Pronásledování související s příslušností k určitému pohlaví

Komentáře

Transkript

Pronásledování související s příslušností k určitému pohlaví
HCR/GIP/02/02
7. května 2002
UNHCR
Doporučení z oblasti mezinárodní ochrany
„Pronásledování související s příslušností k určitému pohlaví “
v kontextu článku 1A, odst. 2 Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951 a/nebo
jejího Protokolu z roku 1967
UNHCR vydává toho doporučení na základě svého mandátu stanoveného Statutem Úřadu
Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a článku 35 Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951
a/nebo jeho Protokolu z roku 1967. Tato doporučení doplňují Příručku postupů a kritérií
UNHCR pro přiznání postavení uprchlíka podle Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951 a jejího
Protokolu z roku 1967 (nové vydání, Ženeva, leden 1992). Nahrazují také memorandum
IOM/132/1989-FOM/110/1989: Příslušnost k určité sociální skupině (UNHCR,
Ženeva, 12. prosince 1989) a jsou výsledkem druhého kola Konzultací o mezinárodní
ochraně, které se touto otázkou zabývalo na setkání odborníků v San Remu v září 2001.
Tato doporučení mají pomoci vládám, právním poradcům, osobám rozhodujícím v
azylovém řízení a soudcům i pracovníkům UNHCR v oblasti právní interpretace.
1
„Pronásledování související s příslušností k určitému pohlaví “
v kontextu článku 1A, odst. 2 Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951 a/nebo
jejího Protokolu z roku 1967
I. ÚVOD
1. “Pronásledování související s příslušností k určitému pohlaví” je termín, který nemá
žádný právnický význam per se. Je používán spíše ve vztahu k různým typům
azylových žádostí, při jejichž posuzování je příslušnost k určitému pohlaví
relevantním faktorem. Náš dokument se soustředí na interpretaci definice uprchlíka
obsažené v článku 1A, odst. 2 Úmluvy o postavení uprchlíka z roku 1951 (dále jen
„Úmluva z roku 1951“) z pohledu příslušnosti k určitému pohlaví a navrhuje také
konkrétní procedurální praxi tak, aby byla azylovým žádostem žen v azylovém řízení
věnována patřičná pozornost.
2. Obecně přijímaným principem je, že pro zajištění přesného posouzení azylové
žádosti je třeba definici uprchlíka interpretovat s vědomím možné dimenze
příslušnosti k určitému pohlaví. Tento přístup schválilo Valné shromáždění i
Výkonný výbor programu UNHCR.1
3. Abychom správně porozuměli charakteru pronásledování souvisejícího s příslušností
k určitému pohlaví, musíme přesněji definovat a rozlišovat termíny „souvislost s
příslušností k určitému pohlaví“ a „pohlaví“. Termín „souvislost s příslušností k určitému
pohlaví“ označuje vztah mezi muži a ženami, sociálně či kulturně konstruovanou a
definovanou identitu, postavení, roli a zodpovědnost připisované jednomu či
druhému pohlaví; „pohlaví“ na druhé straně je biologická determinace. Souvislost s
příslušností k určitému pohlaví není statická či vrozená, ale získává sociální a kulturní
význam během času. Žádosti související s příslušností k určitému pohlaví mohou
podávat ženy i muži, i když kvůli způsobu, jakým se toto pronásledování děje, je
častěji podávají ženy. V některých případech může mít pohlaví žadatele při
posuzování azylové žádosti velký význam a je nutné mu při posuzování případu
věnovat pozornost. Jindy však nemusí mít azylové žádosti žen nic společného s jejich
příslušností k určitému pohlaví. Mezi žádosti, kde je souvislost s příslušností k
určitému pohlaví relevantní, patří typicky (ale nejen) případy sexuálního násilí,
rodinného/domácího násilí, nucené plánované rodičovství, ženská obřízka, tresty za
překročení sociálních zvyklostí a diskriminace homosexuálů.
4. Takováto interpretace Úmluvy z roku 1951 neznamená, že všechny ženy mají
automaticky nárok na přiznání postavení uprchlíka. Každý žadatel o azyl musí ukázat,
že má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti,
příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému názoru.
1 Výkonný výbor ve svém Závěru č. 87(n) z října 1999 “ocenil zvláštní úsilí států zapracovat dimenzi příslušnosti k
určitému pohlaví do azylových postupů, nařízení a praxe a vyzval státy, UNHCR a další zainteresované strany, aby
podpořily širší uznání názoru, že pronásledování může souviset s příslušností k určitému pohlaví či být realizováno
prostřednictvím sexuálního násilí.” Výkonný výbor také vyzval UNHCR a další orgány, aby “budovaly, podporovaly a
realizovaly směrnice, pravidla a školicí programy v azylové oblasti tak, aby se postupy zohledňující dimenzi příslušnosti
k určitému pohlaví staly běžnou součástí azylové problematiky a aby zvýšily zodpovědnost za realizaci těchto postupů.”
Viz také Závěr Výkonného výboru č. 39: Refugee Women and International Protection, 1985, č. 73: Refugee
Protection and Sexual Violence, 1993, č. 77(g): General Conclusion on International Protection, 1995, č. 79(o): General
Conclusion on International Protection, 1996 a č. 81(t): General Conclusion on International Protection, 1997.
2
II. ANALÝZA PODSTATY ŽÁDOSTI
A. ZÁKLADNÍ INFORMACE
5. V minulosti byla definice uprchlíka interpretována prostřednictvím zkušeností mužů
a to znamenalo, že mnohé žádosti žen nebo homosexuálů byly odmítány. V
posledním desetiletí však analýza a chápání výrazů „souvislost s příslušností k
určitému pohlaví“ a „pohlaví“ v uprchlické judikatuře (a ve státní praxi obecně i v
akademických pracích) výrazně pokročily. Tento vývoj probíhal paralelně s (a byl
podporován) vývojem mezinárodních lidskoprávních norem2 i vývojem v dalších
souvisejících oblastech (včetně jurisprudence Mezinárodního trestního tribunálu pro
bývalou Jugoslávii a Rwandu a Římského statutu Mezinárodního soudního dvora). V
této souvislosti je třeba uvědomit si, že porušování mezinárodní legislativy v oblasti
lidských práv a norem nemůže být ospravedlněno historickými, tradičními,
náboženskými nebo kulturními důvody.
6. Přestože příslušnost k určitému pohlaví není v definici uprchlíka specificky
zmiňována, je obecně uznáváno, že tato souvislost může ovlivnit (nebo dokonce
určovat) typ pronásledování, způsobené újmy či motivy takovéhoto jednání. Správná
interpretace definice uprchlíka se vztahuje i na žádosti související s příslušností k
určitému pohlaví. Není tedy zapotřebí přidávat k definici z Úmluvy další důvod.3
7. Při aplikaci kritérií uprchlické definice během azylového řízení je důležité přistupovat
k posuzování případu komplexně a zohlednit všechny relevantní okolnosti případu.
Je velmi důležité udělat si úplný obrázek o osobnosti žadatele, o jeho původu a
osobních zkušenostech, provést analýzu a získat aktuální informace o historických,
zeměpisných a kulturně specifických podmínkách panujících v jeho zemi původu.
Generalizování o ženách a mužích není užitečné a může vést k přehlédnutí zásadních
a v daném případě relevantních rozdílů.
8. Níže diskutované prvky definice vyžadují citlivou interpretaci v souvislosti s
příslušností k určitému pohlaví. Ostatní kritéria (např. pobyt mimo zemi původu)
zůstávají samozřejmě nadále relevantní pro komplexní posouzení každého případu. V
celém tomto dokumentu označuje termín „žena“ i nezletilé dítě ženského pohlaví.
B. OPODSTATNĚNÁ OBAVA Z PRONÁSLEDOVÁNÍ
9. Co přesně znamená „opodstatněná obava z pronásledování“ závisí na konkrétních
okolnostech každého individuálního případu. Přestože muži i ženy mohou být
postiženi stejným způsobem, mohou být pronásledováni i způsobem specifickým pro
své pohlaví. Mezinárodní legislativa v oblasti lidských práv a mezinárodní trestní
právo jasně označuje určité jednání jako porušování mezinárodní práva (např.
sexuální násilí) a charakterizuje je jako závažné zneužívání rovnající se
K užitečným textům patří Všeobecná deklarace lidských práva z roku 1946, Mezinárodní úmluva o občanských a
politických právech z roku 1966, Mezinárodní úmluva o ekonomických, sociálních a kulturních právech z roku 1966,
Úmluva o politických právech žen z roku 1953, Úmluva proti mučení a dalšímu krutému, nelidskému a ponižujícímu
zacházení či trestu z roku 1984, Úmluva o právech dítěte z roku 1989 a zejména Úmluva o odstranění všech forem
diskriminace žen z roku 1979 a Deklarace o odstranění násilí na ženách z roku 1993. Mezi relevantní regionální
nástroje patří Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách z roku 1950, Americká úmluva o lidských
právech z roku 1969 a Africká charta lidských práv z roku 1981.
3 Viz Summary Conclusions – Gender-Related Persecution, Global Consultations on International Protection. San
Remo Expert Roundtable, 6.-8. září 2001, č. 1 a 3 (“Summary Conclusions – Gender –Related Persecution”).
2
3
pronásledování.4 Mezinárodní legislativa tedy může rozhodčím orgánům pomoci
rozhodnout o perzekučním charakteru určitého jednání. Není pochyb o tom, že
znásilnění a jiné formy násilí souvisejícího s příslušností k určitému pohlaví (např.
násilí kvůli věnu, ženská obřízka, domácí násilí a obchod se ženami5) způsobují velké
utrpení a bolest (psychickou i fyzickou); toto násilí bývá užíváno jako forma
pronásledování - ať se ho dopouští stát nebo soukromé osoby).
10. Rozhodnutí o perzekučním charakteru zákona je velmi zásadní pro posouzení
některých žádostí souvisejících s příslušností k určitému pohlaví. To platí zejména
uvážíme-li skutečnost, že relevantní zákony často vycházejí z tradičních či kulturních
norem nebo praxe, která nemusí být nutně v souladu s mezinárodní legislativou v
oblasti lidských práv. Ve všech případech však musí žadatel ukázat, že jeho
opodstatněná obava z pronásledování vznikla v důsledku aplikace tohoto zákona.
Tak by tomu nebylo například v případě perzekučního zákona, který již není v praxi
realizován.
11. I když některé státy určité formy perzekučního jednání formálně zakázaly (např.
ženskou obřízku), mohou v praxi takové jednání nadále přehlížet/tolerovat nebo se
jim nemusí dařit jej efektivně zastavit. V takovém případě se tato praxe i nadále rovná
pronásledování. Samotné přijetí zákona, který má určitému jednání zabránit nebo jej
odsoudit, nestačí pro rozhodnutí o neopodstatněnosti azylové žádosti.
12. Pokud je postih nebo trest za nedodržení nebo porušení určitého zákona či pravidel
nepřiměřeně tvrdý a souvisí s příslušností k určitému pohlaví, rovná se
pronásledování.6 I když je zákon obecně platný, okolnosti postihu nebo trestu nesmí
být natolik tvrdé, aby byly nepřiměřené cíli zákona. Tvrdý postih žen, které
porušením zákona překračují sociální normy společnosti, se tedy může rovnat
pronásledování.
13. I v případě, že účel zákonů či pravidel je ospravedlnitelný, realizace zákona vedoucí k
výrazně předpojatému postihu osob se může rovnat pronásledování. Plánované
rodičovství, například, je obecně přijímanou reakcí na tlaky v oblasti populačního
vývoje. Realizace takovéto politiky prostřednictvím nucených potratů a sterilizací je
však porušením zákonů v oblasti základních lidských práv. Takové postupy jsou (i
přes realizaci v kontextu legitimního zákona) považovány za závažné porušování práv
a mohou být pronásledováním.
Diskriminace rovnající se pronásledování
14. Přestože platí, že ´pouhá´ diskriminace sama o sobě pronásledováním není, může se
kumulace takové diskriminace nebo diskriminačního jednání rovnat pronásledování a
může opodstatňovat poskytnutí mezinárodní ochrany. O pronásledování by se
jednalo například, pokud by diskriminační opatření dotyčnou osoby výrazně
poškodila (např. závažné omezení práva zajistit si živobytí, práva praktikovat vlastní
náboženství nebo práva na přístup ke vzdělání7).
Viz Příručka UNHCR, odstavec 51.
Viz níže, odstavec 18.
6 Osoby prchající před trestním stíháním nebo trestem za přestupek proti zvykovému právu normálně uprchlíky
nejsou; toto rozlišení se však může stírat v případě nepřiměřeně tvrdého trestu za porušení legitimního zákona. Viz
Příručka UNHCR, odstavec 56 a 57.
7 Viz Příručka UNHCR, odstavec 54.
4
5
4
15. U žádostí souvisejících s příslušností k určitému pohlaví je také důležité provést
analýzu forem diskriminace v případě státu, který jedinci neposkytuje ochranu proti
určitým typů újmy. Pokud stát neposkytne osobě určitá práva nebo ochranu před
závažným zneužíváním, potom se diskriminace v oblasti poskytování ochrany
vedoucí k beztrestnému způsobení závažné újmy může rovnat pronásledování. V
tomto kontextu mohou být analyzovány především případy domácího násilí nebo
újmy z důvodu odlišné sexuální orientace.
Pronásledování kvůli sexuální orientaci jedince
16. Azylové žádosti související s odlišnou sexuální orientací v sobě také zahrnují prvek
související s příslušností k určitému pohlaví. Žadatelova sexualita nebo sexuální
praktiky mohou být v azylovém řízení relevantní, pokud se žadatel nebo žadatelka
stali cílem perzekučního (i diskriminačního) jednání kvůli své sexualitě nebo
sexuálním praktikám. V mnoha takových případech se žadatel odmítl podřídit své
sociálně či kulturně definované roli nebo očekávání připisovanému mu podle
jeho/jejího pohlaví. Žádosti tohoto typu podávají nejčastěji homosexuálové,
transsexuálové nebo transvestité, kteří se setkávají s extrémním nepřátelstvím
veřejnosti, násilím, poškozováním nebo závažnou/kumulativní diskriminací.
17. Je-li homosexualita v určité společnosti nelegální, může se uvalení závažných
trestních postihů za homosexuální chování rovnat pronásledování podobně jako v
případě žen odmítajících nosit v některých společenstvích závoj. I v případě, že
homosexuální chování není trestným činem, může být žadatelova žádost oprávněná
pokud stát přehlíží nebo toleruje diskriminační praxi nebo újmu způsobovanou
žadateli nebo pokud není schopen žadatele proti takovéto újmě ochránit.
Obchod s lidmi za účelem nucené prostituce/sexuálního vykořisťování jako
forma pronásledování8
18. Některé ženy a děti, které se staly obětí obchodu s lidmi, mohou mít právo na
přiznání postavení uprchlíka podle Úmluvy z roku 1951. Násilný nebo podvodný
nábor žen či dětí za účelem nucené prostituce nebo sexuálního vykořisťování je
formou násilí souvisejícího s příslušností k určitému pohlaví jež může vést dokonce i
ke smrti. Může být považováno za formu mučení a krutého, nelidského nebo
ponižujícího zacházení. Jeho součástí bývá také závažné omezení svobody pohybu
ženy (únos, vězení a/nebo konfiskace cestovního dokladu či dokladu totožnosti).
Kromě toho hrozí ženám či dětem závažná újma v případě jejich útěku a/nebo
návratu – například odveta obchodníků s lidmi, reálná možnost nového ´prodeje´,
závažná ostrakizace nebo diskriminace ze strany společnosti. V individuálních
případech se může ´prodání´ osoby za účelem nucené prostituce nebo sexuálního
vykořisťování stát základem pro podání azylové žádosti (není-li stát schopen nebo
ochoten poskytnout proti takovémuto jednání nebo hrozbě tohoto jednání
ochranu).9
8 Pro účely tohoto dokumentu je termín “obchod s lidmi” definován v souladu s článkem 3 Protokolu OSN pro
prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zejména ženami a dětmi (UN Protocol to Prevent, Supress and
Punish Trafficking in Persons, Especially Women and Children) doplňující Úmluvu OSN o boji proti organizovanému
zločinu z roku 2000. Článek 3, odst. 1 stanoví, že obchodování s lidmi je “nábor, přeprava, přechovávání nebo
přijímání osob na základě hrozeb či užití síly či jiné formy nátlaku, únosu, podvodu, klamu, zneužití moci nebo
zranitelného postavení nebo poskytnutím či přijetím plateb nebo výhod pro zajištění souhlasu osoby mající moc nad
jinou osobou za účelem vykořisťování. Vykořisťováním je využívání jiných pro prostituci nebo jiné formy sexuálního
vykořisťování, nucené práce nebo služby, otroctví nebo otrocké praktiky, nevolnictví nebo odběr orgánů.”
9 V některých případech se obchod s lidmi za jiným účelem může také rovnat pronásledování.
5
Původci pronásledování
19. Definice uprchlíka poskytuje prostor pro uznání státních i nestátních původců
pronásledování. Přestože pronásledování se nejčastěji dopouštějí úřady země, může
být závažné diskriminační jednání páchané místní populací nebo jednotlivci také
považováno za pronásledování, je-li takové jednání vědomě tolerováno úřady nebo
odmítají-li úřady či nejsou-li schopny nabídnout efektivní ochranu.10
Příčinná souvislost („z důvodu“)
20. Opodstatněná obava z pronásledování se musí týkat jednoho z důvodů obsažených v
Úmluvě. To znamená, že k pronásledování musí docházet „z důvodu“ rasy,
náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo kvůli politickému
názoru. Konvenční důvod musí být relevantním faktorem, přestože nemusí být
důvodem jediným a dominantním. V mnoha jurisdikcích musí být explicitně
stanovena příčinná souvislost („z důvodu“) - např. v některých státech se zvykovým
právem - zatímco v jiných zemích není příčinnost vnímána jako zvláštní otázka, ale je
součástí komplexní definice uprchlíka. V mnoha žádostech souvisejících s
příslušností k určitému pohlaví je pro rozhodčí orgán problémem ani ne tak
rozhodnutí o vhodném konvenčním důvodu jako rozhodnutí o příčinné souvislosti:
že opodstatněná obava z pronásledování nastala na základě tohoto důvodu. Pokud
státní či nestátní původce pronásledování žadateli o azyl jeden z důvodů obsažených
v Úmluvě přisuzuje, postačuje i to pro ustavení požadované příčinné souvislosti mezi
důvodem a pronásledováním.
21. V případech, kde riziko pronásledování hrozí ze strany nestátních původců (např.
manžel, partner nebo jiný nestátní činitel) v souvislosti s některým z konvenčních
důvodů, je příčinná souvislost stanovena, ať už absence státní ochrany s Úmluvou
souvisí či nesouvisí. V jiných případech, kdy riziko pronásledování ze strany
nestátních původců s důvody uvedenými v Úmluvě nesouvisí, avšak neschopnost či
neochota státu poskytnout ochranu s těmito důvody souvisí, je příčinná souvislost
stanovena také.11
D. KONVENČNÍ DŮVODY
22. Citlivá interpretace každého z konvenčních důvodů v souvislosti s příslušností k
určitému pohlaví je důležitá při rozhodování o tom, zda konkrétní žadatel splňuje
kritéria definice uprchlíka. V mnoha případech může žadatel čelit pronásledování
kvůli jemu připisovaným či u něj předpokládaným důvodům (stanoveným v Úmluvě).
V mnoha společenstvích jsou politické názory ženy, její rasa , národnost, náboženství
nebo sociální svazky vnímány jako identické s těmi, jež zastávají její mužští příbuzní
nebo členové jejího společenství.
23. Je také důležité uvědomit si, že v mnoha případech žádostí souvisejících s příslušností
k určitému pohlaví může být obava z pronásledování založena na jednom nebo více
konvenčních důvodech. Žádost o azyl založená na překročení sociálních nebo
náboženských norem může být posouzena jako související s náboženskými či
politickými názory nebo s příslušností k určité sociální skupině. Od žadatele není
požadována přesná kvalifikace důvodu jeho opodstatněné obavy z pronásledování.
10
11
Viz Příručka UNHCR, odstavec 65.
Viz Summary Conclusions – Gender-Related Persecution, č. 6.
6
Rasa
24. Pro účely definice uprchlíka se termín „rasa“ vztahuje na všechny typy etnických
skupin, které jsou jako „rasa“ běžně označovány.12 Pronásledování z důvodu rasové
příslušnosti může mít různý charakter podle toho, zda se jedná o muže či o ženu.
Pronásledovatel se například může rozhodnout zničit etnickou identitu a/nebo
prosperitu nějaké rasové skupiny zabíjením, mrzačením nebo vězněním mužů a
„ženy“ může vnímat jako „zprostředkovatelky“ etnické či rasové identity a
pronásledovat je jiným způsobem – například prostřednictvím sexuálního násilí nebo
kontroly reprodukce.
Náboženství
25. V některých státech stanovuje náboženství ženám a mužům určitý způsob chování.
Pokud se žena nechová v souladu s rolí jí předepsanou a je v důsledku toho
potrestána, může mít opodstatněnou obavu z pronásledování z důvodu
náboženského přesvědčení. Nedodržování předepsaného způsobu chování může být
vnímáno jako důkaz, že žena zastává nepřijatelné náboženské názory bez ohledu na
to, čemu skutečně věří. Ženě může hrozit újma kvůli jejímu odmítání zastávat určitý
názor, praktikovat předepsané náboženství nebo podřídit své chování pravidlům
předepsaného náboženství.
26. V případě žádostí souvisejících s příslušností k určitému pohlaví dochází nutně k
překrývání politických a náboženských důvodů, zejména v oblasti připisovaných
politických názorů. Náboženské zásady mohou od ženy vyžadovat určitý typ chování
a jednání opačné může být vnímáno jako důkaz nepřijatelných politických názorů. V
některých společnostech souvisí požadavky na chování žen se státním/oficiálním
náboženstvím. Státní úřady nebo jiní původci pronásledování mohou vnímat
nedodržování této role ženou jako praktikování nebo zastávání určitého
náboženského přesvědčení. Nepodřízení se může být zároveň interpretováno jako
zastávání nepřijatelných politických názorů ohrožujících základní strukturu určité
politické moci. To platí zejména ve společnostech, kde existuje těsné spojení mezi
náboženskými a státními institucemi, zákony a doktrínami.
Národnost
27. Národnost zde neznamená „státní občanství“. Znamená příslušnost k nějaké etnické
nebo lingvistické skupině a může se někdy překrývat s výrazem „rasa“.13 Přestože fakt
pronásledování na základě národnosti (stejně jako v případě rasy) se nemění podle
toho, zda se jedná o muže či ženu, v mnoha případech může forma pronásledování
záviset na příslušnosti k určitému pohlaví (nejčastěji se jedná o sexuální násilí
namířené proti ženám a dívkám).
12
13
Viz Příručka UNHCR, odstavec 68.
Viz Příručka UNHCR, odstavec 74.
7
Příslušnost k určité sociální skupině14
28. Žádosti související s příslušností k určitému pohlaví jsou často analyzovány v rámci
tohoto konvenčního důvodu a proto je řádné pochopení tohoto termínu nesmírně
důležité. V některých případech však důraz kladený na sociální skupinu vedl k tomu,
že byly přehlíženy i jiné možné důvody (např. náboženské/politické přesvědčení).
Interpretace tohoto důvodu však nemůže znamenat, že by se ostatní důvody uvedené
v Úmluvě staly nadbytečnými.
29. Platí, že „určitá sociální skupina“ je skupina osob sdílejících společnou charakteristiku jinou než
hrozbu pronásledování nebo skupina osob, které daná společnost jako skupinu vnímá. Společná
charakteristika bývá často vrozená, nezměnitelná nebo má jinak zásadní význam pro lidskou
identitu, svědomí nebo lidská práva.
30. Z toho vyplývá, že příslušnost k určitému pohlaví může spadat do kategorie „sociální
skupina“, jelikož ženy jsou jasným příkladem sociální podskupiny definované
vrozenou a nezměnitelnou charakteristikou a je s nimi často zacházeno jinak než s
muži.15 Jejich charakteristiky je identifikují jako skupinu v rámci společnosti, což je v
některých zemích vystavuje jinému zacházení a standardům.16 Teto definice se
vztahuje také na homosexuály, transsexuály nebo transvestity.
31. Při odmítání uznání „žen“ jako určité sociální skupiny je někdy užívána jako
argument velikost této skupiny. Tento argument je neopodstatněný, jelikož ani jiné
konvenční důvody nejsou omezeny otázkou velikosti. Stejně tak by neměl existovat
požadavek soudržnosti určité sociální skupiny nebo nutnosti dobrovolného
sdružování členů této skupiny,17 nebo požadavek, že pronásledování musí hrozit
všem členům této skupiny.18 Je obecně přijímanou skutečností, že daná skupina by
měla být identifikovatelná nezávisle na faktu pronásledování, avšak diskriminace či
pronásledování mohou být za určitých okolností relevantními faktory při stanovování
viditelnosti skupiny.19
Politické přesvědčení
32. U tohoto důvodu musí žadatel ukázat, že má opodstatněnou obavu z pronásledování
kvůli zastávání určitých politických názorů (většinou odlišných od názorů vládních
nebo od názoru určité části společnosti) nebo kvůli názorům jemu připisovaným.
Termín „politický názor“ by měl být chápán v širokém slova smyslu a měl by
zahrnovat jakýkoliv názor na jakoukoliv otázku – na státní či vládní aparát, politiku
nebo společnost. Takovým názorem může být třeba názor na role obou pohlaví.
Může sem patřit také nekonformní jednání vedoucí k pronásledování kvůli
přisuzovaným politickým názorům. V tomto smyslu neexistuje politické nebo
Více informací najdete v dokumentu Doporučení UNHCR v oblasti poskytování mezinárodní ochrany: Příslušnost k
určité sociální skupině (UNHCR Guidelines on International Protection: “Membership of particular social group”
within the context of Article 1A(2) of the 1951 Convention a/or its 1967 Protocol relating to the Status of Refugees),
HCR/GIP/0202, 7. května 2002).
15 Viz Summary Conclusions – Gender-related Persecution, č. 5.
16 Viz také Executive Committee Conclusion č. 39, Refugee Women and International Protection z roku 1985: “Státy
... mohou přijmout interpretaci, že žadatelky o azyl, jimž hrozí tvrdé nebo nelidské zacházení kvůli tomu, že porušily
sociální pravidla společnosti ve které žijí, mohou být považovány za ´určitou sociální skupinu´ ve smyslu článku 1A,
odst. 2 Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951,”
17 Viz Summary Conclusions – Membership of a Particular Social Group, Global Consultations on International
Protection, San Remo Expert Roundtable, 6.-8. září 2001, č. 4.
18 Viz Summary Conclusions – Membership of a Particular Social Group, tamtéž, č. 7.
19 Viz Summary Conclusions – Membership of a Particular Group, tamtéž, č. 6.
14
8
apolitické jednání – charakter jednání by měl určovat kontext případu. Azylová
žádost založená na zastávání určitého politického názoru však předpokládá, že
žadatel zastává, nebo mu jsou přisuzovány, kritické názory (kritika politiky, tradic
nebo metod) netolerované úřady nebo společností. Předpokládá také, že takovéto
názory se donesly, nebo by se mohly donést, úřadům nebo příslušné části společnosti
anebo by mohly být žadateli připisovány. Není vždy nutné, aby takový názor byl
skutečně vyjádřen nebo aby k nějaké újmě či formě diskriminace/pronásledování již
došlo. Test opodstatněného strachu z pronásledování by byl založen na posouzení
následků, které by hrozily žadateli s určitými dispozicemi pokud by se vrátil.
33. Obraz politického uprchlíka jako někoho, kdo prchá před pronásledováním kvůli
svému přímému zapojení do politické činnosti, neodpovídá vždy realitě zkušeností
žen v některých společnostech. Ženy se do vysokých politických aktivit zapojují
méně často než muži a působí spíše na nižší úrovni, což odráží rozložení rolí obou
pohlaví. Žena může například pracovat jako ošetřovatelka nemocných rebelů, může
se aktivně účastnit náboru sympatizantů nebo připravovat/rozšiřovat letáky. Ženám
jsou také často přičítány politické názory jejich rodinných příslušníků nebo jejich
mužských příbuzných a mohou se stát cílem pronásledování kvůli aktivitám svého
mužského příbuzného. Takové případy je možné posoudit jako pronásledování na
základě připisovaných politických názorů nebo jako pronásledování kvůli členství v
určité sociální skupině (kterou je „její rodina“). Při posuzování žádostí souvisejících s
příslušností k určitému pohlaví musí být zváženy všechny tyto faktory.
34. V případě žádostí souvisejících s příslušností k určitému pohlaví je důležité uvědomit
si, že neúčast žen v určitých aktivitách (např. poskytování potravin vládním vojákům
apod.) může být pronásledovateli vnímána jako zastávání nepřátelských politických
názorů.
III. PROCEDURÁLNÍ OTÁZKY20
35. Osoby podávající žádost související s příslušností k určitému pohlaví (a zejména oběti
mučení nebo traumatických zkušeností) potřebují přátelské prostředí, ve kterém si
mohou být jisty důvěrností informací poskytnutých v rámci azylového řízení. Někteří
žadatelé/žadatelky se kvůli hanbě pociťované za to, co se jim stalo, nebo kvůli
prožitému traumatu mohou zdráhat vypovědět plný obsah prožitého nebo hrozícího
pronásledování. Mohou pociťovat obavu z osob v úředním postavení nebo se
mohou obávat odmítnutí a/nebo odvety své rodiny či komunity.21
Tato část Doporučení je založena na cenných informacích poskytnutých různými státy a činiteli, včetně následujících
dokumentů: Consideration for Asylum Officers Adjudicating Asylum Claims from Women (Immigration and Naturalization
Service, USA, 26. května 1995), Refugee and Humanitarian Visa Applicant: Guidelines on Gender Issues for Decision Makers
(Department of Immigration and Humanitarian Affairs, Austrálie, červenec 1996), (dále jen “Australian Guidelines on
Gender Issues for Decision Makers”), Guideline 4 on Women Refugee Claimants Fearing Gender-Related Persecution: Update
(Immigration and Refugee Board, Kanada, 13. listopadu 1996), Position on Asylum Seeking and Refugee Women (European
Council on Refugees and Exiles, prosinec 1997) (dále jen “ECRE Position on Asylum Seeking and Refugee Women”),
Gender Guidelines for the Determination of Asylum Claims in the UK (Refugee Women´s Legal Group, červenec 1998) (dále
jen “Refugee Women´s Group Gender Guidelines”), Gender Guidelines for Asylum Determination (National Consortium on
Refugee Affairs, Jižní Afrika, 1999), Asylum Gender Guidelines (Immigration Appellate Authority, Velká Británie, listopad
2000) a Gender-Based Persecution: Guidelines for the investigation and evaluation of the needs of women for protection (Migration
Board, Legal Practice Division, Švédsko, 28. března 2001).
21 Viz také Sexual Violence Against Refugees: Guidelines on Prevention and Response (UNHCR Geneva, 1995) a Prevention and
Response to Sexual and Gender-Based Violence in Refugee Situations (Report of Inter-Agency Lessons Learned Conference
Proceedings 27.-29. květen 2001, Ženeva).
20
9
36. Na základě výše uvedeného by při posuzování azylových žádostí souvisejících s
příslušností k určitému pohlaví mělo být zohledněno následující:
(i)
Pohovor se žadatelkami o azyl by měl probíhat bez přítomnosti mužských
rodinných příslušníků tak, aby bylo zajištěno, že budou moci plně prezentovat
svůj případ. Mělo by jim být vysvětleno, že mohou mít svou vlastní platnou
azylovou žádost.
(ii)
Je velmi důležité, aby veškeré informace o azylovém řízení, přístup k azylovému
řízení a k odpovídající právní pomoci probíhal v jazyce, kterému
žadatel/žadatelka rozumí.
(iii)
Žadatelé by měli být informováni o možnosti mít jako osobu vedoucí pohovor a
jako tlumočníka osobu stejného pohlaví22 a v případě žadatelek o azyl by
tlumočníkem měla být automaticky žena. Osoby vedoucí pohovor a tlumočníci
by měli vhodně reagovat na citlivé kulturní/náboženské otázky a na osobnostní
faktory (věk, úroveň vzdělání).
(iv)
Otevřené a uklidňující prostředí je často zásadní pro nastolení důvěry mezi
osobou vedoucí pohovor a žadatelem a mělo by napomáhat plnému objasnění
někdy citlivých osobních informací. Místnost pro vedení pohovoru by měla být
vybavena tak, aby podporovala diskusi, pomáhala navodit pocit důvěry a
snižovala možnost vnímání nevyváženého poměru sil.
(v)
Osoba vedoucí pohovor i tlumočník by se měli žadateli představit, vysvětlit úlohu
každé přítomné osoby a přesný účel pohovoru.23 Žadatel by si měl být jist, že
jeho žádost bude posouzena v naprosté důvěrnosti a že jím poskytnuté informace
nebudou sděleny členům rodiny. Osoba vedoucí pohovor může také upozornit,
že není odborníkem v oblasti práce s traumatem.
(vi)
Osoba vedoucí pohovor by se během pohovoru měla chovat neutrálně,
objektivně a přistupovat k žadateli s porozuměním; měla by se vyvarovat gest či
neverbálních signálů, jež mohou být vnímány jako zastrašující, nevhodné či
kulturně necitlivé. Osoba vedoucí pohovor by měla žadateli umožnit prezentovat
svůj případ s minimálním počtem přerušení.
(vii) Součástí každého pohovoru v rámci azylového řízení by měly být jak otázky s
otevřeným koncem, tak i specificky cílené otázky. Ženy zapojené do nepřímých
politických aktivit nebo ženy, jimž je připisován určitý politický názor, často
nepodají během pohovoru relevantní informace kvůli charakteru otázek
soustřeďujících se příliš na mužské aktivity. Žadatelky si někdy nedají do
souvislosti otázky o mučení s typem újmy, které se obávají (např. znásilnění,
sexuální zneužití, ženská obřízka, násilí kvůli „obraně cti“ rodiny, nucený sňatek
atd.).
(viii) Zejména v případě obětí sexuálního násilí a jiných forem traumatu může být
nutné uspořádat ještě druhý nebo několik dalších pohovorů, aby bylo možné
získat si důvěru a shromáždit všechny nutné informace. Osoby vedoucí pohovor
by měly vstřícně reagovat na traumata/emoce a měly by zastavit pohovor v
případě, že se žadatel/žadatelka dostane do přílišného emocionálního stresu.
(ix)
Zdá-li se, že určitý případ by mohl souviset s pronásledováním kvůli příslušnosti
k určitému pohlaví, je nutné se na pohovor odpovídajícím způsobem připravit.
To pomůže nastolit mezi osobou vedoucí pohovor a žadatelem atmosféru
důvěry, umožní kladení správných otázek a zvládnutí všech problémů, které se
během pohovoru mohou objevit.
22 Viz také Závěr Výkonného výboru č. 64, Refugee Women and International Protection, 1990,(a)(iii): ”Poskytnout pro
vedení pohovoru v azylovém řízení (kdykoliv je to nutné) vyškolené pracovnice a zajistit žadatelkám o azyl vhodný
přístup k azylovému řízení i když jsou doprovázeny mužskými příbuznými”.
23 Tamtéž, odst. 3.19.
10
(x)
(xi)
(xii)
Je nutné shromažďovat informace o zemích původu související s žádostmi žen –
například postavení žen v oblasti legislativní, v oblasti politických práv, sociálních
a ekonomických práv, kulturních a sociálních norem a informace o postizích
hrozících lidem, kteří takovéto normy poruší, informace o rozšíření takovýchto
tradičních praktik, výskyt a forma zpráv o násilí páchaném na ženách, ochrana
poskytovaná ženám, postihy osob dopouštějících se násilí na ženách a rizika
hrozící ženě v případě návratu do její země poté, co podala v jiné zemi žádost o
azyl.
Typ a úroveň informací poskytnutých během výpovědi o zkušenostech žadatelky
by neměly mít vliv na posouzení její důvěryhodnosti. Osoby vedoucí pohovor a
rozhodčí v azylových případech by měli vědět, že kulturní rozdíly a traumata
mohou v chování žadatele o azyl hrát velkou, dokonce určující roli. V některých
případech může být vhodné snažit se získat objektivní psychologické nebo
lékařské důkazy. Není nutné zjistit přesné podrobnosti o samotném aktu
znásilnění nebo sexuálního útoku, je nutné soustředit se spíše na události před a
po útoku, na související okolnosti, podrobnosti a motivaci pachatelů (například
použití střelné zbraně, slova nebo věty pachatelů, typ útoku, kde a jak k útoku
došlo, popis pachatelů - vojáci nebo civilisté - atd.). Někdy je nutné uvědomit si,
že žena nemusí znát důvody útoku na ni.
V případě potřeby by měla existovat možnost psycho-sociálního poradenství a
další služby. Zkušenosti ukazují, že je dobré jsou-li žadatelům před a po
pohovoru k dispozici školení psycho-sociální poradci.
Průkaznost
37. Pro uznání žádosti o azyl jako opodstatněné není zapotřebí žádného dokumentárního
důkazu; informace o praxi existující v příslušné zemi původu však mohou při
posuzování některých případů pomoci. Je důležité uvědomit si, že ve vztahu k
žádostem souvisejícím s příslušností k určitému pohlaví nemusí existovat tradiční
formy dokumentace užívané při posuzování jiných azylových žádostí. Statistická data
nebo zprávy o výskytu sexuálního násilí prostě nemusí existovat (kvůli
nedostatečnému počtu ohlášených případů, neexistenci trestního stíhání apod.). V
takových případech mohou pomoci alternativní zdroje informace – například
písemné či ústní výpovědi žen nacházejících se v podobných situacích, zprávy
nevládních nebo mezinárodních organizací nebo jiné nezávislé průzkumy.
IV. REALIZAČNÍ METODY
38. Podle příslušného právního prostředí převládají mezi státy obecně dva typy přístupu
k aplikaci uprchlického práva (a zejména interpretace definice uprchlíka) v kontextu
žádostí souvisejících s příslušností k určitému pohlaví. Některé státy začlenily do
svého právního systému interpretační směrnice a/nebo legislativní procedurální
záruky, jiné daly přednost stanovení postupů a směrnic pro rozhodčí orgány.
UNHCR vyzývá státy, které tak dosud neučinily, aby zajistily citlivou interpretaci
uprchlické legislativy a pravidel v oblasti žádostí souvisejících s příslušností k
určitému pohlaví a je připraveno poskytnout v této oblasti státům potřebnou pomoc.
11

Podobné dokumenty

TÉMA č.2 - horska.com

TÉMA č.2 - horska.com Celkový objem hrubého domácího produktu vyjadřuje velikost ekonomiky. Největší ekonomika ale nemusí být nutně nejvyspělejší. Při zjišťování ekonomické úrovně musíme zohlednit velikost populace dané...

Více

Sociální pozice/status, sociální role

Sociální pozice/status, sociální role soustava vztahů spojující jednotlivé členy nebo části společnosti dohromady.

Více

Žadatelky o azyl a obchod s lidmi

Žadatelky o azyl a obchod s lidmi Obchod se ženami je dnes pravděpodobně nejpodstatnější komponentní složkou obchodu s lidmi. Mezi faktory, které na toto postavení působí, je individualizace a feminizace migrace. Mezinárodní organ...

Více

Metodický pokyn UNHCR k žádostem o azyl, které souvisejí se

Metodický pokyn UNHCR k žádostem o azyl, které souvisejí se pronásledovaní a perzekučních metod a také využije některé pozitivní poznatky, ke kterým státy dospěly při rozhodování v řízení o azylu. Tento metodický pokyn doplňuje Doporučení UNHCR o pronásledo...

Více

2015.11.24 - EURO 2016 - TICK - PNA - NATAA - Spain

2015.11.24 - EURO 2016 - TICK - PNA - NATAA - Spain zobrazena zpráva. Po přihlášení na účet žadatele na odpovídajícím vstupenkovém portálu ÚNA je možné vidět a ověřit status žádosti; a

Více