Ájurvédské vaření

Učme se z přírody
Každý člověk, který
praktikuje jógu, se dříve či
později začne více zabývat
tím, co jí. Mnohdy se ptáme
sami sebe, co bychom jíst
měli a co ne. Zaměřujeme
se na to, po kterých
potravinách se cítíme dobře
a plní energie a které nám
spíše energii ubírají a cítíme
se po nich unavení. Velmi
propracovaný a několik
tisíc let ověřený systém
stravování má ájurvéda,
původní indická medicína.
Mgr. Filip Klieštík
A právě naučit se vařit podle ájurvédy
bylo cílem mé čtvrté cesty do Indie, kdy
jsem na Ayurclinic Goa´s AYURCLINIC INSTITUTION absolvoval pod dohledem ájurvédských lékařů praktický
kurz vaření.
Přepsané slovo ájurvéda znamená
věda o životě nebo také věda o dlouhověkosti. Kolébkou ájurvédy, stejně
jako jógy, je Indie, a proto jsou někdy
též označovány za sestry, které jdou za
společným cílem – zdravím.
Hlavními dvěma principy
ájurvédy jsou:
• udržení zdraví
u zdravých osob
• u nemocných najít
příčinu nemoci
a odstřihnout ji od kořenů
Ájurvéda pracuje se systémem pěti elementů: prostor (éter) – vzduch
44 LÉTO 2015
– oheň – voda – země. Tyto elementy se projevují v lidském těle jako tři
základní principy či energie obecně známé jako dóši. Jsou to chladný
a suchý typ váta (kombinace éteru
a vzduchu), horký a olejnatý typ pitta (kombinace ohně a vody) a chladný a olejnatý typ kapha (kombinace
vody a země). Dóši jsou tři typy fyziologické klasifikace lidského těla na
základě pěti elementů a všichni jsme
kombinací těchto typů či principů.
Pro každou dóšu existuje seznam doporučených a nedoporučených potravin. A vzhledem k tomu, že ájurvéda
dbá na rovnováhu a vyváženost, můžeme zjednodušeně říct, že pro chladnou vátu a kaphu se hodí pokrmy
spíše zahřívající, pro horkou pittu
naopak ochlazující. V ájurvédském
vaření je chuť dalším důležitým pojmem. Rozlišuje se 6 základních
chutí – sladká, kyselá, slaná, pálivá, hořká a trpká, kdy sladká, hořká
a trpká chuť mají v konečném důsled-
www.harmony-yoga.cz
ku ochlazující účinek a kyselá, slaná
a pálivá zahřívací účinek. Proto je pro
váta dóšu doporučovaná slaná, kyselá
a sladká chuť, pro pitta dóšu sladká,
hořká a trpká chuť a pro kapha dóšu
pálivá, hořká a trpká chuť.
Na kurzu jsme vařili mnoho rozličných jídel, která se hodí pro všechny tři dóši. A i přestože ájurvéda
Foto: Samphotostock.cz
Ájurvédské
vaření
striktně neodmítá maso, celý kurz byl navržený vegetariánsky. Připravovali jsme indické rýžové pokrmy
(harmonické jídlo kichadi, pulao, různé druhy přílohové rýže), kari, snídaně, jídla ze zeleniny, dezerty
a čaje, které zlepšují trávení. Celé jedno odpoledne
jsme též věnovali přípravě ghí (přepuštěné máslo)
jak klasickým způsobem, kdy jsem stloukal máslo ze
smetany, tak i jednodušším způsobem z již vyrobené
kostky másla. Zajímavé bylo si uvědomit, že Indové
stravující se podle ájurvédy připravují jídlo zásadně
z čerstvých potravin a vždy tak, aby se všechno snědlo a neuchovávalo se v lednici k pozdějšímu ohřívání.
Nepoužívali jsme žádná dochucovadla, pouze čerstvé koření, kdy hořčičné semínko, římský kmín, kurkuma, česnek, zázvor a čerstvé listy koriandru hrají
v ájurvédské kuchyni hlavní roli. Po návratu domů,
mám svůj blok nabitý recepty stále při ruce a vařím
všechno, co jsem se v Indii naučil. Možná vás napadá otázka, kterou jsem si několikrát položil během
celého kurzu: Zdalipak všechny suroviny a koření
v Čechách zakoupím? Byl jsem však příjemně překvapený, že téměř všechno se dá sehnat v obchodech se
zdravou výživou nebo českých e-shopech specializujících se na orientální a indické potraviny. A na závěr
bych vás rád už jen povzbudil. Až budete vařit pro sebe nebo své blízké, sáhněte po čerstvých potravinách,
koření bez dochucovadel a připravujte jídlo s láskou,
protože i energie, se kterou vaříte, se na váš výtvor
přenese… .
Recept na ájurvédský poobědový čaj
1/3 lžičky semínek římského kmínu
1/3 lžičky semínek koriandru
1/3 lžičky semínek fenyklu
1 šálek vody
• Do vařící vody přidáme koření, zakryjeme a odstavíme na 5 minut, scedíme a pijeme.
2x foto: Archiv autora
• Můžeme mírně osladit
(váta – medem, pitta a kapha – stévií).
PROMOTION
Živá strava a jóga
Živá nebo-li syrová strava je pro naše tělo
nejpřirozenější potravou a je zdrojem mnoha živin
- vitamínů, minerálních látek, enzymů, bílkovin,
aminokyselin, sacharidů, tuků, a chlorofylu.
Syrová rostlinná strava nás dokáže alkalizovat
- zajišťovat rovnováhu kyselin a zásad v těle,
vyživovat, regenerovat a čistit organismus.
Patří do ní především ovoce, zelenina, ořechy, semena, byliny
a koření. Nejdůležitějším faktorem při výběru surovin je jejich
kvalita, čerstvost a čistota. Stravu upravujeme maximálně jen
do 45°C, jelikož při vyšší teplotě o přirozeně obsažené enzymy
přicházíme. I při konzumaci živé stravy bychom měli dbát na
správnou skladbu složek potravy a řádné rozkousání, aby mohl organismus správně a lehce trávit.
Jarní dny fandí divokým bylinám a plevelům, které můžeme použít do smoothie. Základní a zároveň oblíbené zelené
smoothie je pro nás vitamínovou a minerální bombou, plnou
chlorofylu. Můžeme jej připravit například z 5 velkých sladkých jablek, pár namočených sušených datlí, mladých kopřiv
a přidat i mladý zelený ječmen.
„Živá strava společně s jógou mohou přispívat k dlouhému
a spokojenému životu. Jsou vhodnými pečovateli našeho zdraví, odolnosti a vitality“, říká Mgr. Lucie Aujeská, lektorka jógy
a spolumajitelka firmy Vitalvibe. Existuje několik druhů jógy,
samotné cvičení učí zejména správnému dechu, který by měl
být pro tuto uspěchanou společnost velmi důležitý. Potom
následuje řada ásan (pozic těla), které mají za úkol zdokonalovat naše tělesné orgány a jejich funkce. Tato metoda zajišťuje správné proudění toku životní energie, pomáhá zklidňovat
mysl a zajišťuje psychickou pohodu. “Skrze jógu můžeme získat plnou kontrolu nad tělem, myslí i duší. Je však vhodné se
nechat vést zkušenými lektory.“ dodává Lucie.
JÓGA DNES 45