Zpravodaj 4-2008
Transkript
Zpravodaj 4-2008
vánocní 2008 35 Přišel k nám zas vánoční čas, pokoj nám všem je přán. 36 SLOVO STAROSTY Vážení občané, dovolte mi, abych Vás informoval o zavedení Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS). IDS nese s sebou řadu změn nejen v tarifech za jízdné, ale hlavně změny jízdních řádů jak vlakových, tak autobusových. Řada občanů již připomínkovala některé spoje, hlavně jejich odjezdy a příjezdy. Obec se snažila na jednáních s pracovníky IDS tyto připomínky zakomponovat do nového systému dopravní obsluhy. Tato změna veřejné dopravy, která se zavádí, se jistě nevyhne počátečním chybám, které vždy nastanou s něčím novým. Pracovníci IDS nás ubezpečovali, že v případě, že se ukáže, že některé spoje nesplňují potřeby cestujících, může dojít ke změnám jízdního řádu i během roku. Proto bych požádal občany, kteří využívají veřejnou dopravu, aby se se svými připomínkami i během roku obraceli na vedení obce. Vzhledem k tomu, že za zavedení IDS požaduje Jihomoravský kraj po obcích a městech dotaci 50,-Kč na občana, Obec Mutěnice by tak měla do tohoto systému přispět částkou cca 200 tis. Kč. Občané by měli být s tímto systémem obeznámeni také formou informačního letáku, který vydal Jihomoravský kraj, a který byl distribuován do každé domácnosti v obci. Vánoce – nejočekávanější období v roce. Doba, kdy k sobě mají lidé blíž a je cítit lepší atmosféra. Doufám, že shrnutím tohoto roku a nastíněním plánů na příští rok k této atmosféře částečně přispěji i já. V letošním roce se nám podařilo zúročit téměř dvouletou přípravu na vybudování kompostárny a sběrného dvoru na skládce a taky provést sanaci staré ekologické zátěže za nádražím. Dotace na obě akce byly schváleny a práce jsou v plném proudu. Určitě dobře se chodí a jezdí v ulici Údolní – pravá strana, kde jsme v letošním roce vybudovali novou komunikaci včetně chodníku. Na podzim jsme ještě opravili povrch jedné části ulice Letní, byla tam provedena výměna obrubníků a položen asfaltobeton. Pracovníky skládky byla provedena výměna Vážení občané, vzhledem k blížícímu se konci roku Vám přeji šťastné a veselé prožití vánočních svátků, pohodu v rodinném kruhu a do nového roku bych Vám chtěl popřát jen to nejlepší... MVDr. Dušan Horák starosta obce 1 povrchu na chodníku v ulici Vinařská, která po té výměně volala už několik let. Musím podotknout, že jsem byl s prací našich lidí velmi spokojený. Spokojený jsem také s ostatními pracovníky, kteří se po celý rok snažili udržovat zeleň, čistotu a vzhled naší obce v co nejlepším stavu. Také jsem v některém z minulých zpravodajů psal o tom, že nejen oni, ale všichni občané obce by měli k tomuto stavu přispět, tak všem, co tak činí, patří také dík. Plánovat na příští rok je podstatně veselejší, než bylo plánování na tento rok. Skončil nám totiž závazek vůči státnímu fondu životního prostředí a od příštího roku nám přibude 6 milionů korun, které jsme po dobu 7 let spláceli. Proto také Rada obce a finanční výbor navrhli zastupitelstvu obce schválit v rozpočtu na rok 2009 částku 16 mil. na vybudování nové vozovky v ulici Družstevní, Luční včetně velkého prostoru křížení ulic Nová, Servístky a Luční, a také provést druhou etapu ulice Malá Strana. Také je v návrhu (v době, kdy čtete tento zpravodaj už schváleném) rozpočtu počítáno s další úpravou polních cest, jsou navrženy finanční prostředky na opravu mateřské školy, pokud se nám podaří získat dotaci na tuto akci. Ve stejném duchu jsou tam navrženy prostředky na vybudování rozhledny, kterou bychom rádi přilákali více turistů do naší obce. Také doufám, že zastupitelstvo schválí pro rok 2009 stejnou výši poplatku za komunální odpad jako v letošním roce, tedy 190,- Kč na osobu. Celkové navržené příjmy pro rozpočet obce jsou ve výši 71.345.000,Kč a výdaje 75.291.000,- Kč s tím, že rozdíl bude krytý zůstatkem na účtu obce. Nějaká změna určitě při rozhodování bude, ale věřím, že tento návrh bude z velké části zachován. Vánoce přinášejí spoustu radostí, jak v podobě hmotných dárků, tak příjemných setkání s rodinou, přáteli a třeba i nějakým odpuštěním a znovunavázáním přerušeného vztahu. Přeji Vám co nejvíc těchto radostí nejen ve vánoční době, ale v celém příštím roce 2009. Petr Bíza místostarosta obce Dechová hudba Kamarádi si vás dovoluje pozvat na NOVOROČNÍ KONCERT Neděle 4. ledna 2009 v 15 hodin Kostel sv. Kateřiny v Mutěnicích 2 Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje konané ve dnech 17. a 18. října 2008 Okrsek č.1 - Obecní úřad Okrsek č.2 - Hasičská zbrojnice Okrsek č.3 - Dům s pečovatelskou službou poadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. Výsledky hlasování .str. název 12 KDU - SL 48 SSD 47 ODS 1 Komunistická strana ech a Moravy 18 Strana zelených 13 NEZÁVISLÍ 19 Moravané 37 SDŽ - Strana dstojného života 42 Volte Pravý Blok 53 Dlnická strana 32 Strana zdravého rozumu 59 "DOHODA PRO JIŽNÍ MORAVU" 3 SNK Evropští demokraté 33 Sdružení pro republiku 46 Alternativa 2008 51 Folklor i Spolenost 54 Konzervativní koalice 26 eská strana národn socialistická CELKEM 1 127 115 34 37 10 5 2 3 4 0 1 0 0 0 0 0 0 0 338 íslo okrsku 2 137 95 49 23 11 10 8 3 0 2 1 1 0 0 0 0 1 1 342 3 celkem 87 351 111 321 66 149 48 108 14 35 6 21 3 13 1 7 1 5 3 5 1 3 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 0 1 352 1032 Úast voli v obci Mutnice Okrsek . 1 . 2 . 3 zapsaných vydaných voli obálek 927 342 991 344 1041 354 2959 1040 Obecní úad Hasiská zbrojnice Dm s peovatelskou službou CELKEM 3 úast % 36,89 34,71 34,01 35,15 Představení sociálních služeb Již několikrát jsem se v praxi setkala s tím, že si lidé pletou sociální služby, řadí mezi ně i jiné veřejné služby. Když potom přijde situace, se kterou si neví rady a kdy potřebují pomoci, jsou dezorientováni a neví, na koho se obrátit... Snažíme se, aby těchto situací bylo co nejméně a tak jsme tady nejen s následujícími informacemi, ale také s Katalogem sociálních služeb na Hodonínsku, v němž můžete nalézt podrobné údaje o jednotlivých službách poskytovaných ve vašem nejbližším okolí. Katalog si můžete od ledna vyzvedávat na vašich obecních úřadech nebo na Městském úřadě v Hodoníně. Je možné, že časem se objeví také v ordinacích praktických lékařů. Sociální služby mohou být poskytovány několika způsoby: N Ambulantně – to znamená, že za službou musíte přijít, nebo být dopraveni přímo do daného zařízení (součástí těchto služeb ale není ubytování) N Terénně – služby, které přijdou za vámi (buď domů, nebo do jiného přirozeného prostředí - (např. pečovatelské služby, streetworkeři apod.) N Pobytově – služby, které jsou spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb (např. domovy pro seniory (bývalé domovy důchodců), týdenní stacionáře apod.) Sociální služby zahrnují: N sociální poradenství – je poskytováno buď v základní formě, nebo odborné formě. Základní poradenství je součástí všech sociálních služeb a přispívá k řešení aktuální nepříznivé situace (např. v zařízení předají základní informace o tom, kde se vyřizují dávky hmotné nouze, které další zařízení soc. služby může přispět k řešení nepříznivé situace apod.) Odborné poradenství řeší situaci člověka do větší hloubky s ohledem na charakteristiku jeho problému. Je poskytováno v odborných poradnách – např. manželských a rodinných, občanských nebo poradnách pro zdravotně postižené či seniory apod. Co je to tedy sociální služba? Činnost, která by měla působit tam, kde lidé přestávají zvládat řešení nepříznivé životní situace, ve které se ocitli. Je to nabídka podpory a pomoci člověku, který kvůli svému vysokému věku, nepříznivému zdravotnímu stavu, momentální krizi či z jiného důvodu není schopen se sám o sebe řádně postarat. Je to také preventivní činnost, která má zabránit tomu, aby se člověk v této situaci vyskytl. Cílem soc. služeb je umožnit lidem vést co nejobvyklejší způsob života – zůstávat ve svém známém prostředí, v rodině, mít možnost pracovat, využívat veřejné služby a volnočasové aktivity. 4 N služby sociální péče – jejich smyslem čení určitých osob ze společnosti – např. ohroženi jsou lidé, kteří vyrůstají nebo dlouhodobě žijí v sociálně slabším nebo znevýhodněném prostředí, nezvládají řešit krizové situace, mohou být ohroženi trestnou činností, nebo sami mají vypěstovány návyky nebo žijí způsobem života, který vede ke konfliktu se společností (např. závislé osoby, lidé po výkonu trestu odnětí svobody, lidé bez domova apod.). Pokud je dobře zvolená služba sociální prevence, pomáhá nejenom těmto osobám, ale také ostatní většinové společnosti (všem ostatním – např. jedná se o snižování sociálních a zdravotních rizik, které často souvisí se způsobem života těchto osob). je udržet člověka co nejdéle v jeho přirozeném prostředí (domově) a umožnit mu vést pokud možno běžný život. Vychází se z myšlenky poskytnout člověku takovou péči, aby i přes svůj handicap byl schopen žít co nejdéle doma a udržet si fyzickou i psychickou soběstačnost. Pokud je ale stav člověka natolik vážný, že neumožňuje jeho další setrvávání v domácí péči, je cílem těchto služeb zajistit důstojné prostředí a zacházení. Např. starším lidem s omezenou schopností se nejdříve nabízí služby pečovatelské, a teprve až tyto služby nedostačují, mohou využívat služby denního centra, odlehčovací služby anebo následně služby pobytové (umístění do domova pro seniory). N služby sociální prevence – měly by předcházet sociálnímu vyloučení – tedy vylučování lidí ze společnosti. Jsou nejrůznější důvody, proč může docházet k vylou- Přesnější informace o soc. službách a jejich poskytování můžete získat na Městském úřadě v Hodoníně, odboru soc. služeb, u slečny Marcely Medusové. Kontaktní údaje: Bc. Marcela Medusová Manažerka komunitního plánování soc. služeb na Hodonínsku tel. 518 316 318, e-mail: [email protected] 5 ŠKOLST VÍ DEVÁŤÁCI ZA MASARYKEM Na konci listopadu jsme se v rámci hodiny dějepisu vydali se žáky 9.B na exkurzi do Hodonína za osobnostmi tohoto regionu přelomu 19. a 20.století. Naše pr vní kroky vedly do Masarykova muzea, kde se nachází stálá expozice věnovaná právě životu a dílu prvního československého prezidenta. Na samém počátku se nabízela otázka: „Co víte o T.G. Masarykovi?“ Vzhledem k tomu, že je to osobnost poněkud těsněji spjatá s Mutěnicemi, jsme se toho dozvěděli docela dost: „…Byl to první československý prezident. …Narodil se v Hodoníně….Nějaký čas bydlel v Mutěnicích….Do školy chodil v Čejkovicích…. V Čejči se učil kovářem… Studoval na univerzitě…Vzal si za manželku Američanku…Zasloužil se o vznik ČSR…. Spolupr acoval s Benešem a Štefánikem… Prezidentem byl zvolen čtyřikrát…V Hodoníně stojí jeho pomník… . . . Vě d ě l a j s e m to h o chá. V době jeho zahraniční mise za první světové války byla Masarykova rodina, která zůstala doma, doslova ohrožena na životě.Také první krůčky mladé republiky byly nejisté a vratké, a nemalou měrou i jeho autorita přispěla k faktu, že se z ní nakonec vyklubala důstojně a sebevědomě vyhlížející dvacetiletá slečna. Škoda jen, že jí historické okolnosti nedovolily dospět ve zralou ženu… o Masarykovi dost, protože jsme v 8. třídě měli číst cestopisnou nebo životopisnou knihu, a já jsem si vybrala životopis Masaryka.“ Vyzbrojeni základními informacemi jsme se ponořili do problému poněkud hlouběji. Dozvěděli jsme se mnohé o jeho strastiplné cestě ke vzdělání, o jeho vědeckých a lidských postojích k problémům doby, o jeho politickém působení v rámci habsburské monarchie. Také cesta ke vzniku republiky nebyla jednodu6 Exkurze jsou mezi žáky přijímány veskrze kladně, vždyť jde o jakési vybočení z dennodenního školního stereotypu, „ulití ze školy“. I ze strany učitele by se dalo říci, že exkurze dopadla dobře, splnila svůj účel. Ale přece jen se pedagogovi neodbytně vkrádá na mysl otázka: „Čím může Masaryk oslovit dnešního mladého člověka?“ A tak jsem se ve škole zeptala:(Předesílám, že žáci odpovídali anonymně a nebyli na otázky připraveni.) „…Masaryk byl vzdělaný…Byl pečlivý a precizní… Snažil se být spravedlivý… Byl upřímný…Byl cílevědomý a nikdy se nevzdával… Byl mnoha lidmi respektovaný…Měl úctu k druhým lidem…Měl rád svou vlast... Měl rád děti, věnoval se jim a viděl v nich budoucnost…Nebál se prosadit vlastní názor…Velmi pečlivě si vybíral přátele…Jeho slova „Nebát se a nekrást“ by měla platit i dnes, tyto věci jsou velmi důležité…“ Tak co, my dospěláci, neměli bychom se nad sebou zamyslet? Co takhle pro začátek zajet do muzea? Pavlína Lacinová Konstancií po řece Moravě Učitelé volitelného předmětu „ Přírodovědný seminář“ Karol Frydrych a Stanislava Michnová naplánovali na začátek podzimu přírodovědnou exkurzi na téma „ Rostliny a živočichové lužního lesa“.Tato exkurze se uskutečnila 30. září v odpoledních hodinách jako plavba na výletní lodi Konstancie po řece Moravě z hodonínského přístaviště do Rohatce a zpět.Během plavby se žáci dozvěděli mnoho informací o historii splavnosti řeky Moravy , Baťova kanálu i o plánovaném obnovení lodní turistiky v této oblasti.Naše průvodkyně nás také průběžně upozorňovala na stromy, byliny a živočichy , které jsme mohli pozorovat dalekohledy . Exkurze splnila svůj cíl, kterým bylo seznámit žáky s rostlinami a živočichy lužního lesa. JAK EXKURZI VIDĚLI ÚČASTNÍCI ? My žáci šestých a sedmých tříd jsme se vydali na projížďku lodí Konstancie po řece Moravě.Dorazili jsme na místo a paní instruktorka nám dala pokyny, jak se máme na lodi chovat. Vyjeli jsme s lodí. Viděli jsme zvířata jako třeba ledňáčka a užovku. Bohužel jsme neměli štěstí a neviděli jsme bobry. Kolem nás bylo mnoho stromů jako třeba vrby, olše, duby, buky a jasany. Už také víme, že lužní les je ten, který je často zaplavený vodou.Voda byla velmi znečistěná.Plavalo tam 7 mnoho pet- lahví a sáčků. Pluli jsme kolem přístavu v Rohatci, ale nemohli jsme tam zastavit, protože na zimu schovávají schůdky. Otočili jsme se a vraceli se zpět do přístavu. Cestou zpátky jsme viděli rybáře a ti se nám chlubili svým úlovkem. Chytili obrovského kapra. Dorazili jsme do přístavu, ale tam nám průvodkyně položila záludnou otázku: jakou barvu očí má kapr? Správná odpověď byla zele- ná. Skoro všichni odpověděli správně. Všichni unaveni nastupujeme do autobusu, který nás odváží do Mutěnic. Mgr. Stanislava Michnová PATRIK ŠKUBICA: Stěhování na Měsíc (sci-fi povídka) Nejdříve bych se vám rád představil., mé jméno je John White a pracuji ve vědecko astronomickém ústavu v USA. Už pár let se zabýváme otázkou budoucího velkého počtu lidí na naší planetě. Růst obyvatelstva se nedá zastavit, a proto každým rokem přibude více než čtvrt miliardy lidí, což znamená, že za pouhých dvacet let bude na Zemi přes jedenáct miliard lidí. Nedávno přišel jeden blázen z vědeckého oddělení s tvrzením, že stačí odstranit státy s rychle se zvyšujícím počtem obyvatel. To by však bylo naprosto nemorální. Rozhodl jsem se, že se půjdu raději projít. Lidé kácejí pralesy a obírají se o drahocenný kyslík, přestože už je ho i tak málo. Někteří se tomu snaží zabránit, ale většina jsou jen chamtivci, kterým nezá- leží na budoucnosti, ale na penězích a přepychu. Na silnicích je spousta aut, města jsou zamořena smogem, ba dokonce už pomalu nepotkáte člověka, který by někam šel pěšky. Pohlédl jsem na zářící noční oblohu a v tom mi hlavou probleskla myšlenka. Okamžitě jsem s ní utíkal do práce a začal ji líčit kolegům vědcům. „Lidé už nejsou schopni zachovat planetu a dříve nebo později se nedokáží uživit. Pokud chceme přežít, nesmíme tu zůstat.“ Můj nápad rozpoutal bouřlivou debatu a přicházely na mne otázky ze všech stran. „Jak přestěhujeme tolik lidí? Kde budeme brát vodu, jídlo a další nezbytné věci? Hlasitě jsem zakřičel a celá kancelář utichla. V tom jsem si vzpomněl na jasně zářící těleso noční oblohy, na Měsíc. 8 „Naším druhým domovem by se mohl stát Měsíc,“ vyhrkl jsem. Všichni na mne hleděli s otevřenými ústy a opět začaly padat otázky . „Ale k životu potřebujeme kyslík. Kde ho tam asi vezmeme?“ Bleskurychle jsem odpověděl: „Na Zemi je ještě kyslíku dost. Pokud bychom si udělali zásoby na desítky let, neměl by to být problém.“ O pár dní později jsem opět bádal, když vtom za mnou přišel ředitel a řekl mi, že můj nápad je fenomenální a už se připravuje tým, jenž na Měsíci v brzké době vybuduje základnu. Během dalších deseti měsíců probíhala výstavba a vyskytlo se jen málo problémů. Vše bylo připraveno. Zanedlouho poté se mohli na základnu podívat první lidé. Já jsem byl samozřejmě jedním z nich. Cesta raketou na mě udělala dojem, až na to tvrdé přistání. Po výstupu z ní jsem spatřil obrovskou stavbu a připadal jsem si jako v budoucnosti. Ještě více mě pak potěšilo, že to, co vidím, skutečně existuje. Dověděl jsem se i zbytek plánu. Kyslíku, potravy i vody zde byly zásoby na více než padesát let. Jedinou nevýhodou bylo, že každým rokem se tam může přistěhovat nanejvýš tisíc lidí. Pro zachování naší rasy to ale stačí. Alespoň si nezničíme i náš druhý dočasný domov. Jako tvůrce tohoto plánu jsem jeden z mála, kteří tu budou. Ale ani Měsíc nám nevydrží věčně, tudíž už teď musíme uvažovat nad otázkou dalšího přežití. I přesto, že je mi téměř padesát let, budu dále s plným nasazením pracovat na naší záchraně. SILVESTR Podle staré pověsti se v mutěnických vinohradech zjevuje na Silvestra duch vinaře, který zde žil před mnoha a mnoha lety. Ten, kdo ho krátce před půlnocí spatří, pozve ho do svého sklípku a dá mu ochutnat víno ze svého vinohradu, bude mít nejlepší úrodu ze všech vinařů. Pokud ho ale dotyčný nepozve, následující rok se mu neurodí žádné víno. Jestliže ale duchovi nabídne víno cizí, které bude vydávat za vlastní, tak to jeho nebude nikomu chutnat. Historie o tomto vinaři je i nadále obestřena tajemstvím, přesto však je o něm něco známo. Všechno se událo dávno před tím, kdy malebná vesnička Mutěnice asi ani neexistovala. Na jejím území se nacházela malinká osada jménem Hrádkovice. Lidé tu vedli klidný život, ale byli hodně chudí. Jediní, kteří se alespoň trochu uživili, byli místní vinaři. Občas do Hrádkovic přijížděli trhovci, aby odkoupili víno, které bylo proslaveno svou dobrou chutí a kvalitou. Ačkoliv zde moc obyvatel nežilo, všichni se znali. Oblasti kolem vesnice byly posety vinicemi. Mezi všemi těmito vinaři vynikali dva vinaři – Silvestr a Karel. Jednoho slunečného dne přišla do města královská armáda a zastavila se v hospůdce. Po dobrém jídle jim hospodský nalil trochu zdejšího vína. Zachutnalo jim a okamžitě se začali zajímat, ´ kdo jej vyrábí. Hospodský jim pověděl o Karlovi a Silvestrovi. Oběma vinařům se dostalo zprávy, že by 9 jejich víno měl ochutnat král. Pro ně to samozřejmě byla obrovská čest. Připravili si sudy a vydali se na dalekou cestu do Prahy. Po příjezdu na Hrad je uvítal králův poradce, kterému dali také ochutnat. Ještě než odešel, řekl: „Ten, jehož víno královi nejvíce zachutná, se bude moci přestěhovat do města a dostane od krále velkou odměnu.“ Oba dva se poté uvelebili ke spánku. V noci se Silvestr probudil a zamyslel se nad tím, že je možná Karlovo víno lepší. Přece jen králův poradce vypadal na to, že mu více chutná. Silvestr byl hodně závistivý a rozhodl se, že bude podvádět. Karlovo víno přelil do svého sudu a své zase do Karlova. Ráno povolal král oba vinaře ke trůnu. Sjeli se sem degustátoři z celého světa. Po několika minutách se došlo k názoru, že Silvestrovo víno je lepší a on je ten, který si zaslouží odměnu. Silvestr však netušil, že ho Karel v noci pozoroval. Když odcházeli, přistoupil Karel k Silvestrovi a shodil ho z hradeb. Od té doby bloudí Silvestrova duše nekonečnem a snaží se dát všem ponaučení, jak to dopadá, když se někdo chlubí cizím peřím. MATEŘSKÁ ŠKOLA NESU NESU KOLEDU ..... Chodit po koledě o Vánocích je krásná tradice, která je hodna udržování. Nejveseleji tento zvyk prožívají děti, protože za koledování bývá obdarování, a to obvykle něčím dobrým, sladkým. Děti z mateřské školy chodí už po několik let pravidelně před Vánocemi koledovat. Rozdělí se do skupinek a obcházejí s písničkami a básničkami coby koledníčci všude tam, kde jsou na ně po léta již zvyklí. Zavítají mezi zaměstnance obecního úřadu, navštíví lékařky a lékaře ve zdravotních střediscích a v lékárně, povinšují pracovníkům vedení základní školy a kuchařkám ve školní kuchyni. 10 ´ Zdá se, že jsou všichni na malé návštěvníky náležitě připraveni a těší se na ně. Ve svém spěchu se zastaví a s úsměvem trpělivě vyslechnou jejich koledování. Dětské hlásky v neznámém prostředí nesměle zpívají „Pojďte chlapci k nám, koledu vám dám….“, nebo „Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám…..“. Ještě přidají básničku, „Nesu,nesu koledu, upad jsem s ní na ledu…“ . Když malí koledníci skončí a v rukou hostitelů se objeví sladká odměna, dětem zazáří oči a šťastně si oddechnou. Pak už se mohou těšit na koledování zase o příštích Vánocích. Za mateřskou školu napsala učitelka MŠ Jana Mráková VOLBY DO ŠKOLSKÉ RADY PŘI ZŠ A MŠ MUTĚNICE Dne 12.listopadu 2008 se uskutečnily volby členů školské rady pro funkční období listopad 2009 - prosinec 2011. nebo svazkem obcí plní úkoly zřizovatele podle věty první a druhé ředitel školy. (3) Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem, zvolen zákonnými zástupce nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty nebo zvolen pedagogickými pracovníky školy. (4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady. (5) Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých žáků nebo zletilí žáci a studenti stanovený počet členů školské rady ani na základě opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy. (6) Funkční období členů školské rady je tři roky. (7) Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně; zasedání školské rady svolává její předseda, první zasedání školské rady svolává ředitel školy. Ředitel školy nebo jím pověřený zástupce je povinen zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Školská rada na svém prvním zasedání stanoví svůj jednací řád a zvolí svého předsedu. K přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou všech členů školské rady. ŠKOLSKÁ RADA V ZÁKONECH Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Školská rada vzniká v souvislosti s ustanoveními § 167 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. ŠKOLSKÁ RADA § 167 (1) Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu školskou radu. Při vyšší odborné škole se školská rada zřizuje vždy samostatně. (2) Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí § 168 (1) Školská rada a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, b) schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, 11 c) schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny, d) schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách, e) podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy, f) projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření, g) projednává inspekční zprávy České školní inspekce, h) podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy. (2) Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy. Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů17) poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno. (3) O schválení dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy. Pokud školská rada tento dokument neschválí, ředitel školy předloží dokument k novému projednání do 1 měsíce. Opakovaného projednání se účastní zřizovatel. Není-li dokument schválen ani při opakovaném projednání, nebo pokud školská rada neprojedná dokumenty uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy, rozhodne o dalším postupu bez zbytečného odkladu zřizovatel. (4) Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí plní úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil ředitele školy do funkce. Ve školské radě jsou rovným dílem zastoupeni rodiče, učitelé a zřizovatel školy. V našem případě se jedná o 3 volené zástupce rodičů, 3 zvolené učitele a 3 jmenované zástupce zřizovatele. SLOŽENÍ ŠKOLSKÉ RADY: Za členy školské rady byli zvoleni z řad oprávněných voličů ( zákonní zástupci nezletilých žáků) : Ing. Václav Špéra Marie Jurasová Blanka Froňková Za členy školské rady byli zvoleni z řad pedagogických pracovníků: Mgr. Vladimír Stupavský Mgr. Blanka Karbusová Zdeňka Puškelová Za členy školské rady byli jmenováni za zřizovatele: Petr Bíza Miroslav Jagoš Ing. Petr Mokruša Mgr. Marie Kujová 12 HISTORIE OBCE VÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ. VZPOMÍNKY NA VÁNOCE Z PADESÁTÝCH LET MINULÉHO STOLETÍ. Na začátku tohoto vzpomínání stál dotaz. Mladí se často ptají, jak jsme prožívali Vánoce dříve v době panování režimu, který církvím a církevním svátkům nepřál ani v nejmenším. Jak obtížné a složité to bylo, co za překážky bylo nutno překonat a zda rád či nerad na to všechno dnes vzpomínám. Než Vám odpovím, musím se ve stručnosti zmínit o situaci, v jaké se církev nacházela v padesátých až šedesátých letech minulého století. V naprosté většině diecézí byli odstraněni biskupové. Těm stát zakázal výkon služby, byli nazváni „špióni Vatikánu.“ Na jejich místa, byli režimem dosazeni pouze kapitulní vikáři. Ve všech diecézích byl navíc - dosazený režimem - církevní tajemník. Ten název vypadá zbožně, ale ve skutečnosti to byl proticírkevní tajemník, ateista často spjatý s StB. Tito lidé na úrovni okresů a krajů řídili církev a strategii její pastorační práce. Když chtěl ten, kdo řídil diecézi, někam umístit kněze, musel mít tajemníkův souhlas. Církev byla zatlačena jen do kostelů. Chodit do rodin, organizovat mládež v klubech nebo v kroužcích nebo pořádat třeba veřejné církevní průvody (například – slavnost Božího Těla), bylo naprosto nemožné. Každý kněz musel mít z milosti státu souhlas, aby mohl vůbec působit v pastoraci. A to jen ve své farnosti. Když chtěl jit třeba vypomoci sousedovi se zpovídáním, potřeboval další speciální povolení od církevního tajemníka. Mnohým kněžím byl státní souhlas ode- brán (na zvědy chodili do kostelů i špiclové). Vládní činitelé říkali: Stát kněze platí, proto nedovolíme, aby mluvili proti režimu… Ani řády – kláštery v té době oficiálně téměř neexistovaly. Některé řeholnice sice chodily v hábitech, ale byly drženy v pohraničí, aby nebyly lidem na očích nebo byly nasazeny v zemědělství, či v nějaké fabrice… V okrese Hodonín byl církevním tajemníkem soudruh Albín Koutný. Přiblížil jsem vám skutečnou církevní situaci tehdejší doby. A teď k úvodní otázce: Jaké byly Vánoce dříve, jak obtížné a složité to bylo? Asi mnohé zaskočím odpovědí – vzpomínám na to rád. Jistě je to dané tím, že v mládí něco problematického budˇto nevnímáme nebo nechápeme, a že vzpomínky na mládí jsou vždycky hezké. Nehodlám se zabývat zvyky a tradicemi Štědrého večera, ale pojďme se spolu na Vánoce podívat z jiného úhlu: Ve velkých městech se přece jen člověk více ztrácel v davu, ve městech bývala ale politická uvědomělost více sledována, než na vesnici. Ale na vesnici se žilo mnohem snadněji. Tam jsme jeden druhého vzájemně více poznávali, často celé rodiny, každý věděl o každém všechno. Možná někdo z mých vrstevníků, bude mít jiné názory. Ty moje mají s odstupem let téměř idylickou příchuť s lehoučkým pousmáním nad marným úsilím vládnoucí ideologie, sekularizovat nejkrásnější církevní 13 svátky v roce „narození Ježíše“ a nahradit ho „dědou Mrázem“. Pochopitelně, že nikdo soudný nemůže tvrdit, že by tehdy mohlo být něco lepší, než dnes. Jen jakoby lidé prožívali Vánoce intenzivněji asi právě proto, že se je režim snažil potlačit, případně jim podsunout jinou náplň. Panujícímu režimu se to do kr ámu nehodilo, ale přejinačit Vánoce se mu nepodařilo. Ale něco přece: Štědrý den, zůstal Štědr ým dnem, i když se chodilo v ten den do práce. Hod Boží vánoční a svátek sv. Štěpána sice dostaly v kalendáři strohý název „první a druhý svátek Vánoční“. Ale stejně jim nikdo jinak neřekl, než postaru „Svátek narození Ježíše“. Ve všech chrámech zněly o Vánocích jásavé slavnostní zpěvy – Gloria in excelsis Deo – při vánočních koledových mších. Muži i ženy od 16 do 70 let jsme zpívali v chrámovém sboru po celou dobu čtyřiceti let a nikdo nám nezakazoval, co smíme a nesmíme zpívat. Vím, že i tam, kde byli rodiče ve straně, naděloval dětem Ježíšek vesele dál, někde se zpívaly i koledy. Ale televize v té době o vánocích, vysílala nejvíce pohádek pro děti o čertech. Ani koledy v rozhlase se nepodařilo odsunout do pozadí, ten měl stanovený určitý jejich počet, který směl odvysílat.Většinou bylo ohlášeno, že se tam a tam ještě udržují tradice a staré zvyky. Také snaha vytlačit z nadílky pod stromečkem Ježíška a nahradit ho Dědou Mrázem vyšla naplano. Celá situace tak dokonale odrážela schizofrenii doby. Vánoce měly jinou tvář oficiální, jinou v soukromí. Pionýři na novoročních besídkách zpívali: Děduška Moroz, jolku nám priňos , luščej jolky nět, što priňos nám Děd… A rozhlas vysílal tyto koledy: Vánoce, vánoce přicházejí, zpívejte přátelé, Po roce vánoce přicházejí, šťastné a veselé. Jednou v roce na vánoce, děda housle popadne, jeho vinou se z nich řinou tóny záhadné. Vánoce, vánoce… Naše teta peče léta na Vánoce vánočku. nereptáme, aspoň máme něco pro kočku. Vánoce, vánoce… V té době se přece i vládní činitelé – ateisté – snažili, jak jen mohli snížit autoritu zrození Ježíše a nahradit ho dědou Mrázem. Dokladem toho vám předkládám předvánoční projev v té době předsedy vlády ČSSR soudruha Antonína Zápotockého, vysílaného v r. 1952 Antonín Zápotocký „Chtěl bych dnes ve svém předvánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních stromků, k naším dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstaly beze změny.Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků, jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli, vystříhané z papíru, zapíchnout jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle 14 volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomenout pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech, bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. I Ježíšek vyrostl a zestárl, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy, nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na naších šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolů celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen. Do Vánoc splníme závazky Stalinovy. Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytýčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů. Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou práci. Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle!“ Tolik citace projevu, který byl v té době tak aktuální! V každém člověku se přece jen o vánocích ozvalo svědomí, přece jen to byly svátky lásky, pokoje a míru a tak se stávalo, že někteří učitelé a úředníci o Vánocích navštěvovali tajně kostely v sousedních obcích. Přece se v nich hnulo svědomí a aby měli v duši klid, chodili do sousedních obcí na bohoslužby. Báli se, že doma by byli odhaleni a pak šikanováni. Ale stejně neunikli podezírání a prověrkám. A kdo myslíte, že měl na tom zásluhu, že je prozradil? My katolíci na tom neseme vinu. Posuďte sami: Straníci do kostela nechodili, zvláště ne do sousedních obcí. Kdo tedy prozradil, že ten a ta, byli v kostele tam a tam, jak se to skalní straníci dověděli? Sypme si popel na hlavu a měli bychom se kát naší kritikou, odsuzováním a roznášením těchto zpráv. Přemýšlejme o tom, kdo to vyzradil? Mnozí říkali: „Nač jsem tolik let studoval, co bych dělal, kdyby mě propustili?“ Musím ale podotknout, že všichni straníci nebyli stejní. Mnozí byli inteligentní a na náboženské věci se dívali střídmě. Říkali jsi 15 věřící, to je tvoje věc a neškodili. Dokonce mnohým občanům i pomohli, poradili nebo je i na úřadech ochránili. A ještě se musím zmínit, že i naši mladí, kteří se připravovali na studia, byli postaveni ve školách před komisi, která jim dávala otázky, na které museli odpovídat. Otázka zněla: Zda jsou vypořádáni s náboženskou otázkou a zda zastávají moderní světový názor. Zda mají studenti a jejich rodiče kladný vztah k socialistickému zřízení. Abychom vyhověli, přežili a nebyli vystaveni nátlaku, šikaně a podezírání…všichni jsme vědomě či nevědomě souhlasili, tlačili káru…ten, kdo projevil odpor, byl smeten, poněvadž byl sledován, pozorován a testován některými horlivými straníky. Studenti potřebovali doporučení školy a někdy i MNV… Stejně všichni studenti vystudovali. Mnozí v jiných okresech, někteří i na Slovensku. A poslední myšlenka, na kterou si odpoví každý sám: Dříve, jak jsem se zmínil, zakazovali neomylní mnohým účast na bohoslužbách a přece se jich sami tajně zúčastňovali. Paradoxem je, že dnes mohou chodit všichni katolíci do kostela a chodíme alespoň o Vánocích? Přece jen zůstala velká jizva na mnohých z nás vlivem minulého režimu. Dnes zmizela bývalá vládní garnitura v tratolišti dějin a církev žije dál. Co říci závěrem. My, věřící je za to neodsuzujeme, odpustili jsme všem a prosíme, aby ti žijící našli pravou podobu Vánoc a aby ji v životě praktikovali k svému prospěchu. „Bože buď milosrdný k nevěře tohoto století!“ Odpověď na dotaz: Jaké byly Vánoce za totality a jaké problémy jsme byli nuceni v té době řešit a jaké jsou Vánoce v současné době…Úsudek si udělejte každý sám! Ladislav Prčík OPRAVA V minulém zpravodaji Naše Mutěnice v článku z historie –„ Vzpomínka kronikáře na rok 1968“, v prvním odstavci jsem omylem uvedl, že v roce 1968 u nás proběhla Sametová revolucesprávně mělo být napsáno Pražské jaro. Omlouvám se tímto všem čtenářům. Ladislav Prčík NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ SITUACE VE SKLEPĚ PO LETOŠNÍ SKLIZNI Rok 2008 pohledem vinařů je po několika výborných ročnících dalším, kdy je potřebné zvážit postup prací a termíny jednotlivých operací s vínem tohoto ročníku. V předchozím čísle NM byla vyslovena domněnka, že hrozny především rannějších odrůd by mohly být méně vyzrálé. Důvodem byl pravděpodobně nedostatek dešťových srážek v rozhodujících fázích vývoje a dozrávání hroznů. Skutečnost toto potvrdila. 16 U rannějších odrůd jako je Muškát moravský, Muller Thurgau, Veltlínské červené ranné, Sylvánské zelené byla cukernatost hodně průměrná. Další odrůdy sklízené v druhé polovině měsíce října již vykazovaly obsah cukru podstatně lepší, postačující k výrobě vín s přívlastkem. Problémem letošních mladých vín je vysoký obsah kyselin jak u vín bílých, tak především u vín červených. Ve víně je celá řada různých kyselin. Z technologického hlediska jsou pro vinaře důležité pro určování kyselosti dvě. Je to základní kyselina vinná a kyselina jablečná. Další důležitou je ještě kyselina mléčná. Kyselina vinná je stabilní, její množství se snižuje při odkyselování nebo navázáním na pyrosiřičitan draselný, kdy vypadává jako vinný kámen. Kyselina jablečná je kyselinou nezralého ovoce. Je to ostrá kyselina, jejíž obsah lze odstranit pouze biologickým odbouráváním. Biologické odbourávání kyseliny jablečné je proces, při kterém se mění kyselina jablečná na mléčnou a provádějí ji tzv. malolaktické bakterie. Kyselina mléčná je jemnější, působí chuťově sladším dojmem. Zásah se provádí především u červených vín, kdy se bakterie aplikují už do rmutu a nebo po vylisování do kalného vína. Důležitým faktorem pro zdárný průběh fermentace je téměř nulový obsah kyseliny siřičité. I v současném stavu lze ještě tento proces provést tak, že víno zahřejeme na maximálně 25 st.C, rozmícháme s kvasnicemi a dodáme bakterie. Znovu je důležité, aby obsah SO2 nebyl vyšší jak 10 mg/l. Jakmile je kyselina odbouraná a víno je hladké v chuti, zasíříme na 40 mg /l SO2. Bílá vína jsou momentálně zasířená. Pokud jsou ještě na kvasnicích je vhodné je promíchávat a nespěchat se stáčením. Tímto zásahem částečně snížíme obsah kyseliny. Dobrým doplňujícím krokem je ještě odkyselení. Stočená by měla být pouze vína ranějších odrůd, která mají zpravidla obsah kyselin nižší. Odkyselování vína není složitý zákrok. Existuje několik prostředků, ale nejpoužívanější jsou uhličitan vápenatý a disascidifikante Bianco neve. Uhličitan vápenatý se používá v dávce 70 g/hl. Tím snížíme celkovou kyselost o jedno promile. Maximálně se může snížit o dvě promile. Dalším, lepším a používanějším přípravkem je Bianco neve. Dávkou 110 g/hl snížíte kyselinu o jednu promile. Povoleno je však pouze o dvě promile. U obou preparátů se potřebné množství rozmíchá ve víně a po dvou dnech se stočí. Pozor, při reakci, která nastává je velká tvorba pěny, je nutno s tím počítat a použít dostatečně velkou nádobu. Odkyselení vína není samospasitelná operace. Je to pouze jakési vylepšení nebo doladění celkového dojmu. Jinak jsou letošní vína velmi aromatická, a to jak bílá tak i červená. Je ale důležité zabývat se vyšším obsahem kyselin, snažit se, aby u bílých vín, hlavně přívlastkových, byl obsah kyselin přijatelný a vína byla lahodná.U červených pak obsah kyseliny jablečné by měl být nulový, vína by měla být sametově hladká. Pěkné vánoční svátky, hodně zdraví, spokojenosti a radosti z mutěnických vín v roce 2009 přeje Vladimír Trávník 17 KULTURA Č AS RADOSTI , VESELOSTI K nejkrásnějším svátkům roku patří neodmyslitelně nejen betlém a ozdobený stromeček, ale i vánoční hudba, vánoční koledy a koledování. Především jsou to vánoční pastorální mše, se kterými se setkáváme „ na půlnoční“ i v našem kostele. Z více než deseti tam v jednotlivých letech uváděných vánočních mší, dotknu se tří: Především je to kouzelná Česká mše vánoční, Hej mistře vstaň bystře, Jakuba Jana Ryby /1765-1815/. J.J. Ryba pocházel z Přeštic, ale od svých třiadvaceti let působil jako kantor v Rožmitále pod Třemšínem. Na druhém místě je to dílo našeho rodáka, svého času generálního prefekta papežské koleje na Velehradě, Pátera Karla Ševely TJ /1909-1976/. Odloučenost a stesk po domově po dobu nucené internace v Králíkách v polském pohraničí jej přivedla k tomu, že tam shromažďoval libozvučné polské koledy, z nich pak složil Vánoční mši. Rozepsal ji pro čtyři hlasy, napsal hudební doprovod pro smyčce, dechové nástroje a varhany. Věnoval ji pak mutěnickému chrámovému sboru. Vánoční mše z polských koled se tak zpívá u nás dodnes. V příštím roce to bude 15 let, co byla naší obci věnována tzv. Sedmá mše vánoční – Mutěnická. Také ta byla uvedena v mutěnickém kostele. Snad si mnozí připomenou krásnou,tklivou melodii z blízké nám písničky V širém poli studánečka kamenná, která se zpívá v části AGNUS. „ Ať při ní o půlnoční vyběhnou úsměvy na všech přítomných pravověrných domorodcích!“, psal mi tehdy autor mše, advokát a skladatel chrámových písní, mší a fanfár, JUDr. Jan Kadlec, můj dlouholetý přítel, působící 30 let jako varhaník v Domažlicích na Chodsku. Dnes už tento obdivovatel Mutěnic a vůbec celého Slovácka bohužel nežije. Letos si připomínáme vznik nepsané světové hymny vánoc Stille Nacht, heilige NachtTichá noc, svatá noc, v rakouském městečku Oberndorf – Laufen, 17 km severně Solnohradu, na hranicích s Německem. Legendu, za jakých okolností tato píseň vznikla na text básně pomocného kněze, pátera Josefa Mohra /1792-1848/ s melodií varhaníka Franze Xavera Grubera / 1787-1863/, není třeba připomínat. Je všeobecně známá. Píseň oslaví 24. prosince své 190. výročí. Tehdy byla předvedena v oberndorfském kostelíku sv. Mikuláše tenoristou Mohnem s doprovodem jeho kytary / varhany vypověděly službu /kdy zpíval Gruber a malý sbor refrén. Ač umělá koleda, zpívá se už takřka po celém světě na všech kontinentech. K dnešku se počítají její překlady do 300 jazyků a dialektů a je známo na 750 jejich interpretací, což se stává i pro mé známé spolusběratele už nekontrolovatelné. Teď už i do romštiny jsou známé dva její překlady, jeden je od autorů Igora Duždy a Ondřeje Ferka, ten druhý od Aloise Zimuly. Rovněž interpretů jsou stovky. A proč se tato koleda stala světovou? Byla napsána z čistě nezištných důvodů jako projev společné lásky Grubera a Mohra k hudbě a umění, vzájemného přátelství, lásky k lidu a hluboké víry. Vznikla v době, kdy duše lidí 18 zapsáno okolo čtyř tisíc koled. Lidových, zlidovělých i nových, umělých. A jedna z nich vznikla tandemem Anna Žilková – František Maňas. Mutěnická lidová textařka nám ji věnovala před osmi lety. Škoda, že koleda POKOJ NÁM se v repertoáru našeho chrámového sboru či Mutěnských mužáků zatím neuchytila! Oba sbory již jinak po mnoho let mají zásluhu o vytvoření té pravé vánoční nálady: Jsou to jednak vánoční koncerty (ten letošní se uskuteční v neděli 28. prosince v kostele sv. Kateřiny). Z loňského vzešlo CD s 16 koledami mužáků. Má název Na koledu idem k vám. Mužáci také potěšili koledováním posluchače v okolních kostelích v Hodoníně, Břeclavě, Moravském Žižkově. Letos to bude v Chrlicích a začátkem příštího roku v Kyjově. Mají nacvičených už 25 koled nejen z Podluží a blízkého okolí, ale i z Valašska, některých částí Čech a Slovenska. Nakonec je třeba ještě připomenout, že letošní Živý Betlém v Mutěnicích bude u nás už devátý v pořadí. Uskuteční se tradičně na Boží hod vánoční, den Narození Páně, 25. prosince. Zde bude koledovat také školní mládež, dětská schola ABAKUK, krojovaná chasa a dechové hudby, všichni vždy s novým repertoárem koled. Zváni jsou všichni domácí i z okolí! Prožívat radostné a veselé vánoční svátky se má i s hymnou a koledami. Zavazují nás k tomu bohaté tradice. A vidíte, že i v Mutěnicích představuje vánoční hudba a zpěv úctyhodnou žeň, jež měla vždy svůj vysoký ethos, pro který nikdy neztratí svou účinnost a čistotu - poezii Vánoc. Obojí , hudba i zpěv, přispívá k tradiční kráse a svatosti tohoto období. usoužené neustálými napoleonskými válkami a všemi strastmi, které s sebou doba přinesla, potřebovaly potěšit, pohladit. A to se jí tenkrát bezvýhradně povedlo. Díky Bohu za ni! Nejen tu světovou koledu, ale i hymnu vánoc českých - Narodil se Kristus Pán, veselme se – slýcháme po celou dobu vánoční u nás nejčastěji. Její melodie je známá už v 15. století a nynější text jí napsal v r.1515 Jan Franus, soukeník z Hradce Králové. A snad jako nejkrásnější česká vánoční ukolébavka je uváděna Chtíc, aby spal, tak zpívala. Patří Adamu Václavu Michnovi z Otradovic /16001676/ z Jindřichova Hradce, jinak autoru nádherných barokních mší. Nevím už, kdo spočítal, že v různých, často velmi i podobných textových variantách, máme u nás v Čechách, na Moravě a Slovensku Přišel k nám zas, vánoční čas, POKOJ NÁM všem je přán! ing. Jaroslav Mihola 19 Hody 2008 Hody nám skončily a nastal čas vrátit se do normálního života. A jaké že ty letošní byly? Všechno začalo už na zkouškách, kde jsme se snažili poctivě připravovat, chystali sóla, tancovali a zpívali. Hned v těchto počátcích nás velice těšila hojná účast mladých členů, kteří zodpovědně posílili naše řady. Letos popr vé se nám podařilo postavit máju už před zahráváním hodů. Sice to byl těžký boj a některé zlé jazyky tvrdily, že to nezvládneme, ale vyšlo to! Celý proces, který tomu předcházel – dovezení stromů, ostrouhání, sklíčkování a spojení -- jsme zvládli během čtrnácti dnů. A co by to bylo za akci, kdyby nenastal problém. Ukázalo se, že prostřední díl je příliš tenký, a tak se na poslední chvíli jelo do lesa pro nový. Takže klukům patří za tento úctyhodný výkon velký dík a holkám taky, protože bez jejich podpory by to nezvládli. Co se týče počasí, v tomto roce nám opravdu přálo. Žádnou z předhodových akcí nám nezkazilo, ať už zvaní na hody, zahrávání hodů, stavění máje či malých májek. Snad jen ve školce to pokazil déšť, a to ani ne tak nám, jako spíš dětem. V týdnu před hody nás překvapil sníh, takže když sněžilo i dopoledne v hodovou neděli, nikdo se nedivil. Po slavnostní mši svaté, kterou sloužil hodonínský pan děkan, byla posled- 20 ní možnost si oddechnout a začal tradiční hodový maraton. O půl třetí vyšel od kostela průvod a zamířil pro stárka Martina. Po pěkném přivítání a zatancování se průvod vydal ke stárkovi Vojtěchovi a společně pak pro stárky Danu a Ludmilu. Na radnici už na nás čekal pan starosta, místostarosta a radní a k naší velké radosti nám hody povolili. Na sále naši šohaji zvesela zazpívali a zaverbovali, následovalo sólo stárků a začali přicházet přespolní. Po večeři pokračovala taneční zábava s Tůfarankou až do ranních hodin. Po troše spánku jsme se opět nastrojili do krojů a vyrazili na dolní konec, odkud pondělní průvod tradičně vychází. S malým zpožděním jsme společně zamířili ke kulturnímu domu, kde na nás už čekaly malé i velké Kateřiny. Zde si nejprve hoši nechali zahrát pochod, a pak už bylo vyhlášeno sólo všem, jistě netrpělivým, Kateřinám. Večer patřil tradičně mužákům. Po jejich verbuňku bylo vyhlášeno ženáčské sólo a zábava s Ištvánkama mohla pokračovat až do rána. Úterý se neslo jako každo21 ročně v duchu recese a bylo milým zakončením celých hodů. Tímto večerem nás provázela Lácaranka. Jako první zazpívali a zaverbovali mutěnští „šohaji“ a po nich i bojanovští. Pak vystoupili se scénkou letošní sklepníci a nezklamali samozřejmě ani naši mužáci. Potom místní šikovná děvčata zatancovala akční kousek a nakonec opět mile překvapili kluci příhodou z domácího prostředí, pohádkou O kohoutkovi a slepičce. Následovalo pexesové sólo a zábava pokračovala, jak jinak, než do rána. Doufáme, že se vám letošní hody líbily stejně jako nám, a rádi s námi strávíte alespoň okamžik těch příštích. Na závěr bychom chtěli za celou chasu poděkovat sponzorům za finanční i věcné dary, vedení obce Mutěnice a všem, kteří nám jakkoli pomáhali s organizací letošních hodů. V neposlední řadě patří dík také rodičům za jejich obětavost při chystání krojů. stárci a stárky ŽEHNÁNÍ VÍNA 2008 Členové Vinařského spolku Mutěnice uspořádali i v letošním roce slavnostní obřad „Žehnání vína“. Samotného aktu žehnání se již tradičně ujal náš pan farář Pavel Pacner. Cimbálová muzika „Slovácko mladší“ z Mikulčic a náš Mužský sbor opět přispěli k příjemnému prožití sobotního podvečera. Při malém občerstvení mohli přítomní ochutnat přes sto vzorků letošního vína a vinaři si mezi sebou vyměnili nové poznatky získané při pěstování a zpracování révy vinné. Věřím, že přítomní nelitovali chvilky strávené mezi přáteli a v příštím roce se všichni znovu setkáme. Všem bych rád poděkoval za organizaci a podporu této kulturní akce. Jelikož se blíží svátky vánoční, dovolte, abych Vám popřál jménem našeho Vinařského spolku krásné prožití těchto svátků a hodně zdravíčka v roce 2009. František Dubina předseda Vinařského spolku 22 RYBANA Vážení spoluobčané, kamarádi Rok uběhnul opět jako voda a já bych vám rád touto cestou shrnul činnost našeho Občanského sdružení Rybana Mutěnice a jeho plány do budoucna. Na jaře letošního roku jsme se rozhodli, že nebudeme pořádat dětské rybářské závody, protože v rybníce bylo velmi málo vody a domnívali jsme se, že i velmi málo ryb. Proto jsme během celé sezóny udržovali a věnovali se spíše okolí rybníka a přemýšleli, co s rybníkem dál. Naposledy před šesti lety se rybník vybagroval a od té doby přes něj přešlo několik přívalových vod, které v něm zanechaly přes metr bahna. Z těchto důvodů jsme se rozhodli, že rybník v letošním roce vylovíme a začneme shánět peníze na jeho odbahnění, aby se na jaře dal opět znovu napustit a doplnit novou násadou. V pátek 6. listopadu jsme začali odpouštět vodu a v sobotu ráno začal probíhat samotný amatérský výlov rybníka. Nejvyšší hladina vody dosahovala před vypuštěním necelých 50 cm. Zbytek bylo bahno. Již v pátek večer po opadnutí asi poloviny vody se objevilo několik trofejních ryb. Vytáhli jsem pět velkých štik, kdy největší z nich dosahovala 90 cm a vážila téměř šest a půl kilo. Dále jsme vytáhli šest velkých sumců, přičemž největší z nich dosahoval délky 1 m a vážil necelých deset kilo a jedenáct velkých amurů. Ale asi největším překvapením bylo vytažení dvou obrovských tolstolobiků, kdy největší z nich dosahoval délky 1,1 m a vážil úctyhodných 17 kg. Počítali jsme spíše s tím, že v rybní- ce vylovíme především malé ryby a karasy. V pátek ráno jsme od sedmi hodin odpustili zbytek vody a začal samotný výlov. Největší komplikace nám způsobovalo bahno v rybníce. Při samotné chůzi v gumákách „ prsačkách“ jsme se v některých místech bořili téměř až do pasu, což nám velmi komplikovalo naši práci. Během celého dne jsme podběráky vytahovali především menší kapry a karasy tak, jak jsme předem odhadovali. Před výlovem jsme pro jistotu oslovili majitele Rybářství Písečné pana Kopečného a domluvili se s ním na odvozu ryb do jejich revíru, protože náš rybník bude přes zimu vypuštěný. V rybníce bylo celkem 405 kg karasů a 175 kg kaprů spíše násadových. V současné době je rybník vypuštěn a budeme žádat o finanční pomoc, abychom opět mohli nasadit co nejdříve ryby a připravit další dětské rybářské závody. Jako tradičně se naše sdružení ve spolupráci s diskotékou Eden zúčastnilo pořádání benefiční akce věnované Dětskému domovu Horizont v Kyjově. V sobotu 6. prosince jsme uspořádali pátý ročník Maškarní Mikulášské besídky pro dospělé, na které také vystoupil legendární zpěvák Vilém Čok, proběhla dražba výrobků klientů dětského domova a vyhlášení nejlepších masek. Finanční výtěžek celé akce byl věnován právě zmíněnému dětskému domovu. Všem, kdo přišli podpořit tuto benefiční akci , ještě jednou velmi děkuji. Závěrem bych se touto cestou chtěl omluvit všem za hluk způsobený ohňostrojem, který se uskutečnil v sobotu 15. listopadu 23 při oslavě narozenin Rádia JIH. Ohňostroj byl sice řádně nahlášen, ale zajisté ho v Mutěnicích už dělat nikdy nebudeme. Ohňostroj provedla profesionální firma, kterou si zajišťovalo samotné rádio a které to také sdělovalo tři týdny před samotnou akcí. Vím, že pochopení ze strany občanů žijících především v blízkosti kulturního domu se nikdy nedočkám, ale asi je potřeba problémy řešit úplně jinak. Možná by si naše obec, která čítá téměř čtyři tisíce obyvatel a navštěvuje ji více a více návštěvníků z celé ČR, zasloužila ještě jednoho obecního strážníka nebo aspoň kamerový systém především do centra obce a pod Bůdy. Jelikož se blíží konec roku, chtěl bych poděkovat všem členům našeho sdružení a kamarádům za pomoc a podporu při naší činnosti a popřát všem občanům Mutěnic krásné Vánoce, hodně štěstí, pohody a především a hlavně zdraví. Za Občanské sdružení předseda Marek Ištvánek KULTURNÍ KALENDÁŘ NA ROK 2009 11.1.2009 1.2.2009 21.2.2009 4.4.2009 18.4.2009 Mrtvý přišel na návštěvu - divadelní představení KD Mutěnice Dětský karneval – KD Mutěnice Fašaňkový průvod a Fašaňková zábava s pochováváním basy KD Mutěnice Výstava vín – Sklepy Jarošek Den otevřených sklepů – areál vinných sklepů Pod Bůdama 24.5.200 Ples v operetě – hudebně zábavný pořad KD Mutěnice 7.6.2009 Nebojsa v čarovném lese – divadelní pohádka KD Mutěnice 20.6.2009 Zpívání Pod Bůdama – přehlídka mužských sborů – areál restaurace Pod Bůdama 28.6.2009 Pod mutěnským vinohradem – přehlídka mlád. dechových hudeb – areál Pod Bůdama 29.8.2009 Setkání stárků – areál Pod Bůdama 4.9.-5.9.2009 24.10.2009 21.-24.11.2009 Vinařské dny – areál vinných sklepů Pod Bůdama Hodové zahrávky – KD Mutěnice Kateřinské hody – KD Mutěnice 28.11.2009 Žehnání vína – KD Mutěnice 25.12.2009 Živý Betlém – před radnicí 27.12.2009 Vánoční koncert – kostel sv. Kateřiny 24 Kulturní komise při Obecním úřadě v Mutěnicích Vás srdečně zve dne 25.12.2008 na tradiční ŽIVÝ BETLÉM Program: ve 14.30 - průvod od kostela v 15.00 hodin - pásmo koled u Betléma před radnicí. Vystoupí: Chrámový sbor, dětská schola Abakuk, mužský sbor, krojovaná chasa, děti ze ZŠ, DH Kamarádi, DH Mutěňané – Čejkovjané. Na svátečně strávené odpoledne srdečně zvou pořadatelé. 25 PLESOVÁ SEZÓNA 2009 SPONZOŘI HODŮ 2008 DH KAMARÁDI SKLÁDKA HRANIČKY KLEMPÍŘSTVÍ DRAHOMÍR BUCHTA ING. KAREL HAVELKA MALÍŘSTVÍ - TOMÁŠ KOTÁSEK MAREK IŠTVÁNEK SAG MUTĚNICE - ING. FRANTIŠEK DĚTINSKÝ CSc UMĚLECKÉ KOVÁŘSTVÍ - PETR KUJA THERMONT RODINA JAGOŠOVA ZEDNICTVÍ - JOSEF ILČÍK ZÁMEČNICTVÍ - JOSEF ZIMOLKA PRODEJNA PRŮM. ZBOŽÍ - LENKA VRBOVÁ ODĚVY - JANA ZÁLEŠÁKOVA MAREK ZIMOLKA POTRAVINY - JANA BLAHUTOVÁ PEKAŘSTVÍ - JARMILA BALUSOVÁ VÝROBA, PRODEJ ZÁKUSKŮ A DORTŮ - LUDMILA BALAŠTÍKOVÁ KVĚTINÁŘSTVÍ - MIRKA ŠTĚPÁNKOVÁ SUCHÁ VÝSTAVBA - PAVEL BURIAN KVĚTINÁŘSTVÍ FANTASI MINIPOTRAVINKA ŽELEZÁŘSTVÍ - OTÁHALOVÁ RENATA HANA MRÁZIKOVÁ ING. VOJTĚCH MAREK JAROSLAV MRÁKA OBEC MUTĚNICE 10. 1. 2009 PLES MYSLIVCŮ Dechová hudba Kamarádi 17. 1. 2009 PLES KDU-ČSL Dechová hudba Večerka 24. 1. 2009 PLES ŽIVNOSTNÍKŮ Modul 7. 2. 2009 PLES KLUBU RODIČŮ, ZŠ A MŠ MUTĚNICE Kombet 14.2. 2009 1. HUDEBNÍ PLES RÁDIA JIH ROBIE WILIAMS revial THE BEATLES revial DJ Budín 21. 2. 2009 FAŠAŇK Dechová hudba Kateřinka 26 SPORT MUTĚNICKÝ FOTBAL Právě skončená podzimní část sezóny 2008/2009 by se dala charakterizovat slovy výzkumů jako mírná až velká nespokojenost v kategorii mužů a spíše spokojenost v mládežnických kategoriích. Na podzim se v plné nahotě ukázala absence kvalitní mládeže, protože při relativně úzkém kádru a početné marodce v A-mužstvu se nedařilo doplňovat kádr z vlastních zdrojů. Což byl jeden z důsledků nejhoršího podzimního umístění A-mužstva za éry prezidenta Jagoše. Přípravka si na podzim vedla se střídavými výsledky a drží se ve středu tabulky. Dvakrát výrazným rozdílem prohrála a naopak dvakrát výrazným rozdílem vyhrála. Dá se říct, že když se naši benjamínci dostali do vedení, tak už je nikdo nezastavil a přidávali jednu branku za druhou. Potěšitelné je, že se v devíti zápasech hned deseti hráčům podařilo skórovat a z toho hned osmi klukům více než jednou! Takže výkony přípravky nebyly o jednom hráči, ale o vyrovnaném kolektivu. 8 branek vstřelil Michal Hajduch, sedm Roman Weigl, pět Aleš Hodes, tři Adam Michna a Marek Hanák, dvě Robin Kramář, Vojta Ilčík a Dominik Valda. Zbývající dvě branky přidali Vojta Hanák a Pavel Jagoš. Ten ale nastupoval i za mladší žáky a vstřelil za ně dalších 6 branek. Mladší žáci ani po postupu do vyšší soutěže nic neslevili ze svých výkonů ani umístění a za podzim zaslouží velkou pochvalu. Prohráli jenom dvě utkání v době, kdy byli nuceni pomáhat svým starším kolegům ve zlepšení výsledků a poté už hlavně Lukáši Piškulovi a Jakubu Pavelkovi nezbývaly síly na mladší. Cenné jsou ale výsledky s mužstvy, která jsou v tabulce před nimi. Ve Veselí dokázali po výborném výkonu ve všech řadách vyhrát a poslední zápas v Hodoníně proti šardickému „céčku“ remizovali. Pravým „snajprem“ se ukázal Zbyněk Švagerka, který v jedenácti zápasech vstřelil 25 branek! Zdatně mu sekundovali s 12 brankami Karel Růžička, s osmi Lukáš Piškula, s šesti již zmíněný Pavel Jagoš, s pěti Laďa Špéra a se čtyřmi David Maša. Starší žáci vstoupili do nové sezóny dvěma porážkami. Pak naštěstí přišly dvě výhry, které naznačily, že by měli starší žáci hrát v kraji důstojnou úlohu. Do konce podzimu už ale zvítězili jenom jednou a tak jim patří až 10. místo z dvanácti účastníků. Škoda dvou remízových výsledků s Hovorany a Veselím, oba zápasy mohly skončit naším vítězstvím a čtyři body navíc by přinesly před jarními odvetami více klidu. Bohužel na začátku sezóny měli trenéři k dispozici necelou jedenáctku hráčů a tak museli doplňovat z mladších. Už v průběhu podzimu přišli Víťa Froněk a Andrej Šebesta, kteří se prosadili i gólově, v zimě se nám snad podaří posílit ještě více. Oba zmínění borci vstřelili dvě branky, stejně jako Martin Šmíd. Nejvíce branek, šest, vstřelil David Prčík, ale ani ten se nevyhnul výkonnostním výkyvům. Dorostenci nic neslevili z dobrých výkonů z minulého ročníku a opět se drží na špici soutěže. Jsou sice „až“ třetí, ale na vedoucí Ratíškovice ztrácejí jediný bodík a druhý 27 nahoře zleva: Robin Kramář, Marek Hanák, Kevin Skuhravý, Aleš Hodes, Vojtěch Ilčík, Dominik Valda, Michal Hajduch dole zleva: Petr Weigl, Adam Michna, Roman Weigl, Denis Bravenec, Dominik Janouškovec, Patrik Mišičák, Václav Michna. dorostenců je třeba přiznat, že v každém zápase někoho postrádali a snad ani jediný zápas neodehráli v optimální sestavě. Ve velké střelecké i herní formě na podzim se představil Radim Holešinský, který vstřelil 17 branek! Zdatně mu sekundoval, pokud byl zdravý, sedmigólový střelec Staňa Brablc a kapitán Jakub Čepil. V bráně se zápas od zápasu lepšil další Jakub, Chludil. Do mužstva bez problémů zapadli také Pavel Varmuža, Luboš Kupčík a Petr Pospíšil, kteří ještě na jaře obouvali žákovské kopačky. B mužstvo má za sebou zvláštní podzim. Pokud mělo v sestavě zkušené Petry Zemánka s Bílkem, které doplňoval i trenér „áčka“ Vlček, tak většinou vítězili. Pokud ale díky kolizi s „áčkem“ tito zkušení hráči chyběli, odcházelo poraženo. Na prohry Rohatec má při stejném bodovém zisku jenom lepší skóre. Obě nejlepší mužstva navíc dokázali porazit a to dokonce na jejich hřišti! Pozici do jarních odvet tak mají více než skvělou, uvidíme, zda se tentokrát o postup poperou více než vloni. Skvělý měli hlavně závěr podzimu, kdy vyhráli všech šest posledních utkání s celkovým skóre 24 :4! Naopak je určitě mrzí obě prohry, jak ve Velkých Bílovicích tak hned poté doma s Bučovicemi. Hlavně ve Velkých Bílovicích se projevil „mutěnský syndrom“, tj. flámování dlouho do noci před utkáním. Potom se těžko předvádějí optimální výkony. To poznali i v předposledním zápase se Slavkovem, kdy jeden „plejer“ slavil před utkáním narozeniny. Naštěstí se jim tento zápas podařilo dotáhnout do vítězného konce. Na obhajobu 28 14. místo! To má za následek vyhazov většiny hráčů a budování nového mužstva, které by mělo být na jaře konkurenceschopné. O bídném podzimu svědčí i fakt, že nejlepšími střelci byli s pouhými čtyřmi brankami Jiří Adamec a David Helísek, o jednu branku méně vstřelili Martin Pacl, Jiří Brychta a Ruda Obal. doma s Lednicí 0:6 a v Miloticích 1:7 tak určitě hráči „béčka“ rádi zapomenou. Naopak výhra na půdě do té doby lídra tabulky Bzence překvapila nejednoho fandu. Škoda posledního nezdaru v Blatnici, která tak snížila na předposledním místě ztrátu na mužstva středu tabulky, kam patříme i my. Jaro tak bude, nejen u nás, ještě horké. V „béčku“ se jako již tradičně vystřídal velký počet hráčů a tak se celkem logicky hned 13 borců radovalo ze vstřelené branky. I když dvě branky z toho byly vlastní, takže v tomto případě se střelci příliš důvodů k radosti neměli. Nejlepším střelcem byl čtyřgólový Jara Joch, tři přidal Petr Bílek, dvě Petr Vlček a Štefan Czucz, který v průběhu podzimu odešel do Otrokovic. A mužstvo zklamalo na podzim nejen vedení klubu, ale i fanoušky. Po průměrné první polovině podzimu přišel obrovský úspěch mutěnické kopané v Poháru ČMFS, kdy jsme doma rozstříleli 4:0 prvoligové České Budějovice, které tak na podzim utržily jedinou prohru pod trenérem Tobiášem. V dalším kole jsme poté přivítali hvězdný Baník Ostrava v sestavě s bývalým kapitánem reprezentace Tomášem Galáskem. Na ten jsme už nestačili, ale zápas před výbornou diváckou kulisou (2200 diváků), nám dlouho z paměti nevypadne. Bohužel v MSFL to od postupu přes „Budějice“ žádná sláva nebyla. Z osmi posledních zápasů jsme vydolovali jenom tři body za tři remízy a klesli jsme až na FK MUTĚNICE V ZIMĚ Zimní přestávka rozhodně nebude v Mutěnicích důvodem k zahálení. Třetím rokem pořádáme na naší umělé trávě zimní turnaje. V letošním roce znovu tři, v rámci kterých se představí celkem 22 mužstev včetně našeho dorostu a B-mužstva. A-mužstvo dává přednost přátelským zápasům s kvalitními soupeři, z nichž k těm nejlepším patří prvoligový Zlín a druholigové celky Fulnek, Třinec nebo Jihlava. Navíc jsme iniciátory Okresní halové ligy starších a mladších žáků, která se letos premiérově za účasti osmi mužstev uskuteční v lužické sportovní hale. Přípravky, starší i mladší, se rovněž zúčastní Okresní halové ligy přípravek. Tato soutěž se již stala na naší scéně tradicí. A k tomu všemu spousta tréninků, ať už v tělocvičně, na umělé trávě nebo v okolním terénu. Všem občanům Mutěnic přejeme klidný závěr kalendářního roku a příjemné prožité Vánoc. A samozřejmě úspěšný nový rok 2009 ! Petr Blaha Celková podzimní bilance v číslech: A mužstvo B mužstvo Dorost Žáci starší Žáci mladší Přípravka 14. místo 8. místo 3. místo 10. místo 3. místo 7. místo 16 3 14 6 14 10 11 3 11 8 9 3 29 6 0 2 2 1 1 7 8 2 6 2 5 20 : 25 21 : 32 38 : 15 14 : 28 66 : 8 34 : 35 15 bodů 18 bodů 32 bodů 11 bodů 25 bodů 10 bodů FK Mutěnice – ženy Ani hráčky mutěnického fotbalu nezahálely a pustily se s chutí do podzimní sezóny, která jim přinesla i dva nové soupeře ze vzdálenějších míst Moravy. Jelikož si děvčata pod vedením Jiřího Pavky a Pavla Křena natrénovala v letní přípravě dostatečnou fyzickou zdatnost, nemohlo být pro diváky překvapením, že v mnohých utkáních odvedla výkon hodný potlesku. Je jisté, že každý zápas nebyl ani pro naše ženy vždy lehký, a proto se umístily na kvalitním 4. místě, však pouze díky skóre, neboť třetí v tabulce měl stejný počet bodů. Nyní je po kratičké pauze čeká příprava na zimní část sezóny, kdy se bude jejich tým nadále zkvalitňovat. Součástí přípravy bude také tradiční předvánoční halový turnaj, který se uskuteční 20. prosince v mutěnické tělocvičně. Všechny naše příznivce srdečně zveme na tuto akci a zároveň rády mezi sebou uvítáme nové ženské fotbalistky. Naše heslo je „ Od zásmažky k fotbalu !“ Lucie Pavková Mistr republiky ve střelbě z praku Střelba z praku už není jen šancí pro příležitostné pytláky či hospodskou zábavu. Na nejvyšší republikové úrovni se jí věnuje okolo sedmdesáti hráčů, kteří už poměřují síly i se svými kolegy v zahraničí. Unie střelců z praku, pořádá již několik let oficiální přebory republiky, které tvoří devět soutěží a kterým již dva roky kraluje teprve sedmnáctiletý mladík z Mutěnic– Jiří Holešinský. Klidem a pohodou sršící konzervatorista je opravdu raritou, neboť hravě poráží borce s letitou praxí a při tom sám tvrdí, že netrénuje. Jiří studuje na kroměřížské konzervatoři hru na trumpetu. Studuje druhým rokem pod vedením profesora Ladislava Češka, který hraje s Moravankou. Začínal na Umělecké škole v Šardicích se Zlatou muzikou. Poprvé střelbu z praku vyzkoušel v Mutěni- cích na hájence a hned obsadil druhé místo. Není členem žádného prakařského oddílu, střílí jen doma v Mutěnicích na hájence, kde se často pořádají závody. Jiří říká:„Trumpetu bych nevyměnil za nic jiného, prak je pouze koníčkem a doplňkovou zábavou.“ Moderní prak (superprak) získal od Antonína Pomykala z Kuželova. Je to geniální nástroj, na kterém se pomocí kladek vyrovnává síla tahu. Jirka je mezi prakaři velký talent s klidnou povahou i potřebnou dávkou štěstí. Střílí stylem „kormorán“, což je styl, kdy se stojí bokem k terči a do široka se stejnoměrně rozpínají ruce. Střelecká vzdálenost se změnila z dosavadních 9,16 metrů na rovných 10 metrů. Závodníci mohou používat vlastní kalibrovanou munici. 30 Jiří Holešinský z Mutěnic je ve svých 17 letech už dvojnásobným mistrem republiky ve střelbě z praku. Mezinárodní soutěže se zatím ještě nezúčastnil kvůli studiu, ale přál by si, zúčastnit se letošního mistrovství Evropy v Belgii. Přejeme mu hodně zdaru, přesnou mušku v praku a dobrý nátisk na trumpetu. Redakční rada Naše Mutěnice. Zdroj opis Naše Hodonínsko 21.10.2008. Narození: 16.09.2008 17.09.2008 27.09.2008 29.09.2008 12.10.2008 17.10.2008 29.10.2008 31.10.2008 05.11.2008 08.11.2008 11.11.2008 13.11.2008 19.11.2008 22.11.2008 30.11.2008 30.11.2008 Jana Šnajdrová Vojtěch Šťavík David Cupák Eliška Vozatárová Kateřina Jochová Lucie Holáňová Agáta Knedlíková Milan Krupica Valérie Soukalová Tadeáš Tichánek Tereza Ilčíková Veronika Balaštíková Tereza Chmelová Miroslav Vydařilý Jaroslav Prchal Vojtěch Prchal Letní 391 Nová 823 Nerudova 983 Vinařská 618 Veselá 1239 Nedělní 1011 Vincence Bednáře 95 Luční 425 Díly 1209 Nová 566 Farní 880 Údolní 757 Pod Topoly 1046 Díly 1204 Masarykova 1056 Masarykova 1056 06.09.2008 Michaela Kujová Michal Bednář Dubňanská 397 Svitavy 25.10.2008 Eva Skočíková Michal Schovánek Nová 987 Nový Jičín Sňatky: 31 Úmrtí: 25.09.2008 25.10.2008 27.10.2008 23.11.2008 28.11.2008 Anežka Vaculovičová Josef Horňáček Emilie Koutná Marie Rylková Ludvík Majer Hasičská 704 Vinařská 710 Jarní 953 Sklepní 1114 Údolní 1074 ve věku nedož. 81let ve věku 73let ve věku nedož. 64let ve věku 52let ve věku 77let Blahopřání: 75let: 01.07.1933 05.07.1933 07.07.1933 03.08.1933 14.08.1933 26.08.1933 27.08.1933 03.09.1933 09.09.1933 Cyril Sobek Cyril Skočík Marie Shonová Zdenka Vítková Martin Mokruša Marie Mokrá Viktorie Říhová Kateřina Hrabalová Julie Záleská Družstevní 852 Nová 917 Brněnská 858 Nedělní 1030 Brněnská 209 Jižní 811 Brněnská 616 Brněnská 210 Brněnská 225 80let: 25.11.1928 02.12.1928 03.12.1928 06.12.1928 19.12.1928 22.12.1928 Kateřina Bílková Josef Buchta Martin Mráka Marie Kmentová Josef Brablc Blažena Konečná Havlíčkova 597 Nová 823 Polní 748 Jižní 731 Masarykova 586 Brněnská 221 91let: 30.10.1917 Marie Skočíková Havlíčkova 621 92let: 25.10.1916 Anna Balaštíková Ořechová 421 94let: 12.12.1914 Marie Štěpánková Masarykova 195 Hana Svobodová matrikářka 32 Nové pohlednice Mutěnic 33 Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437 Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 34 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 8. 12. 2008.