zde - Evropská volební studia

Komentáře

Transkript

zde - Evropská volební studia
EVROPSKÁ VOLEBNÍ STUDIA
EUROPEAN ELECTORAL STUDIES
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Institute for Comparative Political Research
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
Název článku:
Reforma ruského volebního systému
The Reform of Russian Electoral System
Autor:
Markéta Matoušková ([email protected])
Abstract:
In 2007, State Duma of the Russian Federation will be elected through the system of
pure proportional representation. The constitutional amendment adopted this year
also involves a 7% electoral threshold. In addition to the basic information about
both (current mixed and the new proportional) electoral system, the text deals with
the issue how the current system influences the party one and tries to show the
possible effects.
Keywords: electoral system, political system, political parties, Russia
Projekt "Evropská volební studia" byl zpracován v rámci Výzkumného záměru
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky "Politické strany a
reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích" (kód 0021622407).
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
Cílem toho textu je popis a stručná analýza smíšeného volebního systému,
který byl pro volby do Státní Dumy Ruské federace používán v letech 1993–2005.
Pokusím se nastínit výstupy obou složek tohoto systému a jejich vliv na ruský
stranický systém. Dále se zaměřím na reformu volebního systému, která byla přijata
letos a která bude použita pro parlamentní volby v roce 2007. Práci uzavírá pokus o
nástin možných dopadů nového volebního systému na podobu ruského stranického
systému.
1. Volební systém platný pro volby v letech 1993–2005
Celkem čtvery volby (v letech 1993, 1995, 1999 a 2003) do Státní Dumy
Ruské federace se konaly podle smíšeného volebního systému, kdy bylo 225
poslanců voleno poměrně v jednom celostátním obvodu tvořeným celým územím
Ruské federace, 225 mandátů bylo rozdělováno systémem prosté (relativní) většiny
v jednomandátových volebních obvodech. Voliči měli k dispozici dva hlasy, jedním
volili svého kandidáta v jednomandátovém volebním obvodě, kam příslušeli na
základě svého bydliště, druhý hlas byl určen pro kandidátní listinu některé z
politických stran. Tento systém bývá označován jako paralelní. Jeho jednotlivé složky
– poměrná a většinová – jsou na sobě nezávislé. Úkolem poměrné složky není
vyrovnávat disproporcionalitu vzniklou ve většinově volené části (Rule - Shvedova;
Chytilek - Šedo 2004: 30-36, 148-160).
Shugart a Wattenberg rozdělují smíšené volební systémy na proporční (Mixed
Member Proportional – MMP) a většinové (Mixed Member Majoritarian – MMM).
Základním rozlišujícím znakem je pro ně existence (či neexistence) vazby mezi
jednotlivými úrovněmi volebního systému. Závislost mezi hlasováním v poměrné a
většinové části umožňuje v MMP poměrné složce kompenzovat disproporční výsledky,
v systémech MMM taková vazba neexistuje (Cabada - Ženíšek 2004: 45). Podle této
klasifikace lze ruský volební systém také označit jako smíšený s většinovým účinkem
(MMM).
Massicotte a Blais rozlišují smíšené volební systémy podle toho, které volební
formule jsou v nich kombinovány, jak jsou kombinovány a jaký počet křesel je
rozdělován podle každé z nich. Jako superpoziční (navrstvující) označují ty systémy,
99
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
v nichž existují dva druhy volebních obvodů a dva různé systémy volby. Oba volební
systémy jsou přitom aplikovány současně na celém území státu. (Massicotte - Blais
1999: 341-366). V jejich pojetí je ruský volební systém řazen mezi navrstvující
systémy nezávislé kombinace.
Martin rozlišuje mezi „geograficky smíšenými volebními systémy“, v nichž je
systém poměrného zastoupení používán pouze v některých částech země a většinový
systém v ostatních, a „geograficky homogenní systémy“, kde je použita kombinovaná
volební formule v rámci celé země (tamtéž). Na základě této klasifikace lze
konstatovat, že v ruském případě jde o geograficky homogenní volební systém.
Pro poměrně volenou část byla stanovena volební klauzule 5 %. Volební zákon
přitom nerozlišoval mezi kandidátní listinou politické strany a koalice, politické strany
také mohly na své kandidátní listiny umísťovat i nestranické kandidáty, případně
členy jiných stran. Kandidátní listiny byly přísně vázané, neumožňovaly tedy voličům
přidělovat kandidátům preferenční hlasy. V SMD se o hlasy voličů směli ucházet i
nestraničtí kandidáti.
Voliči měli možnost vyjádřit nespokojenost se všemi kandidáty tak, že hlasovali
tzv. „proti všem“, což v některých případech (pokud byl součet těchto hlasů vyšší než
zisk toho z kandidátů, který získal v daném obvodě prostou většinu hlasů) vedlo
k anulování výsledků voleb v daném obvodu (či teoreticky v celé poměrné části, což
se ale nikdy nestalo) a jejich opakování. Toto své právo voliči využívali relativně
hojně,
takže
Duma
bezprostředně
po
termínu
řádných
voleb
opakovaně
nedisponovala počtem 450 členů (Holzer 2004a: 341-342). V průměru lze
konstatovat, že možnosti hlasovat „proti všem“ využívalo v daném období 2,8-4,7 %
všech oprávněných voličů.
Kandidátní listiny mohly předkládat pouze ty politické strany a hnutí, které byly
zaregistrované ministerstvem spravedlnosti a jejichž kandidaturu svými podpisy
podpořilo nejméně 200 000 voličů, přičemž z jednoho subjektu federace smělo
pocházet maximálně 7 % podpisů. Straně bylo zamezeno zúčastnit se volební
soutěže, pokud bylo více než 25 % podpisů podporujících její kandidaturu prohlášeno
za „podezřelé“ (http://www.russiavotes.org).
K tomu, aby volby byly prohlášeny za platné, bylo třeba účasti nejméně 25% účasti
voličů při hlasování.
100
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
1.1. Působení ruského volebního systému
Ačkoli byl v Ruské federaci používán systém, který by ve své poměrné složce
měl produkovat spíše proporcionální výsledky (Hareova formule používaná společně
s metodou největšího zbytku pro přepočet hlasů na mandáty i velikost volebního
obvodu by hovořily pro tuto teorii; Lebeda, 2001: 432), reálně v sobě poměrná
složka obsahovala eliminační účinek. Vlivem nastavení volební klauzule se do
parlamentu v poměrně volené části vždy dokázalo prosadit méně politických stran,
než kolik jich získalo parlamentní zastoupení na základě úspěchů svých kandidátů
v SMD. Pro srovnání: v roce 1993 překročilo 5% klauzuli 8 stran, 4 v roce 1995, 6
v roce 1999, 4 v roce 2003. Parlamentní zastoupení získalo v roce 1993 celkem 12
stran, 23 v roce 1995, 14 v roce 1999, 6 v roce 2003 (Holzer 2004a: 350-354).
Volební systém tak v podstatě rozdělil politické strany na ty, které jsou úspěšné
v poměrně volené části (např. LPDR, která opakovaně nezískala v SMD žádný
mandát) a na ty, které získávají výrazně více hlasů v části většinové (např. Agrární
strana Ruska. Holzer 2001: 64, 156). Některé strany (a nezávislí kandidáti) spoléhaly
výhradně na svou regionální podporu a kandidovat v poměrně volené části se ani
nepokoušely. Pouze Komunistická strana Ruské federace a proprezidentské strany
obvykle dokázaly získat přibližně stejný počet mandátů v obou složkách.
V SMD byli často úspěšní kandidáti deklarující svoji nezávislost (zde je však
nutné poznamenat, že jako „nezávislí“ v některých případech kandidovali i členové
politických stran, zejména LPDR; Holzer 2001: 64-65). V roce 1993 bylo zvoleno 134
nezávislých poslanců (v roce 1995 to bylo 76; v roce 1999 bylo takto zvoleno 106
poslanců, v roce 2003 se jejich počet snížil na 67). Po volbách 1999 v Dumě
z nezávislých poslanců zformovaly tři mimostranické poslanecké skupiny: Lidoví
poslanci, Ruské regiony a Agroprůmyslová poslanecká skupina (Holzer 2004a: 342).
Pro srovnání: bezprostředně po volbách v roce 1993 bylo organizováno v poslanecké
frakci, za níž byli zvoleni, 300 poslanců, 346 poslanců v roce 1995, 357 poslanců
v roce 1999 a 365 poslanců v roce 2003. Tato čísla jsou však vzhledem k častým a
někdy ne zcela transparentním přestupům poslanců mezi poslaneckými kluby i
politickými stranami pouze orientační.
Skutečnost, že některá minoritní uskupení jsou v parlamentu zastoupena
jedním či dvěma poslanci společně s vysokým počtem nezávislých poslanců, blokuje
101
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
podle Holzera standardizaci ruské politické scény, která je náchylná k nečekaným
přesunům sil a podpor a vzniku kvazistranických poslaneckých skupin bez konstantní
politické linie (tamtéž). Úspěchy nezávislých ve většinově volené části také
neúspěšným stranám komplikovaly budování stranických struktur v regionech
(tamtéž: 344). Nepřehlednost a roztříštěnost politického spektra charakteristické pro
současnou ruskou politickou scénu jsou proto dány výstupy ve většinové části voleb.
V poměrně volené části odevzdávali ruští voliči relativně často hlasy pro strany, jež
nepřekročily volební klauzuli: v roce 1993 se nepodařilo na mandáty rozdělit 12,94 %
hlasů a index deformace (poměr mezi počtem mandátů obsazených politickou
stranou a hlasů získaných touto stranou ve volbách) úspěšných stran se pohyboval
v rozmezí 1,11-1,18. V roce 1995 byl podíl propadlých hlasů 49,5 %, index
deformace dosáhl hodnoty 2. V roce 1999 zůstalo nerozděleno 18,6 % hlasů, index
deformace činil 1,18-1,33. V roce 2003 nebylo rozděleno 29,35 % hlasů, index
deformace činil 1,43-1,48. Všechny strany, jimž se klauzuli podařilo zdolat, tedy byly
nadreprezentované. Míra nadreprezentace závisela na velikosti strany. Větší strany
byly nadreprezentovány mírně více než strany menší.
Volební systém platný v Ruské federaci v letech 1993–2005 byl často
kritizován zejména proto, že na jeho základě byla vytvářena slabá Duma, která
dlouho nebyla schopna zaujmout v systému roli relevantního partnera. Oponenti
Borise Jelcina již v roce 1993 poukazovali na to, že jeho hlavní snahou bylo vytvořit
takovou Státní Dumu, která pro něho nebude představovat silného soupeře, a
zamezit vzniku silných politických stran. Kritice byl podroben také fakt, že ke zvolení
poslance v některých SMD stačilo 20 – 30 % hlasů. Podle údajů International
Foundation for Election Systems bylo ve volbách v roce 1995 zvoleno absolutní
většinou voličů v daném volebním obvodu jen 12 poslanců, naopak 142 poslancům
ke zvolení stačilo méně než 30 % hlasů (Dahl 1998).
Patrně proto, že několik pokusů Borise Jelcina o posílení většinových prvků
volebního systému se opakovaně setkalo s neúspěchem, zvolil Vladimír Putin
opačnou cestu, jak dojít ke stejnému cíli. V roce 2001 prosadil zákon o politických
stranách, který přinesl definici politických stran jako organizace registrované
ministerstvem spravedlnosti, mající minimálně 10 tisíc členů v nejméně 45
z celkových 89 subjektů federace. V každé regionální pobočce politické strany přitom
102
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
musí být registrováno nejméně 100 členů. Kandidovat ve volbách v roce 2003 mohly
jen ty strany, které splnily uvedená kritéria. Pokud získaly více než 3 % hlasů nebo
12 přímých mandátů, měly nárok na státní příspěvek, což znevýhodnilo kandidaturu
nezávislých kandidátů i menších stran (www.russiavotes.org). Zákon o politických
stranách přinesl ve svém důsledku výrazné snížení počtu registrovaných politických
stran z více než 200 na nynějších 37 (údaj platný k 30. 11. 2005, www.cikrf.ru).
2. Reforma volebního systému
Cílem novely volebního zákona, která vstupuje v platnost 1. ledna roku 2006 a
podle níž se s největší pravděpodobností budou konat parlamentní volby v roce 2007,
je posílení moci centra a zvýšení kontroly státu nad volebním procesem. Iniciátor
změny, ruský prezident Vladimír Putin, se tímto opozicí kritizovaným záměrem nijak
netají. Od nového volebního systému si Putin slibuje posílení stranického systému a
demokracie v Rusku a zvýšení akceschopnosti výkonné moci, což by mělo vést k větší
schopnosti Ruska bojovat s organizovaným zločinem a terorismem. Změna volebního
systému se v kontextu boje proti „mezinárodnímu terorismu“ podle Putina stala více
než aktuálním po loňské tragédii v jihoruském Beslanu. Putin považuje reformu
volebního systému za další krok ke zpřehlednění ruského politického systému. Poté,
co prosadil změny volebního systému do regionálních sborů, Putin podle svých slov
předpokládá, že novela zákona o volbách do Státní Dumy mimo jiné také omezí moc
regionálních vládců a tamních zájmových skupin, a umožní vyšší míru kontroly nad
děním v regionech (www.bbc.co.uk).
Novela přináší několik významných změn. Ve volbách v roce 2007 bude celá
Státní Duma volena poměrným volebním systémem. Zastoupení získají pouze ty
politické strany, které překročí 7% volební klauzuli, což by podle předkladatelů mělo
zamezit v přístupu do parlamentu menším stranám.
Nastavení volební klauzule bylo již v roce 1998 předmětem sporu. Ústavní
soud tehdy konstatoval, že toto ustanovení je v souladu s ústavou, pokud umožní
zisk mandátu nejméně dvěma politickým stranám či hnutím a pokud součet hlasů
odevzdaných pro tyto strany přesáhne 50 % (Holzer 2001: 156). Současně se
zvýšením volební klauzule dochází ke zvýšení počtu hlasů, které nejméně dvě strany
musí získat, aby nastavení volební klauzule nebylo shledáno protiústavním, na 60 %.
103
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
V případě, že by dvě politické strany získaly nezískaly v součtu více než 60 % hlasů,
dojde ke snížení klauzule tak, aby nejméně 60 % voličů mělo svého zástupce
v parlamentu (tedy aby součet hlasů odevzdaných pro politické strany zastoupené
v parlamentu byl vyšší než 60 %). Pokud by nastala situace, kdy by více než 60 %
hlasů získala jediná politická strana, zatímco ostatní kandidující strany by klauzuli
nepřekročily, získá mandáty i strana, jež se umístila jako druhá v pořadí
(www.russiavotes.org). Zachováno zůstalo ustanovení, podle něhož musí minimální
volební účast dosáhnout 25 %.
Strany nově nebudou moci vytvářet předvolební koalice, což dříve zvyšovalo
jejich šance na úspěch. Nebude ani možné, aby se o hlasy voličů ucházeli nezávislí
kandidáti. Předkládat kandidátní listiny mohou pouze registrované politické strany,
které na své kandidátní listině smějí nominovat maximálně 50 % nestraníků. Toto
omezení by mohlo částečně pomoci snížit počet poslanců, kteří budou ve Státní
Dumě reprezentovat rozličné zájmové skupiny.
Novela také výrazně snižuje počet hlasů, které smějí být prohlášeny „za
podezřelé“. Jestliže dříve se strana směla zúčastnit voleb, pokud bylo méně než 25 %
podpisů podporujících její kandidaturu prohlášeno za „podezřelé“, pro volby v roce
2007 se tato hranice snižuje na 5 %.
Ve volbách 2007 bude kandidátní listina politické strany muset být rozdělena
na nejméně 100 regionálních oblastí, které budou pokrývat celé území federace.
Strany, které ve volbách v roce 2003 překročily volební klauzuli, nebudou muset
předkládat podpisy nejméně 200 tisíc voličů podporujících jejich kandidaturu. Ostatní
politické strany budou moci tento požadavek obejít tím, že složí kauci 60 milionů
rublů, která bude vrácena, pokud strana získá nejméně 4 % z celkového počtu hlasů.
Za volební kampaň nebude moci kandidující politická strana vydat na federální úrovni
více než 400 milionů rublů, přičemž z vnitrostranických zdrojů smí pocházet nejvíce
50 % této částky, 280 tisíc rublů od individuálních dárců a maximálně 14 milionů
rublů od organizací. Na regionální úrovni – v závislosti na počtu voličů v daném
obvodu – smějí strany na předvolební kampaň vynaložit částky v rozmezí 6 – 30
milionů rublů. Zahraniční společnosti, osoby žijících v zahraničí ani ruské soukromé
společnosti s více než 30% zahraniční účastí nesmějí na předvolební kampaň
politickým stranám přispívat.
104
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
Způsob přepočtu hlasů na mandáty zůstane zachován.
3. Postoje politických stran k reformě
Návrh novely volebního zákona byl Státní Dumou v tzv. třetím čtení přijat
většinou 339 poslanců proti 89, proti hlasovali poslanci Komunistické strany Ruské
federace a subjektu Vlast (www.russiavotes.org).
Stoupenci změny argumentují tím, že reforma je založena na modelu používaném
v západních demokraciích a slibují si od ní rozvoj demokracie, občanské společnosti a
stabilizaci politického systému. Nový volební systém by podle jejich názoru měl
pomoci oddělit silné strany od okrajových a povzbudit soutěž mezi hlavními
politickými stranami.
Kromě proprezidentské strany Jednotné Rusko pro hlasovali také poslanci
liberálně-demokratické strany. „Přitvrzení zákona je na místě, lidé stejně volí pouhý
symbol, nikoli osoby,“ tvrdí podle BBC jejich předseda Vladimir Žirinovskij
(www.bbc.co.uk). Naopak kritici jsou přesvědčeni, že jde o další posílení moci
prezidenta a že cílem je vymýtit z parlamentu opozici. Komunisté a liberálové
poukazují na to, že již ve volbách v roce 2003 museli bojovat s obstrukcemi ze strany
státu a že nové zákony před ně vrší další překážky. Dalším terčem kritiky je zákaz
vytváření předvolebních koalic. „Bloky se vytvářejí v zájmu voličů, umožňují slabším
stranám, aby se podílely na politickém životě země. Jejich zákaz je nesmyslný,“
kritizuje podle Hospodářských novin jedno z ustanovení novely nezávislý poslanec
Vladimir Ryžkov (HN 25. 5. 2005).
4. Pravděpodobné dopady reformy volebního systému
Poměrná složka měla v ruském systému dosud výrazně disproporční účinek.
Přijetí novely tento efekt nijak nezmírní, ba spíše naopak. Zatímco ale dosud
většinová složka dokázala zajistit parlamentní zastoupení malým stranám, po roce
2007 zůstane počet parlamentních stran přibližně stejný jako počet relevantních
aktérů na ruské politické scéně: omezí se na ty subjekty, které jsou schopny
překonat volební klauzuli. Pokud by volební klauzule byla nastavena na 7 % již v roce
1993, snížil by se počet stran zastoupených v poměrně volené části parlamentu o 2
v roce 1993, resp. o 1 v roce 1995, o 2 v roce 1999. V roce 2003 by již tato změna
105
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
nepostihla žádnou politickou stranu (Holzer 2004a: 350-353). Hovořit ovšem
v ruském prostředí o možnosti koncentrace stranického systému by bylo předčasné.
Holzer zdůrazňuje, že vzhledem k podobě ruského politického systému a reálnému
uskupení sil parlamentní volby slouží spíše k testování síly prezidentského tábora
před nadcházejícími volbami hlavy státu. Holzer proto pro ruskou politickou soustavu
používá termín elektorátní, případně delegativní či neliberální demokracie. Pro ruské
parlamentní volby je také charakteristická úspěšnost proprezidentských stran (Holzer
2004a: 342).
Sjednocení volebního systému by nicméně mohlo pomoci odstranit některé
základní neduhy, které produkoval stávající smíšený systém. Těmi podle mého
názoru byli zejména:
1) vysoký počet politických stran zastoupených jedním či dvěma poslanci, což
znepřehledňuje politickou scénu, činí ji náchylnou ke vzniku proměnlivých
parlamentních většin a otevírá prostor pro potenciální korupční jednání. Od
nového systému lze očekávat silný eliminační účinek na počet stran, které
získají parlamentní zastoupení. Mimo parlament s největší pravděpodobností
zůstanou strany, které dosud byly schopny získat pouze přímé mandáty
v některém SMD. Vzhledem k nastavení volební klauzule na 7 % (již 5 %
hranice přitom patří k nejvyšším v Evropě) lze očekávat eliminační účinek na
všechny menší politické strany bez ohledu na typ jejich podpory (7% bariéra
bude mít stejný účinek na strany s koncentrovanou voličskou podporou, které
dosud měly šanci získat zastoupení ve většinově volené části, jako na dosud
nejvíce znevýhodněné strany s rozptýlenou voličskou podporou).
2) vysoký počet nezávislých poslanců: vzhledem k tomu, že se o poslanecká
křesla budou moci ucházet jen politické strany, je pravděpodobné, že dojde ke
zpřehlednění rozložení sil ve Státní Dumě. Někteří z dosud „nezávislých“
poslanců najdou patrně místa na kandidátkách politických stran. Lze také
předpokládat, že novela ztíží zájmovým a lobbistickým skupinám vykonávání
přímého vlivu na politické rozhodování. Pozorovatelé již delší dobu poukazují
106
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
na vysokou míru korupce a úzké sepětí mezi poslanci a politickými stranami na
jedné straně a průmyslovou a finanční oligarchií na straně druhé. Zajímavé je,
že
tento
typ
poslanců
byl
ve
volbách
2003
podporován
zejména
proprezidentskou stranou Jednotné Rusko (Holzer 2004b: 288-289). Není ale
na místě se domnívat, že tento neduh bude novým volebním systémem zcela
odstraněn. Zástupci lobbistických skupin se mohou o hlasy voličů ucházet na
kandidátních listinách politických stran.
3) slabý stranický systém: tento problém do značné míry souvisí s body 1) a
2) a je jejich důsledkem i příčinou. Politické strany dosud nebyly volebním
systémem ani jiným opatřením nuceny k vytváření pevnějších struktur
ideologického i organizačního charakteru. Smíšený volební systém byl ve své
většinové složce založen na jednokolovém systému prosté většiny, který
podporoval individualismus. Holzer v této souvislosti upozorňuje, že na ruské
stranické scéně dominují otevřené modely, které zastřešují řadu menších
uskupení a které se aktivizují zejména v souvislosti s volbami, kdy vytvářejí
nejrůznější koalice. V mezivolebním období ale tyto subjekty vystupují
samostatně, což vede ke značné fluktuaci stranického spektra, proměnám
ideologických profilací a personálním obměnám uvnitř těchto koalic. Strany –
snad s výjimkou KPRF – nemají vybudovanou pevnou celofederální strukturu
(Holzer 2004b: 79-96). Volební klauzule by malé strany do značné míry mohla
motivovat ke spolupráci, slučování či vytváření volebních stran. Dalším
efektem změny volebního systému by mohla být výrazná personální obměna
Dumy.
Je ovšem nutné připomenout, že Ruská federace stále ještě nepatří k zemím,
které jsou označovány jako konsolidované demokracie, a že uplatňovat na tamní
poměry západoevropská politologická měřítka je nevhodné. Podobně mi nepřipadá
na místě snažit se aplikovat poznatky studia efektů volebních systémů na slabě
strukturovaný ruský stranický systém. S jistou mírou pravděpodobnosti lze podle
107
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
mého názoru tvrdit pouze to, že jakkoli jde o systém poměrného zastoupení, budou
se jeho účinky více blížit systémům většinovým. Cílem předkladatelů reformy bylo
zpřehlednit stranický systém a rozložení sil v něm; šlo však o cíl prvoplánově
politický, nikoli technický. Počet parlamentních stran zastoupených v Dumě po roce
2007 se ve srovnání se současným stavem s největší pravděpodobností oproti
volbám 2003 nijak výrazně nezmění (ve smyslu počtu stran, které dosud byly
schopny překonat volební klauzuli), nebudou chybět poslanci proprezidentské a
komunistické strany. Pravděpodobná je také účast některých dalších uskupení (LDPR,
liberálové). Zejména v případě liberálních stran lze očekávat, že se po neúspěchu ve
volbách v roce 2003 pokusí novým pravidlům přizpůsobit.
Do značné míry bude záležet také na tom, jak změnu volebního systému
přijmou voliči a do jaké míry a jakým způsobem jí přizpůsobí své volební strategie.
Skutečnost, že voliči, kteří dosud byli zvyklí používat při volebním rozhodování dva
hlasy, o jeden z těchto hlasů přijdou, jistě nebude zanedbatelná. Naopak efekt
způsobený nastavením volební klauzule nemusí sehrát ve voličském rozhodování tak
významnou úlohu: voliči jsou na tuto bariéru již částečně zvyklí, byť počet
nevyužitých hlasů zůstal i po posledních volbách poměrně vysoký.
108
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
Seznam zdrojů a použité literatury:
Cabada, L. - Ženíšek, M. (2003): Smíšené volební systémy. Dobrá Voda: Aleš Čeněk.
Dahl, A. R. (1998): Alternative Voting Systems For Electing Deputies To The State
Duma
Of
The
Russian
Federation,
on
line
verze
(www.democracy.ru/english/library/comments/eng_1998-5.html).
Chytilek, R. - Šedo, J. (2004): Volební systémy. Brno, Masarykova univerzita.
Holzer, J. (2001): Politický systém Ruska. Hledání státu, Brno, CDK.
Holzer, J. - Šmíd, T. (2003): Ruská federace. In Fiala, P. - Holzer, J. - Strmiska, M.
(eds. 2003): Politické strany ve střední a východní Evropě. Ideově-politický profil,
pozice a role politických stran v postkomunistických zemích. Brno, Masarykova
univerzita.
Holzer, J. (2004a): Rusko. In Kubát, M. a kol (2004): Politické a ústavní systémy
zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia.
Holzer, J. (2004b): Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno: CDK.
Lebeda, T. (2001): Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický
časopis, roč. 37, č. 4, s. 425-448.
Massicotte, L. - Blais, A. (1999): Mixed electoral systems: a conteptual and
empirirical syrvey. Electoral Studies, roč. 18, s. 341-366, on-line verze
(www.elsevier.com/locate/elecstud).
Myagkov, M. - Ordeshook, P. C.: Changing Russia’s Electoral System: Assessing
Alternative
Forms
of
Representation
and
Elections.
on-line
verze
(http://www.demokratizatsiya.org/Dem%20Archives/DEM%200701%20myagkov.pdf).
Rule, W. - Shvedova, N. Russia: An Evolving Parallel Systém. on-line verze
(http://www.idea.int/esd/upload/russia.pdf).
Novinové články:
Parlamentní volby v Rusku se odehrají podle scénáře Kremlu, Hospodářské noviny 5.
12. 2003.
Putin
defends
radical
reform
plan,
BBC 18. 11. 2004,
(http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/1/hi/world/europe/4023279.stm).
on-line
verze
Duma
on-line
verze
backs Russia election reform, BBC 15.
(http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4450481.stm).
4.
2005,
V Rusku může být jiný volební systém, BBC 15. 4. 2005, on-line verze
(www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/04/050415_russia_duma_2055.shtml).
Predsedatel oblizbirkoma Viktor Ignatenko razkritikoval novuju systemu vyborov
deputantov
Gosudarstvennoj
Dumy,
29.
4.
2005,
on-line
verze
(http://news.riccom.ru/news-text_news_angarsk_6451.htm).
109
evs
#1
Evropská volební studia
European Electoral Studies
Institut pro srovnávací politologický výzkum
Roč. 1, č. 1, str. 98-110
Vol. 1, No. 1, pp. 98-110
ISSN 1801-6545
Rusko má nový volební zákon, Hospodářské noviny, 25. 5. 2005.
Ruská Rada federace schválila nový systém voleb, BBC 13. 7. 2005, on-line verze
(www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/07/050713_russia_politics_1240.shtml
).
Grizlov: novyj zákon o vyborach ukrepit systemu, 30. 7. 2005, on-line verze
(http://rambler.com.ua/db/news/msg.html?mid=6327926)
Další zdroje:
Novela volebního zákona (www.russiavotes.org/electorallawchange3.htm#2005law)
Ústřední volební komise (www.cikrf.ru/)
Vesti (www.vesti.ru)
Political Resources (www.politicalresources.net/russia4.htm)
Zákon o politických stranách (www.cikrf.ru/m_menu_i.htm),
(www.democracy.ru/english/library/laws/).
110
evs
#1

Podobné dokumenty

Přehled odkazů je ke stažení - Inteftek

Přehled odkazů je ke stažení - Inteftek http://www.online-english.britishcouncil.org http://www.mba.org.uk http://www.hotcourses.com http://www.ucas.com http://www.dfee.gov.uk/statistics http://www.educationuk.org/flash.html http://www....

Více

2013 - Mezinárodní vědecká konference

2013 - Mezinárodní vědecká konference Z Obr. 1 uvedeného výše vyplývá vývoj inkasního příjmu veřejného rozpočtu z obou složek zdanění silničních motorových vozidel na Finském území. Pro prezentaci byla zvolena maximálně dostupná časová...

Více

Hmotnostní průtokový regulátor BROOKS 5850TR

Hmotnostní průtokový regulátor BROOKS 5850TR Informativně popište problém, nápravné činnosti, jestliže jsou nějaké možné, a práce které musí být vykonanév závodu .

Více

Univerzitní příprava - FP|Katedra geografie

Univerzitní příprava - FP|Katedra geografie Aristotelés. 1996. Fyzika. [překl.] Antonín Kříž. Praha : Nakladateství Petr Rezek, 1996. str. 500. Podle vydání Karla Prantla, Aristotelis Physica, Lipsiae 1879. ISBN 80-86027-03-1. Ausubel, David...

Více

Jednotné Rusko: Případ úspěšné

Jednotné Rusko: Případ úspěšné postavením prezidenta, který je nejvlivnější institucí celého politického systému. Takové institucionální uspořádání vytváří příznivé podmínky pro zakládání proprezidentských stran. Proprezidentské...

Více

Full Article - Evropská volební studia

Full Article - Evropská volební studia Keywords: Romania, political crisis, impeachment of president, referendum, political parties

Více

Dělostřelectvo – bůh války První výročí třešničky První Společenský

Dělostřelectvo – bůh války První výročí třešničky První Společenský Proces v Haagu vstúpil do tzv. "ruskej fázy“, keď v úlohe svedkov Miloševiča vystu-pujú Primakov, generál Ivašov a bývalý politik Ryžkov. Ako informujú francúzske noviny "Le Monde", všetci traja ru...

Více