Hornobenešovský zpravodaj 7-8-2012

Transkript

Hornobenešovský zpravodaj 7-8-2012
ZPRAVODAJ
InformaĀní mďsíĀník Ā. 7-8/2012, 40. roĀník - www.hbenesov.cz - neprodejné
HOBES slavnostnČ otevĜel
zrekonstruovaný historický park v Luhách
V pátek 1. 6. 2012, na Den dČtí, jsme po nČkolika desetiletích zimního spánku slavnostnČ otevĜeli a pĜedali veĜejnosti zrenovovaný historický park nad naší spoleþností Hobes,
spol. s r.o.
Park byl udržován do roku 1963, kdy podlehl z þásti
likvidaci kvĤli budování silnice (dnešní silnice I. tĜídy þ. 11).
Jeho pĜestavba zaþala
v roce 2010, kdy jeho vlastník spoleþnost HOBES, spol.
s r.o. prostĜednictvím Sdružení
pro rozvoj Hornobenešovska,
o.s. a zpracovatelem projektu
MAS Nízký Jeseník program
Rozvoj Venkova, Státní zemČdČlský intervenþní fond,
inicioval zahájení revitalizace
historické þásti parku a jeho
stavební úpravy tak, aby mohl
park v letošním roce zahájit
službu veĜejnosti.
Pracovníci
spoleþnosti
Hobes, spol. s r.o. pĜipravili
v rámci otevĜení parku program pro dČti ze Základní školy
v Horním BenešovČ a Svobodných HeĜmanicích 1. – 5. stupeĖ.
Nakonec je ale stejnČ
pĜedbČhli ti nejmenší z místní MateĜské školy. Pro dČti
byla pĜipravena dendrologická
Foto: spoleþnost HOBES
stezka, kde mČly za úkol poznat názvy þi plody stromĤ,
které se nacházejí v parku. Za
tento úkol byly pak následnČ
odmČnČny.
Po zdolání stezky na nČ
þekalo další pĜekvapení, které
bylo uschováno kvĤli nepĜízni poþasí v novČ postavené
hale naší spoleþnosti. Byla zde
pĜipravena trampolína, skákací hrad, kolotoþ a také nČco
sladkého v podobČ cukrové
vaty. Na stezku se pĜišli podívat místní i obþané z okolních
obcí, vþetnČ zástupcĤ MČsta
Horní Benešov a za jejich pĜítomnosti bylo vysvČceno místo
Duchovního klidu, kde mohou
naši spoluobþané rozjímat.
VČĜíme, že park bude
sloužit nám všem.
- Silvie Kurková - úprava stránky: R. Grygar -
2 / Hornobenešovský zpravodaj
www.hbenesov.cz
SoutČž osob zdravotnČ postižených okresu Bruntál
Dne 23. 6. 2012 uspoĜádala místní organizace OS PradČd osob zdravotnČ postižených ve VrbnČ pod
PradČdem okresní soutČž þtyĜþlenných družstev zdravotnČ postižených
osob. Naše místní organizace se zapojila vysláním dvou smíšených družstev.
SoutČžilo se v šesti disciplínách, které
svou obtížností odpovídaly zdravotnímu postižení zúþastnČných soutČžících.
Z bruntálského okresu pĜijelo celkem
25 soutČžních družstev. V této konkurenci naše první družstvo obsadilo osmé
místo a druhé družstvo obsadilo místo
tĜinácté. KromČ sportovní þásti soutČže potČšilo zúþastnČné vystoupení PČveckého sboru vrbenských uþitelĤ a na
závČr celé akce zahrála k tanci a poslech
místní taneþní skupina. K pĜíjemné pohodČ vydaĜeného dne pĜispČlo i pĜíjemné
poþasí.
- Karel Satoria -
OS PradČd bylo v ZOO Lešná
Obþanské sdružení PradČd osob zdravotnČ postižených v Horním BenešovČ
uspoĜádal dne 16.6.2012 zájezd do ZOO Lešná. Díky
krásnému poþasí se zájezd
vydaĜil ke všeobecné spokojenosti. ZOO Lešná se nachází
v nádherném lesoparku, kde
je spousta pĜíležitostí ukrýt se
PodČkování
ChtČli bychom jménem organizátorĤ MLADÝCH
v Luhách podČkovat všem zúþastnČným dČtem a rodiþĤm na DČtském dnu, který se konal za pĜíznivého poþasí 2. þervna 2012.
Dále bychom chtČli podČkovat všem sponzorĤm
za poskytnuté ¿nanþní a vČcné odmČny do soutČží pro
dČti. Všechny dary byly dČtem pĜi soutČžích zaslouženČ rozdány a udČlaly jim velkou radost.
SponzoĜi:
Blokša Petr, MČsto Horní Benešov, Hobes spol.
s. r. o., BENEKOVterm s. r. o., TesaĜ ZbynČk, Lant
Vladimír, KĜenková Jaroslava, Glogar František,
Dankoviþ Petr, Ševþík potraviny, Stašová Miroslava,
Kašová Petra, Michálek Jan, KĜenek JiĜí, Bradová
Libuše, Studenská Gabriela, Tempo, Kvasniþka Svatopluk, Budíkovi, Volní, ěíhovi, Kotáskovi, Kocourek Ludvík, Kocourková Jarmila, Ruskovi, Huškovi,
Grolmusovi, Hajdukovi, Oprchalová Liduška, Kocourek David, Kocourek Josef, Bridzik Ivoš, Romanová
KateĜina, Naplavová VČra, Kara¿átová RĤžena, Kaštovská Naća, ýuba Jan, Horsák ZdenČk, BezdČk Petr,
Pospíšilovi, Jurošová Lidka.
Budeme se na Vás tČšit pĜíští rok….
pĜed sluncem, které toho dne
pálilo. PĜes velkou návštČvnost byla možnost posedČt jak
v restauracích, tak ve stáncích
s obþerstvením.
Výbor organizace dČkuje
panu ing. Josefu Petríkovi, našemu dopravci, za jeho spolupráci pĜi zajištČní zájezdu.
- Tylšarová KvČta -
Vytáþení jarní snĤšky medu
Vytáþení medu je pro vþelaĜe
nejdĤležitČjší a nejradostnČjší prací
se vþelstvem.
V posledních letech je jarní
snĤška hlavním zdrojem medu pro
vþelaĜe. Letní smíšená nebo medovicová snĤška již není tak jistá
a proto se vþelaĜi orientují pĜedevším na tu první – jarní snĤšku.
Jarní med je pĜipraven ve vþelstvu k vytoþení
Po odkvČtu Ĝepky zkontrolujeme vþely a prohlédneme medníky.
Pokud jsou plásty v medníku plné
medu a jsou zavíþkované minimálnČ ze 2/3 mĤžeme zaþít s vytáþením.
Plásty musí být zavíþkované
KvČtový med obsahuje zpravidla
více vody a proto musíme poþkat,
až ho vþely odpaĜí na hustotu, která
nám zajišĢuje, že med nebude napĜ.
kvasit. Zralost medu také pozná-
me pĜi trhnutí plástem - nevystĜíkává z nČj med, ale pĜesnČji podle
refraktometru.
Krystalizace
Krystalizace medu je pĜirozená
vlastnost medĤ. Rychleji krystalizují medy kvČtové (nejrychleji
z Ĝepky), pomaleji medy medovicové. Je to dáno pomČrem látek,
které jsou v nich. Pokud med ztekucujeme, nesmí teplota pĜekroþit
45°C, abychom nezniþili cenné látky, pro které si medu tolik vážíme.
Med jako lék
Víþka, která nám zbyla z odvíþkování plástĤ, žvýkáme spolu
s medem. Slouží jako vynikající
prevence alergií a upevnČní imunitního systému þlovČka. Med samozĜejmČ užíváme jako prevenci
nachlazení, zánČtĤ horních cest
dýchacích a všeobecnČ k upevnČní
zdraví.
www.hbenesov.cz
Hornobenešovský zpravodaj / 3
AMK úspČšný na republice
Jaroslav MaĖásek letos závodí v seriálu pČti závodĤ Mistrovství ýeské republiky v enduru jako licenþní jezdec
tĜídy MýR3 v kategorii E2 strojĤ do
450 ccm. První závod v PetĜíkovicích
byl opravdu nároþný. Jelikož se jednalo
o mistrovský podnik, dala se þekat vysoká obtížnost tratČ, která byla natažena
v krásném prostĜedí podkrkonošské obce
v Adršpašských skalách.
TraĢ mezi jednotlivými þasovými
kontrolami mČĜila celkem nČco málo
pĜes 30 kilometrĤ. Závod trval zhruba
pČt hodin. Po startu byl na jezdce pĜipraven enduro test. Jeho trasa vedla podél sjezdovky Ski areálu PetĜíkovice. Po
polovinČ trati následoval cross test, ve
kterém museli jezdci absolvovat cca 13
km obtížné trati. Po absolvování cross
testu þekala na jezdce další, a pro mnohé i nároþnČjší, þást závodu. Jezdci se
museli vypoĜádat napĜíklad s témČĜ kolmou dvoumetrovou zdí, prĤjezdem rašeliništČm þi kaĖony. Celkem bylo k závodu pĜevzato 186 jezdcĤ, vþetnČ dvou
mistrĤ svČta. Na startovním roštu se objevil Roman Michalík a Dušan Kotrla.
Jaroslav MaĖásek se v této nároþné soutČži umístil na krásném tĜetím místČ a získal
22 cenných bodĤ, což mu zaruþuje prĤbČžné þtvrté místo v seriálu. PĜedání cen
se úþastnil nejen generální sekretáĜ ýSMS
Pavel Hanák, ale i starosta PetĜíkovic, pan
Bc. Tomáš Prouza. Ten akci výraznČ pod-
poĜil a umožnil poĜádání tohoto závodu
v atraktivní lokalitČ, za což mu všichni
velmi podČkovali. Následující závody seriálu se uskuteþní 16.6. ve Frýdlantu nad
Ostravicí, 15.7. v Šumperku, 25.8. v OpaĜanech, a 3.11. v ŠiklovČ MlýnČ.
- AMK Horní Benešov -
EndurošĢáci
V této sezonČ se opČt AMK úþastní soutČže EndurošĢáci Crosscountry
Cup 2012, který je složen z osmi závodĤ probíhajících u nás na MoravČ. Za sebou máme již polovinu. Klání se konala
v BudišovČ nad Budišovkou a RapotínČ.
Další þtyĜi závody probČhnou v Orlové
a Mohelnici. Jednotlivci jedou vždy dvČ
hodiny, ale závodíme i ve dvojici (MaĖásek, Lukášek) a to pak jedeme po dobu tĜí
hodin. Jaroslav MaĖásek je prĤbČžnČ s 37
body na 13. místČ a náš nový þlen Mar-
tin Lukášek „Gulášek“ s 19 body obsadil
zatím 31. místo. Naše závodníky mĤžete
pĜijet podpoĜit 22. 9. a 23. 9. do Mohelnice a 28. 9. a 29. 9. do Orlové.
DČkujeme za podporu.
AMK nezahálel ani v zimČ
PĜíþiny rojení
V Horním MČstČ, jako již každou zimu, probČhlo
mistrovství ýeské republiky v motoskijöringu. Tento typ
závodČní zde vznikl. Jde vlastnČ o závod, kde motokrosový motocykl táhne za sebou lyžaĜe. V rámci zimní pĜípravy jsme se rozhodli této akce zúþastnit. SamozĜejmČ
jen v kategorii hobby. Poþasí pĜálo, snČhu byla hromada
a zimou nám tuhlo lano. Závod se jel na pČt rozjíždČk,
poĜadí se sþítala a nakonec jsme získali pČkné páté místo. Tímto zároveĖ dČkuji odvážnému lyžaĜi Martinovi,
se kterým, samozĜejmČ, poþítám i v pĜíští sezonČ.
- Jaroslav MaĖásek -
PĜíþin rojení je nČkolik, napĜíklad: pĜehĜátí vþelstva, nedostatek
prostoru, genetika, rozmnožovací pud atd. NejdĤležitČjší je však nepomČr mezi otevĜeným a zavíþkovaným plodem. Když je otevĜený plod
zavíþkován a matka nemá volné buĖky do kterých by kladla, mladušky
nemají co krmit a zaþnou samy polykat krmnou kašiþku. Tím jim zduĜí vajeþníky a vzniknou z nich tzv. anatomické trubþice, které vajíþka
nekladou, ale mČní se jejich chování, tak že se ménČ starají o matku
a zakládají misky - zárodky mateþníkĤ. Matka misky zaklade a vþely
je vystavČjí v mateþníky. O matku se starají již tak málo, že ta pĜestane
klást, je mnohem lehþí, stává se letuschopnou a stahuje se blíže k þesnu
úlu, kde þeká na podnČt k vylétnutí.
4 / Hornobenešovský zpravodaj
www.hbenesov.cz
HORNÍ BENEŠOV 759 LET
11.4.1253 – 11.4.2012
DÍL 3.
Rudné doly
StĜíbrné doly v BenešovČ patĜí k nejstarším v zemi.
Podle historických záznamĤ
se zde dolovalo již pĜed rokem
1241. Když markrabČ PĜemysl
udČlil bruntálským horníkĤm
užívání benešovských dolĤ
dne 3.5.1247, stanovil také
výnos páté štoly vedle desátku. ZároveĖ povČĜil horníky,
zjistit stav mČsta, které bylo
zniþeno za tatarských vpádĤ
v roce 1241. Z jiných pramenĤ se dozvídáme, že již v roce
1226 je zde hornická osada
a horníci Ĝíkají, že bydlí „na
BenešovČ“. OstatnČ i mnoho
jiných dokumentĤ se zmiĖuje
o mČstČ ještČ pĜed jeho založením v roce 1253.
Nerostné bohatství Benešova bylo známo již za PĜemyslovcĤ daleko za hranicemi ýeského státu. Z té doby
se zachovaly þetné haldy na
trati zvané „ U šachet“ a propadlé štoly, ze kterých se ještČ
v padesátých letech 20. století
þerpala pitná voda. V zakládací listinČ není o dolování
zmínky, ale je v ní uvedeno,
že okolní obce musí platit benešovskému fojtovi vedle pšenice a ovsa také „vierdung“þtvrtku stĜíbra. Podle zprávy
kronikáĜe z Kolmanu z roku
1249 mČl þeský král Václav
I., otec PĜemysla Otakara II.
ve svých vČžích (pokladnách)
obrovské množství stĜíbra
z moravských hor. Toto stĜíbro nemohlo pocházet odjinud
než z Benešova. AĢ tomu bylo
jakkoliv je možné, že mČsto
bylo založeno na základech
již existující osady a zakládací
listinou bylo pouze legalizováno jako mČsto.
O bohatství zdejších dolĤ
podává svČdectví také peþeĢ
Voka I. z KravaĜ, na níž se
jeví tehdejší majitel tohoto
kraje jako veliký boháþ. Bylo
to v dobČ, kdy lidstvo pĜecházelo z naturálního hospodáĜství na penČžní a drahých
kovĤ bylo tedy velmi zapotĜebí. Další dĤležitá zpráva je
z roku 1271. Otakar II. sídlí
jako zemský pán na Hradci
u Opavy a na základČ stížností
benešovských obþanĤ vydává
24.11.1271 ve Vratislavi listinu, podle níž mohou opavští
mČšĢané odvážet bez pĜekážek
stĜíbro a olovo do Uher a jinde
pod tou podmínkou, že se po 3
dny zdrží v Uherském Hradišti, kde musí své zboží nabídnout nejprve domácím kupcĤm. ZároveĖ byla vyslovena
platnost jihlavského dĤlního
práva. Toto právo bylo pravidelnČ obnovováno a to vždy
pĜi zmČnČ majitele panství.
Dne 18. prosince 1306 potvrzuje vévoda Mikuláš privilegia pro Opavu, Krnov a Hlubþice a zároveĖ dĤlní právo pro
Benešov.
Tímto konþí pĜímé zprávy o provozu benešovských
dolĤ za PĜemyslovcĤ. RozkvČt
dolĤ byl zastaven v srpnu roku
1474 za niþivého tažení uherského krále Matyáše Korvína. Zniþil nejen pyšné hrady
Úvalno, Vartnov, Lichnov,
Dolní Vikštejn ale také Benešov a okolní obce. Za obČĢ
padly i benešovské doly. Trvalo témČĜ 50 let, než byl tento
bohatý kraj znovu osídlen.
Horníci mČli pĜed rokem
1474 v provozu 22 tavíren
v Luhách a tĜi v blízkosti šachty. PĜi kopání kanálu v roce
1954 byla naproti dolĤm nalezena struska. Tavení a získávání stĜíbra bylo v té dobČ
velmi nedokonalé. O zpĤsobu
práce v dolech se dozvídáme
ještČ v pozdČjší dobČ. Ukazují
se neklamné známky a stopy
práce s kladivem, nebo vkládáním ohnČ. Horníci totiž vysekali do vzácné rudy dutiny,
navršili do nich velké množství dĜeva a zapálili je. Vzniklým žárem a následným ochlazením vodou se hornina trhala.
Do roku 1523 vládli
v KrnovČ Šelenburgové, kteĜí
vedli administrativu v þeském
jazyce, rovnČž úĜednictvo
bylo þeské Rokem 1523 však
nastává velký obrat. Krnovské panství kupují za 58.900
uherských zlatých dukátĤ
Hohenzollernové z Ansbach
jedni z rozsáhlého rodu BrandeburgĤ. Prvním vládcem se
stal Hans Georg Brandenburg,
který mČl titul vévody. Dal si
formálnČ potvrdit veškerá práva svým bratrancem, þeským
králem Ludvíkem II. a doufal,
že se s pomocí kapitálu dostaví také úspČch v dolování.
Brandenburg uvedl zþásti doly
do provozu, ale smrtí mladiþkého Ludvíka u Moháþe
r. 1526 ztrácí bohatého mecenáše. VzápČtí se ale projevila
další, velmi podstatná vada
– noví majitelé nebyli odborníky v dolování, což zákonitČ
zpĤsobovalo znaþné nesnáze.
Na královský trĤn dosedá Ferdinand I. Habsburský a ihned
požaduje všechna dĤlní práva v oblasti þeské monarchie
s rĤznými odĤvodnČními pro
sebe. Odvolával se také na
Zlatou bullu Karla IV., podle
níž veškeré doly v království
þeském patĜí králi. Toto opatĜení vyvČralo z bezbĜehé vleklé nenávisti HabsburkĤ vĤþi
HohenzollernĤm.
V roce 1566 se dozvídáme o benešovských stĜíbrných
dolech obšírnČji. MarkrabČcí
zkoumatel vzácných rud a dĤlní mistr v knížecí krnovském
dostal úkol, aby podal dobrozdání o dČdiþné štole benešovské, dále rozpoþet nákladĤ
a zpĤsob postupu tČžby. Vypracoval také mapu a zakreslil
na ní tehdejší dĤlní pomČry
v BenešovČ a v Životicích.
DČdiþná štoly byly ty, které ležely pod hladinou spodní vody
a odvádČly ji z horního díla.
Výše položené štoly byly bez
vody a provoz v nich byl podstatnČ levnČjší. Dávaly také
vČtší výnos, protože se v nich
mohlo postupovat po rudných
žilách. Proto musela být taková štola udržována, i když
nenesla žádný zisk. K tomu
ale bylo tĜeba stálých dárcĤ ¿nancí. DČdiþný pán štoly do ní
vložil za 30 let znaþné náklady, a proto se je snažil pĜevést
na obyvatelstvo. Zprostil proto
obþany daní a požadoval za to
udržování dČdiþné štoly, þímž
se Benešov mČl stát svobodným mČstem. V krnovském
urbáĜi se pĜímo uvádí: „Item
pĜi tom mČsteþku jsou hory
stĜíbrné, kteréž za pamČti
lidské dČlání byli. I stĜíbro
se dČlalo a bylo jest þtrnácte
hutí, pĜi kterých šlaku veliké hromady leží, ve kterých
stĜíbro jest, kdež by na to
náklad uþinil, znamenitČ by
toho užíti mohl“.
Hormistr Kryštof Herdeck z Döbeln si byl vČdom
speci¿cko sociální skladby
horního mČsta a proto knížeti
navrhoval další opatĜení pro
zlepšení sociálních podmínek,
„aby staré doly u Benešova
s pomocí boží ochránČny od
válek a jiných pohrom, poskytovaly pĜíjmy markrabČti i celé zemi, aby se z mČsteþka Benešova stalo mČsto,
www.hbenesov.cz
odkud by lidé neodcházeli
a požehnáním božím tu zĤstávali“. Dne 10. þervence
1566 dosáhl Herdeck toho, že
benešovští majitelé dolĤ dobrovolnČ povolili, pĜi pĜevzetí
dČdiþné štoly, pĜíspČvek pro
následující þtvrtletí a ustanovili dĤlním mistrem Pavla
Hobera za odmČnu 12 grošĤ
týdnČ. Tento, podle uherského
dĤlního práva, skládal týdenní
úþty knížecímu dĤlnímu úĜadu
a každý þtvrtletní úþet musel
vyvČsit u dolĤ. Ve své zprávČ
Herdeck Ĝíká, že pĜes znaþné
náklady na stavbu vodometĤ
a jiných zaĜízení, nemĤže dČdiþnou štolu otevĜít pro znaþné
množství vody. Obec je nyní
¿nanþnČ chudá a tudíž nemĤže
nést náklady na vyzdívku šachty. Provoz nemĤže být z tČchto
dĤvodĤ ihned zahájen a navrhuje následující opatĜení:
1. horníci musí dostat svobodu
2. povolat další pekaĜe, aby
bylo dostatek chleba
3. obec Benešov nutno zachovati
4. Ĝezníci musejí maso vážiti
a ne od oka prodávati
5. výþepník musí sám pivo
þepovati a ne kluci
6. postaviti nové domy a dĜevo na stavbu dodati
7. povoliti sobotní trhy a dva
výroþní – tyto zaknihovati
od roku 1575
8. v pĜíští dobČ musí také nastati zmČna ve vnitĜní správČ mČsta
MČstská rada se stále
více uplatĖuje na úkor fojta,
který si v roce 1589 nechává
Hornobenešovský zpravodaj / 5
znovu potvrdit svá privilegia
z roku 1474. páni v KrnovČ
sice potvrzují jeho privilegia,
ale mají k tomu urþité výhrady. Stanoví totiž, že Benešov
se má stát svobodným mČstem. Jestliže však Benešov
vystupuje již v roce 1566 jako
majitel dolĤ, bylo povýšení na
svobodné horní mČsto víceménČ formalitou.
POVÝŠENÍ BENEŠOVA
NA SVOBODNÉ
HORNÍ MċSTO
V listinČ o povýšení na
svobodné horní mČsto se praví, že opuštČné doly se opČt
uvádČjí v provoz a že se tam
usazují markrabČcí úĜedníci
a poddaní jako majitelé. Ti
otevĜeli doly a pĜinesli vzorky.
A protože na dolech jsou lidé
znalí rud, což v dobČ pĜedchozí nebylo, nechce pĜi tČžení
chybČt ani markrabČ. A aby se
usadili poddaní také na jiných
panstvích, nejen v BenešovČ,
ale i na jiných místech s rudnými doly, je vydána listina
svobod, práv, ale i povinností.
ýlánky uvedené v listinČ dokazují povýšení benešovského tržištČ na svobodné horní
mČsto.
Povoluje se všem horníkĤm hledati rudu na všech
místech, doly volnČ otvírati
a tČžiti rudu podle dĤlního
Ĝádu. SĤl je ale knížecí výhradou.
Veškeré zboží pĜivážené
na trh a doly osvobozuje se od
cla na dobu deseti let
Všichni obyvatelé Benešova mají právo vaĜiti pivo,
prodávati veškeré nápoje
i na dolech bez jakýchkoliv
poplatkĤ. NesmČjí je ovšem
pĜedražovati nebo monopolisovati jakékoliv výrobky.
Každý tČžaĜ je po dobu
4 let od poþátku tČžby osvobozen od desátku.
Majitelé vzhledem k velkým provozním nákladĤm jsou
osvobozeni na dobu 10 let.
Zlato a stĜíbro odevzdá se do
Krnova a bude proplaceno
podle kvality.
O tom, jak se tento Ĝád
ve mČstČ uplatnil, nevíme, bohužel nic. Z té doby je známo
razítko „Berkstadt Bendis“
– Horní mČsto Benešov, které je na listinČ z roku 1607.
v pravé polovinČ znaku je pĜemyslovská orlice a v levé dvČ
zkĜížená kladiva. Poþátkem
17. století jsou doly podle zachovalých zpráv opČt zatopeny
vodou a jak v análech uvedeno
„… tČžko se dá tato nesnáz
zdolati“. Mimoto byl vzácný
kov stále levnČjší a chuĢ do
práce mizivá. Roku 1732 se
v prohlášení uvádí, že dolování
neustalo dlouhým tČžením, ale
pro velmi zlé pomČry doby. Dá
se tedy Ĝíci, že množství vody,
znehodnocení stĜíbra a válka
spolupĤsobily tak silnČ, že þinnost v dolech upadla.
Velmi dĤležité zprávy
slyšíme z roku 1724. Benešov
ztratil právo nazývat se svobodným mČstem, což se stalo
pĜi tzv. berní úpravČ. Od té
doby ztrácí mČsto osvobození
od daní. Starosta a radní podali
proti tomuto rozhodnutí odpor,
avšak tento se minul úþinkem.
O benešovských stĜíbrných
dolech podává zprávu Karel
Schneider do KneiÀu, že roku
1749 jistý Richter z Hradþan
prostĜednictvím mistra Kerbera mČl doly v provozu po dobu
tĜí let. Dolování ale ztroskotalo na neodbornosti podnikatele, a také z dĤvodu nedostatku
penČz.
Na konci sedmileté války pĜišel do Benešova dĤlní
komisaĜ z Kutné Hory a zkoumal polohu všech dolĤ. Brzy
nato byla tČžba opČt zahájena
za vedení mistra Lutzeho. Ten
však také nerozumČl složení
pĤdy a tak tČžba znovu ustala. Hlavní pĜíþinou byla stejnČ
jako mnohokrát pĜedtím voda,
kterou horníci nestaþili þerpat.
Nouze o vzácné kovy po státním krachu v roce 1812 upozornila znovu na benešovské
stĜíbrné doly a 20. Ĝíjna toho
roku se dostavila do Benešova
císaĜská guberniální komise.
Ta se však více zajímala o þernou bĜidlici v Leskovci, kterou
považovala za uhlí. V lednu
1813 musí být pro velkou vodu
žádáno o prodloužení lhĤty
k uvolnČní žíly. TČžkosti jsou
však takové, že krize pĜerušuje
tČžbu. V dĤsledku toho ustavují benešovští obþané v r. 1817
spolek tČžaĜĤ, který si vytkl za
cíl zpenČžit výtČžky nejen dČdiþné štoly, ale i staré Jánské
šachty. V témže roce povolává
leník, tehdejší starosta Josef
Gambs, osazenstvo dolĤ opČt
do práce. Byl to první závod
toho druhu v Sudetech. Téhož roku následuje tČžaĜstvo
v Malé Morávce a LudvíkovČ,
v r. 1832 potom bergstadská
spoleþnost. Uvedené spolky
byly vedeny cílevČdomČji než
v BenešovČ. PĜidali se rovnČž
cizí úþastníci zejména z VídnČ,
kteĜí chtČli pomoci odvést vodu
ze štol. Tu však 16. kvČtna
1820 vypukl požár, který zniþil
prakticky celé mČsto a z benešovských se stali za dne na den
úplní žebráci. Dalších témČĜ
20 let se konaly pokusy s obnovením tČžby, avšak vždy
ztroskotaly na nedostatku ¿nancí nebo škrt pĜes rozpoþet
udČlala jako již mnohokráte
pĜedtím voda. dne 15. srpna 1836 se poprvé objevilo
razítko tČžaĜské spoleþnosti
s nápisem: „ Sigill der Silber
und Bleibergbau Bennisch“
– spoleþnost pro tČžbu olova
a stĜíbra.
20. ledna 1871 jsou benešovské doly prohlášeny za
volné. - Vlastimil Habarta -
6 / Hornobenešovský zpravodaj
www.hbenesov.cz
Spoleþenská rubrika
Slavíme
V mČsíci þervenci a srpnu oslaví významné životní
jubileum tito obþané:
Andrlová
Boudová
Černá
Dostálová
Grygarová
Chromíková
Karafiát
Kolková
Křivová
Kubánek
Mader
Mirvaldová
Mrákavová
Nováková
Pečírková
Růžanský
Szabóvá
Švrčina
Trunčík
Valentová
Zeman
Zdenka
Blažena
Zdeňka
Anna
Libuše
Irena
Zdeněk
Věra
Věra
Milan
Jiří
Anna
Ludmila
Alena
Svatava
Vladislav
Marta
Eduard
Josef
Jana
František
Daňková
Marcela
Dúbravská
Anna
Friedrichová Anežka
Janák
Jan
Káňa
Josef
Karafiát
Jan
Lahodová
Elena
Loucký
Lubomír
Mašlík
Karel
Mika
Jan
Raková
Svatava
Sedláková
Jarmila
Kaňová
Růžena
Kretová
Ludmila
Blahopřejeme
Volný þas
Informaþní centrum a mČstská knihovna
Masarykova 32, 793 12 Horní Benešov
otevĜeno: PO - PÁ: 9:00 - 17:00, SO: 8:00 - 14:00
PĤjþování knih a þasopisĤ, internet, informace, kopírování,
laminování, kroužková vazba, fax.
Sportovní hala - stolní tenis
pondČlí - pátek (16:00 - 20:00)
rezervace tel: 733 123 201
Kuželna TJ Horní Benešov
rezervace drah
tel: 739 351 199, http://www.hbkuzelky.cz/memorial.htm
Interní ambulance
MUDr. Dagmar Galatíkové
je od 1.7.2012 převedena z Horního
Benešova do Interní a Revmatologické
ambulance na ulici Zahradní 16 Bruntál
(mapka je k dispozici v informačním
centru a lékárně v Horním Benešově)
BlahopĜejeme
Dne 2. 7. 2012 oslavila své
významné životní výročí paní
Libuše Grygarová. Pevné zdraví, životní elán a spokojenost
přejí manžel Rudolf, děti Gabriela, Miroslav, Rudolf a vnuci.
Vzpomínáme
Termíny čerpání dovolené
Interní a Revmatologické ambulance
MUDr. Galatíkové
25. června 2012 - 4. července 2012
16. července 2012 - 20. července 2012
20. srpna 2012 - 24. srpna 2012
Rozlouþili jsme se:
ZdenČk Kocourek
OndĜej Strnad
telefonní spojení: 554 230 407
mobil: 777 925 841
Rozlouþení s prázdninami
Zveme Vás na tradiþní Rozlouþení s prázdninami, které probČhne
dne 1. 9. 2012 od 13:00 hodin v parku u BENEKOVU.
SoutČže, hry, rekordy, lanové aktivity, atrakce pro dČti, disko, obþerstvení.
www.hbenesov.cz
Hornobenešovský zpravodaj / 7
MČsto informuje
Informaþní centrum a MČstská knihovna
Horní Benešov
OtevĜeno: Po-Pá 9:00-17:00, So 8:00-14:00
- absenþní pĤjþování knih a periodik
- prezenþní pĤjþování nejnovČjších þísel periodik a encyklopedií
z pĜíruþní knihovny
- poskytování informací: turistické informace, programy kin a divadel, kulturní akce
- služby v regionu, dopravní spojení, kontakty
- zajišĢování odborné literatury prostĜednictvím meziknihovní
výpĤjþní služby (MVS)
- zpĜístupnČní internetu uživatelĤm (registrovaní þtenáĜi i ostatní)
- kopírování, tisk
- scanování, e-mail
- laminování dokumentĤ
- kroužková vazba
- besedy, knihovnické lekce, soutČže, kulturnČ vzdČlávací akce
- výstavy a hudební vystoupení
K dispozici jsou mapky, turistické materiály, týkající se našeho regionu a blízkého okolí.
Kontakty: tel. 554 773 099, fax. 554 773 081, mail [email protected],
[email protected]
Nabídka pro turisty
Moravskoslezský kraj pĜipravil nový gra¿cký design webových stránek pro návštČvníky www.msregion.cz. Turisté se také
mohou podívat na virtuální prohlídky ze zajímavých koutĤ regionu ležícího na pomezí Moravy a Slezska þi na videoreportáže z akcí poĜádaných Moravskoslezským krajem na speciálním
kanálu na YouTube www.youtube.com/user/regionMS. Z odka-
zu m.lwi.cz/mskraj je pak možné stáhnout si zdarma mobilní
prĤvodce Moravskoslezského kraje. PrĤvodce je vytvoĜen rovnČž v anglické, nČmecké a polské verzi. Aplikace je propojena
s funkcí GPS, obsahuje mapu, atraktivity kraje, otevírací doby,
seznam informaþních center. Je vhodná nejen pro moderní mobilní pĜístroje, ale také pro starší modely.
DOVOLENÁ ZDRAVOTNÍ STěEDISKO HORNÍ BENEŠOV
MUDr. Borská: 2. þervence – 15. þervence
(Akutní pĜípady ošetĜí MUDr. Mareš Po, Út, St, Pá do 9:00 hod., ýt 11-12)
MUDr. Mareš: 16. þervence – 29. þervence
(Akutní pĜípady ošetĜí MUDr. Borská)
oslav, mĤžete vložit do pĜipravené schránky v Infor-
TECHNICKÉ SLUŽBY VRBNO s.r.o.
Harmonogram sbČru a svozu vytĜídČných plastĤ
a nápojových kartonĤ pro rok 2012
Termíny svozĤ
úterý 10. 7. 2012, úterý 14. 8. 2012,
úterý 11. 9. 2012, úterý 16. 10. 2012,
úterý 13. 11 2012, úterý 11. 12. 2012
maþním centru a MČstské knihovnČ Horní Benešov
Plast – žlutý pytel, nápojový karton – þervený pytel
PěIPOMÍNKY A NÁMċTY
KE SLAVNOSTEM MċSTA
V pĜíštím roce oslaví mČsto Horní Benešov 760 let od
svého založení. Své pĜipomínky i námČty, týkající se
8 / Hornobenešovský zpravodaj
www.hbenesov.cz
Taková to byla doba - RETRO (7)
Vážení þtenáĜi, dovolte mi, abych se s vámi podČlil o þlánky, texty a fotogra¿e z let minulých.
Díky obČtavým lidem, patriotĤm mČsta, vlastním materiály ze 70. let minulého století a prostĜednictvím Hornobenešovského zpravodaje bych se chtČl s vámi o nČ podČlit. Jde nám jen a jen o historii našeho mČsta, protože i tato doba mČla svá pozitiva. V tomto þísle, vás seznámím s událostmi z roku 1980.
V Horním BenešovČ oslavili
Dvacet let spoleþenské organizace
V sobotu 19. ledna
1980 se konala v sále Skalního sklepa v Horním BenešovČ slavnostní výroþní þlenská schĤze, pĜi níž
bylo; oslaveno 20. výroþí
trvání místní organizace
Svazu ovocnáĜĤ a zahrádkáĜĤ.
Mezi 44 pĜítomnými
byl uvítán jednatelem soudruhem Lukášem zástupce
OV CSOZ soudruh Kordehel. Soudruh pĜedseda Jaroslav Bríza podal hlavní
referát a zprávu o þinnosti
místi organizace za uplynulý rok.
Pohlednice R. Grygar, Skalní sklep urþený k demolici
Z historické þásti tĜeba uvést, že organizace byla založena v prosinci 1959 a pĜípravný výbor vedl soudruh Vladimír
Sláma. Ustavující þlenská schĤze se konala v únoru 1960 a bylo jí pĜítomno 25 ýlenĤ. V roce 1962 pĜišel do Horního
Benešova soudruh Karel SpČvák a po jeho zvolení do výboru dosáhla organizace velkého rozmachu.
ěada þlenĤ hornobenešovské organizace ovocnáĜĤ a zahrádkáĜĤ byla na slavnostní schĤzi odmČnČna. V roce
1963 byl zvolen pĜedsedou a v tomto roce dosáhla organizace 90. þlenĤ a zĜízená byla Osada. Z roþního pĜíspČvku
200 Kþs si þlenové umožnili její oplocení a zavedení vodovodu. Již tehdy se plnilo seno pro státní statek. V roce 1965
byla pĜevzata do užívání louka a pĤda pod Strážným vrchem ve výmČĜe 1,3 ha a zĜízen rybízový sad. Sena odevzdávali
þlenové organizace 40—70 q roþnČ. Celkový výkup lesních plodin se pohyboval okolo 180 tisíc Kþs roþnČ. Zavedena
byla soutČž o nejlepší zahrádku.
V roce 1968 pĜevzala organizace do spoluvlastnictví s organizací chovatelĤ objekt „Skalní sklep“, urþený k demolici, a spoleþnČ provedli generální opravu a vybavení za ¿nanþní pomoci MNV, ONV a OV svazu. Organizace tenkrát
þítala 120 þlenĤ a celou akci udČlala svépomocí. Od té doby je Skalní sklep kulturním stĜediskem zahrádkáĜĤ a chovatelĤ a zde se uskuteþĖují jejich schĤze, školení, výstavy a taneþní zábavy a sál je propĤjþován i jiným složkám NF
a závodĤm. Byly zde též poĜádány oslavy MDŽ v celookresním mČĜítku organizace.
Od roku 1973 zastává funkci pĜedsedy soudruh Jaroslav BĜíza. Je tĜeba konstatovat, že Ĝada poctivých þlenĤ odešla za ta léta z našich Ĝad, nČkteĜí se odstČhovali, ale vzpomínka na nČ a vdČþnost za jejich práci pĜetrvává. V roce 1979
splnila organizace všechny své závazky a její þlenové usušili a odevzdali 135,7 q sena, uklidili svá zaĜízení a uskuteþnili
okresní oslavu MDŽ za úþasti 140 žen. Zajistili celou Ĝadu úkolĤ nezbytných pro Ĝádný chod organizace a jejího zaĜízení
a odevzdali výkupu 12 648 kg bobulovin, 2052 kg ovoce, 7188 kg lesních plodĤ, vše v hodnotČ 215400 Kþs, a odpracovali celkem 1660 brigádnických hodin.
Po zprávČ pĜedsedy následovala zpráva revizní komise, volby, zvolen 15. þlenný výbor a tĜíþlenná revizní komise.
Nakonec bylo schváleno usnesení a závazek na rok 1980.
Autor textu J. D.
- Rubriku RETRO, pĜipravil Rudolf Grygar -
www.hbenesov.cz
Hornobenešovský zpravodaj / 9
A dČti, mají si kde hrát ??
Tuto otázku si u nás dČti
nemusí dávat, zastupitelé mají ve svém programu
i naplnČní volného þasu dČtí.
Z dĤvodu nesplnČní bezpeþnostních pĜedpisĤ musely
být odstranČny herní prvky v parku. Ty se podaĜilo
nahradit po získání dotace
a tak v pátek 13.7.2012 bylo
zprovoznČno ,,DČtské hĜištČ“
v parku na ulici MasarykovČ.
Tento projekt byl spolu¿nancován Ministerstvem pro
místní rozvoj ýR v rámci
programu Podpora rozvoje
regionu v roce 2012, podprogram Podpora obnovy
a rozvoje venkova.
V rámci této akce bylo za-
666 408,- Kþ , výše dotace je
400 000,- Kþ.
I pĜes ochlazení to bylo vydaĜené odpoledne, byly pĜi-
koupeno celkem 6 herních
prvkĤ, s novými prvky byla
na hĜišti umístČna i bezpeþnostní dopadová plocha
z lité pryže.
Celkové náklady þinily
praveny hry, soutČže, každé
dítČ mČlo možnost si vybrat
malou upomínku, vybrat si
cukrovou vatu a i když poþasí nepĜálo, rozdávaly se
i nanuky.
PĜítomni pochválili novu
dopadovou plochu, velkému
zájmu se tČšily všechny nové
herní prvky, rovnČž v obležení byl skákací hrad i trampolína.
DČkujeme všem organizátorĤm tohoto odpoledne
a za MČsto Horní Benešov
si pĜejeme, aby všechny herní prvky vydržely co nejdéle funkþní a žádný vandal
je neponiþil. Park se nyní
mĤže opČt stát vyhledávaným místem pro dČti s maminkami.
10 / Hornobenešovský zpravodaj
www.hbenesov.cz
Kultura
Country MONTANA Horní Benešov se pĜedstavuje
Taneþní kroužek Country MONTANA z Horního Benešova zahájil svoji þinnost v dubnu 2010. V souþasné dobČ jej
navštČvuje 43 dČtí ve vČku od 5 do 12 let.
Taneþníci jsou rozdČleni do dvou skupin:
Minicountry
a Country pokroþilí.
Kategorie Minicountry, kterou navštČvují
ti nejmenší, vznikla až
v záĜí 2011. V taneþním kroužku se dČti
uþí prvky klasických Country tancĤ, Line
Dance a Pop Country. Do kroužku jsou
pĜijímány všechny dČti, které mají chuĢ
a elán nauþit se Country tance, a to bez
talentových zkoušek, staþí pouze chuĢ
a zájem. Za dobu svého pĤsobení se dČti
svou pílí hodnČ nauþili a pĜes první nesmČlá vystoupení postupnČ dosáhli i þetných úspČchĤ.
Svou školu, mČsto a pĜedevším
sami sebe reprezentují na plesech, country bálech, rĤzných mČstských oslavách,
oslavách Dne dČtí a zatanþili si také ve
Westernovém mČsteþku v Boskovicích.
Nemalý úspČch sklidili také vloni na Indiánském létČ v arboretu Nový DvĤr. Za
svou píli, snahu a vzornou reprezentaci na
nČ þeká vždy na konci každého školního
roku odmČna v podobČ výletu. V prvním
roce pĤsobení ( r. 2010) jsme uskuteþnili
dvoudenní výlet do westernového mČsteþka v Boskovicích. Tady se dČti poprvé
seznámily se životem na Divokém západČ a užili si svých pČt minut slávy, když
pĜedvedly ve zdejším saloonu své taneþní
umČní a sklidily za nČj zasloužený potlesk
i od herce pana Maria
Kubce.
V roce 2011 jsme
uskuteþnili dvoudenní
výlet do westernového
mČsteþka ŠiklĤv Mlýn
- zde bylo zábavy ještČ
více, veþer pak skvČlá
diskotéka a nakonec
opékání špekáþkĤ v indiánské osadČ.
Letos jsme taneþní sezónu a školní
rok opČt ukonþili za odmČnu výletem.
Tentokrát však byly již výlety dva - jednodenní výlet na Krokodýlí farmu a do
westernového mČsteþka ŠiklĤv Mlýn pro
ty nejmenší z Minicountry a dvoudenní
výlet pro ty pokroþilé do Lednice a VídnČ. Oba tyto výlety probČhli letos v þerv-
nu. Na Krokodýlí farmČ a ŠiklovČ MlýnČ
si užívali ti nejmenší. Pohladili si živého
krokodýla ( malinké mládČ), zajezdili
na elektrickém býkovi, projeli se vláþkem pĜes Mexiko City,
navštívili zdejší minizoo
a zajezdili si na koních.
Vyvrcholením celého výletu bylo westernové pĜedstavení v arénČ - to byl
ten pravý zážitek. Nutno
ještČ Ĝíci, že dČti také plnily rĤzné soutČžní úkoly
a ze všech škol jsme skonþili se stejným
poþtem bodĤ s dalšími dvČma školami na
1. místČ. DČti nakoupily nezbytné suvenýry a domĤ jsme se plní zážitkĤ vrátili
v pozdních veþerních hodinách, a kdo by
si myslel, že dČti cestou domĤ v autobuse usnuly, pak se velmi plete, dČti byly
neúnavné a myslím, že
spokojené. A to je dobĜe,
tak to má být.
Ti starší vyrazili
15.þervna na dvoudenní
výlet do Lednice a VídnČ. I na tomto výletČ
na nás þekalo mnoho
zážitkĤ. První den jsme
navštívili
Lednický
areál. Poþasí nám pĜálo, a tak nic nebránilo tomu užít si vše naplno. Navštívili
jsme zámek, pĜekrásný zámecký park
a zámeckou cukrárnu. PĜedstavení dravcĤ v zámeckém parku bylo zakonþeno
skvČlým pĜedstavením živého geparda
pĜi lovu na návnadu ve volné pĜírodČ.
Pro nás úchvatný zážitek. BČhem tohoto pĜedstavení naše dČti vyhrály mnoho
kvízĤ. Hlavní výhrou bylo
hlazení živého geparda,
a i tuto cenu vyhráli naši
svČĜenci - Robin ýernoch
a Sabina Maralíková. Nezapomenutelným zážitkem byla i plavba lodí od
zámku k Minaretu, což je
zdejší rozhledna. Výhled
byl skvČlý a po dobu plavby k Minaretu i cestou koĖmo þi pČšky zpČt k zámku
jsme vidČli mnoho zvíĜat z bezprostĜední blízkosti - þápy, kormorány,volavky,
kvakoše, ledĖáþky, veverky a dokonce
i bobry. Lednický areál je pĜekrásná pĜírodní rezervace.
Druhý den jsme vyrazili smČr VídeĖ.
I zde na nás þekal bohatý program. Nej-
prve jsme navštívili zámek Schönbrunn
a v jeho zahradách vyhlídkovou terasu
Gloriette. Poþasí bylo skvČlé a vyhlídka
na VídeĖ super.
Po té jsme sešli do zdejší zámecké
zoo. Nutno podotknout, že vídeĖská zoo
nás uchvátila svou pĜirozeností ve vztahu ke zvíĜatĤm. ZvíĜatĤm se zde snaží
jejich výbČhy pĜizpĤsobit tak, aby se cítila, co nejlépe. VidČli jsme zde mnoho
druhĤ zvíĜat, které v þeských zoo nejsou,
ale snad nejvČtším zážitkem byly výbČhy
Pandy velké a koal, a dále pak podmoĜské akvárium. PĜestože panovalo velké
horko, po návštČvČ zoo, jsme navštívili
zdejší Irrgarten, což je svČt labyrintĤ,
zakĜivených zrcadel a spousty legrace.
V odpoledních hodinách jsme opustili
Schönbrunn a vyrazili jsme smČr Prater.
Kdo by se nesvezl na obĜím ruském kole
jakoby nebyl ve Vídni, a tak jsme to museli
zkusit. Zážitky z Prateru
byly neskuteþné. DČti
obešli tolik atrakcí, kolik
se jen za ty dvČ hodiny
dalo stihnout. Do posledního centu jsme utratili
všechny Eura, které nám
rodiþe dali na kolotoþe
a s prázdnou kapsou, ale dobrou náladou
a spoustou zážitkĤ jsme se vraceli domĤ.
Touto cestou chce taneþní kroužek
Country Montana velmi podČkovat všem
sponzorĤm, kteĜí nás v letošním školním
roce podporovali, a bez nichž bychom jen
tČžko poĜizovali kostýmy a uskuteþĖovali
výlety.
DČkujeme za podporu MČstu Horní
Benešov, SRPDŠ Horní Benešov, ¿rmČ
HOBES spol. s.r.o Horní Benešov, ¿rmČ
KVS EKODIVIZE a.s. Horní Benešov,
Sboru dobrovolných hasiþĤ Horní Benešov, paní Angelice Fadrné, panu Petrovi
Blokšovi a mnohým dalším sponzorĤm,
kteĜí si pĜáli zĤstat anonymní.
V neposlední ĜadČ dČkujeme i všem
rodiþĤm dČtí z taneþního kroužku za podporu z jejich strany, za všechny koláþe,
dorty a sladkosti, které od nich do kroužku dostáváme.
Letošní školní rok konþí a vedení
kroužku pĜeje všem svým þlenĤm krásné
prázdniny, spoustu hezkých prázdninových zážitkĤ a v záĜí se tČšíme na shledanou.
- JuĜicovi -
www.hbenesov.cz
Hornobenešovský zpravodaj / 11
Kultura
Adrenalinový týden pro žáky naší školy
MČsto Horní Benešov
ve spolupráci s polským partnerským mČstem Pszow zorganizovali pro žáky 8. a 9.
tĜíd svých základních škol
v rekreaþním stĜedisku BĜezová v Rokytnici nad Rokytnou
netradiþní aktivitu s názvem
“Adrenalin, aneb poznej hranice svých možností“. Tato
akce je souþástí projektu
„ýesko-polské adrenalinové
dny“, který je spolu¿nancován
z Fondu mikroprojektĤ Euroregionu PradČd. ZámČrem
akce bylo poskytnout vybraným žákĤm prožitkový pobyt
v prostĜedí unikátního adrenalinového parku s celodenním
programem na VysoþinČ nedaleko TĜebíþe.
Adrenalinový týden se
uskuteþnil od pondČlí 28.kvČtna do pátku 1.þervna 2012.
Akce se zúþastnilo 20 þeských
a 10 polských dČtí se þtyĜmi
pedagogy. NČkteĜí žáci se již
znali z lyžaĜského výcviku,
který byl taktéž souþástí již
zmiĖovaného projektu podporujícího þesko-polskou spolupráci. SpoleþnČ prožité sportovní aktivity a volné chvíle
poskytly prostor i pro nová kamarádství, která pĜekonala jazykovou bariéru velmi rychle.
Naši žáci byli ubytováni
ve dvou dĜevČných chatách,
stravování mČli zajištČno formou plné penze (5x dennČ).
Hned po pĜíjezdu do
adrenalinového centra celou
skupinu oþekávali dva instruktoĜi s programem nazvaným
„PANDORA PLUS“, který
obsahoval veškeré aktivity,
které centrum nabízelo: vysoká lana, paintball, lukostĜelbu,
vzduchovky, vysokou lezeckou stČnu, skok do neznáma,
airsoft, démonickou lanovku,
rambodráhu, zorbing, cestu
železného muže Iron man,
bungee-trampolíny, celoden-
ní plavbu po raftech na Dalešické pĜehradČ spojenou se
slaĖováním z mostu z výšky
30 metrĤ, blok her na rozvoj
týmu a dĤvČry, grilování apod.
Program vedli dva již
zmiĖovaní zkušení a sympatiþtí instruktoĜi VíĢa a Michal,
kteĜí mČli celou þesko-polskou
skupinu bČhem pobytu na
starosti. Jejich hlavním krédem bylo „bezpeþnost na prvním místČ“.
Pro návštČvníky stĜediska
- tedy i pro nás – byly k dispozici pro využití volného þasu
volejbalové a fotbalové hĜištČ, bazén, klub s bufetem, kde
mČl každý možnost koupit si
nČco „dobrého“.
Co se týkalo veþerního programu, v pondČlí a ve
stĜedu se promítal ve stĜedisku ¿lm, v úterý a ve þtvrtek
byla diskotéka. KromČ toho si
mohli žáci zacviþit v posilovnČ, zahrát kuleþník þi stolní
fotbal nebo se zabavit podle
svého.
Ve druhé polovinČ týdne
hornobenešovsko-pszowskou
skupinu dČtí navštívila þesko-polská delegace pĜedstavitelĤ obou mČst, aby zjistila, do
jaké míry spoleþná akce splnila svĤj úþel. NČkteĜí z nich
si také vyzkoušeli nČkolik
adrenalinových atrakcí. Poté
všechny dČti i pedagogové
obdrželi z rukou pana starosty
Michala Blažka dárkový balíþek s upomínkovými pĜedmČty.
No a jak se celý netradiþní zážitkový týden líbil dČtem? PĜi hodnocení v závČru
kurzu nikdo poĜádnČ nevČdČl,
co má vlastnČ Ĝíkat, psát a malovat, co bylo lepší a co horší, protože všechny aktivity
a absolvované disciplíny naše
i polské dČti hodnotily jednoduše a prostČ jako SUPER.
- uþitelé ZŠ -
První soutČž žen v požárním sportu v Horním BenešovČ
V rámci konání „Oslav
mČsta“ jsme uspoĜádali soutČž
žen v požárním sportu nazvanou „O pohár starosty mČsta“
i v našem mČstČ.
Jezdíme s našim SDH
do okolních mČst a mČsteþek
v našem okrese, kde jsme obkoukali organizování a prĤbČh
soutČží. SoutČže 23. 6. 2012 se
zúþastnila družstva žen z RýžovištČ, Široké Nivy, Starých
HeĜninov a z Horního Benešova. Po dvoukolovém zápolení
to dopadlo takto: první místo
a putovní pohár patĜí Rýžovišti, druhé místo patĜí Hornímu
Benešovu, tĜetí místo Starým
HeĜminovĤm a þtvrté místo Široké NivČ. První místo
nám uteklo o 5 sekund, takže
boj byl vyrovnaný. Jako hosty a jako oživení jsme pozvali
družstvo mladých hasiþĤ ze
Sosnové. Pod vedením p. Spevákové a p. Skladanové nám
dČti pĜedvedly útok podle dČt-
ských pravidel. Druhými hosty byli kolegové hasiþi z polských Krzyskowic. Z polského
hasiþského auta vyskákalo
7 mladíkĤ, kteĜí nám pĜedvedli požární útok nejen polským
zpĤsobem, ale vyzkoušeli si to
i podle našich pravidel a s našim vybavením. I pro nČ jsme
mČli pĜipravený krásný pohár
za úþast v naší soutČži.
SoutČží ale naše starost
o polské kolegy neskonþila.
Po dobrém obČdČ v hasiþské
zbrojnici jsme se jeli podívat na stanici profesionálních
hasiþĤ do Bruntálu a cestou
zpČt na oslavy jsme to vzali
pĜes Slezskou Hartu. Po výletČ jsme pĜipravili opeþené
klobásy a do veþerních hodin
jsme se bavili na oslavách.
ChtČli bychom podČkovat hlavnČ MČstu Horní Benešov, které nám velice pomohlo
s pĜípravami a podporou, dále
klukĤm z výjezdové jednot-
ky, kolegĤm z Leskovce nad
Moravicí a všem, kteĜí se jen
trochu podíleli na naší soutČži.
Našim pĜáním je, aby tato
soutČž byla každoroþnČ zaĜazena do programu oslav mČsta, a proto se již tČšíme na další, druhý roþník v roce 2013.
12 / Hornobenešovský zpravodaj
www.hbenesov.cz
ýeský pohár talentované mládeže 2012
ve sportovní stĜelbČ
V letošním roce se konají pouze tĜi kola ýPTM, dvČ
v OstravČ a jedno v Plzni.
Urþeným
postupovým
klíþem z dosažených výsledkĤ
postoupí vybraní talenti z celé
ýR do ¿nálového kola kona-
ného v záĜí v Plzni.
A tak to vypadá po I. kole
ýPTM. Nutno podotknout, že
ýPTM se stĜílí ve spoleþné
kategorii dorostencĤ do 18 let.
Nejlepšího umístČní dosáhl Kryštof Krsek, ve vzduchovce s výkonem 350
bodĤ obsadil 4. pozici
a ve stĜelbČ z malorážky
SP30+30 na 25 m obsadil
s výkonem 505 bodĤ šesté
místo. Pouze v disciplínČ
libovolná pistole na 50m se
Kryštofovi moc nedaĜilo.
V disciplínČ vzduchová pistole pĜedvedli vynikající výkon Jakub Andrle
333 bodĤ a Jan Blažek 319
bodĤ. Tito dva kluci byli na
této soutČži nejmladší a své
podstatnČ starší soupeĜe
pĜestĜíleli. Jakub výbornČ
nastĜílel i z malorážkové
pistole a svým výkonem 459
bodĤ obsadil 12 místo.
Patrik ýernoch mČl menší trable s malorážkovou pistolí a proto se mu v závodČ moc
nedaĜilo. Vojta Klech obsadil
14 místo v disciplínČ SP30+30
s výkonem 450 bodĤ.
II. kolo ýPTM probČhne první prázdninový víkend
v OstravČ. V prĤbČhu prázdnin
se mladí stĜelci zúþastní stĜeleckého soustĜedČní v PĜerovČ.
- stĜelecký klub -
Hornobenešovský zpravodaj – noviny MČsta Horní Benešov Ɣ Vydává Rada MČsta Horní Benešov, Masarykova 32,
793 12 Horní Benešov Ɣ Redakþní rada: Michal Blažek, ZdenČk Žanda, Eva Petrlová, Vlastimil Habarta, Rudolf
Grygar, Miroslava ChmelaĜová Ɣ www.hbenesov.cz Ɣ E-mail: [email protected], [email protected]
Ɣ MK ýR E 16046 Ɣ Gra¿cká úprava a tisk: Tiskárna René Daubner – APRO, Ruská 10, 792 01 Bruntál
Ɣ Redakce nemusí souhlasit se stanovisky uveĜejnČnými v pĜíspČvcích dopisovatelĤ.

Podobné dokumenty

Zábrodský zpravodaj

Zábrodský zpravodaj V sobotu 2. dubna jsme uspoĜádali brigádu v obecním lese na odvoz palivového dĜeva. U této pĜíležitosti jsme si pĜipravili dĜevo na hranici pro pálení þarodČjnic. Další akcí v dubnu byl úklid pĜíko...

Více

Hornobenešovský zpravodaj 1-2012 - Horní Benešov

Hornobenešovský zpravodaj 1-2012 - Horní Benešov a dalo by se Ĝíci, že úspČšnČ. V loĖském roce to bylo za sdružení SNK Evropští demokraté. Když si pĜeþteme kandidátku vašeho sdružení pod mottem: „Se znalostí problematiky pro další rozvoj mČsta a ...

Více

HBZ duben 2013 - Informační centrum a městská knihovna

HBZ duben 2013 - Informační centrum a městská knihovna v souþasné dobČ ukládáno do nádob na smČsný komunální odpad, jenž se spálí ve spalovnách. odpad a následnČ uložen na skládku. Pro nás obþany to znamená, že snížíme tuny smČsného Nyní jsme ze všech ...

Více