náramek z jeřabin

 Básnička
CHLUMEČEK 5/2008
NÁRAMEK Z JEŘABIN
Září/říjen
5/2008
Výročí slečny Věry
I u nás ještě stojí Boží muka. –
Snad vás k nim přivábím,
vždyť na podzim je zdobí čísi ruka
náramkem z jeřabin.
To asi dítě dává svaté Panně
ten malý, rudý skvost.
A pevně věří: Jistě hledí na mě,
dám jí skvost pro radost.
Farář vás nekousne
Maria Panno, také jsem tvé dítě,
jen ty víš, kolikrát
mé srdce i mé ruce zranily tě. –
Jak ten dluh vyrovnat?
Nemám skvost. – Šeptám s jarem, létem zimou
jen slova nesmělá:
kéž aspoň to, že ty jsi radostí mou,
ti radost udělá.
Mládež na Velehradě
(Anděla Janoušková)
Ministrantujte s námi
Chlumeček číslo 5/2008 (Září/říjen)
Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ),
M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU)
Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu.
Uzávěrka příštího čísla 20.10.2008.
Neprodejné.
Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137,
tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800,
účet na opravu varhan: 1142957339/0800
web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected]
Memorandum rodin
Kaple chlumeckého ambitu: Královna
Dvouměsíčník farností Luže a Řepníky
Dětský farní tábor
strana 2
 Úvodník
CHLUMEČEK 5/2008
Odmítej svůj pesimismus a netrp vedle sebe pesimisty. Bohu musíme
sloužit radostně a oddaně.
(Sv. Josemaría Escrivá, španělský kněz – Výheň č.216).
Milí čtenáři časopisu Chlumeček,
po prázdninách a dovolených se vám opět dostává do rukou další číslo
časopisu. Prožíváme jubilejní rok sv. Pavla, apoštola národů. Známe tohoto
horlivého muže, protože jeho slova zaznívají takřka při každé nedělení mši sv.,
když čteme druhé čtení. Byl to právě sv. Pavel, kdo vyslovil o Kristu velmi
důležité myšlenky, a nakonec sám za něho položil svůj život.
Doba, kterou naše země prošla za posledních 100 let, měla dost
okamžiků, kdy byl pro nás Ježíš jen jakousi mýtickou postavou, a nebo jen
člověkem, který nemá žádný velký význam a dopad na život člověka. Člověk
prý může přijmout křesťanství jen když je ve shodě s požadavky jeho rozumu a
vědy. Někteří v křesťanství vidí jen morální systém. Je dobré, aby člověka
korigovalo v jeho životě. V neposlední řadě to byly myšlenky, že křesťanství je
opium lidu. Jen ten, kdo si klade otázky a upřímně hledá, může dojít k pravdě.
K pochopení celé záležitosti musíme vyjít z širšího pojmu náboženství. Nelze
argumentovat, že náboženství vzniklo ze strachu, takže uhodil blesk do stromu,
lidé si to neuměli vysvětlit a tak vznikla „představa boha“ . To jsme se sice učili
ve škole, ale tomu je potřeba se vysmát. Omyl spočívá v tom, že náboženství je
mnohem starší než „představa boha.“ Pak je záležitostí kolektivní a začíná
slavením, oběťmi, nikoliv individuálními pocity. Velmi hezky se nad touto
otázkou zamýšlel Platon, který řekl, že je to odpověď na nesamozřejmost
našeho bytí a existence. Je to odpověď na lásku, štěstí a děti. A to se nás
bytostně týká a záleží nám na tom. Náboženství tedy vyjadřuje vděčnost za
dary existence. Člověk dostává zadarmo život, a stejně tak slunce na nás svítí
1
zadarmo. Myslící člověk o tom přemýšlí a chce na dar opovědět. Člověk má
potřebu slavit a má a měl vždy určité rituály. Křesťanství jde dál, je odpovědí na
další poznání, kterého se nám dostalo ze zjevení. Bůh se stal člověkem. Sv.
Pavel dál domýšlí, kdo je Ježíš Kristus. Vidí lidskou slabost, vidí, jak člověk
směřuje k nicotě a tou je smrt. Člověk žije, aby umřel, ale v Ježíši Kristu je tomu
jinak. Bůh neumírá. Právě v jeho smrti je vítězství. Sv. Pavel se velmi často
obracel na posluchače, kteří přece jen měli určité náboženské předpoklady.
Konzumní společnost nám tvrdí: máte všechno. Přesto musíme říci, že smysl
života se nedá koupit. Dnes jsme možná v této věci v daleko těžší situaci. A
právě proto papež vyhlásil rok sv. Pavla. Sv.Pavel nikdy nerezignoval a do
poslední chvíle vydával svědectví o Kristu. Dá se říci, že je to výzva k větší
horlivosti a nasazení se na poli hlásání evangelia. Sv. Pavle, stůj při nás,
přimlouvej se za nás a buď pro nás inspirací.
Vás otec Josef
 Poděkování P. Kudláčkovi
PODĚKOVÁNÍ P. KUDLÁČKOVI
Ze srdce ráda bych chtěla poděkovat P. Františkovi Kudláčkovi za jeho
obětavý zástup našeho pana faráře Josefa Hubálka během prázdnin.
Zastupoval nejen při mších sv. na Chlumku, ale i v Řepníkách a ve
Skutči. O jeho celoroční laskavé a obětavé službě v kapli Hamzovy léčebny ani
nemluvě.
Díky za to, že jsme mohli
pocítit, jak nesmírně obohacuje
jiný pohled na stejné známé
pravdy. Díky, že jsme mohli slyšet
hluboká vyznání vyzrálé víry,
pročištěné celoživotními zápasy.
Občerstvující bylo i to, že bratr
farář využil bohatství dalších
mešních kánonů – jak nově a
inspirativně
může
zaznít
eucharistická modlitba v méně
známé variantě. Možná i jeho
zkušenosti z „podzemí“ Církve
během let totality byly příčinou, že
na mě působil spíš jako laskavý
starší bratr ve víře než nadřízený
představený.
Ve svých 81 letech si
s klidem a rozvahou poradil i
s takovými zádrhely, jako jsou
nefungující mikrofony .
Díky Bohu za takové
služebníky!
(JJ)
1. Podle Prof. J. Sokola PhD.,CSc., Člověk a náboženství (2004)
strana 3
CHLUMEČEK 5/2008
strana 4
 Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 5/2008
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA
 Slovníček cizích slov
CHLUMEČEK 5/2008
SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ
Žiji rozumně a harmonicky
65.Jak usměrňuje statečnost vášeň odvahy?
Vášeň odvahy – odvážlivost – je slepá síla pramenící z nadbytku síly a energie
bez rozlišování dobra a zla. Statečnost tuto odvahu usměrňuje ve prospěch
dobra a k otevřenému odmítání zla.
66.Jak se statečnost projevuje?
Ctnost statečnosti se projevuje vzhledem ke zlu: - že je dovede snášet, - že se
proti němu postaví, k dobru, - že v něm setrvává, - že pro ně pracuje.
67. Které jsou další ctnosti patřící ke ctnosti statečnosti?
Ke ctnosti statečnosti patří: velkodušnost, velkorysost, trpělivost, vytrvalost.
68.Co je ctnost velkodušnosti?
Velkodušnost je ctnost, která uvádí všechny ostatní ctnosti k vrcholnému
rozvoji.
69.Co je velkorysost?
Velkorysost je ctnost velkodušnosti v praktickém provádění.
70. Co je ctnost trpělivosti?
Ctnost trpělivosti snáší všechna denní zla a neztrácí vztah k dobru. Ctnost
trpělivosti vnáší rovnováhu mezi touhu po dobru a všedními denními zly, která
doléhají na člověka.
71.Co je ctnost vytrvalosti?
Ctnost vytrvalosti je pevná vůle neochabovat v konání ostatních ctností, i když
vyvstávají stále nové a nové překážky.
72. Co je opakem ctnosti statečnosti?
Opakem ctnosti statečnosti je: opovážlivost, malomyslnost, ctižádostivost,
marnivost, ješitnost, malichernost, skrblictví, netrpělivost, zármutek, apatie,
zoufalství, změkčilost, tvrdošíjnost, umíněnost.
73.Co je opovážlivost?
Opovážlivost je přílišná sebedůvěra a přeceňování vlastních sil a možností.
74. Co je malomyslnost?
Opačným extrémem odvážlivosti je malomyslnost. Zde člověk podceňuje své
síly a schopnosti, živí neodůvodněnou bázeň.
75. Co je ctižádostivost?
Ctižádostivost je nezřízená touha po cti a moci. Je často provázena
malicherností a nedůtklivostí.
76. Co je marnivost?
Marnivost nebo ješitnost je nezřízená touha po obdivu a uznání.
77. Co je skrblivost?
Skrblivost je nemístná šetrnost a může skončit v lakomství.
78. Co je netrpělivost?
Netrpělivost je opak trpělivosti a má celou řadu forem: nespokojenost,
žehravost, závist, smutek, apatie, zoufalství..
strana 5
Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická
společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická
určitou spiritualitou
La vie montante (Křesťané 3. věku)
Hnutí La vie montante (za radostný, povznášející
život) má svůj původ ve Francii, ale rychle se rozšířilo do
mnoha zemí světa. V naší republice působí od roku 1996.
Hlavním posláním hnutí je upevňovat u lidí seniorského
věku vědomí, že do společnosti i církve právem patří, že
zde mají své místo a uplatnění. Společenství sdružuje seniory, kteří usilují o
vlastní duchovní růst, podporuje věřící, aby se i ve svém vyšším věku aktivně
podíleli na evangelizaci společnosti a společně čelili problémům dnešního
života.
Skupiny se obvykle schází ve farnosti, aby se vzájemně podporovaly
prostřednictvím tří základních hodnot: Spirituality, přátelství a poslání.
Spiritualita je výzva, aby každý člen prohloubil svůj vlastní duchovní život,
snažil se najít to, co Bůh od něj žádá, když teď v pozdějším věku má více času.
Přátelství umožňuje sdílet radosti, problémy a znepokojení našich životů s
podobně smýšlejícími lidmi láskyplným způsobem. Poslání znamená umět se
podělit o svou víru jakýmkoliv způsobem, čerpajícím z moudrosti našich
minulých zkušeností. Křesťan má ve světě radostnou výhodu, uvědomuje si, že
jeho nesmrtelná duše nestárne. S přibývajícím věkem si máme uvědomovat, že
to nejlepší na nás čeká. K čemu je život, když nevede do věčnosti.
7. 10. 2001 se konal na Velehradě Evropský kongres křesťanského hnutí
seniorů. Tehdy viceprezident hnutí - belgický duchovní P. Maurice Noel, který
celý život pracoval ve světě financí a svoji víru tehdy "odsunul do pozadí",
vzkázal seniorům v České republice: „Připojte se k našemu hnutí, můžete-li.
Pokud nemůžete, rozhodně si zachovejte naději. I když jste třeba nemocní a
upoutaní na lůžko. Ze své zkušenosti vím, že nikdy není pozdě na úsměv či
vlídné slovo. Věřte, že váš život má velkou cenu. Vaše důstojnost trvá až do
posledního okamžiku vašeho života."
Z myšlenek hnutí vycházejí také různé seniorské kluby ve farnostech a
diecézích, např. Diecézní centrum pro seniory v Hradci Králové.
http://www.diecezehk.cz/biskupstvi/diecezni_centrum_pro_seniory/
(PFJ)
strana 6
 Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 5/2008
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY
CHLUMEČEK 5/2008
PANE BOŽE, CO MÁM DĚLAT?
Sv. Jan Zlatoústý, 13.9.
Narodil se kolem roku 345 v Antiochii. Učil se
u slavného učitele rétoriky Libaniuse.
Věnoval se studiu svatých knih, vedl
asketický život. Po vysvěcení na kněze
začala jeho výjimečná kariéra duchovního
spisovatele a kazatele, jeho výmluvnost mu
vynesla titul Zlatoústý. Kritizoval otevřeně
nešvary doby, zasazoval se za chudé a
pranýřoval sociální nespravedlnost, dovedl
být něžný i sarkastický. Jeho věhlas se
donesl až do Konstantinopole, a když tam
roku 397 zemřel biskup Nektarios, určil
všemocný ministr Entropios za jeho nástupce Jana Zlatoústého, který zbavil
biskupský palác všeho přepychu, přestal přijímat hosty, aby tak škrtl veliké
náklady spojené s hostinami. Stejně jako v Antiochii se staral o nešťastné a
chudé. Jakmile však Jan začal kritizovat přepych vedoucích kruhů stejně jako
zlořády v kněžstvu, postavili se mocní proti němu. Kritika císařovny Eudoxie mu
vynesla vyhnanství. Na pochodu smrti do Kavkazu roku 407 skonal. Patron
kazatelů. Atributy: anděl, holubice, kniha.
Sv. Terezie z Lisieux, 1.10.
Terezie od dítěte Ježíše se narodila jako poslední
z devíti dětí roku 1873 v Alençon. Když byly Tereze
čtyři roky, zemřela jí matka a celá rodina se
odstěhovala do Lisieux. Velmi mladá vstoupila do
karmelitského řádu. Prvních pět let trpěla pocitem
samoty, ale po otcově smrti vstoupila do řádu i její
sestra Celina, kterou měla obzvlášť ráda, a kromě
toho dostala od sestry Pavlíny, která se mezitím
stala převorkou, příkaz psát vzpomínky z dětství.
Vznikla tak Historie jedné duše a Slova, poselství
prosté lásky, ale tak žhavé, tak cele obrácené ke
Kristu; nesčetným duším, které se zalekly příliš
složité askeze, ukázala cestu k Bohu. Ve své
pokoře nazývá svými "bratry" nevěřící i hříšníky;
chtěla milovat Ježíše víc, než byl kdy milován. Její
křehké zdraví však nakonec nesneslo tvrdý život
karmelitek; o Velikonocích 1896 už kašlala krev, za
rok ji přenesli na ošetřovnu a tam zemřela. Zpráva
o její svatosti se brzy přenesla přes zdi
karmelitského kláštera i města Lisieux.
Pane Bože, co mám dělat?
(PFJ)
strana 7
ANEB MANUÁL PRO ČLOVĚKA, KTERÝ SI V KOSTELE PŘIPADÁ JAKO
ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ
FARÁŘ VÁS NEKOUSNE
Lidé mají často velice přemrštěné představy o
kněžích. Jako by to byli „nadlidi“. Schovávám jedno velice
pěkné kázání mého přítele kněze.
„Kněžství bývá často
napěchováno nejrozmanitějšími přemrštěnými ideály a
očekáváními. Především se předpokládá, že kněz bude vždy
usměvavý a ochotný, dnem i nocí k dispozici pro žadatele
oprávněné i dotěrné. Nemá právo být nevyspalý a mít
špatnou náladu. Známe smýšlení typu: já jsem jen obyčejný hříšník, ale on kněz nemá právo hřešit!
Další přemrštěné požadavky se týkají profesionální přípravy a praktické
zdatnosti kněze. Představte si odborníka na homiletiku, katechetiku, rétoriku,
biblistiku, liturgiku, religionistiku, filozofii, pedagogiku, etiku, pastorální
medicínu, dogmatiku a právo, který ovládá latinu, řečtinu, hebrejštinu a tři
světové jazyky, rozumí znamením dnešní doby ve světle evangelia, chápe
problémy dnešního člověka i našich rodin, osloví všechny věkové kategorie
věřících i nevěřících, soucítí zejména s nemocnými a trpícími, má uhlazené
společenské vystupování, k ženám je natolik otevřený, aby nebyl považován za
jejich nepřítele, ale i natolik zdrženlivý, aby nevzbuzoval ani náznak pohoršení.
Věnuje se účetnictví, stavebnictví, jednání s úřady i kostelničení, má smysl
nejen pro potřeby své farnosti, ale i celé diecéze a celé církve, působí misijně a
s apoštolskou horlivostí, sleduje také kulturu, veřejný život, politiku, snad i
sport, zachází s počítačem, e-mailem, internetem, má přečtená klasická díla
světové i naší literatury, umí pěkné zpívat a hrát na nějaký hudební nástroj, čte
také všechny církevní dokumenty a teologickou literaturu. Ale především je
člověkem hluboce zakořeněným v Kristu a mužem ustavičné modlitby.
Není těžké pochopit, že, takové spojení Mirka Dušína, Alberta Einsteina
a sv. Františka z Assisi nikde nenajdeme. Všechny tyto vlastnosti a schopnosti
nemůže adept kněžství získat ani v průběhu své přípravy, ani v momentu svého
svěcení. Jestliže třeba neumí oslovit děti, nelze čekat, že mu bude vztah k
dětem automaticky dán tím, že mu biskup při svěceni položí ruce na hlavu.
Kněžským svěcením zprostředkuje biskup svěcenci dar Ducha svatého a nikoli
pestrou paletu znalostí, schopnosti, šikovnosti a dovedností.“
Kněz by měl být mužem dialogu, člověkem setkání. Často s tím sám
bojuje, ale většinou je otevřený pro „lidské duše“. Nebojte se proto kněze
vyhledat, pokud snad budete chtít pomoci se zmatkem, který ve vás je. Kněz
není psycholog ani psychiatr. Není lékař, ale usiluje o to, být dobrým člověkem.
A když vám nebude schopen pomoci, bude se za vás modlit. Mnohdy to stačí a
mnohdy to je to nejlepší, co potřebujete, i když v Boha nevěříte. Vždyť kdo ví...
strana 8
Pane Bože, co mám dělat?
CHLUMEČEK 5/2008
BIBLE. MÁM DOMA BIBLI PO BABIČCE?
Obdivuji ty nadšence, kteří s odvahou otevřou zažloutlé listy prastaré
knihy: „Přečtu si tu Biblí svatou, když je tou nejvydávanější knihou na světě.“
Většinou končí po několika stránkách. Vůbec Bibli nechápou, a tak ji založí zpět
hluboko do svých knihovniček mezi jinou nečtenou literaturu. Taková je
zkušenost mnoha lidí, se kterými jsem mluvil. Netrapte se zbytečně. Máte-li onu
počáteční odvahu, kupte si Bibli, která je přeložena do srozumitelnějšího
jazyka.
JAKOU BIBLI SI MÁM POŘÍDIT?
„Jakou Bibli si mám pořídit?“ Slyším vaši otázku. Náš český národ je
velmi bohatý na překlady Biblí. Dějiny české Bible začínají s příchodem Cyrila a
Metoděje na Velkou Moravu. Ti přeložili Bibli do staroslověnštiny. K tomu složili
předmluvu, která se nazývá Proglas. Dovolte mi odcitovat několik slov našich
věrozvěstů:
„Jako bez světla radost mít nebude oko patřící na všechno stvoření Boží,
neb vše ani není krásné ani viditelné, tak i každá duše bez knih, neznající
zákona Božího, zákona Písem duchovního, zákona zjevujícího ráj Boží. (...)
Nahé jsou všechny národy bez knih a nemohou zápolit beze zbraně
s protivníkem našich dusí...“
Češi, zdá se mi, vzali soluňské bratry vážně, a
tak máme dochovány české vpisky k žalmům ze 13.
stol. První dochovaná Bible je o sto let mladší (říká se jí
Drážďanská). Už v roce 1488 vychází česká Bible
knihtiskem. V druhé polovině 16. stol. jsme svědky
opravdu odborné práce na překladu Bible Kralické a o
sto let později vzniká první ekumenická Bible (řečená
Svatováclavská).
To je takový historický exkurz. Jakou Bibli je dobré si pořídit? Pokud
chcete seriózní překlad, pak si kupte tzv. Ekumenickou Bibli s
deuterokanonickými knihami vydanou poprvé v roce 1979. V kostelech uslyšíte
jiný překlad, tzv. Bognerův. Z něho je vydán jen Nový zákon. Jsou v něm dobré
poznámky, které osvětlí samotné Boží slovo. Pro rodiny jsou vydávány Rodinné
Bible. Je v nich plno obrázků, vysvětlivek, které pomáhají pochopit tyto několik
tisíc let staré spisy. Existují i jiné překlady, ale s nimi se trápit nemusíte, i když
ten, kdo chce studovat Bibli podrobněji, ať se stane „sběratelem Biblí“.
Pomohou mu totiž, když neumí řecky ani hebrejsky, nahlédnout do bohatství
slov.
Přišli za mnou manželé, že chtějí dát pokřtít své dítě. Vždy si povídáme
o víře. Dostali jsme se na téma Bible. Otec toho dítěte mi řekl: „Je ostuda, když
někdo nezná Bibli alespoň trochu. Jak potom může rozumět, když ho jiný nazve
nevěřícím Tomášem?“ Ten otec měl pravdu. Přesvědčte se také.
(Z knihy P. Petr Šabaka: Pane Bože, co mám dělat? Pokračování příště)
strana 9
 Z naší knihovny
CHLUMEČEK 5/2008
O DUCHOVNÍCH CVIČENÍCH IGNÁCE Z LOYOLY
J. A. Tetlowem
Jen pro málo z nás je snadné se
rozhodnout, jak žít svůj život. Pokud vůbec
máme na výběr, není snadné vybrat si povolání
nebo učinit vážné rozhodnutí. Ignác z Loyoly měl
stejný problém, a právě duchovní cvičení mu při
rozhodování pomohla...
„Na cestě k Bohu prosíš o milost, abys
došel k zralému přesvědčení a niternějšímu
prožívání skutečnosti, že Bůh je tvůj Stvořitel a
Pán. Začneš si vážit toho, že tvé rodiče si vybral
Bůh, a ne ty. Bůh pro tebe vybral rasu i národ,
rodinu, den, a dokonce i minutu, kdy ses narodil.
Během celého tvého života působil Bůh – skrze
tvé rodiče, příbuzné, přátele, i skrze veškeré
události okolního světa tě utvářel až do dnešní
podoby. Zde je jádro pravdy: Jsi tím, kým tě Bůh
Stvořitel chce mít. Bůh tě miluje takového, jaký jsi – ne takového, jaký bys mohl
nebo dokonce měl být. Bůh tě prostě miluje kvůli tobě samému, protože tě tak
stvořil. Když si toto uvědomíš, vytvořil sis s Bohem nejniternější vztah, jaký ti
rušný život dovoluje. Vše, co se tě týká, sis nevybral ty, ale Bůh v tobě a pro
tebe. Důvěrný vztah s Bohem proto začíná tím, že sám sebe přijmeš jako Boží
dar.....“
„Jako zralý křesťan jsi zodpovědný za své touhy. Mezi tužbami, které
tebou hýbou, se musíš naučit rozpoznávat ty,
které pocházejí od Boha. Nebude to pro tebe
snadné, už jen proto, že tvé touhy jsou velmi
ovlivňovány lidmi kolem tebe. Veškerá
dospívající mládež chce slyšet "tu svou" hudbu,
která je všude stejná. Dospělí, kteří rádi čtou,
sáhnou po nějakém bestselleru. Reklama
funguje, protože člověk často chce to, co chtějí
ostatní. Tento vliv okolí tě snadno svede k tomu,
že chceš něco špatného. Mezi neblaze známé
případy patří například obchodníci s drogami,
kteří učí jiné, aby brali drogy. Některé případy
nejsou tak evidentní: například tvá kultura tě
může tlačit k tomu, abys cítil předsudky vůči
jistým skupinám a nenáviděl nepřátele svého
národa. Jsi zodpovědný za to, abys taková
hříšná hnutí rozpoznal...“
(Lenka Urbanová)
strana 10
 Z naší knihovny
CHLUMEČEK 5/2008
FAUSTYNA NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÁ
 Ohlasy – Veronika Jungová
CHLUMEČEK 5/2008
VERONIKA JUNGOVÁ
Jolanta Sasiadeková, Příběh o setkání
Autorka je novinářka z Wroclawi. Vystudovala
právnickou fakultu a téměř dvacet let psala do novin o
problémech ve společnosti. Nyní pracuje v katolickém
časopisu, do něhož píše mimo jiné právě o svatých.
Sestra Faustyna Kowalská byla ženou, která se
cítila skutečně šťastná. Mnozí lidé z jejího okolí jí pohrdali
kvůli nedostatku vzdělání, ona však děkovala Ježíši za to,
že si ji vyvolil pro tak velké poslání, jakým je šíření úcty k
Božímu milosrdenství. Její silou a štěstím byla láska, po
níž každý člověk tolik touží.
Jedná se o psychologicky propracovaný příběh,
který přináší nečekané zvraty a mnohá překvapení. Střídáním textů ze života
světice s příběhem dnešních vysokoškolaček Evelíny a Katky, poukazuje na
význam hodnot, jakými jsou hlavně rodina a milosrdná Boží láska.
Kniha obsahuje cenná svědectví o životě sestry Faustyny, její dopisy i
myšlenky z duchovního deníku.
Byla v životě tak šťastná,
přestože nebyla ušetřena velikého
utrpení. Onemocněla nevyléčitelnou
tuberkulózou, ale trpěla i kvůli
těžkostem při uskutečňování svého
prorockého poslání, které přijala od
Ježíše a ještě na sebe brala utrpení za
záchranu hříšníků.
Na příkaz Pána Ježíše předala
církvi nové formy uctívání Božího
milosrdenství: obraz s nápisem „Ježíši,
důvěřuji ti“, Korunku k Božímu
milosrdenství a modlitbu ve chvíli jeho
umírání na kříži, nazývanou Hodina
milosrdenství.
Tuto knížku uvítají ti, kdo mají
rádi dobře napsané životopisy svatých,
kdo se chtějí více dozvědět o této
světici a dá se říci, že také dívky, které
uvažují o duchovním povolání – ale
samozřejmě nejenom ty...
A tak se pojďme setkat „s tou
neobyčejně
obyčejnou“
sestrou
Faustýnou.
(Lenka Urbanová)
strana 11
Každý, komu je přes dvacet si jistě vzpomene. Vzpomene si rád, s
úsměvem a radostí, protože na člověka, jakým byla Veronika Jungová - slečna
Věra - se jinak vzpomínat nedá.
Byla dobrým duchem lužské fary a vytvořila z ní prostor, kam každý rád
zašel, protože pro každého měla vlídné slovo, úsměv, dobrou radu nebo
povzbuzení. Rádi ji měli nejen farníci, ale i v obchodech, na úřadě a všude
kamkoliv přišla, protože radost a láska k lidem z ní vyzařovala opravdu
vyjímečně.
S vděčností na ni vzpomínají i lužští skauti, protože bez aktivní pomoci
její a P. Hejčla by v roce 1990 nevzniklo místní skautské středisko. 16. října si
připomeneme patnácté výročí její smrti a den nato i její nedožité 68.
narozeniny. Věnujme jí proto vzpomínku a modlitbu.
(Lída Bártová)
Podrobný životopis slečny Věry si můžete přečíst na adrese:
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/dokumenty/Žemlička+Věruška.pdf
strana 12
 Ohlasy – Duchovní obnova
CHLUMEČEK 5/2008
 Ohlasy – Dětský tábor
CHLUMEČEK 5/2008
DUCHOVNÍ OBNOVA
DĚTSKÝ FARNÍ TÁBOR
Chtěla bych se tímto podělit o své zážitky ze svého týdenního pobytu v
Rokoli. Poutní dům byl obsazen, proto mě sestřičky ubytovaly v jejich domě.
Soukromí, pohodlí a postaráno bylo o vše po stránce tělesné i duchovní. V kapli
denně ráno společně ranní modlitby a denní obnova zasvěcení MTA: potom
mše svatá. Kaple celý den otevřena, mohla jsem tam kdykoliv jít a strávit
dlouhé chvíle před svatostánkem, svěřit Pánu všechny své starosti, tíhu a
bolesti posledních let, dát je P. Marii. Bylo to velkým darem a ulehčením, ale i
načerpáním nových sil. I ve svatyňce P. Marie před vystavenou Nejsvětější
Svátostí, při společné i soukromé adoraci. Takový mír a klid je balzám na duši.
Tam se teprve pochopí smysl všeho utrpení a úžasná Boží prozřetelnost, které
je dobré všechno svěřit, důvěřovat a celým srdcem vždy a ve všech situacích
říci „Ano, Otče, buď vůle Tvá.‘‘
Překvapením pro mě bylo, když se objevily rodiny s dětmi, které přijely,
aby zde obnovily své manželské sliby. Jedenáct manželských párů, dvě rodiny
z naší farnosti i s dětmi nejmenšími. Každý pár přistupoval zvlášť, jejich
opravdovost musela působit na každého. Jistě i pro jejich děti to byl zážitek,
který jim zůstane v jejich srdíčkách. Taková manželství se nerozpadají,
mnohem lehčeji snášejí všechny těžkosti, které se v životě nevyhnou v žádné
rodině, protože je nesou oba svorně spolu. Jaký je to protiklad těch mnohých
dnešních dvojic, žijících spolu „jen tak“, na zkoušku!
Přiznám se, že jsem měla slzy v očích při této obnově manželských slibů.
Poslední tři dny tam byl také pan arcibiskup Otčenášek, jeho vlídnost a jeho
slova mě mnoho daly. Přála bych každému toto prožít. Ani se mi nechtělo
domů. Díky, naše Matko Třikrát Obdivuhodná, Vítězná Královno Schönstattská.
Díky Tobě, Trojjediný Bože, za tolik darů a milostí. A upřímné díky také
sestřičkám za jejich péči a za to, že mi tento pobyt umožnily.
Pán Bůh zaplať.
(Eva Ouřadová)
Předposlední srpnový týden bylo stvoření světa ve Vrbatově Kostelci.
Jasně že ne opravdové, bylo to totiž téma farního dětského tábora, který pro
naše děti už poněkolikáté zorganizovala naše mládež. Jaké to tam bylo nám
prozradí zápisky z Karolínčina deníku:
strana 13
Pondělí: V 10 hodin jsem přijeli k faře ve Vrbatově Kostelci. Seznámili jsme se
navzájem i mezi vedoucími. A protože táborová hra měla být o stvoření světa,
první den byla tma. Z toho důvodu jsme ani my neviděli (šli jsme se
zavázanýma očima na hřiště).
Úterý: Dopoledne jsme vyráběli lahve a odpoledne jsme se koupali ve
skutečském bazénu. Představovali jsme si druhý den Božího stvoření vody a
souše.
Středa: Třetí den jsme tvořili květiny, jako Bůh kdysi. Šli jsme do lesa a cestou
jsme hráli 2 hry a stavěli domečky. V noci jsme prožili čtvrtý Boží den o
hvězdách a měsící v noční hře.
Čtvrtek: Dopoledne byla příprava na mši sv. Šli jsme do Podskaly a tam nám
paní vyprávěla o minulosti kostela. Večer po mši sv. byl táborák a spaní
v kostele každého nadchlo.
Pátek: Šestý Boží den jsme tvořili z hlíny. Večer byla párty, jinak řečeno
„usměvavý karneval“.
Sobota: Ráno nebyla rozcvička, ale toto štěstí se nás dlouho nedrželo. Nastal
úklid, balení a vzájemné loučení. Po mši sv. jsme si vzali svou poslední svačinu
a jeli domů.
Díky organizátorkám a vedoucím Lence, Báře, Štěpánce, Alče, Lence,
Tomášovi a kuchařkám Marušce a Janě. Ať jim to Pán Bůh oplatí na dětech .
strana 14
 Ohlasy – Dětský tábor
CHLUMEČEK 5/2008
strana 15
 Ohlasy – Dětský tábor
strana 16
CHLUMEČEK 5/2008
 Ohlasy – Dětský tábor
CHLUMEČEK 5/2008
Články – Memorandum
CHLUMEČEK 5/2008
OHLÉDNUTÍ ZA TÁBOREM
II. SETKÁNÍ VÍCEČLENNÝCH RODIN
Mám radost hned z několika věcí najednou. A o ten báječný pocit se chci
s Vámi podělit:
Za prvé: Dětský tábor farnosti se pomalu a jistě stává tradicí.
Za druhé: Máme šikovné a obětavé animátorky. Program měly opravdu
krásně připravený: nápaditý, vtipný, duchovně bohatý, zábavný, za což jim patří
náš veliký dík.
Za třetí: Táborníci pobývali na neobsazené opravené faře ve Vrbatově
Kostelci. Je to prima, když se nevyužívaná fara nabídne k rekreaci rodinám,
nebo k podobným farním akcím, táborům, duchovním obnovám, atd. Takže můj
dík patří i těm, kdo se o takové objekty starají.
Za čtvrté: O báječnou stravu se postaraly dvě maminky – kuchařky.
Za páté: Tábor byl otevřený pro návštěvy rodičů, zvláště pěkný mám
zážitek ze slavnostní mše svaté svátku Nanebevzetí Panny Marie v místním
kostelíku celebrované P. Josefem Hubálkem. Výzdoba, hudba, promluva a
obětní průvod s plody celotýdenního snažení dětí krásně shrnuly téma tábora:
stvoření světa.
Za šesté: Děti si to báječně užily a mají na co vzpomínat. A na takových
hezkých vzpomínkách se dá stavět po celý život. Díky Bohu za to!
(JJ)
.
Memorandum účastníků – LUŽE 31.5.2008
Účastníci - rodiče, současně i členové a příznivci KDU-ČSL, kteří
vychovávají čtyři či více dětí, z okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad
Orlicí, se na závěr svého setkání v Luži domluvili na společných výzvách, které
předávají jako podklad k dalšímu jednání orgánům KDU-ČSL pro trvalé
zlepšování rodinné politiky.
Během jednání došlo k zásadní a prvotní shodě, že vícečlenné rodiny
nejsou dostatečně oceněny nejen systémem podpor, ale trpí i nedostatečným
vyjádřením společenského uznání. Rodiče se domnívají, že jejich rozhodnutí
mít více dětí a zabezpečovat jim řádnou výchovu by mělo pro stát znamenat, že
v zájmu chtěného demografického vývoje bude neustále pracovat na
vylepšování životních podmínek vícečlenných rodin, jako na jednom z hlavních
ukazatelů prosperity společnosti.
K otázce zdravotnictví se domnívají, že :
 Regulační poplatky u dětí do 15-ti let věku by měly být zrušeny, protože
neplní svoji funkci. Rodiče zdravotní stav svých dětí sledují a vědí, zda
je nutné vyhledat návštěvu lékaře a nenavštěvují jej zbytečně.
 Poplatky 30,- Kč za položku na receptu jsou pro ně velkou finanční
zátěží, protože nemocnost dětí v těchto rodinách vzniká postupně
(lavinovitě) a znamená neúnosný nárůst nákladů.
 Je třeba doporučit a prosadit systém bonusů za zdravý životní styl,
který vede k menšímu čerpání zdravotní péče a úsporám v systému
(např.nekuřáctví).
K otázce dopravy – stále se zhoršující dopravní obslužnosti obcí :
 Jízdné ve veřejné dopravě je pro vícečlennou rodinu značnou položkou
jejich rozpočtu a rodiče doporučují, aby náhrady za dojíždění do školy
hradil stát - kraj či obec a tzv.školní autobusy byly zcela zdarma.
 Rodiny se čtyřmi a více dětmi nemohou zajistit požadavek silničního
zákona na bezpečné cestování dětí v osobních automobilech, protože
z konstrukčních důvodů nelze umístit do běžného pětimístného vozu
čtyři a více sedaček. Rodiče se proto domnívají, že by jim stát (obec)
měl nějakým způsobem pomoci, zajistit buď jednorázovou dotaci na
pořízení velkoprostorového automobilu či finanční podporu na možnost
půjčení si takového vozu z autopůjčovny (výlety, návštěva příbuzných).
 ČD vydaly výhodnou slevu tzv. SONE+, kde je však sleva pro dva
dospělé a pouze tři děti; nešla by učinit náprava, která by rozšířila
možnost zakoupení této jízdenky po prokázání počtu vlastních dětí, a
to zvláštním potvrzením vydávaným k jízdence SONE+ i na více
spolucestujících dětí?
strana 17
strana 18
Články – Memorandum
CHLUMEČEK 5/2008
K otázce systému rodičovských příspěvků konstatují:
 Je velmi obtížné dosáhnout na některé jeho varianty, protože matka
před nástupem na mateřskou dovolenou buď nepracovala dostatečnou
dobu či nedosahovala takových výdělků, které by umožňovaly čerpat
jednu z kratších a finančně výhodnějších variant.
K otázkám školství – základních uměleckých škol navrhují:
 aby poplatek (školné 1.500,- Kč/rok) byl vybírán pouze u dvou dětí této
rodiny a ostatní děti měly systém slev či zcela bezplatné umělecké
vzdělání.
K otázkám zavedení rodinných slev - rodinných pasů konstatují :
 Přesto, že jejich zavedení má značný skluz, tak vítají vyslovený příslib
vícehejtmana Romana Línka a doufají, že je bude možné využívat již
letos.
 Doporučují, aby tzv. rodinná vstupenka nebyla omezena počtem dětí a
při jejím nákupu nepovažují za diskriminační prokazovat, že slevu
požadují pouze na své vlastní děti.
Závěrem rodiče shledali, že
tzv. nesezdané páry čerpají pro
své rodiny mnohem větší výhody.
Děje se tak mnohokráte i na
hranici zneužívání zákonů a v
očích veřejnosti tak degradují
důležitost a přednost rodiny
založené na manželském svazku.
Navrhují, aby manželský pár,
který vychovává a vychová více
dětí, byl oceněn finančními
bonusy „za přínos pro společnost“
(např. systémem jednorázových
dotací pro částečné pokrytí
zvýšených nákladů v souvislosti
se vstupem dítěte do školského
systému II. stupně ZŠ, středního či vysokého školství).
Rodiče se shodli na tom, že jejich úmysl mít početnou rodinu je primárně
veden láskou k dětem a k životu a myslí si, že společnost by měla tyto rodiny
hodnotit jako hodné zvláštního ocenění. Jen veřejným uznáním lze navodit
takovou atmosféru ve společnosti, která by znova přála rozkvětu soužití v
úplných rodinách. Jedině v nich lze realizovat správné základy výchovy.
V Luži dne 31. května 2008 zapsali:
Václav Žáček, Petr Čada, Denisa Fiedlerová,
manažeři Okresních organizací KDU-ČSL Svitavy, Ústí n.Orl. a Chrudim
strana 19
 Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 5/2008
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫
ActIv8 - Česko-slovenské setkání mládeže na Velehradě
Ve dnech 18. - 20. července 2008 se konalo česko-slovenské setkání
mládeže na Velehradě ve spojení se světovým dnem mládeže v australském
Sydney. Toto velehradské setkání mělo název ActIv8, což si jistě zaslouží
krátké vysvětlení. ActIv8 čteno po anglicku jako activate znamená v překladu
„povzbudit, pohnout se, rozhýbat, provětrat, nabudit.“ To také mělo být
cílem prodlouženého víkendu, který jsme na Velehradě prožili – povzbudit
mladé křesťany k víře, odvaze a evangelizaci, provětrat jejich duchovní život
a nabudit je silou Ducha svatého. Zároveň je však název setkání důmyslnou
slovní hříčkou - act znamená anglicky skutek, Iv8 skrývá označení motta
světového dne mládeže: „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás
sestoupí, a budete mi svědky.“
(Sk 1,8)
To by snad na úvod stačilo. A teď … jak jsme setkání prožili my. Ve
čtvrtek kolem poledne jsme vlakem dorazili do Starého Města u Uherského
Hradiště a odtud jsme se za stálého doprovodu drobného deště vydali na
krátkou pěší pouť na Velehrad. Když jsme dorazili na místo, déšť zesílil,
zaregistrovali jsme se a na přiděleném kousku pole postavili svoje stany.
Potom jsme šli k hlavnímu pódiu, kde od pěti hodin začínal první program –
přivítání poutníků, informace a hudební produkce. Večer jsme zakončili
společnou modlitbou a s nadějí na zítřejší slunečnější počasí šli spát. Na
páteční dopoledne byl připravený úvodní program a mše svatá se slovenským
arcibiskupem Jánem Sokolem. Poté nás čekalo milé překvapení v podobě
prvního (a dobrého ) oběda. Sluníčko se dneska polepšilo, svítilo a hřálo celý
den - až moc. Odpoledne jsme si mohli vybrat mezi poslechem vyprávění
ukrajinského misionáře P.Petera Krenického nebo prezentací Sester Matky
Božího Milosrdenství o sv. Faustyně. Ve čtyři hodiny byla katecheze spojená s
křížovou cestou. Výběr tématu katecheze byl opět na nás, zvolili jsme
„Službu“. Vyvrcholením celého dne byl večerní Benefiční koncert pro
Ukrajinu. Jak název napovídá, výtěžek ze vstupného a sbírky pořádané při
koncertu byl určený na podporu misijního programu na Ukrajině. Další
možností, jak na tento úmysl přispět, je až do července příštího roku zaslání
dárcovské smsky ve tvaru DMS UKRAJINA na číslo 87777. Ale teď už k
samotnému koncertu. Trval celý večer, dokonce jsme přetáhli i plánovanou
večerku v deset hodin , atmosféra na něm byla neopakovatelná a vystoupily
na něm dvě kapely, slovenská Tretí deň a americká SONICFLOOD. Obě
worshipové skupiny se nám moc líbily a jejich tvorbu snad nejlépe vystihnou
strana 20
 Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 5/2008
slova frontmana druhé jmenované kapely Ricka Heila: „Jako
každý nástroj, i hudba byla stvořena Bohem, aby mu
přinášela slávu.“
V sobotu jsme se probudili do krásného slunečného
rána. A sluníčko nás ani dneska nezklamalo (ještě dnes, po
více než dvou týdnech, jsme velmi elegantně opálení podle
ponožek, trička a kraťasů ). Celé dopoledne byl program na
hlavním pódiu, při něm jsme procestovali celý svět při
ohlédnutí za světovými dny mládeže a nakonec jsme se díky
telemostu podívali i do Austrálie, kde právě v tu dobu téměř
vrcholilo světové setkání mladých s papežem Benediktem
XVI. Po obědě (opět velmi dobrém) nás čekala bohatá
nabídka sportů s Orlem. Po necelé hodince petangu nás čekaly workshopy –
téměř dvacet možných skupinek na nejrůznější témata, vybrat si z nich
opravdu nebylo jednoduché. Pokud měl někdo s výběrem problémy, po celý
den ( a vlastně po celou dobu setkání ) byla v bazilice sv. Cyrila a Metoděje
možnost adorace a svátosti smíření a k dispozici byla také řeholní kavárna a
služba naslouchajícího ucha. Já jsem nakonec zvolila workshop P. Jozefa
Fričovského „Svedectvo viery, lásky a nádeje v každodennom živote“ a
rozhodně jsem toho nelitovala. Po večeři (z vlastních zásob) nás čekal dlouhý
večer a ještě delší noc. Noc bdění, vigilie a modliteb, zakončená mší svatou
nejprve s papežem Benediktem XVI. zpostředkovanou ze Sydney, poté jitřní
mší svatou s otcem biskupem Graubnerem. Nabídka večerního a nočního
programu byla poměrně pestrá, ale i tak se nám stalo, že v některých
skupinkách byla kapacita místností a prostor překročená. Ale i účast na
modlitbách Taizé pod okny tělocvičny pro nás byla velkým zážitkem. Ještě
jsme se večer a v noci účastnili slavnosti světla, obnovili své křestní a
biřmovací závazky, zhlédli divadelní představení „Tajomstvo prázdneho hrobu“
a vyslechli několik svědectví a katechezí.
V neděli ve dvě hodiny v noci jsme prostřednictvím telemostu a velké
obrazovky na hlavním pódiu mohli sledovat přímý přenos mše svaté ze Sydney.
Únava se násobila, oči těžkly a počasí se kazilo, přesto jsme vydrželi a
nelitovali toho. Ve čtyři hodiny (v noci nebo ráno?) byli už před pódiem všichni
účastníci setkání a celý víkend jsme zakončili krásnou mší svatou a rozesláním.
Nad námi svítalo, začínalo nádherné ráno, pláštěnky a deštníky už skoro oschly,
únava byla pryč a všichni „aktiváci“ z České i Slovenské republiky byli vysláni z
Velehradu do světa, domů, aby tam přivezli alespoň malý kousek toho, co na
setkání načerpali.
A ještě na závěr pro všechny vytrvalce, kteří vydrželi číst až sem.
Uznávám, že naším záměrem bylo napsat o něco kratší článek . Ale možná že
takhle podrobný popis letošního setkání mládeže naláká další mládežníky z naší
farnosti, třeba je alespoň něco z toho osloví a příště se vydají na setkání s
námi. Třeba za tři roky na světové setkání mládeže do Madridu? Budeme se
těšit! Bližší info na www.activ8.cz
(AHZ, JD)
strana 21
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 5/2008
Ahoj děcka, doufám, že jste si pěkně užily prázdniny
a že moc nepláčete, že škola je zase tady. Přeji Vám,
ať Vám to ve škole dobře jde. Těm, kterým se moc
nechtělo, chci připomenout, že škola není jen biflování,
ale taky kamarádi, přestávky, tělocvik a další fajn
věci:o)
Vyluštěné tajenky se svým jménem, věkem a adresou vhoď do schránky na
faře v Luži, nebo pošli SMS na číslo 776815190 nebo pošli e-mailem na
[email protected]. Soutěžit můžeš do uzávěrky dalšího
Chlumečku.
Pro koumáky – slova
R
A
J
Č
E
O
zaškrtávejte pouze svisle a
vodorovně.
Č
K
A
Č
E
R
R
U
K
A
R
Y
U
A
U
T
O
B
B
O
B
O
T
Y
Č
O
Č
K
Hádanka:
Dvě kukačky sedí vedle sebe, jedna druhou však nevidí. Co je to?
A
I
1. AUTO, RAJČE, BOB, ROTA, BOTY, RUB,
ČOČKA, RUKA, JAKUB, RYBY, KAČER
(tajenka)
2. ČÁP, OČKO, RYBA, BARYK, PÁRA, TÁTA, KAPR, RAK, TETA, KOČÍ,
REK
Hádanka:
Dvanáct bratrů v postýlce leží
a žádný není na kraji. Co je to?
(tajenka)
strana 22
O
T
R
R
E
K
Č
Á
P
Y
O
A
K
T
E
T
A
B
K
P
O
A
P
Á
R
A
K
R
B
A
R
Y
K
O
Č
Í
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 5/2008
 Informace
CHLUMEČEK 5/2008
Pro špunty – spoj čísla a vybarvi
 Svatováclavská pouť: neděle 28.9.2008 v 9:30, celebruje ThDr. Zdenek
Wasserbauer.
 Poutní mše sv. v kapličce ve Stremošicích: 28.9.2008 v 16:00.
 Prodloužený farní víkend na faře v Rokytnici. Od středy 1.10.2008 do
neděle 5.10.2008.
 Pouť k P. Marii Růžencové do Srbců: neděle 12.10.2008, mše sv. v kapli
ve 14:00 hodin.
 Kluci a holky! V naší lužské farnosti máme problém: Chybí ministranti! A
protože starší ubývají, chtěli bychom přivolat posily. Nebojte se a přijďte
mezi nás. M.+Š.+P.+V.+A. +J.
V lese svolá lev velkou schůzi, na kterou přijdou zástupci každého zvířete.
Lev povídá: "Na levou stranu se postaví zvířata co si
myslí,že jsou moudrá a na pravou co si myslí, že jsou
krásná."
Zvířata se roztřídí jenom uprostřed sedí žába.
Lev na ni: "A co ty žábo?"
"Přece se nerozpůlím."
Jede muž autem a přejede slepici. Vyleze z auta,
sebere slepici a jde k farmáři zaplatit škodu. Zaťuká a
ptá se farmáře: "Není tato slepice vaše?"
A farmář odvětí: "Určitě ne, tyto placaté odrůdy já
nepěstuji!"
Páček shledáček. Vaše Barunka :o)
strana 23
Kaplan slyší, jak jeden z ministrantů tahal kočku za ocas tak silně,
že jí ho málem utrhl. V následující hodině probírá trápení zvířat a
ptá se ostatních ministrantů, jaké přikázání jejich kamarád porušil.
Konečně se jeden přihlásí a řekne: „Co Bůh spojil, člověk
nerozlučuj."

Několik ministrantů si pochutnává na jablkách z farní zahrady. Pan
farář to zjistí a běží na ně. Oni mu samozřejmě utečou. Tak
připevní na strom velkou ceduli: Pán Bůh všechno vidí. Druhý den
je na ceduli připsáno: Ale neprozradí nás.

Při mši svaté si kaplan všimne malého chlapce, kterého před tím u oltáře ještě
nikdy neviděl. Říká mu: „Ty jsi tady nový?" Malý odpoví: „Ale ne, pane kaplane,
já jsem se jenom umyl."

Katecheta říká dětem v náboženství: „Vaší povinností je udělat každý týden
někoho šťastným. Františku, už jsi to tento týden splnil?" František přesvědčivě
odpoví: „Samozřejmě." „To mám radost," říká katecheta, „a cos udělal?" Nato
František: „Navštívil jsem svou tetu. Ona byla velice šťastná, když jsem zase šel
domů."

Při vyučování náboženství ve vyšší třídě se ptá kněz: „Která je první svátost?
Jedna studentka odpoví: „Manželství." Kněz ji opravuje: „Ale ne, první svátost je
přece křest." Studentka se brání: „V naší rodině ne, pane faráři. My jsme slušní
lidé a víme, co se patří."
strana 24