interface - Centrum pro transfer technologií

interface - Centrum pro transfer technologií

interface
Transfer technologií a znalostí na Masarykově univerzitě
Technology and Knowledge Transfer at Masaryk University
Spring 2014
01
Martin Zvonař: Spolupracujeme
s lékaři i kybernetiky
Martin Zvonař: We Cooperate with
Both Doctors and Cyberneticists
04
Nová spin-off se zaměří
na management projektů
New Spin-off Will Focus
on Project Management
05
Pozor na podvodné rejstříky
duševního vlastnictví
Beware of Fake Registers
of Intellectual Property
06
Luděk Niedermayer: kvalitně
postavený systém transferu
je pro MU nejlepší reklamou
Luděk Niedermayer: Well-Built
Transfer System is the Best Way
to Advertise MU
08
Corinth Classroom:
(R)evoluce pokračuje
Corinth Classroom:
(R)evolution Continues
09
Dotkněte se současné vědy MU
s interaktivní výstavou
Touch Contemporary Science at MU‘s
Interactive Exhibition
10
12
Vzdělávací projekt varuje mladé:
Životní styl vás dostihne ve stáří
Educational Project Warns the Young:
Your Lifestyle Will Catch up with You
Aktuality
News
www.ctt.muni.cz
interface
Martin Zvonař:
Spolupracujeme
s lékaři i kybernetiky
We Cooperate
with Both Doctors
and Cyberneticists
Fakulta sportovních studií MU se stále intenzivněji účastní mezioborových projektů, které se zaměřují na aplikovaný výzkum. O napojeních výzkumu FSpS na různá pracoviště i odvětví hovořil proděkan pro vědu a výzkum doc. Martin Zvonař.
The Faculty of Sports Studies MU often takes part in interdisciplinary projects that focus on applied research. We spoke about the connection of FSpS with other institutions and fields with
the vice-dean for research and development Assoc. Prof. Martin Zvonař.
Který obor má aktuálně největší potenciál
pro společný výzkum s FSpS?
Máme výborné napojení zejména na medicínské
obory. Jako nejefektivnější se ukazuje spolupráce přes doktorské studenty. Mají na naši kinantropologickou odbornost pohled lékaře, což přináší velkou přidanou hodnotu. Kinantropolog
dokáže zlepšit výkonnost člověka, ale zdravotní
hledisko řeší pouze globálně. Oproti tomu lékař
se např. zaměří na to, co se v těle děje z hlediska fyziologických procesů. Řeší fyziologii svalové
práce až na úrovni jednotlivých vláken. A ukazuje se, že specifický trénink může iniciovat množení těchto vláken, což se donedávna považovalo za nemožné.
Nabízí se spolupráce i v oblasti výzkumu
mozku?
To je další velké pole. Začínáme spolupracovat
s prof. Martinem Barešem, který se zaměřuje na
výzkum mozku ve spojení s různými onemocněními a stavy člověka. Ukazuje se, že testy pro
Which field currently has the greatest potential for joint research with FSpS?
We have an outstanding connection especially
with medical fields. Cooperation via doctoral students seems to be the most effective one. They
view our kinanthropological expertise from the
medical point of view, which is a great added
value. Kinanthropology can increase one’s performance but it deals with the medical aspect
only on a general level. A doctor, however, can
focus on physiological processes in human body.
He deals with physiology of muscular activity
on the level of individual fibres. It’s been found
out that a specific training can initiate multiplication of these fibres which was, until recently,
deemed impossible.
Are there any brain research-related offers?
That’s another huge area. We started to cooperate e.g. with Prof. Martin Bareš who focuses on brain research in relation to various
human diseases and states. We found out that
spring 2014
01
zjišťování mozkové aktivity lze úspěšně využít i při
našem výzkumu rovnováhy či koordinace. Prof.
Bareš zkoumá pacienty s Parkinsonovou chorobou, epilepsií apod. a zmíněné testy používá,
neboť tito pacienti koordinaci ztrácejí. A pokud
standardizovaný test udává, že existuje určitá
úroveň koordinace a někdo ji má lepší či horší,
dá se to snadno přenést do výzkumu FSpS. Víme,
že v určitých sportech je koordinace jediným limitujícím faktorem, protože silově a rychlostně
jsou na tom všichni stejně. Je to velmi zajímavé
a právě startujeme seriózní spolupráci.
Nesmím zapomenout ani na výživu. Zde řešíme pod vedením Dr. Lenky Dovrtělové v rámci
OP VK projekt Metabol, který má však výstupy
i do výzkumné oblasti. Jednu z priorit tvoří výzkum metabolického syndromu, který způsobuje poruchy organismu z hlediska příjmu a zpracování potravy. Výzkum se zaměřuje hlavně na
to, do jaké míry je syndrom dán geneticky. Díky
Katedře podpory zdraví, která spolupracuje s odborníky z LF, je i zde velký potenciál. Např. zjišťujeme, že pohybový režim má významný vliv na
vznik i průběh syndromu.
Fakulta se na různých úrovních zapojuje také
do tvorby výukových materiálů.
Ano, trochu jsme zabrousili třeba do jazykového vzdělávání. Jeden z projektů se pod vedením
PaedDr. Věry Večeřové zaměřil na tvorbu učebnic
angličtiny a němčiny pro střední školy se sportovní tematikou. V učebnicích najdete „klasickou“
gramatiku apod., ale veškeré příklady jsou spjaty
se sportem. Vycházíme z dvanácti sportů, které
se tam prolínají. A školy si mohou vybrat DVD,
které nejlépe odpovídá jejich zaměření – např. na
volejbal. Projekt vzešel z poptávky sportovních
gymnázií, která se otevírají světu a např. často
pořádají mezinárodní turnaje.
Který výzkumný projekt fakulty byl dosud
největší?
Šlo o evropský projekt zaměřený na speciální edukaci bezpečnostních složek. Vedoucímu Katedry
gymnastiky a úpolů doc. Zdenko Regulimu se podařilo stát se spoluřešitelem projektu Composite,
který mapoval struktury a organizaci policejních sborů v Evropě. Tým FSpS se specializoval
na městskou policii. Šlo primárně o sociologický
projekt, kdy výstupem byla doporučení pro policejní složky jednotlivých států, jak zefektivnit
práci. Byla to obrovská zkušenost – už kvůli počtu
partnerů, s nimiž jsme se museli naučit jednat.
Navazuje fakulta spolupráci také s pracovišti mimo MU?
Třeba v oblasti biomechaniky, kde usilujeme
o vytvoření dynamického modelu člověka. Na
FSpS dokážeme vytvořit kinematický – pohybový model. Vidíme, jak se hýbe, umíme odečítat parametry úhlů, rychlostí apod. Ale neznáme
jednotlivé síly, které model rozhýbou, a nevíme,
co s celým systémem udělá změna jedné síly na
jedné páce. Proto spolupracujeme s Fakultou strojního inženýrství VUT v Brně, jejíž tým se zabývá modely ze silového pohledu. Úspěch projektu
závisí na tom, jak se nám podaří rozsegmentovat člověka a mít přesné informace o jednotlivých
segmentech. To souvisí s dalším oborem – kybernetikou. Pokud by dynamický model člověka fungoval, znamenalo by to přenos obrovského množství dat za krátké jednotky času. A na
VUT dokážou vytvořit algoritmy, které tok dat
velmi zjednoduší.
Zmínil jste projekt OP VK, který má zároveň
výzkumné zaměření. Je jich více?
02
spring 2014
Další spadá do kategorie, kde bylo možné reintegrovat českého vědce zpět do země. Pod vedením doc. Jana Ondráčka a Dr. Jana Cacka jsme
napsali projekt zaměřený na mapování pohybového režimu a motorické výkonnosti populace
v ČR, kde tento vědec byl klíčovou osobou. Jsou
zde tři výzkumná témata a týmy: mapování základní motorické zdatnosti, mapování a 3D analýza chůze a analýza plantárních tlaků. Dáváme
výkonnost populace do vztahu s tím, zda pohybový režim nějak koreluje se vzorcem chůze.
A zda to má vliv na nožní klenbu. Nyní již dokončujeme monografie, které jsou výstupem
projektu. Jde o velký úspěch, neboť podobný
výzkum v takovém rozsahu nikdy neproběhl.
Jak moc se do výzkumu zapojují doktorští
studenti?
Za poslední tři roky se na fakultě
vyprofilovala řada výzkumných
týmů, jakýchsi doktorandských
škol. Nejrozsáhlejší oblast představuje výzkum ekonomiky běhu.
A to vzhledem k různým botám,
povrchům apod. Jeden z výzkumů
se zabývá i efektivitou běhu při použití chladicích vest, které odvádějí teplo. Výstupem jsou konkrétní
doporučení sportovcům.
Další slibnou oblast představují pokusy s identifikací člověka na
základě biomechanických analýz.
Spolupracujeme s Fakultou informatiky, s výzkumným týmem Dr.
Jana Sedmidubského. Například
výzkum Dr. Martina Sebery se posouvá od 3D analýzy chůze k analýze plantárních tlaků, která přináší slibnější výsledky. Navíc tato
metoda může pomoci i při identifikaci patologických změn – můžeme tak dobře posloužit pro zefektivnění diagnózy.
Zaznamenal jsem, že kromě
sportovců fakulta zahájila výzkum zaměřený
také na nemocné a poraněné.
Spolupracujeme s Dětskou nemocnicí v Černých
Polích. Pod mým vedením zahajujeme výzkum
u dětí s úrazy nohou a poškozenou hybností.
Tým FSpS byl přizván proto, že úspěch rehabilitace závisí na spolupráci rodičů s fyzioterapeutem. Rodiče dělají vše pro to, aby s dítětem
cvičili správně, ale nemají zpětnou vazbu – až
po delší době, kdy si je lékař pozve na kontrolu.
A pokud mezitím něco nedělali správně, může
to rehabilitaci prodloužit nebo vést k další operaci. Naším cílem je definovat, do jakého bodu
se má rehabilitace posunout za jednotku času.
Např. za týden cvičení by pacient měl být něčeho schopen, a pokud není, je ve cvičení problém. Chtěli jsme projekt podpořit z programu
GA MU, což se nepodařilo, ale to nás neodradí.
Už máme pilotní studie u dětí, jimž byly amputovány prsty, a hodláme pokračovat.
A co dospělí pacienti?
Ve spolupráci s doc. Andreou Janíkovou z LF
jsme opět podali projekt v programu GA MU.
Cílem je měřit fyzickou kondici pacientů s leukémií před chemoterapií i po ní a zároveň pro ně
vytvářet cvičební programy. Snažíme se kondici
pacientů před léčbou zlepšovat, neboť se domníváme, že to zvyšuje šance na zdárné vyléčení.
Projekt z programu GA MU jsme sice nedostali, ale pokračujeme a práci financujeme z vlastních zdrojů a zdrojů LF. Máme už opakovaně
změřeno asi 30 pacientů a připravujeme pilotní
publikaci. Tento výzkum je pro nás velkou zkušeností – jednak díky spolupráci s LF, jednak
díky práci s nemocnými, která vyžaduje zcela
odlišný přístup.
the tests used for detecting brain activity can
be successfully used for our research of balance
or coordination. Prof. Bareš examines patients
who are losing coordination (e.g. because of
Parkinson’s disease, epilepsy etc.) and employs
the aforementioned tests. If there is a standard
test stating that there is a certain level of coordination and someone is above or below this
level, it can be easily used in research at FSpS.
We know that in certain sports coordination is
the only limiting factor because strength and
speed-wise everybody is on the same level. It
is very interesting and right now we are starting a serious cooperation.
Of course we can’t forget to mention nutrition. Under the expert supervision of Dr. Lenka
Dovrtělová we’re working on the Metabol project
which has bearing on research as well. One of
the priorities is research of metabolic syndrome
which causes eating and metabolic disorders.
The research focuses mainly on the extent to
which the syndrome is genetically predisposed.
Thanks to the Department of Health Support
which collaborates with experts from FM there
is a great potential here as well. For instance,
we learn that exercise and movement regimen
has a strong influence on the occurrence and
development of the syndrome.
The faculty also takes part in creating educational materials.
Yes, we dabble for example in language education. One of the projects led by PaedDr.
Věra Večeřová focused on creating English and
German textbooks for sports-oriented secondary schools. The textbooks contain “regular”
grammar etc. but all the examples are connected
with sports. We based it on twelve different
sports. Schools can choose a DVD that best
corresponds with their orientation – e.g. on volleyball. The project reacted to the demand of
sports grammar schools which often hold international tournaments.
interface
Which of the faculty’s research projects was
the biggest?
It was a European project aimed at special training
of security forces. The head of The Department of
gymnastics and combatives Assoc. Prof. Zdenko
Reguli managed to become a co-investigator of
the Composite project which mapped out the
structures and organization of police forces in
Europe. The FSpS team specialized in municipal
police. It was primarily a sociological project resulting in recommendations for police forces of individual countries how to become more efficient.
It was a great experience – just because of the
number of partners we had to learn to deal with.
Does the faculty cooperate also with institutions outside MU?
For example, in the field of biomechanics where
we’re attempting to create a dynamic model of
human body. At FSpS we can design a kinematic
model. We know how it moves, we can read parameters of angles, speeds, etc. But we don’t
know the individual forces that put the model
in motion and we don’t know what a change of
one force will do to the whole system. That’s why
we cooperate with the Faculty of Mechanical
Engineering at BUT, the team of which deals
with models from the point of view of forces.
The success of the project depends on how well
we’ll manage to divide the body into segments
and obtain accurate information about them.
That’s related to yet another field – cybernetics.
If the dynamic model of human body worked it
would create a need to transfer huge volumes
of data over short periods of time. And BUT can
devise algorithms that can significantly help the
data flow.
You’ve mentioned the ECOP project which
has a research goal as well. Are there any more
of them?
Another project falls under the category of reintegrating a Czech scientist back to the country. Under the supervision of Assoc. Prof. Jan
Ondráček and Dr. Jan Cacek we’ve written a project directed at the analysis of movement/exercise
regimen and motor performance of the Czech
population to which the scientist was instrumental. There are three research topics and teams:
Transfer technologií a znalostí na Masarykově univerzitě
Technology and Knowledge Transfer at Masaryk University
mapping basic motor ability, mapping and 3D
analysis of walking and analysis of plantar pressures. We put the performance of the population
in relation to possible correlation of movement
regimen with walking patterns. We also examine its influence on plantar arch. Now we’re already finishing the resulting monographs. It is
a great success because a similar research has
never been done in such an extent.
To what extent do doctoral student participate in research?
During the last three years a number of doctoral research teams were formed at the faculty. Research of running economy represents
the largest area. There are different shoes, surfaces, etc. One of the researches deals with efficiency of running with a cooling vest which dissipates heat. The researches result in concrete
recommendations to athletes.
Another promising area is the research of
identifying humans on the basis of biomechanical analyses. We cooperate with the team of Dr.
Jan Sedmidubský at the Faculty of Informatics.
For example the research of Dr. Martin Sebera
is moving from 3D analysis of walking towards
analysis of plantar pressure which yields more
promising results. Moreover, this method can
help identify pathological changes – it can make
diagnosis more effective.
I’ve noticed that besides athletes the faculty
launched research focusing also on the injured
and the ill.
We cooperate with the Children’s Medical Cen­
tre in Černá Pole. Under my supervision we’re
launching a research concerning children with
leg injuries and impaired mobility. The FSpS team
was invited because success of rehabilitation
depends on cooperation of parents with physiotherapists. Parents do everything they can to
exercise with their children properly but they
lack feedback – they get it only during regular
check-ups. And if they do anything wrong between those check-ups it can prolong the rehabilitation or even lead to another surgery. Our
goal is to define what points should rehabilitation reach after certain periods of time. For instance, after a week of exercising patient should
be able to do certain things and if he/she is not,
there is some problem. We wanted to support
the project from the GA MU programme; unfortunately, it didn’t work out but it didn’t discourage us. We’ve elaborated pilot studies of
children whose fingers were amputated and we
have further plans.
And what about adult patients?
In cooperation with Assoc. Prof. Andrea Janíková
from FM we submitted another project in the GA
MU programme. Its aim is to measure physical
condition of leukaemia patients before and after
chemotherapy and devise training programs for
them. We’re trying to improve the patients’ condition before the treatment because we think
it increases the chances of full recovery. Even
though we didn’t get the project from the GA MU
programme we continue our work and finance
it from our own resources and the resources of
FM. We repeatedly examined around 30 patients
and we’re preparing a pilot publication. This research is a great source of experience – firstly because of the cooperation with FM and secondly
because working with patients requires a completely different attitude.
Eva Janouškovcová
ředitelka Centra pro transfer technologií MU
Director of Technology Transfer Office MU
Vy t vá ření př í ležitostí a zlepšování prostředí p ro ko m e rc ia l iz aci duševního vlastnictví
Masarykovy univerzity,
spolupráce MU s podniky a dalšími aplikačními
partnery a obecně transfer technologií a znalostí
je dlouhodobou výzvou,
které se Masarykova univerzita reprezentovaná svým Centrem pro transfer technologií (CTT) intenzivně věnuje.
Jedním z kroků je zde obnova činnosti Rady pro transfer technologií a komerční spolupráci Masarykovy univerzity, jejíž
úvodní jednání proběhlo letos v březnu.
Radu tvoří jak zástupci univerzity, tak externí odborníci z firemní sféry. Jejím hlavním posláním je zajistit soulad strategických
plánů univerzity s rozvojem transferu technologií na MU. Rada např. posuzuje strategické projekty v oblasti transferu technologií a projednává významné komercializační
a strategické záměry MU v této oblasti.
Příležitostí pro některé výzkumné týmy
univerzity může být v květnu vyhlášená interní grantová soutěž CTT na podporu dovyvinutí již vzniklých výstupů VaV (tzv. podpora proof of concepts). Soutěž je otevřena
do vyčerpání alokované finanční podpory.
Creating opportunities and improving
the environment for commercialization of
intellectual property of Masaryk University,
cooperation of MU with companies and
other application partners and technology
or knowledge transfer in general represent
a long-term challenge. Masaryk University
and its Technology Transfer Office (TTO)
is paying it due attention.
The activity of the Council of Technology
Transfer and Commercial Cooperation of
Masaryk University has been renewed
recently; its first meeting took place this
March. The Council comprises both university representatives and experts from
the commercial sphere. Its main task is to
ensure accordance of university’s strategic
plans with the development of technology transfer at MU. The council for example evaluates strategic projects concerning
technology transfer and discusses important commercialization and strategic objectives of MU in this area.
The internal grant competition of TTO
to support further development of already
existing R&D outputs (support of proof of
concept), which was announced this May,
might represent an opportunity for certain
university research teams. The competition
will be open until the allocated funds are
spent.
Text a foto Eva Janouškovcová
Text a foto Miroslav Mašek
spring 2014
03
Nová spin-off se zaměří na management projektů
New Spin-off Will Focus on Project Management
V březnu 2014 byla do obchodního rejstříku zapsána další spin-off firma Masarykovy univerzity:
Institut biostatistiky a analýz, s. r. o. (IBA, s. r. o.). Jaké podněty vedly k jejímu založení a které
úkoly si vytýčila?
In March 2014 a new spin-off company of Masaryk University was incorporated into the Companies‘
Register – the Institute of Biostatistics and Analyses, s. r. o. (IBA, s. r. o.) Why was it established
and what goals does it aim to achieve?
U zrodu spin-off stál tým Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU),
akademického pracoviště specializovaného na
výzkum a výuku v oblasti biostatistiky, hodnocení zdravotnických technologií a aplikované zdravotnické informatiky. Tento ústav mj. garantuje na Přírodovědecké fakultě obor Matematická
biologie, na Lékařské fakultě se podílí na řadě
projektů a na výuce v postgraduálním stupni.
Vedle těchto akademických aktivit hospodářské
středisko IBA MU řeší mnoho výzkumných projektů, které se běžně realizují také v komerčním
sektoru. Patří sem např. klinické studie, vývoj
a implementace softwaru pro sběr nemocničních dat, management projektů klinického výzkumu a související servisní činnost.
„Cílem IBA, s. r. o. je rychle,
efektivně a komplexně zajistit
servisní činnost v projektech“
Především v analýze dat a ve vědeckém zhodnocení výsledků si IBA MU vybudoval a drží
exkluzivitu a evropské renomé. Ohledně doprovodného servisu projektů a jejich podpůrného managementu se však ústav začal dostávat
pod silný konkurenční tlak soukromého sektoru. „Zkušenosti nám ukázaly, že často vstupujeme do soutěže s významnými univerzitami,
které jsou vybaveny servisními přidruženými
firmami – různými variantami spin-off – a dovedou rychleji, efektivněji a komplexněji zajistit management projektů. Navíc rostoucí obsah
04
spring 2014
servisních aktivit začal limitovat i vědecký potenciál ústavu. Proto jsme se rozhodli vypracovat návrh na založení spin-off firmy, která by se
právě na tyto aktivity zaměřovala,“ vysvětluje
Ing. Petr Brabec, jednatel IBA, s. r. o.
Klíčové dokumenty včetně podnikatelského
plánu tým IBA MU vytvořil v roce 2013. Role
vznikající firmy byla od počátku jednoznačná:
pracovat jako management-service-organization, která posílí stávající činnosti IBA MU a bude
napomáhat získávání nových projektů typu contract research. Co se týče vztahu k MU, bylo rozhodnuto o finančním vkladu univerzity do firmy
ve výši 7 % základního kapitálu. Toto nastavení zajišťuje IBA, s. r. o. efektivní fungování vůči
MU i vůči potenciálním partnerům a klientům.
Právní forma komerční společnosti totiž přináší velkou výhodu ve výběrových řízeních i možnost dostatečně flexibilních reakcí na požadavky
trhu. Majetková účast MU pak garantuje plnou
transparentnost vůči akademické obci.
Na vzniku společnosti se aktivně podílel
i tým CTT. „Rád bych poděkoval zejména Ing.
Mgr. Radku Rubanovi. Jako právník nám pomohl s přípravou vzoru společenské smlouvy
a se zápisem firmy do obchodního rejstříku.
Také jsme od CTT průběžně dostávali informace o postupech, jak spin-off vůbec založit,
což nám velmi pomohlo. Jak už to bývá, vyskytly se i problémy – např. v průběhu zakládání firmy se změnila legislativa – ale nakonec jsme vše zdárně zvládli,“ popisuje Brabec.
A dodává: „Jsme si jisti, že jde o správný postup – interní průzkum nám potvrdil, že prestižní univerzity jdou touto cestou. Osobně zakládání spin-off považuji za velice důležité,
neboť i mezi vysokými školami vzniká konkurence v globálním měřítku. Navíc některé myšlenky výzkumníků nelze na akademické půdě
jednoduše prosadit a právě spin-off přinášejí
elegantní a všestranně výhodné řešení.“
„První úspěchy: prestižní
zakázky i klíčová partnerství“
Ačkoli od oficiálního vzniku firmy neuběhlo
ještě mnoho času, tým IBA, s. r. o. už stihl udělat několik důležitých kroků. V souladu se svým
portfoliem efektivně využívá dostupné on-line
nástroje (Google Apps, CRM systém, statistický
software či Skype) a ještě letos plánuje zavést
ISO 20000 – první celosvětový standard vztažený k managementu IT služeb. A společnosti se
daří i obchodně. „Podařilo se nám získat prestižní zakázky od společností Roche, Boehringer
Ingelheim nebo AOP Orphan. Současně jsme
navázali spolupráci s organizacemi jako WHO/
IARC (World Health Organization – International
Agency for Research on Cancer), kde zajišťujeme webovou tvorbu portálů a budeme mj. odpovědni za on-line podobu prestižního Code
Against Cancer, který bude vyhlášen Evropskou
komisí. A ukazuje se, že koncept spin-off jako
podpůrné servisní organizace funguje, neboť ani
jedna z těchto aktivit nijak nenarušila stávající
zakázky či finanční toky IBA MU,“ uzavírá Petr
Brabec.
The spin-off was conceived by the team of the
Institute of Biostatistics and Analyses of Masaryk
University (IBA MU) – an academic institution
specializing in research and training in the field
of biostatistics, evaluation of medical technologies and applied medical informatics. This institute stands behind the field of Mathematical
Biology at the Faculty of Science; it also participates in a number of projects and post-gradual
education at the Faculty of Medicine. Besides
interface
these academic activities, the cost centre of IBA
MU manages a lot of research projects which
often concern the commercial sector. These include e.g. clinical trials, development and implementation of hospital data collection software,
management of clinical research projects and related services.
IBA MU has already established an outstanding European reputation especially in the field of
data analysis and scientific evaluation of results.
However, as far as project support and services
were concerned, the institute got under strong
competitive pressure of the private sector. „Our
experience made us realize that we often enter
competition with renowned universities which
have at their disposal affiliated service companies – various kinds of spin-offs – and can provide more expedite, effective and complex project management. Moreover, the growing scope
of service activities began to impair the scientific
potential of the institution. Therefore, we‘ve decided to elaborate a plan to start a spin-off company which would focus on these very activities,“
explains Ing. Petr Brabec, executive manager of
IBA, s. r. o.
The IBA MU team drafted all the key documents including a business plan in 2013. The
role of the emerging company was clear from
the very beginning: to become a managementservice-organization which will support the current activities of IBA MU and help with obtaining new contact research projects. As far as the
relationship with MU goes, it has been decided
that the university‘s investment should amount
to 7 % of the company‘s capital. This arrangement ensures an effective functioning of IBA,
s. r. o. both in relation to MU and to potential
partners and clients. The legal form of the company represents a substantial advantage in tenders and provides for a sufficiently flexible reactions to the requirements of the market. The
MU investment, on the other hand, guarantees complete transparency in relation to the
academia.
The TTO team also took part in founding the
company. „I‘d like to give special thanks to Ing.
Mgr. Radek Ruban. As a lawyer he helped us draft
the standard partnership contract and incorporate
the company in the Companies‘ Register. TTO
also provided us regularly with information on
the process of starting a spin-off, which helped
a lot. We experienced some problems – e.g. the
legislature has changed during the process of establishing the company – but in the end we‘ve
managed just fine,“ says Brabec. He also adds:
„We‘re certain that it was a good way to go – an
internal survey confirmed that renowned universities take the same path. Personally, I consider
starting spin-offs to be very important because
even universities start facing global competition.
Plus some ideas researches have can‘t be easily
pursued at universities and spin-offs offer an elegant and universally beneficial solution.“
Even though it hasn‘t been long since the company was established, the IBA, s. r. o. team has
already taken several important steps. In accordance with its portfolio it makes effective use of
on-line tools (Goole Apps, CRM system, statistical software or Skype) and is planning to adopt
ISO 20000 (the first worldwide standard of IT services management) this year already. The company is successful also commercially. „We managed to get prestigious jobs from companies like
Roche, Boehringer Ingelheim or AOP Orphan.
At the same time we started collaborating with
institutions such as WHO/IARC (World Health
Organization – International Agency for Research
on Cancer) for which we design web portals.
Among other things, we‘ll be responsible for the
on-line version of the renowned Code Against
Cancer declared by the European Commission. It
is becoming apparent that the concept of a spinoff as a support service organization works well
because not a single one of these jobs interfered
with the current commissions or financial operations of IBA MU,“ sums it up Petr Brabec.
IBA, s. r. o.:
hlavní produkty a služby
• informační systémy pro multicentrickou
registraci klinických dat
• redakční systémy pro modulární
správu obsahu webů
• manažersko-informační systémy
pro dolování a analýzu dat
• konzultace při vývoji softwaru
• grafické práce a DTP včetně
realizace prezentací a posterů
• webdesign a vývoj databázově
orientovaných webových aplikací
• Learning Management System
a výukové moduly (zdravot. informatika)
• školení na míru v oblasti
aplikací MS Office a Adobe
• komerční výpočty a související konzultace
IBA, s. r. o.:
main products and services
• information systems for multi-centric
registration of clinical data
• content management systems
for modular administration of websites
• managing-information system
for data mining and analysis
• consultations on software development
• graphic design and DTP including
realization of presentations and posters
• web design and development
of database-oriented web applications
• Learning Management System and
education modules (medical informatics)
• tailor-made trainings
e.g. in MS Office or Adobe software
• commercial computation
and related consulting
Text Miroslav Mašek, foto archiv
Pozor na podvodné rejstříky duševního vlastnicví
Beware of Fake Registers of Intellectual Property
V poslední době se stále více rozmáhá nekalá praxe, kdy se soukromé subjekty vydávají za
úřední rejstříky a databáze a snaží se za zápis či
registraci vylákat peníze od vědců, akademických pracovišť a univerzit.
Jak to funguje? Taková společnost zašle původcům duševního vlastnictví dopis, který na
první pohled vypadá jako faktura – obvykle na
částku ve výši stovek euro. Za tento poplatek
odesilatel slibuje zveřejnění, registraci či evidenci průmyslových práv v jeho rejstříku nebo databázi vedené na internetu. Dokumenty zpravidla
působí oficiálním dojmem, používají prvky grafiky typické pro úřady (vlajka EU apod.) a vyvolávají v příjemci zdání, že pokud poplatek neuhradí, přijde o něco důležitého. Opak je pravdou,
po zaplacení se příslušné informace možná v jakémsi soukromém rejstříku objeví, avšak jde
o komerční weby firem s minimální návštěvností a nulovým vlivem na ochranu práv původců.
Navíc – za zápis do skutečných rejstříků úřadů
žádný poplatek nehradíte, zde se platí pouze
při podávání žádosti a zápis je posléze proveden automaticky.
Transfer technologií a znalostí na Masarykově univerzitě
Technology and Knowledge Transfer at Masaryk University
Pokud na vaše hospodářské středisko takový dopis přijde a nejste si jisti, jak s ním naložit,
postupujte takto: V žádném případě nic neplaťte
a kontaktujte CTT MU (Markéta Vlasáková, tel.:
549 493 512, e-mail: [email protected]).
Manažerka duševního vlastnictví vám dá obratem vědět, zda jde o oficiální dokument, nebo
jeden ze zmíněných pokusů o obohacení. Seznam
subjektů, které popsanou taktiku uplatňují, najdete mj. na webu Úřadu průmyslového vlastnictví www.upv.cz.
Lately the dubious practice of private subjects posing as official registers or databases
and trying to elicit money from scientists, academic institutions and universities has been on
the rise.
How does it work? Such companies send
the originators of intellectual property a letter
which looks like an invoice – usually for a couple of hundreds of Euros. For this fee the senders promise publication, registration or filing of
industrial rights in their registry or on-line database. The documents usually look official and use
graphic elements typical for regular offices (EU
flag etc.); they try to convince the recipient that
by not paying the fee he/she is missing something important. On the contrary, after paying
the fee the information may appear in a private
register of sorts; however, these are commercial web-sites with negligible traffic and zero influence on the protection of originators‘ rights.
Moreover – incorporation in real registers is free
of charge, one only pays when filing an application, the registration is done automatically.
If your cost centre receives such a letter and
you‘re not sure what to do about it, do as follows: In any case don‘t pay for anything and
contact TTO MU (Markéta Vlasáková, tel.:
549 493 512, e-mail: [email protected]).
An Intellectual property manager will soon let
you know whether it is an official document
or an attempt to swindle you. The list of subjects using the above-mentioned methods can
be found i.a. on the website of the Industrial
Property Office www.upv.cz.
Text Miroslav Mašek
spring 2014
05
Luděk Niedermayer: Kvalitně postavený
systém transferu je pro MU nejlepší reklamou
Luděk Niedermayer: Well-built Transfer
System Is the Best Way to Advertise MU
Stal se jedním z členů obnovené Rady pro transfer technologií a komerční spolupráci Masarykovy
univerzity. Do její činnosti přináší zkušenosti ekonoma s praxí z vedení České národní banky
i poradenské společnosti Deloitte. Jak Luděk Niedermayer vidí současnost a budoucnost transferu
na MU?
He has become a member of the reinstated Council of Technology Transfer and Commercial
Cooperation of Masaryk University. He‘s bringing in his substantial know-how as an economist
with practical experience he gained while leading the Czech National Bank and the consulting
firm Deloitte. How does Luděk Niedermayer see transfer at MU and its future?
Jak vnímáte roli transferu technologií a znalostí na současných univerzitách?
Díky velkým investicím státu do podpory výzkumu a pochopitelně i díky tradici a kvalitě
řady pracovišť jsme již myslím ve stavu, kdy „je
co transferovat“. A to je skvělá zpráva. Ovšem
zvládat dobře transfer technologií, stejně jako
třeba často skloňovanou spolupráci výzkumných
pracovišť s firmami, není snadné. Vyžaduje to
především kvalitní systém.
Nicméně když se transfer podaří, nejsou jediným výsledkem pro univerzitu peníze či publicita. Neméně podstatný je motivační aspekt
pro budoucí spolupracovníky či studenty, podobně jako zpětná vazba od těch, kteří se získanými výsledky pracují. Proto považuji za důležité, že této problematice začínají instituce typu
MU věnovat velkou pozornost.
Co je podle vás pro MU hlavním přínosem
komercializace duševního vlastnictví?
Již jsem zmínil, že zdaleka nejde jen o peníze.
Navíc finance získané transferem technologií
zřejmě nikdy nebudou tvořit zásadní položku
06
spring 2014
rozpočtu institucí, jako je MU. Jde také o motivaci týmů, studentů a rozšiřování povědomí
o kvalitě univerzity.
Od stavu, kdy míst na univerzitách bylo v porovnání se zájmem studentů málo, se dostáváme do situace, kdy si uchazeči budou vybírat.
A pouze ty školy, které získají nejlepší studenty,
v budoucnu uspějí. Myslím, že takový typ lidí
se bude hodně zajímat i o to, jak se které z univerzit daří právě v oblasti komercializace. Stejně
jako potenciální doktorští studenti třeba ze zahraničí. Trh univerzit je nepochybně globálním
trhem a kvalitní transfer technologií může MU
pomoci hrát na něm důstojnou roli.
Co vnímáte jako největší příležitost a co jako
největší riziko komercializace výsledků výzkumu na MU?
Problém má dvě složky. Pokud „není co transferovat“, není co řešit. Ovšem i když výzkumné
týmy mají relevantní výsledky, nemusí se transfer dařit. A to z mnoha důvodů. Od nepochopení toho, jakou hodnotu výsledky mají a jak daleko jsou od uplatnitelnosti v praxi, přes nedobře
nastavený systém v instituci až po preferenci
týmů provést „divoký transfer“ – i přes postižitelnost tohoto jednání.
„Uvítal bych, kdyby se na
investicích do transferu
technologií více podílely
soukromé peníze“
Absolvoval jste mnoho zahraničních stáží
a studijních pobytů. Setkal jste se při těchto
příležitostech s transferovými aktivitami tamějších univerzit?
Spíše jsem sledoval situaci z pohledu investorů – finančního sektoru. Není pochyb, že v řadě
zemí se soukromý sektor podílí na investicích
do této oblasti a soukromé peníze zde nahrazují peníze veřejné.
Byl bych rád, kdyby zárodky tohoto u nás
vznikly – třeba i se zapojením veřejných, např.
kohezních fondů. Mohlo by jít o formu seed
fondů nebo fondů spravovaných samotnými institucemi za pomoci externích spolupracovníků,
např. z řad finančníků. Takovéto „tvrdší“ peníze
by mohly kultivovat oblast přenosu know-how.
Rada pro transfer technologií a komerční
spolupráci MU je složena z odborníků z akademické i komerční sféry. Co považujete za její
hlavní úkoly?
interface
Jsme na samotném začátku. První je pochopit,
jak si dnes z hlediska pravidel i praxe MU stojí.
Poté členové rady, kteří přicházejí ze soukromého sektoru, jistě budou zvažovat, do jaké
míry tento stav odpovídá tomu, jak by si transfer technologií (či v širším pojetí spolupráci MU
s vnějším okolím) představovali.
Jaká největší výzva podle vás nyní před obnovenou Radou leží?
Myslím, že cílem by neměla být revoluce, ale
jasně postupující evoluce. Ta by měla přinést
funkční systém, který zajistí kompromis mezi flexibilitou a jistou striktností hranic, za které nelze
zajít. Stejně jako rovnováhou mezi zájmem instituce jako celku a vědeckých týmů.
Které zdroje peněz považujete jako ekonom
za nejvhodnější pro financování aplikovaného
výzkumu a samotného transferu?
V této fázi mi „nevadí“ veřejné zdroje, pokud
budou jasně směřovány k projektům s jasnými cíli. Postupně bych však přivítal, kdyby se
do transferu technologií dostalo více soukromých zdrojů. Nebo hybridu ve formě veřejných
peněz spravovaných podle pravidel soukromého sektoru.
„Váhání dnes není na místě,
evoluce by měla postupovat
poměrně rychle“
Na jaký typ komerčních partnerů by se podle
vás měla MU orientovat?
Toto je dle mého názoru jeden z úkolů lidí, kteří
budou transfer technologií podporovat. Otázka
„kde hledat“ vychází z konkrétní odborné problematiky a týmy by o potenciálních partnerech
mnohdy mohly mít povědomí. Často jistě půjde
o posuzování případ od případu – univerzální recepty asi neexistují a můžeme se jen učit v zemích, kde transfer technologií dobře funguje.
Postupně se však do hry mohou dostat i finanční investoři, které přitáhne transparentnost
a srozumitelnost dobrého systému transferu.
Co by měla MU udělat, aby vhodné partnery efektivněji oslovovala?
Právě zmíněný kvalitně postavený systém transferu, s jasně prezentovatelnými úspěšnými příklady, je nejlepší reklamou. Jinak to podle mě
nepůjde. Musí se to tedy „odpracovat“, koneckonců jako leccos v životě…
Čeho by se univerzita naopak v oblasti transferu měla vyvarovat?
Myslím, že především váhání dnes není na místě.
A evoluce, o které mluvím, by měla postupovat
poměrně rychle.
What is your take on the role of technology
and knowledge transfer at universities?
I think that thanks to substantial state investments into research and the tradition and high
quality of a number of institutions, we are already
at the stage when there is „something to transfer“. And that‘s great news. However, to properly handle technology transfer as well as cooperation of research institutions with companies
is far from easy. First, it requires a solid system.
Nonetheless, if the transfer succeeds, money
or publicity are not the only payoffs for the university. Motivating future collaborators or students is equally important as well as feedback
Transfer technologií a znalostí na Masarykově univerzitě
Technology and Knowledge Transfer at Masaryk University
from those who work with the obtained results.
That‘s why I think it‘s important that institutions
such as MU have started paying a great deal of
attention to this issue.
What do you think is the principal contribution of commercializing intellectual property at MU?
I‘ve already mentioned that it‘s not only about
money. Moreover, the money from technology
transfer will probably never become a significant part of budgets of institutions such as MU.
It‘s also about motivating teams, students and increasing the awareness of the university‘s quality.
The insufficient capacity of universities which
could not accommodate for the demand is becoming a thing of the past and students will
soon be able to choose between them. And
only the schools with the best students will succeed. I think that these students will be also interested in how successful the university is in
commercialization; and the same goes for potential doctoral students from abroad. The university market is undoubtedly a global one and
high-quality technology transfer can help MU
to be a worthy part of it.
What do you consider to be the greatest opportunity and the greatest risk of commercializing research results at MU?
This is a twofold problem. If there is nothing to
transfer, there is nothing to talk about. However,
even if research teams do have relevant results,
the transfer may not be successful. There are
many reasons for that. Ranging from not understanding the value of the results and how close
to a practical use they are to not having a well
devised system or to the teams’ tendency to go
for a „wild transfer“ – even if they can be held
liable for such an action.
You went through a number of internships
and research stays abroad. Did you have the
opportunity to learn about transfer activities
of the universities you stayed at?
I mostly saw the situation from the point of
view of investors – the financial sector. In many
countries the private sector participates in investing into this area and private funds replace
the public ones.
I would like to see this approach to take root
here as well – for example by using public, e.g.
Cohesion funds. It could be in the form of seed
funds or funds administered by the institutions
themselves with the help of external collaborators, e.g. financiers. Such „harder“ money could
cultivate the area of transferring know-how.
The Council of Technology Transfer and
Commercial Cooperation of MU consists of
experts from both the academia and the commercial sector. What do you consider to be its
chief objectives?
We are at the very beginning. First we have to
understand the situation at MU – rules and practice-wise. Then the members from the private
sector will consider how much this situation corresponds with what they think technology transfer (or more generally – cooperation of MU with
other subjects) should look like.
What is the biggest challenge the reinstated
Council is facing?
I think it is not revolution but rather a clearly progressing evolution we should aim for. It should
yield a functional system which will provide
a compromise between flexibility and certain
strictness of borders one cannot cross, as well
as a balance between the interests of the institution and the individual scientific teams.
As an economist, what financial resources
do you consider to be the most appropriate for
funding applied research and transfer?
At this stage I „don‘t mind“ public funds but only
if they are aimed at projects with clear goals.
However, I would welcome a gradual increase in
private funding of technology transfer, or even
a hybrid in the form of public funds administered according to the rules of the private sector.
What kind of commercial partners should
MU concentrate on?
In my opinion this is the duty of the people
who will support technology transfer. The question „where should we look“ always depends
on a certain field of expertise – research teams
could often be aware of potential partners.
Surely it will often be evaluated on a case-bycase basis – there is probably no universal answer; we can only learn from countries with
well-functioning technology transfer.
Gradually even financial investors can enter
the picture attracted by a transparent, clear and
well-devised system of transfer.
What should MU do to address suitable
partners more effectively?
A well-built system of transfer I‘ve just mentioned together with clearly presented successful examples are the best advertisement. I don‘t
think there is any other way. It requires hard
work, as many other things in our lives do...
And, concerning transfer, what should the
university steer clear of?
I think that any hesitation is highly out of place
these days. And the evolution I‘ve mentioned
should progress rather rapidly.
Text Miroslav Mašek, foto archiv TOP 09
RNDr. Luděk Niedermayer
1989 absolvoval Přírodovědeckou
fakultu MU
1991 nastoupil do Státní banky
československé
1996–2008 člen bankovní rady
České národní banky
2000–2008 viceguvernér
České národní banky
2008–2014 ředitel oddělení Consulting
ve společnosti Deloitte
2014 věnuje se kandidatuře
ve volbách do Evropského
parlamentu (TOP 09)
RNDr. Luděk Niedermayer
1989 graduated from
the Faculty of Science MU
1992 started working in the
State Bank of Czechoslovakia
1996–2008 member of the Bank Board
of Czech National Bank
2000–2008 vice-governor
of Czech National Bank
2008–2014 director of the Consulting
Department of Deloitte
2014 stands as a candidate
for the European Parliament
elections (for TOP 09)
spring 2014
07
Martin Bukáček ze společnosti Corinth na semináři iTEC pro inovativní vzdělávání v Bruselu
Corinth‘s Martin Bukáček at the iTEC Innovative Teching Practices workshop in Brussels
Corinth Classroom: (R)evoluce pokračuje
Corinth Classroom: the (R)evolution Continues
V loňském podzimním čísle jsme představili významný český startup na poli interaktivního vzdělávání – Corinth. Marketingový ředitel Jaromír Homola nás v rozhovoru nechal nahlédnout pod
pokličku vývoje nové digitální výukové pomůcky Corinth Classroom. „Vizuální vzdělávací svět,
který v aplikacích vyvíjíme, činí přírodní vědy a technologie pro žáky srozumitelnějšími. Učitelům
zase pomáhá studentům složitý svět vysvětlit,“ popsal tehdy dotykové aplikace Corinthu.
In the last year‘s autumn issue we introduced a significant Czech start-up in the field of interactive education – Corinth. In the following interview, its marketing manager Jaromír Homola will
let us have a peak at the development of a new digital teaching aid called Corinth Classroom.
Back then he described the Corinth touch-controlled applications as follows: „The visual educational world we are developing in our applications makes it easier for students to understand
natural sciences and technologies. At the same time it helps teachers to explain complex issues
to their students.“
Na vytváření detailního vizuálního obsahu
pro Corinth Classroom se podílela Pedagogická
fakulta Masarykovy univerzity, která Corinthu
dodala mikroskopické snímky částí lidského těla.
Ty se expertům z firmy rozkročené mezi Prahou
a kalifornským Silicon Valley podařilo proměnit v trojrozměrné vizuální modely, které učitelům pomáhají s výukou biologie, technologických vynálezů nebo výtvarného umění. Nyní
Corinth pomůcku pilotuje na školách po celém
světě a poskytuje jim přelomový nástroj – 3D
tisk svých modelů.
„Máme za sebou vzrušující období a těžko si
představit, že to hlavní nás teprve čeká,“ hýří optimismem Jaromír Homola. A má důvod. Corinth
na počátku jara představil zkušební verzi pomůcky, pojmenovanou Corinth Classroom, a shromažďuje nadšené reakce ze všech kontinentů.
„Učitelé, žáci, vzdělávací inovátoři… všichni mluví
jedním hlasem – Corinth Classroom je něco, na
co jsme čekali,“ usmívá se Jaromír Homola.
Spolu s vydáním Corinth Classroom B, jak se
zkušební verze jmenuje, totiž firma začala intenzivně sbírat zpětnou vazbu o zkušenostech uživatelů. Průzkum již eviduje přes 500 odpovědí z celého světa. „Polovina považuje Corinth Classroom
za přelomové řešení. Dalších 40 % uživatelů,
08
spring 2014
Global Forum v Barceloně nebo na workshopu
iTEC v Bruselu, pořádaném prestižní vzdělávací organizací European Schoolnet.
S inovací školství Corinth pokračuje se smělostí sobě vlastní a prestižní univerzity chtějí být
u toho, ať už Karlova univerzita, nebo Stanford
University v Kalifornii. „V době, kdy pokračuje přerod tišteného vzdělávacího obsahu do digitální formy, posouváme digitální obsah k 3D
tisku,“ uzavírá Ondřej Homola.
The Faculty of Education of Masaryk Uni­
ver­s ity participated in creating the detailed
visual content of Corinth Classroom by providing the company with microscopic pictures of human body parts. The experts from
Corinth – a company based both in Prague and
kteří se testování účastnili, uvedlo, že jde o užitečnou učební pomůcku,“ říká Martin Bukáček,
který má v Corinthu na starosti mj. komunikaci s učiteli. Z průzkumu dále vyplývá, že
pomůcka podle uživatelů zcela naplňuje
potenciál dotykových
zařízení ve školství.
To si uvědomují i globální hráči na
trhu s hardwarem.
Například Dell rád
ukazuje své obrazovky s 3D modely
Corinth Classroom
a podle slov jednatele Corinthu Ondřeje
Homoly není zdaleCorinth Classroom – model kůže
ka jedi­­nou firmou:
Corinth Classroom – model of skin
„Corinth Classroom,
coby výsledek dialogu s globální komunitou učitelů, je k vidění Silicon Valley – managed to transform these
pictures into 3D models which help teachers
na předních světových vzdělávacích veletrzích
a konferencích, aniž bychom o to museli sami usi- to explain biology, technological inventions or
fine arts. Currently Corinth is pilot testing the
lovat.“ Jen v poslední době měl Corinth možnost
teaching aid at schools all around the world and
prezentovat se např. na Microsoft in Education
interface
provides them with a break-through tool – 3D
print of the models.
Jiří homola expresses his optimism: „It‘s been
an exciting period of time and it‘s hard to imagine that the main goal still lies ahead.“ There
is a good reason for being optimistic. In spring
Corinth has introduced a beta version of the
teaching aid called Corinth Classroom and is receiving enthusiastic reactions from all the continents. „Teachers, students, educational innovators... they all agree – Corinth Classroom
is something they‘ve been waiting for,“ says
Jaromír Homola.
Together with releasing Corinth Classroom B
(the beta version) the company started collecting user feedback. The survey registers over 500
responses from all around the world. „Half of
them consider Corinth Classroom to be a breakthrough. Another 40 % of users stated that it
is a useful teaching aid,“ says Martin Bukáček
who is, among other things, in charge of communication with teachers. The survey also reveals that according to the users the aid makes
full use of touch-controlled devices in schools.
Even global players in the hardware market
realize this. For example, Dell likes to showcase
their screens with the Corinth Classroom 3D
models and according to the CEO of Corinth
Ondřej Homola it is by far not the only company:
„Corinth Classroom, as a result of a dialogue with
the global community of tutors, is being presented at the best world-class educational fairs
and conferences without us having to ask for it.“
Lately Corinth has the opportunity to present its
work e.g. at the Microsoft in Education Global
Forum in Barcelona or at the iTEC Workshop in
Brussels held by the prestigious educational organisation European Schoolnet.
Corinth boldly goes on innovating and renowned universities want to take part in it,
be it Charles University in Prague or Stanford
University in California. „Now that the change
from printed educational materials to digital ones
is still going on we are pushing digital content
towards 3D print,“ summs it up Ondřej Homola.
Text Martin Bukáček, foto archiv Corinth
Dotkněte se současné vědy MU s interaktivní výstavou
Touch Contemporary Science at MU‘s Interactive Exhibition
inform them about the latest findings of the university research.“ The exhibition also includes
a notice board devoted to intellectual property
and work of TTO.
There are interesting support programmes
as well. On the Saturdays of 24th May and 21st
June kids can enjoy playful workshops with various tasks and experiments. Scientists can learn
about the work of their colleagues; the topics
are e.g. The Miracle of Stem Cells, Laboratory
for the Study of Religions or what’s the life of
an Antarctic explorer like.
The exhibition is funded by the ECOP project
Science and Scientists for Education of Modern
Society.
Text Monika Stachoňová, foto archiv MU
Dotkni se vědy Touch the Science
Zajímá vás, jak vypadá výzkumná práce vědců
na Masarykově univerzitě? Jakým oborům se badatelé věnovali v době založení MU? Na tyto
i další otázky odpoví interaktivní výstava Dotkni
se vědy.
Název tvůrci nezvolili náhodou. Návštěvníci se
vědy skutečně mohou skrze dvacet zastavení, hádanek a exponátů dotknout. Nechybí ani interaktivní prvky na venkovním prostranství jako soudní
labyrint či archeologické pískoviště. Součástí jsou
i tajemné objekty s kukátky a klikami rozmístěné po Brně. Výstava je přístupná každý den do
26. června v Univerzitním kampusu Bohunice.
Expozice připravená k 95. výročí založení MU
vítá návštěvníky všech věkových kategorií. Vstup
je zdarma. „Vědcům pracujícím na MU a současným studentům nabízí např. dosud nepublikované informace z historie výzkumu,“ popisuje kurátorka výstavy Pavla Hudcová, „zatímco v další
části se dozvědí o nejnovějších poznatcích aktuálního výzkumu na univerzitě.“ Expozice obsahuje také panel věnovaný duševnímu vlastnictví a práci CTT.
Nechybí ani zajímavý doprovodný program.
Nejmenší návštěvníky čekají v soboty 24. května a 21. června hravé workshopy, na kterých si
vyzkouší experimenty i úkoly. Současní vědci
Transfer technologií a znalostí na Masarykově univerzitě
Technology and Knowledge Transfer at Masaryk University
zjistí informace o práci kolegů, např. na téma
Zázrak jménem kmenové buňky, Laboratoř pro
výzkum náboženství či Jak se žije polárníkům na
Antarktidě. Výstava je financována z projektu
OP VK Věda a vědci pro vzdělanost moderní
společnosti.
Univerzitní kampus Bohunice
do 26. června 2014 till 26th June 2014
Otevírací doba Opening Hours:
Po–Pá Mo–Fri 12.00–17.00
So–Ne Sa–Su
10.00–17.00
www.dotknisevedy.cz
Are you interested in scientific research at
Masaryk University? What fields did researchers focus on when MU was founded? This and
other questions will be answered at the interactive exhibition Touch the Science.
The name hasn‘t been chosen randomly.
Visitors can really touch the science in twenty
exhibits, puzzles and installations. Other interactive elements such as the „legal maze“ or „archaeological sandbox“ can be found outside the
building. There are also several mysterious objects with peep holes and crank-handles placed
around Brno. The exhibition is open daily till 26th
June at the University Campus Bohunice.
The display on the occasion of the 95th anniversary of MU welcomes visitors of all ages.
There is no admission. „Scientists and students
can find yet unpublished information about the
history of research at MU,“ says the exhibition‘s curator Pavla Hudcová, „the next part will
spring 2014
09
Vzdělávací projekt varuje mladé:
Životní styl vás dostihne ve stáří
Educational Project Warns the Young:
Your Lifestyle Will Catch Up With You
Prof. Hana Matějovská Kubešová a Mgr. Pavel Kellner z LF MU
Prof. Hana Matějovská Kubešová and Mgr. Pavel Kellner from FM MU
Omezením, která trápí seniory, se dá z velké části předcházet správným životním stylem v mládí. Jak
ale náctileté přesvědčit, aby ho nebrali na lehkou váhu? Originální řešení přináší projekt, u jehož
zrodu stála prof. Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického
lékařství na Lékařské fakultě MU, a Mgr. Pavel Kellner z téhož pracoviště.
Health problems seniors suffer from can be, to a great extent, prevented by a healthy lifestyle in
our youth. Yet how do you convince teenagers not to make light of it? The head physician of the
Department of Internal Medicine, Geriatrics and Practical Medicine Prof. Hana Matějovská Kubešová
and Mgr. Pavel Kellner from the same institution participate in a project that provides an original
solution to this problem.
Východiskem projektu „Jak se žije babičce a dědečkovi“ se staly výsledky několika výzkumů, které
ukazují, kam se bude demografický vývoj ubírat
v nejbližších desetiletích. „Další nové poznatky
říkají, že stárnutí probíhá celý život, že některé
struktury v těle mají minimální schopnost regenerace. Zaměřili jsme se na nejčastější problémy seniorů, kteří brzo ztratí soběstačnost – žijí sice dlouho, ale nekvalitně. A pro jednotlivé životní etapy
z toho vyplynuly skutečnosti, které jsou pro tato
období nejdůležitější. Jinými slovy, co může člověk v konkrétní části života udělat sám pro sebe,
aby se na prahu staršího věku ocitl v co nejlepší
kondici,“ vysvětluje prof. Matějovská Kubešová.
Mezi první projevy stárnutí patří osteoporóza a ateroskleróza. Tělo si zásoby kostní hmoty
vytváří pouze asi do 30 let věku, pak už z nich
jen čerpá. A první tukové pláty se na výstelce cév
objevují už v 10 až 15 letech. „Proto jsme se rozhodli přijít s projektem, který mladým lidem na
školách ukáže, co je čeká, pokud o sebe nebudou dbát,“ doplňuje Pavel Kellner.
Dokud si mladí na vlastní kůži nevyzkoušejí, jak
se žije seniorům se zdravotními problémy, neuvěří
10
spring 2014
tomu. Proto autoři zvolili formu prožitkové výchovy. „A prožitek je velmi intenzivní. Za použití
speciálního obleku – simulační sady – dětem ukážeme, jaký diskomfort zažívají senioři, kteří nikdy
necvičili, neřešili svou stravu apod. Stačí pouhých
10 minut a žáci si to uvědomí. Poté, co ze „skeletu“ vystoupí a pocítí úlevu, vidíme u nich okamžitou reflexi. A zatím nikdo si z tohoto problému nedělal legraci,“ popisuje Kellner.
„Simulační sadu tvoří
soustava návleků a doplňků,
které člověku způsobí
různá omezení“
Jak simulační set vypadá? Jde o soustavu návleků a doplňků, které člověku způsobí různá
omezení. „Sada ztíží pohyblivost v loketních a kolenních kloubech, u zad přináší stařeckou shrbenost. Pomocí závaží simulujeme úbytek svaloviny. Speciální brýle zužují výhled a navozují pocit
zeleného zákalu. Součástí sady jsou i špunty do
uší pro simulaci zhoršeného sluchu nebo rukavice omezující citlivost hmatu. Když se děti do
setu oblečou, dostanou ještě hůl a zkouší si se
všemi omezeními vyjít schody, psát na klávesnici nebo se prostě jen hýbat. A intenzivní pocit
nemohoucnosti je zpravidla zaskočí. Úspěchem
projektu bude každý člověk, u něhož přispějeme
k tomu, aby stáří překonával bez nutnosti vnější pomoci, bez mnoha léků a opakovaných hospitalizací,“ říká Matějovská Kubešová.
Hlavním cílem je dát dětem najevo, že o zdraví je třeba pečovat dlouhodobě a každodenně.
Pokud tak neučiní, výsledkem může být stav,
který prožili v simulační sadě. Pozitivních efektů
je však více. Matějovská Kubešová doplňuje: „Po
prožitku děti často začnou mluvit o prarodičích
a o tom, že mnozí z nich na tom nejsou dobře.
Najednou více myslí na své seniory. Také jsme
zaznamenali, že dítěti s oblečeným setem ostatní zcela spontánně začínají pomáhat do schodů
apod. Od toho si slibujeme, že se začnou jinak
dívat i na seniory, které potkávají např. v MHD.“
Předpilotní fáze projektu začala před rokem
a čtvrt na základní škole ve Křtinách. Zde si oblek
vyzkoušelo 50 dětí posledního ročníku, při Dnu
zdraví pak celý druhý stupeň. Od té doby se projekt dále vyvíjí a aktuálně má podobu Národního
akčního plánu přiděleného Ministerstvem zdravotnictví ČR. „Ten je vypsán na rok. Chceme v tomto
období zasáhnout co největší skupinu mladých lidí.
V květnu jsme přednostně oslovili jihomoravské
školy, které se deklarovaly jako Školy podporující
zdraví. Na většině ještě na jaře a v létě provedeme prožitkovou výuku. Vždy se jedná asi o dvě
interface
hodiny. Při plánovaných 50 výjezdech za rok si
tak sadu vyzkouší tisícovka lidí. Posléze chceme
rozšířit aktivity i na další školy a regiony,“ popisuje Kellner. A prof. Matějovská Kubešová dodává: „Přáli bychom si, aby se téma dostalo do
běžné výuky škol, které mají ve vzdělávacích plánech výchovu ke zdraví. Víme však, že si zatím
nemohou dovolit sady pořídit. Proto chceme projekt etablovat nejprve v Jihomoravském kraji a na
základě pozitivních ohlasů se ucházet o podporu
Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy. Ideálním výsledkem by
byl celostátní projekt, ve kterém by se vyškolili
pedagogové a ministerstvo by podpořilo rozšíření prožitkové výuky přímo na základní a střední školy.“
„Ideálním výsledkem by byl
celostátní projekt, který by
vyškolil pedagogy a podpořil
rozšíření prožitkové výuky“
První pedagogové si ovšem simulační set
už zkoušejí. Autoři projektu totiž spolupracují s Pedagogickou fakultou MU: „Když si prožitkem projdou budoucí učitelé, nebude jim dělat
problém zařadit téma do osnov při svém budoucím zaměstnání. Letos už máme pokryty všechny absolventy 5. ročníku se specializací výchova
ke zdraví. Tyto aktivity na PdF velmi podporuje např. Dr. Jitka Reissmannová.“ Součástí projektu se stane také brožura s radami, jak pečovat o zdraví, a web s podobnou problematikou.
Samotná simulační sada prochází dalším vývojem, který zajistí, aby obtíže seniorů demonstrovala ještě realističtěji. „Původní model pochází
z Japonska, následně v ČR vzniklo několik prototypů s vyšší uživatelskou odolností. Aktuálně
testujeme novou generaci a plánujeme i další vylepšení,“ uzavírá Pavel Kellner.
The starting point of the Project „How are
Grampa and Grandma?“ are the results of several research projects that reveal the direction of
the demographic change in the next few decades. „More new findings prove that ageing is
a life-long process and that certain structures in
our body have almost no ability to regenerate.
We focused at the most common health issues of
senior citizens who stop to be self-reliant rather
soon – their lives are long but of poor quality. It
brought about several things that are important
for every individual stage of life. In other words,
what one can do for oneself in a specific stage
of life so that she/he is in the best possible physical condition when she/he grows old,“ explains
Prof. Matějovská Kubešová.
Among the first signs of ageing are osteoporosis and atherosclerosis. Our body is only creating „a reserve“ of bone matter up to around 30
years of age; later on it only draws on it. First deposits of fat in our veins appear as soon as in 10
to 15 years of age. „That‘s why we‘ve decided to
come up with a project that would show young
people in schools what‘s in store for them if they
don‘t look after themselves,“ adds Pavel Kellner.
Until the young have a first-hand experience
of the seniors’ health problems, they won‘t believe how bad it is. That‘s why the authors chose
the form of personal bodily experience. „And the
experience is very strong indeed. With the help
of the special suit – the simulation set – we show
children how uncomfortable and hard it is to be
an old person who never exercised, ate healthy
Transfer technologií a znalostí na Masarykově univerzitě
Technology and Knowledge Transfer at Masaryk University
etc. Ten minutes are enough for the students to
realize just this. Right after they take off the suit
and feel the relief we can see an immediate reflexion. So far nobody made light of the matter,“
says Kellner.
How does the simulation set look like? It is
a system of cuffs, splints and accessories which
cause various restrictions. „The set restricts movement of knee and elbow joints and it forces you
to stoop. The loss of muscle mass is simulated by
adding weights. Special glasses restrict the field
of vision and simulate glaucoma. The set also
includes ear-plugs to simulate loss of hearing or
gloves decreasing touch sensitivity. When children put the whole set on they are given a walking stick and then try walking up the stairs, writing on a keyboard or just simply move. They are
usually taken aback by the intense feeling of helplessness. The project will prove successful with
every person we help to live through her/his old
possible. In May we addressed South Moravian
schools which declared themselves to be part
of the Schools Supporting Health programme.
During this spring and summer we will carry out
the simulations at most of these schools. It usually takes around two hours. We are planning 50
trips a year which means one thousand children
will be able to put the set on. Later on we‘re planning on extending our activities to other schools
and regions,“ says Kellner. Professor Matějovská
Kubešová adds: „We would like the topic to become part of the regular curriculum of the schools
which include health in their educational plans.
We are aware though, that they currently cannot afford the sets. That‘s why we first want to
set the project up in the South Moravian Region
and later use the positive reactions to ask Ministry
of Health and Ministry of Education, Youth and
Sports to support it. Ideally it will become a nation-wide project which would provide training for
Simulační set si zkoušejí i studenti Pedagogické fakulty MU
Students of Faculty of Education MU are trying out the simulation set
age without the necessity of constant assistance,
lots of drugs and repeated hospitalizations,“ says
Prof. Matějovská Kubešová.
The main goal is to show children that they
have to care about their health every day and on
a long-term basis. If they don‘t do so, they may
end up in a state they experienced in the simulation set. However, there are other positive effects. Matějovská Kubešová adds: „After the experience children frequently start talking about
their grandparents and their often poor health.
Suddenly they think more about seniors. We
have also noticed that the other children spontaneously start helping the one wearing the set.
We expect them to start seeing senior citizens
they meet every day differently.
The pre-pilot phase of the project started over
a year ago at the basic school in Křtiny. The suit
was tested by fifty 9th grade students and later,
during the Health Day, all students from 5th to
9th grade. Since then the project has been developing further and currently is in the stage of
a National Action Plan assigned by the Ministry
of Health. „It will last one year. During this time
we would like to reach as many young people as
teachers and the ministry would support spreading this learning by experience to basic and secondary schools.“
First teachers are already trying the simulation set out. The authors of the project collaborate with the Faculty of Education of MU: „When
future teachers experience the simulation, they
won’t hesitate to make this topic a part of their
curriculum. This year we have already covered
all the 5th year graduates specializing in Health
Education. These activities at FE MU are strongly
supported e.g. by Dr. Jitka Reissmannová.“ The
project will also include a brochure and a website with health related advice.
The simulation set is under further development which will provide for an even more realistic experience of seniors‘ lives. „The original
set came from Japan, later several sturdier prototypes were created in the Czech Republic. We
are currently testing the new generation of the
suit and designing further improvements, says
Pavel Kellner.
Text Miroslav Mašek,
foto Miroslav Mašek a archiv projektu
Jakým chorobám můžeme zamezit v jednotlivých fázích života?
Which diseases can we prevent in the specific stages of our life?
Věk
Primární prevence
Age
Primary prevention
10–20
20–30
30–40
40–50
osteoporóza a ateroskleróza
metabolický syndrom
inkontinence
demence a sarkopenie
10–20
20–30
30–40
40–50
osteoporosis and atherosclerosis
metabolic syndrome
incontinence
dementia and sarcopenia
spring 2014
11
interface
Newsletter Masarykovy univerzity
s pololetní periodicitou. Květen 2014.
Vydává Masarykova univerzita, CTT.
Sídlo vydavatele: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno
Evidenční číslo: MK ČR E 18490 ISSN: 1803-5248
Masaryk University Newsletter of biannual
publication periodicity. May 2014.
Published by Masaryk University, TTO.
Seat of publisher: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno.
Náklad 2500 ks Circulation 2500 copies
Šéfredaktor: Eva Janouškovcová
Redaktor: Miroslav Mašek
Design a sazba: Jakub Vémola (cube-studio.cz)
Foto: Miroslav Mašek a archivy
Anglický překlad: Jakub Vémola
Tisk: TISKÁRNA KNOPP
Translation: Jakub Vémola
Printed by: TISKÁRNA KNOPP
Editor-in-chief: Eva Janouškovcová
Editor: Miroslav Mašek
Graphic Design and setting: Jakub Vémola (cube-studio.cz)
Photo: Miroslav Mašek a archivy
Contact:
tel.: +420 549 49 8016, e-mail: [email protected],
www.ctt.muni.cz
Kontakty:
tel.: +420 549 49 8016, e-mail: [email protected],
www.ctt.muni.cz
Aktuality News
Užitné vzory chrání
další technická řešení MU
Utility Models Protect
More MU Technical Solutions
Od prosince 2013 do poloviny dubna 2014
byly do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví zapsány další užitné vzory MU. Užitný vzor
s názvem Průtoková kultivační komůrka pro mikroskopii živých buněk (původce Ing. Vítězslav
Březina ze Stomatologické kliniky LF) se týká
technického řešení určeného pro kultivaci a měření na živých buňkách nebo modelových organismech in vitro se současným pozorováním
a záznamem mikroskopem.
Předmětem dalšího užitného vzoru je Zařízení
pro povrchovou plazmovou úpravu umělých
a přírodních vláken (Mgr. Tomáš Morávek
z Ústavu fyzikální elektroniky PřF). Zaměřuje
se na textilní vlákna určená pro technologie,
které umožňují zhuštěné vedení vláken nízkoteplotním elektrickým plazmatem. Praktické
využití se nabízí v přípravě vláknobetonových
směsí. Užitný vzor chrání i Zařízení pro měření rekombinačních procesů v epitaxních vrstvách křemíku (Dr. Luděk Bočánek z Ústavu fyziky kondenzovaných látek PřF). To může najít
uplatnění např. v polovodičovém průmyslu.
Zařízení pro odezvu pacienta vyšetřovaného magnetickou rezonancí (Ing. Pavel Daniel,
CEITEC MU) najde uplatnění při komunikaci
lékaře s pacientem ve zdravotnických centrech
provádějících toto vyšetření. Taktéž užitným
vzorem chráněné Zařízení pro zlepšení adheze polypropylenových vláken pomocí plazmové úpravy (doc. Pavel Sťahel z Ústavu fyzikální
elektroniky PřF) lze využít pro úpravu vlastností polypropylenových vláken, která tvoří výztuž
betonových směsí.
From December 2013 to April 2014 additional MU utility models were registered by the
Industrial Property Office. Utility model called
Flow-through Cell for Living Cell Microscopy
(originator Ing. Vítězslav Březina from the
Department of Stomatology of FM) concerns
a technical solution intended for cultivation and
measuring of living cells or in vitro model organisms which enables parallel observation and microscopic recording.
Another utility model is the Device for plasma
surface treatment of synthetic and natural fibres
(Mgr. Tomáš Morávek from the Department of
Physical Electronics of FS). It focuses on textile
fibres intended for technologies allowing denser
guiding of fibres through volume of low temperature plasma. It can be used e.g. to make fibre-reinforced concrete. Utility model also protects the
12
Device for Measuring Recombination Processes
in Epitaxial Layers of Silicon (Dr. Luděk Bočánek
from the Department of Condensed Matter
Physics FS). It can be applied e.g. in semiconductor industry.
The Device for Response of Patients Examined
by Magnetic Resonance (Ing. Pavel Daniel,
CEITEC MU) can be used to facilitate communication of physicians with patients in medical centres which provide this examination. The device
for Improvement of Adhesion of Polypropylene
Fibres by Cold Plasma (Assoc. Prof. Pavel Sťahel
from the Department of Physical Electronics of
FS) can be used to change properties of polypropylene fibres which are used to reinforce
concrete.
Diskuze u kulatého stolu:
Doplňky stravy ve sportu
Round Table Discussion:
Dietary Supplements in Sports
Akce uspořádaná týmem CTT MU přivítala
19. března 2014 na Fakultě sportovních studií MU
tři desítky zástupců firem, vědců a výzkumníků.
Hlavním přednášejícím se stal Ing. Ivan Mach,
CSc., prezident Aliance výživových poradců.
Program setkání reagoval na situaci, kdy vzniká velké množství firem, které se snaží uspokojit
poptávku po doplňcích stravy, zatímco na druhé
straně stojí odborná pracoviště, výživoví poradci
a samotní sportovci. Ti doplňky testují a snaží se
je co nejefektivněji uplatnit. FSpS stojí na pomezí
obou skupin. Proto se cílem akce stalo usnadnit
předávání nových poznatků výrobcům a zároveň
poskytnutí zpětné vazby a potřeb tohoto odvětví
potravinářského průmyslu výzkumníkům MU.
Diskuze u kulatého stolu tak seznámila hosty
nejen s vývojem oboru doplňků stravy ve sportu, ale hlavně s aktuálními trendy a příležitostmi. Zástupci akademické i komerční sféry se
také dozvěděli o konkrétních možnostech zahájení vzájemné spolupráce. Tým CTT jim přitom poskytne plný servis.
The event held by the TOO team on 19 March
2014 at the Faculty of Sports Studies MU was
attended by three dozens of company representatives, scientists and researchers. The lead
lecturer was Ing. Ivan Mach, CSc., the president
of the Alliance of Nutritional Advisors.
The meeting responded to the rapidly growing number of new companies who aim at satisfying demand for food supplements and their
connection with specialists, nutritional advisors and athletes. It is them who test the supplements and try to use them effectively. FSpS
stands on the intersection of these two groups.
Therefore, the objective of the event was to facilitate transfer of new findings and knowledge
to the producers and at the same time encourage the producers to convey feedback and requirements of this branch of food industry to
the MU researchers.
The round table discussion provided the
guests with information not only on the development of the dietary supplements in sports but
also with current trends and opportunities. The
representatives of both the commercial and academic sphere learned about concrete opportunities to start mutual cooperation. The TTO
team will provide them with full service.
Pozvánka na mezinárodní
konferenci ICTPI 2014
Invitation to the ICTPI 2014
International Conference
Budování dlouhodobě udržitelných VaV center v nově vznikajících technologických regionech představuje aktuální téma pro vědeckovýzkumné instituce, vysoké školy, politickou
reprezentaci i soukromý sektor na celém světě.
Přijměte pozvání na mezinárodní konferenci ICTPI 2014 (International Conference on
Technology Policy and Innovation), která se
uskuteční 9.–12. září v Brně. Akce navazuje na
více než 15letou tradici setkávání pod hlavičkou
ICTPI. Je organizována týmem CTT MU ve spolupráci s významnými partnery z Jihomoravského
kraje. Zaměří se na možnosti, výzvy a politiky
spojené se vznikem VaV kapacit.
Informace ke konferenci a registrace:
http://ictpi.ctt.muni.cz
Building sustainable R&D centres in the newly
emerging technological regions represents a topical issue for scientific and research institutions,
universities, politicians and the private sector all
over the world.
Please accept the invitation to ICTPI 2014
(International Conference on Technology Policy
and Innovation) which will take place on 9–12
September 2014 in Brno. The event continues
the more than 15-year tradition of meeting under
the ICTPI banner. It is held by the TTO MU team
together with important partners from the South
Moravian Region. It will focus on possibilities,
challenges and policies connected with creating R&D capacities.
Conference-related information and registration at: http://ictpi.ctt.muni.cz
Text Miroslav Mašek