Sheep 1/10

Transkript

Sheep 1/10
SHEEP
Náš školní časopis ve zcela novém obale.
Přinášíme žhavé informace z vašeho okolí
O životě školy
Rozhovory s profesory
Reportáže ze školních akcí
1. číslo 2010
Obsah:
Rozhovor s Janem Krylem
Literární koutek
.... str. 2
................... str. 5
Návštěva v temnotě …………..
str. 7
……………. str. 9
Milí spolužáci,
Jane Austenová
tak jsme se tu opět všichni sešli.
Opravdu jsem nečekala, ţe
prázdniny
utečou
takovou
rychlostí blesku. Ani by člověk
neřekl, co se dá během dvou
měsícŧ změnit, loňští prváci se
stávají letošními druháky,
druháci – třeťáky a nečekaně
třeťáci, testovaným materiálem
pro nové maturity, tedy čtvrťáky.
A
samozřejmě
nesmíme
zapomenout na naše nové prváky,
kteří ještě netuší, co je čeká. ☺
Maturita.............................
str. 10
Náš, váš volný čas..............
str. 12
Osmisměrka......................
str. 13
Jistě jste si všimli nového designu školního časopisu, je to tím, ţe se
změnila redakce, tedy tým lidí, kteří na časopisu pracují, a to z toho
dŧvodu, ţe minulý časopis měli pod křídlem ţáci, kteří se s námi
v loňském školním roce rozloučili. Tak doufám, ţe budete s naším
SHEEPem spokojeni a pokud budete mít zájem rozšířit naši redakci,
přivítáme vás s otevřenou náručí. Seznamte se s naším týmem :
ROMAN
HANKA
KAREL
-2-
KÁŤA
1. číslo 2010
JAN KRYL – BRATR LEGENDY
Na Janu Krylovi zaujme nejprve
jméno a snad kaţdému na mysli
vytane jeho starší bratr – Karel
Kryl. Avšak kdo pokračuje v linii
tohoto slavného jména?
Uţ od pohledu a prvních slov je
jasné, ţe to není obyčejný muţ.
Zajímavé vystupování, příjemný
hlas a také poutavá tvorba, které
ale ne kaţdý porozumí.
Povedlo se mi poloţit mu pár
otázek, ale je veliká škoda, ţe
jsme si nemohli posedět a
‚popovídat‘ třeba u kávy... Byl
by to určitě velice zajímavý
záţitek.
1. Co si myslíte o tom, že Landa pod svým jménem
zprofanoval píseň Morituri te salutant?
Nejsem s tím spokojen, Daniel Landa se k té písni nehodí.
Nepochopil její význam, pojal to jako „Hurá, jdeme
bojovat.“ A přitom v tom je obrovská pokora, strach ze
smrti... Ale bohuţel s tím nemohu nic udělat, nejsem
vlastníkem autorských práv.
2. Baví vás takhle hrát pro studenty nebo to berete
jako závazek vůči nám, vůči společnosti?
Obrovsky mě to baví, ale beru to tak, ţe nemáte
příleţitost se k tomu jinak dostat. Nemáte rádi
mentorování učitelŧ, takţe si myslím, ţe bude lepší, kdyţ
se o tom budete bavit s nějakým strejdou odvedle.
-3-
1. číslo 2010
3. Proč nechtěl být váš bratr živou legendou?
Tohle nikdy neuznával, tvrdil, ţe legendou se má člověk
stát aţ po smrti. Chtěl burcovat národ, ten ho však nechtěl
poslouchat, byl zpohodlnělý. Lidé čekali, ţe přijde někdo,
kdo to všechno po převratu zařídí.
4. Máte pocit, že vašemu bratrovi po revoluci
„zlomili křídla“?
Do slova a do písmene mu po politické stránce zlomili
křídla. Chtěl se politicky angaţovat, ale odmítli ho, ať
zpívá a hraje. Utrápil se kvŧli tomu.
5. Myslíte si, že lidé, studenti chápou jeho odkaz?
Jak kdo. Dostáváte se k tomu sice pozdě, ale ve vhodném
věku, kdy dostáváte rozum. Většina z vás to chápe, mnozí
si i zpívali. Mám z toho radost.
Rozhovor : Hana Rákosníková
-4-
1. číslo 2010
LITERÁRNÍ KOUTEK
Toto jsou básně z šuplíkŧ
bývalých studentek Obchodní akademie. A mně se
povedlo ty šuplíky otevřít.
Růže ve váze
Rŧţička na stole – ve
váze odpočívá,
dívá se na mne – trpkým
úsměvem mi odpovídá.
Asi je jí smutno, je tam
sama,
ale i přesto – vypadá
jako pravá dáma.
Ve váze odpočívá, jemně
dýchá,
pozor na trny – rŧţe
píchá!
Rŧţe je smutná a
skomírá
čekajíc na druhou –
nešťastně umírá.
Ztrácí sílu a usychá,
zítra jiţ nevoní, jiţ
nedýchá.
Rŧţička voňavá,
ve váze schovaná,
čeká a z okna vyhlíţí,
zda-li se k ní někdo
neblíţí.
Je to škoda, taková
pěkná rŧţe,
událost milou připomínat
mŧţe.
Byla pěknou dekorací –
zdobila hezky byt,
jenţe sama bez jiné – jiţ
nemohla déle ţít.
I kdyţ je tak krásná a
nádherná,
temně do ruda zbarvená,
umí být i nebezpečná,
její vŧně je však věčná.
Rudolfová
-5-
1. číslo 2010
Bolest
B je bol, kterého plné srdce mám
a to hlavně v době, co
vzpomínám…
Zemřel jsi před dobou dlouhou,
mně však připomíná chvíli
pouhou.
O je okno otevřené,
kterým uniká vše dobré ven,
mé vzpomínky jsou oţivené,
proč vše nebyl jen zlý sen?!
L jsou léta uplynulá,
co jak slza ukanulá,
stéká po mé tváři jasné,
z oka, co myslí na vše krásné.
E jde v ruce s elegií,
kterou srdce opomíjí,
vzpomene však na pocity,
ţalu, stezku i nicoty.
S nese smutek bez ukončení,
pohled na ţivot mi navţdy mění.
S jsou sny, co mívám k ránu,
malé útěchy na mou velkou ránu.
T volá tátu, co odešel navţdy pryč,
zavřel za sebou dveře, od kterých není klíč.
Neuplyne den, kdy bych tě chtěla přivolat
a alespoň to poslední sbohem ti navţdy dát.
-6-
1. číslo 2010
Návštěva v temnotě
V loňském školním roce
navštívily první ročníky
pavilon Domu dětí, kde
informační centrum mládeţe
ve spolupráci s TyfloCentrem
připravilo zajímavou akci.
Byla zde otevřena kavárna
Potmě …
Vcházíme do kavárny,
kterou ale nevidíme. Přes oči máme totiţ klapky,
abychom zakusili, jaké to vlastně je být slepý.
Uţ jen hledání stolku se ţidlemi je obtíţný úkol. Poté se
musíme posadit tak, abychom neupadli. I pití čaje nebo
vody je náročné, člověk si musí vše osahat a snaţit se
utvořit si obraz o tom, jaké to okolo něho asi je. Kdyţ se
ale později mŧţete rozhlédnout po místnosti, jste
rozčarováni. Nic totiţ není tak, jak jste si mysleli, ţe je.
Kdyţ člověk znenadání ‚přijde‘ o jeden ze smyslŧ, na
kterých byl závislý, připadá si velice oslabený, někdy i
téměř bezmocný. Avšak lidé, kteří nikdy nepoznali, co
jsou to barvy či sluneční svit, jsou na tom z našeho
hlediska mnohem hŧře. Jaký je tedy jejich tmavý svět,
kde je mnohdy jedinou barvou čerň? Nikdy plně
nezakusíme rozměr tohoto údělu, ale je moţno alespoň
letmo pohlédnout za tuto oponu.
Jako třída se rozdělíme na dvě skupinky – jedna polovina
jde do kavárny a druhá si vyzkouší chŧzi se slepeckou
holí. Má polovina nejprve schází po schodech k místnosti,
kde jsou stolky se ţidlemi. Neţ ale vkročíme, musíme si
nasadit nezbytnou pomŧcku – ony klapky na oči, které
nás na krátkou dobu ‚připraví‘ o zrak. Poté vstupujeme,
ale nejprve se marně snaţíme zorientovat. Po určitých
-7-
1. číslo 2010
drobných nepříjemnostech zvládáme vše, co je před nás
jako úkol postaveno. Krátká rozmluva s Lubošem, jedním
ze zrakově postiţených, nám dovolila pohlédnout o něco
dál za tuto oponu.
Druhou částí je projít přes překáţkovou dráhu s pomocí
slepecké hole a někoho, kdo nám bude říkat cestu. První
role je role slepce, bylo nutné obcházet překáţky, které
nám stály v cestě přes sál, jejţ jsme nemohli vidět. Po
hmatu jsme měli také poznávat rŧzné předměty, jako
třeba tuţkové baterie, PET lahve apod.
Druhou rolí je nějakého jiného ‚slepce‘ provést přes ony
překáţky, které jsme prve absolvovali jakoţto nevidoucí.
I tento úkol nebyl jednoduchý, i kdyţ nám k němu
slouţily všechny smysly.
Hana Rákosníková
-8-
1. číslo 2010
A
AUSTENOVÁ
USTENOVÁ JANE
JANE
(16.12.1775
(16.12.1775 –– 18.07.1817)
18.07.1817)
Anglická
Anglická spisovatelka
spisovatelka představitelka
představitelka
tzv.
tzv. rodinného
rodinného románu.
románu. Ve
Ve svých
svých
dílech
dílech obvykle
obvykle zachycovala
zachycovala život
život
venkovských
vyšších
vrstev.
venkovských vyšších vrstev.
Hlavními
Hlavními postavami
postavami jejích
jejích děl
děl bývají
bývají
inteligentní,
inteligentní, morálně
morálně silné
silné hrdinky,
hrdinky,
které
které ostře
ostře kontrastují
kontrastují ss pošetilostí
pošetilostí
svého
svého okolí.
okolí. Nikdy
Nikdy se
se neprovdala.
neprovdala.
Zajímavostí
Zajímavostí je,
je, že
že téměř
téměř ve
ve všech
všech scénách
scénách se
se vyskytují
vyskytují ženy,
ženy,
zřejmě
zřejmě proto,
proto, že
že ona
ona sama
sama nevěděla,
nevěděla, jak
jak muži
muži mluví
mluví vv
nepřítomnosti
nepřítomnosti žen.
žen. Její
Její díla
díla vycházela
vycházela za
za jejího
jejího života
života
anonymně,
s
jejím
jménem
byla
vydávána
anonymně, s jejím jménem byla vydávána až
až po
po její
její smrti.
smrti.
DÍLA:
DÍLA:
Rozum
Rozum aa cit
cit -- (1811)
(1811) první
první autorčin
autorčin román.
román. Původní
Původní
zpracování
zpracování románu
románu dopisovou
dopisovou formou
formou nebylo
nebylo nakladatelem
nakladatelem
přijato,
přijato, proto
proto ho
ho Austenová
Austenová přepracovala
přepracovala na
na vyprávění
vyprávění ss
dialogy
dialogy ve
ve třetí
třetí osobě.
osobě.
Pýcha
Pýcha aa předsudek
předsudek -- (1813)
(1813) nejvýznamnější
nejvýznamnější autorčino
autorčino dílo
dílo
Emma
(1816)
Emma (1816)
Mansfieldské
Mansfieldské panství
panství (1814)
(1814) příběh
příběh oo moderní
moderní Popelce
Popelce
Přesvědčování
Přesvědčování –– (1818
(1818)) poslední
poslední román
román
Sanditon
Sanditon -- měl
měl být
být vv pořadí
pořadí sedmým
sedmým románem
románem Jane
Jane
Austenová,
Austenová, ale
ale autorka
autorka ho
ho nestačila
nestačila dokončit.
dokončit. Když
Když začala
začala
počátkem
roku
1817
jeho
první
kapitoly,
byla
vážně
nemocná
počátkem roku 1817 jeho první kapitoly, byla vážně nemocná
aa zbývalo
zbývalo jíjí necelých
necelých šest
šest měsíců
měsíců života.
života. Na
Na základě
základě
rozsáhlého
rozsáhlého fragmentu
fragmentu dílo
dílo dokončila
dokončila autorka
autorka vystupující
vystupující pod
pod
pseudonymem
pseudonymem Marie
Marie Dobbsová.
Dobbsová.
Citát:
Citát:
Nechci,
Nechci, aby
aby lidé
lidé byli
byli velmi
velmi příjemní,
příjemní, protože
protože se
se tak
tak nemusím
nemusím
obtěžovat
obtěžovat ss tím,
tím, abych
abych je
je měla
měla hodně
hodně ráda.
ráda.
-9-
A
A
B
B
C
C
D
D
E
E
FF
G
G
H
H
CH
CH
II
JJ
K
K
LL
M
M
N
N
O
O
P
P
Q
Q
R
R
S
S
TT
U
U
V
V
W
W
X
X
Y
Y
ZZ
1. číslo 2010
Maturita
Co pro mě znamená maturita?
Budoucnost? Strach? Ţivot?
Zatím ji vidím jako něco, co
prostě přijde a odejde. Ale tak to
není. Bude tu se mnou totiţ
navţdy. Zatím, v prvním ročníku, nějaký výrazný strach z
maturity nemám. Ačkoliv při prvních psaných maturitách
jsem si uvědomil, ţe ty mé se vlastně kvapem blíţí.
Maturita je zkouška dospělosti. Ale kdyţ ji někdo nesloţí,
rozhodně to neznamená, ţe navţdy zŧstane dítětem. Právě
naopak, moţná bude dospělejší neţ studenti, kteří ji sloţí
napoprvé. Proč? Protoţe získají zkušenost. Zkušenost,
která, ač pro někoho nelichotivá, je dŧleţitá, ne-li zásadní.
Člověk, který maturitu sloţí napoprvé, by totiţ v dalším
ţivotě mohl spoléhat na to, ţe to tak bude pořád. Pořád
vyhrávat a pořád vyuţívat a vidět první a také "jedinou"
šanci. Ovšem lidé, kteří maturitu sloţí aţ na další pokusy,
budou připraveni na případné ţivotní neúspěchy. Ať uţ
drobné,
nebo
zásadnější.
Ale i tak, je to stále maturita. Člověk, který chce ţít v
moderní společnosti, ji téměř vyţaduje. Coţ je sice
potřeba na špatném místě, nicméně zde stále je. Ne
nadarmo se říká, ţe "řemeslo má zlaté dno". Z maturity se
postupem let stalo něco jako... nejlépe to přirovnat ke
slunečním brýlím: má je kaţdý, i kdyţ je nepotřebuje a v
ţivotě mu mnoho nepomohou. Jakési klišé. Podle mého
názoru by tomuto mohly učinit přítrţ právě obávané státní
maturity. Většina studentŧ proti nim protestuje, ale já
osobně bych je velice rád přijal. Stejné podmínky pro
odmaturování pro všechny. Zvýšila by se kvalita
vzdělávání a hodnota maturit jako takových. Je to ovšem
mŧj čistě osobní názor.
Karel Kohout
- 10 -
1. číslo 2010
Náš, váš volný čas
A teď tu máme něco pro umělecké talenty. Jistě se občas
během přestávek nudíte (za pouţívání či zneuţití tohoto
obrázku během vyučování naše redakce opravdu neručí)
proto tu pro vás máme malé zpestření, pomalu ubíhajících
minut, a to OMALOVÁNKU
☺
- 11 -
1. číslo 2010
Malý Jakub se chlubí: Moje maminka mě má moc
ráda, už vyměnila tři tatínky ... (dokončení v tajence)
O
T
A
K
Í
N
L
K
H
E
A
T
E
Č A M M Á
V
U
U
R O U N O U A D
Í
R
D
K
H
A
A
L
P
N Ř N
L
Ů
P
S
K
P
R
Ů
Í
Ř
N
CH B
E
H A
J
P O V O
Z
F
Ř
E
I
Á
I
R K B
E
L
K
Ě
N
Í
S O
T
A N
E
Ú R O D
A
T
Z
Y
S
N
I
C
P
A
Z
R
O
O
Á O B D
Ě
T
I
A
Y
T
Ú O
O
P
T
F
Ţ
B
D
V
D
I
N N Č
L
N N H O
E
E
P
O
E
K
Ř
I
Š
Ť
Á
R N K H N N
O
A
E
L
N
L
O
T
U K A O
K
I
A
Z
O R
P
A M S
D
Á A Á A K Č
I
V
U
P
K A Á N
P
A CH
K
Ř
AKUTOL
AZBEST
BIKINY
DROBENKA
FILOZOFIE
HEKTAR
HLUPÁK
HNÍZDO
HONORACE
Á A M O O S
HUBENOST
INTERPRET
JÁDŘINEC
JAHELNÍK
JAKOST
JAKOST
KAKOVNÍK
KANTON
KAOLIN
L
E
KLADÍVKO
KŘIŠŤÁL
KŘUPKA
KUCHAŘ
MAČETA
MANIKÚRA
MUZIKANT
NÁBYTKÁŘ
NĚMČINA
- 12 -
R N K
I
E
I
A
Í
K
S
H B
Š
J
A
L
A R
T
V
E
R O S
P
Ě CH
NEPROSPĚCH
NEÚRODA
NORKA
ODPOSLECH
OHNIŠTĚ
PAPUČE
POLÍNKO
POVOZ
PROTIKLAD
PROZAIK
PŦLKRUH
ROUNO
SKÁLA
TRAVIČKA
ZÚŢENÍ

Podobné dokumenty

dodací_list_2.

dodací_list_2. Knihy, které nebudou vráceny v příslušném termínu, vám převedeme do nového souboru.

Více

Synové na zakázku, nejspíš bez nevěst

Synové na zakázku, nejspíš bez nevěst se ženami. Zpravodajství z  čínského venkova občas odhalí případy, které nasvědčují tomu, že únosy mladých žen za účelem svatby s čínským manželem se již objevují na území Číny a i v sousedním Viet...

Více

pýcha a předsudek

pýcha a předsudek Shazzer se náhle vytrhla z transu. ‚Zastav ho, zastav ho,‘ zaječela a vrhla se k záznamníku. ‚Drž hubu, Tome, drž hubu, drž hubu, drž hubu.‘ Jenomže už bylo pozdě. Vzkaz od pana Darcyho, v němž řík...

Více

Práce ke stažení - IUS et SOCIETAS

Práce ke stažení - IUS et SOCIETAS i druhém místě se umístily ty samé filmy – Jako zabít ptáčka a 12 rozhněvaných mužů.28 Mezi další ţebříčky lze počítat i ţebříček sestavený Christine A. Corcos, jednou z oněch dvanácti právníků a p...

Více