Ztracené zvony

Ztracené zvony
V roce 1926 si evangelický sbor v Nosislavi pořídil vlastním nákladem tři zvony, protože předchozí „padly
za oběť“ 1. světové válce – zbyl jen nejmenší (110 kg, průměr 64 cm, výška 51 cm s nápisem „To je to
vítězství – víra naše“) z doby postavení kostela (1872-76). Nové vyrobila zvonařská firma Richard Herold
z Chomutova. Ve své době to byla velmi renomovaná firma.
Na základě vládního nařízení č.
414/1941 došlo však znovu k zabavení pro
válečný průmysl. Byly odvezeny všechny
tři zvony a opět zbyl nejmenší a nejstarší.
Stalo se tak v úterý po velikonocích
7.dubna 1942.
Práce při snímání z věže řídila firma
Jindřicha Jakše a byly na dvou povozech
odvezeny k železniční stanici Vranovice
(na fotografii z odvozu je p.Sedlo Miloslav
jako dítě). Zachovaly se přesné záznamy o
transportu, z kterých vyplývá, že byly
vezeny společně se zvony z Přísnotic,
Unkovic, Vranovic, Ivaně, Žabčic, Křepic,
V.Němčic, Uherčic a z kat.kostela
v Nosislavi. Jejich konečný osud je
neznámý přes veškerou poválečnou snahu,
která však byla krátká, protože po r.1948
nebylo vůle k jednání s Německem.
Úspěch měli ti, co nalezli stopy hned po válce, jak se stalo u zvonů z nosislavského kat. kostela. Psali jsme o
tom v Nosislavském zpravodaji č.5/5 na str.4.
Díky novým vztahům s Německem probíhá nyní „kompenzace majetkové újmy“ (pravděpodobně půjde
v konečné fázi o symbolické
vyrovnání, poněvadž žadatelů je
mnoho), která se vztahuje i na
„náboženské komunity“. Podle
Německého nadačního zákona
s platností od 12.8.2000 náleží
kompenzace v první řadě těm, kteří
se
nemohli podílet
na
předchozích
německých
restitučních programech zejména
z důvodů, že nárokující „měl
bydliště v oblasti, se kterými
Spolková
republika
Německo
neměla žádné diplomatické styky“
(tj. ve východním ruském bloku).
O věc se stará „Mezinárodní
organizaci pro migraci“ (IOM) se
sídlem ve švýcarské Ženevě,
kterou německé zákonodárství
ustanovilo.
Pro úplnost uvádím popis
ztracených zvonů:
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
název: „Daniel Nešpor“, hmotnost 1392 kg, průměr 135 cm, výška 206 cm, ladění „dis“, nápis na
zvonu: „Ježíš Kristus přišel na svět, aby hříšné spasil“
- název: „T.G.Masaryk“, hmotnost 483 kg, průměr 97 cm, výška 76 cm, ladění „gis“, nápis na zvonu:
„Kdo nemiluje, nezná Boha“
- název: „Jiří Strejc“, hmotnost 238 kg, průměr 75 cm, výška 65 cm, ladění „c“, nápis na zvonu:
„Dobrořeč duše má Hospodinu“
(hmotnost odvezených zvonů celkem 2113 kg)
Cena těchto zvonů byla v r.1926 podle dochovaných účtů: 59.857,11 Kč zvonařské firmě, za dráhu 639,50
Kč, zednické práce při tažení zvonů 1.078,60 Kč. Celkem 61.575,21 Kč. V roce 2001 se velmi hrubě
odhadovala na 1,1 mil. Kč za výrobu, 100 tis. Kč za montáž. Vše bez dopravy a stavebních úprav.
Ztracené zvony zvonily naposledy na velikonoční pondělí a pak ještě druhý den v úterý před spuštěním. Na
Bílou sobotu 4.4.1942 byl jejich hlas zachycen na gramofonovou desku - nevíte někdo o osudu této desky ?
Ing.Vladimír Svoboda
-
ZASTUPITELSTVO
Dne 6.3.2002:
- schválilo výsledek obecního hospodaření za rok 2001
- schválilo výsledky inventur
- schválilo rozpočet na rok 2002
- schválilo 11 majetkoprávních úkonů, zbytek odložilo nebo přikázalo k dopracování
- volilo přísedící soudů (a nezvolilo nikoho)
- vzalo na vědomí zprávu o činnosti obecní policie
(v plném znění je usnesení uvedeno na http:/www.nosislav.cz)
Stručně
-
-
-
Svoz nebezpečných odpadů se bude letos konat v Nosislavi dvakrát:
jarní termín je 26. a 27.dubna 2002 (viz letáčky)
podzimní termín bude 6.-7.září 2002 (bude upřesněno)
Dne 14. dubna jste mohli shlédnout výstavu „Šikovné ruce“ – ukázka dovedností a zájmové
činnosti spojená s výstavou výtvarných prací dětí z mateřské a základní školy. Konala se v Lidovém
domě.
Realizace záměru cyklistické stezky Židlochovice – Nosislav – Křepice byla schválena sdružením
Cyklistická stezka Brno -Vídeň, jehož je Nosislav také členem. Projekt na tuto akci je připraven, realizace bude
probíhat v součinnosti obce Nosislav, města Židlochovic a „sdružení“.
Obnova rybníka
Možná jste si i vy všimli při jarních procházkách nebo cestou za polními pracemi vybagrované části
bývalého rybníka na Slatině. Obec přistoupila k této sondě za účelem zjištění, zda v tomto místě bude možné
rybník revitalizovat. Vypracovaná studie totiž navrhuje umístění poněkud níže po toku, což by však vyvolalo
zejména majetkoprávní problémy. Pokud letošní rok (doufáme, že nebude extrémní) prověří naši laickou
úvahu, bude se jistě v práci pokračovat.
Náklady za dosavadní práci dosáhly 100 tis.Kč.
V.S.
Jarní sezóna v Sokole Nosislav
Další zima, pro někoho krátká, pro jiného dlouhá, je za námi a je tu opět jaro. Pro výbor TJ bylo uplynulé
období naplněno usilovnou prací na dokončení rekonstrukce sociálního zařízení v našich kabinách, které bylo
nutno dokončit před zahájením jarní části soutěže. Vše se naštěstí podařilo udělat a zabezpečit v potřebných
termínech a po prvním mistrovském zápase se hráči mohli osprchovat v nových sprchách. Bohužel musíme
konstatovat, že to bylo překvapení i pro některé domácí hráče.
Pravděpodobně pro ty samé bylo překvapením, že „někdo“ pokácel staré nahnuté topoly v prostoru mezi
kurty a hřištěm a „vyrostly“ tam nové mladé stromky. Doufám, že tyto řádky budou číst i ti lidé, kterých se
týkají, snad jim i dojde, že je řeč o nich a donutí je to k zamyšlení se nad sebou.
Proti těm, od kterých se účast čekala a nepřišli, stojí opačná skupina našich spoluobčanů, kteří buď nemuseli
vůbec nebo nemuseli v takové míře, a přesto přispěli svojí prací k dobré věci. Ať už je někdo o pomoc požádal,
nebo přišli sami, patří jim naše poděkování. Záměrně se vyhýbám jmenování kohokoliv, abych se nedotknul
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
těch, které bych do seznamu nezařadil. Každopádně děkujeme všem, kteří nám jakkoliv pomohli v této prací
naplněné zimě.
Jako pozvánku do našeho areálu přikládáme rozpis utkání během jara.
Žáci
Muži
24.3.
31.3.
7.4.
14.4.
21.4.
28.4.
5.5.
12.5.
19.5.
26.5.
2.6.
9.6.
16.6
15:00
15:00
15:30
15:30
16:00
16:00
16:30
16:30
16:30
16:30
16:30
16:30
16:30
Sokol Nosislav
Sokol Bořetice
Sokol Nosislav
Slovan Břeclav B
Sokol Nosislav
FK Valtice
Sokol Nosislav
Sokol Nosislav
Sokol Rakvice
Sokol Nosislav
Sokol Ivaň
Sokol Nosislav
TJ Mor. N. Ves
Sokol V. Pavlovice B
Sokol Nosislav
Mír v. Bílovice
Sokol Nosislav
Sokol Popice
Sokol Nosislav
SK Vranovice
Loko Břeclav
Sokol Nosislav
Sokol Týnec
Sokol Nosislav
Sokol V.Němčice
Sokol Nosislav
Dorost
24.3.
31.3.
7.4.
14.4.
21.4.
28.4.
5.5.
8.5.
12.5.
19.5.
26.5.
2.6.
9.6.
12:45
12:45
13:15
13:15
13:45
13:45
14:15
14:15
14:15
14:15
14:15
14:15
14:15
Sokol Nosislav
Sokol Bořetice
Sokol Nosislav
Družst. Nikolčice
Sokol Nosislav
Sokol Zaječí
Sokol Nosislav
Sokol Kobylí
Sokol Nosislav
Sokol Rakvice
Sokol Nosislav
Dyn. Velký Dvůr
Sokol Nosislav
Sokol Uherčice
Sokol Nosislav
Mír V. Bílovice
Sokol Nosislav
Sokol Krumvíř
Sokol Nosislav
Sokol Přibice
Sokol Nosislav
Slavoj Podivín
Sokol Nosislav
Sokol Křepice
Sokol Nosislav
Sokol V. Němčice
7.4.
14.4.
21.4.
28.4.
1.5.
5.5.
12.5.
19.5.
26.5.
2.6.
9.6.
10:00
10:00
10:00
10:00
10:00
10:00
10:00
10:00
10:00
10:00
10:00
Sokol Nosislav
Sokol Nosislav
Sokol Starovičky
Sokol Nosislav
Sokol Křepice
Sokol Šitbořice
Sokol Nosislav
Družst. Vrbice
Sokol Nosislav
Družst. Nikolčice
Sokol Nosislav
Sokol Krumvíř
Sokol Brumovice
Sokol Nosislav
Sokol Boleradice
Sokol Nosislav
Sokol Nosislav
xxx
Sokol Nosislav
Sokol V. Hostěrádky
Sokol Nosislav
Sokol Bořetice
Sokol Novosedly
Dynamo Drnholec
Sokol Nosislav
Sokol Perná
Sokol Nosislav
Sokol Nosislav
Sokol Nosislav
Sokol Popice
Sokol Nosislav
Sokol Šitbořice
Sokol Nosislav
Sokol Nosislav
Sokol Popice
Sokol Nosislav
Sokol Šitbořice
Sokol Novosedly
Dynamo Drnholec
Sokol Nosislav
Sokol Perná
Sokol Nosislav
Přípravka
6.4.
13.4.
20.4.
27.4.
4.5.
11.5.
18.5.
25.5.
1.6.
8.6.
14:00
14:00
14:00
14:00
14:00
14:00
14:00
14:00
14:00
14:00
Příjemné sportovní zážitky přeje
výbor TJ Sokol Nosislav.
Informace ze základní školy
V měsíci únoru a březnu se uskutečnily dvě významné akce pořádané základní a mateřskou školou za
spolupráce Školské a kulturní komise při OÚ v Nosislavi. V únoru to byl společenský ples a v březnu dětský
karneval. Obě tyto akce byly velmi úspěšné díky vydatné pomoci rodičů a různých firem, které svými dary
přispěly ke zdárnému zajištění obou akcí.
Školní ples se konal 23. února. K tanci a poslechu hrála taneční skupina Isabella a v průběhu večera se velmi
pěkným vystoupením představil taneční pár z Brna se svými závodními tanci. Bylo zajištěno občerstvení a díky
sponzorským darům i bohatá tombola. Doufáme, že se zúčastnění dobře pobavili a na chvíli zapomněli na své
každodenní starosti.
24. března se konal dětský karneval opět ve sportovní hale, kterou nám propůjčila místní TJ Sokol. Ač
v místnosti i venku nebylo zrovna nejtepleji, zářící oči dětí ukazovaly, jak je jim dobře. Při hudbě a soutěžení se
velmi dobře bavily a bohatá tombola jen umocnila jejich zážitky.
Závěrem bych chtěla za úspěšné zvládnutí těchto akcí poděkovat všem zaměstnancům obou škol, kteří
připravili výzdobu, všem rodičům, kteří se podíleli na úklidu, přípravě sálu a organizaci, a v neposlední řadě
všem sponzorům, kteří svými dary umožnili, aby obě tyto akce proběhly.
Poděkování patří především: Zemos, a. s. Velké Němčice, Řeznictví Janíček - Čupa, Elektro - Hlaváček,
Smíšené zboží Ilona, Smíšené zboží Valová, Konzum Samsonová, COOP Potraviny, RK Trans, YTONG
Hrušovany u Brna, STAMA s.r.o., Osička - Lattenberg, Kadeřnictví - Klobásová, Oprava kol a disků Klobása,
Kadeřnictví Urbánková, Potraviny Šťastný, RaM Karpíšek, Brabcova autodílna, Kosmetika Forejtková, Prodej,
servis - Knesl a většině rodičů žáků MŠ a ZŠ v Nosislavi. Velmi se omlouvám těm, které jsem ve svém
příspěvku nedopatřením opomněla.
Mgr. Jana Březinová, ředitelka ZŠ
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Zpráva o činnosti Tenisového oddílu
Na začátku sezóny, dne 31. března 2001, byla zahájena příprava povrchu kurtů, nátěr oplocení a zřízení
nového uchycení zástěn. Při odpracování cca 150 brigádnických hodin se podařilo vybudovat přístupový
chodník k tréninkové stěně a dále se upravoval tenisový areál (nákup sítě, laminátové bedny a síťovačky). Na
konci sezóny bylo provedeno ve spolupráci se Sokolem kácení topolů, které z bezpečnostních důvodů bylo
nutné. TO v průběhu roku uspořádal turnaj členů. Je nutno vyzvednout stále se zlepšující úroveň, jak v oblasti
organizace (navzdory nepříznivému počasí), tak hlavně v oblasti sportovní.
Naše plány by nebylo možné realizovat bez finanční podpory OÚ Nosislav a sponzorů.
Zbyněk Čermák – předseda TO
Bez Blahoslava Španiela
(vzpomínka ze sborníku „Jižní Morava 2001“, str.346-347 – otištěno v Nosislavském zpravodaji se souhlasem autorky)
Po čtyři roky s železnou pravidelností usedal v badatelně rajhradského okresního archívu ke svému
oblíbenému stolu a neodmyslitelnému notebooku. Jeho místo osiřelo 11.1.2001. Mgr.Blahoslav Španiel patřil
mezi ty, bez nichž by regionální historie živořila.
Nosislavský rodák přišel na svět 25.5.1927. Nosislav, ve které vyrůstal a žil až do dob svých studií, se stala
jeho celoživotním tématem, infikovala profesora Španiela láskou ke knize a zájmem o historii obce.
V letech 1943-1647 vystudoval brněnský učitelský ústav. Vyučoval ve Starém Hrozenkově, Kloboukách u
Brna, Kunštátě, Břeclavi, Kremnici. Zde existovala škola důstojnického dorostu, kde přednášel češtinu.
Kremnické ovzduší svědčilo jeho zdraví, které sužovalo astmatické onemocnění. Jen díky tomu, že škola byla
v r.1957 zrušena, vrátil se zpět do Brna. Osud přivedl B.Španiela do Státní pedagogické knihovny. Absolvoval
ještě filozofickou fakultu (češtinu) a knihovnický postgraduál. Stal se vedoucím oddělení zpracování knižních
fondů.
Bibliografie se postupně stala jeho doménou.. Od r.1969 ji učil na Střední knihovnické škole v Brně, kde
jako profesor působil 20 let a dalších sedm let jako externista. Byl pojmem a známou osobností knihovnického
života. Publikoval desítky prací, představil se jako autor učebnic pro knihovníky, atd. Přehled jeho publikačních
aktivit by byl velmi rozsáhlý.
Na poli regionální historie se začal projevovat od druhé poloviny 80.let. Autorsky se představil v r.1986
samizdatovým tiskem Nosislavské čítanky ( pouze v 10 strojopisech). O 10 let později se dočkal oficiálního
vydání, jehož se ujala obec Nosislav. Čítanka obsahuje 35 svědectví, vyprávění o osudech Nosislavanů od 16.
až po 20.století. Práce našla velkou odezvu, a tak profesor Španiel připravil další rozšířené vydání. Bohužel už
je nestačil realizovat. Nosislav a její minulost představil v televizním pořadu Náš venkov.
Prameny k dějinám Nosislavi, a především k historii místních domů od prvních zmínek až po současnost,
shromažďoval dlouhá léta. Byl velmi pečlivý, studoval archivní materiály v Moravském zemském archívu
v Brně, v okresních archívech v Mikulově a Rajhradě, zmínky o Nosislavi nalézal v knihách, i periodikách.
Poprvé předložil výsek ze své snahy v Klubu historie a vlastivědy Hustopečska v rámci cyklu přednášek –
Historie nosislavských domů a jejich obyvatel od 16.století.
Naplno se dějům minulým začal věnovat od poloviny 90.let, kdy také více publikoval – v místním
zpravodaji, v časopisech, sborníku Jižní Morava (O nosislavských příjmeních, Jak Nosislavané osídlovali
Starovice, Jan Karafiát a „svěcení chrámu“ v Nosislavi, Rozvod Matěje a Barbory Listových v roce 1790, Jiří
Šedivý - Babinského spoluvězeň na Špilberku, Staré knihy nosislavské, Ondřej Slouk, Nosislavská tvrz a její
obyvatelé).
V pracovním stole Blahoslava Španiela zůstala podstatná část jeho práce. Nosislav i regionální historie přišly
11.ledna 2001 o svého historika. My ostatní o usměvavého, optimistického člověka držícího krok s technickým
pokrokem (PC byl jeho pracovní pomůckou), badatelna rajhradského archívu o nesmírně pilného a pečlivého
badatele plného humoru a ochotných rad pro ostatní její návštěvníky.
Chybíte nám, pane profesore.
Marie Kašubová (redakčně kráceno – Ing.Svoboda)
autorka je ředitelkou rajhradského archívu
Něco pro zamyšlení
Stromy a zeleň v naší obci a jejím okolí. Problém, který mě trápí už dost dlouho. Jestli jste si toho někdo
také všimli, už od dob mého dětství mizí zeleň a stromy z našich ulic a polí.
Důvody jsou různé. A to: získávání orné půdy, výstavba silnic, plynofikace, elektrizace, různá stavební
činnost, ale také, že ze stromu padá listí, květy, překážejí při výjezdu z garáží, vrhají nežádoucí
stín, anebo
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
prostě vyrostly moc velké.
Někteří lidé kácejí a plení zeleň bez citu a jakéhokoli povolení příslušných úřadů, dokonce i v chráněném
území. Když jsem na to upozornil některé zástupce obce, bylo mně řečeno : „Když ho u toho nechytíte, tak se s
tím nedá nic dělat.“Naši předci hospodařili tak, že jeden strom porazili a dva vysadili. My to děláme asi takto tři stromy porazíme a jeden vysadíme. Jestliže to půjde takovým tempem, za několik let nebude v obci ani
jediný strom. Každý z nás
by se měl při této činnosti
zamyslet, nestačí-li ořezat
a upravit překážející větve,
prořezat hustý porost atd.
Není třeba vysvětlovat,
jaké mají stromy a zelené
porosty pro nás užitek,
nejenom ovoce a okrasu.
Bez počítačů, mobilních
telefonů, aut a sportovních
akcí na této planetě
přežijeme, ale bez stromů
a zeleně ne . Měli bychom
si vzít příklad z pana R.
Mahovského, který je
takovým
zahradníkem
obce. Jeho činnost je velmi
prospěšná pro nás všechny. Tato pohlednice pochází asi z dvacátých let min. století a je malým dokumentem, jak se
Zapojme se i my.
naše okolí mění. Fotograf musel tehdy vylézt na některý ze stromů na břehu.
Úředníci k tomu určení
by k této problematice
měli být důslednější a
přísnější. Mysleme na další
generace.
Lukl Jan, 427
A znovu o pálení
trávy nebo o přírodní
rovnováze?
Stále se setkáváme
v našem okolí s jedním
přetrvávajícím problémem
– vypalování trávy za
účelem vyčištění nějakého
území. Domnívám se, že
toto
jednání
pramení
z nepochopení
přírodní
rovnováhy. Stále se najdou Pohled na stejné místo z letošního předjaří je jiný. Stromy v popředí chybí a vinic na
lidé,
kteří
sahají pro kopci také ubylo. Domy se rozrostly.
snadná a rychlá řešení a
zapomínají přitom na přírodu samu. Víme, že např. chemizace v celoplošném měřítku není to nejlepší pro
přírodu a holá monokulturní příroda nám přináší spíše problémy. Pálením trávy se poruší biologická rovnováha
daného území. A co je hlavní, tráva se tímto zásahem rozhodně nezničí! Území, kde přírodní rovnováha
funguje, je se svou různorodostí schopno pomoci člověku řešit i některé tzv. „výrobní problémy“. Příkladem
může být biologická ochrana rostlin, která se na Pálavě ve vinicích nebo v Rakousku ve značné míře využívá
třeba proti sviluškám, kterou správná rovnováha jejich predátorů (dravých roztočů) potláčí v dostatečné míře.
Tuto přírodní rovnováhu lze za určitých podmínek využívat i v lokalitách našeho katastru, přičemž porosty
vedle vinic slouží jako přirozený vyrovnávač našich zásahů do přírody.
V neposlední řadě je třeba k tomuto problému přistupovat i z hlediska ochrany přírody. Žijeme na jižní
Moravě, jejíž flora i fauna je již na mnoha menších či větších územích chráněná, a měli bychom se snažit
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
naopak zachovat tato přírodní společenství i do budoucna, ne je snadno a rychle ničit – třeba ohněm.
A na závěr upozornění, že vypalování trávy je podle zákona přečin a udělují se za něj pokuty. Případný
výjezd hasičů také něco stojí. Riziko možných následků nezkrotného ohniště si původce ohně zcela jistě ani
sám neuvědomuje. A proto si přejme méně vypálených mezí a více zdravé, příjemné, oku lahodící přírody
kolem nás.
ing. Karel Válka
Současný život novokřtěnců v USA
Působení novokřtěnců v Nosislavi je velmi pěkně popsáno znalcem nosislavské historie prof. Františkem
Kleinem v jedné z kapitol pamětního sborníku k 500. výročí povýšení Nosislavi na městečko. V tomto článku
bych chtěl navázat na zmíněnou kapitolu a pouze stručně doplnit něco z novodobější historie.
Novokřtěnci jsou u nás známí pod názvem habáni nebo také bratří huterští. To je zřejmě nejbližší jejich
názvu Hutterites, dodnes užívanému v USA podle zakladatele náboženské denominace Jacoba Huttera.
Huterské náboženství má své kořeny v evropském reformačním hnutí v dvacátých letech šestnáctého století
hlavně v Německu a ve Švýcarsku. Pro svou náboženskou a společenskou odlišnost se huterité byli nuceni
vystěhovat z Německa a svůj nový domov našli na Moravě, která v té době byla velmi tolerantní
k náboženským menšinám. Tehdejší šlechta, v některých případech i katolická, jim byla příznivě nakloněna,
především pak z hospodářských důvodů. Huterité totiž byli velmi dovední řemeslníci, vynikající zemědělci,
vinaři a věhlasní léčitelé. Obecně se má za to, že některé velké sklepy v Nosislavi jsou dílem huteritů. Tragické
důsledky bitvy na Bílé hoře se velmi tvrdě dotkly i novokřtěnců. Novokřtěnecká osada (dvůr) v Nosislavi se
nalézala v místech, kde dnes stojí domy č. 68, 69 a 70. Odtud se její obyvatelé spolu se souvěrci z jiných míst
na Moravě byli nuceni vystěhovat, protože jim šlo doslova o život.
Tito ožebračení lidé putovali dále na východ a žili pak na různých místech v Uhrách do roku 1777, kdy byli
pozváni aby se usídlili v Rusku. V této zemi žili pokojně celých sto roků, dokud nezačal být vyvíjen nátlak na
huterské muže k nastoupení vojenské služby v armádě. Mírumilovní huterité to zásadně odmítali a raději se
rozhodli opustit zemi, než ustoupit ze svých zásad. Tentokrát to však již nebylo dále směrem na východ, ale
opačným směrem přes oceán.
Vyslaní huterští zástupci prozkoumávali situaci v Americe, konkrétně v Pennsylvánii, kde již byli usídleni
nábožensky příbuzní Mennonité. Půda zde však již byla rozdělena. Příslibu volné půdy ve východní části
Nebrasky se jim dostalo od železničních společností a státních úřadů pro osídlování západu. Ani zde však
neuspěli. V Nebrasce se však dozvěděli o dostupné půdě 20 mil západně od Yanktonu v Jižní Dakotě. Když
huterští praotcové dorazili na místo, prérijní krajina jim silně připomínala ruskou step a dokonce i půda byla
velmi podobná té, která je v Rusku živila. První huterská osada (anglicky colony) byla založena poblíž
Yanktonu v r. 1884 a od té doby se jejich počet v Jižní Dakotě rozrostl na 55 a mnoho dalších existuje též v
okolních státech. V důsledku katastrofálního sucha v 30. letech se několik obcí přestěhovalo také do Kanady.
Jakmile počet obyvatel obce překročí optimální počet 150 obyvatel, je snaha založit dceřinou osadu. Huterské
rodiny bývají početné, nezřídka čítající deset a více dětí. Byty jsou identické pro každou rodinu bez ohledu na
postavení, které ta či ona osoba v obci má.
Pro huterské obce je příznačné praktikování života v naprostém souladu s jejich náboženstvím. Odkazují se
při tom na příklad Krista a jeho učedníků, sdílejících společně všechno své jmění. Proto i veškerý majetek v
huterských obcích je majetkem společným pro všechny obyvatele. Zodpovědnost za inkasování tržeb z prodeje
produktů a financování potřeb každé obce má na starost hlavní hospodář. O duchovní život a náboženské
vzdělávání pečuje pastor, kterému bývá, tak jako hospodáři, dána důvěra na dlouhé období volbou obyvatel
obce. Bohoslužby vykonávají huterité denně ve sborové místnosti, nejčastěji před večeří. Život v obci má
nepsaný ale dodržovaný řád a jednotliví členové vykonávají práci s ohledem na svůj věk a pohlaví. O děti v
předškolním věku (2,5 - 5roků) pečují ženy nad 40 let, které dříve připravovaly pokrmy ve společné kuchyni,
staraly se o praní, šití a podobné práce.
Vzdělání huterských dětí zohledňuje jednak získání všeobecných znalostí srovnatelné s jejich americkými
vrstevníky, tak i zvláštnosti jejich společenství. Děti absolvují 8 tříd v huterské škole, kde výuku zajišťují
pověření učitelé z běžných základních škol. Pro zvládnutí učiva je nezbytné prvně naučit děti mluvit a myslet v
angličtině, protože huterité si dodnes udržují používání němčiny a anglicky hovoří pouze při styku s lidmi
mimo jejich obce. Před začátkem normální výuky mívají tedy děti navíc hodinu němčiny, kde se učí pravidlům
tohoto jazyka. Po ukončení osmé třídy studenti absolvují ještě roční korespondenční studium, které musí být na
závěr potvrzeno jakousi obdobou našeho školského úřadu. Ve čtrnácti letech jsou již chlapci a dívky
považováni za dospělé. Dívky do 17-i let se učí běžným domácím pracem a péči o děti a chlapci jsou ve stejném
věku schopni plně zastávat nejrůznější zemědělské práce. Zemědělství je dnes pro huterské obce hlavní
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
ekonomickou činností a zdrojem obživy.
V zajištění potravin jsou z větší části soběstační a většinu své produkce prodávají dalším odběratelům tak
jako jiní farmáři. Tak jako před staletími na Moravě, rovněž v dnešní době dosahují velmi slušné úrovně a to i
při hospodaření v obtížných půdně-klimatických podmínkách. Výkonná zemědělská technika, moderní
technologie, velkochovy zvířat, aplikace výsledků výzkumu a využívání výpočetní techniky patří u huterských
farem k samozřejmosti. Největší devizu však představuje lidský potenciál. Právě jejich velká
konkurenceschopnost je trnem v oku některých farmářů. Poměrně značnou část prostředků si huterité mohou
dovolit investovat do nákupu půdy, zakládání nových obcí a postupně tak expandovat. Na rozdíl od ostatní
většiny totiž huterské rodiny nevlastní osobní auta, televizory, nejezdí na dovolenou a celkově žijí poměrně
skromně. Z minulosti však zachovávají dopřávání si hojnosti dobrého jídla a pití, včetně dobrého vína. Přestože
huterité žijí v normálních rodinách, praktikují společné stolování, muži a ženy zvlášť a teprve po jídle
dospělých děti. Huterské děti se již od útlého věku učí postupně přebírat užitečné zkušenosti a dovednosti
dospělých. Přestože mají v podstatě jen základní vzdělání, v odborných znalostech a praktických zkušenostech
nijak nezaostávají, spíše naopak. Huterité se nevyhýbají ani využívání externích poradců. Jedním z nich je i můj
bývalý profesor zemědělské ekonomiky z wisconsinské univerzity, Dr. Larry Swain, od kterého jsem se o
huterských obcích mohl více dozvědět a uskutečnit i návštěvu jedné z nich v Jižní Dakotě. Z mého pohledu
tvoří huterité poměrně uzavřené společenství, k ostatním lidem jsou spíše nedůvěřiví a rezervovaní, na rozdíl od
většiny amerických farmářů. Po tolikém příkoří se tomu nelze ani divit a pravděpodobně nestojí o to být
vnímáni jako jakási společenská rarita.
Důležitým mezníkem v životě huteritů je křest, který je i vážným závazkem vůči ostatním spoluvěrcům ve
věku, kdy si každý již plně uvědomuje závažnost svého rozhodnutí a v souladu s ním je ochoten vést i celý další
život - odtud název novokřtěnci. V období mezi dovršením dospělosti a křtem se někteří mladí huterité (častěji
muži) rozhodnou opustit obec a zkusit jiný život. Korespondence a návštěvy s těmito "odloučenými" se
normálně udržují a mnozí se po čase vrátí zpět. Po přijetí křtu a složení slibu se pak tento mladý člověk
zavazuje být ku prospěchu celé obce dle svých možností. Opuštění obce nebo jakákoliv nečestnost je pak
považována za velmi vážný prohřešek, který může vést k trvalému vyloučení ze společenství. Křest obvykle
předchází sňatek, uzavíraný zpravidla do 25 let věku snoubenců. Nevěsta většinou přechází do obce jejího
manžela.
Pro nás je život novokřtěnců dost zvláštní a lidé na první pohled vnímají spíše ta negativa. Žebříček hodnot
je zde postaven poněkud jinak. Jak huterité sami vysvětlují, nežijí proto, aby hromadili majetek, budovali
kariéru, užívali si a pořád se za něčím štvali, tak jak to vidí u ostatních. Proto se mi jejich životní styl jeví jako
mnohem méně stresující. Život v nábožensko-hospodářských komunitách je dnes v ekonomicky rozvinutých
státech spíše výjimkou. Za jakousi obdobu huterských obcí mohou být do určité míry považovány kibucy v
Izraeli - i zde však existuje řada rozdílů.
Přestěhování novokřtěnců z Ruska do Ameriky se později ukázalo jako velmi prozíravé. Unikli tím vlastně
krutým válkám, pozdějším stalinským represím a dost pravděpodobně i úplné likvidaci. Škoda jen, že téměř
před čtyřmi sty lety museli opustit Moravu, včetně Nosislavi. Po stránce společenské, kulturní i ekonomické byl
tak život v naší obci o mnohé ochuzen a snad i rostoucí počet ladem ležících pozemků by zřejmě nebyl
dnešní, ne příliš lichotivou skutečností.
Miloš Dobrovolný
„Nosislavsky“ v Kanadě
Před několika lety jsem se dostal služebně do Kanady. Navštívil jsem řadu míst, církví a několik měst, kde se
konala výroční shromáždění oblastních biblických společností. V městě Saskatoon, které leží už v západní
polovině Kanady, došlo k zajímavému setkání. Po přednášce, kterou jsem tam měl, přišla za mnou starší dáma,
která se mě anglicky ptala, jestli znám Františka Lukla. Odpověděl jsem že ano, že to byl můj dědeček. Tu na
mě spustila takovou nádhernou starou nosislavštinou, že jsem se neudržel a musel jsem se srdečně smát a
radostně ji objal. Nosislavsky umím, ale na ni jsem nestačil. To bylo jak z muzea sto let zakonzervováno.
Asi před třiceti lety přišli do Nosislavi z Moravského muzea natáčet s magnetofonem u devadesátiletého
strýčka Jaroslava Lukla, jak se v Nosislavi dříve mluvilo. Měli bychom je poslat do Kanady. Mladí manželé
Jelínkovi se do Kanady vystěhovali z Nosislavi krátce před první světovou válkou. Dostali tam velký kus země,
uprostřed které si postavili dům a začali hospodařit. Nejbližší sousedé bydleli asi třicet kilometrů od jejich
bydliště. Proto když se jim narodily děti, všichni mluvili jenom tak, jak se u nás v Nosislavi mluvilo někdy před
sto lety. Vývoj jazyka se tam zastavil, protože dále se učili jen anglicky.
Večer mě paní Jelínková se svým manželem – který má pro změnu svůj původ v Norsku – vzali ke své dceři
a tam mi o své rodině a o tom, co všechno za ta léta prožili, vyprávěli dlouho do noci. Také se ptali co nového
v Nosislavi. Znali už jenom manžele Svobodovi z Kroupné (čp.111), se kterými si dříve dopisovali.
ThDr.Jiří Lukl
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Stará krása nepatří do šrotu
Pro redakční radu je jistě potěšující zpestřovat Zpravodaj zmínkami o zdařilých věcech v naší obci nebo
pozoruhodných výsledcích našich spoluobčanů v nejrůznějších oblastech lidské činnosti, řemeslnou dovednost
nevyjímaje. Nyní se k tomu naskytla vhodná příležitost.
Nedávno totiž úspěšně dokončili společné dílo pánové Jan a Zdeněk Brabcovi. Jedná se o kompletní
zrenovování traktoru Zetor 25 A Super, rok výroby 1952. Troufám si tvrdit, že jen těžko by se u nás hledal
traktor zmíněného typu v tak dobrém technickém stavu a plně funkční. Tyto stroje ve své době patřily pro svou
vysokou technickou úroveň, užitné vlastnosti a celkový design ke světové špičce. V Brně bylo v letech 1945 1961 vyrobeno celkem 178 570 ks traktorů Zetor - typu 25 A a 25 K v několika modifikacích (do roku 1952
ve Zbrojovce, později už v Líšni). Ty si získaly značnou oblibu v tuzemsku i v zahraničí. Některé z nich se
dodnes používají pro lehčí práce nebo jako tažný prostředek. Nepochybně se jich v naší zemi mohlo zachovat i
více, ale nevalné zacházení a údržba v době počátků hospodaření zemědělských družstev udělaly svoje.
Zmíněný traktor prošel vskutku důkladnou renovací, spočívající v demontáži na jednotlivé díly, výměně
mnoha z nich za nové nebo jejich opravě, opětným smontováním a celkovým seřízením. Některé chybějící
originální díly bylo nutno zadat vyrobit, protože se již nedají sehnat.
S mimořádnou pečlivostí a do nejmenších detailů provedená povrchová úprava dává vyniknout
nepopiratelně působivému vzhledu tohoto stroje. Při provádění takové náročné práce je nezbytné obrnit se
značnou dávkou trpělivosti – majitel by o tom mohl dlouze vyprávět. Stovky hodin práce, shánění různých dílů
a technických informací však přinesly své plody. Traktor dnes budí zaslouženou pozornost a jistě by byl
ozdobou každého technického muzea. Je to svým způsobem umělecké dílo, na němž se spolupodílí jak
dovednost a um našich konstruktérů a dělníků z doby před půl stoletím, tak nadšení a schopnosti současníků.
Smyslem renovace starších a zdařilých věcí však není jen krása samotná. Největším přínosem jejich
zachování je umožnit budoucím generacím přesvědčit se na vlastní oči o tvůrčích kvalitách a výsledcích práce
svých předchůdců. Nám mladším to tak trochu může přiblížit dobu našich dědečků a babiček. Mezinárodní
úspěchy našich sportovců občas povzbudí naši národní hrdost. Rovněž některé výrobky či objekty jsou
důkazem cílevědomého lidského snažení a není třeba se za ně v žádném případě stydět.
Pan Jan Brabec se mimo dalších aktivit zabývá též renovací motocyklových veteránů. Využívá tak svoje
mnohaleté zkušenosti a s precizností jemu vlastní dal do pořádku již nejednoho “krasavce“. Nechť mu tato
činnost i nadále přináší potěšení.
Miloš Dobrovolný
Kolik v uplynulých letech napršelo?
Měsíc
Rok
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Průměr
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Za rok
30
38
24
47
32
14
2
8
13
16
20
30
48
26
20
16
39
25
24,9
34
20
52
14
48
6
40
18
9
21
12
23
47
20
5
46
29
18
25,7
37
54
26
29
18
14
23
15
81
25
17
53
22
31
21
42
47
66
34,5
29
27
12
21
19
58
79
16
48
8
71
42
67
22
45
54
5
46
37,2
107
98
64
92
38
35
47
77
24
21
82
31
58
57
22
44
62
65
56,9
24
72
70
112
72
92
84
68
60
90
35
90
85
62
77
99
20
39
69,5
82
82
20
67
60
18
53
38
31
92
31
48
45
271
61
110
112
75
72
43
167
59
41
49
148
12
65
73
61
95
49
98
35
55
21
51
52
65,2
72
20
35
52
57
44
62
26
49
66
20
129
48
29
141
43
44
116
58,5
35
11
25
46
12
10
35
11
74
43
50
9
51
30
118
19
25
11
34,2
51
107
19
34
11
12
75
105
57
35
14
30
37
73
41
60
28
27
47,6
42
48
34
46
51
31
31
37
44
70
46
51
42
62
18
34
38
36
42,3
586
744
440
601
467
482
533
484
563
548
493
585
648
718
624
588
540
576
567,8
Místo měření Nosislav, Horní Kroupná 387.
Vlastimil Dobrovolný, Horní Kroupná
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Luštěte s námi !
J. Žáček: Zatímco stokrát opakovaná lež se stává pravdou,
stokrát opakovaná pravda ……… dokončení v tajence.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
A
B
C
D
E
F
G
H
I
A: zkratka poštovní novinové služby, barva v kartách, závěr šachové partie, 10 x 10 B: slovenský zpěvák (Peter), zn.
automobilových svíček, provazy se smyčkami, společnost s ručením omezeným, plátěný přístřešek C: kus ledu, ženské
jméno, předložka, kanál, lyže D: dobrý nápoj, paliva, nedokončené dílo, chem. značka dusíku a hliníku E: TAJENKA
F: ukazovací zájmeno, jméno Komenského, nástroje ženců, útočný úder do míče G: hudební nástroj, neodborník,
slovenská plošná jednotka, město u Plzně, vesnice H: soška boha lásky, nástroj na kopání, břídil I: palice, prášek na
praní, části hlavy, prášek na vany
1: klep, lesklý nátěr 2: záporka, žaly, osobní zájmeno 3: belgické lázně, SPZ Opavy, společenství včel 4: kancelářská
zkratka, zánět sliznice 5: ovoce, SPZ Olomouce 6: pozdrav, italská sopka, větné spojení 7:
římsky 49, ženské jméno, zkratka pro milimetr 8: citoslovce klapání, poslední Rožmberk, WC 9: SPZ Prahy, písemně
vyjadřovat myšlenku 10: úder v boxu, pískové barvy 11: poživatina, počítačový program, předložka 12: snad, odplata,
západočeské město 13: zvuk zvonku, jméno zpěváka Osbourneho, lidoopi 14: zřícenina hradu u Prahy, tisková agentura
Švýcarska 15: zvratné zájmeno, choroba 16: strojní a traktorová stanice, zápor, SPZ Blanska 17: ukazovací zájmeno,
nástroje k zamykání, zkratka akademie věd 18: osobní zájmeno, poplatky na hranicích
Nápověda: 13 Ozzy 14 SDA
Vyluštěnou tajenku zasílejte do 15. května 2002 paní Miladě Válkové nebo paní Marii Chumelové. Tři vylosované
správné odpovědi budou opět odměněny.
Jitka Brchaňová
Novinky v knihovně
Pro děti a mládež:
Bezděková:Říkali mi Leni
Breuil: Filipova dobrodružství
Breuil: Filipova další dobrodružství
Chlupová: Taxis
Kautzová: Amika. Hříbě k narozeninám
Malgosa: Kniha o dospívání. Žít naplno
Stouffer: Legenda o Ramovi a Mudlech
Šepot koní
Pro dospělé:
Bukovský: Přírodní léčby
Carson: Zlaté ruce
Denker: Slepá spravedlnost
King: Zelená míle
Rudolf: Někdy přijde i láska
Steelová: Odvážné rozhodnutí
Šmíd: Bubny berberů
Škrla: O Africe s humorem
Švandrlík: Zubatá za krkem
Slouková Olga - knihovnice
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Pozor! Kabelová televize v Nosislavi ?
Do tohoto čísla zpravodaje je vložen list A4 s dotazníkem ohledně možnosti vybudování kabelové televize
v Nosislavi. Věnujte mu , prosím, pozornost a v případě zájmu vyplňte část listu určenou jako návratka o vašem
nezávazném zájmu o věc. Tyto lístky doručujte co nejdříve (do 10.května) na obecní úřad, kde na ulici je
označená poštovní schránka. Nebo v krajním případě využijte telefonu nebo použijte mailové adresy
([email protected]) či SMS zprávy na 0604/320110.
Jedná se o průzkum zájmu nikoli o závaznou přihlášku. Chceme zjistit do kolika a kterých domů by byl zájem
o tuto kabelovou televizi a pak budeme jednat dál. O výsledku průzkumu a dalším postupu budete samozřejmě
zpraveni. Děkujeme.
V měsíci březnu a dubnu oslavili svá životní jubilea tito spoluobčané:
Miloslav Smetana
Marie Rylichová
Vlasta Solničková
Miloslava Bartušková
Marie Ševčíková
Františka Klouparová
Květoslava Svobodová
Václav Rosa
Masarykova 397
Městečko 8
Masarykova 308
Komenského 125
Krefty 311
Horní Kroupná 282
Masarykova 297
Komenského 100
20.4. 1942
16. 3. 1942
5. 4. 1932
1. 3. 1932
1. 3. 1932
20. 3. 1922
5. 3. 1920
22. 4. 1918
60 let
60 let
70 let
70 let
70 let
80 let
82 let
84 let
Hodně zdraví a životního elánu všem jubilantům.
Rodičům Ing. Richardu a Miroslavě Skálovým, Masarykova 41 blahopřejeme
k narození syna R a d k a (25.2.2002).
V měsíci březnu opustili naše řady spoluobčanky:
Dne 28.3. 2002 zemřela paní Růžena B e z o u š k o v á , Kroužek 42, ve věku nedožitých 97 let.
Dne 3.3.2002 zemřela paní Marie R y š a v á , Masarykova 141, ve věku 71 let.
Čest jejich památce.
Všem občanům touto cestou připomínáme platnost zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, který
umožňuje zveřejnit ve Zpravodaji vaše jubilea, narození vašeho děťátka či smutnou událost úmrtí jen v případě
předchozího písemného souhlasu osoby, jejíž data budou zveřejněna. V případě úmrtí může souhlas poskytnout
někdo z pozůstalých. Prosíme ty, kterých se to týká, aby svůj souhlas projevili na obecním úřadu v Nosislavi.
Zejména u narozených dětí prosíme rodiče sdělení, protože informace nebývají dostupné včas. Děkujeme za
pochopení a spolupráci.
pracovnice OÚ Nosislav a redakce
Nosislavský zpravodaj vydává Obecní úřad Nosislav. Vychází jednou za dva měsíce, uzávěrka příštího čísla bude 10.6.2002. Náklad 450
výtisků je vydáván zdarma občanům. Toto číslo vychází 19.4.2002. Děkujeme všem, kteří se podíleli na obsahu a zpracování tohoto
vydání. Za redakční radu Milada Válková. Aktuální informace o obci naleznete na: http://www.nosislav.cz. Jakékoliv podněty můžete
sdělovat redakci na e-mail: [email protected]. Evidenční číslo MK ČR E 10126.
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com