obce a péče o památky - Mechanizace zemědělství

Transkript

obce a péče o památky - Mechanizace zemědělství
Odborný časopis pro veřejnou správu
4
DUBEN 2010
98 KČ/4,80 EUR
téma:
příloha:
kauza:
program
Zelená úsporám
obce a péče
o památky
vyhovuje Program
rozvoje venkova?
Měsíčník vydavatelství Economia
MO4_obalka1.indd 1
ModerniObec.cz
3/25/10 1:14:17 PM
MO000992
Srdečně Vás tímto zveme
na Stavební veletrhy Brno,
konající se od 13. – 17. 4. 2010
v areálu BVV.
FOTOVOLTAIKA NA KLÍČ
Naleznete nás v pavilonu F,
stánek č. 92.
Můžeme Vám nabídnout:
výstavba FVE na klíč
instalace pro střechy i volná prostranství
dodávky komponentových sestav pro rodinné domy na klíč
komplexní dodávky komponent
projektové, montážní a servisní poradenství
logistika materiálu a komponent na místo určení
záruční i pozáruční servis
CE Solar s.r.o., Otakarova 1253, 686 01 Uherské Hradiště, Česká republika
tel.: +420 572 540 034, fax: +420 572 540 034, e-mail: [email protected], web: www.cesolar.eu
MO4_obalka2.indd 1
3/25/10 12:07:55 PM
MO000996-3
Názor
Foto: ARCHIV
ovlivnila krize
také péči
o památky?
Mgr. PETr SEDLáČEK
předseda Sdružení historických
sídel Čech, Moravy a Slezska,
místostarosta města Kroměříže
Jsem rád, že se
v soutěži i mezi
krajskými vítězi objevila také
města, která se
soutěže účastnila poprvé nebo
po několika
letech.
duben 2010
MO4_01.indd 1
P
éči o památky ovlivnila krize stejně jako všechny ostatní oblasti našeho života – možná i více.
Samozřejmě je to proto, že tato péče je výrazně
závislá na veřejných prostředcích – ať už jde o peníze
státu, krajů nebo měst a obcí. Při nedostatků financí
totiž musí zodpovědní činitelé více dbát na pořadí priorit a v konkurenci školství, zdravotnictví, dopravní
obslužnosti a třeba problémů s nezaměstnaností se
logicky kultura dostává na vedlejší kolej.
Z tohoto pohledu se jeví jako výhodné, je-li dnes památka trvale využívána jako objekt pro některý úřad,
školu, soud, zdravotní či sociální zařízení, a má tedy
zajištěny finanční prostředky na běžný provoz.
Další podstatnou skutečností je to, že bez ohledu
na krizi vrcholí v těchto letech jedinečná možnost získat dotace z fondů Evropské unie. A k nim je většinou
nutné přidat vlastní podíl. Znamená to, že města své
investice podřizují dotačním titulům. Nemyslím tím,
že by šly peníze do zbytečných a nepotřebných projektů, ale možnost získání dotace na pořadí investičních
priorit určitě vliv má.
Využít prostředky z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón však není žádný problém ani v těchto letech.
Požadavky jednotlivých měst totiž stále několikanásobně převyšují možnosti, které programu dává státní
rozpočet. Pro představu: V roce 1996 bylo v programu
regenerace 350 milionů korun a s podílem měst, církví
a soukromých vlastníků bylo z těchto prostředků podpořeno 672 investičních akcí v celkovém objemu 841
milionů korun. V loňském roce bylo v programu už
jen 150 milionů, ze kterých bylo podpořeno 621 akcí,
ale celkový objem byl jen 369 milionů korun. Vyplývá
z toho, že se snižuje průměrná výše investice. Města
raději podporují více menších akcí.
To se projevuje i ve vyhodnocování soutěže programu regenerace. V přihláškách jednotlivých měst se stále více objevuje prezentace dlouhodobé systematické
práce na obnově celého chráněného území a proti minulým ročníkům jsou méně zastoupeny mimořádně
rozsáhlé jednorázové akce.
Nedá se však říct, že by to bylo na škodu soutěže. Naopak. Každý rok je porovnávání krajských vítězů a vyhodnocování soutěže obtížnější a stále se nám vrací
myšlenka, že ocenit jen jedno město je nespravedlivé.
A někdy máme pocit, že jeden milion korun pro vítěze
by se měl rozdělit mezi více měst.
Částečně se to podařilo napravit v roce 2009. To
byli poprvé oceněni finančně i všichni krajští vítězové
(každý dostal 100 tisíc korun), což se zřejmě projevilo
i v letošní účasti, kdy se přihlásilo do soutěže o deset
měst více.
Jsem rád, že se v soutěži i mezi krajskými vítězi objevila také města, která se soutěže účastnila poprvé
nebo po několika letech. Dokazuje to skutečnost, že
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón má stále své místo
v systému péče o památky a města s ním počítají. A to
n
je dobře.
1
3/25/10 11:13:00 AM
Obsah
n titulní strana
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
Telč (Foto archiv)
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spektrum
Kam tentokrát poputuje titul Historické město roku 2009?
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n kauza
Program rozvoje venkova: Chyby nejsou přípustné, ale jen na straně
žadatelů? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
n ekOnOmika
Veřejné zakázky versus koncese (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Jak podpořit rozvoj malého podnikání (Pavel Komárek) _ _ _ _ _ _ _ _ 9
Jak úspěšně zvýšit daň z nemovitostí (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Veřejný informační server – snadnější cesta k úřadům
(PhDr. Marie Vlčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11
Rekonstrukce památek očima stavebních společností
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
Svitavy už revitalizaci svého historického jádra dokončily _ _ _ _ _ _ 27
Prosadit se na Seznam UNESCO se stává čím dál obtížnějším
(PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28
Komise, která střeží genia loci (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
n s p r áva a r O z v O j
Čím vším může být městská knihovna? (Jaroslava Štefflová) _ _ _ _ _ 31
Proč by lázně a obce měly postupovat společně
(Ing. Zdeněk Matěja, doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc.,
PhDr. Miloš Charbuský) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32
Indonésie: Silná místní správa (Mgr. Aleš Pachmann) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33
Nástroj pro čistou hru s občany (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
Sdílené prostory emancipují všechny druhy dopravy
(Ing. Petr Pokorný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
Nezůstávají ve stínu svého handicapu (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ 13
n ŽivOtní prOstřeDí
Veřejná správa a internet /41 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Ekologický přístup je na prvním místě _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36
Moderní technologií proti daňovým podvodům
(Lukáš Šlik, Aneta Živná Kavalierová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
n management
n téma: zelená úspOrám
Komu se nelení, tomu se zelení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
Zateplujte! Ještě mají patnáct miliard korun (Milena Geussová) _ _ 16
Ekologicky topit? V Písečné jen s podporou obce
(Libuše Miarková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
Nejde jen o zateplování (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Poradenská centra pomůžou bezplatně
(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
n evrOpská unie
Odpady, voda, technologie _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
Projekty na obou březích řeky (Vladimír Heger) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
n p ř í l O h a : O b c e a p é č e O pa m át k y
Model »sněhové koule« v péči o památky funguje i za krize
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
Co je za zkratkou CSR? Nesmysl, či šance pro veřejnou správu?
(Bára Kiliesová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37
n l e g i s l at i va
Daňové a účetní aspekty provozování skládek odpadů
(Ing. Tomáš Brabenec, Ing. Mgr. Lenka Falešníková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
Povolení ke kácení dřevin nově (JUDr. Michal Bernard) _ _ _ _ _ _ _ 39
Volby do zastupitelstev obcí: Odpovědi na nejčastější dotazy
(JUDr. Petr Pospíšil, Mgr. Pavla Samková, JUDr. Miroslav Býma) _ _ _ 40
Veřejná správa je službou veřejnosti (Mgr. Karolina Klanicová) _ _ _ 41
Dovolená člena zastupitelstva obce /2 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ 42
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Osadní výbory v otázkách a odpovědích (Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ 27
n právní pOraDna
n s e r v i s _
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 15. 3. 2010
Ročník XVI, číslo 4 • Vychází 1. 4. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,
233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz •
Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká
pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média,
Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned.
cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor
souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor
souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2010 ECONOMIA, a. s.
2
MO4_02.indd 2
duben 2010
3/26/10 9:36:41 AM
MO000981-6
MO4_03.indd 1
3/25/10 11:15:08 AM
Spektrum
Liga bude
opět uklízet
fOTO: ARCHIV
›
Úřad MČ Praha 13 sídlí v bezbariérové budově a je jen pár kroků od stanice metra Hůrky.
Ani jeden z dotazovaných neuvedl, že se mu budova nelíbí.
Vždy je co zlepšovat
› PRAHA 13 Úřad Městské části (MČ) Pra-
fOTO: ARCHIV
BRUNTÁL Občanské sdružení Liga, které
se mj. snaží zlepšit soužití mezi romskou
komunitou a většinovým obyvatelstvem,
bude opět uklízet a udržovat veřejná prostranství v západní části města. Stalo se
tak na základě velmi dobrých zkušeností
městského úřadu s prací Ligy v minulých
letech. Podle nové smlouvy bude sdružení
stejně jako v roce 2009 pečovat o údržbu
veřejné zeleně, ručně čistit některé místní
komunikace, chodníky a veřejná prostranství, zajišťovat zimní údržbu na chodnících.
Půjde například o sečení trávy, hrabání listí,
úklid prostranství, likvidaci černých skládek, úklid sněhu z přechodů pro chodce,
kontejnerových stání, přístupových chodníků a vchodů do panelových domů apod.
Smlouva s městem je součástí projektu Malé
technické služby, které občanské sdružení
Liga uskutečňuje v rámci svého sociálního
podnikání od konce roku 2007.
/lm/
Městský úřad v Bruntále má velmi dobré
zkušenosti s prací Ligy.
ha 13 zadal auditorské společnosti Westminster úkol zjistit současný stav komunikace zaměstnanců úřadu s občany. Audit
se uskutečnil v listopadu 2009. Ve skupině
auditorů, skrytých tazatelů, byli zastoupeni
muži i ženy různého věku a profesí. Do průzkumu se zapojilo 60 lidí, uskutečnilo se
téměř 160 osobních návštěv, více než 250
telefonických a stejně tolik e-mailových
dotazů.
Výsledky šetření přesvědčivě prokázaly,
že skutečnost se od vžitých představ o práci
úředníků výrazně liší. Celkem 93 % auditorů
shledalo zaměstnance úřadu kompetentními, 91 % bylo spokojeno s jejich jednáním
a 87 % pozitivně reagovalo na prostředí
kanceláře. Budovu i její vnější a vnitřní prostředí kladně ohodnotilo plných 95 % tazatelů, se vzhledem a chováním pracovníků
úřadu bylo spokojeno 96 % auditorů, stejné
procento se kladně vyjádřilo ke srozumitelnosti a obsahu projevu úředníků. Tři čtvrtiny respondentů pozitivně posoudily tele-
Obce nacházející se na regionální trati Pňovany – Bezdružice projevily v loňském roce
zájem o převod nádražních budov do své
správy, aby tak zajistily jejich další využití pro rozvoj turistického ruchu v regionu.
K tomu se váže společný záměr neziskových sdružení v čele s Asociací Entente Florale CZ – Souznění (AEF) na zvelebení okolí
nádraží a vlakových zastávek, podle návrhů
místních obyvatel a odborných studií zúčastněných zahradních architektů. Cílem
společného snažení je zvelebit trať lokálky,
aby v budoucnu dobře sloužila pravidelným cestujícím i rozvoji turistického ruchu
v regionu.
V uplynulých letech současný majitel
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC)
opravil nádražní budovy stanic Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Kokašice a Cebiv.
4
MO4_04_05.indd 4
fOTO: ARCHIV
unikátní projekt
Vlídná nádraží Bezdružicka
Regionální železniční trať Pňovany – Bezdružice je dlouhá 24 km a byla otevřena
v roce 1901. Od počátku přinesla kraji
rozvoj turistického ruchu, zejména v souvislosti s Konstantinovými Lázněmi.
fonní hovory s úředníky. Kontakt s úřadem
prostřednictvím e-mailové korespondence
ocenilo 92 % auditorů. Nejméně příznivě
dopadli úředníci ze stavebního odboru,
kteří byli při telefonických dotazech zastiženi pouze v polovině případů. Někdy
při osobní návštěvě či telefonickém dotazu pracovníci úřadu zapomněli na úvodní
zdvořilostní oslovení a ve 26 % případů nebyli auditoři spokojeni s kvalitou odpovědi.
I když audit dopadl pro Úřad MČ Praha 13
nad očekávání dobře – přesto vedení městské části vidí prostor ke zlepšování jeho práce. »Jsme si vědomi významu komunikace
s občany a klienty úřadu. Proto se snažíme
dlouhodobě vzdělávat naše pracovníky
a působit na ně, aby se za všech okolností
chovali vstřícně, korektně a profesionálně.
Dobrý výsledek v komunikačním auditu
nás potěšil, ale současně ukázal místa, kde
ještě máme co zlepšit. Poučili jsme se z něj
a pro nápravu nedostatků uděláme maximum,« uvedl starosta MČ Praha 13 David
/es/
Vodrážka.
Zbývá dokončit objekty ve Strahově, Trpístech a Blahoustech. V roce 2009 byla
již podrobně zpracována architektonická
studie na úpravy okolí stanic v úseku Cebiv
– Bezdružice. Finanční náklady na úpravy
okolí všech nádraží na trati byly odhadnuty na více než milion korun. Na společném
jednání starostů dotčených obcí, pracovníků SŽDC, dopravních odborníků, památkářů a zástupců sdružení AEF, Plzeňská dráha
a MAS Český Západ – Místní partnerství byl
proto předložen možný návrh financování,
který předpokládá získání většiny prostředků z evropských fondů.
»Na jaře letošního roku začne proměna
bývalého drážního skladiště v Bezdružicích
v kreativní muzeum železnice. Podařilo se
nám na tuto opravu získat dotaci z programu LEADER ve výši 375 tisíc korun. Otevření muzea a vydání nové publikace o trati
včetně zvláštních omalovánek pro děti,
chystáme během oslav výročí 110 let trati
v létě 2011,« uvedl jednatel sdružení Plzeňská dráha Marek Plochý.
/ge/
duben 2010
3/25/10 11:16:47 AM
Spektrum
Ve Velké Hleďsebi
vyroste Nový klimentov
›
VELKÁ HLEĎSEBE Obec na Chebsku již
od roku 2006 uskutečňuje revitalizaci bývalých vojenských kasáren v Klimentově.
Na základě projektu Opravdu Nový Klimentov tam vznikne nová moderní část
obce, jež slibuje kvalitní, příjemné a zdravé
prostředí pro své obyvatele. Současně se
připravuje výstavba vědeckotechnického
Technoparku Klimentov, který přemění
obec ve významné centrum výzkumu, vývoje a inovativního podnikání v Karlovar-
Technopark Klimentov, jehož výstavba
potrvá od poloviny letošního roku do června 2012, má přivést do lokality perspektivní
ekonomické činnosti, které zvýší poptávku
po navazujících službách a bydlení, a tím
posílí atraktivitu zbytku území pro soukromé investice.
»Bez nich je celková revitalizace bývalých kasáren nereálná. Náklady na výstavbu první etapy technoparku dosáhnou
423 milionů korun. Pracovní tým společnosti Klimentovská, a. s., jejímž jediným vlastníkem je naše obec, podal žádost o dotaci
z Operačního programu Podnikání a inovace, programu Prosperita, v celkové výši
300 milionů korun,« uvedl starosta obce
/sk/
RNDr. Jiří Bytel.
ském kraji. »Převodem majetku bývalých
kasáren byla naše obec postavena před náročný úkol poradit si s rozsáhlým areálem,
jehož revitalizace bude vyžadovat značné
úsilí a nemalé prostředky. V průběhu několika let intenzivních příprav vznikaly kvalitní podklady, které v nejbližší době umožní
začít výstavbu vědeckotechnického parku a nastartovat přerod starých kasáren
na novou část obce,« konstatoval starosta
RNDr. Jiří Bytel.
Hodnota Technoparku Klimentov po vybudování první etapy se odhaduje na 600 mil. Kč
a po uskutečnění druhé etapy (investice 250 mil. Kč) by měla přesáhnout 900 mil. Kč.
S interaktivními tabulemi
je výuka poutavější
fOTO: ARCHIV
Celkem 92 škol Jihočeského kraje dostane
postupně téměř 250 interaktivních tabulí. Kraj byl úspěšný v projektu podaném
do Regionálního operačního programu
MO000950-17
Instalací tabulí to nekončí. Učitelé průběžně absolvují speciální kurzy v používání
interaktivních tabulí přímo ve výuce.
duben 2010
MO4_04_05.indd 5
(ROP) regionu soudržnosti Jihozápad –
Zlepšení vybavenosti informační a komunikační technologií na středních, speciálních a základních uměleckých školách
zřizovaných Jihočeským krajem. Projekt je
zaměřen na zvýšení vybavenosti a využívání interaktivních tabulí ve školách ve výuce
všeobecných a odborných předmětů.
»Tabule používáme hlavně při výuce
matematiky, deskriptivy a jazyků. Studenti
jsou spokojení. Tento způsob je vytrhuje
z letargie. Musejí více reagovat, aktivně se
zapojit do výuky,« chválí si tabule ředitel
Střední průmyslové školy stavební Vladimír
Kostka.
Celkový rozpočet projektu je 16 milionů
Kč, z nichž 1,2 milionu tvoří podíl Jihočeského kraje a 14,8 milionu bude hrazeno
z ROP. »Školy si mohly vybrat samy ze dvou
značek tabulí. Rozdíl je v softwaru tabulí
a dotyku. Jedny se dají ovládat prstem, druhé speciálním perem. Podobně rozsáhlý
projekt jako na jihu Čech se uskutečnil naposledy v roce 2008 pro Městskou část Praha 1,« uvedl Dalibor Šidlo, obchodní ředitel
firmy Asseco, která vyhrála výběrové řízení
/sk/
na dodání a instalaci tabulí.
Druhý ročník Festivalu otevřených sklepů
tentokrát představí reprezentativní průřez
znojemskou vinařskou oblastí. Své vinné
sklepy otevře třicet velkých i malých vinařů,
kteří nabídnou k degustaci celkem kolem
tří stovek druhů vín. Jarní festival, který se
uskuteční ve dnech 17. a 18. dubna, doprovodí hudba a zpěv, především v podobě
folklorního umění.
Znojemsko je čtvrtou vinařskou podoblastí, kterou festival představí, po loňských
Modrých horách, Podluží a Mikulovsku.
Letošní start je v Louckém klášteře ve Znojmě, kde návštěvníci obdrží balíček obsahující festivalového průvodce s potřebnými
informacemi, skleničky a poukázky na bezplatné využití kyvadlové autobusové dopravy. Ta jim umožní pohybovat se bezplatně
mezi jednotlivými obcemi a navštívit sklípky v Šatově, Novém Šaldorfu, Hnanicích
a Dobšicích. Pořadatelé doufají, že letos tak
přivítají tisícovku návštěvníků.
Festival pořádá o. p. s. Partnerství ve spolupráci s obcemi a Národním vinařským
centrem ve Valticích. Cílem je podpořit vinařskou turistiku a upozornit na kvalitní
/jo/
moravská a česká vína.
fOTO: ARCHIV
fOTO: POČÍTAČOVÁ VIZUALIZACE
Otevřené
sklepy zvou
Moravské vinné sklípky jsou unikátní
i ze stavebního hlediska.
5
3/25/10 11:17:03 AM
Kauza
prv: chyby nejsou přípustné,
ale jen na straně žadatelů?
Až na úřad veřejného ochránce práv doputoval případ obce
Drnovice z Uherskohradišťska, jíž Státní zemědělský intervenční fond neuznal za způsobilé některé náklady jejího projektu, uskutečněného s podporou z Programu rozvoje venkova (PRV). Obec některá svá neúmyslná pochybení připouští,
avšak její starosta kroutí hlavou i nad postupem úředníků.
a
ni ne 430 obyvatel má obec Drnovice nedaleko Valašských Klobouk
na Uherskohradišťsku. Když obec
chtěla zchátralý rodinný dům, který koupila do svého vlastnictví, zrekonstruovat
na Muzuem stavitelství a řemesel jižního
Valašska, vcelku logicky upnula svou naději k Programu rozvoje venkova. Právě tento
dotační titul v gesci Ministerstva zemědělství má kromě zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví
sloužit i k rozvoji venkovských oblastí, a to
zejména podporou obcí do 500 obyvatel.
velKá očeKávání v Drnovicích...
Na projekt muzea obec požádala o dotaci
z PRV již ve 2. kole příjmu žádostí v roce
2007, přičemž jeho předpokládané náklady činily 5 mil. Kč, které měly být programem pokryty z 90 % bezmála čtyřapůlmilionovou dotací. Vše zpočátku vypadalo
velice slibně: Drnovický projekt (registrační číslo žádosti 07/002/3220c/672/000220
v Opatření III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova) byl 20. 3. 2008 Státním zemědělským intervenčním fondem
(SZIF) coby platební agenturou schválen
a vybrán ke spolufinancování. SZIF připravil i dohodu o poskytnutí dotace, která vyšla z údajů uvedených v žádosti obce
o podporu.
Vzápětí nato obec přikročila k rekonstrukci objektu, který proběhl podle stanoveného harmonogramu, takže už počátkem
března 2009 mohlo být muzeum za účasti
místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR
Aleny Gajdůškové slavnostně otevřeno.
»Nad rámec« vydané prostředky nám budou nemilou vzpomínkou na snahu
získat evropské peníze.
... a stuDená sprcha z prahy
Dobrá nálada v Drnovicích panovala i potom. Když obec po kolaudaci stavby ještě v březnu podala – v souladu s pravidly
programu – žádost o proplacení nákladů
projektu, fyzická kontrola stavby ze strany
SZIF o měsíc později nekonstatovala žádné
pochybení. Právě tak analytická kontrola,
která vždy prověřuje administraci projektu
a vyhotovuje dokument oznamující žadateli výši přiznaných dotačních prostředků,
vystavila obci protokol, podle něhož nebylo
zjištěno žádné pochybení. V rámci analytické kontroly byl navíc, jak připomíná starosta Drnovic Tomáš Zicha, vznesen i dotaz
na Ministerstvo zemědělství do Prahy, zda
byl projekt uskutečněn v souladu s pravidly
PRV. »Rovněž tento dotaz byl v srpnu rozhodnut v náš prospěch,« dodává starosta.
Obec se těšila na slíbené peníze z Prahy
tím více, že disponuje ročním rozpočtem
pouze ve výši zhruba 4,5 mil. Kč a pro vybudování muzea si musela vzít překlenovací
úvěr. Studená sprcha však přišla s podzimem. To když po osmi měsících od podání
žádosti o proplacení dotace jí od SZIF přišlo sdělení, že obci původně přislíbenou
podporu zkrátí a navíc jí ještě udělí sankci.
Program rozvoje venkova (PRV) 2007–2013
PRV si klade za cíl přispět k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova,
tj. k rozvoji venkovského prostoru ČR na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí
a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program proto mj. podporuje i rozšiřování
a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní
místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově.
n Projekty podpořené z PRV jsou hrazeny Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD).
n Řídicím orgánem PRV je Ministerstvo zemědělství ČR.
n Zprostředkujícím subjektem PRV je Státní zemědělský intervenční fond.
n Základní struktura Programu má 4 osy s tímto zaměřením:
Osa I – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví.
Osa II – zvýšení biologické rozmanitosti, ochrana vody a půdy a zmírnění klimatické změny.
Osa III – zkvalitnění života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova.
Osa IV – napomoci místním obyvatelům venkovských mikroregionů principem »zdola-nahoru« vypracovat
vlastní strategii rozvoje území, ve kterém žijí, a podpořit projekty pro jeho rozvoj (metoda LEADER).
n
ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
6
MO4_06_07.indd 6
plot, nábyteK i KuchyňKa
Starosta Drnovic Tomáš Zicha nám k tomu
uvedl: »Fond totiž do nezpůsobilých nákladů projektu zařadil oplocení muzea a odmítl proplatit i vybavení zasedací místnosti,
což pro nás v souhrnu konkrétně znamenalo zkrácení dotace o 290 tisíc korun. Přitom
oplocení stejně jako nábytek pro zasedací
místnost byly uvedeny v dohodě o dotaci
pod kódy 004 a 003.« Starosta připouští, že
si obec předem řádně nezjistila, že oplocení nespadá do kategorie způsobilých nákladů. Kroutí však nechápavě hlavou nad
argumentací SZIF, že vybavení zasedací
místnosti není nutné pro provoz muzea.
»Jak bychom však mohli bez stolů, židlí
a také bez kuchyňky v muzeu pořádat jedno i vícedenní kurzy, semináře a přednášky,
které máme popsány v žádosti o dotaci?«
ptá se Tomáš Zicha. A dodává: »Třešničkou
na dortu pak zůstává vyměření čtvrtmilionové sankce obci kvůli překročení tříprocentní srážkové hranice z předpokládané
dotace, jež vyplývá z uzavřené dohody.«
V Drnovicích také nedokážou pochopit,
proč je nikdo z pracovníků SZIF ani před
podpisem dohody, ani při podpisu samém
neupozornil na skutečnost, že uvedené položky nelze zařadit mezi způsobilé, a proč
se administrace projektu táhla tak dlouho,
když fyzická i analytická kontrola již uskutečněného projektu původně shledaly, že
drnovický projekt byl realizován v souladu
s pravidly PRV.
zbytečně vyšší platba za úroKy
z přeKlenovacího úvěru
Nedosti na tom: Vraťme se do loňského
roku a připomeňme si, že SZIF z rozhodnutí ministra zemědělství v létě pozastavil
platby z PRV do té doby neproplacených žádostí z 1. až 4. kola. Stalo se tak kvůli přípravě nového dotačního titulu pro financování
daně z přidané hodnoty (DPH). Ten měl
zmírnit neblahé dopady sdělení Evropské
komise, že DPH pro dotační tituly financované z Evropského zemědělského fondu
pro rozvoj venkova (EAFRD), tedy ani pro
Program rozvoje venkova, nelze pokládat
za způsobilý náklad, a alespoň těm obcím
a svazkům obcí, které do vydání tohoto stanoviska Bruselu už se SZIF uzavřely dohodu o poskytnutí dotace počítající s proplacením DPH, tuto hrozící dodatečnou ztrátu
kompenzovat.
Jinak jistě chvályhodný krok státu sice
přinesl i Drnovicím proplacení DPH v jejich
projektu, ale jeho už beztak dlouhou, osm
měsíců trvající administraci protáhl o další
dva. Měsíc co měsíc se tak obci zvyšovala částka na splácení řádných měsíčních
úroků z překlenovacího úvěru. A protože
ani tyto úroky nejsou způsobilými náklady,
obec na nich nakonec ze své kasy zaplatila
celkem 200 tisíc korun.
duben 2010
3/26/10 10:21:31 AM
FOTO: ARCHIV
Kauza
Protože v katastru Drnovic se nalézá NKP Ploština – areál nacisty vypálené osady, obec pečuje o jeho údržbu a zachovávání pietní vzpomínky. Muzeum stavitelství a řemesel pomáhá tuto roli plnit tak, že ukazuje lidovou kulturu regionu, a to hlavně na příkladu Ploštiny.
šenosti z administrace PRV. Podmínky pro
žadatele tak nejsou již konstantní po dobu
realizace projektu a dobu jeho udržitelnosti, ale tam, kde to dovolují Přechodná ustanovení, se podmínky zjednodušují,« napsal
odbor komunikace MZe.
Žel, nepříliš konkrétní byla odpověď
na dotaz Moderní obce, jak jsou zaměstnanci ministerstva a SZIF vedeni k tomu,
aby už ve fázi přípravy projektů a žádostí
účinněji pomáhali obcím s jejich zpracováním. A jsou-li nějak postihováni ti, jejichž
rukama prošly žádosti, byly uznány za vyhovující – a až dodatečně se ukázalo, že některé položky uvedené v žádosti nespadají
do kategorie způsobilých.
»Všem žadatelům, tedy i obcím, je věnována maximální péče. MZe podle potřeb
organizuje semináře pro žadatele a velmi
úzce spolupracuje se zástupci žadatelů.
Před podáním žádosti o dotaci, a stejně tak
i před podáním žádosti o proplacení, mají
žadatelé možnost konzultovat projekt s příslušným pracovníkem Regionálního odboru SZIF. Předmětem konzultace je hlavně
způsobilost/nezpůsobilost výdajů. Cílem
těchto konzultací je předejít udělování korekcí a sankcí,« zněla odpověď.
DvaapůlKrát vyšší náKlaDy
»Připočteme-li k nákladům na náš projekt
ještě výdaje na dvě desítky jednání na Regionálním odboru SZIF v Olomouci (asi
40 000 Kč), pak se i se započítáním dohodnuté spoluúčasti 0,5 mil. Kč, nezpůsobilých
nákladů a sankce vyšplhaly na 1,3 mil. Kč,«
shrnuje drnovický starosta Tomáš Zicha.
»Tyto „nad rámec“ vynaložené prostředky pro nás zůstanou nemilou vzpomínkou
na naši snahu získat evropské peníze, které
jsou podle mediálních kampaní velmi snadno získatelné. Nezasvěceným obyvatelům
obce se pak obtížně vysvětluje, že o podporu z řady dotačních programů nemůžeme
kvůli nejrůznějším omezujícím kritériím
vůbec zažádat. Stejně obtížně vysvětlitelné
je to, že peníze, o něž naše obec přišla, nebyly promarněny naší chybou, ale chybou
nastaveného (ne)systému administrace ze
strany Ministerstva zemědělství (SZIF),«
píše Tomáš Zicha na webu Sdružení místních samospráv ČR (www.smscr.cz).
duben 2010
MO4_06_07.indd 7
nespoKojeno je více obcí
Předseda Sdružení místních samospráv
(SMS) Ing. Josef Bartoněk, jenž je zároveň
starostou městyse Osvětimany, poukazuje
na výsledky průzkumu, který sdružení provedlo ve své členské základně a z něhož vyplynulo, že nepříliš dobré zkušenosti s Programem rozvoje venkova má více obcí.
FOTO: ARCHIV
ministerstvo: naše praviDla
nejDou naD rámec legislativy
Ministerstvo zemědělství (MZe) ve stanovisku, vydaném odborem komunikace,
připomíná, že Program rozvoje venkova je
financován z EAFRD, a podpora jím poskytovaná se tak musí řídit evropskou i českou
legislativou. »Nicméně všechny základní
požadavky, které jsou kladeny na žadatele/
příjemce podpory z PRV, nejsou nad rámec
legislativy,« konstatuje se v odpovědi.
Podle MZe mezi nejčastější chyby žadatelů o dotaci patří zejména to, že se důkladně neseznámili s podmínkami v Pravidlech
pro žadatele i v Dohodě o poskytnutí dotace, kterou uzavírají se SZIF, špatně odhadnou vlastní možnosti při realizaci projektu,
nedostatečně konzultují projekt či žádost
o dotaci se SZIF a rovněž neplní administrativní lhůty, uvedené v Dohodě o poskytnutí dotace, jako je například termín pro
předložení žádosti o proplacení.
»Při každé aktualizaci Pravidel pro žadatele se je snažíme zjednodušit. Aby žadatelé mohli využít zjednodušení a změkčení
některých administrativních postupů, jsou
v Pravidlech pro žadatele zakotvena „Přechodná ustanovení“, která navazují na zku-
V muzeu se konají i výtvarné dílny pro
žactvo, vzdělávací akce pro učitele či semináře k tradici lidové hudby a folkloru.
»Nespokojenost s podmínkami či administrací projektů se neváže jen na opatření
III.2.2.,« tvrdí předseda SMS. »Vždyť příjemci dotací z PRV jsou nejslabší a finančně
nejméně zajištěné obce do 500 obyvatel. Jen
základní prováděcí dokumenty PRV mají
stovky stran, další stovky stran čítají přílohy. Této administrativní složitosti musí často čelit neuvolnění starostové. Navíc jsou
smluvní podmínky nastaveny jednostranně
v neprospěch příjemců dotací. Na případné komplikace, byť žadatelem způsobené
neúmyslně nebo i chybou řídicího orgánu,
doplácí vždy obec. Zvláštní kapitolou je
neuznatelnost DPH. Vůči malým obcím je
nespravedlivá a finančně zatěžující. Paradoxně větším sídlům s lepšími finančními
možnostmi se DPH v regionálních operačních programech proplácí.«
Ministerstvo zemědělství pro Drnovice
šanci nevidí: »Sankce totiž vyplývá z Nařízení EK č. 1975/2006, a tudíž ji prominout
nelze. Případ byl konzultován už během
realizace, kdy žadatel ještě mohl upravit
strukturu výdajů, aby byla v souladu s Pravidly pro žadatele. Projekt se konzultoval na úrovni Řídicího orgánu i centrálního pracoviště a Regionálního odboru SZIF.
Obec měla možnost projekt i žádost o proplacení předem konzultovat se zástupci RO
SZIF, a předejít tak udělení sankce.«
»Obec Drnovice má stejně jako každý jiný
člen SMS právo na naši pomoc. Už jsme si
nechali udělat předběžný právní rozbor
a obrátili se s dotazem na úřad veřejného
ochránce práv. Poté zvážíme další postup,«
kontruje Ing. Josef Bartoněk.
Starosta Drnovic Tomáš Zicha uzavírá:
»Několikrát jsme byli poučeni, že pravidla
PRV jsou nastavena podle evropského principu, který vylučuje chyby. Ale my jsme se
přesvědčili, že v podání českých úřadů je
toto nastavení vnímáno tak, že chyby nejsou přípustné, leč jen na straně žadatelů.
Naopak Program obnovy venkova v gesci
Ministerstva pro místní rozvoj považuji za vzor, jak by měl vypadat dotační titul
pro obce. Zpracování žádosti zvládne i neškolený starosta, existují tam limitní platby
n
a pravidla jsou jasná a přehledná.«
ivan ryšavý
7
3/26/10 10:21:42 AM
Ekonomika
veřejné zakázky
versus koncese
V minulém vydání (MO č. 3/2010, str. 8 a 9) jsme se společně
s Mgr. Tomášem Machurkem věnovali novele zákona číslo
137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nyní se v rozhovoru
s ním více soustředíme na vztah veřejných zakázek a koncesí.
n Jak novela zákona o veřejných zakázkách »souzní« se zákonem č. 139/2006 Sb.,
o koncesních smlouvách a koncesních
řízeních? Neměly by tyto dva zákony být
sloučeny v jediný?
Novela provedená zákonem č. 417/2009
Sb. se dotkla rovněž koncesního zákona, byť
okrajově, a to zejména v otázce sjednocení
pravidel pro přezkumné řízení Úřadem pro
ochranu hospodářské soutěže. Podle dostupných informací Ministerstvo pro místní rozvoj původně připravovalo zásadní novelu koncesního zákona, ta však nakonec
nebyla vzhledem k množství rozporů vůbec
předložena ke schválení. Pravidla pro zadávání koncesí tak prozatím zůstávají v zásadě nezměněna.
Existenci samostatného koncesního zákona, který navíc v mnoha případech odkazuje na zákon o veřejných zakázkách, nelze
považovat v mnoha ohledech za šťastnou.
Tato duální právní úprava přináší celou
řadu problémů a její aplikace v praxi je pro
zadavatele nezřídka obtížná. Je zřejmé, že
existence jednoho společného »zadávacího« zákona se zvláštní částí pro koncese
by situaci v praktické aplikaci mohla zjednodušit. Nejde přitom jen o koncese, ale
i o další oblasti. Například o oblast výběru
dopravců pro závazky veřejné služby, který
by zřejmě měl být upraven v zákoně o veřejné dopravě, ekologické zadávání apod.
Při pokračování v nastoupeném trendu bychom nakonec mohli mít celou řadu předpisů, které by se výběru dodavatelů týkaly.
Kromě otázky jednoho či více zákonů je
v oblasti koncesí neméně důležité i to, jak
vůbec má být výběr koncesionářů upraven.
Ne vše, co současný zákon požaduje, vyplývá z evropských předpisů. Bylo by proto vhodné do budoucna uvažovat i o zjednodušení zadávání například některých
koncesí na služby, které se povahou blíží
pronájmu (například provozování sportovních zařízení obcí). Dalším problémem je,
že stávající právní úprava v oblasti koncesí
a koncesních smluv se soustředí v podstatě jen na výběr koncesionáře, a dostatečně
neřeší související otázky účetní a daňové,
případně otázky týkající se nakládání s ve-
8
MO4_08_09.indd 8
řejným majetkem. I zde lze hledat příčiny
dosud menšího rozšíření využívání PPP
(Public Private Partnership) projektů v ČR.
Foto: archiv
S
amotné zadávací řízení pro veřejné
zakázky a koncese je, jak připomíná Mgr. Tomáš Machurek, v mnoha
směrech podobné. »Rozdíl spočívá hlavně
v tom, že v rámci koncesního modelu nese
koncesionář rizika, která jsou u veřejné zakázky ponechána zadavateli.«
Mgr. Tomáš Machurek je partnerem advokátní kanceláře MT Legal a předsedou
Výkonného výboru Asociace pro veřejné
zakázky.
V čem spočívá hlavní rozdíl mezi koncesním řízením a veřejnou zakázkou?
Neotevírá se v koncesním řízení pro provozování vodovodů a kanalizací měst
soukromými subjekty možnost, jak dosáhnout na peníze z fondů EU a zajistit
evropskou směrnici o čištění městských
odpadních vod?
Samotné zadávací řízení pro veřejné
zakázky a koncese je v mnoha směrech
podobné. Rozdíl spočívá hlavně v tom, že
v rámci koncesního modelu nese koncesionář rizika, která jsou v případě veřejné
zakázky ponechána zadavateli. Koncesionář tak odpovídá za to, že daná infrastruktura bude po celou dobu v řádném stavu
a funkční, a nese riziko nákladů z toho vyplývajících. Rovněž nese riziko, bude-li projekt nakonec ziskový. Zadavatel je v těchto
případech mnohem více chráněn proti
různým nepředvídatelným situacím, neboť
podstatnou část rizik přebírá koncesionář.
U vhodně nastaveného koncesního modelu (projektu PPP) nemůže dojít k tomu, že
celkové náklady budou nakonec dosahovat
násobků původně předpokládaných nákladů – vícenáklady totiž zaplatí koncesionář,
a nikoliv zadavatel.
n
Co se týče splnění závazků ze směrnice
o čištění městských odpadních vod, není
koncesní řízení prostředkem, ale spíše podmínkou pro získání dotací z fondů EU. Obce
totiž budou povinny vybrat provozovatele
infrastruktury nově vybudované z takových
dotací právě v koncesním řízení (pokud budou provozovány v tzv. oddílném modelu).
Vedle řádně provedeného koncesního řízení je neméně důležitou podmínkou i to, že
smlouvy na provozování takové infrastruktury (provozní smlouvy) musí splňovat
podmínky tzv. nejlepší mezinárodní praxe.
Ty jsou specifikovány v tzv. Podmínkách
přijatelnosti Operačního programu Životní prostředí. Proto je třeba přípravě těchto
projektů věnovat náležitou pozornost.
n Jsou i rozdíly v praxi zadávání veřejných zakázek samotnými obcemi a jimi
založenými obchodními společnostmi?
Vyjdeme-li z modelu, se nímž se lze v praxi nejčastěji setkat (městské obchodní společnosti většinou naplňují definiční znaky
nejen veřejného, ale i sektorového zadavatele a většina jimi zadávaných veřejných
zakázek se týká výkonu tzv. relevantní činnosti), pak z tohoto faktu plynou i základní
rozdílové momenty. Na rozdíl od obcí městské obchodní společnosti zadávají většinu
veřejných zakázek podle pravidel platných
pro sektorového zadavatele. Navíc, nezanedbatelná část veřejných zakázek jsou buď
zakázky malého rozsahu, nebo zakázky
podlimitní, přičemž pro oba tyto typy může
sektorový zadavatel (potažmo i veřejný zadavatel zadávající veřejnou zakázku související s výkonem relevantní činnosti) využít
zákonné výjimky a nezadávat je v řízení
podle zákona o veřejných zakázkách. Pak je
zřejmé, že městské obchodní společnosti se
při zadávání zakázek nemusí daleko častěji
řídit zákonem. Sektoroví zadavatelé kromě toho mají i při postupu podle zákona
volnější pravidla (například volnější ruku
při stanovení kvalifikace, mohou použít
bez dalšího i jednací řízení bez uveřejnění apod.). Nicméně je třeba dodat, že ještě
dnes se setkáváme s případy, kdy městské
obchodní společnosti řadu zakázek nezadávají v režimu zákona v domnění, že se
na ně zákonná úprava v oblasti veřejných
zakázek či koncesí vůbec nevztahuje.
n Je také obec (potažmo i kraj) povinna
zveřejnit vyhlášení nadlimitní veřejné zakázky v Evropském úředním věstníku?
Ano, tato povinnost je obecně dána pro
všechny členské státy, resp. zadavatele
ze členských států EU a jimi zadávané nadlimitní veřejné zakázky, pokud nejsou dány
důvody, pro které není třeba i takovou veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení
(šlo by o některou z výjimek z režimu zákona podle § 18) nebo nejde o nadlimitní
veřejnou zakázku zadávanou v »neuveřejňovaném« jednacím řízení bez uveřejnění.
Uveřejnění v Úředním věstníku EU přitom
za zadavatele zajistí provozovatel tuzemské
uveřejňovací platformy informačního systému o veřejných zakázkách ISVZUS.cz n
ivan ryšavý
duben 2010
3/25/10 1:05:18 PM
Ekonomika
Jak podpořit rozvoj
malého podnikání
Více než finanční zdroje zatěžuje začínající podnikatele zázemí. Ne vždy je možné podnikat z obývacího pokoje či garáže.
Navíc koncentrací kancelářských prostor lze ušetřit řadu
nákladů jejich sdílením (internet, ICT infrastruktura, jednací
prostory apod.).
m
ěsta a obce často disponují objekty, které nevyužívají, a přitom
musí financovat jejich údržbu,
ale z dlouhodobého hlediska není výhodné
se jich zbavovat (objekty škol, školek, někdy
i neprovozované kulturní domy nebo kina).
Otevření podnikatelského miniinkubátoru
proto nemusí znamenat pro radnici žádné
finanční náklady. V některých případech je
možné zrenovovat vhodný objekt k podnikání za pomoci evropských zdrojů.
Na místě nejsou ani obavy, že městský či
obecní úřad zahltí stovky žádostí. Již prezentace kvalitně zpracovaného podnikatelského záměru je filtr, který spolehlivě oddělí vážné uchazeče od snílků či spekulantů.
Podle počtu zájemců je možné regulovat
dobu jejich pobytu po startu. Veškerá podpora malých firem touto formou neovlivňuje hospodářskou soutěž (de minimis),
a proto je v souladu s pravidly Evropské
unie.
MO001003-5
ZiSky ZŮSTÁvaJÍ v mÍSTĚ
Vytváření podnikatelské mikrostruktury
posiluje kompetence, které se často kvůli
uzavření velkých továren vytratily. Odchod
velkých značek z českého trhu je v plném
duben 2010
MO4_08_09.indd 9
proudu a lze usuzovat, že nižší spotřeba a klesající koupěschopnost ještě více
urychlí jejich odliv do atraktivnějších asijských zemí.
Tento trend ve spojení s rostoucí cenou
přepravy, ale i dalším využitím internetu
vytváří velmi dobré podmínky pro nové
podnikatelské modely. Poptávka po vyšší
kvalitě potravin, úsporách energií, šetrnějším životním stylu vytváří nové příležitosti
pro malé podnikání, a tím i zaměstnanost
v regionech.
Malé podnikání, které má z hlediska pracovních míst významné stabilizační prvky,
představuje pro města a obce velký potenciál. Své zisky drobní podnikatelé investují
v místě podnikání do dalšího rozvoje. Tím
vytvářejí nová pracovní místa.
PŘÍkLaDy Z mĚST
Obecně prospěšná společnost Prosperita, která se svými vzdělávacími programy
věnuje rozvoji tzv. klíčových kompetencí,
důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění
ve společnosti, podporuje rovněž začínající
podnikatele.
Díky spolupráci s několika městy může
být vzdělávání v klíčových kompetencích
dostupné lidem ze všech regionů. Příkladem může být Magistrát města Pardubice,
který zprostředkovává setkání se zástupci
všech krajem zřízených školských zařízení.
Ta mají potenciál stát se přirozenými centry dalšího vzdělávání. Zároveň tím zhodnotí své nevytížené kapacity, učebny, které
většinu odpolední zejí prázdnotou.
Klíčové je vybrat z aktuálních příležitostí, které fondy EU nabízejí a sestavit projektovou žádost. Tento postup se osvědčil
například v Jimramově (v kraji Vysočina),
kde bylo s podporou města vybudováno
moderní vzdělávací centrum pro rozvoj klíčových kompetencí. Rozběh takového programu přitom nemusí zatížit obecní rozpočet (díky režimu podpory de minimis, který
umožní čerpat až 100 % nákladů projektu).
ZÁJEm o TrÉninkovÉ ProGramy
O tréninkové programy společnosti Prosperita je velký zájem. Dokazují to stovky
vážných zájemců o vlastní podnikání, které
její ERUDIA trénink pro podporu podnikání absolvovaly (více na www.erudia.cz).
Účastníkům nejvíce chybějí konkrétní
znalosti a představa, co byznys v praxi obnáší. Přidanou hodnotou tréninku je také
možnost sdílení zkušeností s těmi, kteří
mají první roky podnikání úspěšně za sebou. Cení se i osobní kontakt s manažery
z praxe, kteří předávají konkrétní příklady
a situace z podnikání.
Velmi populární jsou také individuální
konzultace konkrétních »byznysplánů«. Ať
už jsou výstupem znalosti, co je před rozběhnutím vlastního podnikání nutné udělat, nebo i deziluze z nerealistického záměru, vždy posouvají tyto vzdělávací aktivity
zájemce blíž k nalezení vlastního uplatnění. A tím k tvorbě nových pracovních míst
n
a rozvoji podnikání v regionech.
PavEL komÁrEk
Prosperita o. p. s.
9
3/25/10 1:05:19 PM
Ekonomika
Ještě loni v Dolních Břežanech (okres Praha-západ) podíl
vybrané daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech
obce činil zhruba 5 %. Podle odhadů radnice se však díky loňské úpravě místních koeficientů tento podíl může letos dostat
až na zhruba 25 %. Znamená to, že výnos daně z nemovitostí
se ve srovnání se skutečností minulých let zvýší z necelého
jednoho milionu na bezmála 6 milionů korun v roce 2010.
S
tarosta Ing. Věslav Michalik, CSc., připouští, že původně vše mohlo být poněkud jinak. Zastupitelstvo obce totiž
loni v létě obecně závaznou vyhláškou zvýšilo místní koeficient daně z 1 na 3. Když
však byly krátce poté na podzim – v rámci
tzv. Janotova balíčku pro posílení veřejných
rozpočtů – už pro letošní rok plošně zdvojnásobeny sazby daně z nemovitostí s tím, že
obce na tento krok mohly reagovat úpravou
původně navýšených místních koeficientů
pouze do konce listopadu, dolnobřežanští
zastupitelé nestihli tak rychle provést seriózní analýzu nového stavu a místní koeficient podle jejích výsledků případně snížit či
zcela vrátit na původní výši.
Vyšší výnos daně z nemovitostí zlepší komfort života a bydlení v obci, což
mimo jiné plátcům této
daně rovněž zvýší hodnotu
jejich domů.
DVakRÁT TŘi nEmUSÍ BÝT ŠEST
»Na druhou stranu už loni v létě jsem na zastupitelstvu otevřeně říkal, že zvýšení místního koeficientu je nutné, chceme-li naši
obec dál rozvíjet a neustrnout v tomto úsilí
ani za současné ekonomické recese i s jejími neblahými dopady do daňových příjmů obcí,« konstatuje starosta. Upozorňuje
i na fakt, že ani v Dolních Břežanech nelze
počítat s tím, že při místním koeficientu 3
a následným plošným celorepublikovým
zvýšením sazeb daně na dvojnásobek automaticky přijde do obecní kasy z finančního úřadu rovný šestinásobek sumy, která
na dani z nemovitostí byla vybírána ještě
loni. V Dolních Břežanech se na příjmu
z daně ve výši téměř jednoho milionu podílely i příjmy z daně za pozemky, a to přibližně 0,25 mil. Kč. A protože místní koeficient
se nevztahuje například na zahrady, lesy či
ornou půdu, nezískají víc na dani za tyto
pozemky ani tam. Fakticky se tedy trojnásobně, resp. šestinásobně zvýší pouze suma
10
MO4_10.indd 10
zhruba 0,75 mil. Kč. Jenže obec také patří
mezi »satelity« metropole a nová výstavba
se v ní rychle rozvíjí. Jak od letošního ledna
padlo osvobození novostaveb od daně z nemovitostí, její výběr za novostavby rovněž
významně promluví do příjmů obce.
kDYŽ JEDna koRUna »naBaLÍ«
DaLŠÍ ČTYŘi (i VÍCE)
V posledních dvou letech se celkové daňové
příjmy obce pohybovaly na úrovni téměř 19
mil. Kč, přičemž výnos daně z nemovitostí
se blížil uvedenému milionu. Při letošním
předpokládaném výnosu této daně bezmála 6 mil. Kč plánované příjmy obce budou
činit 24 miliony.
»Netvrdím, že všichni občané byli s tak
výrazným navýšením daně z nemovitostí spokojeni,« poznamenává Ing. Věslav
Michalik, CSc. »Ale určitě je hodně těch,
kdo toto opatření chápou a schvalují je.
Koneckonců, ukázalo se to i na webu obce
(http://dolnibrezany.cz), kde pod odkazem Diskusní fórum máme také sekci Dotazy a připomínky, v níž se občané mohou
obracet na zástupce obce. Určitě se vyplatí
při zvýšení místních koeficientů lidem jasně sdělit, na co vše se zvýšená daň použije.
Konkrétně nás, v souladu se strategickým
plánem rozvoje obce, ještě čeká regenerace centra místní části Lhota, dostavba
centrálního parku či vybudování komunitního společenského centra, které poskytne potřebné zázemí i pro spolkovou činnost. Tyto a některé další projekty chceme
uskutečnit s pomocí peněz z evropských
fondů. Za současného poklesu daňových
příjmů obcí bychom však pro ně jen stěží zajišťovali nutné kofinancování z vlastních zdrojů – nebo bychom se museli významně zadlužit. Vysvětlujeme občanům,
že právě teď existuje jedinečná možnost
čerpat z evropských fondů a že v dalším
programovacím období EU bude z Bruselu
do naší země přicházet už podstatně méně
peněz. Lidem říkáme, že z každého vlastního milionu korun použitého na kofinancování projektů dokážeme na jejich podporu vygenerovat ze strukturálních fondů
dalších zhruba 4 až 5 milionů. Zkrátka,
oněch pět milionů korun, které nám daň
z nemovitostí přinese „navíc“, obci vytvoří
dílo v hodnotě 20 až 25 milionů korun.«
FOTO: ARCHIV
Jak úspěšně zvýšit
daň z nemovitostí
Starosta Dolních Břežan Ing. Věslav
Michalik, CSc.: Oněch zhruba pět milionů
korun, které nám daň z nemovitostí přinese »navíc«, pomůže naší obci kofinancovat projekty uskutečňované s podporou
strukturálních fondů Evropské unie,
a vytvořit tak dílo v hodnotě 20 až 25
milionů korun.
mÍSTnÍ DaŇ? PRoČ nE?
V tomto smyslu Ing. Věslav Michalik, CSc.,
chápe daň z nemovitostí, s jejímž výnosem
obce mohou nakládat podle vlastního rozhodnutí, jako určitou formu místní daně,
byť zatím tento nástroj není v českém právním řádu zakotven.
»Umím si však docela dobře představit
některé příští komunální volby, v nichž by
kandidáti oslovovali místní voliče třeba
s programem na novou mateřskou školu,
jejíž vybudování by bylo financováno také
z výnosu místní daně zavedené k tomuto
konkrétnímu účelu v obci jednorázově na
omezenou dobu, řekněme, dalších pěti let.
Takto pojatá místní daň by mně připadala
jako vcelku dobře kontrolovatelný a účinný
ekonomický nástroj obcí a měst,« podotýká
starosta.
HoDnoTa maJETkU SToUPnE
V Dolních Břežanech se daň z nemovitostí
za běžný rodinný dům s parcelou o tisíci
metrech čtverečních dosud ročně pohybovala okolo 500 až 600 korun. Nyní vlastník
takové nemovitosti zaplatí 2500 až 3000 korun.
»Ano, je to skokový růst. Jenže díky zvýšenému výběru daně z nemovitosti budeme
schopni obec významněji zvelebit a také
rozšiřovat i ještě více zkvalitňovat péči
o místní komunikace či veřejnou zeleň,
investovat do veřejného osvětlení apod.
Lepší komfort života a bydlení v Dolních
Břežanech se zase mimo jiné vrátí plátcům
daně zvýšením hodnoty jejich nemovitostí.
Ta však nevzroste o 2500 až 3000 korun, ale
o desetinásobky, možná i stonásobky těchto částek,« uzavřel starosta Ing. Věslav Min
chalik, CSc.
iVan RYŠaVÝ
duben 2010
3/25/10 11:21:55 AM
Informační a komunIkační technologIe
Veřejný informační server –
snadnější cesta k úřadům
V souladu s rozvojem veřejných služeb v oblasti informačních
a komunikačních produktů uspokojují poptávku po datech
a službách v tomto segmentu jak stát, respektive Ministerstvo
vnitra ČR prostřednictvím Portálu veřejné správy, tak kvalifikovaní dodavatelé ze soukromého sektoru.
o
d roku 2000 je možné strukturované
databázové a systémové informace
o státní správě najít na adrese www.
statnisprava.cz, dnes již tradičním informačním systému společnosti European
Business Enterprise, a. s., která je současně smluvním dodavatelem těchto aplikací
a databází do Portálu veřejné správy. Společnost European Business Enterprise tento informační systém neustále obohacuje
a rozvíjí. Opírá se přitom o vlastní výzkum
a vývoj jako řešitel a spoluřešitel výzkumných projektů, například ve spolupráci
s Akademií věd ČR, rozšiřuje nabízené
a vzájemně navazující produkty a služby
a zajišťuje jejich inovaci a aktualizaci.
komfortně a přehledně
Průběžně tak dochází k modernizaci daného informačního systému. Zatím šlo o tři
inovační cykly – v rámci posledního od listopadu 2007 lze pracovat s novými řešeními, která zahrnují: úplný adresář úřadů
se všemi potřebnými údaji i odkazy a systém s příjemnou grafikou, s jednoduchým
ovládáním a možností tiskových výstupů.
Systém umožňuje vyhledávat úřady podle
věcné i místní působnosti. Poskytuje také
přístup na rejstříky úřadů a k jejich formulářům a tiskopisům. Pokud se zajímáte
o důležitá statistická data a agendy, nebudete zklamáni. Výsledkem je komfortní
a přehledný způsob práce se systémem.
co V SYStÉmu naJdete?
Cílem produktu www.statnisprava.cz a záměrem jeho autorů je zkrátit cestu uživatele ke konkrétní a potřebné informaci, a to
s důrazem na účelnost a jednoduchost další práce s ní.
V systému lze najít všechny úřady veřejné
správy včetně krajů, měst a obcí. Údaje jsou
členěny a uspořádány odvětvově a územně
s popisem jak organizační struktury úřadu,
tak jeho činnosti. Přehledný adresář obsahuje přesný název s poštovní doručovací
adresou, telefony, faxy, e-mailové adresy,
webové stránky, úřední hodiny. Pro další
práci nabízí systém také formuláře jednotlivých úřadů s možností jejich užití a tisku.
Vyhledávání je snadné, nechybí ani pomoc v nápovědě a odkazy na další úřady,
které vedou speciální evidence a registry
(obchodní rejstřík, seznam advokátů apod.),
s možností přímého nahlížení do nich prostřednictvím linku (spojovací adresy).
duben 2010
MO4_11_13.indd 11
dalŠí roZVoJ a InoVace SYStÉmu
K implementaci evropské směrnice číslo
2003/98/EC, o opakovaném využití informací veřejného sektoru společnost European Business Enterprise v rámci Operačního programu Podnikání a inovace
pracuje od roku 2009 na projektu Veřejný
informační server, který má v průběhu realizace do roku 2011 přinést jako přidanou
hodnotu šestnáct dílčích inovací čtyř nosných produktů.
Půjde především o inovace technologie
informačního systému a rozšíření a zkvalitnění redakčních procesů, rozšíření poskytovaných služeb o nové (například návodnou službu pro komunikaci občanů s úřady
Životní situace, službu Volná místa ve veřejné správě, reklamní služby apod.). Dále se
předpokládá, že zejména výstupy projektu
budou zprovozněny tak, aby byly naplňovány požadavky uživatelů a zájemců: co
nejširší databáze s co nejaktuálnějšími a plnohodnotnými, přesnými údaji, případně
s dokumenty veřejné správy, jednoduchost
práce se systémem a jeho zajištěná bezporuchová dostupnost pro uživatele na internetu. Striktně je při tom dodržován princip
poskytovat veřejně dostupné informace
veřejnosti a veřejným institucím zdarma.
Zpoplatňovány jsou a budou jen vlastní přidané produkty umožňující práci s těmito
informacemi, jejichž využití je pro zájemce
dobrovolné a je nad rámec požadovaného
vlastního zpřístupnění adres, kontaktních
a informačních údajů o obsahu působnosti, vazbách a činnosti orgánů veřejné správy
jako informačního zdroje pro uživatele.
K úspěšnosti projektového záměru nepochybně přispívá i trvalé sledování poptávky
uživatelů systému a jím nabízených služeb
vlastními nástroji, tedy toho, co uživatelé
od systému očekávají a chtějí.
Hlavním cílem informačního systému
www.statnisprava.cz je zpřístupnit co nejvíce aktuálních a prověřených údajů co
největšímu počtu lidí v co nejkratším čase.
To znamená poskytnout vysokou užitnou
hodnotu pro práci s nimi včetně navazujících služeb.
Informační systém představuje široce
průřezový portál, který zahrnuje celou oblast veřejné správy, a to na rozdíl od dalších
existujících úzce specializovaných evidencí,
registrů a systémů, přinášejících informace
o dílčích vybraných skupinách subjektů
podle odvětvových nebo jiných kritérií.
Projekt je koncipován jako vysoce inovativní se záměrem udržet na úrovni doby
a technického rozvoje informace o veřejném sektoru. Je to rovněž obecně prospěšný systém, využitelný širokou veřejností
a současně veřejnou správou jak v komunikaci, tak v práci s poskytovanými údaji
n
a dokumenty.
marIe VlčkoVÁ
M-PRESS
MO001001-1
11
3/25/10 11:23:42 AM
Informační a komunIkační technologIe
FOTO: jiří hORák
nástroj pro čistou hru s občany
Hodonín (na snímku radnice) byl pilotním městem, podle jehož připomínek vzešlých
z místních pracovních skupin se při přípravě akčního plánu strategie programovaly možnosti využívání zásobníku projektů v informačním systému DataPlán.
Vytvoření přehledné a všem, úředníkům i občanům, dostupné
platformy projektových záměrů města a místních organizací,
takový byl cíl on-line zásobníku rozvojových projektů města
Hodonín. Projekt získal cenu Ministerstva vnitra za inovaci
ve veřejné správě za rok 2008. Může sloužit jako inspirace také
dalším městům a obcím?
h
odonín využil informační nástroj
DataPlán (www.dataplan.info). Tento internetový software, podporovaný Asociací Národní síť Zdravých měst
(NSZM), umožňuje nový přístup ke sledování strategických cílů, projektů a finančních prostředků v obcích, městech a regionech. Vede je k tomu, aby měly ve veřejné
správě pořádek a přehled, přičemž hlavní
informace jsou díky internetu snadno přístupné veřejnosti. V Hodoníně navíc do online zásobníku vložilo stovku svých projektových záměrů i 14 místních organizací.
roZVoJoVÉ ZÁměrY
Při vstupu na úvodní stránku DataPlánu
návštěvník zjistí, že obsah aplikace se člení
do šesti skupin. První je označena jako rozvojové záměry a obsahuje strategické plány
rozvoje města/obce/regionu a další rozvojové koncepce. Tam se nachází i vlastní online zásobník projektů s možným propojením na financování z externích zdrojů.
Základním dokumentem je Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku
2015. Na něj navazuje akční plán rozvoje,
jehož průběh plnění po rocích 2007 a 2008
zatím neobsahuje aktuální údaje. Rok 2009
není zastoupen ani v zásobníku projektů.
Je v něm sice popsána stovka rozvojových
projektů, avšak vesměs z let 2006 až 2008.
12
MO4_11_13.indd 12
neJVětŠí problÉmY – top 10
Zato sekce Očima lidí je aktuálnější. Obsahuje Top 10 největších problémů definovaných 30. 11. 2009 jako výsledek veřejného
fóra a potvrzených anketou, do níž se zapojilo na 500 lidí. Ještě nedávno šlo o problémy vytipované na sklonku roku 2008, ale
poté, co jsem na radnici zjišťoval podrobnosti o využívání aplikace, byly vzápětí nahrazeny novějším přehledem.
Důležitým prvkem fungování města, obce nebo regionu je přehledné vynakládání
finančních prostředků. DataPlán dovoluje
zobrazovat jednoduše nejen detailní přehled o schváleném rozpočtu (tzv. položkový
rozpočet), ale umožní i jednoznačnou identifikaci subjektů, které odpovídají za realizaci jednotlivých položek rozpočtu. Neboli
jednoduše řečeno: Kdo co dělá. Děje se tak
v části nazvané Rozpočet.
DataPlán jednoduše a přehledně zobrazuje, kolik je investováno do schválených
cílů rozvojových strategií a do problémů
definovaných veřejností. Město/obec/region samo rozhoduje, jaká data vyplní a jaké
funkce DataPlánu využívá.
chYStÁ Se Školení
Měření úspěchů se jmenuje čtvrtá sekce
DataPlánu. Sledování ukazatelů a indikátorů a porovnání se s ostatními nesporně po-
máhá při vyhodnocování postupu města/
obce/regionu. Správně stanovený indikátor
by vždy měl obsahovat kýženou cílovou
hodnotu a pak skutečné vyhodnocení v daném roce. Ne všechny ukazatele jsou na hodonínských stránkách vyplněny, případně
údaje k nim se vztahují pouze v některých
letech. Vysvětlení může být dvojí: Buď nebyly ukazatele sledovány a vyhodnocovány
v každém roce, anebo výsledky příslušní
úředníci nevložili do aplikace.
»Na červen chystáme školení vedoucích
odborů o možnostech využívání tohoto
informačního nástroje,« nepřímo přiznává
Petra Hajmanová (koordinátorka Projektu
Zdravé město) z Městského úřadu Hodonín,
že časem aktivita při práci s DataPlánem
polevila. Bylo to zčásti způsobeno i personálními změnami, ale právě uvedené vzdělávání by mělo zajistit opětovné efektivní
využívání tohoto informačního nástroje.
Přitom Hodonín byl pilotním městem, podle jehož připomínek vzešlých z místních
pracovních skupin (složených ze zástupců
místních organizací a veřejné správy) se
při přípravě akčního plánu strategie programovaly možnosti využívání zásobníku
projektů v informačním systému DataPlán.
Z připomínek Hodonínských vzešlo i obohacení funkce zásobníku projektů o sdílení editačních úprav v konkrétním projektu
předem určeným lidem – nositelům projektu, a o několik dalších nových funkcí.
Velkou informační hodnotu pro veřejnost může mít sekce Co kdo dělá. Jsou v ní
popsány spolu s kontaktními údaji orgány
města, odbory městského úřadu, příspěvkové organizace i partnerské subjekty. Jsouli do systému vloženy příslušné informace,
lze ihned zjistit, které projekty se daného
subjektu týkají, kdo konkrétně za ně nese
odpovědnost, ve kterých letech se realizují.
Název poslední sekce Společná témata
je odvozen od toho, že témata jako třeba
Udržitelná doprava, Udržitelná energetika
či Podpora zdraví vyhlašuje Rada vlády pro
udržitelný rozvoj ČR. Sem patří i přehled
kampaní, které v případě Hodonína jsou
vzorně popsány za poslední tři roky, ať už
jde o Den země, Dny bez úrazů, Evropský
týden mobility, nebo o Dny zdraví apod.
pro každou munIcIpalItu
DataPlán už využívají desítky měst a obcí
i mikroregionů. Je však mezi nimi velký rozdíl co do naplnění aplikace daty. Záleží jen
na nich, do jaké míry tento nástroj využijí.
Obecně platí, že DataPlán NSZM je vhodný pro každou municipalitu – malou obec
i kraj, aby na svém území mohla sladit priority a cíle v jednotlivých oblastech rozvoje
a zároveň přehledně sledovat, jaké peníze
a s jakým efektem jsou do nich rozděleny.
Chce-li hrát s občany čistou hru, otevřeně
je informovat o všech rozvojových záměrech a jejich realizaci, DataPlán k tomu
n
může posloužit jako dobrý nástroj.
JaroSlaV wInter
duben 2010
3/25/10 11:23:48 AM
Informační a komunIkační technologIe
nezůstávají ve stínu
svého handicapu
J
eden vůbec nevidí, druhá před pěti lety
ohluchla, třetí navzdory svému těžkému tělesnému postižení bydlí sama
ve vlastním bytě i za cenu, že jí musí někdo
pomáhat s úklidem, hygienou a nákupy.
Společné mají to, že při zvládání svého údělu dovedou využívat internet a další technologie mnohem lépe než běžný občan.
Svědčí o tom příběhy, které se sešly v literární soutěži Internet a můj handicap. Soutěž se už pošesté konala v rámci březnové
Konference INSPO – Internet a informační
systémy pro osoby se specifickými potřebami, která se už od roku 2001 u nás specializuje na využití internetu a informačních
technologií ve prospěch lidí se zdravotním
postižením.
Soutěžní příspěvky přibližují životní osudy, které si většina z nás vůbec nedovede
představit. Co vše může člověka potkat, jak
se z plného zdraví stane neschopný pohybu, ohluchne nebo oslepne. A přece jsou
tyto literárně zaznamenané příběhy plné
optimismu, naděje. Taky zarputilosti, s níž
autoři nehodlají rezignovat, vzdát to.
sy. Jen chtít. A delší cesta? Zavolám na navigaci SONS a mám popis cesty jak na Rallye
Monte Carlo! A když se bojím, je tu GPS s
navigační službou!«
elektronIka pomocníkem
Techniku si moc pochvaluje i další nevidomý – operátor InternetPoradny.cz Lukáš
Otáhal. Využít všechny možné funkce komunikátoru dokáže jako málokdo. Jde o zařízení, které kromě klasické numerické klávesnice mobilu obsahuje i klávesnici jako
na počítači, jen ve zmenšené verzi. Lukáš
proto může psát všemi deseti jako na notebooku. Komunikátor mu pomáhá v terénu,
v zaměstnání i ve volném čase.
V telefonu, který je opatřen operačním
systémem, je nainstalována aplikace, která
čte hlasovým výstupem vše, co je na obrazovce telefonu. Kromě čtení a psaní SMS
může posílat e-maily, může je zpracovávat,
přeposílat je i číst textové soubory.
»Cestuji do práce nebo jedu do školy
a můžu si přitom číst pracovní materiály či
texty ze skript,« pochvaluje si Lukáš. »V terénu mohu využít i diktafon, který nahrává
do mp3. Veškerý obsah mohu dále zpracovat v počítači, telefon se po připojení chová
jako flashdisk. Na paměťovou kartu mohu
nahrát mluvicí odečítač počítače, takže
po připojení telefonu k počítači jej mohu
ovládat pomocí hlasového výstupu.«
FOTO: ARChiV
prVní držItel ecdl certIfIkÁtu
»Co nejde, vím až tehdy, když se o to pokusím a přes opakované zkoušení to fakt nejde,« píše 55letý Jaroslav Čajka, který ke své
slepotě dospěl postupně, takže si ji dlouho
ani nepřipouštěl. I teď se brání označení
»znevýhodněný«. Vždyť dokázal – jako první nevidomý člověk v ČR – získat evropskou
licenci ovládání počítače ECDL.
»V kapse mně nikdy nechybí mobilní
telefon. Mám na něm možnost nejen telefonovat, psát SMS, ale hlavně je tam diktafon, kalendář, připomínkovač, notes na poznámky, internet, navigace. To, co mnozí
hledají po taškách, mám v jedné kapse.
Jsem znevýhodněn?« ptá se Jaroslav Čajka
a pokračuje: »Taky můžu vyrazit na cestu. Je
dost pomocníků, kteří mě naučí místní tra-
Rekordních 265 účastníků zaznamenala
konference INSPO, kterou opět uspořádala občanská sdružení BMI a Křižovatka.cz.
duben 2010
MO4_11_13.indd 13
proceStoVal už půlku SVěta
Když se v patnácti letech Jirka Mára – to
už byl na vozíčku pět let – rozhodoval, co
bude dělat po základní škole, objel s rodiči
všechny střední školy ve městě, ale všude
byly nepřekonatelné schody a nepříliš velká ochota mít ve škole vozíčkáře. »Co budu
dělat?“ ptal se a od otce dostal tu nejlepší
možnou odpověď: »Dělej, co tě baví. Bavilo-li by tě cestovat a poznávat cizí země, tak
sedni k počítači a naplánuj s pomocí internetu nějakou cestu.« Od té doby za pouhé
tři roky stihli otec a syn Márovi procestovat
řadu zemí tří světadílů. O nich pak píší knihy, natáčejí filmy a pořádají besedy.
Do literární soutěže Internet a můj handicap došlo letos rekordních 53 příspěvků.
Nejmladšímu účastníku bylo 15 let, nejstaršímu téměř sedmdesát. Pravda, ne každý
člověk se zdravotním postižením se naučí
využívat ke svému prospěchu informační
a komunikační technologie tak jako oni.
Jejich příklad však dokládá, že je chybou
pokládat lidi s různým zdravotním omezením apriori za méně schopné, bát se dát
jim pracovní příležitost, odmítat je kvůli
obavám z problémů s komunikací.
Není na škodu seznámit se s jejich příběhy. Nacházejí se – i ty z minulých ročníků
n
soutěže – na www.helpnet.cz/inspo.
JaroSlaV wInter
Veřejná správa
a internet /41
Z
astavme se dnes u portálu Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky. Nebudeme se
však zabývat jím samotným, ten jsme
si koneckonců už představili. Tentokrát
se zaměříme na tzv. Registr komunálních symbolů (REKOS), který naleznete
na adrese www.psp.cz/rekos.
Co se na ní dozvíte? Zejména to, jak
máte jako obec, městys nebo město
řádně postupovat, jestliže chcete získat vlastní oficiální znak a vlajku. Právo
užívat obecní symbol uděluje předseda
Poslanecké sněmovny PČR, a to na základě doporučení poslaneckého výboru
pro vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jeho podvýboru pro heraldiku
a vexilologii.
Určitě nosím dříví do lesa, ale pokud
byste nevěděli, co to vexilologie vlastně
je, uchýlím se k definici z wikipedie (cs.
wikipedia.org). Ta říká, že vexilologie je
pomocná věda historická, zabývající se
historií a symbolikou vlajek, praporů
a standart a pravidly navrhování nových
státních vlajek. Naproti tomu heraldika
je nauka o znacích.
Systém REKOS aktuálně obsahuje
databáze informace o 3480 městech,
městysech a obcích (konkrétně 3426 vlajek a 3071 znaků). Databáze není úplná
a její tvůrci deklarují, že ji stále průběžně doplňují. Neúplnost musím potvrdit,
protože znak své rodné obce Manětín
(okres Plzeň-sever) jsem v ní nenašel.
Proto prosím kolegy z Poslanecké sněmovny PČR, aby jej do databáze obratem doplnili.
Kromě komunálních symbolů v systému REKOS naleznete i státní symboly
České republiky a symboly jednotlivých
krajů. Aby pro vás takové pátrání bylo
jednodušší, je na webu k dispozici vyhledávací formulář. V něm můžete zjistit
symboly podle kraje, okresu, nebo podle
názvu obce. Můžete rovněž omezit vyhledávání podle data rozhodnutí o právu užívat obecní příslušný symbol.
A jak postupovat, jestliže vaše obec
znak a vlajku dosud nemá? Pro odpověď
si na úvodní stránce klikněte na odkaz
Informace k podání žádosti o schválení
obecních symbolů. Budete si muset připravit svůj (barevný) návrh znaku i vlajky (a jejich slovní popisy včetně řádného
odůvodnění použitých figur návrhu).
Veškerou tuto dokumentaci pošlete
na adresu Poslanecké sněmovny PČR
– avšak nikoliv dříve, dokud své návrhy řádně neprojednáte v zastupitelstvu
n
obce, které je musí schválit.
VÁclaV koudele
vedoucí odboru informatiky
krajský úřad Plzeňského kraje
13
3/25/10 11:23:50 AM
Informační a komunIkační technologIe
moderní technologií
proti daňovým podvodům
Papírování spojené s činností úřadů postupně nahrazují
internetové formuláře a žádosti. S tím přibývá i množství dat.
Dokáží je úředníci efektivně využít? Dobrým příkladem, jak se
dají moderní technologie aplikovat na úrovni veřejné správy,
je odhalování daňových podvodů.
n
amátkové daňové kontroly přinesly
předloni do státního rozpočtu více
než šest miliard korun. Tato částka
představuje dostatečnou motivaci, aby stát
v těchto kontrolách i nadále pokračoval
a hledal cesty, jak si na neplatiče ještě lépe
posvítit.
naJDĚte roZDíl (V Datech)
Snad každý se snaží svůj vyměřovací daňový základ legálními prostředky snížit.
Některé daňové subjekty si však při jeho
snižování pomáhají i nástroji za hranicemi
zákona. Tyto nezákonné aktivity se nedají
odhalit přímo, ale projevují se jako anomálie v datech, netypické vzory, které lze
odhalit vhodnými dataminingovými a statistickými nástroji, jako jsou například IBM
SPSS Modeler a IBM SPSS Statistics. Analýza obrovských objemů dat pomáhá najít
»podvodné« vzory chování.
V podstatě existují dva přístupy k řešení této úlohy, a to podle toho, zda máme
k dispozici historické záznamy nebo nikoli.
Nejsou-li tyto záznamy k dispozici, musíme hledat anomálie v datech. Pokud však
jsou záznamy, o nichž víme, že šlo o krácení daně, nejprve je analyzujeme a najdeme
v nich charakteristické vzory. Tyto vzory
hledáme i ve zbývajících záznamech. V ČR
bylo za rok 2008 evidováno více než 9,5
milionu ekonomicky aktivních daňových
subjektů. Najít v tomto množství osoby
a společnosti, které se dopustily trestné činnosti krácení daně, je bez kvalitních softwarových nástrojů nadlidský úkol. Stejný úkol
se v součinnosti systémového integrátora
a analytické společnosti SPSS CR řeší také
na Slovensku pro Daňové ředitelství SR, kde
již existují konkrétní výsledky.
VÝhoDY aDreSnÝch kontrol
Kritici tohoto řešení mohou namítnout, že
ještě před samotnou kontrolou jsou subjekty obviněny z daňových úniků. Opak je
pravdou. Nejde o dokazování viny či neviny.
Úkolem je pouze nasměrovat kontrolu tím
správným směrem – k subjektům, u kterých je největší pravděpodobnost, ne však
jistota, že se dopustily krácení daně apod.
Adresnost kontrol navíc vede i k tomu, že
se kontroloři mohou soustředit na ty nejrizikovější případy, a očekává se proto i větší
finanční rozsah vybraných pokut. Další výhodou adresných kontrol je i hledisko nižšího požadavku na kapacity, které kontrolní
úřady mají. Neztrácejí totiž čas s případy,
kde je velmi nízká pravděpodobnost, že
došlo k nějakému trestnému činu, a lidské
zdroje mohou využít účelně.
Cílené kontroly však mají i sociální důsledky. Tímto způsobem se totiž eliminuje
možnost, že se do rizikových subjektů zařadí i subjekty, které žádný daňový podvod
nespáchaly, nebo se dopustily pouze neúmyslné chyby. Namátkové kontroly by se
v těchto případech snížily na malé procento. Tím, že nebudou bezdůvodně obtěžovány tyto subjekty, nevzniká žádné zbytečné
tření nálad ani důvod k nespokojenosti
občanů s byrokracií. Závěrem lze říci, že je
vybráno více peněz s menším úsilím. Zároveň se zvyšuje spokojenost jak daňových
subjektů, tak kontrolních úřadů.
Uvedený příklad slouží jako ilustrace využití technologie na úrovni statní správy, ale
podobné systémy se dají uplatnit i na úrovni samosprávy. Obce mají ve svých běžných
evidenčních programech množství dat, jejichž analýza by jistě přinesla překvapivé
závěry a doporučení vhodná pro aplikaci
v praxi. Skutečným problémem tedy zůstává schopnost zamyslet se nad problémem
n
a položit si tu správnou otázku.
lIBor ŠlIk
konzultant SPSS CR
aneta ŽIVnÁ kaValIeroVÁ
koordinátorka marketingu a PR SPSS CR
MO000948-9
Data, Data, DatamInIng
Sofistikované softwarové nástroje jsou
schopné zpracovat a analyzovat obrovské
množství dat získaných z daňových přiznání, historických údajů o platební disciplíně
plátců a z výsledků již uskutečněných daňových kontrol.
V případě Daňového ředitelství SR vede
efektivní modelování vztahů a závislostí
k nalezení takových subjektů, které se svým
charakterem výrazně odlišují od ostatních.
Tyto subjekty jsou z nějakého důvodu podezřelé a bude jim věnována zvýšená pozornost při daňových kontrolách. Daňové
ředitelství SR si dalo za úkol zefektivnit proces výběru daní a eliminovat daňové úniky.
Cíle bylo dosaženo nalezením skrytých závislostí v datech, které odhalily souvislosti
mezi chováním daňového subjektu v minulosti a jeho tendencí k daňovému podvodu
v současnosti. Nutným předpokladem byla
kvalitní datová základna, vzniklá konsolidací různých datových zdrojů z různých
formátů, obsahující velké množství reálných i dopočítaných informací charakterizujících daňový subjekt.
Zjednodušeně se dá říci, že existuje seznam několika milionů daňových přiznání,
k němuž se připojí informace o daňových
subjektech, které přiznání podávají. Vše se
zanalyzuje a na základě predikčních modelů
určí rizikové, podezřelé subjekty, u kterých
se uskuteční hlubší kontrola. Výsledkem je
pak seznam několika set/tisíc přesně identifikovaných daňových subjektů, u kterých
je řádově vyšší pravděpodobnost odhalení
nějakého nezákonného chování. Takto cílené kontroly přinášejí proti »náhodně vybraným« namátkovým kontrolám mnohem
více peněz na pokutách. Dodatečně získané prostředky do státního rozpočtu jsou
ve výši několika miliard korun.
Podstatou tohoto přístupu jsou prediktivní analýzy – konkrétně dataminingový
predikční model, který všem záznamům
přiřadí pravděpodobnost, s jakou se jedná
o podezřelý případ. Na základě zkušeností analytických a metodických pracovníků
daňové správy nebo na základě různých
dataminingových metod jsou vybrány konkrétní informace charakterizující daňový
subjekt a ty jsou obsaženy v datové matici.
Datová matice čítá komplexní množinu 60
kritérií, tvořenou jak registračními, daňovými a účetními daty, tak dalšími údaji, které
mělo příslušné daňové ředitelství k dispozici. Při finálním výpočtu pravděpodobnosti
podvodu není předem stanoveno, která kritéria z celkových 60 musí být splněna. Důle-
žitější jsou totiž celková procenta a příznaky rizik nebo nová data za určité zdaňovací
období. Hodnotí se především změny chování daňových subjektů na základě definovaných ukazatelů. Roztříděním daňových
subjektů na fyzické a právnické subjekty
a podle míry podezření na daňové úniky, je
pak možno operativně identifikovat rizikové subjekty.
14
MO4_14.indd 14
duben 2010
3/25/10 11:26:02 AM
Téma
iLUStraČNÍ Foto: MartiN PoŠ
zelená úsporám
Komu se nelení, tomu se zelení
Tak by se dala parafrázovat současná situace ve využívání programu Zelená úsporám. Ten vyhlásilo Ministerstvo životního
prostředí (MŽP) koncem dubna 2009.
P
o několika měsících, kdy se žádosti
o podporu na zateplování domů a bytů
nejenže nehrnuly, ale informační středisko pro zájemce, otevřené slavnostně
v budově ministerstva, zelo po většinu doby
prázdnotou, byly podmínky programu rozšířeny i na panelové bytové domy. Od loňského podzimu tak křivka vyletěla prudce vzhůru a nyní již byly přiděleny dotace v celkové
výši více než jedna a čtvrt miliardy korun.
Proti 16,8 miliardy korun, které jsou na program Zelená úsporám k dispozici z prodeje
emisních přebytků ČR, to není mnoho. Je ale
nesporné, že dobré příklady táhnou. Vlastníci bytových nemovitostí vidí, že sousedé
mají zateplený dům, a že na to dostali velké
procento z nákladů »zadarmo«, takže se snáze na schůzi společenství vlastníků prosazuje názor, »pustíme se do toho také«.
Státní fond životního prostředí (SFŽP)
proto posiluje kapacity na svých regionálních pracovištích. Vzhledem k velkému
počtu žádostí ve středních Čechách bylo
počátkem března otevřeno například nové
pracoviště na Kladně přijímající žádosti
o dotace Zelená úsporám.
duben 2010
MO4_15_19.indd 15
Na základě současného náběhu žádostí
o podporu z programu lze skutečně říci, že
prostředky budou rozděleny ještě dřív, než
uplyne závazný termín, tj. do konce roku
2012. Ministerstvo jedná s dalšími potenciálními zájemci, kteří by koupili zbývající
emisní přebytky a podle nyní už bývalého
ministra životního prostředí Jana Dusíka
má jednání naději na úspěch.
Nejvyšší dosud přidělená dotace z programu se blížila 29 milionům korun – bylo
to na zateplení panelového bytového domu.
Velké projekty ale potřebují na přípravu
mnohem delší čas, takže rekordy budou jistě ještě překonány. MŽP a SFŽP především
spoléhají na bytová družstva.
Svaz českých a moravských bytových
družstev zjišťoval zájem o podporu a sdělil,
že až 1860 družstev by mohlo do roku 2012
investovat do zateplení svých domů něco
kolem devíti miliard korun. To už je ve vztahu k celkové částce za prodej emisních přebytků dostatečně vysoká částka.
V současné době nejčastěji o podporu
žádají majitelé rodinných domů, u nichž
průměrná výše podpory činí 42,8 % celkové
investice. Panelových bytových domů zatím
požádalo o příspěvek zhruba sedm desítek
a průměrná výše podpory u nich činí 43,9 %
celkové investice. Vlastníci nepanelových
bytových domů žádali o podporu víc než
150 projektů, dostali průměrně 51,8 % celkové investice. Na dotace pro rodinné domy
bylo vydáno téměř 700 milionů, na bytové
domy více než 350 milionů korun.
Velký zájem vzbudila možnost získat dotaci na projekt zateplování. Využívají toho
prakticky všichni žadatelé. Proto vyčleněná částka 50 milionů korun byla vyčerpána
dřív než do konce března, jak bylo naplánováno. K tomuto datu to bude již víc než
dvakrát tolik, ale ministerstvo ponechalo
dotaci v běhu právě pro velký zájem.
Nezáleží to však jen na ministerstvu,
do podmínek čerpání prostředků mají co
mluvit investoři do emisních kreditů. Proto
MŽP jedná o prodloužení těchto podmínek, i když budou pravděpodobně upraveny. Dotační program Zelená úsporám, který
v příštích třech letech rozdělí desítky miliard korun z prodeje ušetřených povolenek
na vypouštění oxidu uhličitého, bude kontrolovat mezinárodní společnost Deloitte
Advisory. Ta by měla dohlížet nejen na toky
peněz v celém programu, ale také vyhodnocovat to, kolik ČR ušetřila díky dotacím
emisí.
/ge/
15
3/25/10 11:27:16 AM
Téma
zelená úsporám
Celková hodnota žádostí o dotace z programu Zelená úsporám už překročila miliardu korun. Tímto tempem bude podle
Ministerstva životního prostředí spotřebováno 16,8 mld. Kč,
které jsou zatím k dispozici dříve než koncem roku 2012. Ještě
před jeho demisí jsme se zeptali ministra životního prostředí
JUDr. Jana Dusíka, M.Sc., jak hodnotí výsledky programu.
n Jaký potenciál má program Zelená
úsporám pro města a obce?
Potenciál energetických úspor v domech
ve vlastnictví obcí je opravdu výrazný. O dotaci z tohoto programu radnice žádat mohou, jejich projekty jsou však většinou nákladnější než projekty zateplení rodinného
domku. V programu je vymezena maximální výše podpory pro jeden subjekt po dobu
jeho trvání 100 milionů korun. Obce však
mohou na zateplení obecních budov čerpat
podporu z Operačního programu Životní
prostředí, konkrétně na zateplování veřejných budov, jako jsou nemocnice, domovy
důchodců nebo školy. Jejich zájem o tyto
dotace je dlouhodobě nejvyšší, neobáváme
se tak, že by tato část operačního programu
zůstala nevyčerpaná.
Na rozdíl od programu Zelená úsporám?
Vždyť už jsme dnes na víc než miliardě
korun z hlediska podaných žádostí! Ukázalo se, že uvolnění podmínek loni v srpnu
překonalo váhání lidí, zda do toho jít. K miliardě jsme dospěli za čtvrt roku, dnes evidujeme denně více než 130 podaných žádostí. Myslím si proto, že je reálné vyčerpat
prostředky, které jsou k dispozici. Účinným
impulsem bylo zařazení panelových domů
do programu Zelená úsporám.
Je ale nutné říct, že v současné době je
většina projektů na zateplení panelových
domů ještě ve stadiu příprav. Jsou to náročné projekty za desítky milionů korun
a potřebují delší čas na přípravu. Program
zatím jednoznačně táhnou majitelé rodinných domů, kteří zateplují komplexně či
částečně, případně si pořizují solární panely, kotle na biomasu nebo jiné ekologické
vytápění.
n
Co uděláte, kdyby peníze zbývaly?
Vyčerpat je musíme do konce roku 2012.
A pokud by se ukázalo, že to není reálné,
můžeme uvažovat i o dotování zateplovacích programů ve veřejných budovách.
Neočekávám, že bychom program rozšířili
do dalších oblastí. Zatím jde křivka v přijímání žádostí strmě nahoru. Jsem optimista. Lidé vidí, že to funguje, pozitivní příklady jsou důležité, takže se do toho také dají.
n
n Jak jste se dohodli s Ministerstvem pro
místní rozvoj na spolupráci, aby program
16
MO4_15_19.indd 16
Zelená úsporám nebyl v konfliktu s programem Panel a investoři mohli využít
oba?
Vztah mezi těmito programy je vyladěn
po dohodě mezi zmíněnými ministerstvy.
Důležité skutečně je, že zájemci mohou
využít oba. Program Panel je zaměřen
na komplexní rekonstrukce panelových
domů, energetická úspora je jen jednou
částí. I program Zelená úsporám má kromě
efektů na životní prostředí (snižování emisí
skleníkových plynů, zlepšení ovzduší v regionech) další výhody: snížení energetické náročnosti budov, ekonomické úspory
i pracovní příležitosti. Jeho nastavení má
vazbu na nový zákon o ovzduší, který připravujeme, a věřím, že bude motivací pro
lidi, aby vyměnili staré kotle na uhlí za ekologičtější zařízení, a mj. zabrání tomu, aby
se v obcích pálily odpady včetně PET lahví.
n Má na program Zelená úsporám vliv
ekonomická krize, tj. že lidé nemají peníze na spolufinancování?
Byl to jeden z důvodů, proč jsme loni podmínky programu upravili tak, aby na dotaci
dosáhlo víc zájemců. Lidé jsou opatrnější
v investování, proto jsme jim kromě lepších
podmínek nabídli také podporu na zpracování projektové dokumentace. Vždyť otázka, že je třeba zaplatit předem za projekt
a pak teprve podávat žádost, je pro mnoho
žadatelů dost zásadní. Podpora na zpracování projektové dokumentace zafungovala
poměrně velmi dobře, vstupní náklady se
snížily. Když jsme ji zaváděli, počítali jsme
s tím, že na ni buď vyčerpáme 50 milionů
korun, nebo ji ukončíme 31. března 2010.
Otázkou bylo, co nastane dřív. Oněch 50
milionů ale bylo vyčerpaných už koncem
ledna. Protože se žádostmi přichází mnoho lidí, tak necháme tuto podporu běžet
do konce března a pak situaci vyhodnotíme. Jednáme se zahraničními kupci kreditů
o standardní nastavení této formy podpory
do smluv, aby v ní bylo možno pokračovat.
n Mění se vztah lidí k zateplování a úsporám energie?
Jsem přesvědčen, že stále víc lidí si
uvědomuje, jak je to důležité. Rovněž si
více všímají, jaké náklady na energii mají
a ochotněji se starají, aby je snížili. Jsme
přesvědčeni, že už je vhodná doba na to,
aby byl zaveden nízkoenergetický standard
Foto: archiv
Zateplujte! Ještě mají patnáct
miliard korun
Určitě nechceme v programu dělat revoluce, vyvolávat neklid, že bychom každého
čtvrt roku něco měnili, uvedl dnes už
bývalý ministr JUDr. Jan Dusík, M.Sc.
ve výstavbě nových bytových domů. Poměrně brzy by to měla být povinnost u všech
veřejných budov, za pár let i u soukromých.
Budeme o tom jednat s ministerstvy průmyslu a obchodu i pro místní rozvoj. Čím
dřív k tomuto standardu přejdeme, tím
méně problémů se spotřebou energie v budoucnu nastane.
n Přesto například spotřeba elektřiny
u domácností neklesá, spíš stále roste.
I v době krize a navzdory všem opatřením
na poli energetických úspor...
Viděl bych to tak, že lidé si neustále zvyšují komfort, rozšiřují počty domácích
elektrospotřebičů. Stále častěji si zavádějí
například klimatizaci, a energetická náročnost je tu poměrně velká. Dopad ekonomické krize je v tomto ohledu u domácností asi odložen v čase. Tím, že se přejde
na nízkoenergetické a pasivní standardy
bydlení, by se měla měrná spotřeba tepla
na jednu domácnost snižovat. Obměnou
elektrospotřebičů za méně energeticky náročné také. Významným příspěvkem bude
i snižování energetických výdajů u osvětlení, až lidé vyčerpají zásoby svých starých
žárovek. V tomto posledním případě jsou
to úspory po drobných, po kilowattech, ale
v celku to významné bude také.
n Chystáte v programu Zelená úsporám
další, byť dílčí změny?
Zmínil jsem již podporu projektové dokumentace, která nemůže pokračovat v takovém rozsahu jako dnes. V úvahu připadá
diferenciace podle velikosti projektu a toho,
zda jde o komplexní, nebo dílčí zateplení.
Další otázkou je podpora pasivních domů,
zatím je jich velmi málo, protože jsou dražší, proti nízkoenergetickým, až o 30 %. Zvýšili jsme dotaci, ale asi jsou vícenáklady
stále překážkou. Uvidíme, jak se osvědčí
zařazení panelových domů do programu.
Určitě nechceme v programu dělat žádné
revoluce, vyvolávat neklid, že bychom kažn
dého čtvrt roku něco měnili.
mILENa GEUSSOVÁ
duben 2010
3/25/10 11:27:18 AM
zelená úsporám
Téma
Na webu Písečné se lze denně informovat o stavu znečištění
ovzduší v Moravskoslezském kraji. Tabulka ostravských meteorologů velmi zajímá i samotné obyvatele této malé obce.
Není divu, nachází se jen 20 km od Třineckých železáren,
největšího průmyslového hutního giganta v regionu. Již před
sedmi lety stála za zavedením ekologického vytápění peletkami v obci především snaha o lepší ovzduší.
V
(SFŽP) pro podporu ekologického vytápění. A půjčka se zvýšila na 30 tisíc korun.
DOPaD PROGRamU ZELENÁ
ÚSPORÁm
»Dotace ze SFŽP pokračovaly s menšími
zádrheli až do loňského roku. S nástupem
programu Zelená úsporám se situace velmi
zkomplikovala. Jelikož podle nových pokynů státu majitel rodinného domku musí realizovat dvě akce současně (například kotel
na biomasu a výměnu oken anebo zateplení budovy), občané této příležitosti nemohli využít pro vysoké náklady a velkou administrativní zátěž. Proto uvítali jen podporu
obce, tj. dotaci do 30 tisíc korun a bezúročnou půjčku 30 tisíc korun, splatnou do jednoho roku. Díky tomu měli k dispozici 60
tisíc korun,« vysvětluje dopad programu
na investiční záměry svých spoluobčanů
místostarosta.
V obci jsou nainstalovány kotle od tří výrobců. S jejich výrobky zatím nebyly žádné
větší problémy. »I kotel v mém domě pracuje bez poruchy již sedmou topnou sezonu. Písečná se dokonce stala příkladem pro
instalaci kotlů na peletky okolním obcím
od Třince po Mosty u Jablunkova. A to přesto, že tamější obyvatelé neobdrželi dotace
V Písečné topí peletkami dvaadvacet
domácností.
od obcí. Žádná z nich nemá takový program podpory ekologického vytápění jako
ta naše,« uvedl Ing. Jan Krzok.
Jak dále zdůraznil, i když se cena paliva
od roku 2006 zvýšila zhruba o 10 % a sazba daně z přidané hodnoty byla přesunuta
z vyšší sazby na dnešních 10 %, cena peletek zůstala relativně stejná. »Hodně však
záleží na jejich výrobci a kvalitě paliva. Díky
tomu, že byly vybudovány další peletkárny, dokonce v sousední obci jednu vlastní
a provozuje obyvatel Písečné, je větší výběr.
Zkoušeli jsme dovážet peletky i z Ukrajiny,
byly sice za přijatelnější cenu, ale v horší
kvalitě.«
Foto: JarMiLa KrZoKovÁ
zimním období 2005/2006 topilo
peletkami v Písečné, kde bydlí 825
obyvatel, patnáct domácností a dvě
projevily o zavedení kotlů zájem. Od roku
2006 přibylo dalších sedm zájemců, takže
kotle na peletky využívá celkem dvaadvacet rodin. »Kromě toho čtyři domácnosti
si instalovaly tepelná čerpadla. A rovněž
jsme začali od roku 2007 podporovat vytápění dřevem. Ale pod podmínkou, že kotel
splňuje ekologické normy. Zatím máme jen
dva takové případy. Díky naší podpoře se
nyní ekologicky vytápí 14 % budov v obci,«
doplňuje Ing. Jan Krzok, místostarosta Písečné, jehož zásluhou se projekt v roce
2003 úspěšně rozjel.
Každý žadatel před pěti lety obdržel
na pořízení a instalaci kotle obecní dotaci
30 tisíc korun a půjčku 20 tisíc korun. Tyto
prostředky musel obci vrátit do jednoho
roku.
Jak řekl místostarosta Ing. Jan Krzok,
systém podpory ekologického vytápění se
v Písečné bezesporu osvědčil. Obec proto
stále podporuje kotle na peletky, tepelná
čerpadla a solární systémy. Od roku 2007
do svého obecního projektu zahrnula také
kotle na dřevo, které splňují imisní limity
dané Státním fondem životního prostředí
Foto: JarMiLa KrZoKovÁ
Ekologicky topit? V Písečné
raději jen s podporou obce
Místostarosta Jan Krzok má zásluhu na tom, že se projekt ekologického vytápění v obci
nejen úspěšně rozjel, ale nadále pokračuje.
duben 2010
MO4_15_19.indd 17
INVESTICE DO VYTÁPĚNÍ ŠKOLY
V létě 2005 obec ve své základní škole instalovala dva nové kotle na peletky o celkovém
výkonu 98 kW. Investici ve výši 898 tisíc korun z více než poloviny pokryla dotace ze
SFŽP (541,5 tisíce korun). Předpoklad byl,
že se tyto prostředky i s dotací vrátí do čtyř
let. Stalo se tak?
»V roce 2007 jsme nakoupili peletky
za 97 tisíc korun, o rok později za 72 600
korun a loni za 90 tisíc korun. Ve srovnání
s aktuální cenou koksu jsme vytápěním peletkami ušetřili na palivu celkem 100 400
korun. Na mzdě kotelníka, kterého automaticky řízený provoz nepotřebuje, jsme
uspořili dalších 60 tisíc korun. Připočtemeli ještě 20 tisíc ušetřených korun za dřevo
na podpalku, dosáhli jsme za čtyři roky
úsporu 350 400 korun. Když pak z celkové
investice odečteme dotaci SFŽP, zůstalo
nám po čtyřletém provozu nesplacených
jen 6100 korun. Přitom ve škole je teplo
po celou dobu výuky, zatímco při vytápění
koksem kotelník musel zatápět vždy časně
ráno a ve třídách bylo teplo až před polednem. Jsem rád, že i tato ekologická investice se vydařila,« uzavřel místostarosta. n
LIBUŠE mIaRKOVÁ
17
3/25/10 11:27:23 AM
Téma
zelená úsporám
Nejde jen o zateplování
O skloubení již existujících dotačních programů pro panelové
domy jsme hovořili s ředitelem Státního fondu rozvoje
bydlení Ing. Janem Wagnerem.
n Jak funguje vaše spolupráce s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) v oblasti podpory úspor energií v bytových
domech?
Program Zelená úsporám vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí loni v dubnu s tím, že se vztahuje na objekty určené
k bydlení, nikoli však na panelové domy.
Nastartování programu nebylo s Ministerstvem pro místní rozvoj koordinováno.
Ke změně došlo až v září 2009, kdy se program rozšířil i o panelové domy. Těsně předtím se obě ministerstva dohodla na spolupráci a byla stanovena pravidla pro souběh
programů Zelená úsporám a Panel.
Kolik rekonstrukcí už jste podpořili?
Například v roce 2002 to bylo jen asi 250
milionů korun a 4500 opravených bytů.
Křivka se začala prudce zvedat od roku 2006.
V roce 2007 jsme poskytli dotace ve výši 4,3
miliardy korun. Do konce loňského roku
jsme poskytli úrokovou dotaci za celkem
11,8 miliardy korun a počet opravených
bytů přesáhl 333 tisíc. Banky dříve nerady půjčovaly družstvům a společenstvím
vlastníků, ale posléze zjistily, že z hlediska
poskytování úvěrů je tento segment velice
zajímavý. Proto výrazně zlepšily podmínky.
Dalším důvodem pomalého nástupu byla
i nedůvěra vlastníků domů a bytů. Báli se
úvěrů, zásahů do domů a v družstvech a
společenstvích vlastníků občas také naráželi na odpor pasivních členů, kteří nechtěli vynakládat žádné prostředky.
n
n Kolik sídlišť a starších bytových domů
ještě čeká na modernizaci?
Vezmeme-li v úvahu i nepanelové domy,
tak bych odhadoval, že jsme asi ve čtvrtině
tohoto procesu.
n Jaká jsou specifika vašich programů
na rekonstrukce bytových domů?
Nepodporujeme jednotlivé opravy, dílčí
zásahy, dílčí zateplení. Základním poža-
18
MO4_15_19.indd 18
n Do jaké míry využívají program Panel
města a obce?
Podíl domů ve vlastnictví měst a obcí
klesá, takže dnes mezi žadateli převažují
družstva a společenstva vlastníků. Na začátku programu to bylo obráceně. Nicméně, objem domů ve vlastnictví měst a obcí,
který je třeba ještě rekonstruovat, je pořád
hodně velký.
Foto: archiv
n Panel má ale dlouhou historii, prošel
také změnami?
Tento název je zkrácený – správně měl
program název Podpora rekonstrukcí
a modernizací bytových panelových domů
a byl uveden do života v roce 2001. Výčet
konstrukčních soustav, na které se původně vztahoval, je uveden v příloze nařízení
vlády č. 299/2001 Sb. Šlo o stavby z prefabrikovaných stavebních dílců, které velmi
nepřesně označujeme jako paneláky. Loni
vláda nařízením č. 118/2009 Sb. s účinností od 1. 5. 2009 rozšířila působnost tohoto
programu na všechny bytové domy, bez
ohledu na stavební technologii a stáří. Programu nyní říkáme Nový panel.
n Jaký zájem může mít vlastník domu
na náročné rekonstrukci?
Především je to povědomí, že musí uspořit energie a snížit jejich ztráty, jinak mu
stále porostou provozní náklady domu. To
se dřív příliš nebralo v úvahu a cena nemovitosti se jednoznačně odvíjela od místa,
kde stály. Na rozvíjejícím se trhu ale budou
nezateplené, nerekonstruované nemovitosti ztrácet hodnotu.
JUDr. Jan Wagner, ředitel Státního fondu
rozvoje bydlení
davkem státní bytové politiky je, aby byl
investor motivován k celkové rekonstrukci,
celkové modernizaci a k celkovému zateplení. Je velmi důležité, aby se nejen výrazně
prodloužila životnost těch domů, ale aby
byly schopny i v příštích desetiletích poskytovat dostatečný standard bydlení, který
požadujeme. Nepodporujeme tedy samotnou výměnu oken nebo částečné zateplení. Zateplit neopravený, nerekonstruovaný
panelák pokládáme za chybu. Může to mít
i důsledky na již porušenou statiku. Jde
o technologicky nebezpečný postup.
n To přináší na investory větší nároky než
například jednotlivé kroky k úspoře energií. Poradí si s tím?
Komplikované to je a vlastníci domů mohou bez odborné pomoci udělat řadu chyb.
Náš program má proto tři části. První dvě
jsou finančního charakteru, kdy poskytujeme úrokovou dotaci a záruku za splácení úvěrů prostřednictvím Českomoravské
záruční a rozvojové banky. Aby byly opravy komplexní, vláda diferencovala výši
podpory do tří hladin a úroková dotace se
pohybuje ve třech hladinách, 4, 3 a 2,5 procentního bodu podle šíře a hloubky podpořeného projektu. Motivuje to investora, aby
rekonstruoval a zateploval co nejdůkladněji. Třetí část představuje kvalifikovaná
odborná pomoc, kterou poskytuje více než
70 poradenských a informačních středisek.
Musí mít autorizaci od Ministerstva průmyslu a obchodu, což dokládá, že disponují
kvalifikovanými pracovníky. Jejich činnost
se velmi osvědčila, představuje skutečně
účinnou pomoc investorům.
n Omezila financování uvedeného programu ekonomická recese?
V souvislosti s krizí tomu tak přímo nebylo. Velký problém nastal v roce 2008, kdy byl
v rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení
schválen nižší objem, než bylo potřebné.
Měli jsme pouhé dvě miliardy, proto jsme
museli řadu projektů financovat až v roce
2009. Loni jsme naopak měli finančních
prostředků dostatek. V průběhu programu
už se ale víckrát stalo, že vláda při stanovení návrhu rozpočtu Státního fondu rozvoje
bydlení příliš šetřila a ministr pro místní
rozvoj pak musel v průběhu roku požádat
o změnu rozpočtu a navýšení položky pro
program Panel.
A co bude letos?
Patrně bude také třeba uvažovat o změně
rozpočtu, protože s naplánovanými prostředky bychom nemuseli vystačit.
n
n Jaký je tedy hlavní rozdíl mezi programy Panel a Nový panel a programem Zelená úsporám?
Kromě toho, že Panel operuje jinou
formou podpory, totiž úrokovou dotací,
Zelená úsporám se nezabývá celkovou
rekonstrukcí a modernizací domů, ale
využívá finančních zdrojů, kterými jsou
výnosy z prodeje emisních povolenek. Použití těchto prostředků je účelově vázáno
jen na procesy, které vedou k úspoře CO2, tj.
na úspory energií. Dohodli jsme se s MŽP,
že když žadatel použije dotaci na zateplení
z programu Zelená úsporám, může z programu Panel dostat podporu jen na ty další
položky, které se netýkají přímo zateplení.
Celkem je položek v nařízení vlády k programu Panel 38, se zateplováním souvisí
jen necelá desítka z nich. Který dotační titul si investor vybere, je jeho volbou. Musí
si spočítat, co je pro něj výhodnější, nikdo
ho k ničemu nenutí.
n Co všechno chápete jako nezbytné pro
komplexní rekonstrukci domu?
duben 2010
3/25/10 11:27:26 AM
zelená úsporám
V našem pojetí je to posouzení a případné opravy konstrukčních prvků, mj.
především i statických vad, výměna všech
rozvodů, modernizace výtahů, výměna
otvorových výplní, která může souviset se
zateplením. Jde však také o bezpečnost
a v případě vstupních dveří o protipožární
kvalifikaci. Samozřejmostí musí být rekonstrukce sanitárních bytových jader, ale kvalifikovaná. Nešetrným zásahem v jednom
bytě lze způsobit řadu problémů, především z hlediska statiky. Umakartové jádro
má přece docela jinou hmotnost než vyzděné. Je tu celá řada otázek, které se běžně nevnímají a mohou vést k dodatečným
problémům. Proto trváme na tom, aby
především u panelových domů byly splněny aspoň základní požadavky, v nařízení
vlády jsou rekonstrukční zásahy rozděleny
do několika skupin. Pro získání podpory ze
Zelené úsporám postačí vlastníkovi splnit
jen základní hladinu, skupinu A opatření
uvedených v příloze nařízení vlády.
n Aby žadatelé získali podporu z obou
programů, musí připravit dva projekty?
Ne. Jeden projekt, jeden energetický audit,
jedno stanovisko, přičemž pokud investor
použije aspoň zčásti náš program, tak náklady stanoviska platíme z prostředků našeho
státního fondu. Žadatel hradí vypracování
projektu, i na to však v současné době mohl
získat podporu od Státního fondu životního
prostředí. Jeden projekt je součástí žádosti
jak u nás, tak v programu Zelená úsporám.
Českomoravská záruční a rozvojová banka
umí rozlišit položky, na které se vztahuje dotace Zelená úsporám, a poskytne dotaci jen
na zbývající část úvěru. S kombinací dvou
programů již máme zkušenosti – v minulosti to byl jak program úrokový, tak dotace
na havarijní stavy balkonů a lodžií. Banka
to rozlišit dokázala, z technického hlediska
nám to velké potíže nedělá.
Téma
2010
16. mezinárodní vodohospodářská výstava
16. mezinárodní veletrh techniky pro
tvorbu a ochranu životního prostředí
n Počty žádostí v programu Zelená úsporám však nabíhají poměrně pomalu…
Příprava rekonstrukcí probíhá měsíce,
někdy i rok a déle. Také vlastníkům trvá
často dost dlouho, než se rozhodnou k akci.
Dále je třeba zadat zpracování projektu,
zkompletovat příslušné doklady a zažádat
o stavební povolení. Možná si autoři programu Zelená úsporám neuvědomili, že to
nepůjde tak rychle, jak očekávali. Z hlediska spolupráce našich ministerstev a fondu
tu však nevidím žádný závažný problém.
Nabíhání počtu žádostí v programu je problém časový a možná do jisté míry také
problém nastavených parametrů. Z naší
strany však souběh obou programů nic nen
blokuje, to musím jasně říci.
Veletržní témata
• Vodohospodářství
ití odpadů
• Zpracování a využ
hnologie
tec
lní
ntá
me
on
• Envir
ika
• Komunální techn
mILENa GEUSSOVÁ
Poradenská centra
pomůžou bezplatně
N
a trhu se pohybuje mnoho poradenských agentur, které se začaly
specializovat na pomoc v programu Zelená úsporám. Tyto agentury lze obvykle rozdělit do dvou základních skupin
– jednou jsou zcela čistě komerční subjekty a druhou skupinou jsou neziskové
organizace, většinou obecně prospěšné
společnosti. Cílem činnosti druhých jmenovaných je bezplatné poradenství v oblasti projektů, ať již jde o dotační titul Nový
panel nebo například o administrování
Operačního programu Životní prostředí v některých výzvách nebo o Integrovaný program rozvoje měst apod.
Jednou z poradenských společností je
Poradenské centrum Zelená úsporám pro
Královéhradecký a Pardubický kraj. Jeho
zkušenosti potvrzují, že zejména větší obce
jsou zpravidla velmi dobře informovány
o možnostech čerpání ze zmíněných dotačních titulů.
Potvrzuje to i ředitelka uvedeného poradenského centra Iva Rokytková. Při bezplatných konzultacích s ním se obce už spíše
jen utvrzují ve svém rozhodování, případně
ho určitým způsobem korigují.
Časté jsou konzultace právě ohledně bytových domů. Pro obce je přitom nejvíce
aktuální požadavek snížení jejich energetické náročnosti. Jak zdůrazňuje Iva Rokytová, náležitosti žádostí jsou přesně dány
duben 2010
MO4_15_19.indd 19
a nelze je nenaplnit, neboť by se tím žadatel
připravil o možnost získání podpory. Je to
i jeden z důvodů, proč by se obce případně měly obracet na poradenské společnosti, protože ty dokážou celý proces urychlit
právě tím, že zpracují žádost kompletní
a formálně i věcně správnou.
Dále obce mohou konzultovat též problematiku veřejné podpory. To je zcela
nové téma, které přinesl až vstup ČR do EU
a pozdější pravidla pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud již obec přijala v minulých třech letech po sobě jdoucích veřejnou
podporu v režimu de minimis, musí její aktuální výši sledovat a případně se vyhnout
překročení daného limitu veřejných prostředků. Také s těmito problémy mohou
například poradenské společnosti pomoci
a měly by umět nabídnout možná řešení.
Je však na iniciativě jednotlivých obcí, jak
budou postupovat. Iva Rokytková na podkladě získaných zkušeností zdůrazňuje, aby
se obce předem svoji pasivitou nezbavovaly
možnosti zrealizovat nové projekty. Naopak
by se měly snažit získat všechny potřebné
informace, stejně jako podporu při administrování. Příležitostí k tomu mají více než
dost a převážit by měl zájem o úsporu kažn
dé »veřejné« koruny.
mILOŠ CHaRBUSKÝ
JaN STEJSKaL
Současně probíhá:
Mezinárodní veletrh
komunálních technologií
a služeb
25.–27. 5. 2010
Brno – Výstaviště
www.watenvi.cz
Hlavní mediální partner:
Mediální partneři:
Pořadatel výstavy
VODOVODY – KANALIZACE 2010
MO000997-2
19
3/25/10 11:27:39 AM
Evropská uniE
odpady, voda, technologie
řádného čištění a odvádění odpadních vod
v obcích nad 2000 obyvatel. Je celkem 635
aglomerací, které by měly mít čistírny odpadních vod (ČOV) podle standardů EU, tj.
splňovat evropské normy do 31. 12. 2010.
Několik desítek obcí však rekonstrukci
či výstavbu nových ČOV nestihne.
»Dnes už je zřejmé, že do uvedeného termínu situaci nevyřeší 13 aglomerací, dalších
14, které už podaly žádost o dotaci nebo ji letos chtějí podat, zahájí zřejmě stavbu do konce roku,« konstatoval František Barák.
Především zástupcům státní správy a samosprávy, vědecké a výzkumné sféry, studentům vysokých škol i širší odborné veřejnosti je určen seminář Městské technologie,
který organizuje Ministerstvo pro místní
rozvoj ve spolupráci s Ústavem územního
rozvoje a Mezinárodní federací pro bydlení
a plánování. Vystoupí na něm přední evropští odborníci z oblasti urbanismu a životního prostředí. Hovořit budou o výrobě
a distribuci energií, energeticky úsporných
stavbách, vodním hospodářství, dopravě
a mobilitě a odpadovém hospodářství –
managementu zdrojů.
Více informací o veletrzích VODOVODY–
KANALIZACE, ENVIBRNO a URBIS TECHNOLOGIE, které tvoří veletrh WATENVI,
včetně doprovodného programu naleznete
/sk/
na www.watenvi.cz.
Stav legislativy v oblasti odpadového i vodního hospodářství
a další evropská témata budou náplní doprovodných seminářů mezinárodního vodohospodářského a ekologického veletrhu WATENVI 2010, který se uskuteční 25.– 27. května v Brně.
Č
eská republika musí do 12. 12. 2010
zapracovat do návrhu nového zákona o odpadech rámcovou směrnici
Evropského parlamentu a Rady EU o odpadech z listopadu 2008. Směrnice zavádí
pro všechny členské státy cíle opětovného
využití odpadu, které mají být naplněny
do roku 2020. Ukládá povinnost vypracovat
programy na předcházení vzniku odpadů
a určuje pravidla pro budoucí legislativu
EU v této oblasti. Jedním z hlavních záměrů
je recyklovat v průběhu následujících deseti
let až 50 % odpadu z domácností a podobného komunálního odpadu. Jde zejména
o papír, kov, sklo a plasty. Ve stejném období má být recyklován ostatní odpad ze stavebnictví a demolic.
Členské státy musejí rovněž do pěti let
po vstupu směrnice v platnost, tj. do 12.
prosince 2013, vytvořit celostátní plány pro
nakládání s odpady a programy předcházení vzniku odpadů. Seminář o uvedených tématech připravuje Ministerstvo životního
prostředí ČR.
Další ze seminářů bude věnován mj. novele vodního zákona, jejíž návrh schválila
letošního 17. března Poslanecká sněmovna
ve třetím čtení. Jde o obsáhlý soubor změn,
které si vyžádal vývoj vodního hospodářství
po téměř deseti letech účinnosti zákona
a nutnost dostát závazkům vyplývajícím
z členství ČR v EU. Zajímavé pro odborníky
budou také informace o možnosti vypouštění odpadních vod do podzemních, aplikaci zákona o veřejných zakázkách i koncesníha zákona v praxi apod.
»Trochu jiná je situace v oblasti poplatků
za odběr podzemních vod a za vypouštění
odpadních vod. S ohledem na hospodářskou krizi bylo rozhodnuto o odložení uvažovaného ekonomického posílení zdrojů
vodního hospodářství. Proto původně navrhovanou úpravu poplatků novela vodního zákona neobsahuje,« uvedl František
Barák, předseda představenstva SOVAK ČR,
pořadatele semináře.
Ke stěžejním tématům doprovodných
akcí budou opět patřit aktuální problémy
ASIO, spol. s r.o. – partner pro dodávky technologií čistíren odpadních vod
KONCEPCE ŠETŘÍCÍ PROVOZNÍ A STAVEBNÍ NÁKLADY
Vzhledem k blížícímu se termínu, kdy by Česká republika měla splnit sliby plynoucí
z přístupových dohod k EU, zaznamenáváme zvýšenou poptávku po větších komunálních
čistírnách odpadních vod. Proto jsme připravili inovativní řadu čistíren
AS–VARIOcomp D. Tato řada je určena pro města a obce od 400 do 5 000 obyvatel.
Při návrhu jsme upřednostnili stabilitu čistícího procesu danou vyšší koncentrací aktivovaného
kalu, vysokou účinnost čištění, která je založena na inovativním uspořádáním technologie
v dosazovací nádrži a minimalizaci provozních nákladů. V rámci subdodávky jsme
schopni dodat i další technologie vztahující se k čištění odpadních vod jak komunálních,
tak i průmyslových. Vzhledem k našemu zastoupení v 32 zemích světa nabízíme tyto služby
nejen v České republice.
M
OD
ERN
Í, K V
A LIT N
Í A EKO LO GI C K É P R O
DUK
TY
NEJSTE SPOKOJENI S VAŠIM KALOVÝM HOSPODÁŘSTVÍM?
Volute dehydrátor slouží k zahušťování a následnému odvodnění kalu. Zařízení je malé
a lehké a může pracovat v automatickém provozu s minimálními nároky na údržbu. Sušina
zahuštěného kalu se pohybuje kolem 18 % u biologického kalu, u průmyslových aplikací
dosahuje sušina kalu až 30 %. Zařízení je vyráběno v několika typových řadách a díky
svým nízkým investičním i provozním nákladům je vhodné zejména pro průmyslové
čistírny a pro komunální čistírny od 500 do 10 000 EO. Další velkou předností tohoto
zařízení je schopnost zahušťování sekundárního kalu přímo z aktivace, čímž
při návrhu nové ČOV mohou odpadnout náklady na výstavbu uskladňovacích nádrží.
OBTĚŽUJE VÁS ZÁPACH NEBO „SMRAD“ VE VAŠEM OKOLÍ?
Nabízíme vám moderní zařízení vysoké kvality s minimálními nároky na provoz a údržbu.
Tyto zařízení pracují na principu fyzikálně-chemických metod a to buď na principu
fotokatalytické oxidace (PCO) nebo ionizace aktivním kyslíkem (IAO).
20
MO001009
MO4_20_22.indd 20
Tuřanka 1, P.O.Box 56, 627 00 Brno, Česká republika
Tel.: +420 548 428 111, fax: +420 548 428 100
E-mail: [email protected], www.asio.cz
„Snadno, rychle
ky!“
kvalitně a ekologic
D
ASIO, spol. s r.o.
RTIFICATE
CE
★
ASIO ★
UA
Q
Výhody:
• 100% spolehlivost po celý rok bez ohledu na roční období a koncentraci
• minimální požadavky na prostor a údržbu
• provoz nevyžaduje dávkování chemikálií ani provozní vodu
• čištění i těch nejsilnějších zápachů
• potlačení choroboplodných zárodků
LIT Y
01
Výhody:
• snížení stavebních nákladů
• snížení provozních nákladů
• efektivní odvodnění
• 24 hodinový automatický provoz bez obsluhy
ISO
90
www.asio.cz
duben 2010
3/25/10 11:31:14 AM
Evropská uniE
Y
MO000970-2
duben 2010
MO4_20_22.indd 21
21
3/25/10 11:31:19 AM
Evropská uniE
projekty na obou březích řeky
V letošním roce plánuje padesátitisícové statutární město
ležící na Labi zahájit všech sedm akcí, které jsou součástí Integrovaného plánu rozvoje města Děčín – zóna Centrum, financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj v celkové
výši 562 milionů korun. Město uhradí na projekt ze svého
rozpočtu kolem 130 milionů korun.
L
okalizovat v Děčíně centrum není jednoduché, jsou tu vlastně centra dvě
a odděluje je řeka Labe: Původní historické náměstí s blízkým zámkem, parkem
a přilehlou obchodní a sportovní zónou,
a na druhém břehu novější centrum vzniklé
v době hospodářského vzestupu na začátku
20. století, kde sídlí magistrát, základní školy a kde se rozkládá průmyslová zóna.
FOTO: JAN PAVLÍČEK
sEDMkráT o ToMTÉŽ
V rámci urbánní dimenze politiky soudržnosti deklaruje Evropská komise jako jednu z programových priorit důležité téma –
města a městské oblasti v krizi a póly růstu
v rámci okolního příměstského regionu. Při
jejím naplňování v Děčíně – podobně jako
v jiných městech – přihlíželi k propojování
strategického plánu rozvoje města s národními a krajskými programovými dokumenty. Geografická poloha města k tomu přímo
vybízí. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází Národní park České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce,
České středohoří a Lužické hory. Městské
centrum je důležitým východiskem pro tuzemské i zahraniční turisty, kteří odtud míří
do blízkého okolí vstříc přírodním atraktivitám, které jsou rozsety na území okolních
obcí. Město je důležitým komunikačním
uzlem, v němž se v blízkosti saských hranic kombinuje doprava silniční, železniční
a lodní.
Paradoxem je, že lokalita s atraktivním
přírodním okolím a bohatou zelení přímo
v centru (například díky zámecké louce)
musí řešit ekologické zátěže po ukončené
průmyslové výrobě a zčásti z pozůstatků
velkých povodní v roce 2002. Riziko záplav
je třeba brát v tomto nejníže položeném
městě republiky stále v úvahu.
Dva ze sedmi projektů Integrovaného
plánu rozvoje města Děčín – zóna Centrum
se týkají modernizace sportovišť a učeben
základních škol, které mohou být využity
pro další vzdělávání dospělých. Třetí projekt je zaměřen na revitalizaci zchátralého
objektu Atlantik, který se nepodařilo úspěšně zprivatizovat. Město jej muselo od soukromého majitele znovu odkoupit a nyní
zde plánuje stavbu nové knihovny a multimediálního centra.
Další dva projekty se soustřeďují na rozšíření kapacity krytého plaveckého areálu
a na revitalizaci parku a zámeckých zahrad,
kde vznikne jedinečný rekreační areál s vysokou historickou hodnotou.
Významné místo zaujímá projekt Zámek
Děčín – kulturně společenské centrum.
Občanské sdružení Iniciativa pro děčínský
zámek se od roku 2000 systematicky zabývá
propagací zdejších regionálních památek,
průvodcovskou činností a oživením rozsáhlého areálu zámku, zahrad a dalších historických objektů ve městě.
Stranou nezůstane ani výkon veřejné
správy. Jeden z projektů počítá s rozšířením budovy magistrátu, aby mohl být posílen centrální archiv a zkvalitněny správní
agendy.
Lokalizovat v Děčíně centrum není jednoduché – v tomto padesátitisícovém statutárním
městě jsou totiž vlastně centra dvě, přičemž je odděluje řeka Labe.
22
MO4_20_22.indd 22
sniŽovánÍ nEZAMĚsTnAnosTi
Možná je důraz na školství, vtělený do dvou
projektů, překvapivý, pokud si neuvědomíme, že úroveň kvalifikace je dlouhodobým
problémem celého Ústeckého kraje. Celoživotní vzdělávání může přispět ke snižování zaměstnanosti, která je v tomto městě
dlouhodobě nad republikovým průměrem.
Projekty se zaměřují na základní školy, protože město je jejich zřizovatelem, zatímco
infrastruktura středních škol je v kompetenci kraje. Tato dvojkolejnost je možná
limitujícím faktorem integrovaného projektu, na který narážejí i jiná města, ale neznamená zásadní problém.
Na projekt Zámek Děčín – kulturně společenské centrum byla již podepsána smlouva o dotaci. Projekty modernizace sportovišť základních škol a modernizace učeben
pro potřeby dalšího vzdělávání, regenerace
parku a zámeckých zahrad prošly úspěšně administrativní kontrolou a postoupily
do fáze věcného hodnocení.
»Děčín předložil Úřadu Regionální rady
regionu soudržnosti Severozápad jako první město z Ústeckého kraje všechny žádosti
o dotaci na dílčí projekty v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Děčín – zóna
Centrum. Pokud vše půjde ideálně, mohli
bychom akce zahájit ještě v prvním pololetí
letošního roku,« konstatoval náměstek primátora Ivan Vepřek, manažer integrovaného rozvojového plánu města.
Základní vlastností integrovaného projektu by měly být multiplikační a synergické efekty. Město je hledá ve využití kapacit
školních, kulturních a sportovních zařízení, která podporují podnikání ve službách,
a ve zvyšování kvalifikace (například počítačové gramotnosti), jež může přispět
ke snižování nezaměstnanosti. K tomu je
potřebná komunikace samosprávy s veřejností. Vedení města s jednotlivými projekty
seznamuje občany na pravidelných veřejných setkáních, kde jsou jednotlivé projekty prezentovány občanům.
Zaměření na infrastrukturu, vyšší kvalitu
života a na lidské zdroje by mělo mít trvalý
efekt. Ze strategických dokumentů města
vyplývá, že třetina tamních obyvatel pracuje
v sektoru služeb. Velké průmyslové podniky,
které dříve zaměstnávaly množství obyvatel ze širokého okolí, během transformace
v 90. letech minulého století a v důsledku
nynější krize výrazně snížily počty zaměstnanců. Podle statistik působí v Děčíně nadprůměrný počet drobných podnikatelských
subjektů včetně samostatně podnikajících
fyzických osob, na druhé straně tam žije
velmi mnoho trvale nezaměstnaných lidí
s nízkou kvalifikací. To vede ke zvýšeným
nárokům na administrativu. Proto se stal
součástí integrovaného plánu také projekt
rekonstrukce úředních budov, určených
pro archivaci a skartaci dokumentů magisn
trátu.
vLADiMÍr HEGEr
duben 2010
3/25/10 11:31:22 AM
Příloha
FOTO: ARCHIV
obce a péče o památky
Vítězem krajského kola soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2009 je na Vysočině Telč.
model »sněhové koule« v péči
o památky funguje i za krize
t
aké o tom jsme hovořili s vrchním ředitelem sekce B Ministerstva kultury
ČR Ing. Zdeňkem Novákem. Ten připomíná: »Program regenerace je samozřejmě pouze jedním z řady dalších specializovaných programů, který náš resort využívá
k podpoře vlastníků kulturního dědictví.
Těmi jsou například Program záchrany architektonického dědictví či Integrovaný systém ochrany movitého dědictví.«
n I když přihlédneme k omezeným možnostem státního rozpočtu, není letošních
137 mil. Kč pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských
duben 2010
MO4_23-30.indd 23
památkových zón přece jen málo? Mají
sídla, na jejichž území jsou zanedbané památky, možnost přijít si »na své« alespoň
částečně, třeba oklikou přes jiné dotační
programy?
Objem alokace Programu regenerace
městských památkových rezervací a městských památkových zón skutečně reaguje
na stav státního rozpočtu, který neposkytuje ani možnost získat příspěvek z jiných
dotačních programů. Ty totiž byly v porovnání s předchozími roky také zkráceny.
Protože však vývoj státního rozpočtu bylo
možné předvídat, pokusili jsme se už v roce
2004 a následujících letech využít přípravy
FOTO: ARCHIV
Gestorem Programu regenerace městských památkových
rezervací a městských památkových zón je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS). I díky tomuto
programu doznala historická centra mnoha měst během
posledních let výrazných změn k lepšímu. Významným partnerem SHS ČMS je přitom Ministerstvo kultury ČR, které pro
Program regenerace stanovuje zásady při užití a alokaci státní
finanční podpory v jeho rámci.
Ing. Zdeněk Novák: Program regenerace
určitě bude pokračovat i v budoucnu, ale
měl by být výdajovou prioritou.
programového období 2007–2013 a založit
možnost čerpat během něho ze strukturálních fondů Evropské unie i na obnovu
památek. Priority schválené vládou přitom
zněly: Památková péče, péče o kulturní dědictví a rozvoj knihoven. Část dotací měla
plynout přes Ministerstvo kultury (dnešní
›
23
3/25/10 1:00:49 PM
obce a péče o památky
› Integrovaný operační program – IOP, pri-
oritní osa 5 – Národní podpora územního
rozvoje v oblasti intervence 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního
dědictví pod mottem »Vracíme památky
do života«) a část přes Ministerstvo pro
místní rozvoj (jako dotace určené pro péči
o destinace cestovního ruchu, kde naše památky tvoří nezanedbatelnou atraktivitu),
což bylo snáze prosaditelné u Evropské komise. Po volbách v roce 2006 však tato plánovaná alokace v IOP byla snížena ve prospěch regionálních operačních programů
(ROP). Jenže, nepletu-li se, péče o památky
je uvedena jako cíl podpory pouze v ROP
Jihozápad.
Jaká je letošní filozofie Programu regenerace: Podpořit regeneraci raději ve větším počtu měst za cenu nižších dotací,
nebo se raději soustřeďovat na rozsáhlejší
obnovy a přidělovat na tyto účely vyšší dotace?
Filozofie zůstává stále stejná: Už od roku
1992 funguje Program regenerace na principu subsidiarity, kdy si města sama volí
svou vlastní filozofii přístupu ke »svým«
památkám.
n
Zůstává stejná i struktura závazných finančních podílů města a vlastníka na nákladech rekonstrukce památky podpořené v rámci vícezdrojového financování
z Programu regenerace?
Tento podíl je od počátku stanoven vládou a nemění se.
n
Součástí žádosti o dotaci z Programu
regenerace musí být rovněž propočet stavebních nákladů obnovy, odhad nákladů
projektů, stavební firmy apod. Musí tyto
propočty financovat vlastník památky?
FOTO: ARCHIV
n
Nepomohlo by nyní – za ekonomické recese – kdyby je pomohl pokrýt rovněž stát?
Teoreticky by mohl – muselo by se to
však stát prostřednictvím jiného programu.
Jenže dovedete si představit to okamžité
zdražení veškerých prací? To, že vlastník
zpracovává podklady, které může použít
i v rámci získávání dotací jinde (jsou jeho),
významně optimalizuje náklady na obnovu
památkového fondu.
n Letos města a obce mají napjaté vlastní rozpočty. Nevede to i k omezení jejich
možností poskytovat příspěvek vlastníkům na rekonstrukci jejich památek?.
I když je situace obecně horší, model
programu zůstává stejný: Sněhová koule
(boule de neige). Stále jsou to peníze, které
vlastníci památek – a tudíž i města, ve kterých předmětné památky leží, těžko někde
jinde získají.
n Jak hodnotíte úlohu místních pracovních skupin pro regeneraci, které rovněž
doporučují žádosti o dotaci z Programu
regenerace? Nebývají někde tyto skupiny
zakládány ryze účelově jenom proto, aby
město dosáhlo na podporu?
Činnost místních pracovních skupin
pro regeneraci je vyžadována přímo programem. Z tohoto pohledu tedy byly založeny opravdu účelově. Nicméně jsem
přesvědčen o tom, že ve většině měst se
staly významným nástrojem péče o místní
památkový fond a vytvořily tam do té doby
neexistující platformu, na níž se nyní mohou potkávat lidé, kteří o památkách nejen
hodně vědí, ale mají o regeneraci historických center svých měst skutečně upřímný
zájem – a kteří by jinak v žádném užším
vzájemném kontaktu možná předtím ani
nebyli. Pamatuji si pracovní skupinu v Kut-
Beroun je jedním ze tří měst, která byla nominována na Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových
zón za rok 2009. K tomuto programu se město přihlásilo už v roce 1993, přičemž o rok
později zastupitelstvo schválilo první koncepční materiál s názvem Program regenerace
MPZ Beroun. Nyní Beroun v sobě spojuje historii se současností tak, že může být prezentován jako moderní královské město. Nemovitou kulturní památkou je i radnice (na
snímku světlá budova vlevo) – dominanta Husova náměstí.
24
MO4_23-30.indd 24
FOTO: ARCHIV
Příloha
Pražská brána v Berouně je pozůstatkem
středověké fortifikace a svůj gotický
vzhled si zachovala dodnes.
né Hoře, která byla opravdovou tvůrčí dílnou záměrů, jak se lépe starat o památkový
fond tohoto překrásného města.
Regeneraci městských památkových
rezervací a zón doplňují dalšími dotacemi
také kraje. Dokážou přitom být stát a kraje »zajedno«?
Bohužel, kraje jako celek se zatím nepodařilo do programu zapojit. Každý rok
je Ministerstvo kultury sice vyzývá ke spolupráci, ale pokaždé se výzva setká s odezvou jen malé části krajů. Kupříkladu loni
se do spolupráce zapojily kraje Jihočeský,
Hlavní město Praha, Karlovarský a Zlínský,
přičemž v rámci této spolupráce byly poskytnuty finanční prostředky na obnovu
110 kulturních památek.
n
n Co byste vzkázal sídlům, jež počítají
s obnovou památek na svém území v dalších letech? Mají, třeba už pro příští rok,
vůbec spoléhat na to, že zde bude Program
regenerace, o nějž by se mohla opřít?
Těm bych jen připomněl, že letošní rok
je volební, a poprosil bych je, zda by toho
nemohla využít při hledání památek, které budou podporovat – aby nezapomínala
na naše nekonečně pestré a neuvěřitelně
bohaté kulturní dědictví. To dá i našim dětem šanci být atraktivní pro celý svět. Podmínkou je, že bude zachováno… O tom, že
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových
zón bude pokračovat, vůbec nepochybuji.
n
Ale měl by být výdajovou prioritou.
ivan ryšavý
duben 2010
3/25/10 1:00:58 PM
obce a péče o památky
Příloha
kam tentokrát poputuje titul
historické město roku 2009?
s
tane se tak už 13. dubna ve Španělském sále Pražského hradu, kde se rok
co rok při příležitosti Mezinárodního
dne památek a sídel tradičně koná ceremoniál vyhlašování vítěze této prestižní soutěže. Tu vypisují její zřizovatelé – Sdružení
historických sídel Čech, Moravy a Slezska
(SHS ČMS), Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Českým národním komitétem Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS
a Kanceláří prezidenta republiky.
Cena – monumentální artefakt z českého křišťálu, vyrobený firmou Rűckl Crystal,
sklárnou v Nižboru – je majetkem SHS ČMS
a každým rokem na něm přibude jméno
nového vítěze. Repliku ceny přebírá vítězné
město. K ocenění náleží i pamětní grafický
list a částka 1 mil. Kč.
Připomeňme, že Beroun a Jilemnice byly
nominanty na cenu už loni (zvítězil Šternberk), zatímco Uherské Hradiště bylo na ni
nominováno již v roce 2006 a pak znovu
o dva roky později.
jilemnice: PeníZe i Z norska
Město na západním podhůří Krkonoš si pro
loňský rok předsevzalo ve své památkové
zóně hlavně dokončit dva velké projekty:
Revitalizaci Masarykovo náměstí a rekonstrukci severního traktu památkově chráněného domu č. p. 1 z počátku 18. století, kam
má být z nevyhovujících prostor přemístěna stálá expozice věnovaná lyžování a kde
budou fungovat další výstavní a předváděcí
prostory Krkonošského muzea.
Zatímco generální rekonstrukce náměstí
včetně dokončení obnovy kamenné kašny
a přestavby opěrné zdi na hranici zámeckého parku byla podpořena také z Regionálního operačního programu Severovýchod,
FOTO: peTRA pOHŮnkOVá
beroun: konec »hliněné« ulice
Královské město na soutoku Berounky a Litávky vynaložilo od roku 1994, kdy přijalo
vlastní Program regenerace městské památkové zóny, na regeneraci svého histo-
rického jádra téměř 600 mil. Kč. »Každý rok
se snažíme, aby v centru něco nově opraveného přibylo, ať už z městských dotací,
soukromých zdrojů či státního rozpočtu,«
říká starosta MUDr. Jiří Besser.
Město loni mimo jiné opravilo komunikaci v Hradební ulici podél zdi městského
opevnění, které se řadí k nejzachovalejším
hradebním systémům v naší zemi. Nejenže
tak zmizela jedna z posledních »hliněných«
ulic uprostřed Berouna, ale ještě se v rámci projektu dostalo i na ozelenění hradeb
(snímky z města na protější straně).
Projekt rekonstrukce severního traktu v objektu č. p. 1 v areálu zámku v Jilemnici si vyžádá náklady téměř 41 mil. Kč. Letos by tam měly být dokončeny vnitřní úpravy.
duben 2010
MO4_23-30.indd 25
FOTO: ARCHIV
Beroun, Jilemnice a Uherské Hradiště. Tato tři města byla
v polovině března nominována na Cenu za nejlepší přípravu
a realizaci Programu regenerace městských památkových
rezervací a městských památkových zón. Vítěz soutěže získá
i titul Historické město roku 2009.
Obnova památek a podnikání se nevylučují ani v historickém centru Uherského
Hradiště.
na vnější rekonstrukci objektu č. p. 1 přišly
peníze z Programu regenerace a na obnovu
interiérů potom grant z Norských fondů.
V památkové zóně se uskutečnily i další
práce, byť už menšího rozsahu. Jilemnická
radnice finančně podporuje vlastníky objektů a upřednostňuje přitom kulturní památky a objekty v zóně. V přihlášce do soutěže proto starosta města Mgr. Vladimír
Richter mohl uvést: »Jsme přesvědčeni, že
se Jilemnice zejména s ohledem na kvalitu
a rozsah výsledků regenerace své památkové zóny může směle přihlásit do soutěže
a odvážně a beze studu soutěžit po boku
větších a významnějších měst.«
uherské hradiště: PoZornost
také Památkám mimo centrum
Město rozprostřené na levém břehu Moravy mezi Chřiby a Bílými Karpaty je právem
považováno za jedno z hlavních center Slovácka. Od schválení vlastního Programu
regenerace v roce 1992 už město vložilo
do obnovy památek více než 800 mil. Kč.
V roce 2009 město investovalo zejména
do opravy reprezentativních prostor radnice na Masarykově náměstí. Obnova započala i na části komplexu jezuitských staveb,
kde se zrekonstruovala střecha včetně položení nové krytiny a došlo ke statickému
zajištění v úrovni horní stavby. Stranou pozornosti radnice neponechává ani objekty
mimo památkovou zónu. Během minulého
roku tak v Uherském Hradišti například
přikročili k obnově kaple sv. Rocha na návrší nad městem, kde byla po půl století
zapomenuta uprostřed dnes už zrušeného
n
vojenského cvičiště.
ivan ryšavý
25
3/25/10 1:01:07 PM
Příloha
obce a péče o památky
rekonstrukce památek očima
stavebních společností
Z
hlediska zhotovitele díla bývá při
rekonstrukcích památek nejsložitější vyhovět požadavkům odborníků
z oboru památkové péče – a v tomto kontextu pak dodržet plánovaný finanční rozsah rekonstrukce. Tvrdí to Martin Řehůřek,
zástupce generálního ředitele společnosti
Unistav, a. s. Tato brněnská stavební firma během svého působení rekonstruovala
například Schwarzenberský palác na Pražském hradě, v Praze dále Letohrádek Kinských a Letohrádek Hvězda, Dům Pánů
z Lipé na brněnském Náměstí Svobody či
arcidiecézní muzeum v Olomouci. Nově
nyní přistoupila k rekonstrukci unikátního
díla meziválečné funkcionalistické architektury – brněnské vily Tugendhat.
vyhovět Památkářům
i konečným uživatelům
»Je nutné neustále sledovat harmonogram
postupu prací vzhledem ke složitým procesům provádění a odsouhlasování technologických řešení oprav. Na začátku je vždy
restaurátorský záměr, který následně posuzují odborníci. Po odsouhlasení dochází
k procesu vzorkování a teprve poté k samotné realizaci,« poznamenává dále Martin Řehůřek, zástupce generálního ředitele
společnosti Unistav, a. s..
Podobně hovoří Ing. František Polák,
mluvčí společnosti Metrostav, a. s. Podle
jeho slov náročnost rekonstrukcí památek spočívá i v tom, že je nutno sladit řadu
řemesel, objevit nositele často unikátních
technologií. »Jde o vysoce specializovanou činnost: Musíte najít příslušné odborníky, dát jim čas na jejich práci a naslouchat jim. Musíte být „na jedné lodi“
s projektantem a být připraven k mnoha
změnám. Kupříkladu najdete v renesančním zdivu zbytek gotického okna, takže
měníte půlku projektu a čekáte týdny
na nová rozhodnutí.«
Obnova památek patří k nosným technologiím Metrostavu. Společnost začínala
v roce 1992 rekonstrukcí Lichtenšteinského
paláce na pražském Malostranském náměstí, ve stejné lokalitě má za sebou i práce na Hartigovském paláci a v metropoli
rekonstruovala také Palác Adria na Národní třídě, stejně jako rondokubistický dům
s Myšákovou cukrárnou ve Vodičkově ulici.
Působí však i mimo Prahu: Obnovená tvář
Měšťanské besedy v Plzni (Stavba roku 2005
Plzeňského kraje) je i jejím dílem.
26
MO4_23-30.indd 26
Ing. Jaroslava Fajmonová, projektová
manažerka jihlavské firmy PSJ, a. s., upozorňuje na fakt, že při rekonstrukcích historických objektů je velmi složité vyhovět památkářům a zároveň revitalizovat objekty
tak, aby vyhovovaly potřebám konečných
uživatelů.
»Oříškem je i koordinace postupu prováděných prací, hlavně bouracích, a křížení
rozvodů všech instalací,« doplňuje Ing. Jaroslava Fajmonová zkušenost stavební
firmy z Vysočiny, která své nejprestižnější
rekonstrukce provedla v Praze. Ať už to byl
Obecní dům, Pachtův palác nebo Hotel
Carlo IV. – a také Břevnovský klášter. V kraji
Vysočina tato společnost obnovovala Dominikánský klášter sv. Kříže v Jihlavě, historické budovy radnice v krajské metropoli
či třeba areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad
Sázavou.
nové materiály a PostuPy?
jen když o nich Panuje shoda!
Za specifika oprav a rekonstrukcí kulturních památek Martin Řehůřek ze společnosti Unistav považuje důraz na zachování autentičnosti a snahu o dosažení
původní podoby dané památky, což je
vzhledem k často se vyskytujícím necitlivým a neodborným zásahům z dob minulých velice složité. »Moderní technologie
nám ovšem pomáhají určit postupy a receptury původních realizací a při obnově se k nim můžeme co nejvíce přiblížit,«
konstatuje zástupce generálního ředitele
Unistavu.
Ing. František Polák zdůrazňuje, že specifika oprav památek vyžadují, aby investor
i projektant předem deklarovali požadovanou autenticitu rekonstrukce. »Dobře to
nyní dokazuje situace kolem rekonstrukce
Karlova mostu v Praze. Takovým problémům je třeba se preventivně vyhnout a už
v projektu vědět, jak to bude při rekonstrukci s využitím mechanizace, nových technologií a materiálů, systémových produktů
apod.,« míní mluvčí Metrostavu.
Systémové prvky či výraznější nasazení
mechanizace při obnově památek takřka
nekompromisně odmítá Ing. Jaroslava Fajmonová. »Nadále převažuje ruční práce,
především na přesuny hmot. A vyžadují se
i tradiční technologie provádění řemesel,«
upřesňuje projektová manažerka společnosti PSJ.
FOTO: ARCHIV
Nejnižší nabízená cena by pro radnici neměla být jediným vodítkem pro výběr firmy na rekonstrukci památky ve vlastnictví města. Nelze se ani příliš držet pevné ceny: Každé kopnutí
do země může přinést výrazné úpravy technického řešení
a termínů. I na to upozorňují zástupci stavebních společností.
Rekonstrukci Obecního domu v Praze
zajišťovala jako generální dodavatel
jihlavská stavební firma PSJ, a. s.
místní řemeslníci na vymření...
Sdružení historických sídel Čech, Moravy
a Slezska na Programu regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón oceňuje i skutečnost, že
díky němu získávají práci také místní firmy,
což stimuluje ekonomiku daného regionu.
Jde však o to, jak tito subdodavatelé dokážou kvalifikovaně plnit roli firem, jež v místě při opravách a obnově památek nabízejí
tradiční postupy a řemesla.
Společnost Unistav má s místními dodavateli s oprávněním rekonstruovat historické památky dobré zkušenosti a podle Martina Řehůřka bývají tyto regionální firmy
na vysoké odborné úrovni.
Ing. František Polák dodává, že ani firma
velikosti Metrostavu neumí hospodárně
převážet výrobní kapacity po celé zemi,
takže využití místních firem je i pro ni nezbytnou podmínkou úspěchu. »Samozřejmě to neplatí o některých specialistech,
kteří jsou třeba jen dva v celé ČR. Využití
místních firem je výhodné pro všechny:
Nám to pomáhá zlevnit stavbu, subdodavatelé se zase často přiučí organizaci práce
či aplikaci bezpečnostních standardů. Navíc práce pro velkou firmu jim dává garanci, že dostanou zaplaceno, což v oboru, žel,
zdaleka není zanedbatelné,« říká mluvčí
Metrostavu.
Ing. Jaroslava Fajmonová potvrzuje, že
společnost PSJ si díky dlouholeté zkušenosti s rekonstrukcemi památek vytvořila
okruh místních firem a řemeslníků, kteří
jsou schopni vyhovět náročným požadavkům na obnovu historických objektů. »Stále více však vnímáme, že šikovní řemeslníci
stárnou a čím dál méně je má kdo nahradit. Je to škoda, protože kvalitní řemeslo
má stále zlaté dno, což si někteří rodiče při
volbě dalšího uplatnění pro své potomky
neuvědomují.«
duben 2010
3/25/10 1:01:12 PM
obce a péče o památky
reference,analýZa cenových
nabídek, Změnová říZení...
Nejen nabízená cena by měla být zásadním kritériem pro rozhodování o výběru
dodavatele rekonstrukce kulturní památky.
Shodují se na tom zástupci všech tří oslovených stavebních společností. »U obnovy
památek by se měl velký důraz klást na zkušenosti a reference potenciálních dodavatelů,« myslí si Martin Řehůřek z Unistavu.
»Reference jsou u obnovy památek nesmírně důležité,« říká Ing. František Polák,
mluvčí společnosti Metrostav. »Ve smlouvě je třeba pečlivě stanovit změnová řízení. Nelze uvažovat o pevné ceně: Každé
kopnutí do země totiž může přinést nové
výzvy a výrazné úpravy technického řešení
i termínů.«
»Při rekonstrukci památek by nejnižší cena neměla být pro investora jediným
kritériem. Zohlednit by se měly zejména
reference a měla by se provést i podrobná
analýza cenových nabídek co do reálnosti
provedení za nabídnuté částky,« zdůrazňuje Ing. Jaroslava Fajmonová z PSJ.
Ptali jsme se rovněž na to, jak v případě
památek bývá složitý propočet stavebních
nákladů obnovy, odhad nákladů projektů,
stavební firmy apod. »Rozhodně je to vše
náročnější,« odpověděl Martin Řehůřek.
»Památky jsou před obnovou v různém
technickém stavu a prakticky nikdy nelze
dopředu detailně vystihnout skutečný stav
všech konstrukcí, a to ani při provedení
různých průzkumů před zahájením prací. Zde se právě nejvíce uplatní zkušenosti
firmy, která má obnovu památek ve svém
porfoliu,« tvrdí zástupce generálního ředitele Unistavu.
Ing. František Polák z Metrostavu doplňuje: »Stanovení poctivé ceny je nesmírně
složité a bez úzké spolupráce zhotovitele,
projektanta a investora asi nemožné. Své
hrají i příslušné orgány státní správy, které
mohou striktním lpěním na některých postulátech stavbu výrazně prodražit. Důležitá
je proto zkušenost všech partnerů s podobnou problematikou a jejich vysoká profesní
odpovědnost.«
Podobně hovoří Ing. Jaroslava Fajmonová: »Vypracování takové cenové nabídky je
u obnovy památkových objektů určitě náročnější než u novostaveb. Výkazy výměr již
od projektanta obsahují spoustu souborů,
s nimiž si projektant neví rady, neboť stav
konstrukcí většinou pouze předpokládá.
Tvorba ceny je často založena na hrubém
odhadu, který je podložen dlouholetými
zkušenostmi,« poznamenává projektová
manažerka společnosti PSJ.
Příloha
co firmy doPoručují obcím
Je-li radnice investorem rekonstrukce památky, měla by volit zvláštní formy své spolupráce se zhotovitelem? Martin Řehůřek
z Unistavu soudí, že spolupráci stavební
firmy a objednatele vždy určuje a vymezuje uzavřený smluvní vztah k dané zakázce,
a to bez rozdílu, o jaký typ zakázky jde.
»Asi nejdůležitější je svěřit celý úkol
jedné firmě,« myslí si Ing. František Polák
z Metrostavu. »Převezme-li radnice koordinaci více subdodavatelů, zpravidla jí na to
začnou chybět kapacity. Důležité je i nespěchat. Nelze občanům slíbit rychlé dokončení, může-li vzápětí objev archeologů
přerušit stavbu na dlouhé měsíce. A hlavně
vybrat firmu, která umí pracovat ve městě.
To neznamená mít jen schopné manažery,
ale že se pohybují ve stísněném prostoru
mezi lidmi, musí vědět i řidiči či jeřábníci.«
»Už při zadání projektové dokumentace by zadavatel měl mít jasno, co vůbec
chce zrekonstruovat a jaké má být využití
jednotlivých prostor dané budovy. A při
stanovování termínů realizace zohledňovat technologické postupy, aby zhotovitel
mohl odvést opravdu kvalitní dílo,« uzavřela Ing. Jaroslava Fajmonová z firmy PSJ. n
ivan ryšavý
svitavy už revitalizaci svého
historického jádra dokončily
v
na náměstí. Nakolik šlo o zásadní rekonstrukce, svědčí fakt, že 15 z nich bylo do té
doby neobyvatelných.
Od roku 1994 včetně až dosud radnice
v rámci vlastního Programu regenerace
městské památkové zóny do obnovy památek vložila přes 14,5 milionu korun a z dotací Ministerstva kultury využila dalších více
než 12 milionů. Starosta Mgr. Jiří Brýdl poznamenává, že už předloni na bezprostředním dotyku s historickým jádrem město
jako investor dokončilo přestavbu bývalé
továrny Vigona na moderní multifunkční
centrum Fabrika Svitavy pro kulturu a spolkový život. »Tím u nás byla dokončena revitalizace historického jádra,« dodává starosta města.
Podle jeho názoru Program regenerace
MPR a MPZ nastartoval nevídaný rozsah
revitalizace historických center měst a svou
roli zdaleka ještě nevyčerpal. »Je však škoda, že výrazně sestupnou tendenci má objem finančních prostředků v programu,«
/rš/
uzavřel Mgr. Jiří Brýdl.
FOTO: jOseF čeRmák A zuzAnA pusTInOVá
ůbec prvním městem, které už před
15 roky obdrželo Cenu za nejlepší přípravu Programu regenerace
městských památkových rezervací a městských památkových zón (za rok 1994), jsou
Svitavy. Oceněny tehdy byly za kompletní
rekonstrukci městského památkového jádra (náměstí). Kromě odstranění asfaltového povrchu a předláždění, osazení nového mobiliáře i originálního řešení pohybu
motorových vozidel byly už v polovině roku
1994 také opraveny téměř všechny domy
Bolavým problémem Svitav po dlouhá desetiletí od konce 2. světové války bylo zanedbané historické náměstí s řadou měšťanských
domů s převážně s renesančními jádry, kostelem Navštívení Panny Marie a budovou bývalé radnice. Revitalizace náměstí Míru v letech
1993 a 1994 nakonec zahrnula jak obnovu uličních fasád, náhradu asfaltového povrchu dlažbou či osazení nového mobiliáře, tak rekonstrukci veškerých inženýrských sítí. Součástí akce byla i celková obnova kostela (snímky zachycují stav náměstí před a po rekonstrukci).
duben 2010
MO4_23-30.indd 27
27
3/25/10 1:01:23 PM
Příloha
obce a péče o památky
Prosadit se na seznam unesco
se stává čím dál obtížnějším
P
amátky, které chtějí jednotlivé státy
na světový seznam zapsat, se prezentují ve dvou kolech. Nejdříve se musí
ocitnout na národním, tzv. indikativním seznamu lokalit. Centru světového dědictví,
které sídlí v Paříži a tvoří stálý sekretariát
Výboru světového dědictví, se pak posílá
stručná informace, již lze považovat za přihlášku k zápisu. Od roku 2007 se tyto záměry zveřejňují celosvětově na webových
stránkách UNESCO.
hodnocení a hodnotitelé
Součástí Úmluvy o ochraně světového dědictví je v této době 186 zemí. O nových
zápisech rozhoduje každoročně 21 států,
jejichž zástupci tvoří Výbor světového dědictví. Ten se obměňuje každé dva roky
s tím, že mandát zastoupené země je obvykle čtyřletý; je to systém obdobný našim
volbám do Senátu. Členy výboru by měli
být odborníci, případně diplomaté. Musí
být samozřejmě dobře jazykově vybaveni,
protože se tlumočí jen do šesti jazyků – angličtiny, francouzštiny, španělštiny, arabštiny, čínštiny a ruštiny.
Účast v úmluvě i členství ve výboru jsou
dobrovolné. Česká republika, která úmluvu
podepsala v roce 1990, dosud na členství
ve výboru nekandidovala.
Náměstkyně ředitelky NPÚ připomíná,
že v posledních letech se při prosazování
kulturních památek na seznam odehrává
určitý souboj na úrovni kontinentů, protože nejvíce zapsaných památek má Evropa,
což je ve značném nepoměru s ostatními
kulturními okruhy, například s Indií a Čínou. Proto je pro evropské země čím dál
obtížnější obhájit každý další návrh.
jak se PostuPuje
Jakmile je na národní úrovni podrobná dokumentace k navrhované památce hotova,
lze ji kdykoliv odevzdat Centru světového
dědictví. Pokud se to podaří do konce září,
je to dobré, protože pracovníci centra mohou upozornit na případné formální nedostatky a vyžádat si do definitivní uzávěrky,
která je 1. února, případná upřesnění či
doplňky. Je-li pak vše v pořádku, dostane
se dokumentace na program pravidelného zasedání výboru, které se každoročně
uskutečňuje v červnu nebo červenci. Členové výboru následně vyberou 40 návrhů,
jež budou následně podrobeny hodnotící-
28
MO4_23-30.indd 28
mu procesu. Již při tomto výběru se přihlíží
k tomu, aby byl seznam vyvážený tematicky, podle jednotlivých světadílů i kulturněhistorických regionů.
Po schválení lokalit se mohou experti
rozjet do světa. Expertní mise trvá několik dnů, během nichž se prověřuje zaslaná
dokumentace z hlediska její pravdivosti,
úplnosti i srozumitelnosti. Experty vždy zejména zajímá, jaký je plán péče o kandidující památku, zda existují dostatečné právní
systémy pro její uchování, jsou-li alespoň
teoreticky k dispozici určité finanční fondy.
Vždy probíhá diskuse nad územním plánem
daného místa. Zkušené experty zajímá, zda
nehrozí nějaké nebezpečí ohrožení památky dopravními investicemi, přírodními katastrofami apod. Příležitost jim něco zatajit
prakticky neexistuje a ani to není žádoucí.
V České republice se poslední hodnocení
uskutečnilo na podzim roku 2008; šlo o památky Velké Moravy. Loni ČR žádný návrh
nepředkládala, takže se v dohledné době
ani žádná návštěva expertů neočekává.
kdo Zatím neusPěl
Když už se navrhovaná památka dostane
do stadia posuzování, je možných několik
výsledků: Památka uspěje a je na seznam
zařazena. Památka neuspěje vůbec. Doku-
Indikativní seznam památek ČR
1. soubor skalních skulptur Betlém v novém lese
u kuksu
2. Horský hotel a televizní vysílač ještěd
3. Hrad karlštejn
4. Industriální soubory v Ostravě
5. kostel nejsvětějšího srdce páně v praze na Vinohradech, műllerova vila v praze-střešovicích
(rozšíření už zapsaného historického jádra
prahy)
6. Lázně Luhačovice
7. kulturní krajina hřebčína v kladrubech nad
Labem
8. Žatec – město chmele
9. památky Velké moravy (spolu se slovenským
kostelem sv. markéty Antiochijské v kopčanech)
10. pevnostní město Terezín
11. Renesanční domy ve slavonicích
12. Ruční papírna ve Velkých Losinách
13. Třeboňské rybníkářské dědictví
14. západočeský lázeňský trojúhelník (karlovy Vary,
Františkovy Lázně, mariánské Lázně)
zDROj: npÚ
FOTO: jAn šILpOCH
Od roku 2003 se seznam 12 českých památek zapsaných
na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO nerozšířil ani o jednu, byť dalších 14 se o zápis uchází. Na to, jaké šance jednotlivé nominace mají a jak procedura
zápisů probíhá, jsme se zeptali odborné náměstkyně ředitelky
Národního památkového ústavu Ing. arch. Věry Kučové.
Horský hotel a televizní vysílač Ještěd by
vedení Libereckého kraje, na jehož území
zatím žádná světová památka není, rádo
vidělo zapsaný na Seznam UNESCO.
mentace je vrácena k drobnějšímu zpřesnění a je nutno ji předložit během nejbližších
dvou let. Výsledné rozhodnutí je odloženo
do doby, než jsou splněna určitá doporučení. Navrhující země sama návrh stáhne,
protože chce předejít neúspěchu.
Česká republika podala výboru UNESCO
od roku 2003 šest návrhů, ale bohužel zatím
neuspěla ani v jednom případě; výsledkem
byla čtvrtá nebo pátá eventualita.
Návrh na zápis Karlštejna byl pozastaven už v 90. letech minulého století kvůli
nedostatečně zapracovaným informacím
o mladších přestavbách hradu. V případě
Luhačovic byla podle arch. Věry Kučové
chyba v tom, že se příliš zdůrazňovalo, že
jde o lázeňské místo, protože lázní jsou jen
v Evropě stovky. Dokumentace měla více
upozornit na architektonické hodnoty místa čerpající z národních výtvarných motivů,
tedy na Jurkovičovy stavby. Papírna ve Velkých Losinách má podle expertů bezpochyby nadnárodní význam, ale není světově
ojedinělá. Slavonice opět možná doplatily
na to, že byly nahlíženy »jen« jako další historické město a experti zřejmě nedocenili
architektonickou hodnotu měšťanských
domů.
Třeboňsko, jak poznamenává arch. Věra
Kučová, je jednoznačně téma světového
významu, ale problémy způsobila některá
zcela zbytečná nedorozumění na národní
úrovni s hlavním vlastníkem rybníků. »Nedokázali jsme mu asi dostatečně vysvětlit,
duben 2010
3/25/10 1:01:27 PM
jak jsou na tom další čekatelé
Odborníci nyní zpracovávají dokumentaci
pro nominaci Terezína a chtěli by ji dokončit do konce letošního roku. Pokud by vše
dobře dopadlo, mohl by oficiální hodnoticí
proces začít příští rok v létě.
Betlém u Kuksu je zatím problematický. Je
totiž smutnou skutečností, že dodnes není
uspokojivě nalezena cesta, jak optimálně
konzervovat a zejména trvale zachránit zde
se nacházející Braunovy plastiky tesané
do rostlé skály.
Situace není jednoduchá ani u atraktivních industriálních souborů v Ostravě,
které jsou v péči většího množství vlastníků
a správců. Památkáři z NPÚ zastávají trvalý
názor, že síla a potenciál úspěchu spočívají
v četnosti a mnohosti tématu.
Trochu odlišná je situace u hřebčína
v Kladrubech nad Labem, kde postup prací na dokumentaci zpomalily organizační
i finanční problémy hřebčína. Kromě toho
bude i složité dostatečně vysvětlit koncepci světové hodnoty areálu. Hřebčín byl sice
založen už v 16. století, ale v tom jeho jedinečnost netkví, i když je velmi významnou
součástí jeho hodnoty. »Jedinečnost je tu,
zjednodušeně řečeno, založena na velkorysé krajinné koncepci, velmi dobře stále
dochované, bez výraznější novodobé zástavby, v hospodářské soběstačnosti a v neposlední řadě na majetkové celistvosti,
a tedy jednotné péči o celý areál,« říká arch.
Věra Kučová.
Okolo nominace související s českou
chmelařskou tradicí v Žatci chodí zatím památkáři podle náměstkyně ředitelky NPÚ
»po špičkách«, ale poměrně sebevědomě.
»Málo se ví,« říká dále, »že na přelomu 19.
a 20. století byl Žatec největším světovým
exportérem balených chmelových šišek.
Téma tedy nesleduje primárně produkci
duben 2010
MO4_23-30.indd 29
Také na původně lázeňském penzionu, dnes hotelu Jestřabí v Lázních Luhačovice lze
vysledovat typickou architekturu, jež se dokonale snoubí s tamním krásným přírodním
prostředím a kterou počátkem minulého století těmto největším moravským láznim vtiskl
slovenský architekt Dušan Jurkovič.
piva, ale tradici zpracování, balení a exportu chmele a s tím široce související stavební
a kulturní dědictví.«
V případě Prahy není koncepce ještě
jednoznačná. Původně bylo přihlášeno
rozšíření už zapsaného historického jádra
o Loosovu vilu ve Střešovicích, Břevnovský
klášter a letohrádek Hvězda. Dvě poslední témata se zdají méně nadějná, do návrhu byl proto zahrnut i Plečnikův Kostel
Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech.
Nedávno se ukázalo, že Slovinsko by rovněž rádo zviditelnilo dílo svého největšího
architekta, proto je možné, že se návrh pro
tento kostel bude podávat jako součást širší
a mezinárodní nominace.
Horský hotel a televizní vysílač Ještěd je
téma, které podporuje vedení Libereckého
kraje, na jehož území zatím žádná světová
památka není. Z hlediska garancí za bu-
doucnost stavby by podle památkářů bylo
optimální připravit kvalitní projekt nutné
opravy stavby. Vedení kraje proto hledá cesty, jak památku získat do své péče a průběžně jedná s vlastníkem.
Konečně jedním z nejmladších kandidátů je Západočeský lázeňský trojúhelník.
Aktuálně mu však škodí některé kauzy,
zejména takové, které souvisejí s různými
stavebními excesy a mají výrazný mediální
ohlas.
(Podrobné informace na toto téma přináší publikace Ing. arch. Věry Kučové Světové
kulturní a přírodní dědictví UNESCO, kterou vydal NPÚ a v těchto dnech už by měla
být u svých adresátů, jimiž jsou všichni zainteresovaní, ať jde o města a obce, kraje či
n
o jiné subjekty – pozn. red.)
jiřina ondráčková
FOTO: ARCHIV
že nominace na seznam nerovná se nějaké
znárodnění nebo dohled nad ekonomikou
soukromého subjektu,« říká náměstkyně
ředitelky NPÚ. Nedorozumění znamenalo,
že se neshodli na optimálním rozsahu nominace ani v době, kdy experti dávali paradoxně jasné signály, že širší pojetí bude
úspěšné. Přestože na Třeboňsku jsou desítky rybníků, dokumentace musela být založena jen na několika »nej«, navrženy byly
rybníky Rožmberk a Svět, Nová řeka a Zlatá
stoka. »Posuzující experti správně nechápali, proč je navrhováno jen torzo toho, co
má v tomto území hodnotu, proč se nemá
deklarovat jako světové dědictví vše, co se
na Třeboňsku nachází.«.
Návrh na zápis památek Velké Moravy byl
loni po dohodě se slovenskou stranou stažen s tím, je nutné jej dopracovat.
Arch. Věra Kučová zdůrazňuje, že žádné
z těchto odložených nebo stažených témat
nelze považovat za ztracené, všechna proto na národním seznamu zatím zůstávají.
Pokud ovšem bude návrh znovu předložen, znamená to začínat prakticky znova,
zpracovat novou a pokud možno úplnější
dokumentaci, respektující nejen vlastní
dosavadní domácí zkušenosti, ale také doporučení mezinárodních expertů.
Příloha
FOTO: ARCHIV
obce a péče o památky
Počátky výroby ručního papíru ve Velkých Losinách na Šumpersku spadají do konce
16. století. Tamní papírenská manufaktura tak v současné době patří k nejstarším dosud
pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se ve Velkých Losinách stále
vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu.
29
3/25/10 1:01:33 PM
Příloha
obce a péče o památky
komise, která střeží genia loci
m
ěstská památková zóna (MPZ)
byla v Přerově vyhlášena v roce
1992. Zaujímá téměř téměř šest
hektarů, přičemž její podstatnou část tvoří Horní náměstí, sestávající z komplexu
zachovalých měšťanských domů převážně
z 15. století, kterému dominuje renesanční
zámek s Muzeem J. A. Komenského.
Letos končící obnova a revitalizace zámku v podstatě završuje naplnění Programu
regenerace MPZ Přerov, neboť téměř všechny do něj naplánované akce se už podařilo úspěšně ukončit. Možná až paradoxně
město loni o podporu z Programu regenerace městských památkových rezervací
a městských památkových zón (Programu
regenerace MPR a MPZ) nežádalo. Jenže
neprovádělo žádnou akci na záchranu památky uvnitř své památkové zóny a obnova
zámku má v současné době investiční charakter, takže se na ni dotace nevztahují.
Třípatrová okrouhlá věž Přerovského
zámku nabízí pěknou vyhlídku na město
a okolí z výšky 43 metrů.
když nechybějí arGumenty...
Podle jejích slov komise kupříkladu doporučila zařadit mezi akce Programu regenerace
MPZ Přerov obnovu Pravoslavného chrámu
sv. Cyrila a Metoděje, který byl v roce 1997
zasažen povodní. Díky iniciativě komise
bylo možné už v následujícím roce na obnovu chrámu čerpat dotaci z Programu regenerace MPR a MPZ.
Podobně komise svými argumenty přesvědčila zastupitelstvo, aby se město výrazně finančně podílelo na regeneraci hradeb,
ležících na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob. Město těmto lidem nakonec
přiznalo dotaci na obnovu hradeb ve výši
jejich závazného podílu, jímž by se podle
zásad Programu regenerace MPR a MPZ
museli obnovy účastnit.
Komise pro kulturu, cestovní ruch a kulturní památky však také navrhuje výše dotací na obnovu exteriéru památkově významných staveb v Přerově. Jde o dotační titul
města, z něhož lze podpořit obnovu nejen
objektů prohlášených kulturní památkou,
ale i ostatních historicky či architektonicky
zajímavých staveb na území Přerova.
Komise v Přerově byla
sestavena z odborníků,
nikoliv z laiků, či dokonce
z najmenovaných členů
politických stran.
FOTO: ARCHIV
široký Záběr činnosti
Se vznikem městské památkové zóny ještě
téhož roku rada města jmenovala komisi
pro regeneraci MPZ Přerov. Od roku 2006
na její činnost – a také na působení komise pro kulturní památky jmenované radou
města v roce 1999, navazuje komise pro
kulturu, cestovní ruch a kulturní památky.
Jak podotýká Mgr. Miroslava Švástová,
koordinátorka Programu regenerace MPZ
Přerov, tato komise se schází jednou měsíčně, podle potřeby případně i častěji.
»Vyjadřuje se k záměrům města a jiných
investorů v oblasti ochrany kulturního
dědictví. Aktualizuje Program regenerace
MPZ Přerov, schválený zastupitelstvem už
v roce 1993, a navrhuje výši příspěvků z finanční podpory poskytované městu v rámci
státního Programu regenerace MPR a MPZ.
Mapuje rovněž stav památek nejen na území zóny, ale v celém městě. Zajímá ji, jak
vlastníci o památky pečují, a na případné
nedostatky upozorňuje radnici. Podklady
jí připravují pracovníci kompetentního odboru, zejména odboru životního prostředí,
v některých případech odboru rozvoje,« vysvětluje dále Mgr. Miroslava Švástová.
FOTO: ARCHIV
Úroveň a výsledky práce místní pracovní skupiny pro regeneraci památek jsou důležitým kritériem, k němuž se přihlíží při
poskytování finančních prostředků z Programu regenerace
městských památkových rezervací a městských památkových
zón. Jak skupina funguje ve statutárním městě Přerov, letošním vítězi krajského kola soutěže o Cenu za nejlepší přípravu
a realizaci tohoto programu v Olomouckém kraji?
Letos končící obnova a revitalizace Přerovského zámku (stavba v popředí) v podstatě
završuje naplnění Programu regenerace Městské památkové zóny Přerov. Renesanční
zámek nad řekou Bečvou dominuje Hornímu náměstí, nejcennější části památkové zóny.
30
MO4_23-30.indd 30
recePt? dělný tým odborníků!
»Naše komise dobře funguje proto, že ji
tvoří dělný tým odborníků, nikoliv laiků či
dokonce najmenovaných zástupců politických stran. Její členové jsou velmi dobře
obeznámeni s problémy obnovy kulturních
památek, a to nejen obecně, nýbrž konkrétně pro každou lokalitu. Proto umí pro regeneraci každé památky navrhnout individuální řešení tak, aby nedocházelo k jejímu
dalšímu poškozování, ale aby se na druhou
stranu ani zbytečně nevynakládaly peníze
na některé nesmyslné a ničím nepodložené
požadavky orgánů památkové péče,« uzan
vřela Mgr. Miroslava Švástová.
ivan ryšavý
duben 2010
3/25/10 1:01:40 PM
Správa a rozvoj
Čím vším může být
městská knihovna?
Odpověď na tuto otázku jsme hledali v Horažďovicích.
Knihovna v městě s necelými 6000 obyvateli má oddělení pro
děti, mládež a dospělé. Je jednou ze čtrnácti knihoven Plzeňského kraje, které mají uzavřenou smlouvu na výkon regionálních funkcí se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského
kraje. Jako taková spravuje dalších 22 knihoven v regionu.
a
ni knihovně v Horažďovicích se nevyhnul všeobecný trend poklesu
čtenářů, tím spíš se její pracovníci
snaží vtáhnout lidi do své činnosti. Aktivit,
které jim nabízí, rozhodně není málo.
půjčit knížky, najde už připravenou minivýstavku. Společně si vyberou knížku, ve školce si ji přečtou a pak ji zase vrátí – a půjčí si
další. Každé dítě, které si tento návyk odnese do života, získává cenný vklad – aniž si
někdy jeho hloubku uvědomí.
Na prvňáčky, kteří se naučí číst, čeká
v knihovně každý rok pasování na rytíře řádu čtenářského – a to přímo z rukou
starostky Jindřišky Antropiusové. Přidejte
k tomu besedy, literární pásma, nejrůznější čtenářské soutěže, projekty, jako je
Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou
nebo Děti a čtení, a zjistíte, že to opravdu
není málo. Tradici tu má například Den pro
dětskou knihu, do kterého se zapojí školy
stejně jako místní mládežnické organizace, ochotníci, současní i bývalí pracovníci knihovny. V kulturním domě je ten den
možné zakoupit knížky pro děti se slevou,
ale zároveň zhlédnout kulturní program,
pobesedovat s autory a ilustrátory.
FOTO: AUTORKA
zaČíT SE MUSí U NEjMENŠíCH
Spolupráce se školami – od mateřských až
po ty střední – se sice logicky nabízí, ale
kdybyste se porozhlédli, zjistíte, že všude
tak samozřejmá není. »Vždy záleží na lidech, na jejich zájmu, ochotě a iniciativě,«
říká vedoucí knihovny Lenka Šimonová.
A začne vyprávět, co všechno pro své malé
čtenáře připravují.
Vlastně už i pro ty, co ještě neumějí číst.
Učitelka z mateřské školy se domluví s pracovnicí knihovny, o čem si s dětmi ve škole
právě povídají. Když si pak s dětmi přijde
Knihovna v městě s necelými 6000 obyvateli má oddělení pro děti, mládež
a dospělé.
duben 2010
MO4_31_35.indd 31
půjČováNí KNIH NESTaČí
Nejvděčnějšími čtenáři jsou malé děti a senioři (nejstaršímu horažďovickému čtenáři je přes 90 let). Ostatní je třeba pro čtení
znovu a znovu získávat. Knihovna proto
každoročně pořádá kolem stovky nejrůznějších akcí. »Máme připravený projekt
na otevření volnočasového centra, kde by se
scházeli jak mladí, tak senioři. »Mohly by se
v něm konat podobné akce, jako byla série
pořadů o závislostech, kterou jsme připravili v rámci projektu Děti a čtení. Na téma
závislostí – těch špatných, jako jsou drogy,
i dobrých, jako je závislost na sportu a podobně – hovořili spisovatelé, lékaři, sportovci… Přišli jsme například s nápadem
na vytvoření klubu deskových her, který
bychom chtěli při knihovně otevřít. Společně s občanským sdružením Goada z Plzně
jsme našim návštěvníkům představili různé deskové hry. Mohli si je prohlédnout, zahrát si, a pak si je třeba i koupit. Přišlo přes
60 lidí, což na naše město rozhodně není
málo. Anketa nás potom přesvědčila, že by
klub napříč generacemi přivítali,« uvedla
Lenka Šimonová.
Úspěch měla i další akce vyhlášená v celé
republice pod názvem Rodinné stříbro.
»Naši nejstarší čtenáři se setkali s paní starostkou, měli možnost si s ní popovídat.
Bylo to velmi příjemné odpoledne. V loň-
ském roce jsme byli také spoluorganizátory Literární Šumavy, což je setkání jihočeských a plzeňských knihovníků. Sešlo se
jich tu na padesát, připravovali jsme pro ně
program.«
Knihovna sídlí na zámku, postupně se
rozrůstá. Přesto prostory záměrům nestačí.
»Kdyby se podařilo získat další, abychom
propojili ty stávající, lépe by se nám pak
připravovala koncepce činnosti knihovny.
Plánů máme hodně. Rádi bychom tu například zařídili počítačovou učebnu. Organizovali bychom v ní kurzy práce s počítačem
pro seniory nebo maminky na mateřské
dovolené.«
vE zNaMENí DIGITaLIzaCE
I do této oblasti se knihovna rozhodla
vstoupit. V rámci projektu Kramerius, který vyhlašuje Ministerstvo kultury, digitalizovala dokumenty regionálního fondu.
Občanům tak mohou být přístupné materiály, ke kterým by se jinak vůbec nemohli
dostat. Důvodem může být obava z poškození vzácných tisků, ať už v místním muzeu
nebo v knihovně.
»Některé knihy máme ve fondu pouze
v jediném výtisku. Kdyby se ztratily, jako
před časem dějiny našeho města, byla by
to nenahraditelná ztráta. Dějiny města Horažďovic máme naštěstí ještě ve dvou výtiscích, přesto jejich půjčení mimo knihovnu
už raději nedovolujeme,« vysvětluje Lenka
Šimonová.
Ztráta tohoto dokumentu a životní jubileum autora byly vlastně podnětem pro zahájení digitalizace a vznik projektu Prácheňsko digitálně. V době, kdy knihovna žádala
o první dotaci, bylo možné ve zmíněném
projektu Kramerius digitalizovat pouze periodika, takže neuspěla. »Na základě naší
žádosti byl rozšířen o monografie, a tak již
v následujícím roce byl náš projekt úspěšný. V současné době má knihovna ve svém
fondu 39 digitalizovaných dokumentů. «
Knihovna postupně navazuje kontakty
a s nimi získává nové informace. Našla tak
například cestu k restaurování a digitalizování dokumentů, které byly vydány v 19.
a počátkem 20. století a patří mezi tzv. kyselé tisky. Použitý papír byl tehdy velice nekvalitní, takže hrozí jejich zničení.
»Protože knihovna je stejně jako muzeum organizační složkou města, sáhli jsme
do fondu muzea. Zaujal nás pětisvazkový
herbář učitele a botanika Františka Celerina z roku 1889, který chceme touto formou
zpřístupnit veřejnosti. Výstupem bude
DVD, na kterém bude nejen herbář, ale také
informace o okolnostech jeho vzniku, stať
o herbářích i životopis Františka Celerina. Třešničkou na našem digitálním dortu
bude asi restaurování a digitalizace Prácheňského kancionálu v dotačních programech Knihovna 21. století a VISK 6.«
Za digitalizaci a také za práci s dětským
čtenářem byla Městská knihovna v Horažďovicích mezi jedenácti knihovnami z celé
ČR nominovanými na Knihovnu roku. Není
to dostatečné dokreslení toho, čím vším
n
může knihovna pro své město být?
jaroSLava ŠTEFFLová
31
3/25/10 11:42:01 AM
Správa a rozvoj
proč by lázně a obce měly
postupovat společně
biliářem spektru lázeňských hostů (včetně
handicapovaných osob);
n gastronomie v lokalitě zohledňuje zdravotní aspekty přijíždějící klientely;
n nabídka kulturních a zábavných programů mimo vlastní léčebné lázně doplňuje
adekvátně nabídku lázeňské léčby (kino,
divadlo, koncerty, výstavy, taneční a společenské večery);
n v obci/městě jsou dostatečné možnosti
sportovního vyžití (vnitřní a vnější sportoviště, vycházkové trasy, cyklostezky apod.);
n obec/město disponuje vhodnou dopravní infrastrukturou.
Naplňování uvedených předpokladů je
zárukou, že bude obsazenost léčebných
lázní co největší. A z toho by měla mít příslušná obec i její širší okolí ekonomický
prospěch. Je proto žádoucí, aby se oba subjekty snažily přilákat co nejvíce klientů –
pacientů. Významným prostředkem k tomu
je využití vhodných forem propagace.
Specifikem českého lázeňství je vymezení zvláštního statutu
lázeňských míst v lázeňském zákoně č. 164/2001 Sb. Ten svým
zaměřením oprávněně evokuje potřebu úzké vzájemné spolupráce. Mimo jiné i proto, že lázeňští hosté se stávají dočasnými obyvateli obce či města a z ryze hospodářského hlediska
představují koupěschopnou poptávku.
z
hruba polovina našich léčebných lázní se nachází v lázeňských místech
s podprůměrným počtem obyvatel
(12 108). Tudíž nepřekvapuje, že počet jejich klientů potenciálně i reálně představuje značné procento osob v daném místě.
Například v Poděbradech tvoří lůžková kapacita lázní přibližně 7,5 % počtu obyvatel,
v Třeboni je to více než 12 %, v Luhačovicích
téměř 35 % a ve dvou případech (Lázně Libverda a Karlova Studánka) dokonce převyšuje počet obyvatel lázeňského místa.
Za zmíněné situace by pojítkem mezi
obcemi a příslušnými lázněmi měly být
společné blízké cíle, tzn. zajistit spokojený
a efektivní pobyt »spotřebitele« lázeňské
péče – lázeňského hosta.
Proto se na míru interakce a způsob kooperace orgánů obce a léčebných lázní
v konkrétním místě zaměřilo dotazníkové
šetření, uskutečněné pracovníky Fakulty
ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Bylo využito odpovědí ze dvanácti lázeňských míst a čtrnácti léčebných lázní
na území ČR.
Co jE TŘEBa SpoLEČNĚ ŘEŠIT
Podle Kréda Evropského svazu léčebných
lázní by se i naše lázeňská místa a léčebné
lázně měly společně zaměřit především
na následující podmínky:
n charakter i vzhled celé lokality včetně lázeňského zařízení, lázeňských parků a jiné
zeleně odpovídají očekávání hostů a proklamovanému zdravotnímu poslání;
n zařízení co nejvíce využívají léčebné
možnosti lokality k prevenci, rehabilitaci,
ambulantnímu i stacionárnímu léčení;
n prostředí v lokalitě se přizpůsobuje mo-
ILUSTRAČNÍ FOTO: MILOŠ CHARBUSKÝ
Co SE UKázaLo
Předně se prokázalo, že interakce mezi
oběma typy subjektů nemá zpravidla žádné institucionální naplnění. Přitom oba
subjekty za naléhavé úkoly k řešení považují obdobné věci. Mezi ně se hlavně řadí
investiční a kulturní akce, provozní problematika, péče o léčebný zdroj, veřejná pro-
stranství, zajišťování dotací, úklidu obce
a udržování zeleně, vylepšování vzhledu
obce, její vybavenosti a infrastruktury.
Zanedbatelná není ani bezpečnostní problematika včetně toho, jak řešit parkování
před lázněmi a městskou dopravu. Společně by se mohla zabezpečovat i část volnočasových aktivit pro klienty lázní a souhrnná propagace daných lázní v rámci
cestovního ruchu.
Navzdory chybějícímu institucionálnímu zastřešení mezi příslušnými subjekty
probíhá vzájemná interakce. Je totiž v jejich
zájmu, aby spolu komunikovaly. Přitom
převažují standardní způsoby (osobní a telefonická jednání, elektronická i klasická
pošta). Jejich četnost je však rozdílná. Dokonce se objevily názory, které byly dosti
vzdálené převažujícímu postoji, tj., aby vzájemné kontakty byly průběžné až denní.
Snímek z Lázní Bohdaneč na Pardubicku dokresluje požadavek prvního bodu Kréda
Evropského svazu léčebných lázní – nutnost propojení vzhledu lázní a obce.
ForMY a NáSTrojE propaGaCE
Chybějící vzájemná komunikace omezuje
možnost využít potenciál lázeňského místa a lázní v oblasti propagace. Ze vzorku
respondentů se jen malá část soustřeďuje
na společnou propagaci. Přitom je ale zřejmé, jak je důležitá. Sami totiž v individuálních případech využívají k propagaci internet, městský zpravodaj, tiskové konference,
celostátní i regionální noviny a časopisy,
firemní časopisy a jiné tištěné materiály,
rozhlas, televizi, kabelovou televizi, inzerci,
propagační, prezentační a informační akce.
Dále také reklamní předměty – suvenýry,
billboardy, prospekty a almanachy lázní,
účast na výstavách a veletrzích, spolupráci
s cestovními kancelářemi. Současně si oba
subjekty uvědomují, že by základní reklamní materiály měla dostávat informační centra, centrály cestovního ruchu kraje apod.
Přes uvedené povědomí o významu propagace však chybí koordinovaný postup, který
by zaručoval její znásobující se efekt.
Z uvedených aspektů je zřejmé, že léčebné lázně se řadí rovnocenně mezi další
podnikatelské subjekty v obcích. Svojí specifičností však výrazně ovlivňují charakter
zejména jejich životního prostředí a nabídku společenského vyžití. Pro vztah jejich
orgánů k orgánům obcí a naopak by tím
spíše mělo platit, aby zejména při určování
strategických cílů a přijímání konkrétních
opatření pro jejich splnění postupovaly
koordinovaně. Jen to je zárukou, že budou
zohledňovány jak zájmy místních občanů,
tak jejich dočasných spoluobyvatel – lázeňn
ských hostů.
zDENĚK MaTĚja
IvaNa KraFTová
MILoŠ CHarBUSKÝ
Univerzita Pardubice
32
MO4_31_35.indd 32
duben 2010
3/25/10 11:42:06 AM
Správa a rozvoj
Indonésie: Silná místní správa
T
FOTO: AUTOR
u v tomto ostrovním státě s více než
200 miliony obyvatel a největší muslimskou populací na světě zahájili již
v roce 1999. Místním vládám a dalším místním orgánům se tak tehdy otevřel prostor
pro vlastní aktivitu a rozvoj jednotlivých
regionů. Na druhou stranu silné postavení
místních samospráv s menší možnosti jejich kontroly ze strany centra posílilo v některých regionech moc místních oligarchů.
Nicméně i přes tyto lokální doprovodné
jevy se zdá, že Indonésané jsou se současnou decentralizací veřejné správy vcelku
spokojeni.
Ruční mlýnky a lisy patří k nepostradatelnému vybavení každé soukromé farmy
i zemědělského družstva.
voLENí GUvErNéŘI, prIMáToŘI,
STaroSTové I MíSTNí »vůDCI«
Indonéská republika je rozdělena do 33
provincií (provinsi), z nichž pět (mezi nimi
například hlavní město Jakarta s vlastním
guvernérem) má zvláštní status. Provincie
se dále člení na okresy (kabupaten) a města
(kota). Provincie, okresy a města mají své
vlastní volené vlády a zastupitelské sbory
(dewan perwakilan rakyat daerah). V čele
každé provincie stojí přímo volený guvernér, který je spolu se členy zákonodárného
sboru provincie volen na období pěti let.
Okresy a města jsou v rámci územní samosprávy postaveny na stejnou úroveň,
avšak vždy jsou podřízeny příslušným provinciím. Přesto jim decentralizací veřejné
správy byly přiznány vcelku velké pravomoci, kupříkladu při zakládání a provozování veřejných škol a veřejných zdravotních zařízení. Každý okres vede starosta
(bupati), město pak primátor (walikota),
kteří jsou voleni na pětileté období. Okresy
a města se člení do obvodů (kecamatanů).
Hlavou obvodu je tzv. camat, jenž za svou
činnost odpovídá přímo starostovi. Obvody
se dále skládají z vesnic (desa) v čele s voleným vůdcem (kepala desa) a z jakýchsi
duben 2010
MO4_31_35.indd 33
okrsků (kelurahanů), které jsou spravovány
úředníky (lurahy) jmenovanými příslušným camatem, jemuž jsou ze své činnosti
odpovědny.
vYSoKá aUToNoMIE MíSTNí
SaMoSprávY
Vztahy mezi ústřední vládou a okresy/městy jsou od roku 1999 určeny zákonem. Ten
reflektoval skutečnost, že volení starostové
okresů a primátoři měst nechtěli být podřízeni guvernérům příslušných provincií.
Okresy a města navíc nejsou ani v přímé
podřízenosti ústřední vládě, vztah mezi
nimi a centrální výkonnou mocí byl ustanoven na horizontální úrovni.
Ústřední vládě v Jakartě zůstala od roku
2004 následující agenda: zahraniční politika; obrana (armáda); vnitřní pořádek a bezpečnost; finance; soudnictví; náboženství.
Na guvernéra provincie však může být
za určitých okolností přenesena působnost
místních samospráv nižších stupňů.
SoBĚSTaČNoST Na prvNíM MíSTĚ
O jaké principy se v Indonésii opírá místní
samospráva? Jsou to: soběstačnost; vlastní
volení představitelé a vlastní aparát; vlastní příjmy opřené zejména o výběr daní
a podíl ze zisku využívání místních nerostných i dalších zdrojů; možnost postarat se
o obyvatelstvo v daném území i zajistit péči
o jeho životní úroveň; prosazování demokracie a rovnoprávnosti občanů; odpovědnost za základní vzdělávání, zdravotní a sociální péči i fungující sociální systém včetně
provozu sociálních a dalších veřejných zařízení; plánování rozvoje a efektivní využívání místních zdrojů; péče o životní prostředí,
uzdržování místních tradic a kultury; vytváření vzorů a posilování disciplíny apod.
Z tohoto výčtu lze odvodit, jak je místní
samospráva financována. S využitím principu soběstačnosti musí spoléhat především na vlastní příjmy, výběr místních daní
a podíl na zisku z využití nesmírného nerostného bohatství.
Důraz Na rozvoj zEMĚDĚLSTví
Zvláštní důraz se klade na rozvoj zemědělství a zpracování jeho produkce – daří-li se
to, pak se toto úsilí místní samosprávě vrací
i ve vyšším výběru místních daní. Ostatně
každý venkovský obvod má zvláště silný
zemědělský odbor. Ten úzce spolupracuje s družstevním sektorem i jednotlivými
zemědělci – ať už třeba při produkci palmového oleje (Indonésie je jeho největším
světovým výrobcem a do roku 2020 plánuje
FOTO: AUTOR
Suhartův diktátorský režim padl v Indonésii už před 12 roky.
Navzdory současným ekonomickým a sociálním problémům,
které v zemi nacházejí svůj odraz i v častých demonstracích
proti nynějšímu prezidentu Susilo Bambang Yudhoyonoovi,
nepanuje po Suhartovi žádná výraznější nostalgie. Zásluhu
o to má i decentralizace veřejné správy.
Proškolený aparát učí družstva i jednotlivce moder- ním zemědělským technikám,
zakládání kompostů apod. »Field School«
(na snímku) je v každé vesnici.
zvýšit jeho produkci až na 40 mil. tun ročně), nebo při pěstování kávy (Indonésie je
čtvrtým největším producentem této komodity na světě, její pěstování je nejvíce
soustředěno na Sumatře). Proškolený aparát učí družstva i jednotlivce správným,
moderním zemědělským technikám, zakládání kompostů, v určitých případech (pokud jsou dotace od ústřední vlády) poskytuje sazenice či osivo zdarma, stejně jako
anorganické hnojivo.
Stát přitom družstva a jednotlivé malé
farmáře zvýhodňuje proti velkým pěstitelům (například více než polovina všech
plantáží určených k produkci palmového
oleje je v rukou velkých zahraničních firem). Zemědělci tak například za každý
metrák anorganického hnojiva typu UREA
platí díky dotacím o zhruba 120 tisíc indonéských rupií (přibližně o 12 amerických
dolarů) méně.
poMoC NEzISKovéHo SEKTorU
Spolupráce je nastolena rovněž s neziskovým a soukromým sektorem. Například
jedna česká nezisková organizace v provincii Aceh na Sumatře, kde před pěti lety ničivá tsunami přivodila smrt tisícovkám lidí,
učí zemědělce zakládat organický kompost
a využívat moderní zemědělské techniky.
Významnou úlohu hraje i organizace Fair
Trade Labelling Organisation (FLO), která si
vytkla za cíl lepšími obchodními podmínkami chránit drobné výrobce a pěstitele zejména v rozvojových zemích a klade přitom
i důraz na ochranu životního prostředí při
produkci podporovaných výrobků. »Fairtrade káva« se prodává po světě za zvýšenou cenu a takto vytvořený profit pak náleží
zemědělským družstvům a farmářům, kteří
kávu vypěstovali. Právě v Acehu produkce
kávy pod mezinárodní hlavičkou fair trade
n
získala velkou oblibu.
aLEŠ paCHMaNN
autor se v Indonésii už třetím rokem věnuje možnostem využívání alternativních zdrojů energií
33
3/25/10 11:42:09 AM
Správa a rozvoj
Sdílené prostory emancipují
všechny druhy dopravy
Při tvorbě dopravně-urbanistických projektů se nelze spolehnout pouze na doporučení obsažená v technických předpisech. Veřejné prostranství se neustále proměňuje. Je místem
bez jedné dominantní funkce, proto se při jeho úpravách
a rekonstrukcích osvědčuje přístup spočívající v realizaci projektů »šitých na míru« konkrétnímu místu. Jedním z možných
a poměrně inovativních konceptů jsou tzv. sdílené prostory.
K
oncept sdíleného prostoru formuloval již před 30 lety nizozemský
dopravní inženýr Hans Monderman. Primárním cílem jeho návrhů úprav
veřejných prostranství nebylo snížit
a omezit intenzitu a rychlost motorových
vozidel, ale vhodným uspořádáním veřejného prostoru dosáhnout dobrovolné
změny chování všech účastníků provozu
tak, aby byly zrovnoprávněny všechny
druhy dopravy. Vhodné uspořádání spočívá zejména v odstranění formálních
dopravních pravidel, především vodorovného i svislého dopravního značení a typických dopravně-inženýrských prvků.
Nahrazují je »neformální« sociální pravidla (oční kontakt, komunikace mezi jednotlivými účastníky). Základní pravidla
silničního provozu (přednost jízdy zprava
apod.) zůstávají zachována.
Principem sdílených prostor je tedy
předpoklad, že dopravní chování je možné
ovlivnit charakterem prostředí, a to mnohdy efektivněji než pomocí příkazů a zákazů.
Omezením příkazů či nejasnou indikací
přednosti v jízdě motoristé vnímají prostor
– na rozdíl od »konvenční« pozemní komunikace – odlišně. Proto volí ke své jízdě
nižší rychlost a své dopravní chování uzpůsobují přímo chování ostatních účastníků
provozu (motorizovaných i nemotorizovaných). Například škola, před kterou si hrají
děti na vhodně upraveném prostranství,
má na volbu rychlosti projíždějících řidičů
často větší vliv než příčné prahy a dopravní
značení.
pŘíKLaD rEaLIzaCE
Nejvíce uskutečněných projektů sdílených prostor je v Nizozemsku, další jsou
v Dánsku, Švédsku, na severu Španělska,
v Anglii a Německu. Podrobněji představíme projekt z nizozemského města Haren.
V 80. letech minulého století byly na jeho
800 metrů dlouhé Rijksstraatweg (dopravní zatížení 8500 až 12 000 vozidly denně
s významným podílem nákladní a autobusové dopravy) zbudovány podél 7 metrů
široké vozovky oddělené pruhy pro cyklisty. Tři přechody pro chodce byly vybaveny
signalizačním zařízením. V roce 1999 byla
ulice přestavěna podle principů sdílených
prostor. Vozovka je asfaltová o šířce 6 met-
34
MO4_31_35.indd 34
rů, cyklistické pruhy a světelná signalizace
byly zrušeny. Rychlost motorové dopravy
poklesla na 25–30 km/hod. a významně se
také snížila kongesce (neprůjezdnost). Pohyb osob s omezenou schopností orientace
se intenzivně řešil ve spolupráci s místní
slepeckou školou.
Pro projekt byla zpracována hodnoticí
studie s těmito nejdůležitějšími závěry:
n Novou podobu veřejného prostranství
vysoce oceňují všechny zájmové skupiny.
Stávající stav je mnohem atraktivnější.
n Počet evidovaných nehod významně poklesl, v podstatě nebyly zaznamenány žádné nehody se zraněním.
n V kontrastu s nehodovými statistikami
se jeví vnímání bezpečnosti samotnými
účastníky provozu. Většina respondentů
se domnívá, že nový design není bezpečný. Například 90 % dotazovaných v Harenu
si myslí, že by prostor pro cyklisty měl být
zřetelně oddělen od jízdních pruhů pro vozidla.
Co NovéHo pŘINáŠEjí?
Sdílené prostory představují především určitou filozofii, podle které by se rezidenční
oblasti měly utvářet tak, aby byly vyváženy
všechny funkce městského prostředí a aby
motoristé byli v tomto prostředí tolerováni
spíše jako »návštěvníci«. Hlavním impulsem pro uskutečnění téměř všech projektů
byla snaha zkvalitnit nevzhledný veřejný
prostor. Proto jsou převážně urbanistické. Tykají se revitalizace městských prostranství, jejichž prvořadým cílem je zvýšit kvalitu života a vizuální kvalitu místa,
podpořit lokální ekonomiku a poskytnout
větší svobodu pohybu obyvatelům měst.
Tyto principy sdílených prostor lze vysledovat v dopravním zklidňování již v 80. letech
20. století – někteří odborníci proto sdílené prostory nazývají »starým principem
v novém hávu«. Novinkou je promíchání
rozdílných druhů dopravy i při relativně vysokých intenzitách dopravy a řešení přednosti v jízdě i na významných křižovatkách
zavedením přednosti zprava. Novým opatřením je také odstranění téměř veškerého
dopravního značení, ačkoli se tento princip
používal v projektech dopravního zklidňování v letech minulých, ale ne v takovém
rozsahu a důslednosti.
DůSLEDKY pro BEzpEČNoST
V souvislosti s bezpečností sdílených prostor
se často uvádí, že »nebezpečí přináší bezpečí«. Tento hlavní argument obhajující bezpečnost sdílených prostor vychází z předpokladu, že pokud se lidé necítí bezpečně,
chovají se zvlášť pozorně. A naopak, když
se cítí bezpečně, nevěnují tolik pozornosti
potenciálním rizikům. Druhá část této domněnky se zdá být v pořádku, zatímco první je sporná. Předpokládá se v ní, že všichni
účastníci provozu jsou schopni rozpoznat
nebezpečí a rizika a že ohrožení účastníci
provozu se kvůli zvýšenému nebezpečí chovají správně a bezpečně – vědí co dělat, jsou
schopni to dělat a nechybují. Jsou však tyto
předpoklady opravdu pravdivé?
oSoBY S HaNDICapEM
Poměrně diskutovanou problematikou je
pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace (zejména slepců) v místech
upravených podle zásad sdílených prostor.
Mezi problematické oblasti patří zejména:
n riziko střetu s vozidlem kvůli obtížím při
rozeznávání rozdílných částí ulice a prostranství,
n obtíže při navigaci prostranstvím při absenci přirozených vodicích linií,
n nespolehlivé a neadekvátní reakce řidičů,
n nedostatek vyhrazených a chráněných
prostor pro odpočinek, znovuzorientování
se atd.
Z existujících vyhodnocení ale nevyplývá žádný důkaz toho, že projekty sdílených
prostor jsou více nehodové než tradiční
uspořádání nebo že by byly rizikovější pro
osoby s daným handicapem. Naopak se
uvádí jejich přínos při snížení počtu nehod.
závĚr
Za jakých podmínek je možné a vhodné
uskutečnit projekt podle principů sdílených
Soutěž Cesty městy
S inovačním charakterem sdílených prostor tematicky souvisí také již 9. ročník soutěže o inspirativní, originální a účinné dopravní řešení v obcích
a městech Cesty městy. Tu každoročně organizuje
Nadace Partnerství s cílem propagovat a ocenit
kvalitní a šetrná dopravní řešení, která se mohou
stát inspirací pro další obdobné projekty. Mediálním
partnerem soutěže je časopis Moderní obec, generálním partnerem společnost Škoda Auto. Letošní
ročník byl vyhlášen 16. února a až do konce května
mohou svá řešení přihlašovat města a obce, které
na svém území uskutečnily opatření podporující
udržitelné formy dopravy a přispívající ke zvýšení
kvality života svých obyvatel.
Více informací o soutěži lze vyhledat na http://www.
nadacepartnerstvi.cz/doprava či www.cdv.cz.
duben 2010
3/25/10 11:42:10 AM
ZDROJ: BAILIE.CO.UK
Správa a rozvoj
Ukázka aplikace principu sdílených prostor.
duben 2010
MO4_31_35.indd 35
Použitá literatura
Shared Space: Safe or Dangerous? A contribution to
objectification of a popular design philosophy.
R. Methorst, J. Gerlach, D. Boenke, J. Leven, WALK 21
Conference, říjen 2007.
Shared Space Research. MVA consultancy. Listopad
2009
Shared Space, a Room for Everyone. Interreg IIIB project Shared Space. Červen 2005.
pETr poKorNÝ
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Brno
MO001002
prostor? To je zásadní otázka. Z hodnocení
reálných projektů vyplývá, že:
n sdílené prostory je nutno chápat jako
filozofii návrhu městských prostor s cílem
jejich zkvalitnění,
n sdílené prostory by se měly zřizovat zejména v rezidenčních oblastech bez vnější
(průjezdní) dopravy; je důležité, aby účastníci provozu byli nějak spřízněni s řešenou
oblastí,
n při realizaci projektu sdílených prostor
v jedné výškové úrovni je nutno pečlivě řešit parkování,
n je nezbytné usnadnit vedení osob s omezenou schopností pohybu a orientace pomocí různých vodicích prvků,
n je potřebné zapojit všechny zájmové
skupiny do projednání a příprav projektu,
existence multidisciplinárního projektového týmu je významným klíčem k úspěchu,
n rychlost motorové dopravy by neměla
přesahovat 30 km/hod.,
n je důležitá komplexnost přestavby celého prostoru,
n zvláštní péče musí být věnována odvodnění v případě provedení projektu v jedné
výškové úrovni,
n kontrastní provedení barev povrchů pomůže usnadnit orientaci zrakově postiženým,
n sdílené prostory nenabízí univerzální
návod pro úpravu veřejných prostranství;
každý projekt má svá specifika a vyžaduje
n
originální řešení.
35
3/25/10 11:42:21 AM
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
čtverečních. Na menších projektech kooperujeme s našimi partnerskými společnostmi, které samozřejmě instalují z námi
ověřených komponent. Všem projektům,
bez ohledu na jejich velikost, jsme věnovali
maximální pozornost, s důrazem na spokojenost investora,« vysvětluje marketingová
manažerka.
FOTO: ARCHIV
ŠETRNÉ K EKOLOGII
Společnost CE Solar ve své činnosti neopomíjí ekologický přístup. »Ekologie je pro
nás na prvním místě. Vždyť provoz fotovoltaické elektrárny i její výroba energie jako
takové jsou ekologické. Můžeme zde použít slovo „bioenergie“, jelikož například
FVE o instalačním výkonu 3 MWp ušetří
3,62 milionu kg/rok emisí CO2. Navíc jsou
tyto elektrárny stavěny na pozemcích těžko
využitelných, jako jsou například brownfieldy apod. Také technologie, které se při
výstavbách používají, jsou šetrné k životnímu prostředí. To znamená, že je nijak nepoškozují ani neovlivňují. Každá fotovoltaická
elektrárna je stavěna přibližně na 20–25 let.
Poté dojde k recyklaci veškerých stavebních
prvků a celkové rekultivaci pozemku, který
lze následně jakkoli využít.«
Pozemní elektrárna Kuřivody – 1,5 MWp.
Ekologický přístup
je na prvním místě
T
akový je názor nejen České fotovoltaické průmyslové asociace, která
sdružuje asi 60 klíčových subjektů
s více než 20% podílem na fotovoltaickém
trhu ČR, ale i jednoho z jejích členů, společnosti CE Solar, s. r. o., která buduje solární systémy a fotovoltaické elektrárny v ČR
i na Slovensku.
LOŇSKÝ ROK BYL VELKOU VÝZVOU
Sluneční energii lze získávat na různých
prostranstvích, od střech domů, prázdných
ploch brownfieldů či nevyužitých venkovských oblastí. »Naše společnost se zaměřuje na elektrárny pozemní a střešní o větších
kapacitách. Je také distributorem komponent k jejich výstavbě, zejména fotovolta-
ických panelů a měničů proudu renomovaných zahraničních značek. Jejich kvalitu
podrobujeme nejpřísnějším testům,« doplňuje Zuzana Orlová, marketingová manažerka CE Solar, s. r. o.
Jak dále uvedla, loňský rok byl pro společnost velkou výzvou. Vybudovala 20 fotovoltaických elektráren v České i Slovenské
republice o celkovém objemu 27 MWp. Letos však chce rozšířit své aktivity i v dalších
zemích, zejména v jihovýchodní Evropě.
»Jak bylo již řečeno, naší specializací je výstavba spíše větších elektráren, a to zhruba
od 100 kWp více. Pro takto velkou elektrárnu je například třeba pozemek o rozloze
zhruba 2000 metrů čtverečních či sedlová střecha o velikosti přibližně 800 metrů
Asociace vs. státní orgány a distributoři
Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) se 11. 3. 2010 společně s dalšími asociacemi postavila za zájmy drobných investorů a příznivců fotovoltaiky. Na jednání se státními institucemi a distribučními
společnostmi o dalším rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR představily konkrétní návrh na řešení
současné situace. Výsledkem jednání jsou asociace rozhořčeny, neboť přineslo jen oficiální proklamace a žádné
konkrétní kroky vedoucí k řešení situace v oboru.
CZEPHO požaduje okamžité uvolnění blokací rezervací pro malé instalace. Těch do 200 kWp je v ČR většina
a na celkovém výkonu fotovoltaických elektráren se podílejí pouze 15 % z celkového instalovaného výkonu.
»Je zcela zřejmé, že současný plošný stopstav odpovídá porušení energetického zákona i proto, že například
malé střešní instalace sítě nejenže nepřetěžují, ale mají naopak stabilizační charakter,« uvádí Jaromír Řehák,
předseda CZEPHO. Samospotřeba v čase a místě produkce nemůže způsobit výkyvy v síti, naopak znamená
snížení ztrát i zatížení při přenosu elektřiny na větší vzdálenosti.
Zájmem CZEPHO jsou takové podmínky, které by zaručily udržitelný rozvoj domácí solární energetiky. Podporuje proto vládní návrh novelizace zákona o podpoře OZE. »Za předpokladu, že budou investoři včas informováni o výkupní ceně, bude zajištěna přiměřená doba návratnosti a investoři budou obeznámeni s daty a způsobem výpočtu doby návratnosti, měly by být nové podmínky pro solidní investory přijatelné. Požadujeme, aby
tyto údaje Energetický regulační úřad zveřejnil pro každý následující rok vždy do konce června,« konstatoval
Řehák.
/sk/
36
MO4_36.indd 36
FOTO: ARCHIV
Fotovoltaické elektrárny jsou v ČR nejčistší a nejperspektivnější zdroj energie. Jejich provoz je bezemisní a energii, spotřebovanou na jejich výrobu, panely »splatí« během dvou až
tří let provozu. Po uplynutí životnosti je elektrárna navíc plně
recyklovatelná.
Střešní instalace – 6 kWp.
NÁVRATNOST INVESTICE
Investor samozřejmě očekává, že vložené
prostředky do výstavby elektrárny se mu
zhodnotí. Pod manažerky Orlové se dnes
a za současných legislativních podmínek
v ČR, pohybuje návratnost takové investice
od 9 do 12 let. »Záleží na intenzitě a délce
slunečního svitu v daných obdobích. Můžeme ale říci, že pro stavbu solární elektrárny je z tohoto hlediska vhodné celé území
České republiky.«
Je nutné také připomenout, že než se
vůbec začne s výstavbou, musí mít investor povolení o připojení do elektrické sítě
od energetických společností.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na
celkové produkci elektřiny v České republice představuje momentálně pouze 6,5 %,
fotovoltaika se na těchto zdrojích podílí jen
sedmi procenty.
«Podle směrnic Evropské unie se náš stát
zavázal, že tento podíl dosáhne 13 %, a to
do roku 2020. Proto jsou jakékoli spekulace
o budoucnosti rozvoje alternativních zdrojů energie v naší zemí bezpředmětné a zbytečné,« uzavírá marketingová manažerka
Zuzana Orlová.
/sk/
duben 2010
3/25/10 11:54:54 AM
ManageMent
Co je za zkratkou CSr? nesmysl,
či šance pro veřejnou správu?
Dosud se pojem »Společenská odpovědnost firem« spojoval
jen se soukromým sektorem. Co se však stane, zaměníme-li
v tomto konceptu zákazníka či zaměstnance za občana?
V soutěži CSR Award se municipální sféře otevírá prostor
porovnat si navzájem své fungování vůči veřejnosti a případně
i převzít některé osvědčené zkušenosti z »byznysu«.
S
polečenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility – CSR) je
už i v České republice poměrně známým pojmem. Jde o dobrovolnou integraci
etických či kvalitativních postupů do vztahů se zákazníky, zaměstnanci nebo komunitou, v níž společnost působí. Koncept CSR
je ve světě již historicky zavedenou součástí
firemního chování a v posledních letech jej
poměrně úspěšně využívají i firmy u nás.
A to nejen nadnárodní koncerny, nýbrž také
ryze české firmy – i střední či menší velikosti. Podoby CSR chování u firem jsou velmi
různorodé – od důrazně etického chování
k zákazníkům přes zlepšování podmínek
pro práci vlastních zaměstnanců až po velké nadační projekty, které pomáhají neziskovým organizacím finančně i případným
přímým zapojením pracovníků firmy.
V naší zemi existují možnosti jak své koncepty CSR poměřit s ostatními a zjistit, jak
úspěšně se firmě daří integrovat společenskou odpovědnost do podstaty svého podnikání, zda zvolená strategie CSR odpovídá
strategii firmy, a v neposlední řadě, zda firma umí správně změřit efekt a vynaložené
úsilí při rozvíjení svého konceptu CSR.
Tuto možnost nabízí soutěž CSR Award,
která byla 1. března pod záštitou Asociace
krajů ČR vyhlášena společností M.C.TRITON
(uzávěrka příjmu přihlášek je 23. dubna – viz
www.csraward.cz), přičemž organizátorem
je společnost Fleishman-Hillard, zatímco
odbornost a integritu soutěže garantuje Business Leaders Forum.
když je ve Středu zájMu občan
Koncept společenské odpovědnosti se nově
objevuje také ve státní a veřejné správě.
Jak koncept CSR může vypadat ve veřejné
správě, lze doložit na příkladu Městské části
Praha 10, která s ním slaví nemalé úspěchy.
V loňském ročníku soutěže CSR Award získala za své aktivity zvláštní ocenění poroty.
Co tedy znamená CSR ve veřejné správě?
Přeneseme-li tento koncept od zákazníků
a zaměstnanců na občany, můžeme zjednodušeně říci, že nám výsledek dá CSR ve veřejné správě. Jak však začít? Desátá pražská
městská část si společenskou odpovědnost
vytkla už do svého motta: »Praha 10 – příjemné místo pro život«. Konkrétní naplnění
je pak souladem tří částí – ekonomické, sociální a environmentální.
duben 2010
MO4_37.indd 37
Ve vztahu ke společenské
odpovědnosti o sobě zatím
– leckde určitě zbytečně
– nedávají navenek příliš vědět společnosti typu
technických služeb apod.,
zakládané obcemi a městy.
tranSparentní veřejné zakázky
i Moderní inforMační SyStéMy
V ekonomické části jde například o účinnější kontrolní mechanismy pro optimalizaci výnosů ve prospěch obyvatel městské
části včetně zvýšení transparentnosti úřadu
zapojením občanů do řádných výběrových
řízení na veřejné zakázky. Tento krok je co
do chování veřejné správy u nás rozhodně
velmi inovativní. V sociální oblasti si pod
CSR aktivitami můžeme představit silná
protikorupční a antidiskriminační opatření. V oblasti environmentální se Městská
část Praha 10 snaží prohlubovat péči o životní prostředí a zapojovat do ní veřejnost
mimo jiné i projektem »MMS podněty«,
který se osvědčuje při udržování a obnově
městské zeleně a dětských hřišť.
Navíc kritéria a cíle v oblasti kvality a CSR
měří MČ Praha 10 nejen externě – třeba
anketami o spokojenosti občanů na svém
webu nebo prostřednictvím MMS, nýbrž
i interně (s využitím »modelu excelence
EFQM«, nástroje vytvořeného Evropskou
nadací pro řízení kvality). Přes Skype tam
na radnici provozují call centrum 24 hodin
denně. Do budoucna plánují otevřít radnici
jednu sobotu v měsíci a umožnit občanům
objednat se na úřad na konkrétní hodinu.
K dalším přednostem patří akce »Pojízdný
úřad«, která umožňuje seniorům využít služeb úřadu z pohodlí svého domova (více viz
Moderní obec č. 9/2009, str. 15).
proč to nezkuSit také u váS?
Připadá vám to vše příliš ideální? Nebo naopak povědomé? Děláte to také, ale nikdo
o tom zatím neví? Přihlašte se do letošního
ročníku CSR Award 2010 a ukažte, jak funguje ve vztahu k občanům vaše obec.
Soutěž CSR Award 2010
Soutěž vyhlašuje společnost M.C.TRITON
(největší česká společnost v oblasti manažerského
poradenství a vzdělávání), organizátorem je největší
mezinárodní firma v oblasti public relations a public
affairs Fleishman-Hillard. Odbornost a integritu
soutěže garantuje Business Leaders Forum. Záštitu
nad soutěží převzala Asociace krajů ČR.
n Soutěž si klade za cíl podporovat rozvoj společenské odpovědnosti firem (CSR – Corporate Social
Responsibility). Je otevřena nejen velkým firmám,
ale i menším a středním společnostem včetně těch,
které byly založeny obcemi a městy. Do soutěže
se však mohou přihlásit i města a obce. Například
loni zvláštní ocenění poroty zíksla Městská část
Praha 10.
n Registrační údaje a přihlášku je nutné odeslat
pořadateli nejpozději do 23. 4. 2010 pomocí formuláře na webových stránkách soutěže http://www.
csraward.cz/, kde jsou vyvěšeny i další podrobnosti
o soutěži.
n
Dalšími subjekty, které zatím o sobě –
leckde určitě zbytečně – nedávají ve vztahu
ke společenské odpovědnosti příliš slyšet,
jsou společnosti zakládané obcemi a kraji – technické či komunální služby, místní
vodárenské nebo teplárenské firmy apod.
Mezi jejich CSR aktivity může například patřit lepší komunikace s občany, dostupnost
služeb apod.
Mnoha Pražanům letos při lednové sněhové kalamitě patrně neušlo, že management společnosti Pražské služby včetně
generálního ředitele a členů vedení se přidal s lopatami v rukou k odklízečům sněhu
v metropoli a soustředil se zejména na odstraňování sněhových bariér, které bránily
zaměstnancům firmy v přístupu ke sběrným nádobám. I takové příklady mohou
doložit odhodlání firem řešit mimořádně
kritické situace.
dobré příklady pro oStatní
Možností, jak začlenit aktivity společensky
odpovědného chování do chodu organizací
veřejné či státní správy, je opravdu mnoho.
Nesmíme zapomenout ani na vzdělávací programy, jež organizace často nabízejí
subjektům působícím například v daném
kraji a podobně. Další možnosti se třeba
právě dějí ve vašem kraji, městě, obci nebo
organizaci.
Svou účastí v soutěži tak neprospějete
pouze vlastním zájmům, ale zároveň si vytváříte vhodnou šanci ukázat dobrý příklad
ostatním. Tím můžete pomoci rozšiřování
společensky odpovědného chování, z čehož
budeme, jako občané této země, profitovat
n
všichni.
bára kilieSová
Associate Director Fleishman-Hillard
37
3/25/10 11:56:12 AM
L e g i s L at i va
Daňové
a účetní aspekty
provozování
skládek odpadů
úČetNÍ a DaŇOvÉ ODePisOvÁNÍ
sKLÁDeK ODPaDŮ
V souladu s převažujícími odbornými názory lze konstatovat, že z hlediska stavebního charakteru by pro účetní a daňové
účely měla být skládka odpadů považována za stavbu dočasného charakteru, a tím
i za kategorii dlouhodobého hmotného
majetku.
V rámci vstupní ceny tohoto majetku pro
účely jeho zařazení jako kategorie majetku i jeho odepisování by tak obecně měly
být zohledněny veškeré investiční náklady
vynaložené na pořízení skládky odpadů,
tj. na její výstavbu. Tyto investiční náklady jsou reprezentovány zejména náklady
na přípravu areálu skládky (projekt skládky,
geologický průzkum, zemní a inženýrské
práce, správa stavebních/konstrukčních
prací, dále náklady na stavbu například
38
MO4_38_41.indd 38
FOTO: ARCHIV
i
v oblasti veřejné správy stále více přibývá subjektů, u nichž vedlejším efektem
jejich ekonomických aktivit je produkce
různých druhů odpadů. Proto jsou povinny
zřizovat, provozovat a následně i rekultivovat skládky odpadů, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o odpadech.
Tato povinnost ovšem v praxi často vyvolává pochybnosti o tom, jak provoz skládek
odpadů správně zohlednit z účetního a daňového hlediska.
Protože pro účetní postupy ve vztahu
ke zřízení a provozování skládky odpadů
včetně otázky účetního či daňového odepisování zatím neexistuje zákonem stanovený postup nebo ustálený odborný názor,
dovolujeme si uvést základní aspekty této
problematiky, které jsou obecně využívány
českými účetními jednotkami účtujícími
v souladu s Českými i Mezinárodními účetními standardy (ČÚS/IAS.)
Pro účetní evidenci skládek odpadů se
v zahraničí s oblibou používá tzv. Model
Full Cost Accounting (FCA), který představuje metodický přístup pro identifikaci,
sumarizaci a reporting skutečně vynaložených nákladů vybrané společnosti, zabývající se odpadovým hospodářstvím.
V souladu s modelem FCA se domníváme,
že pro účely účtování i daňových aspektů
provozu skládek odpadů by jejich provozovatelé měli věnovat zvýšenou pozornost
následujícím okruhům této problematiky:
n uplatňování vstupní ceny skládky odpadů do nákladů společnosti ve formě účetních/daňových odpisů a stanovení výše
této vstupní ceny;
n účetním aspektům provozních nákladů
vzniklých při provozu skládky;
n aspektům rekultivace prostoru skládky
odpadů a tvorbě souvisejících rezerv.
Ing. Tomáš Brabenec
těsnicí hráze, odvodňovací systém, náklady na správní poplatky a případné právní
poradenství a rovněž náklady na samotné
zahájení provozu skládky).
Domníváme se, že účetní jednotky by
této problematice měly věnovat zvýšenou
pozornost a důsledně sledovat výši investičních nákladů i moment zahájení provozu
skládky pro účely její aktivace jako hmotného majetku, a to proto, že v mnoha případech podnikatelské subjekty tuto stránku
problematiky opomíjejí, a o skládkách odpadů tak vůbec jako o položkách majetku
neúčtují.
Problematika účetního odepisování skládek odpadů je v praxi českých účetních
jednotek účtujících podle ČÚS obvykle
založena na objemové kapacitě předmětné skládky odpadu (tj. podle kapacitních
možností jednotlivých kazet skládky – etap,
obvykle vyjádřených v tunách předpokládaného množství odpadu). Ve vybraných
případech jsou účetní odpisy skládky
na měsíční bázi revidovány podle skutečného objemu navezeného odpadu a jejich
hodnota je následně upravena. V souladu s modelem FCA by účetní odpisy dané
skládky měly být účetní jednotkou nastaveny tak, aby dané hmotné aktivum bylo
zcela účetně odepsáno, když jsou úložné
kapacity předmětné skládky zcela vyčerpány a skládka přestává »aktivně« fungovat.
Daňové odepisování skládek by však mělo
mít odlišný režim, než jaký je stanoven pro
účetní odepisování, a mělo by proto být
podle našeho názoru prováděno formou
časových odpisů.
BĚŽNÉ PROvOZNÍ NÁKLaDY vZNiKLÉ
PROvOZeM sKLÁDKY
Model FCA i praxe mnoha českých účetních
jednotek bývají zajedno v tom, že běžné provozní náklady související s provozem skládky odpadů (tj. zejména mzdy a benefity zaměstnanců, údržba objektu skládky a jeho
správa, pojištění, administrativa, spotřeba
pohonných hmot apod.) by se měly průběžně projevovat přímo v nákladech účetní
jednotky ve své časové a věcné souvislosti.
Takové náklady by pak neměly standardně
vstupovat do vstupní ceny skládky odpadu
jako hmotného majetku.
Ing. Mgr. Lenka Falešníková
tvORBa ReZeRvY Na ReKULtivaCi
PROstORU sKLÁDKY
Podnikatelské i veřejnoprávní subjekty realizující skládky odpadů jsou mimo jiné
v souladu s příslušnými zákony povinny
v rámci provozu skládek technicky i biologicky rekultivovat území jejich lokace. Taková rekultivace a tvorba finanční rezervy
bývá opět spojena s otázkami týkajícími se
volby jejich účetního zachycení a posouzení souvisejících daňových aspektů.
Náklady účetních jednotek vynaložené
například na biologickou rekultivaci (následující po rekultivaci technické) by proto
měly být obecně přímo zachycovány na příslušných výsledkových účtech a považovány za daňově uznatelný náklad.
Samotné účetní zachycení technické rekultivace skládky odpadů je však odlišné
(kupříkladu úprava krajiny těžkými mechanismy pro výstavbu přístupových komunikací) a bývá ovlivněno i faktem, zda se
technická rekultivace provádí v souvislosti
s pracemi, které jsou financovány vázanými
prostředky rezervy. Daňová legislativa totiž
vyžaduje, aby se na zvláštní vázaný účet se
souhlasem příslušného správního orgánu
(krajského úřadu) ukládaly peněžní prostředky, jejichž měsíční výše odpovídá součinu množství uloženého odpadu za měsíc
a platné sazby za jednu tunu uloženého
odpadu podle zákona o odpadech: Taková
tvorba rezervy bývá považována za daňovou.
Technická rekultivace se pak v souladu
s účetní vyhláškou považuje za stavbu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Z pohledu daňových zákonů bývá technická rekultivace chápána jako »jiný majetek«,
který se specificky daňově odepisuje.
V souladu s výše uvedeným se proto domníváme, že subjekty, které zřizují, provozují a následně i rekultivují skládky odpadů,
a to v souladu s příslušnými ustanoveními
zákona o odpadech, by měly dbát zvýšené
pozornosti při posuzování daňových aspektů svého jednání a pečlivě vážit způsob
n
souvisejícího účetního zachycení.
tOMÁŠ BRaBeNeC
LeNKa FaLeŠNÍKOvÁ
Appraisal services – Znalecký ústav, s. r. o.
duben 2010
3/25/10 11:57:21 AM
L e g i s L at i va
Povolení
ke kácení
dřevin nově
N
ovela zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, která
nabyla účinnosti 1. prosince 2009
pod č. 349/2009 Sb., zavádí povinnost mít
ke kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah řádné povolení od příslušného obecního či městského
úřadu. Novou úpravou se ruší nesystémové
výjimky pro silniční a drážní úřady, které
mohly v minulých letech kácet bez povolení. Zároveň se odstraňují dosud rozdílné
podmínky pro kácení, pokud je vlastníkem
dřevin fyzická nebo právnická osoba.
JaKÝ Je POstUP
Dřeviny, které rostou mimo les, jsou podle ustanovení § 7 zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním
a ničením. Tuto obecnou ochranu doplňuje v § 46 ochrana zvláštní, která se týká
památných stromů a jejich ochranných
pásem. Dřevinou rostoucí mimo les zákon
rozumí »strom či keř rostoucí jednotlivě
i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních
útvarech na pozemcích mimo lesní půdní
fond«. Péče o tuto dřevinu je povinností
jejich vlastníků, tj. osob, na jejichž pozemcích se nachází. Ta může například spočívat
v nezbytných zásazích před šířením chorob,
kterými byla dřevina napadena.
Ke kácení stromů a keřů rostoucích mimo
les se podle ustanovení § 8 zákona vyžaduje povolení, které vydávají obecní úřady.
Na území národního parku a chráněné
krajinné oblasti vydávají povolení jejich
příslušné správy, a to ve správním řízení vedeném podle správního řádu.
Obecní úřad zahájí řízení na základě žádosti o povolení ke kácení, které musí splňovat podmínky § 8 odst. 3 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb.
Správního řízení se mohou kromě žadatele
účastnit též občanská sdružení za předpokladu splnění podmínek § 70 zákona
o ochraně přírody a vlastníci sousedních
nemovitostí na základě obecného ustanovení správního řádu o účastenství (§ 27
odst. 2 správního řádu).
NOvÁ úPRava Je PŘesNĚJŠÍ
V určitých případech se ke kácení dřevin
povolení nevyžaduje a samotné kácení
musí být oznámeno písemně nejméně 15
dnů předem obecnímu úřadu. Ten je může
pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud
odporuje požadavkům na ochranu dřevin.
Poslední novela zákona o ochraně přírody
a krajiny mění právě podmínky pro případy,
kdy není třeba pro kácení dřevin povolení.
Z ustanovení § 8 odst. 2 zákona o ochraně
přírody a krajiny byla odstraněna příliš široká a nejednoznačná výjimka »při výkonu
oprávnění podle zvláštních předpisů«, kde
poznámka pod čarou příkladmo uvádí záduben 2010
MO4_38_41.indd 39
kon o drahách, zákon o vodách atd. Namísto toho je jednoznačněji a přesněji určeno,
kterých situací se to týká:
1. z důvodů pěstebních, to je za účelem
obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů,
2. při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků,
3. k odstraňování dřevin v ochranném
pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování
těchto soustav,
4. z důvodů zdravotních, není-li v tomto
zákoně stanoveno jinak.
Podle důvodové zprávy k zákonu číslo
349/2009 Sb. »cílem navrhované úpravy je
důsledně specifikovat ta zvláštní oprávnění, při jejichž realizaci není nutné při provádění kácení žádat o povolení, ale postačí
oznámení. V poslední době dochází ke zneužívání rozsahu zvláštního oprávnění
za účelem rozsáhlého kácení dřevin, které
však nemá faktické opodstatnění. Pokud
dojde ke střetu zájmů, lze je nejlépe vypořádat v rámci správního řízení«. Výjimka
pro silniční a drážní úřady tedy již neplatí.
U dřevin rostoucích na silničních pozemcích a u železničních drah se nově s účinností od 1. 12. 2009 vyžaduje standardní
povolení obecního úřadu. To lze vydat jen
po dohodě se silničním správním úřadem,
respektive s drážním správním úřadem.
Povolení ke kácení dřevin není stejně jako
dosud třeba, pokud je jejich stavem zřejmě
a bezprostředně ohrožen život či zdraví
nebo hrozí škoda značného rozsahu. Zde
novelou nedochází k žádným změnám.
Změna právní úpravy však nastala u výjimky v případě dřevin se stanovenou velikostí, popř. jinou charakteristikou. Novela
již neobsahuje podmínku, že musí jít pouze
o dřeviny na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob. Tato výjimka nově platí i pro
dřeviny na pozemcích ve vlastnictví osob
právnických. Velikost, popřípadě jinou charakteristiku určující uplatnění výjimky z povinnosti získat povolení ke kácení, stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
Dokud nedojde k této předpokládané úpravě, prozatím platí podmínky ustanovení
§ 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. (obvod kmene
do 80 cm, měřeného ve výšce 130 cm nad
zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2).
Kladné rozhodnutí v řízení o povolení
ke kácení dřevin lze udělit pouze ze závažných důvodů, po vyhodnocení jejich
funkčního a estetického významu. Každé
povolení musí být náležitě zdůvodněno.
V rozhodnutí by také mělo být uvedeno,
kdy se mají dřeviny pokácet. Mělo by to
být zpravidla v období vegetačního klidu
(od listopadu do března). Pokud jde o kácení z důvodů výstavby, mělo by být rozhodnutí o povolení kácení podmíněno získáním plné moci stavebního povolení. Jestliže
investor stavební povolení nezíská, kácelo
by se zbytečně.
POviNNOsti OBeCNÍHO úŘaDU
Obecní úřad může podle ustanovení § 9
ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní
výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy
vzniklé pokácením dřevin. Současně může
uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na pět let.
Náhradní výsadbu lze uložit na pozemcích,
které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich
vlastníka. Obce mají povinnost vést přehled
pozemků vhodných pro náhradní výsadbu
ve svém územním obvodu po předběžném
projednání s jejich vlastníkem. Pokud nedojde k uložení provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny kvůli výstavbě
a s povolením obecního úřadu, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která musí
použít tyto prostředky na zlepšení životního prostředí.
Fyzická osoba, která poškodí nebo bez
povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo
les, může být za tento přestupek potrestána
pokutou do 20 tisíc Kč. Při závažném poškození nebo pokácení bez povolení skupiny dřevin rostoucích mimo les (alej) hrozí
sankce až 100 tisíc Kč. Pokud dřevinu nebo
skupinu dřevin rostoucích mimo les poškodí nebo zničí bez povolení právnická osoba
nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, může dostat pokutu až 1 milion Kč. Tato sankční řízení vedou pověřené
obecní úřady, případně též Česká inspekce životního prostředí. Podnět k zahájení
n
sankčního řízení může dát kdokoliv.
MiCHaL BeRNaRD
Ministerstvo životního prostředí
MO000964-1
39
3/25/10 11:57:24 AM
Volby
do zastupitelstev
obcí: Odpovědi
na nejčastější
dotazy /3
v
předchozích dvou dílech jsme se
věnovali právní úpravě voleb do zastupitelstev obcí – vzniku a zániku
mandátu člena zastupitelstva obce. Problematiku voleb do zastupitelstva kraje a vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva
kraje řeší zákon č. 130/2000 Sb., o volbách
do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen zákon o volbách do zastupitelstev
krajů). Volební zákony pro obecní i krajská
zastupitelstva vycházejí, až na výjimky, ze
stejných principů, a můžeme proto v zásadě odkázat k výkladu publikovanému v MO
č. 2 a 3/2010. Poukážeme tak jen na některé specifické problémy vyplývající z právní
úpravy, jež se týká voleb do zastupitelstev
krajů.
PODMÍNKY ZvOLeNÍ ČLeNeM
ZastUPiteLstva
Paragraf 5 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů stanoví, že členem zastupitelstva kraje může být zvolen každý volič,
u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b).17)
Toto konstatování a použití pojmu »volič«
znamená, že ten, kdo může být zvolen členem zastupitelstva, je zde pojmově ztotožňován s tím, kdo může volit a musí splňovat
i stejné podmínky. Podle § 4 odst. 1 zákona
o volbách do zastupitelstev krajů právo volit (a tedy i právo být volen) do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky,
který alespoň ve druhý den voleb dosáhl
věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje.
Ačkoliv zákon o volbách do zastupitelstev krajů přímo nepoužívá pojem »občan
kraje«, je zřejmé, že de facto definuje voliče jako občana kraje. Pojem občana kraje
upřesňuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen zákon o krajích), kde se
v § 12 odst. 1 definuje občan kraje jako
fyzická osoba, která je státním občanem
České republiky a je přihlášena k trvalému
pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
Podle odst. 2 citovaného ustanovení má
občan kraje, který dosáhl věku 18 let právo
volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem.
Určitou disonanci mezi používanými
pojmy »volič« a »občan kraje« lze vysledovat při hledání odpovědi na otázku, zda
státní občan ČR, který je hlášen k trvalému pobytu na území vojenského újezdu
40
MO4_38_41.indd 40
v územním obvodu kraje, a je podle zákona
o krajích občanem kraje, se považuje za voliče ve smyslu zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Jak jsme již zmínili, naposledy uvedený zákon, právo volit (a tedy i být
volen) spojuje pouze s trvalým pobytem
v obci, která náleží do územního obvodu
kraje. Zákon o krajích přitom, pokud jde
o právo občanů kraje volit a být volen, přímo odkazuje na podmínky stanovené zákonem o volbách do zastupitelstev krajů. Protože jde o dva právní předpisy stejné právní
síly, a není možné, podle našeho mínění,
vzhledem k jejich obsahu použít rozlišení na lex speciali a lex generali, nelze bez
pochybností dovozovat, která právní úprava má přednost. Aplikace argumentu »lex
posterior derogat legi priori« (pozdější zákon ruší dřívější) by v tomto případě vedla
k závěru, že státní občan ČR, který je hlášen
k trvalému pobytu na území vojenského
újezdu v územním obvodu kraje, nedisponuje aktivním, a tedy ani pasivním volebním právem ve volbách do zastupitelstva
kraje. Domníváme se, že, i přes zřejmou nedomyšlenost vzájemného propojení těchto
dvou předpisů stejné právní síly, nelze bez
dalšího tento názor přijmout. Tento výklad
by musel být považován za diskriminační
a neslučitelný s ustanovením čl. 21 Listiny
základních práv a svobod, který mimo jiné
stanoví, že občané mají právo podílet se
na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců, a také, že
občané mají za rovných podmínek přístup
k voleným a jiným veřejným funkcím.
Proto docházíme k závěru, že vzhledem
k ústavní nekonformnosti § 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů je třeba
při vymezení aktivního i pasivního volebního práva vycházet z § 12 odst. 1 a 2 zákona
o krajích a za rozhodné místo pobytu pro
realizaci aktivního i pasivního volebního
práva ve volbách do zastupitelstev krajů
považovat jak obec, tak území vojenského
újezdu v územním obvodu kraje.
NesLUČiteLNOst FUNKCÍ
Zákon o volbách do zastupitelstev krajů
v § 5 odst. 2 stanoví, že funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná:
a) s funkcí vykonávanou na ministerstvu,
jiném ústředním orgánu státní správy nebo
na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním
nebo ustanovováním,
b) s funkcí vykonávanou zaměstnancem
kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než
ústředního orgánu státní správy, nejde-li
o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto
funkce obsazovány volbou, jmenováním
nebo ustanovováním,
c) s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem,
anebo v níž má kraj majetkovou účast.
Funkce člena zastupitelstva kraje je také
po dobu jejího výkonu neslučitelná s výkonem státní služby podle služebního zákona
– toto ustanovení je však dosud neúčinné,
neboť účinnost služebního zákona se stále
odkládá.
IlusTRAční FOTO: dAgMAR HOFMAnOVá
L e g i s L at i va
Městský úřad v Jičíně
Zastavme se u důvodu neslučitelnosti
podle § 5 odst. 2 písm. c) zákona o volbách
do zastupitelstev krajů. Výkladově je poněkud sporné, kdo se míní »statutárním zástupcem právnické osoby«. Ačkoliv záměr
zákonodárce byl zřejmý, vzhledem k právní nejasnosti pojmu »statutární zástupce
právnické osoby«, není vždy v praxi striktně
posuzován jako neslučitelný souběh funkce člena zastupitelstva kraje a ředitele příspěvkové organizace kraje. Poněkud účelově se tak v praxi někdy argumentuje, že
»statutárním zástupcem právnické osoby«
není ředitel, nýbrž jeho zástupce (respektive statutární zástupce ředitele).
Jak vyplývá z dříve uvedeného, na obecní
úrovni naposledy uvedený důvod neslučitelnosti zákon o volbách neobsahuje, respektive byl v něm obsažen pouze dočasně
na základě novely provedené zákonem číslo 96/2005 Sb. Současně byl zákonem číslo
96/2005 Sb. novelizován i zákon o volbách
do zastupitelstev krajů, kde se nově v § 5
odst. 5 stanovilo, že funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace
kraje a osoby oprávněné jednat za organizační složku kraje – tato neslučitelnost je
dána vůči zastupitelstvu, které příslušnou
příspěvkovou organizaci nebo organizační
složku zřídilo.
sHRNUtÍ
Do volebního procesu se může zapojit
každý oprávněný volič či kandidát. Zákon
o volbách v § 4 odst. 1 stanoví, že za podmínek zde uvedených má právo volit do zastupitelstva obce občan obce, města nebo
hlavního města Prahy za předpokladu, že
jde o občana České republiky, a státní občan jiného státu, který je v den voleb v této
obci, městě nebo v hlavním městě Praze
přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo
volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou
je ČR vázána a která byla vyhlášena ve Sbírduben 2010
3/25/10 11:57:26 AM
L e g i s L at i va
ce mezinárodních smluv. S ohledem na to,
že do 30. 4. 2004 nebyla žádná taková mezinárodní úmluva účinná, se volební právo
v našem státě vztahovalo pouze na občany
České republiky.
Na základě Smlouvy o přistoupení mezi
Evropskou unií (EU) a Českou republikou,
která byla podepsána 16. 4. 2003 v Aténách,
se ČR 1. 5. 2004 stala členským státem EU.
Podle článku 8 Smlouvy o EU jsou všichni státní občané každého členského státu
současně občany EU. S občanstvím unie je
mj. spojeno také volební právo v obecních
volbách – čili každý občan unie, který bydlí
v zemi EU, jejímž je státním příslušníkem,
má právo volit a být volen v obecních volbách v zemi svého pobytu, za týchž podmínek, jako příslušníci této země.18) Toto
jednotně přiznané právo platí v našich
podmínkách jen pro volby do zastupitelstev
obcí, nevztahuje se na volby do zastupitelstev krajů. Zákon o volbách do zastupitelstev krajů obdobné ustanovení jako zákon
o volbách do zastupitelstev obcí, které by
umožňovalo právo volit do zastupitelstev
krajů státnímu občanu jiného státu za předpokladu uzavřené mezinárodní úmluvy ani
neobsahuje. Je třeba ale zdůraznit, že zákon
o obcích má speciální úpravu ve vztahu
k funkcím starosty a místostarosty a v § 103
odst. 2 stanoví, že starosta a místostarosta
musí být občanem ČR.
Ve třídílném pojednání jsme shrnuli zejména problematiku související se
vznikem a zánikem mandátu člena zastupitelstva obce a pokusili se nalézt odpovědi na otázky, které se sebou přináší
praxe a ani detailní platná právní úprava
je výslovně neřeší. Z tohoto úhlu pohledu
se ukazují jako problematická zejména
ustanovení týkající se některých důvodů
zániku mandátu člena zastupitelstva obce.
Nejinak je tomu u krajů, jak vyplývá ze závěrečného exkurzu k problematice voleb
n
do zastupitelstev krajů.
Poznámky
Viz § 4 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev
krajů: Překážkami výkonu volebního práva podle
odstavce 1 jsou: a) zákonem stanovené omezení
osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí
svobody, b) zbavení způsobilosti k právním úkonům, c) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo d) výkon
základní nebo náhradní vojenské služby, vyžadujeli to bezpečnost státu.
18)
Výňatek z čl. 8b Smlouvy o EU: Každý občan unie
mající bydliště v členském státě, jehož není státním příslušníkem, má právo volit a být volen
v obecních volbách v členském státě, v němž má
bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Toto právo je vykonáváno
v souladu s podrobnou úpravou, kterou přijme
Rada jednomyslně do 31. prosince 1994 na návrh
Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem; tato úprava může stanovit výjimky tam, kde
je to odůvodněno zvláštními obtížemi některého
členského státu.
17)
PetR POsPÍŠiL
PavLa saMKOvÁ
MiROsLav BÝMa
právníci
duben 2010
MO4_38_41.indd 41
Veřejná správa
je službou
veřejnosti
M
ezi základní zásady veřejné správy patří služba veřejnosti. Ta
vyplývá především z § 4 odst. 1
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který
říká: »Veřejná správa je službou veřejnosti.«
Tomu odpovídá i formulace článku 2 odst. 3
Ústavy České republiky: »Státní moc slouží
všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví
zákon.«
Uvedená zásada se vztahuje na celou
veřejnou správu, to znamená, že nejen
na správu vykonávanou státními orgány,
ale i na nestátní subjekty, jimž byla moc delegována.
Jak se vyjádřil Nejvyšší správní soud
ve svém rozsudku ze dne 7. května 2009, sp.
zn. 1 As 29/2009-59: »Mezi základní atributy liberálně-demokratického státu patří
důsledná implementace nástrojů limitujících různými způsoby nositele veřejné moci,
daná vědomím o její možné zneužitelnosti.
Jeden z těchto nástrojů představuje rovněž
kontrola výkonu veřejné moci ze strany občanů, z čehož plyne imperativ otevřenosti
a transparentnosti veřejné správy, bez kterého by tato kontrola nemohla být efektivně
realizována.«
V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ze dne 13. ledna 2005 sp. zn. 7 A 79/2002-66
pak zaznělo: »Z obecného principu, že veřejná správa je služba veřejnosti, plyne i o něco
konkrétnější princip práva na dobrou správu, který (mimo to, že konkludentně vyplývá
ze základní zásady výkonu veřejné správy
jako služby veřejnosti) je v pozitivním právu výslovně vyjádřen v § 1 odst. 1 zákona
č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv.«
Principy dobré správy uceleně formuloval právě veřejný ochránce práv v souhrnné zprávě o své činnosti za rok 2006. Jde
o neformální principy kvalitního spravování věcí veřejných, které vycházejí nejen
z ústavních zásad, ale i z obecných právních principů, z morálních pravidel i z legitimních společenských očekávání, jež
přispívají k větší transparentnosti veřejné
správy.
Na jejich základě vzniká úředníkům povinnost jednat mimo jiné otevřeně, nestranně, v souladu s právem, předvídatelně,
efektivně, odpovědně a vstřícně vůči osobám, které se na správní orgán obrátí.
Požadavek transparentnosti, který je rovněž nezbytný pro řádné naplňování služby
veřejnosti, je stanoven i v tzv. Bílé knize
o evropské správě věcí veřejných, kterou
zveřejnila Evropská komise v roce 2001.
Tam je možné se dočíst: »Transparentnost
je nezbytná k dosažení participativní demokracie a k zajištění legitimity a odpovědnosti veřejné správy.«
Lze tedy uzavřít: Zásada veřejné správy
jako služby veřejnosti je stěžejní zásadou,
jejíž dodržování má vliv na řádné a kvalitní
fungování veřejné správy v prostředí moderního demokratického právního státu
založeného na úctě k právům a svobodám
n
člověka a občana.
KaROLiNa KLaNiCOvÁ
právnička
Ekologický právní servis
Změny
ve financování
P
ublikace Rozpočet a financování
územních samosprávných celků,
organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Majetek státu
– ÚZ číslo 772, to je soubor 26 předpisů,
které zahrnují rozpočtová pravidla státu
a územních rozpočtů, vyhlášku o rozpočtové skladbě, o FKSP, dále zákony o podpoře
regionálního rozvoje, o rozpočtovém určení daní aj. Změny (podle stavu k 20. 1. 2010)
se dotkly všech nosných zákonů a rozsáhlou novelou také vyhlášky o rozpočtové
skladbě (60 změnových bodů). Nově je zařazena vyhláška č. 449/2009 Sb., která nahrazuje vyhlášku č. 16/2001 Sb., o způsobu,
termínech a rozsahu údajů předkládaných
pro hodnocení plnění státního rozpočtu
a rozpočtů územních samosprávných celků. Všechny změny jsou vyznačeny tučně.
Více informací najdete na www.roz.sagit.
cz. Kód knihy je: 04005.
Publikaci v rozsahu 320 stran za 129 Kč
(včetně DPH) si můžete písemně objednat
na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: dagmar.
[email protected], nebo na adrese
http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její
zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT.
Informace získáte na tel.: 596 785 999.
Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří
u publikace uvedou na objednávce číslo
své klubové karty a kód knihy, obdrží 30%
slevu.
41
3/25/10 11:57:29 AM
L e g i s L at i va
Dovolená člena
zastupitelstva
obce /2
v
úvodu druhého a zároveň posledního dílu seriálu se budeme zabývat
problematikou nevyčerpané dovolené člena zastupitelstva obce.
NevYČeRPaNÁ DOvOLeNÁ
Pokud člen zastupitelstva obce nevyčerpal
dovolenou (či její část) u svého zaměstnavatele, který ho uvolnil k výkonu veřejné
funkce, potom mu ji (či její část) na základě
§ 79 odst. 4 obecního zřízení (OZ) poskytne
obec. Tato povinnost nastane obci pouze
v případě, že uvolněný člen zastupitelstva měl před uvolněním k výkonu veřejné
funkce nějakého zaměstnavatele a zároveň
nebyl schopen si u něj vyčerpat celý rozsah
dovolené. Uvolněným členem může být sice
i ten, který před svým zvolením do funkce
nebyl v pracovním poměru, ale vykonává
funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolněný člen zastupitelstva obce (§ 71
odst. 1 obecního zřízení), ale u takového
člena zastupitelstva, který před svým zvolením do funkce nebyl v pracovním poměru
(neměl žádného zaměstnavatele), je pravidlo uvedené v § 79 odst. 4 OZ ze své podstaty nepoužitelné.
DOvOLeNÁ ZaMĚstNaNCe PODLe
ZÁKONÍKU PRÁCe
Dovolená zaměstnance je upravena v zákoníku práce. Podle § 211 vzniká zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním
poměru, za podmínek stanovených v deváté části zákoníku práce právo na:
n dovolenou za kalendářní rok nebo na její
poměrnou část (je to základní druh dovolené; výměra dovolené zaměstnanců u zaměstnavatelů v podnikatelském sektoru
činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce;
dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů
uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce
– tj. stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská
právnická osoba – činí 5 týdnů v kalendářním roce; dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých
škol činí 8 týdnů v kalendářním roce (viz
§ 212 a 213),
n dovolenou za odpracované dny /v případě zaměstnance, který nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci
alespoň po dobu 60 dnů (viz § 214)/,
n dodatkovou dovolenou (dodatková dovolená v délce 1 týdne přísluší zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele
po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě
nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok
koná práce zvlášť obtížné – § 215 zákoníku
práce).
Protože § 79 odst. 4 OZ nerozlišuje ten či
onen druh nevyčerpané dovolené zaměstnance (budoucího uvolněného člena zastupitelstva), lze za nevyčerpanou dovolenou
člena zastupitelstva (nevyčerpanou u toho
zaměstnavatele, který jej uvolnil k výkonu
veřejné funkce) rozumět všechny tři druhy
dovolené upravené zákoníkem práce.
Když naopak nevyčerpá uvolněný člen
dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu
ji uvolňující zaměstnavatel, ke kterému se
tento člen zastupitelstva po skončení svého dlouhodobého uvolnění vrací. Je však
možné i to, aby uvolňující zaměstnavatel
nevybranou dovolenou proplatil (například
pokud by to pro něj bylo výhodnější a bývalý člen zastupitelstva s tím souhlasil). Zákon
tuto možnost nevylučuje. V daném případě
jde totiž o soukromoprávní vztah, ve kterém se uplatňuje zásada, že každý může
činit vše, co není zákonem zakázáno. Nemá-li uvolněný člen zastupitelstva žádného zaměstnavatele, ke kterému by se mohl
po ukončení výkonu veřejné funkce vrátit
(například zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce, anebo žádného zaměstnavatele uvolněný člen zastupitelstva před
nástupem do uvolněné funkce neměl),
nemůže mu sice nikdo dovolenou poskytnout, ale obec mu může (není to však její
zákonem uložená povinnost) poskytnout
náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou, jako je tomu v případě § 79
odst. 5 obecního zřízení.
PŘeveDeNÍ NÁROKU Na DOvOLeNOU
Obecní zřízení v § 79 odst. 5 umožňuje, aby
si uvolněný člen zastupitelstva obce mohl
převést dovolenou nebo její část do následujícího kalendářního roku, pokud si
nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat
v průběhu příslušného kalendářního roku.
Vzhledem k neaplikovatelnosti zákoníku
práce na institut dovolené uvolněných členů zastupitelstva nemůže nastat ani povinné čerpání dovolené ze zákona, jak stanoví
zákoník práce u zaměstnanců v § 218 odst. 4.
Podle tohoto ustanovení platí, že pokud neurčí zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou
ani do 31. října příštího kalendářního roku,
je (ze zákona) dnem nástupu zaměstnance
na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její
část první následující pracovní den, přičemž
když nevyčerpá zaměstnanec dovolenou ani
do konce příštího kalendářního roku, právo
na tuto dovolenou zaniká. V případě uvolněných členů zastupitelstva obdobné omezení
obecní zřízení nestanovuje.
Pokud si uvolněný člen zastupitelstva
nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat
v průběhu příslušného kalendářního roku,
může též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou
(pokud si nepřevedl nevyčerpanou dovolenou do následujícího kalendářního roku).
Obecní zřízení v § 79 odst. 5 tak dává uvolněnému členovi na výběr ze dvou alternativ
– buď si převede nevyčerpanou dovolenou
do následujícího kalendářního roku, anebo
požádá obec (radu obce na základě § 102
odst. 3 OZ) o proplacení náhrady měsíční
odměny za nevyčerpanou dovolenou.
Ustanovení § 79 odst. 5 obecního zřízení
zavádí pojem »náhrada měsíční odměny«,
což je něco jiného než měsíční odměna
poskytovaná ve snížené výši ve smyslu
§ 73 odst. 4 obecního zřízení. Zatímco § 73
odstavec 4 stanoví přesný postup výpočtu
»snížené výše« měsíční odměny pro zde
uvedené případy dočasné pracovní ne-
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
42
MO4_42_44.indd 42
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
duben 2010
3/25/10 12:00:23 PM
L e g i s L at i va
schopnosti nebo karantény uvolněného
člena zastupitelstva obce, v případě »náhrady měsíční odměny« podle § 79 odst.
5 není jasný postup jejího výpočtu. Podle
§ 222 odst. 3 zákoníku práce platí, že pokud
vznikne zaměstnanci právo na náhradu
mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší
ve výši průměrného výdělku (§ 351 až § 362
zákoníku práce). Obecní zřízení obdobu
uvedeného pravidla zákoníku práce neobsahuje (ani na něj neodkazuje), nezná rovněž pojem »průměrného výdělku«. Obec
při stanovování »náhrady měsíční odměny«
za nevyčerpanou dovolenou uvolněného
člena zastupitelstva tak sice není omezena
pravidly zákoníku práce, ale není vyloučeno, aby v této věci podle nich analogicky
postupovala.
NĚKteRÉ PROBLeMatiCKÉ OtÁZKY
Vzhledem k tomu, že obecní zřízení obsahuje v § 79 poměrně stručnou právní
úpravu dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce, vznikají v praktické aplikaci
některé dále uvedené problémy. Při jejich
řešení je však třeba mít na paměti, že zákoník práce se na dovolenou uvolněných
členů zastupitelstva obce podle § 79 OZ nevztahuje ani podpůrně.
Z důvodu nerozlišování pracovní doby
a doby odpočinku či samotné neexistence
zaměstnavatele u uvolněného člena zastupitelstva (který například určuje nástup
na dovolenou svým zaměstnancům – srov.
§ 217 zákoníku práce) může být v praxi
mnohdy i velmi obtížné rozlišit, kdy uvolněný člen fakticky vykonává svoji funkci
a kdy čerpá dovolenou (teoreticky není vyloučeno, aby měl »dovolenou« ve smyslu
faktického nevykonávání funkce po celé
volební období, aniž by to muselo mít jakýkoliv vliv na existenci jeho mandátu,
zastávané funkce či pobíraných měsíčních
odměn či případné odměny při skončení
funkčního období).
Není také zřejmé, kdo by měl určovat nástup dovolené uvolněných členů zastupitelstva. Podle § 103 odst. 4 písm. i) obecního zřízení sice starosta plní obdobné úkoly
jako statutární orgán zaměstnavatele podle
zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva, z toho však
nelze dovozovat, že starosta bude určovat
nástup dovolené uvolněným členům zastupitelstva, neboť není jejich nadřízeným
(nástup dovolené si tak budou »určovat«
například sami členové zastupitelstva, popřípadě po dohodě mezi sebou).
Obecní zřízení se dále například nezabývá otázkou, jak by se mělo postupovat v případě, pokud poměrná část dovolené (§ 79
odst. 2 OZ) bude činit necelý den. Bude
tak na dané obci, respektive na radě obce
(§ 102 odst. 3 OZ) jaký postup si pro danou
situaci zvolí (například může »využít« pravidla uvedeného v § 216 odst. 5 zákoníku práce, podle kterého platí, že jestliže poměrná
část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se
n
na půlden).
JaN BŘeŇ
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky
137/2009 do částky 154/2009).
Částka 137 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. prosince 2009.
Nález Ústavního soudu č. 430/2009 Sb. ze dne
22. září 2009 ve věci návrhu na zrušení čl. 4, čl.
5 a čl. 6 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 7/2001, kterou se stanovují podmínky a povinnosti při ochraně, údržbě a tvorbě
veřejné zeleně (vyhláška o veřejné zeleni)
Ústavní soud návrhu částečně vyhověl.
Právní věty nálezu:
Obecně závazná vyhláška překračuje kompetenci obce zakotvenou v § 35 odst. 1 obecního
zřízení, upravuje-li působnost, která je zvláštním
zákonem svěřena správním úřadům jako výkon
státní správy a ochrana veřejné zeleně v obecně
závazné vyhlášce nijak neplyne z »místních«
podmínek a zvláštností.
Při vymezení oblasti samostatné působnosti
obce /§ 10 písm. c) zákona o obcích/ není možné bez dalšího hledět na stanovení povinnosti
vlastníků nebo uživatelů pozemku, který je veřejným prostranstvím, jako na nucené omezení
vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4
Listiny základních práv a svobod. Vázanost
výkonu vlastnického práva však musí být dána
obecným a předem stanoveným režimem, nikoli
režimem povolovacím.
Protože plochy veřejné zeleně mohou být vlastněny subjekty odlišnými od obce, je stanovení
zákazu pojíždět automobily, motorkami, jízdními
koly, vydupávat trávník, ničit výsadby v záhonech, rozdělávat ohně na plochách veřejné
zeleně, zjevným překročením rámce zákonného
zmocnění § 10 písm. c) obecního zřízení.
Ustanovení obecně závazné vyhlášky, podle
kterého povinnosti a práva vyplývající z platných
obecně závazných předpisů nejsou touto vyhláškou nijak dotčeny, nemůže na jejím rozporu
s těmito právními předpisy z hlediska hodnocení
její ústavnosti a zákonnosti nic změnit.
Částka 141 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. prosince 2009.
Úplné znění zákona č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
a o změně dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 444/2009 Sb.)
Částka 144 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. prosince 2009.
Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech
a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení
plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků,
rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů
regionálních rad regionů soudržnosti
Účinnost od 1. ledna 2010
Částka 152 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2009.
Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 482/2009 Sb.
Seznam katastrálních pracovišť katastrálních
úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody,
ve kterých vykonávají působnost příslušného
katastrálního úřadu k 1. lednu 2010
Částka 153 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2009.
Vyhláška č. 484/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu
nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů
Novela vyhlášky č. 36/2006 Sb. rozšiřuje
seznam obecních úřadů, které mohou provádět
ověřování listin a podpisů, o dalších 89 nových
obecních úřadů, jež projevily zájem tuto agendu
vykonávat a zároveň splnily potřebné materiálně
technické a personální podmínky. Současně se
ze seznamu obecních úřadů vypouští na vlastní
žádost Obecní úřad Hoštice (Jihočeský kraj,
správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou
působností Strakonice), s tím, že s ohledem
na sousedící obce bude výkon ověřovací agendy
pro občany obce Hoštice i nadále snadno
dostupný.
Účinnost od 1. ledna 2010
Vyhláška č. 485/2009 Sb., kterou se mění
vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb.,
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů
Novela vyhlášky č. 207/2001 Sb. reaguje na poznatky z dosavadní aplikace vyhlášky, pokud jde
o provádění dodatečných záznamů do matričních knih v souvislosti se změnou názvu obce
a vydávání doslovných výpisů z matričních knih
fyzickým osobám. Novela zároveň pověřuje
Obecní úřad Raduň matriční působností a dále
provádí změny územní působnosti matričních
úřadů s ohledem na vznik a zánik dvou obcí
v Olomouckém a Středočeském kraji.
Účinnost od 1. ledna 2010 (s výjimkou)
Vyhláška č. 486/2009 Sb., kterou se mění
vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních
obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem
a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška číslo
564/2002 Sb., o stanovení území okresů České
republiky a území obvodů hlavního města Prahy,
ve znění pozdějších předpisů
Novelizované vyhlášky reagují na zánik obce
Nemíž, která se sloučila s obcí Tehov (Středočeský kraj), a vznik nové obce Petrov nad Desnou
(Olomoucký kraj). Dále se opravuje název obce
Čímice (Plzeňský kraj) v dosavadním znění
vyhlášky č. 564/2002 Sb.
Účinnost od 1. ledna 2010
Částka 154 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2009.
Zákon č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu
České republiky na rok 2010
Celkové příjmy státního rozpočtu České
republiky na rok 2010 se stanoví částkou 1 022 219 350 00 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou
1 184 919 350 000 Kč. Schodek státního
rozpočtu činí 162 700 000 000 Kč.
Mgr. JaN BŘeŇ
právník
právník
duben 2010
MO4_42_44.indd 43
43
3/25/10 12:00:24 PM
L e g i s L at i va
Osadní výbory
v otázkách
a odpovědích
O
sadní výbory upravuje zákon číslo
128/2000 Sb., o obcích velmi stručně (viz rámeček). Ale platí pro ně
rovněž obecná ustanovení dotýkající se výborů obecně. Výslovně zmíněnou výjimkou
je pouze fakt, že předsedou osadního výboru nemusí být člen zastupitelstva obce.
Osadních výborů se také netýkají speciální ustanovení, určená pro výbory finanční
a kontrolní. Navzdory stručným právním
podmínkám lze na některé otázky z praxe
osadních výborů odpovědět poměrně jednoznačně, u jiných je však nutné odpověď
odvodit.
Musí mít osadní výbor jednací řád?
Zákon neukládá povinnost vydat pro výbory jednací řád. Není to však vyloučeno,
a často se jednací řád pro výbory zastupitelstva vydává (zpravidla ve větších městech). Dokument schvaluje zastupitelstvo
jako orgán, který výbory zřizuje. Jednací
řád nesmí být v rozporu s textem zákona
dotýkajícím se výborů, jinak může stanovit
pravidla podrobněji.
n
n Je povinností osadního výboru pořizovat zápisy ze svých zasedání (včetně
prezenční listiny)? A je nutné, aby s usnesením vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru?
Z ustanovení § 118 odst. 2 druhé věty zákona o obcích vyplývá tato povinnost jednoznačně: Usnesení výboru se vyhotovuje
písemně a podepisuje je předseda výboru.
Rovněž zákon pro platné usnesení v odst. 3
téhož paragrafu vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech členů výboru. Proto je
praktické a účelné vyhotovovat prezenční
listiny, i když to zákon přímo neukládá –
výbor by se mohl ocitnout v důkazní nouzi,
že jeho usnesení bylo přijato řádně, zvláště
v případě sporu.
n Mohou být zápisy z jednání osadního
výboru k dispozici občanům obce? Pokud
ano, kde a jak (například jejich uložením
na obecní úřad k možnému nahlédnutí)?
Zápis je veřejný, a to ve smyslu zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k in-
Aktuální
publikace
Publikace Obce, Kraje,
hl. m. Praha, Úředníci
obcí a krajů, Obecní policie – ÚZ č. 783 zahrnuje 32
předpisů, mj. zákon o obcích, krajích, hl. městě Praze, o obcích s rozšířenou
44
MO4_42_44.indd 44
Právní úprava činnosti osadních výborů v zákoně o obcích
§ 120
(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní výbory (dále jen »osadní výbor«). Osadní
výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou
je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.
(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.
n
§121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části
obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu
v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.
n
Poznámka autorky: Osadní výbor zřizuje zastupitelstvo, které má při jeho obsazení poslední slovo.
Pokud jsou k práci výboru výhrady, například jeho členové nehájí zájmy dané oblasti, nebo podávají zkreslené
informace a stanoviska, aniž mají oporu většiny občanů příslušné části obce, je to bezpochyby vážný signál
pro zastupitele, aby se připomínkami odpovědně zabývali. Jestliže tak neučiní, jsou svým způsobem sami proti
sobě. Důsledkem jsou nejen nespokojení občané, ale i popření smyslu osadních výborů – být spojovacím článkem mezi občany a zastupitelstvem, »hlídačem« zájmů dané části. Není nic horšího, než když se osadní výbor
a jeho činnost dostane do jasného rozporu s většinou občanů, které by měl hájit a zastupovat. Osadní výbory,
které fungují příkladně, je naopak nutné ocenit.
n
formacím. Každý občan má právo na jeho
kopii, pokud si o ni požádá podle tohoto
zákona.
Měl by osadní výbor umožnit ostatním
občanům přístup na své jednání a vyjádřit
se k projednávaným záležitostem?
Osadní výbor nemá povinnost umožnit
občanům přístup na své jednání. Jeho jednání není veřejné jako například jednání
zastupitelstva. To, zda občany přizve či nikoliv, je na vůli výboru jako kolektivního
orgánu.
n
Jaká je možnost vyjádřit nesouhlas
nebo nespokojenost s prací nebo doporučeními k určitým záležitostem, která
osadní výbor předkládá zastupitelstvu?
Občané nespokojení s činností osadního
výboru by se měli obrátit na zastupitelstvo
obce, které jeho členy určilo. Podle § 16
odst. 2 písm. g) zákona o obcích je občan
obce oprávněn podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Zastupitelstvo
by mělo podnět vyřídit bezodkladně, nejpozději do 90 dnů. Pro úplnost – zastupitelstvo není vázáno doporučeními osadního
n
působností, dále předpisy o matrikách, o svobodném přístupu k informacím, o informačních systémech
veřejné správy, zákon o kronikách
obcí a další. Všechny změny (podle
stavu k 15. 2. 2010) jsou vyznačeny
tučným písmem a v rámečcích jsou
pasáže s pozdější účinností (vazba
na daňový řád a zákon o registrech);
odkazy na související předpisy jsou
plně citovány. Více informací najdete na www.obce.sagit.cz.
výboru, a je-li tedy zásadní nesouhlas s tím,
co výbor zastupitelstvu předkládá, má smysl jej dát najevo, aby stanovisko osadního
výboru nebylo například v zásadním rozporu s vůli většiny obyvatel daného místa
apod. Výbor se asi nemusí zavděčit všem,
ale rozdíl mezi názorem osadního výboru
a většinou občanů dané oblasti by neměl
být tak markantní, aby bylo možné označit
stanovisko osadního výboru za minoritní,
respektive v podstatě třeba za osamělé.
n Kdo může navrhovat členy osadního výboru? Lze rozhodovat o volbě v referendu?
V zásadě kdokoli. Podněty zvenčí mohou
přijít ve smyslu § 16 odst. 2 písm. g) zákona
o obcích. Zastupitelstvo je může a nemusí
brát v potaz. Odvolání člena osadního výboru nemusí být nijak zdůvodňováno (ale
může a bývá to pravidlem), a k výměně
může dojít kdykoli. Avšak odvolání ani volba nemohou být předmětem referenda – je
n
to výhradní pravomoc zastupitelstva.
JaNa HaMPLOvÁ
advokátka
a členka redakční rady Moderní obce
Publikaci v rozsahu 384 stran za 143 Kč
(včetně DPH) si můžete písemně objednat
na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: dagmar.
[email protected], nebo na adre- se
http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její
zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT.
Informace na tel.: 596 785 999. Členové
ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové
karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
duben 2010
3/25/10 12:00:25 PM
Právní Poradna
Starobní důchod
starosty obce
n V květnu mi bude 57 let a podle zákona č. 155/1995 Sb., mám nárok od 19. 5.
na starobní důchod, neboť jsem vykonával více než 23 let službu v ozbrojených
silách. V současné době jsem uvolněným
starostou malé obce. Mám v tomto případě na starobní důchod nárok? Co se stane,
když budu zvolen na další 4 roky? Je možné starobní důchod nepobírat a nechat
si ho vyplácet až po ukončení volebního
období, tj. až v roce 2014, kdy mi bude 61
let? Má odložení pobírání starobního důchodu vliv na jeho výši, nebo mohu pobírat obojí?
Právní postavení starostů obcí se posuzuje podle § 5 odst. 2 zákoníku práce a podle
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Starosta
plní úkoly zaměstnavatele podle pracovněprávních předpisů, uzavírá a ukončuje
pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat. Pokud není v obci tajemník
obecního úřadu, starosta jmenuje vedoucí
odboru, odvolává je a stanoví jim plat. Pokud je zřízena rada obce, provádí uvedené
úkony tato rada.
Pokud jsou členové zastupitelstev včetně starostů uvolněni pro výkon funkce, jde
o překážku v práci v obecném zájmu a tuto
funkci vykonávají v pracovním poměru. Jejich práva a povinnosti v pracovních vztazích k územnímu samosprávnému celku
se posuzují podle zákoníku práce. Otázky
důchodového pojištění se posuzují podle
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Bude-li starosta zvolen i na další 4 roky,
bude po tuto dobu v pracovněprávním
vztahu. Jeho důchodové nároky se budou
posuzovat stejně jako u ostatních zaměstnanců. Může si zvolit další pracovní činnost
a nepožádat o poskytování starobního důchodu, nebo může pobírat celý nebo polovinu starobního důchodu.
Podle § 34 odst. 3 důchodového zákona se
výše procentní výměry starobního důchodu
zvýší zaměstnanci, který splnil podmínky
pro »řádný« starobní důchod a po vzniku
nároku na něj bude vykonávat výdělečnou
činnost a pobírat starobní důchod ve výši
poloviny. Za každých 180 kalendářních dnů
této výdělečné činnosti se starobní důchod
zvýší o 1,5 % výpočtového základu. Právní
úprava platná do 31. 12. 2009 umožňovala
zvýšit procentní výměru starobního důchodu rovněž o 1,5 %, ale za každých 90 odpracovaných kalendářních dnů při podmínce,
že důchodce má sjednán pracovní poměr
nejdéle na dobu jednoho roku.
Zaměstnanec – senior, kterému vznikl
nárok na starobní důchod a rozhodne se při
výdělečné činnosti pobírat jeho plnou výši,
se bude procentní výměra důchodu zvyšo-
vat nepatrně. Podle § 37 odst. 1 důchodového zákona se mu zvýší procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu,
což odpovídá zvýšení o 0,1 % za každých
90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.
Procentní výměra starobního důchodu se
takto zvýší jen za čtyři ukončená 90denní
období, tj. za 360 kalendářních dnů.
Příklad: Kdyby důchodce odpracoval
při pobírání celého starobního důchodu
například 180 dnů, procentní výměra se
mu nezvýší, neboť nejde o čtyři ukončená
90denní období.
Odložení pobírání starobního důchodu
ovlivní procentní výměru starobního důchodu. Vyměřovací základ, který je rozhodující pro výši důchodu, bude se tak zvyšovat o výdělek a procenta za odpracované
roky i za dobu po vzniku nároku na starobní důchod, kdy zaměstnanec pracoval. Jde
o další formu motivace seniorů k výdělečné
činnosti po vzniku nároku na starobní důchod. Výhodnější bude však, když zaměstnanec – starosta po vzniku nároku na důchod požádá o výplatu jeho poloviny.
JUdr. LadISLav JoUZa
právník
dárek pro předplatitele Moderní obce
Časopis Moderní obec zajistil po dohodě
se společností Veletrhy Brno pro své předplatitele vstup zdarma na mezinárodní
veletrh WATENVI, který se uskuteční
25.–27. května 2010 v Brně.
Součástí veletrhu jsou tři odborné výstavy
a veletrh: VodoVody – kanalizaCe,
enViBrno a UrBiS teChnologie.
Místo vstupenky předložte voucher pro
věrné čtenáře časopisu Moderní obec.
Pro získání voucheru pro vstup zdarma
postupujte následovně:
n otevřete internetové stránky veletrhu
www.watenvi.cz a klikněte na odkaz REGISTRACE NÁVŠTĚVNÍKŮ,
n vyberte si veletrh WatenVi a poté zadejte váš e-mail,
železniční doprava
silniční doprava
telekomunikace
n zadejte registrační kód pro předplatitele nebo MODERNIOBEC,
n vyplňte zobrazený formulář a odešlete.
Po registraci vám bude e-mailem zaslán
voucher pro bezplatný vstup na tento
veletrh ve formátu PdF. S vytištěným
voucherem navštívíte veletrh zdarma.
AŽD Praha
Tradiční český dodavatel moderních
řídicích a zabezpečovacích systémů pro
dopravu
Bezpečně k cíli
duben 2010
www.azd.cz
45
MO000991-4
MO4_45_47.indd 45
3/25/10 12:02:42 PM
Právní Poradna
Podávání oznámení
o příjmech
n Blíží se termín, kdy by veřejní funkcionáři měli podávat čestné prohlášení podle
zákona o střetu zájmů. Paragraf 11 tohoto
zákona ukládá, že veřejný funkcionář je
povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit,
že během výkonu funkce získal jakékoliv
peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména... atd. Patří mezi tyto »jakékoliv peněžité příjmy« i pobírání starobního důchodu? někteří zastupitelé u nás
tvrdí, že důchod je sociální dávka, která
by se neměla do přiznání uvádět. Poradíte
nejen nám, ale i ostatním?
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
který nabyl účinnosti k 1. 1. 2007 a byl
za tuto poměrně krátkou dobu své účinnosti již 4x novelizován, ukládá určitým,
v zákoně vymezeným osobám působícím
ve veřejné správě (dále jen veřejní funkcionáři), mnohé povinnosti, případně stanoví
určitá omezení.
V podmínkách obcí se zákon o střetu zájmů vztahuje na dlouhodobě uvolněné členy zastupitelstva obce, starostu, místostarostu a členy rady obce, kteří nejsou pro
výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a také
na některé vedoucí úředníky obce zařazené
do obecního úřadu.
Tou nejzásadnější povinností, kterou zákon o střetu zájmů veřejným funkcionářům
ukládá, je bezesporu povinnost podávat
čestné prohlášení o jiných vykonávaných
kandidáti do okrskové
volební komise
V zákoně o volbách do zastupitelstev
obcí se v § 17 stanoví podrobnosti o tom,
kdo může být členem okrskové volební
komise. V odst. 3 je pak uvedeno, že delegováním členů a náhradníků do okrskové
volební komise se rozumí doručení jejich
seznamu starostovi. Můj dotaz zní: Co má
obsahovat seznam delegovaných členů
a náhradníků okrskových komisí, který
politické strany předávají starostovi? například když seznam obsahuje pouze jména a je předán s tím, že tyto lidi na úřadě
známe, abychom to doplnili a samozřejmě není podepsán zmocněncem strany.
lze to považovat za delegaci ve smyslu
výše uvedeného § 17 odst. 3 zákona číslo
491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev
obcí, ve znění pozdějších předpisů?
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí
(dále jen zákon o volbách) v § 6 stanoví, že
volebním orgánem podle tohoto zákona je,
mimo jiné orgány, také okrsková volební
komise. Minimální počet členů této komise
podle § 15 určuje starosta ve lhůtě 60 dnů
přede dnem voleb s přihlédnutím k počtu
voličů ve volebním okrsku.
Úkolem okrskové volební komise je podle § 16 dbát o pořádek ve volební místnosti,
n
46
MO4_45_47.indd 46
činnostech, majetku nabytém v průběhu
výkonu funkce a o příjmech, darech a závazcích, (dále jen oznámení).
Oznámení činí veřejný funkcionář nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku za předcházející kalendářní
rok (tzn. v tomto roce je třeba oznámení
podat do 30. 6. 2010 za rok 2009). V případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon
funkce, je povinen učinit oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení.
Oznámení je ve stejných lhůtách nutné
podat i v případě, že v průběhu kalendářního roku/výkonu funkce nedošlo ke skutečnostem, které jsou předmětem oznámení.
Oznámení se podává evidenčnímu orgánu
(v podmínkách obcí tajemníkovi obecního
úřadu, není-li funkce tajemníka zřízena,
nebo obsazena, starostovi).
Zákon o střetu zájmů v § 11 odst. 1 písm.
a) stanoví, jaké údaje se uvádějí do oznámení v části týkající se oznámení o příjmech a darech. Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně
oznámit, jakékoliv peněžité příjmy nebo
jiné majetkové výhody, zejména dary (s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10 zákona), odměny, příjmy
z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících
právnických osobách, které během výkonu
funkce získal, pokud souhrnná výše těchto příjmů nebo jiných majetkových výhod
přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč.
Zákon dále výslovně stanoví, že za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu
zajišťovat a dozírat na průběh hlasování,
sčítat hlasy a vyhotovit zápis o průběhu
a výsledku hlasování. Následně komise
odevzdává volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu.
Předně je třeba uvést, že členem okrskové
volební komise může být pouze státní občan ČR a státní občan jiného státu, jemuž
právo volit přiznává mezinárodní úmluva,
kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena
ve Sbírce mezinárodních smluv, a který splňuje podmínky stanovené v § 17 odst. 1 zákona o volbách; v odst. 2 tohoto ustanovení se pak stanoví, že každá volební strana,
jejíž kandidátní listina byla zaregistrována
pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem
voleb jednoho člena a jednoho náhradníka
do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného
zastupitelstva volí.
Zákon o volbách dále stanoví, že delegováním členů a náhradníků se rozumí doručení jejich seznamu starostovi. Seznam
musí obsahovat jméno a příjmení, datum
narození a místo, kde je člen, popřípadě
náhradník přihlášen k trvalému pobytu,
a podpis zmocněnce volební strany; tvoříli volební stranu nezávislý kandidát, podpis
tohoto kandidáta. Dále seznam může obsahovat i údaj, do které okrskové volební
komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí,
se pro tento účel nepovažují plat, odměna
nebo další náležitosti, na které má veřejný
funkcionář nárok v souvislosti s výkonem
funkce podle zvláštních právních předpisů
a že do souhrnu se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč.
Z dikce citovaného ustanovení § 11 zákona (»oznamují se jakékoliv peněžité příjmy,
zejména…«) vyplývá, že výčet zde uváděných možných typů příjmů není výčtem
taxativním, ale jedná se pouze o demonstrativní, příkladový výčet nejčastějších
možných příjmů. Ze skutečnosti, že v tomto výčtu nejsou výslovně uvedeny důchody
jako dávky čerpané z důchodového pojištění nelze podle mého názoru dovodit, že
starobní důchod, případně jiné důchody,
by se do oznámení o příjmech neměly zahrnovat. Zákon výjimku ve vztahu k tomuto
typu příjmů nezná.
Shrnutí: Starobní důchod je podle mého
právního názoru peněžitým příjmem veřejného funkcionáře a pokud souhrnná
výše pobíraného důchodu a jiných příjmů
nebo jiných majetkových výhod přesáhne
v kalendářním roce 100 000 Kč, je třeba jej
do oznámení uvést.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
zařadí je do okrskových volebních komisí
starosta.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud se
volební strany rozhodnou navrhnout své
zástupce za členy a náhradníky okrskových
volebních komisí, musí tak učinit způsobem stanoveným zákonem. Předávané seznamy musí podle mého právního názoru
obsahovat veškeré údaje požadované zákonem, včetně podpisu zmocněnce volební
strany, popř. podpis kandidáta, tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát. Pokud předávaný seznam neobsahuje potřebné údaje
podle § 17 odst. 3 zákona o volbách a dosud neuplynula lhůta pro delegování členů
a náhradníků podle § 17 odst. 2 tohoto zákona o volbách, může být podle mého názoru zmocněnec vyzván k jejich doplnění.
Jestliže tak neučiní, popřípadě když lhůta
pro delegování uplyne, nemohou být podle
mého názoru delegovaní členové a náhradníci na základě takového neúplného seznamu do okrskových komisí zařazeni.
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
duben 2010
3/25/10 12:02:43 PM
Právní Poradna
rozdělení příspěvkové
organizace
n Chceme rozdělit příspěvkovou organizaci (Po) tak, aby nová organizace
převzala část činností té původní. Jaký je
v této věci postup a jaký to bude mít dopad na zaměstnance původní organizace?
Je třeba uzavírat delimitační dohody?
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů, ve znění
pozdějších předpisů, s možností rozdělení
příspěvkové organizace obce na dvě či více
výslovně počítá v ustanovení § 27 odst. 7.
Ten říká, že k rozdělení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem
v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky
na přejímající organizace. V popsaném
případě lze postupovat v několika krocích
s tím, že celý proces má dva základní rozměry – první souvisí se zřízením nové příspěvkové organizace a zúžením předmětu
činností stávající, druhý souvisí s přechodem práv a povinností z pracovněprávních
vtahů na novou organizaci.
Zastupitelstvo obce by nejdříve mělo
schválit zřízení nové PO, která bude přebírat část činností (ale také třeba i část svěřeného majetku, viz § 27 odst. 7 malých rozpočtových pravidel) stávající organizace.
Nová příspěvková organizace by měla být
zřizována k určitému budoucímu dni (den
rozdělení stávající organizace) – z praktických důvodů lze doporučit například
začátek kalendářního roku, nebo u škol
začátek roku školního. Ke stejnému datu
by mělo zastupitelstvo obce schválit také
změnu zřizovací listiny původní organizace
Povinnost Po
zveřejnit záměr
n Je příspěvková organizace (Po) povinna zveřejnit záměr pronájmu nemovitého
majetku, svěřeného jí obcí?
Podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), v platném znění,
je obec povinna zveřejnit na úřední desce
obecního úřadu svůj záměr prodat, směnit,
darovat, pronajmout nebo vypůjčit nemovitý majetek obce. V praxi vzniká otázka,
zda tuto povinnost má i PO obce ve vztahu
k nemovitému majetku obce, který jí byl
svěřen k hospodaření.
Příspěvkové organizace jsou podle § 23
odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, právnickými osobami, jimž zřizovatel (územní samosprávný celek) svěřuje
do správy část svého majetku a jimž k této
správě současně vymezuje konkrétní dispoziční práva /§ 27 odst. 2 písm. e) a f) zákona
č. 250/2000 Sb./. Se svěřeným majetkem
tedy hospodaří (nakládá) v rámci určených
majetkových práv samostatně, »nezávisle«
na obci, což mj. znamená, že ohledně toho-
duben 2010
MO4_45_47.indd 47
s tím, že de facto zúží její předmět činností
(a provede další změny, například vyjmutí
části svěřeného majetku, který bude nová
organizace potřebovat pro zajištění převzatých činností) o ty, které by měla vykonávat
nově zřizovaná organizace. Obě rozhodnutí by měla být učiněna současně v rámci
jednoho usnesení tak, aby byla zajištěna
jejich vzájemná nerozpornost a bylo jednoznačné, v jakém rozsahu přecházejí majetek, práva a závazky dosavadní organizace
na přejímající a ke kterému dni.
Na základě tohoto rozhodnutí o rozdělení PO přímo ze zákona přecházejí práva
a povinnosti z pracovněprávních vztahů
v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele (novou příspěvkovou organizaci).
Tzv. delimitační dohody se neuzavírají.
Dosavadní a přejímací zaměstnavatel mají
v souvislosti s přechodem pracovněprávních vztahů povinnost informační a projednací (§ 339 zákoníku práce). Pokud přejímající příspěvková organizace vznikne až
ke dni, kdy dojde k přechodu práv a povinností, z logiky věci nemůže své povinnosti
plnit.
Dosavadní popis vycházel ze situace, že
činnosti, které přestává původní organizace vykonávat, přejímá v plném rozsahu
nová příspěvková organizace a nesnižuje se
počet pracovních míst. Pokud by však v důsledku rozhodnutí o rozdělení organizace
mělo dojít ke snížení počtu zaměstnanců,
je nezbytné na tuto okolnost pamatovat.
Jednak samotné rozhodnutí zastupitelstva
(viz výše) by mělo jednoznačně konstatovat, která pracovní místa v důsledku reorganizace zanikají (například 1 místo účetní, 2
místa údržbářů apod.). V takovém případě
bude na straně zaměstnavatele, tj. původní příspěvkové organizace, dán výpovědní
to majetku činí vlastní právní úkony svým
jménem a pod svou odpovědností. Jelikož
zákon o obcích s povinností zveřejnit záměr počítá pouze v případě, že právní úkon
bude provádět sama obec (zákon hovoří
o záměru obce, o rozhodnutí v příslušném
orgánu obce atd.). A jelikož »záměr« PO nakládat se svěřeným majetkem nelze považovat za záměr přičitatelný obci, lze mít
za to, že povinnost zveřejnit záměr, uvedená v § 39 odst. 1 zákona o obcích, se na dispozice s nemovitým majetkem svěřeným
příspěvkové organizaci, které má realizovat
sama příspěvková organizace, nevztahuje.
Příspěvková organizace obce a obec jsou
totiž dva odlišné (byť do jisté míry provázané) subjekty, přičemž § 39 odst. 1 zákona
o obcích povinnost ukládá pouze obci.
K zamezení případných interpretačních rozdílů ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích a obdobného ustanovení § 18
odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích
(krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je třeba zohlednit existenci § 18 odst.
4 zákona o krajích, které v souvislosti s povinností kraje zveřejnit záměr disponovat
se svým nemovitým majetkem výslovně
hovoří o tom, že tato povinnost se nevztahuje na výpůjčky nebo pronájem majetku
důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce.
Tato PO by pak měla zaměstnancům dotčeným organizační změnou dát výpověď
z pracovního poměru (když se na ukončení
pracovního poměru nedohodnou) tak, aby
jejich pracovní poměr zanikl ke dni rozdělení. Výpovědní doba činí 2 měsíce a začíná
prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí
uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Délku výpovědní doby
je třeba brát v úvahu při přípravě rozdělení tak, aby zastupitelstvo vše projednalo
s dostatečným předstihem – nejméně tedy
3 měsíce předem. Dále pro tyto případy
platí, že zaměstnanci, u něhož dochází
k rozvázání pracovního poměru výpovědí
danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. c) nebo dohodou z týchž
důvodů, přísluší při skončení pracovního
poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu
určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení
pracovního poměru nebo na pozdějším
termínu výplaty. Zásadně platí, že práva
a povinnosti dosavadního zaměstnavatele
vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají
nedotčeny.
Jan JaneČeK
právník
svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem. Toto ustanovení by mohlo
navozovat dojem, že povinnost zveřejnit
záměr (§ 18 odst. 1 zákona o krajích) se
v případě krajů týká i jejich příspěvkových
organizací (s výjimkou uvedenou výslovně v odst. 4) a ve svém důsledku by mohlo
ovlivnit i interpretaci § 39 odst. 1 zákona
o obcích. Ustanovení § 18 odst. 4, které
bylo do zákona o krajích zavedeno novelou
č. 231/2002 Sb., je však svou povahou ustanovením nadbytečným. I pro kraje platí, že
povinnost zveřejnit záměr je v § 18 odst. 1
adresována přímo (a pouze) krajům a nikoli též jejich příspěvkovým organizacím (a to
z důvodů obdobných jako u § 39 odst. 1 zákona o obcích). Povinnost zveřejnit záměr
se tedy ani v případě krajů netýká příspěvkových organizací a ustanovení § 18 odst.
4 zákona o krajích z tohoto hlediska nemá
žádnou relevanci.
JUdr. adaM FUreK
právník
47
3/25/10 12:02:44 PM
ServiS
n 21. 4. Praha, Ministerstvo dopravy
Cyklokonference
Hlavním mottem konference, která se
uskuteční ve spolupráci s dánským velvyslanectvím v Praze, je »Přenos knowhow z Dánska do Česka aneb O cyklistické kultuře«.
Více je na www.cyklokonference.cz.
n 27.–27. 4. Hradec Králové, Aldis
Teplárenské dny 2010
Mezinárodní odborná výstava techniky a technologií pro dálkové zásobování teplem a chladem, o obnovitelných
zdrojích energie atd.
Další údaje na www.parexpo.cz.
n 29. 4. Praha 9, Lisabonská 4
Technický dozor investora
Seznámení s činností technického dozoru investora v celém procesu výstavby včetně dopadu aktuálních právních
předpisů a dokumentování kontrolních
činností. U staveb financovaných z veřejného rozpočtu je dozor investora povinností.
Další informace na www.studioaxis.cz.
n 5. 5. 2010 Praha 9, Lisabonská 4
Zákon o pozemních komunikacích
Obsahem školení bude nejen uvedený
zákon z hlediska stavební činnosti, ale
i aktuální novely a související zákony
a vyhlášky (například zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury
č. 416/2009 Sb.).
Podrobnosti na www.studioaxis.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Kasten spol. s r.o.
Česká spořitelna
Webhouse, s.r.o.
Elektrowin a.s.
European Business
Enterprise, a.s.
ANTEE, s.r.o.
Veletrhy Brno , a.s.
ASIO, spol. s r.o.
Československá
obchodní banka, a.s.
Agora CE
Nadace PROMĚNY
AŽD Praha s.r.o.
CE Solar s.r.o.
JOGA Luhačovice, s.r.o.
Avia Ashok Leyland
Motors
Komerční banka
48
MO4_48.indd 48
TEL.
602 368 327
800 207 207
567 311 772
241 091 843
FAX
241 091 834
STR.
1
3
5, 48
9
323 601 531
548 428 111
548 428 100
11
14
19
20
572 540 034
-
21
35
39
45
572 540 034 2.obálka
3.obálka
800 111 055
-
3.obálka
4.obálka
V Jablonci nad Nisou se uskutečnil 10. ročník veletrhu cestovního ruchu Euroregion
Tour, na němž se od 18. do 20. března představilo přes 100 vystavovatelů. Vedle účastníků z Německa, Polska a Slovenska prezentovali své turistické možnosti kraje Královéhradecký, Liberecký a Moravskoslezský, dále východní Morava, Orlicko a Podorlicko,
Český ráj, Chrastavsko, Plzeň a další. Součástí veletrhu byly prodejní výstava a soutěž
Regionální produkty a Jizerský festival světla. Návštěvníci se rovněž mohli podívat
na večerní oblohu dalekohledem Astronomického ústavu, sledovat neobvykle nasvícené dominanty města apod. Zajímavou doprovodnou akcí byla konference Na kole pod
/sk/
Ještědem, která prezentovala nové cyklostezky a cyklotrasy v Libereckém kraji.
Cena Olgy Havlové
Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
(VDV) vyhlásil 16. ročník Ceny Olgy Havlové. Navrhovat osobnosti, které dokázaly
překonat svůj handicap a aktivně se angažují ve prospěch ostatních, lze do 23. 4.
prostřednictvím nominačního formuláře.
Slavnostní vyhlášení držitele ceny se bude
konat 7. června v Pražské křižovatce. Informace o soutěži jsou k dispozici na adrese
www.vdv.cz.
/sk/
Odpady a obce
To je název konference, která se uskuteční
9.–10. června v Kongresovém centru Aldis
v Hradci Králové. Setkání je součástí cyklu
odborných konferencí Odpadové dny 2010,
jehož se zúčastňují zástupci samospráv, veřejné správy a odborné veřejnosti z oblasti
odpadového hospodářství. Hlavními tématy 11. ročníku konference Odpady a obce
budou strategie rozvoje odpadového hospodářství v obcích a městech a technickoorganizační a ekonomické informace o systémech nakládání s odpady. Více najdete
/sk/
na www.ekokom.cz.
Dotace regionům
Celkem 50 milionů korun je k dispozici v dotačním programu Ministerstva pro místní
rozvoj (MMR) Podpora slabých a strukturálně postižených regionů. Žádosti o dotace mohou obce podávat až do 20. dubna
2010 na podatelnu MMR. Výše podpory
na jeden projekt může být až 5 milionů korun, maximálně 60 % ze skutečně vynaložených nákladů. Prostředky lze využít na investiční záměry obcí v oblasti cestovního
ruchu. O dotaci mohou žádat obce, které
patří do území vymezených okresů nebo
obvodů obcí s rozšířenou působností. Jsou
to například města a vesnice z Tachovska,
Českolipska, Jablonecka, Lounska a dalších
oblastí. Aktuální seznam hospodářsky slabých regionů najdete na www.mmr.cz. Zde
je v sekci Regionální politika rovněž přesné
/jo/
znění zásad programu.
Regionální rozvoj
v době krize
Na Univerzitě Pardubice v areálu Stavařov
se bude konat 6. května 1. ročník cyklu konferencí Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, a to na aktuální téma Regionální rozvoj
v době krize. V dopoledním bloku zazní
informace pedagogů a odborníků o nových trendech v ochraně přírody a krajiny,
významu bezpečnostních rizik v územním
plánování či například o disparitách regionálního rozvoje v ČR a jejich indikátorech.
Odpoledne zhodnotí loňští absolventi magisterského oboru Regionální rozvoj, kteří
již pracují v oblastech územní plánování,
geografické informační systémy, krajinné
plánování, regionální politika EU či neziskový sektor, zda jsou teoreticky dobře připraveni na svá nynější povolání, potažmo
navrhnou nové oblasti pro zařazení do studijního programu. Vstup na konferenci je
volný. Přihlásit se lze do 30. dubna na email: [email protected].
/chl/
MO000950-17
n 13.–17. 4. Brno, Výstaviště
Stavební veletrhy
15. mezinárodní stavební veletrh IBF zahrne všechny obory stavebnictví – realizace staveb, stavební řemesla a technologie, stavební materiály a výrobky,
stavební stroje, konstrukce atd.
Podrobněji na www.stavebniveletrhybrno.cz.
FOTO: archiv
KALENDÁRIUM
duben 2010
3/25/10 12:04:39 PM
MO000953
MO001006
MO4_obalka3.indd 1
3/25/10 12:08:41 PM
MO000986-2
MO4_obalka4.indd
1 ModerniObec.indd 1
KB
Municip 4 210x297
3/25/10
12:09:09
PM
19.2.2010
11:52:32

Podobné dokumenty

zpětný odběr a obce - Mechanizace zemědělství

zpětný odběr a obce - Mechanizace zemědělství http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky:...

Více

obce a odpady

obce a odpady http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky:...

Více

StáhnoutTopmax Dual

StáhnoutTopmax Dual umožněn bezpečný provoz v rámci záručních podmínek. Vzhledem k tomu, že je kotel vybaven mikroprocesorovým řadičem a jinými elektronickými systémy, je provoz kotle možný jen v místnosti, kde je kla...

Více

právní předpisy v praxi měst a obcí

právní předpisy v praxi měst a obcí http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky:...

Více

Zde - Europe Direct

Zde - Europe Direct Protože do projektu, s nímž město Krnov dobrovolně v únoru 1945 do Sovětské armážádalo o  evropskouOstravy dotaci,senemohly být dy a po osvobození stal vojákem

Více