Evropský akční plán eGovermnent

CS
CS
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.12.2010
KOM(2010) 743 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015
Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy
SEK(2010) 1539 v konečném znění
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015
Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy
Digitální agenda pro Evropu1 řadí eGovernment (elektronickou správu) do rozsáhlého
souboru opatření, jejichž cílem je využívat výhod informačních a komunikačních technologií
(IKT) v celé Evropě. V době značně omezených veřejných zdrojů mohou IKT veřejnému
sektoru pomoci nalézat inovativní způsoby poskytování služeb občanům a přitom zvýšit
účinnost a omezit náklady.
V rámci provádění prvního evropského akčního plánu eGovernment2 si veřejné správy všech
členských států vyměňovaly osvědčené postupy, což vedlo k řadě rozsáhlých pilotních
projektů vyvíjejících konkrétní řešení určená pro použití pro přeshraniční nasazení
v elektronických službách veřejné správy3. Internetová komunita odborníků z praxe4 ustavená
v roce 2002 dala podnět k diskusi zhruba 80 000 účastníků o potenciálu poskytování
inovativních řešení v oblastech, jako je elektronická veřejná správa, zdravotní péče a sociální
začlenění. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti opětovného využívání informací veřejného
sektoru5 a využívání platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek, která umožňuje
společnostem v celé Evropě nabízet služby orgánům veřejné správy mimo vlastní zemi6.
Vznikají celoevropské systémy elektronické identifikace, které umožní lidem elektronický
přístup k veřejným službám v celé EU7.
Dostupnost inovativních technologií, jako jsou sociální sítě, zvýšila očekávání občanů
ohledně reakční schopnosti všech druhů online služeb. Přeshraničních elektronických služeb
veřejné správy je však jen několik, a i když jsou k dispozici, většina občanů EU se zdráhá je
používat8. Zcela zjevně je třeba se přesunout k otevřenějšímu modelu designu, vytváření
a poskytování online služeb a využít přitom možnost nabízenou spoluprací mezi občany,
podnikateli a občanskou společností. Kombinace nových technologií, otevřených specifikací,
inovativních architektur a dostupnosti informací veřejného sektoru může s menšími zdroji
přinést občanům vyšší hodnotu.
Komise proto předkládá návrh druhého akčního plánu eGovernment, jehož cílem je uskutečnit
ctižádostivou vizi obsaženou v prohlášení páté ministerské konference o elektronické veřejné
správě („prohlášení z Malmö“9), které se dostalo podpory i v diskusi průmyslu10 a občanů11.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
CS
KOM(2010) 245.
Akční plán eGovernment 2006, KOM(2006) 173 ze dne 25. dubna 2006.
http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/library/index_en.htm.
Programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) na podporu politiky IKT:
http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/implementation/ict_psp/index_en.htm.
http://www.epractice.eu/.
Směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, 17.11.2003, Úř. věst. L 345,
31.12.2003, s. 90–96.
http://www.peppol.eu.
http://www.eid-stork.eu.
Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti za rok 2010, s. 88.
Viz http://intra.infso.cec.eu.int/C4/docs/main%20page/european_competitiveness_report_2010.pdf.
Do roku 2015 by měly mít evropské orgány veřejné správy „reputaci, že jsou otevřené, flexibilní
a pracují na svých vztazích s občany a podniky. Využívají elektronickou veřejnou správu ke zvýšení
2
CS
Podle ambiciózní vize by měly mít evropské orgány veřejné správy do roku 2015 „reputaci,
že jsou otevřené, flexibilní a pracují na svých vztazích s občany a podniky. Využívají
elektronickou veřejnou správu ke zvýšení účinnosti a výkonnosti a neustále zlepšují veřejné
služby způsobem, který splňuje různé potřeby uživatelů a maximalizuje veřejnou hodnotu,
čímž podporují přeměnu Evropy ve špičkovou znalostní ekonomiku.“
Prohlášení z Malmö stanoví na příštích pět let pro všechny evropské orgány veřejné správy
čtyři politické priority:
• Občanům a podnikům je umožněno používat služby elektronické veřejné správy navržené
na základě potřeb uživatelů a vyvinuté ve spolupráci se třetími stranami, dále zlepšený
přístup k veřejným informacím, posílenou transparentnost a účinné prostředky pro zapojení
zúčastněných stran do politických procesů.
• Mobilita na jednotném trhu je posílena hladkým poskytováním služeb elektronické správy
pro zřizování a provozování podniků a pro studium, práci, pobyt a důchod kdekoli
v Evropské unii.
• Účinnost a výkonnost jsou podporovány ustavičným úsilím používat elektronickou správu
za účelem snížení administrativní zátěže, zlepšení organizačních procesů a podpory
udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky.
• Provádění politických priorit je umožněno vytvořením vhodných klíčových prostředků
a nezbytných právních a technických předpokladů.
Vlády musí poskytovat lepší veřejné služby s pomocí menších zdrojů. K tomuto cíli
a k zajištění nových a lepších způsobů zapojení občanů směřuje každá z výše uvedených
politických priorit. Vznik nových technologií, jako jsou „architektury orientované na služby“
či propojení počítačů pro „cloud computing“ podpoří společně s otevřenějšími specifikacemi,
které umožní větší sdílení, opakované použití a interoperabilitu, schopnost IKT hrát klíčovou
úlohu v tomto úsilí o účinnost ve veřejném sektoru.
Jako součást úsilí celé Komise o podporu inteligentní, udržitelné ekonomiky Evropské unie,
která podporuje začlenění, jak je stanoveno ve strategii Evropa 202012, přispívá tento akční
plán ke splnění dvou klíčových cílů Digitální agendy pro Evropu, zejména:
–
10
11
12
CS
zpřístupněním do roku 2015 řady online přeshraničních služeb, což umožní
podnikatelům zřizovat a provozovat podniky kdekoli v Evropě nezávisle na
původním umístění a občanům studovat, pracovat, bydlet a pobírat důchod kdekoli
na území Evropské unie,
účinnosti a výkonnosti a neustále zlepšují veřejné služby způsobem, který splňuje různé potřeby
uživatelů a maximalizuje veřejnou hodnotu, čímž podporují přeměnu Evropy ve špičkovou znalostní
ekonomiku.“
Viz
http://www.egov2009.se/wp-content/uploads/Ministerial-Declaration-oneGovernment.pdf. Tato akce je definována v Digitální agendě pro Evropu a staví na závěrech
předchozích setkání ministrů v Bruselu v roce 2001, v Como v roce 2003, v Manchesteru v roce 2005 a
v Lisabonu
v roce
2007.
Viz
http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/library/index_en.htm. Obsahuje rovně
závazky kandidátských zemí a zemí ESVO.
Prohlášení „DigitalEurope“ na adrese
http://www.digitaleurope.org/index.php?id=1068&id_article=390.
Otevřené prohlášení týkající se veřejných služeb 2.0, http://eups20.wordpress.com/the-open-declaration.
KOM(2010) 2020.
3
CS
–
zajištěním, aby do roku 2015 využívalo 50 % občanů EU služby elektronické správy.
Vzhledem k tomu, že služby elektronické správy mají velký význam i pro podniky, klade si
tento akční plán za cíl, aby do roku 2015 používalo elektronickou správu 80 % podniků.
1.
ROZSAH AKČNÍHO PLÁNU
Cílem tohoto akčního plánu je co nejvíce využít doplňkovost vnitrostátních a evropských
politických nástrojů. Podporuje přechod ze současné elektronické správy na novou generaci
otevřených, flexibilních a společných služeb elektronické správy hladce fungujících na místní,
regionální, vnitrostátní i celoevropské úrovni, které podpoří občany i podniky.
Pro podporu celoevropské spolupráce na elektronické správě existují závažné politické
a ekonomické důvody. Společný postup prací na elektronické správě může přispět
k překonání současné ekonomické krize účinnějším využitím veřejných zdrojů a snížením
veřejných výdajů. Služby elektronické správy lze při koordinovaném úsilí a sdílení veřejných
a soukromých zdrojů vyvíjet hospodárněji.
Vzhledem k ústřední roli národních vlád při provádění tohoto akčního plánu je hlavním
úkolem Evropské komise zlepšit podmínky vývoje přeshraničních služeb elektronické správy
poskytovaných občanům a podnikům bez ohledu na zemi jejich původu. K tomu patří
vytvoření předpokladů jako je interoperabilita, elektronické podpisy (eSignatures)
a elektronická identifikace (eIdentification). Tyto služby posilují vnitřní trh a doplňují
legislativní akty EU a jejich účinnost13 v řadě oblastí, kde mohou IKT zlepšit poskytování
služeb, jako je zadávání veřejných zakázek, justice, zdravotnictví, životní prostředí, mobilita
a sociální zabezpečení a podpora provádění občanských iniciativ14 pomocí nástrojů IKT.
Komise hodlá jít příkladem.
2.
PRIORITY A ČINNOSTI
Níže jsou navrženy různé činnosti související se čtyřmi určenými politickými prioritami
včetně časového plánu. Lze je seřadit do tří skupin podle aktérů, kteří se jich účastní,
a pravomocí stanovených ve Smlouvě.
–
Tam, kde činnosti řídí členské státy s využitím vlastních zdrojů, bude Komise
pomáhat zajištěním koordinačních a podpůrných činností. Navrhovaná opatření se
zaměří na stanovení cílů spolu s členskými státy a na způsob, jak těchto cílů
dosáhnout pomocí opatření, jako je výměna osvědčených postupů a informací,
provádění studií a referenčního srovnávání.
–
Pracují-li Komise a členské státy společně na vývoji, zavedení nebo zlepšení
přeshraničních služeb, ujme se Komise iniciativy tam, kde jsou zapotřebí společné
zdroje, a členské státy ponesou konečnou odpovědnost za provedení činností
13
K takovým legislativním aktům EU patří: směrnice o službách (2006/123/ES), směrnice
o elektronickém podpisu (1999/93/ES), směrnice o veřejných zakázkách (2004/17/ES a 2004/18/ES),
směrnice o ochraně údajů (95/46/ES), směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru
(2003/98/ES), infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství (směrnice INSPIRE
2007/2/ES), směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (2003/4/ES).
Článek 11 Smlouvy o Evropské unii a článek 24 Smlouvy o fungování Evropské unie.
14
CS
4
CS
s využitím vlastních zdrojů. K navrhovaným opatřením bude patřit výzkum a vývoj,
pilotní projekty, společný vývoj služeb členskými státy a přenos znalostí na trh.
–
Tam, kde může Komise vytvořit výchozí podmínky, bude k navrhovaným opatřením
patřit přijetí právních nástrojů, stanovení standardů, formulace společných rámců,
zavedení obecných nástrojů, poskytnutí (opakovaně použitelných) technických
modulů a zajištění interoperability.
2.1.
Posílení uživatele
Posílením se rozumí zvýšení schopnosti občanů, podniků a dalších organizací aktivně se
podílet na chodu společnosti používáním nových technologických nástrojů. Účinnost
veřejných služeb a spokojenost uživatelů se mohou zlepšit, splní-li se očekávání uživatelů, že
budou služby navrhovány lépe na základě potřeb uživatelů a ve spolupráci s nimi, kdykoli to
bude možné. Posílením se rovněž rozumí, že by vlády měly poskytovat lepší přístup
k veřejným informacím, zlepšit transparentnost a umožnit účinné zapojení občanů a podniků
do procesu tvorby politik.
2.1.1.
Služby navržené na základě potřeb uživatelů a služby podporující začlenění
Zvýšená účinnost elektronické správy znamená, že služby budou navrhovány podle potřeb
uživatelů a při interakci a provádění transakcí s orgány veřejné správy budou flexibilní
a personalizované. Například pro sledování přidělení přídavků a příspěvků, k zápisu do škol
a na univerzity, k online žádostem o doklady a jejich obdržení, k podávání daňového přiznání
online. Použitelnost služeb elektronické správy a přístup k nim by se navíc měly zlepšit
poskytováním služeb elektronické správy více kanály (včetně internetu, televize, telefonu,
mobilních zařízení, případně pomocí zprostředkovatelů).
20112013
2013
2.1.2.
Komise bude podporovat členské státy při vývoji služeb elektronické správy
navrhovaných podle potřeb uživatelů a zajišťujících sociální začlenění a dostupnost:
–
sjednáním společných cílů a hodnotících kritérií s členskými státy,
–
organizací výměny cenných zkušeností na vnitrostátní, regionální nebo
místní úrovni na podporu dalšího zavádění,
–
podporou účinných a konkrétních řešení pro dostupnost podle příslušných
evropských a mezinárodních standardů (pokud existují) pomocí
demonstrace.
Členské státy budou vyvíjet personalizované online služby zahrnující funkce, jako
je sledování průběhu transakcí s orgány veřejné správy.
Společné vytváření služeb
Sociální sítě a nástroje pro spolupráci (např. technologie Web 2.0) umožní uživatelům, aby při
navrhování a vytváření veřejných služeb hráli aktivní roli. Přestože je počet služeb
zaměřených na potřeby občanů zatím malý, neustále se zvyšuje, a tyto služby často vyvíjí
organizace občanské společnosti na základě účinné spolupráce mezi soukromým a veřejným
CS
5
CS
sektorem15. Je však třeba prozkoumat nejvhodnější nástroje a jak je použít k účinnému
zapojení podniků, občanské společnosti a jednotlivých občanů.
V první řadě je třeba analyzovat techniky společného vytváření založené na IKT a jejich
nákladovou účinnost a schopnost poskytovat vysoce kvalitní a spolehlivé veřejné služby.
Jakmile bude toto jasné, cílem by mělo být zapojení třetích stran do vývoje služeb.
2011
Na základě studie Komise nejprve posoudí, jak aktivně zapojit uživatele do procesu
navrhování a vytváření služeb, a poté vypracuje doporučení/pokyny pro členské
státy ve spolupráci s nimi.
20112013
Komise usnadní výměnu znalostí a zkušeností mezi zúčastněnými stranami
a dohodne s členskými státy společné cíle v oblasti zavádění služeb pro spolupráci.
2.1.3.
Opakované použití informací veřejného sektoru
Veřejný sektor je „zlatým dolem“ informací16. Mnohé z údajů, které orgány veřejné správy
shromažďují, se nepoužívají nebo slouží jen omezeným účelům. Uvolnění neosobních
veřejných údajů (geografických, demografických, statistických údajů, údajů o životním
prostředí atd.) zejména ve strojově čitelném formátu umožní občanům a podnikům nalézt
způsoby jejich využití a vytvářet nové inovativní produkty a služby.
Komise a členské státy se zavázaly, že maximalizují hodnotu opakovaného používání
informací veřejného sektoru, např. zpřístupněním nezpracovaných dat a dokumentů pro
opakované použití v široké škále formátů (včetně strojově čitelných formátů) a jazyků
a vytvořením portálů informací veřejného sektoru17. Činnosti v této oblasti budou propojeny
s prováděním a přezkumem směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru18,
s přezkumem rozhodnutí Komise o opakovaném použití informací Komise19 a budou probíhat
v účinné spolupráci se skupinou pro informace veřejného sektoru20.
2011
Členské státy se dohodnou na společném souboru ukazatelů opakovaného použití
informací veřejného sektoru.
2011
Komise provede studii s cílem posoudit, do jaké míry členské státy vyvinuly
a zavedly otevřené datové katalogy a/nebo portály pro opakované použití informací
veřejného sektoru (např. data.gov.uk).
20112013
Komise usnadní výměnu osvědčených postupů a osvětové činnosti a přijme vlastní
interní strategii pro opakované použití informací veřejného sektoru na základě
15
16
17
18
19
20
CS
Např. fixmystreet.com.
Komise a členské státy uznávají tuto hodnotu již řadu let a přijaly směrnici o opakovaném použití
informací veřejného sektoru.
Např. data.gov.uk.
Směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, 17.11.2003, Úř. věst. L 345,
31.12.2003, s. 90–96.
Rozhodnutí Komise 2006/291/ES o opakovaném použití informací Komise ze dne 7. dubna 2006.
Skupina pro opakované použití informací veřejného sektoru se skládá z úředníků členských států,
místních nebo regionálních orgánů a zástupců organizací soukromého sektoru, kteří se pravidelně
setkávají a vyměňují si osvědčené postupy v oblasti opakovaného použití informací veřejného sektoru
a debatují o praktických otázkách spojených s prováděním směrnice o opakovaném použití informací
veřejného sektoru do vnitrostátního práva.
6
CS
přezkumu rozhodnutí o opakovaném použití informací veřejného sektoru.
20112012
2.1.4.
Komise provede přezkum směrnice o opakovaném použití informací veřejného
sektoru, jak stanoví Digitální agenda pro Evropu, a zváží možnost rozšířené
strategie pro celoevropské opakované použití informací veřejného sektoru.
Zlepšení transparentnosti
Transparentnost rozhodovacího procesu místních správ a při používání osobních údajů
pomůže nastolit důvěru občanů a zvýší odpovědnost tvůrců politik. Přestože si mnohé členské
státy kladou cíle v oblasti transparentnosti, společné evropské cíle doposud neexistují.
Průzkumy ukazují, že nové technologie a služby dovolující uživatelům sledovat své osobní
údaje uložené u orgánu veřejné správy, umožňující jim kontrolovat, kdo přistupuje k jejich
správním složkám, a poskytující jim vhled do rozhodovacího procesu se řadí k nejžádanějším
službám elektronické správy. Činnosti v této oblasti by měly být v souladu se směrnicí
o ochraně údajů (směrnice 95/46/ES).
2011
Komise a členské státy stanoví společné dobrovolné cíle v oblasti transparentnosti
a budou si vyměňovat získané zkušenosti.
2013
Členské státy a Komise poskytnou online přístup k informacím o právních
a správních předpisech, politikách a financích.
2014
V souladu se směrnicí o ochraně údajů 95/46/ES umožní členské státy občanům
jednoduchým a jednoznačným způsobem elektronický přístup k osobním údajům,
které jsou o nich vedeny (jsou-li k dispozici v elektronické podobě), kdykoli se
budou takové údaje automaticky zpracovávat.
2.1.5.
Zapojení občanů a podniků do rozhodovacího procesu
Členské státy se zavázaly, že vyvinou a podpoří užitečnější a lepší způsoby založené na
řešeních IKT, které umožní podnikům a občanům podílet se na veřejných politických
konzultacích, diskusích a na procesu tvorby politik. Nové nástroje řízení a modelování politik,
které se v současné době vyvíjejí v rámci Sedmého rámcového programu EU pro výzkum,
technologický rozvoj a demonstrace (FP7)21, budou vlády podporovat při poskytování
inteligentnějších, cílenějších a přizpůsobivých politik za současného lepšího chápání
nákladové účinnosti a dopadů.
Plánované činnosti zlepší schopnost občanů vyjádřit se a předkládat návrhy politických
činností v členských státech i v Evropské unii jako celku. Tyto činnosti budou stavět na
projektech v oblasti elektronické účasti (eParticipation), které již byly zahájeny v rámci
programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), např. využití nástrojů IKT ePetitioning
(elektronické podávání peticí) na podporu „občanských iniciativ“22, nebo na nových výzvách
k předkládání návrhů, které budou otevřeny v rámci sedmého rámcového programu EU (FP7).
21
22
CS
Sedmý rámcový program EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (FP7)
http://ec.europa.eu/informhttp://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/research/fp7/i
ndex_en.htmation_society/policy/psi/index_en.htm.
Článek 11 Smlouvy o Evropské unii a článek 24 Smlouvy o fungování Evropské unie.
7
CS
2011
Komise bude spolupracovat s členskými státy na vývoji elektronických služeb na
podporu „občanských iniciativ“ (jak stanoví článek 11 Smlouvy o Evropské unii).
2011
Komise posoudí stávající výzkumné projekty a zahájí nové v rámci cíle „IKT pro
modelování správy a politik“ stanoveného v pracovním programu FP7 na období
2011–2012 a zajistí další výměnu znalostí a osvědčených postupů.
20112015
Členské státy, Komise a další zastupitelské orgány, jako jsou parlamenty, by měly
na základě pilotních projektů a demonstrací vyvinout služby, které zapojí
zúčastněné strany do veřejných diskusí a rozhodovacích procesů.
2.2.
Vnitřní trh
Většina online veřejných služeb nefunguje přes hranice a nebo je přístupná jen obtížně. Lidé
z jedné země EU nemohou snadno požádat o veřejnou službu v jiné zemi, než ve které jsou
usazeni, například s použitím elektronického vnitrostátního průkazu totožnosti. To závažně
snižuje mobilitu podniků a občanů. Na podporu vnitřního trhu by měly vlády vyvinout hladce
fungující služby, aby mohli podnikatelé zřizovat a provozovat podniky kdekoli v Evropě
a jednotlivci studovat, pracovat, bydlet, využívat zdravotní péče a pobírat důchod kdekoli
v Evropské unii.
2.2.1.
Hladce fungující služby pro podniky
Podniky by měly mít možnost prodávat a poskytovat služby a produkty v celé EU
prostřednictvím snadného elektronického zadávání veřejných zakázek a účinného zavádění
služeb poskytujících jednotná kontaktní místa pro interakci podniků s veřejnou správou.
V obou oblastech byly v uplynulých dvou letech zahájeny dvě významné iniciativy:
–
projekt SPOCS „Simple Procedures Online for Cross-border Services“ (jednoduché
online postupy pro přeshraniční služby)23, jehož cílem je odstraňovat administrativní
překážky, kterým evropské podniky čelí, chtějí-li nabízet své služby v zahraničí, a to
podporou zavádění jednotných kontaktních míst nové generace a s tím spojených
elektronických postupů (eProcedures),
–
projekt PEPPOL „Pan-European Public eProcurement On-Line“ (celoevropské
online zadávání veřejných zakázek)24 je celoevropským pilotním projektem
interoperabilního řešení eProcurement, které umožňuje podnikatelům absolvovat
celý cyklus veřejné zakázky online, od objednávky až po fakturaci a přístup ke
katalogům. K očekávaným přínosům těchto iniciativ patří snížení administrativní
zátěže, zvýšení transparentnosti a případně velké úspory nákladů.
Na základě výše uvedených iniciativ by měly být další plánované činnosti tyto: přeshraniční
a interoperabilní infrastruktura eProcurement založená na výsledcích rozsáhlého pilotního
projektu PEPPOL a vývoj „druhé generace“ jednotných kontaktních míst společně
s rozšířením směrnice o službách na další oblasti podnikání. Znamenalo by to, že do roku
23
24
CS
SPOCS „Simple Procedures Online for Cross-border Services“ (jednoduché online postupy pro
přeshraniční služby) (http://www.eu-spocs.eu).
PEPPOL „Pan-European Public eProcurement On-Line" (celoevropské online zadávání veřejných
zakázek) ((http://www.peppol.eu).
8
CS
2015 budou podniky v Evropě schopny prodávat zboží a poskytovat služby orgánům veřejné
správy v jiných zemích tak jednoduše, jak to doposud dělají ve své vlastní zemi. Rozšíření
podniku do jiné země a registraci lze provést na dálku, tj. aniž by člověk opustil kancelář.
2011
Členské státy a Komise posoudí výstupy projektů PEPPOL a SPOCS a zajistí
udržitelná následná opatření.
2011
Komise vydá bílou knihu o praktických krocích k propojení kapacit eProcurement
napříč vnitřním trhem25.
20122014
Členské státy by měly na základě výstupů projektů PEPPOL a SPOCS zavádět
přeshraniční služby.
2013
Členské státy zajistí, aby jednotná kontaktní místa fungovala jako plnohodnotná
střediska elektronické správy přesahující požadavky a oblasti směrnice
o službách26.
2.2.2.
Osobní mobilita
Občané Evropy by měli mít možnost se svobodně pohybovat a pobývat kdekoli v Evropě27.
V této oblasti budou členské státy a Komise spolupracovat na vytvoření služeb ke zvýšení
mobility těch, kdo se chtějí pohybovat mezi evropskými zeměmi např. za studiem, prací,
zdravotní péčí, bydlením a/nebo důchodem.
Plánované činnosti by měly zajistit rozvoj interoperabilních služeb, které občanům umožní
komunikovat, provádět transakce, zasílat elektronické dokumenty a informace orgánům
veřejné správy a dostávat je od nich kdekoli v EU. Tyto služby umožní poskytování bezpečné
přeshraniční výměny a bezpečného ukládání elektronických informací (eDelivery,
elektronické doručování dokumentů a informací). Občané by měli mít možnost přístupu
k osobním dokumentům, jako jsou rodné listy, odkudkoli v Evropě, měli by být způsobilí
a pobírat důchodová práva v jiné zemi, než ve které pracovali, nebo se elektronicky zapsat na
kteroukoli evropskou univerzitu.
20122014
Komise bude podporovat výměnu osvědčených postupů a koordinovat úsilí
členských států na společném vytvoření a zavedení interoperabilních služeb
eDelivery.
2015
Členské státy zajistí přeshraniční a interoperabilní služby eDelivery pro občany,
aby mohli studovat, pracovat, pobývat, využívat zdravotní péče a pobírat důchod
kdekoli v Evropské unii.
2.2.3.
Zavádění přeshraničních služeb v celé EU
Komise a členské státy budou sdílet výsledky a získané zkušenosti z velkých pilotních
projektů28, na jejichž základě vyberou a sjednají klíčové přeshraniční služby, které jsou
25
26
27
28
CS
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
Provádění směrnice o právu občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území Unie a o právu na
volný pohyb osob.
STORK (Secure idenTity acrOss boRders linKed, uznávání elektronických průkazů totožnosti po celé
EU), (https://www.eid-stork.eu/); epSOS (Smart Open Services for European Patiens, inteligentní
veřejně přístupné služby pro evropské pacienty) (http://www.epsos.eu).
9
CS
připravené k udržitelnému zavedení v celé EU. Členské státy a Komise posoudí jejich
připravenost na základě analýzy organizačních, právních, technických a sémantických
překážek, které by mohly jejich konečné nasazení ohrozit.
Dostupnost přeshraničních služeb v EU se bude zpočátku zvyšovat podporou nových velkých
pilotních projektů vytvořených na základě dobře definovaných potřeb (např. v oblastech, jako
je elektronická justice – eJustice či elektronické služby v oblasti životního prostředí –
eEnvironment) a možnosti opakovaně využívat stávající infrastruktury. Plánované činnosti by
měly vytvořit předpoklady, aby se mohly členské státy pustit do zavádění přeshraničních
služeb v celé EU a začít připravovat nové.
.
2011
Společně s členskými státy provede Komise studii poptávky po přeshraničních
službách a posoudí organizační, právní, technické a sémantické překážky.
2011
Členské státy se dohodnou na řadě klíčových přeshraničních služeb, které mají být
zavedeny v letech 2012 až 2015, a určí vhodné události/fáze jejich životního
cyklu29.
20122015
Komise bude podporovat a koordinovat úsilí členských států při zavádění
rozsáhlých pilotních projektů a zahajování nových a bude povzbuzovat jejich
vzájemnou koordinaci a opakované využívání výsledků a řešení.
20122015
Komise bude s členskými státy a zúčastněnými stranami pracovat na zavádění
přeshraničních služeb eEnvironment30.
2.3.
Účinnost a výkonnost vládních a správních orgánů
Činnosti vyplývající z této priority se zaměří na využívání IKT a umožnění organizačních
změn v zájmu poskytování lepších, méně rušivých, udržitelnějších a rychlejších veřejných
služeb, čehož se dosáhne snížením administrativní zátěže, zlepšením organizačních postupů
a podporou udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky.
2.3.1.
Zlepšení organizačních postupů
eGovernment je nástrojem změny, který má sloužit ke zlepšení organizačních postupů
správních orgánů a omezit jejich náklady. Například náklady na fakturaci lze snížit pomocí
elektronického zadávání veřejných zakázek, čímž se současně zvýší výkonnost, třeba díky
rychlejšímu zpracování. Pracovníci veřejného sektoru si tak budou moci zlepšit dovednosti
v oblasti IKT (eSkills) a budou se moci poučit o způsobech zlepšení organizačních postupů
díky zkušenostem v jiných částech Evropy. Ústřední roli v tomto procesu bude hrát portál
ePractice.eu.
Komise navíc půjde příkladem a bude používat nejnovější a nejvhodnější technologie
a politiky eGovernment ve vlastní organizaci. Akční plán eKomise 2011–2015 podpoří
harmonizaci administrativních postupů, usnadní sdílení informací a zjednoduší interakci
s Komisí.
29
30
CS
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
10
CS
2011
Komise usnadní výměnu zkušeností, bude povzbuzovat opakované používání
úspěšných řešení a aplikací a prozkoumá nové možnosti podpory členských států
při zlepšování organizačních postupů.
20112012
Komise přemění portál ePractice.eu v účinnou platformu pro výměnu zkušeností
a informační nástroj sloužící pracovníkům elektronické správy ve členských
státech.
20112015
Komise bude provádět ambiciózní akční plán eKomise na období 2011–2015,
včetně plného zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek, strategie pro
informace veřejného sektoru a politiky transparentnosti31.
2013
V úzké spolupráci s členskými státy připraví
zaměstnanců orgánů jednotlivých členských států.
2.3.2.
Komise
program
výměny
Snížení administrativní zátěže
Pro mnoho lidí a podniků je nejlepší vláda taková, která probíhá nepozorovaně. V praxi však
existuje řada postupů a požadavků, díky nimž je interakce s vládami náročná na čas i zdroje.
Zjednodušení či odbourání administrativních postupů by proto mělo být důležitým cílem, jak
se stanoví v akčním programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii32.
Plánované činnosti by měly členským státům pomoci odbourat zbytečnou administrativní
zátěž. Lze toho dosáhnout např. tím, že orgány veřejné správy budou inteligentně používat
informace o občanech, které již mají k dispozici, a budou uplatňovat zásadu jediné registrace
údajů, takže se informace od občanů vyžádají pouze jednou, pokud tak budou dodrženy
požadavky na ochranu údajů a soukromí.
20112013
2.3.3.
Komise spolu s členskými státy uspořádá sdílení zkušeností získaných při zavádění
zásady jediné registrace a elektronických postupů a elektronické komunikace, která
se pro poskytování služeb elektronické správy stává dominantním kanálem,
provede analýzu nákladů a přínosů a navrhne plán dalšího provádění.
„Zelená správa“
Doporučení Komise o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění
přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství se vztahuje i na veřejné
organizace33. Konkrétní cíle týkající se elektronické správy zatím chybí a je třeba je stanovit a
posoudit.
Cílem níže popsaných plánovaných činností je snížit uhlíkovou stopu veřejných správ
členských států například zavedením elektronické archivace, používáním videokonferencí
místo cestování atd.
2012
31
32
33
CS
Komise provede studii potenciálu elektronické správy pro snížení uhlíkové stopy
veřejných správ včetně osvědčených postupů.
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
KOM(2007) 23.
KOM(2009) 111.
11
CS
2013
2.4.
Členské státy by měly sestavit a odsouhlasit ukazatele a hodnotící postupy pro
měření snížení uhlíkové stopy svých veřejných správ dosaženého službami
elektronické správy.
Předpoklady vývoje elektronické správy
K provedení činností, které zlepší služby elektronické správy v Evropě, je třeba zajistit řadu
technických a právních předpokladů. Patří k nim podpora přeshraniční interoperability, která
mimo jiné umožní sdílení informací, zavedení jednoho správního místa, celoevropské využití
(vnitrostátních) řešení elektronické totožnosti a platebních režimů. Interoperabilita se opírá
o otevřené specifikace a vývoj klíčových faktorů, jako je správa elektronické totožnosti
a pobídky inovací v oblasti elektronické správy.
2.4.1.
Otevřené specifikace a interoperabilita
Interoperabilita je schopnost systémů a strojů vyměňovat si, zpracovávat a správně vykládat
informace. Je to více než jen technická výzva, zahrnuje i právní, organizační a sémantické
aspekty nakládání s údaji. Interoperabilita je nezbytným předpokladem otevřeného a
flexibilního poskytování služeb elektronické správy a umožní i spolupráci mezi veřejnými
správami v Evropě. Zejména standardy a otevřené platformy skýtají příležitosti využívat
zdroje a poskytovat služby nákladově účinněji.
Plánované činnosti povedou k vytvoření společné strategie k dosažení interoperability mezi
členskými státy na celoevropské úrovni.
20112015
Komise bude (prostřednictvím programu ISA) provádět činnosti k realizaci
Evropského rámce interoperability (EIF) a Evropské strategie interoperability (EIS)
(schválení EIF a EIS se očekává v roce 2010).
2012
Komise uspořádá výměnu zkušeností a bude podporovat opakované využívání
a sdílení řešení použitých při zavádění interoperabilních služeb elektronické správy.
Patří k nim vytvoření rozhraní pro přístup k původním vnitrostátním zdrojům
a jejich využívání.
2013
2.4.2.
Členské státy by měly harmonizovat vnitrostátní rámce interoperability s EIF34.
Klíčové předpoklady
Pro mnohé online služby je nezbytné identifikovat a ověřit pravost osoby nebo subjektu,
jemuž má být služba poskytnuta. Technologie elektronické identifikace (eIdentification)
a autentikační služby jsou nepostradatelné pro zabezpečení elektronických transakcí (ve
veřejném i soukromém sektoru). Nejobvyklejším způsobem autentikace je heslo, ale stále
častěji jsou k ochraně soukromí zapotřebí bezpečnější řešení. Evropa potřebuje lepší
administrativní spolupráci k vývoji a zavedení přeshraničních online veřejných služeb, včetně
praktických řešení elektronické identifikace a autentikace. Již byly zahájeny iniciativy, jako je
rozsáhlý pilotní projekt STORK, jehož cílem je založit platformu evropských
interoperabilních elektronických průkazů totožnosti (eID), která umožní občanům přístup ke
34
CS
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
12
CS
službám elektronické správy doma i v zahraničí za použití vnitrostátního elektronického
průkazu totožnosti.
Plánované činnosti přispějí k vytvoření celoevropského rámce vzájemně uznávaných
elektronických průkazů totožnosti35, které občanům i podnikům umožní elektronicky se
identifikovat v celé Evropě. Tento přístup by měl být založen na výsledcích výše uvedených
iniciativ, zejména STORK, a měl by se v souladu s ustanoveními na ochranu údajů a
soukromí opírat o ověřené identity. Tyto činnosti budou brát v úvahu stávající evropský akční
plán pro elektronické podpisy a elektronickou identifikaci36 a revizi směrnice o elektronickém
podpisu plánovanou na rok 2011 a současně je budou doplňovat.
2011
2012
20122014
2.4.3.
Komise navrhne revizi směrnice o elektronických podpisech s cílem poskytnout
právní rámec pro přeshraniční uznávání a interoperabilitu bezpečných systémů
elektronické autentikace37.
Komise předloží návrh rozhodnutí Rady a Parlamentu s cílem zajistit vzájemné
uznávání elektronické identifikace a elektronické autentikace na území EU na
základě autentikačních online služeb, které mají být k dispozici ve všech členských
státech (a mohou využívat nejvhodnější úřední doklady občanů, vydávané
veřejnými orgány nebo soukromými subjekty)38.
Členské státy by měly používat a zavádět řešení elektronických průkazů totožnosti
na základě výsledků projektu STORK a další projektů souvisejících s elektronickou
identifikací.
Inovativní elektronická správa
Pro vytvoření otevřených, flexibilních a společných služeb elektronické správy při nižších
nákladech na IKT bude muset nová generace služeb elektronické správy stavět na
inovativních technických postupech, jako je seskupení veřejných služeb (cloud) a architektura
orientovaná na služby (SOA). Na podporu dostupnosti a využívání vhodných, na žádost
dostupných sdílených zdrojů a služeb pro poskytování služeb elektronické správy budou
zahájeny pilotní projekty. Veřejné správy budou rovněž muset ve veřejném zájmu a vzhledem
k vyčerpání adres IPv4 aktualizovat infrastruktury elektronické správy na IPv6 (portály,
internetové stránky, aplikace atd.) a online služby. Toto zavedení IPv6 bude mít pro orgány
veřejné správy členských států výhody, protože podpoří inovativní, účinné a dostupné
aplikace a služby39.
Plánované činnosti mají určit a šířit vyzkoušená a bezpečná řešení pro seskupení veřejných
služeb (clouds), SOA a strategie přechodu z IPv4 na IPv6.
2011
35
36
37
38
39
CS
Komise zahájí studii a doporučí, jak používat nově vznikající technologie
a paradigmata (jako je SOA a seskupení/clouds veřejných služeb) ve veřejném
sektoru.
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
KOM(2008) 798.
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.
Komise připraví v roce 2011 v souladu s KOM(2008) 313 pracovní dokument útvarů Komise, které
bude určovat potřebné následné činnosti.
13
CS
2011
V rámci programu CIP zahájí Komise činnosti na podporu veřejných správ, které se
budou účastnit pilotního přechodu na IPv6, a vytvoří tak příklady a nové impulsy
pro rozsáhlý přechod na IPv6.
2012
Komise zahájí pilotní projekty, jejichž cílem bude demonstrovat, jak mohou
s využitím inovativních architektur a technologií orgány veřejné správy poskytovat
služby elektronické správy flexibilněji a úsporněji.
3.
ŘÍZENÍ
Členské státy se plně ztotožňují s politickými prioritami prohlášení z Malmö. Vyzývají rovněž
Evropskou komisi, aby zajistila společné řízení tohoto akčního plánu, které umožní aktivní
účast členských států při jeho provádění.
Evropská komise za tímto účelem vytvoří skupinu odborníků členských států na vysoké
úrovni odpovědných za vnitrostátní strategie elektronické správy a bude jí předsedat. Skupina
odborníků na vysoké úrovni bude informovat skupinu na vysoké úrovni pro Digitální agendu
a bude koordinovat činnosti s výborem programu ISA. Žádoucí je i rozšířená spolupráce.
Je třeba vytvořit soudržný rámec pro projednávání politik, sledování a hodnocení akčního
plánu a výměnu zkušeností. Hodnocení provádění tohoto akčního plánu v polovině období
bude provedeno v roce 2013. Zaměří se na posouzení, do jaké míry byly splněny cíle akčního
plánu, na dosažený pokrok a potíže, na něž se při provádění narazilo. Podle výsledků
hodnocení v polovině období skupina odborníků na vysoké úrovni přezkoumá nezbytné
úpravy cílů a činností akčního plánu.
Celkový dosažený pokrok akčního plánu a elektronické správy se bude měřit na roční bázi za
použití vhodné kombinace nástrojů (referenční srovnávání, „bench-learning“, sebehodnocení
atd.) a metod (průzkum internetu, analýza veřejných údajů, uživatelské testování, rozhovory
atd.). Členské státy budou sdílet příslušné srovnávací činnosti s Evropskou komisí a ostatními
členskými státy, což umožní zúčastněným stranám vyvinout společná měření.
CS
2011
Komise ustaví skupinu odborníků členských států na vysoké úrovni a navrhne její
vhodný mandát.
2012
Členské státy budou Komisi a skupinu odborníků na vysoké úrovni informovat, jak
se politické priority prohlášení ministrů z Malmö promítají nebo promítnou do
vnitrostátních strategií elektronické správy.
2013
Všechny členské státy začlení politické priority prohlášení z Malmö do svých
vnitrostátních strategií.
2013
Bude zhodnocen akční plán eGovernment a zjištění se použijí k aktualizaci tohoto
akčního plánu.
2015
Členské státy budou Komisi a skupinu odborníků na vysoké úrovni informovat, jak
plní politické priority prohlášení z Malmö.
14
CS