FOLLOW THIS YOU BITCHES /CHIARA FUMAI

Komentáře

Transkript

FOLLOW THIS YOU BITCHES /CHIARA FUMAI
FOLLOW THIS YOU BITCHES
/CHIARA FUMAI
VERNISÁŽ: STŘEDA, 30. 1. 2013 OD 18 HOD
VÝSTAVA POTRVÁ DO: 24. 2. 2013
KURÁTOR: Francesco Urbano Ragazzi
2.1 Svolávání*
Svolávání!
Sbírání všech našich sil.
Spojení duchů. Duchů času.
Stupínek. Katedra. Profesorské křeslo.
Všichni před gestem zoufalé odvahy.
Volání přítomnosti. Být přítomen.
Šokovat Pány.
Na okamžik a navždy.
Samota již nikdy.
Samota na věky.
Co jiného může být posedlost než anti-mateřství?1 Před samotným začátkem kapitoly týkající se fenoménu svolávání, se ještě jednou vracíme k axiomu, který je možná jedinou podporou naší teoretické konstrukce. Pokud, na jedné straně – během
porodu – vzejde nový život z matčiny dělohy, na druhé straně je smrt, minulost, která vstoupí krkem posedlého muže nebo ženy.
Mateřství a posedlost jsou tedy zrcadlovými obrazy.
Není náhodou, že oddělujeme a odlišujeme dvě různá pohlaví, posedlý muž nebo posedlá žena. Fenomén posedlosti nabírá
rozdílné psychologické a politické hodnoty, v závislosti na tom jestli je posedlý muž nebo žena. [...]
[...] Motivace posedlé ženy jsou zcela odlišné od motivací posedlého muže; žena je neschopna sdílet fantazie muže. Co tedy
poté sytí její touhu po posedlosti? Může to být interpretováno jako jisté cvičení náhrady2, svého druhu kouzelnický trik ve kterém
si vagína vymění místo s ústy.
To ostatně je v důsledku variací toho, co Sigmund Freud nazýval fantazií vagina dentate (ženské genitálie se zuby): variace tohoto tématu nesestává ani tak ze smyšleného objevení se špičatých zubů na labia majora, ale spíše právě v přesunu kompletního
kopulačního orgánu do ústní dutiny, anatomického bodu nejbližšího mozku.3 Ženský genitál, tímto způsobem přemístěný, by
nebyl pouze schopen kastrace falusu, ale zároveň by také mohl komentovat jeho aktivity a ospravedlňovat tak důvody kousání
zaměřené na symbolické patriarchální pořádky.
Je naším záměrem, počínaje touto stručnou domněnkou, vyložit politické pozadí, které oživuje ženy, posedlé duchy a symboly,
které představují: symboly, které neváháme nazývat symptomy velké hysterie.4 Učiníme tak analýzou primárních funkcí, které
jsou tato druhá ústa, vybavená ostrými zuby schopna dosáhnout.
V první řadě jsou schopna jíst. Jíst jako anti-matka. Místo daru životu, dávají smrt. Tím, že její ústa dávají duchům možnost mluvit,
bere zároveň posedlá žena tyto do její vlastní dělohy-hrtanu: polyká je, a tímto jednoduchým pohybem jim odebírá právo být na
tomto světě. Duchové se vracejí, tam kde se narodili, umírají po druhé. Od-narození po životě. [...]
[...] Snězením jediného ducha, spolknutím jednotlivce, který již předtím zemřel, posedlá usiluje sníst celou minulost, veškerou
historii tak jak byla napsána muži: hrdina po hrdinovi, biskup po biskupovi, vládce po vládci comme des pommes frites, l‘une
après l‘autre. Žena posedlá duchy, médium, čarodějnice, ti všichni chtějí zpět to co dali. Udusí pod svými sukněmi marnotratného syna, který zradil. Chtějí pro sebe vše, co dali světu. Tabula rasa! 5 [...]
1 Cfr. Sabina Spielrein, Die Destruktion als Ursache des Werdens in Jahrbuch für psychoanalytische und psychopathologische Forschungen
IV, Wien 1912, pp. 465-503.
2 Konkrétně synekdochy.
3 Barbara Walker, The Woman‘s Encyclopedia of Myths and Secrets, HarperCollins Press, London 1983.
4 Zde nutno poznamenat, že nepouživame slovo “hysterie” ve smyslu psychologicke patologie, ale psyche a společnost jako hysterickou
patologii.
5 AAVV, E‘ gia politica, Scritti di Rivolta Femminile, Milan 1977.
[...] Proti bohatství národů je mířena abortivní strategie posedlé ženy. A dělá to striktní dodržováním zákonů kapitalismu, které tak
otáčí proti nim samotným. Ale pokračujme naši argumentaci po pořádku.
Aby mohl být kapitalismus vůbec dosažen, musí existovat prvotní akumulace kapitálu, dostatečné úspory, které možno investovat do nákupu výrobních prostředků. Zároveň je nutné, aby někdo věnoval část své pracovní síly za účelem vytvoření přidané
hodnoty. Tam, kde jsou mravenci, musí být zároveň cikády, tam kde je buržoazie, musí být zároveň dělníci. Nyní, kým byla ta
žena, když ne sexuální proletářkou? Není to tak, že sama sebe vždy produkovala a reprodukovala, volně a nepřetržitě? Aby získala co? Historky k vyprávění v klubech gentlemanů. Jako například tuto známou anekdotu, ve které notář radí svému klientovi,
aby se oženil se svou posluhovačkou a nemusel jí tak více platit mzdu. 6
Kapitalismus vždy chce mít ženu připravenu dávat – dobrá manželka, dobrá matka – a zároveň od ní očekává prozíravé útraty –
dobra buržoustka, dobrá občanka. Protiklad modernity: dva tábory za cenu jedné holínky.
Posedlá žena proti tomuto zacházení protestuje. «Kdo je lépe schopný hospodařit než já?» Rozhodně se tak přijmout kapitál,
přilnout se k němu těsně: rozhodne se na které straně chce stát. Přestane posluhovat své pracovní síle ze stříbrných táců. Nikomu již nic zadarmo nedá. Žádný plod již z její dělohy nevyjde: pouze duchové vstupují a zase opouštějí její tělo skrze její krk. Její
kariérou se stala ideologie. Ale jak víme, tak není nejprve dar, poté nemůže existovat ani oběh kapitálu, ceny, směna. Kapitalismus byl vyhuben jeho vlastními principy zachování se. Státník – muž – byl anihilován.7 [...]
[...] Čtyřicet sedm, „mrtvý muž mluví“. Ano, protože duchové jsou nyní schopni mluvit: to je druhá funkce této ozubené vagíny.
Ale co tedy duchové říkají? Nebo spíše co říká posedlá žena slovy duchů? Ve skutečnosti nic nového, pořád to samé.8 Posedlá
jen opakuje jejich staré, známé monology a nezmění ani čárku.
Již vyřčené opakuje i když k ní mluví muži: chtějí, aby se chovala jako čarodějka, tak se jako čarodějka chová. Přestože ale opakuje vyřčené, nejedná se o to samé. Zvyšuje hlas, mění tón řeči, přidává gesta, mění rytmus a s ním i tempo. Odplivne všechno,
co po tom zůstalo nestrávené. Říká již jednou vyřčené a tlačí tak minulost do budoucnosti. Opakuje čas stejně jako všeho ostatní okolo. Revoltuje a to, jak ví, není třeba opakovat.9
Nic nenechává mrtvým nápisem. Diky tome, že mluví, mluví i hloupí.10 Ale ne všichni. Vybírá si ty, kterým se nikdo ulevit neodvážil, špatné politiky, špatné holky, některé z Prometheových řetězů, zloděje, zmije, granáty, fousaté ženy, vrahy. My sami si ani
nepatujeme narození Eusapiy Palladinos, Miss Annie Jones, Meinhofových, Solanasových. Ale tu jsou, ve frontě vedle popravčí
řady, nedočkavé na vykonání rozsudku. Každá posedlost je mobilizací ke které se přidávají stovky dalších: voláni do bitvy, ve které každý bojuje sám za sebe. Karel Marx
se pokoušel spojit síly s armádou lumpů. Ale zatímco křičel rovonost, posedlá žena jej zastřelila. Nebo možná to byl Groucho?
Nebo Andy?
Spíše než za třídní boj bojuje posedlá žena za vlastní přežití. Do zbraně jde za nemožné: začít revoluci revizionismem. Nechce
po nás, abychom změnili svět, ale abychom opakovali historii jinak, vzali si ponaučení z naší lekce. Tak abychom ji/jeho přešli.
[* Excerpt z N.H. Francesco Urbano Ragazzi, Posedlost a kapitál - Koherentní teorie dobrodružství Chiary Fumai, The Mandrake Press, Londýn 1969].
6 Lord John Maynard Keynes, The General Theory of Employment, Interest and Money, Macmillan Cambridge University Press, Cambridge,
1936.
7 Cfr. David Noble, A World Without Women: The Christian Clerical Culture of Western Science, Oxford University Press, Oxford 1993.
8 Luce Irigaray, Speculum. De l’Autre Femme, Les Editions de Minuit, Paris 1974.
9 Julia Kristeva, Pouvoirs de l’Horreur. Essai sur l’abjection, Seuil, Paris 1980.
10 Plato, Phaedrus, 275 c-d.
-----------VOLNÝ VSTUP, OTEVŘENO: STŘEDA - NEDĚLE, 11 - 18 HOD
CELOROČNÍ VÝSTAVNÍ PROGRAM FUTURY JE PODPOŘEN:
MINISTERSTVEM KULTURY ČR, MAGISTRÁTEM HL.M. PRAHY
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
RADIO WAVE, PROTIŠEDI.CZ, ARTMAP, ARTYČOK.TV, RADIO 1, PRAGUE GALLERIES
PODĚKOVÁNÍ:
VIAFARINI, APALAZZOGALLERY, ISTITUTO ITALIANO DI CULTURA PRAGA
FUTURA – CENTER FOR CONTEMPORARY ART
HOLEČKOVA 49, PRAHA – SMÍCHOV, 150 00 PRAHA 5, CZECH REPUBLIC
+420 604 738 390 [email protected] WWW.FUTURAPROJECT.CZ