VŠICHNI MÍ MUŽI 2

Petra Matušková
VŠICHNI MÍ MUŽI
pôvodný stredometrážny filmový scenár – bakalárska práca
Ateliéru filmovej a televíznej dramaturgie a scenáristiky
Vysokej školy múzických umení v Bratislave
pod pedagogickým vedením
Ondreja Šulaja a Jany Skořepovej
2007
EXPLIKACE K BAKALÁŘSKÉMU SCÉNÁŘI
Zadání bakalářského scénáře byl původní zhruba šedesátiminutový scénář na
libovolné téma. Největší překážkou bylo asi vytvořit vlastní dramatickou stavbu. U
adaptace bylo alespoň možné něčeho se držet, tady jsem musela fungovat bez
jakékoliv předlohy.
Námět na tento scénář vzešel ze života, ze zkušenosti jedné ženy. O Monice, asi
25- leté ženě. Scénář začínal situací, kdy se Monika s rukama plnýma tašek vrací
domů. Po otevření dvoupokojového bytu jí zrak padne na kufr, stojící vedle botníku.
Automaticky jde do kuchyně a vykládá nákup. Vedle v ložnici si hraje její manžel
Martin s jejich čtyřletou dcerkou Evičkou. Manžel byl stejně starý jako Monika. Kufr
u dveří vedl k rozhovoru manželů, nepříjemné výměně názorů, ze které vyplynul
odchod muže. Neodpustí si říct Monice celou pravdu, že chce od rodiny odejít kvůli
mladší nezávislé ženě a že už dokonce požádal o rozvod. Postava Martina byl vlastně
nevyzrálý muž, který si vzal na ramena příliš mnoho zodpovědnosti.
Monika přes veškerou snahu usmířit se s manželem zůstává sama s dcerkou,
kvůli ní se snaží potlačit smutek i vztek, no moc se jí to nedaří. Došla tedy
k rozhodnutí (Monika i já), že jí nic jiného nezbývá, než požádat o pomoc své
poměrně mladé a bohaté rodiče. Ti byli tehdy ještě velmi nepříjemní, protože se
svatbou a hlavně porodem dcery nesouhlasili, měli s Monikou mnohem větší plány.
Svůj vztek a větu „my jsme to říkali“ však překousnou a jsou schopni dceři pomoci.
Toto udělali podle svých slov hlavně kvůli vnučce, která má ještě šanci na „lepší
život“ než na kariéru prodavačky jako Monika.
Monika se snaží psychicky se vzchopit, hlavně kvůli dceři, kterou ponechává po
většinu dne výchově školky, aby byla rodičům co nejmíň zavázaná. Necelý měsíc se
potácí mezi prací a starostí o dceru, po večerech stejně propadá pláči a depresím. Na
přátele ani zábavu jí nezbývá čas. Mezitím se také musí dostavit na soud kvůli
rozvodu, což znamená jen nepříjemné setkání s jejím manželem, ke kterému stále něco
cítí.
2
Tato část působila dost depresivně. V tomto období jsem se totiž nejen já, ale i
mnoho mých přátel nacházeli ve vztahových problémech. Od toho se odvíjela i nálada
scénáře. Monika ale na rozdíl od nás neměla kvůli povinnostem spojení s okolním
světem.
Monika komunikovala skrz telefon pouze se svou nejlepší přítelkyni, která ji
přemluvila a jeden večer ji vytáhla na soukromý večírek svých přátel. Monika nemá
moc chuť se s nikým bavit, ale kvůli snaze kamarádky se přeci jen tváří, jakože se
baví. Začne si povídat s jedním obzvlášť přitažlivým a navíc inteligentním mužem
přibližně stejného věku, Honzou. Tato dvojice spolu propovídá celou noc a dojde na
to, že si výborně rozumějí. Domluví si tedy schůzku asi o týden později. Tato část
vyplynula pro zpestření ponuré nálady materiálu, nikoliv ze zkušenosti.
Celý týden je Monika jako na trní, mezi všemi starostmi stále myslí na Honzu a
také na svého už bývalého manžela, což vede k dalším depresím. Po týdnu se tedy
s Honzou konečně setká, je to opět velmi příjemný večer. Evičku hlídají přes malé
námitky Moničini rodiče.
Následující měsíc se Moničina situace značně zlepší hlavně tím, že se s Honzou
stýká stále častěji, proto je i veselejší a má pocit, že se jí daří lépe i v ne moc útěšné
práci, s Evičkou nejsou nejmenší problémy a dokonce i rodiče si odpouštějí své velmi
nepříjemné narážky. Po dlouhém přemýšlení přivede Honzu dokonce domů a když si
on svou osobností získá malou Evičku, má u Moniky vyhráno. Dvakrát do týdne přijde
malou navštívit i její otec, s tím už ale Monika nemá problém, protože se stále více
zamilovává do Honzy, který se jeví jako zodpovědný muž, který ví, co chce.
Po dalších asi dvou týdnech nevyhnutelně dojde k tomu, že spolu Monika a
Honza mají strávit noc. Oba dva jsou v Honzově bytě víc než nervózní, no k aktu už
téměř dojde, když Monika zjistí docela nemilou pravdu a to takovou, že Honza je
v podstatě žena. Následuje noc plná vysvětlování a dohadů, kdy Monika zcela zmatená
a naštvaná odchází domů. Několik dní se jen tak potácí, ani Evičku pomalu nevnímá,
je duchem mimo. Honzovi neodpovídá na zprávy, ani mu nezvedá telefon.
Neočekávaně však přijde problém ze strany, ze které ho Monika čekala nejmíň.
Jeden den ve školce dostane Evička epileptický záchvat. Monika si vezme nucené
volno a spěchá do nemocnice. Tam se dozvídá o nepříjemné pravdě, že její dcera trpí
3
epilepsií. Monika si odvádí Evičku omámenou prášky domů. Je v takové krizi, že si
musí s někým promluvit a na mysl jí přichází pouze Honza. Větší rána nakonec, jen
aby šťastný konec nevyzněl příliš pateticky.
Ten přijede okamžitě po zavolání. Konečně spolu zažije tato dvojice vášnivou
noc, v průběhu které zjistí, že se navzájem miluje a je schopna překonat i problém
týkající se Honzova pohlaví. Zcela spontánně spolu začnou žít, Monika jakoby se
zcela zbláznila, se v podstatě vrhne velmi brzo po rozchodu do nového vztahu. Pár je
ale velmi šťastný i s Evičkou, takže se všední problémy jeví jako zcela malé. Honza
navíc pracuje v jedné dobře prosperující firmě, takže odpadají i problémy týkající se
financí a hlavně Moničiných rodičů.
Drama tedy končí klasickým „happyendem“, pokud si to postavy ještě samy
nerozmyslí a nebudou jednat jinak. Postavy sice při psaní ožily, ale záhy jsem je
nechala umřít. Tedy alespoň jejich charaktery.
Námět na tuto první verzi byl totiž velmi obsáhlý, aby se dobře rozvinul na
šedesáti stranách. Hlavně nebyl v mé hlavě ještě dostatečně propracován.
Takže se pozvolna tento příběh začal měnit na příběh trochu odlišný. Z Moniky
se stala žena poněkud silnější a vyrovnanější, z Martina muž zmatenější. A Honza
z příběhu vypadl úplně. Děj se tedy soustředil hlavně na vztah dvou dospělých lidí,
kteří ale stále nejsou dost vyzrálí na výchovu dítěte.
Tento námět se změnil při zkoumání mého okolí, ve kterém se poslední dobou
objevuje podobných párů čím dál víc. Sběr materiálu mi tedy pomáhal a scénář se psal
poměrně lehce. Ale stále tomu něco scházelo.
Psala jsem sice dál, ale velmi mě to nebavilo. Pak jsem si uvědomila, že nechci
psát další „velké drama“ z prostředí Čech, ale že by to chtělo něco více žánrovějšího.
A tak vznikl poslední hrubý materiál na námět. Jeho scénář už konečně dosáhl
svého konce, i když se nevyhnul jistým problémům. Například výstavba dramatu na
takovou plochu se mi ale vůbec nedařila. Scénář působí plošně a napětí se z něj vytrácí
místo aby se stupňovalo.
Na samém začátku nacházíme mrtvou Moniku, 24- letou pohlednou ženu.
Nemění se tedy jen její charakter (většinu scénáře je živá), ale i roky. Nacházejí ji tři
muži, který zásadním způsobem ovlivnili její život. Tito tři muži se zavřou do
4
restaurace jednoho z nich a snaží se přijít na to, co se vlastně stalo. Po hodinách
vzájemného obviňování si uvědomují podíl jich všech na Moničiny smrti.
Přitom nám běží na papíru ještě jeden příběh, a to vztah Moniky k těmto třem
mužům před její smrtí. Snoubenec Martin, se kterým není vše v pořádku, kuchař
Zdenek, trochu labilní muž, zamilovaný do Moniky. A nakonec Moničin šéf,
obtloustlý arogantní rybář.
Všechno je v pořádku až do chvíle, kdy se koná večírek na oslavu zasnoubení
Martina a Moniky. Tady se semele několik věcí najednou a Monika je znásilněna
všemi muži, se kterými se kamarádila, žila, pracovala pro ně.
Toto vede až k její smrti, která je ale v podstatě náhodná. To se ti tři muži nikdy
nedozví. Moničino tělo odvezou do lesa a tam ji zakopou. Příběh končí kapkami deště
dopadajícími na Moničin hrob. ( Jak poetické)
Jak je zřejmé, námět se pohnul docela daleko. Z toho prvního zůstala pouze
Monika, její jméno a část postavy. Monika je tedy mladá sympatická holka, která má
celý život před sebou. Má ráda lidi a také jim věří. Někdy až trochu moc. To platí
v případě Martina, který pro ni není zrovna ideální partner.
Takto důvěřuje také Zdenkovi, který pro ni představuje velmi dobrého
kamaráda. Je do ní zamilovaný a kromě toho také psychicky labilní.
Třetím zklamáním pro Moniku je šéf, bezcitný sobecký člověk prahnoucí po
penězích a majetku. Po ohavném činu je Monika nejen zdrcena, ale také zklamána
celým svým okolím a člověkem jako takovým.
Snaží se trochu vzchopit, ale její povaha není natolik silná, aby toto zvládla.
Proto Monika umírá. Není to smrt zaviněná nikým jiným ani jí samotnou. Je to
v podstatě metafora na smrt její důvěřivé duše, na zklamání ze světa.
Monika ale není postavou tak hlavní, jak jsem původně chtěla. Skrz ní se totiž
dostáváme především k charakterům tří mužů, kteří se dopustili trestného a především
morálního zločinu. Sami ale nejsou schopni si to naplno přiznat, postupně však k tomu
díky Monice docházejí.
Scénář v podstatě vychází ze sběru materiálu dvou prostředí. První jsem už
zmínila. Jsou to ostravské mladé páry, které se snaží žít jako dospělí lidé. Pořizují si
5
byty, děti, ale nejsou na to ještě dostatečně připraveni, proto se jejich brzká manželství
záhy hroutí.
Druhým prostředím byl reálný golfový klub na Moravě. Postavy v něm se staly
vzorem pro postavy Zdenka a šéfa, i když se postupně měnily.
Od původní formy scénáře jsem upustila, protože se mi zdál moc fádní.
Pokusila jsem se proto zaměřit se na žánrovou formu, a to jakousi slepeninu thrilleru a
komedie. Jde mi totiž o to, trochu pobavit, ale také zaujmout.
Po napsání této explikace následovala ještě jedna konzultace, kdy se některé
věci změnily. Doslova na poslední chvíli, proto nejsou tak dobré, jak by mohly být.
Nejdříve přišlo na řadu ono pro mě osudné znásilnění. Taková scéna se mi už
od začátku psala velmi těžce, protože nepatří do mých zážitků. Ani nikoho z mého
okolí. Proto jsem se ji snažila napsat trochu nadneseně, aby nepůsobila příliš uměle.
Motiv Martina je jasný- Monika ho chce opustit, protože si uvědomila, že pro ni není
vhodný partner do života a některé jeho praktiky by nezkousla. V Martinovi se tedy
probudí jeho temnější stránka a to potlačovaný vztek a hrubost. Dokonce mu ani
nevadí, když ho vystřídá šéf, tak je jeho vztek velký. V podstatě se chce Monice
pomstít za ponížení jeho ega. Za to, že s touto zprávou vtrhla na jeho loučení se
svobodou.
Šéf je trochu jiná povaha. A to muž zvyklý, že dostane, co chce, i když si
neuvědomuje, že vždycky bude až druhý. Doma je tak trochu pod pantoflem, nedokáže
odhalit svou pravou tvář. To samé platí v jeho pochybných obchodech, kde funguje
jako pouhý „pěšák“. Monika už se mu dlouhou dobu líbí, hlavně sexuálně. Na ní si
tedy i on vybije své ego.
Zdenek je jediná světlá část této scény. Možná trochu směšná, pro mě však dost
smutná. Zdenek působí velice „naze“ ve svém odhalení, kdy vyznává Monice lásku.
Ta je ale tak zlomená a ponížená, že se na něm alespoň trochu vybouří.
Podle mě je to ale slabošské, i když nanejvýš lidské. Vždy se dokážeme povýšit
na lidi, kteří jsou slabí než my sami. Monika se sice trochu vzchopí, takže se dokáže
Martinovi i šéfovi postavit. Stále je ale v pozici slabšího. Její postava i přes tuto
slabost ale odkrývá bolestivá místa těchto mužů.
6
Další trhlina byla v objevení Moničina těla. Podle předchozí verze by to logicky
nesedělo. Nepodařilo se mi vytvořit dostatečně jasně pocit v těchto mužích, že jí zabili.
Všichni si totiž MUSELI být jistí, že to neudělali. Proto ji museli vidět zraněnou svým
přičiněním. To vedlo k tomu, že byli ochotni ji odvézt a zahrabat v lese. To se jim ale
bohužel nepodařilo.
Jako součást jisté nadsázky a humoru se situace zamotala. První konec jsem už
napsala, no změnil se celkem zásadně. I když si nejsem jistá, jestli nebude v mém
podání působit příliš pateticky.
No tak tedy doufám, že tento scénář pobaví, tak jak bylo mým záměrem. Cítím
sice, že to není napsáno tak, jak by mohlo, ale to už v těchto posledních dnech
nezměním. Tak budu pouze doufat.
7
1. OBRAZ
EXT. OKOLÍ RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Skrz prosklenou stěnu velké restaurace vidíme vylidněnou místnost spoře osvětlenou pouze
svíčkami na stolech.
V této stěně se také odráží lesk přilehlého rybníku, pokrytého žabincem.
Nahoře na kopci se rozprostírá velký udržovaný zámek, sloužící jako střední hotelové
učiliště.
Celá vesnice pomalu usíná, slunce už zapadlo. Je čas mezi vybledlou oblohou a úplnou
tmou.
Solární světýlka lemující chodníček vedoucí do restaurace se s nastávající tmou jedno po
druhém rozsvěcují.
V mírném vánku se chvějí listy květin v umělých květináčích. Jsou zavěšeny na střeše letní
terasy.
Na vodě se houpá zakotvená dřevěná červenobílá lodička. Nikde nevidíme pádlo. Zato
vidíme tělo plavoucí hned vedle loďky. Černobílé oblečení se roztahuje do stran, stejně jako
dlouhé tmavé vlasy. Obličej je otočen směrem do tmavé kalné hlubiny.
2. OBRAZ
INT. INTERIÉR RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Za nejbližším stolkem pro čtyři sedí tři muži. Nemluví, pouze si probírají ve svých hlavách
poslední zážitky dnešního večera.
Pohledný tmavovlasý, asi 25-letý Martin se probere jako první.
MARTIN
Vzpamatujte se kurva!
Musíme něco vymyslet!
Asi o deset let starší sympatický Zdenek překvapeně zvedne hlavu ze svých dlaní, kde ji až
dosud ukrýval. Už se nadechuje ke slovu. Ale pak sklapne a složí hlavu zpátky do dlaní.
Zato velký tlustý šéf zareaguje po svém. Je mu něco přes padesát, mohutný kulatý obličej
bez vrásek však vypadá překvapivě mladě.
ŠÉF
A co chceš jako dělat chytráku?!
MARTIN
No určitě nevolat fízly!
8
Šéf si uvědomí, že má pravdu. Nervózně poposedne, začne hledat po kapsách cigarety. Na
první pokus mu vypadnou na zem.
Martin mu připálí svým zapalovačem.
Zdenek opět zvedne hlavu.
ZDENEK
A co jako budeme dělat?!
Šéf s Martinem si vymění krátký, ale výmluvný pohled. Tohle bude poněkud těžší.
MARTIN
No určitě je nebudeme volat.
Zdenek znervózní ještě více, také si zapálí cigaretu. Vstane a začne přecházet po restauraci
z jednoho konce na druhý.
ZDENEK
Ale to bysme měli.
ŠÉF
A ty půjdeš sedět?! Vzpamatuj se!
Zdenek se zhroutí na parapetní desku. Hledí do tmavé noci.
Martin ho nevraživě pozoruje. Nakloní se k šéfovi.
MARTIN
Nesmíme ho nechat samotného, jinak
udělá nějakou hovadinu a jsme v prdeli.
Šéf důležitě souhlasně pokývne a také zaměří svůj pohled na rozhozeného Zdenka.
Ten se zarazí v myšlenkách a přisedne si zpátky k ostatním.
ZDENEK
No a co chcete jako dělat?
Martin se šéfem si opět vymění pohled, pak ho stočí oba dva na Zdenka.
Zdenek jen tázavě zvedne obočí.
3. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. DŮM MONIČINÝCH RODIČŮ, KUCHYNĚ – DEN
V jídelním koutu se přímo blýská bohatě nastrojený stůl. Nad ním se v mírném teplém vánku
pohupuje velký křišťálový lustr.
9
Starožitné stolky a poličky jsou ozdobeny čerstvými narcisy a tulipány.
Za stolem sedí Martin a konverzuje s Moničiným otcem, šedivým mohutným padesátníkem.
Monika pomáhá roznášet dobroty své matce, která je rovněž poměrně vysoká. Evidentně se
o sebe úzkostlivě stará, napovídá o tom make- up i nákladné oblečení. Výběr barev je na její
věk poněkud výstřední.
Konečně se usadí za stůl k mužům. Monika se ihned přilepí na Martina, má něco důležitého
na jazyku.
MARTIN
No nevím, viděl jsem tu prezentaci, ale
žlutá na ŠKODOVCE být prostě nemůže.
OTEC
No to víš, každý nemá vkus.
Přitom si pohrává s obrovským zlatým prstenem, do kterého je zasazen velký rubín. Stejný
šperk zdobí také jeho krk, ale působí poněkud decentněji.
MATKA
Tak se do toho dáme, ne?
Monika už teď do Martina zcela otevřeně drbe, až se po ní otec překvapeně dívá.
To přiměje Martina také si jí všimnout.
MARTIN
Co je zlato?
Monika si s očima v sloup povzdychne. Narovná se a vezme situaci do svých rukou.
MONIKA
No chtěli jsme vám prostě oznámit,
že jsme zasnoubeni.
Dá se říct, že rodiče doopravdy zaujala, protože zavládne překvapené ticho.
Monika si hned ničeho nevšimne a radostně vlepí Martinovi pusu.
Matka se probere jako první. Jemně drcne do svého manžela.
MATKA
No to je skvělé, miláčku.
Dokonce vstane, aby nastávající manžele poobjímala. V tom ruchu se z šoku probere i otec.
OTEC
No…k tomu nemám co dodat.
10
Trochu se přitom usmívá, aby zmírnil dopad svých slov.
Matka po něm hodí výhružný pohled, takže ho donutí k úsměvu sice poněkud umělému, ale
širokému.
Všichni se pustí do lákavě vypadajícího jídla.
4. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. PARK - DEN
Park je i přes týden plný lidí každého věku.
Mezi nimi se prohání mládež na kolech a kolečkových bruslích, tak tak se vyhýbající
venčícím psům.
Monika s Martinem se procházejí bosí po trávě, mimo vyznačené chodníky. Monika má
v ruce kornout točené zmrzliny. Procházejí se mlčky, užívají si slunečného dne.
Moniku něco popadne a laškovně otře zmrzlinu Martinovi o nos. Ten přistoupí na hru.
Začínají se honit mezi stromy.
Martin ji konečně dohoní, přitlačí ji na kmen stromu. Vášnivě ji políbí. Nepřestává, jeho
ruce jí zajedou pod tričko.
Monika se vytrhne. Martin se ještě pokouší ji zachytit, ale Monika už odchází od něj.
MARTIN
To se proboha nemůžeš jednou uvolnit?!
Monika uraženě trhne rameny.
Martin ji dohoní a smířlivě vezme kolem ramen.
MARTIN
Promiň, vím že na toto nejsi.
Monika na ironii zareaguje pouze úšklebkem, dál se věnuje nedojezené zmrzlině. Beze slova
pokračují ve vycházce.
MARTIN
Nevím, jestli je ta svatba rozumný nápad.
To už je ale na Moniku moc, prudce se zastaví. Sundá si z očí sluneční brýle a vážně na
Martina pohlédne.
MONIKA
No to je super, já se s tebou nevychrápu v
parku, a hned se chceš vyvléct.
11
MARTIN
Ale nechci…já jen…
Monika ho dál drtí svým pronikavým pohledem.
MONIKA
Mě je jasné o co ti jde.
Na prasárny si najdi někoho jiného.
Martin se vzdává. Znova ji vezme kolem ramen a násilím ji táhne dál.
MARTIN
Tak to přece není, miláčku.
Jeho slova ale nezní příliš upřímně.
Monika se stále vytrhává, ale Martin se nenechá, jeho ruka její rameno neopustí ani na
chvilku.
Při tom handrkování končí zmrzlina na zemi.
5. OBRAZ ( FLACHBACK)
EXT. OKOLÍ RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – RÁNO
Je časné ráno, slunce je ještě bledé a velmi nízko.
U restaurace není kromě Zdenka ani živáčka.
Zrovna krmí ryby na břehu rybníka, hned vedle zakotvené loďky.
Monika k němu přichází cestičkou od parkoviště, černé brýle na očích.
Zdenek k ní otočí své polonahé opálené tělo. Tvář zdobí široký úsměv.
ZDENEK
Co se tváříš, princezno?
Monika si dřepne k němu na kámen, hází kamínky do rybníka.
ZDENEK
Však už je z tebe skoro
nevěsta, tak co je?
Monika jen pokrčí rameny, nechce se jí o tom mluvit ani s kamarádem.
Zdenek pochopí a dál už se nevyptává. Chvíli Moniku pozoruje, nenápadně, z profilu.
ZDENEK
12
Víš, co? Pojď na loďku,
to tě probere.
Vyskočí na nohy a násilím vytáhne do stoje i Monika. Opatrně se oba dva nalodí.
ZDENEK
A než mi pozabíjíš
všechny ryby.
Na to už Monika zareaguje úsměvem.
Zdenek pádluje směrem ke starému kamennému mostu, u toho baví Moniku stupidními
vtípky. Krajinou se rozléhá veselý smích, s loďkou odplouvá i špatná nálada.
To povzbuzuje Zdenka, aby začal na Moniku stříkat pádlem vodu a prováděl další hlouposti.
V rybníce se odráží silueta starého zámku, jemně se vlní.
6. OBRAZ
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Chlapi stále sedí za stejným stolem.
ZDENEK
Nechte toho! Fakt bysme to měli hlásit.
Šéf nad ním kapituluje. Martin už se naštvaně zvedne a nakloní se výhružně ke Zdenkovi.
MARTIN
A ty půjdeš sedět?!
ZDENEK
Já ji přece nezabil!
ŠÉF
To není tak jisté, mohl to být
kdokoliv z vás dvou.
MARTIN
A nebo jsi to taky mohl být ty.
Napětí u stolu houstne. Šéf se taky zvedne a začnou se s Martinem přetlačovat, přičemž si
nenávistně hledí do očí.
Zdenek vyskočí na nohy a odtrhne je od sebe, síly má na to dost.
Poté přejde k baru a vytáhne z lednice láhev whisky.
13
Všichni tři popíjejí nažloutlou tekutinu, pohledy se střetávají, ale nepadne ani slovo. Šéf si
zapálí dlouhý doutník.
Ti dva ho následují pouze s tím rozdílem, že jde o cigarety.
ZDENEK
Jenom ten, kdo to udělal, má tu jistotu.
Další dva podezřívají ty ostatní.
ŠÉF
No to je teda myšlenka.
Martin pouze zabrble něco ve stylu „sklapni“ a zamyslí se nad Zdenkovými slovy. Vypije
tekutinu až do dna na jeden ráz.
Razantně položí těžkou sklenici na stůl. Podívá se na ty dva, jakoby znal to tajemství. U toho
ještě pokyvuje ukazováčkem pravé ruky.
MARTIN
To je jasné, takže srát na to. Nastává
ale otázka, co teď s tím!
Ti dva se neodvažují víc než mu jen souhlasně přikyvovat.
7. OBRAZ (FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Prosklenou stěnou proniká do restaurace polední zářivé slunce. V tomto počasí obědvá
pouze několik hostů.
Monika je obsluhuje s širokým úsměvem.
Z kuchyně ji pozoruje Zdenek.
ZDENEK
Máš tu další meníčko.
Monika zrovna laškuje s jedním postarším golfistou, Zdenkovi pouze kývne na souhlas.
Ten nasupeně zajede zpátky do kuchyně.
Monika zrovna čepuje za barem pivo, když vchází do restaurace šéf. V rukou nese pruty na
ryby.
Důležitě se pozdraví se známými hosty a otočí se k baru.
ŠÉF
Ahoj cukruško, jak se máme?
14
Monika se místo odpovědi jen usměje a lípne mu pusu na obě tváře.
Šéf se usadí za stůl nejblíže televizi. Nemusí ani nic říkat, Monika mu automaticky začne
dělat kávu.
Šéf se nahne dozadu a láskyplně pohladí své majestátní břicho.
ŠÉF
Copak máme dneska na oběd?
Monika roznese piva a pak zamíří k němu s kávou a sklenicí vody s citronem.
Šéf jí pokyne, aby si k němu sedla.
MONIKA
Je tam ještě uzené se zelím,
ostatní už se prodalo.
Šéf se zamyslí nad lákavou nabídkou.
ŠÉF
Zdeno!!!
Z kuchyně vyhlédne světlá hlava kuchaře. Bez pozdravu se na šéfa jen tázavě zadívá.
ŠÉF
Dám si to uzené!
Zdenek opět jen pokývne hlavou a zmizí zpátky v kuchyni.
Šéf se nahne k Monice, vážně se na ni zadívá.
Monika se snaží od něj uhnout co nejdál, ale opěradlo židle jí to nedovolí.
ŠÉF
Dneska mi přijde velmi důležitý host, tak chci,
aby byl nachystaný stůl, ryby nebo tak něco…
Monika beze slova, co z toho vyleze za tajemství, se zvednutým obočím šéfa pozoruje. Ten
si uvědomí, že prozatím toho prozradil až dost a věnuje se dál své kávě.
To Monika pochopí jako povel k odchodu.
Zdenek akorát přináší nachystané jídlo, tak ho od něj převezme a odnáší na stůl. Zkontroluje,
jestli jsou všichni hosté spokojeni a zmizí za Zdenkem v kuchyni.
Šéf si k jídlu zapne nějaký dokument v televizi, od té chvíle nevnímá nic.
8. OBRAZ ( FLASHBACK)
15
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU, ZA KUCHYNÍ – DEN
Zdenek vykuřuje cigaretu na schodech vedoucích do kuchyně. Monika ho zezadu polechtá,
takže se málem zadusí vdechnutým kouřem.
Hned jí však uvolní místo, aby si mohla sednout vedle něj. Nabídne jí také cigaretu. Monika
nejdřív váhá, ale pak mávne rukou. Zdenek jí galantně připálí.
MONIKA
Slíbila jsem to….no a!
Zdenek s ní samozřejmě souhlasí. Snaží se ji bavit primitivními vtípky, což Monika ocení
trochu nuceným úsměvem.
Monika ho na chvíli přestane vnímat, čeho se Zdenek nemůže nevšimnout.
ZDENEK
Co je ti?
Monika jenom mávne rukou, zapálí si další cigaretu.
MONIKA
Jak se má mamka?
To je přesně téma na Zdenka, s nadšením se rozpovídá.
ZDENEK
Včera jsem ji vzal na večeři,
byla zas na chvilku v klidu.
Moniku se Zdenkem odděluje od cesty pouze malá dřevěná branka a betonový plot.
Před brankou zastaví nějaké auto, vidíme pouze jeho modrou střechu.
Monika ho však pozná a prudce se postaví. Zahodí nedokouřenou cigaretu do kýble se
špinavou vodou.
Zdenek se ještě nezorientoval, nechápavě Moniku sleduje.
Motor se vypne. Dveře bouchnou a nad brankou se objeví Martinova hlava. Nesměle
pozdraví.
Otevře si branku, zpoza které vykoukne velká kytice květin.
Monika vyčkává, ani nepozdraví.
ZDENEK
No nazdar, dlouho jsi neměl šichtu…
MARTIN
16
Jo, no…
Očima visí na Monice.
MONIKA
Mohl by ses jít podívat, jestli někdo nepřišel?
Zdenek se jako na povel sebere a odchází do restaurace. Ve dveřích se ještě otočí na
Moniku, ta má ale jiné starosti. Odchází.
MARTIN
Na.
Podává Monice kytici, jako by to v životě ještě nedělal.
MONIKA
Díky.
Odloží kytku na schody. Znova upře oči na Martina, který je viditelně nervózní. Ticho.
MONIKA
Chtěl jsi mi něco říct?
Martin přestane skládat v hlavě trapné věty na omluvu. Chvíli se ošívá.
MARTIN
No vlastně jo…no tak promiň, jsem debil.
Monika se na něj podívá opravdu jako na idiota, čekala trochu jinou odpověď. Nicméně
Martina obejme a políbí.
Ten je spokojen, jak hravě to zvládl.
MONIKA
Musím už jít.
Ještě políbí Martina na líčko a zmizí ve dveřích kuchyně.
MARTIN
Ahoj zlato!
Monika už ho ale nemůže slyšet. Martin se tedy otočí, nastoupí do auta. Startování motoru.
Mlha šedého kouře se zavíří nad zeleně natřenou brankou.
Z kuchyně opět vyjde Zdenek a zapálí si cigaretu. Posadí se na schody.
9. OBRAZ (FLASHBACK)
INT., EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
17
Nad celým komplexem restaurace se pomalu snáší soumrak. Solární světýlka kolem cestičky
se začínají rozsvěcovat.
Monika vychází na terasu a rozsvítí světla nad stoly. Na jednom ze stolů zapálí svíčky.
Postupně snáší sklenice na víno, talíře a příbory pro dva.
Z kuchyně, která je propojená také s terasou malými dvířky, vychází Zdenek. V ruce nese
kýbel se zbytky pro kapry.
MONIKA
Už máš navařené?
ZDENEK
V klidu, stíhám.
MONIKA
No jen že za chvíli tu bude šéf
a víš na koho to bude.
ZDENEK
No jo.
Nevzrušeně začíná krmit obyvatelstvo rybníka. Vodotrysk uprostřed rybníka začíná
vystřikovat vodu.
Monika dojde ke Zdenkovi a s pohledem upřeným na vodotrysk mu asistuje.
ZDENEK
Už jsi v poho?
MONIKA
Jo, byla to jen taková blbost.
ZDENEK
Takže se budeš vdávat?
Monika ne něj překvapeně stočí pohled. Zdenek napjatě očekává odpověď.
MONIKA
No jasně. Jen…Ale nic.
Odchází zpátky do restaurace.
Zdenek naštvaně hází kusy jídla. Zkouší, kam až dohodí. Nakonec naštvaně vysype obsah
kýble přímo pod sebe do vody.
Za jeho zády se ozve kvílení brzd. Na to bouchání dveří a za moment se za Zdenkovými
zády objeví sám velký šéf.
18
Dnes má svůj majestátní pupek oblečený do elegantního saka, které ladí s jeho lakovanými
polobotkami z krokodýlí kůže.
Zdenek jako by ho vůbec neslyšel, zírá do vody.
ŠÉF
Co tady lelkuješ?! Padej vařit, za chvíli tu bude.
Zdenek se probere z letargie a odchází beze slova do kuchyně.
Monika vychází na terasu s láhví vychlazeného vína.
ŠÉF
Ahoj cukruško! Tak jak jsme na tom?
Monika mu povinně políbí obě tváře.
MONIKA
Stíháme všechno.
Šéf je spokojen, zasedne za prostřený stůl. Zapálí si dlouhý doutník.
Monika mu podá keramický popelník.
ŠÉF
Cukruško dám si ještě kafe, než dojde.
Monika s úsměvem přikývne a odchází do restaurace.
Spolu s kávou přináší i zeleninový salát. Přisedne si k šéfovi.
MONIKA
Kdo to vlastně přijde?
Šéf nejdřív usrkne z kávy a potáhne si z doutníku.
ŠÉF
Jeden obchodník.
Monika pochopí, že dál by se neměla vyptávat, raději se zvedne.
Na parkovišti zastaví tmavý mercedes. Z něj vystoupí elegantně oblečený asi čtyřicetiletý
muž. Vezme si ze zadního sedadla příruční tašku a svižným krokem jde na zahrádku.
Šéf se okamžitě zvedne. Podají si ruce.
MUŽ
Nepůjdeme raději dovnitř?
Jsou tu ještě hosti?
19
ŠÉF
Jistě, jak chcete.
Muž jde rovnou do restaurace, ve dveřích se málem srazí s Monikou. Lačně si ji prohlédne.
ŠÉF
Cukruško, přenes ty věci dovnitř a zamkni.
Monika jen nadzvedne obočí, ale bez řečí začne sbírat věci ze stolu.
Muži se usadili u šéfova stolu.
Mlčky čekají, až je Monika obslouží. Zdenek začne z kuchyně nosit jídlo.
MONIKA
Tak dobrou chuť. Budete se přát ještě něco?
ŠÉF
Zatím ne. Běž za Zdenkem do kuchyně,
já tě pak zavolám.
Monika ještě zamkne dveře a odchází za Zdenkem.
Muži se pustí do jídla.
MUŽ
Výborné.
Šéf se samou radostí pyšně nadme.
ŠÉF
Tak co mám teda udělat?
MUŽ
Nejdříve se najíme. Pak se
dozvíte všechno potřebné.
Šéf zase sklesne a věnuje se svému jídlu. Napjatě svého společníka pozoruje.
Atmosféru domalovává hudba L. Armstronga.
10. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU, KUCHYNĚ – VEČER
Monika se Zdenkem opět vykuřují před kuchyní na schodech. Osvětluje je pouze světlo
z kuchyně.
MONIKA
20
Co to je zač ten týpek?
ZDENEK
Šéf s ním má nějaké kšefty.
Co já vím, mě to nezajímá.
Monika se nenápadně přesune ke dveřím od restaurace. Přiloží ucho na dveře. Napjatě
poslouchá, v její tváři se zračí překvapení.
Zdenek se jí začne smát.
Monika toho tedy nechá, také se rozesměje sama sobě.
MONIKA
Ty jsi pako, fakt.
Přisedne si zpátky na schody. Mlčky ve tmě kouří, vidět jsou jen dvě červené světýlka
cigaret.
11. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. MARTINŮV BYT – NOC
Tma. Ložnici osvětluje pouze pouliční lampa a občas také odraz světla aut. Na velké
manželské posteli spí Martin, po krk zabalený v peřině.
Monika ho chvíli pozoruje od dveří. Přitom se pomalu svléká. Jen ve spodním prádle si jde
k němu lehnout.
Zaleze si k němu pod peřinu a políbí ho na ústa.
Martin něco zabrblá a otočí se na druhou stranu.
Monika je ale neodbytná, vrtá do něj, dokud se neprobudí.
MARTIN
Kolik je hodin?
MONIKA
Něco po půlnoci.
Martin ji obejme a začíná znova usínat. Monika ho však znova probere.
MONIKA
Kdy máte tu rozlučku?
MARTIN
Jakou rozlučku?
MONIKA
21
No se svobodou.
MARTIN
Já nevím, musím se domluvit se šéfem.
Monika ho začne hladit pod peřinou na choulostivém místě. Martin se ale přetočí na bok.
MONIKA
Ty jsi naštvaný?
MARTIN
Ale ne, jsem jenom unavený.
Monika mu stále nevěří. Přeleze přes něj, aby mu viděla do obličeje.
MONIKA
Tak co je? Ale pravdu!
MARTIN
Proboha nic, nech už mě spát!
Monika nad ním ztratí trpělivost. Otočí se na druhý bok a společně usínají. Ve tmě se na
Martina ještě pousměje. Ten už ale chrápe.
Na stěně přechází světla nějakého pomalu jedoucího auta.
12. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Restaurace je plná hostů, venku je strašné horko na hraní golfu. Na většině stolů leží
vychlazené pivo.
Monika pobíhá mezi hosty, občas s někým prohodí pár slov.
Všichni jsou členy klubu, takže je zná.
Šéf sedí u svého stolu, pozoruje ji a baví se s ní přes celou restauraci.
ŠÉF
No bude to v pátek, to je klid.
Monika nejdřív zinkasuje jednoho starého pána, který s ní laškuje.
MONIKA
Super. A já po vás budu v sobotu uklízet.
ŠÉF
To zvládneš cukruško.
Monika mu s úsměvem přikývne, nemá čas se vybavovat.
22
Šéf se tedy sebere a sbalí si své věci. Ještě Moniku líbne na rozloučenou.
ŠÉF
Vrátím se večer, tak na mě počkejte.
Pomalým krokem Tlustého člověka odchází pryč, mezitím se ještě pozdraví s pár hosty.
Venku si nasadí sluneční brýle a odchází k autu.
Z kuchyně na chvíli vystrčí Zdenek svou zpocenou hlavu. Monika zrovna čepuje pivo.
ZDENEK
Nezajedem v pauze na Hlučín?
MONIKA
Je tu moc lidí.
Pivo jí strašně pění, musí ho odčepovávat do několika sklenic.
ZDENEK
Za půl hoďky tu bude prázdno.
Hází na Moniku tak prosebné oči, že mu nemůže odmítnout.
MONIKA
No tak teda jo, ale musíme
se vrátit co nejdřív.
Zdenek si málem poskočí radostí, vrací se do kuchyně.
13. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. PŘEHRADA HLUČÍN – DEN
Pláž je přes týden poloprázdná, až na pár důchodců a cikánů.
Monika si hodí na trávu velkou tašku a začne se beze studu svlékat.
Zdenek ji nenápadně pozoruje, Monika však má už pod věcma plavky. Překvapení se
nekoná.
Rozeběhne se a skočí do vody šipku.
Zdenek se tedy rychle svleče a skočí za ní.
Mlčky plavou až k bojkám, kde se Monika položí na záda a splývá s vodou. Zdenek udělá to
samé. Stále však na ni otáčí hlavu, k něčemu se odhodlává.
23
Zdenek se potopí pod vodu a vynoří se na Moničině druhé straně. Ta to však očekává, takže
se nelekne.
Lekne se však, když ji Zdenek prudce políbí na ústa. Málem se utopí.
MONIKA
Co to děláš?!
Zdenek jen vyděšeně zírá. Pak se potopí znova pod vodu.
Když se znova vynoří, Monika nikde není. Polekaně se rozhlíží.
Najednou ho něco stáhne pod vodu.
Monika se s ním začne ze srandy pošťuchovat, aby nějak zachránila trapnou situaci. Ani
Zdenek už se o nic nepokusí.
Spolu zase plavou na břeh, kde si hrají děti s nafukovacím míčem.
Monika po Zdenkovi ještě pokukuje, je z toho všeho trochu nervózní.
14. OBRAZ
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Zdenek stojí u okna a hledí na klidnou hladinu rybníka.
Martin ho od stolu pozoruje, zatímco šéf se láduje nějakým zákuskem. Martin se otočí se
znechucením na jeho mlaskání.
MARTIN
Jak se teď můžeš cpát?
ŠÉF
Stres,zajídám to.
Nad tím Martin jen zavrtí hlavou.
Zdenek se konečně otočí, s velkým poznáním ve tváři.
ZDENEK
Nemohla to udělat sama.
MARTIN
A na to jsi došel jak?
Zdenek trochu zaváhá, přisedne si ke stolu a zapálí si cigaretu.
ZDENEK
Uměla skvěle plavat.
24
Na to zvedne hlavu i šéf, Martin se ke Zdenkovi nebezpečně nakloní.
MARTIN
Jak to víš?!
Zdenek se raději zvedne a jde za bar, do bezpečí. Začne se ošívat s odpovědí.
ZDENEK
Byli jsme se spolu koupat.
MARTIN
Kdy?!
Vyskočí na nohy a nebezpečně se blíží ke Zdenkovi.
Šéf nechá svůj dort dortem a rychle ho následuje.
To už Martin drží Zdenka pod krkem a vymáhá na něm přiznání, že s Monikou něco měl.
Šéf se ho snaží odstrčit, naštěstí je dvakrát tak velký.
ŠÉF
Nechte toho!
MARTIN
Pusť mě! Já si ho podám zmetka!
Zdenek se naštěstí vysmekne a odběhne do kuchyně.
Šéf se snaží Martina uklidnit, nakonec ho zpacifikuje. Zdenek opatrně vykoukne z kuchyně,
ale vše je v pořádku.
Martin už ho jen zasypává urážkami, ale nechá ho si přisednout. Zdenek sklopí hlavu a raději
mlčí.
15. OBRAZ
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU, ZAHRÁDKA – VEČER
Hladina rybníka se ani nepohne, je úplné bezvětří. V celém komplexu je tma až na malé
solární světýlka.
Loďka se ani nepohne, tělo vedle ní ale zmizelo.
Dveře restaurace se otevřou a tři muži vycházejí ven. Opatrně se rozhlížejí, jestli je vzduch
čistý.
Zdenek se zarazí a zůstane stát. Martin se nahrne k rybníku. Tam ustrne.
25
MARTIN
Není tu!
ZDENEK
Jakže tam není?!
Spolu se šéfem dojdou až k němu a společně hledí do vody. Jediný šéf uvažuje racionálně.
ŠÉF
No asi se potopila, ne.
ZDENEK
Jak potopila?
MARTIN
Když se někdo utopí, tak pak
ztěžkne a potopí se.
ZDENEK
Aha.
Martin jen protočí panenky. Začne vytahovat kotvu lodičky.
Šéf se Zdenkem ho napjatě pozorují. Kotva se už už vynořuje. A opravdu, za její hák je
zachycena ruka Moniky.
Šéf vytáhne z vody její tělo.
MARTIN
Nešahej na ni!
ŠÉF
Vždyť je to jedno, stejně se
jí budeme muset zbavit.
Zdenek na ně hledí s hrůzou v očích. Při pohledu na Moničino tělo se přímo na místě
pozvrací.
Martin se šéfem se věnují raději tělu. Převracejí ho ze strany na stranu. Na Moničině tváři
jsou stopy krvavých ran.
MARTIN
Do prdele!
ZDENEK
Co jsme to udělali?!
Začíná hystericky vyšilovat, až mu musí šéf vrazit facku.
MARTIN
26
Vezmeme ji dovnitř?
ŠÉF
Raději ne, mohl by tam někdo přijít. Vrátíme
se pro ni, jen co něco vymyslíme.
Nechávají tělo v keři u vody a odcházejí zpátky, každý ve svých myšlenkách. Dveře
restaurace za sebou opět zamknou.
Moničino mrtvé tělo zůstává ležet v tmavém keři.
16. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Restaurace se dnes proměnila na soukromou diskotéku. Svítí jen boční světla, která doplňují
svíčky a diskotéková koule zavěšená na stropě. Na oknech visí konfety.
Stoly jsou bohatě prostřeny všemožnými pochoutkami a flaškami vín.
Kolem stolu se baví šéf s dvěma dalšími ženami, spoře oděnými. Zdenek nosí na stůl stále
více jídla.
Zábava je v plném proudu, doprovázena veselou hudbou.
ZDENEK
No co, dneska nebude Armstrong?
ŠÉF
Neprovokuj!
Dál se věnuje té hezčí ze servírek, trochu ji přitom omacává. Nezdá se, že by jí to vadilo.
Martin stojí za barem a pije whisky rovnou z lahve. Hlasitě křičí do melodie písně. Druhá ze
žen se k němu přitočí. Svůdně kolem Martina tančí.
DRUHÁ ŽENA
Nestyď se, dneska se přece loučíš se svobodou.
Ten se nenechá dvakrát pobízet, vlní se spolu s ní do rytmu hudby.
Zdenek donese zatím poslední várku jídla a přidává se k šéfovi, kterému dívka předvádí
taneční show.
Ve dveřích se najednou objeví Monika. Zaraženě se dívá na situaci v restauraci.
Nejdřív si jí všimne Zdenek. Ztiší hudbu v přehrávači.
ZDENEK
Co tady děláš?
27
Martin spustí ruce z tanečnice.
MARTIN
Jo, co tady sakra děláš?!!!
MONIKA
Musím s tebou mluvit.
ŠÉF
To ale není tvoje loučení zlato.
Monika se na něj jen ušklíbne, dál visí pohledem na Martinovi. Ten sprostě zakleje. Vezme
Moniku za rameno a táhne ji do šaten. Společnost v restauraci se tváří zaraženě.
Zdenek opět zapne hudbu, aby zakryl všeobecné rozpaky.
17. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU, ŠATNA – VEČER
Martin dotáhne Moniku ke skřínkám. Tam ji konečně pustí. Monika se drží za pohmožděné
rameno.
MONIKA
Co to do tebe vjelo?!
MARTIN
Muselas tu dneska přilézt, co?!
MONIKA
Musím ti něco říct.
MARTIN
No co je tak důležitého, že mi musíš kazit oslavu?!
Monika se chvíli ošívá. Raději odstoupí od Martina dál, až narazí zády na stěnu. Martin
vytuší něco zlého. Chytí ji prudce za ramena.
MARTIN
No co je?!
Monice jde v očích vidět strach, ale zhluboka se nadechne a spustí.
MONIKA
Nechci si tě už vzít.
Martin není schopen slova, jen na ni vytřeštěně zírá.
28
MONIKA
Prostě jsem zjistila, že už s tebou nechci být.
MARTIN
Jak nechceš?! Ty děvko, co si o sobě myslíš?!
Monika se mu snaží vytrhnout, ale Martin se na ni celým svým tělem natlačí a pokračuje .
v nadávkách.
MARTIN
Ty bys měla být šťastná, že tě chci!!!
MONIKA
Pusť mě!
Martin na ni vrhne lačný pohled.
MARTIN
Tak ty nechceš…Ale já chci!
Začne z ní strhávat oblečení. Monika se sice brání, ale Martin je silnější. Natlačí ji na stěnu a
jednou rukou jí chytí ruce za zády.
MONIKA
Ne, prosím nech toho!!!To bolí…
Martin ale neslyší, začne Moniku znásilňovat.
Vidíme její obličej, který se křiví bolestí a nechutí. Po tvářích jí stékají slzy. Do zvuku se
promítají Martinovy prudké vzdechy.
Monika klesne vysíleně k zemi. Slyšíme zapínání kalhot.
Martin ji popleskne po tváři. Ušklíbne se a odchází.
Monika není schopná vstát. Má v sobě pocit studu a bezmocnosti.
18. OBRAZ (FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU, CHODBA – VEČER
Martin se vrací do restaurace, ještě si upravuje vlasy. Ve dveřích se málem srazí se šéfem.
ŠÉF
Kde je Monika?
MARTIN
V šatně, klidně si posluž, je volná.
Šéf se ušklíbne a opilecky ho poplácá po zádech. Vydá se směrem k šatnám.
29
Skrz dveře na chodbu proniká hudba z restaurace.
19. OBRAZ (FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU, ŠATNA – VEČER
Šéf se dopotácí do šatny, ve které na zemi leží uplakaná Monika.
Šéf se k ní nebezpečně přibližuje. Monika má apatický výraz ve tváři. Jakoby šéfa ani
neviděla.
Šéf si k ní klekne a začne ji očuchávat vlasy. Monika jen bezmocně odvrátí hlavu. Snaží se
vykřiknout, ale nedokáže to. Šéf jí jednou rukou zacpe ústa. Olizuje jí krk.
Opět vidíme Moničin apatický obličej, nad kterým se sklání hlava šéfa. Uprostřed ní má
narůstající plešku. Hlava šéfa se pohybuje v pravidelném rytmu, který se stále zrychluje.
Pohyb ustane. Monika se stále dívá kamsi do stropu, hlava nad ní zmizí.
Ve zvuku slyšíme šustění oblečení a vzdalující se kroky.
Z dálky slyšíme jakýsi tlumený hlas. Moničin výraz je neměnný.
ZDENEK (m.o.)
Moniko…
Moničiny oči se podívají do boku.
Vidíme přicházet Zdenka. Skloní se nad ni, ale nedotýká se jí. Monika zasténá.
MONIKA
Co chceš?
ZDENEK
Já ti musím něco říct…no, já…
prostě tě strašně moc miluju. Já už
bez tebe nemůžu být Moniko.
Zdenek jakoby ji chtěl pohladit po vlasech, ale jen zkopíruje jejich obrys. Láskyplně Moniku
pozoruje.
Monika se s námahou posadí. Zoufale se rozesměje. Po tvářích jí stékají slzy.
MONIKA
Jdi do hajzlu ty hovado!!!
Zdenek nechápe, co se děje. Zvedne se tedy a odchází.
Monika se konečně naplno rozbrečí. Šatnou zní hlasité vzlyky.
30
20. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – RÁNO
V restauraci je neuvěřitelný nepořádek, po zemi se válejí prázdné flašky a zbytky jídla.
Všude je stále rozsvíceno, i když dovnitř svítí jasné slunce.
Jeho paprsek dopadá na tvář Zdenka, který spí na židli. Podrážděně zamžourá, než konečně
otevře oči. Pohledem přechází celou tu spoušť.
Na zemi se kromě odpadků válí taky šéf. Spí.
Zdenek se s námahou zvedne a potácivě se přesune do kuchyně.
Cestou si napustí sklenici plnou vody. Lámavým krokem projde kuchyní.
Sedne si vzadu na schody a zapálí si cigaretu. Drží se za rozbolavělou hlavu.
Otevřou se dveře letní zahrádky a v nich stojí úplně rozbitý Martin.
ZDENEK
Kdes byl?
Martin si vedle něj ztěžka sedne a taky si zapálí cigaretu. Zakleje a zahasí ji.
MARTIN
Byl jsem se projít. Asi chcípnu.
Zdenek pokýve na souhlas hlavou.
ZDENEK
Kde je Monika?
MARTIN
Asi šla domů ne.
Zdenek dokouří cigaretu. Zahasí ji o schody. Chtivě se napije vody. Podá ji Martinovi.
ZDENEK
Proč tu vůbec včera byla?
Martin se na něj podívá jako na mentálně slabšího.
MARTIN
Ty si nic nepamatuješ?
ZDENEK
Něco…
31
Martin sklopí hlavu, ale pak se naštvaně zvedne a odchází do restaurace.
Zdenek se taky posbírá a pustí se do úklidu kuchyně. Při sbírání prázdných lahví zakopne o
šéfa.
ŠÉF
Co je?
Rozhlédne se kolem sebe. S povzdechem se přetočí na druhou stranu.
Zdenek nad ním stojí. Pozoruje ho.
ZDENEK
Ale nic.
Šéf se s námahou vyhrabe na nohy. Zadívá se Zdenkovi do očí.
ŠÉF
Monika je tu?
Zdenek jen záporně zavrtí hlavou.
Šéf vezme ze země zbytek vína a pořádně si přihne. Rozhlédne se znechuceně kolem. Jeho
pohled se zastaví na Martinovi stojícím ve dveřích. Oba dva uhnou pohledem.
Martin odchází na zahrádku.
Šéf si ztěžka sedne na židli, hlavu si opře do dlaní.
21. OBRAZ
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Chlapi sedí opět za stolem, pokuřují a popíjejí alkohol. Teď už je v restauraci úplná tma,
vypnuli i světlo v lednici s nápoji.
ŠÉF
No stalo se no.
Prostě to měla nechat být.
Martin se na něj nechápavě dívá.
Zdenek se opět hystericky postaví a začne pochodovat po místnosti.
ZDENEK
To je trochu moc,ne?
MARTIN
Nebuď chytrý!
32
Nato se Zdenek jenom ušklíbne, ale drží se v dostatečné vzdálenosti od Martina.
ŠÉF
Teď snad nemá cenu to už řešit.
Martin sleduje tekutinu ve sklenici, uvažuje nad odpovědí.
Zdenek už ty řeči nemůže vydržet, jde se zašít na záchod.
Martin ho vyprovází podezíravým pohledem.
ŠÉF
Všechny východy jsou zamčené.
MARTIN
On se s tím srovná.
Šéf jen znalecky pokýve hlavou. Zapálí si další cigaretu a zhluboka se napije.
Martin stále pozoruje sklenici.
ŠÉF
Proč sis ji chtěl vlastně vzít?
Martin neodvrátí hlavu, jen po něm střelí pohledem.
MARTIN
Do toho ti nic není.
Šéf se tedy stáhne a ponoří se do svých myšlenek.
Martin si uvědomí, že jsou stále sami. Dopije konečně sklenici a vstane.
MARTIN
Kde je tak dlouho?!
ŠÉF
Klid, asi sere ze stresu.
Martin přece jenom odchází ke dveřím, aby Zdenka zkontroloval.
Nakoukne do dveří od toalety a něco zařve.
Odpověď je mu také sprostý řev.
Martin naštvaně zabouchne dveře a vrací se do restaurace. Prohlíží si vitrínu s doutníky. Pak
jeden vytáhne a labužnicky si ho zapálí.
Šéf ho pozoruje s nadzvednutým obočím, ale nakonec to nechá plavat.
33
22. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. MARTINŮV BYT – DEN
V bytě je nepořádek. Ze strany na stranu lítají všelijaké věci, od nádobí po oblečení.
Monika se v nich přehrabuje a svoje věci si balí do velké sportovní tašky.
Martin si odemkne dveře a vchází dovnitř. Jeho pokorně svěšená hlava se okamžitě narovná
vztekem po tom, co uvidí.
Monika si ho nevšímá, dál pokračuje ve zběsilém balení. Ani okem po něm nezavadí.
MARTIN
Co se to tu kurva děje?!
Monika se jen hystericky uchechtne.
Je zrovna v kuchyni a přebírá nádobí. Mrská hrncema ze strany na stranu.
Martin ji musí chytit.
Monika se mu snaží vytrhnout, takže se skoro pobijí. Začne ho nepříčetně bít po hlavě a
škrábat ho do obličeje. Martin je ale silnější, takže ji zpacifikuje.
Monika se pustí do usedavého pláče a zhroutí se na zem.
MARTIN
Proboha uklidni se!
Monika se opravdu uklidní a nenávistně se mu podívá do očí.
MONIKA
Ty zasrané hovado! Všichni jste hovada!
Martin ji uklidní tím, že jí střelí jednu pořádnou facku. Monika se jen zasměje.
MONIKA
To ty umíš, co.
MARTIN
Sklapni!
Zvedne se a začne uklízet rozházené nádobí.
Monika se vzpamatuje a bez ohledu na Martina pokračuje v balení, i když klidněji.
Martin ji nenápadně pozoruje, ale neodváží se něco namítnout.
Monika konečně naplní tašku a chystá se k odchodu. Martin jí ale zastoupí cestu.
34
MARTIN
Kam si myslíš, že jdeš?!
Monika stojí před ním s taškou v ruce a dívá se zpupně do země.
Martin se jí snaží tašku vytrhnout, ale Monika ho kopne do holeně a rychle odchází z bytu.
Ještě mu na podlahu hodí klíče.
Martin se drží za nohu a dívá se za ní, jak odchází pěšky po schodech. V rozbombardovaném
bytě vypadá celkem směšně. Zvedne klíče a prohlíží si je v dlani.
23. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. LETNÍ ZAHRADA – DEN
Slunce už je vysoko, odráží se od hladiny rybníka. Vodotrysk vesele stříká.
Směrem k zámku se procházejí turisté. Občas mezi nimi prosviští také cyklista.
Šéf sedí na terase a popíjí kávu.
Zdenek vyjde taky ven, v ruce kýbel se zbytky. Hází do vody velké slepené kusy.
ŠÉF
Jsi blbý?!
Zdenek se otočí a nechápavě na něj hledí. Když už to trvá moc dlouho, šéf se naštve.
ŠÉF
Házej tam menší kusy, ne! Ty ryby
to jinak nesežerou. Debil…
Kupodivu to Zdenek pochopí a otráveně dělá malé kuličky.
Na zahrádku přicházejí hosté, mladý pár.
Šéf se s nimi hned uctivě zdraví a nabízí jim čerstvé zákusky. Pár se ostýchavě usadí kousek
od něj. Čeká.
Šéf se prudce zvedne a houpavým krokem tlustých lidí jde pro servírku. Z restaurace se
ozývá křik.
Pár se po sobě nervózně podívá. Už se chystají k odchodu, když ze dveří vyletí tmavovlasá
servírka, v závěsu za ní šéf.
Servírka mile obsluhuje.
ŠÉF
35
Uvnitř už je pořádek?
SERVÍRKA
Jo, nadělali jste tam pěkný bordel.
ŠÉF
Se uklidni.
Servírka uraženě pokrčí rameny a jde k hostům.
Šéf chvilku přemýšlí, pak vytáhne z kapsy mobilní telefon. Volá, druhá strana nezvedá.
Pozoruje Zdenka, který už se ke krmení znuděně usadil na břeh.
Šéf zkouší volat znova. Zase nic.
Mezitím servírka obsloužila hosty.
ŠÉF
Nebere mi to.
Nato servírka jen trhne rameny a odchází zpátky do prázdné restaurace.
ŠÉF
Zdeno! Kdy má Monika další šichtu?
Zdenek vysype do rybníka zbytek krmiva a loudavě dojde až k šéfovi.
Sedne si vedle něj.
ZDENEK
No dneska, jestli teda otevřeme.
ŠÉF
Však je otevřeno, ty vole.
Šéf dál popíjí svoji kávičku, přemýšlí. Pak si uvědomí, že se vedle něj roztahuje Zdenek, ve
špinavé bílé zástěře.
ŠÉF
Děláš si ze mě prdel?!
Padej do kuchyně, ty prase.
Zdenek se urazí. Zabouchne za sebou malé vrátka, tak tak že se nerozsypou.
Šéf se omluvně usměje na hosty, kteří všechno udiveně pozorují. Šéf znova zkouší volat
Monice, ale opět bez úspěchu.
ŠÉF
Kurva!!!
36
Prudce položí hrnek na stůl a odchází do restaurace.
Vodotrysk stříká čím dál míň, až se úplně vypne.
24. OBRAZ (FLASHBACK)
INT. DŮM MONIČINÝCH RODIČŮ – DEN
Martin stojí před dveřmi. Zvoní jednou, dvakrát…Dveře se otevřou a v nich stojí Moničin
otec.
OTEC
Co chceš?!
MARTIN
Je tady Monika?
Otec si ho chvíli měří. Pak odstoupí od dveří a pustí ho dovnitř.
MARTIN
Díky.
Monika sedí s matkou v kuchyni, pijí kávu. Při pohledu na Martina jim ztuhnou úsměvy na
tváři.
Moničina matka dokonce vstane.
MATKA
No, nechám vás o samotě.
My budeme s tatínkem v zahradě.
Pohladí Moniku po rameni a s pohrdavým pohledem, určeným Martinovi, odchází.
Martin si přisedne k Monice. Ta se odsune, aby od něj byla co nejdál.
Martin si jen zhluboka povzdychne, ale nepřisunuje se dál.
MONIKA
Co tady chceš?!
Martin si vezme do ruky prázdný hrnek a prohlíží si kapky.
MARTIN
Tak už se uklidni.
Monika se na něj nevěřícně podívá.
MONIKA
To si jako děláš srandu?!
37
Martin jen zoufale rozhodí rukama.
Monika se postaví a začne zběsile umývat špinavé nádobí, jen to tříská.
Martin nervózně nadskakuje při každé ráně.
MARTIN
Přestaň!!!
MONIKA
Tady mi nebudeš rozkazovat.
Dál schválně pokračuje v umývání.
Martin jen zatíná pěsti, které má položené na stole. Zhluboka se nadechne.
MARTIN
Neměla jsi s tím začínát.
MONIKA
Ty parchante! Ty jsi fakt úchyl.
MARTIN
No jasně. Ještě něco?!
Monika domyje poslední hrnek. Dojde až k Martinovi a s nenávistným pohledem se k němu
nahne.
MONIKA
Vypadni! Musím do práce.
Martin se ji pokusí zachytit za ruku, ale Monika se mu prudce vytrhne.
MARTIN
Ty tam jdeš?
MONIKA
Přece se tak moc nestalo, ne?
MARTIN
Hm…Chceš svézt?
Monika nahlas zakřičí na svého otce.
To Martina nadzvedne, odchází. Ve dveřích se ještě zarazí a zadívá se na Moniku.
Ta jen uhne očima. Otočí se k oknu, čím dá najevo svůj postoj.
Martin vychází ze dveří, ve kterých se ještě srazí s Moničiným otcem. Ani ho nepozdraví,
jen za ním zaklapne dveře.
38
Martin nasedne do auta a prudkým smykem odjíždí.
25. OBRAZ (FLASHBACK)
EXT. POLNÍ CESTA – DEN
Po cestě se pomalu blíží malé červené auto. Od kol se mu dýmí prach. Auto zastaví na kraji
lesa.
Z auta vystupuje Monika. Rozhlédne se kolem a zapálí si cigaretu.
Nervózně kouří. U toho se rozbrečí. Hystericky, takže se kouřem málem zadusí.
Uklidní se, nastoupí rozhodně do auta a odjíždí stejnou cestou zpátky.
26. OBRAZ
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Zdenek se rychle vrátí ze záchodu.
Dojde až k šéfovi a naštvaně se k němu nahne.
ZDENEK
Vy dva jste ji zabili!!
Šéf se nervózně ošije.
Martin na něj hodí vražedný pohled.
ŠÉF
A nebyls to náhodou ty?!
Nechtěla tě, tak ses jí pomstil!
Zdenek se neodváží mu jednu vrazit, tak se jen sedne naproti němu. Zapálí si cigaretu.
ZDENEK
Ten parchant!
Martin nervózně těká pohledem z jednoho na druhého.
Šéf uhýbá před Zdenkem očima.
MARTIN
Tak teda kdo?!
Zdenek se nepříjemně uchechtne. Pak se tajemně podívá na Martina.
ZDENEK
39
Mi už je všechno jasné.
Martin je přímo ohromen jeho logikou.
MARTIN
Ty jsi fakt debil!
Šéf nad tím jen podrážděně mávne rukou.
ZDENEK
Vy jste ji zabili spolu!!!
Martin naštvaně bouchne pěstí do stolu, jen Zdenek nadskočí.
MARTIN
Laskavě se uklidni.
Pokud vím, tak v tom jedeš taky.
Na to Zdenek konečně sklapne. Opět zavládne vražedné ticho.
27. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT., EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Slunce stoupá čím dál výš na obloze. Vodotrysk jede naplno.
Zdenek stojí na židli a věší na vrch terasy květiny v umělohmotných květináčích.
Z restaurace k němu dojde šéf s telefonem v ruce.
ZDENEK
Ještě nic?
Šéf jenom zavrtí hlavou a znova vytočí číslo. Naštvaně zaklapne telefon. Chvíli jen tak stojí
a pozoruje Zdenka, jak se natahuje, protože je dost malý.
Zavrtí hlavou nad jeho snažením a jde zpátky dovnitř.
Do restaurace přicházejí první i s golfovými vozíky. Šéf je uctivě zdraví. Obsluhuje hosty.
Naštvaně chystá kávu.
Zvenku se vrací zadýchaný Zdenek, kytky mu daly zabrat.
ŠÉF
Nemůžeš kurva chodit zadem?!
Podívej se na sebe!
Zdenek bez řečí zapadne do kuchyně. Ještě vykoukne.
40
ZDENEK
Proč obsluhujete?
ŠÉF
Lenka musela pro malou do školky.
Šéf si naloží jídlo a pití na tácek a s umělým úsměvem konverzuje s hosty.
Zdenek se už definitivně ztratí v kuchyni.
28. OBRAZ (FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Poslední host si vezme golfový vozík a s pozdravem odchází na hřiště.
ŠÉF
Příjemnou hru.
Schváceně posadí své obrovské tělo na židli u svého stolu.
ŠÉF
Dal bych si něco k jídlu!
Nic. Restaurace je prázdná a kuchyň zřejmě taky, protože na něj nikdo nereaguje.
Opět se namáhavě zvedne a jde do kuchyně. Nikde nikdo. Ale za kuchyní vykuřuje Zdenek.
Když si všimne šéfa, rychle cigaretu uhasí.
ŠÉF
Co se tady flákáš?!
ZDENEK
Vždyť tam nikdo není.
Šéf mu vlepí letmý pohlavek.
ŠÉF
Ale já tu jsem! A mám kurva hlad.
Zdenek se tedy lenivě odplíží do kuchyně a začne ohřívat zbytky od oběda. Šéf ho se
znechucením pozoruje.
ZDENEK
Jste po včerejšku nasraný?
ŠÉF
Do toho ti nic není.
41
S výhružným pohledem odchází do restaurace.
Zdenek na to nic, raději se věnuje jídlu. Za ním cinkne mikrovlnná trouba.
29. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Šéf sedí opět u svého stolu, sám, a cpe se svým oblíbeným dortem. Před sebou má zapnutou
televizi a sleduje nějaký dokument o rybách.
Náhradní servírka se má co otáčet, v restauraci je plno. Co chvíli křičí do kuchyně na
Zdenka, aby si pohnul.
Ten už je trošku nadrbaný, takže mu koordinace dělá trošku problémy.
Potácivým krokem dojde za kuchyň. Zapálí si cigaretu a sedne si na schody.
Až teď si všimne Moniky, která už tu sedí.
ZDENEK
No ahoj, kde jsi?
Monika mlčky zkoumá jeho tvář, až je z toho Zdenek nervózní.
MONIKA
Ty jsi zas napitý?!
Zdenek jen provinile pokrčí rameny, velmi rychle si dává jednoho šluka za druhým.
ZDENEK
Jsi byla doma?
Monika mu vezme z ruky krabičku cigaret a zapálí si. Přitom ze Zdenka nespustí oči,
provrtává ho pohledem.
Sedne si velmi blízko k němu, takže se rameny dotýkají.
Zdenek se posune od ní. Monika na se na něj zase natlačí.
MONIKA
Co že ses včera nepřidal?
Zdenek se na ni poprvé zpříma podívá. Kývne hlavou na souhlas, poté ji zase sklopí.
Raději si znova odsedne.
ZDENEK
Vždyť víš.
42
Monika se k němu zase přitočí a přiloží ústa těsně k jeho uchu. Něco mu zašeptá.
Zdenek nejdříve ztuhne, pak poplašeně vyskočí na nohy.
ZDENEK
Nech mě být!!!
Monika se na něj s hnusem podívá a odchází pryč přes zahrádku, aby se nemusela potkat se
šéfem.
Zdenek ztěžka dosedne na schody. Přemýšlí, rázem totálně střízlivý. Zapálí si další cigaretu
a zhluboka potáhne.
Z kuchyně je slyšet nějaký hluk, to ho probere.
Vyskočí na nohy, ale místo do kuchyně letí přímo do restaurace.
30. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Šéf je zcela ponořen do dokumentu o rybách, takže ani nezaregistruje Zdenka, který si sedne
vedle něj.
ZDENEK
Proč je na mě tak hnusná?!
Až teď na něj šéf konečně zareaguje. Otočí se po hostech, aby nevyvolal zbytečný rozruch.
ŠÉF
Co tady kurva děláš?! Neříkal jsem ti,
abys sem nelez?! Vypadni!
Stále se otáčí, aby zjistil reakce na ušpiněného Zdenka, ale zdá se, že hosty zaujal spíš jeho
sykot než kuchař sám.
Zdenek se k němu tajuplně nahne.
ZDENEK
Byla tu Monika!
Teď už šéfovi konečně sklapne. Vypne televizi dálkovým ovladačem.
ŠÉF
Kde byla?
ZDENEK
Vzadu, za kuchyní.
ŠÉF
43
A proč nešla sem?
Zdenek se k němu nahne stejně jako předtím k němu Monika. Akorát se nedotýká šéfova
ucha ústy.
Výraz šéfa ale není až tak šokovaný jako Zdenkův. Přesto je jeho tvář najednou zachmuřená.
Rukou odstrčí Zdenka, dá mu najevo, že chce být sám alespoň u stolu.
Zdenek si ho nejdříve vylekaně prohlíží.
Přesto raději odchází zpátky do kuchyně, kde už na něj křičí servírka.
Šéf pomalu zvedne ovladač a znova zapne televizi. Opět vidíme přírodu, rybníky a
samozřejmě ryby.
Šéf se ale dívá skrz televizi, ovladač stále v ruce. Najednou vstane.
ŠÉF
Jedu se na chvíli prospat. Pak se vrátím.
Servírka jen neurčitě pokrčí rameny.
Po šéfově odchodu se ve dveřích objeví Monika.
SERVÍRKA
Kde jsi?
MONIKA
Promiň, zaspala jsem.
SERVÍRKA
Včera to muselo být divoké, co?
MONIKA
Až moc.
Vezme si z baru klíče a odchází se převléct do šatny.
31. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. MARTINOVA PRÁCE – DEN
Martin zrovna sedí ve velké bílé dodávce, cigaretu v puse. Stojí v zácpě. Zvoní mobilní
telefon.
Martin si přehodí cigaretu do druhé ruky a snaží se nahmatat telefon. Ten mu ale spadne na
podlahu. S klením ho hledá mezi nohami. Telefon zvoní jakoby stále naléhavěji.
Konečně ho najde a zvedne.
44
MARTIN
No co, už je tam?……….. Cože?!
Sakra! Já ji zabiju!
Bez pozdravu zaklapne telefon. S hlasitým klením ho hodí na sedadlo spolujezdce.
Za jeho zády se ozve trhavé troubení ostatních aut.
Martin si uvědomí, že zácpa se dávno pohnula a je to on, kdo teď brzdí provoz. Ukáže za
sebe neslušné gesto a s dalším klením se konečně rozjede.
32. OBRAZ (FLASHBACK)
INT. DŮM ŠÉFA, KUCHYNĚ – DEN
Šéf jde rovnou do kuchyně . Z lednice vytáhne krabici s džusem a rovnou z ní se napije.
Za jeho zády se objeví sympatická silnější padesátnice.
ŽENA
Co Tady děláš?
Šéf se polekaně otočí. Letmo ji líbne na tvář.
ŠÉF
Přijel jsem se trochu prospat,
je mi nějak zle.
ŽENA
No snad na tebe nic neleze.
Šéf jen souhlasně přikývne a jde do koupelny.
Leží ve vaně plné vody, v rukách noviny. Vejde manželka. Pohladí ho po řídnoucích
vlasech.
ŽENA
Jdu nakoupit. Uvidíme se večer
Šéf se na ni láskyplně usměje a pohladí ji po ruce.
Dole bouchnou hlavní dveře. Šéf zůstává sám. Vytáhne z kapsy kalhot malý doutník a zapálí
si ho. Dívá se zamyšleně do stropu. Víčka mu pomalu klesají.
33. OBRAZ ( FLASHBACK)
RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Nebe je čím dál víc zakaboněné. Těžký vzduch jen čeká na první kapky osvěžujícího
kyselého deště.
45
Hladina rybníka je tichá a klidná, ani vodotrysk se neozývá.
Monika sedí na jedné z laviček letní zahrádky a čeká. Přitom si hraje s mobilním telefonem.
Za jejími zády se ozve zvuk motoru. Monika se vůbec neotočí. Počká, až osoba vystoupí a
dojde váhavými kroky až k ní.
Vedle lavice se zastaví nohy v tmavých kalhotách. Konečně Monika zvedne pohled.
MONIKA
No nazdar.
Šéf se na ní vyjeveně dívá, vypadne z něj jen jakýsi neurčitý zvuk, patrně pozdrav. Stále stojí
na místě jako dřevo.
Monika se zvedne a posbírá si věci.
MONIKA
Dneska mám snad směnu, ne?
Šéf se konečně probere z letargie a rychle jí jde odemknout dveře. Zahradí jí výhled a
vyťukává kód na alarmu.
ŠÉF
Měla jsi začít už ráno, ne.
Galantně pustí Moniku dovnitř. Hned si zasedne za svůj stůl, zatímco Monika se střídá
s druhou servírkou.
MONIKA
Co jste tak vyjevený?
ŠÉF
Nestarej se.
Jeho slova přehluší hlasité mletí kávy. Monika jde rožnout světla, venku je čím dál větší tma.
Vrátí se pro kávu a i s ní se posadí k šéfovi. Jednu podá i jemu.
Opět začíná konzumací oplatky, má na talířku dokonce dvě.
MONIKA
No jak je po včerejšku?
Šéf si ji jakože podezřívavě měří, hraje pěkné divadýlko.
Monika si usrkne z kávy.
ŠÉF
46
Nevím, co máš za problém,
ale tuhle hovadinu ti nezbaštím.
Monika konečně sundá masku. Shodí ze stolu kávu, jen to třískne. Z očí jí vytrysknou slzy,
hysterii se snaží horko těžko zadržovat.
MONIKA
Ty hovado! A proč bych
si to jako vymyslela?!
Pokračuje mnoha nadávkami, až to šéf nevydrží a vstane.
Odchází se ukrýt na záchod, ale Monika mu pohotově zastoupí cestu.
Šéf se raději neopováží ji nějak odstrčit.
MONIKA
Chápeš vůbec, co jste udělali?!
Je to nechutné!
Konečně ho nechá jít se schovat, ale ještě za ním sykne.
MONIKA
A kromě toho je to zločin!
Nato se šéf zarazí. Nehnutě stojí a ani se neotočí. Pak se jako robot pomalu rozhýbe a
pokračuje svým směrem.
Ve dveřích se srazí s nějakým starším golfistou. Je tak mimo, že mu ani neodpoví na
pozdrav.
Monika je na tom lépe, obslouží hosta a začne uklízet rozbitý hrníček. Na drsném koberci se
zatím vytvořilo tmavé mokré kolečko.
Za okny se konečně rozprší.
HOST
To máme ale nečas, viďte?
Monika pouze se slušným úsměvem přikývne a dá se do drhnutí koberce. Mýdlo vytváří
malé bílé mydlinky.
34. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – DEN
Restaurace se počas dne naplnila, špatné počasí zabraňuje hráčům jít na hřiště.
Monika chystá samé horké čokolády a čaje. Z kuchyně jí s jídlem pomáhá šéf místo Zdenka.
S Monikou spolu mluví jen to nejnutnější.
47
Do restaurace přichází Zdenek v civilním oblečení. Při pohledu na Moniku se zarazí.
ZDENEK
Ty pracuješ?
MONIKA
Neboj, dlouho už tady nebudu.
Z kuchyně je pozoruje šéf, viditelně se mu při Moničiných slovech uleví.
ŠÉF
Kde jsi kurva byl?!
Zdenek poslušně odchází do kuchyně, odkud se záhy ozývá naštvaný křik.
Hosté se začínají za hlukem otáčet, takže Monika s třísknutím zabouchne dveře do kuchyně.
Nikdo jí nepřijde vynadat.
35. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – ODPOLEDNE
Poslední hosté se chystají k odchodu. Za okny stále hustě prší, jakoby se blížil konec světa.
Oblohu protínají občasné blesky.
Monika uklízí bar, umývá nádobí.
Zdenek se jde do šatny převléknout. Šéf sedí za svým stolem a mlaskavě jí ovocný dort.
Přitom pozoruje Moniku.
ŠÉF
Doufám, že z toho nechceš
dělat drama, cukruško!
Monika se zarazí. Vypne tekoucí vodu.
MONIKA
Nejsem žádná cukruška!
Natáhne si přes ramena letní bundu a začíná si balit své věci. Nádobí nechá být.
Šéf dojí dort a vyčkává.
MONIKA
Budu tady než si najdu jinou práci.
ŠÉF
Ale klidně tu můžeš být pořád.
48
Monika si jenom pohrdavě odfrkne. Sedne si i s taškou k němu za stůl.
MONIKA
A ještě jednou na mě šáhnete, tak nepůjdu
na policii, ale za tím vaším obchodním partnerem.
Moc dobře vím, v čem jedete.
Konečně mu na rtech zamrzne samolibý úsměv. Sjede Moniku nenávistným pohledem, ale
raději neříká nic. Vstane a dokonce si odnese svůj špinavý talíř.
Monika se za ním nejistě dívá. Neví, jestli se strefila do černého.
Z šatny vychází Zdenek, převlečený do normálního oblečení. Snaží se projít restaurací co
nejrychleji, místo pozdravu jen něco zabrblá. Vyletí ze dveří jako raketa.
Monika se šéfem za ním nechápavě hledí.
Monika si uvědomí situaci a rozběhne se za Zdenkem.
Šéf zůstává v restauraci sám, naštvaně se pustí do umývání nádobí. Spíš se to podobá
rozbíjení nádobí.
36. OBRAZ (FLASHBACK)
EXT. PARKOVIŠTĚ - ODPOLEDNE
Monika dostihne Zdenka až na parkovišti. Pevně ho chytí za rukáv od svetru. Zdenek se
konečně zastaví. Vyčkává.
MONIKA
To si myslíš, že před tím utečeš?
Nato Zdenek jen zničeně pokrčí rameny.
MONIKA
Aspoň ty bys mohl uznat chybu!
Zdenek se jí vytrhne a spěchá pryč. Monika ho rychlým krokem následuje.
ZDENEK
Já jsem ti nic neudělal!
MONIKA
Jo, ty ses jenom koukal!
Zdenek se opět zastaví. Do očí mu vhrknou slzy. Mísí se s deštěm, který už je oba dva
promočil do poslední nitky.
ZDENEK
49
Já bych ti nic neudělal, já tě přece miluju!
Monika se trochu zarazí, takovou odpověď nečekala. Rozhodne se raději přejít do hry na
city.
MONIKA
Ale udělal jsi! Jak mě potom miluješ?!
Jeho oči pokryje stín vzpomínek. Škaredě se na Moniku podívá.
ZDENEK
Ty jsi mě ale nechtěla!
Na to Monika nemá odpověď, tak nechává Zdenka zmizet v šeru protrhávané cárami deště.
Sama pak odchází svým směrem.
37. OBRAZ
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Situace už se trochu uklidnila, všichni tři muži sedí opět za stolem. Martin se Zdenkem jsou
viditelně rozhození.
Šéf je mlčky pozoruje.
MARTIN
Máš pravdu. Zabili jsme ji tak jak tak všichni.
Zdenkovi nezbývá než přikývnout. Konečně si uvědomuje svoji vinu.
ZDENEK
Takže to jdeme ohlásit?
MARTIN
Zbláznil jsi se?! To chceš jít sedět?!
Zdenek na něj vyjeveně hledí, zvažuje možnosti.
Šéf těká pohledem z jednoho na druhého, svoje už má dávno promyšlené. Jen čeká, až na to
dojdou ti dva, bez jeho pomoci.
Martin rozhodně bouchne pěstí do stolu.
MARTIN
Musíme se prostě zbavit těla.
Šéf se spokojeně pousměje.
ZDENEK
No…a co s ním uděláme?
50
Martin si vymění pohled se šéfem.
ZDENEK
No to snad….
ŠÉF
Nemáme jinou možnost.
Zdenek se vyplašeně dívá z jednoho na druhého. Pak poraženě přikývne na souhlas.
38. OBRAZ
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – VEČER
Muži vycházejí jeden po druhém do tmy. Obezřetně se rozhlížejí kolem sebe, jestli nemají
nějaké svědky.
Dojdou až ke keřům, kde nechali tělo Moniky. Stále tam leží, v pokroucené poloze.
ŠÉF
Zajdi pro nějakou deku nebo ubrus.
Zdenek ale ustrne a nemůže se odtrhnout od pohledu na mrtvé tělo. Až po zopakování
příkazu se pomalu vrací do restaurace.
MARTIN
Kam ji odvezeme?
Začne tahat tělo z keře, aby ji mohli zabalit do deky.
ŠÉF
Někam do lesa, stavíme se ještě ke mně pro lopatu.
MARTIN
To je jak v posraném thrilleru.
Šéf se jen uchechtne.
Zdenek se vrací s květovaným ubrusem. Šéf to nevydrží a rozesměje se.
ŠÉF
Ty seš fakt debil.
Martin je ale přeruší syknutím a začne Moničino tělo omotávat do ubrusu. Přehodí si ji přes
rameno a všichni tři odcházejí na parkoviště k šéfovu autu.
Do tmy zasvítí dvě světla a auto se pomalu otočí k výjezdové bráně.
51
Celý komplex zůstává klidný jako každý jiný večer, osvětlený pouze malými solárními
světýlky.
39. OBRAZ
EXT. AUTO – VEČER
Auto se třemi muži a mrtvým tělem Moniky projíždí napříč krajinou. Cestu lemují smíšené
lesy, občas nějaký osamělý dům nebo statek.
Kromě nich se na cestě občas objeví nějaké auto. Jinak ale ve tmě svítí pouze jejich dálková
světla. Měsíc je schovaný za mraky, oblohu neosvětlují ani hvězdy.
40. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – PODVEČER
Monika je sama v restauraci, uklízí stoly. Sklízí z nich květiny a utírá je houbičkou.
Zvuk mobilního telefonu.
Monika odběhne za bar. Chvíli se váhavě dívá na displej, pak zmáčkne zelené tlačítko.
MONIKA
Co chceš?!
Chvíli poslouchá, zapálí si u toho cigaretu.
MONIKA
Jo jsem, ale opovaž se sem přijet! Martine….
Navztekaně odhodí telefon na bar. Ten sklouzne na zem.
Monika se na něj dívá, ale nechá ho tam ležet.
41. OBRAZ (FLASHBACK)
EXT. MOST NA RYBNÍKU – PODVEČER
Na mostě probíhá divoká hádka Moniky s Martinem. Stojí naproti sobě jako zápasníci, oba
dva ve střehu.
MARTIN
Ty mě ale nemůžeš nechat!
Monika se zle uchechtne. Ve volném prostoru se Martina nebojí.
MONIKA
Já si můžu dělat co chci!
52
Martin se ji pokusí obejmout, ale Monika mu ucukne.
MONIKA
Opovaž se! Nebo to nahlásím!
MARTIN
Co chceš nahlašovat ty děvko?!
Monika se mu opět vytrhne a couvá směrem ke břehu. Šmátrá po telefonu, ale uvědomí si, že
ho nechala uvnitř.
MARTIN
Ty se mnou prostě zůstaneš a budeš se chovat slušně.
MONIKA
Nech mě být ty grázle! S takovým magorem
nebudu. Hnusíš se mi, rozumíš?! Hnusíš a hnu…
V té chvíli to Martin nevydrží a vrazí Monice pořádnou facku. Nezůstane ale jen u ní. Jak
Monika celou dobu couvala, pokračovala díky facce rovnou do rybníka.
Martin zůstane na chvíli konsternován. Hledí do vody, ve které kromě žabince nejde nic
vidět. Jen narůstající kola v temnotě.
Martin se rychle rozhlédne kolem. Nikde nikdo. Rychlou chůzí se dostane k autu. Odjíždí
smykem, jen se zavíří prach.
42. OBRAZ (FLASHBACK)
EXT. PŘED RESTAURACÍ – PODVEČER
Monika stojí na břehu rybníka před restaurací, na sobě promočené šaty. Bosky dojde k terase
a s úlevou si sedne na lavičku. Opatrně si osahává poraněnou tvář.
Z restaurace vyjde naštvaný šéf. Při pohledu na Moniku se trochu zarazí.
ŠÉF
Co se stalo?
MONIKA
Co je ti do toho?!
Šéf se snaží zachovat klid, ale převládne vztek.
ŠÉF
Jak to se mnou mluvíš ty špinavá děvko?!
MONIKA
Tak špinavá děvko?! Od tebe to sedí!
53
Šéf ji vezme za vlasy a táhne ji od stolu. Monika ječí jak na lesy. Šéf jí jednu vrazí.
MONIKA
Však počkej, já si tě podám!
Šéf se zastaví i s ní. Stojí zrovna kousek od břehu. Otočí se Moniku tváří k sobě.
ŠÉF
Cos to řekla?!
MONIKA
Moc dobře vím o tvých obchodech…
Šéf je konsternován. Hledí na ni jako na kořist, jen zaútočit.
MONIKA
A co teprv kdybych skočila za manželkou…
ŠÉF
Ty kryso jedna, ty už za nikým neskočíš!!!
Bouchne pěstí Moniku do tvář, takže spadne znova do vody. Část těla zůstane na břehu,
nehybná.
Šéf se na ni ještě chvíli dívá. Poté si protře pěst a odchází do restaurace.
43. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – PODVEČER
Monika se probere k životu. Namáhavě se začne hrabat na nohy.
Za jejími zády se najednou objeví Zdenek. Je na něm znát, že už dneska něco vypil. Oči se
mu jen lesknou. Jenom tak stojí a vyděšeně Moniku pozoruje.
Monika si uvědomí jeho přítomnost a otočí se.
MONIKA
Co je?
ZDENEK
Proboha co se ti stalo?!
Přiskočí k Monice a pomáhá jí dojít až k lavičce. Pomalu si společně sednou.
MONIKA
Ty jsi zas ožralý?
54
Zdenek raději neodpoví, flaška rumu na stole mluví sama za sebe. Raději Monice otírá
z tváře stopy krve. Monika bolestivě usykává. Zdenek se zarazí a opilecky na ni zamilovaně
hledí.
ZDENEK
Ty jsi tak krásná.
To Moniku alespoň trochu rozesměje.
ZDENEK
Ale já to myslím vážně,
pochopíš to už konečně?!!!
Na důraz svých slov bouchne pěstí do stolu.
Monika ho lítostivě pozoruje. Vezme jeho tvář do dlaní a položí si Zdenka do klína. Za
chvíli se už ozývá jen hlasité chrápání.
Monika si uvědomí, že je stále v promočených věcech. Opatrně položí Zdenka na lavičku a
potichu vstane.
Jde do restaurace, když si všimne loďky, která se pomalu vzdaluje od břehu. Monika zakleje,
ale stejně vleze znova do kalné vody a plave k loďce.
44. OBRAZ (FLASHBACK)
EXT. RYBNÍK – PODVEČER
Monika stojí na loďce, která ji zatím unáší směrem od břehu. Smutně se dívá do vody,
jakoby chtěla skočit.
Pak se ale nad hloupým nápadem zavrtí hlavou a ohne se k pádlu. V loďce je pěkný bordel.
Zbytky nějakých jídel a krmení pro ryby a rybářské pruty, i ostatní náčiní na lov.
Monika se snaží věci nějak přehodit, aby si mohla sednout, ale podklouzne jí noha a ona
padá do vody. Nad hladinou zůstává pouze její noha, která se při pádu zachytila o vlasce
v lodi.
Noha ještě kope, snaží se vymanit, ale marně. Po chvíli veškerý pohyb ustane.
Leží tam roztažená na hladině, černé vlasy se roztahují do stran jako klubko hadů.
45. OBRAZ
INT. AUTO – VEČER
Martin řídí, soustředí se na cestu. Vedle něj šéf kouří, přitom ladí rádio.
Vzadu sedí Zdenek, opilý pomalu usíná, v náručí mrtvolu Moniky.
55
MARTIN
Vypni to.
Šéf ho chvíli pozoruje, pak rádio přece jenom vypne.
ŠÉF
Za chvíli tam budem.
Martin pozoruje skrz zpětné zrcátko Zdenka, jak objímá květovaný ubrus. Nechápavě zavrtí
hlavou a dál se soustředí na cestu.
V celku vidíme, jak auto zajíždí do přilehlého lesa. Pak už jenom dva světelné kužely
protínající černočernou tmu.
46. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. AUTO – PODVEČER
Martin jede bláznivou rychlostí v nákladním voze. Jede dost nebezpečně, okolní auta na něj
troubí. Situaci řeší pouze nadávkami a také troubením.
Přibližuje se k bráně golfového klubu.
47. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – PODVEČER
Zdenek spí na lavičce. Z ruky mu vypadne láhev rumu, nerozbije se. Pouze se skutálí pod
stůl.
Od rybníka se ozve šplouchání a ženský křik.
Zdenek sebou prudce trhne. Probudí se a posadí se na lavičce.
Mezitím rachot ustal.
Zdenek se prohrábne ve vlasech. Vstane a rozhlíží se kolem. Pohled mu padne na rybník, na
kterém se houpá lodička.
Jako strnulý dojde až ke břehu a nechápavě se dívá na Moničino tělo.
Jako omráčený zase couvá zpátky. Vystrašeně si rukama chytí hlavu. Teď si všimne, že je
má od krve. Začne se ohlížet. Od krve je i jeho oblečení.
Zdenek se vyděšeně dívá na triko, pak na Moniku…Rychle ze sebe tričko strhne a rychle
odchází do kuchyně.
48. OBRAZ
EXT. LES – VEČER
56
Muži jsou v hustém lese, kolem jen černá tma.
Zdenek kope lopatou díru do země, šéf mu k tomu svítí baterkou.
Martin mezitím vytahuje z auta Moničino tělo.
ŠÉF
Pohni trochu! Bude pršet.
ZDENEK
Tak si to vykopte sami!
Martin na ně podrážděně sykne. Položí Moničino tělo vedle šéfa a sám se chopí lopaty.
Zdenek si zapálí cigaretu a pozoruje ho.
Nad lesem se zablýskne, na chvíli je osvětlí. Začíná poprchávat.
49. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – PODVEČER
Šéf vychází z restaurace, rozhlíží se kolem. Zapaluje si cigaretu. Ze vchodu nevidí na mrtvou
Moniku. Jen na místo, kde ji shodil. Místo je prázdné.
Na chvilku se zarazí a rozhlíží se kolem. Jde k zahrádce, ale ta je prázdná. Pokrčí tedy
rameny a vyfoukne hustý dým.
Když se otočí, pohled mu padne na loďku a mrtvou Moniku. Cigareta mu vypadne z pusy.
ŠÉF
Kurva!
Vzápětí se ale probere a odchází do restaurace. Zamkne za sebou, ještě chvíli se skrz dveře
dívá ven.
50. OBRAZ ( FLASHBACK)
EXT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – PODVEČER
Na parkovišti smykem zastaví dodávka. Z ní doslova vyletí naštvaný Martin. Ani se
nenamáhá zavřít za sebou dveře. Pohled mu padne na osudný most. Nezastaví se ale.
Běží až k restauraci. Loďky si přitom nevšimne. Snaží se otevřít dveře, ale je zamčeno.
Naštvaně chodí kolem dokola, ale na nic kloudného nepřijde. Pohled mu samozřejmě
zastane na rybníku.
Aniž by si něco prohlížel, celá situace mu doklapne. Za sebou uslyší nějaký neurčitý zvuk.
57
Jde dozadu do kuchyně, dvířka jsou otevřená. Tady narazí na Zdenka, který nervózně kouří
jednu za druhou.
Martin na něj chvíli jen tak civí.
MARTIN
Pojď radši dovnitř.
Muži spolu odcházejí zadem do restaurace.
51. OBRAZ ( FLASHBACK)
INT. RESTAURACE GOLFOVÉHO KLUBU – PODVEČER
V restauraci sedí u svého stolu šéf, dívá se někam do prázdna.
Naproti němu se najednou objeví Zdenek s Martinem. Jejich vyjevené pohledy vypovídají o
tom, co právě viděli.
ZDENEK
Co budeme dělat?
Všichni tři muži si vzájemně vymění pohledy.
52. OBRAZ
EXT. LES – VEČER
Stále hustěji poprchává. Martin se zastaví u vykopávání díry.
MARTIN
Cítíte to?
ZDENEK
Co jako?
MARTIN
Houby, teď jich bude hodně.
Zdenek se na něj nechápavě dívá, neví co na to říct.
Šéf naštvaně zašlápne nedokouřenou cigaretu.
ŠÉF
Jebe ti?!
MARTIN
Ne, vážně.
58
Pustí lopatu na zem a jako hypnotizovaný se vydává hlouběji do lesa.
Zdenek se šéfem si vymění pohledy. Šéf se pustí za ním, než mu zmizí z dohledu.
ŠÉF
To je magor.
Zdenek střílí pohledem z mrtvoly na ty dva. Stále více mu mizí v lese, takže se raději vydá
za nimi.
Mrtvá Monika zůstává ležet vedle napůl vykopané díry, zabalená v ubruse. Vypadá jako
barevná ruská panenka.
53. OBRAZ
EXT. LES – VEČER
Tři chlapi se procházejí po lese jako blázni, zraky upřené na zem.
Martin se s výkřikem ohne a něco sebere ze země.
MARTIN
Vidíte? Co jsem říkal?!
V té tmě nejde nic vidět, takže musí přijít až k němu, aby viděli ten úlovek. Po slovech
chvály se konečně vzpamatují.
ZDENEK
Neměli bysme se vrátit k Monice?
Tato věta je dokonale probere. Rozhlédnou se bezradně kolem.
ŠÉF
Přišli jsme odsud. Jdeme.
Všichni se vydají tím směrem. Chodí chvíli po lese.
MARTIN
To je blbost, zůstala ležet tam někde.
Vydá se tím směrem. Ostatním nezbude než ho následovat.
ŠÉF
No ty jsi fakt mimo!
ZDENEK
Nehádejte se, kopali jsme víc na sever.
Bloudí po lese, který vypadá stále stejně.
59
54. OBRAZ
EXT. PŘED RESTAURACÍ – NAD RÁNEM
Nad celým komplexem golfového klubu začíná svítat. Nad zámkem na kopci vykukují první
paprsky slunce. Solární světýlka kolem rybníku začínají pomalu blednout.
Z lesa za zámkem vycházejí tři umounění unavení muži.
Dojdou až k restauraci a tam se zmoženě posadí na lavičku.
Každý z nich drží v rukách několik hřibů. Jsou úplně zmagoření. Dívají se tázavě po sobě.
ZDENEK
No…co s těma hřibama?
Martin ho chvíli pozoruje.
MARTIN
No co takhle smaženici?
Šéf střílí pohledem z jednoho na druhého a nechápe. Pak se zadívá na zámek na kopci.
ŠÉF
Dívejte, vychází slunce. Dneska bude krásný den.
KONEC
60