doczelené pásy
download 
Stížnost Transkript
zelené pásy
ZELENÉ PÁSY VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VZNIK PLOCH VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZELENĚ ANALYTICKÁ ETAPA PRAHA 03/2009 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Objednatel: Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská11 150 21 Praha 5 Zhotovitel: U-24 s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a 120 00 Praha 2 Statutární zástupce: RNDr. Tomáš Pechar IČO: 43870538 DIČ: CZ43870538 Zpracovatelé: Ing. Terezie Černochová, PhD. RNDr. Jiří Jedlička Ing. Miroslav Kubový Ing. Vladimír Mackovič Mgr. Michal Nekl Ing. arch. Vlasta Poláčková Ing. Lenka Přívozníková Ing. Michaela Tlustá Mgr. David Třešňák Ing. arch Miroslav Tůma Bc. Štěpán Vizina Ing. Eva Warausová 1 OBSAH A. Úvod ................................................................................................................................................... 4 Předmět a zaměření úkolu .................................................................................................................. 5 Charakteristika přístupu k řešení úkolu............................................................................................... 7 B. Analytická etapa................................................................................................................................ 9 Rešerše ............................................................................................................................................. 10 1. Pojem suburbanizace (citace) .................................................................................................. 10 2. Pojem volnočasové aktivity....................................................................................................... 10 2.1 Pobytová rekreace.............................................................................................................. 11 2.2 Nepobytová rekreace ......................................................................................................... 11 3. Zázemí vybraných evropských měst ........................................................................................ 14 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech............................................................. 14 3.2 Příklady řešení napojení města na okolní krajinu v Evropě ............................................... 15 4. Krajina v zásadách územního rozvoje ...................................................................................... 21 5. Rozbor udržitelného rozvoje v územně analytických podkladech ............................................ 22 5.1 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2007 – kraj ...................................................... 22 5.2 Územně analytické podklady Středočeského kraje – 2008 ............................................... 26 5.3 Rozbor udržitelného rozvoje na úrovni ORP...................................................................... 31 6. Zeleň na území hlavního města Prahy ..................................................................................... 36 6.1 Zelené klíny ........................................................................................................................ 37 6.2 Tranzitní osy ....................................................................................................................... 40 7. Úvaha o potřebách člověka v krajině........................................................................................ 40 7.1 Úvod ................................................................................................................................... 40 7.2 Formulace potřeb-činností, změna způsobu života............................................................ 41 7.3 Průmět potřeb v území ....................................................................................................... 41 7.4 Na závěr ............................................................................................................................. 42 7.5 Literatura ............................................................................................................................ 42 8. Urbanistické a územně plánovacího hledisko .......................................................................... 43 Posouzení udržitelného rozvoje v posuzovaném území................................................................... 46 1. Ložiska nerostných surovin ...................................................................................................... 46 1.1 Nástin geologie zájmové oblasti......................................................................................... 46 1.2 Významné geologické lokality ............................................................................................ 48 2. Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................................... 48 2.1 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................... 49 2.2 Krajina ................................................................................................................................ 50 2.3 Hodnoty krajiny................................................................................................................... 53 2.4 Podpora cíle úkolu z jiných koncepčních dokumentů ........................................................ 53 2.5 Prameny a literatura ........................................................................................................... 54 3. Vodní režim území.................................................................................................................... 54 3.1 Vodní nádrže ...................................................................................................................... 54 3.2 Systém vodotečí ................................................................................................................. 55 3.3 Povodí IV. řádu................................................................................................................... 57 3.4 Vodní plochy s rekreačním potenciálem ............................................................................ 62 4. Půdní fond................................................................................................................................. 63 2 4.1 Struktura půdního fondu..................................................................................................... 63 4.2 Plošný vývoj sídel ............................................................................................................... 65 5. Sociální pilíř .............................................................................................................................. 67 5.1 Struktura osídlení, vztahy v území ..................................................................................... 67 5.2 Struktura osídlení ............................................................................................................... 69 5.3 Obyvatelstvo....................................................................................................................... 73 5.4 Rekreace ............................................................................................................................ 75 6. Prostupnost územím................................................................................................................. 77 6.1 Legislativní východiska....................................................................................................... 77 6.2 Turistické trasy ................................................................................................................... 77 6.3 Hromadná doprava............................................................................................................. 81 6.4 Limity či bariéry systému .................................................................................................... 83 Shrnutí analytické etapy úkolu .......................................................................................................... 84 C.Přílohy...............................................................................................................................................86 1. Bioregiony a biochory..................................................................................................za str.49 2. Klimatické regiony.......................................................................................................za str.49 3. Povodí.........................................................................................................................za str.57 4. Koeficient ekologické stability ................................................................................... za str.63 5. Lesnatost....................................................................................................................za str.63 6. Potenciál k zalesnění..................................................................................................za str.63 7. Bezlesí........................................................................................................................ za str.63 8. Zemědělský význam území.........................................................................................za str.63 9. Třídy ochrany zemědělské půdy.................................................................................za str.63 10. Procento urbanizace................................................................................................ za str.65 11. Nárůst sídelních ploch od konce 80. let minulého století do současnosti.................za str.65 12. Nárůst podílu sídelních ploch ze správního území obce za období 1980 – 2007.....za str.67 3 A. ÚVOD PŘEDMĚT A ZAMĚŘENÍ ÚKOLU Předmět smlouvy o dílo „Zelené pásy – vytvoření podmínek pro vznik veřejně přístupné zeleně“ zaměřuje úkol zejména na vymezení a odůvodnění návrhu nezastavitelných segmentů krajiny na pomezí správních území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. K řešení byla zadána správní území obcí s rozšířenou působností Brandýs nad Labem, Černošice a Říčany. Pro pracovní účely bylo v analytické etapě vymezeno zájmové území rozčleněné na tři zóny – vnitřní, střední a vnější. Pro lepší vypovídací schopnost analýz a pro postižení širších územních vazeb bylo zadané území částečně upraveno tak, aby pracovní rozčlenění území na zóny vytvářelo relativně plošně srovnatelné mezikruží. Do vnitřní zóny byla zařazena správní území všech obcí, které přímo sousedí se správním územím hl. m. Prahy. V analytické etapě je takto upravené území označeno jako zájmové území. Úkol soustřeďuje pozornost především na regionální vazby v krajině, které se dotýkají správního území vícero obcí. Stabilizace těchto vazeb v území, či naopak jejich potlačení, představuje jeden z množiny faktorů, ovlivňující míru vyváženosti či nevyváženosti pilířů územního rozvoje zájmového území. Úkol se zabývá především charakteristikou a zdůvodněním lokalizace krajinných segmentů, ve kterých se doporučuje dlouhodobě nepřipouštět vymezování nových rozsáhlých zastavitelných ploch či jiné plošně náročné záměry změn v území, které by mohly výrazněji snížit či omezit možnost využití segmentu pro nepobytovou rekreaci nebo snížit stávající přírodní potenciál segmentu či zabránit revitalizaci přírodního charakteru území. Ve svém důsledku by tyto změny výrazně snížily obytný a rekreační charakter území nebo negativně ovlivnily ekologickou stabilitu. Vymezené přírodněrekreační plochy nadmístního významu (dále jen „plochy“): − díky své poloze mohou: − − − propojovat účelově vybrané segmenty krajiny ve správním území hl. města Prahy s jeho zázemím na území Středočeského kraje, v dlouhodobějším měřítku zabránit vzniku souvislého prstence zastavěného území kolem správní hranice hl. m. Prahy, mají předpoklady pro dotváření „plochy“, která by svou výhledovou strukturou (druhů pozemků, organizací půdního fondu, přístupností pro veřejnost, dostatečným plošným rozsahem, nabídkou širšího spektra zvýšených hodnot území, systémovým přístupem k zajištění prostupnosti „plochy“ a návaznosti na okolní „plochy“, potenciálem „plochy“ pro nepobytovou rekreaci apod.) byla vhodná pro krátkodobou rekreaci. Opatřeními v krajině současně posilovat ekologickou stabilitu „plochy“ (např. revitalizací či obnovou vodotečí a vodních ploch, zalesňováním, výsadbou nelesních dřevin či doprovodné vegetace), a tak celkově zvýšit přírodní charakter zájmového území. Do vymezených krajinných segmentů – „ploch“ (po jejich projednání a vydání v ÚPD kraje a dotčených obcí) by měly být přednostně směřovány finanční prostředky: − z veřejných zdrojů na podporu revitalizačních a dalších krajinářských opatření (například na realizaci nefunkčních prvků ÚSES, zalesnění, zatravnění, výsadbu nelesní vegetace, přírodě blízké úpravy vodního režimu území, realizace nových vodních ploch, zvýšení prostupnosti územím pro nemotorový pohyb, apod.). 5 Nezbytná podmínka dlouhodobého užívání „ploch“ a smysluplného využití vložených finančních prostředků spočívá v zajištění potřebného managementu a pravidelné údržby veřejných částí „plochy“. 6 CHARAKTERISTIKA PŘÍSTUPU K ŘEŠENÍ ÚKOLU Pracovní činnosti na úkolu lze rozdělit do následujících oblastí: 1. Návrh a zdůvodnění systému rekreačně-přírodních ploch propojených přírodně-rekreačními koridory (dále jen „systém“) v zázemí Prahy. K hlavním atributům „systému“ patří: − − − − − − − − − − − veřejný charakter „systému“, nezastavitelný charakter vymezeného „systému“ vyplývající z jeho promítnutí do vydané územněplánovací dokumentace kraje a dotčených obcí jako trvalá součást nezastavěného území, kompromisní využití stávajících přírodních daností území pro rekreaci1 za podmínky neohrožení jejich stávající hodnoty, posílení ekologické stability labilních segmentů krajiny v zázemí Prahy návrhem ploch, jejichž cílová charakteristika přispěje ke zvýšení ekologické stability území, sledování možnosti postupné realizace (ucelené, funkční etapy) „systému“, potenciál navrženého „systému“ k případnému zvýšení jeho kapacity, formulace základních podmínek pro posílení rekreačního a obytného charakteru zázemí Prahy, systémový charakter umožňující délkovou a programovou variabilnost a možnost „zaokruhování“ rekreačních tras, široká nabídka cílů a forem krátkodobé rekreace (přírodní, kulturní, historické, zábavní), výhledové dosažení bezkolizní dostupnosti a prostupnosti „systémem“, především pro cyklisty a pěší návštěvníky jak z Prahy, tak z obcí v jejím zázemí, přiměřená časová dosažitelnost „exitů2 na systému“ – cílově do 15 minut, tj. cca do 1 km od bydliště. 2. Návrh formy, kterou lze promítnout „systém“ (návrh rekreačně-přírodních ploch a jejich propojení přírodně-rekreačními koridory) do řešení ZÚR. Nabízí se možnost využít ze Stavebního zákona pojmy uvedené v § 2 písmeno: − − h) plochy nadmístního významu, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí („rekreačně-přírodní plochy“), j) koridor, tj. plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy (rekreačně-přírodní koridory). 3. Systémový přístup lze rámcově charakterizovat následovně: − má více úrovní: − − − skladebné prvky systému představují: − − − 1 zaměřit se na regionální úroveň, naznačit významné prvky lokální úrovně, plochy, koridory, překryvná cílová charakteristika krajiny, Pro krátkodobou rekreaci obyvatel z Prahy a ze sídel v okolí „systému“. 2 Exit = místo, na kterém lze do „systému“ vstoupit nebo z něj vystoupit (například u zastávek veřejné dopravy, ze stávajících pěších či cyklistických stezek v místech vysoké koncentrace obyvatel). 7 − existují dva typy pólů systému: − − − zdrojová místa „uživatelů systému“: na území Prahy a obce v suburbanizovaném zázemí Prahy, cílové plochy ⇒ snaha specifikovat jejich vymezení, základní atributy a potenciál k přírodně-rekreační funkci, koridory propojující plochy do „systému“se snahou využívat: − − nivy drobných vodotečí, ekologickou kostru území (stávající porosty dřevin v krajině), která po doplnění propojí plochy v systém. 4. Zásady a principy pro vymezování „systému“: − vyhodnocení struktury osídlení: − − − − vyhodnocení atributů nezastavitelnosti: − − − − − − − − turistické trasy, cyklistické stezky, případně trasy, zastávky PID, konečné zastávky MHD, zastávky železniční taktové dopravy, bariéry prostupnosti: dálnice a rychlostní komunikace, železniční koridory, řeky, vyhodnocení atraktivit a zvýšených hodnot území (převzetí vybraných údajů o území z ÚAP příslušných ORP): − − − − zastavitelné plochy, nadřazená dopravní infrastruktura, vyhodnocení prostupnosti územím: − − − − − − − oblasti s nejkvalitnějšími půdními poměry – 1. třída ochrany, záplavová území, údolní nivy, ochranná pásma vodních zdrojů, chráněná území přírody, prvky ÚSES, ochranná pásma nadřazené technické infrastruktury, vyhodnocení ÚPD z hlediska limitů pro tvorbu „systému“: − − − zjištění oblastí s vysokou koncentrací obyvatel (zdrojové lokality), vyhodnocení ÚPD z hlediska potenciálního trendu vývoje osídlení v zázemí Prahy, diferenciace osídlení z hlediska rekreačního potenciálu jejich zázemí, přírodní hodnoty, kulturní hodnoty, technické hodnoty, vyhodnocení vybraných potenciálů území: − − potenciál ZPF k zalesnění, potenciál vytěžených ložisek nerostných surovin k zapojení do „systému“. 8 B. ANALYTICKÁ ETAPA REŠERŠE 1. Pojem suburbanizace (citace) Proces suburbanizace znamená přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. Termín suburbanizace je odvozen z anglického slova suburb, tedy předměstí, které vzniklo jako složenina z latinského základu urbs znamenající město a předpony sub, která označuje umístění vedle, za nebo pod městem. Kromě suburbanizace se v obcích v blízkosti větších měst odehrává i další suburbanizační rozvoj – tedy procesy, aktivity a jejich změny, které probíhají v zázemí měst, nejsou ovšem primárně způsobeny a nesouvisí s odlivem lidí, kapitálu, daní nebo funkcí z jádrových měst. K nejviditelnějším projevům suburbánního rozvoje patří stavební aktivita či oživení ekonomických funkcí a společenských aktivit v příměstských obcích. Můžeme také říci, že suburbanizace představuje jeden z procesů suburbánního rozvoje, jehož zdrojovou oblastí je jádrové město. Suburbanizací vznikají oblasti nové výstavby označované jako „satelitní městečka“, nákupní nebo průmyslové zóny. Tyto lokality můžeme zjednodušeně rozčlenit podle převládající funkce na dva druhy: − − rezidenční (obytné), komerční (pracovní a obslužné). V případě rezidenční suburbanizace sledujeme především výstavbu nového bydlení v zázemí města a postupný odliv lidí z jádrového města do nových rodinných (v poslední době i bytových) domů v okolních obcích. Rezidenční suburbanizace má mnoho forem, které se liší podle rozsahu nové výstavby, charakteru bydlení, lokalizace zástavby, architektury i ceny domů. V zázemí českých měst můžeme v současnosti objevit jak levné domy na velmi malých pozemcích umístěné na volných plochách uvnitř obce, tak izolované „přepychové zámky“ daleko od vesnické zástavby. (citace z úvodní kapitoly „Suburbanizace.cz“; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta; Praha 2008) 2. Pojem volnočasové aktivity (RNDr. Jiří Jedlička) Studiem volného času populace se zabývají zejména sociologie (s důrazem na sociálně-demografické faktory) a geografie (s důrazem na prostorové aspekty, např. výstavby chat a využití domovního fondu, viz např. práce I. Bičíka, PřF UK) a okrajově i další disciplíny, např. ekonomika cestovního ruchu, urbanismus a architektura, tělovýchova. Rozsah volného času obyvatel ČR trvale roste se zvyšováním životní úrovně. Po roce 1990 došlo k významné diferenciaci jak podle sociálně demografických skupin, tak v rozšíření spektra aktivit. Tento vývoj nebyl kontinuální – charakteristický byl zlom na jaře 1990 (otevření státních hranic), kdy se zcela vážně prognózovala významná redukce chataření v důsledku nové struktury času (cestování, 10 podnikání) a nové struktury nákladů na bydlení a na volný čas (zejména na energie a pohonné hmoty). 2.1 Pobytová rekreace Rozsah českého fenoménu – chataření a chalupaření – se nijak dramaticky nezměnil, výstavba nových chat je zcela zanedbatelná (ve srovnání se suburbanizací formou nového bydlení v zázemí Prahy). Významná je přestavba chat a rekreačních chalup na trvalé bydlení nebo úplná záměna rekreačních objektů na atraktivních pozemcích za nové rodinné domy v souvislosti s růstem cen pozemků, bytů a nákladů na bydlení při postupné deregulaci nájmů v Praze. S nezanedbatelným prodloužením střední délky života (o cca 10 roků za posledních 20 let) se prodloužilo využívání rekreačních chat a chalup seniory. Současně ale využití rekreačních objektů koreluje určitým způsobem s vývojem cestovního ruchu (na chatě se už zpravidla netráví celá letní dovolená). Trvající zájem o chataření dokládá rychlá regenerace chatových lokalit postižených povodní v roce 2002. Uživatelé chat a chalup tráví většinu volného času pobytem ve svých objektech vč. jejich údržby, přesto nelze podceňovat jejich potřebu volného prostupu do „zeleného zázemí“. Tlak na novou výstavbu rekreačních objektů je trvalý. Díky restituci břehových pozemků dochází ke vzniku provizorních objektů pro rekreaci a pro sportovní rybaření. Naopak úpadek a redukci zaznamenaly objekty podnikové rekreace, zejména v údolích řek. Zvyšuje se prohlubování střetů zájmových skupin – chatařů a jiných majitelů nemovitostí (typicky u bývalých mlýnů v údolích) a účastníků nepobytové rekreace (turistů, cyklistů, hipoturistů aj.). Novým fenoménem je vznik slumů sociálně vyloučených skupin (bezdomovců) na periferii Prahy v letním období. 2.2 Nepobytová rekreace V nepobytové rekreaci dominuje pěší turistika, která má v ČR dlouhou tradici a umožňuje ji možnost vstupu do lesních celků a neohrazování zemědělské a lesní půdy. Boom zaznamenává cyklistika a hipoturistika (vč. rozvoje systémů značených cest). Výběr hlavních nepobytových aktivit ve volné krajině (tzv. outdoor aktivity) uvádí tabulka – od masových až po dosti výlučné aktivity, s velkou variabilitou časových a prostorových nároků na krajinu i diferenciací sociálních charakteristik účastníků. Některé aktivity si vyvinuly modus vivendi se systémem ochrany přírody (tradičně např. horolezectví, ačkoli se rozvíjejí i jeho nové odnože typu bouldering v nových terénech). Jiné nové aktivity, zejména motorizované, představují vážný a neřešený problém (např. provoz čtyřkolek) pro krajinu i pro ostatní účastníky nepobytové rekreace. 11 Přehled outdoorových aktivit (nepobytových ve volné krajině řešeného území) s vlivem na krajinu a další účastníky krátkodobé rekreace aktivita rozsah (četnost) trend míra vlivu možné negativní efekty na přírodní hodnoty a ostatní účastníky pěší turistika masová stabilní střední sešlapávání kořenového systému, půdní eroze, nitrifikace biotopů v exponovaných prostorech, odpadky cykloturistika masová růst střední eroze půd a stezek, odpadky, vjíždění a parkování vozidel mimo komunikace, ohrožování ostatních účastníků v rizikových úsecích extrémní cyklistika menšinová stabilní střední vjezd do citlivých ploch, eroze, poškozování vegetace, střety s turisty běh, jogging menšinová stabilní nízká ojediněle sešlap a eroze v exponovaných úsecích orientační běh menšinová stabilní nízká málo četné organizované akce, vstup do citlivých ploch, parkování, odpadky turistika zimní – běžky střední stabilní nízká vjíždění a parkování vozidel mimo komunikace, výjimečně poškozování porostů hipoturistika menšinová až střední růst střední eroze půd, poškozování porostů, nitrifikace, ohrožování ostatních účastníků v rizikových úsecích pobyt u vody, koupání masová stabilní střední odpadky, nitrifikace, poškozování břehových porostů sjíždění vodních toků menšinová stabilní nízká převážně na větších řekách, na malých tocích ojediněle při vyšších průtocích, odpadky rybolov střední stabilní nízká regulovaná činnost; poškozování porostů, vjíždění a parkování vozidel, odpadky, provizorní objekty s tendencí budovat trvalá zařízení in-line bruslení menšinová až střední růst nízká vyhrazeno jen na vhodné povrchy a komunikace, ohrožení ostatních účastníků v rizikových úsecích, odpady skateboarding menšinová stabilní nízká omezeno na tradiční urbánní prostory, ale ojediněle i na komunikacích mimo města zimní bruslení střední stabilní nízká odpadky, vjíždění a parkování vozidel čtyřkolky, terénní motocykly a vozidla střední růst vysoká vjíždění do citlivých ploch, eroze půd a devastace komunikací, ohrožení ostatních účastníků, hluk a exhalace, odpady sport. létání, ultralighty menšinová růst nízká rušení hlukem v poměrně širokém okruhu kolem sportovních letišť motorový paragliding a rogalla ojedinělá stabilní až růst střední hluk, vjíždění vozidel mimo komunikace bezmotorové létání, paragliding ojedinělá stabilní nízká vjíždění motorových vozidel a vstup do citlivých ploch geocaching (hledání pokladů) a podobné individuální hry menšinová růst nízká vstup do citlivých ploch, odpadky a ponechané značení v přírodě tramping, military apod. zájmové skupiny menšinová stabilní nízká pobyt v citlivých plochách, odpadky, ohniště, tendence budovat trvalá zařízení aktivita rozsah (četnost) trend míra vlivu možné negativní efekty na přírodní hodnoty a ostatní účastníky bouldering, skalní lezení menšinová růst nízká vstup a pohyb v citlivých územích (aktivita je zpravidla regulována), sešlap a odstraňování vegetace, eroze, osazování trvalých prostředků jištění, užívání magnézia, odpadky speleologie ojedinělá stabilní nízká vstup a pohyb v citlivých územích (aktivita je zpravidla regulována) sběrači přírodnin a artefaktů menšinová stabilní střední vstup do citlivých území, často devastující vliv při komerčním sběru (zkameněliny aj. přírodniny, archeologické předměty atd.) 3. Zázemí vybraných evropských měst (Ing. Lenka Přívozníková, Ing. Michaela Tlustá) 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech Rychle se rozrůstající města vytvářejí potřebu koncepčně řešit jejich napojení do okolní krajiny. „V hraniční zóně mezi krajinou a městem se nachází naděje, která změní podobu městského života a jeho formy.“ (Steven Holl, Světový kongres architektů Barcelona 1997) Ve dvacátém století, kdy se postupně vytvářelo a zlepšovalo koordinované plánování měst, se také začal hledat systém plánování zeleně ve městech. V období mezi světovými válkami byla zeleň pouze zužitkováním volných ploch. Postupem času společně s rozvojem měst vznikl názor, že město se má pokud možno přirozeně vkomponovat do krajinného prostoru a obrazu. Například Le Corbusier se snažil skloubit vztah dopravy a zeleně, a vytvořit tak město napojené na krajinu – takzvaná teorie o „sedmi dopravních cestách“, která spojuje dopravní systém se systémem zeleně vzájemně se křížícími pásy. Dalším principem se stalo zónování města z hlediska vztahů mezi pracovištěm a sídlem a vytváření ochranných a izolačních pásů zeleně. Známý je i pojem zahradního města (E. Howard), kdy je vytvořen centrální park se zastřešenou obchodní a společenskou zónou a celé město pak protínají radiály, které ho spojují s okolními sídly. Pouze na okraji města probíhá průmyslový a zemědělský pás. Tato teorie platila hlavně pro nově zakládaná města (tzv. na zelené louce) a realizována byla např. v Británii (Letchworth, London Hapstead Garden Suburb), ale i v Čechách (zástupcem zahradních měst je Ořechovka nebo Spořilov v Praze). Postupně vzniklo několik dále používaných teorií o rozložení zeleně ve městech a vstupu krajiny do města. Nejznámější principy jsou prstencové a klínové uspořádání městské zeleně nebo jejich kombinace. 14 Zdroj: Otruba, I: Zahradní architektura, 2002 3.2 Příklady řešení napojení města na okolní krajinu v Evropě Pro většinu evropských měst je podmiňujícím jejich okolí a přírodní podmínky v něm. Pokud sousedí město s volnou krajinou, chráněnými krajinnými oblastmi nebo rozsáhlými plochami lesů, tyto prvky vstupují do města a tvoří jeho nedílnou součást. V hustě osídlených oblastech Evropy však velmi často dochází k suburbanizaci a postupnému „srůstání“ měst. Zde je pak několik přístupů – buď je zachován a podporován typický ráz krajiny okolo sídla (např. Valencie – začlenění typického druhu zemědělství do struktury města) nebo jsou nově zakládány pásy (klíny, prstence....) parků a ploch zeleně, případně je kombinováno přístupů několik. 15 Shefield (severní Anglie) Město s 500 000 obyvateli na pobřeží, do jeho správního území zasahuje národní park. Na více než polovině území města je možné do 15 minut dojít buď do volné krajiny nebo městského parku. Městem protéká řeka, podél níž je umístěna síť koridorů propojujících různé části města. Koridory a prostory vymezené jako přechod do krajiny (Green Belt), včetně zemědělských ploch jsou nezastavitelným územím. Zdroj: http://www.map21ltd.com/index.htm Mnichov (Německo) 1,3 mil. obyvatel, třetí největší město Německa 19 % města tvoří chráněné krajinné prostory, památné stromy apod. Město spolupracuje s okolními sídly na plánování zastavitelných a „zelených“ ploch. V rámci města došlo k vytvoření izolovaných ostrůvků parků a ploch zeleně. Město přesto zůstává solitérem v krajině a stále se hledají možnosti propojení jednotlivých ploch a napojení města na krajinu. 16 Zdroj: http://www.map21ltd.com/index.htm Změna podílu zastavěných ploch vůči zeleni 17 Valencia (Španělsko) 2 mil. obyvatel, přístav, město ležící mezi mořem a horami na jihu Španělska Základem městské zeleně je systém parků, hlavní osou městské zeleně je park Turia – v odvodněném korytě řeky vznikl městský park, který tvoří zelený kruh kolem historického centra města. Okolí Valencie je historicky zemědělské, a to typickým způsobem založené na zavlažovacích kanálech. Podél těchto kanálů jsou vedeny cesty i rozptýlené osídlení. Tyto zemědělské plochy bezprostředně navazují na zástavbu města a zároveň tvoří přechod města do volné krajiny a přirozené napojení na přírodní parky a horskou krajinu v okolí. 18 Zdroj: Landscape plan for Valencia-the Huerta.pdf 19 Stockholm (Švédsko) 1, 7 mil. obyvatel 47 % plochy města tvoří nezastavitelná plocha. Městská zástavba se rozvíjí hvězdicovitě a zelené plochy pronikají až do centra města. Jsou jimi jednak plochy parků a veřejné zeleně, ale i přírodní plochy. Původní plochy zeleně byly rozsáhlé parky šlechtických sídel, postupně s rozvojem města vznikaly nové plochy vázané na dopravní systém, které oddělily dopravní a obytné zóny (princip ochranné a izolační zeleně). Funkce ploch zeleně je rekreační i ekologická a přispívá ke zlepšení podmínek ve městě. Zdroj: http://www.map21ltd.com/index.htm 20 Vídeň (Rakousko) 1,6 mil. obyvatel, největší rakouské město Před sto lety se zapsala Vídeň rozhodnutím o vídeňském lesním a lučním pásu do mezinárodních dějin urbanistického plánování. Tímto nástrojem se zajišťují velkoplošné pásy zeleně okolo celého města. Město nakoupilo rozsáhlé zalesněné a nezastavěné plochy. Tím se vytvořily podmínky pro existenci zelené páteře vídeňského životního prostředí. Celková výměra tohoto uceleného systému zelených ploch činí přibližně 20 200 hektarů, což představuje zhruba polovinu rozlohy města. Zelený prstenec kolem Vídně utváří několik nadřazených krajinných oblastí, které navazují na koncepci neméně důležitých malých nezastavěných a zelených ploch uvnitř hustě zastavěné městské oblasti. Zdroj: http://www.wien.gv.at/stadtentwicklung/01/05/images/gruenguertel.jpg 4. Krajina v zásadách územního rozvoje (Ing. Vladimír Mackovič) Stavební zákon č. 183/2006 Sb. specifikuje zaměření a obsah návrhu zásad územního rozvoje (ZÚR). V § 36 uvádí, že ZÚR stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití. ZÚR mohou požadovat ve vybraných plochách a koridorech prověření jejich změn územní studií. ZÚR jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů. To jsou základní premisy, ze kterých se vychází při úvahách, jak promítnout navržený „systém“ do ZÚR. Příloha č. 4 výše uvedeného zákona uvádí obsah zásad územního rozvoje. Textová část má obsahovat vymezení cílových charakteristik krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajině č. 13/2005 Sb. mezinárodních smluv. Součástí grafické části má být výkres oblastí se shodným krajinným 21 typem. V odůvodnění návrhu ZÚR Středočeského kraje se v kapitole 4.7. „Cílové charakteristiky krajiny“ mimo jiné uvádí: „Cílové charakteristiky krajiny“ a „Oblasti se shodným krajinným typem“ jsou pojmy, které dosud nemají v územně plánovací praxi podrobněji specifikovaný obsah. Lze však oprávněně předpokládat, že textová a grafická část v ÚPD má být obsahově provázána. V tomto úkolu jsou proto oblasti jednotlivých krajinných typů3 vymezeny tak, aby vyjadřovaly cílové charakteristiky krajiny na úrovni kraje. Regionální význam přitom patří k základním hlediskům pro vymezování oblastí krajinných typů a cílových charakteristik v návrhu ZÚR. Cílové charakteristiky uvedené v této ÚPD jsou vztaženy k vymezeným oblastem krajinného typu a vyjadřují skutečnosti, které mohou být procesem územního plánování ovlivněny. Jedná se zejména o: − − − − − − návrh účelného využití a prostorového uspořádání území, dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, sledování potenciálu společenského a hospodářského rozvoje, rámcovou specifikaci charakteru nezastavěného území na regionální úrovni tak, aby bylo možné hledat soulad pro umisťování staveb v tomto území4, vyjádření převažujícího fenoménu vymezením oblastí krajinného typu, vyjádření míry a poměru konzervativního a liberálního přístupu k případným změnám stávajícího využití území. Plochy, koridory a cílové charakteristiky krajiny lze považovat za prostředky, které umožní promítnout koncepci „systému“ do řešení ZÚR, jak požaduje zadání úkolu. 5. Rozbor udržitelného rozvoje5 v územně analytických podkladech (Ing. arch. Vlasta Poláčková) 5.1 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2007 – kraj Rekreace Základní kostra území vhodných k rekreaci v Praze vychází z krajinných daností města, přírodního reliéfu a ze systému městské zeleně. Centrální oblast města a kompaktní město využívají zejména historických zahrad a parků založených v 19. století. Do vnějšího kompaktního města pronikají z vnějšího okrajového pásma a z volné krajiny nejvýznamnější zelené klíny s rekreačním potenciálem a s dílčí vybaveností: Klánovické polesí a meandry Rokytky, území Divoké a Tiché Šárky a břehy Vltavy při jižním vstupu do Prahy; dále to jsou území víceméně ostrovního typu – Prokopské a Dalejské údolí, na Vltavském toku Trojská kotlina, masív Kunratického lesa a Hostivařská oblast s jádrem přehrady. 3 Pojem, který nemá v odborné literatuře jednotnou definici, a ani v legislativě není tento pojem jednoznačně specifikován. 4 Viz § 18, odst. (5) zákona č. 183/2006 Sb. 5 Zejména rekapitulace relevantních silných a slabých stránek, příležitostí a rizik, podmínek vyváženosti tří pilířů ve vztahu k řešenému území a cílům tohoto úkolu. 22 Dosud chybí propojený systém rekreačního zázemí města pro neorganizovaný nekomerční sport, vybaveného pro spontánní sportovně-rekreační pohybové aktivity. Chybí kultivované, vybavené, dostatečně kapacitní a atraktivní rekreační zázemí v přímé vazbě na centrum města, kde je největší koncentrace obyvatel a největší potřeba krátkodobé denní rekreace. Území nejvyšší krajinářské a přírodní hodnoty, která v současné době rekreaci slouží, jsou z uvedených důvodů nedostatku rekreačních prostor ohrožena přetlakem návštěvníků. Sport Rozmístění ploch a zařízení pro sport a rekreaci na území hl. m. Prahy je velmi nerovnoměrné. V centrální oblasti města sportovně-rekreační zařízení – kromě fitcenter – téměř vymizela. Ve vnitřním kompaktním městě, které zahrnuje zástavbu 19. a 1. poloviny 20. století, jsou soustředěny téměř všechny tradiční pražské sportovní areály a stadiony tělovýchovných jednot a sportovních klubů, vybudované nebo založené v meziválečném a poválečném období. Areály jsou spoře opravovány a modernizovány, v některých případech intenzifikovány bez významných plošných nároků na rozvoj. Pásmo současně trpí nedostatkem sportovních ploch pro školní tělovýchovu a pro neorganizovaný rekreační sport v obytných územích. Nově vznikají prostorově nenáročná krytá zařízení, jako fitness nebo wellness centra. Vnější pásmo kompaktního města, které zahrnuje velké sídlištní celky, bylo do konce devadesátých let charakteristické největším deficitem sportovních ploch a zařízení; existovaly zde pouze areály základních škol. V období od 90. let dále vznikla v tomto pásmu řada intenzivních sportovních 23 zařízení, zejména pro squash, tenis a další. Zcela výjimečnou vybavenost získala MČ Letňany. V oblasti regenerace venkovních tělovýchovných školských zařízení je poměrně účinná grantová politika města a městských částí. V některých případech je část školního sportoviště dána k dispozici soukromému subjektu na vybudování intenzivního komerčního sportoviště. Vnější okrajové pásmo města s jádry obcí charakteru bývalých venkovských sídel bylo tradičně většinou vybaveno „obecním“ otevřeným sportovištěm a podle velikosti obce i tělocvičnou Sokola. V tomto pásmu jsou od 90. let dále nejvíce zakládána komerční soukromá zařízení sportovněrekreačního charakteru, často ryze klubového charakteru pro vybranou klientelu, postupně větších rozměrů. Ve struktuře sportovních zařízení a areálů v Praze tradičně převažují zařízení pro vrcholový sport. Tato disproporce je prohloubena nejvýraznějšími realizacemi počátku 21. století, kterými jsou multifunkční Sazka Aréna a stavba nového fotbalového stadionu Slavie. V druhové skladbě sportovních staveb a areálů absolutně převažují kopaná a tenis, nejvýraznější deficit stále zůstává v druhové vybavenosti města bazény – přesto, že několik realizací se počátkem 21. století uskutečnilo, rozestavěná torza z 80. let zůstala buď nedostavěna, nebo byla zlikvidována. Stávající fond zastarává a několik bazénů bylo naopak zrušeno. V Praze je stále pouze jediný krytý 50metrový bazén, což je vybavenost odpovídající standardu krajského města s počtem obyvatel 100 000. Chybí nejen bazény pro běžné kondiční plavání a výuku, ale též velká moderní aquacentra, jaká jsou běžná i v menších městech Evropské unie. Ze zahraničních srovnání vyplývá, že zcela chybí moderně koncipovaná zařízení pohybové rekreace pro nejširší veřejnost, která dosud v ČR nemají zastoupení. Jedná se o komplexně vybavená zařízení nabízející pod jednou střechou různé formy pohybu včetně vodní plochy, rekondiční služby, odpočinek, relaxaci, nabídky rozptýlení i oddechu, související doplňkové služby a obchůdky; zařízení tak vybavená, s takovou atmosférou a současně každodenně a snadno dostupná, že motivují k opakovaným návštěvám, a tím i k pravidelnému pohybu především sportovně neorganizované skupiny obyvatelstva a mládeže. Podpora vzniku takových zařízení vyplývá i z údajů Světové zdravotní federace. Na zlepšení současného špatného zdravotního stavu občanů nemá rozhodující vliv stále kvalitnější a dokonalejší zdravotní péče, ale rozhodující obrat může zajistit jen zásadní změna životního stylu, v němž jednu z nejdůležitějších rolí hraje pravidelný a přiměřený pohyb. Cestou, jež přivede k pohybu 80 % sportovně neorganizované veřejnosti, která pohyb potřebuje nejvíce, je vznik zařízení pohybové rekreace pro nejširší veřejnost. Vstup veřejného sektoru do příprav takových projektů se podle zahraničních zkušeností ukazuje jako nezbytný, neboť pomůže vrátit do státní pokladny miliardy finančních prostředků vyplýtvaných na léčení, ke kterému by vůbec nemuselo docházet. Zeleň – čerpáno ze SWOT analýzy Silné stránky: − − − − přítomnost nezastavěných zelených svahů i uvnitř souvisle zastavěného města, relativně vysoký podíl udržovaných historických parků a parkově upravených ploch, prostupující přírodní osy z příměstské krajiny do centra města, zachování zelených reliéfů a náhorních rovin přírodního charakteru. 24 Slabé stránky: − − − − − velká část pozemků nutných pro zajištění funkce celoměstského systému zeleně není ve státním či obecním vlastnictví, deficit zeleně ve vnitřní části města, nerovnoměrné rozložení zeleně v centru Prahy, deficit zeleně v severovýchodní části města – Ďáblice, Letňany, Čakovice, Kbely, ruderalizace vegetace, rozšiřování invazních druhů, absence plošné doprovodné a rozptýlené zeleně na orné půdě. Příležitosti: − využití části ploch typu brownfields pro zvýšení podílu zeleně. Ohrožení − − − − postupující suburbanizace, zhoršení prostupnosti a ztráta vazeb celoměstského systému zeleně do Středočeského kraje, úbytek celoměstského systému zeleně na základě změn ÚPn HMP, tlak podnikatelských subjektů na snižování ploch zeleně ve prospěch kapacitní obytné zástavby, ve vnitroblocích likvidace zeleně na rostlém terénu. Zeleň– úkoly k řešení: − − − − − řešit problém nízké návaznosti celoměstského systému zeleně se Středočeským krajem, řešit problém zvyšujícího se podílu zpevněných ploch s omezeným vsakem srážek, revitalizovat stávající plochy zeleně, zamezit prodeji ploch zeleně, které jsou součástí celoměstského systému zeleně a jsou v majetku města, maximálně chránit podíl celoměstského systému zeleně v Praze. 25 5.2 Územně analytické podklady Středočeského kraje – 2008 (Ing .arch. Vlasta Poláčková) Okruhy problémů k řešení z oblasti rekreace a cestovního ruchu – jen výběr Každodenní rekreace Posoudit, zda je třeba jako specifickou oblast vymezit „zelený“ prstenec území okolo hlavního města (případně jiných měst) s cílem vytvořit nebo zlepšit v těchto oblastech podmínky pro každodenní rekreaci obyvatel měst (prostupnost území, zelené plochy, infrastruktura). Přitom je třeba reagovat na urbanizační procesy v okolí hlavního města a návrh zásad pro realizaci řešit ve spolupráci s hlavním městem a dotčenými obcemi. Individuální pobytová rekreace Stanovit zásady přístupu k individuální pobytové rekreaci tak, aby došlo ke zkvalitnění podmínek pro tento typ rekreace a současně byly omezovány případné negativní vlivy těchto lokalit na životní prostředí. Individuální rekreace v objektech pro rodinnou rekreaci má ve Středočeském kraji dlouhou tradici, což je ovlivněno hlavním městem Prahou, kde je velké procento obyvatel bydlících v bytových domech, dobrou dopravní dostupností kvalitního přírodního zázemí, relativně dobrou ekonomickou situací obyvatel i tradicí. Ve fázi zpracování podkladů pro RURÚ byly vymezeny oblasti s vyšším rozsahem objektů individuální rekreace (OIR). Jedná se o obce (katastry), kde je vyšší podíl těchto objektů než staveb trvale užívaných a hustota těchto objektů na km2. Užity byly údaje z roku 1991, případně z roku 2001. ZÚR by měly stanovit takové zásady pro rozvoj individuální rekreaci v kraji, aby nebyly porušovány principy trvale udržitelného rozvoje, znehodnocovány přírodní a kulturní hodnoty území včetně krajinného rázu a znehodnocováno životní prostředí v důsledku jeho nadměrné zátěže (dopravou, odpady, hlukem apod.). Tyto zásady musí být stanoveny v souladu s cílovými charakteristikami krajiny. Cyklistika a vodní turistika V ZÚR by měla být zakotvena koncepce budování cyklotras, respektive cyklostezek v návaznosti na širší vazby kraje i republiky. Zvážit, zda je třeba v ZÚR vymezit významné navržené cyklostezky, součásti cyklotras nadmístního významu, jako stavby veřejné infrastruktury (s důsledky možnosti uplatnění předkupního práva a vyvlastnění). Návrh ZÚR by měl zohlednit význam cyklistiky pro dopravu, zejména rekreační, v blízkosti měst. V současné době jsou relevantní dva hlavní zdroje informací pro cyklistiku ve Středočeském kraji: − − Generel cyklotras a cyklostezek ve Středočeském kraji (aktualizace 2007), územní plány velkých územních celků. Celokrajský materiál je více koncepční, méně podrobný a trasy nejsou vždy přesně vymezeny. 26 Trasy: − − − − − − − − − − − Vltavská (Eurovelo 7), Labská, Jizerská, Pražská (Eurovelo 4), Regensburg–Praha (Eurovelo 4), Greenways Praha–Wien (Eurovelo 7), Posázavská, Kladenská, Praha–Berlín (v části peáž s Vltavskou), Českých králů, Pražské kolo (sleduje návaznost na pražské páteřní trasy). V oblasti vodní turistiky vymezit významné úseky řek využívané vodními turisty a stanovit zásady vybavování těchto tras infrastrukturou. Vodní turistika má dobré podmínky a velkou tradici na Berounce a Sázavě. Sjízdné jsou samozřejmě i Vltava a Labe a také menší přítoky těchto čtyř řek, ovšem některé jen při zvýšeném průtoku (obvykle na jaře a po vydatných deštích). SWOT analýza tématu „Rekreace a cestovní ruch“ Silné stránky: − Kraj má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, jsou zde střediska CR celostátního významu (Kutná Hora, Konopiště, Karlštejn, Křivoklát, Český Šternberk) a oblasti (Křivoklátsko, Střední Povltaví, Posázaví). − Velký vliv Prahy, největšího magnetu cestovního ruchu v republice. − Kraj má dobré podmínky pro rekreaci svých obyvatel, i když tyto podmínky jsou diferencované (památky, lidovou architekturu, archeologické památky, poutní místa, horolezecké a jeskyňářské terény, síť cyklostezek, pěších turistických cest, nabídku pro jezdecký sport, sportoviště včetně golfových areálů atd.). − Je zpracován zcela aktuální Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji a další studie pro dílčí území pořízené krajem. − Ve vybraných částech kraje jsou podmínky pro CR i IR mimořádně příznivé – v RURÚ bylo vymezeno na území kraje 19 oblastí se zvýšeným významem pro rekreaci, z toho pro cestovní ruch jsou nejvýznamnější Střední Povltaví, Český ráj, Český kras, potenciálně zajímavé je i Kokořínsko. − Kraj má potenciál být kvalitním zázemím pro každodenní a víkendovou rekreaci obyvatel Prahy. − Velký počet areálů golfu. Slabé stránky: − Chybějící a nevyhovující infrastruktura pro CR a rekreaci – zejména dopravní a ubytovací. − Následky živelného rozvoje individuální pobytové rekreace v minulosti doposud nebyly napraveny (přetíženost některých oblastí, chybějící technická a dopravní infrastruktura i další vybavenost). 27 − Pro každodenní a polodenní rekreaci obyvatel Prahy nejsou vytvořeny ve Středočeském kraji optimální podmínky (např. vazba některých okrajových pražských obytných celků na zázemí krajiny ve Středočeském kraji). − Převažující sezónnost a krátkodobost pobytů v zařízeních cestovního ruchu (útlum v zimě); dáno z velké části přírodními podmínkami. − U zahraničních návštěvníků soustředění do několika vybraných center a z toho plynoucí jejich přetíženost. − Nízký podíl segregovaných cyklistických stezek. − Přetíženost vybraných území individuální pobytovou rekreací, bez odpovídajícího vybavení (dopravní obslužnost, likvidace odpadů) zejména jižně od Prahy – střední Povltaví a Posázaví, Říčansko. − V prstenci okolo Prahy převažují zájmy využít území pro výstavbu rodinných domů a komerčních zón. Veřejný zájem na zachování určitých nezastavěných ploch zeleně a ploch pro krátkodobou rekreaci (též pro obyvatele Prahy) zde není dostatečně hájen; chybí koncepce využití těchto území pro rekreaci a zeleň (plochy, koridory a linie), kterou by bylo možné prosadit pomocí vhodných legislativních nástrojů. − Nedostatečná kapacita a kvalita přírodních koupališť. − Nejsou předpoklady pro zimní sporty ve venkovním prostoru. Příležitosti: − Dovybavit území kraje infrastrukturou pro CR i IR. − Zlepšit dopravní obsluhu rekreačních oblastí střední Povltaví a Posázaví. − Vytvořit podmínky pro omezení sezónnosti a prodloužení pobytu jak doplněním potřebné infrastruktury, tak prostředky managementu. − Zpracovat koncepci krátkodobé IR v zázemí Prahy a dalších větších měst a prosadit ji společně s koncepcí urbanizace území. − Využít CR jako potenciál rozvoje ekonomiky některých oblastí (například Posázaví – Kutnohorska a Českého ráje). − Zlepšit podmínky pro rozvoj poznávací a kongresové turistiky ve větších městech s rozsáhlým památkovým fondem (MPR, případně MPZ). − Rozšířit nabídku atraktivit pro cestovní ruch do nových míst. − Využít existujících opuštěných pískoven pro vodní rekreaci, vybavit je odpovídajícím způsobem, případně získat nová území pro rekreaci v souvislosti s nově otevíranou těžbou štěrkopísků (navrhovat komplexní rekreační území, nabízející nejenom koupání). − Rozšířit rekreační dopravu na Vltavské kaskádě – splavnit vybrané úseky pro rekreační dopravu. − Budovat cyklostezky a další vybavenost pro cyklisty ve vhodných oblastech v souladu s generelem cyklistiky Středočeského kraje. − Zlepšit podmínky pro každodenní rekreaci obyvatel Prahy i obyvatel příměstského prostoru v okolí Prahy, který je relativně dobře dostupný i MHD a má potřebný potenciál. 28 Hrozby: − Pokud nebudou území s potenciálem pro rekreaci (plochy, koridory, prostupy pro linie) koncepčně chráněny v ÚPD před jiným využitím, může nastat jejich nedostatek a zhoršení podmínek pro život lidí; dodatečně bude těžké či nemožné tyto plochy získat a zajistit prostupnost území. − Pokud budou přibývat plochy pro bydlení a komerční využití na úkor ploch pro volnou krajinu, zeleň a rekreaci, znehodnotí se původně příznivé podmínky pro bydlení. − V plochách, kde je mimořádně vysoká intenzita rekreační individuální zástavby (staveb pro rodinnou rekreaci), hrozí narušení přírodních podmínek a kvality ŽP; také podmínky pro rekreaci tím mohou být degradovány. − Chátrání některých chatových lokalit, zejména těch, které nejsou vybaveny anebo zde nejsou vypořádány vlastnické vztahy. Analýza „Suburbánního příměstského prostoru okolo Prahy“ Charakteristika: − Těží ze své polohy v návaznosti na hlavní město a poskytuje prostor pro bydlení i ekonomické aktivity zejména ve vazbě na Prahu. Dochází zde k nejdynamičtějšímu rozvoji bydlení i ekonomiky v rámci kraje. − Obyvatelstvo vykazuje příznivé charakteristiky z hlediska přírůstku obyvatel, stáří obyvatel, vzdělanosti. Probíhá zde intenzivní výstavba zejména rodinných domů v návaznosti na stávající sídla, ale i zakládání nových „satelitů“. − V prostorech kolem radiál vznikají výrobní, logistická, obchodní i zábavní centra. − V tomto území se realizují jak radiální dopravní vazby do hlavního města, tak tangenciální a okružní vazby v prstenci okolo. Tento systém by měl být výkonný a přitom neznehodnocovat navazující obytné a přírodní prostředí. − Suburbánní příměstský prostor by měl být současně prostorem pro rekreaci obyvatel celého metropolitního areálu. − Měly by se zde realizovat přírodní a rekreační vazby mezi hlavním městem a jeho krajinným zázemím. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel: − Podmínky pro příznivé životní prostředí: − Využívání suburbánního prostoru je podmíněno mimo jiné snahou lidí bydlet v lepším životním prostředí než ve městě. Některá území skutečně takové podmínky poskytují (např. Poberouní, Povltaví, Posázaví, Říčansko a další), jiná jsou využívána spíše z důvodu dobré dopravní dostupnosti a relativně nižších cen pozemků a obzvlášť příznivé prostředí pro bydlení zde není (některé obce zejména na sever a východ od Prahy). 29 − − − Rozvíjející se zástavba a její dopravní obsluha pak v mnoha případech podmínky pro příznivé životní prostředí znehodnocují. Mizí volná krajina, která je zázemím pro sport a rekreaci lidí, pro zemědělskou a lesní výrobu (byť v tomto území přirozeně omezenou), pro zachování přírody – chráněné i ostatní. Zejména tato „ostatní“ příroda a krajina je v tomto území ohrožena. − Nová zástavba narušuje prostupnost krajiny, vodní režim (omezení ploch schopných vsakování dešťových vod). − Přirozená návaznost území (a přírody) hlavního města Prahy na jeho krajinné zázemí je ohrožena. Podmínky pro hospodářský rozvoj: − V suburbánním prostoru kolem Prahy jsou výrazně dobré podmínky pro hospodářský rozvoj. Radiální dopravní vazby spojují území jak s Prahou, tak se silnými hospodářskými centry na rozvojových osách. Sousedství Prahy znamená odbyt, kooperaci, nabídku pracovních příležitostí. Je zde kvalifikovaná pracovní síla. − Podmínky pro investování jsou jednodušší než v hlavním městě, což urychluje využívání území. − Rozvoj území „živí“ místní drobné podnikatele a řemeslníky. − Negativem je vliv velkých nákupních a zábavních center ve vztahu právě k drobným podnikatelům v maloobchodě, kteří nemohou těmto areálům konkurovat, zejména cenami. To se odráží v poklesu úrovně občanské vybavenosti v sídlech. − Brzdou ekonomického rozvoje je nedokončená síť hlavních silničních komunikací a v budoucnu to může být deficit v zásobování některých oblastí elektrickou energií. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel: − Z hlediska rozvoje příznivých sociálních podmínek zaostávají zejména sociální veřejná vybavenost školská (základní a mateřské školy) a hromadná doprava. − V mnoha překotně se rozvíjejících sídlech se projevuje sociální napětí (mezi starousedlíky a přistěhovalci). Dalším rizikovým jevem je zvýšená imigrace cizinců do těchto oblastí. Kladný vliv na odstranění těchto nesouladů může mít společenský (spolkový) život v obcích. − Nové obytné celky často nemají kvalitu plnohodnotných sídel, jak z hlediska architektury objektů, tak, a to zejména, z hlediska urbanistického řešení. Chybí kvalitní veřejné prostory (vliv na společenské klima), plochy pro zeleň, sport, rekreaci a občanskou vybavenost. − Z hlediska příznivého životního prostředí je problémem dlouhodobý trend zabírání volné krajiny novou zástavbou „na zelené louce“. S tím je spojený i vysoký zábor kvalitních zemědělských půd, omezování prostupnosti krajiny, ztráta estetických hodnot venkovské krajiny, tvořené dříve izolovanými venkovskými sídly s typickými siluetami. − Mnohde se rozvoj bydlení realizuje v oblastech, které jsou přetížené individuální rekreací v chatách. Zde je třeba na úrovni ÚP obcí individuálně posuzovat možnosti transformace na trvalé bydlení. 30 Závěr: − − − − Lze konstatovat, že v příměstském pražském území je nejvíce ohrožen vyvážený rozvoj. Rychlý hospodářský rozvoj není dostatečně koordinován. Rozvoj sociálních podmínek za ekonomickým rozvojem z toho důvodu zaostává. Podmínky pro příznivé životní prostředí jsou ohroženy. Z Rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) Středočeského kraje byla pro ilustraci výše uvedených záležitostí vybrána související schémata. Jedná se o následující schémata: − Dynamické změny: Ze schématu lze odvodit, kde lze očekávat koncentraci změn, zejména aktivit komerčních, které zelené pásy mohou ohrozit. − Členění pro SWOT: Vztahuje se k analýze „Suburbánního příměstského prostoru okolo Prahy“ – tmavočerveně vymezen analyzovaný prostor. − Schéma rekreace: Ukazuje rekreační vazby řešeného území na Středočeský kraj. − Schéma unikátní krajinné typy: Ukazuje nejkvalitnější – nejatraktivnější přírodní plochy. 5.3 Rozbor udržitelného rozvoje na úrovni ORP (Ing. arch. Vlasta Poláčková) Následující text je pouze rekapitulací rozboru udržitelného rozvoje pro ORP Říčany, Brandýs nad Labem a Černošice, a to ve vztahu k cíli úkolu. Podrobnost zpracování jednotlivých ORP se liší, a proto nelze mezi sebou informace vzájemně porovnávat. Společným poznatkem pro všechny ORP je zmiňování neúměrného suburbanizačního tlaku v území a s tím související potřeby posílení a doplnění přírodních společenstev, ať již formou zelených pásů či klínů mezi Prahou a krajem nebo “jen” doplněním izolační a doprovodné zeleně. 31 ORP Černošice (výběr) Pořizovatel: Městský úřad Černošice, úřad územního plánování,prosinec 2008 SWOT Inspirace pro řešený úkol Vodní režim silné stránky - zachovalá koryta potoků a řek: Kocaba, Sázava, Bojovský potok, Zahořanský potok, Turyňský potok, Zákolanský potok a Únětický potok - mimořádně zachovalé koryto Botiče - zachovalé území původních údolních niv na všech potocích s přirozeným korytem = příležitosti pro vedení „zelených“ pásů slabé stránky - potenciální retence na ½ území ORP Černošice je velmi nízká = příležitost zvýšení retence “zelenými” pásy a přírodní plochou – podpora retence, na Mníšecku (Řitka, Líšnice, Čisovice + přidává se fakt výrazné urbanizační aktivity a protierozní ochrany ohrožených půd) příležitosti - obnova řady zaniklých rybničních soustav (např. na Karlickém, Zákolanském a Bojovském potoce) - ochrana mlýnských soustav jako priorita ORP Černošice, a to zaniklých i určených k demolici = lze využít v návrhu systému hrozby - zastavění nivních půd, pokud nebude v ZUR jednoznačně stanovena priorita na jejich ochranu = příležitost využít nivní půdy silné stránky - zelené pásy z Prahy: Přední Kopanina – Kováry a Kladno, Unětický potok, Litovický potok – na Nižbor a Kamenné Žehrovice, Prokopské údolí – Jinočany – Nučice – Radotínský potok, Radotínský potok – Karlštejn, Berounka, Hřebeny od Vltavy, Vltava, Sázava, Průhonice – Benešovská pahorkatina = podpora cíle úkolu = návrhem lze podpořit slabé stránky - řada nefunkčních ÚSES nadregionálního a regionálního významu: Dobrovíz–Jeneč RK 1142, K 177, RK 1186, K56 a K59 - doprovodná zeleň v nevyhovujícím stavu, zejména podél komunikací v oblasti Kladenské tabule a Římanské plošiny - nízká ekologická stabilita (kritický stupeň 1) v zemědělských oblastech planin příležitosti - vymezení a upřesnění zelených pásů z koncepce ZUR Prahy - vznik "zelených prstenců a zelených klínů" kolem měst a obcí - doplnění liniových dopravních staveb o průchody umožňující migraci fauny - ochrana historických jader obcí a vytvoření přechodových článků mezi obcí a volnou krajinou nebo mezi historickými jádry obcí a novou výstavbou - vytváření zelených ploch jako součást nově zastavovaných ploch Ochrana přírody a krajiny = návrhem lze podpořit Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa slabé stránky - extrémně malá lesnatost zejména na Kladenské tabuli a Říčanské plošině - trvalý zábor ZPF a PUFL pro novou zástavbu - velké rozlohy orné půdy bez protierozních opatření = návrhem lze podpořit příležitosti - zvýšení lesnatosti - obnova rybníků = návrhem lze podpořit silné stránky - rekreační oblasti pro Prahu - potenciál pro rozvoj cykloturistiky téměř v celé ORP Černošice - významné kulturní a historické pamětihodnosti (Přemyslovské hradiště Levý Hradec, vesnická památková rezervace Dobrovíz, zámky a hrady - Okoř, Průhonice, Mníšek pod Brdy a Roztoky u Prahy, keltské oppidum Závist, poutní místo Skalka u Mníšku pod Brdy a řada zachovalých historických jader obcí) regionální muzea - Jílové u Prahy, Nučice, Průhonice, Roztoky u Prahy - technické památky: vodní mlýny, betonový most přes Vltavu ve Štěchovicích, viadukt v Žampachu - cyklotrasa I. třídy procházející ORP Černošice: Praha, Výtoň – Černošice – Hořovice – Strašice – Dobřív – Hrádek – Rokycany – Ejpovice – Červený Hrádek – Plzeň – Merklín – Koloveč – Kdyně – Všeruby (CZ/D) - cyklotrasa III. a IV. třídy procházející ORP Černošice: Krásná Hora – Kamýk n. Vlt. – Cholín – Čelina – Prostřední Lhota – Čím – Buš, Luka – Řeporyje – Ořech – Mořina – Karlštejn, Praha – Horoměřice – Statenice – Hole – Okoř, Praha – Nebušice – Př. Kopanina – Tuchoměřice – M. Číčovice – Okoř, M. Číčovice – Středokluky – Jeneč – Hájek, Dolany – Debrno – Holubice – Okoř, Kralupy n. Vlt. – Libčice – Úholičky – V. Přílepy – Okoř – Středokluky – Jeneč – Hájek, Kralupy n. Vlt. – Tursko – Úholičky – Únětice, Rovná – Skalická mysl. – Nučice, Všenory, rozc. – Černolice – Skalka – Stožec – Hostomice, Svinaře – Vrážky – Kytín – M. Sv. Hora – Mníšek p. B. – Číšovice – Bojov, Knížecí Studánky – Chouzavá – Mníšek p. B. – Skalka, Městečko – Bratronice – Chrbiny – Loděnice – Mořina – Dobřichovice - cyklovlak a cyklobus - rozvoj hipoturistiky - rekreační oblasti Povltaví, Posázaví a Poberouní - tradice trampingu - horolezectví – Černolice, Hornopožárský les u Jílového = možnosti využití v rámci návrhu slabé stránky - nedostatečné podmínky pro rozvoj každodenní rekreace včetně absence veřejných služeb pro volnočasové aktivity - neexistence bruslařských in-line tratí - cyklotrasy neodpovídají svými parametry a provedením jejich zatížení - sezónní přetížení vybraných míst cyklisty a turisty = návrhem lze podpořit příležitosti - hustší síť tras pro pěší a cyklisty (obnova a rozvoj) - využití pro koupání a rekreaci v souvislosti se zvyšováním čistoty vody - rozvoj každodenní rekreace Prahy jako specifické funkce ORP Černošice = návrhem lze podpořit Rekreace Závěrečné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel Zjištěné skutečnosti vymezily tyto naléhavé problémy z hlediska udržitelného rozvoje: - provázání zelených pásů Prahy a ORP Černošice (území bez zástavby jako priorita) - oblast má malý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu - extrémně malá průchodnost krajiny mimo silnice podpora úkolu PROBLÉMY K ŘEŠENÍ v územně plánovacích dokumentacích Problémy nadmístního významu, které nelze řešit pouze v ÚPD obcí ORP Černošice a které je vhodné prověřit a navrhnout v ZUR: - koncepce jezer po těžbě - obnova zaniklých rybničních soustav v celém povodí potoka (např. Karlický, Zákolanský, Bojovský potok) - zvýšená právní ochrana nezastavitelného území (úprava parametrů staveb pro zemědělství a lesnictví) - v souladu s PUR ČR prioritou vymezit pokračování os přírodně rekreačních pásů, a to ve vazbě na koncepci Prahy - hustší síť tras cyklisty (obnova a rozvoj) - navrhnout doprovodnou zeleň, zejména podél komunikací v oblasti Kladenské tabule a Římanské plošiny - zvýšit ekologickou stabilitu v místech kritického stupně 1 zejména v zemědělských oblastech planin - zvýšit prostupnost krajiny - omezit trvalý zábor ZPF a PUFL pro novou zástavbu - navrhnout protierozní opatření velkých rozloh orné půdy - zamezit srůstání obcí a měst - navrhnout síť bruslařských in-line tratí - zajistit územní rezervy pro cyklotrasy, které neodpovídají svými parametry a provedením jejich zatížení = návrhem lze podpořit ORP Říčany DHV ČR, s.r.o., 2008 (výběr) Inspirace pro úkol: − − příležitosti pro návrh, podpora cíle úkolu, velmi detailně zpracovány hodnoty a problémy po jednotlivých obcích. ORP Brandýs nad Labem (výběr) IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o., 2008 35 Inspirace pro úkol: − příležitosti pro návrh, podpora cíle úkolu. 6. Zeleň na území hlavního města Prahy (Ing. Miroslav Kubový) – Pro potřeby tohoto úkolu zpracoval stať týkající se zeleně v Praze Ing. Miroslav Kubový, autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura. Reliéf Prahy předurčil městu jeho stavební rozvoj. Docházelo k postupné zástavbě údolní nivy Vltavy, mírně svažitých pozemků a náhorních rovin. V obtížněji zastavitelných enklávách, jako jsou strmé svahy a sevřená údolí, má až do dnešních dnů převažující zastoupení zeleň oproti výstavbě. Zelené svahy se významně podílejí na vzhledu Prahy, jsou cennými dominantami města. Fenoménem Prahy je bezesporu řeka Vltava a významnými prvky jsou její přítoky. Je to především Berounka s Radotínským potokem, Dalejský potok s Prokopským potokem, Šárecký potok, Únětický potok, Drahanský potok, Bohnický potok, Rokytka, Botič, Komořanský a Břežanský potok. Tyto výše uvedené vodoteče vytvořily mnohdy hluboce zaříznutá údolí doplněná často i rozsáhlejšími lesními porosty. V údolních nivách byly založeny luční porosty. Protože zelené komplexy na území Prahy jsou vázány především na přítoky Vltavy, má uspořádání zeleně ve městě paprskovitý charakter. Zelené komplexy směrující z vnitřní části města na její okraj jsou charakterizovány jako zelené klíny. Vltava dělí Prahu na dvě části. Levý břeh Vltavy je více rozbrázděn, zelené klíny jsou uspořádány ve větší hustotě než na pravému břehu. Vůdčí postavení na pravém břehu mají roviny a mírně ukloněné svahy. Takovýto mírně zvlněný reliéf je pokryt především souvislejší zástavbou nebo ornou půdou. Zelené klíny v územním plánu jsou provázány osami, tranzitními, tangenciálními a radiálními. Navrhované tranzitní osy propojují systém zeleně s příměstskou krajinou. Tangenciální osy spojují významné plochy zeleně na území města. Radiální osy spojují okrajové ekologicky stabilnější partie s urbanizovaným prostředím. 36 Zvláštností Prahy oproti jiným městům v ČR je poměrně značný počet historických zahrad. Na skladbě města se podílejí téměř 1 %. To se projevuje především v jeho centrální části, hlavně na levém břehu Vltavy. V katastrálním území Malé Strany historické zahrady zaujímají dokonce až 30 % plochy katastru. Zeleň v centru města, zelené klíny a osy vytvářejí na území Prahy systém zeleně, který je v územním plánu doplněn navrhovanými plochami zeleně. Tyto navrhované a stávající plochy jsou definovány jako celoměstský systém zeleně, což je relativně souvislý systém zeleně na území Prahy, který v sobě začleňuje zejména přírodovědně, urbanisticky a historicky významnou zeleň. Součástí celoměstského systému zeleně jsou i kontaktní místa mezi Prahou a Středočeským krajem. 6.1 Zelené klíny Údolí Berounky Niva Berounky, vzhledem ke kvalitě zemědělských půd, byla intenzivně zemědělsky využívána. V nejbližších letech toto území čeká mnoho zásadních změn. Orná půda je postupně nahrazována golfovými hřišti. Dojde zde i k velkoplošné těžbě štěrkopísků. Tak vzniknou v průběhu cca 25 let rozsáhlá vodní jezera. Niva Berounky se postupně promění ve velké sportovně-rekreační zázemí Prahy. Vazby do Středočeského kraje: Niva Berounky dále pokračuje do Středočeského kraje do poměrně hustě osídleného Poberouní a jádra CHKO Český kras. Baně Na údolním svahu Berouny JV od vodního toku u Zbraslavi je zelený klín Baně. Vazby do Středočeského kraje: Klín Baně je na území Prahy nepatrným zlomkem rozsáhlých jílovišťských lesů, které jsou součástí Brd. Radotínsko-Chuchelský háj SZ směrem od Berounky se nachází Třebotovská plošina, která je součástí Pražské plošiny. V Třebotovské plošině je zelený klín Radotínsko-Chuchelský háj, tvořený údolím Radotínského potoka a lesními komplexy Malý háj, Velký háj, Chuchelský háj, Staňkovka a Kopaninský les. Součástí tohoto klínu je třináct zvláště chráněných území. Klín je jádrem přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. Vazba do centra města je navržena přes NPP Barrandovské skály. Propojení RadotínskoChuchelského háje se zelenými klíny na druhém břehu Vltavy je vedeno v nivě Kunratického potoka. Vazby do Středočeského kraje: Radotínsko-Chuchelský háj má významné vazby do Středočeského kraje po nivě Radotínského potoka, k povodí Kačáku až na Křivoklátsko a do jádra CHKO Český kras. Dívčí hrady, Dalejské a Prokopské údolí Zelený klín je tvořen údolními svahy a nivami Prokopského a Dalejského potoka. Zahrnuje v sobě pět zvláště chráněných území a je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Propojení s ostatními zelenými klíny je vedeno po svazích údolí Vltavy, z velké části přes zvláště chráněná 37 území. Paralelní propojení mezi Prokopským údolím a zeleným klínem Radotínsko-Chuchelský háj je navrhováno zemědělskou krajinou mezi Řeporyjemi a Zmrzlíkem. Vazby do Středočeského kraje: Ač tento zelený klín zasahuje téměř k západnímu okraji Prahy, nemá vazbu do Středočeského kraje. Navazující krajina na údolí Dalejského potoka při obcích Ořech a Zbuzany je již několik staletí výrazně pozměněná zemědělskou činností. Doprovodná a rozptýlená zeleň v této enklávě má minimální zastoupení. Motolské svahy s Vidoulí Tento zelený klín je tvořen komplexem zeleně u usedlosti Cibulka, Na Hliníku, Háje a Vidoulí. Výrazné zastoupení zde mají lesy. Součástí zeleného klínu jsou i čtyři zvláště chráněná území. Celý tento komplex je zároveň přírodním parkem Košíře-Motol. Zelený klín je ze všech stran obklopen zástavbou, ale je významným propojujícím článkem mezi Šárkou a Prokopským údolím. Vazby do Středočeského kraje: Motolské svahy s Vidoulí jsou uvnitř pražské zástavby a nemají vazbu na Středočeský kraj. Údolí Šáreckého a Lysolajského potoka Na severním okraji Prahy v údolí Šáreckého a Lysolajského potoka se dochoval významný zelený klín, který je zároveň i přírodním parkem Šárka-Lysolaje. Jeho součástí je osm zvláště chráněných území. Jižním směrem přes oboru Hvězda má vazbu na komplex zeleně Košíře-Motol. Vazby do Středočeského kraje: Vazbu do Středočeského kraje má pouze na severovýchodním okraji v kaňonu Vltavy na Kralupy a údolím Únětického potoka do Únětického háje. Zemědělská krajina u Dolních Chaber, Ďáblický a Čimický háj, Draháňský a Bohnický potok Draháňský, Čimický a Bohnický potok daly předpoklad vzniku zeleného klínu Draháň-Trója. Klín je tvořen zachovalými porosty údolních svahů a lesy i skalními srázy na pravém břehu Vltavy. Součástí zeleného klínu je pět zvláště chráněných území a přírodní park Draháň-Trója. Vazby do Středočeského kraje: Vazbou jsou xerotermní svahy pravého břehu Vltavy. Čakovice, Vinoř, Satalice Severovýchodní okraj Prahy má minimální podíl zeleně. Jedná se o krajinu, která byla v minulosti vždy intenzivně zemědělsky využívána. Kvalitní orná půda již v dávné minulosti zbavila toto území lesů a luk. V územním plánu Prahy jsou navrženy nové plochy k zalesnění. Podoba nově zakládaných ploch zeleně na tomto okraji Prahy není zcela definitivní a v průběhu tvorby nového územního plánu dozná pravděpodobně ještě nějakých změn. Základem tohoto zeleného klínu by měla být Satalická bažantnice, parková a krajinná úprava při Vinořském zámku. Navrhované nové plochy k zalesnění by mohly být významným potenciálním základem pro „Zelený pás“ kolem Prahy. Vazby do Středočeského kraje: Předpokládané vazby tohoto klínu se Středočeským krajem jsou Vinořský a Mratínský potok. 38 Klánovice-Čihadla Od východní hranice Prahy až k vrchu Smetanka v k.ú Hrdlořezy je vymezen zelený klín KlánoviceČihadla. Je tvořen především lesním komplexem Blatov a Vidrholec, navrhovaným rekreačním zázemím U Čeňku a nivou Rokytky s rybníky a přilehlými porosty zeleně. Klánovice-Čihadla jsou součástí přírodního parku téhož jména a zahrnují v sobě pět zvláště chráněných území. Vazby do Středočeského kraje: Vazba se Středočeským krajem by měla být přes Škvoreckou bažantnici k NPR Voděradské bučiny. Říčanka-Rokytka Základem zeleného klínu Říčanka-Rokytka jsou nivy vodotečí, na které se váže Uhříněvská obora, zámecký přírodně krajinářský park v Kolodějích, rozptýlená a doprovodná zeleň u sv. Markéty. Součástí zeleného klínu jsou čtyři zvláště chráněná území a přírodní parky Rokytka a Říčanka. Vazby do Středočeského kraje: Vazbou do Středočeského kraje je vodní tok Rokytka, která dále pokračuje na Voděradské bučiny. Botič-Milíčov Na jihovýchodním okraji Prahy se dochoval zelený klín Botič-Milíčov. Je tvořen nivou Botiče, Pitkovického potoka, Milíčovským lesem a lesním komplexem u Hostivařské vodní nádrže. Zahrnuje v sobě tři zvláště chráněná území a je součástí přírodních parků Hostivař-Záběhlice a Botič-Milíčov. Zasahuje až ke Spořilovu do oblasti Trojmezí. Botič-Milíčov by měl být propojen se zelenými klíny Říčanka-Rokytka a Klánovice-Čihadla. Vazby do Středočeského kraje: Jižním směrem tento zelený klín po vodním toku Botiče má vazbu na Průhonický park. Pitkovický potok se přibližuje k Říčanskému lesu, který dále navazuje na Voděradské bučiny. Kunratický les-Hrnčířské louky Významným zeleným klínem je Kunratický les s Kunratickým potokem a Hrnčířské louky. V tomto klínu jsou dvě zvláště chráněná území. Kunratický les-Hrnčířské louky mají západním směrem při Kunratické spojce vazbu na zelený klín Komořanské polesí a východním směrem je navrženo propojení na Milíčovský les. Vazby do Středočeského kraje: Hrnčířské louky nemají vazbu na Středočeský kraj. Krajina v této enklávě je poměrně velmi zorněná s minimálním zastoupením lesů a trvalých travních porostů. Komořanské polesí Komořanské polesí je v rámci Prahy významným lesním komplexem. Zahrnuje v sobě tři zvláště chráněná území a je jádrem přírodního parku Modřanská rokle-Cholupice. Vazby do Středočeského kraje: Tento zelený klín má do Středočeského kraje přirozené vazby při pravém břehu kaňonu Vltavy k přírodní rezervaci Zvolská homole. 39 6.2 Tranzitní osy Územní plán Prahy zmiňuje vedle zelených klínů i čtyři tranzitní osy. Ty mohou být významnou vazbou mezi Prahou a Středočeským krajem. Jsou to: − Západní regionál – po západním okraji Prahy propojuje Šárku, Sobín, Řeporyje, Velký Háj a Staňkovku, − Východní regionál – po východním okraji Prahy propojuje Říčanský potok, Uhříněvskou oboru, Podleský rybník, Dubeč, Lítožnici, Xaverovský háj, Vidrholec, − Jižní kříž – propojuje Prokopské, Dalejské údolí, Zlíchov, Podolí, Hamerský rybník, Botič, Hostivař a Dobrou Vodu, − Severní kříž – po severním okraji Prahy je navržena tranzitní osa spojující Šárku, Tróju, Čimický a Ďáblický háj, Letňany, Satalice. Zelené klíny, tranzitní osy a celoměstský systém zeleně reprezentují významné plochy zeleně na území Prahy a jsou potenciálními prvky pro tvorbu zeleného pásu kolem města. 7. Úvaha o potřebách člověka v krajině (Doc. Mgr. Šárka Štenclová, Ph.D) Cíle úvahy: − − posílení obytného charakteru kulturní krajiny v zázemí metropole, odůvodnění potřeb člověka pro krátkodobé formy nepobytové rekreace. 7.1 Úvod „Životní prostředí člověka je ta část světa, s níž člověk bezprostředně přichází do styku, kterou přetváří a využívá pro uspokojování svých hodnot a potřeb. Ekologická stabilita krajiny a kvalitní životní prostředí člověka je jednou ze základních podmínek jeho existence jako biologického druhu.“ (Vavroušek J. a kol.: Prováděcí projekt prognózy životního prostředí, VÚVTR,1987) Možnost žít v kvalitním životním prostředí je v okolí metropole prozatím nereálná. Vnější pracovní, obytné a přírodní prostředí působí mnohdy negativně na zdraví lidí. Na vymezeném území v blízkosti metropole dochází k hlavním střetům mezi sídly a krajinou, v sídlech i v krajině. Záborem ploch pro výstavbu sídel se sídla rozšiřují na úkor krajiny. V krajině dochází k mnoha střetům v důsledku konkurence činností, které se stále více překrývají. Sídla v mnohém přestávají být místem pro život. Dochází k prioritě dopravní a výrobní funkce před funkcí obytnou se všemi důsledky na obytné prostředí. Lidem již nestačí pouhý byt či dům, vyžadují pro svůj život také kvalitní životní prostředí, vysokou hodnotu krajiny. Při postupu politických, ekonomických i sociálních změn společnosti dochází a bude docházet ke změnám ve funkčních vztazích a jejich vazbách. 40 Jedinou reakcí na všechny tyto negativní vlivy je jejich aktivní a cílevědomé ovlivňování směrem k humanizaci a zdůrazňování kvality života, kvality životního prostředí. Člověk v roli objektu vývoje prostředí musí zvýšit svou odolnost vůči negativním vlivům a na druhé straně pak musí být schopen podstatně více vnímat a využívat všechno pozitivní. 7.2 Formulace potřeb-činností, změna způsobu života Krajiny, úroveň jejich hodnot, ovlivňuje schopnosti, sílu, zdraví, znalosti, vztah k místu spolu s formulováním sociálního klimatu - umožňuje a preferuje vyváženější rozvoj člověka. Existence vazeb „širšího obytného prostředí“ na způsob života a jejich vzájemné působení je nepochybná. Orientace na vytváření předpokladů pro postupné zvyšování hodnot širšího prostředí-krajiny má význam pro lepší uspokojení potřeb vyplývajících z existujících konfliktů. Znamená to obecně znalost formulování potřeb, které mají význam pro změnu způsobu života. Jsou jimi například upevňování fyzické zdatnosti a zdraví spolu s formulováním sociálního klimatu, rozvoj pohybových dovedností, vytváření kulturních a estetických hodnot. 7.3 Průmět potřeb v území Definujme způsob života jako „trojkomplex“, který je determinován charakterem společnosti s rozvrstvením jednotlivých tříd a skupin. Jednotlivé části pak jsou: a) komplex potřeb a na jejich potřebu zacílených činností, b) komplex mezilidských vztahů, v jejichž rámci neustálý koloběh „potřeba-činnost-potřeba“ probíhá a které se v jeho rámci i utvářejí, c) komplex hodnotových orientací, vzorů, chování. Způsob života ovlivňuje širší obytné prostředí a „poznamenává“ je určitým způsobem a obráceně, prostředí by nemělo být pasivním odrazem působení způsobu života, ale mělo by působit na všechny uvedené komplexy. ad a) Klíčovou kategorií spínající způsob života s krajinou-vnějším prostředím je kategorie potřeb. Krajina by měla uspokojovat potřeby krátkodobé rekreace, umožnit zvyšování a upevňování fyzické zdatnosti a zdraví lidí, regeneraci jejich sil. Děje se tak prostřednictvím těch lidských činností, které krajina-širší obytné prostředí poskytuje a které by měly při pozitivním výsledku umožňovat a preferovat vyváženější rozvoj člověka. Například zvýšením prostupnosti krajiny pro nemotorový pohyb (cyklistika, účelové cesty, pěší okruhy, atd.) se umožňuje jak zdravý pohyb, tak mnohdy i snadnější propojení práce, bydlení, veřejné vybavenosti, atd., snižují se ergonomické i časové ztráty, uvolňuje se přetížená doprava. ad b) Krajina svými konkrétními vlastnostmi vtiskuje také sociálním kontaktům určitou modalitu. Například přírodní hřiště spojuje děti, mládež, místa klidu s lavičkami jsou vhodná pro kontakty dospělých, rodin, atd. 41 ad c) Krajina svými hodnotami (přírodními, kulturními i technickými) ovlivňuje i třetí komplex způsobu života, tj. komplex „hodnot“, hodnotových orientací, kulturních vzorů. Například přírodní dominanta, vrchol s rozhlednou, hrad aj. předurčují převzetí kulturních vzorů. Působení krajiny na způsob života nekončí samotnými změnami tohoto způsobu života, ale prostřednictvím těchto změn působí aktivně na fyzické, kulturní, estetické i morální vlastnosti lidí. Jmenujme některé efekty: − − − − − − − − osvojování základních pohybových vlastností, rozvoj tělesné kondice, osvojování a udržování základních návyků tělesné hygieny a poznatků péče o zdraví, zlepšení či alespoň udržení osobního zdravotního stavu (odstraňování psychosomatických poruch), osvojování estetických norem a vzorů, aktivní participace na veřejném životě, navazování a udržování sociálních kontaktů a vztahů, rozvíjení tvůrčí aktivity aj. 7.4 Na závěr V nových podmínkách, kdy se soustřeďujeme na rychlé změny v ekonomice, je dostatek důvodů pro lepší využití krajinného potenciálu směrem k rozvoji regenerace, kultivace a aktivizace člověka. V daném území je vztah potřeb člověka v krajině nerovnovážný, nedochází v něm k dostatečné obnově v průběhu času. Tato déletrvající nerovnováha mezi komplexem potřeb a stávající krajinou vede k poruchám ve fungování (přetěžování dopravy, nedostatek krátkodobé rekreace, atd.). Při řešení optimálního stupně zajištění komplexu potřeb v jednotlivých územích bude nutné: − − − sestavení programu cílů potřeb, využití modelových řešení, navrhování na míru místních podmínek. Navíc dynamika charakteru vztahů mezi potřebami a krajinou si vynucuje prostor také pro uspokojení budoucích potřeb. Vzrůstá a bude vzrůstat důraz na zdraví a na kvalitu prostředí. Odpovídající potřeby se výrazně liší způsobem života, charakterem sociálně ekonomického rozvoje, kulturní úrovní, ale i stavem životního prostředí území. Při navrhování a uplatňování činností půjde o dostatečnou elasticitu, flexibilitu a variantnost všech zásahů v krajině. 7.5 Literatura Štenclová Š.: Občanské vybavení v ekologických souvislostech, VÚVA Praha, 1991 Beneš M., Štenclová Š.: Kultivační působení občanského vybavení, VÚVA Praha, 1986 Vavroušek J.a kol.: Prováděcí projekt prognózy životního prostředí, VÚVTR, 1985 Košatková B., Štenclová Š.: Ekologický přístup k rozvoji regionů, VÚVA Praha, 1991 42 8. Urbanistické a územně plánovacího hledisko (Ing. arch. Tůma) Suburbanizace a „zelené pásy“ v nejbližším zázemí hlavního města Prahy z urbanistického a územně plánovacího hlediska na územích ORP Brandýs nad Labem, ORP Černošice a ORP Říčany, se zvláštním zřetelem k pásu obcí sousedících s územím hlavního města Prahy (kontaktní území). Suburbanizace je proces, který v různé intenzitě a v proměnlivé časové následnosti provází a doplňuje proces urbanizace. Suburbanizace ale může za určitých okolností probíhat i nezávisle – namísto procesu urbanizace, který je z nějakých důvodů (např. politicko-ekonomických) potlačen. To se děje posledních zhruba 15 let po celém obvodu Prahy a zasahuje hluboko do území Pražské aglomerace (do určité míry je jedním z kritérií jejího vymezování). Urbanizací rozumíme v širším slova smyslu celý soubor procesů a rozvoje městského způsobu života. V zúženém slova smyslu, v urbanistickém a územně plánovacím pojetí, rozumíme urbanizací soustřeďování obyvatel do městských sídel, zejména do velkých měst – metropolí. To vyvolává potřebu bytů, pracovních příležitostí, tedy výstavbu a plošný růst urbanistických struktur. Urbanizace může probíhat přirozeně v tržních podmínkách, usměrňována nástroji územního plánování. Může být také řízena (nařízena) státem, a to nejen jako projev „socialistické“ totality, ale třeba jako intervence po období krize (války), nebo z důvodů regulace udržitelného rozvoje území, vyrovnávání regionálních rozdílů apod. Město chápeme jako celostní organismus: subjekt = obec/komunita i objekt = vymezený prostor (území) účelně uspořádaných přírodních a urbanistických struktur dle potřeb komunity. Územně technicky: Obec = sociálně různorodá komunita (společenství městských sociálních vrstev) organizovaná v závislosti na velikosti (počtu obyvatel, rozloze území), s hierarchicky strukturovanou samosprávou a organizací života (provozu technické infrastruktury, veřejných služeb, atd., atd.). Město = cílevědomě utvářené a v čase přizpůsobované uspořádání přírodních a urbanistických struktur. Cílevědomé utváření urbanistické struktury a usměrňování rozvoje se v tržních podmínkách děje indikativním územním plánováním, které podle aktuální politickoekonomické konstelace uplatňuje různou míru regulace. Suburbanizací rozumíme přesun obyvatel, jejich bydlení a některých funkcí jádrového městametropole do jeho-jejího zázemí. Neznamená to jen stěhování z města z nájemních domů (bytů) do rodinných domů a blízké přírody, tedy za kvalitnějším prostředím, které město nemůže v daný čas poskytnout, ale také příliv obyvatel z jiných regionů. Do zázemí města se umísťují také skladové a logistické areály, velká obchodní i zábavní centra, ale i velkoskládky a další nově vznikající provozy a funkce s volnější územní vazbou na jádrové město. Výběr ploch-lokalit převážně monofunkčních změn způsobu využití se prvotně zpravidla neřídí komplexními urbanistickými zásadami dlouhodobě vyvažované a hledané urbanistické koncepce rozvoje území, nýbrž tržními principy (plocha, která je výhodně „k mání“, je zakoupena a následně je prosazována změna způsobu využití v rámci procesů územního plánování). V posledních dvaceti letech (spíše patnácti, protože přelom let devadesátých byl obdobím latentní přípravy) zaplavuje suburbánní zástavba zázemí Prahy. 43 Zábory nových a nových ploch pro nízkopodlažní bydlení, pro komerčně obslužná, zábavní a logistická zařízení se provádějí nejen co nejblíže Praze, ale i na území obcí hluboko ve Středočeském kraji. Tyto nové plochy se umísťují v režii desítek jednotlivých obcí jako samosprávných „subjektů/objektů“ (viz výše) – legitimizovány regulérními územně plánovacími postupy, s cílem řešit veřejnou infrastrukturu, akcelerovat rozvoj. Některé z těchto dílčích územně plánovacích cílů se v obcích výrazněji dotčených suburbanizací uskutečňují. Současně ale vyvstávají nové územní, urbanistické a také sociální a ekonomické problémy. Zadání této práce reaguje na rizika pro životní prostředí příměstského území hlavního města Prahy (především pro plochy přírodní a veřejné zeleně a pro vodohospodářskou situaci), vyvolaná dramatickými proměnami sídelní struktury způsobovanými dravou suburbanizací, požadavkem analyzovat předpoklady území pro vymezení „záchranných zelených pásů“. Na základě vyhodnocení přírodních předpokladů, limitů využití území, zastavěných a zastavitelných ploch dle ÚPD jsou identifikovány potenciální plochy a koridory pro koncipování systému krajinných prvků, ÚSES a jejich provázání se systémy sídelní zeleně. Při tomto bude třeba vycházet z pochopení dosavadních proměn sídelní struktury a formulovat doporučení pro formování rozvoje urbanistických struktur řešeného území v procesu suburbanizace. V úvodu, kde jsme se pokusili o vysvětlení procesu suburbanizace, jsme jej přirozeně odvodili od pojmu urbanizace, urbanita, erbium – město, městský…. Rozvoj města, městského způsobu života byl po staletí favorizován. A novou kvalitu dostal poté, co města opustila hradby a zvláště pak se všemi druhy dopravy s průmyslovými revolucemi. Ale co dnes – v době informatiky, virtuálních sítí a ekologických imperativů udržitelného života? Je město v krizi jako objekt, jako struktura? Nebo i jako subjekt? Domníváme se, že poslední vývoj, charakterizovaný suburbanizací, vzhledem k její intenzitě svědčí o zrodu nového životního stylu, předměstského a „venkovského“ člověka/rodiny, vlastníka domu a pozemku, dobrou dostupností města i krajiny. A že jsme teprve na počátku hledání forem. A proto je nezbytné být velmi opatrnými a nepřipustit vznik souvislých území „sídelní kaše“. Vzneseme-li se do výšky cca 300 m, vidíme fragmenty přírody, vesnice, které se dávno vydělily z krajiny, s níž souvisí jen teoreticky na katastrálních mapách, vlastnicky někdy ano a někdy ne. A nové „suburbie“? Nejednou těžko hledat logické vysvětlení, proč právě tady a proč právě tak. Tento odsudek rozhodně neplatí obecně, oproti prvním realizacím se setkáváme se snahou o větší prostorovou i objemovou pestrost zástavby, o zasazení do krajinného rámce. Dokonce se objevují pokusy řešit krajinu. Když jsme v demografických rozborech porovnali kvantitativní ukazatele rozvoje, nebyly zřejmé v nejbližších pásmech zázemí Prahy výrazné rozdíly, ze kterých by bylo možné vyvozovat vývojové trendy. Když se však podrobně zabýváme polohou, velikostí, urbanistickou strukturou, dopravními územními vazbami sídel, sídelních celků příměstského území se zvláštním zřetelem k území, přírodním podmínkám a urbanistické struktuře Prahy, zřetelně čteme rozvojové směry, urbanizační/suburbanizační osy, které v některých případech signalizuje i vychýlení hranice Prahy. Ale můžeme jmenovat i rozvojové suburbánní prostory, které naznačují charakter nakupení lokalit. Jmenujme ty nejvýraznější osy: − − Újezd nad Lesy–Úvaly, Kolovraty–Říčany, 44 − − − − − Průhonice–Čestlice, Vestec–Jesenice, Černošice–Dobřichovice, Rudná, Hostivice–Jeneč. Prostory: − − − − − − SZ Suchdola: Černý Vůl, Únětice, Roztoky, S od Čimic: Klecany, Zdiby, S od Čakovic: Líbeznice, Hovorčovice, SV od Horních Počernic: Zeleneč, SZ od Újezdu nad Labem: Šestajovice, Jirny, S od Dolních Břežan. Zabýváme-li se urbanistickým vývojem za posledních dvacet let, je do očí bijící paradox územního plánování hlavního města Prahy jako jednoho celku na úrovni ÚP a desítek a desítek obcí Prahu obklopujících. Z urbanistického hlediska je nezbytné, má-li se zdařit jakákoliv koordinace územního rozvoje příměstského, suburbánního území Prahy, o vymezení a ochraně zelených ploch a koridorů nemluvě, vymezit logické územní celky zahrnující v případě potřeby okrajová území Prahy a tyto rozvojové segmenty a koridory studovat a řešit formou územních studií. 45 POSOUZENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V POSUZOVANÉM ÚZEMÍ 1. Ložiska nerostných surovin 1.1 Nástin geologie zájmové oblasti Zájmové území je z hlediska geologického složení velice pestré. Na jeho utváření se podílí několik velkých regionálně-geologických jednotek, které se skládají z desítek různorodých horninových typů. Tato různorodost a bohatost podložních hornin měla zásadní vliv na dnešní morfologii a biodiverzitu území a také na využívání a přeměnu krajiny člověkem od prehistorie po současnost. Přehled velkých regionálně-geologických jednotek v zájmovém území: − Barrandien: Horniny Barrandienu mají v zájmovém území největší plošné rozšíření (na povrch vycházejí hlavně v jeho západní části) a nacházejí se i v podloží většiny ostatních geologických jednotek. Jsou zde zastoupeny jak sedimenty a vulkanity staršího svrchnoproterozoického strukturního patra, tak i sedimenty a vulkanity spodního paleozoika. Spodnopaleozoické horniny tvoří megasynklinálu, jejíž osa má směr JZ-SV a prochází územím Prahy. Nejstarší, ordovické horniny se nacházejí v křídlech megasynklinály, v centrální části jsou horniny devonského stáří. V zájmovém území se v horninách spodního paleozoika nachází řada lokalit značného (často evropského či světového) stratigrafického a paleontologického významu. V oblasti Barrrandienu byla již v dávné době dobývána řada surovin. Významná jsou zejména ložiska vápenců v centrální části pánve; značný význam měla v historii také ložiska železných rud a zlata. − Středočeský pluton: Středočeský pluton je složitým komplexem hlubinných magmatických těles, která vznikla podél jihovýchodní hranice Barrandienu v souvislosti s variskými horotvornými procesy. Granitoidy středočeského plutonu vystupují na povrch v jihovýchodní části zájmového území; jsou zdrojem stavebního kamene a kamene pro kamenickou výrobu. − Permokarbonské pánve: Sedimenty permokarbonu zasahují do zájmového území pouze okrajově; na SZ se jedná o okrajovou část kladenské pánve, na JV o severní část blanické brázdy. Na sedimenty permokarbonu jsou vázána ložiska černého uhlí, která však v zájmovém území mají malý význam. − Česká křídová pánev: Uloženiny české křídové pánve pokrývají starší útvary v podobě více či méně souvislé desky. Největšího plošného rozšíření dosahují v severovýchodní části zájmového území. Významná ložiska jílů křídového stáří se nacházejí ve východní části zájmového území. − Terciér: Horniny terciéru se zachovaly pouze jako denudační relikty malého rozsahu. 46 − Kvartér: Z kvartérních sedimentů mají největší význam sprašové a svahové hlíny a fluviální uloženiny Vltavy a jejích přítoků. Kvartérního stáří je většina ložisek cihlářské suroviny a štěrkopísků, která se v zájmovém území nalézají. Stopy těžby nerostů Těžba nerostných surovin zanechává v krajině stopy, které jsou specifické pro jednotlivé těžené nerosty. Zhruba lze tyto stopy rozdělit do několika skupin podle druhů surovin a technologie těžby. Při navrhování Zeleného pásu by měly být zohledněny jak lokality s ukončenou těžbou, tak i ložiska, jejichž dotěžení a rekultivace se předpokládá v průběhu příštích cca 30 let. Přehled typů stop po těžbě nerostů, které se vyskytují v zájmovém území: − Lomy ve skalních horninách – vápence, stavební kámen, kámen pro kamenickou výrobu: Lomy jako nejvýraznější a nejtrvalejší stopy po těžební činnosti zasluhují zvýšenou pozornost. Řada opuštěných lomů v zájmovém území má pozitivní krajinotvorný význam; často se současně jedná o lokality z geologického hlediska unikátní (především v oblasti staršího paleozoika Barrandienu). Nejhodnotnější opuštěné lomy patří k zvláště chráněným územím. Bylo by vhodné co nejvíce lomů začlenit do koncepce zeleného pásu a využít jejich značný potenciál pro živou přírodu (často vhodná stanoviště pro rostlinné a živočišné druhy), pro rekreaci (turistické stezky, skalní lezení, potápění atd.) a pro poučení (naučné stezky, prezentace zajímavých geologických profilů široké veřejnosti). − Pískovny – štěrkopísky, písky: Možnosti využití vytěžených pískoven se liší podle použitého způsobu rekultivace. Jsou-li pískovny po ukončení těžby ponechány „svému osudu“, reliéf je přetvářen postupující erozí za současného obsazování prostoru vyvíjejícími se společenstvy organismů. Takto mohou vznikat biologicky hodnotné lokality. V případě, že má zatopená pískovna po vytěžení sloužit pro koupání či k jinému účelu, je většinou nutné vhodným způsobem upravit a stabilizovat stěny. Vytěžené pískovny mohou ke koncepci Zeleného pásu rovněž přispět ať už jako místa určená k rekreaci či jako útočiště řady rostlinných a živočišných druhů. − Hliniště – cihlářská surovina, technické zeminy: V zájmovém území se nacházejí značné zásoby cihlářských hlín a množství opuštěných hlinišť. Potenciál hlinišť pro utváření koncepce Zeleného pásu je ale podstatně menší než u lomů a pískoven. − Hlubinná těžba – železné rudy, zlato, černé uhlí, jíly, částečně vápence: V současné době v zájmovém území hlubinná těžba neprobíhá; historická těžba se v krajině projevuje přítomností odvalů a pinek, výjimečně jsou zachována přístupná důlní díla jako technické památky. Zachované pozůstatky po těžbě mohou být v mnoha případech využity např. ke zřizování naučných stezek. 47 Přehled evidovaných ložisek nerostů v jednotlivých pásmech zájmového území podle typu těžebny, druhu suroviny a současného stavu těžby stav těžby pásmo typ těžebny surovina dřívější současná lom 1 pískovna hliniště 2 kámen pro kamenickou výrobu 1 stavební kámen 2 dosud netěženo 1 vápenec - vápence ostatní 1 štěrkopísky 2 2 2 4 cihlářská surovina 3 technické zeminy 1 lom kámen pro kamenickou výrobu, živcové suroviny stavební kámen 3 pískovna písky sklářské a slévárenské 1 štěrkopísky 5 3 3 hliniště cihlářská surovina 6 1 4 technické zeminy 1 lom, hlubinný důl jíly 2 železné rudy 3 kámen pro kamenickou výrobu 2 stavební kámen 4 3 vápenec 1 2 dolomit 1 lom 1 4 1 živcové suroviny 3 pískovna 1 písky sklářské a slévárenské 1 štěrkopísky 6 7 hliniště cihlářská surovina 2 1 lom, hlubinný důl jíly 3 1 hlubinný důl 1 uhlí černé 2 zlatonosná ruda 1 2 Pozn.: Tato tabulka představuje pouze informativní přehled, lze předpokládat, že v zájmovém území se nachází mnoho neevidovaných opuštěných drobných lomů, pískoven a hlinišť. 1.2 Významné geologické lokality Určité vodítko pro navrhování rozsahu Zeleného pásu představuje výskyt významných geologických lokalit, evidovaných Českou geologickou službou. Rozšíření těchto lokalit se z velké části překrývá s rozsahem zvláště chráněných území a často je vázáno na oblasti historické těžby nerostů. Největší koncentrace významných geologických lokalit se nachází v jihozápadní části zájmového území v centrálním Barrandienu, zvláště v Českém krasu. Ostatní lokality jsou rozptýleny v severní, jižní a východní části zájmového území. Jednotlivé lokality se značně liší svým charakterem, plošným rozsahem, významem a způsobem ochrany, proto bude nutné je posuzovat individuálně. 2. Ochrana přírody a krajiny Různorodost přírodních podmínek v zájmovém území lze doložit různými analýzami. Jednou z možností je vyjádření jeho biogeografického členění pomocí zastoupených bioregionů a biochor. 48 Další kartogram charakterizuje klimatické poměry prostřednictvím klimatických regionů zastoupených v zájmovém území. 2.1 Ochrana přírody a krajiny Jedním z úkolů návrhu systému by mělo být vyřešení deficitu přírodně rekreačního zázemí v „ochuzených“ oblastech. Tato místa jsou potenciálními zdroji prostoru pro vytvoření přírodně rekreačních alternativ (v dostatečných prostorových parametrech s funkčními vazbami) ke stávajícím rekreačním plochám, které jsou mnohde pro přílišnou koncentraci návštěvníků neúměrně zatíženy a tím je snižována jejich vlastní hodnota. Mnohé ze stávajících navštěvovaných ploch (oblastí) jsou často v režimu ochrany přírody a krajiny, který je již sám o sobě zákonnou limitou využití území. Síť chráněných území by se tak měla „naředit“ a doplnit o plochy další poskytující nové možnosti rekreace. Na fakt zatíženosti návštěvností reagují i strategické dokumenty k ochraně přírody a krajiny na území Středočeského kraje i na území Prahy nebo návrh koncepce zelených pásů v pražských Zásadách územního rozvoje. Od JJZ zasahuje CHKO Český kras, která prochází skrz III.-I. pás až na území Prahy. Velmi nepatrnou částí se území obcí Chýňava a Malé Kyšice dotýká CHKO Křivoklátsko. Z hlediska záměru úkolu mohou být inspirací přírodní parky. Jejich ochrana je postavena nejen na ochraně přírodních hodnot, ale také hodnot kulturních a estetických, které jsou pro zvýšení rekreační atraktivity velikým přínosem. V řešeném území se nachází 13 přírodních parků, z nichž některé tvoří velmi důležitý „zelený“ most mezi Prahou a Středočeským krajem a navazují nebo jsou součástí jiné souvislejší přírodní plochy (oblasti). Jejich radiální směr lze považovat za předlohu pro vytváření zelených klínů mezi územím města a kraje. 49 Hodnotu a atraktivitu území zvyšují také vyskytující se maloplošně chráněná území (NPR, PR, NPP, PP - vyznačeny ve výkresu hodnot). Z obecné ochrany přírody a krajiny je pro návrh důležitý územní systém ekologické stability, který může v určitém ohledu návrh vedení systému limitovat, ale v případě dostatečných prostorových parametrů i podporovat. 2.2 Krajina Řešené území, a to především jeho I. pás, je značně ovlivňováno urbanizačními aktivitami kolem hlavního města nabývajícími v některých směrech neúměrných rozměrů (např. Jesenicko). Za unikátní lze považovat jedinečnou modelaci terénu, která umožnila zachovat přírodní vazby mezi městem a okolím. Výrazná rozmanitost přírody kolem Prahy se týká především JZ a J směrů, jež svým prostorově zajímavým geomorfologickým uspořádáním s pestrou mozaikou přírodních společenstev poskytují kvalitní rekreační zázemí pro každodenní i víkendovou rekreaci. Vedle meandrující Vltavy a přítoků Berounky a Sázavy jsou „nosným“ ekostabilizujícím prostředím další menší vodní toky, kolem kterých se soustřeďuje příměstská rekreace. Mezi ně lze zařadit např. Radotínský p., Dalejský p., Litovický p., Šárecký p., Únětický p., Zákolanský p., Vinořský p., Rokytku, Výmolu, Říčanský p., Pitkovický p., Botič, Jevanský p., Kunratický p., Zahořanský p., Břežanský p. Vesměs mají radiální směr, a vytvářejí tak další paprsčité průniky do krajiny. Významným krajinotvorným prvkem s rekreační hodnotou jsou rybniční soustavy. V řešeném území se vyskytují dvě výraznější: Litovická soustava u Hostivic a Jevanská soustava. 50 V případě I. pásu sousedícího s územím Prahy je stávající přírodně rekreační zázemí vytvořeno především na J-JZ, na S kolem Vltavy a Únětického potoka (Kozí hřbety), méně na JV a V a téměř není na SZ a SV. Místně se nacházejí přírodní plochy s možností rekreačního využití, jež však, pro svoji enklávovitost a omezenou prostorovou kapacitu, nepokrývají nároky na aktivní odpočinek ani nevytvářejí dostatečné ekologicky stabilní zázemí. Z hlediska rekreačního potenciálu lze v I. pásu (hraniční – mezi městem a Středočeským krajem) označit některá tradičně navštěvovaná místa vytvářející jednak vzájemná „zelená“ propojení a jednak poskytující prostory pro rekreaci v přírodě. Základ tvoří především (ve směru J-V): − − − − − − − − Komořany – Závist – Šance – Točná (PP Modřanská rokle a Cholupice), Tok Vltavy-jih (především pravý břeh Komořany – Zbraslav – Jarov), Milíčovský les – podél Botiče – Průhonický park (PP Botič – Milíčov), Klánovický les (PP Klánovice-Čihadla), Drahaňské údolí – podél Vltavy (PP Drahaň-Trója), Tiché údolí – Kozí hřbety – údolí Únětického potoka (PR Tiché údolí a Roztocký háj, PR Údolí Únětického potoka), Chuchle – Radotín (PP Radotínské údolí – Chuchelský háj, CHKO Český kras), Zbraslav – Baně. Z uvedeného je patrné, že základ rekreačně využívaných území tvoří z velké části plochy se zájmy ochrany přírody a krajiny. Zvýšená koncentrace obyvatel a nároky na rekreační využití prostoru se tak mohou dostávat do střetu s cílem a managementem ochrany daných území. 51 Obecně lze říci, že návrhem systému by se mělo přispět k: − − − posílení labilních území – místa s výraznou absencí přírodně rekreačního potenciálu, odlehčení a vytvoření odpovídajících alternativ pro nadměrně rekreačně zatížená území, možnosti dalšího „rozptylu“ návštěvníků, využití krajinářsky zajímavého potenciálu území. Kromě vodní sítě má pro rozmyšlení návrhu systému velký význam existence a rozmístění lesních porostů. Nově vytvořené přírodní plochy mohou využívat zázemí těchto lesních ploch, navrhovat nové v deficitních oblastech anebo koridory vzájemně propojovat příliš vzdálené lesní celky. 52 2.3 Hodnoty krajiny V rámci kapitoly Hodnoty území jsou uvedeny přírodní, kulturní a krajinářské hodnoty vyskytující se v řešeném území. Některé z nich lze považovat za pozitivní dominanty krajiny. Výkres Hodnot zahrnuje z výčtu pouze regionálně významnější, a to především ve volné krajině. 2.4 Podpora cíle úkolu z jiných koncepčních dokumentů Podpora systému vycházející z jiných koncepcí s podobným cílem: − Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze – Návrh systému přírodně rekreačních ploch: podporou pro návrh systému mohou být hraniční body, přírodně rekreační koridory (směry a propojení); zhotovitel: U-24 s.r.o. a další kooperující osoby, 2007; − Zásady územního rozvoje Středočeského kraje – Základní prvky pro koncepci zeleného pásu: podporou pro návrh systému mohou být zelené klíny, významná kontaktní místa, rozvojová a transformační území zeleně; zpracovatel: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2008; − Rozbor udržitelného rozvoje ORP Černošice, Říčany, Brandýs nad Labem (viz samostatnou kapitolu k vyhodnocení rozborů); − Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje (2006) – některé vytyčené cíle koncepce (do roku 2016): − omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území, 53 − − − vytvoření sítě nezastavitelných či chráněných území, která formou „zelených klínů“ zajistí kontakt hlavního města s přírodně hodnotnými částmi Středočeského kraje, prostupná krajina pro biotu a člověka, zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně. 2.5 Prameny a literatura U-24 s.r.o. a další kooperující osoby: Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze, 2007 Útvar rozvoje hlavního města Prahy: Základní prvky pro koncepci zeleného pásu v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, 2008 Internetové zdroje: http://www.kr-stredocesky.cz/portal 3. Vodní režim území Z hlediska vodního režimu území byly v analytické etapě shromážděny údaje o území, jež lze označit jako atributy nezastavitelnosti. Informace byly získány z databáze územně analytických podkladů Středočeského kraje a dotčených obcí s rozšířenou působností. Jedná se o záplavová území a ochranná pásma vodních zdrojů. Analýzou bonitovaných půdně ekologických jednotek byly na zemědělské půdě vymezeny atributy, které jsou charakteristické pro údolní nivy. Jedno z kritérií pro vymezování „přírodně-rekreačních ploch“ představuje snaha agregovat a využít při řešení části území, která mají atribut nezastavitelnosti. 3.1 Vodní nádrže V zájmovém území se nachází celkem 1 308 vodních ploch a nádrží s celkovou rozlohou 1 139 ha. Největšími vodními nádržemi v území jsou vodní nádrže Vrané (254 ha), Slapy (140 ha) a Štěchovice (60 ha). Přehled rybníků s vodní plochou větší než 5 ha název vodní plochy plocha (ha) Proboštský rybník 20,96 Litovický rybník 19,77 Vyžlovský rybník 19,37 Jevanský rybník 17,62 Sýkorník 12,94 Propast 9,19 Kala 9,07 Strnad 8,17 Břevský rybník 8,08 54 název vodní plochy plocha (ha) Štiřínský rybník 7,65 Hubačovský rybník 6,86 Louňovický rybník 6,47 Hruškov 6,40 Měšický rybník 5,59 Hrušovský rybník 5,49 Struhařovský rybník 5,37 Bašta 5,18 3.2 Systém vodotečí V území je celkem 1 493 km vodních toků. Nejvýznamnějšími vodními toky z hlediska vodnatosti jsou Vltava (v území celkem 40 km), Labe (17 km), Sázava (16 km) a Berounka (13 km). Vltava prochází správními územími obcí (či kopíruje jejich hranice) Buš, Slapy, Štěchovice, Hradištko, Davle, Měchenice, Březová Oleško, Trnová, Vrané nad Vltavou, Jíloviště, Zvole, Dolní Břežany, Roztoky a Libčice nad Vltavou. Labe pak prochází obcemi Borek, Kostelec nad Labem, Křenek, Záryby, Přerov nad Labem, Nový Vestec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Lázně Toušeň a Káraný. 55 Systém vodotečí a vodních ploch je lépe patrný z kartogramu. Celkový přehled vodotečí v zájmovém území název vodního toku celková délka vodoteče v území (km) Vltava 40,45 Výmola 30,07 Jevanský p. 20,90 Bojovský p. 19,42 Labe 17,12 Radotínský p. 17,04 Sázava 16,81 Nučický p. 16,29 Zahořanský p. 14,72 Botič 14,12 Mnichovka 12,97 Berounka 12,52 Únětický p. 11,94 Kocába 11,78 Jirenský p. 9,23 Čelákovický p. 9,08 Dobročovický p. 8,57 Zákolanský p. 8,51 Vinořský p. 8,47 Kunický p. 8,47 Švarcava 8,40 Litovický p. 8,30 Dobřejovický p. 8,26 Mokřanský p. 8,16 Mratínský p. 7,87 Chotouňský p. 7,87 Zvánovický p. 7,80 Říčanský p. 7,67 Pitkovický p. 7,61 Zlonínský p. 7,46 Líbeznický p. 7,42 Zelenečský p. 7,29 Škvorecký p. 7,07 Turyňský p. 7,00 Kamenický p. 6,84 Břežanský p. 6,43 Rokytka 6,41 Jalový p. 6,39 Jenečský p. 6,29 Borecká svodnice 6,27 Všenorský p. 6,18 Hlavenský p. 6,10 Libeňský p. 5,99 56 název vodního toku celková délka vodoteče v území (km) Šmejkalka 5,54 Svémyslická svodnice 5,35 Moklický p. 5,23 Korycanský p. 5,22 Jesenický p. 5,21 Sladovařský p. 5,18 Chomutovický p. 4,92 Bohumilský p. 4,91 Hrusický p. 4,81 Hovorčovický p. 4,68 Oplanský p. 4,64 Konětopský p. 4,59 Struhařovský p. 4,57 Novoveský p. 4,56 Kojetický p. 4,41 Poleradský p. 4,38 Horoušanský p. 4,31 ostatní vodoteče celkem 937,50 1493,54 Důležitou popisnou charakteristikou povodí je koeficient hustoty říční sítě, který se používá k základní charakteristice množství vodních toků v jednotlivých povodích. Hustota říční sítě je jedním z významných ukazatelů velikosti povrchového odtoku (je ovšem třeba vzít v úvahu, že velikost povrchového odtoku je proměnlivá) a výrazně ovlivňuje odtokový proces, erozní činnost vody i ekologickou stabilitu krajiny. Rozdílnou hustotu říční sítě způsobují hlavně nerovnoměrný geomorfologický vývoj krajiny, terénní poměry a složení půdy. Koeficient byl spočten dle vzorce (Hrádek, 2002): r = LT/F, kde: r - hustota říční sítě, LT - celková délka vodotečí (km), F - plocha povodí (km2). 3.3 Povodí IV. řádu Výpočet vybraných hydrologických charakteristik včetně koeficientu hustoty říční sítě byl vypočítán v rámci povodí IV. řádu. Z hlediska hydrologického popisu byla vytvořena klasifikace, která číselně označuje hlavní povodí a jejich dílčí části kombinací čísel oddělených pomlčkou a nazývá se číslo hydrologického pořadí. Toto číslo je základním řazením toků podle příslušnosti k povodí moří. Je uváděno v podobě osmimístného čísla a je sestaveno ze čtyř skupin X-YY-ZZ-KKK, kde: X - první jednomístné číslo určuje povodí I. řádu (hlavní povodí), YY - následující dvoumístné číslo určuje povodí II. řádu (dílčí povodí), 57 ZZ - další dvoumístné číslo určuje povodí III. řádu (základní povodí), KKK - poslední trojčíslí určuje povodí IV. řádu. Níže uvedený tabulkový přehled specifikuje dotčená povodí vybranými hydrologickými charakteristikami. Z tabulky je také zřejmý rozsah povodí spadající do zájmového území. Rozmístění povodí IV. řádu je patrné z kartogramu. Vybrané hydrologické charakteristiky vodotečí a vodních ploch v povodích zájmového území číslo povodí 1-04-06-012 plocha povodí 2 (km ) 0,84 celková délka vodotečí (km) 1,03 hustota říční sítě 1,23 vodní plochy (ha) 0,07 podíl vodních ploch na ploše povodí (%) 0,08 1-04-06-018 0,72 0,28 0,39 0,00 0,00 1-04-06-034 12,19 20,04 1,64 3,50 0,29 1-04-06-035 4,18 7,87 1,88 3,71 0,89 1-04-06-036 2,20 1,37 0,63 0,00 0,00 1-04-06-037 0,56 0,50 0,88 0,00 0,00 1-04-06-039 11,61 17,78 1,53 1,44 0,12 1-04-06-042 3,48 2,34 0,67 0,04 0,01 1-04-07-038 0,49 1,91 3,90 0,00 0,00 1-04-07-047 0,14 0,57 4,01 0,04 0,31 1-04-07-048 17,87 22,07 1,24 10,10 0,57 1-04-07-049 5,43 5,05 0,93 0,43 0,08 1-04-07-050 0,01 0,07 6,44 0,00 0,00 1-04-07-051 8,80 10,30 1,17 1,06 0,12 1-04-07-052 5,53 4,83 0,87 0,02 0,00 1-04-07-053 8,74 9,44 1,08 3,38 0,39 1-04-07-054 5,90 9,94 1,68 4,48 0,76 1-04-07-055 0,42 0,13 0,31 0,00 0,00 1-04-07-056 0,36 0,18 0,51 0,00 0,00 1-04-07-057 11,48 12,73 1,11 2,79 0,24 1-04-07-058 6,30 7,82 1,24 1,13 0,18 1-04-07-059 3,68 1,71 0,46 0,75 0,20 1-04-07-060 13,88 16,18 1,17 10,43 0,75 1-04-07-061 5,27 6,38 1,21 2,38 0,45 1-04-07-062 10,67 7,84 0,73 0,34 0,03 1-04-07-063 12,53 4,41 0,35 1,19 0,09 1-04-07-064 2,44 2,51 1,03 0,01 0,00 1-04-07-065 12,05 9,00 0,75 61,91 5,14 1-05-03-015 7,19 2,84 0,40 6,01 0,84 1-05-04-001 1,35 1,22 0,90 0,01 0,01 1-05-04-002 6,43 6,51 1,01 1,18 0,18 1-05-04-003 12,41 10,05 0,81 1,46 0,12 1-05-04-004 1,75 2,15 1,23 0,01 0,01 1-05-04-005 9,31 10,55 1,13 3,01 0,32 1-05-04-007 2,11 2,63 1,25 0,14 0,07 1-05-04-008 16,38 14,51 0,89 8,79 0,54 1-05-04-009 7,09 3,33 0,47 0,54 0,08 1-05-04-010 8,82 7,87 0,89 0,09 0,01 1-05-04-011 6,34 7,60 1,20 68,42 10,80 58 číslo povodí plocha povodí 2 (km ) celková délka vodotečí (km) hustota říční sítě vodní plochy (ha) podíl vodních ploch na ploše povodí (%) 1-05-04-013 5,85 4,59 0,78 16,47 2,81 1-05-04-014 6,07 7,18 1,18 0,89 0,15 1-05-04-015 10,11 7,60 0,75 0,02 0,00 1-05-04-016 4,10 2,92 0,71 21,55 5,25 1-05-04-017 12,77 8,26 0,65 12,03 0,94 1-05-04-018 10,47 5,85 0,56 3,69 0,35 1-05-04-019 5,52 8,38 1,52 17,93 3,25 1-05-04-021 1,62 2,41 1,49 0,00 0,00 1-05-04-022 0,36 0,86 2,41 0,00 0,00 1-05-04-023 1,10 0,97 0,88 0,08 0,07 1-05-04-024 7,16 7,13 0,99 5,59 0,78 1-05-04-025 13,50 9,39 0,70 9,05 0,67 1-05-04-026 4,63 4,68 1,01 1,87 0,40 1-05-04-027 0,14 1,03 7,42 0,21 1,54 1-05-04-028 4,58 6,24 1,36 2,84 0,62 1-05-04-029 13,29 8,36 0,63 0,29 0,02 1-05-04-033 13,34 14,62 1,10 1,00 0,07 1-05-04-034 3,13 1,78 0,57 0,05 0,02 1-05-04-035 10,28 5,01 0,49 4,39 0,43 1-05-04-059 8,68 8,58 0,99 1,70 0,20 1-05-04-062 9,20 7,40 0,80 3,68 0,40 1-08-05-077/1 1,03 0,75 0,73 0,27 0,26 1-08-05-079 1,17 3,34 2,84 62,85 53,50 1-08-05-080 6,16 10,65 1,73 14,13 2,29 1-08-05-081 8,85 12,46 1,41 69,64 7,87 1-08-05-083 7,75 12,93 1,67 72,73 9,38 1-08-05-105 2,59 2,72 1,05 0,07 0,03 1-08-05-106 2,41 1,89 0,78 0,10 0,04 1-08-05-108 0,55 1,61 2,93 3,26 5,95 1-08-05-109 6,12 7,22 1,18 0,59 0,10 1-08-05-110 12,58 18,43 1,46 5,05 0,40 1-08-05-111 5,18 7,34 1,42 0,31 0,06 1-08-05-112 8,22 11,19 1,36 3,68 0,45 1-08-05-113 11,36 12,00 1,06 51,88 4,57 1-09-03-101 0,43 1,38 3,18 0,00 0,00 1-09-03-102 27,04 39,20 1,45 3,58 0,13 1-09-03-103 0,75 0,46 0,61 0,00 0,00 1-09-03-104 8,57 12,37 1,44 0,87 0,10 1-09-03-105 0,02 0,12 6,22 0,00 0,00 1-09-03-106 24,44 38,93 1,59 64,98 2,66 1-09-03-107 8,05 11,65 1,45 1,77 0,22 1-09-03-108 8,35 10,73 1,29 0,68 0,08 1-09-03-109 17,27 27,99 1,62 2,80 0,16 1-09-03-110 7,06 9,60 1,36 16,23 2,30 1-09-03-111 9,24 11,67 1,26 0,03 0,00 1-09-03-112 1,37 2,39 1,75 0,00 0,00 1-09-03-113 1,01 0,95 0,94 0,00 0,00 1-09-03-115 0,51 1,20 2,36 0,00 0,00 59 číslo povodí plocha povodí 2 (km ) celková délka vodotečí (km) hustota říční sítě vodní plochy (ha) podíl vodních ploch na ploše povodí (%) 1-09-03-116 5,27 6,11 1,16 0,99 0,19 1-09-03-119 0,00 0,00 14,38 0,00 0,00 1-09-03-120 4,73 5,87 1,24 0,06 0,01 1-09-03-121 0,72 1,54 2,15 0,00 0,00 1-09-03-123 4,13 6,14 1,49 0,06 0,01 1-09-03-124 10,04 12,85 1,28 2,20 0,22 1-09-03-125 5,79 9,10 1,57 2,71 0,47 1-09-03-126 9,77 13,65 1,40 7,97 0,82 1-09-03-127 10,00 14,84 1,48 3,88 0,39 1-09-03-128 4,22 7,05 1,67 2,42 0,57 1-09-03-129 1,78 3,12 1,75 0,00 0,00 1-09-03-130 0,60 0,68 1,14 0,00 0,00 1-09-03-131 11,17 18,77 1,68 1,62 0,15 1-09-03-132 2,08 3,67 1,77 0,00 0,00 1-09-03-134 3,68 5,81 1,58 0,79 0,21 1-09-03-152 15,41 25,44 1,65 10,67 0,69 1-09-03-153 4,41 5,86 1,33 1,38 0,31 1-09-03-155 1,38 1,77 1,28 1,28 0,93 1-09-03-156 23,51 45,41 1,93 38,82 1,65 1-09-03-177 0,79 1,29 1,64 0,09 0,12 1-09-03-179 10,37 20,64 1,99 1,72 0,17 1-09-03-180 15,97 19,89 1,25 5,92 0,37 1-09-03-181 17,43 19,97 1,15 36,81 2,11 1-09-04-001 2,02 2,54 1,26 12,37 6,13 1-09-04-002 7,60 9,34 1,23 1,60 0,21 1-09-04-003 6,19 8,46 1,37 0,74 0,12 1-09-04-004 11,35 12,29 1,08 4,70 0,41 1-09-04-005 10,09 8,55 0,85 3,14 0,31 1-09-04-006 16,55 23,48 1,42 1,27 0,08 1-09-04-007 3,82 2,93 0,77 38,65 10,12 1-09-04-008 56,31 67,40 1,20 27,07 0,48 1-09-04-009 28,04 32,73 1,17 96,37 3,44 1-09-04-010 9,50 10,25 1,08 3,10 0,33 1-11-05-020 2,68 1,66 0,62 0,22 0,08 1-11-05-021 1,63 3,23 1,98 1,09 0,67 1-11-05-022 0,00 0,08 23,26 0,00 0,00 1-11-05-023 9,24 17,27 1,87 0,55 0,06 1-11-05-026 2,49 5,36 2,15 0,10 0,04 1-11-05-032 0,14 0,34 2,47 0,00 0,00 1-11-05-034 0,40 0,08 0,21 0,03 0,08 1-11-05-035 0,49 0,16 0,32 0,00 0,00 1-11-05-037 0,58 0,60 1,05 0,02 0,03 1-11-05-038 1,73 1,30 0,75 0,00 0,00 1-11-05-039 6,95 8,81 1,27 0,00 0,00 1-11-05-040 12,03 11,84 0,98 0,68 0,06 1-11-05-041 2,81 2,26 0,80 0,11 0,04 1-11-05-042 3,72 3,51 0,94 0,02 0,01 1-11-05-043 14,66 20,02 1,36 1,46 0,10 60 podíl vodních ploch na ploše povodí (%) číslo povodí plocha povodí 2 (km ) celková délka vodotečí (km) 1-11-05-044 16,93 16,66 0,98 1,65 0,10 1-11-05-045 14,16 14,83 1,05 4,28 0,30 hustota říční sítě vodní plochy (ha) 1-11-05-046 2,04 1,55 0,76 0,00 0,00 1-11-05-047 46,44 48,60 1,05 5,37 0,12 1-11-05-048 1,90 0,15 0,08 0,00 0,00 1-11-05-049 3,44 0,91 0,27 0,04 0,01 1-12-01-002 2,51 3,43 1,37 0,33 0,13 1-12-01-006 6,39 8,70 1,36 3,14 0,49 1-12-01-008 2,54 1,38 0,54 2,39 0,94 1-12-01-009 4,18 2,58 0,62 1,20 0,29 1-12-01-014 20,08 22,47 1,12 11,46 0,57 1-12-01-015 5,84 5,92 1,01 2,80 0,48 1-12-01-016 0,65 1,02 1,58 3,16 4,89 1-12-01-017 13,05 20,15 1,54 6,15 0,47 1-12-01-018 9,42 12,28 1,30 7,32 0,78 1-12-01-019 25,23 27,89 1,11 5,09 0,20 1-12-01-026 14,41 17,18 1,19 7,37 0,51 1-12-01-029 15,06 15,78 1,05 10,34 0,69 1-12-02-002 12,11 12,34 1,02 45,79 3,78 1-12-02-003 13,12 6,42 0,49 1,24 0,09 1-12-02-004 3,46 6,32 1,83 8,94 2,58 1-12-02-007 0,41 0,49 1,17 0,00 0,00 1-12-02-008 0,61 0,38 0,63 0,00 0,00 1-12-02-009 1,03 1,09 1,06 0,61 0,59 1-12-02-010 14,08 6,39 0,45 2,08 0,15 1-12-02-011 1,06 0,76 0,71 0,00 0,00 1-12-02-012 8,95 6,84 0,76 3,31 0,37 1-12-02-013 5,07 1,86 0,37 1,04 0,21 1-12-02-014 2,94 2,98 1,01 0,12 0,04 1-12-02-015 3,42 2,80 0,82 0,00 0,00 1-12-02-016 5,30 4,37 0,82 1,72 0,32 1-12-02-017 11,36 11,54 1,02 0,19 0,02 1-12-02-018 10,10 4,87 0,48 0,56 0,06 1-12-02-019 11,68 7,31 0,63 1,53 0,13 1-12-02-020 14,34 9,18 0,64 1,20 0,08 1-12-02-021 3,75 0,84 0,23 0,00 0,00 1-12-02-022 0,02 0,16 9,11 0,00 0,00 1-12-02-023 2,49 2,25 0,90 0,31 0,13 1-12-02-025 0,83 0,68 0,83 0,16 0,19 1-12-02-026 4,70 3,52 0,75 0,64 0,14 1-12-02-027 0,24 0,76 3,21 0,00 0,00 1-12-02-028 18,38 17,96 0,98 5,72 0,31 1-12-02-029 1,22 0,27 0,22 0,00 0,00 1-12-02-037 6,75 2,32 0,34 0,40 0,06 1-12-02-039 9,33 5,47 0,59 1,17 0,12 61 V tabulce jsou všechny charakteristiky počítány pouze pro plochy povodí zasahující do zájmového území a ne pro celá povodí, proto mohou být některé údaje o povodí na krajích území poněkud zavádějící, nicméně vyjadřují charakteristiky týkající se výhradně zájmového území. Extrémně vysoké (resp. extrémně nízké) hodnoty koeficientu říční sítě jsou dány právě způsobem výpočtu, který počítá pouze s výměrami částí povodí, která zasahují do zájmového území. Celorepublikový průměr hustoty říční sítě pro porovnání činí přibližně 0,9 km/km2. Vybraná povodí IV. řádu s potenciálem pro vymezení zeleného klínu Pro vymezení zelených klínů byla v analytické části vybrána ta povodí IV. řádu, která plnila požadavek radiálního výstupného směru z území Prahy. Kartogram znázorňuje vybraná povodí IV. řádu, která výše zmiňovanou podmínku plní. 3.4 Vodní plochy s rekreačním potenciálem Kromě rybníků jsou v zájmovém území i plochy, které můžeme charakterizovat jako koupaliště ve volné přírodě. Jsou jimi Proboštský rybník (s. ú. obce Borek), písník Lhota (s. ú. obce Lhota), rybník Jureček (s. ú. obce Říčany) a Vyžlovský rybník (s. ú. obce Vyžlovka). Z koupacích oblastí zasahujících do zájmového území je nejvýznamnější oblast vodní nádrže Slapy. 62 4. Půdní fond 4.1 Struktura půdního fondu Struktura půdního fondu v zájmovém území byla vyhodnocena pomocí analýzy úhrnných hodnot druhů pozemků. Výsledky analýz jsou promítnuty do kartogramů, ve kterých jsou pro srovnání uvedeny průměrné hodnoty kraje a ČR. Koeficient ekologické stability (KES) Za syntetickou analýzu, vyjadřující rámcovou charakteristiku krajiny, lze považovat KES. Z výsledků vyplývá, že relativně nejhorší situace je ve vnitřním pásmu, kde má KES hodnotu 0,38. Situace dále od Prahy se zlepšuje. Střední pásmo má KES o trochu lepší (0,41) a vnější pásmo dokonce hodnotou 0,83 přesahuje krajský průměrný KES 0,71. Pro rozložení KES v zájmovém území viz kartogram „Koeficient ekologické stability“. Lesnatost Lesy patří mezi nejdůležitější krajinotvorné složky. Jejich rozmístění a rozsah zásadně podmiňuje ekologickou stabilitu krajiny a zároveň představuje významný rekreační potenciál. analyzované území vnitřní pásmo celková výměra (ha) výměra lesů (ha) lesnatost 29 220 3 855 13,2% střední pásmo 55 043 8 920 16,2% vnější pásmo 103 687 31 447 30,3% zájmové území Středočeský kraj hl. m. Praha ČR 187 950 44 222 23,5% 1 101 743 305 442 27,7% 49 604 4 970 10,0% 7 886 667 2 651 209 33,6% Z tabulky je patrné, jak lesnatost postupně stoupá. Nejnižší lesnatost má správní území hl. m. Prahy (10,0 %) až ke 30,3 % ve vnějším pásmu. Celé zájmové území (23,5 %) však nedosahuje ani krajského průměru 27,7 %. Za určitý indikátor rekreačního potenciálu lze považovat počet obyvatel na 1 hektar lesa. Ve vnitřním pásmu se jedná o 21 obyvatel, ve středním o 11 obyvatel. Příznivější poměry v zájmovém území ovlivňuje větší rozsah lesů v jižní části zájmového území. Rozložení lesnatosti v území je patrné z kartogramu „Lesnatost“. Jednou z možností, jak zvýšit lesnatost území, je zalesnění vhodných zemědělských ploch. Následující kartogram vyjadřuje potenciál zemědělské půdy k zalesnění. Tato analýza byla provedena pomocí BPEJ. I kdyby se podařilo zalesnit všechny zemědělské půdy vhodné k zalesnění, lesnatost zájmového území by výrazněji nestoupla. Půdy vhodné k zalesnění se vyskytují zejména v těch částech zájmového území, kde je již lesnatost relativně vyšší. Pro potenciál zemědělských půd k zalesnění viz kartogram „Potenciál k zalesnění“. 63 Z analýzy ÚHDP od roku 1993 byl sledován vývoj lesnatosti. Z grafu je patrné, že k výraznějšímu nárůstu lesnatosti od té doby nedošlo. Pouze průměrná hodnota za kraj mírně narostla v letech 2003– 2005. Vývoj lesnatosti ts o t a n s e l 0,32 0,31 0,3 0,29 0,28 0,27 0,26 0,25 0,24 0,23 0,22 0,21 0,2 0,19 0,18 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,12 0,11 0,1 vnitřní pásmo střední pásmo vnější pásmo zájmové území (3 pásma) zájmové území (3 ORP) St ředočeský kraj Roky Nepříznivou situaci v rozložení lesů v zájmovém území dokresluje kartogram „Bezlesí“, ve kterém jsou vyznačena katastrální území, kde není les zastoupen nebo tvoří jen max. 1 % výměry k.ú. Bezlesí je zastoupeno ve větší míře ve vnitřní zóně a v severovýchodním segmentu zájmového území. Zemědělský půdní fond Rozhodující druhy pozemků v zájmovém území představuje zemědělská půda. Bylo provedeno několik analýz, které dokládají podíl zemědělské půdy z celkové výměry i kvalitativní diferenciaci na základě tříd ochrany. Za orientační indikátor zemědělského významu území je považován podíl zemědělské půdy z celkové výměry. Z kartogramu „Zemědělský význam území“ je patrné, že i když se jedná o metropolitní prostor, má z hlediska tohoto indikátoru vysoký význam pro zemědělství zejména severní polovina. Vnitřní i střední zóna je z více než 70 % hodnocena jako vysoce významná. Celé zájmové území tvoří ze 62,2 % zemědělská půda, kdežto průměr kraje činí 60,4 %. V zájmovém území není jen výrazně zastoupena zemědělská půda, ale i její kvalita je výrazně nadprůměrná. Téměř polovina (48,5 %) zemědělské půdy ve vnitřní zóně je zařazena do 1. třídy ochrany (TO). Přitom v průměru je v ČR zařazeno do 1. TO 21,9 %. Podobně je na tom i střední zóna se 40 % 1. TO a dalšími 16,7 % 2. TO. Teprve v průměru celé zájmové území se blíží průměrným hodnotám ČR v podílu jednotlivých tříd ochrany. Pro rozložení kvalitních zemědělských půd viz kartogram „ Třídy ochrany zemědělské půdy“. 64 Zastavěné a ostatní plochy Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry lze zjednodušeně považovat za míru urbanizace území. Viz kartogram „Procento urbanizace“. Z provedené analýzy ÚHDP vyplývá, že vnitřní zónu z více než 10 % tvoří zastavěné a ostatní plochy. V průměru celé zájmové území má procento urbanizace 8,1 %, kdežto průměr kraje činí 6,3 %. Vývoj zastavěných ploch dokládá následující graf. 4,00% 3,50% vnitřní pásmo 3,00% střední pásmo vnější pásmo 2,50% zájmové území Středočeský 2,00% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 1,50% 4.2 Plošný vývoj sídel Pro potřeby tohoto úkolu byl zaveden pojem plocha sídel. Svým obsahem by se měl blížit pojmu zastavěné území. Bohužel v ÚAP jednotlivých ORP nebyly srovnatelně zastoupené údaje o zastavěném území. Cílem jedné z analýz bylo zjistit trend vývoje sídelní plochy. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Ta se zabývá sídly ve vnitřní zóně. Sledovány byly následující časové horizonty: − − − − 80. léta 20. stol. – sídelní plocha byla zjištěna z mapových podkladů se stavem z poloviny 80. let, současný stav – sídelní plocha byla zjištěna z aktuálních leteckých snímků, návrh – k současnému stavu byla připočtena výměra zastavitelných ploch z ÚPD, výhled – k hodnotě předchozího řádku byly přičteny výměry územních rezerv, pokud byly v ÚPD vyznačeny. Na plochu sídel lze nahlížet z několika úhlů pohledu. Následující tabulka uvádí o kolik se zvýšila, či by se zvýšila v případě realizace záměrů promítnutých do ÚPD, plocha sídel v jednotlivých obcích vnitřní zóny. Viz kartogram „Nárůst sídelních ploch“. 65 Procentuální zvýšení sídelních ploch název obce plocha sídel 80. léta 20. stol. ha Bořanovice 47,50 Černošice procento 100,00 současný stav ha 65,47 procento 137,83 možný stav dle schválených ÚPD ha 99,68 procento 209,86 361,38 100,00 458,68 126,92 527,04 145,84 Čestlice 30,73 100,00 122,62 399,04 217,03 706,31 Dobročovice 20,64 100,00 26,04 126,16 38,44 186,26 35,05 100,00 37,07 105,78 89,01 253,99 132,07 100,00 224,00 169,60 271,16 205,32 Dobrovíz Dolní Břežany Horoměřice 111,06 100,00 120,62 108,61 197,92 178,21 Hostivice 179,13 100,00 279,93 156,27 480,74 268,37 53,55 100,00 114,64 214,08 158,29 295,60 Hovorčovice Chrášťany 47,15 100,00 61,60 130,64 101,76 215,81 Jenštejn 32,37 100,00 50,11 154,80 66,41 205,16 Jesenice 170,84 100,00 421,91 246,97 587,40 343,84 Jíloviště 51,96 100,00 60,29 116,04 74,23 142,87 Jinočany 35,13 100,00 47,61 135,53 124,32 353,88 Jirny 114,24 100,00 202,70 177,44 252,15 220,73 Kněževes 37,36 100,00 130,88 350,30 168,19 450,16 Kosoř 36,73 100,00 44,09 120,01 68,71 187,03 Křenice 21,57 100,00 35,10 162,71 92,85 430,42 Květnice 22,28 100,00 112,37 504,45 112,39 504,53 Nupaky 13,02 100,00 37,62 288,87 87,42 671,32 Ohrobec 81,58 100,00 117,02 143,44 136,52 167,35 Ořech 24,91 100,00 44,98 180,58 87,45 351,06 Podolanka 28,97 100,00 32,65 112,68 41,31 142,58 Průhonice 88,44 100,00 189,40 214,16 313,68 354,68 Přezletice 37,69 100,00 50,92 135,10 93,36 247,70 Radonice 36,06 100,00 55,31 153,38 89,79 248,98 Roztoky 222,28 100,00 256,84 115,55 324,08 145,80 Říčany 608,54 100,00 786,99 129,32 925,89 152,15 Sibřina 49,30 100,00 58,46 118,57 75,52 153,18 Statenice 72,10 100,00 105,98 146,99 169,71 235,38 Svémyslice 16,16 100,00 17,25 106,73 17,25 106,73 Šestajovice 94,02 100,00 162,88 173,24 245,08 260,66 Tuchoměřice 82,20 100,00 103,87 126,36 268,45 326,57 Únětice 29,62 100,00 36,66 123,76 43,94 148,35 243,51 100,00 278,40 114,33 371,96 152,75 Úvaly Veleň 42,79 100,00 49,55 115,80 68,79 160,75 Vestec 66,41 100,00 122,37 184,27 177,25 266,91 130,51 100,00 157,38 120,59 209,39 160,45 29,83 100,00 35,57 119,22 64,93 217,66 192,66 100,00 266,59 138,37 367,65 190,82 Vrané nad Vltavou Zbuzany Zdiby Zeleneč 91,67 100,00 122,99 134,17 185,29 202,12 Zlatníky-Hodkovice 59,61 100,00 81,60 136,89 106,70 178,99 Zvole vnitřní pás 65,35 100,00 94,82 145,09 150,47 230,26 3947,99 100,00 5881,82 148,98 8349,61 211,49 66 Jiný pohled poskytne analýza podílu sídelní plochy z celkové výměry území. V tomto případě podíl sídelních ploch ve vnitřní zóně narostl z 13,5 % na 20,1 %, což je prakticky pětina vnitřní zóny. Po započtení záměrů z ÚPD by měl podíl sídelní plochy dosáhnout 28,5 %. Výrazný nárůst sídelní plochy (cca kolem dvojnásobku) se týká obcí Čestlice (7 % → 27,8 %), D. Břežany (12,5 % → 21,2 %), Hovorčovice (24,9 % → 53,2 %), Jesenice (9,7 % → 24,0 %), Kněževes (9,5 % → 51,0 %), Květnice (7,8 % → 39,3 %) a Nupaky (4,1 % → 12,0 %). Viz kartogram „Nárůst podílu sídelních ploch ze správního území obce“. 5. Sociální pilíř 5.1 Struktura osídlení, vztahy v území Řešené území představuje extrémně polarizovanou část osídlení ČR, a sice bezprostřední zázemí hl. m. Prahy. Jde o typ ad-hoc vymezeného území analytického typu, v němž je žádoucí nalézt plochy zeleně pro krátkodobou nepobytovou rekreaci obyvatelstva. V první řadě jde o potřeby hl. m. Prahy, které generuje jednoznačně největší část poptávky po tomto typu rekreace v bezprostředním zázemím metropole. Řešené území nepředstavuje ucelený (uzavřený) sociálně geografický systém ve smyslu vztahu Prahy a jejího zázemí ve formě pohybu za prací, za službami nebo v opačném směru za rekreací. Řešené území zaujímá prstenec 20-30 km od okrajů Prahy, přičemž významná část objemu uvedených vztahů se v řešeném území odehrává, ale významná část tento územní rozsah překračuje: − Denní dojížďka za prací do Prahy dosahuje běžně 50 km, vychází v podstatě z celého Středočeského kraje. Prahu jako cíle vyjížďky doplňují i centra tzv. pracovních mikroregionů (vymezených podle převažujících směrů vyjížďky z jednotlivých obcí podle Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB 2001). V zásadě jde o města s funkcí ORP. Výrazněji spjaté pracovní regiony představují Mladoboleslavsko a Kolínsko díky silnému průmyslu. Díky více periferní poloze v rámci kraje významně integrují své zázemí i Benešov, Rakovník a Příbram (viz kartogram). Absolutní data zastarávají, spádové poměry jsou však poměrně stabilní. − Dojížďka za službami je výrazně diferencována podle obslužného významu dojížďkových center a podle druhů služeb (a souvisí i s pohybem za prací). − Vyjížďka za rekreací (víkendovou) výrazně překračuje hranici kraje, i když její nejvýznamnější část je saturována v jeho rámci. Lze konstatovat, že prakticky celé řešené území se nachází v území s nejsilnějším směrem vyjížďky za prací do Prahy. Jedinou výjimkou je malý pracovní mikroregion Brandýsa nad Labem (viz druhou mapku). Tento fakt je součástí suburbanizačního procesu v zázemí Prahy a od SLDB v roce 2001 se dále prohlubuje. Prakticky celé řešené území je součástí suburbanizačního zázemí Prahy, pokud je chápeme jako prostor nadprůměrné intenzity výstavby bytů (převážně rodinných domů) a komerčních areálů (zejména distribučních, vč. maloobchodu). Lokalizační faktory obou typů výstavby se poněkud odlišují (komerční investice více akcentují dopravní radiály, hlavně dálnice; investice do nového bydlení jsou 67 v lokalizovány dosti nahodile). Celkově vzniká velmi nesourodá a problematická tzv. „urban sprawl“ (sídelní kaše). V řešeném území se nacházejí města malé a střední velikosti (sídla ORP, jako Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Český Brod, Lysá nad Labem), která jsou centry s nízkým stupněm vlastní autonomie kvůli vysoce exponované poloze u Prahy. Další větší centra fungují de facto jen jako obytné satelity Prahy bez výraznějších střediskových funkcí (Říčany, Čelákovice, Roztoky, Hostivice, Černošice aj.). Jejich růst po roce 1990 a zejména po roce 2000 většinou navázal na rezidenční funkci již z doby první republiky a jsou zpravidla součástí kontinuální zástavby podél radiálních komunikací z Prahy, např. v dolním Poberouní. Úkolem studie je vytipovat systém zelených ploch a koridorů pro krátkodobou (každodenní) rekreaci obyvatel, který bude sestávat z ploch v těsném zázemí hlavních koncentrací obyvatel (vč. výhledových obytných ploch) a z koridorů (pro „nemotorový pohyb“), pokud možno zaokruhovaných, které umožní prostup z Prahy a z dalších hlavních center do relativně volné krajiny. Cíle koridorů budou pravděpodobně i mimo řešené území. Zdroj: ČSÚ 68 Zdroj: ČSÚ 5.2 Struktura osídlení Osídlení lze charakterizovat následujícími souhrnnými tabulkami a grafy, přičemž sídla jsou zde z praktických důvodů pojímána jako obce (což pro dané účely a v zázemí Prahy postačuje; rozdrobenější sídelní struktura se nachází ve větším rozsahu ve východním a jižním segmentu zázemí). Podrobná data pro všech 263 obcí řešeného území jsou součástí elektronických příloh (Excel tabulek) studie. Vývoj sídlení struktury podle různých územních jednotek velikostní skupina obce (území) (k 31. 12. 2007) do 99 počet obcí počet obyvatel 1995 počet obyvatel 2007 změna počtu obyvatel 1995-2007 (%) podíl velikostní skupiny na obyv. celkem 2007 9 621 697 112,2% 0% 100-199 21 2 585 3 136 121,3% 1% 200-299 30 5 681 7 439 130,9% 2% 300-399 25 6 100 8 603 141,0% 3% 400-499 27 9 136 11 942 130,7% 4% 500-599 23 9 884 12 669 128,2% 4% 600-699 21 10 355 13 851 133,8% 4% 700-799 13 7 222 9 798 135,7% 3% 800-899 12 7 158 10 159 141,9% 3% 900-999 11 8 123 10 332 127,2% 3% 69 velikostní skupina obce (území) (k 31. 12. 2007) počet obcí počet obyvatel 1995 počet obyvatel 2007 změna počtu obyvatel 1995-2007 (%) podíl velikostní skupiny na obyv. celkem 2007 1,0-1,4 tis. 23 20 711 27 220 131,4% 8% 1,5-1,9 tis. 13 15 343 21 719 141,6% 7% 2,0-2,9 tis. 12 18 488 28 998 156,8% 9% 3,0-3,9 tis. 8 24 155 26 927 111,5% 8% 4,0-4,9 tis. 2 6 888 8 561 124,3% 3% 5,0-9,9 tis. 8 40 174 50 660 126,1% 16% 10,0-19,9 tis. 5 70 787 72 963 103,1% 22% zóna 1 43 56 006 82 833 147,9% 25% zóna 2 94 77 648 98 574 126,9% 30% zóna 3 126 129 757 144 267 111,2% 44% řešené území celkem 263 263 411 325 674 123,6% 100% v tom ORP Beroun 17 9 381 10 787 115,0% 3% v tom ORP Brandýs n. L.-St. Bol. 58 63 962 78 182 122,2% 24% v tom ORP Černošice 79 75 068 106 475 141,8% 33% v tom ORP Český Brod 19 12 587 13 722 109,0% 4% v tom ORP Kladno 17 11 744 13 045 111,1% 4% v tom ORP Kralupy nad Vltavou 7 20 392 20 162 98,9% 6% v tom ORP Lysá nad Labem 4 9 925 10 233 103,1% 3% v tom ORP Mladá Boleslav 3 903 1 169 129,5% 0% v tom ORP Neratovice 7 21 976 23 040 104,8% 7% 52 37 473 48 859 130,4% 15% v tom ORP Říčany Zdroj dat: ČSÚ Tabulka a grafy výmluvně dokládají populační růst zázemí po roce 1991 (který je nejvýraznější v rámci celé ČR). Podle očekávání se potvrdila závislost tempa růstu na vzdálenosti – klesají se vzdáleností od Prahy (viz grafy dále). Rozdíly podle směrových segmentů (obvodů ORP) nejsou významné, jsou dány spíše tvarem a polohou obvodů – viz např. obvod Černošic. Populačně malé obvody, které jsou v řešeném území zastoupeny jen okrajově, je nutno brát jen informativně. 70 Počet obcí podle počtu obyvatel k 31. 12. 2007 35 30 počet obcí 25 20 15 10 5 0 do 99 100 - 200 - 300 - 400 - 500 - 600 - 700 - 800 - 900 - 199 299 399 499 599 699 799 899 999 1,0 - 1,4 1,5 - 1,9 2,0 - 2,9 3,0 - 3,9 4,0 - 4,9 5,0 - 9,9 tis. tis. tis. tis. tis. tis. 10,0 19,9 tis. Zdroj dat: ČSÚ Vývoj počtu obyvatel podle zón řešeného území (bazické indexy) 150% zóna 1 140% zóna 2 řeš. území celkem zóna 3 130% 120% 110% 100% 90% 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj dat: ČSÚ (průběžná bilance obyvatel) 71 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území podle obvodů ORP a Prahy (bazické indexy) 150% Černošice Říčany 140% Mladá Boleslav Brandýs n.L.-St.Bol. 130% Beroun Kladno Neratovice 120% Český Brod Lysá n. Labem hl. m. Praha 110% Kralupy nad Vlt. 100% 90% 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj dat: ČSÚ Bilance obyvatelstva v řešeném území celkem rok živě narození zemřelí přirozená měna přistěhovalí vystěhovalí migrační měna migrační obrat stav 1.1. stav 31. 12. 1991 2 947 3 581 -634 7 042 7 099 -57 14 141 264 125 263 434 1992 2 820 3 402 -582 7 069 6 387 682 13 456 263 434 263 534 1993 2 823 3 436 -613 6 630 6 406 224 13 036 263 534 263 145 1994 2 508 3 477 -969 6 637 5 599 1 038 12 236 263 145 263 214 1995 2 198 3 320 -1 122 6 358 5 039 1 319 11 397 263 214 263 411 1996 2 207 3 235 -1 028 6 247 5 055 1 192 11 302 263 436 263 600 1997 2 286 3 268 -982 6 655 4 761 1 894 11 416 263 600 264 512 1998 2 280 3 053 -773 7 915 5 286 2 629 13 201 264 512 266 368 1999 2 370 3 215 -845 8 367 4 904 3 463 13 271 266 365 268 983 2000 2 489 3 199 -710 8 884 4 786 4 098 13 670 268 983 272 371 2001 2 597 3 137 -540 10 084 6 247 3 837 16 331 275 027 278 324 2002 2 683 3 067 -384 12 216 7 580 4 636 19 796 278 324 282 576 2003 2 801 3 353 -552 12 492 7 555 4 937 20 047 282 576 286 961 2004 3 110 3 043 67 14 176 7 388 6 788 21 564 286 961 293 816 2005 3 498 3 173 325 16 565 8 137 8 428 24 702 293 816 302 569 2006 3 801 2 952 849 17 954 9 413 8 541 27 367 302 569 311 959 2007 4 287 3 087 1 200 23 343 10 828 12 515 34 171 311 959 325 674 Zdroj dat: ČSÚ, průběžná bilance obyvatelstva (od roku 2001 vč. cizinců s dl. pobytem, po SLDB 1991 a 2001 stavy korigovány) 72 Vývoj bilance obyvatelstva v řešeném území celkem 25 000 živě narození 20 000 zemřelí přistěhovalí 15 000 vystěhovalí 10 000 počet osob 5 000 0 -5 000 -10 000 -15 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj dat: ČSÚ Obce řešeného území byly až na cca desetinu (24 obcí z 263) populačně růstové v letech 1991-2007, což nemá obdobu v jiném regionu ČR. Stagnující nebo ztrátové obce jsou ty, které mají velmi výraznou závadu v kvalitě obytného prostředí, zpravidla jsou (nebo donedávna byly) poškozovány tranzitní dopravou (jako např. Pavlov u Kladna), nebo Dobrovíz a Kněževes u letiště Ruzyně. Výjimečně je rozvoj limitován technicky či nedostatkem ploch (Senohraby, Chrustenice u Loděnice). Zjevně nízká atraktivita obytného prostředí obce a okolí, např. deficit zeleně, nebývá v blízkém zázemí Prahy limitem pro rozvoj nového bydlení. 5.3 Obyvatelstvo Jednotlivé složky bilance obyvatel (viz tabulku a graf) poskytují vcelku známé závěry: od 90. let ustálená (mírně se zlepšující) úmrtnost, klesající porodnost v 90. letech (v důsledku propadu úhrnné plodnosti žen a odkládání porodů do vyššího věku) byla vystřídána po roce 2000 dočasným růstem porodnosti (silnější ročníky z poloviny 70. let jsou dále posilovány mladší věkovou strukturou imigrantů do zázemí Prahy z města nebo zvnějšku). Výsledkem je (celkově až od roku 2004) dočasně trvající kladné saldo přirozené měny. Následovat bude ale v krátké době pokles porodnosti a posléze stárnutí populace. Jednoznačný je vývoj migrace – růst kladného salda hlavně po roce 2000 díky dostupnějším hypotékám, která určuje celkově výrazné populační přírůstky v zázemí Prahy. Věková struktura obyvatelstva v řešeném území je jednoznačně mladší proti Praze i ČR jako celku. Není zde patrná výraznější diferenciace podle jednotlivých zón. 73 Další sociálně demografické charakteristiky prokazují zejména vyšší vzdělanost, ekonomickou a podnikatelskou aktivitu a průměrné příjmy rodin, nižší nezaměstnanost atp. Průvodním jevem je však i vyšší výskyt některých sociálně patologických jevů, jako je vyšší kriminalita. Souhrnně lze konstatovat, že hodnoty tzv. sociálního pilíře jsou stejně jako u ekonomického pilíře v zázemí Prahy obecně na vysoké úrovni (hodnoceno společně s hl. m. Prahou), jsou ale ve výrazné nerovnováze s kvalitou obytného prostředí, resp. kvalitou přírodního pilíře. Závažné jsou zejména systémové poruchy v důsledku přetížení dopravní a sociální infrastruktury. Věková struktura obyvatelstva (31. 12. 2001) věková skupina: 0-6 7-14 15-19 20-24 25-64 65-74 75 + celkem absolutně zóna 1 3 343 5 592 3 727 4 621 34 496 5 119 4 223 61 121 zóna 2 4 378 7 772 5 293 6 258 46 170 6 831 5 023 81 725 zóna 3 7 072 12 568 8 295 10 058 74 390 11 475 8 323 132 181 řeš. území celkem 14 793 25 932 17 315 20 937 155 056 23 425 17 569 275 027 hl. m. Praha 51 095 93 777 67 383 89 203 670 434 106 064 92 520 1 170 476 Středočeský kraj 59 227 106 335 72 051 87 464 627 299 97 455 71 760 1 121 591 zóna 1 5,5% 9,1% 6,1% 7,6% 56,4% 8,4% 6,9% 100,0% zóna 2 5,4% 9,5% 6,5% 7,7% 56,5% 8,4% 6,1% 100,0% v% zóna 3 5,4% 9,5% 6,3% 7,6% 56,3% 8,7% 6,3% 100,0% řeš. území celkem 5,4% 9,4% 6,3% 7,6% 56,4% 8,5% 6,4% 100,0% hl. m. Praha 4,4% 8,0% 5,8% 7,6% 57,3% 9,1% 7,9% 100,0% Středočeský kraj 5,3% 9,5% 6,4% 7,8% 55,9% 8,7% 6,4% 100,0% Zdroj dat: ČSÚ Intenzitu a rozsah bytové výstavby v posledních 10 letech popisuje následující tabulka. Patrný je výrazný gradient intenzity výstavby podle 3 zón a také akcelerace počtu dokončených bytů (ve všech formách) zhruba po roce 2003. Směrová diferenciace kolem Prahy není výrazná. Dokončené byty celkem (obce s více než 100 byty v letech 1998-2007 a zóny řešeného území) obec 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 dok. byty 19982007 obyv. 1. 7. 2007 dok.byty na 1000 obyv. Jesenice 43 68 65 33 87 255 203 255 190 331 1 530 4 959 309 Hostivice 72 131 150 4 108 33 452 122 278 160 1 510 6 498 232 Roztoky 13 47 21 22 63 117 188 174 67 153 865 6 895 125 Rudná 56 46 24 45 14 107 37 117 98 155 699 4 157 168 Šestajovice 12 70 40 44 44 43 57 51 80 194 635 2 081 305 Odolena Voda 14 34 3 11 37 36 404 25 30 36 630 5 211 121 Brandýs n.L. – St. Bol. 29 70 18 32 25 51 87 35 244 32 623 15 937 39 Čelákovice 15 36 24 50 47 35 86 110 37 106 546 10 808 51 Říčany 36 53 70 37 34 46 48 50 45 56 475 12 176 39 5 5 4 14 68 166 137 38 11 448 1 845 243 Vestec Průhonice 58 46 33 23 31 25 22 87 75 28 428 2 389 179 Zdiby 16 21 20 20 33 37 46 53 54 87 387 1 790 216 Úvaly 6 8 10 31 24 46 42 35 24 160 386 5 193 74 74 obec Černošice Velké Přílepy 1998 1999 2002 2003 2004 2005 2006 dok. byty 19982007 2007 obyv. 1. 7. 2007 dok.byty na 1000 obyv. 43 37 13 9 47 42 49 43 42 373 5 649 66 4 7 8 2 12 39 16 107 85 88 368 1 944 189 16 31 21 54 55 38 66 32 51 364 2 851 128 5 7 5 70 106 149 352 998 353 17 79 87 59 89 336 694 484 3 Květnice Hovorčovice 2001 48 Psáry Chýně 2000 7 2 1 2 1 2 15 6 87 82 58 24 19 27 321 1 546 208 Kamenice 27 36 26 29 36 13 24 42 41 44 318 3 379 94 Kralupy nad Vltavou 80 44 38 4 2 34 63 23 12 300 16 915 18 6 2 2 10 74 34 53 104 287 2 188 131 13 4 34 28 72 36 31 22 15 14 269 1 224 220 2 5 3 2 68 19 19 33 47 58 256 1 379 186 Dobřichovice 12 21 41 34 15 27 16 17 35 27 245 3 111 79 Horoměřice 34 5 8 9 33 22 134 245 2 635 93 Jirny 10 8 10 14 8 17 19 27 43 78 234 1 681 139 3 4 13 11 11 15 20 20 19 112 228 870 262 289 Zeleneč Sulice Nehvizdy Statenice Bašť 2 5 1 3 5 3 3 1 7 70 122 220 762 20 18 12 11 15 13 21 29 28 31 198 8 398 24 8 7 3 8 13 38 27 21 42 28 195 2 132 91 Mnichovice 11 13 13 12 12 12 26 19 50 23 191 2 690 71 Líbeznice 6 4 8 5 8 9 18 24 47 58 187 1 480 126 Český Brod 6 11 13 4 24 9 42 15 19 27 170 6 671 25 Mratín 1 1 3 1 3 2 37 41 66 14 169 838 202 Lysá nad Labem Klecany Holubice Jenštejn 1 1 1 5 1 156 164 665 247 1 3 2 1 152 160 629 254 Velké Popovice 13 16 17 22 20 20 20 21 6 1 156 2 117 74 Jílové u Prahy 5 5 9 11 6 3 38 9 46 19 151 3 722 41 7 7 2 5 10 21 64 34 150 2 530 59 3 5 1 6 16 2 20 18 4 69 144 2 375 61 15 6 10 8 Buštěhrad Dolní Břežany Unhošť Nupaky 1 3 Lety 7 12 13 6 6 23 21 Měšice 15 10 20 15 38 137 3 582 38 52 65 5 4 4 134 280 479 14 33 19 7 11 10 132 1 018 130 11 9 9 4 28 12 123 1 210 102 7 16 28 23 27 122 1 599 76 15 43 7 3 5 117 1 578 74 Mukařov 9 7 3 2 Štěchovice 4 4 1 30 5 4 2 6 2 1 6 43 47 111 1 134 98 Řitka 6 2 12 8 7 12 8 5 16 32 108 789 137 Kostelec nad Labem 4 4 20 6 9 8 15 9 16 14 105 3 260 32 Nučice Mníšek pod Brdy 5 6 1 5 4 2 24 5 15 34 101 4 262 24 zbytek řeš. území 335 433 428 529 536 570 793 948 794 1 147 6 513 137 434 47 řeš. území celkem 1 063 1 414 1 344 1 247 1 670 2 125 3 576 3 221 3 314 4 642 23 616 318 158 74 zóna 1 419 588 542 366 652 984 1 753 1 470 1 265 2 241 10 280 80 005 128 zóna 2 319 430 432 475 556 691 773 1 089 1 336 1 470 7 571 96 107 79 zóna 3 325 396 370 406 462 450 1 050 662 713 931 5 765 142 046 41 Zdroj dat: ČSÚ (výkazy od stavebních úřadů) 5.4 Rekreace Zátěž pobytovou rekreací (zejména chatami) je mimořádně vysoká. Celkový počet chat roste od 1. ke 3. zóně řešeného území díky růstu velikosti zón. Data pocházejí ze SLDB 1991, novější cenzus není 75 k dispozici, počty chat jsou však doposud vcelku platné. Tehdy zjišťované počty rekreačních domů tzv. vyčleněných z bytového fondu (nepodstatné) jsou dnes málo vypovídající. ORP obec chaty vyčleněné chalupy celkem Černošice Hradištko 1 707 0 1 707 Černošice Jílové u Prahy 1 451 6 1 457 Černošice Černošice 1 318 0 1 318 Brandýs n. L. - St. Bol. Zdiby 1 214 1 1 215 Říčany Kamenice 1 181 16 1 197 Černošice Březová-Oleško 1 151 0 1 151 Říčany Stříbrná Skalice 1 048 2 1 050 Beroun Chyňava 1 033 15 1 048 Černošice Kamenný Přívoz 1 000 12 1 012 Černošice Petrov 998 0 998 Černošice Štěchovice 989 2 991 Brandýs n. L. - St. Bol. Káraný 928 0 928 Říčany Mnichovice 905 0 905 Černošice Slapy 796 15 811 Černošice Psáry 808 0 808 Říčany Říčany 726 0 726 Černošice Mníšek pod Brdy 642 14 656 Beroun Hlásná Třebaň 650 0 650 Černošice Bojanovice 596 12 608 Černošice Davle 585 1 586 Říčany Kaliště 584 2 586 Černošice Vrané nad Vltavou 560 0 560 Beroun Zadní Třebaň 507 15 522 Černošice Dolní Břežany 510 0 510 zbývající obce řeš.území 18 691 894 19 585 celkem 40 578 1 007 41 585 zóna 1 6 295 45 6 340 zóna 2 10 432 150 10 582 zóna 3 23 851 812 24 663 v tom v obvodech ORP: Beroun 3 230 197 3 427 Brandýs n. L. - St. Bol. 3 746 107 3 853 20 406 165 20 571 Černošice Český Brod 333 76 409 Kladno 730 15 745 Kralupy nad Vltavou 149 56 205 Lysá nad Labem 224 34 258 Mladá Boleslav 405 4 409 Neratovice 465 45 510 10 890 308 11 198 Říčany Zdroj dat: ČSÚ, Lexikon obcí 1994 (podle SLDB 1991) 76 6. Prostupnost územím 6.1 Legislativní východiska Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 63 specifikuje pojem „přístup do krajiny“. Jedná se zejména o následující ustanovení: § 63 Přístup do krajiny (1) Veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti. (2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. (3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně. (4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. Také zákon o lesích se zabývá vstupem do lesních porostů. Konkrétně se jedná o § 19, který uvádí: Užívání lesů (1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Následný § 20 specifikuje činnosti, které jsou v lese zakázány. Prostupnosti územím se týkají zejména písmena: g) jezdit a stát s motorovými vozidly, h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. 6.2 Turistické trasy Turistické trasy - pěší Základní pojmy: − Turistická značená trasa je trasa vyznačená turistickými značkami. Turistické značené trasy bývají vedeny zejména turisticky zajímavými místy a jsou vyznačeny v turistických mapách. 77 − Značení turistických tras: Každá pěší turistická trasa Klubu českých turistů (KČT) má přiděleno čtyřmístné číslo – číslicí 0 začínají červené značky, číslicí 1 nebo 2 modré, číslicemi 3 nebo 4 zelené, číslicemi 5, 6 nebo 7 žluté, číslicemi 8 a 9 zvláštní druhy značení. − Třídění turistických tras: − − − − červená – dálkové nebo hřebenové trasy, modrá – významnější trasy (okresní), zelená – místní trasy, žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky. Mapa vedení turistických tras Systém turistických značek je v ČR považován za jeden z nejpropracovanějších a nejhustších systémů v Evropě. Na 1 000 km2 v ČR připadá 488,6 km značených turistických tras. V řešeném území se nachází 1 412 km značených tras, což odpovídá 750 km na 1 000 km2. Podíl značených cest je tedy v řešeném území vyšší, než je průměrný podíl v ČR. Celkově se dá říct, že jih řešeného území je daleko víc turisticky využíván. V severní části najdeme jen dvě významnější lokality, a to okolí Brandýsa nad Labem a dolní tok Vltavy. Mezi oblasti s nižší hustotou turistických tras můžeme zařadit okolí Hostovic, Líbeznice a Úval. Naopak mezi turisticky atraktivní místa můžeme zařadit všechny CHKO a PP. Mezi významné cesty patří Jílovské vyhlídky, naučná stezka (NS) Krajinou barona Ringhoffera, Mikešova cesta, NS Zahrady, NS Údolím Labe, NS 78 Voděradské bučiny, NS Říčansko, NS Kněží hora – Halíře, NS Putování Černolickem, NS Jílovské zlaté doly, NS Penčický okruh, NS Karlštejn, NS Svatojánský okruh, NS Zvolská homole, NS Medník. Délka jednotlivých turistických tras v řešeném území typ stezky délka v km naučná stezka 87,56 červená 402,20 modrá 312,48 zelená 300,63 žlutá 309,26 celkem 1412,13 Cyklistické stezky Základní pojmy: − Cyklistické stezky jsou zásadně odděleny od ostatní dopravy včetně pěší. Parametry stezky jsou dány ČSN 736110. − Cyklistické trasy, kde je cyklistická doprava vedena spolu s ostatní dopravou a trasa je opatřena nezbytným orientačním značením pro cyklisty. Při jejím vedení se podle možností dává přednost různými způsoby zklidněným komunikacím, místním komunikacím, silnicím III. třídy s nízkou intenzitou motorové dopravy a účelovým komunikacím. − Cykloturistickou trasou se rozumí dopravní cesta vedená zpravidla mimo pozemní komunikace (v terénu, po polních nebo lesních cestách apod.), která je z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná pro provoz cyklistů. − Třídění cyklotras: − − − − 1. třídy – jsou označeny jednocifernými čísly, jedná se o trasy mezinárodního nebo meziregionálního charakteru, 2. třídy – jsou označeny dvojcifernými čísly, jedná se o trasy meziregionálního a vnitroregionálního charakteru, 3. třídy – jsou označeny trojcifernými čísly, jedná se o trasy vnitroregionálního a meziměstského charakteru, 4. třídy – jsou označeny čtyřcifernými čísly, jedná se o trasy místního významu. Podpora cyklistiky je legislativně zakotvena v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy, schválené 7. 7. 2004 vládou ČR. Pro řešené území na ní navazuje Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, zpracovaný firmou CityPlan, s.r.o. v roce 2003, aktualizovaný v červenci 2008. Hustota sítě cyklotras je nepoměrně méně hustá než síť turistických tras. Ale i zde můžeme pozorovat značnou stratifikaci území na území s nadprůměrnou pokryvností (mikroregion Ladův kraj, Český kras, okolí Horoměřic, Brandýsa nad Labem) a území s úplnou absencí cyklistických tras (okolí Hostovic, Líbeznice a Úval). Mezi nejvýznamnější trasy patří Greenways Praha – Vídeň a stezky první třídy číslo 3 a 1. 79 Kilometráž cyklostezek podle kategorie třída délka v km 1 26,34 2 104,84 3 45,89 4 723,71 celkem 900,78 Mapa vedení cyklo- a hipotras Hipostezky Základní pojmy: − Hipostezka: turistické značky určené pro jezdce na koních. − Třídění hipostezek: − − − červená: páteřní stezky, modrá: oblastní stezky, propojují zejména zajímavá místa v okruhu cca 30 km od jezdecké stanice, zelená: trasy pro méně zdatné jezdce nebo jezdce s průvodcem v okruhu cca 10 km od jezdecké stanice, 80 − − žlutá: propojovací stezky, například od hlavnější trasy k jezdecké stanici nebo mezi dvěma stezkami. Jízdárenské okruhy pro komerční jezdeckou turistiku mají být značeny barevným symbolem podkovy v bílém čtverci o vnějším rozměru 10×10 cm. Tyto okruhy nemají evidenční číslo, nevybavují se směrovkami ani tabulkami. Kilometráž hipostezek podle kategorie barva koňské stezky červená délka v km 15,34 modrá 6,03 zelená 15,88 žlutá celkem 43,22 5,97 V řešeném území se nacházejí pouze tři místa s vybudovanou sítí jezdeckých tras. Jedná se o okolí Zákolan, Chýňavy, Mníšku pod Brdy. 6.3 Hromadná doprava Řešené území je charakteristické svým sousedstvím s metropolí hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu zde nalezneme velkou koncentraci dopravních spojů propojujících toto území s Prahou. Jediné zředění sítě můžeme pozorovat v severozápadní části, kde ale bude doprava doplněna příměstskou dopravou města Kladna. Za zmínku stojí i systém záchytných parkovišť, umístěných v blízkosti konečných metra a tramvají, umožňující kombinaci individuální dopravy s dopravou hromadnou. Významným dopravním koridorem v území jsou určitě i železniční tratě zapojené do linek Esko s plnou integrací do systému MHD Prahy. Jedná se především o tratě propojující Prahu s městy Beroun, Kladno, Kralupy, Čelákovice, Český Brod a Říčany. 81 Přehled příměstské integrované dopravy v řešeném území Lodní doprava Jednou z alternativ osobní dopravy může být lodní doprava. V řešeném území nalezneme čtyři sjízdné řeky: Labe, Vltava, Berounka a Sázava. Pro velká plavidla jsou však sjízdné pouze úseky střední Labe, dolní Vltava a Berounka. Lodní dopravu v řešeném území provozují dvě společnosti, Pražská paroplavební společnost, a.s. a Evropská lodní doprava. Nabízené vyhlídkové trasy jsou Praha–Mělník, Praha–Slapy, ale individuálně lze projet všechny sjízdné úseky. 82 Zvláštním druhem dopravy lodní jsou přívozy, které slouží k přepravě napříč vodním tokem. V řešeném území je nalezneme v Libčicích, Klecanech, Vraném a Suchdole. 6.4 Limity či bariéry systému Vzhledem k poloze řešeného území se setkáme především s bariérami dopravního charakteru, výhledovým limitem jsou pak plánované stavby dopravní infrastruktury. Nejvýznamnější bariéry představují dálnice a rychlostní silnice, kterých v území nalezneme 9. Druhými v pořadí budou železniční koridory mezinárodního významu. Významným limitem je především probíhající i plánovaná stavba obchvatu Prahy. typ komunikace dálnice (D) a rychlostní silnice (R) délka v km stav délka v km návrh délka v km výhled 142,12 177,58 177,58 83 SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ETAPY ÚKOLU Výše uvedený text analyzuje část území Středočeského kraje, která obklopuje správní území hlavního města Prahy, s cílem posoudit jeho přírodně-rekreační potenciál. Výsledky analýz lze shrnout do následujících tématických okruhů: − Postupné změny životního stylu obyvatel se mimo jiné projevují v relativním nárůstu jejich volného času a snižování jejich fyzické zátěže v zaměstnání. Volnočasové aktivity v přírodním prostředí představují jednu z vhodných forem využití volného času, při žádoucím fyzickém zatížení organismu. V současné době existuje a sílí poptávka po možnostech bezpečného pohybu (pěšího, cyklistického, in-line, apod.) v přírodním prostředí. Poptávka vysoce převažuje nabídku, což lze dokumentovat zájmem o využití stávajících možností (viz například trasa Modřany–Zbraslav, inline stezky na Ladronce apod.). Sílí také poptávka po možnosti bezpečně dojíždět na pracoviště na kole. Pokud se v přijatelné době nabídka bezpečných účelových stezek nerozšíří, bude volný čas využíván méně příznivým způsobem, bez potřebné fyzické zátěže v přirozeném, přírodním prostředí. − Přírodní prostředí zájmového území je charakteristické vyšší ekologickou labilitou, která se ještě zvyšuje směrem ke správní hranici hlavního města Prahy. Tato skutečnost souvisí zejména s nízkou lesnatostí zájmového území a hlavně správního území Prahy (cca 10 %). Z analýzy zemědělské půdy, prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek, vyplývá potenciál ZPF k zalesnění. V zájmovém území se pohybuje potenciál k zalesnění ve výši cca 3 %. I kdyby se tento potenciál ZPF využil, procento zalesnění se v zájmovém území výrazněji nezvýší. Zájmové území dlouhodobě historicky významně plnilo zemědělskou funkci, která těžila z nadprůměrně příznivých přírodních podmínek pro zemědělství na převážné části zájmového území. Relativně méně příznivé podmínky jsou v jižní části zájmového území, které je charakteristické vyšší lesnatostí. Přirozené propojení správního území Prahy a Středočeského kraje představují dílčí povodí 4. řádu, která radiálně vstupují z kraje na území Prahy. Na pestré přírodní podmínky území (geologické, terénní, půdní, vertikální členitost, klimatické poměry, hustota dílčích povodí apod.) jsou vázána různorodá přírodní společenstva. I když zájmové území tvoří převážně zemědělská půda, zejména orná půda, existuje na území Prahy i v zájmovém území řada lokalit s vyšší přírodní hodnotou, vyjádřenou statusem zvláště chráněné území přírody a krajiny. Podvědomě i záměrně jsou cílem pro nepobytovou rekreaci řady obyvatel Prahy a obcí v zájmovém území. Tyto lokality jsou, s ohledem na malé spektrum nabídky přírodních ploch a na vysokou hustotu obyvatel, ohroženy degradací, poškozením. − Metropolitní prostor Prahy patří dlouhodobě k nejintenzivněji se rozvíjejícím územím. Zábory nových a nových ploch pro nízkopodlažní bydlení, pro komerčně obslužná, zábavní a logistická zařízení jsou nejen co nejblíže Praze, ale i na území obcí hluboko ve Středočeském kraji. Tyto nové plochy se umísťují v režii desítek jednotlivých obcí jako samosprávných „subjektů/objektů“ – legitimizovány regulérními územně plánovacími postupy, s cílem řešit veřejnou infrastrukturu, akcelerovat rozvoj. Některé z těchto dílčích územně plánovacích cílů se 84 v obcích výrazněji dotčených suburbanizací uskutečňují. Současně ale vyvstávají nové územní, urbanistické a také sociální a ekonomické problémy. Na krajské úrovni má Praha jednoho partnera ve Středočeském kraji. Na úrovni obcí se však musí komplikovaně hledat koordinovaný, systémový přístup k řešení územních problémů. Na této úrovni má Praha totiž 43 partnerů. Vyhodnocení přírodních předpokladů a potenciálů, limitů využití území, zastavěných a zastavitelných ploch dle ÚPD představuje podklady pro návrh systému přírodně-rekreačních ploch a koridorů. Jeho cílem je vytvořit územní předpoklady na úrovni ZÚR pro rozšíření nabídky krátkodobé rekreace, posílení ekologické stability příměstského území, propojení krajinné zeleně se systémy sídelní zeleně, zvýšení prostupnosti krajiny a zároveň vymezit limity pro srůstání sídel sousedících se správní hranicí Prahy. Při tomto bude třeba vycházet z pochopení dosavadních proměn sídelní struktury a formulovat doporučení pro formování rozvoje urbanistických struktur řešeného území v procesu suburbanizace. 85
Podobné dokumenty
Odůvodnění územního plánu
kraje ke zvolenému životnímu prostoru.
Jsou vytvořeny podmínky pro stabilizaci a rozvoje hospodářských funkcí území (veřejná infrastruktura, optimální využívání zastavěného území, návrh nových vh...
Křesťanská sociální práce v Polsku, Idea a praxe
všech humanitních a sociálních věd, který se chce specializovat na křesťanské souvislosti
v těchto oborech, věnovat tématům, kde se pohledy teologie a dalších humanitních
a sociálních věd protínají...
Náš region 22/2009 - Obecní policie Zdiby
Jan Navrátil vystudoval lesní fakultu a teprmi uchová nějakým způsobem v paměti.
ve časem se z něj stal profesionální fotograf.
pokračování na str. 4
A jak říká, fotografii má rád. Přes ostatní
Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v
Předpoklady pro rozvoj rekreační cyklistiky jsou v Plzeňském kraji velmi dobré. Krásná krajina
s členitým reliéfem, lesy, vodními plochami, nespočtem kulturně-historických a technických
památek a s...
Technická protierozní opatření Hrazení bystřin a strží
bystřinná koryta k neškodnému průtoku povodní a umožnit přežívat rostlinám
a živočichům velmi suchá období bez nákladných opatření. Před návrhem na
zahrazení bystřiny a strže je třeba zjistit příči...
