v Zákolanském potoce.
Další příčinou znečištění a zanášení toku v prostoru EVL a jejich přítoku jsou
pravděpodobně splachy z polí, způsobené jednak orbou až těsně k hranici toku a také
chybějícím ochranným vegetačním pásmem podél potoka. Ke znečištění toku mohou přispívat
také dusíkatá hnojiva, která jsou splachována ze zemědělsky obhospodařovaných ploch.
Negativní vliv na kvalitu vod na území EVL mají také eutrofizované rybníky zanášené
sedimentem ze zemědělských půd. Pod rybníky dochází často k zanášení koryt potoku kaly
a jemným bahnem a následně pak ke zhoršování kvality vody v toku pod rybníky vlivem
eutrofizace (Svobodová et Wanner 2009).
Organickému znečištění toku nasvědčuje i nález nálevníka rodu Epistylis na raku
kamenáči a i raku říčním v úseku mezi Okoří a Novým Mlýnem. Tento komenzál byl
v minulosti zaznamenán jen v chovných nádržích s rakem signálním nebo na raku červeném
v organicky znečištěných vodách. Záznamy o výskytu nálevníka rodu Epistylis na raku
kamenáči jsou výjimečné, neboť tento rak se většinou nachází na lokalitách s optimálními
přírodními podmínkami s dobrou kvalitou vody.
V neposlední řadě působí negativně i odvodnění rychlostní komunikace R6 PrahaKarlovy Vary zvýšenými průtoky a odnosem nerozpuštěných látek. V období sucha tak sice
dochází k naředění splaškových vod ze sídel v povodí, což je pro raky pozitivní, nicméně
zvýšené proudění v toku způsobuje erozi dna i břehových partií a odnášené nerozpuštěné
látky zanášejí vhodné úkryty raků (Svobodová 2011).
V srpnu roku 2012 byly měřeny základní parametry jakosti vody pod návesním
rybníkem v Hostouni (Svobodová, nepublikováno): pH 7,81, BSK5 = 1,8; 02 = 8, 64 mg/l,
NH4+ = 0,06 mg/l, NO2- = 0,16 mg/l. Ve vztahu k raku kamenáči byly v tomto případě značně
překročeny hodnoty pro NO2-. Výskyt tohoto druhu je udáván při koncentraci dusitanů
ve vodě do 0,05 mg/l (Bohl 1987). Ostatní naměřené parametry byly ve vztahu k výskytu
tohoto druhu v mezích normy. Parametry vodního prostředí s výskytem raka kamenáče jsou:
pH 5,7 – 8,6; BSK5 1,4 – 2,6; koncentrace kyslíku 7,6–10 mg/l (viz podkapitola 3.3.).
3. 3. Dotčený předmět ochrany
Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium):
Těžiště rozšíření druhu leží ve střední a jihovýchodní Evropě (Machino et Füreder 2005). Rak
kamenáč se vyskytuje také v Turecku (Harlioğlu et Güner 2007) či na Ukrajině (Holdych
2002, Machino et Füreder 2005). Na území České republiky byl nalezen na více než 30
tocích. Nejvýznamnější populace se nacházejí v západních Čechách (především v povodí
Úhlavy, Úslavy a Bradavy), středních Čechách (na Křivoklátsku), v Krkonoších a Českém
středohoří (Chobot 2006, AOPK ČR).
8
Rak kamenáč se dožívá až 8 let (Brewis et Bowler 1982 in Streissl et Hödl 2002a)
a dorůstá velikosti přes 10 cm. Pohlavní zralosti dosahuje okolo třetího roku života,
při velikosti 5cm (Huber et Schubart 2005). Páření probíhá na podzim. Sameček přilepí
samičce pod zadeček spermatofory a samička poté naklade vajíčka. Ta nosí přichycena
na peleopodech až do jara, kdy dochází k vylíhnutí malých raků. Vajíček bývá 40 až 100
kusů. Stejně jako u ostatních druhů raků se i rak kamenáč několikrát během života svléká.
První svlékání většinou probíhá začátkem sezony (v květnu). Další je pak závislé
na individuálních podmínkách, především na rychlosti růstu jedince. Svlečku rak požírá jen
zřídka a to při nedostatku vápníku v těle.
Potrava raka kamenáče sestává z živočišné i rostlinné složky. Rostlinou část tvoří
řasové nárosty a vodní makrofyta, živočišnou pak mršiny, larvy vodního hmyzu, blešivci
a další vodní velikostně přiměřené organismy (Renz et Breithaupt 2000). Rak kamenáč
preferuje malé toky s relativně mírným sklonem (Machino et Füreder 2005, Bohl 1987), jsou
však známy i případy, kdy byl nalezen v poměrně velkém toku, či rychle proudícím úseku.
Hustota populace je dle Bohla (1987) závislá na členitosti toku. Velkou roli hraje struktura
dna, neboť jedinci vyhledávají úkryty ve dnovém substrátu (Vorburger et Ribi 1999). Doložen
byl vztah mezi velikostí a tvarem kamenů a velikostí jedinců, kteří se pod nimi ukrývali
(Streissl et Hödl 2002b). Velmi důležitou úlohu pro přítomnost raka kamenáče hraje kvalita
vody. Jeho výskyt je popsán ve vodách, které mají následující chemické a fyzikální
parametry: letní teplota 11 – 26°C, pH 5,7 – 8,6, konduktivita 80 – 700 μS/cm, vápník
7 ­ 70 mg/l, hořčík 2,6 – 21,0 mg/l, železo do 1,2 mg/l, chloridy do 16,7 mg/l, dusitany
do 0,05 mg/l, dusičnany do 10 mg/l a saprobní index 1,4 – 2,6 (Bohl 1987), koncentrace
kyslíku 7,6–10 mg/l (Kozák et al. 2000).
Rak kamenáč dokáže přežívat i ve vodách s horší kvalitou vody, ale populace na těchto
lokalitách bývají oslabené a méně početné. V některých případech se stává, že část populace
raků přežije přechodně i vysoké koncentrace znečišťujících látek v toku. Rak se dokáže skrýt
buď v přítocích, nebo v norách zahloubených v březích. Pokud tyto vysoké koncentrace
na lokalitě přetrvávají delší dobu, dochází u raků k oslabení imunitního systému (Yildiz
and Benli 2004), ke sníženému růstu (Lourey a Mitchell 1995) a poklesu hustoty populace.
Stávající populace ohrožuje řada faktorů. K nejvýznamnějším řadíme račí mor
(Kozubíková et al. 2008), predaci norkem americkým a nevhodné antropogenní aktivity
(Fisher et al. 2004). Račí mor je onemocnění způsobované oomycetou Aphanomyces astaci,
kdy plíseň prorůstá kutikulou a napadá centrální nervovou soustavu (Söderhäll et Cerenius
1999 in Kozubíková et al. 2008). Napadení jedinci v naprosté většině případů umírají během
několika týdnů (Vorburger et Ribi 1999). Norek americký v Evropě dříve chován
jako kožešinové zvíře. Množením jedinců uniklých z chovů došlo ve volné přírodě ke vzniku
samostatných populací, které následně vytvořily nepřirozený predační tlak na ostatní
organismy. Fischer et al. (2004) odhaduje, že na 7 kilometrovém úseku Padrťského potoka
bylo během jednoho roku uloveno norkem americkým 8000 – 36000 jedinců raka. Významně
jsou raci ohrožení rovněž nevhodnými antropogenními aktivitami. Jde především o úpravy
přirozených koryt, které mají za následek usmrcení jedinců, či snížení atraktivity koryta,
negativně působí také intenzivní chov ryb, eutrofizace vody a zanášení koryta v důsledku
znečištění toků vlivem zemědělství a průmyslu (Fischer et al. 2004).
Výskyt raka kamenáče v prostoru EVL
Průzkum výskytu raka kamenáče a raka říčního v prostoru EVL Zákolanský potok byl
proveden v roce 2010 (Svobodová et al. 2010). V Dobrovízském potoce byl opakovaně
potvrzen výskyt raka kamenáče, včetně juvenilních jedinců a samic s vajíčky, přibližně
od úrovně obce Dobrovíz (Fischer et Fischerová 2009). Rak kamenáč pravděpodobně žije
9
i výše proti proudu až po obec Hostouň. I přestože zde nebyl uskutečněn v rámci výše
zmíněné studie podrobný průzkum populační charakteristiky raka kamenáče, lze na základě
přítomnosti partií toku s vhodnými podmínkami předpokládat výskyt vitální populace tohoto
druhu.
Bezprostředně pod vyústěním ČOV Hostouň do toku Dobrovízského potoka rak
kamenáč v roce 2010 sice nebyl nalezen (svou roli sehrál vysoký průtok a silně zakalená
voda), nicméně zde byl potvrzen v dřívějších letech (Mourek et al. 2006). Populace druhu
byla potvrzena v roce 2010 proti proudu od vyústění ČOV Hostouň v obci Dobrovíz.
Životaschopná populace raka kamenáče byla v roce 2010 zjištěna přibližně 300 m pod ČOV
u Žákova mlýna (Svobodová et al. 2010). Úsek toku pod ČOV tvoří vhodný biotop pro výskyt
raka kamenáče, nicméně mocná vrstva bahnitého sedimentu vyplňuje většinu vhodných
úkrytů raků. Sediment je složen z nezetlelého organického materiálu, ve kterém probíhají
rozkladné chemické procesy a při narušení sedimentu došlo k uvolnění zapáchajících výparu
(Svobodová et al. 2010).
Dle studie Fischer et Fischerová (2009) obývala ještě v roce 2007 a v první polovině
roku 2008 Zákolanský potok v úseku od malých Číčovic po soutok s Dřetovickým potokem
početná a vitální populace raka kamenáře čítající řádově minimálně desítky tisíc jedinců.
Ve srovnání s ostatními populacemi tohoto druhu v ČR se jednalo o lokalitu s jednou z vůbec
nejvyšších populačních hustot (Fischer et al. 2004, Fischer et Vlach – vlastní údaje in Fischer
et Fischerová 2009). K zásadnímu převratu však došlo v roce 2009, kdy byli při jarním
monitoringu na lokalitě v rámci monitorovaných úseku nalezeni pouze 2 raci kamenáči,
při podzimním monitoringu už žádný. Na dalších úsecích toku mezi monitorovacími plochami
byli v průběhu celého roku nalézáni jak uhynulí, tak žijící jedinci. V některých částech pak
byly v září 2009 nalezeny poměrně vysoké počty živých raků (Fischer et Fischerová 2009).
Příčina tohoto výrazného, prozatím však jen nekontinuálního, poklesu početnosti populace
není dosud známa. Dle zjištěného charakteru výskytu raka kamenáče je možné vyloučit
jednorázovou otravu či výskyt račího moru (Fischer et Fischerová 2009). Z výše uvedeného
vyplývá, že je třeba populaci raka kamenáče na území EVL Zákolanký potok považovat
jako existující na hranici příznivého stavu z hlediska ochrany a za potenciálně velmi
ohroženou.
4.
Hodnocení vlivů koncepce na EVL a PO
4. 1. Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení
Dodané textové a mapové podklady jsou kompletní a pro posouzení vlivu koncepce
ÚP Hostouň na EVL a PO plně dostačující.
4. 2. Hodnocení vlivů koncepce
Po prostudování předložené koncepce, prozkoumání širšího zájmového území EVL
Zákolanský potok a shromáždění dostatečného množství podkladů o stávajícím stavu EVL,
nárocích předmětu ochrany a zamýšlených záměrech souvisejících se zájmovým územím byly
stanoveny následující oblasti potenciálně negativních vlivů realizace koncepce na předmět
ochrany EVL Zákolanský potok (raka kamenáče) a na ekologickou integritu EVL. Všechny
potenciálně negativní vlivy se týkají možnosti ovlivnění vodního režimu, resp. kvality vod
v přítocích Zákolanského potoka.
10
 Riziko zvýšení eutrofizace Sulovického a následně Zákolanského potoka vlivem
možného intenzivního chovu ryb v rybnících navrhovaných jako retenční plochy
na výše uvedených vodotečích (mírně negativní vliv).
 Riziko případného ovlivnění vodotečí (Sulovického a Dobrovízského potoka)
stavebními pracemi - např. skládkování zeminy či stavebního materiálu v jejich
blízkosti, parkování stavební mechanizace v těsné blízkosti vodotečí či výraznější
zásahy do koryt uvedených toků. Toto se týká zejména výstavby objektů
v bezprostřední blízkosti vodotečí (plochy označené v územním plánu HZ2, HZ5,
HZ6, Z2, Z6, Z9). Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici bližší informace
o zvažovaných stavebních pracích v prostoru Sulovického či Dobrovízského potoka,
nelze v současnosti jednoznačně vyhodnotit (? dle metodiky hodnocení) očekávanou
míru ovlivnění EVL. Obecně však lze konstatovat, že je nezbytné přijmout konkrétní
zmírňující opatření (viz kap. 5), při jejichž aplikaci nedojde k negativnímu ovlivnění
EVL Zákolanský potok.
 Riziko případných změn chemismu v tocích v důsledku vypouštění dešťových vod
z prostoru novostaveb. Územní plán však udává, že dešťové vody budou v maximální
možné míře vsakovány do terénu na pozemcích. K zabránění nadměrnému navýšení
průtoků v Zákolanském potoce rovněž dobře poslouží zamýšlené retenční plochy.
Nicméně hrozí riziko kontaminace Zákolanského potoka posypovými solemi (a to
především v zástavbě nacházející se v bezprostřední blízkosti vodotečí – tedy plochy
označené v územním plánu HZ2, HZ5, HZ6, Z2, Z6, Z9. Míru ovlivnění EVL nyní
nelze přesně vyhodnotit (? dle stupnice hodnocení) vzhledem k doposud nedostupným
informacím o zimní údržbě komunikací. Dalším možným rizikem, jehož míru nyní
nelze vyhodnotit (? dle stupnice hodnocení), je případné negativní ovlivnění vodotečí
v prostoru EVL Zákolanský potok v důsledku kontaminace vodního prostředí
splachem srážkových vod ze zpevněných ploch (komunikací), jež mohou být
znečištěny především ropnými produkty. Jedná se o případy havárií.
 Riziko navýšení množství přečištěných odpadních vod vypouštěných z objektu ČOV
v důsledku zvýšeného přítoku splaškových vod z nově vybudovaných objektů.
Navýšení průtoku v Dobrovízském potoce pravděpodobně vyvolá změny koryta
a sedimentačních procesů v něm. Nejspíše dojde k zániku některých současných
mikrobiotopů raka kamenáče a jejich vytvoření na jiných místech toku. Toto je
částečně řešeno územním plánem navrženými retenčními plochami na vodotečích,
které zadrží určitý objem vody, jenž by byl jinak vypouštěn do Zákolanského potoka.
Realizace výstavby navíc bude probíhat postupně a nebude se tedy jednat o náhlé
prudké změny. Tato problematika byla podrobně řešena v hodnocení Banaše (2010).
Vliv na předmětný druh lze tedy v tomto případě hodnotit jako mírně negativní.
 Riziko nedostatečného čištění splaškových vod v důsledku nedostatečné kapacity
ČOV Hostouň. Byl schválen záměr intenzifikace čistírny, která by měla dostatečnou
kapacitu i po připojení dalších rozvojových ploch dle ÚP obce Pavlov (nulový vliv).
Nicméně při dodržení určitých opatření (uvedených v kapitole 5), dojde k minimalizaci rizika
negativního ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000.
4. 3. Hodnocení kumulativních vlivů
Za kumulativní vlivy působící na EVL Zákolanský potok, které budou probíhat bez ohledu
na realizaci navržené koncepce, lze považovat zejména: intenzivní zemědělské hospodaření
v povodí Dobrovízského, Sulovického i Zákolanského potoka, dále provoz na komunikaci R6
11
a její údržbu, vypouštění nečištěných splaškových komunálních vod z některých obcí ve výše
uvedených povodích. Dále pak za kumulativní vlivy můžeme považovat přípravu a výstavbu
logistického parku Pavlov a obytného souboru zahrady Pavlov. Oba předchozí záměry jsou
však podmíněny realizací intenzifikace ČOV Hostouň, která by měla negativní vliv
na Zákolanský potok minimalizovat (viz Banaš 2010, 2011). Nelze vyloučit, že kumulace
všech těchto aktivit, včetně posuzované koncepce by mohla mít významný negativní vliv
na předmět ochrany EVL Zákolanský potok, raka kamenáče, a rovněž také na ekologickou
integritu EVL. EVL Zákolanský potok je ovlivňován řadou negativních faktorů. Je to jednak
riziko šíření tzv. račího moru a dalších nemocí. Dále je pak horní část povodí silně ovlivněna
nečištěnými komunálními vodami z obcí. Povodí je navíc hustě osídleno, přibližně 14%
území v povodí Zákolanského potoka je zastavěno. Dalšími negativními faktory jsou
odvodnění rychlostní komunikace R6 Praha - Karlovy Vary a zanášení toku z eutrofizovaných
rybníků. V současnosti je na celé povodí vyvíjen poměrně velký tlak ze strany investorů
velkých developerských záměrů. Rozsáhlá výstavba obytných objektů probíhá prakticky
ve všech obcích (Hřebeč, Makotřasy, Středokluky, atd.). Povodí má rovněž velké zastoupení
ploch s intenzívním zemědělstvím (na 64% plochy se nachází zemědělská půda, lesnatost
v této části povodí je pouze 3%). Znečištění toku způsobují pravděpodobně také dusíkatá
hnojiva, která jsou splachována ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Pozemky v okolí
toků jsou často rozorány až k břehové linii vodoteče (chybí tu ochranné vegetační pásmo
podél toků a další protierozní opatření), což je příčinou dalšího zhoršení kvality vody
ve vodotečích.
5.
Návrh opatření k minimalizaci rizika negativních vlivů
koncepce na předmět ochrany a celistvost EVL Zákolanský
potok
Populace raka kamenáče na území EVL Zákolanský potok se nachází na hranici příznivého
stavu z hlediska ochrany a je potenciálně velmi ohrožena dalšími antropogenními aktivitami.
Kumulativních vlivů na EVL působí velké množství (viz předchozí kapitola), a proto je třeba
u každého konkrétního záměru postupovat s velkou opatrností. Pro minimalizaci vlivu
posuzované koncepce na lokality soustavy Natura 2000 proto doporučuji následující opatření
ve vztahu k navržené koncepci:
 V případě vybudování rybníků navrhovaným územním plánem jako retenční plochy je
třeba dbát na to, aby nebyly nadměrně zarybňovány. Je nutné preferovat spíše
extenzivní formu rybničního hospodaření. V tomto smyslu by měly být upraveny
podmínky využití vymezených ploch.
 Součástí vyhodnocení uplatnění územního plánu by měly být výstupy monitoringu
populace raka kamenáče prováděné odborníky na daný druh.
 Žádoucí je rovněž zajistit dostatečně dimenzovaný systém retence a odvodu
srážkových vod z prostoru navržené zástavby.
Další doporučení pro následné fáze přípravy výstavby a provozu:
 Zdržet se činností, které by mohly významně ovlivnit Sulovický a Dobrovizský potok,
např. skládkování zeminy či stavebního materiálu v jejich blízkosti, parkování
stavební mechanizace v těsné blízkosti vodotečí. Dále je žádoucí v maximální možné
míře omezit zásahy do koryt uvedených toků.
12
 Připravit administrativní opatření (např. návrh obecní vyhlášky), jež stanoví zákaz
používání zimní chemické údržby (solení) komunikací v prostoru zástavby.
6.
Závěr
Předmětem tohoto hodnocení, dle §45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
v platném znění je posouzení vlivu koncepce „Návrh ÚP Hostouň“ na evropsky významné
lokality a ptačí oblasti. Na katastru obce Hostouň, jejíž nově navrhovaný územní plán je
hodnocen, se nachází EVL Zákolanský potok, kde předmětem ochrany je rak kamenáč.
S ohledem na stávající stav populace raka kamenáče na této EVL, parametry vodního
prostředí Zákolanského potoka a výrazné antropogenní vlivy na tuto lokalitu působící, je třeba
populaci raka kamenáče na území EVL považovat jako existující na hranici příznivého stavu
z hlediska ochrany a za potenciálně velmi ohroženou dalšími aktivitami člověka. Po analýze
všech skutečností týkajících se jak předkládané koncepce, tak nároků předmětu ochrany (raka
kamenáče) na kvalitu prostředí, bylo stanoveno několik potenciálně rizikových činností, které
by mohly nepříznivě ovlivnit kvalitu toků ústících do Zákolanského potoka, a tím i populaci
raka kamenáče v této EVL. Současně byly ale navrženy konkrétní postupy, jak rizika spojená
s uplatněním územního plánu snížit tak, aby nedocházelo k významnému negativnímu
ovlivnění EVL (viz kap. 5). Na základě výše uvedených skutečností lze tedy konstatovat, že
předkládaný územní plán, za předpokladu dodržení doporučení uvedených v kap. 5, nebude
mít významně negativní vliv na předměty ochrany, celistvost evropsky významných lokalit
a ptačích oblastí.
Seznamy
Podklady
Banaš M. (2010): Posouzení vlivu záměru „Obytný soubor Zahrady Pavlov“ na evropsky
významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody
a krajiny, v platném znění.
Banaš M. (2011): Posouzení vlivu záměru „ČOV Hostouň – II.etapa“ na evropsky významné
lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona c. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
v platném znění.
Bohl E. (1987): Comparative studies on crayfish brooks in Bavaria (Astacus astacus L.,
Austropotamobius torrentium Schr.). Freshwater crayfish, 7: 287–294.
Fischer D., Bádr V., Vlach P. et Fischerová J. (2004): Nové poznatky o rozšíření raka
kamenáče v Čechách. Živa, 2/2004. 79 – 81.
Fischer D. et Fischerová J. (2009): Přehled známých údajů o výskytu raka kamenáče
(popř. raka říčního) v EVL Zákolanský potok a zhodnocení aktuálního výskytu, početnosti
a vitality místních populací raku. Zhodnocení možných vlivu záměru „Zahrady Pavlov“
na EVL Zákolanský potok a návrhy opatření k jejich minimalizaci. Manuskript, 14 s.
Harlioglu M. M. et Güner U. (2007): A new record of recently discovered crayfish,
Austropotamobius torrentium (Shrank, 1803), in Turkey BFPP/Bull. Fr. Pêche Piscic.
387: 01-05.
13
Holdich D. (2002): Distribution of crayfish in Europe and some adjoining countries. Bull. Fr.
Pêche Piscic. 367 : 611-650.
Hostouň územní plán – návrh, textová a grafická část. Ing. arch. J. Mejsnarová. Červenec
2013.
Huber M. G. J. et Schubart C. D. (2005): Distribution and reproductive biology of
Austropotamobius torrentium in Bavaria and documentation of contact zone with the alien
crayfish Pacifastacus leniusculus, Bull. Fr. Pêche Piscic. 376-377 : 759-776.
Chobot K. (2006): Mapování raků v AOPK ČR. Ochrana přírody, 61(2): 57-59.
Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice
o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4.
Kolektiv (2001a): Hodnocení plánu a projektu, významné ovlivňujících lokality soustavy
Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článku 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích
92/43/EHS, edice Planeta, XII/1.
Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního
plánu obce Hostouň ze dne 21. 8. 2013 (č. j. 118116/2012/KUSK).
Kozák, P., Policar, T. a Ďuriš, Z. (2000). Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium Schr.)
– podklady pro vytvoření soustavy chráněných území NATURA 2000. Závěrečná zpráva
projektu, depon. in AOPK ČR Praha a VÚRH Vodňany, 56 pp.
Lourey M. et Mitchell BD. (1995). The sublethal effects of unionised ammonia on growth of
the yabby, Cherax albidus Clark. Freshwater Crayfish 10, 256–266
Machino Y. et Fürender L. (2005): How to find a stone crayfish Austropotamobius torrentium
(Schrank, 1803): a biogeographic study in Europe. Bull. Fr. Pêche Piscic. 376-377 : 507-517.
Mourek J., Zavadil V., Fischer D., Štambergová M., Hoffmannová K. (2006): Dva druhy raku
v Zákolanském potoce. - Budeč 1 100 let. II. Příroda - krajina - člověk, 146-164. Kováry.
MŽP ČR (2007): 15. Metodika hodnocení významnosti vlivu pri posuzování podle § 45i
Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník
MŽP ČR, částka 11, s. 1 – 23.
Renz M. et Breithaupt T. (2000): Habitat use of the crayfish Austropotamobius torrentium in
small, brooks and in lake constance, southern germany, Bull. Fr. Piche Piscic. 356 : 139-154.
Streissl F. et Hödl W. (2002a): Growth, morphometrics, size at maturity, sexual dimorphism
and condition index of Austropotamobius torrentium Schr. Hydrobiologia, 477: 201-208.
Streissl F. et Hödl W. (2002b): Habitat and shelter requirements of the stone crayfish,
Austropotamobius torrentium Schrank, Hydrobiologia 477: 195–199.
Svobodová J. et Wanner F. (2009): Posouzení vlivu Zahrady Pavlov na populaci raka
kamenáče na území Zákolanského potoka a návrh možných opatření na ČOV Hostouň.
Manuskript, 25 s.
14
Svobodová J., Mourek J., Kozubíková E., Beránková M., Svobodová E. (2010): Prozkoumání
možností realizace praktické ochrany raka kamenáce na Zákolanském potoce. Deponováno
na AOPK CR, 53 s.
Vorburger CH. et Ribi G. (1999): Aggression and competition for shelter between a native
and an introduced crayfish in Europe, Freshwater Biology, 42: 111-119.
Yildiz HY. et Benli ACK. (2004). Nitrite toxicity to crayfish, Astacus leptodactylus , the
effects of sublethal nitrite exposure on hemolymph nitrite, total hemocyte counts, and
hemolymph glucose. Ecotoxicology and nvironmental Safety, 59, 370–375.
Dále byly použity internetové zdroje: http://www.biomonitoring.cz, http://www.cenia.cz,
http://www.mzp.cz, http://www.natura2000.cz/.
Použité zkratky
ČR – Česká republika
EVL – evropsky významná lokalita
PO – ptačí oblast
ÚP – územní plán
15