Social Networks in the Internet Marketing

Social Networks in the Internet Marketing

T
T
Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
Doktorská vědecká konference
6. února 2012
THINK TOGETHER
Think Together 2012
Sociální sítě v internetovém marketingu
Social Networks in the Internet Marketing
Tereza Vebrová
175
Abstrakt
Úvod
Příspěvek se zabývá využitím sociálních sítí v oblasti
internetového marketingu. Vymezuje pojem sociální síť a
propagaci na sociálních médiích. Studie zkoumá výhody
využití tohoto nástroje v marketingovém mixu a nastiňuje
možný vývoj sociálních sítí a trendy. Jsou zde uvedeny
výsledky výzkumu Chief Marketer 2011 Social Marketing
Survey a formulován závěr.
Trendy
v internetovém
marketingu
jsou
obtížně
předpovídatelné, protože se internet vyvíjí skokově a
neočekávaně. Internet a jeho využití pro marketing se od jeho
vzniku radikálně změnilo. K hlavním nástrojům přilákání
zákazníka již řadu let nepatří webové stránky a bannerová
reklama. Nejvýznamnějším trendem posledních dvou let je
využívání sociálních sítí jako marketingového nástroje. Sociální
média jako Facebook, MySpace, LinkedIn nebo Twitter jsou
klasickým příkladem nového pojetí internetu.
Klíčová slova
Facebook, internetový marketing, profil, propagace, sociální
sítě
Abstract
This paper deals with the use of social networks in Internet
marketing. It defines the notion of social networking and
promotion on social media. The study examines the benefits of
using this tool in the marketing mix and outlines the possible
development of social network trends. There are the results of
research of Chief Marketer Social Marketing Survey 2011 and
formulated conclusion.
Key Words
Facebook, Internet Marketing, profile, promotion, social
networking
Think Together 2012
Cíl práce a metodika
Cílem příspěvku je zachytit současná teoretická východiska ve
využití sociálních sítí v internetovém marketingu. Pro napsání
příspěvku bude využito srovnání odborných teoretických
východisek, popisná metoda a metoda dedukce. Literární
rešerše je vypracována na základě rozboru a zpracování
sekundárních dat, jako jsou odborná literatura, vědecké články
a publikace, relevantní internetové zdroje. V diskuzi budou na
základě analýzy a syntézy srovnány poznatky jednotlivých
autorů a naznačen možný vývoj trendů marketingu sociálních
sítí. V poslední části budou formulovány závěry.
Marketing sociálních sítí
Vymezení pojmu sociální síť
Miletsky (2009) definuje sociální síť jako sociální strukturu
z uzlů (jimiž jsou jednotlivci nebo organizace), které jsou
vázány jedním nebo více určitých druhů závislosti, jako
jsou hodnoty, vize, myšlenky, finanční výměna, přátelé,
příbuzenství, nenávist, konflikty, obchody, webové odkazy,
sexuální vztahy. Sociální sítě jsou online komunity lidí, kteří
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
obvykle sdílejí společné zájmy v různých aktivitách. Tyto
webové stránky poskytují příležitost k interakci: posílat
emaily, sdílet obsah, budovat svůj web nebo se účastnit chatu
(Red Bridge Marketing, 2008). Podle Office of Communications
(2008) vysvětluje nárůst jejich popularity jednoduchý princip,
na kterém jsou založeny. Stačí pouze založit profil, přidávat
přátele, podívat se na fotografie nebo přidávat příspěvky na
zeď.
Světové a české sociální sítě
Mezi největší světové sociální sítě patří Facebook, MySpace,
Bebo, FriendSter, Hi5, Orkut, PerfStpo, Yahoo! 360, Zorpia,
Netlog, LinkedIn a Twitter. Podle marketingcharts.com (2011)
je na americkém trhu nejnavštěvovanější sociální sítí Facebook,
který má více než 350 milionů uživatelů po celém světě. Druhý
nejnavštěvovanější server Youtube za poslední měsíce zvýšil
svůj podíl na trhu o 20 %. Za tu dobu zaznamenal třetí Twitter
nárůst pouze o 0,92 až 1,10 procenta (dreamgrow.com, 2011).
Nejnavštěvovanějšími českými sociálními sítěmi jsou
seznamovací servery Lide.cz a Libimseti.cz. Dalšími často
vyhledávanými jsou Spoluzaci.cz, Rajce.net a Blog.cz. České
sociální sítě nedokáží dostatečně sledovat trend, který zavedl
Facebook nebo Twitter. Uživatelé nejčastěji odcházejí tam, kde
najdou své přátele. V prosinci 2008 měl Facebook kolem 150 000
českých uživatelů. V červnu 2009 překročil hranici 1 milionu
českých uživatelů (Sociální sítě a marketing, 2009). Pavel
Hacker v říjnu 2011 uvádí, že Facebook má v České republice
již 3 390 000 uživatelů. České sociální sítě v marketingu a
reklamě stále spoléhají na klasickou internetovou reklamu.
Stejně jako v zahraničí je 80 % uživatelů sociálních sítí ve věku
od 15 do 35 let.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Propagace na sociálních sítích
K propagaci na sociální síti by podle Bednáře (2010) neměl
být použit klasický uživatelský profil. Profily slouží ke
sdílení osobních názorů a komunikaci s přáteli. K propagaci a
prezentaci produktu nebo značky slouží stránky nebo aplikace.
S tím nesouhlasí Olšanský (2009), který tvrdí, že na sociálních
sítích se vyskytuje velké množství lidí, kteří procházejí
profilové stránky ostatních. Profily tak patří k místům s
největším trafficem a hodí se tedy k propagaci.
Nejjednodušší cestou, jak vybudovat na sociální síti komunitu
je založení skupiny. Její existencí vznikne místo, kde se mohou
setkávat zákazníci, obchodní partneři či fanoušci a diskutovat
nebo vkládat obrázky a videa k danému tématu. Jako velkou
výhodu této propagace uvádí Olšanský (2009) zasílání
novinek pomocí zpráv. Ty se zobrazí přímo ve složce došlých
zpráv a je tam vyšší pravděpodobnost, že si je příjemce přečte.
Donedávna byly skupiny nejefektivnější formou virálního
marketingu na sociálních sítích. Dnes je ale stále více nahrazují
stránky (Olšanský, 2009).
Možnost přidávání stránek se na Facebooku objevila až
v listopadu 2007. Stránky se dají mnohem lépe přizpůsobit
uživatelům, rozšířit o HTML kód, Flash, či jiné aplikace,
které jsou pro jejich návštěvníky zajímavější. Od skupin se
liší tím, že majitelé nemohou fanouškům rozesílat zprávy.
K informování využívají příspěvků na zdi. V profilech svých
fanoušků mají lepší a viditelnější umístění než skupiny
(Olšanský, 2009). Podle Bednáře (2010) by stránka na sociální
síti neměla kopírovat klasický web. Mnoho firem si dodnes
neuvědomuje, že stránka na Facebooku není totéž, co stránka
na webu. Nestačí ji plnit tiskovými zprávami a PR odkazy. S
fanoušky je potřeba aktivně a trpělivě pracovat.
177
Někteří majitelé si propagačních stránky na sociální síti
vytvoří, občas na ně vkládají odkazy a texty. Nevšímají si ale
komentářů, diskuzí nebo reakcí fanoušků a nekomunikují
s nimi. To může poškozovat firmu, zhoršovat povědomí o
značce, firmě, produktech. Vše se pak může velmi snadno
odrazit v obchodních výsledcích (Bednář, 2010).
Negativní komentáře či nesouhlasné názory by neměly
být mazány. To by mohlo vést k založení tzv. antistránky či
skupiny. Firma by měla s kritiky diskutovat, nejlépe pomocí
jiných fanoušků (Bednář, 2010).
Mnoho společností si vytvoření prezentace na sociální síti
a její údržbu kupuje jako službu. I když ji vytváří většinou
profesionálové, nemusí být vždy dosaženo ideálních výsledků.
Pokud se na stránce diskutuje k produktu či konkrétní službě,
je nezbytné, aby s fanoušky vedl diskuzi někdo z firmy.
Pracovník PR agentury obvykle takovým věcem nerozumí,
což může vést k poškozování dobrého jména či značky. Na
svou prezentaci by firmy měly dohlížet samy (Bednář, 2010).
Přínos sociálních sítí pro marketing
Přínosy pro marketing prostřednictvím sociálních sítí jsou
podle Red Bridge Marketing (2008) četné a z velké části za
velmi nízkou cenu. Prostřednictvím sociálních sítí mohou
společnosti: zvýšit povědomí o značce a produktu, zvýšit
provoz webových stránek, zlepšit SEO, zvýšit loajalitu
zákazníků, zvýšit úspěch zavedení nových produktů na trh.
Čím více se určité produkty a značky budou vyskytovat na
stránkách sociálních sítí, tím více se bude zvyšovat povědomí
u uživatelů. Jestliže si firma vytvoří své stránky na sociální
síti, budou jejich členové upozorněni na každou interakci.
Vzhledem k tomu, že se zákazníci sami rozhodují, do které
skupiny chtějí vstoupit a jaké informace chtějí přijímat,
ISBN: 978-80-213-2275-2
obvykle jsou tyto informace hodnoceny pozitivním ohlasem.
Příspěvky, doporučení a jiná komunikace na sociálních
sítích většinou obsahují odkaz na webové stránky firmy.
Pokud je tento odkaz zmíněn, zvyšuje se povědomí o značce
a produktu. Vzhledem ke struktuře sociálních sítí jsou tyto
odkazy přirozeně zaměřeny na potenciální zákazníky, kteří se
zajímají o společnost nebo nabízené produkty a služby. Čím
více odkazů na firemní stránky příspěvky obsahují, tím lepší je
i pozice ve vyhledávačích. Proto by součástí každé internetové
marketingové kampaně měla být optimalizace pro vyhledávače
neboli tzv. SEO. Vyhledávače vypočítávají hodnotu každého
odkazu podle kontextu. Odkazy ze sociálních sítí mají
vyšší hodnotu, jelikož jsou přirozené. Správná propagace
společnosti na sociální síti výrazně zvyšuje loajalitu zákazníků.
Sociální sítě poskytují jedinečnou možnost zjistit potřeby
příslušné komunity a jejich názory na produkty. Komunita se
může podílet na procesu výroby nových produktů. To zvyšuje
úspěch při zavedení nového produktu na trh (Red Bridge
Marketing, 2008).
U malých firem nemusí mít inzerce na sociálních sítích
návratnost investic v podobě nových zákazníků. Před tím, než
malá firma spustí reklamu na sociální síti, by si měla zjistit,
kolik současných zákazníků využívá sociální sítě a jaká je jejich
struktura z hlediska věku, lokality nebo nákupu produktů.
Poté co firma založí profil například na Facebooku nebo
Twittru, měla by sledovat, kolik fanoušků se přihlásí a jaké jsou
jejich aktivity a zájem o firmu. Důležité je testovat, jaký obsah
fanoušky zaujal a jaký publikuje konkurence (Kovaľ, 2010).
Handl (2010) uvádí, že reklama na Facebooku pomůže zvýšit
v průměru o 10 % zapamatovatelnost značky, o 4 % zvýší
povědomí o značce a přinese nárůst prodejů o 2 % oproti
178
podobné cílové skupině, která nebyla reklamou na Facebooku
oslovena.
Průzkum marketingu sociálních sítí Chief Marketer 2011
Social Marketing Survey
Začátkem listopadu 2011 zveřejnil Chief Marketer výroční
přehled výsledků výzkumu o využití sociálních sítích
v marketingových kampaních. Mezi 18. – 31. srpnem 2011
byl pomocí marketingových specialistů distribuován online
dotazník. Aktivně se účastnilo 750 společností a agentur
z oblasti výroby, maloobchodu, financí, zdravotnictví,
cestování, zábavy, reklamy, vydavatelství, databází a
neziskového odvětví. 78 % vzorku představovaly B2C
společnosti, zbytek tvořily B2B společnosti. Chief Marketer
zjišťoval využití sociálních sítí, výhody tohoto nástroje,
strategické cíle, rozpočty a efektivnost měření kampaní.
73 % letošních respondentů uvedlo, že v marketingových
kampaních využívají komunikaci prostřednictvím sociálních
sítí. Z toho 64 % využívalo tuto formu komunikace již
v minulém roce. Z dotazovaných, kteří v současné době
nevyužívají sociální média pro marketing, se chystá 15 %
zahájit tuto aktivitu v příštím roce. Pouze 8 % společností
uvedlo, že sociální sítě nevyužívají a ani je nehodlají využívat.
2% zúčastněných neví, zda tento nástroj budou využívat.
Vezmeme-li v úvahu pouze B2B respondenty, 68 % uvedlo,
že v marketingu využívají sociální média. Dalších 15 % B2B
společností hodlá sociální aktivity začlenit v příštím roce
(Quinton, 2011).
85 % účastníků letošního průzkumu uvedlo jako nejčastější
výhodu sociálních sítí možnost oslovit potenciální zákazníky
prostřednictvím více kanálů, nikoliv pouze prostřednictvím
jednoho. V roce 2010 uvedlo stejnou výhodu 81 % dotazovaných.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Zapojení do sociálního marketingu má podle 60 % oslovených
prostý důvod – stále více cílových skupin a zákazníků tráví
větší množství času na sociálních sítích. To samé tvrdilo loni
59 % respondentů. Letos poprvé uváděly firmy jako klíčovou
výhodu sociálních sítí virální efekt, který byl označen jako
jeden ze tří hlavních prostředků sociálního marketingu. Mezi
další důvody pro zahrnutí sociálních sítí do marketingového
mixu patří přechod na komunikaci se zákazníkem formou oneto-one messaging, efektivnost nákladů, očekávání zákazníků a
možnost dosáhnout na nevyužité cílové skupiny. Jako nejméně
důležitý důvod uvedlo 15 % dotazovaných dělat sociální
marketing, protože je to očekáváno od nadřízených (Quinton,
2011).
Podle očekávání se stal nejvíce využívaným nástrojem
sociálních sítí Facebook, který využívá 91 % respondentů.
Velký skok v užívání zaznamenal od loňského roku Twitter.
V roce 2010 ho pro marketingové účely využívala polovina
dotazovaných, letos to bylo 77 % společností. LinkedIn
upřednostňuje 68 % společností a YouTube 61 %. Pouze 15
% oslovených používá lokalizační a geosociální služby jako
Foursquare a Gowalla. Sociální bookmarking na platmormách,
jako je Digg, využívá 13 % respondentů. Pouze 4 % preferují
MySpace. B2B respondenti využívají sociální sítě na nižší
úrovni. Nejvíce využívanými kanály jsou LinkedIn (86 %) a
Facebook (85 %). Do budoucna společnosti počítají s větším
využitím kanálů jako je Google +, Tumblr, Vimeo a Slideshare
(Quinton, 2011).
V další části výzkumu Marketing Survey zjišťoval, jaké jsou
strategické cíle obchodníků a čeho chtějí prostřednictvím
kampaní na sociálních sítích dosáhnout. Dvě třetiny
dotazovaných uvedlo mezi třemi hlavními cíli řízení provozu
webových stránek (66 %), vytvoření a vedení prodeje (48
179
%) a řízení brand marketingu (47 %). 29 % společností se
snaží vytvářet opt-in seznamy a lépe zacílit zprávy. 27 %
respondentů má za cíl monitorování pověsti značky a 26 %
firem chce prostřednictvím sociálního marketingu vybudovat
komunitu zákazníků (Quinton, 2011).
Nástroje on-line marketingu patří k nejlépe měřitelným
způsobům komunikace. V názoru na měřitelnost marketingu
v sociálních sítích se ale odborníci neshodují. V roce 2011 60
% společností měří úspěšnost kampaně počtem příznivců,
přátel, a „like“. To je v podstatě stejný podíl jako při loňském
výzkumu. Velké firmy mohu mít miliony fanoušků, ale
většina menších společností mají pouze několik tisíc či stovek
stoupenců. Další ukazatele sociálního marketingu zůstaly do
značné míry na úrovni loňského roku. 39 % respondentů měří
výsledky pomocí sdílení obsahu, následování a předávání
tweetu. Zapojení uživatelů do sociálních médií využívá 35
%. 30 % dotazovaných měří úspěch počtem návštěv nebo
časem stráveným na sociálních stránkách, 25 % pomocí
přírůstkových tržeb připadajících na sociální sítě. Povědomí o
značce (favorability) v letošním průzkumu uvedlo pouze 18 %
zúčastněných. Přitom v roce 2010 tento způsob využívalo 42 %
dotázaných (Quinton, 2011).
V otázce, jak efektivní jsou společnosti v měření kampaní na
sociálních sítích, pouze 13 % dotázaných uvedlo, že jsou (nebo
jejich agentury) velmi efektivní při měření výsledků kampaní
sociálního marketingu. Necelá polovina (47 %) říká, že jsou
spíše efektivní. Ale 40 % dotazovaných přiznalo, že měření,
jaké přinášejí sociální sítě výsledky, není moc efektivní nebo
není vůbec efektivní (Quinton, 2011). Aby bylo možné měřit
přínos kampaně na sociální síti, je třeba sledovat náklady a
výnosy. Standardem pro měření kampaní se stává parametr
ROI (návratnost investice - return of investment)(Handl, 2009).
ISBN: 978-80-213-2275-2
52 % respondentů označilo jako hlavní problém obtížnosti
výpočet ROI. Jako další hlavní příčinu uvedlo 42 % firem
neschopnost sledovat prodej v návaznosti na tyto kampaně. 38
% tvrdí, že měření výsledků marketingu sociálních sítí zabírá
mnoho času a zaměstnanců. Podle 28 % společností není počet
jejich zákazníků na sociálních sítích dostatečný, aby se mohly
měřit výsledky kampaní. 18 % respondentů neví, jak tyto
výsledky měřit (Quinton, 2011).
V závěru se Marketing Survey dotazoval na rozpočty a výdaje
kampaní na sociálních sítích. U 45 % společností v roce 2010 a
2011 vzrostly náklady na tyto kampaně. 36 % dotazovaných
uvedlo, že výdaje na tyto aktivity za dané období zůstaly na
stejné úrovni. Pouze u 1 % respondentů náklady na sociální
marketing klesly. V průměru firma utratila za kampaň na
sociálních sítích 166 000 dolarů. Téměř polovina respondentů
uvedla, že očekávané výdaje v roce 2011 na sociální marketing
budou pod 5 000 dolarů. 11 % tvrdí, že za tento kanál utratí
více než 100 000 dolarů.
Vývoj marketingu sociálních sítí a diskuze
Jako nový trend v internetovém marketingu uvádí sociální
sítě Arnold (2009), Bressler (2010), Kovaľ (2010), Rolný
(2010) a Shapiro (2010). Sociální sítě jsou jednou z nejrychleji
se rozvíjejících oblastí internetu. Staly se tak mocnou silou
v utváření veřejného mínění o prakticky každém aspektu
obchodu (Red Bridge Marketing, 2008). Sociální média byla
výrazným hitem online marketingu v roce 2009 a 2010 (Rolný,
2010). Za posledních 18 měsíců zaznamenala ohromující růst
ve vývoji a používání. V roce 2010 se nárůst ve využívání
sociálních médií pro marketingové účely zdvojnásobil. Tváří
sociálního webu se stal Facebook. V Americe ho využívá 73 %
uživatelů, zatímco MySpace pouze 48 % a LinkedIn jen 13 %.
180
Obliba sociálních sítí stále roste jak u mladých tak u starších
uživatelů. K poklesu uživatelů sociálních sítí zatím nedochází
(Handl, 2010). Podle Bresslera (2010) budou mít v roce 2011
sociální média velký podíl na celkové marketingové strategii.
Pokud firma nevyužívá Facebook nebo Twitter, pak promarnila
významnou příležitost.
Sociální sítě začaly být využívány na úkor ostatních nástrojů
internetového marketingu. Od roku 2006 poklesl zájem
mladých lidí o blogování, tuto činnost si naopak oblíbili
starší uživatelé. Počet mladých bloggerů začal klesat. Mladí
uživatelé přesunuli svůj zájem k tzv. mikroblogování neboli
psaní krátkých statusů na sociální sítě (Handl, 2010). Kvůli
boomu sociálních sítí začali mnozí marketéři považovat
emailovou komunikaci za zastaralou. Nicméně pravdou je, že
e-mail marketing je stále velmi důležitým a účinným nástrojem
a obchodníci by jej měli využívat (Kovaľ, 2010).
Trendy a doporučení pro internetový marketing v oblasti
sociálních sítí jsou podle Rolného (2010) následující: Marketing
v sociálních médiích bude pracovat s většími rozpočty a
sociální média budou více integrována do ostatní firemní
komunikace. Lidé budou stále víc používat sociální sítě na
úkor pravidelného posílání osobních e-mailů. Sociální sítě
začnou být více komerční, a proto v nich bude vznikat více
nákupních aplikací.
Pavel Hacker (2011) zdůrazňuje, že pro společnosti a značky
by neměl být nejdůležitějším údajem počet fanoušků jejich
stránky, ale tzv. engagement rate, tedy míra zapojení fanoušků
do konverzací, diskuzí, do obsahu profilu. Podle Igora
Beuckera (2011) musí nejprve organizace začít poslouchat to,
co jim říkají zákazníci či potenciální zákazníci, a teprve poté
může začít s komunikací na sociálních sítích. S tím souhlasí i
Neila Vidyarthi (2011) a Lauren Dugan (2011). Podle nich mají
ISBN: 978-80-213-2275-2
společnosti naslouchat uživatelům a především se chovat úplně
přirozeně. Dodávají, že pro komunikaci na sociálních sítích je
důležité, aby firmy nelhaly, nic nepředstíraly, netvořily falešné
profily a nepsaly falešné komentáře. Tom Ollerton, Associate
Director ve společnosti Skive, (2011) tvrdí, že se značky musí
stát součástí sociálních médií a nesmí je ničit tím, je budou
přetvářet podle sebe. Cílem není komunikovat produkty, ale
tvořit komunikační produkty.
Závěr
V posledních letech neplatí v marketingu tvrzení, čím více
investic do reklamy, tím lépe. Větší důraz je kladen na
efektivitu. I malá dobře navržená kampaň může mít lepší
výsledky než kampaň s velkým rozpočtem. Málokterá
oblast internetu se vyvíjí tak rychle jako sociální sítě, které
jsou pokračováním klasických webových stránek. Sociální
média jsou velmi efektivními nástroji externí komunikace.
Při nevhodném použití ale mohou pověst firmy, značku
nebo produkt poškodit. Marketing a reklama na sociálních
sítích není nákladná, její výsledky jsou ale nejisté. Marketing
na Facebooku se stal pro mnoho firem samozřejmostí a sám
Facebook publikoval návod, jak na něm provádět virální
marketingové kampaně.
Seznam literatury a použitých zdrojů
[1]
[2]
Arnold J. (2009): 10 Web Marketing Trends for
2010. Business & Small Business. Available at www.
entrepreneur.com/marketing/onlinemarketing/
article204480.html (accessed November 2011).
Bednář V. (2010): Největší chyby v propagaci na
Facebooku. Marketing Journal - marketing, public
relations, reklama, internet. Available at http://www.m 181
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
journal.cz/cs/internet/socialni-site/nejvetsi-chyby-vpropagaci-na facebooku__s416x7146.html (accessed
November 2011).
Bressler H. (2010): Key Internet Marketing Trends
for 2011. CEO of .Com Marketing. Available at
www.1888pressrelease.com/key-internet-marketingtrends-for-2011-released-by-hillary-b-pr-267229.html.
(accessed November 2011).
Dočekal D. (2009): Sociální Sítě a Marketing. Upload
& Share PowerPoint presentations and documents.
Available at www.slideshare.net/MedvidekPU/sociln-sta-marketing-1814081 (accessed November 2011).
DreamGrow Social Media. (2011): Top 10 Social
Networking Sites by Market Share of Visits [March 2011].
DreamGrow Digital - Social media marketing. Available
at
www.dreamgrow.com/top-10-social-networkingsites-by-market-share-of-visits-march-2011
(accessed
November 2011).
Handl J. (2010): Americká mládež, sociální sítě, internet
a mobilní telefon. Marketing Journal - marketing, public
relations, reklama, internet. Available at http://www.mjournal.cz/cs/internet/socialni-site/americka-mladezsocialni-site-internet-a-mobilni-telefon__s416x6243.html
(accessed November 2011).
Handl J. (2010): Jak funguje reklama na Facebooku?
Marketing Journal - marketing, public relations,
reklama, internet. Available at www.m-journal.cz/cs/
internet/internetova-reklama/jak-funguje-reklama-nafacebooku__s325x6693.html (accessed November 2011).
Handl J. (2009): Jak měřit své marketingové úspěchy na
sociálních sítích? Marketing Journal - marketing, public
ISBN: 978-80-213-2275-2
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
relations, reklama, internet. Available at www.m-journal.
cz/cs/internet/socialni-site/jak-merit-sve-marketingoveuspechy-na-socialnich-sitich__s416x5587.html (accessed
November 2011).
Kovaľ I. (2010): Trendy v online marketingu – MERINEO.
Profesionálne riešenia na Joomla, Drupal, WordPress,
Magento, TYPO3 – MERINEO. Available at www.
merineo.sk/m-blog/trendy-v-online-marketingu.html
(accessed November 2011).
Miletsky J. (2009): Principles of Internet Marketing:
New Tools and Methods for Web Developers (Web
Technologies). Boston, Course Technology; ISBN
1423903196.
Novosadová B. (2011): Reportáž: Social Marketers
Summit 2011. Marketing Journal - marketing, public
relations, reklama, internet. Available at www.m-journal.
cz/cs/internet/socialni-site/reportaz:-social-marketerssummit-2011__s416x8629.html (accessed November
2011).
OFFICE OF COMMUNICATIONS (OFCOM). (2008):
Social Networking: A quantitative research report in to
attitudes; behaviours and use. Available at http://www.
ifap.ru/library/book295.pdf (accessed November 2011).
Olšanský J. (2009): 7 cest, jak zdarma propagovat na
Facebooku | Webžurnál.cz. Webžurnál.cz - O podnikání
na internetu. Available at webzurnal.cz/marketing/7cest-jak-zdarma-propagovat-na-facebooku
(accessed
November 2011).
Quinton B. (2011): Social Marketing Goes Mainstream:
Chief Marketer Annual Survey Find Marketers Believe in
182
Power of Social. Chief Marketer.com, Oct/Nov2011, Vol.
3 Issue 5, p24-27, 4p.
[15] Redbridge Marketing. (2008): Social Networking the
Basics LabRoots. Available at www.labroots.com/Social_
Networking_the_Basics.pdf (accessed November 2011).
[16] Rolný M. (2010): Internetový marketing v roce 2010.
Web 71 - internetový marketing a webdesign. Available
at www.web71.cz/clanky/166-internetovy-marketing-vroce-2010 (accessed November 2011).
[17] Shapiro T. (2010): Internet Marketing Trends, Online
Marketing Trends for 2010. StartupNation - Source
for Small Business Advice, Help Starting a Business,
Entrepreneur Forum. Available at www.startupnation.
com/business-articles/9532/1/internet-marketingtrends-2010.htm (accessed November 2011).
Přílohy
Zdroj: http://www.web71.cz/clanky/166-internetovy-marketing-vroce-2010/
Obrázek č. 1: Přehled sociálních médií
ISBN: 978-80-213-2275-2
183
Obrázek č. 2: Vývoj top 10 sociálních sítí v období 2008 - 2011
Obrázek č. 3: Top 10 sociálních sítí na americkém
trhu v listopadu 2011
Source: http://www.marketingcharts.com/interactive/top-10-socialnetworking-websites-forums-october-2011-19973/
Zdroj: http://www.dreamgrow.com/wp-content/uploads/2011/04/
Top-10-Social-Networking-Sites-by-Market-Share-of-VisitsMarch-2011.png
ISBN: 978-80-213-2275-2
184