Oponentskf posudek na habilitainf prfci trestnfho pr6va a

Oponentskf posudek na habilitainf prfci
JUDr. Franti5ka Vavery, Ph.D.
na t6ma
,,Kriminalistickd aspekty v trestn{m prdvu"
Dekretem piedsedy Vddeckd rady Fakulty prhva Paneur6pskej vysokej
Skoly ze dne 5.
11
.2013 jsem byl jmenov6n oponentem habilitadni prdce JUDr.
Franti5ka Vavery, Ph.D. na t6ma ,,Kriminalistickd aspekty v trestn[m prrivu'o
v habilitadnim tizeni pro obor 3. 4. 7 . - trestni pr6vo.
Jakndzev pr6ce indikuje, jejim obsahem by m61 byt piedev5im vzdjemny
vztah trestniho pr6va a kriminalistiky a jejich vzdjemne ovlivilov6ni. Ke vztahu
trestnfho pr6va a kriminalistiky se vyslovil
povaZovSn
jil
Hans Gross, ktery
je pr6vem
za zakladatele ,,evropsk6" kriminalistiky. V piedmluvd
dtvrt6ho
vydfini Piirudky pro vy5etiujici soudce jako syst6mu kriminalistiky (Handbuch
fiir Untersuchungsrichter als System der Kriminalistik) v roce
kriminalistiku (a take kriminologie) za udeni vychtnejici
1904 povaZoval
z nauky trestniho
prdva. Pro popis jejich vz6jemn6ho vztahu pouLival slovniho obratu ,,pomocn6
v6dy trestniho prdva" (die straftrechtlichen Hilfswissenschaften). Ani v dne5ni
dobE, kdy
je kriminalistika povaLov6na za samostatn.i vddnf obor, by nemdla
existence kriminalistiky bez trestniho pr6va sv6 opodstatndni. Piedmdtem z6jmu
kriminalistiky
i
trestniho pr6va
je kriminalita. Trestni pr6vo hmotn6 vytvdii
n6plil tohoto pojmu tim, Le stanovi, co je trestnym dinem. Trestni pr6vo procesni
pr6vnd reglementuje postup org6nri dinnych v trestnim iizeni
trestn6ho dinu
a
pii
odhalov6ni
jeho pachatele. Kriminalistika svym dilem piispiv6 k tomu, aby
vribec k odhalenf a odsouzeni pachatele mohlo dojit. Zatimco kriminalistika
pouLivd technick6, taktick6 a metodick6 postupy, trestni pr6vo poulivd prSvnd
normativni postupy. Toho si
je habilitant velmi dobie vddom, coL, na vice
mistech prdce opakovand akcentuj
e.
Habilitadni pr6ce byla piedloLena v podobd publikovan6 monografie,
kter6 dit6 celkem 160 dislovanych stran. Obsahov6
ji tvoii vedle rivodni kapitoly
o metodologii a vedle zdvdru celkem 4 kapitoly. Clendni kapitol
je systematick6
a 1osick6.
V
prvni kapitole se habilitant zabyvd pojmoslovim,
syst6mem
kriminalistiky a zilkladnimi piliii vyvoje. V t6to kapitole take prezentuje ninory
jin;ich autort na ddjinne etapy kriminalistiky, jak z hlediska historie desk6, tak i
svdtov6 kriminalistiky. S6m povaZuje dlendni tdchto autoru za optimSlni.
V kontrastu k tomu v5ak dod6v6m, Ze dlendni tdchto autorfi nepievzal drislednd,
ale modifikoval je, jak je patrn6 zkapitol n6sledujicich, tedy zkapitoly druh6
s
n6zvem ,,Obecny historicky vyvoj kriminalistiky" atieti pojmenovan6 ,,Vyvoj
deskoslovensk6 kriminalistiky".
Druh6
a tieti
(historizujici) kapitoly jsou piitom nejrozs6hlej5imi
pasilZemi cel6 pr6ce (str.
22 aL, II2). Velmi zevrubnd jsou charakterizovdny
jednotliv6 osobnosti svdtov6
a desk6 kriminalistiky. Zhusta jsou
citov6na
stdZejni dila dane doby (viz napl Beccariovo dilo ,,O zlodinech a trestech"). Je
proto vhodn6 si poloZit othzku, zdali je pro t6ma pr6ce piinosn6 di dokonce
nezbytnd takto detailnd pojat6 historick6 souvislosti. Domniv6m se, Ze habilitant
nepochybil. Pr6vd na historick6m vyvoji
je
nejl6pe zietelne, jaky m6 pro
kriminalistiku vyznam trestni pr6vo a naopak. Urditym nedostatkem (nebo
kladem?) pr6ce je opakovan6 vykreslov6ni charakteristik n6kterych osobnosti na
vicero mistech (napi. E. F. Vidocqa - srov. str. 15, 28; obdobnd H. Grosse).
Ocefiuji t6Z exkurs do vyvoje kriminalistiky ve vybranych zemich jako je USA,
Rusko a Velk6 Brit6nie.
Tdmatu prhce nejvfce odpovid5 kapitola tieti, vnii,
je dobie ilustrov6n
vztah kriminalistiky a trestniho prSva procesniho. Na piikladu jednotliv'ich
trestnich i6dri (od
r.
1873)
je demonstrov6no, jak doch6zike vzf4emne interakci
kriminalistiky a trestniho pr6va. Habilitant tak dini piedev5im poukazem na
,,prostiedky prrivodni" (dnes bychom pouZili spiSe termin ,dikazniprostiedky")
jako jsou vyslechy osob, ohled6ni, znaleck6 zkoumdni a tei, ndkter6 zaji5t'ovaci
prostiedky. Pon6kud kriticky
se Ize postavit k rozs6hlfm citacim
trestndprocesnich piedpisri a vribec prdci zatdLujicim piepisrim ce16 struktury
j
ednotlivych trestnf ch i6dri.
Za zhsadni povaluji kapitolu dtvrtou o v4ahu kriminalistiky a trestniho
prdva v soudasnosti. Habilitant povaLoval zanutne popsat vztah kriminalistiky a
v
o kriminalistick6 vddd, o fvodu
do
kriminalistiky, vztaleno k udeni o p6ch6ni trestn6ho dinu. Zprisob, kterym
se
trestniho prdva
kontextu s udenim
toho habilitant zhostil, mtfie byt diskutabilni, zdv\ry v5ak udinil podle m6ho
ndzoru zcela spr6vn6. Napi. vztah trestniho pr6va procesniho ke kriminalistice
vystihl takto: ,,Procesni nonny piedev5im uspoi6daji takov6 metody vy5etiov6ni
a odhalov6ni trestnfch dinri, kter6 obsahuji urdujici sloZku, jelikoZ zasahujf do
lidskych prdv a svobod." Y ndvaznosti na uveden6 je poukdzdno na skutednost,
Ze ndkter6 kriminalistick6 metody
byly v dalSim legislativnim vyvoji pievzaty
do trestniho i6du (viz tato ustanoveni v desk6m trestnim i6du: $ 104a
konfrontace, $ 104b - rekognice, $ 104c - vy5etiovaci pokus, $ 104d rekonstrukce a $ 104c - provdrka na mistd). Celkovd pak sdilim qfstiZn6
vy'jddieni vztahu kriminalistiky a trestniho pr6va: ,,Kriminalistika napom6h6 k
uplatnEni pr6vnich norem do Zivota. TrvSni kriminalistiky bez pr6va by bylo
nemoZn6, naopak provedeni trestndpr6vnich norem
bez
aplikace
kriminalistickych poznatkri by nebylo tak irspd5n6." Zdvdr, moLnd aZ piili5
strudny,
je koncentrovanym shrnutim
dal5iho vyvoje.
nejdrileZitdj5ich poznatkri a tei, predikci
Lze shrnout, Le po obsahovd str6nce m6 piedlolendhabilitadni pr6ce spi5e
deskriptivni charakter, pievl6d6 historick6 a komparutivni metoda vykladu. Ad
ninev prdce vyzdvihuje kriminalistick6 aspekty v trestnim pr6vu, po piedteni
bych spi5e klonil
k tomu, Ze jde o trestndpriivni aspekty v kriminalistice.
Sumarizace zdvEri
o vztahu trestniho pri:a a kriminalistiky je
vypracov6na
v risporn6 a koncentrovan6 podobd. Habilitant piitom vy5el zvelmi Sirok6ho
okruhu pramenri fien literatura d,itd cca 300 tituhi) na5i
i zahranidni
provenience
(literatura psan6 jazykem anglic\fm, n6meckym, polskym, italskym, rusklfm),
kter6 spr6vnd a v potiebn6m rozsahu cituje. Poznfumkor.y apardt vyulivS nejen
k odkazfim na prameny, ale tei,ke komentovfini. Zpracov6ni t6matu je pdkn6
a
dtiv6. Zrcadli dosavadni profesni z6jem autora o historii kriminalistiky, kterS
v5ak slcyt6 dobry zilkIad pro bilancov6ni vrtahutrestniho prdva a kriminalistiky.
Po form6lni str6nce Ize snad vytknout jen opomijeni alduillni literatury a
citaci star5ich vydini udebnic (napi. CiSenOVA, D., FENYK, J., MANDAK,
V., MATITLA, V., PURY, F., ROZEK, A., SrBpAN, J., LILA, J. Trestniprilvo
procesni. 2. podstatnd piepracovan6
a aktualizovanl
vyd6ni. Praha
: Linde,
2002,757 s.ISBN 80-7201-374-2),ikdyZ, pro to nebyl mnohdy vdcny drivod.
Naopak, velmi zdsluZneje doplndni monografie o ilustrace, fotografie, tabulky.
V obhajobd habilitadnipr6ce by mohl habilitant strudnd odpovdddt na dvd
otfzky:
1) Ja$im zprisobem ovliviluje kriminalistika trestni pr6vo?
2) Zjak6ho drivodu jsou n6kter6 kriminalistick6 metody a techniky
normov6ny piimo v trestnfm i6du?
Zdvdremposudku po zhodnoceni obsahov6 a formSlni str6nky piedloZen6
habilitadni prhce konstatuji, Ze splfluje v5echny poZadavky pro tento druh
kvalifikadni prhce a povaZuji
ji
za zptsobilou, tedy doporuduji ji, k ristni
obhajobd. V z6vislosti na vysledku habilitadniho iizeni doporuduji, aby byl
JUDr. Franti5ku Vaverovi, Ph.D. uddlen vddecko-pedagogic\f titul docent.
Y Praze dne 28. prosince 2013