pdf554 kB - Eknihyzdarma.cz

www.eknihyzdarma.cz
Zněnítohototextuvycházízdíla
Tyrolskéelegietak,jakbylovydáno
vydavatelstvímE.Hofbaueravroce
1904(BOROVSKÝ,KarelHavlíček.
Tyrolskéelegie.Praha:Hofbauer,
1904.22s.).
AutoremportrétuKarlaHavlíčka
Borovskéhonaobálcee-knihyjeJan
Vilímek.
Verze1.0z17.03.2011.
Textdíla(KarelHavlíčekBorovský:
Tyrolskéelegie),publikovaného
MěstskouknihovnouvPraze,není
vázánautorskýmiprávy
(http://creativecommons.org/publicdom
Citačnízáznamtétoe-knihy:
BOROVSKÝ,KarelHavlíček.
Tyrolskéelegie[online].VMKP1.
vyd.Praha:Městskáknihovnav
Praze,2011[aktuálnídatumcitaceeknihy–př.cit.rrrr-mm-dd].
DostupnézWWW:
<http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/37/0
Vydání(obálka,grafickáúprava),
jehožautoremjeMěstskáknihovnav
Praze,podléhálicenciCreative
CommonsUveďteautoraNevyužívejtedílokomerčněZachovejtelicenci3.0Česko
(http://creativecommons.org/licenses/b
nc-sa/3.0/cz/).
I.
Sviť,měsíčku,polehoučku
skrztenhustýmrak;
jakpaksetiBrixenlíbí?
Neškareďsetak!
Nepospíchej,pozastavse,
nechoďještěspat,
abychsteboujenchvílinkumoh'
diškurirovat.
Nejsemzdejší,můjměsíčku!
toťznášpodlekřiku;
neutíkej,nejsem„treuundbieder“,
jsemzdejenvecviku.
II.
Jsemťjázkrajemuzikantů,
napozounjsemhrál,
atenpořádtyVídeňsképány
zesnaburcoval.
Byseposvýchtěžkýchpracích
hodněvyspali,
jednouvnocikočárpolicajtů
promneposlali.
Dvěhodinypopůlnoci,
kdyžnatřetíšlo,
tumidávalžandarmupostele
šťastnédobrýtro.
Sežandarmemslavnýouřad
celývparádě,
pupekkordempevněobvázaný,
zlatonakrágle.
„Vstávají,paneredaktor,
nelekajíse,
jdemevnoci,nejsmevšakzloději,
jenomkomise.
OdvšechzVídněpozdravení,
panBachjelíbá,
jsou-liprejzdráv?atuhletopsaní
ponásposílá.“
Jájseminalačnýživot
vždyckyzdvořilý:
„Odpusť,slavnácísařskákomise,
žejsemvkošili.“
AleDžog,můjčernýbuldog,
tenjegrobián,
na„habeascorpus“tuzezvyklý—
onjeAngličan.
Málembybylchlappřestoupil
jedenparagraf,
jižnaslavnýouřadzpodpostele
uďál:Vrr!haf!haf!
Hodiljsemmutampodpostel
říšskýzákonník;
dobřežejsemměltenmoudrýnápad,
jižaninekvik'.
III.
Občanzvyklýnapořádek—
bylotovprosinci—
předevšímjsemsiobulpunčochy
vslavnéasistenci.
Pakjsemteprvčetlpsaní—
všakhotuhlemám;
rozumíš-liouředníněmčině,
přečtisijesám!
Bachmipíšejakodoktor,
žeminesvědčí
vČecháchzdraví,žeprejpotřebuju
změnupovětří;
ŽejevČecháchtuzedusno,
horkévýpary,
mnohosmradupotéoktrojírce,
holénezdraví.
Žeontedyschválněpromne
kočársemposlal,
abychsehnednastátníoutraty
nacestuvydal.
Ažandarmůmženařídil,
aťmnehodněnutí,
kdybychnechtělzeskromnosti
přijmout
jehonabídnutí.
IV.
Cožjedělat?Žepakmusím
hloupýzvyktenmít,
ženemohužandarmůmsflintami
pranicodepřít!
Dederamnetakynutil,
abychjeljenhned,
žebychtěliBrodští,ažsezbudí,
třebasnámijet.
Pravilmi,ženemámssebou
zbraněžádnébrát,
nebžeonimajínařízení
mneochraňovat.
Žemámtéž,pokudjsmevČechách,
inkognitojet,
sicnámdajídotíravílidé
hrůzukomishned.
JeštěmidalpanDedera
vícemoudrýchrad,
dlenichžseBachovipacienti
majíspravovat.
TakmnevábiljakSiréna,
ažjsemobulboty,
oblík'vestu,kabát,pakikožich,
dřívevšakkalhoty.
Koněažandarmistáli
dávnopředdomem:
„Milíbraši!maličkéstrpení,
hnedjižpojedem'!“
V.
Ó,měsíčku,všaktyženské
dobřeznášavíš,
jakýsnimičlověknatomsvětě
častomívákříž.
Také'smnohéholoučení
tajnýmsvědkembyl,
tyznášlípnežkaždýnovelista
hořkosttěchtochvil.
Matka,žena,sestra,dcerka,
maláZdenčinka,
stályokolomnevtichémpláči–
hořkáchvilinka.
Jájsemsicestarýkozák,
vpůtkáchtužený,
tenkrátjsemměltrochutěsnáprsa
azrakzkalený.
Vtisknuljsemvšakpoděbradku
silnědočela,
abysetěmpolicajtůmslza
nezablyštěla.
Nebtivšichniblížedveří
posudstálistráž,
abymělatatosmutnáscéna
císařskoustafáž!
VI.
Trubkabřeští,kolahrčí,
jedem'kJihlavi;
vzadu,abysmenicneztratili,
klušoužandarmi.
TenBorovskýkostelíček
stojínavršku,
skrzelesysmutněnamnehledí:
„Jsito,můjhošku?“
Podemnoujesttvákolébka,
játěvidělkřtít,
starémuvikářiministrovat,
pilněseučit.
Táhnoutsvětemnazkušenou,
pakspochodníjít,
našíchaseplamenemveselým
nacestusvítit.
Vidíš,jaktyrokyplynou,
známtětřicetlet…
Ale,chlapče!jakétoobludy
vidímsteboujet?“
VII.
KdyžjsmejelipřesJihlavu,
měljsemŠpilberkvmysli,
zaLincemzasmyšlenkynaKufštein
zhlavyminevyšly.
Teprvakdyžjsmenechali
Kufšteinvpravostát,
začlasemialpejskákrajina
příjemnějšízdát.
Hloupájízda,milýbrachu,
kdyžsenevíkam:
veselétytroubenípostilionů
jsoujenbídnýklam.
Všudekolomazavšude
přepřahovali:
kdybysteradšveVídnipřepřáhli
anamazali!—
Telegrafjepřecejenom
hezkývynález,
Tenpřednámivšude,nežjsmepřišli,
ohlášenínes'.
bynámmohlapolicie,
starostlivámáti,
všude,dřívenežtamdojedeme,
kamnarozehřáti.
Nesmímalezapomenout
Budějovice,
tamDederakoupilmělnického
čtyrylahvice.
Či-lisevněmvlastenecké
hnulymyšlenky?
či-lidoufal,žetopromnebude
LéthenaČechy?
Mělnickéjsemdávnodopil,
pijuvlaskézas;
alezdáse,žejevoboustejný
nepokojnýkvas.
VIII.
Teď,měsíčku,nechmeelegie
apřejděmevheroickýtón,
nebocotiteďchcivypravovat,
tobylčertůvshon.
CestazReichenhalludoWeidringu
—
tyjimusíštakydobřeznát—
tasenedážádnouordonancí
přeoktrojovat.
Hory,skályohromnějšíještě
nežjesthlouposťmezinárody,
vedlecestypropasťbezednájak
držkaarmády.
Temnánoc,jaknašesvatácírkev,
amyjedem'skopcejakomžik;
darmokřičíDedera:„Držkoně!“
prázdnýjekozlík.
Kočárpraštíakoněvevětru,
jižjeďábelhorempádemnese,
apostilionněkdetamzakopcem
dodýmkysikřeše.
Dolůjakosvěžecestaplytká,
vůzjakšipkakloužehýahat,
snadnáshodláněkdedopropasti
internírovat.
Ach,tobylapromnechutnáchvilka!
neboťneznámžádnouvětšíslasť,
nežlividětslavnoupolicii
ouzkostísetřást.
Napadnulmi—jsemťjáčtenářbible
—
oJonášismutnýpříběhten,
jakjejzloďkykutišenímoře
vyhodiliven.
„Metejmelos“,pravím,„mezinámi
musíněkdovelkýhříšnýbýt,
atenkusmířenínebesmusí
zvozuvyskočit“.
Jentovyřknu,ejhle!policajti
anisvědomínezpytovali
akajícněvyrazivšedvířka,
zvozuvyskákali.
Ach!tysvěte,obrácenýsvěte!
vzhůrunohamiveškarpěležístráž,
alespanemdelikventemsamým
klušeekvipáž.
Ach,tyvládo,převrácenávládo!
národynašňůrcevoditchceš,
alečtyřmikoňmibezopratí
vládnoutnemůžeš!
Bezkočího,bezopratí,potmě,
usilnicepropastmístoškarpy:
takjsemcválalsámasámvkočáře
jakovítrsAlpy.
Svěřitisvůjosudtakéjednou
koňůmsplašenýmsejámámbát?
občanrakouský?cožsemimůže
horšíhojižstát?
Takjsemschladnouresignacív
hlavě,
vhuběalevřeloucigaru,
čerstvěj'nežcarruskýpřijelkpoště
vdobrémrozmaru.
Tamjsemzatím—mustrdelikventů
—
bezochranypovečeřelhezky,
nežzamnoustrážsodřenýminosy
přikulhalapěšky.
Jáspaldobře,alepolicajti
mělitunocveWeidringuzlou:
mazalisišpiritusemzáda,
nosyarnikou.
Tujekonectétoepopeje,
knížjsemnepřibásnilanichlup,
podnestitopovíeWeidringu
postmistrDahlrupp.
IX.
PřijelijsmedoBrixenu
bezvšíturbací,
krajskávládadalaDederovi
namnekvitancí.
Místomnetenkuspapíru
vrátilidoČech,
mnezdečernýdvojhlavýorel
držívklepetech.
Krajskouvládu,podkrajského,
žandarmerii,
tymidalizaandělestrážce
vtéSiberii.
KarelHavlíčekBorovský
Tyrolskéelegie
VydalaMěstskáknihovnavPraze
Mariánskénám.1,11572Praha1
VMKP1.vydání
Verze1.0z17.03.2011