Databáza evidencie výskytu rastlinných druhov - D_fyto

Transkript

Perspektívy informačných systémov v
botanických záhradách a arborétach
(Perspectives of information systems
in botanical gardens and arboreta)
edited by Sergej Mochnacký
editor Sergej Mochnacký
_____________________________________________________________
Zborník z medzinárodnej konferencie Košice
(Proceedings of International Conference Košice)
14.-16. VI. 2000
1
Perspektívy informačných systémov
v botanických záhradách a arborétach
Zborník je zostavený z príspevkov konferencie pri príležitosti 50 rokov založenia
Botanickej záhrady Univerzity Pavla J. Šafárika v Košiciach , 14.-16. jún 2000
(Perspectives of informationn systems
in botanical gardens and arboreta)
(Proceedings of International Conference at the occassion of 50 th anniversary of
the Botanical Garden of Pavol J. Šafárik University, Košice, 14-16 June 2000)
© Botanická záhrada Univerzity Pavla J. Šafárika, Mánesova 23, 043 52 Košice, Slovensko
(Botanical garden Pavol J. Šafárik University, Mánesova 23, 043 52 Košice, Slovakia)
E - mail: [email protected]
http://www.upjs.sk/bz/
Tlač: Edičné stredisko UPJŠ, Košice
(Press: Editorial Centre of UPJŠ, Košice)
2
Databáza evidencie výskytu rastlinných druhov
- D_fyto.
Daniel Vrbjar 1 , Daniel Baláž 2 , Anton Bartko 3
1
Slovenská agentúra životného prostredia pracovisko Rim. Sobota, Železničná 31,
Tel.: 047 562 14 19, email:[email protected];
2
Slovenská agentúra životného prostredia COPK Banská Bystrica, Lazovná 10,
Tel.: 048 415 42 69, email: [email protected];
3
Slovenská agentúra životného prostredia CEI Banská Bystrica, Tajovského 28,
Tel.: 048 413 21 57, email: [email protected], Slovenská Republika.
Vrbjar D., Baláž D. & Bartko A. (2000): A database for the registration of
plant species occurrence - D_fyto. – Zborn. konfer., Perspectives in
informations systems in botanical gardens and arboreta (14-16 jun 2000),
Košice, p. 3-7
Abstract: In the contribution the authors present the program allowing the
work in floristic database in the visual background Windows. The data from
observations and literature are divided in three levels in the porgram. The
basic one is locality, the next data level is represented by record and the last
level is the level of finding. Besides visual and printed output, the important
part of the program is also the export and import of the data among
institutions allowing mutual exchange, as well as the centralisation of the
data.
Keywords: databáza, program D_fyto, Windows, rastlinné druhy
D_fyto je program umožňujúci prácu nad floristickou databázou vo
vizuálnom prostredí Windows. Program je vytvorený v prostredí Borland
Delphi. Stavia na údajoch z databázového programu F_fyto (program vo
FoxPro, pre SAŽP vytvorený v roku 1994), pričom ale plne využíva výhody
vizuálneho prostredia pod Windows. Údajovú základňu tvoria DBF súbory,
ktoré však majú odlišné členenie ako u F_fyto.
3
Obr. 1: Úvodné okno programu.
Program využíva 10 číselníkov. Konkrétne sú to biotopy, fytocelky,
orocelky, stupnice mapovania výskytu taxónov, kódovanie stupníc, územné
členenie, zoznam pracovísk, maloplošné CHÚ, rody a skratky pre označenie
výnimočnosti taxónov. Ďalšie tabuľky majú charakter údajových súborov a
zároveň aj číselníkov. Je to tabuľka osôb, herbárov, hostiteľov, spoločenstiev a
odkazov. Osobitnou tabuľkov je druhovník. Je to vlastne číselník všetkých
taxónov vyskytujúcich sa na území SR. Základ tohto druhovníka tvorí Check
List vydaný SAV v elektronickej forme, v roku 1998. Ide zhruba o 30.000
taxónov.
Vlastné údaje z pozorovaní a z literatúry sú v programe členené do troch
úrovní. Základnou je lokalita. Je to úroveň cez ktorú databázové údaje
komunikujú s GIS. Konkrétne s ArcView. Tabuľka lokalít totiž obsahuje údaje
o súradniciach lokality. Sú to buď zemepisná šírka a dĺžka, súradnice
zobrazovacieho systému S42, alebo súradnice systému JTSK. Stačí zadať
súradnice v jednom z týchto systémov a ďalšie dva sa dopočítajú. Dopočítajú sa
aj štvorce floristického mapovania a list topografickej mapy. Vybrané lokality
možno v ArcView zobraziť trojakým spôsobom. Jednak ako bodovú vrstvu
stredov lokalít, vhodné pre veľké mierky, jednak ako štvorce floristického
mapovania, pre menšie mierky, a polygóny s vlastnými hranicami lokalít.
4
Tabuľka lokalít obsahuje ďalej údaje o veľkosti lokality, expozícii ako aj o jej
polohe z hľadiska územnosprávneho a geomorfologického členenia. Na tabuľku lokalít je naviazaná ešte aj tabuľka s popisom grafických informácií o
lokalite, ako sú rôrne plániky a fotografie. Ak sa jedná o lokalitu z literárneho
zdroja, je tu väzba na tabuľku literatúry.
Obr. 2: Základné údaje o lokalite.
Ďalšou dátovou úrovňou je zápis resp. záznam. Tento je viazaný na
konkrétnu lokalitu a zahrňuje v sebe určitý časový úsek. Zápis môže mať
dvojaký charakter. Môže to byť záznam z terénu, alebo opis z literatúry.
Nachádzajú sa tu údaje o biotopoch a meno zberateľa. Celý zápis môže byť
ponímaný aj ako fytocenologický snímok.
5
Obr. 3: Zoznam zápisov a nálezov na lokalite.
Poslednou úrovňou je úroveň nálezu. Jedná sa o opis jednotlivých nálezov
taxónov. Nálezy sa vzťahujú ku konkrétnemu zápisu. Okrem hlavného údaja,
taxónu, sú tu údaje o jeho množstve, kto ho determinoval, kto revidoval a kde
je uložená prípadná vzorka. Je možnosť uviesť prípadného hostiteľa a odkaz
k nálezu. Dôležitá je aj možnosť zadať negatívny nález, t.j. že taxón bol na
lokalite očakávaný, ale nenašiel sa.
Pretože sú hojne využívané číselníky a vzájomné väzby medzi tabuľkami,
bolo dosiahnuté efektívnejšie využitie kapacity záznamových médií. Kôli tomu,
aby bolo možné centrálne archivovať floristické dáta, bol program doplnený o
číselník pracovísk a tabuľky lokalít, zápisov, nálezov, osôb, odkazov, literatúry
a hostiteľov sú doplnené o príznak pracoviska na ktorom boli vypĺňané. Pri
prihlásení sa ako pracovník konkrétneho pracoviska, sú zobrazované dáta len
tohto pracoviska. Pri prihlásení sa ako pracovník centra, sú zobrazené dáta
v celej databáze.
6
Obr. 4: Príklad zobrazenia lokalít pomocou GIS.
Dôležitou súčasťou programu je okrem vizuálneho a tlačového výstupu aj
export a import dát medzi pracoviskami, umožňujúci vzájomnú výmenu ako aj
centralizáciu dát.
7
Documentation of plant genetic resources and
information systems at the Institute for
Agrobotany, Tápiószele.
Gábor Vörösváry, László Holly
Institute for Agrobotany,Tápiószele,Hungary
Vörösváry G. & Holly L. (2000): Documentation of plant genetic resources
and information systems at the Institute for Agrobotany, Tápiószele. – Zborn.
konfer., Perspectives in informations systems in botanical gardens and
arboreta (14-16 jun 2000), Košice, p. 8-9
Abstract: The Institute for Agrobotany is responsible for development and
maintenance of National Genetic Resources Collections for field and
vegetables crops and their wild relatives. Over 60.000 seed accessions (600
taxa) is stored in a controlled environment for medium (active collection) and
long-term (base collection) conservation according to the FAO/IPGRI
Genebank Standards.
Keywords: dBase software, LANtastic software,
•
•
•
•
In the genebank the main objectives of the documentation system are:
processing and storage of passport data,
documentation of storage data (seed viability, seed moisture content,
weight of seeds),
processing of characterization and evaluation data and,
distribution of germplasm to users with relevant information.
The documentation system of the Institute is based on dBase software.
Characterization and evaluation of germplasm collections is carry out in
according to internationally accepted descriptor lists (IPGRI descriptor lists).
The documentation system comprises of the following parts: the database of the
passport, characterization and evaluation, germplasm management and storage,
8
national base collection of seed propagated crops. Connection between
databases is realize with LANtastic software. These databases are accessible
through by our Website (www.rcat.hu).
The Institute for Agrobotany periodically issues a List of seeds which
include the statistics of unduplicated accessions by species.
9
D a t a b áz y p o u žív a n é
v Botanickej záhrade UK Bratislava.
Rončkevič Vladimír
Botanická záhrada UK, Botanická 3, Bratislava
Rončkevič V. (2000): Databases used in the Botanical Garden of Commenius
University, Bratislava. – Zborn. konfer., Perspectives in informations systems
in botanical gardens and arboreta (14-16 jun 2000), Košice, p. 10-13
Abstract: In the contribution the author analyses the posibilities of
exploitation of particular softwares in plant database establishment in the
information system of the Botanical Garden of Commenius University.
Keywords: D Base IV, botanická záhrada, FoxPro 2.0, FoxPro for Windows,
MS Access 97
Veľmi pracný, málo prehľadný a časovo zdĺhavý kartičkový systém
evidencie rastlín je našťastie minulosťou. Výpočtová technika si našla cestu aj
do botanických záhrad. Iný spôsob spracovania údajov o rastlinách, ako cez
databázy si už teraz neviem predstaviť.
D Base IV
V botanickej záhrade máme ešte na jednom počítači nainštalovanú aj
databázu dBase IV s programom na evidenciu rastlín. Samotný program je dosť
poruchový, má mnoho nevyužívaných polí, cez ktoré sa zdĺhavo prechádza na
cieľové pole, kam zapisujeme nový prírastok; nedá sa v ňom abecedne a podľa
zvolených kritérií triediť zapísané údaje; memo pole má na monitore malý
priestor, čo je málo vyhovujúce pri prezeraní poznámok. Najväčšou nevýhodou
používania dBase IV je, že tu nemôžeme používať myš.
Napriek týmto výhradám, databáza dBase IV je výhodnejšia ako kartičkový systém. V súčasnej dobe tento program na evidenciu rastlín
nepoužívame. Iný program v dBase IV používajú kolegovia na prípravu Index
seminum.
10
FoxPro 2.0
Program FoxPro patrí k spoľahlivým databázam. Je možné v ňom rýchle
spracovávať aj veľké množstvo záznamov. Poskytuje oveľa viac možností ako
dBase IV. V porovnaní s dBase IV je možné otvoriť vo FoxPro viac databáz
súčasne.
Vo FoxPro 2.0 sa pracuje v oknách, podobne ako vo Windows. Okno je tu
možné rozdeliť na dve časti, čo je vhodné na porovnávanie údajov v jednom
dokumente. Kopírovanie, presúvanie a vkladanie textu uľahčuje existencia
schránky.
Vo FoxPro je rozšírenejšie aj vyhľadávanie údajov podľa zadaných kritérií
a ľahšie sa abecedne radia aj záznamy. Používanie FoxPro 2.0 však predpokladá zvládnuť väčšie množstvo príkazov a na jeho plné využitie aj základy
programovania. Podľa príručky, vo FoxPro 2.0 sa využíva viac ako 400
príkazov a funkcií.
FoxPro for Windows
Je to program FoxPro, ktorý pracuje pod operačným systémom Windows
a používal som ho len v rozsahu ako FoxPro 2.0. Dajú sa v ňom využívať
mnohé postupy ako vo Windows.
Approach
Príjemnejšie a jednoduchšie užívateľské prostredie, v porovnaní s FoxPro,
poskytla z balíka programov Lotus - SmartSuite 96 databáza Approach. Je
veľmi podobná na Access, je však prehľadnejšia, menej komplikovaná,
jednoduchá pri tvorbe dátového listu, formulára, či zostavy pre tlač, ktoré sú
vo forme záložiek dostupné priamo v otvorenej databáze. Úpravy v objektoch
je vidieť ihneď na monitore. Aj neškolený užívateľ to všetko v Approach hravo
zvládne.
Využíval som ju tiež na otváranie iných databáz a na ich prevádzanie do
Access, ak to Access neumožňoval. Approach umožňuje pripojiť sa na
databázy Oracle, SQL, Paradox, ...
Ako nedostatok v tejto databáze sa mi javila ťažkopádnosť pri
spracovávaní dát, pomalé nabiehanie systému. Je to daň za ústretovosť,
zjednodušenie voči užívateľovi. Approach sa zdal byť málo spoľahlivý, padal a
strácali sa tak vložené záznamy, či prevedené zmeny. Hlavným nedostatkom
bola pomalosť, a to, že Lotus je menej rozšírený medzi užívateľmi ako MS
Office.
11
MS Access 97
V botanickej záhrade využívame na evidenciu rastlín predovšetkým
databázu MS Access. Výhodou MS Access je podobnosť a až zhodnosť
ovládania s textovým editorom MS Word a s tabuľkovým procesorom MS
Excel, s ktorými už mnohí prišli do styku. Pre takýchto užívateľov je
jednoduché začať využívať aj MS Access. Spätosť programov z balíka MS
Office je aj v tom, že údaje z programov Word a Excel je možné previesť
(alebo prepojiť) do MS Access (tabuľky, grafy, text, obrázky, ...).
Hoci práca s MS Access nie je tak pohodlná ako v Approach, je to databáza
ľahko zvládnuteľná aj pre užívateľov. Vidím to podľa toho ako MS Access
ľahko zvládol kolega – dôchodca. Stačilo pár ukážok, príkladov a stáva sa
zriedka, že ma žiada o pomoc kvôli tomu, že by postláčal nesprávne klávesy,
zle zadal nastavenia a že mu v MS Access preto niečo nefunguje.
V porovnaní s inými databázami výrazný rozdiel je v tom, že celá databáza
vo FoxPro, alebo v dBase IV je v MS Access len tabuľkou. V MS Access
databáza môže obsahovať viac tabuliek, dotazov, formulárov, zostáv pre tlač,
ktoré spolu súvisia a sú uložené v jednom súbore s príponou MDB. Kvôli
zabezpečeniu a zálohovaniu dát, rozdeľujem databázu na dve (cez tabuľky
prepojené) databázy. V jednej sú uložené dáta, ktoré prepojím do druhej
databázy a až v tejto pracujem s dotazmi, formulármi, zostavami. Zamrznutie,
poškodenie tejto databázy nezničí dáta v databáze základnej - dátovej. Je to
výhodné aj pri zálohovaní dát.
V porovnaní s databázou FoxPro môže mať tabuľka v MS Access 255 polí
(názov poľa môže mať 64 znakov), textové pole v tabuľke môže mať 255
znakov, memo pole môže mať 65 535 znakov. Ak chceme vložiť text, obrázok
väčšieho rozsahu, tak najlepšie cez objekt OLE. (Porovnanie dBase III : 128
polí, 254 znakov v textovom poli, memo pole môže mať 4.000 znakov.)
Vylepšením oproti predchádzajúcim databázam má MS Access
automatické ukladanie záznamov. Po vložení nového záznamu, alebo po
editácii stačí sa presunúť na iný záznam, alebo prejsť do iného objektu dátabázy
a zmeny sa automaticky uložia. Zmeny sa nestratia.
12
Ukážky výhodných a častejšie používaných postupov v MS Access
v dátabáze skalničiek a kaktusov:
Dátabáza
!
objekty dátabázy
!
kopírovanie objektov
!
rušenie objektov a dát
!
komprimovanie databázy
Tabuľka
!
používanie filtrov
!
zoraďovanie záznamov
!
práca so stĺpcami (poliami)
!
vkladanie nových záznamov
!
automatické ukladanie záznamov
!
pole so zoznamom, vstupná maska
Dotaz
!
výber údajov podľa zložitejších kritérií
!
výberový, pridavací, duplicitné záznamy
Formulár
!
ovládacie prvky vo formulári
!
objekty vo formulári
!
memo pole
Zostava pre tlač
!
sprievodca zostavou
13
Herbarium management database as a part
of Botanical Information System of Slovakia.
Viera Jurkovičová
Botanický ústav SAV, Dúbravská cesta 14, 842 23 Bratislava, e-mail:
[email protected]
Jurkovičová V. (2000): Herbarium management database as a part of
Botanical Information System of Slovakia. – Zborn. konfer., Perspectives in
Košice, p. 14-19
Abstract: The Botanical information system of Slovakia will be composed of
databases of distribution data, database of accepted names and synonyms,
database of chromosome numbers, nomenclatural database and herbarium
management database. All databases together cover a wide variety of
taxonomic research of Slovak vascular plants. Herbarium management
database, at the beginning designed for storage of distribution data from
herbarium specimens, now includes all features of herbarium management,
such as permanent storage location, information about gathering, taxonomic
identification and transaction management.
Keywords: nomenclatur database, sysnonymus database, herbarium management database, vascular plants
The Botanical information system of Slovakia (BIS Slovakia) is designed
as a complex of several databases focused on taxonomic research in the area of
vascular plants in Slovakia. It will be composed of databases of distribution
data from the literature and herbaria; herbarium collections management
database, database of accepted names and synonyms; database of chromosome
numbers and nomenclatural database. All databases will communicate via the
checklist of plant names (includes accepted names, synonyms and
abbreviations of author's names).
14
Database of vascular plants of Slovakia includes a checklist of accepted
names, synonyms, basionyms, substituted names, misidentifications,
abbreviations of plant names, author's names, Slovak vernacular names and
other additional information about taxa, such as status (native, introduced,
cultivated, etc.), endangered species (IUCN criteria), endemism, and
invasiveness. The database will be connected with the electronic versions of
Botanico-Periodico-Huntianum (Bridson ed., 1991) and Authors of Plant
Names (Brummit & Powell eds., 1992), which will allow checking of the
correct abbreviations of journal and author names. A searchable version of this database is available through the internet at
http://web.savba.sk/botu/en/default.asp. The database is currently being included into the IOPI Provisional Global Plant Checklist and will contribute to the
Updated Synonymic Catalogue of the Plants of Europe (Euro+Med PlantBase
Project).
Central database of distribution of vascular plants in Slovakia will be
composed of two independent databases.
1. The Database of distribution data from literature, which currently contains
about 76.000 records about distribution of vascular plants in Slovakia.
2. The Database of distribution data from herbaria is now under development.
The central database of distribution of vascular plants in Slovakia is aimed
to be the joint project of several institutions in Slovakia which will be the
source of data for the Flora of Slovakia, proposed Distribution Atlas of the
Vascular Plants of Slovakia, Atlas Florae Europeae and the Central European
Vascular Plant Mapping Project.
Database of chromosome numbers of vascular plants of Slovakia, based
on “A comprehensive datamodel for karyological databases” (Berendsohn &
al., 1997), is a joint project with the Department of Botany Comenius University, Bratislava. It will contain all chromosome numbers of vascular plants
ascertained on the material from the area of Slovakia. It will include data about
the place of publication, original plant identification, details of localities and
voucher specimens. The data will be revised by specialists of the particular
groups of plants. This database will contribute to the List of Verified
Chromosome Numbers for the Plants of the Euro+Med Region (Euro+Med
PlantBase).
The Nomenclatural database is under intensive development. It will
include information about the places and dates of valid publication of the plant
(or taxon) names and synonyms and their nomenclatural types.
Herbarium management database is in its final stage of development. It
was designed according to CDEFD Information Model for Biological
15
Collections (Berendsohn et al. 1996). This model includes many features,
which concern not only herbarium management but also living collections,
ethnobotanical data, nomenclature, material treatments. Because the database is
dealing only with herbarium specimens (dried plants), the model was simplified
to our purposes and the possibility of later adding additional fields, if
necessary, was preserved.
The basic unit of the database is a herbarium specimen. Permanent storage
location, taxonomic identifications, curatorial activities, collection management
data, as well as all kinds of descriptive data are linked to aspecimen. Fig. 1
illustrates the backbone of the database.
Permanent
Storage
Location
Identification
N
1
N
1
Herbarium
Specimen
N
1
Collection
N
Management
1
Gathering
Event
Figure 1: Relationships of Herbarium management database.
Gathering event links the data on collected items or observations with the
information about the gathering and the description of the site.
16
Gathering
Site
1
N Gathering 1
Event
N Collector
Figure 2: Relationships of the Gathering event.
On every gathering event took place 1 to n collectors. One of them is the
first collector; the others are additional collectors. Per-collectors are persons,
who collected specimens for the first collector.
Gathering site covers all the data that describe site of gathering, such as
geospatial co-ordinates, gazetteer data (geomorphological areas, phytogeographical areas, protected areas, countries, fields of Central European
mapping), altitude, nearest settlement, description of the locality, notes. The
fields mentioned above are equal to fields in the database of plant distribution
and can be used as a source of data for plant distribution database. Moreover,
gathering site contains additional information about locality (soil types, host,
substratum).
Identification event contains result of the identification, which is scientific
name. This can be chosen from the list of scientific names of Slova-kian plants,
which is connecting item of all partial databases of Botanical Information
System. If the plant name is not present in the list (e.g. the plant does not occur
in Slovakia), the scientific name can be written manually. The identification
with modifier equal to null is the first identification, others are confirmations or
next identifications. The name of the last identification is the name under which
the specimen is stored in the database.
Permanent storage location contains information about collection or
subcollection, collection standard abbreviation, according to Index Herbariorum (Holmgren et al., 1990), address of the owner of the collection, as well
as comprehensive storage data (room number, cupboard number).
Herbarium management data (Fig. 3) deal with transaction management
and includes all necessary information about sender, recipient, permanent
transfer and loan.
17
Transaction
Management
Data
Transaction
Event
Data
Sender
Data
Name
for every
unit in
transaction
Permanent
Transfer
Recipient
Data
Date
Recieved
Date
Recieving
Notes
New
Owner
Requesting
Person
Loan
completely
returned
Recipient
Institution
Return
Date
Notes
Person who
recieved
return
Loan
Data
Transfer
Agreement
Contact
Deadline for
return of
material
Figure 3: Structure of herbarium management data.
Fields concerning herbarium specimen are number of specimen,
herbarium label, number of sheets, previous owner. There is also a possibility
to chose a number of genus from Dalla Torre et Harms (1958). Barcode
technology will be included later.
The software is designed not only for the data storage purposes, but also
automatically generates herbarium labels and transaction reports.
The software will be provided to other institutions in Slovakia having
herbarium collections, which will allow electronic data exchange and input to
the distribution database. Herbarium collection database will be connected with
the Database of botanical and zoological collections in the Slovak republic,
which is prepared in co-operation with Slovak National Museum and will
provide the data for international Index Herbariorum and the international
project BioCISE (A Biological Collection Information Service in Europe).
18
References:
Berendsohn W. G., Anagnostopoulos G., Hagedorn G., Jakupovic J., Nimis P. L. &
Valdés B. (1996): The CDEFD Information model for biological collections.
[http://www.bgbm.fu-berlin.de/CDEFD/CollectionModel/cdefd.htm]
Berendsohn W. G., Greilhuber J., Anagnostopoulos A., Bedini G., Jakupovic J.,
Nimis P. L. & Valdés B. (1997): A comprehensive datamodel for karyological
databases. - Plant Syst. Evol. 205:85-98.
Bridson G. D. R. [ed.] (1991): Botanico – Periodico – Huntianum / Supplementum.
Hunt Institute for Botanical Documentation, Carnegie Mellon University,
Pittsburgh.
Brummit R. K. & Powell C. E. [eds.] (1992): Authors of plant names. – Royal
Botanic Garden, Kew.
Holmgren P. K., Holmgren N. H. & Barnett L. C. [eds.] (1990): Index
Herbariorum. Part I: The Herbaria of the World. Ed. 8. New York Botanical
Garden, Bronx, New York.
19
I n f o r m a čn ý s y s t ém v B o t a n i c k e j z áh r a d e
Univerzity Pavla Jozefa Šaf árika v Košiciach.
Sergej Mochnacký
Botanická záhrada Univerzity Pavla J. Šafárika, Mánesova 23, 043 52 Košice,
Slovakia,.email: [email protected].
Mochnacký S. (2000): Information system in the Botanical Garden of P. J.
Šafárik University Košice – Zborn. konfer., Perspectives in informations
systems in botanical gardens and arboreta (14-16 jun 2000), Košice, p. 20-25
Abstract: In the contribution the possibilities of the Botanical Garden of P.J.
Šafárik University to ensure information on its activities are presented. It
informs about particulat databases of plant collections, herbarium collection,
scientific journal Thaiszia – Journal of Botany, Index Seminum, Interactive
Informatory System. This information can be found on internet on web page
www.upjs.sk/bz.
Keywords: databáza, internet, informačný systém, BZ UPJŠ
Botanická záhrada Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach v snahe
poskytnúť svojim abonentom čo najkomplexnejšie informácie o činnosti,
zbierkovom fonde, aktivitách a prezentácií dosiahnutých výsledkov realizuje
viaceré spôsoby informačných tokov. Klasickým spôsobom, ako sú: sprieodcovská služba, informačný textový sprievodca expozičných zbierok,
leporela, pohľadnice, plagáty, diapozitívy, videokazety, informačné panely,
menovky, výstavky, suveníry, masmédia a pod. Informácie o vedeckých a odborných aktivitách sa uskutočňujú formami, ako sú napr.: vedecké periodikum
Thaiszia – Journal of Botany, katalóg zbierkového fondu, zborníky z
konferencií a sympózií, publikácie vo vedeckých a odborných časopisoch,
správy klubovej činnosti a iné. V ostatnom čase sa realizuje možnosť prenosu
informácií prostredníctvom elektronických médií. Botanická záhrada UPJŠ má
vebovú stránku na internete (www.upjs.sk/bz/), na ktorej umiestňuje základné a
aktuálne informácie o vyvíjaných aktivitách (Obr. 1).
20
Obr. 1: Webovská stránka Botanickej záhrady UPJŠ.
Prostredníctvom internetu zverejňuje základné informácie, Index Seminum
(Obr. 5), Herbárové položky, vedecký časopis Thaiszia – Journal of Botany
(Obr. 2), Catalogue of Plant Collections (Obr. 3), kluby, zborníky a publikácie.
Súčasťou jednotlivých informácií sú obrázky, schémy, rady pestovateľom a
pod. Ďalšie elektronické spracovanie informácií v Botanickej záhrade UPJŠ je
databázové spracovanie jej vybraných činnosti.
Databáza THAISZIA – JOURNAL OF BOTANY (Obr. 2) umožňuje
užívateľovi získať informácie obsahovom zameraní publikovateľných
príspevkov, redakčnej rade, editovaných ročníkoch, číslach a abstraktoch
jednotlivých publikovaných príspevkov, pokynoch pre autorov o formálnych
podmienkach spracovania príspevkov, cenník predaja periodika a o životopise
Lajosa Thaisza.
21
Obr. 2: Thaiszia – Journal of Botany.
Family
Acanthaceae
Number Name of Species
1613
1614
Crossandra infundibuliformis (L.) Nees
Crossandra pungens Lind.
1615
Fittonia verschaffeltii (hort. ex Lem.) Coëm.
1616
Fittonia verschaffeltii var. argyroneura (Coëm.) Regel
1617
Hemigraphis alternata (Burm. f.) T. Anders.
1618
Hemigraphis repanda (L.) H. G. Hallier
1619
Hypoestes sanguinolenta (van Houtte) Hook. f.
1620
Jacobinia carnea (Hook.) Nichols.
1621
Mackaya bella Harv.
1622
Pachystachys lutea Nees
1623
Pseuderanthemum atropurpureum (Bull.) Radlk.
1624
Pseuderanthemum sinuatum (Vahl) Radlk.
Obr. 3: Catalogue of Plant Collections.
22
Sit. by BG
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Databáza “HERBÁR” (Obr. 4) je spracovaná v databázovom programe
Microsoft Access 97. Slúži na evidenciu súborov typu herbárových sched a
záznamov o herbárových položkách, zbierkach semien, plodov, živého
rastlinného materiálu. Umožňuje rýchle a pohodlné zapisovanie nových
záznamov, ich opravovanie, ako aj opravu už zapísaných záznamov. Pomocou
neho možno vytvárať databázové súbory pre mapovanie výskytu taxónov, pri
taxonomickej revízii a takisto aj ďalšie súbory podľa potreby užívateľa.
Užívateľovi poskytuje možnosť vyhľadávania v databázach podľa jeho
požiadaviek a získať tak ucelený prehľad o zapísaných herbárových sched. Po
výbere podmienok program poskytuje tiež možnosť vytvorenia ďalších
výstupných zostáv pre tlač - výpis užívateľom vybraných skupín záznamov.
Súčasťou informácie o vybranom taxóne je uvedenie umiestnenia herbárovej
položky v depozite herbára.
Obr. 4: Databáza „Herbár“.
Databáza “Index Seminum” (Obr. 5) umožňuje užívateľovi prehľad o ponúkaných semenách zo zberov in situ a ex situ. Užívateľ má možnosť po vyplnení objednávky a jej zaslaní získať vybrané diaspóry.
23
Obr. 5: Databáza „Index seminum“.
Ďalším spôsobom sprístupnenia informácií je Interaktívny informačný
systém Botanickej záhrady UPJŠ (Obr. 6). Jedná sa o multimediálny systém
tvorený súborom programových a technických prostriedkov charakterizovaným
integrovaným prostredím pre spracovanie, riadenie, manipuláciu, ukladanie,
editáciu a interaktívnu prezentáciu informácii z niekoľko časovo závislých i
nezávislých zdrojov. Medzi časovo nezávislé zdroje patria napríklad texty a
obrazy, medzi závislé informácie video, zvuk a animácie. Multimediálna databáza je súhrn všetkých multimediálnych elementov, ktoré sú k dispozícii pri
tvorbe takéhoto systému. Interaktívny informačný systém musí obsahovať
potrebné technické požiadavky ako je multimediálny kiosk, ktorý užívateľovi
pristupuje jednoduchým disingom a prehľadným, ľahko ovládateľným dotykovým displejom. Vybudovanie takéhoto systému vyžaduje rozdeliť jeho
realizáciu do niekoľkých etáp s určitým časovým a finančným zabezpečením.
Sú to:
1. Riadiaci počítač, monitor s dotykovou obrazovkou, základný OS.
2. Programové vybavenie pre informačný systém, tvorba základnej
databázy.
24
3. Kiosk, inštalácia systému na mieste, rozvody.
4. Veľkoplošná projekcia.
Tento informačný systém umožňuje pri neustálom aktualizovaní údajov
poskytovať informácie pre návštevníkov s veľkým efektom a dosahom na
komplexnosť vyžiadanej informácie. Je veľkým prínosom pre výučbové
programy botanického a environmentálneho zamerania. Odborný textový a
slovný sprievod je možné odstupňovať podľa orientácie a znalostí klientov. Po
doplnení informácii v cudzom jazyku zatraktívni prehliadku jednotlivých
expozícii aj pre zahraničných návštevníkov. Zdieľaním spoločnej databázy
vytvorenej pre informačný systém je možné bez väčších zásahov vytvoriť sériu
CD - ROM diskov ako učebnú pomôcku a informačný zdroj pre záujmové a
občianske združenia.
Obr. 6: Interaktívny informačný systém Botanickej záhrady UPJŠ.
Botanická záhrada UPJŠ po realizácií informačných programov skvalitní
informačné možnosti pre verejnosť s cieľom oboznamovať a vychovávať
návštevníkov k ochrane životného prostredia a k jeho trvalo udržateľnému
rozvoju.
25
Warsaw University Botanic Garden
Plant Data Base.
Teresa Bielska, Izabella Kirpluk, Maciej Kornacki, Hanna WerblanJakubiec
Warsaw University Botanic Garden, Al. Ujazdowskie 4, 00-478 Warszawa, Poland
Bielska T., Kirpluk I., Kornecki M. & Werblan-Jakubiec, H. (2000):
WARSAW UNIVERSITY BOTANIC GARDEN PLANT DATA BASE. – Zborn.
konfer., Perspectives in informations systems in botanical gardens and
Abstract: The contribution deals with the activities of the Botanical
Garden of the Warszaw University.
Keywords: botanická záhrada, EDEN Plant database, internet, www.
For several years Warsaw University Botanic Garden has been using
computer data base to store information on the plant collections. EDEN Data
Base contains ca. 5.000 records. Every garden plant is described by the
following characteristics:
Scientific and Polish name
Synonyms
Family affinity
Provenance
Distribution
No of specimens
Position in the Garden
26
Eden data base can also be used to print:
!
lists of plants from various Garden sections,
!
lists of species from different families
!
Index Plantarum
!
Index Seminum
!
Plant labels
A simplified version of the Eden Data Base is accessible
on the Internet (h t t p : / / w w w . b o t . u w . e d u . p l ; ). Also on the Internet
(http://www.ihar.edu.pl/gene_bank/BDM/Warszawa/ptob_e.html;
http://ciuw.warman.net.pl/alf/biodiversity/framep.htm;) some information on history, goals and staff of the Warsaw University Botanic Garden
can be obtained.
Directions for the Guests
Recommended Browsers:
!
Netscape Navigator 3.x, 4.x
!
Internet Explorer 3.x, 4.x
Recommended Browser Settings:
!
Enable JavaScript = On
!
Load Images = On
Recomended Resolution:
!
800x600, 1024x768, 1280x1024
Recomended Color Settings:
!
256 Colors, 16bit, 24bit
Encoding:
!
Central European (Windows-1250)
27
Few Words of Introduction
First of all we would like to thank you for your interest of the InterEDEN
Plant Database.
EDEN was firstly projected as a single user PC database and implemented
with Clipper. Next the Garden Computer Staff made database LAN accessible
(LAN operating System was Novell). In 1995 when WWW becomes a new
information exchange standard we determined to make world wide access to
the database. First edition of InterEDEN (Internet version of EDEN) started in
May 1995. While the prototype was a fully implemented transactional database
the Internet version was rewritten as a read-only database. Current edition is
strongly improved and makes possible simple and structured queries.
We also decided to enrich database content with the plant pictures. For the
moment there are photographs only of some of protected species. We will
systematically add new pictures. Although some pictures were made outside of
the Warsaw Botanical Garden, presented plants looks exactly like the Garden
ones.
The biggest fault of the database is lack of standard language version.
While plant names are in Latin and Polish, family names are only in Latin and
natural localizations are discribed only in Polish. Our team was not able to
remove this impediment, we would like to correct the fault in the next version.
We decided to publish Polish names without Polish characters. There are
several standards for coding Polish characters (like ISO 8859-2, Win1250) so it
could cause many problems with putting synonymous questions to the database
(until we implement Polish Font Server TM converting various standards ondemand). The next edition will be deprived of this inconvenient.
OK, it is good time to start exploration InterEDEN now. Attached help
windows allows to solve any problem concerning query construction. Feel free
to ask the team of anything. Proper e-mail and snail-mail contacts are given in
the last program section. Good luck!
InterEDEN Team
28
About the Botanical Garden
History of the garden
The first botanical garden in Warsaw was set up in 1811 in the vicinity of
the university in the Old Town. As this place turned out to be unsuitable, it was
moved in 1818 to the so called Royal Garden where it occupied a space of 22.5
ha. It was officially opened in 1825. The garden developed very rapidly, in
1824 it already had 10.000 species. In 1834 a decline started when the Russian
administration took two thirds of its space as one of the post-upheaval
repressions. The garden had its revival in the years between two world wars,
when Poland regained its independence. This institution experienced many
losses during World War II (1939-45) and as a result all the buildings
(greenhouses and observatory) as well as a major part of the collection were
destroyed. However due to the devotion of its prewar director Boleslaw
Hryniewiecki the garden was restored.
Many innovations were made under the present director Hanna WerblanJakubiec (since 1987): renovations of buildings were made, paths were covered
with gravel and some collections were greatly enriched or new collections were
added (Polish woody cultivars, ecological groups, alpinarium, flower carpet).
General features
The garden is located in central Poland, in the North-European Lowland.
Its climate is milder than in other parts of central Poland due to its location in
the heart of a large city. The mean temperature in July is 19 °C and in January
13 °C.
The present area of the garden is 5 ha, within this the park constitutes 4 ha
and 1.500 m2 is occupied by the greenhouses. The garden is open to the public
from April until October.
The garden is placed on the high terrace of the Vistula river, so in spite of
its lowland location it has a very interesting relief. The area of the garden may
be divided into two parts: the western which is flat and divided into regular
quarters for single species or ornamental flowerbeds with single trees, and the
eastern - which has the character of a landscape park with denser tree cover and
more irregular arrangement of herbaceous plants and shrubs.
The woody species collection contains about 1.500 species. The oldest
specimens, dating back to the beginning of the 19th century, are Sophora
japonica, Acer campestre, Pinus nigra, Carpinus betulus, Fagus sylvatica in the
cultivars: Miltoniensis and Atropunicea and female Gingko biloba. Large
specimens of Larix sibirica, Cornus mas, Juniperus virginiana and Paulownia
29
tomentosa are also worth mentioning. The pride of the garden is Metasequoia
glyptostroboides obtained from the seeds collected soon after its discovery in
the forties.
The extreme western part of the garden is occupied by the systematics
collection arranged into regular rectangles of one species each. It is arranged in
a taxonomic order according to the Engler_s system. Smaller collections in this
part of the garden include collections of useful, medicinal and climbing plants,
as well as collections of plants from various habitats of Poland: inland dune,
seashore dune, steppe, saltmarsh, high mountains, marsh, peatbog and water.
The central part of the garden is occupied by an alley of Syringa vulgaris,
fountain, rosarium and aceretum. Further north there are collections of
ornamental flowers and plant biology. Here is also the collection of lowland
Polish flora with the most interesting native species, many of them are rare or
endangered. All the protected species in all collections are labelled in red.
The greenhouses contain a general overview of the main taxonomic and
ecological groups of the world, including palms, figs, cycads, cacti, epiphytes,
etc. The greenhouses are available for guided tours only. One of the
greenhouses containing mainly the tropical crops and fruits will be soon opened
to the general public.
The great achievement of the garden is its efficient database of all garden
plants, recently transferred also to the Internet. The database was written
especially for the gardens purposes and is also in use by some other Polish
gardens.
Educational programme
Due to its strong link with the university and the city, the Botanic Garden
of Warsaw University is oriented to all kinds of education. The staff hold
lectures, practics and tours not only for university students but also for
teenagers, school children, gifted children, handicapped people, etc. There is
also a consultation point where anybody can get advice on gardening issues.
There have been two artistic contests organized by the garden in the last
two years (a drawing competition for children "My favourite plant" and
photographic competition "A woman in the Garden")
Scientific programme
The garden is a member of the Botany Institute of Warsaw University and
most of its departments are placed within its territory. Because of its small area
no large scale planting experiments are carried out in the garden and there are
30
no vast specialized taxonomic collections. The garden specimens are used only
for ad hoc comparative studies or as a taxonomic help.
For the last few years the scientific staff (four scientists and a few technical
workers) have been taking part in a project on the mapping of north-east Poland
flora, concentrating especially on endangered plants from the Wigry National
Park. Individual scientific projects in the Garden concern the synanthropic flora
of abandoned villages in the Kampinos National Park, mycoflora of the Botanic
Garden and plant and fungi composition in the forest-grassland borders of
Carpathian foothills.
An interesting new initiative is a collection of old dying out or unknown
woody cultivars created in Poland.
Polish woody cultivars
The collection of native woody cultivars was created to rescue old dyingout cultivars and to create a place where all of them can be seen in one place. A
number of excursions to old parks in all parts of Poland has been made in
search of forgotten and rare tree cultivars. This project was carried out in
cooperation with the senior of Polish dendrology, Professor Wlodzimierz
Seneta.
Examples of publications
Batko A. & Jakubiec H. (1989): Gonium dispersum, a new species from
Poland. – Algological Studies 54: 39-47.
Werblan-Jakubiec H., Bielska T., Kirpluk I. & Walczak M. (1992): The
census of rare and protected plant species in NE Poland (in Polish). – Prace
OB. PAN, 2: 55-81.
Kirpluk I. (1996): Ambrosia psilostachya (Asteraceae). A new species for
the flora of Wigry National Park. (in Polish). – Fragm. Flor. Et Geobot., Seria
Polonica. 3.
Werblan-Jakubiec H. & Luczaj L.(1996): Plants instead of roof (in Polish).
– Kwietnik 11(23): 40-44.
Luczaj L. & Sadowska B. (1997): Vascular plant, bryophytes and fungi
species richness of deciduous forest, seminatural grassland and their edge in SE
Poland. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, in press.
Forest edges
One of the individual research projects carried out in the Garden between
1994 and 1997 were forest-grassland edges in landscape mosaic. The study
encompassed three Carpathian deciduous woodlands surrounded by hay-
31
meadows. The distrubution of vascular plants, mosses, cap fungi and ground
fauna was studied with the help of several transects. The study showed that the
responses to the edge proximity differed between groups of organisms. Shrub,
tree and moss species richness showed positive edge effects, whereas vascular
plant, fungi and animal species richness did not show significant edge effects.
References:
Selected Papers
Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H.,
Walters S. M. & Webb D. A. [ed.] (1964-1993): Flora Europaea. 1(1993);
1 (1964); 2 (1968); 3 (1972); 4 (1976); 5 (1980). – Cambridge University Press,
Cambridge; Polunin O., Staiton A. (1988): Flowers of the Himalaya. – Oxford
University Press, Delhi; Polunin O. (1969): Flowers of Europe: a field guide. –
Oxford University Press, London; Polunin O. (1980): Flowers of Greece and the
Balkans: a field guide. – Oxford University Press, London; Boyd J. (1928):
Peonies. – American Peony Society; Ohwi J. (1965): Flora of Japan. – Smithsonian
Institute Washington, DC; Makedonskaja N.W. (1988): Piony. – Polymja, Minsk;
Hegi G. (1931-1965): Illustrierte Flora von Mittel-Europa, 1-7. – Carl Hanser Verlag, München; Seneta W., Dolatowski J. (1997): Dendrologia. – PWN, Warszawa;
Seneta W. (1991-1996): Drzewa i krzewy lisciaste. 1: Abelia - Buxus. 2: Callicarpa
– Cytisus. – Firma C.Esveld. D.M. van Gelderen, H.J.J. van Geldeven - Esveld, D.
van Geldeven, C.J. van Geldeven. – Rijneveld 72, 2771 XS Boskoop/ Holland;
Seneta W. (1981): Drzewa i krzewy iglaste. – PWN, Warszawa; Krussmann G.
(1976-1978): Handbuch der Laubgeholze.1-3. – Verlag Paul Parey, Berlin und
Hamburg, van de Laar, P.C. de Jong (1995): Naamlijst van Houtige Gewassen. –
Proefstation voor de Boomkwekerij, Boskoop; Szafer W., Raciborski M. [ed.]
(1919): Flora Polska – Rosliny Naczyniowe Polski i Ziem Osciennych, 1. –
Akademia Umiejetnosci, Krakow; Szafer W. [ed.] (1921-1947): Flora Polska –
Rosliny Naczyniowe Polski i Ziem Osciennych. – PAU, Krakow; Szafer W.,
Pawlowski B. [ed.] (1955-1960): Flora Polska – Rosliny Naczyniowe Polski i Ziem
Osciennych, p. 7-9. – PWN, Warszawa – Krakow; Pawlowski B. [ed.] (19631967): Flora Polska – Rosliny Naczyniowe Polski i Ziem Osciennych, p. 10-11,
PWN. – Warszawa – Krakow; Pawlowski B., Jasiewicz A. [ed.] (1971-1972): Flora
Polska – Rosliny Naczyniowe Polski i Ziem Osciennych, p. 12-13. – PWN,
Warszawa – Krakow; Jasiewicz A. [ed.] (1980): Flora Polska – Rosliny
Naczyniowe Polski i Ziem Osciennych, 14. – PWN, Warszawa – Krakow;
Jasiewicz A. [ed.] (1985-1992): Flora Polski – Rosliny Naczyniowe, p. 3-5. –
PWN, Warszawa – Krakow; Falkowski M. [ed.] (1982): Trawy polskie. – PWRiL,
Warszawa; Szafer W., Kulczynki S., Pawlowski B. (1976): Rosliny polskie. –
32
PWN, Warszawa; Mirek Z., Piekos-Mirkowa H., Zajac A., Zajac M. (1995):
Vascular Plants of Poland, A Checklist. Polish Botanical Studies, Guidebook
Series, 15. – PAN, Krakow; Komarov V. L. [ed.] (1934-1969): Flora SSSR, p. 130. – Moskva; Gleason H. A., Cronquist A. (1963): Manual of Vascular Plants of
Northeastern United States and Adjacent Canada. – Princeton, New Jersey; Abrams
L. (1940-1960): Illustrated flora of the Pacific States, p. 1-4. – Stanford University
Press, California, Oxford University Press, London; Britton N., Brown A. (18961898): An illustrated flora of the Northern United States, Canada and the British
Possesion, p. 1-3. – New York; Stern F.C. (1946): A study of the genus Paeonia. –
The Royal Horticultural Society, London; Eliovson S. (1955): South African
flowers for the garden. – Howard Timmins, Cape Town; Rickett H. W. (1953):
Wild flowers of America. – New York; Everard B., Morley B. D. (1970): Wild
flowers of the world. – London; Karpowicz W. (1969): Paprocie. – PWN,
Warszawa; Puttock A. G. (1957): Primulas. – The Trinity Press, Worcester –
London; Gordon Foster F. (1964): The gardener_s fern book. – Princeton, New
Jersey; Encke F. (1958-1961): Pareys Blumengartnerei, p. 1-2. – Berlin – Hamburg; Chittenden F. J. (1951): Dictionary of gardening, p. 1-4. – Oxford; Bailey L.
H. (1935): The standard cyclopedia of horticulture, p. 1-3. – New York;
Marcinkowski J. (1991): Byliny ogrodowe – produkcja i zastosowanie. – PWRiL,
Warszawa; Karpowiczowa L. (1972): Slownik nazw roslin obcego pochodzenia. –
Wyd. UW, Warszawa; Trehane P. [ed.] (1995): International Code of
Nomenclature for Cultivated Plants. – Quarterjack Publishing, Wimborne; Greuter
W. [ed.] (1993): Miedzynarodowy Kodeks nomenklatury botanicznej, Guidebook
Series, 3. – PAN, Krakow; Index Kewensis plantarum phanerogamarum. 1-2
(1895). Supplementum 1-15 (1906-1974). – Oxford; Podbielkowski Z. (1989):
Slownik roslin uzytkowych. – PWRiL, Warszawa; Podbielkowski Z. (1992):
Rosliny uzytkowe. – Wyd. Szkolne i Pedagog., Warszawa; Walters S. M. et al.
[ed.] (1986-1995): The European garden flora. 1-4. – Cambridge University Press,
Cambridge, London, New York, New Rochelle, Melbourne, Sydney; Encke,
Bucmheim, Seybold (1994): Zander Handworterbuch der Pflanzennamen. – Verlag
Eugen Ulmer; Rauh W. (1981): Bromelien. – Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart;
Encke F. (1987): Kalt und Warmhauspflanzen. – Ulmer, Stuttgart; Index roz.
(1989): PTMR. – Warszawa; Krussmann G. (1974): Rosen Rosen Rosen, Unser
Wissen über die Rose. – Verlag Paul Parey, Berlin – Hamburg.
33
P e r s p e k t iv y i n f o r m a čn íh o s y s t ém u
v A r b o r e t u Ř íc m a n i c e .
Luboš Úradníček
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie Lesnické a dřevařské fakulty
Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno,
Česká republika, e-mail [email protected].
Úradníček L. (2000): Perspectives in information systems of the Arboretum
Řícmanice. – Zborn. konfer., Perspectives in informations systems in
botanical gardens and arboreta (14-16 jun 2000), Košice, p. 34-37
Abstract: The author briefly characterizes the activities of the Arboretum
Řícmanice and proposes the possibilities of ensuring the information on wood
species and herbarium collection by means of databases communicating in
the program Windows.
Keywords: dreviny, evidencia, Microsoft Access, herbář
Arboretum Řícmanice se nachází 15 km severovýchodně od Brna. Leží na
území Školního lesního podniku „Masarykův Les“ Křtiny, nedílné součásti
Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Celková plocha činí 6 ha.
Rozkládá se ve výšce 330 - 350 m n. m., je tvořeno náhorní plošinou s mírnou
severovýchodní expozicí. Geologickým podkladem je granodiorit, překrytý
různě mocnou vrstvou sprašové hlíny. Průměrná roční teplota je 7,7 °C,
průměrné roční srážky 630 mm.
Oficiální vznik arboreta Řícmanice se datuje rokem 1969. Jeho základem
se stala zrušená lesní školka a velký lesní palouk, který byl již ve 30. letech po
obvodu osázen cizokrajnými dřevinami. Celý objekt byl oplocen, opravena
stará studna a přístřešek pro zaměstnance.
Sbírka dřevin je zaměřena především na jehličnany, dnes již obsahuje více
než 100 druhů a asi 50 druhů listnáčů. Výsadby lze rozdělit podle věku do tří
skupin. Do první patří stromy, vysazené v letech 1928-1939, vytvářející
důstojný rámec celého objektu. Druhou skupinu tvoří dřeviny vysazené při
34
oficiálním založení arboreta a třetí skupinu představují nejmladší výsadby a
nálet potomstva již plodících exemplářů.
Hlavním posláním arboreta je introdukce a aklimatizace dřevin pro různé
experimentální účely, zejména však pro ověřování možnosti použití lesnicky
významných druhů ze zahraničí v našich podmínkách. Mimo vědeckovýzkumných aktivit dále slouží jako demonstrační a výukový objekt pro
studenty MZLU v Brně.
V současné době v arboretu není využíván žádný speciální informační
systém, jako základní průvodce po arboretu slouží publikace Truhlář, J.:
Arboretum Řícmanice a památník Stromů, z roku 1997. Většina méně častých
taxonů je označena visačkou s latinským názvem dřeviny. To postačuje pro
přibližnou orientaci. Vzhledem k malé rozloze a nižšímu počtu taxonů se zatím
neuvažuje o informačních tabulích, jak je tomu např. v Arboretu Křtiny.
V případě předem ohlášených odborných exkurzí zajišťují doprovod pracovníci
Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie Lesnické a dřevařské fakulty
MZLU v Brně.
Tento ústav, který zajišťuje odbornou správu objektu, je od konce roku
1999 vybaven počítačovou technikou, umožňující využívat internet. Je napojen
do sítě přes server MZLU v Brně (mendelu.cz). Toto napojení přispělo k
levnější a rychlejší komunikaci s partnerskými botanickými zahradami, také při
poptávce po některých druzích dřevin a při nabídce vlastních výpěstků,
v budoucnu umožní i nákup rostlin. Vzhledem k tomu, že sběr semen
v arboretu je občasný, nevydává arboretum vlastní index seminum, využívá
spolupráce s BZA MZLU v Brně.
Pro evidenci dřevin v arboretu vytváříme, my pracovníci výše uvedeného
ústavu, novou databázi na základě programu Microsoft Access, kde by měly
být zachyceny důležité informace o jednotlivých konkrétních exemplářích. Na
každé stránce, tedy „rodném listu“ dřeviny, budou uvedeny základní a doplňující informace. Z těch základních to bude vědecké jméno latinsky včetně
autora a česky. Umístění dřeviny v arboretu včetně jejího číselného kódu.
Počítáme s digitalizací mapy arboreta a pro větší přehlednost bude tato
rozdělena do sektorů. Dále zde bude původ, tedy zdroj, ze kterého byla rostlina
získána, ať už se jedná o semeno či sazenici. Důležitý je také rok výsadby,
případně věk vysazované dřeviny. Zvláště budou uváděny základní rozměry
dřevin (výška, průměr stonku v d 1,3 průměr koruny,výška koruny), které
budou průběžně aktualizovány. Mezi doplňujícími informacemi budou údaje o
zdravotním stavu, poškození, úhynu, příčinách úhynu. Jednotlivé sledované
položky by měly být kompaktibilní s evidenčními listy, respektive údaji,
evropských botanických zahrad. Také se pokusíme doplnit i údaje fenologické
– doba rašení, kvetení, tvorby plodů, vyzrání semen, příp. klíčivost semen,
35
přirozené zmlazení aj. V poznámce může být uveden např. dárce, sponzor a
pod. Tak jak se hledají sponzoři zvířat v zoo, bylo by možné sponzorovat i
dřeviny.
Nyní připravujeme vlastní www stránky pro Arboretum Řícmanice, které
by byly součástí www stránek ÚLBDT. Tyto stránky budou obsahovat nejprve
úvodní stránku s vyobrazením arboreta, na které dále bude lišta s hesly
vedoucími k doplňujícím informacím. Kliknutím (označením) na liště bude
umožněn posun na následující stránky. Na první z nich bude krátká charakteristika arboreta včetně přírodních poměrů. Pod dalším heslem bude
seznam pěstovaných taxonů, tedy taxativní vyjmenování jednotlivých druhů
dřevin, které se v arboretu vyskytují. U méně častých taxonů bude po označení
možné získat další informace – počet exemplářů, základní rozměry, stáří,
plodnost, ve kterém sektoru arboreta se nachází aj. Postupně se pokusíme tuto
stručnou databázi doplnit u všech druhů. Součástí nabídky bude i heslo
fotografie. Zde bude zachyceno několik celkových pohledů na dřeviny, rostoucí
v objektu, a to tak, aby si návštěvník stránek mohl vytvořit celkovou představu
o sbírce. Dále zde budou obrázky jednotlivých vzácnějších druhů jako dokumentace jejich růstu. Základem budou fotky habitu, tyto budou postupně
doplňovány dalšími detaily. Tato část fotografií jednotlivých dřevin by později
měla být propojena se seznamem pěstovaných taxonů, aby bylo možno volně
mezi těmito hesly přecházet. V rámci hesla další odkazy bude po označení
možné najít seznam nejčastěji používané dendrologické literatury včetně
odkazů na další internetové stránky. Bude zde i seznam publikací, týkajících se
konkrétně Arboreta Řícmanice. Součástí bude i odkaz na další botanické
zahrady a arboreta, především na Arboretum Křtiny, také odborně spravované
ÚLBDT a Botanickou zahradu a arboretum Mendlovy zemědělské a lesnické
univerzity v Brně, respektive www stránky dalších objektů.
Nezbytnou součástí každé sbírky by měl být i herbář. V herbáři ÚLBDT se
nachází více než 70.000 položek různých rostlin. Dnes se ještě rozšiřuje o
samostatnou část tropických a subtropických dřevin. Snažíme se pro něj získat
další prostory. Chtěli bychom postupně, až dokončíme databanku dřevin
v Arboretu Řícmanice, převést také údaje z herbáře do elektronické podoby.
V první fázi dřeviny, později i byliny. Podobně jako v případě evidence dřevin
jsme se rozhodli zpracovat databázi na základě programu Microsoft Access.
Každá herbářová položka bude mít svoji stránku, kde budou základní a
doplňující údaje. Za základní považujeme latinský název taxonu včetně autora,
případné synonymum, lokalitu, tedy zemi sběru, pokud možno zeměpisné
souřadnice místa, nadmořskou výšku. Dále kdo sbíral a kdo determinoval
danou položku. V poznámce by měla být další charakteristika terénu, příp.
specifika stanoviště. V rámci doplňujících údajů by měly být uvedeny
36
parametry dřeviny, ze které byl sběr proveden (výška, průměr kmene, stáří) a
dále, zda je na položce pouze olistěný prýt nebo květ či plod. Celá stránka by
měla být uzpůsobena k tomu, aby zde bylo možné pomocí filtru vyhledávat
jednotlivé položky jak podle taxonů – jejich latinských názvů, tak dle místa
sběru, nadmořské výšky aj. Pro snadnější orientaci bude základní utřídění
jednotlivých stránek dle latinského názvu taxonu.
Po naplnění databází bychom chtěli jednotlivé systémy, případně jejich
www stránky propojit tak, aby je bylo možné využívat pro studenty, případně
zájemce o studium dendrologie a dále v pedagogickém procesu.
Poděkování: Většina výzkumných prací v Arboretu Řícmanice v posledním období, a také účast na této konferenci, byla umožněna díky projektu
výzkumného záměru MŠMT ČR, reg. č. CEZ : J08/98:434100005.
37
V y u ži t i e d r e v ín a p o čít a čo v á d a t a b áz a
g e n o f o n d u A r b o r ét a M ly ňa n y .
Marta Mácsayová & Miroslav Solčiansky
Arborétum Mlyňany SAV, Slepčany, Slovenská Republika
Mácsayová M. & Solčiansky M. (2000): The employment of woody
species and computer database of the genefund of the Arbotetum Mlyňany. –
Zborn. konfer., Perspectives in informations systems in botanical gardens and
Abstract: In the contribution the authors present the informatory system in
the Arboretum Mlyňany of the Slovak Academy of Sciences.
Keywords: dreviny, evidencia, program TOPOL, informačný systém
Úvod
V súčasnosti sa v Arboréte Mlyňany, na takmer 70 ha objektu, nachádza
viac než 2.300 zastúpených druhov, variet a foriem drevín. Tvoria zaujímavé
parkové scenérie a dominanty, ktoré spolu s jazierkami, alpínami a malou
záhradnou architektúrou vytvárajú kultivovanú a biologicky hodnotnú parkovú
krajinu.
Celá plocha Arboréta Mlyňany je rozdelená na :
1. pôvodný Ambrózyho park
2. plochu Východoázijskej dendroflóry s expozíciami :
• Kaukaz (členená podľa vegetačných pásiem)
• Stredná Ázia
• Himaláje
• Japonsko
• Čína (severná, stredná, južná)
• ďaleký Východ
38
3. plochu Severoamerickej dendroflóry
4. plochu Kórejskej dendroflóry
5. plochu
• Slovenskej dendroflóry (v rámci nej záchrana ohrozených taxónov)
• popínavých foriem
• záhrada neustáleho kvitnutia (včítane rozária)
• dreviny južnej pologule a okrasných foriem drevín
Pri tak veľkej a rozmanitej ploche vystupuje do popredia problém
evidencie jednotlivých jedincov. Hlavne pre potreby výskumu a štúdia je veľmi
dôležité viesť čo najpresnejšiu inventarizáciu a evidenciu drevín, ktoré sa
v parku nachádzajú.
V minulosti bola evidencia značne zanedbaná, čo má za následok obrovský
sklz v tejto oblasti, ktorý sa len veľmi ťažko bude doháňať.
V súčasnosti sa evidencia zameriava hlavne na novovysadzované jedince,
či sa už jedná o druhy, ktoré sa v parku už nachádzajú, alebo o novointrodukované jedince.
Pre evidenciu drevín sú dnes k dispozícii rôzne počítačové programy.
V Arboréte Mlyňany sa k evidencii drevín využíva program TOPOL.
V súčasnej dobe má program TOPOL široké uplatnenie. V roku 1992, v rámci
konkurzného riadenia ministerstva poľnohospodárstva, bol program doporučený ako jeden z dvoch programových systémov pre pozemkové úrady.
Oblasťou uplatnenia je tu predovšetkým projektovanie pozemkových úprav.
Ďalší užívatelia sú z oblasti ochrany životného prostredia, lesného a vodného
hospodárstva, poľnohospodárstva, geodézie a geografie.
Program TOPOL sa vyznačuje týmito vlastnosťami :
• S-JTSK súradnicový systém pre ukladanie a zobrazovanie dát
• jednoduché zriaďovanie grafických dát pomocou tabletu, digitálne alebo
číselne z klávesnice
• spracovanie grafických dát vo vektorovom tvare, u varianty TOPOL R i
v rastrovom tvare
• import a export grafických dát v rôznych formátoch
• pohotové zisťovanie uzavretých plôch a výpočet ich výmer
• DBF kompatibilné súbory pre ukladanie popisových údajov, ktoré sú
prepojené s grafickými dátamy
39
•
•
•
•
•
•
•
•
podobné a kolineárne transformácie podporujú získavanie dát z mapových
podkladov rôznej kvality
generalizácia línií podľa zadanej generalizačnej medze
hladké pripojenie línií s voliteľnou medzou prepojenia
filtrácia a výbery dát na základe zadaných kritérií
prenosy popisových atribútov medzi vektorovými objektmi
jednoduché geodetické úlohy
spracovanie leteckých a družicových snímok, tvorba mozaiky (TOPOL R)
užívateľské nastavenia základných parametrov programu.
Materiál a metódy
Práce na započatí evidencie genofondu Arboréta Mlyňany sa začali v roku
1994, kedy bola vypracovaná metodika práce. Neoddeliteľnou súčasťou celého
projektu Informačného systému Arboréta Mlyňany je organizačný poriadok
prípravy údajov. Tento poriadok musí stanovovať :
• etapy prípravy údajov (projekcia, aktualizácia podľa výsadby,…)
• potrebné technické prostriedky (formuláre, počítače, plotter,…)
• zodpovednosti osôb za jednotlivé etapy apod.
Je to nutné najmä z dôvodov :
• zamedzenia strate údaja,
• zamedzenia zámene údaja za iný,
• zamedzenia viacnásobného vloženia toho istého údaja,
• pravdivosti údaja,
• kompetentnej aktualizácie údaja pri jeho zmene a pod.
Zodpovednosť bola prerozdelená medzi jednotlivé oddelenia. Za časť
získania prvotných údajov, za ich správnosť bola zodpovednosť pridelená
oddeleniu rozmnožovania, za údaje týkajúce sa umiestnenia a stavu jednotlivých taxónov je zodpovedné oddelenie genofondu a za počítačové spracovanie, archiváciu a údržbu systému je zodpovedné oddelenie informatiky a
evidencie drevín. V rámci možností Arboréta Mlyňany je celý systém aplikovaný iba na nové výsadby (tj. nezahŕňa stav pôvodného parku do roku 1994),
pretože Arborétum so svojou zbierkou viac než 2.300 druhov, na ploche vyše
70 ha, by predstavovalo obrovské množstvo špeciálnej a odbornej práce, k čomu v súčasnosti nemá ani personálne ani ekonomické podmienky.
40
Evidencia genofondu pomocou systému TOPOL pracuje na princípe
grafických vrstiev. Každá vrstva predstavuje jeden botanický rod a je označená
menom, ktoré je odvodené od mena rodu. Tieto jednotlivé vrstvy sú ukladané
do adresára a to tak, že grafické vrstvy s rovnakým počiatočným písmenom sú
ukladané do podadresára označeného týmto počiatočným písmenom. Takto
vzniklo 26 podadresárov. Výnimku tvorí nultá vrstva, ktorá predstavuje zdigitalizovanú mapu Arboréta Mlyňany so všetkými objektmi, plochami, chodníkmi a cestami. Podobný systém využívajú aj programy typu CAD. Na nultej
vrstve je možné ľubovolným spôsobom aktualizovať pôvodnú mapu. Vrstvy
predstavujúce jednotlivé rody je možné tiež aktualizovať. Ich zobrazenie je
možné buď zapnúť alebo vypnúť. Na evidenciu konkrétneho vysadeného
jedinca sa využíva metóda editácie bodu. To znamená, že každému jedincovi je
priradená značka, ku ktorej sa viaže databáza so všetkými údajmi podľa
evidenčnej karty (viď príloha).
Za základ informačného systému je vzatá evidenčná karta vysadeného
taxónu. Skladá sa z dvoch častí a to časť datová, ktorá obsahuje názov taxónu,
systematické číslo, evidenčné číslo, čeľaď, prirodzený areál, odkiaľ je rastlina
získaná, čo bolo získané, výsadba do parku dňa, počet vysadených kusov,
oddelenie, bližšie určenie výsadby, a časť grafická, ktorá sa nachádza na rube
karty a je to podrobná mapa parku. Časť datová je podkladom pre naplnenie
údajov databázy a časť grafická obsahuje umiestnenie jedinca s presnosťou cca
1 m na ploche celého parku.
Výsledky
Pracovníci zodpovední za determináciu taxónu a overenie údajov v kartách
nachystajú dávku kariet pre plnenie do databázy. pred odovzdaním ďalšej
pracovnej skupine označia jednotlivé karty v dávke predbežným poradovým
číslom.
V počítačovom systéme sa každý jedinec zobrazí značkou pomocou
editácie bodu. Pracovník otvorí príslušnú vrstvu, určenú pre daný rod. Pomocou
editácie bodu, kedy môže buď vytvárať nové body, alebo opravovať staré body,
pridelí bodu značku a farbu. Značka a farba udávajú čí sa jedná o strom alebo o
ker s rozlíšením opadavý, stálozelený, ihličnatý. Po potvrdení značky sa na
obrazovke objaví biely kríž, ktorým možno pohybovať prostredníctvom myši.
Keď máme kríž na požadovanom mieste (miesto výsadby), polohu potvrdíme
ľavým tlačidlom myši (alebo a klávesnice Enterom). Po potvrdení bodu sa
v ľavej časti obrazovky objaví tabuľka, do ktorej vložíme údaje získané
z evidenčnej karty (z časti datovej). Novoidrodukovanosť si poznačíme do poľa
NOVO_INTRO. Všetky vpísané údaje na konci potvrdíme.
41
Výstupy z uvedeného systému sú: možnosť zobrazenia údajov na obrazovke, tlač na tlačiarni, alebo v grafickej podobe pomocou súradnicového zapisovača – plottra.
Evidencia genofondu Arboréta Mlyňany vychádza z dát podrobnej evidencie, ktorá bola realizovaná formou inventarizácie k 31.12.1992. Pravidelné a
permanentné dopĺňanie výsadieb bude aktualizované podrobnou inventarizáciou včítane vyhodnotenia vypadnutých jedincov v 10-ročných intervaloch,
neskôr v 5-ročných. Nakoniec celý proces splynie do jednoliateho procesu
permanentnej evidencie a súbežného hodnotenia inventarizácie.
Súhrn
Treba si uvedomiť, že digitálne zobrazenie kladie na pracovníkov zvýšené
nároky na presnosť a úplnosť práce. Naopak informačný systém po naplnení
ponúka komplexnejšie výsledky, navyše podľa rôznych kritérií prístupu. Pre
dosiahnutie 100% aktuálneho stavu evidencie genofondu je potrebná jednoznačná lokalizácia každého jedinca v súradniciach JSTK s presnosťou minimálne 0,5 m, hlavne v hustých porastoch, aby bol zachovaný reálny obraz
výsadby. Celá evidovaná plocha musí byť rozdelená na kvadranty. Je možné
uvažovať nad využitím špeciálnej techniky, využívajúcej satelity na presnú
lokalizáciu každého jedinca. Celý systém musí byť pravideľne kontrolovaný a
udržiavaný. To znamená pravideľne sledovať plochu a premietať všetky zmeny
z titulu výrubu, výsadby, samovoľného rozširovania do počítačového systému.
Dokonalá evidencia je predpokladom akejkoľvek vedeckej práce či na
poli introdukcie, domestikácie, alebo invázie introdukovaných dendrotaxónov.
Zavádzané počítačové systémy sa neustále zdokonaľujú, čo sa premieta i do
praktickej činnosti arborét a botanických záhrad.
Literatúra
Pressová J. (1993): Topol. referenční příručka programu Topol, verze 2.5. – Praha,
Help, 80 s.
Tábor I., Tomaško I. (1992): Genofond a dendroexpozície Arboréta Mlyňany. –
Bratislava, Polygrafia, 118 s.
42
EVIDENČNÁ KARTA
Systematické číslo
Evidenčné číslo
Genus (Rod)
Species (Druh)
Autor
Subspecies, Cultivar
Čeľaď
Novoitroduk. (z roku)
Areál pôvodu
Odkiaľ získané
Získané (z čoho)
Sadené (rok/mesiac/deň)
Sadené množstvo (ks)
Sadené v oddelení
Sadené-bližšie určenie
Inventar. Údaje
Rok :
Počet
Stav
Výška
Priemer (v=1.3m)
Koruna (priemer)
Kvitnutie
Plodenie
Poloha (k svetlu)
Zapísal (Dátum)
43
Rok :
Rok :
Rok :
Databases in the National Botanic Gardens
of Latvia.
L.Vishnevska
National Botanic Gardens of Latvia,
Vishnevska. L. (2000): DATABASES IN THE NATIONAL BOTANIC
GARDENS OF LATVIA. – Zborn. konfer., Perspectives in informations
Abstarct: In the contribution the brief history and characterization of the
introduction of information databases in the National Botanical Garden in
Litva is given.
Keywords: plant database, database "Dizkoki" database "Dendroflora",
database “NBD Augi”, NBG Latvia
As for the plant collections, the National Botanic Gardens of Latvia (NBG)
is not only the biggest in the Baltic countries, but one of the biggest in the
North Europe. However, the scientific value of these collections is comparatively little known for scientific world abroad. Main reason for this is poor
information about our collections, their taxonomic structure, the accuracy of
identification and the origin. In this case may help the computerised plant
collections databases that are an everyday necessity in every botanical garden
and arboretum.
The plant collections database of the Latvian National Botanic Gardens is
being established with the goal of systematizing and consolidating information
we have about plants grown in the gardens, in such a way including as much
information as possible about its origins, history of cultivation, and so on.
In 1994 we were fortunate enough to obtain from the Soros Foundation a
PC486 personal computer. Thus the creation of a database, accessible to the
real user, that is, to any employee of the botanical gardens, became feasible.
Recently, attempts have been made by the largest botanical gardens to
create unified database systems. Systems such as BG-Base (USA) and BG-
44
Recorder (UK) are successfully employed in dozens of botanical gardens.
Unfortunately, none of these turns out to fully meet our needs, either because of
their high cost, because of inadequacies in the way they structure data, or
simply because they are too difficult for our botanists, who are not as a rule
computer specialists, to use in their daily activities. For these reasons we
declined the use of BG-Recorder, although we had already begun to enter into
it information about our collection.
These problems were discussed in 1993 in Tallinn at the conference about
botanical databases held there. Although there was no success at adopting a
unified strategy for the creation of a general system of databases for the Baltic
region, an agreement was reached to maintain the regular exchange of information dealing with this set of issues by the botanical gardens of Tallinn,
Tartu, Vilnius, Kaunas, and Salaspils.
Taking into account all the above-mentioned circumstances, we have
decided that for the creation of our databases we shall for the time being
employ the database program Access (for Windows). One of its main
advantages is the possibility to expand an already existing database, adding
new parameters to it.
Using the database program Access, we have created the database
“Dizkoki” (Bigtrees), in which are included data describing the largest, oldest,
or otherwise noteworthy trees, measured and described by expeditions of the
NBG Dendroflora Department throughout Latvia. These are detailed descriptions of the locations, dimensions, and general state of the tree, as well as
special notes and certain technical attributes (Vishnevska, Cinovskis, 1996). At
the present time, the database contains records describing more than 2.800
bigtrees.
We have initiated the creation of the database “Dendroflora”, which
contains information about trees and shrubs of parks, arboretums, and other
dendrological objects of Latvia (more than 35.000 accessions).
In 1996 we have specified initial data scheme for the database “NBD
Augi” (NBG plants) and begun inputting data describing the plant collections
of the Arboretum, fund-plantations of the small decorative conifer forms, and
nurseries (Vishnevska, 1997). An outline of the database “NBD augi” is given
in Table 1.
45
Table 1: Outline of the database “NBD Augi”.
Field Name
Owner
Accesnum
Familia
Genus
Species
Ssp var f cult
Data Type
Text
AutoNumbe
r
Text
Text
Text
Text
Precision
Recname
Country
Origin
Wild
Collector
Datreceive
Recform
Text
Text
Text
Text
Text
Text
Text
Text
Ownnum
Introdyear
Plantyear
Place
Status
Plants
Lospl
Cause
Yearlost
Acclim
Text
Number
Number
Text
Yes/No
Number
Number
Text
Text
Text
Livform
Text
Description
Owner’s name (Department, Laboratory)
Accession number
Familia
Genus
Species
Intraspecific rank: subspecies, varietas (not variety!),
form (with authors), cultivar (variety)
Precision of systematical belonging
Receiving name
Country of collection/origin (ISO code)
Place of origin (garden)
Is it of wild origin? (Yes - *)
Collector name (initials)
Receiving date
Received form (S - seeds, P - plants, C - cuttings, G grafts)
Identification number by the owner
Introduction year (seed germination)
Planting year
Place (quarter, bed)
Status of collection (active/lost)
Number of plants
Number of lost plants
Cause of loss
Year of lost
Degree of acclimatization (v – vegetative growing, fl flowering, fr - fruits).
Living form (C – conifers, T – trees, S – shrubs, H –
halfshrubs, L – climbers, A – annuals, P – perennials).
At present the database “NBD augi” contains more as 12000 accessions
that cover about 50% of all dendrological collections of NBG (one accession is
one plant or a group of plants of the same origin, planted in a certain year and
place). An input of all available data concerning conifer collection of the NBG
– the biggest one in the Baltic countries, is done. It is counted about 4.000
accessions (including lost plants) (Vishnevska, Bice, 1999).
Some statistical conclusions about conifer collection of NBG, received
exploring the Database “NBD Augi”, are reviewed in the Table 2.
46
Table 2: Number of conifers in the collections of NBG (spring 2000).
Familia, genus
Coniferous plants total
Pinaceae
Picea
Pinus
Abies
Larix
Tsuga
Pseudotsuga
Cupressaceae
Juniperus
Chamaecyparis
Thuja
Taxaceae, Taxus
Taxa
899
423
182
139
51
31
14
6
405
180
140
78
56
Accessions
3170
1366
527
440
173
168
29
29
1646
960
433
239
158
Plants
7079
3441
1353
1027
471
478
56
56
3255
1793
684
744
383
The coniferous plant collection of NBG begun to create in 1956 in the base
of C.W.Schoch’s Plantarium, existed from 1836 (Pūka, 1997, Cinovskis, 1999).
Now we have 120 accessions of conifers, inherited from it.
Found-plantation of the small decorative forms contains about 1.030 plants
of 420 taxa (including new forms).
About 480 accessions of conifers in our collection are of wild origin, 36
among them are from Latvia. Estimable part of them are new forms, selected
from witch’s brooms (hexenbesen) and other mutant plants, find in the nature.
Analyzing the main causes of death of plants it is possible to conclude, that
the biggest amount of coniferous plants (333 plants) was frozen to death in
extremely cold winter of 1979.
NBG have links of seed exchange with more as 700 institutions. The
scheme of the database “Seklapmaina” (Seed Exchange) is created with aim to
use it in the nearest future.
The database “Lakstaugi” (Caulescent Plants) is begun to create too. The
database making of hothouse plants collection, containing more than 1500 taxa,
is planned in the next year.
Now we have the project to create joint NBG plant collection database with
aim to prepare the Plantlist of NBG, and to create and maintain the Internet
47
homepage providing the possibility to access the database from Internet. In
future, the database of NBG could be included into the database of all
cultivated plants in Latvia.
References
Cinovskis R. (1999): Nacionālā botāniskā dārza Dendrofloras nodaļa (Dendroflora
Department of National Botanic Gardens), Dārzs un Drava, 1 p. 39-43, 2 p. 2729, 5 p. 38-39, 6 p. 42-43 (in Latvian).
Pūka T. (1997): Salaspils botāniskais dārzs. 1836-1956-1996. (Botanical Garden of
Salaspils). – Salaspils, 135 pp. (in Latvian).
Vishnevska L., Cinovskis R. (1996): Botanical Databases in the National Botanic
Gardens. – In: The Baltic Botanic Gardens in 1994-1995 (Estonia, Latvia,
Lithuania), Salaspils, Latvia, p. 18-23.
Vishnevska L. (1997): “NBD Augi” – a new database of the plant collections. – In:
The Baltic Botanic Gardens in 1996 (Estonia, Latvia, Lithuania), Riga, Latvia,
p. 37-38.
Vishnevska L., Bice M. (1999): Conifers in the National Botanic Gardens database.
– In: International Scientific Conference “Plant genefund accumulation,
evaluation and protection in the botanical gardens”. – Vilnius, p. 35-37.
48
P o čít a čo v á e v id e n c e s b ěr u p r o h e r b á ř
jako dokumentace dendrologického výzkumu.
Milan Velička
Arboretum Nový Dvůr SZM. Opava, Česká Republika
Velička M., (2000): Computer registration of collections for herbarium as a
documentation of dendrological research. – Zborn. konfer., Perspectives in
Košice, p. 49-55
Abstract: The author of the contribution presents the history of the
dendrological research and the posibilities of the employment of PC in
herbarium specimen documentation. Herbarium specimens prepared in this
way represent an important element of documentation in dendrologic
collections of arboreta, musea and botanical gardens.
Keywords: program DEMUS, dendrológia, herbár, múzeum,
Smyslem a cílem sbírkové činnosti muzeí je uchování hmotných dokladů
našeho světa. V případě přírodovědných muzejních pracovišť jde tedy o výzkum, sběr, konzervaci a preparaci dokladů přirodnin v pokud možno celé jejich
variabilitě, a to v autochtonním i umělém prostředí.
Zatímco výzkumná činnost v jiných resortech nemá v dokumentaci
trojrozměrných předmětů žádné výrazné priority, na muzejních pracovištích
v resortu Ministerstva kultury ČR (kam Slezké zemské muzeum a jeho Arboretum přísluší) se předpokládá úzká návaznost sbírkových programů dokumentačních a tématicky odpovídající vědeckovýzkumné činnosti.
Po vzniku Arboreta Nový Dvůr Slezkého zemského muzea v Opavě (dále
ASMO) v roce 1958 bylo brzy započato i s tvorbou dokumentačního studijního
herbáře. Jednak s položkami původní parkové sbírky dřevin i nových přírůstků
sortimentu na této lokalitě, jednak herbářových dokladů autochtonní
dendroflóry československé, evropské a podle možností i světové.
49
Od roku 1960 byli kustody herbáře nejprve krátce L. Pachnerová a J.
Lazebníček (1960-63), pak I.Musil (1964-1975) a M. Velička (od 1976). Sbírková činnost a péče o herbář je od roku 1976 v ASMO v náplní jeho sbírkového
oddělení, málo později pak organizačně změněného na dendrologické pracoviště – s profilem činnosti především vědeckovýzkumné a sbírkové, v obvyklé
muzejní vazbě. Péče o narůstajíci rozsah specia-lizovaného herbáře ASMO
vyústila v roce 1990 k celosvětové registraci a k přijetí mezinárodní zkratky
AND.
Vedle dokumentace introdukovaných dřevin – zvláště druhů pěstovaných
na novodvorské lokalitě – je sběrný program dendrologického pracoviště
zhruba v posledním desetiletí výrazněji orientován na průzkum a dokumentaci
autochtonní dendroflóry v severomoravském regionu, od roku 1992 soustředěněji na méně běžné (i ohrožené) druhy dřevin, zpočátku také díky podílu na
grantu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z Ministerstva životního prostředí ČR.
Tyto skutečnosti na jedné straně umožňují doplňovat herbářový fond položkami z autochtonního výskytu, na druhé straně herbářovými exsikáty dokumentovat narůstajíci živý fond v ASMO pěstované, především venkovní
sbírky, s převahou exotických dřevin.
Ve více jak 40 leté existence novodvorského arboreta měl totiž také
introdukční program výrazný podíl i dobré výsledky (Kříž 1966/67, 1969,
Musil 1971, Velička 1977,1986, 1995, 1996, 1997), především při výzkumných
úkolech hodnocení exot, a to některých druhů, i širších sortimentů.
Zvýšená náročnost programu herbářové dokumentace a precizace v evidenci sběru si vyžádala odpovídajíci modernizaci ve vybavení dendrologického
pracoviště, včetně možností práce na počítači s odpovídajícím softwarovým
vybavením. Pro splnění takového úkolu byl navržen a od roku 1997 je na
dendrologickém pracovišti ASMO řešen resortní grantový úkol muzejního
charakteru „Herbářová dokumentace a počítačová evidence dendrologických
sbírek“. Dendrologický sbírkový fond začal být pro rozlišení od jiných oborů
ve Slezkém zemském muzeu důsledně označován jako fond „D“.
Závažnost sbírkové činnosti muzeí české republiky se zvýrazní, když si
uvědomíme nadresortní význam dokumentace stavu a vývoje přírody a společnosti. S výjimkou některých botanických ústavů vysokých škol je herbářová
dokumentace doménou botanických pracovišť muzejní sféry.
Odborní a výzkumní pracovníci akademických pracovišť a výzkumných
ústavů se při řešení odborných úkolů ať základního či aplikovaného výzkumu
v mnoha přpadech neobejdou bez studia v muzejních depozitářích. Aby studijní
50
přípravu zefektivnili, snaží se využívat v prvé řadě přehledů muzejních sbírek,
v detailním studiu pak bádat v muzejních oborových fondech.
Snad především v přírodovědných oborech je studium hmotných dokladů
autochtonních přírodnin (v botanice exsikátů) jedním ze základních pramenů.
Zvláště když určité oblasti nebo lokality patří k obtížně dostupným i náročným
na čas a náklady přepravy. Studium v muzeích je nepominutelným zdrojem
určitého poznání historického vývoje, postupných změn i aktuálního stavu
živých složek přírody. Tento zdroj nemůže ovšem být po všech stránkach
uspokojující, zvláště při rozvoji vědy a poznávaní přírody. K omezujícím
faktorům patří jednak úroveň znalostí v dávnějších obdobích sběrů a z toho pak
vyplývající nedostatčná vypovídací hodnota akvizic, jednak reálné možnosti
a nerovnoměrnost muzejního průzkumu, sběrů a dokumentace v minulosti,
ostatně i dnes.
Obsah a profil sbírkové činnosti muzeí nebva vždy zcela jasně nahlížen,
zvláště když je mu přisuzována služba výzkumu v jiných resortech. Má-li být
muzejní sbírková dokumentace např. v botanice objektivním zdrojem informací
o stavu flóry a proměnlivosti jejích taxonů (společenstev, čeledí, rodů, druhů,
nebo i nižších taxonů), musí být sběry uskutečňovány zasvěceně, s dobrou
úrovní znalostí i ve specializovaných oborech botaniky.
Bez toho nebude sbírková činnost v muzeích při tvorbě pramenů dalšího
studia a při výzkumu jak v resortním rámci tak i pro jiné resorty uspokojivě
efektivní. I proto by měla mít sbírková činnost a dokumentace v muzeích
souvislost s odbornými a výzkumnými úkoly.
Specifikem Československa bylo, a pro Slovenskou i Českou republiku
zůstává, že převahu položek všech povinně studijních herbářů představují
fondy muzeí.
Herbářové fondy muzeí ČR tvoří dnes asi 80% celostátního bohatství, které
má rozsah zhruba 7 milionů položek (Holmgren et all. 1990, Velička 1996).
I když něco více, než polovina toho počtu je ve dvou pražských depozitářích,
totiž v Národním muzeu (PRM, depozitáře v Průhonicích) a ve fondech
Přírodovědecké fakulty UK v Praze, významný podíl mají ještě i muzejní
herbáře v Brně (BRM) a Opavě (OPM), a pak i v regionálních muzeích,
s regionálními fondy sběrů.
Kompjuterizace dat o herbářových fondech, dokládajících výzkumnou
a aktivizační činností muzeí by měla být zásadním úkolem dneška. Potřeba
elektronické dostupnosti informací o sbírkách, tedy i o herbářových sbírkách
tuto modernizaci vyžaduje.
Ostatně i světový přehled herbářů – Index herbariorum – publikovaný od
roku 1952 v postupně širších verzích 8 krát vyšel knižně naposledy v roce 1990
51
s tím, že shromažděné údaje začaly být převáděny na počítačovou databázi.
Dnes jsou už dostupné na internetu. Aktualizace dat (změny) jsou tak už velmi
operativně redigovány a editovány péči pracovníků významného amerického
herbáře při Botanické zahradě v New Yorku.
Motivací pro grantový úkol na dendrologickém pracovišti ASMO, a to širší
projekt výzkumný i sbírkový, bylo udržení dobré úrovně výzkumného
a sbírkového programu i při výrazném omezení možností právě od roku 1997
(Velička 1997).
Přijetím návrhu dendrologického výzkumu a současně i evidenčního
sbírkového projektu jako úkolu VaV v resortu Ministerstva kultury ČR (č.
OMG 073) pak dotací značné části nákladů na řešení bylo umožněno navázání
na dřívější profil odborné činnosti muzejního charakteru, tedy činnosti
výzkumné i sbírkové a dokumentační, případně prezentační, s dendrologickou
specializací.
Projekt grantového řešení počítal s využitím počítačového programu
k dokumentaci a evidenci muzejních sbírek pro obor botanika. Takový program
byl vyvíjen už před více lety (a je stále zdokonalován a rozšiřován, nejprve pod
názvem AIMS a později DEMUS) v Moravském zemském muzeu v Brně pro
všechny muzejní obory (Durmonová, Lenhart 1998). Není to však jediný
program evidence muzejních sbírek v ČR.
Počítačový program DEMUS pro obor Botanika usnadňuje editaci dat
obrazkovými formuláři především pro údaje o herbářové položce (sbírkovém
předmětu), jednak pro taxonomii – nomenklaturu druhů a rodů. Program může
řadit údaje z formulářů do několika záznamů (sběry, data, lokality, fytogeografické oblasti, taxonomie-systém, evidenční přehledy muzejního charakteru, adresář osob a institucí – sběratelů, determinátorů a jejich pracovišt).
V záznamu „lokalita“ může být nálezové místo specifikováno velmi
podrobně: fytogeografickou oblastí, okresem, obcí – katastrem, nadmořskou
výškou, zeměpisnými souřednicemi a čtvercem síťového floristického mapování. Je možno zaznamenat i další situační podrobnosti výskytu, i ekologickou
charakteristiku stanoviště.
Z databáze uspořádané počítačem je možno rychle získat, tzv. vyfiltrovat,
přehledné údaje – např. všechny lokality určitého druhu se sběrem před nebo po
libovolném datu, v nadm. výšce určitého rozmezí, nebo v určitém (čtvercovém)
území, apod. Tedy údaje velmi obtížně zjišťované z klasické dokumentace či
evidence.
52
Od začátku řešení grantového úkolu MK (1997-2000) šlo postupně
o zaměření:
1. Na počáteční fázi výzkumu s upřesněním jak metodiky, tak i navazující
sbírkotvorné činnosti; na zlepšení technických podmínek na řešícím
pracovišti (zvláště vybavením pro počítačové zpracování dat a instalací
programu DEMUS pro dokumentaci a evidenci muzejních sbírek); také
však na práci v terénu, ověření specifik průzkumu a na zpracování prvních
sběrových souborů (1997-98).
2. Na střední fázi s pořízením techniky pro zdokonalení metod zpracování –
zvláště konzervace – většího množství sběrů; s postupným zvládáním
náročné editace evidenčních sbírkových dat v programu DEMUS; také
však se zvyšující se intenzitou terénní práce (1998).
3. Na fázi s velmi intenzívním průzkumem a sběry pro herbář AND na
autochtonních lokalitách dřevin v zajmovém území (severní Morava
a Slezsko); s výraznějším podílem sběrů v Arboretu Nový Dvůr
k dokumentaci mimořádného sortimentu tam pěstované sbírky exot; také
již se započetím determinační revize staršího herbářového fondu, tím
k jeho objektivizaci, (při záměru zpřístupňovat postupně celý fond pro
badatele i digitální prezentácí) – a konečně i s doplněním technického
vybavení pracoviště pro průzkum a dokumentaci v terénu, i pro práci s PC
záložním zdrojem a zálohovací jednotkou ZIP (1999).
Sběry z prvního období grantového výzkumu, z let 1997 a zčásti i 1998,
prošly už i novou formou muzejní evidence I. a II. stupně (katalogizací)
v počítačovém evidenčním programu DEMUS, získaném na pracoviště
z grantových prostředků a instalovaném na začátku roku 1998. Přineslo to
nejen zvýšení nárůstu zpracovaných herbářových sbírek fondu „D“ ve srovnaní
s předchozími roky, ale i moderní, efektivní možnosti studijního využívaní
a prezentace fondu.
Zpracování evidenčních údajů nových přírůstků sbírek počítačovým
programem pokročilo už i k náročnějším editacím, jaké představuje počítačová
evidence herbářových dokladů sbírky exot Arboreta Nový Dvůr, tedy druhů
u nás nepůvodních, introdukovaných.
Převzatá taxonomická databáze v rozsahu středoevropské flóry
(Neuhäuslová et Kolbek 1982) do programu Demus bude v našem případě
postupně účelně rozšiřována o vědecká jména taxonů exot, a to na všech
taxonomických úrovních (třída, řád, čeleď, rod, druh), v podstatě v rozsahu
světové dendroflóry. Vyžaduje to přípravu a výběr aktuálních
nomenklatorických pramenů.
53
Náročnost tohoto specifika naší evidence ozřejmí údaj o zhruba 2.000
v ASMO pěstovaných druhů a dalších možná 1.000 nižších taxonů a taxonoidů!
Znamená to postupně doplnit počítačovou databázi taxonů o řadově tisíce
nových vědeckých jmen z neevropských flór.
Problematika databáze taxonů pro náš úkol specifická a daná programem
sbírkové dokumentace cizokrajných druhů je v muzejní oblasti zcela
výjimečná. Projekt DEMUS (nebo jiný evidenční program) a jeho softwarová
aplikace vytváří základní pravidla pro popis muzejního předmětu. V případě
přírodovědných sbírek (uvažujme konkrétně botanických, tedy v případě
herbáře) tento program především sjednocuje zápisy odborných údajů, které
provádí odborní pracovníci muzeí při vytváření floristické sběrové a herbářové
databáze. Přitom to ovšem poskytuje podrobný rámec informací pro externí
badatele, v konečné fázi to dává i možnost nahlížení dat v digitalizované
podobě s možnostmi, které nabízí elektronická media. DEMUS je vytvořen pro
osobní počítače, pracujíci v operačním systému Windows a databázovém
prostředí Acces.
Grantová dotace MK ČR umožnila v ASMO modernizaci technických
podmínek dendrologického výzkumu, sběrů a počítačové evidence. Byla tak
začata kvalitativně nová etapa dokumentační činnosti s využitím počítačové
techniky a s digitalizací údajů pro studijní účely.
V rámci řešení tohoto grantového úkolu budou počítačově zpracovány
všechny údaje z průzkumu na autochtonních lokalitách na severní Moravě a ve
Slezsku v posledních třech letech (zhruba 2.000 nových položek), i četné
herbářové doklady allochtonních dřevin pěstované sbírky (zhruba 1.000 nových
položek). Začat bude už také převod dat starších herbářových položek fondu
„D“ (skoro 15.000 položek) do počítačové databáze programu DEMUS, zvláště
položek podrobených determinační revizi.
Lze očekávat, že tato racionalizace a zproduktivnění odborné dokumentace
na dendrologickém pracovišti ASMO umožní bezproblémové pokračování jeho
sbírkové činnosti a výzkumu modernizovanými metodami. A také zlepšení
badatelských možností s dostupností digitalizovaných dat.
54
Literatura.
Durmonová L., Lenhart Z. (1998): Program dokumentace a evidence muzejních
sbírek DEMUS. – MZM, Brno.
Holmgren B. et all. (1999): Index herbariorum. 8 [ed.]. – New York B.G.
Kříž Z. (1966-1967): Hodnocení sortimentační skladby parkových ploch střední
části Severomoravského kraje. – Čas. Slez. Muz., Opava (C), I:3-19, II:1-32.
Kříž Z. (1969): Příspěvek k historii introdukce dřevin ve Slezsku. Parková sbírka
v Jablunkově. – Čas. Slez. Muz., Opava (C), 1: 1-49.
Musil I. (1971): Příspěvek k pěstování vejmutovky v Evropě. – Zpráva badat.
Výzk. ČSAV, Arch. Slez.Muz., Opava.
Neuhauslová Z., Kolbek J. (1982): Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků
stř. Evropy. – BÚČSAV, Průhonice.
Velička M. (1977): Sortiment druhů rodu Rhododendron L. v Arboretu v Novém
Dvoře u Opavy. – Čas. Slez. Muz., Opava, (C), 26/6: 107-142.
Velička M. (1986): Microbiota decussata v Arboretu Nový Dvůr u Opavy a její
růstový vývoj. – Čas. Slez. Muz., Opava, (A), 35: 195-204.
Velička M. (1995): Introdukce a stav Metasequoia glyptostroboides Hu et Cheng
(Taxodiaceae) na severní Moravě – Čas. Slez. Muz., Opava, (A), 44: 75-87.
Velička M. (1996): Stav herbářu světa. – Čas. Slez. Muz., Opava, (A), 45: 89-93.
Velička M. (1997): Výzkum dřevin na severní Moravě a ve Slezsku a jejich
herbářová dokumentace. – Návrh výzk. projektu VaV v resortu MK ČR, Ms
depon SZM, Opava, a MK ČR Praha.
55
V y u ži t i e o s o b n ýc h p o čít a čo v ( P C ) p r i t v o r b e
fotodokumentácie rastlín ako i n f o r m a čn éh o
systému Botanickej záhrady SPU v Nitre.
Milan Knoll 1 , Pavel Gažovčiak 1 & Peter Škrovina 2
1
Botanická záhrada SPU v Nitre
Centrum výpočtovej techniky a informatiky SPU v Nitre
2
Knoll M., Gažovčiak P. & Škrovina P. (2000): The employment of
personal computers (PC) in fotodocumentation of plants as an information
system of the Botanical Garden of Slovak Agricultural University in Nitra. –
Zborn. konfer., Perspectives in informations systems in botanical gardens and
Abstract: In the contribution an importance of information in the
activities of botanical gardens is pointed out. Brief history of the
documentation of information in the Botanical Garden of Slovak
Agricultural University in Nitra is given.
Keywords: databáza, fotodokumentácia, programe ACDSee 32
Súčasné intenzívne rozširovanie poznatkov o rastlinných druhoch
sústreďovaných v
Botanickej záhrade Slovenskej poľnohospodárskej
univerzity v Nitre a prejave ich znakov a vlastností, sa v poslednom období
ešte viac zintenzívnilo vplyvom moderných informačných technológií. Tieto
informácie, v relatívne krátkom čase, je možné odoslať, alebo sústrediť
z rôznych pracovísk celého sveta (Brindza a kol., 1998).
Informačná explózia v rámci osobných počítačov, dosahuje takmer
hranice nekonečna, preto je potrebné zabezpečiť určitú usporiadanosť pre
využitie poznatkov, smerom k odbornej a laickej verejnosti.
Prvé počiatky v evidencii rastlinných zbierok Botanickej záhrady SPU siahajú do obdobia 1993. V uvedenom roku vznikol počítačový evidenčný program EVID-93, ktorého filozofia je v sústredení základných informácií o
jednotlivých taxónoch (názov druhu, inventárne číslo rastliny, prírodný areál,
stupeň ochrany spôsob získania a ďalšie údaje). V programe sa výhľadovo
56
počítalo s napojením ďalších komponentov: herbárový program, evidencia
diapozitívov a databáza obrázkov (Ulrych a kol. 1993).
Práve problematika databázového spracovania obrazovej dokumentácie
nás zaujala, vzhľadom k tomu, že Botanická záhrada bola na začiatku poznania danej problematiky. V posledných dvoch rokoch sa naše pracovisko začalo
zaoberať spracovaním fotodokumentácie v osobnom počítači a jej využitie
v informačnom systéme.
1.
2.
3.
4.
5.
Cieľom databázového spracovania je:
postupná fotodokumentácia rastlinných druhov v podmienkach ex situ a in
situ pomocou digitálneho fotoaparátu
zaradenie digitalizovanej fotodokumentácie do programu ACDSee – 32
označenie zaradených rastlinných druhov v databáze základnými údajmi
(názov druhu, dátum, poradové číslo, lokalita v prípade expedície)
sústrediť kompletnú databázu v informačnom systéme TAXONDATA
(Brindza a kol., 1998)
časť dokumentácie využiť pri tvorbe www stránok Botanickej záhrady
Fotodokumentácia doplnená do informačného systému zabezpečí účelné a
účinné využitie dosiahnutých poznatkov nielen v vzdelávaní a osvetovej
činnosti, ale aj vo výskume, šľachtení a pestovaní pre širokú verejnosť.
Literatúra:
Brindza J., Baranec T., Brindza P., Popík P. (1999): Taxondata – informačný
systém o rastlinných druhoch [Taxondata – Information system of plant
spacies]. – In: Genetické zdroje rastlín, (Ročenka 1998), Nitra, s. 118-120
Ulrych L., Slamečková I., Gažovčiak P. (1993): EVID-93, systém evidencie zbierok v Botanickej záhrade VŠP Nitra. – In: Zpravodaj botanických záhrad č. 43,
Praha, s. 33-35
57
Fotodokumentácia v programe ACDSee 32
Stránka Botanickej záhrady na stránkach Internetu
58
Possibility of botanical gardens and arboretums
of world receive Index Seminum by e - mail.
Darius Ryliškis & Silva Žilinskaitė
Botanical Garden of Vilnius University, Kairėnų 43, LT – 2040 Vilnius, Lithuania,
e – mail: [email protected]
Ryliškis D. & Žilinskaitė S. (2000): Possibility of botanical gardens and
arboretums of world receive Index Seminum by e - mail. – Zborn. konfer.,
Perspectives in informations systems in botanical gardens and arboreta (14-16
jun 2000), Košice, p. 59-66
Abstract: The Botanical Garden of Vilnius University founded in 1781 have
old traditions of seeds changes – the first catalogue was published in 1824.
The Botanical Garden of Vilnius University has contact with 526 botanical
gardens and arboretums from 67 countries. From 299 till 477 catalogues were
sent and 94 – 242 catalogues were receive every year in 1990 – 1998.
242 botanical gardens and arboretums, that realizated the changes with
Botanical Garden of Vilnius University every year, were questioned in
1999 – 2000 (Table 1). The 145 from them agreed to take Index Seminum by
e – mail (Table 2), but 97 didn’t answer or answered in the negative.
Keywords: Botanical Garden of Vilnius University, Index Seminum, e –
mail.
The Botanical Garden of Vilnius University founded in 1781 have old
traditions of seeds changes – the first catalogue was published in 1824.The
Botanical Garden of Vilnius University has contact with 526 botanical gardens
and arboretums from 67 countries. From 299 till 477 catalogues were sent and
94 – 242 catalogues were receive every year in1990 – 1998. (Kersankiene et al.,
1999).
Due to financial difficulties of Botanical Garden of Vilnius University the
seeds changes printing the coloured catalogue are too expensive, so 242
botanical gardens and arboretums, that realizated the changes with Botanical
Garden of Vilnius University every year, were questioned in 1999 – 2000
59
(Table 1). The only given question – agreed our colleagues instead of printed
catalogue to receive electronic version of catalogue (with e – mail
or from home page of Botanical garden of Vilnius University http://www.gf.vu.lt/depts/garden/botgarden.htm) or no. 145 of them agreed to
accept Index Seminum with e – mail (Table 2) and 97 didn’t answered or
answered in the negative. We thougth, that were expedient to ask about
opportunity to receive Index Seminum with e – mail, but not about opportunity
to review catalogue in home page, because in our opinion about Index
Seminum appearance in home page our colleagues need to be informed in some
way, also the prepared catalogue version for printing can be sent with e – mail
(in example if the garden or arboretum don’t have local net). Another reason –
in to the Internet connected often through dial – up, so the catalogue published
in the Internet makes no difference must be saved in personal computer (cost of
browsing in Lithuania - 3 US cents/min).
Because the Botanical garden of Vilnius University most changes seeds
with European and North American gardens, so these regions botanical garden
are dominating in questioning. The preparation of countries to use electronic
catalogue version is very various and little depend on development of country
or region. The German botanical gardens are dominating in this questioning
between positive and negative answers (32 – positive / 19 – negative). Austria
(5 – positive/ 1 – negative), Czech (7/2), France (11/4), Italy (10/4) are well
prepared to receive electronic catalogue version, if we will discontinue printed
catalogue sending, communications will broken off with approximately half
botanical gardens and arboretums from Belgium (4/4), Canada (2/3), Croatia
(2/2), Hungary (2/3), Netherlands (3/4), Poland (7/7), Sweden (2/3),
Switzerland (6/4), U.K. (4/6), U.S.A. (8/5). But because majority of “negative”
group, didn’t sent answer to question, so we can expect that maybe part of them
have an opportunity to get electronic catalogue, but didn’t answer because of
other reasons.
Some of common things related with electronic catalogue:
1. Electronic catalogue version should not be overloaded (pictures,
tables), because using dial – up such overloaded catalogue receiving
costs same as printing coloured catalogue.
2. More convenient for using not personal, but addresses of organisations
(botgart@.., jb@.., BG@..,…) which inside organisation can be
associated with concrete personal e – mail. For example till now
address
[email protected]
were
associated
with
address
[email protected] and from autumn, then carpologist will started
working in our botanical garden, [email protected] will be associated with
60
carpologists personal address, so our colleagues will not be confused
because changing of the address.
3. Publication of electronic catalogue instead of printed, in our opinion is
useful financial, because snail mail and printing expenses are more
bigger than in electronical method accomplished information change.
4. In first years of transition from printed catalogue version to electronic,
quantities decrease much more of seed changes, but we expect, that
will it be temporary occurrence.
Table 1: Results of questioning.
Country
Albania
Austria
Belgium
Byelorussia
Bulgaria
Canada
China
Croatia
Czech
Denmark
Estonia
Finland
France
Germany
Hungary
Iceland
Indonesia
Italy
Japan
Korea (S)
Latvia
Lithuania
Monaco
Netherlands
New Zealand
Norway
Poland
Can receive Index
Seminum with e - mail
Negative answer or no
answer
0
5
4
2
0
2
1
2
7
2
2
3
11
32
2
1
0
10
1
1
1
3
2
3
1
2
7
1
1
4
0
2
3
1
0
2
0
0
1
4
19
3
1
1
4
4
0
1
0
0
4
0
1
7
61
Portugal
Romania
Russia
Slovakia
Spain
Sweden
Switzerland
Taiwan
Turkey
Turkmenia
U.K.
U.S.A.
Ukraine
Total
1
2
6
3
3
2
6
1
1
0
4
8
1
2
2
5
2
1
3
4
0
0
1
6
5
2
145
97
Table 2: Botanical Gardens and Arboretums, which agreed receive Index Seminum
with e- mail.
The Botanic Gardens of Adelaide
Botanisher Garten der Universitat Graz
Botanisher Garten der Universitat
Insbruck
Botanischer Garten (Wien)
Botanisher Garten und arboretum der
Stad Linz
Botanisher Garten der Universitat
Salzburg
Municipality Beveren Arboretum Hof ter
Sakse
Botanical Garden, Destelbergen
Plantentuin der Rijksuniversiteit
National Botanic Garden of Belgium
Botanical Garden of Belarus State
University
Central Botanical Garden
Devonian Botanic Garden
Toronto Zoo
Botanic Garden, Shanghai
Botanical Garden, Zagreb
‘Locrum’ Botanical Gardens
Arboretum Kostelec
The Botanical Gardens – Arboretum
University of Agriculture
Botanical Garden of Charles University
Australia
Austria
Austria
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Austria
Austria
[email protected]
[email protected]
Austria
[email protected]
Belgium
Belgium
Belgium
Belgium
Byelorussia
[email protected]
e
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Byelorussia
Canada
Canada
China
Croatia
Croatia
Czech
Czech
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Czech
62
[email protected]
Prague Botanical Garden
Zoological and Botanical garden of City
Plzen
The Research Institute of Ornamental
Gardening
Hortus Botanicus Universitatis
Masarykianae
Kobenhavns Universiteit, Botaniske
Have
Botanisk Have Naturforvaltningen
Botanical Garden of Tartu university
Hortus Botanicus Tallinnensis
Botanical Garden University of Oulu
Botanical Garden University of Joensuu
Botanical Garden University of Helsinki
Jardin des Plantes de Marnay sur Seine
Jardin Botanique, Ville de Nice
Jardin Botanique, Tours
Conservatoire et Jardin Botaniques de
Nancy
Conservatoire National des Plantes
Medicinales Aromatiques et Industrielles,
Milly – la- Foret
Jardin Botanique de Caen
Museum National D`Histoire Naturelle
service des Cultures
Jardin Botanique, Bordeaux
Jardin Botanique de lÙniversite et de la
Ville, Besancon
Jardin Botanique, Ville de Nantes
Jean – Luc Gartard, Reaumur
Botanischer Garten der Technischen
Universitat, Dresden
Ruhr – Universitat Bochum, Botanischer
Garten
Grugapark, Essen
Albrecht – von – Haller – Institut fuer
Pflanzenwissenschaften, Neuer
Botanischer Garten
Forstbotanischer Garten, Eberswalde
Botanischer Garten der Universitat,
Marburg
Oldenburg
Botanischer Garten der Johannnes –
Gutenberg – Universitat, Mainz
Botanischer Garten der Universitat
Konstanz
Botanischer Garten der Universitat (TH),
Karlsruhe
Czech
Czech
[email protected]
[email protected]
Czech
[email protected]
Czech
[email protected]
Denmark
[email protected]
Denmark
Estonia
Estonia
Finland
Finland
Finland
France
France
France
France
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
France
[email protected]
France
France
[email protected]
[email protected]
France
France
[email protected]
[email protected]
France
France
Germany
Germany
Germany
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Germany
Germany
[email protected]
[email protected]
Germany
[email protected]
Germany
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Germany
Germany
Germany
63
Leipzig
Botanischer Garten Munchen
Germany
[email protected]
Germany
Botanischer Garten der Universitat Bonn
Botanischer Garten der Universitat, Ulm
Hohenheim
Wurzburg
Botanischer garten der Justus – Liebig –
Universitat Giessen
Botanischer Garten der Universitat, Kiel
Erlangen
Botanischer Garten der Universitat
Osnabruck
Botanischer Garten und Rhododendron –
Park, Bremen
Frankfurt
Palmengarten, Frankfurt
Okologisch Botanischer Garten,
Universitat Bayreuth
Humbolt – Universitat zu Berlin Institut
fur Biologie
Forstbotanischer Garten,TU Dresden
Botanischer Garten, Krefeld
Germany
Germany
Germany
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Botanischer garten und Botanisches
Museum, Berlin – Dahlem
Muenster
Institut fur Allgemeine Botanik und
Botanischer garten, Hamburg
Botanischer Garten Muhlhausen
Botanical Garden of University of
Sciences, Budapest
Botanical Garden, Institute of Ecology
and Botany, Vacratot
Hortus Botanicus Reykjavicensis
Comune di Lucca, Orto Botanico
Universita di Genova, Orto Botanico
Universita degli Studi dell’ Aquila
Giardino Botanico Alpino Paradisia
Giardini Botanici Hanbury
Orto Botanico, Pisa
Botanical Garden, Urbino
Orto Botanico, Siena
Germany
Germany
[email protected],de
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Germany
[email protected]
Germany
[email protected]
Germany
Germany
[email protected]
[email protected]
Germany
Germany
[email protected]
[email protected]
[email protected]
n.net
[email protected]
Germany
[email protected]
Germany
[email protected]
Germany
Hungary
[email protected]
[email protected]
Hungary
[email protected]
Iceland
Italy
Italy
Italy
Italy
Italy
Italy
Italy
Italy
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Germany
Germany
Germany
Germany
Germany
64
Orto Botanico dell’ Universita degli Studi
Padova
Italy
[email protected]
Orto Botanico Giardino Botanico Alpino
di Pietra Corva, Pavia
Medicinal Plant Research Station,
Tsukuba - shi
Chollipo Arboretum
Italy
[email protected]
Japan
[email protected]
Hortus Botanicus Nationalis
Botanical Garden of Kaunas University
Dubrava Arboretum
Botanical Garden of Vilnius University
service de lÙrbanisme et de la
Construction
Jardin Exotique, Monte Carlo
University Botanic Gardens, Utrecht
Botanical Garden, Amsterdam
Pinetum Blijdenstein van der Lindenlaan
Botanical Garden, Timaru
Ringve Botanical Garden
Botanical Garden, University of Oslo
Arboretum SGGW, Rogow
Eugeniusz Radziul Garden
Botanical Garden of University Lublin
Botanical Garden, Bydgoszcz
Botanical Garden of Academy of Science
Botanical Garden of University Wroclaw
Arboretum, Goluchow
Jardin Botanico de Coimbra
Gradina Botanica, Galati
Gradina Botanica `D. Brandza`,
Bucuresti
Arboretum Simeria
Botanical Garden, Universty of
Kaliningrad
Botanic Garden of the Petrazavodsk State
University
Botanic Garden of Tver State University
Sakhalin Botanical Garden
Botanical garden of Samara University
Botanical Garden, Tomsk
Arboretum Mlynany
Botanicka zahrada VSP Nitra
Botanical Garden of P. J. Safarik
University
Jardi Botanic de Soller
Jardin Botanico ‘Viera y Clavijo’
Real Jardin Botanico Juan Carlosi,
Madrid
Botanical garden, University of Uppsala
Korea (S)
Latvia
Latvia
Lithuania
Lithuania
Lithuania
Monaco
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Monaco
Netherlands
Netherlands
Netherlands
New Zealand
Norway
Norway
Poland
Poland
Poland
Poland
Poland
Poland
Poland
Portugal
Romania
Romania
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Romania
Russia
[email protected]
[email protected]
Russia
[email protected]
Russia
Russia
Russia
Russia
Slovakia
Slovakia
Slovakia
Spain
Spain
Spain
Sweden
65
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Bergius Botanic Garden, Stockholm
Botanisher Garten, St. Gallen
Jardin Botanique de lÙniversite et de la
Ville de Neuchatel
Conservatoire et jardin Botaniques de la
Ville de Geneve
Jardin Botanique Cantonal, Lausanne
Jardin Botanique Universite de Fribourg
Botanischer Garten, Universitat Zurich
Taipei Botanical Garden
E. U. Botanik Bahcesi, Bornova - Izmir
Moor Bank Garden
University Botanic Garden Rose Lane
Leicester University Botanic Garden
St. Andrews Botanic Garden
Quail Botanical Gardens
Bowman`s Hill Wildflower Preserve
Botanical garden of Smith College
Mid-South Solanaceae Conservatory
The Morton Arboretum
Botanic Garden Mounth Holyoke College
Michigan state University, W. J. Beal
Botanical Garden
The Holden Arboretum
Botanical Garden N. N. Grisko, Kiev
Sweden
Switzerland
Switzerland
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Switzerland
[email protected]
Switzerland
Switzerland
Switzerland
Taiwan
Turkey
U.K.
U.K.
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
U.K.
U.K.
U.S.A.
U.S.A.
U.S.A.
U.S.A.
U.S.A.
U.S.A.
U.S.A.
U.S.A.
Ukraine
[email protected]
[email protected]
References
Kersanskiene V., Noreikiene I. (1999): Review of seed exchange in 1985 – 1998
by the Vilnius University Botanical Garden//Plant genefund, accumulation,
evaluation and protection in the botanical gardens. – Mat. of Int.Sci. Conf.
Vilnius, p. 39-41.
66
Information – Searching System
of Russian Botanical Gardens.
Alexei A. Prokhorov
Botanic Garden of Petrozavodsk State University, RUSSIA, [email protected]
Prokhorov A. A. (2000): Information -Searching System of Russian Botanical
Gardens. – Zborn. konfer., Perspectives in informations systems in botanical
gardens and arboreta (14-16 jun 2000), Košice, p. 67-71
Abstract: The author presents information on informatory system in the
Botanical Garden of Petrozavodsk city.
Keywords: information searching system, botanical garden, plant species,
Since 1998 on server of Botanic garden of Petrozavodsk University a
information searching system (ISS) on collections of botanical gardens is
created. The main task of ISS consists in determination of presence of plant
species in the botanical gardens. In the article are allocated more urgent
problems connected with creation and development ISS. Besides taxonomical
information is offered to generalize the items of information on a way of
cultivation of plants and category of IUCN for rare taxa. Methods of
standardization of the transfer format of informations on collections is
discussed. Arguments in support of necessity of creation a uniform ISS of CIS
are resulted.
We believe, that the information searching system (ISS) will promote
development of direct communications between gardens as with the purpose of
plants exchange, as for joint scientific researches. We hope, that the opened
access to the information on collections can involve additional means for
development of botanical gardens. At last, integration of data will allow to
analyze process of introduction of plants on a significant territory. Already it is
now easily possible to determine gardens where plants is cultivated, that
permits to plan realization of comparative researches in various botanical
gardens and to determine optimum sources for mobilization of a initial plant
67
material. Thus instead of necessity of the manipulation to huge quantity of the
catalogues of various years there is a opportunity of simultaneous access to the
updated information on tens gardens.
The process of creation ISS is executed stage by stage. In 1999 at support
of Open Society Institute and in parallel with creation “Catalogue of cultivated
wood plants of Russia” [1] a ISS on collections of woods and shrubs of Russia
[5,6] was created. Late, separate section were introduced in ISS of the item of
information on decorative perennial plants in the botanical gardens of Russia
from “Catalogue of ornamental perennial plants of botanical gardens of CIS
and of Balic countries” [2]. Gradually, in connection with distribution of
information technologies and systems of registration of collections, such as
“BG-recorder” [7] and “Calypso” [4] a increase the number of botanical
gardens the granting updated information for a ISS was assumed. The first
participants of the project from CIS have become Abchazian forest research
experimental station (Ochamchiry) and Central botanical garden of Belarus
NAS.
The main task of ISS consists of determination of availability of taxa in the
collections of botanical gardens. Originally taxa were divided into any groups
under the vital forms. However at present we consider that more convenient for
the user will be representation of data systematized on a way of cultivation in
each garden and on a IUCN category probably. These plans will be partially
executed in accordance with development of the new project which supported
by Russian Foundation of Basic Researches.
At creation of ISS the experience of the early projects under the recordkeeping of plants collection [3] was used. In connection with development of
Internet and distribution of local databases in the botanical gardens has
simplified process of reception of the information. Originally the information
was going by a preliminary checklist [1] and processing of the issued
catalogues [2]. The electronic form of the checklist on rare kinds, based on the
Red Book of USSR is at present prepared, as well as checklist of plants from
closed ground, which is planned to dispatch in the gardens possessing
electronic mail. We are convinced that the given service is accessible now
practically any botanical garden or arboretum. The second form of reception of
data is distribution in botanical gardens of systems of registration of plants
enabling to prepare files for transfer them in a ISS. Now exists three standards
of transfer of data in CIS. The International transfer format (ITF) supported by
the programs “BG- recorder” [7] and “Calypso” [4], standard catalogue 'bases'
of “Calypso” [4 ] and readible checklist in the format of Windows text (see
below).
68
CUPRESSACEAE
-Calocedrus
--decurrens (Torr.) Florin #70 71 72 73 74 97
-x Cupressocyparis
--leylandii (Dall. et A.B.Jacks.) Dall.
----cv. Stapehill Hybrid #70
-Cupressus
--arizonica Greene #70 71 72 74 97
----cv. Chamaecyparisiiformis #70
---f. minor Martinez #71
---ssp. mattewsii C.B.Wolf #70
--benthamii Endl. #70 71 74 97
---var. knightiana Mast. #71 74
----cv. Glauca #70 97
For data processing it is necessary, that it was possible determinate the
name of families, genus, species, intraspecies taxa and horticultural forms or
cultivars. The level of taxa is defined by number of symbols ( - ) from beginnings of a line. After appropriate taxa in the same line and after it a
conditional mark ( # ) and number in a format from 01 up to 99 designating by
a fitting or to certain garden, or to a certain collection is put. If the specified
sequence of symbols is away, taxa will not be discounted at reading of a file.
By transfer given from botanical gardens in a textual format is offered to
use number after a conditional mark (#) for a designation of a method of
cultivation (1 or 01 - for opened and partially protected ground, 2 or 02 - for
closed ground - glasshouses). The data in ITF-files and catalogues 'bases' do
not require such completion at availability of the information in appropriate
fields.
Second desired but not necessary element of standardization for ISS is
uniform nomenclature of botanical names. Mentioned two Catalogue [ 1,2 ] are
oriented to the work Brummitt R.K. [ 8,9 ] and in ISS we try to adhere to the
given approach.
For determination of a IUCN category we want address to Botanic Gardens
Conservation International (BGCI), there exist necessary databases.
69
More detailed data about particular accessions the user of ISS can receive
in appropriate botanical garden. ISS grants all items of information on address,
telephones, faxes, e-mail and web-pages.
Decision of all questions connected with development ISS will cause to
creation of a information network of CIS botanical gardens, that will improve
their interaction and will promote overcoming of a number of problems arisen
in last years.
However, remains to decide the most difficult problem is doubts in
expediency of transfer of the information about own collections to ISS. For me
there is one system of a arguments. First, while the information is not finished
to the users it has not any value. Secondly, if each garden or each country will
create self ISS and thus to ignore a uniform ISS then degeneration of the
information will take place. Such systems, as well as perfect printed catalogues
separate garden will be inconvenient for work in connection with unsufficient
amounts of information scope. Present, that it is necessary to receive the items
of information on availability in collections of botanical gardens any cultivars
of Picea abies, and instead of a uniform system covering by East Europe and
Northern Asia you are compelled to look through more than ten of various ISS
or more than one hundred catalogues. Is sure, that in such case of a collection
of countries with insignificant number of botanical gardens and arboretums of
items is simple will drop out of attention of the experts.
References
Catalogue of cultivated wood plants of Russia. – Sochi, Pettrozavodsk, 1999,
173p., [ed. Karpun Yu. N.].
Catalogue of ornamental perennial plants of botanical gardens of CIS and of Balic
countrie. – Minsk, 1997, [ed. Karpisonova R. A.].
Methodical instructions on the record-keeping of collection plants of botanical
gardens of USSR with the help of a computer, Moscow. – 1979, [ed. Lapin P.
I.].
Nesterenko M., Prokhorov A., Gruzdeva E., Kholodkova E. (1997): “Calypso” collection database for botanical gardens. – The Newsletter of Coucil of
botanical gardens of Russia and Moscow division of BGCI, i.6, p.53-57.
Prokhorov A., Nesterenko M. (1999): Russian dendrological collection in the
Internet. – Problems of dendrology on a boundary of XXI century, Materials,
Moscow, p. 279-280.
70
Prokhorov A., Nesterenko M. (1999): Collections of botanical gardens and
arboretums of Russia in the Internet. – A meeting on problems of introduction
of coniferous plants in Russia, Materials, Sochi, p. 62-63.
Registrar of collections of botanical gardens. – Moscow division of BGCI,
Moscow, 1997
Brummitt R. K. (1992:) Vascular plant, Families and Genera. – Royal Botanic Gardens, Kew, 804 p.
Brummitt R. K., Powell C. E. (1992): Authors of Plant Names. – Royal Botanic
Gardens, Kew.
71
Data Management in Tharandt Botanic Garden
and Arboretum.
H. Weiß & U. Pietzarka
Tharandt Botanic Garden and Arboretum" TU Dresden, Deutschland
Weiß H. & Pietzarka U. (2000): Data Management in Tharandt Botanic
Garden and Arboretum. – Zborn. konfer., Perspectives if informations
Abstract: For the various fields of activity in science, for student education
as well as active public relations the information system "Tharandt Botanic
Garden and Arboretum" provides an important tool. The comprehensive data
basis enables an universal application for the most diverse issues. Thus, a
genuine combination of pure factual data with geographic information is
attained in a Botanic Garden. Besides the connection of crown radius maps
with the individual data of each single woody species in a uniform
presentation in terms of a computer-aided dendrological garden guide the
results of interdisciplinary research are prepared as area-related data and
visualised in the form of a source of information that can be readily queried.
The most important task of the information system consists in presenting in a
flexible fashion the entirety of the recorded individual data with direct
reference to the respective areas in the Botanic Garden. The individual data of
the woody plants are linked with crown radius maps and presented in an
appropriate manner. The simultaneous presentation of crown radii in
interactively selectable thematic maps (site map, hydrological map, climate
map, contoured map) opens up additional opportunities for scientific handling
and gardening.
Keywords: botanic garden, information, maps, database
72
Objectives and necessity of modern data processing in plant
collections
Given the steady environmental strain due to anthropogenic impact and the
ensuing heavy decline of species diversity as well as intra-specific variability,
botanic gardens are becoming increasingly significant for securing the gene
potential. For a living plant collection with the aim of conserving genetic
diversity, such as an arboretum, exact knowledge of the respective provenance
or accession, respectively, is of overriding importance. This requirement is not
only a decisive foundation for a systematic-botanical research in botanic
gardens. It is equally raised by the forest gene preservation programmes (cf.
KLEINSCHMIDT 1997) and is included in the IUCN guidelines on the reintroduction of species (IUCN, 1998). For the ex-situ preservation of taxa a
national and international exchange of data is required, which tends to be more
readily implemented via an electronic data processing (MAUNDER AND HIGGENS
1998). Finally, also requirements add in this context, which result from the
various conventions on species protection (e.g. Bern Convention, CITES), or
the Rio de Janeiro Convention on Biological Diversity (1992). So, for instance,
the Bern Convention (COUNCIL OF EUROPE 1979), which for Germany became
effective on April 1st 1985, refers to the fact that also the possession of species
enlisted therein should be prohibited. And there is no automatic exemption
from this rule for botanic gardens which increasingly have to account for the
provenances of their often rare and threatened cultivated species. A complete
registration of data can even contribute to this end.
Hence, in the course of time, large collections necessitate a management of
the huge amounts of information. The complete recording of the different
phenological observations and growth parameters, being likewise facilitated, is
of great value for scientific investigations but likewise for the horticultural field
of activities. The system of joining a database and a geographic information
system (GIS), being introduced in the following, implies yet other considerable
advantages for arboreta.
In addition to pure administrative requirements, tasks of individual inquiry,
presentation and visualisation of the gathered data play an even greater role for
large user groups nowadays. In this context, the linkage of the factual data with
relevant geographical data, as well as their combined presentation, appears to
be an important step. Moreover, the presentation on maps, referring to
individuals, facilitates label management as well as the annual drawing up of
the INDEX SEMINUM.
The gathered information may also be used by outsiders on the basis of
linking crown radius maps with the individual data of each single woody plant
73
in a uniform presentation as a computer-aided dendrological guide. Besides
this, the results of the various interdisciplinary research work with direct
relevance to Tharandt Arboretum are reappraised by area, thus being quickly
and comprehensively available as a source of information for presentation
purposes, easily to be retrieved.
Historical outline of the management of woody species
Almost simultaneously with the inauguration of the private forestry
educational institute by Heinrich Cotta in Tharandt in 1811 a dendrological
collection was founded, intended to impart the knowledge of tree species by
living specimens. In the first years the main emphasis was placed on the
development of the terrain (even soon after its establishment the arboretum was
gradually extended). The oldest specimens of the Garden stem from plantings
conducted then. Whether a concrete plan existed and where the planting stock
came from can no longer be traced back. Information from that time period is
only sparse. The quarters in which woody plants of the genera Salix and
Populus are stocking point to the fact, that initially the woody species were
planted according to their site requirements.
The first stand inventories are documented in “Tharandter Jahrbuch”
editions (REUM, V. 1845, WILLKOMM 1866). Unfortunately, the species check
lists arranged alphabetically or by families and genera do not contain any
further information about the woody plants themselves. Hence it must be
assumed that either a continual management of the woody plants was missing
or that the records got lost.
Assumedly, the first card file dates back to the custodian BÜTTNER (from
1874 to 1922 active in Tharandt Arboretum), comprising also some information
on the condition of the woody species in addition to site factors. BÜTTNER drew
up a plan according to which the woody species were to be planted by their
affiliation to plant families. The spatial order of the “systems” along these lines
is still a chief principle of the area division in Botanic Garden Tharandt. At the
beginning of the 20th century this purely taxonomic subdivision was supplemented by quarters with special regard to the phytogeographic origin of the
respective plant and seed materials.
The first dendrological guide with a general map, indicating exactly the
sites of the grown species, was published in 1905 (NOBBE/BÜTTNER 1905). Still
today, in connection with the file cards, this guide provides valuable information on the condition of the woody plants of that time.
74
After BÜTTNER'S retirement as custodian of Tharandt Arboretum the card
file was discontinued. In 1940 the horticulturist IRMER examined the crop of
woody plants stocking in Tharandt Arboretum based on BÜTTNER'S card file.
This inventory is helpful when allocating the information from the 19th century
to valuable old trees of the present-day Arboretum. The card file commenced
by forest arboretum custodian WATZLAWIK has been kept since about 1950.
During the time period from 1950 to 1990 the garden grounds were extended
by almost 7 ha, and the crop of grown taxa doubled. Since the new plantings
are all documented and planting schemes of the new quarters partly still exist,
this card file appears to be the most important source of information for the
investigation into the intended information system.
Basic layout of the information system
The focal task of the information system is the management, evaluation
and presentation of the most different data on the Botanic Garden including the
dendrological collection.
Botanical systematics is processed in a separate taxonomic database which
besides the scientific name also includes data on the distribution as well as an
image collection (flower, leaf and twig, bud and leaf scar, bark structure, habit).
This information is substantial for all other management programs which rely
on the nomenclature.
75
Plants Systematics
current scientific name, synonyms, English and
German name, distribution, images
collections (herbarium, xylothek)
Data of origin
management of seed and
plant receipts
Herbs
(index values)
Individual Data of the plants
factual data management with RDBMS: individual information
about the cultivated trees and shrubs (location, dimension
parameters, origin, age...)
Area related data of interdisciplinary research
in the garden
Crown radii
analogous maps as a dendro-
logical guide
(site map, geological map, floristic and
faunistic distributions maps)
Data of spatial structure
Analysis
(3D relief modelling,
spatial analysis)
trails
plant partions
special maps
Figure 1: Schematic layout of the information system.
76
Figure 2: Management of the taxonomic data with image database.
User interfaces enable working with the individual data on the grown
plants, the individual data on the removed woody species (well suited for
identification of the causes of cultivation failures), the electronic books of seed
and plant receipts (proof of provenance) and the phytosociological area
mapping.
By an inherent dynamic linking hierarchy of the basic data all relevant
information of the other tables is likewise available on each form. This actually
means that for instance on the form for individual data management also
information about non-planted woody species (information from the collection
databases and/or the provenance data) will be available. Regarding area
analysis, all covered factual data from diverse research and the individual
database may be evaluated. The papers about the geological-pedological
(KHOUNTHARVY 1993) and the phytosociological (BRAUNITZER 1995, HAHN
1993) conditions in Tharandt Botanic Garden yield significant area-related
information.
By manifold combinations and an efficient application of the presentation
possibilities the information system provides a wide range of special maps, by
the help of which the most diverse issues can be handled.
77
Data acquisition
The primary construction of basic databases requires a single high effort.
Good analogous maps are a prerequisite for an exact crown radius mapping,
which in the first place are digitalised and later on may at any time be output
via appropriate printers or plotters at the required scale completely or in terms
of an excerpt (as working map for the mapping).
Figure 3: Log-on screen for information system.
In field assessments various attributes (dimension, condition, labelling) are
assessed in addition to the site and the individual crown areas. With increased
effort, a registration sheet of a tree register could be used for this purpose.
The input of the factual data takes place via an user interface in file card
layout. Initially the existence of an accession number is presupposed. This key
number is conclusive of provenance, species and sowing year; and the file card
is automatically filled in with the respective values. What needs still to be
entered are merely the parameters assessed in the field surveys.
However, this simplest of the variants is only possible in regard to those
woody species, the accession number of which having already been registered
78
in the book of seed and plant receipts. These books have been kept in Tharandt
Botanic Garden since 1979, being however, completely available as a database
only starting from the year of receipt of 1990. Hence, all older plants have to be
investigated and entered via the connection of taxon with the respective
provenance. Regarding this issue, the various card file systems are the most
important source of information. In this context, also all notes about the
respective woody species, which are still relevant today, are likewise
transferred from these file cards to the individual database.
Figure 4: Input form for the individual data.
The site and crown radius sketches are translated by means of a graphics
tablet into a computer-readable format. In this connection, the used software of
a Geographical Information System allows the coupled processing of the area
information with a factual database. Each area representing a single woody
species or a planting in groups (with the same accession), is assigned the same
key number in digitalisation as in the factual database, thus being immediately
connected with the latter. This practically means that while working with the
digital maps the complete information is available of the individual database
(taxonomy, electronic book of receipts).
79
Data manipulation and output of the results
In the daily work with the file cards various entryfields are available for an
indexed search (quick) or search via a partial string (quick search: scientific
name, site and accession; search via a partial string: synonym, German name,
natural occurrence and provenance). For compilation of individual lists the
respective file cards are listed and then printed as a report with user-selectable
information.
Figure 5: Preparation of the layout of a report.
The high number of attributes of most diverse properties of the grown
woody species, and the management of which in a relational database allow to
conduct a detailed inquiry and the output of which in terms of a list or a report.
By the linking factual data and geographic data the results may also be
immediately presented on analogous maps.
80
Comprehensive SQL inquiries, which as selective criteria combine all
available attributes in the most diverse logical connections are “assembled” in a
special mask, the operation of which does not require to master a database
query language. The user intuitively selects per mouse-click and defines the
filter properties either via the list boxes or the keyboard. Several attributes may
be logically connected in regard to a complex inquiry. In the following, the
result is loaded into the file cards, and all functions of the respective user
interfaces are now applicable to this selection. The direct presentation of the
queried woody species on crown radius maps is facilitated by a special
function.
Hardware requirements and used software
Presently two separate local peer-to-peer networks (operating system
Windows 95/98) are available in Tharandt Botanic Garden, which are linked by
an adapted hard and soft ware solution. These original data exist locally on a
server, and can be queried from the individual personal computers in parallel
operation via the local user interfaces and simultaneously handled due to
special access-blocking systems.
Data management (assessment and analysis) has been converted from a
dBASE IV application into an interoperable, independent Windows Application
(programming environment Visual dBASE 7.1). For handling of the geographical database variously adapted projects in Desktop-GIS ArcView© 3.0a
are applied. The projects for crown radius assessment are connected with the
basic data from the Visual dBASE environment, so that in digitalisation of the
analogous maps a direct comparison with the individual data is possible and
possible linking errors can be excluded right from the beginning.
Maps with an accurate scale and diverse area analyses may likewise be
user-friendly elaborated and printed by adapted ArcView projects either by
intersecting the various special maps among each other, or by application of the
digital crown radius map. However, the manipulation of the geographical data
with GIS ArcView© is rather costly and makes high requirements on the
hardware in the face of a great number of individual objects (e.g. crown radius)
and their captions. The software ArcExplorerTM from ESRI is more suitable for
daily use in quick search for certain woody plants on the digital maps. The
necessary data for this GIS data explorer are made available via a respective
export routine taken from the ArcView project for the digital crown radius map.
Here various information is implemented from the individual database into the
source data for the ArcExplorerTM project. This information (name, location,
dimension parameters) are then available on the screen when browsing by
ArcExplorerTM.
81
Figure 6: Browsing with ESRI ArcExplorer™.
References
Braunitzer, E. (1995): Vegetationskundliche Untersuchungen im Forstbotanischen
Garten Tharandt und die Beurteilung des Standortes mit Hilfe der Zeigerwerte
von Waldbodenpflanzen. – Unveröffentl. Diplomarbeit. Fakultät Bau-, Wasserund Forstwesen der Technischen Universität Dresden
Council of Europe, 1979: Convention on the conservation of European wildlife and
natural habitats. – European Treaty Series / 104.
Hahn, K. (1993): Die Beurteilung des Standortes mit Hilfe der Zeigerwerte von
Waldbodenpflanzen im Rahmen pflanzensoziologischer Untersuchungen im
Forstbotanischen Garten Tharandt. – Unveröffentl. Diplomarbeit. Fakultät
Bau-, Wasser- und Forstwesen der Technischen Universität Dresden
IUCN (1998): IUCN Guidelines for Re-introductions. Prepared by the IUCN / SSC
Re-introduction Specialist Group. – IUCN, Gland, Swizerland and Cambridge.
10pp.
82
Khountharvy, M. (1993): Beitrag zur Charakterisierung der Standortsverhältnisse
im Forstbotanischen Garten Tharandt. – Diplomarbeit. Fakultät Bau-, Wasserund Forstwesen der Technischen Universität Dresden.
Kleinschmidt, J. (1997): Forstliche Generhaltung: Ziele, Arbeitsweisen, Methoden.
– NNA-Berichte (10) Nr.2, 2-4
Konferenz der Vereinten Nationen für Umwelt und Entwicklung im Juni 1992 in
Rio de Janeiro: Übereinkommen über Biologische Vielfalt.
Maunder, M. u. Higgens, S. (1998): A Survey of Bern Convention Plant Taxa in
European Botanic Gardens – initial findings and implications. – Botanic
Gardens Conservation News (2) Nr.2, 29 - 31
Nobbe, F., Büttner, G. (1905): Führer durch den akademischen Forstgarten zu
Tharandt. – Berlin
Reum, V. (1845): Kurze Beschreibung des botanischen Garten für Forst- und
Landwirthe zu Tharandt. – Tharandter forstliches Jahrbuch 2. Dresden und
Leipzig
Willkomm (1866): Systematisches Verzeichnis der im Exkursionsgebiet von
Tharandt wildwachsenden und häufig angebauten Gefässpflanzen. –
Tharandter Jahrbuch zugleich Festschrift zum 50jährigen Jubiläum der
Akademie, 17. S 52-203. Leipzig
Translated from German Language by Wenzel, C., Faculty of Forest, Geo and Hydro
Sciences
83
O r g a n iz a čn á št r u k t úr a , in f o r m a čn ý s y s t ém a
r o z ši r o v a n ie z b ie r o k A r b o r ét a M ly ňa n y S A V .
Ivan Tomaško
Arborétum Mlyňany SAV, Slepčany, Slovenská Republika
Tomaško I. (2000): Organisation structure, information system and
compleeting of the collections of the Arboretum Mlyňany of Slovak
Academy of Scinences. – Zborn. konfer., Perspectives in informations
Abstract: The author presents brief history and presence of dendrological
collections of the Arboretum Mlyňany of Slovak Academy of Sciences. On
particular expositions he shows the possibility of employment of the
informatory system for the visitors of the Arboretum.
Keywords: dendrologické zbierky, informačný systém
Úvod
Botanické záhrady a arboréta ako živé zbierky genofondov bylín a drevín
rôzneho pôvodu, charakteru a ekologických nárokov je potrebné organizovať
tak, aby ich prezentácia bola vedecky podložená, architektonicky a esteticky
zaujímavá. Ich organizačná štruktúra musí byť priehľadná s jasnou koncepciou
čitatelnou v každej lokalite i ročnom období. Zbierky genofondov podliehajú
vývoju časovému i priestorovému, s čím treba počítať i pri organizovaní
informačného systému, ktorý ako zodpovedný orientačný garant privedie
návštevníka vždy tam, kam smeruje jeho záujem.
História zakladania botanických záhrad a arborét je časove poplatná vývoju
záhradnej architektúry i keď iba vo všeobecnej kompozičnej polohe.
Dominantný je vedecký záujem a preto prvým spôsobom organizácie bolo
systematické usporiadanie zbierok. Neskôr sa princíp systematicky kombinoval
84
a pristupovali k nemu rôzne dielčie prezentácie jednotlivých skupín rastlín.
Začal sa vnímať i celok a architektúra priestoru.
Pokiaľ sa botanické záhrady a Arboréta vyvíjali a rozširovali v priebehu
niekoľkých desaťročí sú jednotlivé etapy výstavby poznamenané módnymi
slohmi a trendmi pri vegetačných úpravách parkov a záhrad. Náplň a účel
jednotlivých expozícií v záujme prezentácie geograficko-klimatických
expozícií je doplnená výtvarnými doplnkami výrazne regionálnymi. Prevaha
ekologicko – geografických prezentácií sa nakoniec presadila i v Arboréte
Mlyňany, ktoré zaznamenáva zaujímavú formuláciu dvojakého slohu. Jeho
veľká hodnota, umocnená viac ako storočnou činnosťou pri formovaní jeho
obsahu, údržbe a doplňovaní dokumentuje dlhoročnú činnosť človeka
s aklimatizáciou drevín v záujme ich využitia v hospodárskej činnosti a pri
úpravách životného prostredia.
Problematika
Zakladateľ arboréta gróf Dr. Štefan Ambrózy spolu so svojím blízkym
spolupracovníkom záhradníkom Jozefom Mišákom zvolili originálny spôsob
výsadieb sempervirentných introducentov. V záujme využitia špeciálnej
mikroklímy pod porastom dubovo-hrabového lesa zvolili zahustené výsadby
pod ochranou pôvodného porastu. Neskôr sa konkurenčné dreviny likvidovali a
postupne uvoľňovali miesto novým výsadbám.
Vždyzelený (semper vireo) charakter arboréta v daných klimatických a
pôdnych podmienkach európskeho kontinentu robí celý objekt mimoriadne
zaujímavým nielen skladbou a biologickým významom zastúpených drevín, ale
aj odpovedajúcou architektonickou úpravou.
Nové dendroexpozície naberajú charakter prirodzených spoločenstiev
reprezentujúcich nové geografické oblasti (Východná Ázia, Severná Amerika,
Kaukaz). Centrálna, pôvodná časť arboréta je typický stálezelený park, ktorý je
dominujúci. Formovanie nových expozícií, najmä v dotykových polohách,
tento charakter i naďalej udržiava. S prechodom na geografický a ekologický
princíp organizácie zbierok centrálna časť zostáva mediteránnou s maximálnym
zastúpením sempervirentov a to v masových skupinových výsadbách.
Kompozícia drevín je stavaná okrem sempervirentnosti i na efekte semperflorens (neustáleho alebo efektového kvitnutia). Uvedená kombinácia je
mimoriadne vďačná a celkove zefektívni architektúru ktorejkoľvek časti
arboréta. Efekt výrazného kvitnutia je obzvlášť atraktívny uprostred stálej
zelene sempervirentných listnatých drevín.
85
Autentičnosť jednotlivých expozícií zdôrazňuje i drobná architektúra
v charaktere tej-ktorej krajiny. Voda ako jedinečný komponent parkovej
kompozície má okrem výtvarnej i veľkú mikroklimatickú hodnotu. V podmienkach Arboréta Mlyňany je to celá sústava rybníkov, ktorá spolu s odpočívadlami a besiedkami umocňuje celkový dojem z parkových scenérií. Voda
nehybná i voda v pohybe nielen oživuje, ale i skrášľuje dielčie kompozície.
Chodníková sieť, ako sústava možností prístupu k jednotlivým expozíciám
navyše rozdeľuje a ohraničuje jednotlivé expozície. Má rôzne povrchy, od
pieskového až po liaty asfalt, nevynímajúc ani prírodnú kamennú dlažbu.
Jednotlivé vyhliadkové miesta umožňujú zaujímavé pohľady do parku, alebo
do okolitej krajiny. Sú v teréne zafixované ako odpočinkové miesta, alebo sú na
tom mieste umiestnené parkové lavice. Novobudované náučné chodníky
sprístupňujú najzaujímavejšie kompozície a taxóny, pri jednotlivých
zastaveniach názorne poučia a ukážu najvzácnejšie exempláre.
1.
2.
3.
4.
5.
Arborétum Mlyňany je rozdelené na:
pôvodný Ambrózyho park
plochu Východoázijskej dendroflóry s expozíciami :
• Kaukaz (členená podľa vegetačných pásiem)
• Stredná Ázia
• Himaláje
• Japonsko
• Čína (severná, stredná, južná)
• ďaleký Východ
plochu Severoamerickej dendroflóry
plochu Kórejskej dendroflóry
pripravované expozície drevín:
• Slovenska (v rámci nej záchrana ohrozených taxónov ex situ)
• popínavých foriem
• záhrada neustáleho kvitnutia (včítane rozária)
• dreviny južnej pologule a okrasných foriem drevín
Problematika plánovitej introdukcie drevín si vyžiadala vytvorenie nového
introdukčného experimentu. Doterajšie zbierky boli budované náhodilo, bez
plánovitého prístupu a nezaručovali možnosť objektívneho hodnotenia akli-
86
matizácie. Preto bolo v r. 1960 započaté s budovaním 14 ha experimentálnej
plochy s východoázijskou dendroflórou.
Čína svojou rozlohou a početnosťou druhov drevín je vlastne hlavným
reprezentantom východoázijskej dendroflóry a preto je jej venovaná prvoradá
pozornosť. Za tým účelom bola prevedená zberná expedícia do Číny v r. 1960,
do pohoria Tien Mu pri Chandžu. Vypestovaných 197 druhov (z čoho je 99
introdukovaných na územie Českej a Slovenskej republiky prvý raz) sa stalo
základom novo zakladanej plochy. Ďalej bol sortiment rozšírený výpestkami
získanými zahraničnou výmenou semien.
Materiál dovezený z expedície do Číny bol vypestovaný v škôlkach
Arboréta a postupne vysádzaný do trvalých expozícií podľa vypracovaného
projektu. Základné výsadby sa realizovali v nasledujúcich etapách:
r. 1960-62 – ochranné výsadby obvodové
r. 1963-67 – skupinové výsadby kríkov z materiálu expozície z Číny
r. 1968-71 – výsadby stromov z materiálu expedície z Číny a ďalší materiál
z expedícií zo strednej Ázie a Kaukazu.
Po východoázijskej dendroflóre je flóra Severnej Ameriky jednou z
najbohatších. Svojimi 862 pôvodnými druhmi je vítaným introdukčným
zdrojom, v našich podmienkach prezentovaná na ploche 7,5 ha. Po stránke
fytogeografickej bola plocha rozčlenené na 3 časti, ktoré budú simulovať
severnú, východnú a západnú časť Severnej Ameriky. Expozícia bude postupne
vybavovaná prvkami drobnej záhradnej architektúry v zmysle pôvodného
návrhu organizačnej štruktúry Arboréta.
Americká plocha je tvorená centrálnym priestorom, zaujímajúcim údolie, v
ktorom dominuje umelé jazero s hajlokom. Odtiaľto vybiehajú voľné plochy do
svahu a umožňujú tak pohľadovú náväznosť na centrálnu časť.
Samostanú vstupnú časť tvorí Narcisová lúka s jazierkom, ktorá
programovo graduje vstup do centrálnej plochy. Tvorí kľudný a uzavretý
priestor vodnej hladiny a priľahlej lúky so solitérnymi drevinami (parkové
lesy).
Komunikácie vytvárajú malý a veľký okruh v rôznej výškovej úrovni.
Malý okruh uvádza návštevníka do vnútornej časti plochy. Veľký okruh má
funkciu výhliadkovej trasy, umožňujúcej vnímať údolie ako celok a svojimi
výhľadmi do krajiny ich začleniť do širších krajinných súvislostí.
87
Záver
Dendroexpozície Arboréta Mlyňany sa neustále dopĺňajú, rozširujú a
vybavujú. Výstavba informačného systému sa neustále rozširuje, dopĺňa a
skvalitňuje. Dôležitým momentom je i kontrola a inovácia informácií, nakoľko
zbierky genofondov sú v pohybe, neustále sa dopĺňajú ale i obmieňajú.
Intenzita údržby zbierok sa veľmi prenáša na kvalitu prezentácie, ktorá musí
byť stále aktuálna a pravdivá. Nové spôsoby informácií sledujú jedinú snahu –
maximálne informovať a poučiť návštevníka v záujme jeho angažovanosti o
zmenu vzťahu k prírode.
Literatúra
Ambrozy I. (1921): Aus meiner Malonyaner Werkstat. – Mitt. Dtsch. dendrol.
Gessell, 34: 314-224.
Benčať F., Nábělek F., Steihübel G. (1956): Arboretum Mlyňany vždyzelený park.
– Osveta, Martin, 1-70.
Domin K. (1925): Vždy zelený park v Mlýňanech. – Věda přírodní, Praha, VI: 73129.
Mišák J. (1912): Vždy zelené kaliny. – České Zahrad. Listy IX: 44-45.
Schneider C. (1921): Malonya-Ein Reich immergrüner Schönheit. – Gartenschönheit 2: 182-185.
Tábor I., Tomaško I. (1992): Genofond a dendroexpozície Arboréta Mlyňany. –
Vyd. Polygrafia SAV, Bratislava, 1-118.
Tomaško I. (1963): Plán rozširovania experimentálnej základne Arboréta Mlyňany.
– Biológia 18, č. 3: 245-249.
Tomaško I., Kovalovský D. (1968): Arborétum SAV Mlyňany. – SAV, 1-86.
88
Obsah:
Databáza evidencie výskytu rastlinných druhov - D_fyto.
Daniel Vrbjar, Daniel Baláž, Anton Bartko
.................... 3
Documentation of plant genetic resources
and information systems
at the Institute for Agrobotany, Tápiószele.
Gábor Vörösváry, László Holly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Databázy používané v Botanickej záhrade UK Bratislava.
Rončkevič Vladimír
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Herbarium management database as a part
of Botanical Information System of Slovakia.
Viera Jurkovičová
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Informačný systém v Botanickej záhrade
Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach.
Sergej Mochnacký
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Warsaw University Botanic Garden Plant Data Base.
Teresa Bielska, Izabella Kirpluk, Maciej Kornacki,
Hanna Werblan-Jakubiec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Perspektivy informačního systému v Arboretu Řícmanice.
Luboš Úradníček
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
Využitie drevín a počítačová databáza genofondu
Arboréta Mlyňany.
Marta Mácsayová & Miroslav Solčiansky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Databases in the National Botanic Gardens of Latvia.
L. Vishnevska
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Počítačová evidence sběru pro herbář jako dokumentace
dendrologického výzkumu.
Milan Velička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
89
Využitie osobných počítačov (PC) pri tvorbe
fotodokumentácie rastlín ako informačného systému
Botanickej záhrady SPU v Nitre.
Milan Knoll, Pavel Gažovčiak & Peter Škrovina
. . . . . . . . . . . . . . . 56
Possibility of botanical gardens and arboretums of world
receive Index Seminum by e – mail.
Darius Ryliškis & Silva Žilinskaitė . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
Information – Searching System
of Russian Botanical Gardens.
Alexei A. Prokhorov
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
Data Management
in Tharandt Botanic Garden and Arboretum.
H. Weiß & U. Pietzarka
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Organizačná štruktúra, informačný systém
a rozširovanie zbierok Arboréta Mlyňany SAV.
Ivan Tomaško . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
90

Databáza evidencie výskytu rastlinných druhov - D_fyto

Transkript

Podobné dokumenty