Bez názvu-2

Transkript

Bez názvu-2
2013
ZIMNÍ
Z P R AV O D A J R A D Y O B C E
Z OBSAHU
Galerie Mutěňáků - Vladimír Sommer (str. 5)
Z historie obce - Mutěnice zbrod (str. 6)
Mekka burčáku - Mutěnice (str. 11)
Ke zrodu světové vánoční hymny (str. 15)
Festival otevřených sklepů (str. 19)
Mutěnice světové (str. 22)
Mutěnický fotbal (str. 26)
SLOVO STAROSTY
Redakční rada
přeje všem občanům Mutěnic
radostné Vánoce a úspěšný rok 2014
kterou budeme čerpat v roce 2014, jsme
získali cca 4 000 000 Kč, což bude použito
na výstavbu suchých poldrů u Rokytí, kde
dojde k zabránění zaplavování polí po silných
deštích.
Chci poděkovat chase a jejich rodičům za
průběh hodů, hlavně za úklid na kulturním
domě, protože vše se dělo za pochodu,
a je potřeba si uvědomit, že kulturní dům byl
v rekonstrukci. Podařilo se nám zajistit z obce
Ratíškovice 43 stolů a 250 židlí.
Protože naše obec takovým mobiliářem
nedisponuje, požádali jsme organizace,
které pořádají plesy, aby zvážily jejich konání.
Nejsme schopni zajistit vše potřebné, aby
mohly proběhnout v důstojném prostředí.
Věřím, že rekonstrukce kulturního domu
skončí co nejdříve a Mutěnice budou mít
pěkný kulturní stánek.
Vážení spoluobčané,
dovolte mi, abych Vás informoval o dění
v obci.
Nikomu jistě neuniklo, že se v Mutěnicích
zatepluje kulturní dům. Využili jsme možnosti
získat dotaci z programu Státního fondu
životního prostředí (SFŽP) – úspora energií.
Dotace na zateplení stavby a stropu a výměny oken činila cca 1 800 000 Kč. V roce
2014 budeme pokračovat rekonstrukcí
vnitřní části budovy a interiéru. Chtěli bychom
začít co nejdříve.
Další dotace z téhož programu se týkala
tělocvičny základní školy. Ta činila od SFŽP
3 050 000 Kč. V letošním roce jsme získali
také dotace 2 300 000 Kč na cyklostezku
a 4 190 000 Kč na akci Bezpečně do školy
(chodník na ulici Hodonínské a křižovatka).
Dále obec získala dotaci na novou multikáru, 4 kontejnery a nový nakladač ve výši
2 940 000 Kč. Celkově jsme tento rok byli
v získávání dotací úspěšní, jelikož jejich celková částka je přes 14 000 000 Kč.
Z dotačního titulu zlepšování stavu přírody a krajiny, optimalizace vodního režimu,
Všem chci popřát klidné prožití vánočních svátků, šťastný nový rok, hodně
zdraví a pracovních úspěchů.
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
Zprávy z radnice
Už jsem tady minulý rok v tuto dobu psal,
jak ten čas rychle letí, a mám pocit, že letos
ještě zrychlil. Nevím jak komu, ale mně to tak
připadá. Přesto mám dobrý pocit, že se za
ten rok opět v obci něco zbudovalo, opravilo,
zrekonstruovalo a pořídilo nového. S většinou
akcí Vás seznámil starosta ve svém příspěvku
do zpravodaje. Já bych Vás rád seznámil
s tím, co se chystá do rozpočtu za investiční
akce na rok 2014. Jen musím podotknout, že
rozpočet pro rok 2014 budeme schvalovat až
koncem ledna nebo začátkem února 2014,
tak se může stát, že nakonec něco z toho
vypadne nebo naopak přibude.
V letošním roce se nepodařilo vybudovat
novou komunikace v ulici Strmá. Důvodem
1
ke schválení v rozpočtu obce. Bohužel, zatím žádný dotační titul na tuto stavbu nebylo
možné použít.
Určitě opět zařadíme do rozpočtu obce
peníze na výstavbu rozhledny a snad se
nám konečně podaří dořešit problematické
pozemky pod zamýšlenou stavbou.
Z návrhů jednotlivých zastupitelů na zařazení do rozpočtu obce se určitě budeme
bavit o vybudování dětského hřiště. Diskusí
projde řešení revitalizace návsi, co a jak
dál ohledně nové výstavby rodinných domů
v lokalitě „za Fišmanovým“, nový vodovod do
lokality Platové, celá ulice Pelcova.
Myslím, že toho není zrovna málo, co vše
je na rok 2014 zamýšleno. Teď nás ale čeká
ukončení tohoto roku a vstup do roku 2014.
Rád bych Vám popřál šťastné vykročení,
po celý rok zdraví, postupné plnění Vašich
přání a předsevzetí a hlavně, co nejmíň nepříjemností.
Petr Bíza
místostarosta
bylo zjištění, že kanalizace v této ulici je
v dezolátním stavu a téměř nefunkční. Teď
se zpracovává projekt na novou kanalizaci
a realizaci provedeme v nejbližším možném
termínu roku 2014.
Dále máme naprojektované a vyřizujeme
stavební povolení na uličku v ulici Nádražní,
nový pojízdný chodník kolem školky a tělocvičny, cestu ke stadionu a ulice Šlechtitelská. Také bude naší snahou pořádně opravit
cestu kolem kolejí v lokalitě Platové, protože
je tam spousta děr a po větším dešti se tam
nedá ani projet.
Určitě nás čeká rekonstrukce kulturního
domu se vším všudy, protože jak ukázal
nynější stav, na co se sáhne, to je potřeba
opravit. Projekt na celkovou rekonstrukci
v době, kdy čtete tento příspěvek, máme již
na stole a podle toho se bude vše odvíjet dál.
Také máme zpracovaný projekt a vydané
stavební povolení na sportovní multifunkční
hřiště nad školou, tak i tato akce je zařazena
Usnesení z XV. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice,
ze dne 19. listopadu 2013
A. ZO vzalo na vědomí:
5. Smlouvu 1030012739/002 o budoucí
smlouvě o zřízení práva odpovídajícího
věcnému břemenu mezi Obcí Mutěnice
a E.ON Distribuce a.s. České Budějovice
6. Smlouvu o užívání pozemku a uzavření
budoucí smlouvy mezi Obcí Mutěnice
a Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.
Purkyňova 2, č.p. 2933, 695 11 Hodonín
pro pozemky zahrnuté do území určeného pro stavbu Dubňany – Mutěnice,
zkapacitnění přívodního řádu
7. Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení
věcného břemene mezi obcí Mutěnice
a MND a.s., se sídlem Úprkova 807/6,
695 01 Hodonín za účelem realizace
stavby „Zapojení sondy Mu 21“
8. Přidělení účelové neinvestiční dotace pro
SDH ve výši 79.000,- z prostředků JM
kraje
9. Smlouvu o poskytnutí účelového příspěvku z rozpočtu obce mezi Obcí Mutěnice
a České dráhy , a.s. se sídlem Praha 1,
Nábřeží L. Svobody 1222, PSČ 110 15 ve
výši 58.000,- Kč za účelem pokrytí zvýše-
ných nákladů při zajištění dopravy účastníků akce Putování slováckým vinohradem
10. Rozpočtové opatření č. 5, a to navýšení
příjmů o 486.400,- Kč a ponížení výdajů
o 3.450.100,-. Po provedení RO budou
příjmy v celkové výši 69.603.800,- a výdaje v celkové výši 72.852.092,11. Smlouvu č. 12134344 o poskytnutí
podpory ze Státního fondu životního
prostředí ČR v rámci OPŽP prioritní
osa 4. - Zkvalitnění nakládání s odpady
a odstraňování starých ekologických
zátěží, oblast podpory 4.1. - Zkvalitnění
nakládání s odpady
C. ZO ukládá
1. RO zahájit přípravné práce k dalšímu
řešení rodinné zástavby v lokalitě „Za
Fišmanovým“
2. Starostovi obce jednat s JUDr. Charuzou
o ceně za nemovitost č.p. 262
3. Starostovi obce podepsat smlouvu s JMK
na přidělení neinvestiční dotace pro SDH
Hodonínská 742, Mutěnice o výměře
dle GP za cenu 70,-/m2 za účelem
majetkového vypořádání po skutečném
zaměření chodníku v ulici Hodonínská na akci Bezpečně do školy
2. Revokaci usnesení II/B/5/15.12.2010MPZ č.27/2010
3. Smlouvu HO-014130006873/001 o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi Obcí Mutěnice a E.ON Distribuce a.s. České Budějovice
4. Smlouvu HO - 014130006947/001
o zřízení práva odpovídajícího věcnému
břemenu mezi Obcí Mutěnice a E.ON
Distribuce a.s. České Budějovice
1. Kontrolu úkolů z minulých jednání ZO
– informaci starosty obce o jednání ve
věci možné výstavby RD v lokalitě „Za
Fišmanovým“ – úkol splněn
B. ZO schválilo:
1. MPZ č.14/2013 - výkup pozemků p.č.
6625/2, 993/2 od manželů Burianových,
Nová 886, Mutěnice, p.č. 984/3 od Anny
a Kristýny Balaštíkových, Hodonínská
964, Mutěnice, 983/3 od Miloslavy
Forchové, Hodonínská 965, Mutěnice,
a p.č. 981/2 od manželů Novákových,
2
Foto: B. Žilka
3
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané ve dnech 25. a 26. října 2013
Mutěnický farář Vladimír Sommer
okrsek okresk okrsek
celkem
č.1
č.2
č.3
pořadí č.strany název
1
11
KDU - ČSL
133
146
69
348
2
1
Česká strana sociálně demokratická
99
87
122
308
3
20
ANO 2011
82
98
91
271
4
21
Komunistická stana Čech a Moravy
78
66
85
229
5
17
Úsvit přímé demokracie Tomia Okramury
38
71
64
173
6
4
TOP 09
29
50
36
115
7
6
Občanská demokratická strana
18
36
37
91
8
3
Česká pirátská strana
14
27
19
60
9
2
Strana svobodných občanů
13
21
18
52
10
15
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
7
13
5
25
11
23
Strana zelených
7
8
7
22
12
5
HLAVU VZHŮRU - volební blok
1
7
1
9
13
10
Strana soukromníků České republiky
3
2
4
9
14
18
Dělnická strana sociální spravedlnosti
1
3
3
7
15
13
Suverenita - Strana zdravého rozumu
1
4
1
6
16
9
politické hnutí Změna
2
2
0
4
17
22
LEV 21 - Národní socialisté
0
0
1
1
18
24
Koruna Česká
1
0
0
1
Účast voličů v obci Mutěnice
Okrsek
účast %
č. 1
Obecní úřad
56,28
č. 2
Hasičská zbrojnice
63,4
č. 3
DPS
55,06
CELKEM
58,28
4
V letošním roce oslavil bývalý duchovní
správce v Mutěnicích P. Mgr. Vladimír Sommer své zlaté kněžství. V krátkém medailonu si připomeňme jeho životní dráhu.
Narodil se 13. 9. 1935 v Rousínově u Vyškova. Pochází ze sedmi sourozenců, měl
šest sester. Jeho otec pracoval jako malíř-natěrač, matka byla uklízečkou v brněnské
Zbrojovce.
Vladimír se vyučil původně stolařem. Ke
kněžství jej vlastně přivedl kamarád, který
jej po vyučení vyzval, aby s ním odešel do
semináře. Nebyl to však jediný impuls. Od
dětství se mu kněžství líbilo, doma si stavěl
oltáříky a hrál se na „pana faráře“.
Teologická studia absolvoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Pobyt v kněžském semináři přerušil,
když během studia si musel vykonat vojenskou základní službu. Po návratu z vojny
dokončil v litoměřickém semináři studia
a 23.6.1963 přijal v katedrále v Litoměřicích
z rukou biskupa kněžské svěcení za diecézi
Brno.
V pastoraci začal působit jako kooperátor
v Ivančicích u Brna (1963-1964). Následovala další kooperátorská místa – Klobouky
u Brna (1964-1967), Znojmo – sv. Kříž (19671968) a Jemnice (1968-1969).
K 1. 10. 1969 byl ustanoven administrátorem ve Vlasaticích u Znojma a jako administrátor exccurendo spravoval i farnosti Troskotovice a Branišovice. 1972-1978 působil jako
administrátor ve Vrátěníně a exccurendo ve
farnosti Rancířov. Období 1978-1981 strávil
jako administrátor ve Zbýšově u Brna a přitom se staral i o farnost Neslovice. K 1. 7.
1981 byl ustanoven administrátorem v Tvrdonicích, kde se později stal farářem.
1. 7. 1984 byl jmenován farářem v Mutěnicích. Nastoupil 1. 8. 1984. V Mutěnicích
pak působil celých 8 let. K 1. 9. 1992 byl
ustanoven farářem ve Vranovicích u Brna.
Exccurendo spravoval také farnost Iváň a od
roku 1994 krátce i farnost Starovice. Tuto
poslední farnost spravoval do 1. 7. 1994,
kdy byl ustanoven exccurendo administrátorem ve farnosti Pouzdřany. Vranovice,
Iváň a Pouzdřany spravoval jako farář do
31. 7. 2002.
K 1.8.2002 již nebyl ustanoven trvale do
farnosti, byla mu udělena pouze jurisdikce
pro výpomoc v duchovní správě pro celou
diecézi Brno. Bydlel na faře v Knínicích
u Boskovic. V roce 2007 byl jmenován výpomocným duchovním v děkanátu Boskovice,
kde působí dosud.
V době jeho působení byl v mutěnickém
kostele obnoven původní betlém a trvale
umístěn v dolní části oltáře Božského Srdce. Otec Sommer na naši farnost nezapomíná a významná výročí svého života vždy
nezapomene oslavit i s bývalými farníky.
Také v letošním roce o prázdninách sloužil
v Mutěnicích při 50. výročí svého kněžství
děkovnou bohoslužbu.
L. Tesařík
5
HISTORIE OBCE
MUTĚNICE – ZBROD
Zaniklé slovanské sídliště ze 7.-10. století
VÝSLEDKY VÝZKUMU
1. Úvodní informace
Kyjovka zvaná též Stupava
pramenící na vrcholu Chřibů
je jedním z pravobřežních
přítoků Moravy. Soutok Kyjovky s Moravou byl situován
původně do široké a na
meandry bohaté údolní nivy
jižně současného Hodonína
(dnes katastr obce Lužice).
Na pravém břehu Kyjovky
leží šest kilometrů severozápadně od středu okresního
města Hodonína pravěké
a časně středověké sídliště
zvané Zbrod. Je situováno
kolem míst kontaktu dnešních katastrálních území
Hodonína, Dolních Bojanovic a zejména Mutěnic. To
je také důvod, proč často
užíváme neutrální, prastarý
a k žádnému katastrálnímu
území nevázaný název –
Zbrod. Prozkoumaná část
plochy zaniklého sídliště
zasahuje parcely č. 6470,
7590, 7589.
Už několik desítek let teče
říčka v umělém žlabu sevřena hrázemi na březích. Jen
asi 200 metrů severněji od
Zbrodu Kyjovku po kovové
konstrukci mostu překračují
koleje lokálky a vozidla na
silnici první třídy č. 51 z Hodonína do Mutěnic. Železnice i silnice jsou na umělých
náspech. Z dávné slávy prastarého brodu zbývá dnes
jen návrší s boží mukou maximálně o tři metry rozšiřující
násep silnice. Škoda, že toto
zajímavé místo nemohlo být
prozkoumáno.
Osídlení je situováno na
jihovýchodním okraji nízké
Kyjovské pahorkatiny v nadmořské výšce kolem 167 m
n. m. V těchto místech vrchovinka přechází k údolní nivě
Kyjovky. Dávné meandr y
se ještě dnes zarývají do
zvýšeného pravého břehu
6
a lze je rozpoznat. Levý břeh
v místech protilehlých sídlišti
byl v šedesátých a následujících letech 20. století
využit po terénních úpravách
k ukládání popílku a dalšího
odpadu z provozu hodo nínské elektrárny. Výzkum
na levém břehu by v těchto
podmínkách byl velmi obtížný a zdál se docela nemožný.
Z klimatického hlediska je
sídliště na Zbrodu charakterizováno poměrně teplým
a suchým podnebím. Bývalo
zde dlouhé teplé a suché
léto a poměrně krátká mírná
a suchá zima s dlouhým
vegetačním obdobím. Příznivé klima v této části jižní
Moravy přispělo i k rozkvětu
mocenského, kulturního
a náboženského centra moravských Slovanů u dnešní
vesnice Mikulčice. Jen několik metrů vysoká písková
duna s velkomoravsk ými
kostely uprostřed údolní nivy
řeky Moravy je vzdálena od
Zbrodu vzdušnou čarou asi
devět kilometrů.
V jarních měsících roku
1969 bylo při povrchovém
průzkumu zjištěno na Zbrodu
pravěké a slovanské sídliště
(Klanica 1971). Už první povrchové sběry přes nevelký
rozsah přesvědčivě ukázaly,
že nikoliv náhodou poutala
naši pozornost tato nevýrazná a v celku dosti plochá
lokalita. Četná pole střídala
zde tak zvané záhumenky.
Pro výzkum bylo evidentně
výhodné, že větší část naleziště zůstala uchráněna
před hlubokou orbou z doby
počátečního kolektivního
zemědělství. Realizovaly se
zde převážně jen nehluboké
zásahy do půdy, které byly
charakteristické v oné době
pro individuální obdělávání.
Záhy se sondami potvrdila
existence sídlištních ob jektů zahloubených zčásti
do podloží. Tak byl dne 8.
dubna 1975 zahájen plošný
odkryv. Jeho rozsah v první
sezoně terénního výzkumu
dosáhl 1291 m2 a spolu se
sondami 2146,7 m 2. Pro
odkryvy byly vybrány části
sídliště relativně méně poškozeného orbou. V prvním
roce tr vala odborná činnost v terénu 120 pracovních dní za účasti průměrně
osmi dělníků. Na konci roku
1976 představovala prozkoumaná plocha na Zbrodu již
3500 m2. Práce započaly
20. dubna a trvaly do 5. října. V roce 1977 trvaly práce
od 16. května do 17. října.
Celkem bylo tedy na Zbrodu prozkoumáno bezmála
5 000 m2. Účastníci III. mezinárodního kongresu slovanské archeologie navštívili v rámci oficiální exkurze
lokalitu dne 11. září 1975,
Mutěnice se takto dostaly
do povědomí nejen naší,
ale stejně tak i zahraniční
odborné obce.
Již v první sezoně se objevily zbytky povrchových nepodložních sídlištních objektů. Tyto zvláštní útvary bylo
7
možno vyčlenit podle odlišné
barvy a zvýšené koncentrace střepů, drobného kamení, mazanice a zvířecích
kostí v kulturní vrstvě mezi
podložím a úrovní orebního
zásahu. Většinou šlo o velmi
tmavé až popelovité objekty tvaru velkých oválných
skvrn čočkovitého průřezu.
Zahloubeny do podloží měly
typické zemnice rozměr y
okolo 300 až 350 x 400 až
450 cm. Vždy v některém
koutě se v zemnicích nacházely zbytky kamenných
otopných zařízení. Většinou
do podlahy byly vyhloubeny
jámy hruškovitého průřezu
s poměrně úzkým hrdlem,
které sloužily jako zásobnice. Na rozdíl od zemnic
obsahovaly jen velmi málo artefaktů a často v jejich výplni
nebyly dokonce vůbec žádné
nálezy. Jako jedna z prvních
byla prozkoumána zemnice,
která představovala na lokalitě první významný nálezový
celek s nezdobenou ručně
lepenou časně slovanskou
keramikou. Spolu s ní byl ve
výplni objektu nalezen kostěný hřeben s rukojetí tvaru
nízkého trojúhelníku.
Průměrně asi dvaceticentimetrová horní vrstva ornice
neobsahovala po staletém intenzivním obdělávání žádné
důležité nálezy. Tato skutečnost velmi usnadnila v roce
1976 rozhodnutí o možnosti
odstranění ornice těžkou mechanizací. Určitá část sídliště
byla zkoumána formou úzkých sond kladených těsně
vedle sebe. Tato metoda se
však nejevila perspektivní
a byla používána jen v krajní
nutnosti. Přes odstranění
horní vrstvy ornice buldozerem se podařilo v roce
1977 poprvé získat úplný
půdorys povrchového, tedy
nepodložního, nezahloubeného objektu. Ve vrstvě
nad podložím zůstal pod
zmíněnou ornicí intaktní asi
dvaceticentimetrový horizont. V některých místech
tento horizont umožnil sledovat poměrně výrazně se
rýsující výplně zahloubených
objektů.
J a ko o bjek t y by lo n a
Zbrodu u Mutěnic označeno 155 rozmanitých sídlištních útvarů. Z nich bylo
nutno vyčlenit nálezové celky
s předslovanským materiá-
lem. Předběžné zpracování
tohoto nejstaršího sídlištního
horizontu prokázalo, že jde
o objekty z doby laténské.
Podle mínění odborníků patří
částečně do střední a pozdní
fáze keltského osídlení. V absolutní chronologii je to asi
doba kolem roku 200 před
naším letopočtem až k roku
0. Jde o jedenáct zahloubených obydlí a deset dalších
jam různých tvarů i možností
interpretace. Zbý vajících
114 objektů je datováno do
7.-10. stol., z nich získaný
materiál byl v předložené
studii podroben rozboru. Ze
sídlištní vrstvy mimo objekty
pocházejí také některé zajímavé předměty charakteristické pro uvedené období.
Z metodického hlediska
mají útvar y označené na
Zbrodu jako objekty velmi
rozdílnou vypovídací hodnotu. Musíme je posuzovat
vždy jen podle přiloženého
popisu. „Objekt“ je označení
pomocné. V žádném případě
neznamená automatick y
nálezový celek a už vůbec
není svou vypovídací hodnotou srovnatelný s celkem
hrobovým. Sídlištní celky
vznikaly odlišnou cestou a při
zpracování je třeba s uvedenou skutečností v plné míře
počítat. Například zemnice
představující v rámci sídliště
skupinu relativně uzavřenějších nálezových celků měly
výplň, která se tmavším zbar8
vením odlišovala většinou už
od vrstvy nepodložní. V laténských zemnicích se výplň
odlišovala od okolí dokonce
i rozdílnou konzistencí, hlína
rychleji vysychala.
Nálezové zprávy z výzkumu v Mutěnicích jsou uloženy
v archivu Archeologického
ústavu AC ČR v Brně a obsahují plány, fotografie i katalog
nálezů z výzkumu sídliště
Zbrodu. Samotné artefakty
byly až do požáru správní budovy uloženy na mikulčickém
pracovišti AÚ AV ČR v Brně.
Předložené zpracování
autor zčásti připravil již ve
druhé polovině osmdesátých let. Zejména náročná
byla analýza keramiky, ale je
třeba říci, že hlavní problém
představovaly tenkrát i potom zejména nedostatečné
publikační možnosti, které
byly neadekvátní rozsahu
získaných archeologických
pramenů.
Pozn. Roku 1977 byla
zachráněna železná sekera a železná radlice. Oba
předměty byly nalezeny při
výkopu elektrického kabelu
na levém břehu Kyjovky asi
1 000 m severně od Zbrodu. Podle kusých údajů,
které máme k dispozici,
se předmětů našlo na místě větší množství, což by
mohlo znamenat, že zde byl
původně depot.
ŠKOLST VÍ
Plavecký výcvik druháků a třeťáků
„Hurá, zítra zase jedeme
plavat! “ zní od 2. října ve
druhých třídách a ve třetí
třídě každé úterý na konci
vyučování. „Nezapomeňte si
plavky a přijďte včas!“ připomíná paní učitelka. I když se
na plavání odjíždí už ve čtvrt
na osm ráno, opozdilců není
mnoho.
Po příjezdu do ratíškovického bazénu se děti musí
pořádně osprchovat, navléknout plavky… a už jsou
tu učitelé plavání. Nejprve
rozcvička a jde se do vody.
Jen si nemyslete, naučit
se plavat není jen legrace
a zábava. Chce to překonat
mnohé strachy a obavy. Ale
učitelé plavání v Ratíškovicích vědí, jak na to. Mají
s sebou mnoho barevných
pomůcek – podušky, vesty,
balónky, zvířátka,… dokonce
i skluzavku. S těmito pomocníky jde plavání téměř samo.
Položili jsme našim malým
plavcům několik otázek:
Co se vám v plavání nejvíce líbí?
…lovení balónků a plavání pod vodou…, …skákání do vody…, …plavání
do dálky…, …plavání bez
rukávků a pásku…, …jízda
na skluzavce…, …skákání
ze skokánku…, …běhání po
koberci na vodě…, …skákat
špendlík a bombu…, hodná
paní trenérka…, …že je tam
s kamarády legrace…
9
Čeho jste se přestali
bát?
… plavat bez vesty…, skákat do vody…, …už se nebojím vody…, …plavat pod
vodou…, …skákat ze sko-
kánku…, …jezdit na skluzavce pozpátku…, …skákat
šipku…, plavat v hloubce…
Co nového jste se naučili?
…plavat kraul…, plavat
prsa…, plavat znak…, …
skákat šipku, dřív jsem měl
špatně ruce…, …mít při
potápění otevřené oči…, …
už umím plavat bez rukávků
a pásku…, …foukat bublinky…, …skákat bombu…, …
dokážu dál doplavat…
Kouzlo podzimu
Co legračního se vám
přihodilo?
… skočil jsem do vody
a spadly mi plavky …, …skočila jsem bombu a postříkala
všechny kamarády…
A na závěr?
…chtěl bych poděkovat
paní trenérce, že nás naučila
dobře (výborně) plavat…
…tohle plavání je nejlepší
předmět a ty zážitky v mojí
duši už navždycky zůstanou…
Ve středu 11. prosince
se koná závěrečná hodina – plavecké závody. Teď
už víme, kdo vyhrál. Přece
všichni, kteří překonali sami
sebe a něco nového se
naučili.
Mgr. Pavlína Lacinová
a žáci 3. třídy
Naše MŠ pracuje podle školního vzdělávacího programu
předškolní výchovy „Tajemství stromu“. Program obsahuje
všechny oblasti vývoje dítěte a nabízí témata odvozená z přírodního cyklu ročního období, z přírodních i společenských
situací. Vše probíhá neformálně pomocí her a prožitkového
učení.
Jedno z klíčových témat ŠVP je Kouzlo podzimu. Krása
podzimní přírody nás inspirovala k jejímu citlivému vnímání.
Pozorovali jsme barvy plodů, kamenů, listů a keřů. Zaposlouchali jsme se do hučení a hvízdání větru. Ochutnávali
jsme ovoce a zeleninu, intenzivně prožívali dobu vinobraní.
Společně jsme prožívali Kateřinské hody spojené s tradicemi
a zvyky. Děti se dověděly, že se celá příroda v tomto období
mění a pozvolna se připravuje na zimní odpočinek. Zamkli
jsme les pomyslným kouzelným klíčkem a hráli si na podzimní
víly a skřítky ve třídě i před budovou školky. Jedno odpoledne
přišli s dětmi i jejich rodiče, kteří si s maskou pro svého kluka
či holku dali velkou práci. Nad společnou zábavou sestavenou ze soutěží, tance, zpěvu a vyřezávání dýní bděl velký
skřítek Podzimák, kterého si děti v předcházejících dnech
vyrobily. Podzimní rej skřítků a Burčákových víl (třídní učitelky)
se vydařil ke spokojenosti všech přítomných.
10
Protože se nám všem líbí
převlékání do kostýmů, po
„Dušičkách“ jsme si na plánovali hravé strašidelné
dopoledne v maskách. Aby
si to s námi opět užili i rodiče,
pozvali jsme všechny velké,
malé, školák y i miminka
v kočárku na „Strašidelné
svícení“ v podvečer jednoho
podzimního pondělí. Náš
dlouhý průvod vyšel od školky, prošel vesnicí a končil
pod kostelem svaté Kateřiny. Zde jsme se srdečně
rozloučili a rozešli se domů.
Všem se nám to moc líbilo
a určitě si to v příštím roce
zopakujeme. Můžete to brát
jako pozvánku mezi nás.
Závěrem mi dovolte za
mateřskou školu popřát
dětem i Vám všem hodně radosti, spokojenosti a lásky v novém roce
2014.
Zdeňka Puškelová
KULTURA
M EKK A
BURČÁKU
M UTĚNICE
Nechci moc přehánět, ale druhá říjnová sobota měla
všechny znaky toho, že tolik lidí shromážděných na jednom
místě kvůli burčáku se velmi přiblížila českému rekordu v této
disciplíně, navíc kombinované s celkem slušným sportovním
výkonem na trasách „Putování slováckým vinohradem“. Jednu z tras pochodu absolvovala velká část účastníků, ať už na
trase 5, 7 a snad až 11 kilometrů. Podle hrubých odhadů se
na těchto trasách pohybovalo asi dvanáct tisíc účastníků, což
je asi třiapůlkrát více než počet obyvatel Mutěnic.
Samozřejmě při výskytu tolika lidí se našly i nějaké excesy,
ale určitě jich nebylo nadmíru. Tolik hovoří fakta a několik
čísel.
Fakta a čísla však nedokážou vykreslit atmosféru tohoto
setkání, která byla obrovská. Všude výborná nálada, určitě
víc smíchu než slz, určitě víc veselých lidí než zachmuřených
tváří. Protože víno je jedna z nejlepších věcí na dobrou náladu
a na solidaritu lidí. Mutěnské búdy, kde všechno začínalo,
přes sklepy pod Dubňanskú horú a zpátky do Mutěnic se
staly oázou dobré nálady po celý den. Nikdo si nestěžoval na nedostatek burčáku, vína, dobrého jídla, krajových
specialit, dokonce kolotočů a dalších atrakcí. Naši vinaři
11
se snažili všemožně uspokojit jemné i hrubé jazýčky
návštěvníků tak, aby všichni
hosté uvažovali, že se tohoto
setkání zase určitě účastní.
Přiznám se, že tolik lahůdek,
tolik druhů burčáků, vína
poskytovaných s takovou
srdečností jsem nikde jinde
neviděl.
Vzpomněl jsem si na mladá
léta, kdy trošku převrátím
známou básničku s trochou
parafráze.
„Ka ždý sklípek, ka ždá
búda, jako by dnes hořela,
tam kde jenom občas vinař
spěchá, proud spokojených
lidí jde zvesela.“
Pořadatelé si po akci říkali,
že aspoň někdo, nějaká vlaštovka si bude stěžovat, ale
nic, zvláštní. Zdá se nám to
moc chvály, moc superlativů.
Taky se mně to trošku zdálo,
ale kde najít mezi usmívajícími se lidmi pesimistu.
A to i v době, kdy lidé u nás
mají k radosti někdy hodně
daleko.
Až všichni účastníci přijedou do Mutěnic na burčákový pochod několikrát,
tak snad každý pochopí,
že druhou říjnovou sobotu jsou Mutěnice se svou
pohostinností, srdečností,
snad i srdcem Evropy! Živijó!
(i když s burčákem se přece
neťuká).
Hody 2013
Letošní rok byl oproti předešlým letem v mnohém jiný.
Z důvodu rekonstrukce KD jsme byli nuceni přesunout
termín Zahrávání hodů na 5.10.2013 a místo na amfiteátr
Pod Búdama. Naštěstí počasí vyšlo a DH Skaličané nám
vyhrávala až do brzkých ranních hodin. Předhodové přípravy
se neobešly bez komplikací v podobě rozřezané máje a komplikovaného chystání KD. Naštěstí na hodovou sobotu bylo
vše nachystané a ve 20:00 se rozezněly tóny skupiny Žízeň
a Hlad, která naladila nejednoho posluchače na hodovou
atmosféru. V neděli po tradiční mši svaté byli již všichni krojovaní připravení na průvod pro stárky. K všeobecnému veselí
hrála DH Túfaranka. Po průvodě a povolení hodů jsme se
vydali na Kulturní dům, kde pokračovala odpolední a večerní
zábava z DH Túfaranka.
V pondělí vyšel průvod v 15:30 z „Dolního konce“ za
tónů DH Skaličané, která nás doprovázela i při odpoledním
Kateřinském sóle. Pondělní večer tradičně patřil ženáčům.
Poslední den hodových oslav se nesl ve znamení recese
domácí chasy a po celou noc vyhrávala DH Lácaranka.
Děkujeme Obci Mutěnice a všem sponzorům za pomoc
ke zdárnému průběhu hodů a doufáme, že příští rok se opět
sejdeme při oslavě tohoto největšího svátku v obci.
stárci, stárky a krojovaná chasa
ZPRÁVY
Z KNIHOVNY
Ve spolupráci s Klubem
rodičů př i ZŠ po ř ádala
knihovna ve čtvrtek 7. 11.
2013 dopoledne besedu
s panem Janem Opatřilem.
Beseda byla určena předškolákům a žákům prvního
stupně. Tento mladý muž
má na svém spisovatelském
kontě už 4 knížky. Je vášnivým rybářem, a to se také
odráží v jeho tvorbě. Povídal
a četl nám z knížky Dobrodružství kapříka Metlíka,
jejímž kmotrem je známý
český rybář Jakub Vágner.
O tomto svém hrdinovi napsal tři knížky a všechny se
u dětí těší velkému úspěchu.
Dle reakce dětí se beseda
moc líbila, knížky už máme
v knihovně, a dokonce na
jejich půjčování musel být
Foto: B. Žilka
vystaven pořadník. Na místě
bylo možné si knížky zakoupit, proběhla autogramiáda
a prodej drobných upomínkových předmětů s motivem
Metlíka. Během čtyř besed
se v PS vystřídalo 190 dětí.
V pátek 15. 11. v podvečerních hodinách proběhla
opět v promítacím sále ZŠ
cestopisná beseda s Jirkou
Márou z Přerova. Již na minulém setkáni si jejich skalní
příznivci z řad našich občanů
vybrali Austrálii. Poslechli
jsme si o tom, jak objeli kolem dokola celý kontinent,
krmili klokany z ruky a házeli
bumerangem nebo šplhali
po žebříku kolem stromu až
do výšky 70 metrů. Vše bylo
Pavel Trávník
12
13
doplněno filmovou projekcí,
viděli jsme, jak krmili z ruky
skákající krokodýly a šnorchlovali ve Velkém bariérovém
útesu. Tuto besedu navštívilo
38 lidí.
Blíží se konec roku a s ním
i uzávěrka soutěže ČTENÁŘ
ROKU. Jsou pro Vás připraveny atraktivní ceny, a proto
ČTĚTE!!!
Renata Nováková
KE
Kulturní komise při Obecním úřadě v Mutěnicích
Vás srdečně zve dne 25.12.2013 na tradiční
ŽIVÝ BETLÉM
Program:
ve 14.30 hodin - průvod od kostela
v 15.00 hodin - pásmo koled u Betléma před radnicí.
Vystoupí: Chrámový sbor, dětská schola Abakuk,
mužský sbor, krojovaná chasa,
DH Kateřinka a další hosté.
Na svátečně strávené odpoledne
srdečně zvou pořadatelé.
14
ZRODU SVĚ TOVÉ VÁNOČNÍ HYMNY
Je to nejznámější koleda všech dob, stala
se hitem, zpívá se po celém světě. Přitom
vznikla zcela nenápadně, až banálně. Zazněla v obyčejném vesnickém kostele na
půlnoční mši 24. prosince 1818 v rakouském
Oberndorfu - Stille Nacht – Tichá noc.
Kostelík sv. Mikuláše, v němž byla poprvé koleda uvedena již ani neexistuje.
Byl kvůli častým povodním řeky Salzach
natolik poškozen, že musel být v letech
1903-1906 zbourán.
Autorem textu koledy je pomocný kněz
P. Josef Mohr. Narodil se ve velmi chudých
poměrech 11. prosince 1792 jako druhé
nemanželské dítě v Salzburgu. Jeho matka
Anna Schoiberin pracovala jako pletařka
(pletla a prodávala svetry). Žila zde sama se
svou matkou, s jedním vlastním a jedním adoptivním dítětem. Po Josefovi se narodily ještě
dvě další děti, každé s jiným mužem. Nesmíme však podléhat duchu doby a odsuzovat
jeho matku z lehkovážnosti či nedostatku
citu pro mravy a rodinu. Napoleonské války
natolik způsobily bídu mezi obyvatelstvem,
že polovina Salzburčanů nevlastnila vůbec
žádný majetek. Sotva třetina obyvatelstva
žila v řádně uzavřeném manželském svazku.
Z důvodů obrovské bídy, aby se zamezilo
jejímu dalšímu šíření, byl vydán úřední zákaz
uzavírání sňatků. Úřady vycházely z mylného
předpokladu, že si chudý člověk nemůže
založit rodinu a vychovat děti. To vedlo
k tomu, že se lidé nevdávali a neženili, a děti
se rodily jako nemanželské. Josef dostal
při křtu příjmení Mohr po zběhlém vojákovi,
kterého nikdy v životě jako otce nepoznal.
Navíc kmotrem při křtu se mu stal místní
kat. Zřejmě si tak člověk tohoto neslavného povolání kmotrovstvím nemanželským
dětem částečně vylepšoval svou nevalnou
reputaci. Děti z chudých rodin tehdy neměly
prakticky žádnou šanci studovat nebo získat
významné, dobře placené místo. Tuto šanci
by neměl ani mladý Josef Mohr, kdyby nepadl
do oka dómskému vikáři Johannu Nepomukovi Hiernlemu. Když jako sedmiletý dělal
zkoušku v základní předpřípravné třídě pro
studium na akademickém gymnáziu, byl jedním z nejlepších. Proto se ho vikář ujal a celé
studium mu financoval. Na oplátku musel
Josef zpívat a hrát na housle ve sborech solnohradského univerzitního kostela i tamního
chrámu benediktinského kláštera. Rovněž na
gymnáziu patřil mezi premianty a již zde ho
bavila hudba. Chvála na jeho schopnosti ze
strany představených se ale mísila i s kritikou
jeho „mladické nerozvážnosti a rozpustilosti“. Byl to ale normální, veselý, kamarádský
a velice šikovný kluk. Směs obdivu a hany ho
už ostatně provázela po celý život. Později,
po skončení gymnázia, využil svých znalostí
a navázání kontaktů s profesory, kteří mu
umožnili další studium, a to teologie s přípravou na kněžství. V Solnohradě vystudoval
teologii a v r. 1815 byl vysvěcen na kněze.
Své kněžství začal v zapadlé vesnici Mariapfarr, 100 km jihozápadně od Solnohradu.
Zde pravděpodobně napsal v r. 1816 i text
básně, tedy později slavné koledy. (Jinak se
od něj zachovala snad jen jedna další báseň
a jedna barokně se rýmující modlitba, které
napsal jako dvacetiletý student.)
Jako mladý byl tzv. pomocným kně zem, což byl hierarchicky nejnižší stupeň
kněžství, před kaplanem a farářem. To mu
málem zůstalo až do smrti. Zachovalo se
několik stížností farářů, kteří napsali biskupovi žádost o přeložení Josefa, protože jim
15
vadila „jeho blízkost k lidu“. Mezi kněžími
se našli ale i jeho zastánci. Skutečně to byl
kněz – lidumil, člověk s velikým sociálním
cítěním. Žil v jednoduchém domku, často
se setkával s lidmi i v hospodě, chodil na
divadelní představení loďařů a zpíval s nimi.
Mnohým představeným byl tím nepohodlný.
Často musel putovat z jedné vesnice do
druhé. Teprve až v roce 1837, v 45 letech
udělal „kariéru“ – byl jmenován za kaplana
ve vesnici Wagrain u St. Johann in Pongau.
Dnes je to sice lyžařské centrum Evropy,
dobře známé i mnoha Čechům, ale tehdy
to byla jen malá osada. Lidé tu žili roztroušeně po horách, kde chovali svůj dobytek.
To málo, co je známo ze zdejšího působení
Mohra, stojí však za to. Působil zde opět
jako kněz – lidumil. Na srdci mu ležel hlavně
osud dětí sluhů a služek, ale i dětí sedláků,
které od útlého mládí pracovaly na statku.
Finanční důvody rodičům nedovolovaly, aby
své děti posílali do školy. Trpěl, když viděl,
jak těžce tyto děti dřou bez šance na lepší
život. Zřejmě se mu stále vybavovalo jeho
vlastní dětství. S pomocí dobrovolníků se mu
podařilo vybudovat nejen školu, ale i získat
finanční prostředky pro děti. V této škole
vyučoval před svou smrtí 170 dětí.
Když dnes přijedete do Wagrain, uvidíte
tam stát původní faru, ve které bydlel a v roce
1848 i zemřel, školu „Mohr Schule“ , kterou
založil, a pak jeho hrob na hřbitově.
Byl to člověk s pravým kněžským srdcem.
Vzdělaný, moudrý, zbožný, zapálený pro
Krista – jen se narodil ve špatné době, době
plné předsudků, která nedovolila rozvinout
jeho talent, který v sobě Mohr měl. Kromě
slavného textu koledy a pár jiných psaní, se
po něm nic nezachovalo. Zemřel v takové
chudobě, že museli prodat jeho osobní věci
i kytaru, na které kdysi poprvé hrál „Tichou
noc“, aby ho vůbec mohli pohřbít.
Autorem melodie je Franz Xaver Gruber.
Narodil se 25. listopadu 1787 jako páté ze
šesti dětí v osadě Steinpointsölde u Hochburgu, severně od Solnohradu. Jeho rodiče
Josef a Anna zde pracovali jako tkalci. Tkalcovství čekalo i na jejich děti. Do budoucí
životní volby F. X. Grubera nečekaně zasáhl
učitel Andreas Peterlechner, který v něm
objevil jeho velký hudební talent, a začal ho
učit hře na varhany. Sám totiž působil jako
místní varhaník. Když jednoho dne však
onemocněl, a bylo třeba zástup, zasedl k varhanám tehdy dvanáctiletý Franz. Ze všech
překvapených byl nejvíce užaslý a hrdý na
svého syna právě Franzův otec. Prozíravý
učitel zprostředkoval Francovi další studium
hry na varhany a připravil ho na učitelské
zkoušky, které v r. 1806 úspěšně absolvoval.
V nedalekém Arnsdorfu tehdy zemřel učitel
i kostelník. Franz se o uvolnění místo ucházel
a dostal ho. V přízemí jednoposchoďové školy probíhala výuka, v patře byl učitelský byt,
ve kterém bydlela už dvojnásobná vdova po
předcházejícím učiteli paní Marie Elisabeth
Engelsberger. Z předcházejících manželství
měla dvě děti. Dvacetiletý Gruber se s o třináct let starší ženou oženil a měli spolu ještě
dvě děti. V Arnsdorfu působil přes dvacet let
jako varhaník, kostelník a učitel. Vše vykonával nadmíru zodpovědně. Škola byla hodnocena v kraji jako nejlepší ze všech. Tehdy
také zkomponoval mnoho hudebních děl
s církevní tématikou. Tu také napsal během
Štědrého večera r. 1818 ke „Stille Nacht“
melodii pro kostel v nedalekém Oberndorfu,
kde působil jako pomocný varhaník.
„Tichá noc“ však se stala slavnou až
o mnoho desítek let později a Gruber z jejího úspěchu vlastně nic neměl. Zato rok
1820 byl jeden z nejvýznamnějších mezníků
jeho tvorby. Při oslavě 300-letého výročí
posvěcení mariánského poutního kostela
v Arnsdorfu při účasti mnoha kněží, biskupů, opatů a 20 000 poutníků zazněla jedna
16
láše opravář varhan Carl Mauracher. Při práci
na varhanách objevil noty této koledy… Ale
to už dále vše znáte ze známého filmu Tichá
myš, uváděného i u nás v jubilejních letech
výročí vzniku „Tiché noci“. Rakouský film,
který se natáčel nejen v Rakousku, ale i Slovinsku (Radovljica na Gorenjsku) a klíčové
scény v kostele Manětín u nás…
A jak to bylo dál se skladatelem Gruberem?
V r. 1829 odchází do nedalekého Berndorfu.
Učil tu 130 dětí a varhaničil. Poslední jeho
působiště bylo město Hallein. Zde byl navíc
dirigentem chóru. Až do své smrti v r. 1863.
Pohřben je naproti kostela, ve kterém hrál
a zároveň před domem, kde bydlel. Měl
kromě talentu pro hudbu i talent pro kreslení.
Zachovalo se několik zajímavých obrazů,
které najdete v místním muzeu.
Tolik ke slavné dvojici tvůrců světoznámé
vánoční koledy, vzniklé před 195 lety.
z jeho mší. Jí ukázal světu svou dovednost.
Z obyčejného vesnického varhaníka se stával
uznávaný skladatel.
Manželství Grubera netrvalo dlouho. Jeho
žena zemřela, nebylo jí ještě ani padesát let.
Chvíli žil s dětmi sám, pak se oženil po druhé
se svojí bývalou žačkou, o dvacet let mladší
Maria Breitfuss. Měli spolu deset dětí. I tato
žena po čase zemřela a on se oženil po třetí
se starší ženou, Katharinou Wimmer, vdovou.
Ze dvanácti dětí přežily jen čtyři.
Vraťme se však ke koledě, která proslavila
Grubera více než jeho asi 90 jiných hudebních děl. Po její premiéře v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu nastalo kolem ní ticho.
Je možné, že ji Gruber sem tam hrával, i to,
že ji producíroval i Mohr na všech dalších
místech jeho působení, když v r. 1819 opustil
svou „štaci“ v Oberndorfu. K jejímu rozšíření
a úspěchu přispěly, jak to koneckonců mnohokrát v životě bývá, jiné vnější okolnosti.
V r. 1821 opravoval varhany kostela sv. Miku-
Ing. Jaroslav Mihola
Tip na „sváteční“ výlet:
MUZEUM BETLÉMŮ ve Švábenicích u Vyškova
Nejen v období vánočních svátků, ale už od 16. listopadu tohoto roku je otevřena jedinečná
muzejní galerie – stálá expozice betlémů – ve druhém patře švábenického vlastivědného
muzea.
Sbírka betlémů vyrobených ze všech dostupných materiálů patří mezi nejpočetnější
soukromé sbírky u nás.
Otevřeno je vždy odpoledne od 14.00 do 17.00 hodin každou sobotu, neděli a svátky.
Jinak kdykoliv, ale jen po předchozí domluvě na mobilu 732 446 286 s kustodem Liborem
Pištělkou.
Příležitostně můžete shlédnout i ojedinělou expozici Kostelního muzea umístěnou ve věži
místního kostela sv. Michaela. Vstupné do obou muzeí je dobrovolné.
Do městyse Švábenice se dostanete cestou přes Ždánice, Bučovice a Vyškov, ujedete
sotva 65 km. Spokojenost s tímto výletem vám zaručuji!
Ing. Jaroslav Mihola
17
COŽ
TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY?
Různé naše slovní projevy nabývají na významu pro ty, kteří nás pozorují, teprve tehdy,
jsou-li doprovázeny určitými gesty a výrazem
tváře. Lidi přitahujeme půvabem, ne tím,
že jsme hezcí. Hlavním výrazem půvabu je
úsměv: Úsměv dovede vyvolat sympatii a příjemný pocit a vždy se jím přiblížíme protějšku.
Patří ke slušnému chování úsměvem nešetřit
a nespekulovat, komu a kdy jej odevzdat. Je
vhodný vždy. Neměli bychom ho však vyvolávat na tváři jako herecký výkon: usmějeme-li
se na někoho, máme opravdu mít v duši
příjemný pocit, který nabízíme.
Na druhé straně není zase vhodné úsměvem plýtvat bez ustání. Člověk, který se
VÝRAZ OBLIČEJE
Umírněnost by měla platit pro veškeré
projevy naší fyzické osoby. Týká se to hlavně hlasitosti, gestikulace, reakce na různé
situace a sdělení. I výraz obličeje je velmi
důležitý. Výraz obličeje opravdu velmi ovlivní
náladu a nazírání na svět. Předpokladem
úspěšné komunikace s lidmi je živý a vlídný
výraz obličeje.
Musíme dokázat, že „co na duši, to i ve tváři“ tak, že pocit zdvořilosti v sobě vyvoláme.
Musíme ji skutečně cítit, pak se její odraz
objeví i ve tváři, pak jsme zdvořilí.
18
Společenský úsměv poskytují ve větší míře
ti, kteří jsou předmětem úcty. Například by
se nemělo stát, aby jím záměrně šetřili představení vůči podřízeným. Život v zaměstnání
je také společenským životem a úsměv šéfa
vůči podřízeným působí jako povzbuzení
a nebo přinejmenším odstraňuje v podřízených stísněný pocit ostražitosti, který
unavuje a nakonec snižuje pracovní výkon.
Šéf, který se neumí usmát, je pro podnik
největší škodnou a právem je zesměšňován
v komediálních filmech. Ale pravidlo o větší
míře úsměvu není pevné, vše záleží na situaci. Nikdy však není na škodu úsměv přidat.
Samozřejmě se neusmíváme, i kdyby nás
k tomu nutily ty nejvřelejší vztahy, jestliže
mluvíme o něčem souvisejícím s úmrtím nebo
nebezpečnou chorobou nějakého člověka.
Dovedeme si představit, co by si o nás lidé
mohli pomyslet, kdybychom poslouchali
zprávu o průběhu těžké nemoci našeho známého a přitom se usmívali. Jak praví přísloví,
v domě oběšence se nemluví o provaze, a tak
také v domě smutku se nerozdávají úsměvy
na všechny strany.
zdroj: chovani.eu
neustále usmívá bez zjevného důvodu, se
nám bude zdát nenormální. Proto úsměv přidáváme jen v té míře, která odpovídá situaci.
Úsměv by měl být provázen jiskrou v oku,
což především znamená, že jej musíme
myslet upřímně a nepředstírat jej, a také jej
udílíme milým způsobem, aby nemohl být
zaměněn s úsměškem. Nesmí též přejít ve
smích, protože jím obdařená osoba by mohla
začít přemýšlet, co nevhodného učinila. Při
pozdravu nemá být prodlužován, protože to
působí potměšile, a též přitom nepozorujeme protějšek se soustředěnou pozorností,
aby si nemyslel, že se z nějakého důvodu
„usmíváme pod vousy“ nebo že nám jde
o něco jiného.
Přiměřený úsměv patří stejně tak k mužům
jako k ženám a ke každému věku. Mladší se
snaží usmívat skromněji: silnější výraz by
mohl zavdat příčinu k dojmu, že se snaží vetřít
do přízně. Není vhodné se nejdříve usmívat,
zejména pak muž na ženu, a teprve potom
zdravit. Úsměv provázející projev zdvořilosti
patří do jiné kategorie než úsměv sám od
sebe.
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
Festival otevřených sklepů
– Sv. Martin na Mutěnicku
ve 29 otevřených sklepech. „Kromě lákadel typu mladých a svatomartinských vín
a krásného, i když prozatím méně známého
vinařského regionu, nám k dobré účasti
pomohlo i překvapivě krásné počasí,“ říká
Juraj Flamik z Nadace Partnerství, která akci
organizuje.
První kroky návštěvníků směřovaly na
O víkendu 16. a 17. listopadu 2013 se
konal v pořadí již 14. Festival otevřených
sklepů, který poprvé ve své pětileté historii
zavítal do pěti obcí Slovácké vinařské podoblasti - Mutěnic, Hovoran, Šardic, Svatobořic-Mistřína a Dubňan. Cestu do tohoto vinařského regionu si našlo 1400 návštěvníků
z Česka i zahraničí, kteří si užili skvělá vína
19
Esterka, Vinařství Vydařilý, Vinařství Trávník,
Vinařství Vrba Marian, Ing. Petr Mokruša,
Vinařství Štěpánek, Ing. Josef Nováček
a Rodinné vinařství Turzík.
Návštěvníci byli nadšení nejen pohostinnými
vinaři, ale i svéráznou sklepní kolonií zvanou
Búdy: „Jestli na nás někde opravdu silně zapůsobil genius loci sklepních uliček, bylo to
v mutěnických Búdách,“ poznamenává jedna
z návštěvnic, Eva Skálová z Brna.
Vinaři si pro návštěvníky připravili i bohatý
kulturní program – uličkami se tak nesly tóny
cimbálu nebo harmoniky. Že při koštování
člověku snadno vyhládne je stará pravda,
vinaři proto nabízeli i spoustu uzených
a grilovaných specialit, krajových specialit
i malých chuťovek.
Do Sklepů Jarošek se část návštěvníků
vrátila i na večerní program: „Kapela Žízeň
a hlad mě příjemně překvapila,“ popisuje
se smíchem návštěvnice Eva Kvapilová s tím,
že atmosféra tu byla skvělá až do půlnoci.
V Mutěnicích zůstalo i ocenění pro Šampiona vín festivalu, kterého volí sami návštěvníci prostřednictvím hlasovacích lístků, který
mají v tištěném Průvodci festivalem. Jak se
ukázalo, nejvíce lidem chutnala Pálava ve
výběru z hroznů ročníku 2012 od Ing. Petra
Mokruši. Mutěničtí vinaři zabodovali i na
dalších prestižních příčkách tohoto žebříčku
– na 7. místo vynesli hlasující Ryzlink vlašský
z Vinařství Plchut, 8. místo obsadil Ryzlink
rýnský pozdní sběr 2012 z Modrého Vinařství a 9. místo Sauvignon ve výběru z hroznů
2012 z Vinařství Štěpánek.
„Za celý náš malý festivalový tým děkujeme všem zapojeným vinařům i představitelům obce za spolupráci a skvělou
reprezentaci festivalu. Podle četných
ohlasů návštěvníků se na Mutěnicku líbilo
opravdu všem,“ uzavírá úspěšný 14. Festival
otevřených sklepů jeho ředitel Ing. Juraj Flamik z pořádající Nadace Partnerství.
registrační místo v areálu Sklepů Jarošek
v Mutěnicích, kde každý účastník získal
startovní balíček – tedy festivalovou tašku
na vína, degustační skleničku a zejména
tištěného průvodce s mapami, profily vinařů, doprovodným programem, jízdními řády
kyvadlové dopravy a kupony na odběr vína
v hodnotě 200 Kč. „V ceně vstupenky měl
každý návštěvník možnost ochutnávky
všech 250 vzorků od vinařů, festivalovou
autobusovou dopravu a vstup na většinu
akcí doprovodného programu,“ vysvětluje
manažerka festivalu Barbora Pavlíčková.
Prvními degustovanými vzorky byly pro
drtivou většinu právě ty ve sklepech Jarošek,
kde degustační vzorky nalévala děvčata
v krojích. „Přijeli jsme na festival až z Ústí
nad Labem, takže jsme se těšili nejen na
výborná moravská vína, ale i atmosféru
vinných sklípků. Kroje tu máte opravdu
nádherné,“ rozplýval se jeden z návštěvníků.
Vedle Sklepů Jarošek otevřelo své sklepy
v mutěnských Búdách dalších 10 vinařství
– Modré Vinařství, Vinařství Plchut, Pavel
20
Žehnání vína 2013
I v letošním roce, v sobotu
30. listopadu, uspořádali
členové Vinařského spolku
Mutěnice pro místní vinaře
a jejich přátele slavnostní obřad „Žehnání vína“.
Zúčastnění měli možnost
ochutnat mladá vína, která
se ve většině případů vyznačovala mírně zvýšenou
kyselinkou v ysky tující se
i u vín přívlastkových. Čas
ukáže, zda to bude ku prospěchu kvality vína nebo
naopak. I v letošním roce
příroda vinaře prověřila v připravenosti na ochranu vinic.
Mimořádný tlak oidia někteří
z nich nezvládli a hrozny ani
neostříhali, o čemž svědčí
současný pohled na některé
vinice.
Žehnání vína bylo zahájeno uvítáním přítomných,
pana faráře, cimbálové muziky „Zádruha“ a našich „Mužáků“. Vinařský rok zhodnotil
člen spolku pan Horňáček.
Po tomto zhodnocení se
samotného aktu žehnání
vína ujal pan farář František
Putna. Mužáci za doprovodu
cimbálové muziky zpříjemnili
atmosféru několika písničkami o víně a po společném
přípitku mohla začít ochutnávka 121 vzorků přinesených vín. Nejvíce zastoupenou odrůdou byl v letošním
roce Műller Thurgau v počtu
10 a od zajímavosti není, že
bylo přineseno 17 vzorků
vín růžových. Doufám, že
přítomní nelitovali své účasti,
vinaři si mezi sebou vyměnili
poznatky z letošního vinobraní a pro mladé, začínající
vinaře je to ideální příležitost
porovnat svá vína s ostatními.
Chtěl bych poděkovat
obecnímu úřadu za podporu
a vinařům za přinesené vzorky, které jsou alfou a omegou
této akce. Věřím, že se příští
rok opět sejdeme.
Rád bych Vám všem jménem Vinařského spolku
Mutěnice popřál pohodové
prožití svátků vánočních
a hodně zdraví v roce 2014.
21
A pokud se zúčastníte
poslední letošní akce v obci
u živého Betlému, nezapomeňte, že pro Vás budeme
mít na zahřátí a pro lepší
náladu připravený kalíšek
svařeného.
František Dubina
předseda vinařského
spolku
Organizace v obci
hodnotu 27,74 b CIC…“. Odlov se podařil
v lokalitě Úlehle. A velikost po přeměření
lebky dle hodnotitelských parametrů – délka
15,94 cm, šířka 9,17 cm. Přesnou bodovou
hodnotu upřesnila a potvrdila až mezinárodní
hodnotitelská komise – no a světový rekord
byl tu. Výsledný počet 25,11 bodů CIC je dle
světových tabulek nejvyšší hodnota. Doposud nejsilnější česká trofej měla 24,74 bodů
CIC (r. 2004, Břežany).
Takže, pokud někdo tvrdí, že v honitbě
Mutěnice nemáme trofejovou zvěř, tak se
zde potvrdilo, že opak je pravdou. Je to jako
v jiných oborech – je to dáno zkušenostmi,
trpělivostí a štěstím. V případě p.Janouška
je to častým pobytem v honitbě, znalostí
terénu a biologie zvěře. Gratulujeme lovci
a přejeme mu tímto mnoho dalších loveckých
obdobných zážitků.
Mutěnice světové – IKP 2013 Čejkovice
Klub chovatelů německých krátkosrstých
ohařů Praha (KCHNKO) uspořádal na okrese
Hodonín v termínu od 19. do 21. září akci,
která nemá co do velikosti i počtu startujících
obdoby. A to nejen na okrese Hodonín,
ale i v rámci celé ČR. IKP – mezinárodní
soutěž německých krátkosrstých ohařů
v polní a vodní práci, je soutěží Světového
klubu chovatelů německých krátkosrstých
ohařů, který zastřešuje všechny kluby chovatelů NKO na celém světě. Tato soutěž je
rozdělena do tří dnů. První den je přehlídka
exteriéru, druhý den probíhají polní a vodní
práce a poslední den je velké finále těch
nejlepších. Odpoledne potom následuje
slavnostní vyhodnocení, na které navazuje
společenský večer. Hlavní část soutěže se
uskutečnila v Čejkovicích, část polních prací
a vodních prací proběhla v Mutěnicích.
Poprvé v celé historii konání této soutěže
byla vyzvána Česká republika a KCHNKO
Praha, aby tuto akci zorganizovaly. Toto se
však nestalo náhodou, neboť chov NKO
u nás je na špičkové úrovni, co se týče výkonu i exteriéru. Naši psi jsou plně srovnatelní
i se zemí původu, což je, jak sám název napovídá, Německo.
Na letošní IKP se totiž přihlásil rekordní počet soutěžících, a to 198 kynologů se svými
svěřenci z celé Evropy, což udivilo i samotné
zástupce Světového klubu. O to důležitější
byla řádná příprava. Pár kilometrů od Čejkovic se podařilo zajistit krásné prostředí pro
výstavu v prostorách střelnice Mysliveckého
sdružení Starý Poddvorov. Pro druhý den,
kdy se vše přesunuje na polní a vodní práce,
bylo zapotřebí zajistit dostatečné množství
revírů pro 40 skupin. Vzhledem k tomuto
rozsahu proběhly akce hlavně v okresech
Hodonín a Břeclav, v menší části pak na
okres Brno-venkov. Také bylo nutné zabezpečit dostatečné množství vodních ploch
pro zkoušku vodních prací. Tento problém
se podařilo vyřešit v naší části revíru - na
Zbrodě. Zbrod označil hlavní organizátor
zkoušek za vodní ráj. Sobotní finálové hledání
těch nejlepších krátkosrstých ohařů opět
proběhlo u nás.
Závěrečný slavnostní večer spojený s vyhlášením vítězů se uskutečnil v KD v Čejkovicích. Vítězem Schausuche (přehlídkové hledání) se stal nestor české lovecké kynologie,
bezmála 92letý, pan Josef Hendl z Lukavce
na Litoměřicku. Neuvěřitelný výkon v tomto
věku! Při dekorování mu aplaudoval ve stoje
celý sál zaplněný do posledního místečka.
Celkové vítězství na IKP, tituly CACIT a CACT
si odvážel z Čejkovic rakouský kynolog
Hannes Miessl s fenkou Violettou von Neuarenberg. Když všechny oficiality skončily
a sálem se začaly nést tóny moravské dechovky, bylo zřejmé, že se toto kynologické
setkání nachýlilo do své poslední fáze.
Hosté z Německa, Francie, Ukrajiny, Rumunska, Polska, Chorvatska, Španělska,
Finska, Bulharska, Maďarska, Slovenska
a Rakouska odjížděli dojati návštěvou České
republiky, jižní Moravy a hodonínského regionu, ve kterém potkali a poznali spoustu vstřícných, dobrosrdečných a obětavých lidí. Bylo
jim všem tady, na tom našem moravském
venkově, v těch našich dědinách, moc krásně a příjemně. A také zjištění, že i v dnešní
době se dá něco dělat nezištně a s láskou,
22
První hon
Šťastný lovec p. Vladimír Janoušek
V sobotu 30.11.2013 proběhl náš první
letošní hon na drobnou zvěř. Ráno v 8:00 h.
proběhlo zahájení u Myslivecké Búdy nástupem. První leč začala za stadionem. Hon dále
probíhal v lokalitách Panský Čeperek, Zadní
hora, Čajčské, Cihelna, Dubičí a Vyšicka,
a konec byl ve Vazových po cca 13:00 h.
Odlov odpovídá současným stavům zvěře
- 22 bažantů kohoutů a 9 divokých kachen.
Zajíce opět nelovíme, neb jejich stavy jsou
nízké… Další hony proběhnou 14., 21.
a 28.12.2013.
Tím však myslivecký víkend nekončil.
V neděli část členů provedla takzvanou dohledávku. To se následující den po honu za
pomocí loveckých psů prochází část honitby,
ve které proběhl hon. Účelem je dohledat při
honu nenalezenou nebo zraněnou zvěř. Další
část členů se podílela na obnově loveckého
zařízení – posedu.
Za MS „Zemeňák“ Mutěnice
p. Martin Králík
bylo pro ně přinejmenším překvapující. A na
to se opravdu nezapomíná.
Upraveno a zkráceno s laskavým svolením p.Jiřího Studýnky, předsedy Jihomoravské pobočky KCHNKO Praha
Rekordní jezevčí lebka
I v Mutěnicích máme trofejovou zvěř
světov ých parametrů. 1.12.2012 ulovil
náš člen p. Vladimír Janoušek rekordního
jezevce. „Když jsem ho na večerní čekané
zpozoroval, nejdříve mne napadlo, že vidím
malého divočáka. Postavou byl skutečně
nadprůměrný, ale po ulovení jsem zjistil, že
hmotnost byla 17 kg, což není nic výjimečného. Ale protože jsem již několik jezevců
ulovil, zaujala mě mohutnost lebky. Po
preparaci jsem ji předběžně přeměřil, a pak
hledal v literatuře parametry silných jezevčích
lebek. Nejsilnější, kterou jsem našel, měla
23
Soptíci informují
Jak nám ten rok zase utekl. Za dveřmi máme opět
nejkrásnější svátky v roce
Vánoce. Nastal čas, kdy můžeme zhodnotit, co se nám
podařilo během roku zvládnout. Naše organizace provedla nábor dětí do kroužku
mladých hasičů. Zájem byl
až překvapivý. Přihlásilo se
nám 30 dětí, ale během roku
se počet snížil na dnešních
19 dětí. Máme dvě družstva,
přípravku a mladší žáky. Od
března jsme začali cvičit na
hřišti štafety a požární útok.
Jde nám to sice pomalu,
protože máme malé ručičky
a nářadí je pro nás těžké, ale
na děckách jde vidět, jak se
s tím chtějí poprat. Příští rok
už bychom chtěli zkusit jet na
nějakou soutěž.
7. 12. 2013 jsme navštívili
již po šestý rok děti v Dětském domově v Hodoníně.
Mezi Soptíky máme i hudebně nadané, tak jsme nacvičili
pásmo koled. Děti zpívaly
i hrály na hudební nástroje
a jely oblečené za anděly
a čerty. Předali jsme dětem
dárkové balíky plné sladkostí. Pozvali jsme je k nám až
budeme pořádat Den dětí
v příštím roce.
13. 12. 2013 uspořádáme
pro naše „Soptíky“ vánoční
besídku v prostorách hasič24
Foto: B. Žilka
ské zbrojnice. Bude přichystáno občerstvení, vánoční
stromeček s dárky, a pak
volná zábava.
Do příštího roku jdeme
s přáním, aby se nám v práci
s dětmi dařilo a Soptíky to
v kroužku bavilo, protože
v mládeži je náš základ.
25
Na závěr SDH Mutěnice
přeje všem občanům krásné
a spokojené svátky vánoční,
všem zdraví, štěstí, a to i do
nového roku 2014.
Jiřina Chmelařová
starostka SDH
a vedoucí Soptíků
SPORT
MUTĚNICKÝ FOTBAL
I letos na podzim mutěničtí fotbalisté
ukázali své kvality. Na výborné výsledky
A-mužstva jsme si už tak nějak zvykli, ale
letošní podzimní bilance našeho „áčka“ je
i tak mimořádná. Oproti loňskému podzimu,
kdy jsme byli nováčci krajského přeboru,
jsme vybojovali o 12 bodů více a s krásným
náskokem 7 bodů vévodíme tabulce! Na 1.
místě po podzimu jsou navíc i dorostenci a na
2. místě mladší a starší žáci! Tak výbornou
bilanci v tzv. hlavních kategoriích jsme snad
ještě neměli! Podívejme se ale na účinkování
našich mužstev v polovině soutěžního ročníku podrobněji.
Starší přípravce se letos oproti minulým
letům tolik nevedlo. Jak už to tak na vesnicích
bývá a my rozhodně nejsme výjimkou, tak
trochu se střídají fotbalově silnější a slabší
ročníky. Klukům se určitě nedá upřít snaha,
tréninková morálka není špatná, ale prostě
zatím to na lepší výsledky nestačí. Ale i v této
kategorii jsou talenty, jako brankář Vojta
Hodes nebo třeba nejlepší střelci Matyáš
Konečny (11 branek) a Tomáš Růžička (7).
Čtyři branky přidal Adam Němec, tři Matyáš
Knedlík, dvě Kevin Bravenec a již zmíněný
Vojta Hodes a jednu Vojta Špéra a Matyáš
Lamáček.
Mladší přípravka hraje pravidelnou soutěž třetím rokem. Vloni se výsledky nezveřejňovaly, což už letos po dohodě většiny oddílů
neplatí, ale znovu se musíme opakovat, rozhodně to v této kategorii není nejdůležitější.
Zájem dětí v této nejmladší kategorii o fotbal
naštěstí pro nás trvá a v soutěži se klukům
i celkem slušně dařilo, byť trenéři dávají šanci
co nejširšímu okruhu hráčů. Pokud je Vaše
dítě sportovně nadané a je třeba ročníku
2007 nebo 2008, tak neváhejte a přijďte si
to mezi nás vyzkoušet. Nejlepším střelcem
podzimu s 30 (!) brankami byl Lukáš Mokruša, Jirka Kabela jich vstřelil 16, Marek
Buchta 12, Theo Mullot 7, Jindřich Pavelka
6 a Josef Jarošek, Tadeáš Tichánek a Petr
Plchut jednu. V bráně podával spolehlivé
výkony Martin Hrabina.
Mladší žáci podávali po celý podzim
výborné výkony a utrpěli jednu jedinou
porážku poměrně brzy v Lanžhotě. Od té
doby vždy bodovali, dokázali vyhrát i na
půdě lídra soutěže ve Strážnici a drží se
na skvělém 2. místě! Nejlepším podzimním
střelcem byl s 12 brankami František Lamáček a s 11 brankami Marek Mokruša. Pět
vstřelil David Froněk a dvě Hubert Havelka,
Petr Janás a Roman Špéra. Dobré výkony
našich mladších žáků neunikly ani pozornosti
sestavovatelů okresních výběrů. Do nich byli
nominováni z r. 2001 Roman Špéra a z r.
2002 František Lamáček, Marek Mokruša
a brankář Ondřej Buchta.
Starší žáci podávali na podzim rovněž výborné výkony a v posledním zápase si to „rozdali“ s Tvrdonicemi o 1. místo. I když nakonec
po porážce 2:4 byli ti smutnější, rozhodně
mohou být se svými výkony spokojeni. I jim
totiž patří skvělé 2. místo! Po loňských slabších výsledcích se letos určitě nebudeme
bát o záchranu, ale naopak kluci možná pokukují po vyšší soutěži! Výbornou střeleckou
fazónu měl Vojta Hanák, který vstřelil úctyhodných 22 branek, což je průměr přesně
2 branky na zápas! Moc za ním nezaostával
s 15 brankami Dominik Janouškovec, který,
26
jak to tak vypadá, podědil střelecké vlohy po
svém tatínkovi. Devět branek vstřelil motor
mužstva Michal Hajduch a dařilo se i klukům
z Hodonína v našem dresu, Janu Kučerovi
(7) a Ladislavu Blažkovi (5 branek). Jediným
smutným momentem podzimu je tak zranění
talentovaného brankáře Standy Opavského,
který si v jednom utkání nešťastně přetrhl
křížový vaz a jeho slibně se rozvíjející kariéra
je tudíž vážně ohrožena.
Dorostenci dobrovolně po čtyřech letech
opustili krajský přebor, kde si po celou dobu
vedli velmi dobře a ani jednou nesestoupili.
Bohužel přece jen slabší zájem současných
dorostenců spolu s rozhodnutím vedení Dolních Bojanovic vytvořit vlastní dorostenecké
družstvo nás přiměl k účasti v nižší skupině,
kde je pouze jedno dorostenecké družstvo.
Rozdíl v obou soutěžích je přece jen zřetelný,
a tak není divu, že jsme po podzimu na 1. místě tabulky. Samozřejmě je důležitě, že kluci
se znovu dali dohromady a i přes dvě prohry
ve Vnorovech a trochu nečekané doma s celkem Dubňan, předváděli ve většině utkání
slušné výkony. Střelecky opět vynikal David
Prčík, který vstřelil 21 branek, tedy více než
polovinu celého mužstva! Naskočil i do jednoho utkání A-mužstva, ale na další nabídky
od trenéra Zemánka už nereflektoval, a tak
bude na jaře pouze v kádru dorostu. Další
hráči se už tolik střelecky neprosazovali,
i když 7 branek Karla Růžičky a 3 branky
obránců Jakuba Pavelky a Matěje Valíčka nejsou jistě špatným počinem. Velkou oporou,
která si naopak nabídky od trenéra Zemánka
váží a už dokonce 3 krát mezi muži vychytal
čisté konto, je brankář Filip Kratochvíla. Ten
by spolu s Jakubem Pavelkou a Jirkou Stávkem měl naskočit do přípravy A-mužstva.
A-mužstvo má za sebou velmi vydařený
podzim. Po utkání ve Bzenci, které jsme
kvůli vymyšlené penaltě prohráli, k nám přišlo
hodonínské duo Marek Ondryáš a Zdeněk
Posila z Hodonína - Zdeněk Štěpánovský
vpravo
Štěpanovský a od té doby mužstvo začalo
neuvěřitelně šlapat. Ve zbylých 11 zápasech
jsme ani jednou neprohráli, z toho v devíti
zápasech jsme dokázali zvítězit! Hlavně
Štěpanovský, který byl v Hodoníně považovaný za nadbytečného, našim mladým
klukům neuvěřitelně pomohl. Vypadalo to,
jako by snad u nás ani hrát nepřestal, byť
od doby, kdy u nás působil (ještě v MSFL),
uběhlo už několik let! Znovu jsme se jinak
spoléhali na střelce Dalibora Koštuříka,
který s 11 brankami stále patří mezi elitní
střelce KP. Ale oproti minulým sezónám jsme
výrazné zlepšení zaznamenali v obranné fázi.
Jenom 13 inkasovaných branek je v soutěži
zdaleka nejméně. Potěšitelné je, že se o to
zasloužili tři gólmani – Mutěňáci. Zdeněk
Horecký, který se ale už ve třetím zápase
v Jevišovicích zranil, již zmíněný dorostenec
Filip Kratochvíla a hlavně Igor Šupa, který
se sedmi vychytanými čistými konty vévodí
tabulce brankářů! Dobře fungovala i obrana,
i když se nám během podzimu zranili tři stopeři. Nejprve do té doby skvěle hrající Jožka
27
Podzimní bilance ročníku 2013/14 v číslech:
A mužstvo
1. místo
16
12
2
2
37 : 13
38 bodů
Dorost starší
1. místo
14
11
1
2
41 : 14
34 bodů
Žáci starší
2. místo
11
9
1
1
64 : 17
28 bodů
Žáci mladší
2. místo
11
8
2
1
40 : 13
26 bodů
Ženy
6. místo
9
3
3
3
12 : 20
12 bodů
Přípravka starší
6. místo
8
3
1
4
31 : 30
10 bodů
Přípravka mladší
4. místo
11
8
0
3
4 : 51
24 bodů
Petr Blaha
Narození:
Mužstvo žen FK Mutěnice i s legendární brankářkou Bronislavou Doksanskou, zapsané
v české knize rekordů.
tří remíz a tří porážek znamená 6. místo ve
středu tabulky. Skóre mají hlavně díky prohře 0:6 v Holešově přece jenom horší, ale
děvčata se určitě nemají po podzimu za co
stydět. Stálým problémem je pro naše ženy
vstřelení branky, žádná vyložená kanonýrka
totiž v mužstvu není. Radana Menyhartová
a Yvonne Chromečková vstřelily 3 branky,
Lenka Lamáčková a Radka Froňková dvě
a Markéta Bízová a Kristýna Plecáková jednu.
Chromeček, poté i Jakub Čepil a zranění se
nevyhnul ani Pavel Varmuža, který poprvé
od začátku nastoupil až v 11. kole, ale chytil
se šance a všechny zápasy odehrál velmi
dobře. Zvláštní kapitolou je pravý obránce
Lukáš Trávník. Nově zvolený kapitán je se
šesti brankami druhým nejlepším střelcem
mužstva a po celý podzim, vyjma posledního
utkání na Spartě, kde byl zcela zbytečně
vyloučen, si ve spolupráci s Radimem Holešinským zcela podmanil pravou stranu, na
které, kromě pozorné obrany, dělal i parádní
útočné výpady. Samozřejmě na dobrých
výsledcích je zainteresován i realizační tým
v čele s trenérem Peťou Zemánkem. Ten
oslavil v listopadu 40. narozeniny, k čemuž
mu ještě jednou za celý výbor FK a všechny
mutěnické fanoušky blahopřejeme!
Ženám se na podzim dařilo průměrně,
a to doslova. Vyrovnaná bilance tří výher,
Závěr
Ještě jednou děkujeme všem našim fanouškům, trenérům, sponzorům, rodičům
dětí a vůbec všem, kteří se o mutěnický
fotbal zajímají, za jejich podporu a přízeň
v kalendářním roce 2013! Zároveň přejeme
všem mutěnickým občanům krásný zbytek
roku, šťastné a veselé Vánoce a Nový rok
a jenom vše dobré v roce 2014!
28
10.09.2013
14.09.2013
19.09.2013
11.10.2013
26.10.2013
04.11.2013
11.11.2013
22.11.2013
Helena Tesaříková
Lukáš Veselý
Mateo Joch
Klára Fašková
Miroslav Svoboda
Vincent Doležal
Štěpán Prčík
Tomáš Vybíral
Masarykova
Lipová
Veselá
Jižní
Vinařská
Nádražní
Okružní
Hasičská
Sňatky:
31.08.2013
Petr Valčík
Barbora Florová
Hovorany
Družstevní
14.09.2013
Miroslav Novák
Romana Čepilová
Slovácká
Tržní
21.09.2013
Adam Sladký
Miroslava Štěpánková
Zahradní
Tržní
26.10. 2013
Karol Flimel
Miroslava Špérová
Martin
Letní
29
His torie na f o togr afiích
Úmrtí:
14.09.2013
26.09.2013
02.10.2013
23.10.2013
26.11.2013
06.12.2013
08.12.2013
Pavel Ševela
Pavel Ševčík
Pavel Jarošek
Blažena Konečná
Marie Kabelová
Zdeňka Hanáčková
Marie Petruchová
Bůdy
Družstevní
Brněnská
Brněnská
U Obory
Nová
Údolní
ve věku 80 let
ve věku 43 let
ve věku nedož. 88 let
ve věku nedož. 85 let
ve věku 60 let
ve věku 74 let
ve věku 85 let
Blahopřání:
75let:
15.11.1938
26.11.1938
17.12.1938
Jan Švagerka
František Janoušek
Julie Holešínská
07.10.1933
18.10.1933
27.11.1933
14.12.1933
18.12.1933
Stanislav Miklík
Hedvika Švagerková
Jan Tesařík
Anežka Hanáková
Božena Prčíková
25.11.1928
02.12.1928
06.12.1928
19.12.1928
Kateřina Bílková
Josef Buchta
Marie Kmentová
Josef Brablc
06.12.1922
Marie Vojtíšková
08.10.1921
Marie Štětková
06.12.1920
Františka Bendová
25.10.1919
Štěpánka Hanáčková
80 let:
85let:
91let:
92let:
93let:
94let:
30
Hana Svobodová
matrikářka
31
Žehnání vína
Putování slováckým vinohradem
32
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková, Markéta Gáborová.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 9. 12. 2013.