MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA

Transkript

Prof. Ing. Josef Říha, DrSc., a kolektiv
ECOIMPACT PRAHA
19014 PRAHA 9, SMIŘICKÁ 339
POSOUZENÍ
SCÉNÁŘŮ PRO NULOVOU
VARIANTU
MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA
08/2002

___________________________________________________________________
OBSAH:
TITULNÍ LIST
OBSAH
SOUHRN
EXECUTIVE SUMMARY
ZUSAMMENFASSUNG
i
ii
iv
vi
1
EXPOZICE PROBLEMATIKY
1
2
ZADÁNÍ PRO ROZHODOVACÍ ANALÝZU
2
3
TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ROZHODOVACÍ ANALÝZY
7
4
MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ POSUZOVANÝCH SCÉNÁŘŮ
19
4.1 MODEL PRO ROVNOCENNÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ
4.2 STANOVENÍ RELATIVNÍHO VÝZNAMU (VÁHY) KRITÉRIÍ
4.3 MODEL PRO DIFERENCOVANÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ
(STANDARDNÍ ŘEŠENÍ)
4.4 VÝSLEDKY A DISKUZE
19
43
52
5
ZÁVĚR
57
60
LITERATURA
61
PŘÍLOHA I - POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN
PODLE PROTOKOLU Z MELKU
62
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
i
_________________________________________________________________________________
SOUHRN
Obsahem studie je zpracování multikriteriální analýzy potenciálně možných
scénářů (subvariant) pro nulovou variantu JE Temelín. K tomu účelu zadavatel
generoval celkem sedm subvariant (tabulka i) a devatenáct relevantních kritérií
(tabulka ii). Scénáře pokrývají nulové
pasivní a aktivní subvarianty pro
diferencovanou dobu komerčního provozu a různý provozní režim z hlediska různé
míry exportu nadbytečné výrobní kapacity elektrárenského parku. Kritéria pokrývají
hledisko bezpečnostní, dopadů na energetiku, ekonomické, sociální, společenské a
politické i ekologické (tabulka iii); součástí zadávací dokumentace byly numerické
vstupní hodnoty (tabulka iv).
Za stěžejní cíl analýzy byl definován záměr formalizovaným způsobem získat
vějíř vzájemně srovnatelných výstupů a argumenty pro konečný rozhodovací proces.
K tomu účelu byly jednotlivé scénáře pro nulovou variantu JE Temelín seřazeny do
výsledného pořadí podle axiomatické teorie kardinálního užitku MUT. Výpočet byl
proveden jednak pro model rovnocenného významu kritérií (tzv. nevážený výstup),
jednak pro model diferencovaného významu kritérií pomocí formalizované metody
TUKP (standardní řešení). Obdržené výsledky byly kriticky porovnány.
Výsledné scóre posuzovaných scénářů je určeno hodnotami vícerozměrných
vektorů podle rovnice (3). Výsledné pořadí je hierarchicky uspořádáno podle
velikosti číselné hodnoty odpovídajícího vektoru Ui , tj. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨
V7 ¨ V5 ¨ V6 .
Jednorozměrné transformační funkce užitku a odpovídající vyhodnocovací
křivky (obrázky 1 až 19) byly generovány pomocí mocninového vztahu z matice
vstupních údajů (tabulka 1). Ve všech případech se jedná o nepřímý transformační
vztah s výjimkou tří kritérií P14, P16 a P18.
Výsledky šetření pro model rovnocenného významu kritérií podporují výstupy
zjištěné pro model diferencované váhy kritérií. Váhy kritérií byly stanoveny týmovou
expertní metodou a korespondenčním způsobem (elektronickou poštou). Formálně
byla aplikována metoda ALO-FUL, tj. alokace bodů významnosti pro posuzovaná
hlediska (kategorie) a párovné porovnání významu kritérií v rámci jednotlivých
hledisek podle D.Fullera (obrázek 25-a). Výsledné pořadí významu kritérií (tzv.
veličina kvantitativního multiplikátoru) dokládá neobyčejný význam přisuzovaný
všeobecné bezpečnosti.
Tým expertů představuje skupina 12 odborníků (tabulka 8), kteří pokrývají
relevantní obory ve vztahu k posuzované problematice. Docílení objektivizovaného
výsledku bez rušivého vnějšího (cíleného) vlivu dokládá test rozdělení priorit kritérií
(obrázek 25-b), kde obalová křivka vrcholů sloupkovitého diagramu naznačuje
normální rozdělení náhodných chyb (tzv. Gaussovo či Laplaceovo-Gaussovo
normální rozdělení). Z toho lze učinit závěr, že priority kritérií nevykazují žádné
preferenční anomálie nebo deformace. Výsledek expertní ankety je prezentován jako
aritmetický průměr jednotlivých znaleckých výroků (tabulky 5 a 6).
Protože se v modelu diferencované váhy nemění priority jednotlivých scénářů,
lze konstatovat, že posuzovaný systém je silně konzervativní. Jakékoliv drobné
změny vstupů pro zadané soubory scénářů a kritérií zásadně nemohou změnit
prezentovaný výsledek.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
ii
_________________________________________________________________________________
Závěr vyplývá ze dvou shodných výsledků provedené multikriteriální analýzy
pro model rovnocenného významu kritérií a diferencované váhy (obrázek 27). Jde o
pozoruhodně
shodné
výsledky
při
určování
pořadí
z hlediska
míry
celospolečenského užitku pro zadaný soubor kritérií a scénářů. Výstup řešení
prokazuje bezkonkurenční prioritu scénáře pro nulovou pasivní subvariantu V2. Tato
subvarianta je charakterizována jako scénář A_P2, kdy
projekt JETE je zastaven;
nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE;
nastane stav „trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních
objektů;
je nutná záložní kapacita 500 MW;
potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji;
nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána
pro exportní účely.
Zároveň bylo zjištěno, že všechny posuzované provozní scénáře, u kterých se
předpokládá komerční provoz elektrárny 30 let, jsou předstiženy příznivějším
hodnocením aktivních nulových subvariant s kratší dobou komerčního provozu 10 a
20 let.
Dokončení
rozhodovacího
procesu
musí
být
korigováno
širšími
celospolečenskými souvislostmi, které nejsou (nemohou být) obsahem formalizované
multikriteriální analýzy.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
iii
_________________________________________________________________________________
SUMMARY
The study is focused on performing a multicriterial analysis of potential
scenarios (sub-options) for the zero option of the Temelín Nuclear Power Plant. For
this purpose, the client has generated a total of seven sub-options (Table i) and
nineteen relevant criteria (Table ii). The scenarios cover zero passive and active suboptions for different periods of commercial service and various operating modes from
the point of view of a varying rate of excess production capacity of the power plant
park. The criteria cover security, economic, social, societal, political and
environmental aspects as well as the impact on the power industry (Table iii);
numerical input values were included with the submitted documentation (Table iv).
The crucial goal of the analysis was defined as acquiring in a formal way a
range of comparable outputs and arguments for the final decision-making process.
For this purpose, individual scenarios for the zero option of the Temelín Nuclear
Power Plant were ranked by axiomatic theory of cardinal MUT benefit. The
calculation was carried out for an equally-weighted criterial model (the so-called
unweighted model) and for a weighted criterial model using a formalized TUKP
method (standard solution). Obtained results were critically compared.
The resulting score of individual scenarios is determined by values of multidimensional vectors according to equation (3). The results are then hierarchically
ordered by the numerical value of their respective vectors Ui, i.e. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨
V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6 .
Single-dimensional transformation benefit functions and the corresponding
evaluation curves (Figures 1 to 19) were generated using a power relationship from
the input data matrix (Table 1). In all cases, the relationship is indirect
transformational with the exception of three criteria: P14, P16 and P18.
Investigation results for the equally-weighted criterial model support outputs of
the weighted criterial model. The criteria were weighted using a team expert method
and a correspondence method (via e-mail). Formally, the ALO-FUL method was
applied, i.e. an allocation of significant points for aspects (categories) being
evaluated and a coupled comparison of the various criteria’s significance within the
framework of individual aspects according to D. Fuller (Figure 25-a). The way
individual criteria are ranked by significance (the so-called quantitative multiplier
variable) evinces the unusual import given to overall safety.
The team of experts consists of 12 specialists (Table 8) from all fields relevant
to the issues at hand. The achievement of the objectified goal without a disturbing
external (pointed) influence is demonstrated by a test of distribution of criteria
priorities (Figure 25-b) where the line going through the tops of individual bars in a
bar diagram shows a normal distribution of random errors (the so-called Gauss or
Laplace-Gauss normal distribution). Hence it would seem that criteria priorities show
no preferential anomalies or deformations. The results of the expert survey are
presented as an arithmetic average of individual expert opinions (Tables 5 and 6).
As the priorities of individual scenarios do not vary in the weighted model, it
would be safe to say that the system being evaluated is highly conservative. Any
minute changes in the inputs for the sets of scenarios and criteria cannot
substantially affect the presented results.
The conclusion follows from two identical results of multicriterial analyses for
the equally-weighted criterial model and the weighted criterial model (Figure 27). The
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
iv
_________________________________________________________________________________
results exposing the background from the point of view of the benefits accruing to
society for the specified set of criteria and scenarios are remarkably consistent.
The solution output proves an unrivalled scenario priority for the zero passive
sub-option V2. This sub-option is characterized as scenario A_P2 where

the Temelín Nuclear Power Plant project is put on hold;
the Temelín Nuclear Power Plant is not commercially operated;
a state of "permanent suspension" ensues without the existing structures
being demolished;
backup capacity of 500 MW is required;
the needs of the Czech Republic are satisfied by the existing sources;
excess production capacity of the power plant park is used in part for export
purposes.
At the same time, it was ascertained that all evaluated operating scenarios
assuming the power plant would be commercially operated for 30 years are inferior to
active zero sub-options with a shorter commercial life of 10 and 20 years, which have
received better rankings.
The completion of the decision-making process must be performed in a societal
context, which is not (and cannot be) included in the formalized multicriterial analysis.

JETE ZERO _____________________________________________________________________________
v
_________________________________________________________________________________
ZUSAMMENFASSUNG
Inhalt der Studie ist die Mehrkriterienanalyse potentieller Szenarien
(Untervarianten) für die Nullvariante des AKW Temelín. Zu diesem Zweck hat der
Auftraggeber insgesamt sieben Untervarianten generiert (Tabelle i), sowie neunzehn
relevante Kriterien (Tabelle ii). Die einzelnen Szenarien decken passive und aktive
Untervarianten für die Nullösung (den Ausstieg) ab, bei voneinander differenzierten
kommerziellen Laufzeiten und verschiedenen Betriebsformen aus Sicht des
Exportanteils überschüssiger Produktionskapazitäten des Kraftwerkparks. Die
Kriterien erstrecken sich auf Sicherheitsaspekte ebenso wie auf Auswirkungen auf
den Energiesektor und die wirtschaftlichen, sozialen, gesellschaftlichen, politischen
und
ökologischen
Konsequenzen
(Tabelle
iii);
Bestandteil
der
Vergabedokumentation waren dabei Eingangswerte in Zahlen (Tabelle iv).
Erklärtes oberstes Ziel der Analyse war es, auf formalisierte Art und Weise
einen Fächer miteinander vergleichbarer Ergebnisse und Argumente für die
abschließende Entscheidungsfindung zu gewinnen. Zu diesem Zwecke wurden die
einzelnen Szenarien für die AKW Temelín-Nullösung in eine Rangfolge gemäß der
axiomatischen Theorie des kardinalen Nutzwerts MUT gestellt. Die Berechnungen
wurden sowohl für ein Modell mit gleichgewichteten Kriterien (gleichgewichtetes
Ergebnis) vorgenommen als auch für ein Modell mit differenziert gewichteten
Kriterien (ungleich gewichtetes Ergebnis), unter Zuhilfenahme der formalisierten
TUKP-Methode (Standardlösung). Die gewonnenen Ergebnisse wurden sodann
kritisch verglichen.
Der endgültige Rang der beurteilten Szenarien ergibt sich aus den Werten der
mehrdimensionalen Vektoren gemäß Gleichung (3). Die abschließende Rangfolge ist
hierarchisch nach den Zahlenwerten des korrespondierenden Vektors Ui angeordnet,
d.i. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6 .
Die eindimensionale Funktion für die Nutzwerttransformation und die
dementsprechenden Bewertungskurven (Graph 1 bis 19) wurden unter Zuhilfenahme
der aus der Matrix der Eingangsdaten stammenden Potenzbeziehungen (Tabelle 1)
generiert.
In
allen
Fällen
handelt
es
sich
um
eine
indirekte
Transformationsbeziehung, mit Ausnahme der drei Kriterien P14, P16 und P18.
Die Untersuchungsergebnisse für das gleichgewichtete Modell stützen die
Resultate, die für das ungleichgewichtete Modell festgestellt wurden. Die Gewichtung
der Kriterien wurde dabei im Rahmen der Korrespondenz des Expertenteams (per email) festgesetzt. Formal wurde die ALO-FUL-Methode angewandt, d.h. Allokation
der Signifikanzpunkte für die zu beurteilenden Aspekte (Kategorien) und paarweiser
Vergleich des Stellenwerts der Kriterien im Rahmen der Einzelaspekte gemäß
D.Fuller (Graph 25-a). Die abschließende Rangfolge der Bedeutung einzelner
Kriterien (sog. Größe des quantitativen Multiplikators) unterstreicht die
ungewöhnliche Bedeutung, die der allgemeinen Sicherheit beigemessen wird.
Das Expertenteam rekrutiert sich aus einer Gruppe von 12 Fachleuten
(Tabelle 8), die die relevanten Fachgebiete in Bezug zur beurteilten Problematik
abdecken. Dass ein objektiviertes Ergebnis ohne störende äußere (zielgerichtete)
Einflüsse erreicht wurde, belegt der Test zur Prioritätenverteilung der Kriterien
(Graph 25-b), wo die Glockenkurve der Spitzenwerte im Balkendiagramm eine
Normalverteilung von Zufallsfehlern nahelegt (sog. Gausssche bzw. LaplaceJETE ZERO ____________________________________________________________________________
vi
_________________________________________________________________________________
Gausssche Normalverteilung). Von daher darf der Schluß gezogen werden, daß die
Prioritäten keinerlei Anomalie bzw. Deformation aufweisen. Das Ergebnis der
Expertenbefragung
ist
als
arithmetisches
Mittel
der
einzelnen
Sachverständigenurteile dargestellt (Tabellen 5 und 6).
Da sich im Modell differenzierter Gewichtungen die Prioritäten für einzelne
Szenarien nicht ändern, kann gesagt werden, daß das beurteilte System
ausgesprochen konservativ ist. Geringfügige Änderungen irgendwelcher Art bei den
Eingangswerten für das vorgegebene Gefüge von Szenarien und Kriterien sind nicht
in der Lage, das vorliegende Ergebnis im Grundsatz zu ändern.
Das Fazit beruht auf zwei identischen Ergebnissen der Mehrkriterienanalyse
für sowohl das gleichgewichtete als auch das differenziert gewichtete Modell (Graph
27). Es handelt sich hierbei um bemerkenswert deckungsgleiche Ergebnisse, was die
Bestimmung der Rangfolge aus Sicht des gesamtgesellschaftlichen Nutzens unter
den vorgegebenen Kriterien und Szenarien anbelangt.
Das Ergebnis der Analyse beweist eine konkurrenzlose Priorität für die
passive Untervariante V2 der Nullösung. Die Verkörperung dieser Untervariante ist
das Szenario A_P2, das mit folgendem rechnet:

Das Projekt AKW Temelín wird eingestellt;
Es kommt zu keinem kommerziellen Betrieb des AKW Temelín;
Es wird ein Zustand der „Dauerversiegelung“ angestrebt, ohne späteren Abriß
der baulichen Anlagen;
Eine Reservekapazität von 500 MW ist notwendig;
Der Bedarf der Tschechischen Republik wird durch die derzeit vorhandenen
Quellen gedeckt;
Überschüssige Produktionskapazitäten des Kraftwerkparks werden teilweise
für Exportzwecke verwendet.
Zugleich war festzustellen, dass sämtliche beurteilten Betriebsszenarios, bei
denen mit einem kommerziellen Kraftwerksbetrieb von 30 Jahren gerechnet wird,
übertroffen werden von den günstigeren Beurteilungen aktiver Nullvarianten mit einer
kürzeren kommerziellen Betriebsdauer von 10 bzw. 20 Jahren.
In seiner abschließenden Phase muß der Prozess der Entscheidungsfindung ein
Korrektiv in breiteren gesamtgesellschaftlichen Zusammenhängen finden, die nicht
Inhalt dieser formalisierten Mehrkriterienanalyse sind (und auch nicht sein können).

JETE ZERO ____________________________________________________________________________
vii
_________________________________________________________________________________
1
EXPOZICE PROBLEMATIKY
Obsahem studie je zpracování multikriteriální analýzy potenciálně možných scénářů
(subvariant) pro nulovou variantu JE Temelín. K tomu účelu zadavatel generoval celkem
sedm subvariant a devatenáct relevantních kritérií. Scénáře pokrývají nulové pasivní a
aktivní subvarianty pro diferencovanou dobu komerčního provozu a různý provozní režim
z hlediska různé míry exportu nadbytečné výrobní kapacity elektrárenského parku. Kritéria
pokrývají hledisko bezpečnostní, dopadů na energetiku, ekonomické, sociální, společenské a
politické i ekologické. Zadávací dokumentace byla připravena a řešiteli předána komplexně
s tím, že geneze vstupních údajů, jejich výklad a zdůvodnění netvoří předmět této studie.
Za stěžejní cíl analýzy je formulován záměr formalizovaným způsobem řešení získat
vějíř vzájemně srovnatelných výstupů a argumenty pro konečný rozhodovací proces. K tomu
účelu jsou jednotlivé scénáře pro nulovou variantu JE Temelín seřazeny do výsledného
pořadí podle axiomatické teorie kardinálního užitku MUT. Výpočet je proveden jednak pro
model rovnocenného významu kritérií (tzv. nevážený výstup),
jednak pro model
diferencovaného významu kritérií pomocí formalizované metody TUKP (standardní řešení).
Obdržené výsledky jsou kriticky porovnány.
Řešení je provedeno v souladu s obsahem dříve vypracovaného „Návrhu metodiky“
(EcoImpAct Praha, 01/2002) pro „Občanské sdružení v havarijní zóně JE Temelín“.
Uskutečněné práce do určité míry metodicky navázaly na posouzení vlivu nulové
varianty v rámci Vládní komise pro posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní
prostředí v roce 2001. V příslušném dokumentu je nulová varianta explicitně definována jako
“varianta neuvedení do provozu a jejího zakonzervování” s vědomím, že po odstranění
případných nedostatků bude elektrárna opakovaně uvedena do provozu (stav “spouštění”).
Posouzení bylo řešeno cíleně tak, aby bylo možné vzájemně porovnat její potenciální
ekologický impakt s impaktem varianty plného zprovoznění. Z tohoto důvodu vypovídací
schopnost použitého řešení pro hodnocení širších souvislostí je omezená. Nicméně
porovnání obou variant potvrdilo skutečnost, že rozdíl mezi nulovou variantou a variantou
zprovoznění na pozadí ekologických kritérií není významný. Proto použití ekologického
hlediska pro podrobnější rozlišení scénářů pro nulovou variantu lze za současných podmínek
pokládat za irelevantní. Podrobnosti o hodnocení “varianty neuvedení do provozu a jejího
zakonzervování“ jsou uvedeny v příloze této studie.
S ohledem na přetrvávající kontroverzní výklad nulové varianty JE Temelín je třeba
tuto kategorii explicitně definovat a vnímat na pozadí potenciálně možných hypotetických
scénářů (subvariant). Následné posouzení těchto scénářů metodami multikriteriální
rozhodovací analýzy umožňuje objektivně zhodnotit důsledky realizace určitého scénáře pro
nulovou variantu v komplexním rozsahu.
25. 8. 2002
prof. Ing. Josef Říha, DrSc.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
1
_________________________________________________________________________________
2
ZADÁNÍ PRO ROZHODOVACÍ ANALÝZU
Pro multikriteriální analýzu objednatel zadal soubor sedmi scénářů, které v různé podobě
modelují nulovou variantu a referenční katalog devatenácti kritérií, členěný do pěti hledisek.
Scénáře pro nulovou variantu, viz tabulka (i), v různé kombinaci charakterizují
• nulovou pasivní variantu;
• nulovou aktivní variantu pro různou dobu komerčního provozu;
• různý provozní režim z hlediska různé míry exportu nadbytečné výrobní kapacity
elektrárenského parku.
V tabulkách (ii) a (iii) je definován referenční katalog kritérií.
Hlavním předmětem zadávací dokumentace je podrobná maticová tabulka vstupních
údajů, ve které jsou scénáře popsány kvalitativně a kvantitativně pro všechna kritéria (tj.
kvantifikace vstupních údajů pro zvolený rozměr parametru). Maticová tabulka vstupních
údajů je uvedena jako tabulka (iv) a dále v upravené formě jako tabulka 1 v kapitole 4.
Za tzv. „referenční scénář“ byl zvolen scénář označený „A_P2“ (subvarianta V2), který
představuje pasivní nulové řešení, kdy projekt JETE je zastaven.
V ekonomické oblasti byla pro vyhodnocení mj. použita standardní metodika určení
nejnižších nákladů (diskontovaný cash-flow systém). Jednotlivé scénáře byly posouzeny z
národohospodářského hlediska (situace
jednotlivých podniků byla posuzována pouze
z hlediska případného dopadu na státní rozpočet). Zároveň bylo zdůrazněno, že v
liberalizovaném trhu nemá již vláda žádnou možnost ovlivnit vývoj směrem k jednomu z
posuzovaných scénářů. Nastavení provozního scénáře je fakticky výsledkem tržních
mechanismů na evropském energetickém trhu.
Geneze vstupních údajů, jejich výklad a zdůvodnění netvoří předmět této studie. Číselné
údaje ve vstupní maticové tabulce odpovídají zadání ze dne 22.07.2002.
TABULKA (i) ZADANÝ SOUBOR SCÉNÁŘŮ PRO POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN
CHARAKTERISTIKA SCÉNÁŘE – VLASTNOSTI SUBVARIANTY Vi
V1 Pasivní nulová subvarianta (scénář A_P1 – projekt JETE je zastaven,
žádný export)
Projekt JETE je zastaven. Nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE.
Stav “trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních objektů.
Ekonomicky méně výhodné zdroje jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny.
Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku není využívána pro exportní účely.
Potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji.
V2 Pasivní nulová subvarianta (scénář A_P2 – projekt JETE je zastaven,
částečný export) … ¨ „REFERENČNÍ SCÉNÁŘ“
Nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE.
Stav “trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních objektů.
Záložní kapacita je 500 MW.
Potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji.
Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely.
V3 Aktivní nulová subvarianta (scénář B10_P2 – komerční provoz 10 let,
částečný export)
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
2
_________________________________________________________________________________
JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu.
Plný komerční provoz po dobu 10 let.
Doba provozu se v důsledku technických problémů (např. rychlé křehnutí tlakové nádoby) zkracuje a
míra přijatelného rizika klesá.
Totožný scénář „zakonzervování“ a výsledek posouzení podle referenčního dokumentu Komise
z 18.5.2001 (stav spouštění), viz http://www.mzv.cz/
Výroba JETE (11,5 TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Ekonomicky méně
výhodné klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny.
Záložní kapacita 981 MW.
Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely
(exportní saldo 7 TWh).
V4 Aktivní nulová subvarianta (scénář B20_P2 – komerční provoz 20 let,
export)
částečný
Doba provozu se v důsledku technických problémů (např. rychlé křehnutí tlakové nádoby) zkracuje a
míra přijatelného rizika klesá.
Totožný scénář „zakonzervování“ a výsledek posouzení podle referenčního dokumentu Komise
z 18.5.2001 (stav spouštění), viz http://www.mzv.cz/
Výroba JETE (11,5TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Ekonomicky méně
výhodné klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány, nebo trvale odstaveny.
(exportní saldo je 7 TWh).
V5 Provozní subvarianta (scénář B30_P1 – komerční provoz 30 let,
žádný export)
JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu. Plný
komerční provoz po dobu 30 let.
Výroba JETE (11,5 TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Nadbytečná výrobní
kapacita elektrárenského parku není využívána pro exportní účely. Ekonomicky méně výhodné
klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny.
částečný export)
JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu. Plný
komerční provoz po dobu 30 let.
(exportní saldo 7 TWh).
Výroba JETE (11,5 TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Ekonomicky méně
výhodné klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny.
úplný export)
Výroba JETE (11,5 TWh) je exportována, nedochází tedy k náhradě výroby klasických tepelných
elektráren.
Záložní kapacita 981 MW. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je zcela včetně výroby
JETE (11,5 TWh) využívána pro exportní účely. Exportní saldo dosahuje 20 TWh.
Poznámky a symbolika k tabulce (i) :
A – nulová varianta pasivní (JETE není uvedena do komerčního provozu);
B – nulová varianta aktivní (JETE je uvedena do provozu v souladu s bezpečnostními opatřeními
podle dohody Melk-Brusel z 29.11.2001) za předpokladu různé doby plného provozu 10, 20 a 30
roků;
P1 – rovnovážný provozní scénář, kdy je v rovnováze spotřeba a výroba elektrické energie v ČR bez
využití nadbytečných kapacit pro export;
P2 – exportní provozní scénář, kdy je část výrobní kapacity využita pro export a předpokládané
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
3
_________________________________________________________________________________
exportní saldo činí cca 7 TWh/rok (přibližný odhad pro rok 2002);
P3 – expanzní provozní scénář pro předpokládané exportní saldo cca 20 TWh/rok (tj. po zprovoznění
JETE s roční výrobou +11,5 TWh).
TABULKA (ii)
ZADANÝ
SOUBOR KRITÉRIÍ PRO MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZU
KATALOG KRITÉRIÍ, UKAZATELŮ A DEFINOVANÝCH JEDNOTEK
INDEX j
KRITÉRIUM
UKAZATEL A ROZMĚR (DEFINOVANÁ JEDNOTKA)
1
Míra relativní bezpečnosti pro
okolí v závislosti na době
provozu reaktoru
Bezpečnost provozu jaderné
části
Riziko úniku radioaktivity
v důsledku vnějších vlivů
Parametr P(1) zahrnuje kumulativní riziko vzniku havárií a
bezpečnostní úrovně1) projektu JETE. Rozměr je v [RJ].
9
Náklady záložních zdrojů
10
Náklady na mezisklad pro
odpad z JETE
Parametr P(9) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených
na nutné záložní zdroje. Rozměr je v [Kč].
Parametr P(10) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených
na mezisklad pro odpad z JETE. Rozměr je v [109Kč].
11
Náklady na konečnou likvidaci
jaderného odpadu a nutný
odvod na jaderný účet
12
13
Náklady na zajištění vnějšího
havarijního plánu regionu
Ekonomické dopady z hlediska
metody nejnižších nákladů a
současné čisté hodnoty
14
Počet pracovních míst
2
3
4
5
6
7
8
Parametr P(2) vyjadřuje riziko úniku1) radioaktivních látek.
Rozměr je v [RJ].
Parametr P(3) zahrnuje zvýšení rizika2) oproti P(2) v důsledku
náhodného vlivu pádu letadla, teroristického útoku, zemětřesení
apod. Rozměr je v [RJ].
Pokrytí celostátní potřeby
Parametr P(4) vyjadřuje verbálně způsob pokrytí celostátní
elektrické energie
potřeby elektrické energie v relaci jednak vyrovnaného zajištění,
jednak přebytku. Rozměr je v [RJ].
Vliv na zvýšení energetické
Parametr P(5) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch
efektivity a úsporné programy
úspor energie v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ].
Vliv na dosažení podílu
Parametr P(6) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch
obnovitelných zdrojů energie
obnovitelných zdrojů energie podle dokumentu 3) EU v relaci
jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ].
Parametr P(7) vyjadřuje úhrn finančních prostředků ve smyslu
Vynucené dodatečné náklady
vynucených dodatečných nákladů na zvýšení bezpečnosti JETE
na zvýšení bezpečnosti podle
podle dohody Melk-Brusel
závěrečného protokolu
z 29.11.2001. Rozměr je v [ 109 Kč].
Melk-Brusel
Vynaložené prostředky státu na Parametr P(8) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynakládaných
podporu v nezaměstnanosti
státem na podporu v nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace
v relevantních regionech. Rozměr je v [109 Kč].
Parametr P(11) vyjadřuje úhrn finančních prostředků jako
realistický odhad nákladů vynaložených na konečnou likvidaci
jaderného odpadu a výpočet výše nutného odvodu na jaderný
účet. Rozměr je v [109 Kč za dobu provozu dle scénářů].
Parametr P(12) vyjadřuje náklady na zajištění vnějšího havarijního
plánu regionu. Rozměr je v [109Kč].
Parametr P(13) vyjadřuje ekonomický vliv JETE na základě
výpočtu současné čisté hodnoty (NPV) a aplikace standardní
metody nejnižších nákladů (LCS)4), tj. diskontovaný cash-flow
systém. Rozměr je v [109 Kč].
Parametr P(14) vyjadřuje míru přímé, nepřímé a indukované
nezaměstnanosti v relevantních regionech (JČ; SČ) a zohledňuje
útlum vývozu a náhradu hnědého uhlí za jádro v relaci ke scénáři
A_P2 (tj. V2). Rozměr je [počet pracovních míst].
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
4
_________________________________________________________________________________
15
16
17
18
19
Model energetické koncepce
z pohledu spotřebitele
Parametr P(15) vyjadřuje verbálně model energetické koncepce
z pohledu spotřebitele ve prospěch konkurenčního prostředí
v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ].
Vliv JETE na privatizaci
Parametr P(16) zahrnuje odhad výnosů z hlediska vlivu JETE na
energetiky
privatizaci energetiky. Rozměr je v [109 Kč].
Vliv potenciální havárie JETE
Parametr P(17) vyjadřuje verbálně potenciální vliv projektové a
na životní prostředí
nadprojektové havárie na obyvatelstvo a životní prostředí
v závislosti na časovém faktoru. Riziko je přímo závislé na délce
doby provozu reaktoru. Rozměr je v [RJ].
Vliv JETE na klimatickou
Parametr P(18) vyjadřuje přínos JETE k omezení skleníkových
změnu
plynů, především redukci emisí CO2 . Rozměr je v
[106 t (CO2)/rok].
Produkce vyhořelého jaderného Parametr P(19) vyjadřuje roční produkci vyhořelého vysoce
paliva
radioaktivního paliva z JETE. Rozměr je v [t/rok].
Poznámky:
1)Pro účely tohoto posouzení bylo přihlédnuto k dokumentu IAEA: Basic Safety Principles for Nuclear Power Plants;
International Nuclear Safety Advisory Group INSAG, IAEA Safety Series No.75, INSAG-3, Vienna 1998 (dle citace H.Hirsch:
Jaderná elektrárna Temelín, bezpečnostní nedostatky, 16.března 2001, odkaz 8). Relativní jednotky [RJ] vyjadřují
pravděpodobnost vzniku jaderné havárie anebo úniku radioaktivních látek z jaderného reaktoru.
2) Zvýšení potenciálního rizika.
3) Dokument KOM(2000)769, přijatý Komisí 29.11.2000.
4) LCS – Least Cost Study.
TABULKA (iii)
REFERENČNÍ KATALOG KRITÉRIÍ A DEFINOVANÁ HLEDISKA (KATEGORIE)
INDEX j
KRITÉRIUM
A. Hledisko bezpečnosti
1
B. Hledisko dopadů na
energetiku
2
3
4
5
6
7
Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době
provozu reaktoru
Bezpečnost provozu jaderné části
Riziko úniku radioaktivity v důsledku vnějších vlivů
Pokrytí celostátní potřeby elektrické energie
Vliv na zvýšení energetické efektivity a úsporné programy
Vliv na dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie
Vynucené dodatečné náklady na zvýšení bezpečnosti podle
závěrečného protokolu Melk-Brusel
Vynaložené prostředky státu na podporu v nezaměstnanosti
Náklady na mezisklad pro odpad z JETE
Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný
odvod do fondů
Náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu
Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších nákladů a
Počet pracovních míst (nezaměstnanost)
Model energetické koncepce z pohledu spotřebitele
Vliv JETE na privatizaci energetiky
Vliv potenciální havárie JETE na životní prostředí
Vliv JETE na klimatickou změnu
Produkce vyhořelého jaderného paliva
HLEDISKO
C. Ekonomické hledisko
8
9
10
11
12
13
D. Hledisko sociální,
společenské a politické
E. Ekologické hledisko
14
15
16
17
18
19
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
5
_________________________________________________________________________________
TABULKA (iv)
ZADANÉ VSTUPNÍ HODNOTY PRO POSUZOVANÉ SCÉNÁŘE
SCÉNÁŘ - SUBVARIANTA
B10_P2
B20_P2
B30_P1
B30_P2
Kritérium
A_P1
A_P2
index
(j)
V1
V2
V3
V4
V5
V6
V7
Vztah
transformace
1
2
3
4
5
6
7
8
9
B30_P3
Hledisko bezpečnosti
(1)
0
0
2000
4000
6000
6000
6000
(2)
0
0
400
800
1200
1200
1200
(3)
0
0
4000
8000
12000
12000
12000
(-)
(-)
(-)
Hledisko dopadů na energetiku
(4)
zajištěno
zajištěno
přebytek
přebytek
přebytek
přebytek
přebytek
(-)
(5)
Ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
(-)
(6)
Ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
(-)
Ekonomické hledisko
(7)
0
0
10
10
10
10
10
(8)
7,3
1,2
7,02
7,02
12,21
7,02
0
(9)
0
0
10,87
21,74
32,61
32,61
32,61
(10)
0
0
2
4
6
6
6
(11)
0
0
6,1
12,2
18,3
18,3
18,3
(-)
(-)
(-)
(-)
(-)
(12)
0
0
20,4
20,4
20,4
20,4
20,4
(-)
(13)
14,3
0
95,5
81,1
67,9
81,1
78,6
(-)
-17200
-8800
+2600
(+)
Hledisko sociální, společenské a politické
(14)
(15)
(16)
-9900
0
konkurenční konkurenční
350
350
-8800
-8800
monopol
monopol
monopol
monopol
monopol
(-)
135
135
135
135
135
(+)
Ekologické hledisko
(17)
Ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
(-)
(18)
0
0
0
0
1,86
0
0
(+)
(19)
0
0
420
840
1260
1260
1260
(-)
Poznámka: Podle dokumentu ze dne 22.07.2002
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
6
_________________________________________________________________________________
3 TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ROZHODOVACÍ ANALÝZY
Pro multikriteriální analýzu definovaných scénářů nulové varianty byla v souladu
s Návrhem metodiky (01/2002) aplikována vícekriteriální axiomatická teorie
kardinálního užitku MUT (Multiatribute Utility Theory), která vychází z filozofického
předpokladu, že souhrnná kvalita životního pro daný územní region je určena
podstatnými (kardinálními) vlastnostmi jednotlivých složek ŽP, jejichž kvalitu lze
posoudit dostupnými analyticko-diagnostickými ukazateli. Soubor těchto dílčích
ukazatelů vytvoří katalog ukazatelů kritérií (znaků), u kterých se hodnoty stanoví
exaktně analyticky s využitím vědeckých základů prognostiky, nebo expertním
odhadem. Různorodost vlastností však běžně znemožňuje převedení na společné
hodnotové měřítko, což naopak umožňuje formalizovaný pracovní postup.
Aplikace axiomatické teorie kardinálního užitku spočívala v provedení
teoretické rešerše a kritickém posouzení disponibilních metod. Pozornost byla
věnována vybraným metodám rozhodovací analýzy, které jsou pro tento problém
vhodné. V konečném výběru a s ohledem na praktické zkušenosti řešitele byla
upřednostněna metoda TUKP.
METODA TOTÁLNÍHO UKAZATELE KVALITY PROSTŘEDÍ
V případě zadání záměru ve více variantách řeší zpracovatel dokumentace
standardní úkol vícekriteriální rozhodovací analýzy (Decision Analysis) s cílem určit
nejvýhodnější variantu pro zadaný soubor kritérií. Po metodické stránce může být
tato úloha řešena libovolně při různé míře uplatnění subjektivního faktoru. Z hlediska
požadavku dosáhnout co největší míry objektivizace podkladů pro rozhodovací
proces však musí být vliv subjektu (jednotlivce) co nejvíce omezen. Tento cíl lze
dosáhnout aplikací axiomatické teorie kardinálního užitku MUT s využitím vhodné
formalizované metodiky, která umožní stanovit a vyjádřit číselné hodnoty souhrnné
funkce užitku U. Souhrnná funkce užitku je určována jako mnoharozměrný vektor v
závislosti na počtu použitých kritérií (resp. ukazatelů kritérií, parametrů, indikátorů,
charakteristik aj.), a tomu odpovídajícímu počtu dílčích transformačních funkcí užitku.
Základní koncepci metody TOTÁLNÍHO UKAZATELE KVALITY PROSTŘEDÍ
(TUKP) prezentoval J. Říha v roce 1981, viz literatura.
Teoretický základ metody TUKP tvoří koncepce analýzy dovedené až do stadia
rozhodnutí. Podle autora teorie hodnotové analýzy L.D.Milese z r. 1961, cit
P.C.Fishburn, je pro daný případ provedena modifikace pro stanovení užitné hodnoty
(use value) a hodnoty osobní obliby (esteem value), především zařazením vhodných
kritérií do vytvářených individuálních katalogů.
Nechť je:
Vi - varianta řešení pro i = 1,2, ..., m, kde m je celkový počet předem vypracovaných
odlišných posuzovaných variant;
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
7
_________________________________________________________________________________
Py - podstatný parametr, který lze použít jako kritérium pro kvalitativní posouzení,
když y = 1,2, ..., z, kde z je celkový počet vybraných kritérií;
Pj(y)- ukazatel kritéria jako hodnota analyticky zjištěného popř. odhadnutého
parametru pro j = 1,2,...,n(y), kde n je celkový počet ukazatelů v objektivních či
subjektivních jednotkách, jako j-tý dílčí důsledek varianty Vi, nebo pro zjednodušení
zkráceně Pj ;
P - vektor parametrů, pro který je P = [P1 ... Pz];
P - celkový důsledek Vi , pro který je P = [P1 ... Pn];
w j - váhový či kvantitativní multiplikátor, tj. relativní význam vyšetřovaného Pj(y) v
rámci celého souboru j = 1,2, ..., n (y);
Uj - dílčí funkce užitku jako kvalitativní multiplikátor mající charakter transformační
funkce (vyhodnocovací křivky) fj (Pj(y)), nabývající hodnoty v intervalu 0 ≤ Uj ≤ 1;
Ui - vícerozměrný vektor či celková funkce užitku.
Současně se předpokládá, že pro daný počet variant Vi a pro množinu indexů j lze
stanovit všechny hodnoty Pj(y) a Uj , pro které platí vztah
Uj = fj (Pj(y)) ,
(1)
který vyjadřuje matematickou formu dílčí funkce užitku. Celková funkce užitku U je
závislá na celkovém důsledku P a pro její konstrukci slouží množina dílčích funkcí
užitku Uj .
Předpokládá se dodržení podmínek preferenční a užitkové nezávislosti
ukazatelů kritérií fj (Pj(y)) . Dále je arbitrérně stanovena podmínka, že pro celý soubor
posuzovaných variant Vi je
wj
= konstanta .
(2)
Hodnota souhrnné funkce pro určitou variantu je dána hodnotou mnoharozměrného
vektoru Ui podle vztahu
n
Ui =
∑ fj (Pj(y)) wj(N)
j=1
,
(3)
Uvedený tvar funkce lze použít pouze v tom případě, že pro množinu w j platí
0≤
wj(N) ≤ 1
(j = 1,2,...,n)
(4)
a současně
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
8
_________________________________________________________________________________
n
∑ wj(N)
= 1.
j=1
(5)
Rovnice (3) definuje aditivní model, který lze použít pro řešení výhradně za
předpokladu platnosti uvedených podmínek. V opačném případě je nutno použít
multiplikativní model. Výraz wj(N) vyjadřuje tzv. váhu normalizovanou.
Za předpokladu, že ukazatelé kritérií P1, P2, ..., Pn(y) neprokazují vzájemnou
užitkovou závislost, lze multiplikativní model vyjádřit vztahem
n
n
n
Ui = ∑ Uj w j + K ∑ ∑ Uj Uj+ + w j w j+ +
j=1
j=1 j+>j
n
+ K2 ∑
j=1
n
n
∑ ∑
j+>j j++>j+
Uj Uj+ Uj++ + w j w j+ w j++
+
+ ... +
+ Kn-1 U1 U2 . . . Un . . . w 1 w 2 . . . w n ,
++
kde j
(6)
+
>j >j.
Jestliže se obě strany rovnice vynásobí konstantou K a připočte se 1, je pro rovnici
(6) ekvivalentní vztah
n
1 + K Ui = ∏ (1 + K Uj w j ) .
(7)
j=n
Funkce Uj nabývá hodnoty v intervalu <0;1> a konstanta K je řešením rovnice
n
1 + K = ∏ (1 + K w j ) .
(8)
j=n
Podmínka užitkové nezávislosti parametrů Pj(y) je splněna pouze tehdy, platí-li 1<K<0 pro případ ∑wj >1 a K>0 pro případ ∑w j<1. Numerické řešení rovnice (8),
tj. nalezení reálného kořene K* v intervalu (-1, 0) nebo (0, +∞) se řeší iterační
metodou.
Pracovní postup pro přesný výpočet hodnoty K je uveden v odborné literatuře, viz
R.L.Keeney a H.Raiffa (1976). V případě, že K = 0, přechází rovnice (6) na rovnici (3)
a multiplikativní model se transformuje na aditivní. Protože určení konstanty K
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
9
_________________________________________________________________________________
metodou postupné iterace je při velkém počtu Pj(y) pracovně náročné, doporučuje
se dodržet podmínky definované rovnicemi (4) a (5) a omezit se na používání
výhodného aditivního tvaru podle rovnice (3). V těchto případech je však třeba
důsledně parametr wj kvantifikovat metodou normované stupnice. Metoda se opírá o
katalog individuálně vybraných ukazatelů kritérií Pj(y) . Současně je třeba mít na
zřeteli, že mezi jednotlivými kritérii mohou existovat čtyři zásadně odlišné druhy
interakcí.
Zvláštní pozornost zasluhuje stanovení limitních hodnot lim Pj(y) pro vybraná j,
která
a) nelze vyvážit jinou vlastností (kvalitou);
b) zabezpečují minimální standard kvality systému a tím jeho obecně přijatelnou
celospolečenskou funkci. V mechanismu aplikace metody je třeba zabezpečit
zablokování dalšího postupu hodnocení v tom okamžiku, kdy dojde k nepřípustnému
překročení limitních hodnot.
Výsledná hierarchizace souboru Vi (ranking) je určena sestupným pořadím podle
vyčíslených numerických hodnot vektoru Ui podle zásady
„čím vyšší ⇒ tím lepší !“
Jinými slovy celospolečensky maximální preferenci získává takové řešení (varianta),
pro které vektor Ui nabývá nejvyšší hodnoty.
Potenciální vlastnosti jednotlivých variant Vi pro i = 1,2, ..., m lze posoudit z
hlediska časového faktoru, tj. Pj(y) po dobu stavební realizace a v období trvalého
provozu stavebního a technologického souboru. Připouští se aditivní vztah
Pj(y) = Pj(y) VÝSTAVBA + Pj(y) PROVOZ ,
(9)
což se použije jako vstup do výchozí rovnice.
Při aplikaci formalizované metody se využívá plná šíře znalostí a pomocných
nástrojů z oblasti systémového inženýrství, vícekriteriální analýzy, rizikové analýzy,
citlivostní analýzy, zvládáni nejistoty, prediktivních metod, teorie rozhodování apod.
Běžně se předpokládá znalost a aplikace různých metod pro určování relativní
důležitosti kritérií vč. expertních systémů, organizování a vyhodnocení ankety
respondentů. S výhodou se uplatňuje modifikovaná metoda DELFY. Plné využití
výhod teorie MUT předpokládá definování hypotetických a reálných variant záměru,
umožňující zavedení referenční úrovně pro proces rozhodování. Náročnější a
originální (původní) část metody tvoří generování kvalitativních multiplikátorů
(vyhodnocovacích křivek), pro které jsou popsány tři různé pracovní způsoby.
První krok aplikace metody TUKP tvoří sestavení tabulky vstupních údajů, tj. pro
posuzovaný záměr (soubor posuzovaných variant Vi) se číselně kvantifikují hodnoty
ukazatelů kritérií Pj. Tím se vytvoří KATALOG KRITÉRIÍ A UKAZATELŮ, který se
někdy označuje jako referenční katalog. V případech, kdy je použita verbálně-
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
10
_________________________________________________________________________________
numerická stupnice (relativní jednotky [RJ]), je kvantifikace prováděna pomocí
standardní pěti-stupňové verbálně numerické stupnice, která je závazně definována
v tabulce. Výsledkem prvního kroku řešení je tzv. maticová tabulka vstupních údajů
pro množinu Vi a parametry Pj .
URČOVÁNÍ KVALITATIVNÍCH MULTIPLIKÁTORŮ (VYHODNOCOVACÍCH
FUNKCÍ A KŘIVEK)
Praktická aplikace předcházejících poznatků spočívá v substituci veličin
xj ⇒ Pj a fj(xj) ⇒ Uj. Funkce Uj plní v modelu úlohu kvalitativního multiplikátoru. V
grafickém zobrazení je tato funkce známa jako vyhodnocovací křivka (rating curve).
Protože míra užitku je relativní, lze ke stanovenému počátku stupnice Uj přiřadit
libovolnou hodnotu ukazatele Pj. Je možné normovat dílčí funkce užitku vztahy
Uj = fj ( Pjo ) = 0
+
(j = 1,2, ..., m) ,
(10)
Uj = fj ( Pj ) = 1
takže oborem kvalitativních multiplikátorů potom je interval <0;1> a jejich definičním
oborem pro případ pozitivní závislosti < Pjo ; Pj+ > ; pro případ negativní závislosti
< Pj+; Pjo >. Ve většině případů lze vystačit s jednoduchými typy transformačních
funkcí včetně transformace lineární.
Pro vlastní postup sestrojení dílčí (jednorozměrné) funkce užitku se postupuje v
pěti pracovních krocích, tj.
a) období předběžné přípravy vlastní geneze a konstrukce transformační
závislosti;
b) identifikace vhodných kvalitativních ukazatelů (indikátorů, parametrů);
c) vymezení okrajových hodnot;
d) výběr funkce užitku;
e) kontrola správnosti zavedených předpokladů.
První krok spočívá v racionálním navázání kontaktu mezi členy řešitelského
týmu, zejména mezi analytikem a rozhodujícím subjektem. Je účelné alespoň
částečně sjednotit názory na konkrétní problém, otevřeně a nezaujatě si vzájemně
objasnit svá stanoviska. Důvěru rozhodujícího subjektu získává analytik poskytnutím
podrobné informace o svých přístupech k sestrojení funkce užitku.
Druhý krok řešení spočívá v objasnění základní kvalitativní závislosti Uj na Pj .
Zejména je důležité rozhodnout, zda jde o monotónní či nemonotónní (např.
esovitou) funkci. Současně je třeba ověřit chování rozhodujícího subjektu, tzn. zda
projevuje sklon nebo averzi k riziku, nebo zda preferuje optimistickou či pesimistickou
transformaci.
Vlastní konstrukci Uj = f j(Pj), tj. třetí a čtvrtý krok, je možné realizovat přibližnou
grafickou metodou určením hodnoty užitku pro několik konkrétních bodů. Pomocí
zadaných pravděpodobností - nejčastěji pro p = 1 - p = 0,5 - a na podkladě
konfrontace názorů analytika a posuzovatele, je možné dospět ke zdůvodněné volbě
transformační funkce. Jde o iterativní proces, kde se cestou dotazů a odpovědí
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
11
_________________________________________________________________________________
analytik postupně přiblíží k hledané hodnotě jistotního ekvivalentu β pro několik
dílčích intervalů < β* ; β**> v celém oboru platnosti předpokládané funkce užitku. Tvar
dílčí funkce užitku se uváží následně z průběhu křivky (popř. z lomené čáry),
proložené zjištěnými body.
V počátečním období testování formalizované metody byla autorem uvěřena
možnost širší volby a způsob dedukce transformačních funkcí dílčího užitku. V
závislosti na charakteru úlohy, tj. zda se jedná o převažující problematiku
ekologickou, anebo ryze technicko-ekonomickou (např. posouzení výhradně
technických a ekonomických parametrů posuzovaného záměru), lze postupovat
zásadně podle tří odlišných postupů. Jsou to:
a) Uplatnění reálné transformační funkce v souladu s předpokládanou užitností
(absolutně chápanými vlastnostmi) posuzovaného parametru.
b) Aplikace monotónní transformační funkce podle zavedené klasifikace.
c) Konstrukce transformační funkce ze zadaných porovnávaných hodnot, tj. z
matice vstupních údajů pro celý soubor posuzovaných variant a dané
kritérium.
Pro úplnost se připomíná, že v rámci konkrétní úlohy lze všechny uvedené
pracovní postupy kombinovat.
V předložené studii byl aplikován výhradně třetí pracovní postup odvození komparativní transformační funkce. Využívá zadané vstupní údaje pro
celý posuzovaný soubor variant. Z tohoto důvodu je zvláště vhodný pro ryze
technicko-ekonomické problémy analýzy a rozhodování, kde není možné nebo nutné
respektovat ekologická, hygienická a jiná podobná normativní omezení.
Pro vyřešení konkrétní úlohy musí být pro každý ukazatel realizován
jednorozměrný transformační vztah k dosahované užitečnosti. Aby mohl být vymezen
transformační prostor, je třeba obecně řešit tyto otázky:
a) zda jde o transformaci přímou (viz typ kritéria výnosového a zásadně
pozitivních efektů), anebo
b) zda jde o transformaci nepřímou (viz typ kritéria nákladového a zásadně
negativních efektů, např. vlivem záboru území aj.),
c) v jakém intervalu <MIN, MAX> se transformace uskuteční,
d) v jakých jednotkách bude ukazatel kritéria měřen (vyjádřen),
e) jaký tvar bude mít transformační funkce.
Vlastní řešení spočívá ve čtyřech postupných krocích.
V rámci prvního kroku je nejdříve posouzena závislost funkčního vztahu Uj = fj(Pj),
podle členění jednak na přímou (tj. zásada: „čím vyšší ⇒ tím lepší“), jednak pro
nepřímou (tj. zásada: „čím vyšší ⇒ tím horší“) závislost.
Druhý krok směřuje k přiřazení okrajových bodů stupnice (měřítka) pro jednotlivé
ukazatele Pj . Na základě dříve provedených testů citlivosti bylo ověřeno, že přiřazení
hodnot pro počátek i konec na x-ové ose souřadnic nemůže být libovolné. Je nutné
zabránit vzniku nulových hodnot v průběhu transformace podle obecného vztahu Uj
= fj(Pj),
jinak by se částečně (nesoustavně) vynulovaly některé hodnoty
kvantitativních multiplikátorů. Tento případ nastává vždy, když je zvolen počátek
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
12
_________________________________________________________________________________
stupnice pro přímou závislost Pj poč = Pj min , kde Pj min, je nejnižší hodnota Pj ze
všech variant Vi . Obdobně totéž platí pro volbu Pj kon = Pj max u nepřímé závislosti,
kde Pj max je nejvyšší hodnota parametru Pj ze všech variant Vi . Z naznačeného
důvodu autor metody doporučuje určovat počátek (konec) na x-ové ose standardně
z desetiprocentní hodnoty rozdílu Pj max - Pj min nazvané jako okrajová diference
transformačního prostoru D(Pj) a definované vztahem
Pj max - Pj min
D(Pj ) = 
10
Pro počáteční bod stupnice platí
Pj poč = Pj min - D(Pj ) ,
a obdobně je určen koncový bod vztahem
Pj kon = Pj max + D(Pj ) .
VYMEZENÍ POČÁTEČNÍHO A KONCOVÉHO BODU MĚŘÍTKA
A TRANSFORMAČNÍHO PROSTORU
D(P)
D(P)
1,2
Vektor užitku U
1
0,8
TRANSFORMAĆNÍ
0,6
PROSTOR
0,4
0,2
0
P(poč)
P(MIN)
P(MAX)
Ukazatel P
P(kon)
Transformace je prováděna v pravoúhlém souřadnicovém systému při
substituci veličin xj ⇒ Pj a fj (x j ) = yj ⇒ Uj . Transformační prostor je vymezen na xové ose pomocí extrémních hodnot parametrů, tj. Pj max - Pj min a pomocí okrajové
diference D(Pj). Tam, kde stupnice může začít nulou, tj. případ kardinální poměrové
stupnice s absolutní nulou, tedy za předpokladu, že stupnice bude v plném rozsahu
využita, lze volit Pj poč = 0. Výsledkem druhého kroku je určení hodnot D(Pj), Pj poč a
Pj kon pro všechny parametry.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
13
_________________________________________________________________________________
Třetí krok spočívá v definování vlastního funkčního vztahu transformace. Vychází
se ze zadaných vstupních (reálných hodnot ukazatelů Pj
pro všechna Vi a
o
vypočítané průměrné hodnotě Pj se přisoudí střední hodnota dílčí funkce užitku, tj.
Uj = fj (Pjo) = 0,5 .
Výsledkem třetího kroku je určení třetího bodu transformační funkce. S využitím dříve
stanovených okrajových bodů stupnice lze přistoupit k závěrečnému čtvrtému kroku,
tj. definování dílčích transformačních funkcí.
Čtvrtý krok spočívá ve vhodné aproximaci transformačního vztahu podle dříve
uvedených zásad, nejlépe pro mocninový typ funkce.
URČOVÁNÍ KVANTITATIVNÍCH MULTIPLIKÁTORŮ (VÁHY)
V souboru ukazatelů kritérií nemají všechny prvky množiny Pj stejný relativní
význam ve vztahu ke konkrétnímu posuzovanému problému. Tento relativní,
vzájemně poměrný význam - důležitost - se zjednodušeně označuje jako váha
(parameter weights). Tato váha poskytuje informaci o relativní
kritéria wj
společenské důležitosti (vlivu) jednotlivých ukazatelů kritérií v rámci dané množiny
P1 , P2 . . . P n .
Existuje velký počet doporučovaných metod pro určení váhy kritérií (weighted
outcomes) včetně důvodů pro princip rovnocenosti kritérií (unweighted outcomes). U
každé existující metody se nepříznivě projevuje vliv subjektivního cítění a různý
postoj experta k řešenému problému. Z tohoto důvodu se uznávají přednosti metody
párového hodnocení (The Paired Comparison Technique), kterou publikoval D.
FULLER, zejména ve spojení s týmovou expertní metodou apod. Náročnější
metodou párového hodnocení je metoda SAATYHO, která vyžaduje navíc jako
vstupní informaci od hodnotícího subjektu ještě kvantifikaci intenzity preference
jednotlivých kritérií, nejlépe pomocí zvoleného deskriptoru. Kromě uvedených metod
existuje i jiná skupina metod párového srovnávání parametrů (variant) založených na
tzv. prazích citlivosti, viz metody AGREPREF, ELECTRA, APROXIMACE MLHAVÉ
RELACE. Tyto metody obvykle nevedou k jednoznačnému uspořádání pořadí variant
pro rozhodovací proces, ale pouze k rozkladu souboru variant na několik
indiferenčních tříd.
Metody pro určování parametru wj lze rozdělit v zásadě do dvou skupin, tj. na
metody pro nezávislé stanovení vah, kdy hodnocení provádí jedinec nebo
členové týmu nezávisle na sobě;
metody pro závislé (ovlivněné) stanovení vah, kdy hodnocení provádí členové
týmu při současném kontaktu mezi sebou (brainstorming, Delfská metoda).
V praxi EIA se doporučuje věnovat hlubší pozornost nejméně šesti metodám, tj.
metodě
pořadí;
alokační;
známkovací;
párového hodnocení;
duální;
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
14
_________________________________________________________________________________

týmového expertního posouzení.
Podrobný popis a charakteristika uvedených metod je podrobně uvedena
v Návrhu metodiky (01/2002).

PŘEHLED OBECNÝCH ZÁSAD PRO POSOUZENÍ
RELATIVNÍ DŮLEŽITOSTI KRITÉRIÍ
I. VLIVY PŘÍMÉ – NEOPOMINUTELNÉ S MIMOŘÁDNĚ VELKÝM DOPADEM
• územně a prostorově rozsáhlé
• časově trvalé, popř. nezvratné
• s vysokou mírou rizika
• bez možnosti prevence a kompenzace
II. VLIVY PŘÍMÉ – NEOPOMINUTELNÉ
• územně a prostorově omezené
• časově periodicky se opakující
• s průměrnou mírou rizika
• s částečnou možností prevence nebo kompenzace
III. VLIVY NEPŘÍMÉ - ČASOVĚ ODLOŽENÉ
• územně a prostorově omezené
• časově nepravidelné
• s nízkou mírou rizika
• s možností prevence nebo kompenzace.
Pramen: ECOIMPACT FORMULA (1992)
V předložené studii byla pro řešení upřednostněna kombinovaná duální
metoda, kde váhu určuje jednak parametr určený metodou alokace, jednak
parametr určený párovým porovnáním podle D. Fullera. V konečném řešení
byla aplikována dříve autorizovaná duální metoda.

Základ alokační metody tvoří alokace zadaného - předem zvoleného souboru bodů významnosti, tj. součtu maximálně možné celkové váhy všech
ukazatelů ∑jwj. Při použití alokační metody a obsáhlém katalogu kritérií je třeba
soubor vertikálně členit a rozdílení bodů provádět v krocích odshora dolů, tj. od
hlavních kategorií, skupin, podskupin atd., až po jednotlivá kritéria.

Pro stanovení relativní důležitosti parametrů ŽP se v domácí praxi postupně
uplatňuje metoda párového hodnocení (porovnání), kterou publikoval D. Fuller
(1967). Jestliže přichází do úvahy n parametrů, potom lze sestavit jejich kombinaci
2. třídy. Celkový počet dvojic je
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
15
_________________________________________________________________________________
n
 (n - 1) ,
2
který se sestavuje nejčastěji do tabulky tzv. Fullerova trojúhelníku podle
následujícího schématu:
1
2
1
3
2
3
1
4
2
4
3
4
...
...
...
...
...
...
...
...
1
(n-1)
2
(n-1)
3
(n-1)
...
...
1
n
2
n
3
n
...
...
(n-1)
n
Formální úpravy mohou být různé; při velkém počtu n se z úsporných důvodů
pracuje v jednořádkovém trojúhelníku, nebo se volí tabelární forma.
Mechanismus pracovního postupu spočívá ve vzájemném porovnání všech
dvojic, kde lze zpravidla snadno posoudit ve vztahu k deklarovanému cíli, který
parametr je více nebo méně významný. Preferovaný parametr se označí podtržením
nebo kroužkem a zjišťuje se celkový počet získaných předností, tento počet určuje
váhu kritéria wj .Výpočet normované váhy kritéria wj (N) je shodný s metodou pořadí
jak pro individuální výpočet, tak při práci v kolektivu expertů. Kontrola správnosti
výpočtu vychází ze skutečnosti, že celkový úhrn získaných preferencí je dán shora
uvedeným vztahem n/2(n-1). Průměr posouzených vah od většího počtu expertů
vyhovuje Gaussovu normálnímu rozdělení.
Modifikací základní verze této metody je metoda úplného párového porovnání.
Každá dvojice parametrů se posuzuje dvakrát - jednou ve formě dvojic (P, P*),
podruhé ve formě (P*, P) .Účelem je vyloučit možné chyby a nesprávné závěry,
vyplývající z nahodilého pořadí parametrů v trojúhelníku. Výpočet je shodný se
základní verzí, avšak celkový počet získaných preferencí je dvojnásobný, tj. n(n - 1).
Za výhodu metody párového porovnávání se pokládá snadné porovnávání
dvojic parametrů a možnost připuštění stanoviska, že oba parametry jsou
rovnocenné, popř. nesrovnatelné. Mechanismus výpočtu nevyžaduje předchá-zející
tranzitivnost pořadí a s výhodou lze řešení spojovat s jinými metodami (alokace,
bodování aj.). V oblasti rozhodování tvoří model představu využívání ryze
demokratických zásad, kde význam parametrů (ukazatelů kritérií) je hodnocen podle
principu „každého s každým". Z tohoto důvodu má své odpůrce mezi ignoranty
formalizovaného hodnocení a zastánci intuitivního zamlženého způsobu
rozhodování.

Na základě dlouholetých praktických zkušeností s realizací multikriteriální
analýzy řešitel doporučuje aplikovat kombinovaný pracovní postup pro stanovení
(konstrukci) relativní důležitosti kritérií duální metodou ALO-FUL. Podstata duální
metody ALO-FUL spočívá ve dvou krocích řešení, tj. v generování dvousložkové
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
16
_________________________________________________________________________________
váhy nejdříve metodou alokace (1. krok) pro vymezené hlavní skupiny kritérií w[KAT]j
(viz tzv. kategorie či hledisko) a následně ve skórování významu kritérií (ukazatelů
kritérií) jinou běžnou metodou, např. metodou pořadí, lépe metodou párového
hodnocení (2.krok), uvnitř těchto skupin kritérií. Název ALO-FUL je odvozen z obou
použitých dílčích pracovních postupů „standardních“ řešení (tj. ALO-kace a FULlerovy metody). Základním předpokladem pro použití tohoto formalizovaného
postupu však je předem definovaná soustava hledisek (kategorií), kde není možná
pozdější změna v zařazení kritérií – přemístění – do jiné skupiny, a práce s týmem
odborníků (ve smyslu využití týmové expertní metody a uskutečnění ankety).
Podrobný popis metody uvedl a autorizoval J.Říha (1995). Výsledná
normovaná váha kritéria je definovaná vztahem
w[KAT]j (N) =
w [KAT] (N)
 w [KAT]j ,
Σj w [KAT]j
(11)
kde w [KAT]j(N) je normovaná váha kategorie a w [KAT]j je neupravená či surová
váha (např. počet bodů či získaných předností podle D.Fullera) ukazatele kritéria j, v
rámci uvažované kategorie (hlediska) KAT .
V případě, kdy se standardně provádí alokace sumy jednoho sta bodů mezi všechny
definované kategorie, je normovaná váha kategorie w [KAT] (N) určena vztahem
w [KAT]
(N)
=
w [KAT]
 .
100
(12)
Zhodnocení výhod a nevýhod duální metody ALO-FUL se opírá o základní hodnocení obou
mateřských metod (ALO-kace a FUL-lera - odtud název), tj. o základní rysy metody alokace a metody
párového hodnocení. Zároveň se konstatuje:
• Positivní vliv na minimalizaci (popř. úplné vyloučení) často zdůrazňovaných některých nevýhod
metody alokace a metody párového hodnocení podle D.FULLER-a.
• Možnost explicitního stanovení relativní důležitosti kategorií (hledisek) navzájem mezi sebou.
• Vyloučení nežádoucího vlivu různého počtu kritérií (ukazatelů) v jednotlivých kategoriích tím, že o
váhu kategorie se vždy dělí rovným dílem odpovídající množina ukazatelů kritérií.
• Párové hodnocení uvnitř kategorie se týká podobných a tím (do určité míry) vzájemně
srovnatelných ukazatelů kritérií.
• Snadněji lze respektovat požadavky systémové teorie pro multikriteriální analýzu komplexních
soustav, tj.princip disjunkce pro kategorie (viz 1. krok řešení) a princip tranzitivity pro párové
hodnocení ukazatelů kritérií (viz 2. krok řešení).
• Je dosaženo neobvykle vysoké míry objektivizace posuzovacího procesu následkem možného
zapojení většího počtu týmů expertů, vzájemně nezávislých na plnění dílčích úkolů podle
schématu:
Tým I: Řídící výbor např. na meziministerské úrovni (Kompetence: Definování úlohy, stanovení
variant a kritérií, schválení metody hodnocení, určení fyzické osoby zodpovědné za souhrnné
zpracování a výslednou zprávu o výsledku hodnocení, aj.).
Tým II: Dočasná skupina expertů pro stanovení váhy kategorií w[KAT].
Tým III: Dočasná skupina expertů pro stanovení váhy kritérií w[KAT]j .
Tým IV: Dočasná skupina expertů pro stanovení hodnot ukazatelů kritérií pro posuzované varianty
(tvorba tzv. maticové tabulky vstupních údajů).
• Duální metoda nabízí možnost standardizace společenských priorit pro vyšší úroveň řízení
(rozhodování) národní administrativy v oblasti EIA (tj. v podobě závazně stanovených kategorií
(hledisek) kritérií a v předepsaných relacích pro jejich vzájemnou důležitost).
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
17
_________________________________________________________________________________
•
Metodu ALO-FUL je třeba doporučit pro řešení extrémně konfliktních případů rozhodování při
aplikaci soudně-znalecké metody TUKP.

Pro přehlednost, průhlednost a v zájmu zachování aditivnosti úlohy je třeba
pracovat s normovanými vahami (unitized weigting value), které se stanoví ze
vztahu
wj
kde
(N)
=
wj

∑j wj
(13)
Σj wj(N) = 1 .
Normování obecně umožňuje názorně posoudit těsnost vztahu (odchylku)
mezi vahami přisouzenými různým ukazatelům.
Jestliže úlohu řeší kolektiv expertů týmovým způsobem, je třeba stanovit
celkovou (průměrnou) normovanou váhu podle vztahu
s
∑ wjk
k=1
wj(N) =
 ,
n
s
j=1
k=1
(14)
∑ ∑ wjk
kde wjk je celková váha j-tého parametru přisouzená k-tým expertem, n udává
celkový počet parametrů, s značí celkový počet expertů.

JETE ZERO _____________________________________________________________________________
18
_________________________________________________________________________________
4 MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ POSUZOVANÝCH SCÉNÁŘŮ
4.1 MODEL PRO ROVNOCENNÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ
Multikriteriální rozhodovací analýza je řešena v souladu s provedeným
výkladem axiomatické teorie kardinálního užitku MUT se zřetelem na aplikaci
formalizované metody TUKP. Vyhodnocovací křivky a funkce dílčího užitku byly
generovány podle podrobně popsaného třetího pracovního postupu metodou
odvozením komparativních transformačních funkcí ze vstupních zadaných dat,
podrobněji viz Návrh metodiky (01/2002).
Bylo generováno celkem 19 funkcí pro jednotlivá kritéria referenčního katalogu.
Parametry funkcí byly odvozeny z maticové tabulky vstupních údajů předané
zadavatelem, viz tabulka 1. Jednorozměrné transformační funkce Uj = fj (Pj) jsou
odvozeny v tabulce 2. Pro řešení byly použity funkce mocninového typu standardně
pro přímý transformační vztah
Uj =
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
,
(15)
,
(16)
a pro nepřímý vztah transformace
Uj = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
kde je Ppoč … počátek transformačního prostoru;
Pkon … konec transformačního prostoru;
Pprům … průměrná hodnota množiny ukazatelů Pj;
k … exponent;
Uj = fj (Pj)
Poznámka: Po zjištění veličiny exponentu k se ve vzorcích postupně dosazují
libovolné hodnoty nezávisle proměnné Pj namísto parametru Pprům.
Grafický průběh transformačních funkcí pro úplný soubor kritérií je uveden na
obrázcích 1 až 19, s vyznačením hodnot jednorozměrných vektorů pro sedm
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
19
_________________________________________________________________________________
posuzovaných scénářů. Z jednotlivých grafů je zřejmé pořadí variant podle určitého
kritéria.
Pořadí scénářů (subvariant) je standardně určováno podle numerické hodnoty
mnohorozměrného vektoru užitku Ui a podle zásady
„čím vyšší D tím lepší“ ,
rozuměno ve prospěch kvality životního prostředí a ekonomického užitku.
Výsledné hodnoty vícerozměrných vektorů Uj = fj (Pj) pro nevážený výstup
jsou uvedeny v tabulce 3. Pořadí, tj. výsledná hierarchizace posuzovaného souboru
sedmi scénářů je uvedeno v posledním řádku této tabulky. Tomuto výstupu odpovídá
sloupkovitý diagram na obrázku 20 a hierarchizace scénářů pro rovnocenný význam
kritérií na obrázku 21. Na obrázku 22 je provedeno podrobnější rozlišení pořadí
scénářů podle jednotlivých hledisek (kategorií kritérií) hodnocení.
Z dílčí analýzy jednoznačně vyplývá preference pasivní nulové subvarianty.
Hodnocení podle jednotlivých hledisek je obdobné a posuzovaný systém lze
z hlediska zadaných parametrů klasifikovat jako konzervativní.
Tabulka 1
Maticová tabulka vstupních údajů
SCÉNÁŘ – VARIANTA Vi
KRITÉRIUM
Pj
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
P8
P9
P 10
P 11
P 12
P 13
P 14
P 15
P 16
P 17
P 18
P 19
x = poč
-600
-120
-1200
0,9
0,9
0,9
-1
-1,379
-0,1087
-0,6
-1,83
-2,04
-9,55
-21680
0,9
113,5
-0,3
-0,186
-126
V1
0
0
0
1
1
1
0
7,3
0
0
0
0
14,3
-9900
1
350
0
0
0
V2
0
0
0
1
1
1
0
1,2
0
0
0
0
0
0
1
350
0
0
0
V3
2000
400
4000
2
2
2
10
7,02
10,87
2
6,1
20,4
95,5
-8800
2
135
1
0
420
V4
4000
800
8000
2
2
2
10
7,02
21,74
4
12,2
20,4
81,1
-8800
2
135
2
0
840
V5
6000
1200
12000
2
2
2
10
12,21
32,61
6
18,3
20,4
67,9
-17200
2
135
3
1,86
1260
V6
6000
1200
12000
2
2
2
10
7,02
32,61
6
18,3
20,4
81,1
-8800
2
135
3
0
1260
V7
6000
1200
12000
2
2
2
10
0
32,61
6
18,3
20,4
78,6
2600
2
135
3
0
1260
x = kon
6600
1320
13200
2,1
2,1
2,1
11
13,431
35,871
6,6
20,13
22,44
105,05
4580
2,1
371,5
3,3
2,046
1386
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
20
_________________________________________________________________________________
Tabulka 2
Geneze transformačních funkcí užitku Uj = fj (Pj)
j
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
P(min)
0
0
0
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
-17200
1
135
0
0
0
P(max)
6000
1200
12000
2
2
2
10
12,21
32,61
6
18,3
20,4
95,5
2600
2
350
3
1,86
1260
DELTA
600
120
1200
0,1
0,1
0,1
1
1,221
3,261
0,6
1,83
2,04
9,55
1980
0,1
21,5
0,3
0,186
126
P(poč) P(průměr)
-600
3428,571
-120
685,7143
-1200
6857,143
0,9
1,714286
0,9
1,714286
0,9
1,714286
-1
7,142857
-1,221
5,967143
-3,261
18,63429
-0,6
3,428571
-1,83
10,45714
-2,04
14,57143
-9,55
59,78571
-19180
-7271,43
0,9
1,714286
113,5
196,4286
-0,3
1,714286
-0,186
0,265714
-126
720
P(kon)
6600
1320
13200
2,1
2,1
2,1
11
13,431
35,871
6,6
20,13
22,44
105,05
4580
2,1
371,5
3,3
2,046
1386
k
1,193704
1,193704
1,193704
1,787542
1,787542
1,787542
1,787542
0,973324
1,193704
1,193704
1,193704
1,787542
1,379431
1,003478
1,787542
0,610713
1,193704
0,433867
1,193704
Tabulka 3
Hodnoty vektorů Uj = fj (Pj) pro nevážený výstup
KRITÉRIUM
x = poč
Pj
P1
1
P2
1
P3
1
P4
1
P5
1
P6
1
P7
1
P8
1
P9
1
P 10
1
P 11
1
P 12
1
P 13
1
P 14
0
P 15
1
P 16
0
P 17
1
P 18
0
P 19
1
Ui
Ui * [%]
Pořadí
V1
0,948504
0,948504
0,948504
0,988226
0,988226
0,988226
0,988226
0,409971
0,948504
0,948504
0,948504
0,988226
0,885278
0,389298
0,988226
0,948248
0,948504
0,340235
0,948504
16,49042
V2
0,948504
0,948504
0,948504
0,988226
0,988226
0,988226
0,988226
0,826637
0,948504
0,948504
0,948504
0,988226
0,96754
0,806638
0,988226
0,948248
0,948504
0,340235
0,948504
17,40668
0,947361
1
2.
1.
SCÉNÁŘ – VARIANTA Vi
V3
V4
V5
0,703548 0,414219 0,098654
0,703548 0,414219 0,098654
0,703548 0,414219 0,098654
0,144044 0,144044 0,144044
0,144044 0,144044 0,144044
0,144044 0,144044 0,144044
0,144044 0,144044 0,144044
0,428851 0,428851 0,081203
0,703548 0,414219 0,098654
0,703548 0,414219 0,098654
0,703548 0,414219 0,098654
0,144044 0,144044 0,144044
0,113103 0,276313 0,417533
0,435612 0,435612 0,082616
0,144044 0,144044 0,144044
0,219245 0,219245 0,219245
0,703548 0,414219 0,098654
0,340235 0,340235 0,962952
0,703548 0,414219 0,098654
8,029697 5,878272 3,417045
0,4613
3.
0,337702
4.
0,196307
6.
V6
0,098654
0,098654
0,098654
0,144044
0,144044
0,144044
0,144044
0,428851
0,098654
0,098654
0,098654
0,144044
0,276313
0,435612
0,144044
0,219245
0,098654
0,340235
0,098654
3,353751
0,19267
7.
V7
x = kon
0,098654
0
0,098654
0
0,098654
0
0,144044
0
0,144044
0
0,144044
0
0,144044
0
0,910956
0
0,098654
0
0,098654
0
0,098654
0
0,144044
0
0,303699
0
0,916389
1
0,144044
0
0,219245
1
0,098654
0
0,340235
1
0,098654
0
4,34402
0,24956
5.
Poznámka k tabulce 3:
Symbol Ui * je vyjádřen jako procentický podíl z maximálně dosažitelné míry užitku posuzovaného
souboru variant, tj Ui * = 100 (Ui /max Ui) s uvážením jednotkové váhy kritérií.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
21
_________________________________________________________________________________
Obrázek 1
Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru
1
1
0,8485~V(1;2)
0,9
0,8
0,7035~V(3)
Vektor U(1)
0,7
0,6
0,5
0,4142~V(4)
0,4
0,3
0,2
0,0986~
V(5;6;7)
0,1
0
-2000
0
0
2000
4000
6000
8000
Parametr P(1)
Komentář k diagramu:
Parametr P(1) zahrnuje kumulativní riziko vzniku havárií a bezpečnostní úrovně
projektu JETE s ohledem na výsledek pravděpodobnostní analýzy PSA (Probabilistic
Safety Assessment) v komparaci s cílovou hodnotou IAEA pro nové elektrárny .
Rozměr je v [RJ].
Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci
U1 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
= 1-
3428,57 + 600
−
6600 + 600
1,1937
.
Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
-600
1
V1 ; V2
0
0,9485
V3
2000
0,7035
V4
4000
0,4142
V5 ; V6 ; V7
6000
0,0986
X = kon
6600
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
22
_________________________________________________________________________________
Obrázek 2
Vektor U(2)
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
-500
1
0,9485~V(1;2)
0,7035~V(3)
0,4142~V(4)
0,0986~V(5;6;7)
0
0
500
1000
1500
Parametr P(2)
Parametr P(2) vyjadřuje riziko úniku radioaktivních látek z JETE s ohledem na
výsledek pravděpodobnostní analýzy PSA (Probabilistic Safety Assessment)
v komparaci s cílovou hodnotou IAEA pro nové elektrárny . Rozměr je v [RJ].
U2 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
k
= 1-
685,7143 + 120
−
1320 + 120
1,1937
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
-120
1
V1 ; V2
0
0,9485
V3
400
0,7035
V4
800
0,4142
V5 ; V6 ; V7
1200
0,0986
X = kon
1320
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
23
_________________________________________________________________________________
Obrázek 3
Vektor U(3)
1 1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
-1200
0,9485~V(1;2)
0,7035~V(3)
0,4142~V(4)
0,0986~V(5;6;7)
0
3800
8800
Parametr P(3)
Parametr P(3) zahrnuje zvýšení rizika oproti P(2) v důsledku náhodného vlivu pádu
letadla, teroristického útoku, zemětřesení apod. Rozměr je v [RJ].
U3 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
k
= 1-
6857,143 + 1200
−
13200 + 1200
1,1937
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
-1200
1
V1 ; V2
0
0,9485
V3
4000
0,7035
V4
8000
0,4142
V5 ; V6 ; V7
12000
0,0986
X = kon
13200
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
24
_________________________________________________________________________________
Obrázek 4
Vektor U(4)
1
1
0,9882~V(1;2)
0,8
0,6
0,4
0,2
0,144~(3;4;5;6;7)
0
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Parametr P(4)
Parametr P(4) vyjadřuje verbálně způsob pokrytí celostátní potřeby elektrické
energie v relaci jednak vyrovnaného zajištění, jednak přebytku. Rozměr je v [RJ].
U4 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
k
= 1-
1,7142 - 0,9
−
2,1 - 0,9
1,7875
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
0,9
1
V1 ; V2
1
0,9882
V3; V4; V5 ; V6 ; V7
2
0,1440
X = kon
2,1
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
25
_________________________________________________________________________________
Obrázek 5
Vliv na zvýšení energetické efektivity a úsporné programy
Vektor U(5)
1
1
0,9882~V(1;2)
0,8
0,6
0,4
0,144~V(3;4;5;6;7
0,2
0
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Parametr P(5)
Parametr P(5) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch úspor energie
v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ].
U5 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
k
= 1-
1,7142 - 0,9
−
2,1 - 0,9
1,7875
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
0,9
1
V1 ; V2
1
0,9882
V3; V4; V5 ; V6 ; V7
2
0,1440
X = kon
2,1
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
26
_________________________________________________________________________________
Obrázek 6
Vektor U(6)
1
1 0,9882~V(1;2)
0,8
0,6
0,4
0,2
0,144~V(3;4;5;6;7)
0
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Parametr P(6)
Parametr P(6) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch obnovitelných
zdrojů energie podle dokumentu EU v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v
[RJ].
U6 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
k
= 1-
1,7142 - 0,9
−
2,1 - 0,9
1,7875
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
0,9
1
V1 ; V2
1
0,9882
V3; V4; V5 ; V6 ; V7
2
0,1440
X = kon
2,1
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
27
_________________________________________________________________________________
Obrázek 7
Vektor (7)
Vynucené dodatečné náklady na zvýšení bezpečnosti podle závěrečného protokolu Melk-Brusel
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
1 0,9882~V(1;2)
0,144~V(3;4;5;6;
7)
0
-5
0
5
10
15
Parametr (7)
Parametr P(7) vyjadřuje úhrn finančních prostředků ve smyslu vynucených
dodatečných nákladů na zvýšení bezpečnosti JETE podle dohody Melk-Brusel
z 29.11.2001. Rozměr je v [ 109 Kč].
U7 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
k
= 1-
7,1428 + 1
−
11 + 1
1,7875
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
-1
1
V1 ; V2
0
0,9882
V3; V4; V5 ; V6 ; V7
10
0,1440
X = kon
11
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
28
_________________________________________________________________________________
Obrázek 8
Vynaložené prostředky státu na podporu v nezaměstnanosti
1
1
0,9109-V(7)
0,9
0,8266-V(2)
0,8
Vektor U(8)
0,7
0,6
0,5
0,4288-V(3;4;6)
0,41
0,4
V(1)
0,3
0,2
0,1
0,0812-V(5)
0
0
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
1
Parametr P(8)
Parametr P(8) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynakládaných státem na
podporu v nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace v relevantních regionech.
Rozměr je v [109 Kč].
U8 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
= 1-
5,9671 + 1,221
−
13,431 + 1,221
0,973
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
- 1,221
1
V7
0
0,9109
V2
1,2
0,8266
V3 ; V4; V6
7,02
0,4288
V1
7,3
0,41
V5
12,21
0,0812
X = kon
13,431
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
29
_________________________________________________________________________________
Obrázek 9
1
1
0,9485~V(1;2)
0,9
0,8
0,7035~V(3)
Vektor U(9)
0,7
0,6
0,5
0,4142~V(4)
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0986~V(5;6;7)
0
0
-10
-5
0
5
10
15
20
25
30
35
40
Parametr P(8)
Parametr P(9) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených na nutné záložní
zdroje. Rozměr je v [Kč].
U9 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
= 1-
18,6343 + 3,261
−
35,871+ 3,261
1,1937
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
V1 ; V2
V3
V4
V5; V6; V7
X = kon
-3,261
1
0
0,9485
10,87
0,7035
21,74
0,4142
32,61
0,0986
35,871
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
30
_________________________________________________________________________________
Obrázek 10
Vektor U(10)
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
1
0,9485~V(1;2)
0,7035~V(3)
0,4142~V(4)
0,0986~V(5;6;7)
0
-2
0
2
4
6
8
Parametr P(10)
Parametr P(10) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených na mezisklad pro
odpad z JETE. Rozměr je v [109Kč].
U10 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
= 1-
3,428571 + 0,6
−
6,6 + 0,6
1,1937
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
- 0, 600
1
V1 ; V2
0
0,9485
V3
2
0,7035
V4
4
0,4142
V5 ; V6 ; V7
6
0,0986
X = kon
6, 600
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
31
_________________________________________________________________________________
Obrázek 11
Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný odvod do fondů
Vektor U(11)
1
1
0,9485~V(1;2)
0,8
0,7035~V(3)
0,6
0,4
0,4142~V(4)
0,2
0,0986~V(5;6;7)
0
0
-5
0
5
10
15
20
25
Parametr P(11)
Parametr P(11) vyjadřuje úhrn finančních prostředků jako realistický odhad nákladů
vynaložených na konečnou likvidaci jaderného odpadu a výpočet výše nutného
odvodu do fondu. Rozměr je v [109 Kč].
U11 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
= 1-
10,45714 + 1,83
−
20,13 + 1,83
1,1937
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
- 1,83
1
V1 ; V2
0
0,9485
V3
6,1
0,7035
V4
12,2
0,4142
V5 ; V6 ; V7
18,3
0,0986
X = kon
20,13
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
32
_________________________________________________________________________________
Obrázek 12
Vektor U(12)
1
1
0,9882~V(1;2)
0,8
0,6
0,4
0,2
0,114~V(3;4;5;6;7)
0
0
-10
0
10
20
30
Parametr P(12)
Parametr P(12) vyjadřuje náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu.
Rozměr je v [109Kč].
U12
Pprům - Ppoč
= 1 - −
Pkon - Ppoč
k
= 1-
14,57143 + 2,04
−
22,44 + 2,04
1,7875
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
- 2,04
1
V1 ; V2
0
0,9882
V3; V4; V5 ; V6 ; V7
20,4
0,1440
X = kon
22,44
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
33
_________________________________________________________________________________
Obrázek 13
Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších nákladů a současné čisté hodnoty
Vektor U(13)
1
1 0,9675~V(2)
0,8853~V(1)
0,8
0,6
0,4175~V(5)
0,4
0,2763~V(4;6)
0,2
0,3037~V(7)
0,1131~V(3)
0
0
-50
0
50
100
150
Parametr P(13)
Parametr P(13) vyjadřuje ekonomický vliv JETE na základě výpočtu současné čisté
hodnoty (NPV) a aplikace standardní metody nejnižších nákladů (LCS), tj.
diskontovaný cash-flow systém. Rozměr je v [109 Kč].
U13 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
= 1-
59,7857 + 9,55
−
105,05 + 9,55
1,3794
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
- 9,55
1
V2
0
0,9675
V1
14,3
0,8853
V5
67,9
0,4175
V7
78,6
0,3037
V4 ; V6
81,1
0,2763
V3
95,5
0,1131
X = kon
105,05
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
34
_________________________________________________________________________________
Obrázek 14
Vektor U(14)
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
1
0,9164~V(7)
0,8066~V(2)
04356~V(3;4;6)
0,3893~V(1)
-25000
0,0826~V(5)
0
-20000 -15000 -10000
-5000
0
5000
10000
Parametr P(14)
Parametr P(14) vyjadřuje míru přímé, nepřímé a indukované nezaměstnanosti
v relevantních regionech (JČ; SČ) a zohledňuje útlum vývozu a náhradu hnědého
uhlí za jádro v relaci ke scénáři A_P2 (tj. V2). Rozměr je [počet pracovních míst].
Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro přímou transformaci
U14 =
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
7271,43 - 19180
−
4580 - 19180
k
=
1,0035
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
-19180
V5
-17200
0
0,0826
V1
-9900
0,3893
V3 ; V4 ; V6
-8800
0,4356
V2
0
0,8066
V7
2600
X = kon
4580
0,9164
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
1
35
_________________________________________________________________________________
Obrázek 15
Vektor U(15)
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
1 0,9882~V(1;2)
0,144~V(3;4;5;6;7)
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Parametr P(15)
Parametr P(15) vyjadřuje verbálně model energetické koncepce z pohledu
spotřebitele ve prospěch konkurenčního prostředí v relaci jednak „ano“, jednak „ne“.
Rozměr je v [RJ].
U15 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - Ppoč
k
= 1-
1,7142 - 0,9
−
2,1 - 0,9
1,7875
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
0,9
1
V1 ; V2
1
0,9882
V3; V4; V5 ; V6 ; V7
2
0,1440
X = kon
2,1
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
36
_________________________________________________________________________________
Obrázek 16
Vektor U(16)
1
1
0,9482~V(1;2)
0,8
0,6
0,4
0,2192~V(4;5;6;7)
0,2
0
100
0
200
300
400
Parametr P(16)
Parametr P(16) zahrnuje odhad výnosů z hlediska vlivu JETE na privatizaci
energetiky. Rozměr je v [109 Kč].
U16 =
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
=
196,4286 - 113,5
−
371,5 - 113,5
0,6107
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
113,5
0
V4; V5 ; V6 ; V7
135
0,2192
V1 ; V2
350
0,9482
X = kon
371,5
1
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
37
_________________________________________________________________________________
Obrázek 17
Vektor U(17)
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
1
0,9485~V(1;2)
0,7035~V(3)
0,4142~V(4)
0,0986~V(5;6;7)
0
-1
0
1
2
3
4
Parametr P(17)
Parametr P(17) vyjadřuje verbálně potenciální vliv projektové a nadprojektové
havárie na obyvatelstvo a životní prostředí v závislosti na časovém faktoru. Riziko je
přímo závislé na délce doby provozu reaktoru. Rozměr je v [RJ].
U17 = 1 -
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
= 1-
1,714286 + 0,3
−
3,3 + 0,3
1,1937
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
- 0,3
1
V1 ; V2
0
0,9485
V3
1
0,7035
V4
2
0,4142
V5 ; V6 ; V7
3
0,0986
X = kon
3,3
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
38
_________________________________________________________________________________
Obrázek 18
1
1
Vektor U(18)
0,9629~V(5)
0,8
0,6
0,5
0,4
0,3402~V(1;2;3;4;
6;7)
0,2
0
-0,5
0
0
0,5
1
1,5
2
2
Parametr P(18)
Parametr P(18) vyjadřuje přínos JETE k omezení skleníkových plynů, především
redukci emisí CO2 . Rozměr je v [ 106 t (CO2)].
U18 =
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
=
0,2657 + 0,186
−
2,046 + 0,186
0,4339
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
-0,186
0
V1 ; V2 ; V3 ; V4 ; V6 ; V7
0
0,3402
Průměr
0,267
0,5
V5
1,86
0,9629
X = kon
2,046
1
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
39
_________________________________________________________________________________
Obrázek 19
Vektor U(19)
1
1
0,9485~V(1;2)
0,8
0,7035~V(3)
0,6
0,4142~V(4)
0,4
0,2
0,0986~V(5;6;7)
0
-500
0
0
500
1000
1500
Parametr P(19)
Parametr P(19) vyjadřuje roční produkci vyhořelého vysoce radioaktivního paliva
z JETE. Rozměr je v [t/rok].
U19 =
Pprům - Ppoč
−
Pkon - P poč
k
=
720 + 126
−
1386 + 126
1,1937
.
SCÉNÁŘ
Pj
Uj
X = poč
- 126
1
V1 ; V2
0
0,9485
V3
420
0,7035
V4
840
0,4142
V5 ; V6 ; V7
1260
0,0986
X = kon
1386
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
40
_________________________________________________________________________________
Obrázek 20
Hodnoty vícerozměrných vektorů pro rovnocenný význam kritérií
(nevážený výstup)
Vícerozměrný vektor U(i)
20
15
10
5
0
V1
V2
V3
V4
V5
V6
V7
Řada1 16,4904 17,4067 8,0297 5,87827 3,41705 3,35375 4,34402
SCÉNÁŘ - VARIANTA
Pořadí: ¨
2.
1.
3.
4.
6.
7.
5.
Obrázek 21
Hierarchizace scénářů pro rovnocenný význam kritérií
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
V2
V1
V3
V4
V7
V5
V6
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
41
_________________________________________________________________________________
Obrázek 22
Preference v procentech maximální hodnoty
Hierarchizace scénářů pro rovnocenný význam kritérií a podle jednotlivých hledisek
1,2
1
0,8
0,6
0,4
0,2
0
V1
Řada1 0,947361588
V2
V3
V4
V5
V6
V7
1
0,461299742 0,337702078 0,196306533 0,192670343 0,249560514
Řada2
1
1
0,741745507 0,436707502 0,104009789 0,104009789 0,104009789
Řada3
1
1
0,14576018 0,14576018 0,14576018 0,14576018 0,14576018
Řada4 0,924589122
1
0,444471483 0,337947453 0,163658241 0,194858755 0,271866183
Řada5 0,847858619
1
0,291239187 0,291239187 0,162554733 0,291239187 0,466506119
1
0,781020113 0,522372189 0,518611755 0,240270386 0,240270386
Řada6
1
Scénář nulové varianty
Legenda:
Řada 1 – hodnocení podle úplného souboru kritérií
Řada 2 – hodnocení podle hlediska bezpečnosti
Řada 3 – hodnocení podle hlediska dopadů na energetiku
Řada 4 – hodnocení podle ekonomického hlediska
Řada 5 – hodnocení podle sociálního, společenského a politického hlediska
Řada 6 – hodnocení podle ekologického hlediska
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
42
_________________________________________________________________________________
4.2
STANOVENÍ RELATIVNÍHO VÝZNAMU (VÁHY) KRITÉRIÍ
Hodnoty relativní důležitosti kritérií byly stanoveny týmovou expertní metodou
s využitím formalizované duální metodiky ALO-FUL, jak je podrobně popsána ve stati
„Teoretické předpoklady“ a v „Návrhu metodiky“ (01/2002). K tomu účelu byla
organizována anketa pro omezený počet respondentů a hodnoty kvantitativních
multiplikátorů byly vypočítány podle rovnice (11). V následující části jsou uvedeny
pomocné formuláře.
V tabulce 5 je uveden přehled výsledků ankety – počty přidělených bodů
experty pro posuzovaná hlediska metodou alokace a v tabulce 6 obdobně přehled
výsledků ankety - počet předností ve prospěch jednotlivých kritérií udělených experty
metodou D.Fullera.
V tabulce 7 jsou uvedeny souhrnné výsledné hodnoty jednak váhových
faktorů w [kat] (N) pro jednotlivá hlediska (kategorie), jednak normovaných vah
wj(N) pro jednotlivá kritéria.
S obsahem tabulky 7 souhlasí diagramy na obrázku 23 a obrázku 24.
Na obrázku 25-a a obrázku 25-b je uveden výsledek testu rozdělení priorit
kritérií, který prokazuje objektivní reprezentativnost výsledku bez rušivého vnějšího
(cíleného) vlivu.
V tabulce 8 je uveden seznam členů respondentů, kteří se korespondenčním
způsobem (elektronickou poštou) zúčastnili expertní ankety za účelem stanovení
diferencované váhy kritérií. Výsledky byly stanoveny jako aritmetické průměry
jednotlivých výroků znalců.

TABULKA 4
Vzor alokační tabulky pro rozdělení bodů mezi posuzovaná
hlediska a expertní účely
Úkol: Rozdělte zadaný počet 100 bodů podle relativní
důležitosti – váhy - sledovaných hledisek (kategorií):
HLEDISKO
A
B
C
D
E
POČET BODŮ
BEZPEČNOSTI
DOPADŮ NA ENERGETIKU
EKONOMICKÉ
SOCIÁLNÍ, SPOLEČENSKÉ A POLITICKÉ
EKOLOGICKÉ
CELKEM
100
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
43
_________________________________________________________________________________
PRACOVNÍ SCHÉMA PRO URČENÍ RELATIVNÍ DŮLEŽITOSTI KRITÉRIÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH
HLEDISEK METODOU PÁROVÉHO HODNOCENÍ PODLE D. FULLERA
A. HLEDISKO BEZPEČNOSTI
Legenda:
wj
1
2
1
3
2
3
B.
1
Míra relativní bezpečnosti pro okolí
v závislosti na době provozu reaktoru
2
3
Riziko úniku radioaktivity v důsledku
vnějších vlivů
HLEDISKO DOPADŮ NA ENERGETIKU
Legenda:
wj
4
5
4
6
5
6
4
Pokrytí celostátní potřeby elektrické
energie
5
Vliv na zvýšení energetické efektivity a
úsporné programy
6
Vliv na dosažení podílu obnovitelných
zdrojů energie
C. EKONOMICKÉ HLEDISKO
Legenda:
wj
7
8
7
9
7
10
7
11
7
12
7
13
8
9
8
10
8
11
8
12
8
13
9
10
9
11
9
12
9
13
10
11
10
12
10
13
11
12
7
Vynucené dodatečné
náklady na zvýšení
bezpečnosti podle
závěrečného protokolu
Melk-Brusel
8
Vynaložené prostředky
státu na podporu v
nezaměstnanosti
9
10
Náklady na mezisklad pro
odpad z JETE
11
Náklady na konečnou
likvidaci jaderného odpadu
a nutný odvod do fondů
12
Náklady na zajištění
vnějšího havarijního plánu
regionu
13
Ekonomické dopady
z hlediska metody
nejnižších nákladů a
11
13
12
13
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
44
_________________________________________________________________________________
D. HLEDISKO SOCIÁLNÍ,
SPOLEČENSKÉ A POLITICKÉ
Legenda:
wj
14
15
14
16
15
16
14
15
Model energetické koncepce
z pohledu spotřebitele
16
E. EKOLOGICKÉ HLEDISKO
Legenda:
wj
17
18
17
19
18
19
17
Vliv potenciální havárie JETE na
životní prostředí
18
19

TABULKA 5
PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY – POČTY PŘIDĚLENÝCH BODŮ EXPERTY PRO
POSUZOVANÁ HLEDISKA METODOU ALOKACE
Expert – respondent ankety
Jirásek Klicpera Konečný Lietava
Hledisko
Brůža
Kos
A
30
30
20
51
45
20
B
15
25
35
3
15
22
C
15
25
10
10
15
33
D
15
10
10
6
5
15
E
25
10
25
30
20
10
Celkem
100
100
100
100
100
100
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
45
_________________________________________________________________________________
TABULKA 5 (POKRAČOVÁNÍ)
PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY – POČTY PŘIDĚLENÝCH BODŮ
EXPERTY PRO POSUZOVANÁ HLEDISKA METODOU ALOKACE
Hledisko Macháček Patera Procházková Říha Simon Stráský
A
40
25
25
25
50
20
B
10
15
15
15
10
20
C
20
20
15
25
10
20
D
10
15
35
15
10
20
E
20
25
10
20
20
20
Celkem
100
100
100
100
100
100
TABULKA 6
PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY - POČET PŘEDNOSTÍ UDĚLENÝCH EXPERTY
METODOU D.FULLERA
Kritérium Brůža Jirásek Klicpera Konečný Lietava
Kos
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
Celkem
1
2
0
0
1
2
4
1
2
5
6
2
1
1
2
0
0
2
1
33
1
0
2
2
1
0
4
2
1
3
6
0
5
1
2
0
0
2
1
33
2
1
0
2
1
0
3
4
1
5
6
2
0
1
2
0
1
2
0
33
1
2
0
0
2
1
4
1
1
6
5
3
1
0
1
2
1
0
2
33
1
2
0
2
1
0
1
5
6
2
3
0
4
2
0
1
1
2
0
33
1
2
0
2
1
0
6
3
4
0
1
2
5
0
1
2
1
2
0
33
TABULKA 6 (POKRAČOVÁNÍ)
PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY - POČET PŘEDNOSTÍ UDĚLENÝCH EXPERTY
METODOU D.FULLERA
Kritérium Macháček Patera Procházková Říha Simon Stráský
1
1
2
1
1
1
0
2
2
1
2
2
2
1
3
0
0
0
0
0
2
4
0
1
1
0
1
0
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
46
_________________________________________________________________________________
5
2
2
2
2
2
2
6
1
0
0
1
0
1
7
3
4
5
5
6
0
8
2
2
3
2
5
3
9
0
1
5
3
4
2
10
5
6
1
1
2
1
11
4
5
1
1
3
6
12
1
0
1
3
1
4
13
6
3
5
6
0
5
14
1
2
1
2
1
1
15
2
1
2
1
2
2
16
0
0
0
0
0
0
17
2
1
1
2
2
2
18
0
0
2
0
1
0
19
1
2
0
1
0
1
Celkem
33
33
33
33
33
33
OBRÁZEK 23
HIERARCHIZACE HLEDISEK - KATEGORIÍ
Relativní důležitost hlediska
0,35
0,3
0,25
0,2
0,15
0,1
0,05
0
Řada1
A
0,3175
B
C
D
E
0,166667 0,181667 0,138333 0,195833
Hledisko - kategorie
Pořadí: ¨
LEGENDA:
A
B
C
D
E
1.
4.
3.
5.
2.
HLEDISKO BEZPEČNOSTI
HLEDISKO DOPADŮ NA ENERGETIKU
HLEDISKO EKONOMICKÉ
HLEDISKO SOCIÁLNÍ, SPOLEČENSKÉ A POLITICKÉ
HLEDISKO EKOLOGICKÉ
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
47
_________________________________________________________________________________
TABULKA 7
Relativní důležitost kritérií a ukazatelů wj(N)
(j) HLEDISKO – KRITÉRIUM
A. Hledisko bezpečnosti
1
Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době
provozu reaktoru
2
3
B. Hledisko dopadů na energetiku
4
5
Vliv na zvýšení energetické efektivity a úsporné
programy
6
C. Ekonomická hledisko
7
Vynucené dodatečné náklady na zvýšení bezpečnosti
podle závěrečného protokolu Melk-Brusel
8
Vynaložené prostředky státu na podporu
v nezaměstnanosti
9
10
11
Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný
odvod do fondů
12
13
Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších
nákladů a současné čisté hodnoty
D. Hledisko sociální, společenské a politické
14
15
16
E. Ekologické hledisko
17
18
19
Celkem
VÁHOVÝ FAKTOR
w [KAT] (N)
HLEDISKO
0,3175
NORMOVANÁ VÁHA
wj(N)
KRITÉRIUM
0,114653
0,167569
0,035278
0,166667
0,050926
0,087963
0,027778
0,181667
0,03244
0,02379
0,021627
0,026673
0,033882
0,013697
0,029557
0,138333
0,049954
0,069167
0,019213
0,195833
1
0,076157
0,070718
0,048958
1
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
48
_________________________________________________________________________________
Obrázek 24
Hierarchizace kritérií pro normalizované váhy
0,18
Normalizovaná váha w(N)
0,16
0,14
0,12
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Kritérium P(j)
Obrázek 25-a
Test rozdělení priorit kritérií
0,18
0,16
0,14
0,12
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
1
2 3 4
5 6
7
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Pořadí významu kritérií P(j)
Pj : ¨¨
2 1 5 17 18 15 4 14 19 3 11 7 13 6 10 8 9 16 12
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
49
_________________________________________________________________________________
Obrázek 25-b
Test rozdělení priorit kritérií
0,18
0,16
0,14
0,12
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
Poznámka:
Diagram je vytvořen postupným vynášením úhrnů předností od mediánu střídavě na levou a
pravou stranu od nejvyšší do nejnižší hodnoty. Vrcholy sloupcového diagramu naznačují
obalovou křivku pro tzv. normální rozdělení náhodných chyb. Tím se prokazuje objektivní
reprezentativnost výsledku bez rušivého vnějšího (cíleného) vlivu.
TABULKA 8
TÝM
PŘÍJMENÍ,
JMÉNO,
PRACOVIŠTĚ
EXPERTŮ
OBOR - SPECIALIZACE
E-MAIL
TITULY
BRŮŽA MARTIN, ING.
METROSTAV A.S. PRAHA
EKONOMIE A MANAGEMENT;
POZEMNÍ STAVBY
[email protected]
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
[email protected]
APLIKOVANÁ EKOLOGIE;
OPRÁVNĚNÁ OSOBA PRO EIA
[email protected]
APLIKOVANÁ EKOLOGIE;
[email protected]
JIRÁSEK VÁCLAV, ING.
POVODÍ LABE, S.P. HRADEC KRÁLOVÉ
KLICPERA JIŘÍ, ING. CSC.
INŽENÝRSKÁ EKOLOGIE
LÁZNĚ BOHDANEČ
KONEČNÝ JOSEF, ING.
ENVIPROTEKO ZLÍN
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
50
_________________________________________________________________________________
LIETAVA PETER, RNDR.
STÁTNÍ ÚSTAV JADERNÉ
BEZPEČNOSTI PRAHA;
ODBOR JADERNÝCH
MATERIÁLŮ
NAKLÁDÁNÍ S VYHOŘELÝM
PALIVEM; OPRÁVNĚNÁ OSOBA
PRO EIA
[email protected]
KLIMATICKÁ ZMĚNA; VODNÍ
HOSPODÁŘSTVÍ
[email protected]
KOS ZDENĚK, PROF. ING. DRSC.
STAVEBNÍ FAKULTA ;
ČVUT PRAHA
MACHÁČEK JAROSLAV, DOC.ING.CSC.
AKADEMIE VĚD ČR PRAHA;
ÚSTAV EKOLOGIE KRAJINY
ÚZEMNÍ EKONOMICKÁ A
ENVIRONMENTÁLNÍ ANALÝZA;
EKONOMIE
[email protected]
STOCHASTICKÁ HYDROLOGIE;
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
[email protected]
PATERA ADOLF, PROF.ING.DRSC.
STAVEBNÍ FAKULTA;
ČVUT PRAHA
PROCHÁZKOVÁ DANA, RNDR. DRSC.
MINISTERSTVO VNITRA;
GŘ-HZS PRAHA
SEISMOLOGIE A SEISMICKÉ
INŽENÝRSTVÍ; KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A
NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ
[email protected]
MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA;
SOUDNÍ ZNALEC PRO EIA
[email protected]
ŘÍHA JOSEF, PROF. ING. DRSC.
ECOIMPACT PRAHA
SIMON IVAN, ING.
ENERGOPROJEKT PRAHA TEPELNĚ ENERGETICKÁ
ZAŘÍZENÍ; OCHRANA ŽP;
[email protected]
A.S.
STRÁSKÝ DALIBOR, ING.
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ ČR PRAHA
JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ;
BEZPEČNOST JADERNÝCH
ZAŘÍZENÍ
[email protected]
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
51
_________________________________________________________________________________
4.3 MODEL PRO DIFERENCOVANÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ (STANDARDNÍ ŘEŠENÍ)
Popis formalizované metody Totálního ukazatele kvality prostředí TUKP je
podrobně uveden ve stati „Teoretické předpoklady“ a v „Návrhu metodiky“ (01/2002).
Algoritmus úlohy se opírá o výpočet hodnot multirozměrného vektoru Ui
podle
rovnice (3), tj. aplikaci aditivního modelu (TUKP) = Ui definovaného vztahem
n
Ui =
∑ Uj wj(N) ,
j=1
kde výraz Uj = fj (Pj(y)) představuje jednorozměrnou funkci užitku a výraz wj(N)
označuje normalizovanou váhu kritéria pro parametr P označený indexem j.
Výsledky provedené analýzy a postupného hodnocení jsou doloženy definovanými
parametry transformačních funkcí dílčího užitku v tabulce 2 a v tabulce 3,
vyhodnocovacími křivkami těchto funkcí, viz obrázky 1 až 19 a normovanými vahami
kritérií v tabulce 7.
Jednorozměrné transformační funkce Uj = fj (Pj ) graficky zobrazují vyhodnocovací
křivky monotónně rostoucího nebo klesajícího tvaru, na kterých jsou vyznačeny
hodnoty pro posuzované scénáře. Na vodorovné ose jsou vynášeny hodnoty kritérií
Pj a na vertikální ose jsou vynášeny odpovídající transformované hodnoty Uj.
Relativní důležitost nebo-li váhy kritérií wj byly určeny duální kombinovanou
metodou jako multiplikátor dvou parametrů, stanovených jednak metodou alokace,
jednak metodou párového porovnání podle D. Fullera. Výsledná hodnota byla
normalizována jako wj(N).
V tabulce 9 je proveden výpočet hodnot vektorů Ui = fj (Pj) wj(N) pro vážený
výstup hodnocení (standardní řešení). Hodnotám odpovídá sloupkový diagram na
obrázku 26.
Z porovnání diagramů na obrázku 21 a obrázku 27 vyplývá, že hierarchizace
scénářů je zcela shodná jak pro model rovnocenného významu kritérií, tak pro model
diferencované váhy, tj. pro standardní řešení rozhodovací analýzy. Jinými slovy
řečeno, expertním způsobem uvážené různé váhy kritérií neovlivňují
celospolečenskou míru užitku definovaných scénářů pro zadaný soubor kritérií.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
52
_________________________________________________________________________________
TABULKA 9
Hodnoty vektorů Uj = fj (Pj) wj(N) pro vážený výstup
(standardní řešení)
KRITÉRIUM
Pj
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
P8
P9
P 10
P 11
P 12
P 13
P 14
P 15
P 16
P 17
P 18
P 19
Ui
Ui ** [%]
Pořadí
SCÉNÁŘ – VARIANTA
V1
0,108749
0,15894
0,033461
0,050326
0,086927
0,027451
0,032059
0,009753
0,020513
0,0253
0,032137
0,013536
0,026166
0,019447
0,068352
0,018219
0,072236
0,024061
0,046437
0,87407
0,963415
2.
V2
0,108749
0,15894
0,033461
0,050326
0,086927
0,027451
0,032059
0,019665
0,020513
0,0253
0,032137
0,013536
0,028597
0,040295
0,068352
0,018219
0,072236
0,024061
0,046437
0,907261
1
1.
V3
0,080664
0,117893
0,02482
0,007336
0,012671
0,004001
0,004673
0,010202
0,015216
0,018766
0,023838
0,001973
0,003343
0,02176
0,009963
0,004212
0,05358
0,024061
0,034445
0,473416
0,521807
3.
V4
0,047491
0,06941
0,014613
0,007336
0,012671
0,004001
0,004673
0,010202
0,008958
0,011049
0,014035
0,001973
0,008167
0,02176
0,009963
0,004212
0,031546
0,024061
0,020279
0,3264
0,359764
4.
V5
0,011311
0,016531
0,00348
0,007336
0,012671
0,004001
0,004673
0,001932
0,002134
0,002631
0,003343
0,001973
0,012341
0,004127
0,009963
0,004212
0,007513
0,068098
0,00483
0,183099
0,201816
6.
V6
0,011311
0,016531
0,00348
0,007336
0,012671
0,004001
0,004673
0,010202
0,002134
0,002631
0,003343
0,001973
0,008167
0,02176
0,009963
0,004212
0,007513
0,024061
0,00483
0,160792
0,177229
7.
V7
0,011311
0,016531
0,00348
0,007336
0,012671
0,004001
0,004673
0,021671
0,002134
0,002631
0,003343
0,001973
0,008976
0,045777
0,009963
0,004212
0,007513
0,024061
0,00483
0,197087
0,217234
5.
Poznámky k tabulce 9:
•
Hodnoty v tabulce byly získány vynásobením hodnot parametrů pro jednorozměrné funkce
užitku Uj = fj (Pj) uvedené v tabulce 3 hodnotami normalizovaných vah w j(N) uvedených
v tabulce 7.
•
Symbol Ui ** je vyjádřen jako procentický podíl z maximálně dosažitelné míry užitku
posuzovaného souboru variant, tj Ui ** = 100 (Ui /max Ui) s uvážením diferencované váhy
kritérií.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
53
_________________________________________________________________________________
Obrázek 26
Hodnoty vícerozměrných vektorů pro vážený výstup
1
0,8
0,6
0,4
0,2
0
V1
V2
V3
V4
V5
V6
V7
Řada1 0,87407 0,907261 0,473416 0,3264 0,183099 0,160792 0,197087
Pořadí: ¨
2.
1.
3.
4.
6.
7.
5.
V5
V6
Obrázek 27
Hierarchizace scénářů pro vážený výstup
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
V2
V1
V3
V4
V7
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
54
_________________________________________________________________________________

Pro rozhodovací proces je významné porovnání výsledků multikriteriální
analýzy pro model rovnocenného významu kritérií (unweighted outcomes) a pro
model zahrnující diferencované váhy kritérií pomocí váhového multiplikátoru
(parameter weights). Za tím účelem byly v závěru výpočtů pro oba modely určeny
veličiny označené symboly Ui* a
Ui** , které umožňují vzájemné porovnání
výsledků v procentech, když zjištěné maximální hodnotě vektoru bylo přisouzeno 100
%. Komparaci výsledků pro model rovnocenného významu kritérií s výsledky pro
model diferencovaného významu kritérií uvádí diagram vzájemně porovnatelných
hodnot na obrázku 27.
Pro model rovnocenného významu kritérií je
Scénář
Ui
Ui* [%]
Pořadí
V1
16,490418
0,947361
2.
V2
17,406686
1
1.
V3
8,029694
0,461299
3.
V4
5,878272
0,337702
4.
V5
3,417045
0,196306
6.
V6
3,353752
0,19267
7.
V7
4,34402
0,24956
5.
V6
0,160792
0,177229
7.
V7
0,197087
0,217234
5.
Pro model diferencovaného významu kritérií je
Scénář
Ui
Ui** [%]
Pořadí
V1
0,87407
0,963415
2.
V2
0,907261
1
1.
V3
0,473416
0,521807
3.
V4
0,3264
0,359764
4.
V5
0,183099
0,201816
6.

JETE ZERO _____________________________________________________________________________
55
_________________________________________________________________________________
Obrázek 27
Komparace výsledků pro model rovnocenného a diferencovaného významu kritérií
POSUZOVANÉ SCÉNÁŘE
V7 - B30_P3
0,217234
V7
V6 - B30_P2
V6
V5 - B30_P1
V5
V4 - B20_P2
V4
V3 - B10_P2
V3
V2 - A_P2
V2
V1 - A_P1
V1
0,24956
0,177229
0,19267
0,201816
0,196306
0,359764
0,337702
0,521807
0,461299
1
1
0,963415
0,947361
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
VEKTOR MÍRY UŽITKU v %
Řada1
Řada2
LEGENDA:
ŘADA 1 OBSAHUJE HODNOTY UI * [%] A VYJADŘUJE VÝSLEDKY PRO PRINCIP ROVNOCENNOSTI KRITÉRIÍ;
ŘADA 2 OBSAHUJE HODNOTY UI ** [%] A VYJADŘUJE VÝSLEDKY PRO PRINCIP DIFERENCOVANÉHO VÝZNAMU
KRITÉRIÍ;
V1 - A_P1: PASIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA - PROJEKT JETE JE ZASTAVEN, ŽÁDNÝ EXPORT;
V2 - A_P2: PASIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA - PROJEKT JETE JE ZASTAVEN, ČÁSTEČNÝ EXPORT
… ¨ „REFERENČNÍ SCÉNÁŘ“
V3 - B10_P2: AKTIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 10 LET, ČÁSTEČNÝ EXPORT;
V4 - B20_P2: AKTIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 20 LET, ČÁSTEČNÝ
EXPORT;
V5 - B30_P1: PROVOZNÍ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 30 LET, ŽÁDNÝ EXPORT;
V6 - B30_P2: PROVOZNÍ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 30 LET, ČÁSTEČNÝ EXPORT;
V7 - B30_P3: PROVOZNÍ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 30 LET, ÚPLNÝ EXPORT.
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
56
_________________________________________________________________________________
4.4 VÝSLEDKY
A DISKUZE
Multikriteriální analýza nulové varianty JE Temelín je provedena pro sedm
zadavatelem definovaných scénářů a devatenáct kritérií. Vstupní hodnoty jsou
kvantifikovány jednak v objektivních jednotkách, jednak pomocí verbálně numerické
stupnice v relativních jednotkách. Analýza se opírá o axiomatickou teorii kardinálního
užitku (MUT) a aplikuje metodu Totálního ukazatele kvality prostředí (TUKP). Řešení
obsahuje a porovnává výsledky dvou modelů, tj. modelu pro rovnocenný význam
kritérií a pro diferencovaný význam kritérií (standardní řešení).

Výsledné scóre posuzovaných scénářů je určeno hodnotami vícerozměrných
vektorů
n
Ui =
∑ fj (Pj(y)) wj(N) ,
j=1
ve smyslu standardního řešení použité metodiky. Výsledné pořadí je hierarchicky
uspořádáno podle velikosti číselné hodnoty odpovídajícího vektoru Ui podle
obecně uznané zásady
„čím vyšší DDD tím lepší“

Z porovnání výsledků obou modelů (obrázek 27) vyplývá, že absolutní míra
užitku pro definované soubory scénářů a kritérií je prokázána ve prospěch
„referenčního scénáře“, tj. pasivní nulové subvarianty
V2 (A_P2), která
předpokládá zastavení projektu a částečný export elektrické energie. Jde o
absolutní prioritu, kterou prokazují výstupy řešení obou modelů, a kterou
podporuje umístění subvarianty V1 (A_P1), tj. pasivní nulové subvarianty při
zcela omezeném exportu. Z porovnání souhrnné míry užitku ostatních scénářů je
zřejmé, že dosahují méně než 50 % referenční vítězné hodnoty. Výsledné pořadí
posuzovaných scénářů je pro modely shodné, tj.
V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6
.

Provozní subvarianty V7, V5, V6 , které předpokládají komerční provoz po dobu
30 let a liší se předpokládaným rozsahem exportu elektrické energie, nedosahují
ani 25 % hodnoty vítězného referenčního scénáře a v hierarchickém pořadí
zaujímají poslední místa.

Nejlepšího umístění za pasivními nulovými subvariantami dosahuje aktivní nulová
subvarianta V3 (B10_P2), která předpokládá ukončení provozu po deseti letech a
částečný export.

Absolutní priorita vítězného scénáře V2 je ovlivněna skutečností, že míra užitku
(tzv. veličina kvalitativního multiplikátoru) je pro tento scénář hodnocena 16 krát
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
57
_________________________________________________________________________________
jako nejvyšší z celkového počtu 19 možností. Pouze ve dvou případech je
předstižena příznivějším hodnocením scénáře V7 (podle kritéria P8 – vynaložení
prostředků státu na podporu v nezaměstnanosti a P14 – počet pracovních míst) a
jednou scénářem V5 (podle kritéria P18 – vliv JETE na klima).

Jednorozměrné transformační funkce užitku a odpovídající vyhodnocovací křivky
byly generovány pomocí mocninového vztahu z matice vstupních údajů (tabulka
1). Ve všech případech se jedná o nepřímý transformační vztah s výjimkou tří
kritérií P14, P16 a P18.

Výsledky šetření pro model rovnocenného významu kritérií podporují výstupy
zjištěné pro model diferencované váhy kritérií. Váhy kritérií byly stanoveny
týmovou expertní metodou a korespondenčním způsobem (elektronickou poštou).
Formálně byla aplikována metoda ALO-FUL, tj. alokace bodů významnosti pro
posuzovaná hlediska (kategorie) a párovné porovnání významu kritérií v rámci
jednotlivých hledisek podle D.Fullera (obrázek 25-a). Výsledné pořadí významu
kritérií (tzv. veličina kvantitativního multiplikátoru) dokládá neobyčejný význam
přisuzovaný všeobecné bezpečnosti, především ve prospěch kritéria P2 ,
následovaného P1 (P2 – bezpečnost provozu jaderné části, P1 – míra relativní
bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru). Tento poznatek
podporuje umístění a váha kritéria P17 (vliv potenciální havárie JETE na životní
prostředí) na čtvrtém místě. Důraz na bezpečnost se projevuje primárně
v hodnocení jednotlivých hledisek (obrázek 23).

Nejmenší význam a váha je v rámci posuzovaného souboru přisouzena
parametrům P16 a P12 (vliv JETE na privatizaci energetiky a nákladům na zajištění
vnějšího havarijního plánu regionu).

Hodnocení relativní důležitosti hledisek (kategorií) a kritérií zcela souhlasí
s teoretickými poznatky v odborné literatuře, podle které výsledky celostátních
anket s reprezentativním vzorkem respondentů bez výhrad upřednostňují hledisko
bezpečnosti a zdraví člověka, viz diagram na obrázku 23; naopak nejmenší
význam je standardně přisuzován kategorii, která zahrnuje kritéria sociální,
společenská a politická.

Tým expertů představuje skupina 12 odborníků (tabulka 8), kteří pokrývají
relevantní obory ve vztahu k posuzované problematice (ekologii, ekonomii,
bezpečnost jaderných zařízení, nakládání s vyhořelým palivem, tepelně
energetická zařízení, jaderné inženýrství, seismické inženýrství, územní
environmentální analýzu, krizové řízení a nouzové plánování, stochastickou
hydrologii, vodní hospodářství, apod.). Čtyři respondenti mají oprávnění pro
proces EIA a jeden dekret soudního znalce pro EIA. Docílení objektivizovaného
výsledku bez rušivého vnějšího (cíleného) vlivu dokládá test rozdělení priorit
kritérií (obrázek 25-b), kde obalová křivka vrcholů sloupkovitého diagramu
naznačuje normální rozdělení náhodných chyb (tzv. Gaussovo či LaplaceovoGaussovo normální rozdělení). Z toho lze učinit závěr, že priority kritérií
nevykazují žádné preferenční anomálie nebo deformace. Výsledek expertní
ankety je prezentován jako aritmetický průměr jednotlivých znaleckých výroků
(tabulky 5 a 6).
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
58
_________________________________________________________________________________

Kolektivní znalecké vyjádření expertů připouští poměrně vysoký kritický poměr
maxima ku minimu hodnot relativní důležitosti parametrů, tj.
MAX w2 : MIN w12 = 0,167569 : 0,013697 ≤ 12,2 .
Protože se v modelu diferencované váhy ani přes tuto skutečnost nemění priority
jednotlivých scénářů, lze konstatovat, že posuzovaný systém je silně
konzervativní. Jakékoliv drobné změny vstupů pro zadané soubory scénářů a
kritérií zásadně nemohou změnit prezentovaný výsledek.

Komparace výsledků pro model rovnocenného a diferencovaného významu
kritérií zvyšuje rozdíl (vzdálenost) mezi nejlépe a nejhůře hodnoceným scénářem.
Jestliže je pro model rovnocenného významu kritérií poměr hodnot vektorů
V2:V6 = 5,19, potom pro model diferencovaného významu kritérií je tento poměr
V2:V6 = 5,642; tzn. priorita upřednostněného scénáře se oproti poslednímu zvýšila
o 0,452-násobek jako důsledek činnosti expertního týmu.

S ohledem na konzervativní chování posuzovaného systému a shodné výstupy
obou modelů nebylo třeba provádět samostatné testy citlivosti.

Rizika a nejistoty o vypovídací schopnosti závěrů provedené multikriteriální
analýzy jsou spojeny s formou zadání a nedostatečným počtem respondentů,
účastníků expertní ankety. Uvedené nedostatky byly diktovány omezenými
finančními prostředky a časovým limitem. Pro soubor odlišně definovaných
scénářů pro nulovou variantu a změněný katalog kritérií by pravděpodobně bylo
možné definovat jiný vějíř výstupů a priorit. Reprezentativní vypovídací schopnost
by měla expertní anketa za účasti min 35 respondentů.

JETE ZERO _____________________________________________________________________________
59
_________________________________________________________________________________
5 ZÁVĚR
Závěr vyplývá ze dvou shodných výsledků provedené multikriteriální analýzy pro
model rovnocenného významu kritérií a diferencované váhy. Jde o pozoruhodně
shodné výsledky při určování pořadí z hlediska míry celospolečenského užitku pro
zadaný soubor kritérií a scénářů.
Výsledné pořadí posuzovaných scénářů je pro dva různé modely shodné, tj.
V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6
.
Výsledné pořadí váhy (relativní důležitosti) kritérií, která byla určena expertním
způsobem, dokládá neobyčejný význam přisuzovaný všeobecné bezpečnosti,
především z hlediska bezpečnosti provozu jaderné části, míry relativní bezpečnosti
pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru a vlivu potenciální havárie JETE na
životní prostředí. Důraz na bezpečnost se projevuje primárně v hodnocení
jednotlivých hledisek (kategorií).
Celkově je posuzovaný soubor scénářů pro zadaný katalog kritérií a číselné
vstupní hodnoty hodnocen jako silně konzervativní systém, kde jakékoliv
nepodstatné změny na vstupech nemohou změnit prezentovaný výsledek.
Výstup řešení prokazuje bezkonkurenční prioritu scénáře pro nulovou pasivní
subvariantu V2 . Tato subvarianta je charakterizována jako scénář A_P2, kdy

projekt JETE je zastaven;
nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE;
nastane stav „trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních
objektů;
je nutná záložní kapacita 500 MW;
potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji;
nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána
pro exportní účely.
Naopak všechny posuzované provozní scénáře, u kterých se předpokládá
komerční provoz elektrárny 30 let, jsou předstiženy příznivějším hodnocením
aktivních nulových subvariant s kratší dobou komerčního provozu 10 a 20 let.
Dokončení
rozhodovacího
procesu
musí
být
korigováno
širšími
celospolečenskými souvislostmi, které nejsou (nemohou být) obsahem formalizované
multikriteriální analýzy.

JETE ZERO _____________________________________________________________________________
60
_________________________________________________________________________________
LITERATURA
Poznámka:
Obsáhlý a vyčerpávající přehled literatury je uveden v „Návrhu metodiky“ (EcoImpAct Praha, 01/2002)
pro „Občanské sdružení v havarijní zóně JE Temelín“ a v následujících klíčových titulech.

Říha, J. (1987): Multikriteriální posuzování investičních záměrů. SNTL Praha, 336
stran.

Říha, J. (1995): Hodnocení vlivu investic na životní prostředí. Vícekriteriální
analýza a EIA. Nakladatelství ACADEMIA Praha, 348 stran.

Říha, J. (2001): Posuzování vlivů na životní prostředí. Metody pro předběžnou
rozhodovací analýzu. Vydavatelství ČVUT Praha, 477 stran.

Říha, J. (2002): Posouzení nulové varianty JE Temelín podle protokolu
z Melku. In: EIA-posuzování vlivů na životní prostředí, 2002, ročník VII, č.3, s.1115.

Říha, J. (2002): Rozhodovací analýza různých scénářů nulové varianty JE
Temelín – Návrh metodiky. ECOIMPACT Praha, 01/2002.

Posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, předložené
v návaznosti na dobrovolný a nadstandardní postup podle části V. Protokolu
z Melku. Zpráva. Komise pro hodnocení vlivu JE Temelín na životní prostředí
Praha, duben 2001, 238 stran.

JETE ZERO _____________________________________________________________________________
61
_________________________________________________________________________________
PŘÍLOHA I
POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN
(OTISK
PODLE PROTOKOLU Z
MELKU
AUTORIZOVANÉHO PŘÍSPĚVKU Z ČASOPISU EIA - POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,
ROČNÍK VII, 2002, Č.3, S.11-15)
JETE ZERO _____________________________________________________________________________
62
___________________________________________________________________________
PŘÍLOHA
I
POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN PODLE PROTOKOLU
*)
Z MELKU
*)
V NÁSLEDUJÍCÍ STATI JE OTIŠTĚN AUTORIZOVANÝ PŘÍSPĚVEK Z ČASOPISU EIA-POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ROČNÍK VII, 2002, Č.3, S.11-15.

Dne 12.12.2000 byla v Melku podepsána dohoda o dobrovolném a nadstandardním “Posouzení
vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí”. Dohoda byla součástí Protokolu
z jednání mezi českou a rakouskou vládou za účasti předsedy vlády Miloše Zemana,
spolkového kancléře Wolfganga Schűssela a komisaře Evropské komise Gűntera Verheugena.
Institucionální a metodické zajištění prací bylo dáno usnesením vlády ČR č.65 ze dne
17.1.2001, kterým byla ustanovena a jmenována čtyřčlenná “Komise pro posouzení vlivů
Jaderné elektrárny Temelín”. Jedním z členů byl autor tohoto článku z titulu oprávnění
soudního znalce pro proces EIA s celostátní působností. Zároveň byl vytvořen dočasný
sekretariát Vládní komise.
Následující příspěvek je věnován definici nulové varianty a způsobu provedení multikriteriální
analýzy .
V historii formální existence a provádění procesu EIA se pragmaticky jednalo o vrcholný typ
podobné práce uskutečněný na území ČR a za mezinárodní účasti expertů. Striktní požadavek
rakouské strany znamenal posouzení 220 významných položek v rámci sedmi stanovených okruhů.
Práce Komise byla zahájena dnem 17.1.2001; neformálně uzavřena veřejným slyšením dne
26.6.2001 ve Vídni a písemným Stanoviskem pro signatáře uvedené mezinárodní dohody ze dne
15.7.2001. Kauza byla ukončena v Bruselu 29.11.2001 podpisem dokumentu „Závěry Melkského
procesu a následná opatření“.

Práce v Komisi probíhaly podle běžných uzancí. Jednotlivé kroky a etapy vyplývají
z přehledné tab. 1. Po vypracování a uveřejnění Zprávy Komise obdržela připomínky1, které byly
písemně zodpovězeny v konečném Stanovisku Komise.
Následující příspěvek glosuje část poznatků získaných z posouzení komplexního vlivu
elektrárny na životní prostředí.

Souhrnné hodnocení bylo provedeno metodami, které jsou běžně uplatňovány
v multikriteriální rozhodovací analýze. Jejich cílem bylo dospět k určitému způsobu oznámkování
elektrárny, které by bylo (v souladu s požadavky procesu EIA) srozumitelné pro veřejnost. Pro
posouzení byly zvoleny dva nezávislé metodické přístupy. Především byla použita metoda “Verbálněnumerické stupnice s váženými průměry”, umožňující průhledné oznámkování jednotlivých
posuzovaných okruhů s různým počtem definovaných klíčových problémů. Tato metoda je vhodná pro
komunikaci s laickou veřejností. Pro tento účel byla definována referenční pěti-stupňová verbálně
numerická stupnice pro posouzení potenciálního vlivu JE Temelín na životní prostředí v relativních
jednotkách [RJ] ve smyslu nepřímé závislosti ve prospěch kvality ŽP podle zásady “čím vyšší → tím
horší !” Druhá metoda “FUZZY logiky a verbálních výroků FL-VV” aplikovala teorii mlhavých množin.
Získaný výstup kontroloval správnost výsledků metody první. Pomocí první metody byly navíc
1
Komisi bylo doručeno celkem 322 dopisů s 2381 podpisy. Na veřejném slyšení 25.4.2001 v Č.Budějovicích
bylo prezentováno 67 připomínek; obdobně 26.6.2001 ve Vídni byly během šestihodinové rozpravy zodpovězeny
dotazy a relevantní připomínky obsažené v rakouském dokumentu “Gesamt-UVP Temelin” (Umweltbundesamt
Wien, Juni 2001). Souhrn glosovaných odpovědí tvoří přílohu Stanoviska Komise, předaného signatářům
Protokolu v Melku.
JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________
1
___________________________________________________________________________
posuzovány dva scénáře, jednak pro rovnocenný význam posuzovaných okruhů (scénář hodnocení
A), jednak pro jejich diferencovanou významnost (scénář hodnocení B). Tato významnost, neboli
váha, byla stanovena standardní metodou podle D.Fullera, podrobněji viz [2], [3], [4], která je
domácím odborníkům známa.
Komparativní analýza byla řešena metodou postupných kroků, jak naznačuje souhrnný
výsledek v tabulce 2, která se stala klíčovým dokumentem pro veřejné slyšení, tj.:
pro každý posuzovaný okruh byly identifikovány klíčové problémy, viz sloupec 3;
v rámci okruhu byl určen procentický podíl významnosti definovaných klíčových problémů ve
smyslu vzájemné relativní důležitosti a na základě shody expertů byla provedena klasifikace
potenciálního impaktu podle referenční stupnice, viz sloupce 4 a 5;
výsledný kvalitativní multiplikátor Pj charakterizující potenciální impakt na posuzovaný okruh byl
vypočítán jako aritmetický průměr klíčových problémů, viz sloupec 6;
každému okruhu byla přisouzena individuální váha wj, viz hodnoty normalizovaných vah wj(N) ,
sloupec 7.
Z provedené komparativní analýzy potenciálního vlivu posuzovaných okruhů vlivu JE Temelín
na životní prostředí vyplývá, že v rámci scénáře (A) je nejméně příznivě hodnocen vliv na přírodu a
krajinu (tj. okruh O5). Naopak v rámci daného souboru je nejlépe hodnoceno hledisko možného vlivu
na hydrologii (tj. okruh O2), následovaný vlivem na ovzduší a klima (tj. okruh O1). Nicméně expertní
názor členů Komise uvážil neopominutelný význam možného vzniku havárií (okruh O7), což je
zakódováno v nejvyšší přiřazené váze tomuto okruhu posuzování v rámci scénáře (B). Tato
skutečnost je zřetelně vyjádřena jako sloupec „řady 2“ na obr. 1 (viz nejvyšší hodnota normalizované
klasifikace impaktu 0,56), čímž překonává nejméně příznivou hodnotu přiřazenou váženému vlivu na
přírodu a krajinu (hodnota 0,54). Pro okruhy posouzených vlivů na půdu a horninové prostředí (okruh
O3) a produkovaných odpadů (okruh O6) se naopak názor expertů shoduje na nižší relativní váze.
S výjimkou uvedených skutečností jsou výsledky provedené analýzy pro oba scénáře vzájemně
srovnatelné.
Zjištěné výsledky závěrečného porovnání posuzovaných okruhů byly kontrolovány nezávisle
metodou FL-VV. Řešení se opírá o katalog verbálních výroků (termů) a o výsledek expertního
hodnocení členů Komise. Pomocí lingvistického nástroje, tj. slovních výroků z tabulky fuzzy bylo
úkolem otestovat míru negativního vlivu pro každý posuzovaný okruh. Jak je uvedeno v závěru
Zprávy [1], obdržené výsledky podle dvou nezávislých metod se vzájemně podporují.
Uvedený postup umožnil prezentovat výslednou známku 2,506, kterou Komise udělila
potenciálnímu souhrnnému vlivu JETE na životní prostředí2; známka vyjadřuje vážené skóre za
soubor sedmi posuzovaných okruhů. Přitom jednotlivé klíčové problémy uvnitř posuzovaných okruhů
obdržely klasifikaci v plném rozsahu pětibodové stupnice, tj. od známky 1 (nejmenší potenciální vliv)
až po známku 5 (největší potenciální vliv). Tak např. klíčový problém ekologického vlivu elektrárny na
lesní porosty a zemědělské kultury byl posouzen jako zanedbatelný – tj. stupněm 1, a naopak míra
dopadu na krajinný ráz byla hodnocena jako nepřijatelná – tj. stupněm 5.
Na základě dvou nezávislých metodických postupů je vliv JE Temelín na životní prostředí
hodnocen jako nízký, nevýrazný a přijatelný. Jde o povinné výrazové termy z katalogu použité
metody FL-VV, kterým je přisouzen hodnotový kód. Rozhodně nejde o libovolné přívlastky.

Dohoda z Melku a proces posuzování vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí
vyvolal dodatečně - na základě požadavku rakouské strany3 – posouzení tzv. „nulové varianty“.
Všeobecná výjimečnost kauzy JE Temelín, kde byl posuzován vliv stavebně dokončeného díla
namísto projektového záměru, potvrzuje neobvyklý způsob výkladu nulové varianty. Pro informaci
uveďme, že za nulovou variantu se standardně pokládá takový případ, kdy zamýšlený projekt není
realizován. Mimořádný význam a funkce nulové varianty v procesu EIA je naznačena v tab. 3. Taková
varianta je zpravidla pokládána za hypotetickou a její význam spočívá v určení referenční úrovně, od
které se odečítají klady a zápory navrhované varianty reálné.
2
Mimo uvedeného hodnocení bylo v souladu s běžnou praxí procesu EIA formulováno doporučení , jehož cílem
je snížit míru nejistoty a stupeň přijímaného rizika. Celkem 21 opatření se stalo předmětem následných závazků
Melkského procesu podle usn.vl. ČR č.156 z 20.2.2002.
3
Posouzení bylo provedeno na základě společného prohlášení ministrů J.Kavana a W.Molterera ze dne
12.5.2001 v rámci naplňování Melkského procesu článku V.
2
___________________________________________________________________________
Ani jedna ze standardně chápaných nulových variant v případě elektrárny v Temelíně nebyla
použita. Počáteční představa především laické veřejnosti a některých sdělovacích prostředků, že má
být posouzena varianta totální likvidace stavby ve smyslu “zelené louky”, byla v zárodku vyloučena a
objasněna. Předmětem dodatečného posouzení expertů Vládní komise pro posouzení vlivů JETE na
životní prostředí byla varianta “neuvedení do provozu a jejího zakonzervování” jako doplňujícího
referenčního dokumentu k základní zprávě. Tato varianta byla a je mediálně a v diplomatickém styku
v dané kauze nepřesně označována za variantu nulovou.
Varianta neuvedení jaderné elektrárny do provozu a jejího zakonzervování vychází
z hypotetického předpokladu, že tato elektrárna nesplňuje aktuální bezpečnostní kriteria a ekologické
požadavky převažující v členských zemích EU. Stav “zakonzervování” není definován v české
legislativě ani v legislativě jiných zemí, respektive v mezinárodních doporučeních. Realizace varianty
neuvedení jaderné elektrárny do provozu a jejího zakonzervování by z právního hlediska vyžadovala
změnu současného schváleného stavu elektrárny a státní dozor – Státní úřad pro jadernou
bezpečnost - by vydal rozhodnutí, které by právně definovalo stav “zakonzervování”, tj. definovalo
aktivity, které jsou na elektrárně povoleny a které jsou nutné z hlediska jaderné bezpečnosti. Přesná
specifikace těchto podmínek v současném časovém horizontu není známa. Zároveň lze předpokládat,
že po odstranění případných nedostatků bude elektrárna uvedena opakovaně do provozu (stav
“spouštění”).
Z hlediska technologického neznamená stav zakonzervování žádnou podstatnou změnu vůči
běžnému technologickému stavu provozních odstávek, jejichž délka se podle rozsahu činností v nich
prováděných může pohybovat od několika týdnů až do mnoha měsíců (velká rekonstrukce). Všechny
důležité provozní a bezpečnostní systémy musí být udržovány v provozuschopném stavu tak, aby
dosud vzniklé radioaktivní látky v průběhu spouštění byly spolehlivě chlazeny a bezpečně odděleny od
složek přírodního prostředí.

Posouzení dodatečně vyžádané nulové varianty bylo záměrně provedeno na pozadí již
posouzeného vlivu reálné varianty (možnost komparativního porovnání). Sedm posuzovaných okruhů
a 25 klíčových problémů bylo expertním způsobem posouzeno metodou ekologické rozhodovací
analýzy z hlediska odstavení, neuvedení a zakonzervování elektrárny s vědomím, že provoz bude
obnoven po odstranění případných nedostatků ve smyslu aktuálních bezpečnostních kriterií,
převažujících v členských státech EU .
Smyslem posouzení bylo porovnat míru potenciálního dopadu na životní prostředí s dopadem
varianty plného zprovoznění o výkonu 2000 MW. Posouzení bylo v obou případech provedeno
shodným způsobem na základě axiomatické teorie kardinálního užitku MUT (Multiatribute Utility
Theory) a stejných pracovním postupem. Výsledek prokázal, že u poloviny klíčových problémů je
potenciální vliv varianty zakonzervování stejný, jako u varianty plného provozu s tím, že tyto vlivy mají
velkou až velmi velkou váhu, viz např. vliv na krajinný ráz, seismickou bezpečnost a odolnost, riziko
vzniku havárií aj. Naopak příznivěji hodnocené vlivy mají převážně malou až velmi malou váhu, jako
např. vlivy elektrárny na ekosystémy aj. Na základě přijaté definice bylo konstatováno, že rozdíly
potenciálního impaktu na životní prostředí mezi variantou zakonzervování (tzv. nulovou) a variantou
zprovoznění nejsou významné.

Závěrem k výstupu dodatečného referenčního materiálu Komise je třeba konstatovat, že
„Komparativní porovnání enviromentálních vlivů varianty neuvedení JE Temelín do provozu a jejího
zakonzervování s variantou zprovoznění“ v žádném případě neposkytuje potřebnou informaci o
důsledku uvedení JE Temelín do klidu. Málo podstatný vliv „zakonzervování“ potvrzuje číselný
výpočet, kde po doplnění tab. 4 výsledná známka pro takto definovaný stav je 2,132, což v porovnání
se známkou 2,506 pro variantu plného zprovoznění nepředstavuje významnou změnu; číselný rozdíl
0,374 je irelevantní. Z uvedeného vyplývá, že deklarovaná a posouzená nulová varianta
v dokumentech Melkského procesu je de facto varianta dočasného přerušení provozu, jinými slovy
jedna ze souboru reálných variant standardně generovaných podle teorie EIA.
Současný stav umožňuje posoudit uvedení elektrárny do klidu podle různých scénářů
diferencovaně např. pro různé časové horizonty. Protože oblast ekologických kritérií se jeví jako méně
významná, byla by úloha silně kontroversní především v oblasti kategorie kritérií ekonomických,
sociálních a přijímaného rizika, tj. bezpečnosti. Takto definovaná kritéria v referenčním materiálu
Komise nebyla uvažována.
3
___________________________________________________________________________
Poznámka
Podrobné informace jsou v závěrečné zprávě “Posouzení vlivu JE Temelín na životní prostředí”
v archívu informačního střediska JE Temelín.
Literatura
[1] Posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, předložené v návaznosti na
dobrovolný a nadstandardní postup podle části V. Protokolu z Melku. Zpráva. Komise pro hodnocení
vlivu JE Temelín na životní prostředí Praha, duben 2001, 238 stran.
[2] Říha, J. (1987): Multikriteriální posuzování investičních záměrů. SNTL Praha, 336 stran.
[3] Říha, J. (1995): Hodnocení vlivu investic na životní prostředí. Vícekriteriální analýza a EIA.
Nakladatelství ACADEMIA Praha, 348 stran.
[4] Říha, J. (2001): Posuzování vlivů na životní prostředí. Metody pro předběžnou rozhodovací
analýzu. Vydavatelství ČVUT Praha, 477 stran.
Kontaktní adresa:
Prof. Ing. Josef Říha, DrSc.
Emeritní profesor ČVUT v Praze
19014 Praha 9, Smiřická 339
tel./fax.: 81960045
tel.: 0602 803401
e-mail: [email protected]
Tab. 1
Přehled významných pracovních etap Komise pro posouzení vlivů JE TEMELÍN na životní prostředí
12.12.2000
17.1.2001
18.1.2001
24.1.2001
13.2. 2001
1.3.2001
4.-5.4.2001
10.4.2001
11.4.2001
25.4.2001
12.5.2001
26.6.2001
15.7.2001
28.11.2001
29.11.2001
Podepsání protokolu v Melku
Usnesení vlády ČR č.65 k návrhu institucionálního a metodického zajištění souhrnného
posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí
Jmenování členů Komise pro posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín
Ustavující pracovní jednání členů a dočasného sekretariátu Komise
1. společné zasedání Komise za přítomnosti zahraničních účastníků v Praze, tisková
konference
2. společné zasedání Komise za přítomnosti zahraničních účastníků v Průhonicích
3. společné zasedání Komise za přítomnosti zahraničních účastníků v Praze
Dokončení a uveřejnění Zprávy na internetu (www.mzv.cz)
Tisková konference k závěrům Zprávy
Veřejné slyšení v kulturním domě Metropol, České Budějovice
Společné prohlášení ministrů zahraničních věcí ČR a Rakouska; definování a
posouzení nulové varianty
Veřejné slyšení v Redouten säle – Hofburg, Vídeň
Předání Stanoviska Komise signatářům protokolu z Melku
Usnesení vlády ČR č.1278 ke Zprávě o přípravě na jednání s Rakouskou republikou o
ukončení Melského procesu
Dokument „Závěry Melského procesu a následná opatření“ podepsaný v Bruselu
4
___________________________________________________________________________
1
O1
O2
O3
O4
O5
2
3
(A) ovzduší – uvádění radioaktivních látek do
ŽP formou výpustí
(B) klima – potenciální vliv provozu chladících
věží na klimatické faktory území
(A) zabezpečenost a kvalita vody pitné
HYDROLOGIE
(B) zabezpečenost
a
kvalita
vody
technologické
(C) riziko radioaktivního znečištění recipientu
v důsledku vypouštění tritiových vod
PŮDA A HORNINOVÉ (A) vliv na půdu a horninové prostředí
(B) seismická bezpečnost
PROSTŘEDÍ
VLIVY
NA (A) radiační hygiena-ovzduší
(B) radiační hygiena-voda
OBYVATELSTVO
(C) radiační hygiena-potravní řetězec
(D) komunální hygiena
(C) faktor pohody
OVZDUŠÍ A KLIMA
PŘÍRODA
(FAUNA,
A
EKOSYSTÉMY)
O6
KRAJINA A)
FLÓRA, (B)
(C)
(D)
(C)
(F)
vliv na krajinný ráz
vliv na faunu, flóru, ekosystémy
vliv na lesní porosty
vliv na zemědělské kultury
vliv na kulturní hodnoty
vliv na hmotné statky
(VČETNĚ (A) radioaktivní odpady kapalné (bitumenace)
RADIOAKTIVNÍCH
A (B) radioaktivní odpady pevné
(C) vyhořelé palivo
CHEMICKÝCH)
ODPADY
(D) ostatní odpady neradioaktivní
O7
MOŽNOST
HAVÁRIÍ
Celkem
VZNIKU (A)
prevence vzniku havárií
(B) radiologický vliv havárií na ŽP
(C) havarijní plány a připravenost
Normalizovaná váha posuzovaného okruhu w(n)j
Výsledné hodnocení okruhu jako vážený průměr
klasifikace Pj
KLÍČOVÝ PROBLÉM
Relativní důležitost v rámci posuzovaného okruhu [%]
OKRUHY POSUZOVÁNÍ
Klasifikace klíčového problému – viz referenční tabulka
Tab. 2
Klíčové problémy posuzovaných okruhů a jejich vzájemné posouzení
4
5
6
7
2
70
2
0,16071
2
30
3
1
5
65
1,7
0,16071
3
30
2
3
2
3
1
1
4
20
80
15
30
5
10
40
2,8
0,08929
2,95
0,16071
5
2
1
1
3
2
55
10
5
5
20
5
3,75
0,14286
2
30
2,5
0,03571
2
3
2
15
50
5
2
3
2
60
25
15
2,25
0,25
1,00002
5
___________________________________________________________________________
Tab. 3
Mimořádný význam a funkce nulové varianty v procesu EIA
ª Varianta nulová typu „no-build“ je často používána jako referenční úroveň pro posouzení ostatních variant.
V tomto případě relativní impakty dalších variant jsou vyjádřeny jako změny vůči základnímu případu. Jestliže všechny
varianty byly posouzeny tak, že mají záporné chování vůči srovnávací základně, potom by rozhodnutí mělo být takové, že
není přijata žádná z nich a zůstává status quo, tzn. „nic nestavět“. Alternativně by pro další hlubší posouzení mohla být
vybrána varianta, která se příliš neliší od varianty nulové, a která by mohla uvážit budoucí pravděpodobné demografické
změny a změny v infrastruktuře.
ª Nulová varianta pasívní, tj. varianta bez projektu (no-action, do-nothing, no-go, no-build), ve smyslu varianty
bez záměru (projektu), posuzuje důsledky absence záměru z hlediska impaktu (nerealizovaného projektu) na životní
prostředí a společnost k současnému nebo vzdálenému časovému horizontu. Ve většině případů znamená posouzení
současného stavu. V určitých případech to je ohodnocení kvality přírodního (krajinného) prostředí bez antropogenního
zásahu. Jejím hlavním cílem má být určení pevného referenčního bodu pro ostatní varianty.
ª Nulová varianta aktivní (aktive zero-variant, zero-plus) představuje základní účelové (tvrdé) řešení, ve kterém
není brán ohled na možnost preventivních, kompenzačních či zmírňujících opatření. Neuvažuje (zanedbává, ignoruje)
vedlejší technické, ekonomické či socioekologické nepříznivé vlivy. Cílem této varianty je:
- formulovat počáteční stav interakcí v krajině po realizaci projektu,
- zanedbat druhotné vlivy na životní prostředí,
- vytvořit počáteční rámec informací pro ostatní komplikovanější varianty,
- naznačit potřebu výhodných technologií, organizačních či správních změn a tím odhalit možnost vyvolání úspor v oblasti
investic.
Tab. 4
Komparativní porovnání enviromentálních vlivů varianty neuvedení JE Temelín do provozu a jejího
zakonzervování s variantou zprovoznění
OKRUHY POSUZOVÁNÍ
HODNOCENÍ IMPAKTU
HODNOCENÍ IMPAKTU
VARIANTY NEUVEDENÍ
A ZAKONZERVOVÁNÍ
VARIANTY NEUVEDENÍ
A ZAKONZERVOVÁNÍ
ZŮSTÁVÁ STEJNÉ
JE PŘÍZNIVĚJŠÍ
(A) ovzduší – uvádění radioaktivních látek
do ŽP formou výpustí
(B) klima – potenciální vliv provozu
chladících věží na klimatické faktory
území
O1
OVZDUŠÍ A KLIMA
O2
HYDROLOGIE
(A) zabezpečenost a kvalita vody pitné
O3
PŮDA A
(A) vliv na půdu a horninové prostředí
(B) seismická bezpečnost
HORNINOVÉ
PROSTŘEDÍ
O4
(B) zabezpečenost a kvalita vody
technologické (poznámka č.1)
(C) riziko radioaktivního znečištění
recipientu v důsledku
vypouštění tritiových vod
(A) radiační hygiena-ovzduší
(B) radiační hygiena-voda
(C) radiační hygiena-potravní řetězec
VLIVY NA
OBYVATELSTVO
(D) komunální hygiena
(E) faktor pohody
(poznámka č. 2)
6
___________________________________________________________________________
O5
(A) vliv na krajinný ráz
PŘÍRODA A
KRAJINA (FAUNA,
FLÓRA,
EKOSYSTÉMY)
(E) vliv na kulturní hodnoty
(B) vliv na faunu, flóru, ekosystémy
(C) vliv na lesní porosty
(D) vliv na zemědělské kultury
ODPADY
(VČETNĚ
(poznámka č. 3)
(A) radioaktivní odpady kapalné
(bitumentace)
(B) radioaktivní odpady pevné
(F) vliv na hmotné statky
O6
RADIOAKTIVNÍCH
A CHEMICKÝCH)
O7
MOŽNOST
VZNIKU HAVÁRIÍ
(C) vyhořelé palivo
(D) ostatní odpady neradioaktivní
(A) prevence vzniku havárií
(B) radiologický vliv havárií na ŽP
(C) havarijní plány a připravenost
Poznámky k tabulce:
1. Hodnoceno nad rámec superiorního řešení s ohledem na ekologický význam zachování původního množství vody
v místním hydrologickém cyklu (nulový odběr a žádná ztráta).
2. Za situace neuvedení Jaderné elektrárny Temelín do provozu a jejího zakonzervování jsou všechny potenciální
zdroje ozáření pracovníků a obyvatelstva pod plnou kontrolou a vzhledem k zastavení štěpné reakce jsou tepelné
a tlakové parametry v primárním okruhu na takové úrovni, že únik radioaktivních látek z tohoto okruhu je prakticky
vyloučen. Přitom inventář radioaktivních látek v reaktoru v průběhu času klesá a jeho radionuklidové složení se
mění ve smyslu snižujícího se podílu radionuklidů s krátkým fyzikálním poločasem. Skladované jaderné palivo,
připravené pro případ dlouhodobého provozu elektrárny, je bezpečně uloženo tak, aby bylo zajištěna jeho
hermetičnost a vyloučeno vytvoření jeho kritické geometrie. Za těchto okolností je třeba předpokládat výrazně nižší
příkon kolektivní efektivní dávky pro pracovníky než za provozu reaktoru. Nelze očekávat žádné ozáření
obyvatelstva a nějaký nepříznivý vliv na jeho zdravotní stav.
3. Souvisí zejména se skutečností, že nedojde ke změnám mezoklimatu.
7
___________________________________________________________________________
Obrázek 1
POSUZOVANÉ OKRUHY VLIVU JE TEMELÍN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
A JEJICH VZÁJEMNÉ POROVNÁNÍ
OKRUHY POSUZOVÁNÍ
0,29
1
0,32
OVZDUŠÍ A KLIMA
0,24
0,27
2
HYDROLOGIE
0,40
3
0,25
PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ
0,42
4
0,47
VLIVY NA OBYVATELSTVO
0,54
0,54
5
PŘÍRODA A KRAJINA
0,36
6
0,09
ODPADY
MOŽNOST VZNIKU HAVÁRIÍ
normalizovaná
klasifikace
impaktu
Î
0,32
7
0,56
0
0,2
Řada1
0,4
0,6
Řada2
Řada 1: vyjadřuje klasifikaci potenciálního impaktu pro rovnocenný význam posuzovaných okruhů –
scénář hodnocení (A).
Řada 2 : vyjadřuje klasifikaci potenciálního impaktu pro vážené skóre přisouzené jednotlivým okruhům
– scénář hodnocení (B).
8

MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA

Transkript

Podobné dokumenty

Technické informace - ZERO Select Innen Silikatfarbe

Technické informace - ZERO Color Effekt Putz

I LÉKAŘSKÉ POMŮCKY

Shoz na prádlo , dvoupatrové provedení - schema pro

10 | 2015 - Týn nad Vltavou

FILMOVÁ NADACE vybrala nejlepší scénáře roku 2016