3_MANUAL_def 3_CZ_final_oprava - Fakulta architektury VUT v Brně

Transkript

Název projektu:
INOVACE
magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně
IMPLEMENTACE PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DO VÝUKY
MANUÁL INOVACE
Sestavili: Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., Doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D.,
Ing. Monika Petříčková, Ph.D., Doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.,
Ing. Denisa Hrubanová,
OBSAH
1
ÚVOD .................................................................................................................................. 3
2
ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................................... 5
3
2.1
Základní principy udržitelného rozvoje ...................................................................... 5
2.2
Udržitelný rozvoj území.............................................................................................. 7
2.3
Prameny a dokumenty ............................................................................................... 8
2.4
Udržitelný rozvoj měst ............................................................................................. 13
2.5
Literatura.................................................................................................................. 15
POSTUP ŘEŠENÍ ................................................................................................................ 17
3.1
Postup řešení aktivity č.1 ......................................................................................... 17
3.2
Partner...................................................................................................................... 18
3.3
Seznam kurzů ........................................................................................................... 20
3.4
Karty inovovaných předmětů................................................................................... 22
3.4.1
BSP 1. KURZ – Typologie trvale udržitelných budov ....................................... 22
3.4.2
BSP 2. KURZ – Typologie trvale udržitelné výstavby ....................................... 32
3.4.3
BSP 3.KURZ – Trvale udržitelné technologie ................................................... 44
3.4.4
BSP 4. KURZ – Typologie udržitelného města ................................................. 54
3.4.5
BSP 5.KURZ – Trvale udržitelný rozvoj území.................................................. 70
3.4.6
BSP 6. KURZ – Trvale udržitelné stavební materiály ....................................... 83
3.4.7
BSP 7 .KURZ – Navrhování trvale udržitelné výstavby .................................... 92
3.4.8
MSP 8. KURZ – Trvale udržitelná architektura .............................................. 102
1
3.4.9
4
MSP 9. KURZ – Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel aregionů .......... 111
PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 129
4.1
Tvorba e-learningových materiálů ........................................................................ 130
4.2
Terminologie .......................................................................................................... 144
4.3
CV vědecko - odborných pracovníků..................................................................... 164
2
1 ÚVOD
Projekt s názvem „Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a
urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně - implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky“ vychází z potřeby zkvalitnění studia na FA VUT v Brně v otázkách systematičtějšího a komplexnějšího začlenění otázek udržitelného rozvoje ve výchově mladých architektů.
Ve stávajícím architektonickém vzdělávání nejsou studenti FA systematicky vedeni k navrhování řešení, která směřují k trvale udržitelnému rozvoji sídel. Tomuto tématu se věnují jen
některé předměty, které jsou vedena různými učiteli z rozdílných ústavů bez vzájemné koordinace.
Vytvořením systému kurzů z klíčových stávajících předmětů z různých ústavů (např. ústav
stavitelství, ústav teorie, ústav navrhování) dojde k užší multidisciplinární spolupráci mezi
pracovišti a tím k efektivnějšímu naplnění výuky splňující principy trvale udržitelného rozvoje
(výstavba s nízkou spotřebou energie, s použitím ekologických materiálů, využívající alternativní energie, šetřící přírodní zdroje půdu, vodu, ovzduší a vytvářející zdravé prostředí apod.).
První klíčová aktivita projektu „Inovace magisterského a bakalářského studijního programu
Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně - implementace principů trvale
udržitelného rozvoje do výuky“ zahrnuje tvorbu manuálu inovace a následné proškolení vědecko-pedagogických pracovníků a autorů přednášek, autorů elektronických podpor výuky a
autorů skript podle vytvořeného manuálu inovace.
V rámci této aktivity bude vytvořena ucelená koncepce pro realizaci klíčové aktivity „Tvorba
obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů“.
Cílem první klíčové aktivity je:
• vymezit rozsah tématu trvale udržitelný rozvoj, který bude do studijních programů implementován;
• stanovit obsah, respektive podrobnost, ve které bude toto téma representováno;
• přiřadit všem předmětům, navrženým k inovaci dílčí témata, o která bude předmět rozšířen.
Při realizaci aktivovat průběžnou konzultační a poradenskou činnost vity budou partneři projektu (Ústav územního rozvoje, Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně) poskytovat průběžnou konzultační a poradenskou činnost, která bude zahrnuta oponenturou připravovaného materiálu inovace.
V průběhu realizace aktivity bude uspořádán mezinárodní workshop s účastí zahraničních
expertů, kteří budou materiál inovace oponovat a navrhnout opatření k jeho případné úpravě, a to s ohledem na dosažené zahraniční zkušenosti a v oblasti udržitelného rozvoje sídel a
krajiny.
Dílčí aktivita školení podle vytvořeného manuálu inovace bude realizována vědecko–
odbornými pracovníky. Cílem této dílčí aktivity je proškolení vědecko –pedagogických pracovníků a autorů studijních materiálů podle zpracovaného manuálu, tak, aby mohli úspěšně
realizovat klíčovou aktivitu „Výuka podle inovovaných BSP a MSP“ respektive „Tvorba obsahu
inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů“ v případě autorů.
3
Výstupem prvním klíčové aktivity bude ucelený manuál inovace bakalářských a magisterských studijních programů FA VUT v Brně a sylaby nově vytvořených kurzů. Manuál inovace
bude sloužit jako metodická podpora pro tvorbu obsahu inovovaných BSP a MSP včetně výukových materiálů.
Ukončení první klíčové aktivity „Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů“
proběhne k 31.10.2011.
Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., Doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D.
4
2 ZÁKLADNÍ POJMY
2.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
Udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by
ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím1.
Udržitelný rozvoj je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí.
Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v
co nejméně pozměněné podobě.
Udržitelný rozvoj vychází z poznání, že nelze zajistit ekonomický růst a společenský blahobyt
při jednostranném čerpání přírodních zdrojů (mezi něž patří i území) a na úkor ekologické
stability prostředí.
Termín udržitelnost má svůj původ v ekologii, kde znamená schopnost ekosystému udržet do
budoucnosti ekologické procesy a funkce, biologickou rozmanitost a produktivitu, do budoucnosti. V dnešní době2 se rozsah pojmu udržitelnosti rozšířil prakticky do většiny oblastí
života a činností společnosti a je vyjádřením současných představ budoucího rozvoje.
První vědecké a filosofické souvislosti tématu udržitelnosti se objevují již v 19. století, kdy začal být hlouběji zkoumán mezi člověkem a přírodou, vztah mezi lidskými sídly a krajinou,
vztah, který byl mysliteli a filosofy sledován od starověku, jejich myšlenky začaly být od počátku novověku oživovány3
Výrazným impulzem pro hlubší poznání tohoto zřetele rozvoje společnosti bylo zhoršující se
životní prostředí v druhé polovině 20.století v důsledku energetické krize a nekontrolovaného rozvoje technologií ohrožujících životní prostředí. Na tento vysoce nepříznivý faktor civilizačního rozvoje upozornili v knize Meze růstu (Limits to Growth) autoři Donella a Dennis Meadowsovi, kteří v uvedené publikaci pravděpodobně poprvé použili pojem udržitelný rozvoj
(sustainable development). Ve své knize4, poukázali, na základě vědecké analýzy prostředí
planety, na výrazné negativní trendy vývoje přírodního prostředí světa globálním měřítku.
Od závěru 20. století je ustálena obecná formulace podle níž udržitelný rozvoj uspokojuje
potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí,
1
Principy a pravidla územního plánování, ÚÚR Brno, 2010.
2
Od konce 20.století.
3
Například Vitruvius.
4
Její pokračování vyšlo v devadesátých letech 20. století.
5
pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (Stavební zákon, § 18,
odstavec 1).
Jsou hledána hlediska a principy udržitelného rozvoje, vznikají první dokumenty zabývající se
udržitelným rozvojem a koncepce, které ho akceptují.
V udržitelném rozvoji bývají obecně uvažovány tři základní složky - pilíře udržitelnosti:
– ekologický / environmentální,
– sociální
– ekonomický
Udržitelný rozvoj by měl spočívat ve vyváženosti všech tří složek. Udržitelný rozvoj bývá
obecných formulován řadou výše uvedených definic, jeho konkrétní realizace v oblasti rozvoje lidských sídel je však v záběru všech relevantních souvislostí dosud neujasněná.
V území bývá princip udržitelného rozvoje v území zmiňován nejčastěji v ekologickém, environmentálním kontextu, především v souvislosti s hospodařením s přírodními zdroji - jejich
spotřebováváním, přetvářením a produkcí odpadů. Je nutno poznamenat, že environmentální kontext udržitelného rozvoje je ze všech jeho pilířů nejvíc rozpracován.
Ekonomický pilíř vychází z předpokladu rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. V „Principech
a pravidlech územního plánování“ uvádí Maier, že „ Z ekonomického hlediska je území substrátem pro ekonomické činnosti – produkci, distribuci, spotřebu a inovace; protože je území
ekonomickým statkem, jednotlivé subjekty ekonomického rozvoje o možnost využívat území k
dosažení svých cílů soupeří. Podstata ekonomicky udržitelného rozvoje spočívá v tom, že nespotřebováváme více, nežli jsme vyprodukovali, že tedy zachováváme úhrn bohatství jako základní kapitál. Ten se sestává z přírodního kapitálu (tj. úhrnu přírodních zdrojů), vyrobeného
kapitálu (tj. výrobků vzniklých lidskou prací) a „nepostižitelného“ (intangible) kapitálu představovaného lidmi, jejich vzděláním a institucemi. Pro zachování bohatství – tedy pro udržitelný ekonomický rozvoj – je důležité, zda a do jaké míry lze nahradit přírodní kapitál kapitálem vyrobeným nebo „nepostižitelným“.
Urbanistická ekonomie vycházela v minulosti z „minimalizace“ nákladů. V udržitelném rozvoji
musí být tato „minimalizace“ nebo „optimalizace“ nákladů uvažována v komplexnějších a
dlouhodobých souvislostech a v úzké korelaci na environmentální a sociální pilíř.
Sociální pilíř vyjadřuje složitou strukturu lidské společnosti v rozsáhlých mezilidských vztazích
a měl by spět k polohám sociální soudržnosti, která by měla mít při posuzování udržitelného
rozvoje území důležitou roli.
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje i mezi jednotlivými aktéry mohou být často konfliktní. K trvalé sociální udržitelnosti proto musí být skladba populace, kapitálu a technologií ve společnosti vytvářena tak, aby životní úroveň každého jednotlivce byla
adekvátní a bezpečná. Sociální rozměr udržitelnosti můžeme vyjádřit jako sociální soudržnost
(kohezi).
Socio-ekonomické aspekty udržitelného rozvoje a jejich aplikace nejsou zatím pro svoji složitost příliš rozpracovávány, jsou opomíjeny a projevuje se to i v podstatně slabším institucionálním zázemí pro sledování a prosazování sociálního a ekonomického pilíře udržitelného
rozvoje.
6
V praxi rozhodování o územním rozvoji se sociální a ekonomická hlediska potom uplatňují
spíše intuitivně, a převládají spíše krátkodobá hlediska, odpovídající politickým prioritám
vztahovaným k cyklům volebních období a kriteriím tržní ekonomiky a zákonitostem kapitalismu, který se řídí dobou ekonomické návratností investic.
2.2 UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Území a udržitelný rozvoj
Území je z ekologického hlediska nenahraditelný a neobnovitelný zdroj. Změna využívání
území bývá obvykle spojena s jeho stavebním využitím. Zejména změna nezastavěného území na zastavěné zároveň znamená významný zásah do přírodního prostředí. Poškození nebo
znehodnocení přírodních zdrojů v území má zpravidla dlouhodobé důsledky a jejich revitalizace usilující může být spojena s velkými náklady.
Pro udržitelný rozvoj je hledisko územního rozvoje klíčové. Aplikace udržitelného rozvoje pro
udržitelný rozvoj regionů, měst a venkovských sídel však nejsou vždy jednoznačné s obecně
použitelnými pravidly. Rovněž priority pro rozdílné země, regiony, města či venkovská sídla
mohou být odlišné.
Udržitelné osídlení v moderní společnosti
V průběhu 20. století se proměnila města a osídlení z historické do své současné podoby.
Funkcionalistická přestavba měst se snažila vyřešit kolaps historických měst, vzniklý jak přílivem obyvatelstva do měst, tak střetem jejich struktury s agresivním vpádem dopravy a průmyslu – nově vznikající provozní, funkční a hygienické problémy tehdejší nástroje rozvoje
měst nebyly schopny řešit. Nové principy řešení dopravy, provozu a zónování měst spolu
s novými prostorovými formami uspořádání jejich zástavby a s tím související transformace
celkové měst i osídlení znamenaly principiální řešení nastolených problémů. V druhé polovině 20. století však začaly vznikat a narůstat problémy nové, související s nepříznivými urbanizačními trendy, extenzivním perimetrálním narůstáním sídel, růstem prostorových standartů
(bydlení), enormním nárůstem dopravy, zhoršováním životního prostředí, úbytkem zeleně,
stárnutím stavebních fondů (zvláště nových technologií) a dalšími souvisejícími kritickými
faktory rozvoje. Dosavadní teorie i praxe územního plánování se začala ukazovat pro další
rozvoj měst jako neúčinná.
Od sedmdesátých let 20. století začínají vznikat ve světě (především v Evropě) myšlenkové a
ideové proudy, které se snaží vrátit městu jeho urbanistické hodnoty, důležitým tématem se
stává udržitelná mobilita, jsou hledány alternativy suburbanizace a městům jako ohniskům
soudobé společnosti je věnována zvláštní pozornost. Udržitelnost měst začíná být chápána
komplexně a v kontextu celého osídlení ve všech jeho formách.
7
2.3 PRAMENY A DOKUMENTY
Ekologický pilíř
Ekologický faktor udržitelnosti rozvoje v území je nejvíce uplatňován a v regionálním a lokálním měřítku je zajišťován především v národních systémech ochrany přírodního prostředí. V
územním plánování je vyjádřen v limitech využití území. Celoevropskými nástroji jsou EECONET a NATURA 2000. Také Agenda 21 uplatňuje v praxi hlavně ekologickým pilířem udržitelnosti.
Sociální pilíř
Podle rozvojového programu OSN (United Nations Development Program, UNDP) je dlouhodobě sledován ve všech členských státech OSN tzv. index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI). Index je vícerozměrným údajem, který je složený ze tří dílčích indikátorů o
stejné významové váze: (United Nations Development Program, UNDP)
•
•
index délky života vycházející z předpokládané délky života při narození,
index vzdělávání vycházející z dat o podílu gramotných v dospělé populaci a průměrné
době školního vzdělávání,
• ekonomický index založený na hrubém domácím produktu na obyvatele.
Každý dílčí index se konstruuje jako míra naplnění pásma mezi pevně stanovenými minimálními a maximálními hodnotami dosahovanými státy v celosvětovém měřítku.
Celosvětově je srovnávána úroveň politických práv a občanských svobod, je sledována a míra
stability demokratických institucí a státu, pokročilost demokratických institucí a právních jistot, různé úrovně příjmů, rozdíly v předpokládané délce života ap.
Na regionální a místní úrovni může být kvalita sociálního pilíře udržitelného rozvoje vyjádřena mírou sociálního vyloučení nebo disparitami v prostorové a sociální dostupnosti vzdělání,
zdravotní a sociální péče a rekreace.
Ekonomický pilíř
Ekonomický pilíř se zabývá otázkami ekonomického růstu a cestami jeho dosažení - . intenzifikací, technologickou nebo organizační inovací, vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce –
ne další exploatací přírodních zdrojů. Důležitá je šetrnost technologií k životnímu prostředí,
nižší energetická a surovinová náročnost a odstraňování znečištění životního prostředí z minulosti.
Ekonomická stránka udržitelnosti je těsně propojena se stránkou sociální.
8
ZÁKLADNÍ DOKUMENTY VYMEZUJÍCÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Dokumenty světového společenství pro udržitelný rozvoj
Deklarace o životním prostředí a rozvoji z Ria
Dosavadním vrcholem pokusů o formulaci celosvětových obecně platných zásad udržitelného rozvoje je deklarace o životním prostředí a rozvoji z Ria (The Rio Declaration on Environment and Development).
Tento dokument OSN, (The Rio Declaration on Environment and Development). byl přijatý
Světovou konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) roku 1992 formuluje ve sociální, environmentální a ekonomické principy udržitelného rozvoje a rovněž stanovuje roli
národních vlád při jeho realizaci.
Konkretizace těchto principů upřesňuje pro jednotlivé oblasti lidské činnosti tzv. Agenda 21.
Kapitola 7 Agendy 21 je věnována udržitelnému rozvoji lidských sídel, která stanovuje následující programové zásady:
a) poskytovat odpovídající obydlí pro všechny,
b) zlepšit správu a řízení lidských sídel,
c) podporovat plánování a management vedoucí k udržitelnému územnímu rozvoji,
d) poskytovat integrované infrastruktury pro zásobování vodou a odstraňování splašků a tuhých odpadů,
e) zabezpečovat pro sídla udržitelné energetické a dopravní systémy,
f) zabezpečovat plánování a management sídel v územích vystavovaných přírodním katastrofám,
g) zabezpečovat udržitelnost stavebnictví,
h) rozvíjet lidské zdroje a budovat kapacity pro rozvoj lidských sídel.
Istanbulská deklarace o lidských sídlech
Istanbulská deklarace o lidských sídlech (Istanbul Declaration on Human Settlements) byla
vytvořena v roce 1996 jako výsledek konference OSN o lidských sídlech Habitat II, konané v
roce 1996 v Istanbulu. Istanbulská deklarace vycházela z propojení environmentální problematiky s problematikou sociální a ekonomickou.
Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji
V tomto dokumentu byla vyjádřena rovnocennost všech tří pilířů udržitelného rozvoje, environmentálního, ekonomického i sociálního. Udržitelný rozvoj tak přestal být výhradní záležitostí ekologů.
9
Dokumenty udržitelného rozvoje Evropy
Evropská perspektiva prostorového rozvoje
Materiál Evropská perspektiva prostorového rozvoje (European Spatial Development Perspective, ESDP) byl vytvořen v roce 1999 vycházela z dohody ministrů EU zodpovědných za
územní plánování, této dohodě byly obsaženy následující principy:
•
•
•
vyvážený a polycentrický systém osídlení; nový vztah venkova a města,
rovnocenný přístup k infrastrukturám a informacím,
prozíravá péče o přírodní a kulturní dědictví a jeho ochrana.
V ESDP byl formulován cíl udržitelného rozvoje Evropy, které spočínaly na třech pilířích:
• hospodářské a sociální soudržnosti,
• zachování přírodních zdrojů a kulturního dědictví,
• vyváženější konkurenceschopnosti evropského území.
Udržitelnost rozvoje se v ESDP promítla do konceptu polycentrického rozvoje, do rozvoje
většího množství center, který u;omožňuje snížení disparit. Polycentricita je chápána ve
třech prostorových úrovních: makro (celoevropské), mezo (národní a meziregionální) a na
úrovni funkčních městských regionů.
Řídicí principy trvale udržitelného rozvoje evropského kontinentu
Dokument byl přijat v roce 2000 na zasedání Konference ministrů zodpovědných za územní
plánování (CEMAT), je používán členskými zeměmi CEMAT pro posuzování udržitelnosti rozvoje. V dokumentu jsou stanoveny následující principy udržitelného územního plánování
v Evropě:
(1) územní soudržnost (teritoriální koheze),
(2) zlepšování vztahu měst a venkova,
(3) vyváženější dostupnost,
(4) přístup k informacím a znalostem,
(5) snižování škod na životním prostředí,
(6) ochrana přírodních zdrojů a dědictví,
(7) kulturní dědictví jako činitel rozvoje,
(8) rozvoj energetických zdrojů při zachovávání bezpečnosti,
(9) udržitelný turistický ruch,
(10) omezení dopadů přírodních katastrof.
Dokument je zaměřen na kulturní krajinu, urbanizované oblasti, venkov, hory, pobřeží a ostrovy, Eurokoridory, zaplavovaná území, nadbytečné vojenské oblasti a hraniční regiony,
předpokládá se horizontální i vertikální spolupráce a participace veřejnosti.
Lublaňská deklarace o územní dimenzi udržitelného rozvoje
Deklaraci z 13. evropské konference CEMAT v roce 2003 jako hlavní oblasti politiky udržitelného územního rozvoje deklarace formuluje snížení disparit, vyvážený polycentrický rozvoj,
oživení, revitalizaci upadajících sídel a brownfields, podporu hromadné dopravy, snížení zranitelnosti sídelních struktur, snížení zátěží životního prostředí, rovnováhu mezi ochranou kulturního dědictví a investiční činností a participaci veřejnosti.
10
Dokumenty pro udržitelný rozvoj regionů, měst a venkova
Plánování udržitelného rozvoje v evropských městech a urbanizovaných oblastech
Zásady politiky udržitelného územního plánování v Evropě (CEMAT 2000) stanovené v „Řídicích principech trvale udržitelného rozvoje evropského kontinentu“ vycházejí z toho, že „města a velkoměsta v nových členských státech stojí nyní tváří v tvář novým specifickým problémům, jako např. jak financovat výstavbu bydlení a jak udržovat stávající bytový fond. Novým
trendům, které směřují k suburbanizaci a segregaci a pramení z neuspokojených požadavků
na vlastnictví domů, je možné čelit zvýšením dodávek stavebních pozemků v rámci aglomerací.“ Z toho potom vycházejí konkrétní opatření pro urbanizované oblasti, která jsou
v materiálu definována.
Lipská charta o udržitelných evropských městech
Charta (CEC 2007a) vznikla v Lipsku v květnu 2007. Ministři zodpovědní za rozvoj měst EU doporučili zahájit ve svých státech politickou diskusi o způsobech integrace zásad a strategií Lipské charty o udržitelných evropských městech do národních, regionálních a místních politik
rozvoje, použít nástroj integrovaného městského rozvoje a související správy pro její provedení
a za tímto účelem vytvořit nezbytný rámec na národní úrovni a podporovat zřízení vyvážené
územní organizace na základě evropské polycentrické městské struktury.
V Chartě bylo členským zemím doporučeno:
• více využívat přístupy integrované politiky městského rozvoje,
• usilovat o vytvoření vysoce kvalitních veřejných prostor,
• modernizovat sítě infrastruktury a zlepšit energetickou účinnost,
• aktivovat inovační a vzdělávací politiku.
Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje
Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni (European Common Indicators, ECI) odrážejí vzájemné působení mezi ekonomickými, společenskými a environmentálními hledisky. Pomocí indikátorů se sleduje přibližování se či vzdalování se od udržitelné
úrovně rozvoje a z rozsahu změn za určitý časový úsek se určují trendy a směry vývoje.
Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje:
• Spokojenost občanů s životem v obci - všeobecná spokojenost občanů s různými rysy života v obci.
• Místní příspěvek ke globální změně klimatu - emise CO2.
• Mobilita a místní doprava a přeprava osob - denní přepravní vzdálenosti a způsoby přepravy.
• Dostupnost veřejné zeleně a místních služeb - dosažitelnost nejbližší veřejné zelené plochy pro místní obyvatele a dosažitelnost základních služeb.
• Kvalita vnějšího ovzduší v místě - počet dnů s dobrou a zdravotně nezávadnou kvalitou
ovzduší.
• Cestování dětí do a ze školy - způsoby dopravy, které děti používají k cestování mezi domovem a školou.
• Udržitelný management obce a místního podnikání - podíl státních i soukromých organizací, které přijaly a využívají environmentální a sociální způsoby řízení.
11
•
•
•
Hluková zátěž - podíl obyvatel vystavených škodlivým hladinám hluku.
Udržitelné využívání půdy (land-use) - udržitelný rozvoj, obnova a ochrana stanovišť a
půdy v rámci obce.
Udržitelné výrobky - podíl certifikovaných ekologicky šetrných výrobků a produktů ekologického zemědělství na celkové spotřebě.
Udržitelnost rozvoje venkova
Zásady politiky udržitelného územního plánování v Evropě (CEMAT 2000) konstatují, že „v
mnoha členských státech Rady Evropy žije velká část obyvatelstva stále na venkově. Efektivní
politiky rozvoje venkova jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo nežádoucí emigraci rozsáhlého měřítka z těchto oblastí. Cílem by měla být diverzifikace venkovského zaměstnání a zavedení nových partnerství mezi městem a venkovem. V tomto ohledu by v soukromém sektoru měl být rozvíjen především zpracovatelský průmysl a jiné generátory pracovních příležitostí.“
Světová komise pro životní prostředí a rozvoj formulovala v roce 1992 představu o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova pro využití v rámci Agendy 21:
„…Hlavním cílem udržitelného zemědělství a rozvoje venkova je dostatečný nárůst produkce
udržitelným způsobem při současném zvýšení bezpečnosti potravin. Tyto požadavky si vyžádají další vzdělání, ekonomické stimuly a rozvoj adekvátních technologií. Tím bude zaručen
stálý přísun kaloricky přiměřené výživy a přistup k těmto komoditám i ohroženým skupinám
obyvatel a nabídka trhům; měly by vzniknout další pracovní příležitosti, dojít k lepšímu řízení
při využívání zdrojů a současně k ochraně prostředí. Vzhledem k tomu, že uvedené cíle mohou být dosaženy více způsoby, udržitelné zemědělství není výhradou určité technologie.“
Národní dokumenty pro udržitelný rozvoj v České republice
Strategie udržitelného rozvoje České republiky5
Strategie byla schválena vládou v prosinci 2004.
Dokument stanovil strategické cíle v oblasti ekonomického, environmentálního a sociálního
pilíře udržitelného rozvoje.
Ekonomický pilíř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky
Pro územní plánování mají zvláštní význam záměry vlády v oblasti dopravy:
• zajistit podmínky pro udržitelnou mobilitu osob a nákladů (dopravu zaměřenou na uživatele),
• rozvíjet ekologicky šetrné formy dopravy (veřejná doprava, podpora užívání alternativních pohonných hmot, cykloturistika).
Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity
Pro územní plánování mají zvláštní význam tyto záměry vlády:
5
12
•
•
•
•
•
v oblasti ochrany půdy
v oblasti péče o urbanizovaná území
v oblasti výstavby dopravní infrastruktury
v oblasti strategického plánování
v oblasti územního plánování
Sociální pilíř: posílení sociální soudržnosti a stability
Cíle udržitelného rozvoje v územním plánování
Za obecné cíle aplikovatelné do praxe územního plánování lze považovat6:
• udržitelnou úroveň čerpání přírodních zdrojů včetně území a energie – vyjádřenou například jako spotřeba nově zastavovaného území a kompaktnost sídel,
• stabilitu / dynamickou rovnováhu ekologických systémů – vyjádřenou například jako
fragmentace krajiny a funkčnost ÚSES,
• udržitelnou formu a míru ekonomického rozvoje – soběstačnost a diversifikaci ekonomické základny,
• soudržnost mezi sociálními skupinami a regiony, dostupnost infrastruktur a prostupnost
vyjádřenou jako dosažitelnost funkčních ploch ve městech,
• snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur – zastavěné plochy v záplavovém území; robustnost infrastrukturálních systémů (možnost náhradní obsluhy
obyvatel v případě nefunkčního páteřního systému infrastruktury).
2.4 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST
Udržitelné město je takové město, jehož sociální, ekonomický a fyzický rozvoj má předpoklady trvání. Udržitelné město má trvalý přísun přírodních zdrojů (médií) zajišťujících život společenstva. Udržitelné město vytváří podmínky pro zdravý a plnohodnotný život obyvatel.
Neudržitelná/neudržená/zaniklá města historie:
-
-
přírodní katastrofy/environmentální neudržitelnost (Pompeje, dnes např. záplavy)
sociální konflikty/sociální neudržitelnost (starověké civilizace,…) Dnešní společenské pohyby a přesuny ve městech jsou způsobené špatnými podmínkami k životu. Města se vylidňují (proces deurbanizace a suburbanizace).
ekonomicko - sociální neudržitelnost v důsledku vyčerpání ekonomického potenciálu
podporujícího sociální udržitelnost (postindustriální města, brownfields,…)
Role architekta/urbanisty v kontextu udržitelného rozvoje měst:
Udržitelnost rozvoje měst se řídí několika principy, které souvisí s činností architekta/urbanisty:
6
13
-
-
-
Architekt může navrhovat objekty šetřící svou energetickou spotřebou přírodní zdroje.
Architekt může navrhnout objekt využívající místních zdrojů energie.
Kvalita životního prostředí ve městech vychází z ekologické rovnováhy prostředí. Město
usiluje o stabilizovanou bilanci a harmonický rozvoj přírodních i urbánních složek území.. Environmentální kvalita může být narušena zejména dopravou (zplodiny,…) a hromaděním odpadů. Na formování a rozvoji území se podílí architekt/urbanista.
Respektování přírodních limitů rozvoje měst vede k jejich udržitelnosti z hlediska ochrany
před přírodními (živelnými) katastrofami. Na plánování sídel s ohledem na přírodní limity
(záplavová území,…) se podílí architekt/urbanista.
Kvalita života, která je podmínkou sociální udržitelnosti plynoucí ze sociální soudržnosti,
je určována společenským potenciálem města. Tento potenciál pomáhá utvářet a udržovat kvalita a kultura prostředí, kterou formuje architekt/urbanista. Ten definuje charakter a podmínky pro bydlení, práci, rekreaci, odpočinek a společenské vyžití.
Prvky udržitelné městské struktury:
- udržitelné - energeticky šetrné objekty
- objekty využívající místní zdroje energie
-
multifunkční, flexibilní bloky umožňující aktuálně potřebnou funkční proměnu
kompaktní městské formy
pěší doprava podporující sociální pilíř udržitelnosti
kvalitní a různorodá veřejná prostranství podporující sociální pilíř udržitelnosti
všestranně kvalitní městská a příměstská zeleň mající dopad na environmentální i sociální
pilíř udržitelnosti
Žádoucí principy rozvoje měst:
-
podpora využití obnovitelných energetických zdrojů
podpora přírodního zázemí
podpora různorodých forem bydlení
integrace sociálně vyloučených lokalit do celoměstské struktury
podpora environmentálně příznivého ekonomického růstu a pracovních příležitostí
podpora smíšeného využití území
14
2.5 LITERATURA
AYMONINO, Aldo. Contemporary public space: un-volumetric architecture. Milano : Skira,
2006. 393 s.; ISBN 88-7624-273-2
BURDETT Ricky, SUDJIC Deyan, The Endless City. 1. vyd. Phaidon Press, 2010. 512 s. ISBN
0714859567
CALTHORPE Peter. Urbanism in the Age of Climate Change. 1. vyd. Island Press, 2010. 184 s.
ISBN 1597267201.
CALTHORPE Peter, FULTON William. The Regional City. 1. vyd. Island Press, 2001. 328 s. ISBN
1559637838
EISINGER, Angelus. Building Zurich: conceptual urbanism. Basel: Birkhäuser, 2007. 312 s.;
ISBN 978-3-7643-7996-4
ENGLISH PARTNERSHIP/THE HOUSING CORPORATION: Urban Design Compendium. London
2004. Dostupné na:
http://www.urbandesigncompendium.co.uk/public/documents/UDC1FULL.pdf
ENGLISH PARTNERSHIP/THE HOUSING CORPORATION: Urban Design Compendium 2. London
2006. Dostupné na:
http://www.urbandesigncompendium.co.uk/public/documents/UDC2FULL.pdf
European Urbanity: European 7 and 8, Austria and Slovenia. Wien: Springer, 2007. 407 s.;
ISBN 978-3-211-47605-5
FERNÁNDEZ Per. Density projects/Vitoria-Gasteiz. A+T ediciones, 2007. 397 s.; ISBN 978-84612-1335-1
GEDDES, Patrick. Cities in Evolution. Harper & Row, 1968. 448 s. ISBN 0061315532.
HERZOG, Thomas. Solar Charter: charter for Solar Energy in Architecture and Urban Planning.
Munich : Prestel, 2007. 126 s.; ISBN 978-3-7913-3928-3
HEXNER, Michal. – NOVÁK, Jaroslav. Urbanistická kompozice. ČVUT v Praze. 2.vyd. 1996. 202
s. ISBN 80-01-01451-7
KRIER, Rob. Town Spaces : contemporary Intertretations in Tradicional Urbanism. Basel Birkhäuser, 2003. 283 s.; ISBN 3-7643-6942-6
KOTTAS, Dimitris. Urban Spaces: squares and plazas. Barcelona: Lins, 2007. 178 s.; ISBN 97884-96424-72-2
KOUTNÝ, J.: Česká architektura a urbanismus v nové situaci, výzkumný záměr Fakulty architektury VUT v Brně, oborová zpráva, Brno, 2001
KOUTNÝ, J.: Moderní urbanistické koncepce, odborná monografie, edice Habilitační a inaugurační spisy, sv. 122, 2003, ISBN 80-214-2463-X
KOUTNÝ, J.: Public Spaces and city conception, Public spaces and quqlity of live in cities, mezinárodní konference EURA, Brno, 2004
KOUTNÝ, J.: Veřejné prostory soudobého středoevropského města, 13. mezinárodní geografická konference, Brno, 6.9.2005, ISBN 80-210-3759-8
15
LYNCH, Kevin. Obraz města/The Image of the City. Bova Polygon, Praha. 202 s. 2004. ISBN
80-7273-094-0
MEADOWS Donella – MEADOWS Dennis. The Limits to Growth. Universe Books 1972. 205 s.
ISBN 0-87663-165-0
MOSTAFAVI, Mohsen - GARETH, Roberty. Ecological Urbanism. 1. vyd. Lars Müller Publishers, 2010.
656 s. ISBN 3037781890.
Sustainable architecture in Japan: green buildings of Nikken Sekkei. London: Wiley-Academy,
2000. 190 s.; ISBN 0-471-86457-9
TREBERSPURG, Martin. Solar city: nachhaltige Stadtenwicklung. Wien: Springer Verlag, 2008.
214 s.; ISBN 978-3-211-30562-1
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje. 2007. Dostupné na www.uur.cz.
VAN UFFELEN Chris, Collection – Krajinná architektura, 1. vyd. Slovart. 2010, 456 s. ISBN
978-80-7391-219-2.
WHITE R.R.: Building the ecological city. Woodhead Publishing Ltd. 2002
WITTMANN, Maxmilian: Fenomén vodního prvku v kontextu rozvoje současných měst. Habilitační práce. VUT v Brně, Fakulta architektury. 2008
WITTMANN, Maxmilian - HUBÁČEK, Petr. Estetika veřejných prostranství – studijní materiál.
Projekt FRVŠ 6/2008/F2/d. Závěrečná zpráva. 87 s. 2008
16
3 POSTUP ŘEŠENÍ
K realizaci záměru grantu bylo vybráno 20 předmětů BSP a MSP FA VUT v Brně. K těmto
předmětům určeno 9 kurzů, inovujících výuku předmětů z hlediska systematického implementace principů udržitelného rozvoje do výuky FA.
Vytvoření kurzů bude vyžadovat inovaci a restrukturalizaci stávajících předmětů tak, aby
přednášky jednotlivých předmětů na sebe navazovaly a vzájemně se doplňovaly. Budou vytvořeny nové přednášky s ohledem na potřeby praxe, s ohledem na nejnovější poznatky v
oboru a ohledem na potřeby trvalé udržitelnosti.
V rámci inovace budou vytvořeny nové výukové materiály (učební texty, e-learning) a učební
pomůcky (atlas staveb, videofilmy). Každý kurz bude zakončen e-learningovým zkušebním
testem.
3.1 POSTUP ŘEŠENÍ AKTIVITY Č.1
•
Vymezení tématu udržitelného rozvoje pro implementaci do studijních programů.
•
Upřesnění jednotlivých složek aktivity, procedurálních a formálních náležitostí, podrobnějšího časového harmonogramu průběhu aktivity, zpracování přípravných materiálů.
•
Upřesnění řešitelů jednotlivých kurzů, upřesnění celkových i dílčích návazností, upřesnění
struktury zaměření a obsahu inovace.
•
Podrobný návrh kurzů s inovací jednotlivých předmětů zpracovaný jednotlivými řešiteli
do určených formulářů, jejich projednání a revize.
•
Uspořádání mezinárodního workshopu.
•
Zpracování výsledného manuálu inovace pro provedení školení a realizaci aktivity č.2:
„Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů.
•
Příprava a realizace dílčí aktivity školení podle vytvořeného materiálu inovace.
17
3.2 PARTNER
Partner projektu: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Do projektu je zapojena Zahradnická fakulta Mendlovy lesnické a zemědělské univerzity. Při
realizaci projektu partner poskytuje konzultační a poradenskou činnost v rámci klíčových aktivit č. 1 Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů a č. 2 Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů.
Zapojení akademických a výzkumných pracovníků Zahradnické fakulty do přípravy procesu
implementace principů trvale udržitelného rozvoje do vzdělávání urbanistů a architektů je
garancí kvality inovace jednotlivých předmětů v rámci BSP a MSP FA VUT v Brně. Cesta k trvale udržitelnému rozvoji sídel i krajiny není jen hledáním univerzálních technických řešení,
nýbrž vyžaduje akceptaci určité kvalitativní změny v pojetí urbanistického a architektonického návrhu. Právě obor Zahradní a krajinná architektura, který je vyučován na Zahradnické fakultě MZLU, hraje v tomto procesu významnou roli.
Spolupráce Fakulty architektury VUT v Brně se Zahradnickou fakultou MZLU je přirozeným
pokračováním dosavadní úspěšné kooperace a současně představuje její žádoucí rozšíření do
nových oblastí.
Zapojení partnera do projektu:
V rámci klíčové aktivity Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů partner konzultuje tvorbu manuálu inovace bakalářských a magisterských studijních programů. Partner
tento manuál nejen konzultuje, ale jeho úkolem je ho i oponovat. Daná opatření na doplnění
budou diskutována na mezinárodním workshopu uskutečněným v průběhu závěrečné fáze
realizace první klíčové aktivit.
Zkušenost s prací s cílovou skupinou:
Partner projektu má bohaté zkušenosti s prací s cílovou skupinou projektu, a to se studenty
bakalářských a magisterských studijních programů. Zahradnická fakulta poskytuje vzdělávaní
v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech.
Partner projektu: Ústav územního rozvoje, Brno
Ústav územního rozvoje je do projektu zapojen z důvodu zajištění konzultační a poradenskou
činnost týkající se trvale udržitelného rozvoje sídel v rámci klíčových aktivit projektu Tvorba
manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů a Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a
výukových materiálů. Díky propojení výzkumné a vývojové činnosti pracovníků Ústavu územního rozvoje je zajištěno odborné zkvalitnění výuky FA o nejnovější poznatky výzkumu a legislativy ČR pro trvale udržitelný rozvoj sídel.
Fakulta architektury s partnerem dlouhodobě spolupracuje při zadávání témat bakalářských
a diplomových prací, pracovníci partnera působí jako oponenti. Pracovníci ÚÚR se rovněž
účastní mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných fakultou.
18
Ústav územního rozvoje podílí na tvorbě legislativy ČR pro trvale udržitelný rozvoj, a proto
dokáže zajistit nutnou provázanost odborných témat výuky s legislativou ČR. Kromě toho je
do projektu zapojen konzultační a poradenskou činnost týkající se trvale udržitelného rozvoje sídel, partner poskytuje služby knihovny ÚÚR, informační materiály a metodické příručky.
Zapojení partnera do projektu:
Partner se do projektu zapojuje během realizace klíčové aktivity č.1. Tvorba manuálu inovace
BSP a MSP a školení pedagogů a klíčové aktivity č. 2 Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a
výukových materiálů.
V rámci klíčové aktivity Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů partner konzultuje a oponuje tvorbu manuálu inovace bakalářských a magisterských studijních programů
z hlediska trvale udržitelného rozvoje sídel. Úkolem partnera je také sledovat provázanost
odborných témat výuky s legislativou ČR.
Zkušenost s prací s cílovou skupinou:
Partner projektu pracuje s cílovou skupinou projektu - studenty bakalářských a magisterských studijních programů, to v rámci konzultačních a oponentních činností bakalářských a
diplomových prací. Partner rovněž vydává odborné publikace, které studenti BSP a MSP využívají ke studiu a časopis "Urbanismus a územní rozvoj". Partner má rovněž zkušenosti s prací
se sekundární cílovou skupinou projektu, a to akademickými pracovníky. Akademičtí pracovníci Fakulty architektury spolupracovali s ÚÚR Brno např. na odborné pomůcce "Principy a
pravidla územního plánování".
19
3.3 SEZNAM KURZŮ
BSP - BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM – 7 KURZŮ
1. KURZ - Typologie trvale udržitelných budov
2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY – 1.ročník BSP
TY1 Typologie I – obytné stavby
TY2 Typologie II – veřejné stavby
2. KURZ - Typologie trvale udržitelné výstavby
2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY – 1.ročník BSP
TY3 Typologie III – veřejné stavby
U11 Urbanismus I – základy a vývoj urbanismu
3. KURZ - Trvale udržitelné technologie
2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY – 2.ročník
TY5 Typologie V – zemědělské stavby
PS4 Pozemní stavitelství IV
4. KURZ – Typologie udržitelného města
3 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY - 3. ročník
APE Aplikovaná ekologie
UR4 Urbanismus IV – tvorba urbánního a krajinného prostředí
TZ2 TZB II (Technická zařízení budov II)
5. KURZ – Trvale udržitelný rozvoj území
2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY
UR5 Urbanismus V – územní plánování – 4. ročník
AT4, AT5 Ateliér volného zadání – 2. – 4. ročník
6. KURZ – Trvale udržitelné stavební materiály
2 INOVOVANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY - 4. ročník
EUS Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství
VM1 Vědomá modernizace obytných budov I
7. KURZ –Navrhování trvale udržitelné výstavby
2 INOVOVANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY) - 4. ročník
NES Zásady navrhování ekologických staveb
TIN Technická infrastruktura
20
MSP – MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM - 2 KURZY
Kurzy budou připraveny dvojjazyčně (čeština – angličtina.
Výuka bude probíhat dvojjazyčně (čeština – angličtina.
8. KURZ – Trvale udržitelná architektura
2 INOVOVANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY – 1. ročník
AST Aktuální stavební techniky
PUS Proces udržitelného stavění
9. KURZ - Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionu
3 INOVOVANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY
MVU Moderní vývoj a teorie urbanismu – 1. ročník
PRM Plánování rozvoje města a regionu – 1. ročník
M5 Modulový ateliér – 1., 2. ročník
21
3.4 KARTY INOVOVANÝCH PŘEDMĚTŮ
3.4.1 BSP 1. KURZ – Typologie trvale udržitelných budov
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
1.
Název předmětu
TY1 Typologie I – obytné stavby
Anotace stávajícího předmětu
V předmětu se studenti seznamují se základy obecné typologie, se zásadami navrhování obytných staveb i staveb přechodného ubytování z hlediska architektonického, provozního a dispozičního.
Současný stav (cca 1 strana)
Přednášky jsou rozděleny do čtyř základních bloků:
• úvod;
• bytová jednotka;
• rodinné domy;
• bytové domy;
• další typologické druhy (polyfunkční domy, přechodné bydlení, výškové domy a
další).
Základem cvičení je typologický rozbor jednoho realizovaného objektu včetně tvorby
modelu. Doplňkovým úkolem je rozbor vlastního bytu a esej na téma „ideální bydlení“.
Současným problémem výuky typologie obytných staveb je její rozdrobenost a obsah
výuky je nerovnoměrně rozložen v průběhu semestru.
Z hlediska trvale udržitelného rozvoje obsahuje pouze náznaky řešení ekologického
aspektu obytných budov, zcela se nevěnuje společenské a ekonomické stránce problému.
22
Zdůvodnění potřebnosti
Cílem navrhované inovace předmětu je přispět k řešení společensky velmi závažného
tématu, kterým je strategie bytové výstavby z hlediska trvale udržitelného rozvoje. Výuka bude vedena s cílem:
•
•
•
•
Na základě studia současných zahraničních příkladů analyzovat a interpretovat
hlavní tendence v navrhování obytných budov trvale udržitelné architektury,
Analýza jednotlivých sociálních skupin a jejich požadavků na bydlení.
Charakterizovat principy jednotlivých metod, jejich výhody případná úskalí použitelnosti (zájem bude soustředěn na praxi aplikovatelnou v současném středoevropském prostoru).
Na základě výše uvedených závěrů formulovat takzvané ekologické minimum –
tedy nejnutnější předpoklady ekologické architektury využívající obnovitelných
zdrojů.
Přínos k rozvoji fakulty
Předpokládaná inovace výukového předmětu by měla přispět k naplnění Dlouhodobého záměru Vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti
přijatého FA VUT v Brně pro období let 2011–2015 a jeho aktualizace (dále jen „DZ FA
VUT 2011-2015“ a „Ak DZ FA VUT 2011“), konkrétně bodů:
DZ FA VUT 2011 – 2015
2.1.2 Struktura
„FA VUT v Brně bude postupně reagovat na dlouhodobé a perspektivní požadavky trhu
práce a společenské potřeby. Její absolventi, i přes období vlekoucí se hospodářské krize, nepatří mezi osoby obtížně hledající zaměstnání nebo k nezaměstnaným. Obsahová
náplň vzdělávacího procesu bude i v budoucích letech sledovat aktuální požadavky trhu, s cílem vytvoření komplexního a adaptabilního profilu absolventa - architekta, s minimalizací rizik, které by mohly vést k nezaměstnanosti.“
Celá navrhovaná inovace předmětu se snaží reagovat na jednu z vysoce aktuálních potřeb současných evropských urbánních prostorů – potřebu ekologické bytové výstavby
s pozitivními dopady na životní prostředí. Inovace výuky by měla pomoci nové generaci
nastupujících architektů chápat prvky nízkoenergetických staveb jako přirozenou součást moderní obytné budovy i jako další výrazový prostředek vedoucí k vytvoření svébytné architektury. Nové zaměření výuky by mělo přinést konkrétní podněty jak pro
vlastní architektonickou tvorbu, tak pro vědní disciplíny zaměřené na sociální vztahy ve
společnosti a zkoumání životního prostředí.
2.1.4 Progresivní formy a metody vzdělávání
„V souvislosti s vědeckotechnickými aktivitami a projekty je současným i perspektivně
aktuálním úkolem investovat do modernizace vzdělávací činnosti. To se týká v praxi
vznikajících inovací a zavádění nových materiálů, které se mohou stát součástí procesů
trvale udržitelného rozvoje. Je potřebné více otevřít téma energeticky úsporné výstavby, které se pro prostředí EU a také ČR stane významným. Tento trend najde uplatnění
v moderních a perspektivních studijních programech.“
Navrhovaná inovace předmětu by měla přispět ke zkvalitnění výukového procesu a
propojit témata jednotlivých výukových předmětů – konkrétně typologie obytných sta23
veb, urbanismu, pozemního stavitelství, ekologie a sociologie. Vnikla by tak platforma
sdílení zkušeností pedagogů a nabývání nových pedagogických dovedností se záměrem
připravit uchazeče pro praxi.
V architektonické tvorbě patří navrhování obytného prostředí a kultivace životního
prostředí z hlediska trvale udržitelného rozvoje mezi vysoce aktuální témata. Právě tato problematika je pro naši školu zamýšlena jako profilující.
STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Typologie I – obytné stavby“
Připravovaná inovace předmětu je zaměřena na architektonické navrhování obytného
prostředí a různých typologických druhů obytné zástavby se zacílením na kontext středoevropského prostoru. Předmět by měl představit téma bydlení ve všech relevantních
kontextech: ve vztahu k místu i ke svému uživateli (přesahy do oblasti urbanismu, ekonomie, sociologie). Téma obytné zástavby z hlediska udržitelné architektury je třeba
zkoumat ve vztahu ke strategiím zahušťování sídel a omezování takzvaného urban
sprawlu (neregulovaného rozpínání periferie měst do krajiny). Předpokládané úspory
se totiž týkají nejen ekonomičnosti provozní, ale i prostorové. Z toho vyplývají další
charakteristiky obytné zástavby udržitelné architektury: kompaktnost, flexibilita, vrstvení (prolínání s jinými funkcemi), v extrémních případech pak dále mobilita a symbióza (využívání či rekonverze již existující zástavby). Takové vnímání architektury v širším
horizontu je spjato s interdisciplinární spoluprácí s odborníky oblastí stavebního a materiálového inženýrství, ekonomie, sociologie a s ohledem na politiku rozvoje daného
regionu.
Návaznost na ostatní předměty
Jedná se o úvodní předmět nejen kurzu I, ale i celé série kurzů, proto je nutné, aby
předmět obsahoval obecný úvod do problematiky trvale udržitelného rozvoje.
Způsob řešení
Předmět Typologie I bude inovován plošně:
- Jednotlivé bloky budou doplněny se zaměřením na trvale udržitelný rozvoj takto:
1. blok (úvod do typologie bydlení) - bude doplněn obecný úvod do problematiky trvale udržitelného rozvoje.
2. blok (typologie bytu, zónování) – bude doplněn o různé přístupy architektonické typologie – západní vs. východní – a jejich společenské dopady.
2. blok (typologie bytu, podmínky návrhu bytu) – bude doplněn o moderní
energetické řešení stavby a jeho vliv na typologii bytu, rozdělení na nízkoenergetické a pasivní domy.
3. blok (typologie rodinného domu) – bude doplněn o ekologické, ekonomické a společenské vazby umísťování rodinných domů – typ rodinného domu,
topografie, struktura sídla, kompaktnost, urban sprawl) a vzájemné odstupy
staveb dle vyhlášky 501/2006 Sb.
4. blok (typologie bytového domu) – mimo předchozího bude doplněna
také o historické souvislosti hledání tzv. minima, kolektivního bydlení a přesahy
24
těchto teorií do současnosti, především s orientací na ekologické, ekonomické a
společenské vazby.
5. blok (další typologické typy) – bude inovován především jeho rozsah
- Jednotlivé bloky budou doplněny o vhodné (realizované) příklady s důrazem na
problematiku trvale udržitelného rozvoje.
- Rozsah jednotlivých bloků bude upraven tak, aby jim byla věnována stejná pozornost.
- Přednáška Ekologické bydlení bude vypuštěna, neboť informace v ní obsažené
budou rozloženy mezi jednotlivé bloky.
Předmět je třeba inovovat pouze rozšířením, neboť celý současný obsah je pro vzdělání
architekta nezbytný. Časový prostor pro rozšíření existuje, zvláště po optimalizaci rozsahu jednotlivých bloků.
Řešitelský tým
Ing. arch. BcA. Barbora Ponešová, Ph.D.
Ing. arch Jan Foretník, Ph.D.
doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc.
Ing. arch. Lucie Látalová
Ing. arch. David Křeček
Formy výstupu
1. Inovované e-learningové materiály
2. Inovované přednáškové podklady
Literatura a prameny
Behling, Sophia and Stefan: Sol Power, The Evolution of Solar Architecture, Prestel,
Munich, New York, 1996
Collective: A House of the future, AD, Architectural Design, The Transformable House,
Wiley Academy, 2000
Collective: Archilab – Radical Experiments in Global Architecture, Thames&Hudson,
London, 2003
Collective: Archilab´s Earth Buildings, Radical Experiments in Land Architecture, Thames&Hudson, London, 2003
Collective: Archilab´s Futurehouse: Radical Experiments in Living Space (Archilab Conference 2001), Thames & Hudson, May 2002
Collective: Self Sufficient Housing, Iaac, 1st Advanced Architecture Contest, Actar, Barcelona, 2006
Farr, Douglas: Sustainable Urbanism, Urban Design with Nature, Wiley, 2007
Herzog, T.: Solar Energy in Architecture and Urban Planning, Prestel, Munich, london,
New York, 1998
Mc Leod, Virginia: Detail in Contemporary Landscape Architecture, Laurence King Publishers, 2008
25
Moneo, Rafael: Theoretical Anxiety and Design Strategies in the Work of Eight Contemporary Architects, Unknown, 2005
Shane, David Grahame: Recombinant Urbanism: Conceptual Modeling in Architecture,
Urban Design and City Theory, Academy Press, 2005
Steele, James: Ecological architecture: a Critical History, Thames & Hudson, 2005
Přílohy
Osnova přednášek tak, jak byla realizována v zimním semestru 2010/2011:
1. Úvod do typologie, aspekty bydlení
2. Typologie bytu I. (definice, funkce, diagram, zónování, typy)
3. Typologie bytu II. (společenská zóna bytu)
4. Typologie bytu III. (klidová zóna bytu)
5. Typologie bytu IV. (ČSN, proslunění, plošné ukazatele)
6. Typologie RD (typologické druhy, zastavovací podmínky)
7. Typologie bytového domu I. (definice, historický vývoj)
8. Typologie bytového domu II. (typologické druhy)
9. Typologie bytového domu III. (zásady navrhování, komunikace, domovní vybavenost) Přechodné bydlení
10. Ekologické bydlení, jak bydlí architekti
11. Test
(dvě přednášky se nekonaly z důvodu státních svátků)
Navrhovaná osnova:
1. Úvod do typologie, aspekty bydlení, obecný úvod do problematiky trvale udržitelného rozvoje
2. Typologie bytu I. (definice, funkce, diagram, zónování, typy, odlišné typologické
přístupy)
3. Typologie bytu II. (společenská zóna bytu, klidová zóna bytu)
4. Typologie bytu III. (ČSN, proslunění, plošné ukazatele)
5. Typologie RD I. (typologické druhy)
6. Typologie RD II. (zastavovací podmínky, vliv umístění RD, odstupy staveb)
7. Typologie bytového domu I. (definice, historický vývoj)
8. Typologie bytového domu II. (typologické druhy)
9. Typologie bytového domu III. (zásady navrhování, komunikace, domovní vybavenost, odstupy staveb)
10. Další typologické druhy I. (polyfunkční objekty, výškové stavby)
11. Další typologické druhy II. (hotely, motely, rekreační ubytování)
12. Další typologické druhy III. (VŠ koleje a internáty, bydlení seniorů)
13. Test
26
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
1.
Název předmětu
TY2 Typologie II - veřejné stavby
Přednášky jsou zaměřeny na získání základních znalostí potřebných pro navrhování
různých typologických celků v oblasti veřejných staveb. Obecně platné principy jsou
prezentovány na individuelních způsobech řešení soudobých architektonických děl. Základní teoretické znalosti získané na přednáškách jsou prakticky využívány na jednoduchých úkolech zpracovávaných v rámci cvičení. Znalosti získané v rámci těchto přednášek jsou následně využívány v ateliérové výuce.
Předmět Typologie II tvoří jeden ucelený blok s předmětem Typologie III. V zimním semestru 2010/2011 se v rámci Typologie II uskutečnily tyto přednášky:
- muzea;
- galerie;
- církevní stavby (2 přednášky);
- administrativa;
- sportovní stavby (2 přednášky).
K těmto tématům se souběžně věnují studenti ve cvičeních na jednoduchých dílčích typologických zadáních:
- dimenzování a návrh sociálních zařízení ve veřejných budovách;
- řešení jádra administrativní budovy včetně sociálních zařízení;
- řešení jednoho patra administrativní budovy;
- návrh malého kostela;
- (řešení tělocvičny v rámci Typologie III).
Každému tématu jsou věnována dvě cvičení.
Problematice trvale udržitelného rozvoje se předmět Typologie II v současné době nevěnuje vůbec.
27
•
•
•
•
zdrojů.
DZ FA VUT 2011 – 2015
2.1.2 Struktura
Celá navrhovaná inovace předmětu se snaží reagovat na jednu z vysoce aktuálních potřeb současných evropských urbánních prostorů – potřebu ekologické bytové výstavby
nastupujících architektů chápat prvky nízkoenergetických staveb jako přirozenou součást moderní obytné budovy i jako další výrazový prostředek vedoucí k vytvoření svébytné architektury. Nové zaměření výuky by mělo přinést konkrétní podněty jak pro
propojit témata jednotlivých výukových předmětů – konkrétně typologie obytných sta28
veb, urbanismu, pozemního stavitelství, ekologie a sociologie. Vnikla by tak platforma
sdílení zkušeností pedagogů a nabývání nových pedagogických dovedností se záměrem
připravit uchazeče pro praxi.
- Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést)
- Návaznost na ostatní předměty
- Způsob řešení
- Řešitelský tým
- Formy výstupu
- Literatura a prameny - uvést nejdůležitější položky (cca 10)
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Typologie II – veřejné stavby“
Připravovaná inovace předmětu je zaměřena na architektonické navrhování různých
typologických druhů veřejných staveb se zacílením na kontext středoevropského prostoru. Předmět by měl představovat téma veřejných staveb ve všech relevantních kontextech: ve vztahu k místu i ke svému uživateli (přesahy do oblasti urbanismu, ekonomie, sociologie). Téma veřejných staveb z hlediska udržitelné architektury je třeba
charakteristiky udržitelné architektury: kompaktnost, flexibilita, vrstvení (prolínání
s jinými funkcemi), dále pak symbióza (využívání či rekonverze již existující zástavby) a
variabilita (možnost změny typologického druhu v případě změny poptávky). Takové
vnímání architektury v širším horizontu je spjato s interdisciplinární spoluprácí
s odborníky oblastí stavebního a materiálového inženýrství, ekonomie, sociologie a
s ohledem na politiku rozvoje daného regionu.
Návaznost na ostatní předměty:
Inovovaná část předmětu bude rozšiřovat znalosti o trvale udržitelném rozvoji získané
v rámci předmětu Typologie I, aplikované na oblast veřejných staveb.
Způsob řešení:
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Typologie I řeší předmět více typologických druhů,
není vhodné inovovat tento předmět plošně, tj. každý typologický druh zvlášť.
Navrhujeme inovovat předmět včleněním jedné společné přednášky zaměřené na trvale udržitelný rozvoj, především z hlediska energetických a ekonomických nákladů na
výstavbu a provoz budov, výtěžnosti místa, variability budov z hlediska společenského
vývoje a změn poptávky po různých typech veřejných budov.
Nedílnou součástí této přednášky budou ukázky příkladů realizací veřejných staveb, a
to jak pozitivních, tak negativních.
Podobně navrhujeme inovovat také předmět Typologie III, v rámci Typologie II bude
přenáška zaměřena přednostně na okruhy probrané v rámci tohoto předmětu.
Předmět je třeba inovovat pouze rozšiřováním, neboť celý současný obsah je pro vzdělání architekta nezbytný. Časový prostor pro rozšíření existuje, zvláště po optimalizaci
29
rozsahu jednotlivých bloků.
Řešitelský tým:
Ing. arch Jan Foretník, Ph.D
Formy výstupu
Wiley Academy, 2000
London, 2003
New York, 1998
Přílohy
-
Původní osnova předmětu (13 týdnů)
Inovovaná osnova předmětu (13 týdnů)
1. Muzea
2. Galerie
3. Církevní stavby I
4. Církevní stavby II
5. Administrativa
6. Sportovní stavby I
30
7. Sportovní stavby II
8. Test
Navrhovaná osnova:
1. Muzea
2. Galerie
3. Církevní stavby I
4. Církevní stavby II
5. Administrativa
6. Sportovní stavby I
7. Sportovní stavby II
8. Typologie trvale udržitelných veřejných budov
9. Test
31
3.4.2 BSP 2. KURZ – Typologie trvale udržitelné výstavby
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
1.
Název předmětu
TY3 Typologie III – veřejné stavby
Přednášky jsou zaměřeny na získání základních znalostí potřebných pro navrhování
různých typologických celků v oblasti veřejných staveb. Obecně platné principy jsou
prezentovány na individuelních způsobech řešení soudobých architektonických děl. Základní teoretické znalosti získané na přednáškách jsou prakticky využívány na jednoduchých úkolech zpracovávaných v rámci cvičení. Znalosti získané v rámci těchto přednášek jsou následně využívány v ateliérové výuce.
Předmět Typologie III tvoří jeden ucelený blok s předmětem Typologie II. V letním semestru 2010/2011 se v rámci Typologie III uskuteční tyto přednášky:
- školy;
- divadla;
- kina;
- konferenční sály;
- knihovny;
- dopravní stavby;
- veřejné stravování;
- nemocnice;
- balneologie;
- handicap.
K těmto tématům se souběžně věnují studenti ve cvičeních na jednoduchých dílčích typologických zadáních:
32
- návrh tělocvičny;
- návrh školky;
- řešení křivky viditelnosti;
- návrh hromadného parkování;
- návrh baru.
Každému tématu jsou věnována dvě cvičení.
Problematice trvale udržitelného rozvoje se předmět Typologie II v současné době nevěnuje vůbec.
•
•
•
•
zdrojů.
DZ FA VUT 2011 – 2015
2.1.2 Struktura
Celá navrhovaná inovace předmětu se snaží reagovat na jednu z vysoce aktuálních potřeb současných evropských urbánních prostorů – potřebu ekologické výstavby
nastupujících architektů chápat prvky nízkoenergetických staveb jako přirozenou součást moderní veřejné budovy i jako další výrazový prostředek vedoucí k vytvoření svébytné architektury. Nové zaměření výuky by mělo přinést konkrétní podněty jak pro
33
propojit témata jednotlivých výukových předmětů – konkrétně typologie veřejných
staveb, urbanismu, pozemního stavitelství, ekologie a sociologie. Vnikla by tak platforma sdílení zkušeností pedagogů a nabývání nových pedagogických dovedností se
záměrem připravit uchazeče pro praxi.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Literatura a prameny - uvést nejdůležitější položky (cca 10)
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Typologie III – veřejné stavby"
Připravovaná inovace předmětu je zaměřena na architektonické navrhování různých
typologických druhů veřejných staveb se zacílením na kontext středoevropského prostoru. Předmět by měl představovat téma veřejných staveb ve všech relevantních kontextech: ve vztahu k místu i ke svému uživateli (přesahy do oblasti urbanismu, ekonomie, sociologie). Téma veřejných staveb z hlediska udržitelné architektury je třeba
charakteristiky udržitelné architektury: kompaktnost, flexibilita, vrstvení (prolínání
s jinými funkcemi), dále pak symbióza (využívání či rekonverze již existující zástavby) a
variabilita (možnost změny typologického druhu v případě změny poptávky). Takové
vnímání architektury v širším horizontu je spjato s interdisciplinární spoluprácí
s odborníky oblastí stavebního a materiálového inženýrství, ekonomie, sociologie a
s ohledem na politiku rozvoje daného regionu.
Inovovaná část předmětu bude rozšiřovat znalosti o trvale udržitelném rozvoji získané
v rámci předmětu Typologie I, aplikované na oblast veřejných staveb.
Způsob řešení:
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Typologie I řeší předmět více typologických druhů,
není vhodné inovovat tento předmět plošně, tj. každý typologický druh zvlášť.
34
Navrhujeme inovovat předmět včleněním jedné společné přednášky zaměřené na trvale udržitelný rozvoj, především z hlediska energetických a ekonomických nákladů na
výstavbu a provoz budov, výtěžnosti místa, variability budov z hlediska společenského
vývoje a změn poptávky po různých typech veřejných budov.
Nedílnou součástí této přednášky budou ukázky příkladů realizací veřejných staveb, a
to jak pozitivních, tak negativních.
Podobně navrhujeme inovovat také předmět Typologie II, v rámci Typologie III bude
přenáška zaměřena přednostně na okruhy probrané v rámci tohoto předmětu.
Předmět je třeba inovovat pouze rozšiřováním, neboť celý současný obsah je pro vzdělání architekta nezbytný. Časový prostor pro rozšíření existuje, zvláště po optimalizaci
rozsahu jednotlivých bloků.
Řešitelský tým:
Ing. arch Jan Foretník, Ph.D
Formy výstupu
Wiley Academy, 2000
London, 2003
New York, 1998
35
Přílohy
-
1. Školy
2. Divadla
3. Kina
4. Konferenční sály
5. Knihovny
6. Dopravní stavby
7. Veřejné stravování
8. Nemocnice
9. Balneologie
10. Handicap
Navrhovaná osnova:
1. Školy
2. Divadla
3. Kina
4. Konferenční sály
5. Knihovny
6. Dopravní stavby
7. Veřejné stravování
8. Nemocnice
9. Balneologie
10. Handicap
11. Typologie trvale udržitelných veřejných budov II
12. Test
36
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
1.
Název předmětu
U11 Urbanismus I - základy a vývoj urbanismu
Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ je úvodním předmětem bloku urbanistických
předmětů. Je zaměřen na získání úvodních znalostí ze základů urbanismu s těžištěm ve
vývoji stavby měst. Vývoj měst je rozčleněn na počátky osídlení a sídel, historické etapy
a moderní vývoj měst a osídlení. Jednotlivé etapy vývoje a rozvoje měst jsou probírány
se zaměřením na faktory, proudy a skutečnosti, které měly významný vliv na evropskou, potažmo domácí stavbu měst. Mimořádný důraz s vyšší podrobností je kladen na
časové etapy od počátků 19. století, kdy začíná období, které přetvářelo a dotvářelo
význam, charakter, strukturu a podobu měst. Největší pozornost je věnována obdobím
20. století a současnosti; na toto pak navazují následné urbanistické předměty typologického charakteru.
Ve cvičení studenti zpracovávají samostatně pod vedením pedagoga seminární práci
zaměřenou na vývoj a rozvoj určeného sídla nebo jeho části s důrazem na vývoj sídla
nebo jeho části se zaměřením na současné období.
Cílem předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ je poskytnout základní znalosti základů a
vývoje stavby měst potřebných pro následné studium navazujících, zejména urbanistických disciplin v bakalářském a magisterském a doktorském studiu.
Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ je povinným předmětem Bakalářského studijního programu na FA VUT v Brně. Navazuje na znalosti získané na střední škole, na znalosti z oblasti historie, vývoje stavebnictví, umění a společenských věd apod.
Výuka předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ (Urbanismu I.) je v 1. ročníku BSP je
v letním semestru a má rozsah dvě hodiny přednášek a hodinu cvičení týdně. Úvodní
předmět bloku urbanistických předmětů je zakončen získáním zápočtu ze cvičení a
37
zkouškou.
Cílem předmětu je poskytnout studentům základní znalosti faktů a souvislostí ze základů urbanismu a základních etap vývoje měst v takovém rozsahu a kvalitě, aby byli připraveni pro výuku následných, zejména urbanistických a souvisejících předmětů bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu.
Přednášky předmětu jsou rozděleny do základních tematických bloků:.
• Základy urbanismu
• Vznik pevných sídel, historická stavba měst
• Moderní a současná stavba měst
V úvodu přednášek předmětu jsou studenti seznámeni se základními pojmy, charakteristikou a principy urbanismu jako multidisciplinárního oboru, zabývajícího se uspořádání lidských sídel, oboru úzce spjatého s architekturou. Jsou seznámeni s fenoménem
města, jeho charakteristikou a principy pojetí. Těžiště urbanismu spočívá
v prostorovém uspořádání území, organizaci provozu a funkční struktuře; zákonitosti
tohoto uspořádání by měly akceptovat jak přírodní danosti a hodnoty území, souvislosti společenské, sociální, kulturní a ekonomické.
Vlastní vývoj stavby měst je rozčleněn do základních tematických kapitol vývoje podle
obvyklého historického hlediska. Na začátku tohoto bloku předmětu je uveden výklad
o počátcích vzniku stálého osídlení a prvních formách, funkcích a konkrétních lokalitách předměstského osídlení.
Historické etapy vývoje měst jsou rozděleny na následující části: stavba měst ve starověku (mimo antické období), řecká a římská stavba měst, středověká stavba měst, novověká stavba měst. Starověká stavba měst předznamenala budoucí rozvoj měst a vytvořila řadu principů, které se uplatnily v pozdějších dobách, řada z nich dodnes neztratila svůj význam. Epochy středověké a novověké stavby jsou probírány s vyšší podrobností s ohledem na skutečnost, že se jedná o období, ve kterých vznikala a vyvíjela se
česká města. Převážná většina českých měst vznikla ve středověku a pozůstatky těchto
struktur, pozměněných v novověku, jsou obsaženy v jádrech většiny našich měst. Znalosti tohoto vývoje umožní hlubší a komplexnější pochopení procesů proměn v území.
Důležitou část předmětu je věnována moderní epoše vývoje a proměn měst, epoše, ve
které byla dotvořena naše sídla a osídlení do současné podoby. Je to stavba měst
v období 19. století (přechod měst od historické do moderní podoby), stavba měst ve
20. století a soudobá stavba měst. Na období 20. století a současnost je kladen vyšší
důraz s podrobnějším měřítkem detailu výkladu.
Cvičení předmětu je organizováno do šesti dvouhodinových bloků. Na konkrétní určené město nebo jeho část zpracovávají studenti samostatně pod vedením pedagoga a
podle určené osnovy (modifikované podle charakterem zkoumaného sídla nebo jeho
části) seminární práci, ve které se snaží postihnout textovou a grafickou formou hlavní,
případně problémové etapy vývoje s důrazem na současné období, ve které si vytipují
určitý problém nebo úkol rozvoje a v seminární práci předloží svoji představu koncepce
možného řešení.
38
Znalosti vývoje stavby měst je pro architekta velmi potřebné a nutné jak z hlediska získání všeobecného kulturního a odborného přehledu, tak především z potřeby těchto
znalostí pro pochopení složitého procesu vývoje a rozvoje měst a osídlení v celkovém
kontextu dějinného vývoje a souvisejících proměn sociálních a společenských, které
jsou vždy v pozadí velkých proměn územních a vzniku, proměn a transformací měst a
ostatních urbánních útvarů a struktur a v neposlední řadě pro vlastní tvůrčí činnost absolventů.
Složitost vývoje a rozvoje urbánních struktur a osídlení v současné době (od konce 20.
století) si vyžaduje, s ohledem na kriticky vypjaté ekonomické, politické a společenské
podmínky a globální ohrožení ekologické stability planety zohledňovat při všech úvahách, koncepcích a realizacích proměn územního rozvoje hledisko udržitelného rozvoje
jako hlavního nadřazeného principu.
I když myšlenka udržitelného rozvoje vznikla v druhé polovině 20. století a první vědecké úvahy o vztahu k přírodě v 19. století, je problematika vztahu města a krajiny mnohem starší. Tento vztah se rozvíjel v pozitivních i negativních relacích, myšlenky o
„harmonickém spojení“ s přírodou provázejí lidské dějiny už od starověku.
V dosavadním profilu výuky předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ nejsou myšlenky a
koncepce o vztahu města a krajiny systematicky a systémově zdůrazněny ve vztahu
k jednotlivým epochám vývoje měst a principům jejich rozvoje. Je žádoucí, aby faktory
související s proměnami vztahu města a krajiny byly důsledně objasněny ve vazbě na
konkrétní proměny měst. Zvláštní pozornost je nutno věnovat obdobím 19. a 20. století, kdy negativní ovlivňování životního prostředí v souvislosti s rozvojem průmyslu a
dopravy dospělo v druhé polovině 20. století do kritické fáze a bylo nutno hledat cesty
řešení těchto otázek. Problémy rozvoje soudobých sídel a jejich řešení z hlediska udržitelného rozvoje mají, jak je zřejmé, své historické prameny a souvislosti; v inovovaném
předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ bude možno je studentům přiblížit.
Inovace předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ v rámci kurzu č.2 – „Typologie trvale
udržitelné výstavby“ je tedy žádoucí, zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná u
úvodní předmět bloku urbanistických předmětů.
Inovace předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ představuje zkvalitnění jeho obsahu a
umožní hlubší pochopení vývoje, rozvoje a transformace měst ve vývojovém historickém procesu v kontextu vztahu sídla a krajiny, ve vztahu města a přírodního prostředí.
Spolu s výukou ostatních předmětů kurzu „Udržitelná výstavba“ se studentům už na
počátku studia přiblíží pohled na problematiku udržitelného rozvoje jako základní princip přístup k řešení problémů rozvoje staveb a sídel.
V rámci urbanistických předmětů se jedná o počáteční fázi chápání a rozvíjení znalostí
o principech udržitelného rozvoje a jeho aplikaci v problematice urbanistického rozvoje, v jeho specifických disciplinách a v mezioborovém kontextu. Takové zkvalitnění výuky předmětů FA VUT přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti jak samotných absolventů, tak fakulty architektury.
39
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Urbanismus I - základy a vývoj urbanismu“.
Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ umožňuje sledovat dynamický časový průběh
kvalitativních proměn základních vztahů v historickém procesu urbanizace – vztahů
osídleného (městského či venkovského) území a krajiny, vztahů přírodního a „umělého“ prostředí.
Vztahy v procesu vývoje a rozvoje sídel, vztahy v historickém procesu urbanizace se
vyvíjely od předvěkého období do současnosti. V předvěkém období (před vznikem
prvních pevných sídel) existovala v území, pouze původní matrice krajiny, prakticky
bez viditelných výsledků činnosti lidí. Od vzniku prvních stálých sídel, souvisejícím
s rozvojem zemědělství, se tento stav až do současnosti měnil. Zatímco v historických
epochách stavby měst a sídel probíhal vývoj bez výraznějších kritických extrémů ve
vztahu obou základních fenoménů prostředí (přírodního a „umělého“), v moderních
epochách (19. a 20. století, současnost) již tento vztah začal dosahovat kritického stavu a od druhé poloviny 20.století nabyly tyto kritické faktory celoplanetárního dosahu
a globální ekologické ohrožení Země se reálným7. V závěru 20.století se jeví jako nutnost uplatňovat v územním rozvoji hledisko udržitelného rozvoje jako nejdůležitější
principu soudobého urbánního rozvoje (a nejen pouze něho).
Nebezpečí lokálních i globálních ekologických proměn je součástí širšího komplexu
problémových jevů soudobého světa jako např. energetická krize, nárůst polarizace
sociální a ekonomické struktury apod.
Poznání vývoje a výsledků vzájemného působení základních fenoménů prostředí včetně hlavních souvisejících faktorů, jejich vzájemného ovlivňování, tendencí
k harmonickému souladu v působení a vztahu obou složek nebo naopak ke vzájemné
negaci nebo dokonce agresivnímu působení, je významným momentem hlubšího poznání složitého mechanismu proměn urbánního prostředí. Tyto znalosti mohou přispět
k objektivizaci tvorby konkrétních principů a zásad udržitelného rozvoje soudobých
měst a osídlení.
Prohloubení obsahu inovovaného předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ bude zaměřeno na konkretizaci problémových jevů a následné zobecnění výsledků působení a
proměn faktorů udržitelnosti v historickém procesu vývoje a rozvoje urbánního prostředí.
7
Medows, D.I. - Meadowsová, D.H. : Meze růstu, 1972; Meadowsová, D.H. - Medows, D.I. - Randers, J.: Překročení mezí, 1995
40
Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ (Urbanismus I.) je v letním semestru 1.ročníku
studia BSP na FA VUT, jako první urbanistický předmět, bez návaznosti na předchozí
výuku odborných předmětů urbanistického charakteru. Souběžně s výukou předmětu
začíná výuka předmětu „Vývoj architektury I.“
Na úvodní urbanistický předmět navazují v BSP další urbanistické a mezioborové předměty. Z povinných předmětů to jsou následující:
•
Ve druhém ročníku BSP v ZS předmět „Stavba měst“ (Urbanismus II.) a v LS předmět „Soudobá města a osídlení“ (Urbanismus III.). Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ spolu s urbanistickými předměty ve 2.ročníku BSP tvoří teoretický základ
pro ateliérovou tvorbu BSP zaměřenou na urbanistickou problematiku.
•
Ve 3.ročníku BSP jsou to jednak předměty „Sociologie“ a Aplikovaná ekologie“,
které dávají urbanistické problematice mezioborový rozměr, tak další urbanistický
předmět“Tvorba urbánního a krajinného prostředí“ (Urbanismus IV.), který se zabývá specifickými otázkami urbanismu a urbanistické tvorby, především formami a
způsoby prostorového uspořádání urbánního prostředí a přírodních prvků a jejich
vazeb na krajinné prostředí.
•
Ve 4.ročníku BSP uzavírá výuku urbanismu (v BSP) předmět Územní plánování (Urbanismus V.), kde se studenti seznamují se základy plánování sídel a legislativy
územního plánování.
Obsah uvedeného souboru urbanistických předmětů V BSP na FA VUT vychází
z koncepce profilu absolventa BSP na FA VUT v Brně, který byl v koncepci výuky urbanismu na FA VUT stanoven takto:
„Příprava výkonného architekta projektanta - bakaláře. Znalost základů urbanismu a
dějin urbanismu. Základní znalost urbanistických vazeb a souvislostí na úrovni města a
jeho části. Základní znalosti o souvisejících disciplinách. Schopnost řešení základní urbanistické problematiky na úrovni areálu nebo souboru s ověřením v ateliéru urbanistické tvorby - připravenost praktického architekta k řešení základních urbanistických
souvislostí a vazeb navazujících objektů.“
Způsob řešení
Cílem inovace předmětu „bude rozšíření zaměření, obsahu ve výuce předmětu o důsledné prohloubení obsahu inovovaného předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ o poznání vývoje a výsledků vzájemného působení základních fenoménů prostředí včetně
jejich hlavních souvisejících faktorů, jejich vzájemného ovlivňování, tendencí a bude
zaměřeno na konkretizaci problémových jevů a zobecnění podmínek, příčin, trendů a
důsledků faktorů udržitelnosti v historickém procesu vývoje a rozvoje urbánního prostředí.“
Struktura jednotlivých témat předmětu zůstane v podstatě stejná, ale obsah jednotlivých kapitol bude důsledně doplněn o charakteristiku a popis vztahu města (sídla) a
krajiny) nejen na úrovni hmotného prostředí, ale i v oblasti teoretické a filosofické.
Celkové poznatky z hlavních epoch vývoje měst (starověk, středověk a novověk, moderní období, současnost) budou na konci výkladu každého tematického bloku shrnuty.
Závěrečná část předmětu (12. a 13. téma) se budou po charakteristice soudobého
41
města zabývat východisky udržitelného rozvoje soudobých měst a osídlení.
Na závěrečnou část výuky inovovaného předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ bude
navazovat v dalším ročníku studia BSP výuka urbanistické typologie v předmětech
„Stavba měst“ a „Soudobá města a osídleni“ jako dovršení základní teoretické průpravy před urbanistickým ateliérem.
Řešitelský tým
Garantem předmětu je Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc., který předmět vyučuje spolu
s Doc.Ing.arch. Maxmilianem Wittmannem, Ph.D., oba z ústavu teorie FA VUT.
Řešitelem inovace předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ v rámci 2. Kurzu „Udržitelná
výstavba“ je Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc.
Formy výstupu
Základní výstupy
1. Publikace - učební texty „Základy a vývoj urbanismu“, doplněné obrázky, cca 60 –
100 normostran; digitální zpracování na CD. Vytištění a přidělení ISBN;
2. Vypracování „E-laerningového zkušebního testu“ (testovací otázky s odpovědí,
ohodnocení otázek).
Doplňkové výstupy
3. „E-learnigová podpora“ – 13 přednášek po min. 30 snímcích, presentace v pdf;
4. „Katalog příkladů a typů měst“, cca 50 stran.
Clark, G.: Prehistorie světa, Pyramida, Praha, 1973
Evropská charta urbanismu, Rozhodnutí EU č.234, 1992
Gehl, J.: Život mezi budovami, Partnerství, 2000
Hall, P.: Cities in Civilization, Weidenfeld § Nicolson,1998, ISBN 0-297-84219-6
Hruška, E.: Stavba miest, vydavatelství SAV, Bratislava, 1970
Hruška, E.: Vývoj stavby miest, vydavatelství SAV, Bratislava, 1961
Hrůza, J.: Hledání soudobého města, Praha, 1973
Hrůza, J.: Charty moderního urbanismu, Praha, 2002
Hrůza, J.: Slovník soudobého urbanismu, Odeon, Praha, 1997
Hrůza, J. - Zajíc, J.: Vývoj urbanismu I., Vydavatelství ČVUT, Praha, 1996
Hrůza, J. - Zajíc, J.: Vývoj urbanismu II., Vydavatelství ČVUT, Praha, 1996
Jacobs, J.: Smrt a život amerických velkoměst, Odeon, Praha, 1976
Kolektiv: Česká architektura a urbanismus v nové situaci, výzk. záměr FA VUT Brno,
2000
Koutný, J.: Proměny českých měst na přelomu historické a moderní epochy, habilitační
přednáška, 2003
Koutný, J.: Základy a vývoj urbanismu, přednášky, nepublikovaný materiál, 2005 -2011
Lorenc, V.: Nové Město pražské, SNTL, Praha, 1973
Lynch, K.: A good city form, Cambridge
Maier, K.: Urbanistická čítanka I.,II, ČKA, Praha, 2000
Marhold, K. a kol.: Obnova sídel, ČVUT, Praha, 1992
42
Medows, D.I. - Meadowsová, D.H. : Meze růstu, 1972
Meadowsová, D.H. - Medows, D.I. - Randers, J.: Překročení mezí, Argo, Nadace EVA,
Praha, 1995, ISBN 80-85794-83-7, ISBN 80-901890-0-8
Norberg - Schultz, Ch.: Genius Loci, Odeon, Praha, 1994
Sitte, C.: Stavba měst podle uměleckých zásad, ČKA, Praha, 1995
Valena, T.: Město a topografie, Národní technické muzeum, 1991
Vitruvius, M.P.:Deset knih o architektuře, SNKL, Praha, 1953
Voženílek, J: Vývoj urbanismu, ČVUT, Praha, 1979
Žák, L.: Obytná krajina, Praha, 1947
Přílohy:
-
Původní osnova předmětu Základy a vývoj urbanismu (13 týdnů)
1. Úvod do urbanismu, základní pojmy.
2. Zaměření a charakteristika urbanismu, mezioborové souvislosti.
3. Zákonitosti vývoje a uspořádání sídel, vznik a rozvoj prvních sídel.
4. Nejstarší městské kultury.
5. Řecká a římská stavba měst.
6. Středověký vývoj.
7. Příklady středověkých měst a jejich prostorů
8. Novověký vývoj I.
9. Novověký vývoj II.
10. Vývoj měst v 19.století.
11. Meziválečný vývoj měst.
12. Poválečný vývoj měst.
13. Soudobé město.
Inovovaná osnova předmětu Základy a vývoj urbanismu (13 týdnů)
1. Úvod do urbanismu, základní pojmy, zákonitosti vývoje a uspořádání sídel.
2. Zaměření a charakteristika urbanismu. Navazující discipliny, mezioborové souvislosti.
3. Vznik a rozvoj prvních sídel, nejstarší městské kultury.
4. Řecká a římská stavba měst, zhodnocení starověké stavby měst
5. Středověký vývoj.
6. Novověký vývoj.
7. Zhodnocení středověké a novověké stavby měst
8. Průmyslová revoluce, proměny na přelomu 19. a 20. století.
9. Meziválečný vývoj měst.
10. Poválečný vývoj měst.
11. Zhodnocení moderního vývoje měst
12. Soudobé město.
13. Východiska udržitelného rozvoje soudobých měst a osídlení.
43
3.4.3 BSP 3.KURZ – Trvale udržitelné technologie
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
2.
Název předmětu
TY5 Typologie V - zemědělské stavby
Cílem předmětu je získání znalostí pro navrhování architektury zemědělských staveb s
ohledem na ochranu životního prostředí a ochranu krajinného rázu a získat přehled o
soudobém dění na venkově.
Většina drobných českých farem dnes funguje v původních venkovských usedlostech.
V lepším případě byly tyto usedlosti užívány po generace nepřetržitě rodinami zemědělců, které nemohly v minulém režimu svobodně vykonávat svou činnost, nebo v horším
případě byly navráceny původním majitelům v restituci zcela zdevastované necitlivým
užíváním bez jakéhokoli vztahu k nemovitosti a bez výkonu jakékoli údržby. Velké farmy
v tuzemsku fungují v přestavěných bývalých státních statcích a zemědělských družstvech, které byly po letech užívání v komunistickém režimu
mnohdy ještě
v katastrofálnějším stavu. Jejich stavební fond byl sice novějšího data, ale pro stavbu bylo z nedostatku v té době běžném použito nekvalitních stavebních materiálů, navíc většina těchto staveb se stavěla v „akcích Z“, tudíž šlo obvykle o stavby tzv. „ušité horkou
jehlou“ amatéry bez dodržení správných technologických postupů při výstavbě .
Situace se nikterak nezlepšila ani po roce 1989. Běžná praxe v začátcích působení prvních tuzemských soukromě hospodařících rolníků i ekologických zemědělců byla, že až už
zemědělcům tzv. „ teklo do bot” a hrozila sankce, provedli nejnutnější opravy a stavební
úpravy stavebního fondu farmy svépomocí, tak aby odpovídaly neustále přísnějším hygienickým požadavkům a zafinancovali to z vlastních vyšetřených finančních prostředků.
To se mnohdy odrazilo na estetice staveb.
Postupem času a lepší schopností využití dotačních titulů z národních fondů a EU se situ44
ace v tuzemsku změnila a farmy byly schopny realizovat i velké profesionálně vedené
projekty přestaveb a novostaveb některých nových provozních objektů. Dnes je i většina
malých původních farem po rekonstrukci, či ve fázi postupné rekonstrukce zdařilé i méně
zdařilé. Probíhá i výstavba zcela nových drobnějších objektů farem.
S narůstající suburbanizací se zmenšuje plocha venkovské krajiny na úkor příměstské
aglomerace, což donutilo některé především ekologicky hospodařící zemědělce
v zahraničí, hlavně v sousedním Rakousku, opustit tradiční usedlosti v centrech obcí a
postavit si novou moderní farmu obklopenou vlastními pozemky ve volné krajině. Takový
vývoj lze očekávat s rozvojem trvale udržitelného zemědělství i v České republice.
Vzrůstající zájem o ekologii v zemědělském hospodaření se v budoucnosti promítne i do
nárůstu počtu nových staveb farem a ekofarem, jejichž urbanistické a architektonické řešení by mělo odpovídat současným moderním a ekologickým trendům ve stavebnictví.
Nové farmy se pomalu, ale jistě stanou vzorovými stavbami propagujícími selskou kulturu a zdravý způsob života.
Snaha o maximální výnosy ze zemědělské výroby související s rozvojem mechanizace a
intenzifikací v minulosti přerostla v nadprodukci potravin. Ruku v ruce s tím šla degradace úrodnosti půdy a destrukce životního prostředí příliš intenzivní výrobou v některých
pro zemědělství vhodných oblastech. Takový vývoj nebyl dále trvale ekonomicky, entviromentálně ani sociálně udržitelný. Začalo docházet k úpadku prvovýroby a odlivu pracovních sil. Nešetrné zemědělské postupy měly obrovský vliv na tvář kulturní venkovské
krajiny směrem k horšímu.
Trvale udržitelný rozvoj zemědělství spočívá ve zmírnění intenzity zemědělské produkce,
používání vůči životnímu prostředí a krajině šetrných zemědělských metod a postupů.
Zemědělec se stává spíše udržovatelem krajiny, než producentem potravin a výrobcem
alternativních energií. Jedním z pilířů trvale udržitelného rozvoje zemědělství je i nárůst
počtu farem hospodařících v režimu ekologického zemědělství.
Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, rozvoj agroturistiky i výroby biopotravin v režimu
ekologické zemědělství se odráží i do výstavby na stávajících i nových farmách. Nová
trvale udržitelná výstavba by měla být navržena v souladu s principy energeticky nenáročné, ekologické architektury s použitím zdravých a přírodě blízkých materiálů.
Seznámení studentů architektury s postupy při navrhování zemědělských a souvisejících staveb vycházejících z nových šetrných technologií živočišné a rostlinné produkce,
s navazujícími aktivitami, venkovským prostorem a životním stylem při respektování
hodnot okolního prostředí, tvorby a ochrany krajiny je nezbytným krokem
k připravenosti studentů do budoucí architektonické praxe.
Nejdůležitějším přínosem k rozvoji fakulty je zkvalitnění a zatraktivnění výuky. Současné metody výuky typologie navrhování staveb by měly zohlednit, že studenti vyrůstají
v multimediálním prostředí a jsou vystaveni mnohem většímu tlaku informací než v
minulosti. Inovace kurzu zahrnuje vytvoření nových učebních textů s e-learningovou
podporou, která umožňuje studentům přístup k výukovým materiálům i mimo výukový proces.
V rámci E-learningové podpory výuky budou zpracovány výukové texty včetně obrázků, prezentace přednášek v pdf a vypracovány autorské archy scénářů pro animace a
45
videosekvence a doplněny katalogovými příklady pozitivních realizací staveb. Zvýšení
zájmu studentů o probíranou látku bude mít také pozitivní dopad na jejich studijní výsledky.
Pokračování činnosti po skončení programu je reálně zajištěno, neboť inovovaný předmět je jedním ze základních povinných předmětů akreditovaného bakalářského studijního programu. Pokračování je tedy jednoznačně zajištěno v rámci platné akreditace
bakalářského studijního programu FA VUT v Brně.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Typologie V - zemědělské
stavby“
Je nutné seznámit studenty architektury a urbanismu již během studia s návrhem nových moderních farem hospodařících v souladu s trvale udržitelným zemědělstvím od
celkové urbanistické koncepce, přes prostorové parametry jednotlivých funkcí a dispozic, architektonický a technický návrh konstrukcí , výběr vhodných k životnímu prostředí šetrných stavebních materiálů až k vytvoření základní trvale udržitelné energetické koncepce farmy a koncepce hospodaření s odpady.
Současná stavební praxe vyžaduje u absolventů studijního programu FA VUT v Brně
komplexní znalosti široké problematiky navrhování budov. Předmět Typologie V – zemědělské stavby je akreditován v rámci bakalářského studijního programu. Je to povinný předmět, který je vyučován ve 2.ročníku, zimního semestru. Navazuje na předměty Typologie I -obytné stavby, Typologie II - veřejné stavby, Typologie III - veřejné
stavby a Typologie IV - průmyslové stavby. Znalosti z výuky předmětu jsou využity i pro
potřeby ateliérové výuky BSP a MSP.
Předmět je provázán s výukou Pozemní stavitelství IV a vytváří s ním společný KURZ 3
- Trvale udržitelné technologie, který bude ukončen společným vědomostním testem.
Cílem kurzu je získání komplexního pohledu na tvorbu trvale udržitelných budov a
studium technologií a stavebních konstrukcí, které zlepšují energetickou bilanci architektonického díla.
Způsob řešení
Předmět je povinný, vyučován v zimním semestru 4. ročníku BSP v rozsahu 2 hodiny
cvičení týdně a je hodnocen klasifikovaným zápočtem. Je provázán s předmětem TIN technická infrastruktura s nímž tvoří KURZ 7 – Navrhování trvale udržitelné výstavby.
Studenti kurzu absolvují společný vědomostní test.
Výuka bude probíhat jednak formou přednášek, jednak formou samostudia pomocí
vytvořené e- learningové podpory předmětu. Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu
46
studiu. Studentům, kteří budou do výuky zapojeni se nabízí možnost pracovat s moderními pedagogickými a technologickými metodami. Inovace celkově zlepší srozumitelnost a dostupnost informací i výukových materiálů, včetně možnosti využít ke studiu i nově zakoupenou současnou zahraniční literaturu. Získané vědomosti studenti
uplatní při dalším studiu MSP a především v následující praxi.
Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických rocích a
budou dále průběžně aktualizovány a modernizovány. Běžné finanční náklady budou
hrazeny z rozpočtu ústavu a fakulty.
Řešitelský tým
Garantem předmětu je doc.Ing.arch.Hana Urbášková, Ph.D.
Na výuce se bude podílet také doktorand Ing.arch. Lucie Pohanková, která zpracovává
disertační práci na danou problematiku.
Formy výstupu
1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky). Publikace budou zpracovány digitálně na CD, vytištěny a přiděleny ISBN.
2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu ( testovacích otázek s odpovědí a
ohodnocením otázek).
3. „E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf)
4. Vypracování autorských archů scénářů pro animace a videosekvence
5. Učební pomůcka - Katalog příkladných staveb.
Inovace předmětu zajistí nákup odborné aktuální literatury, zejména zahraniční. Zakoupená literatura bude zahrnuta do fondů fakultní knihovny.
BOEGE,Helmbrecht.Landwirtschaftliche Gebäude - Zukunftsorientiert planen, landschaftsgerecht und nachhaltig bauen. a.i.d. Special, 2011. 152s. ISBN: 978-3-8308-0929-6
Lehmann,B.; Gronauer ,A. Sinnvoller Umgang mit Energie auf dem Bauernhof
Hinweise für einen sparsamen und angemessenen Energieeinsatz auf dem Öko-Hof.
SÖL-Sonderausgabe Nr. 55, 1992. 145 Seiten . ISBN 3-926104-55-4
Wege zum neuen Stall. Von der Projektidee über das Genehmigungsverfahren zum neuen Stall - ein Leitfaden für erfolgreiche Stallbauprojekte. KTBL-Heft, Band 85. Kuratorium
für Technik und Bauwesen in der Landwirtschaft e.V. -KTBL-, Darmstadt: 2009, 60 S.,
ISBN 978-3-941583-29-0
Natura 2000. Auswirkungen auf Genehmigungsverfahren von Stahlbauten. KTBL-Heft.
Kuratorium für Technik und Bauwesen in der Landwirtschaft e.V. -KTBL-, Darmstadt:
2007, 56 S. ISBN 978-3-939371-43-4
Norma ČSN 73 45 01 Stavby pro hospodářská zvířata – základní požadavky
Norma ČSN pro požární bezpečnost 73 08 42 Objekty pro zemědělskou výrobu
Norma ČSN 75 54 90 Stavby pro hospodářská zvířata – Vnitřní stájový vodovod
Norma ČSN 75 67 90 Stavby pro hospodářská zvířata – Odkliz stájových hnojiv, vnitřní
stájová kanalizace
Norma ČSN 75 61 90 Stavby pro hospodářská zvířata – Faremní stokové sítě a kanalizační
přípojky, skladování statkových hnojiv
47
Norma ČSN 73 05 43 -1 Vnitřní prostředí stájových objektů část 1: Tepelná ochrana
Norma ČSN 73 05 43 – 2 Vnitřní prostředí stájových objektů část 2: Vytápění a větrání
Přílohy
-
1. Historie zemědělských staveb a obydlí
2. Architektura zemědělských staveb
3. Stavby pro ustájení skotu
4. Stavby pro ustájení ostatních zemědělských zvířat
5. Doplňkové stavby pro živočišnou výrobu
6. Stavby pro rostlinnou výrobu (sklady, posklizňové úpravy)
7. Stavby pro skladování a ošetřování zemědělské techniky
8. Skleníkové hospodářství, viniční hospodářství
9. Obnova vesnice a zemědělsky využívané krajiny
10. Přestavba zemědělských staveb v rámci privatizace
11. Navrhování rodinných farem, agroturistika
12. Využívání alternativních zdrojů energie v zemědělství
13. Územní systémy ekologické stability a pozemkové úpravy
1. Význam venkovského prostoru v soudobé civilizaci
2. Udržitelný rozvoj venkova
3. Prostorové plánování vesnice (Malorka, Hostětín)
4. Vývoj vesnice. Územní systémy ekologické stability
5.
6.
7.
8.
Kulturní hodnoty venkova
Stavby pro ustájení a chov skotu, ovcí, koz a prasat
Stavby pro ustájení a chov koní ,
Doplňkové stavby a skleníkové hospodářstvÍ.Konstrukce a materiály zemědělských
staveb
9. Zásady navrhování farem a ekofarem .
10. Odpadní hospodářství na farmách a ekofarmách, bezodpadové hospodářství,
11. Energetický koncept farem a ekofarem . Obnovitelné zdroje energie
12. Stavby viničních hospodářství
13. Architeltura zemědělských staveb
48
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
2.
Název předmětu
PS4 Pozemní stavitelství IV
Obsahem předmětu je studium technologií a stavebních konstrukcí (neprůsvitné a
průsvitné části obvodové pláště), které zlepšují energetickou bilanci architektonického
díla. Předpokladem je využití netradičních a obnovitelných zdrojů energie ve stavebnictví (např. sluneční záření, vítr, voda, biomasa, geotermální energie). Součástí předmětu je rovněž studium požární ochrany staveb.
Cílem předmětu je získání komplexního pohledu na tvorbu budov a na znalosti uplatňujících se při návrhu konstrukčního systému za předpokladu energeticky úsporného
navrhování. Jde o poznání správných zásad a postupů při navrhování nízkoenergetických a pasivně energetických domů.
Předmět Pozemní stavitelství IV patří do kategorie předmětů, které mají inovativní
charakter. Společně s předměty volitelnými sleduje jeho obsah trend uplatňovaný ve
vývoji současných technologií, stavebních materiálů a konstrukcí. V rámci stávajícího
stavu je student seznamován s poznatkovou základnou, běžnou v zemích Evropské
unie, které jsou v předmětné oblasti na vyšší úrovni, nežli je tomu v České republice.
Studenti prostřednictvím přednášek a seminářů poznávají novinky, které jsou nezbytnými složkami v oblasti udržitelného rozvoje. Nicméně tento předmět zatím neobsahuje komplexní hodnocení vlivů, které působí na životní prostředí. Po stránce architektonického navrhování se jedná o energeticky úsporné nízkoenergetické, pasivní,
nulové nebo i plusové domy. Stranou zatím zůstávají domy inteligentní.
Rozsáhlá pozornost je věnována studiu technologií a stavebních konstrukcí. Projevuje
se to především v optimalizaci návrhu budovy jako celku a také jeho součásti. Zde sehrává důležitou roli faktor tvaru vyjádřený poměrem A/V, orientace budovy ke světo49
vým stranám a podíl průsvitných a neprůsvitných konstrukcí. Důležitou stránkou je teoreticky zdůvodněná tvorba obálky, která tvoří systémovou hranici budovy. K tomu
přistupuje konstrukční tvorba vyjádřena především prostřednictvím komplexního stavebního detailu. Této problematice se předmět věnuje především v seminářích.
Přednášky vytvářejí teoretickou základnu, která poskytuje vědomosti k dosažení optimálního návrhu energeticky úsporného architektonického díla. S ním souvisejí také
poznatky o obnovitelných zdrojích energie, které významně přispívají k příznivé energetické bilanci budovy. Bez nich je v současnosti návrh energeticky úsporné stavby
prakticky nemožný. Významnou roli zde sehrává především účinek slunečního záření a
jeho konverze, na technickými prostředky dosažitelné teplo nebo elektřinu. Student je
tak systematicky a koncepčně seznamován s principy aktivního využití účinků slunečního záření. Vedle toho jsou studentům přiblíženy i další obnovitelné zdroje, jako je
voda, vítr, biomasa nebo geotermální energie. Na řadě modelových příkladů nebo
skutečných objektech probíhá seznámení s tím, jak se s těmito zdroji pracuje a co je
potřeba zajistit, aby je bylo možno úspěšně použít.
Předmět se zabývá také alternativními způsoby výstavby, které poskytují podzemní
stavby nebo přírodní stavební materiály. Student je zde detailně seznamován s jejich
zatím nepříliš rozvinutými, přesto možnými a v praxi užívanými a s dobrými výsledky
ověřenými způsoby realizace.
Nepostradatelnou složkou obsahu předmětu jsou úvahy o možnostech, jak dosáhnout
nezávislosti na importovaných a z mnoha ohledů také problematických nebo
z rizikových destinací získaných zdrojů energie. Jedná se především o neobnovitelné
zdroje ropy nebo zemního plynu. V rámci netradičních energetických zdrojů je pozornost zaměřena také na stavební aspekty budování jaderných elektráren.
Součástí předmětu Pozemního stavitelství IV je také disciplina, která vychází ze stavebně fyzikální teorie vysokých teplot, kterou je téma požární ochrany budov. Toto
téma je nesmírně závažné a má vliv jak na správně pojatý návrh architektonický, tak i
na návrh jehož materiálový i konstrukčním koncept nebude zatížen obavami
z potenciální možnosti vzniku komplikací. Jeho zanedbáním mohou vzniknout velké
škody, jak při projektování, tak i při samotné výstavbě. V současnosti předpisy a normy, které se tohoto oboru týkají, procházejí složitou reformou. Jejich změny je nezbytně nutné zařadit do učební látky inovovaného předmětu.
Předmět Pozemní stavitelství IV zapadá do struktury předmětů technického charakteru. S ohledem na jeho obsah však má i prvky, které lze definovat jako přírodovědné.
Jedná se o discipliny jako je fyzika nebo klimatologie, což je možno chápat jako složku,
která předmětem organicky prostupuje a obohacuje ho.
Technologie a stavební konstrukce jsou důležitými prvky v oblasti udržitelného stavebnictví a architektury. V oblasti architektonického a konstrukčního navrhování patří k
nepostradatelným prvkům, které formují moderní energeticky úsporné systémy a zároveň determinují míru působení na zdraví osob, které se pohybují v interiéru budov
anebo v urbanizovaném prostředí. Jsou neopominutelnými součástmi inovačních procesů, které vedou k významným kvalitativním změnám. Jedná se o vlivy, které komplexněji, nežli tomu bylo dosud, kvantifikují vlastnosti stavebních látek. Týká se to například definování podílu primární energie nutné k výrobě a zabudování stavebních
50
materiálů, stupně acidifikace životního prostředí anebo produkce skleníkových plynů.
Totéž se vztahuje na potřeby a posléze spotřeby energie na vytápění, přípravu teplé
vody a větrání. To vše jsou vlivy, které se dosud ve struktuře předmětu Pozemní stavitelství IV objevovaly pouze singulárně a bez vztahu k dalším veličinám. V rámci inovace
předmětu bude mít studijní látka charakter komplexní provázanosti s explicitními vyjádřeními jednotlivých proměnných. Ve studijních programech se to operativně může
vkomponovat jedině a právě prostřednictvím inovace předmětů. S tím úzce souvisí
v současnosti probíhající revize základních normativních předpisů, z nichž pro navrhování je důležitá ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Její závěry se do předmětu nově
také promítnou.
Inovovaný předmět rozšíří poznatkovou základnu, z níž mohou čerpat nejen studenti
ročníku, kteří jej mají právě zapsaný. Může se stát inspiračním zdrojem i pro studenty
ročníků vyšších, popřípadě pro akademické pracovníky mateřské fakulty a také dalších
fakult v rámci celé univerzity. Projevit se to velmi markantně a s prvky rozvojového
charakteru může tím, že studenti v tomto předmětu dostanou poměrně rozsáhlý soubor aktuálních informací, které se mohou stát východiskem při uplatnění
v nejrůznějších národních i mezinárodních architektonických a urbanistických soutěžích, kterých se posluchači FA VUT v Brně rádi a úspěšně zúčastňují.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Pozemní stavitelství IV“
Podstatou trvale udržitelného rozvoje, jak jej představuje předmět Pozemní stavitelství IV, je rozšíření poznatkové základny a rozvinutí schopností, které povedou
k energeticky úspornému navrhování budov. Zároveň je k tomu potřebné připočíst šetrný vztah k životnímu prostředí, což je v předmětu patrné z ekologicky reálného
zhodnocení optimálních variant zvolených pro tvorbu budov. Důležitou roli sehrají suroviny z místních zdrojů a obnovitelné zdroje energie.
Předmět Pozemní stavitelství IV je takto možno chápat jako moderní disciplinu, aktuálně přispívající k rozvoji poznatků o aktuální problematice, kterou je udržitelný rozvoj.
Předmět Pozemní stavitelství IV je akreditován v rámci bakalářského studijního programu FA VUT v Brně. Je to povinný předmět, který je vyučován ve 2. ročníku, v jeho
letním semestru. Navazuje na předměty Pozemní stavitelství I, Pozemní stavitelství II a
Pozemní stavitelství III.
Předmět je zároveň provázán s předmětem Typologie V – zemědělské stavby, se kterým vytváří společný KURZ 3 - Trvale udržitelné technologie, který bude ukončen společným vědomostním testem.
51
Cílem kurzu je získání komplexního pohledu na tvorbu trvale udržitelných budov a
studium technologií a stavebních konstrukcí, které zlepšují energetickou bilanci architektonického díla. Studenti budou seznámeni s požadavky řešení konstrukcí zemědělských staveb a jejich skladbou konstrukcí, která se odlišuje od jiného typologického
typu pozemních staveb.
Způsob řešení:
Předmět je povinný, vyučován v letním semestru 2. ročníku BSP. V rozsahu jednoho
týdne je dotován 2 hodinami přednášek a 2 hodinami seminářů. Přednášky jsou nepovinné. Semináře jsou povinné. V nich studenti samostatně zpracovávají zadání, která
jsou individuálně konzultována a klasifikována. Po absolvování semináře zakončeného
testem a po získání zápočtu, má student právo absolvovat zkoušku.
Pro výuku inovovaného předmětu budou pořízeny výukové materiály ve formě tištěné
publikace a budou vydány elektronické učební texty s obrázky a tabulkami. Materiály
budou přístupné prostřednictvím e-learningové podpory i mimo výukový rozvrh na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning.
Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově
se zvýší motivace studentů k aktivnímu a samostatnému studiu. Vytvořené studijní
materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány.
Řešitelský tým:
Garantem předmětu Pozemní stavitelství IV je doc. Ing. Josef Chybík, CSc., který
předmět vyučuje společně s Ing. Jaroslavem Štikarem. Oba jsou pracovníky stavu
Ústav stavitelství FA VUT v Brně.
Řešitelský tým 3. kurzu tvoří doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., z Ústavu navrhování FA VUT v Brně a doc. Ing. Josef Chybík, CSc., z Ústav stavitelství FA VUT v Brně.
Formy výstupu:
1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky a tabulkami). Publikace budou zpracovány digitálně a uloženy na nosiči (CD), vytištěny s přiděleným
ISBN.
2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu (testovací otázky s odpovědí a
bodovou hodnotou jednotlivých otázek).
3. E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových
textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf nebo ppt).
Literatura a prameny:
Humm, O.: Nízkoenergetické domy. Praha, 1999.
Chybík, J.: Přírodní stavební materiály. Praha, 2009.
Marton, J.: Stavby ze slaměných balíků. 2010
Poslušná, I. – Meixner, M.: Moderní panelový byt. Brno, 2007.
Šála, j. et al.: Tepelná ochrana budov. Praha 2008.
Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy. Principy a příklady. Praha, 2005
Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy 2. Principy a příklady. Praha, 2008.
Vaverka, J. et al.: Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno 2006.
52
Vaverka, J. et al.: Dřevostavby pro bydlení. Praha 2008.
Smola, J.: Stavba rodinného domu krok za krokem. Praha 2007.
Sborníky z konference Zdravé domy.
Sborníky z konference Pasivní domy.
Přílohy
-
1. Energeticky úsporné budovy, obnovitelné zdroje energie.
2. Pasivní a aktivní využití sluneční energie v architektonickém díle.
3. Sklo v architektuře. Druhy skel, uložení skleněné výplně, těsnění.
4. Skleněné konstrukce stěnového a střešního pláště. Strukturální zasklení.
5. Ochrana před účinky sluneční tepelné zátěže – stínění: rolety, žaluzie, okenice, slunolamy, římsy, reflexní skla.
6. Ekologické stavby technické infrastruktury. Podzemní architektura. Venkovní úpravy a drobná architektura, venkovní schodiště, opěrné zdi, chodníky. Kašny a fontány. Protihlukové stěny.
7. Požární bezpečnost staveb I.: požární úsek, požární odolnost, požární zátěž.
8. Požární bezpečnost staveb II.: zvýšené požární odolnosti, únikové cesty, odstupy.
9. Stavební klempířské práce.
10. Zásady navrhování konstrukcí v objektech s vlhkým nebo mokrým provozem. Sanace vlhkého zdiva.
11. Konstrukční systémy průmyslových provozů. Stavební konstrukce pro inženýrské sítě, kolektory.
12. Ochrana proti biologické korozi. Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě.
13. Zásady volby konstrukčního systému objektu: kritéria technologie, staveniště, ekonomie, životní prostředí.
Inovovaná osnova předmětu (13 týdnů):
1. Teoretický základ energeticky úsporných domů.
2. Aplikace teoretického základu na tvorbu energeticky úsporných domů.
3. Obnovitelné zdroje energie jako determinant energeticky úsporného návrhu.
4. Příspěvek stínicího zařízení na optimalizaci interního prostředí.
5. Budovy kryté zemí. Ekologické stavby technické infrastruktury.
6. Energeticky a ekologicky racionální obvodové pláště budov.
7. Zabezpečení budov před účinky vysokých teplot – požární ochrana I.
8. Zabezpečení budov před účinky vysokých teplot – požární ochrana II.
9. Návrh budov s využitím stavebních prací klempířských.
10. Ekologicky přijatelné způsoby navrhování konstrukcí v objektech s vlhkým nebo mokrým provozem. Sanace vlhkého zdiva.
11. Energeticky úsporné konstrukční systémy průmyslových budov.
12. Zabezpečení a ochrana budov před účinky biologické koroze.
13. Energeticky hospodárný návrh volby konstrukčního systému budov.
53
3.4.4 BSP 4. KURZ – Typologie udržitelného města
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
3.
4. KURZ - Typologie udržitelného města
Název předmětu
APE Aplikovaná ekologie
Předmět "Aplikovaná ekologie" vstupuje do procesu vzdělávání jako účelový výběr poznatků z ekologických vědních disciplín, důležitých pro architektonickou a urbanistickou tvorbu. Navazuje na předchozí základní urbanistické a architektonické předměty,
které se zabývají zejména funkčními a provozními vztahy. Předmět se zabývá základními krajinotvornými disciplínami, vytvářejícími přírodní prostředí pro stavby měst i
domů. Základním hodnotovým měřítkem je přitom právě trvalá udržitelnost.
Předmět se zabývá základními krajinotvornými disciplínami od:
- úvodu do základů ekologie, přes aplikační výstupy
- ekologie populací a druhů po krajinnou ekologii
Na toto základní kompendium navazují aplikace a inspirace pro architektonickou a urbanistickou tvorbu, a to jak v detailu (typická skladba prvků v různých prostředích), tak
i v širších kompozicích (krajinný ráz).
V druhé části je právě pro pochopení trvalé udržitelnosti vývoje krajinných ekosystémů v interakci se socioekonomickými věnována zvláštní pozornost historickému vývoji
prostředí, včetně měst. To umožní i pochopení fenoménů rázovitosti českých i světových krajin, včetně kompozičních daností. Hlavní důraz je přitom kladen právě na trvale
udržitelné etapy vývoje krajin a jejich komunit, s rozborem příčin i důsledků. Třetí část
je věnována legislativnímu zabezpečení tvorby a ochrany přírodních zdrojů (ochrana
přírody a krajiny, pozemkové úpravy, lesní hospodářské plány, plány organizace povodí, těžební předpisy a zákonné procesy vlivů koncepcí a jiných záměrů na životní prostředí (EIA a SEA dokumentace).
54
V cvičeních jsou na praktickém příkladě ekologicky i ekonomicky uzavřeného území
(„Robinsonova ostrova“) procvičovány interaktivní vazby tvorby prostředí s prověřením
trvalé udržitelnosti navrženého stavu. V první fázi posluchači navrhují přírodní vlastnosti ostrova, v druhé možnosti jeho využívání a v návrh krajinných kompozicí. To vše
průkazně trvale udržitelné.
Cílem předmětu je doplnit studentům znalosti zákonitostí přírodních vztahů do kontextů tvorby městského i venkovského prostředí, tedy krajiny. Jsou seznamováni se zásadami prostorového utváření a jejich využitelností v krajině.
Soubor informací pro architekty z pomocných přírodovědných disciplín je jednou ze zásadních komponent vzdělaní budoucích tvůrců obytného prostředí. I jednotlivé domy
se významně podílí na vyváženosti a udržitelnosti okolního prostředí. U sídel a aglomerací je pak znalost vztahů mezi potřebami obytnosti sídla a potřebami jeho přirozené
funkce v krajinných ekosystémech dokonce klíčová.
I přes velmi malý rozsah výuky přírodovědných, potažmo ekologických disciplín
v současných osnovách, umožňuje předmět alespoň základní orientaci studentů. Rozšířený rozsah výuky výrazným způsobem zkvalitní vědomostní základ absolventů školy a
umožní jim mnohem větší invenční využití těchto poznatků v architektonické praxi.
V oboru urbanismu a územního plánování je pak rozšířená výuka ekologických disciplín
základní podmínkou úspěšného zapojení absolventů do procesů, formujících naše prostředí jako celku.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Aplikovaná ekologie“
Architekt a urbanista – absolvent VUT v Brně Fakulty architektury (a předmětu aplikovaná ekologie) – svou tvůrčí prací a svými rozhodnutími ovlivňuje charakter a kvalitu
přírodního a kulturního prostředí sídel i celé krajiny a ve svém důsledku i kvalitu života
obyvatel.
Kvalita života, která je podmínkou sociální udržitelnosti plynoucí ze sociální soudržnosti, je určována společenským potenciálem města. Tento potenciál pomáhá utvářet a
udržovat kvalita a kultura prostředí, které svou prací formuje architekt/urbanista. Ten
definuje charakter a podmínky pro bydlení, práci, rekreaci, odpočinek a společenské
vyžití.
Kvalita životního prostředí ve městech vychází z ekologické rovnováhy krajinných ekosystémů. I město, jako specifický typ ekosystémů usiluje o stabilizovanou bilanci a
harmonický rozvoj přírodních i urbánních složek území. Zdravost městského i venkovského prostředí se v první řadě odvíjí od přírodních vlastností území a vhodnosti jejich
využívání. Výsledná kvalita životního prostředí je důležitým indikátorem udržitelného
55
rozvoje ve zdravých a všestranně atraktivních krajinách.
Udržitelná krajina, město i dům musí při svém utváření rovněž akceptovat základní přírodní zákonitosti a potenciály využití z nich plynoucí. Aplikace principů prevence již při
hledání zadání pro architektonické či urbanistické dílo je rozhodujícím nástrojem pro
omezení budoucích negativních dopadů lidské činnosti. Všechna následná a dodatečná
opatření snižují trvalou udržitelnost krajiny a zvyšují ekologickou stopu v ní. Míra nutné
ochrany, ovšem v opačné hodnotě, představuje rovněž důležitý indikátor udržitelného
rozvoje krajiny, včetně sídel.
Předmět "Aplikovaná ekologie" absolvují studenti 3.ročníku BSP, kteří se v 1.ročníku
seznámili s problematikou vývoje měst v historickém kontextu (předmět Základy a vývoj urbanismu), ve 2.ročníku v zimním semestru absolvovali předmět „Stavba měst“
zaměřený na základní urbanistická typologická pravidla a v letním semestru 2.ročníku v
předmětu „Soudobá města a osídlení“ byli seznámeni se strukturálními a rozvojovými
problémy a charakteristikami současných měst. Předmět předchází předmětu "Tvorba
urbánního a krajinného prostředí" a „Územní plánování“ a poskytuje průpravu pro urbanistickou ateliérovou tvorbu a následnou praxi. Jiná situace je u oborů ryze architektonických. Možnost pojmout do jednoho jednosemestrálního předmětu celou škálu
aplikací ekologických zákonitostí pro region, město i interiér domu je velmi malá, zvláště když negramotnost posluchačů i v samých základech ekologie je zřejmá a vysoká. Je
proto důležité rozdělit předmět na dva semestry, z nichž v prvním bude výuka zaměřena na ekologické složkové pojetí základů přírodních věd a dále na ekologii druhů a populací, jako základů architektonické tvorby staveb a jejich souborů, v druhém semestru
na krajinnou ekologii jako nezbytného základu tvorby měst a regionů, tedy celých krajin. Vzhledem k zadání tohoto úkolu je však navrženo i minimalistické řešení inovace.
Způsob řešení
Cílem první fáze inovace předmětu Aplikovaná ekologie je získání aktuálního přehledu
informací o výuce ostatních předmětů v rámci jiných kurzů na fakultě v ekologické
problematice. Jde zejména o individuální výuku v ústavech tvorby. Jedině tak lze získat
ucelený přehled o vědomostním vybavení posluchačů v průběhu studia.
V problematice udržitelného rozvoje krajiny byl již sestaven přehled o rozhodující existující domácí i zahraniční literatuře na dané téma. Takto získané informace se stanou
součástí materiálu, který bude doplněn o teoretická východiska a závěry, a který bude
transformován v učební pomůcky. V rámci předmětu Aplikovaná ekologie vznikne materiál, který bude studentům na základě teoretických východisek a dokumentovaných
příkladů prezentovat principy tvorby udržitelného rozvoje prostředí krajiny, sídel i souborů staveb. Budou v něm rozebírány zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním pojetí tvorby a ochrany krajinného rázu, včetně zásad
formování zeleně a přírodního prostředí sídel.
Řešitelský tým
Řešitelský tým inovace předmětu Aplikovaná ekologie: doc.Ing.arch Jiří Löw
Formy výstupu
Na základě inovace předmětu vzniknou učební pomůcky: Ekologie pro architekty - bude formou elektronických/tištěných skript doprovázet výuku a Katalog/Slovník typických znaků krajinného rázu v elektronické (popř. i standardní tištěné) formě jako speci56
fická součást Katalogu udržitelného životního prostředí v sídlech, který bude sestaven
za celý kurz. Katalog/slovník bude sloužit jak k poznání podstaty krajinných fenoménů,
tak i jako inspirace pro tvorbu. Realizaci tohoto cíle bude předcházet vytváření průběžných pracovních materiálů zahrnujících aktuální inovované informace.
Literatura
Ambroz, Z.: Charakteristiky skupin typů geobiocénů ČSFR, Folia Universitatis agriculturae, VŠZ, 1991
Buček A., Lacina J.: Geobiocenologie I. a II. Skriptum MZLU Brno, 1999
Culek M.: Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha 1996
European Environment Agency: The Dobříš Assessement, 1995
Forman,R. a Gordon,M.: Krajinná ekologie, ACADEMIA Praha 1993
Láznička Z.: Typy venkovského osídlení v Československu, Práce brněnské základny
ČSAV, spis 338 Brno, 1956
Löw, J. Míchal I.: Krajinný ráz, Vydavatelství Lesnická práce, 2003
Löw, J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability,
Nakladatelství Doplněk Brno, 1995
Mencl V.: Lidová architektura v Československu, Nakladatelství ČSAV Praha, 1980
Míchal I.: Ekologická stabilita krajiny, Veronice Brno, 1992
Odum E. P. The strategy of Ekosystem Development. Science, Vol. 164, 1969
Petráňovi J. et L.: Rolník v evropské tradiční kultuře, Set out Praha, 2000
Pleiner R. a kol.: Pravěké dějiny Čech, Academia Praha, 1978
Škabrada J.: Lidové stavby, architektura českého venkova, Agro Praha, 1998
Vorel J.: Hodnocení krajinného rázu – vývoj názoru a osnova postupu. In:Péče o krajinný ráz – cíle a metody: str. 103-110, Fakulta architektury ČVUT Praha, 1999
Přílohy
-
Optimální osnova (26 TÝDNŮ)
Inovovaná, ALE NEDOSTATEČNÁ, minimalistická osnova předmětu (13 týdnů)
Původní osnova předmětu:
1. Úvod do základů ekologie
2. Úvod do základů krajinné ekologie
3. Přírodní krajinné systémy
4. Inspirace ekologie pro architekty
5. Hospodářské a psychologické krajinné systémy
6. Časoprostorové vnímání krajiny a jejích ekosystémů
7. Vývoj krajiny do 17, století
8. Vývoj krajiny do 19. století
9. Vývoj krajiny po recent
10. Rázovitost evropských krajin
11. Inspirace krajinnou ekologií pro urbanisty
12. Zákonná úprava ochrany životního prostředí (kategorie a stupně ochrany)
13. Oborové dokumenty pro tvorbu krajiny (pozemkové úpravy, lesní plány, EIA, SEA apod.)
Optimální osnova předmětu:
Semestr 1
2. Základní přírodní složky ekosystémů – reliéf a půdotvorné procesy
57
3. Základní přírodní složky ekosystémů – klimatické podmínky, hydrologické vlastnosti
4. Ekologie druhů a populací – vliv na stavby i města
6. Krajinné ekosystémy a jejich vliv na urbanistickou koncepci
10. Dlouhodobé, antropoekologické podmínky ekosystémů
12. Ekologické stopy, uhlíkové bilance a moderní stavby
13. Ekologická poučení z historických staveb
Semestr 2
14. Ekologická stabilita a stres
15. Trvalá udržitelnost jako základ krajinných systémů
19. Krajinně ekologické limity stavby měst a regionů
20. Rázovitost našich krajin v evropských souvislostech
21. Typické znaky krajinného rázu – řeč krajiny
22. Zákonná úprava ochrany přírody
23. Zákonná ochrana složek životního prostředí
24. Oborové dokumenty pro tvorbu krajiny (pozemkové úpravy, lesní plány, generely ÚSES,
plány organizace povodí), jako mantinely urbanistické tvorby
25. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí - EIA, SEA
Inovovaná osnova:
10. Rázovitost evropských krajin
12. Zákonná úprava ochrany životního prostředí (kategorie a stupně ochrany)
13. Oborové dokumenty pro tvorbu krajiny (pozemkové úpravy, lesní plány, EIA, SEA
apod.)
58
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
3.
Název předmětu
UR4 Urbanismus IV - tvorba urbánního a krajinného prostředí
Předmět "Tvorba urbánního a krajinného prostředí " navazuje na předchozí základní
urbanistické předměty, které se zabývají zejména funkčními a provozními vztahy na
úrovni jednotlivých urbanistických prvků a koncepce města. Předmět se zabývá pojetím a tvorbou městského prostředí. Podrobně jsou rozebírány historické i současné zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním městě (kompozice, problematika městského interiéru atd.). Druhá část přednášek je věnována základům zahradní tvorby a vlivu historického vývoje na současnou tvorbu. Sem patří i
přírodní prostředí sídel a jeho utváření. V první části cvičení studenti zpracují kompoziční analýzu a návrh vybraného městského prostoru. Ve druhé části analyzují a navrhují městskou zeleň na vybraném území.
Předmět slouží jako příprava pro atelierovou tvorbu a následnou praxi. Cílem předmětu je naučit studenty principům tvorby městského prostředí. Jsou seznamováni se zásadami prostorového utváření a jejich aplikací. Cílem druhé části předmětu je seznámení studentů se zahradní tvorbou a zásadami utváření zeleně.
Předmět "Tvorba urbánního a krajinného prostředí " absolvují studenti 3.ročníku, kteří
se v 1.ročníku seznámili s problematikou vývoje měst v historickém kontextu (předmět
Základy a vývoj urbanismu), ve 2.ročníku v zimním semestru se setkali se základními
urbanistickými typologickými pravidly (předmět Stavba měst) a v letním semestru
2.ročníku absolvovali předmět „Soudobá města a osídlení“ zaměřený na strukturální a
rozvojové problémy a charakteristiky současných měst.
V návaznosti na tyto předchozí urbanistické předměty, které jsou zaměřeny na funkční
a provozní vztahy na úrovni jednotlivých urbanistických prvků a na úrovni koncepce
města, se předmět „Tvorba urbánního a krajinného prostředí“ detailně zabývá pojetím
59
a tvorbou městského prostředí, tedy disciplínou která je tvůrčímu architektovi a urbanistovi velmi blízká a konkrétně ovlivňuje podobu sídel. Po úvodní přednášce zaměřené
na základní funkční, provozní a prostorové vazby představující rozvojový potenciál sídla
a vymezení základních pojmů se studenti seznamují s metodami vnímání a hodnocení
prostředí. Této problematice je věnovaná přednáška týkající se pojmu Obraz města
v interpretaci Kevina Lynche. V současném předmětu jsou rovněž podrobně rozebírány
historické zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním
městě (kompozice,..). Studenti se seznamují také s pojmem Městský interiér. Urbanisticko architektonická část předmětu je doplněna jeho aplikační částí, jsou prezentovány vybraná města, popř. jejich části se zvláštím zřetelem na kompoziční aspekty vybraných lokalit. Část přednášek a cvičení je věnována základům tvorby a principům formování městské zeleně, zmíněn je i vliv historického vývoje na současnou tvorbu. Součástí
přednášek je i tematika ochrany přírodního prostředí sídel a krajiny zahrnující také
problematiku krajinné kompozice a krajinného rázu.
Cvičení z předmětu má dvě části – část architektonicko/urbanistickou a část, ve které
se pracuje s městskou zelení. V první části cvičení studenti zpracovávají kompoziční
analýzu vybraného urbanistického prostoru (ulice, náměstí, nábřeží,…), tak jak jej vnímá chodec - pozorovatel. Analýzu zahrnující popis problémů v území doplňuje návrhový výkres řešící problémy území pomocí běžných architektonicko - urbanistických nástrojů. Návrh má zohledňovat nejen kompoziční aspekty daného území, ale i provozní
problémy nedílně spojené s atraktivitou území. Druhá část cvičení se zaměřuje na
úpravy zeleně ve vhodně vybrané části území. Přizvaní odborní konzultanti seznamují
studenty s vhodnou volbou konkrétního druhu zeleně pro vybrané území. Specifika
konkrétních druhů a typů zeleně jsou vysvětlována ve vztahu ke konkrétní lokalitě a jejím problémům. Výsledkem této druhé části cvičení jsou stejně jako v jeho první části
dva výkresy – první analyzující současný stav přírodních prvků a druhý prezentující
úpravy prostředí pomocí vhodně aplikované vegetace. Tato praktická část předmětu
představuje pro studenty ojedinělou možnost seznámit se jak s možnostmi architektonických úprav věřejného prostoru, tak s možnostmi využití zeleně.
Problematika udržitelného rozvoje sídel není ucelenou a koncepční součástí přednášek
a cvičení předmětu zabývajícího se formovaním všestranně kvalitního prostředí sídel.
Přitom fukční, atraktivní a esteticky kvalitní prostředí současných sídel podporuje vitálnost sídel, má vliv na sociální soudržnost společnosti a obyvatel a ve svém důsledku
představuje důležitý sociální pilíř udržitelného rozvoje sídel. Problematiku udržitelného rozvoje sídel je žádoucí do výuky přirozeně implementovat.
Funkčně, provozně a esteticky kvalitní prostředí současných měst bezprostředně ovlivňuje jejich budoucí prosperitu (životaschopnost, vitálnost) a rozvoj. Všestranně kvalitní
prostředí zohledňující potřeby obyvatel má vliv na sociální soudržnost společnosti a
obyvatel a ve svém důsledku představuje důležitý sociální pilíř udržitelného rozvoje sídel. Kvalita prostředí ve svém důsledku ovlivňuje a eliminuje některé nežádoucí urbanisticko – sociální jevy jako jsou např. nekoordinovaná suburbanizace nebo vznik sociálně vyločených lokalit. Tyto a další jevy negativně ovlivňují udržitelný rozvoj měst.
Koncepční řešení území zahrnující jeho architektonicko – urbanistickou kvalitu musí být
organickou součástí teoretických úvah, projektů a studií a nemůže být vytvářeno dodatečně jako doplněk k hotové plánované koncepci.
60
Problematika funkčně, provozně a esteticky kvalitního prostředí současných měst jako
významného faktoru pilířů udržitelnosti je dosud na všech úrovního plánování, projektování i teoretických úvah neprávem opomíjena. Cílem inovovaného předmětu je tento
nedostatek prostřednictvím výuky studentů Fakulty architektury VUT v Brně eliminovat.
Inovované předměty přináší novou, potřebnou kvalitu do výuky na Fakultě architektury
VUT v Brně, což přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti absolventů i školy. Implementace koncepčních principů tvorby všestranně kvalitního prostředí současných měst
jako významného faktoru pilířů udržitelnosti do výuky je z hlediska současných požadavků na harmonický rozvoje urbanizovaného území velmi žádoucí. Absolventi školy
uplatní aktuální své znalosti při vedení multidisciplinárních týmů odborníků v praxi. Při
jejich práci zaměřené na utváření a rozvoj urbanizovaného území je zohlednění mezioborových, transparentních a koncepčních poznatků řídících se principy udržitelného
rozvoje sídel nezbytností.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
Podstata udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Tvorba urbánního a krajinného
prostředí“
Architekt a urbanista – absolvent VUT v Brně Fakulty architektury (a předmětu Tvorba
urbánního a krajinného prostředí) – svou tvůrčí prací a svými rozhodnutími ovlivňuje
charakter a kvalitu prostředí sídel a ve svém důsledku i kvalitu života obyvatel.
Kvalita života, která je podmínkou sociální udržitelnosti plynoucí ze sociální soudržnosti, je určována společenským potenciálem města. Tento potenciál pomáhá utvářet a
udržovat kvalita a kultura prostředí, které svou prací formuje architekt/urbanista. Ten
definuje charakter a podmínky pro bydlení, práci, rekreaci, odpočinek a společenské
vyžití. Důležitým hlediskem kvality prostředí je bezproblémový pohyb pěších a atraktivita území pro obyvatele i návštěvníky.
Kvalita životního prostředí ve městech vychází z ekologické rovnováhy prostředí. Město usiluje o stabilizovanou bilanci a harmonický rozvoj přírodních i urbánních složek
území. Environmentální kvalita je důležitým indikátorem udržitelného rozvoje ve zdravých a všestranně atraktivních sídlech.
Udržitelné město musí při svém utváření rovněž akceptovat ohrožení plynoucí
z přírodních živlů (povodně,…). Aplikace principů prevence a ochrany s ohledem na
pravidla utváření všestranně kvalitního prostředí představuje rovněž důležitý (z hlediska tematu předmětu doplňkový) indikátor udržitelného rozvoje sídel. Zmíněné Principy
budou zejména součástí inovovaného přemětu TZB II – část Technická infrastruktura
měst.
61
Podstata udržitelného rozvoje v rámci Kurzu č.4 Typologie udržitelného města.
Kurz je složen ze tří předmětů absolvovaných ve 3.ročníku BSP: Tvorba urbánního a
krajinného prostředí, Aplikovaná ekologie a TZB II – část Technická infrastruktura měst.
Předměty specifikované v dílčích materiálech (kartách předmětu) jsou zaměřeny na
utváření funkčně, provozně i esteticky kvalitního prostředí měst, předmět Aplikovaná
ekologie kontextuálně doplňuje problematiku o související znalosti z oblasti přírodní i
osídlené krajiny, definuje vztah krajiny k vzniku a formování osídlení. Předmět TZB II se
v části Technická infrastruktura měst zabývá technickými a lokačními aspekty městské
infrastruktury a vymezuje její roli z hlediska udržitelného rozvoje území.
Předmět "Tvorba urbánního a krajinného prostředí " absolvují studenti 3.ročníku BSP,
kteří se v 1.ročníku seznámili s problematikou vývoje měst v historickém kontextu
(předmět Základy a vývoj urbanismu), ve 2.ročníku v zimním semestru absolvovali
předmět „Stavba měst“ zaměřený na základní urbanistická typologická pravidla a
v letním semestru 2.ročníku v předmětu „Soudobá města a osídlení“ byli seznámeni se
strukturálními a rozvojovými problémy a charakteristikami současných měst. Předmět
"Tvorba urbánního a krajinného prostředí předchází předmětu „Územní plánování“ a
poskytuje průpravu pro atelierovou tvorbu a následnou praxi.
Způsob řešení
Cílem první fáze inovace předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí je získání
aktuálního přehledu informací o problematice udržitelného rozvoje sídel se zaměřením
na formování jejich vnitřních (veřejných) prostranství. Byl sestaven přehled o existující
domácí i zahraniční literutuře na dané téma. Byly rovněž shromážděny informace a dostupná dokumentace realizací sídelních prostranství, která svým charakterem naplňují
principy udržitelného rozvoje. Takto získané informace se stanou součástí materiálu,
který bude doplněn o teoretická východiska a závěry, a který bude transformován
v učební pomůcku. V rámci předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí vznikne
materiál, který bude studentům na základě teoretických východisek a dokumentovaných příkladů prezentovat principy tvorby udržitelného rozvoje prostředí sídel. Budou
v něm rozebírány zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním sídle včetně zásad formování zeleně a přírodního prostředí sídel. Předpokládá
se, že v rámci celého agregovaného kurzu vznikne materiál s názvem Katalog udržitelného životního prostředí v sídlech.
Řešitelský tým inovace předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí:
Doc.Ing.arch.Maxmilian Wittmann, Ph.D., vyzvaní spolupracovníci: Ing.Denisa Hrubanová, Ing.Julie Horká, Ing.arch.Jan Kristek, Ing.arch.Kateřina Pazderková-Dokoupilová,
prof.Ing.arch.Jan Koutný, CSc., doc.Ing.arch.Jiří Löw
Řešitelský tým Kurzu č.4 Typologie a formování udržitelného města:
Doc.Ing.arch.Maxmilian Wittmann, Ph.D. - garant kurzu, doc.Ing.Zdeňka Lhotáková,
CSc., doc.Ing.arch.Jiří Löw, popř.další vyzvaní specialisté
Formy výstupu (předběžný předpoklad):
A) ZÁKLADNÍ VÝSTUPY
1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky). Publikace budou
zpracovány digitálně na CD, vytištěny a přiděleny ISBN.
62
2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu ( testovacích otázek s odpovědí
a ohodnocením otázek).
B) DOPLŇKOVÉ VÝSTUPY
3. VYPRACOVÁNÍ „E-LEARNINGOVÉ PODPORY" (autorské archy výukových textů
včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf)
4. Učební pomůcka - Katalog příkladných realizací (předběžný záměr).
Literatura:
Hexner, M., Novák, J.: Urbanistická kompozice, Vydavatelství ČVUT, 1996
Lynch, K.: The Image of The City – Obraz města, BOVA, POLYGON, Praha 2004
MOSTAFAVI, M. GARETH, R.: Ecological Urbanism. 1. vyd. Lars Müller Publishers, 2010
English Partnership/The Housing Corporation: Urban Design Compendium. London
2004
English Partnership/The Housing Corporation: Urban Design Compendium 2. London
2006
VAN UFFELEN Ch.: Collection – Krajinná architektura, 1. vyd. Slovart. 2010
Harnik, P. Bloomberg, M.: Urban Green: Innovative Parks for Resurgent Cities. Island
Press, 2010
Gehl, J.: Život mezi budovami, Nadace Partnerství, 1996
MINGUET Josep Maria: Sustainable Urban Landscapes, 1. vyd. Monsa, 2008
Forman,R.a Gordon,M.: Krajinná ekologie, ACADEMIA Praha 1993
Přílohy
-
1. Pojetí a tvorba městského prostředí. Funkční, provozní a prostorové vazby.
2. Obraz města (K. Lynch), analýza, časově prostorový obraz.
3. Principy a historické přístupy k tvorbě městského prostředí.
4. Zásady prostorového utváření města I (urbanistická kompozice).
5. Zásady prostorového utváření města II. (aplikace kompozičních zásad).
6. Tvorba městských prostranství.
7. Historické dědictví a moderní vývoj.
8. Městský interiér a veřejné prostory.
9. Urbanistická kompozice vybraných měst (příklady).
10. Uplatnění a význam přírodních složek ve městě.
11. Městský park a měststká zeleň, historický vývoj a zásady.
12. Základy zahradní a krajinářské tvorby, kompoziční principy.
13. Krajina, krajinná kompozice a přírodní prostředí sídel.
Inovovaná osnova předmětu:
1. Pojetí a tvorba městského prostředí. Funkční, provozní a prostorové vazby. Vliv
tvorby na udržitelný rozvoj sídel.
2. Historické dědictví, historické přístupy k tvorbě a moderní vývoj urbánního prostředí.
63
3. Obraz města, analytické metody jeho hodnocení.
4. Zásady prostorového utváření města I (urbanistická kompozice).
5. Zásady prostorového utváření města II. (aplikace kompozičních zásad v souladu
s udržitelným rozvojem).
6. Urbanistická kompozice vybraných měst (příklady I.).
7. Urbanistická kompozice vybraných měst (příklady II.).
8. Pěší pohyb ve městě (příklady).
9. Veřejné prostory. Význam z hlediska udržitelného rozvoje.
10. Historický vývoj zahradního umění.
11. Vznik a vývoj městského parku a zeleně
12. Uplatnění přírodních složek v sídlech. Význam pro udržitelný rozvoj.
13. Krajina, krajinná a sídelní kompozice, krajinný ráz.
64
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
3.
Název předmětu
TZ2 TZB II (Technická zařízení budov II) - dílčí část, téma „Technická infrastruktura“
Předmět " TZB II - Technická zařízení budov II " navazuje na první část předmětu TZB I.
Technická zařízení v budovách mají výrazný podíl na zkvalitnění celého objemu stavební výroby, zabezpečují hygienické podmínky, pohodu a komfort člověka při pobytu v
budově. Dílčí část TZB II, která bude inovovaná, je věnována „Technické infrastruktuře
sídel „ a navazuje tematicky kromě vazby na „TZB I“ také na Urbanismus - „ Stavba
měst“ ze druhého ročníku. Přednášky jsou zaměřené především na základní údaje o
technické infrastruktuře měst, jejíž nedílnou součástí jsou inženýrské sítě, včetně provozních objektů na nich. Jde o zásobování sídel některými nezbytnými látkami a energiemi, udržování úrovně životního prostředí, zejména omezováním nepříznivých vlivů
tekutých i pevných odpadů apod. Studenti jsou seznamováni s funkcí, významem a
prostorovým uspořádáním sítí, jejich technologiemi výstavby, především v urbanizovaných územích.
Cílem výuky je seznámení studentů s významem, těsnou vazbou na urbanismus a se zásadami navrhování technické infrastruktury. Hlavním úkolem předmětu je získání základních znalostí o vazbách technického vybavení měst inženýrskými sítěmi s objekty
na ostatní zóny městského organizmu, které musí architekt znát pro zpracování všech
stupňů projektové dokumentace, zejména s ohledem na aktivní spolupráci se specialisty.
V rámci předmětu TZB II je výuka věnována třem tematickým okruhům, z nichž první
část je věnována vytápění, druhá část vzduchotechnice a třetí část technické infrastruktuře sídel. Tato dílčí část předmětu zahrnující téma „Technická infrastruktura sídel“bude inovována v rámci udržitelného rozvoje sídel a je zahrnuta do Kurzu č.4 Typologie udržitelného města. V současné době poskytuje souhrnnou představu o dobře
65
technicky zabezpečeném urbanizovaném území, významu technické infrastruktury ve
vztahu k urbanizovanému území, prostorovém uspořádání inženýrských sítí a vlivu
technické infrastruktury při vytváření urbanistického konceptu nových i obnovovaných
územních celků a sídelních útvarů (t.j. veškeré inženýrské sítě vodohospodářské, energetické a objekty na nich). Trend současného vývoje výstavby inženýrských sítí a objektů na nich klade nové požadavky zejména v zastavěných územích. Vlivem rostoucích
požadavků na ekologické podmínky při výstavbě i provozu města se neustále uplatňují
nové, moderní technologie, které umožňují komplexní pohled při řešení sídel, včetně
veškerých aspektů technického zabezpečení provozu městského organismu.. Posluchači se seznamují s technickým vybavením území, trubními i netrubními inženýrskými
sítěmi, jejich koordinací, legislativními a dalšími základními podklady potřebnými pro
zpracování koncepcí urbanizovaných území. V současném předmětu je rovněž část
přednášek věnována historickému vývoji technické infrastruktury s vazbou na současný
stav, ale pro nedostatek prostoru je málo informací věnováno hospodaření s vodou,
strategii rozvoje měst po povodních nebo jednotlivým technickým objektům na inženýrských sítích (vodojemy, úpravny vod, čistírny odpadních vod, apod.).
Navrhování urbanistické struktury měst je z pohledu urbánního rozvoje nutno řešit
dlouhodobou koncepcí a již od samého počátku je třeba do něj integrovat technickou
infrastrukturu. Uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje je v ČR legislativně zakotveno v zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb. v § 6, kde je definováno: „Trvale
udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím
zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost
přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému“. Evropská unie ve svých předpisech, normách i prioritách podporuje cíle vyplývající ze základních požadavků udržitelného vývoje. Již v roce 2000 na Konferencí ministrů zodpovědných za územní plánování
v Hannoveru zaznělo, že politika územního rozvoje je charakterizována důrazem na trvale udržitelný rozvoj území prakticky celé Evropy.
V přednáškách této dílčí části předmětu TZB II není uceleně zahrnuta problematika
udržitelného rozvoje sídel, zabývající se způsobem odvodňování urbanizovaných území, zejména hospodaření s dešťovou vodou, srážkovým odtokem v místě dopadu srážek, předcházení povodňovým škodám a dalším vodohospodářským problémům souvisejícím s urbanizovaným územím. Je proto velmi žádoucí tyto problémy do výuky implementovat.
Technická infrastruktura syntetizuje rozsáhlý materiál řady technických oborů a
v urbanizovaném prostředí má nezastupitelnou funkci s těsnou vazbou na ostatní složky městského organismu. Její úroveň se odráží v kvalitě fungování zásobování sídel některými nezbytnými látkami a energiemi, sdělováním zpráv a udržováním úrovně životního prostředí, zejména pokud jde o omezování nepříznivých vlivů pevných i tekutých odpadů, srážkových vod apod. Nelze ji považovat pouze za jeden z činitelů, ovlivňujících životní úroveň obyvatel sídel, ale za jejich nepostradatelnou součást, podmiňující existenci měst a obcí jako celku i jejich jednotlivých složek.
Koncepční řešení všech složek technické infrastruktury musí být organickou součástí
urbanistického řešení a nemůže být vytvářeno dodatečně jako doplněk k hotové urbanistické koncepci.
V rámci inovace předmětu bude spolu s ostatními předměty Kurzu č.4 „Urbanismus IV“
66
a „Aplikovaná ekologie“ vytvořena učební pomůcka s texty a obrázky ve formě katalogu. Dále bude využívána audiovizuální technika s využitím výpočetní techniky, jako
podpora pro dílčí část předmětu TZB II - „technická infrastruktura“. Předmět úzce souvisí s výukou urbanismu. . Inovovaný předmět bude zpracován v rámci celého kurzu č.4
v e-learningové podobě, bude přístupný v prostředí Moodle na internetové adrese
www.vutbr.cz/elearning. Na základě zápisu do elektronického indexu bude automaticky umožněn vstup studentům, případně tzv. hostům (na základě hesla sděleného tutorem kurzu).
Inovace předmětu má za cíl zvýšení kvality odborného profilu studenta - budoucího absolventa Fakulty architektury VUT v Brně. Absolventi budou vybaveni zvýšenými vědomostmi v oblasti moderních technologických metod ukládání inženýrských sítí
v zastavěném území, hospodaření s dešťovými vodami i technickými protipovodňovými
opatřeními na urbanizovaných územích. Aktuální poznatky představující principy udržitelného rozvoje sídel uplatní při vedení multidisciplinárních týmů odborníků v praxi.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného Kurzu č.4 Typologie udržitelného města
Podstatou trvale udržitelného rozvoje tohoto tematického celku v rámci dílčí části
Technická infrastruktura sídel předmětu „TZB II“, je přesvědčit budoucí architekty – urbanisty, že koncepční řešení všech složek technické infrastruktury musí být organickou
součástí urbanistického řešení, včetně otázek odvodňování urbanizovaných území a řešení povodňových nebezpečí a rizik v ohrožených oblastech.
Inovace výuky v tomto kurzu bakalářského studijního programu na fakultě architektury
VUT v Brně se zaměřuje na koncepční otázky a vazby technické infrastruktury
k urbanizovaným územím nejen v současnosti, ale s výhledem do budoucího kvalitního
prostředí měst a obcí. Významným přínosem je také rozvoj schopností a dovedností
potřebných pro práci v týmu.
Vzhledem k výrazným změnám životního prostředí je třeba seznamovat posluchače i
s dopady přírodních katastrof souvisejících s problematikou povodní, s předcházením
povodňovým škodám a se způsoby hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaných
územích.
Předkládaná inovace tohoto tematického zaměření se úzce váže k dalším předmětům,
které posluchači 3. ročníku absolvovali, a to v 1.,2. a současném 3. ročníku. Je to vazba
na 1.ročník, kde se vývoj technické infrastruktury váže na předmět „Základy a vývoj urbanismu“, ve druhém ročníku základní informace o Technické infrastruktuře měst na
předmět „Stavba měst“ a v zimním semestru vazbou inženýrských sítí na rozvody ně67
kterých médií (vody, kanalizace, energií, sdělovacích sítí) v budovách souvisejících
s tématikou „Technická zařízení v budovách“
Způsob řešení
Cílem této části technické infrastruktury sídel je získání aktuálních informací o koncepčních otázkách vazeb mezi všemi složkami technické infrastruktury a ostatními
složkami městského organismu, které zajímají urbanistu především v souvislostech
s problematikou udržitelného rozvoje sídel. V této oblasti existuje již řada optimálních
řešení a návrhů jak v naší republice, tak i v zahraničí. S vybranými programy budou posluchači v rámci tohoto kurzu seznamováni. Stejně jako v ostatních předmětech tohoto
kurzu bude snahou získané informace doplněné o teoretická východiska a závěry včleněny do souborných materiálů, které budou transformovány v učební pomůcku
s pracovním názvem „ Katalog udržitelného životního prostředí v sídlech“.
Řešitelský tým inovace dílčí části předmětu TZB II:
Doc.Ing.Zdeňka Lhotáková, CSc., doktorandi a přizvaní specialisté z oboru Technické infrastruktury - Ing.Dana Mičínová, Ph.D.(vodní hospodářství BVK), Ing.Oldřich Pírek
(hospodaření se srážkovými vodami ASIO), Ing.arch.Lukáš Ležatka Ph.D. ( Vodní toky ve
městech), příp. další.
Řešitelský tým Kurzu č.4 Typologie udržitelného města
Doc.Ing.arch.Maxmilián Wittmann,Ph.D. – garant kurzu, Doc.Ing.Arch.jiří Löw,
Doc.Ing.Zdeňka Lhotáková, CSc., a další specialisté
Formy výstupu:
1. Publikace inovovaných předmětů v Kurzu č.4 (v elektronickém/ standardně tištěném provedení). Pracovní materiály pro tuto publikaci budou vytvářeny průběžně a
budou zahrnovat aktuální informace. Výsledná publikace bude zpracována digitálně na CD, vytištěna s přidělenou ISBN.
2. V rámci e-learningové podpory výuky budou průběžně vytvářeny, aktualizovány a
vystavovány výukové materiály ( odborné texty, přednášky, obrázkový materiál
apod.).
3. Vypracovaný „E-learningový zkušebního test ( testovacích otázek s odpovědí a
4. Učební pomůcka - Katalog příkladů řešení území
Literatura:
Karel Maier,Jiří Čtyroký,Jakub Vorel,Daniel Franke: Územní plánování a udržitelný rozvoj (Národní stavební centrum, s.r.o.)
Lhotáková Z.: Technická zařízení budov I.(1995)
Šerek M., Lhotáková Z. a kol.: technická unfrastzruktura měst
Hlavínek P. a kol.: Hospodaření s dešťovými vodami v urb. území (2007)
Konvička M. a kol.: Město a povodeň,(2002)
Krejčí V. a kol.:Odvodnění urbanizovaných území – koncepční přístup (2002)
Geiger.W.:Dreiseiti H.: Neue Wege für das Regenwasser (2002)
Meissner E. a kol: Přírodě blízké odvodnění dopravních ploch v sídlech (2005)
Hexner,M.,Novák,J.:Urmanistická kompozice (1996)
68
Gehl J: Živt mezi budovami (1996)
Firemní literatura a podklady
http://www.tzb-info.cz
http://www.ekosystém.cz
http://www.wasser-speicher.de
Přílohy
-
Původní osnova předmětu (Dílčí část věnovaná Technické infrastruktuře):
1. Technická infrastruktura měst, vývoj, význam, rozdělení
2. Prostorové uspořádání a způsoby vedení inženýrských sítí
Inovovaná osnova předmětu (Dílčí část věnovaná Technické infrastruktuře):
1. Základní principy technické infrastruktury sídel, její prostorové uspořádání
2. Vazby mezi technickou infrastrukturou a ostatními funkčními složkami města
3. Hospodaření s dešťovou vodou v urbanizovaných územích a protipovodňová opatření v prostorách sídel
69
3.4.5 BSP 5.KURZ – Trvale udržitelný rozvoj území
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
4.
5. KURZ - Trvale udržitelný rozvoj území
Název předmětu
UR5 Urbanismus V - územní plánování
Stávající výukový program poskytuje základní informace o způsobu a metodách územního plánování v České republice, nahlíží do historických a soudobých trendů koordinace a řízení územního rozvoje v českém i širším evropském kontextu a také nabízí orientaci v související současné platné legislativě.
Po absolvování kurzu přednášek a cvičení student porozumí obecným důvodům, smyslu a potřebě územního plánování, aby jako občan České republiky mohl být aktivním
účastníkem územního rozvoje, jako budoucí architekt-urbanista měl rámcové předpoklady pro formulování rozvojových idejí do regulativů využívání území a jako architektprojektant domů věděl, jak tyto regulativy uplatnit.
Studijní předmět navazuje na předchozí čtyři semestry výuky urbanizmu. Teoretické
vědomosti o obecném fungování města a jeho částí a o zásadách navrhování urbanistických konceptů, získané v prvních třech letech studia, doplňuje o implementační rovinu územního plánování. Po té, kdy studenti znají ideální zásady uspořádání města
(KAM), tak se seznamují s možnostmi realizace (JAK).
Rozsah předmětu:
13x 2 hodiny přenášek, 6 x 2 hodiny cvičení
Zaměření přednášek:
− Základní termíny - plánování, území. Související obory - územní plánování, prostorové plánování, strategické plánování, urbanismus. Smysl a důvody územního plánová70
ní, obecný předmět územního pánování, obecné postupy a metody, specifika územního plánování. Literatura a prameny.
− Předmět územního plánovaní - území a jeho rozvoj. Základní zákonitosti územního
rozvoje, společenské podmínky a požadavky, územní předpoklady, ekonomické
opodstatnění sídel a měst, trvale udržitelný rozvoj. Účastníci územního rozvoje. Cílené ovlivňování a koordinace územního rozvoje.
− Vývoj územního plánování. Počátky vědomého plánování změn v území - počátky sídel, zemědělství. Předmět, obsah a způsoby plánování v historickém kontextu. Plánování území ve starověku, středověku a novověku, 19. a 20. století Vznik vědního
oboru územního plánování. Historie stavebního práva.
− Územní plánování v Evropě. Materiály dokumenty a koncepce- Terrmolinská charta,
Evropská charta měst, Nová aténská charta, Europe 2000+, Kompendium evropské
unie o systémech, politikách a zásadách územního plánování, ESPD, Vision planet.
Materiály ESPON. Česká republika v evropském kontextu (PÚR ČR).
− Územní plánování v ČR, současnost, legislativa. Územní plánování ve stavebním zákoně a souvisejících předpisech. Základní pojmy. Cíle a úkoly územního plánování.
Účastníci územního plánování, orgány územního plánování. Nástroje územního plánování - územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace. Proces pořizování územně plánovací dokumentace. Participace veřejnosti. Veřejně prospěšné
stavby a opatření, předkupní právo, vyvlastnění. ÚPD v předchozím období, trendy.
− Soudobé trendy v územním plánování. Evropa a její prostředí. Systémy a přístupy
k plánování území v zemích EU. Řídící principy trvale udržitelného rozvoje EU. Celostátní nástroje územního rozvoje v zemích EU.
− Výuka je doplněna aktuálními přenáškami z problematiky územního plánování města
Brna a dalších území.
Zaměření cvičení:
Cílem cvičení je seznámení se s tvorbou regulačního plánu a zamyšlení se nad vybranou
aktuální územně plánovací problematikou.
Student na základě urbanistické studie zpracované v předchozím urbanistickém ateliéru vyhotoví hlavní výkres regulačního plánu ve smyslu stavebního zákona (č. 183/2006
Sb.) a souvisejících předpisů (zejména vyhl. č. 500/2006 Sb.), návrh podloží územně
analytickými poklady (limity a problémy), urbanistickou studií a urbanistickou ekonomií.
Samostatně zpracuje esej na vybrané aktuální územně plánovací téma.
Literatura:
Základní literaturou jsou skripta územního plánování (Maier, K.: Územní plánování,
ČVUT, Praha, 1997) a stavební zákon a související předpisy.
Vyučující:
Doc. Ing.arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. a další učitelé FA
VUT Brno.
Externí přednášející - aktuální problematika: Ing. Marie Zezůlková, Dr. (MMB); Ing. Dana Wendscheová, PhD. (MMB); Ing. arch. Jaroslav Dokoupil (Arch.Design), RNDr. Josef
Glos (Ageris).
71
Požadavek udržitelného rozvoje se výrazně týká využívání území a územní plánování je
právě oblast aktivní lidské činnosti, která může toto využívání výrazně ovlivnit. Přestože se obecné teze udržitelného rozvoje objevují několik posledních desetiletí v řadě
koncepčních materiálů, tak vlastní realizace zaostává. V současných podmínkách je
praxe využívání území poznamenána cíli investorů získat ze svého území co nevětší užitek, žel většinou jen v krátkodobé perspektivě. Ale jak intenzita čerpání přírodních
zdrojů a jejich případná obnova, tak způsob využívání již urbanizovaného území výrazně ovlivní život v budoucnosti. Proto je potřeba, aby se teze dlouhodobě udržitelného
rozvoje dostaly do konkrétních nástrojů a metod územního plánování. První rámcové
legislativní kroky byly již v českých podmínkách učiněny v novém stavebním zákoně, je
nezbytné, aby se v této oblasti prohloubila také vysokoškolská výuka.
Územní plánování je multidisciplinárním oborem. V našich českých podmínkách a
v prostředí Evropy vůbec je dlouhodobou tradicí vyučovat územní plánování na školách
architektonického zaměření. Architekt urbanista je obvykle vedoucím týmu a hlavním
zpracovatelem územních a regulačních plánů, musí být tedy komplexně vzdělán. A má
to i své reálné praktické opodstatnění, proměny našich měst jsou úzce spojeny
s architekturou.
Pokud chce naše škola i nadále vychovávat architekta nejen jako tvůrce uměleckých solitérních artefaktů a designéra fasád domů, ale jako komplexní osobnost, která porozumí obecnějším otázkám rozvoje území, včetně nástrojů jeho řízení a koordinace, tak
inovace předmětu územní plánování je nezbytným krokem. Bez implementace principů
udržitelného rozvoje do výuky územního plánování by naše fakulta nebyla konkurenceschopná vůči jiným fakultám architektury, rozvíjejícím se architektonickým oborům na
stavebních fakultách, nebo vůči geografickým fakultám, které mají stále větší chuť hrát
v této oblasti hlavní roli.
Větším zaměřením na problematiku udržitelného rozvoje se výuka tohoto předmětu
více přiblíží dnešním potřebám, a to jak v oblasti teorie, tak praxe. Studenti lépe porozumí důvodům plánování rozvoje území, získají základní východiska a hodnotová kritéria pro zásahy do města a krajiny při vlastní projekční architektonické praxi a pro rozhodovací a koordinační činnost v rámci státní a městské správy a také se seznámí
s aktuálními trendy posuzování dopadu na životní prostředí při pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace jako základních nástrojů územního plánování.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
72
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Urbanismus V - územní plánování"
Proces územního rozvoje se projevuje změnami ve využití a uspořádání území, tyto
změny jsou vyvolávány poptávkou uživatelů území směřující k uspokojení svých potřeb,
poptávkou, která je realizována většinou prostřednictvím trhu s nemovitostmi, snahou
po dosažení co největšího zisku. Tento proces není z dlouhodobého hlediska a
z pohledu společných (veřejných zájmů) vždy prospěšný, objevují se negativní externatlity, které neumí trh zvládnout. Proto nejdůležitějším úkolem územního plánování je
koordinovat rozdílné představy o změnách v území tak, aby jeho rozvoj byl trvale udržitelný. Nový stavební zákon (183/2006 Sb. v platném znění, §18, odst. 1) to definuje
takto: „Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který
uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací
budoucích.“
Záměrem inovace předmětu „urbanismus V - územní plánování“ je rozšíření výuky o ty
aspekty udržitelného rozvoje, jejichž potřeba se v podsedních letech v územně plánovací praxi nejvíce objevuje. Jedná se zejména o následující okruhy problémů:
− Udržitelný rozvoj v globálním měřítku. Ekologická stopa. Ekologie versus ekonomie.
− Zamezení exploatace přírodních zdrojů, minimalizace extenzivního rozvoje, znovuzapojení
brownfields do organismu města a krajiny.
− Ochrana flory a fauny.
− Zachování kvalitního životního prostředí - čistý vzduch, půda, voda.
− Snižování množství odpadů, jejich segregace a recyklace.
− Restrukturalizace výroby, minimalizace metod s vysokými nároky na energie a suroviny a
znečisťující životní prostředí.
− Minimalizace dopravy, ekologické formy dopravy, rozvoj hromadné dopravy na úkor individuální.
− Rozvoj místních tradic.
− Sociální rovnováha. Zdraví. Bezpečí.
− Metody a postupy koordinace a řízení územního rozvoje. Posilování demokratických principů v územím rozvoji. Účast veřejnosti v procesu územního plánování. Zodpovědnost účastníků územního rozvoje.
− Metody a postupy „rozboru trvale udržitelného rozvoje území“ jako součást nástrojů územního plánování (územně analytických podkladů).
Předmět „urbanismus V - územní plánování“ absolvují studenti 4. ročníku bakalářského
studijního programu, kteří už za sebou mají celý cyklus předmětů věnovaných urbanismu: v prvním ročníku se seznámili se základy a historií (urbanismus I - základy a vývoj urbanismu), ve druhém ročníku s typologií ve dvou úrovních měřítka (urbanismus II
- stavba měst, urbanismus III - soudobá města a osídlení) a ve třetím ročníku se zásadami urbanistické a krajinné tvorby (urbanismus IV - tvorba urbánního a krajinného
prostředí). Předmět „urbanismus V - územní plánování“ tak doplňuje cyklus o implementační rovinu, která spočívá v nástrojích územního plánování.
73
Způsob řešení:
V první fázi byl analyzován současný obsah výukového předmětu „urbanismus V územní plánování) a konfrontován s obdobnými předměty na jiných fakultách podobného zaměření, se zahraničními trendy a s potřebami praxe. Dále byly také shromážděny a prostudovány exitující materiály a odborná literatura.
Výsledky byly zapracovány do anotace a osnovy předmětu, z které vyplývá jež podrobnější členění problematiky na jednotlivé kapitoly.
Jednotlivé kapitoly zpracují konkrétní přednášející - řešitelé - do osnov jednotlivých
přednášek a učebních textů. Inovována bude podstatná část přednášek
Řešitelský tým:
Doc. ing. arch Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; Ing. ach. Jan Šárka;
externí specialisté (v oblasti životního prostředí, krajiny, RURÚ); spolupracovníci pro
překlad vybraných textů do češtiny.
Formy výstupu:
1.
Přednášky - prezentace inovovaných přednášek (digitální forma).
2.
Učební texty - Udržitelný rozvoj území (tištěná i digitální forma).
3.
Učební texty - překlady vybraných kapitol se zahraniční odborné literatury (tištěná i digitální podoba)
4.
Katalogy - vybrané části ÚPD a ÚPP jako referenční příklady.
5.
E-learningový zkušební test.
6.
E-learningová podpora předmětu - vybrané přednášek, učebních textů a referenčních příkladů ÚPD a ÚPP.
Achieving Sustainable Urban form. Edited by Katie Williams, Elizabeth Burton, Mike
Jenks. First publ. London : E & FN Spon, 2000, 389 str., ISBN 0-419-24450-6.
Architecture of Change : Sustainability and Humanity in the Built Environment . Edited
by Kristin and Lukas Feireiss. Berlin : [s.n.], 2008. 304 p. ISBN 978-3-89955-211-9.
Ecological Urbanism. Editet by Mohsen Mostafavi with Gareth Doherty. Baden (Switzerland) : Lars Müller Publishers, c2010. 655 s. ISBN 978-3-03778-189-0.
CHRISTOFER, Day. Duch a místo : Uzdravování našeho prostředí. Uzdravující prostředí.
1. české vydání. Brno : ERA, 2004. 273 s. ISBN 80-86517-95-0.
Mitchell, William J. E-topia : život ve městě trochu jinak. 1. české vydání, Praha : Zlatý
řez, 2004. 183 str., ISBN 80-902810-3-6.
Sborník odborných příspěvků Fórum pro kreativní Evropu / A Collection of Contributions from the Forum for Creative Europe. Praha : Institut umění ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR, březen 2009, 135 s. (čes.), 135 s. (ang.). ISBN 978-80-7008-242-3.
The Endless City : The Urban Age Project by the London Schoul of Economics and
Deutsche Bank’s Alfred Herrhausen Society. Edited by Ricky Burdett and Deyan Sudjic.
74
1rd priting. London, New York : Phaidon Press Limited, 2007. 510 p. ISBN 978-0-71485956-9.
The Compact City : A Sustainable Urban form?. Edited by Mike Jenks, Elizabeth Burton,
Katie Williams. First publ. London : E & FN Spon, 2000, 350 p. ISBN 0-419-21300-7.
Thry it this Way : Die nachhaltige Entwicklung auf lokaler Ebene. 1 ed. Autonme Provinz Bozen - Südtirol : Europäischer Rat der Raumplaner, 2002.
Urban Design Compendium [online]. 2 ed. London : English Partnershlps, Housing Corporation,
2007
[cit.
2010-11-5].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.urbandesigncompendium.co.uk>.
Urban Design Compendium 2 : Delivering Quality Places [online]. 1 ed. London : English
Partnershlps, Housing Corporation, 2007 [cit. 2010-11-5]. Dostupné z WWW:
<www.urbandesigncompendium.co.uk>.
Urbanistická čítanka I. Editor Kartel Maier. 1. vydání. Praha : ČKA 2000. 127 s. ISBN 80902735-3-X.
Urbanistická čítanka II. Editor Kartel Maier. 1. vydání. Praha : ČKA 2003. 112 s. 80902735-8-0.
Vyhláška č 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v aktuálním znění. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
v aktuálním znění. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
ZELENKA, Josef. Ekologie a environmentalistika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 201101-16]. Dostupné z WWW: <http://ekologie.uhk.cz/page.aspx?page_id=42>.
Přílohy
-
Původní osnova předmětu (13 týdnů):
1. Úvod do územního plánování. Základní termíny. Literatura a prameny.
2. Předmět územního plánovaní - území a jeho rozvoj.
3. Veřejná správa.
4. Vývoj územního plánování. Historie stavebního práva.
5. Územní plánování v Evropě.
6. Územní plánování v ČR, současnost, legislativa - I.
7. Územní plánování v ČR, současnost, legislativa - II.
8. Ochrana přírody. Krajinný ráz. ÚSES.
9. Strategie pro Brno - seznámí se se strategickým plánem města Brna.
10. Územní plán Brna očima pořizovatele.
11. Územní plán Brna očima zpracovatele.
12. Regulační plán na příkladu centra Zlína.
13. Soudobé trendy v územním plánování.
75
1. Úvod do územního plánování. Základní termíny. Literatura a prameny.
2. Udržitelný rozvoj území I.
3. Udržitelný rozvoj území II.
4. Veřejná správa a občan v územním plánování.
5. Vývoj územního plánování. Historie stavebního práva.
6. Územní plánování v Evropě.
7. Územní plánování v ČR - I.
8. Územní plánování v ČR - II.
9. Územní plánování v ČR - III - rozbor udržitelného rozvoje.
10. Ochrana přírody. Krajinný ráz. ÚSES.
11. Územní plán Brna očima pořizovatele.
12. Územní plán Brna očima zpracovatele.
13. Soudobé trendy v územním plánování.
Pozn.:
Nově zpracovány nebo zcela inovovány budou zejména přednášky:
2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 13.
76
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
2.,3.,4.
Název kurzu
5. KURZ - Trvale udržitelný rozvoj území
Název předmětu
AT4, AT5 Ateliér volného zadání
Ateliér volného zadání je povinně volitelný předmět semestrální projektové práce studenta, který doplňuje tématickou nabídku ke dvěma základním ateliérům AT1, AT2, a
AT3
Ateliérová tvorba je hlavním a nosným prostředkem výuky architektury. Je založena na
metodě "learning by doing" tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je
vedena dialogem pedagoga a studenta nad rozpracovaným projektem. Výuka tohoto
předmětu si klade za cíl připravit studenty k řešení architektonického návrhu malé či
velké stavby, případně řešení území s odpovídajícími provozními, konstrukčními a urbanistickými vazbami.
Architektonický návrh objektu a jeho vazeb na místo, případně urbanistická studie
území jsou dokumentovány odpovídajícími přílohami dle zadání – situacemi, pohledy,
řezy, modely, průvodní zprávou, případně analytickou a návrhovou částí urbanistické
studie.Konstrukční řešení je individuální dle konkrétního zadání dané řešenou problematikou, obdobně problematika dopravy a inženýrských sítí v případě urbanistické
studie
Práce zadává a hodnotí vedoucí práce. Projekt podle typu zadání konzultují odborníci
z Ústavu stavitelství a techniky staveb, případně další odborníci z praxe. Ateliérový projekt je ve fázích rozpracování předveden na kritikách a průběžně hodnocen podle předem stanovených kriterií. Úspěšným absolvováním student získá schopnost řešit zadané téma pomocí odpovídajících nástrojů. Ateliérová práce je klasifikována stupnicí
známek ECTS.
Zápis do ateliéru předpokládá základní znalosti navrhování staveb, pozemního stavitelství, inženýrské infrastruktury a případně základní znalosti urbanistického navrhování.
Dle vypsaného tématu zadání také znalosti obecné, specifické nebo urbanistické typologie.
Doporučená literatura: Ernst Neufert : Navrhování staveb, normy a předpisy související
77
s tématem zadání
Aktuální odborná literatura, časopisy a jiné informační zdroje související se zadáním,
obvykle dle doporučení vedoucího práce.
Z výše uvedené anotace předmětu je patrné, že obsah ateliérové výuky je zcela bez
zmínky o uplatňování principů udržitelného rozvoje. Je jen na jednotlivých ústavech,
nebo konkrétním vedoucím práce, zda svým osobním angažováním principy udržitelnosti do tématu zadání zařadí. Nutnost konzultací s disciplinami jiných ústavů je jen
vágně naznačena, přesto že zejména na ústavech je řada pracovišť, kde se principy
udržitelnost cílevědomě sledují a jsou uplatňovány také v některých předmětech. Také
seznam doporučené literatury je neúplný a vágní, bez jakékoliv zmínky o udržitelnosti
Inovací předmětů AT4 a AT5 se zhodnotí dosud víceméně isolované aktivity některých
ústavů i jednotlivých pedagogů zabývající se z různých pohledů a disciplin uplatňováním principů udržitelnosti ve výuce. Potřebná systematičnost a synergie dosud ve výuce chybí a je spíše intuitivní a spontánní aktivitou vzájemně kooperujících pedagogů,
případně na výuce se podílejících doktorandů. Systémový přístup vzájemně provázaných kurzů s potřebnou posloupností nabývaných informací a mezioborovými vazbami
je přínosem jak pro zhodnocení snahy jednotlivých pracovních skupin i jednotlivců, tak
odstraňuje dosud vzájemnou neinformovanost v pedagogické části výuky. Pro studenty
je nabízený předmět šancí, jak se individuálně projevit ve vlastních spíše tušených šetrných konceptech a stále častěji se projevujících se názorech inklinujících k principům
udržitelnosti. V přímé kontaktní výuce ateliérů je při osobním kontaktu student – učitel
optimální prostor pro aplikaci postupně získávaných teoretických vědomostí z jiných
inovovaných kurzů uplatňujících principy udržitelnosti na konkrétním tématu zadání.
Pro rozvoj fakulty jsou oba inovované předměty šancí již v bakalářském studiu prokázat
komplexnost přístupu v uplatňování principů udržitelnosti. Systematičnost a vzájemná
synergie mezi inovovanými kurzy může mnohem efektivněji zhodnotit čas a energii
vkládanou všemi participujícími na aktuální inovaci výuky.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "AT4, AT5 Ateliér volného zadání"
Ateliérová tvorba zůstává hlavním a nosným prostředkem výuky architektury i urbanismu také v inovovaných studijních programech, zaměřených na implementaci principů udržitelnost do výuky. Je založena na metodě „learning by doing“ tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je vedena dialogem pedagoga a studenta nad
78
rozpracovaným projektem. Specializované ateliéry AT4 a AT5 v bakalářském studijním
programu představují ucelenou platformu pro práci na zadaném tématu, která vede
k aplikaci teoretické průpravy na principech udržitelnosti do navrhování v rozdílných
prostředích a na úrovni rozdílných měřítek.Tato výchozí platforma obsahuje nejen
vlastní část tvorby návrhu, ale také související informace a vstupy, které jsou provázány
s ostatními kurzy inovace (většinou předcházejícími) bakalářského studijního programu. Hlavní tématické okruhy obsahu ateliérů AT4 a AT5 jsou: postindustriální město,
obnova malých a středních měst, venkov a krajina
Témata zadání jsou připravována k postupné aplikaci měřítek i rozsahu podle klíče:
město a krajina (urbanismus)
město a místo (urbanismus + architektura)
dům a místo (architektura + stavba)
Student si výběrem zadání zvolí vlastní postup a cíl vybraného tématu, měřítka i rozsahu pro semestrální práci v ateliéru, včetně doplňujících volitelných předmětů vázaných
k hlavnímu tématickému okruhu zadání. Témata jsou volena tak, aby obsahovala vždy
aktuální společensky angažované řešení problematiky současného a budoucího rozvoje
s uplatněním principů udržitelnosti na všech úrovních. Metodika a praktický průběh
ateliérů zůstává nezměněn ve srovnávání s běžnými ateliérovými předměty. Rozdíl je
jen ve kvalitě obsahu a výběru zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů
udržitelnosti musí být dodržena již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. V každém zadání zaměřeném na konkrétní rozsah a měřítko musí být uplatněn
vztah globálně myslet lokálně hledat řešení. Logika posloupnosti postupu v ateliérech
urbanismus – architektura – stavba musí být uplatněna také v metodice vedení a postupu práce v ateliéru, byť ve „zkráceném řízení“ ve fázi analýz. Stejně důležité je také
hodnocení východisek směřujících ke konceptu, které by vždy mělo být založené na
třech pilířích udržitelnosti, rovnováze mezi společenskými, ekologickými a ekonomickými hodnotami. Okruhy hlavních aspektů trvale udržitelného rozvoje uplatňované
v procesu navrhování (důležité je jejich začlenění již v prvních fázích práce, od analýz
ke konceptu): Voda , ovzduší a hluk, půda a země, příroda a ekologie, doprava a mobilita, energie, odpad, lokální/místní tradice a jejich obnova, nebezpečí a prevence, sociální rovnováha.
Ateliérová tvorba je založena na metodě získávání znalostí a dovedností praktickou
aplikací, proto logicky vychází z teoretické průpravy získané v průběhu celého dosud
absolvovaného cyklu bakalářského studia jednotlivým studentem. Aplikace proto vycházejí z reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů,
zejména s problematikou udržitelnosti:
1. KURZ - Typologie trvale udržitelných budov. Garant: Ponešová
TY1 typologie I - obytné stavby. Garant doc. Glosová.
TY2 typologie II - veřejné stavby. Garant Ing. Nový
2. KURZ - Typologie trvale udržitelné výstavby. Garant: Foretník
TY3 typologie III - veřejné stavby. Garant Ing. Nový
U11 urbanismus I – základy a vývoj. Garant Prof. Koutný
79
3. KURZ - Trvale udržitelné technologie. Garant: Chybík
TY5 typologie V- Zemědělské stavby. Garant doc. Urbášková
PS4 pozemní stavitelství IV. Garant doc. Chybík
4. KURZ – Typologie udržitelného města. Garant: Wittmann
3 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY - 3. ročník
APE aplikovaná ekologie. Garant Prof. Koutný
UR4 urbanismus IV. Garant doc. Wittmann
TZ2 TZB II (část.Technická infrastruktura). Garant doc. Lhotáková
Řešitelský tým
Ing. arch. Luboš Františák Ph.D.; Doc. Ing. arch. Karel Havliš; Doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; Doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.; Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; Doc.
Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
Způsob řešení
Inovace předmětu AT4, AT5 Ateliér volného zadání spočívá zejména v aplikaci znalostí
reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména
s problematikou udržitelnosti, tedy na vlastním obsahu semestrální práce ateliérového
projektu. Metodika a praktický průběh ateliérů zůstává nezměněn ve srovnávání
s běžnými ateliérovými předměty. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru aktuálního
zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti musí být dodržena
již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. Vlastní inovace spočívá tedy
na důsledném dodržování hledisek vyplývající z principů udržitelnosti již při volbě tématu zadání a zejména způsobů přemýšlení v každé postupné fázi navrhování. Vedoucí
práce musí sám být přesvědčen o správnosti principů udržitelnosti a v kontaktní výuce
při konzultacích nalézt vhodnou formu ve správný čas principy udržitelnosti implementovat do řešení konkrétního zadání.
Formy výstupu
Inovovaný předmět AT4, AT5 Ateliér volného zadání má výstup srovnatelný s běžnou
semestrální ateliérovou prací standardního rozsahu.Minimální rozsah zpracování souboru výkresů a textů je stanoven již v zadání práce vedoucím pedagogem, liší se obvykle mírou detailu odpovídající měřítku a vybranému typu ateliéru (urbanismus – architektura – stavba).
Forma a způsob výsledného vypracování :
- komplexní soubor výkresů a textů (viz výše) v přehledné brožuře formátu A3
- 1 plakát představující hlavní myšlenky návrhu (100x70 cm) ;
- 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu
+ presentace PowerPoint;
K tomu, aby obsahová kvalita výsledné ateliérové práce naplnila smysl inovace – uplatnění principů udržitelnosti bude vytvořeno několik učebních a podpůrných pomůcek
pro výuku:
1.učební texty pro výuku ateliérové tvorby na principech udržitelnosti v podobě příručky Příručka pro udržitelné plánování, obdoba příručky „TRY IT THIS WAY“(viz literatura)
2.e-learningová podpora předmětu pro inovovaný předmět, elektronická podoba
příručky s vybranými vzorovými příklady řešení, s uvedenými odkazy na webstránky
80
zdrojů
3. katalog vybraných ateliérových projektů - studentských prací, které byly již dříve
vypracovány na principech udržitelnosti, doplněný aktuálními recenzemi a autorskými texty
TRY IT THIS WAY- Die Nachhalaltige Entwicklung auf Lokaler Ebene,
Leitfaden des Europäischen Rates der Raumplaner 2002
Jan Gehl – Život mezi budovami (1998)
Gehl, J. , Gemzoe, L. - Nové městské prostory
Christian Norberg-Schulz – Genius loci- ODEON Praha1994, ISBN 80-207-0241-5
Christopher Day – Duch a místo
Architecture of Change – Sustainabilityand Humanityin the bulit Enviroment, Edited by
Kristin Freireiss and Lukas Freireiss, Berlin 2008 ISBN978-3-89955-211-9
The Endless City, ,Phaidon Press Ltd 2007 ISBN 978-0-7148-5956-9
Michael Koch - (Inovative Ökologische Stadtentwicklung Konzepte für Städtebau, Verkehr )
Kohlhammer 2001, ISBN 3-17-014908-3
Mohsen Mostafavi, Gareth Roberty – ECOLOGICAL URBANISM (Harvard University
2010) ISBN 978-3-03778-189-0
DVD – Jane Jacobs: Urban Wisdom ( 2003 )
DVD – Recycling City Space ( 1999 )
Přílohy
-
Původní i inovovaná osnova předmětu zůstává stejná, mění se pouze obsah, viz předešlé informace o struktuře a obsahu inovovaného předmětu:
Zadání ateliérů: AT4, 5 – VOLNÉ ZADÁNÍ
Po registraci s výběrem vedoucího práce a tématu zadání je student na prvním setkání
při zahájení práce na začátku semestru podrobněji seznámen vedoucím práce
s postupem:
1. Název práce a předmět práce
2. Zásady řešení
3. Minimální rozsah zpracování
4. Forma a způsob výsledného vypracování :
- komplexní soubor výkresů a textů (viz bod 3) v přehledné brožuře formátu A3
- 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu +
presentace PowerPoint; (na základě INDIVIDUÁLNÍ domluvy s vedoucím práce lze v
odůvodněných případech v dílčích aspektech upřesnit jak formu zpracování tak
podrobnost práce).
5. Časový harmonogram a podmínky klasifikace :
81
Ateliérová práce je předvedena na třech kritikách:
1. kritika –východiska řešení, urbanistická situace, upřesněné zadání, ideový návrh
doložený libovolnou prezenční formou (bez použití výpočetní techniky) - 4. týden
semestru
2. kritika – koncept architektonického řešení – tj.charakteristické výkresy dokumentující ideový záměr konceptu a pracovní model osazený do terénu (digitální forma
presentace, promítnutí projektorem) - 9. týden semestru
3. kritika – obhajoba kompletní práce před odevzdáním (promítnutí projektorem
všech hotových digitálních výkresů, např. ve formátu PDF) – 13. týden semestru
Odevzdání ateliérové práce: - termín odevzdání jednotný , určen pro semestr směrnicí děkana
82
3.4.6 BSP 6. KURZ – Trvale udržitelné stavební materiály
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
4.
6. KURZ - Trvale udržitelné stavební materiály
Název předmětu
EUS Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství
V předmětech Pozemní stavitelství I-IV jsou studenti seznamováni s konstrukcemi pozemních staveb. Další předměty z oblasti pozemního stavitelství již na FA VUT v Brně
nejsou ve studijním programu zařazeny. Vývoj poznatků především v oblasti rozvoje
technologií a materiálů používaných v oblasti materiálů, které se týkají energeticky
úsporného stavitelství, však doplňují předměty volitelné, k nimž patří také „Materiály,
konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“. Jeho jádrem jsou moderní systémy, které umožňují výstavbu energeticky úsporných staveb.
Předmět „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“ je
volitelný a otevírá se pro 20 až 25 studentů. Rozvíjí poznatky získané v předmětu Pozemní stavitelství I-IV, které jsou součásti studijních programů v prvních dvou ročnících. Jak již plyne z názvu, je jeho podstatou energeticky úsporné stavitelství, nahlížené
však v širokém kontextu aktuálních společenských problémů. To znamená, že je koncipován interdisciplinárně v propojení se společenskými i přírodovědnými disciplinami.
Má charakter předmětu volitelného. Je vyučován ve 4. ročníku bakalářského studijního
programu.
Studenti jsou v úvodní části předmětu seznamováni prostřednictvím přednášek se současným stavem oboru. V prvních šesti týdnech probíhají přednášky. Posléze jsou studenti rozděleni do skupin po dvou až třech studentech. Každý si v takto pojatém týmu
zvolí téma, které zapadá do osnovy předmětu. V průběhu semestru jsou témata zpracována a prostřednictví elektronické prezentace přednesena. Záměrem je, aby témata
83
měla vztah k problematice energetických úspor, ochrany životního prostředí, reflektovala zdravý životní styl, sledovala vývoj environmentálně šetrného stavitelství a architektury jak v České republice, tak také v zahraničí.
Na přednášku navazuje kritická diskuse. V ní je probíráno zaměření prezentace, způsob jejího představení, odhalována úskalí její obsahové náplně. Posluchač k těmto připomínkám zaujme stanovisko, popřípadě nejasné části ze své prezentace doplní o vysvětlující výklad.
Součástí předmětu je také praktická část, která tematicky navazuje na teoretickou rovinu. Praktickou částí je zpravidla exkurze na rozestavěné nebo již dokončené stavby,
z nichž je patrný environmentální a energeticky úsporný návrh.
Je cílenou snahou, aby stavební materiály byly vyráběny ve vysoké kvalitě a s pokud
možno co nejnižším vkladem energie. Totéž se týká zabudování takto vyrobených materiálů do staveb. Tohoto cíle je možno dosáhnout jen se vzdělanými odborníky. FA
VUT v Brně v současnosti vychovává architekty a urbanisty, kteří se během studia
s těmito oblastmi seznamují. Dopad se projeví v úsporách energetických vkladů a environmentálně kvalitním životním prostředím. V tom je potřeba nacházet nejvyšší míru
společenské potřebnosti.
Cíle inovovaného předmětu:
Doplnění výuky o nové poznatky v oboru navrhování konstrukcí vytvořených z nových
přírodních materiálů umožňující výstavbu nízkoenergetických budov a v oboru technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin.
Volitelný předmět „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“ se stane přínosem pro rozvoj Fakulty architektury VUT v Brně. Studenti
s afinitou k energetickým úsporám mohou dosáhnout chvalitebný nadhled na současné
trendy s přesahem na tolik frekventovaná environmentální témata ochrany životního
prostředí.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství
Podstatou trvale udržitelného rozvoje, jak jej bude představovat inovovaný předmět je vytvoření nadstavbové poznatkové základny nad předměty Pozemní stavitelství I-IV. Jeho cílem je
poskytnout vzdělání nové generaci architektů k tomu, aby dobře ovládali zákonitosti moderně
pojaté architektonické tvorby, do které jistě patří faktory energeticky úsporného stavitelství a
šetrného zacházení s životním prostředím.
Takto koncipovaný předmět pak může být garancí kvalitativních změn, které jsou nezbytnou
součástí procesů udržitelného rozvoje. Z hlediska architektonické tvorby, která je jádrem čin-
84
nosti mladého architekta, se jedná o energeticky úsporné systémy. Proto je třeba alespoň prostřednictvím volitelného předmětu, připravit pro zájemce o konstrukční stránku oboru prostředí k prohlubování stavitelského vzdělání. Právě pro inovaci připravovaný předmět bude tyto aktuální směry rozvíjet. Studijní látka se tak prohloubí v oblasti environmentálně šetrných a
energeticky úsporných systémů.
Předmět „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“ je
volným pokračováním předmětů Pozemní stavitelství I-IV. Navazuje také na předměty
„Technické zařízení budov“. V něm získané poznatky se stanou aktuálními podklady
pro řešení ateliérových zadání a také pro předmět „Stavební projekt“. Jeho struktura je
volena tak, aby rozvinul posluchačovy schopnosti v oblasti energeticky úsporného stavitelství.
Způsob řešení:
Předmět je volitelný a je zařazen do zimního semestru 4. ročníku bakalářského studijního programu. Jeho rozsah je 3 hodiny týdně. Z toho 1. hodina bude věnována přednášce učitele, 2. hodina bude věnována prezentacím studentů a třetí hodina bude věnována diskusi. Studenti budou samostatně zpracovávat prezentace, které budou klasifikovány. V tomto předmětu nebude výstupem test, v němž by se ověřily získané vědomosti. Důraz se bude klást na schopnost samostatného zpracování odborného tématu a kvalitu jeho prezentace.
Pro výuku inovovaného předmětu budou pořízeny výukové materiály ve formě tištěné
publikace a elektronické učební texty s ilustracemi a tabulkami. Materiály budou přístupné prostřednictvím e-learningové podpory i mimo výukový rozvrh na internetové
adrese www.vutbr.cz/elearning.
Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově
se zvýší motivace studentů k aktivnímu a samostatnému studiu. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou jako studijní
opory dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány.
Řešitelský tým:
Řešitelský tým 6. kurzu tvoří doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. a doc. Ing. Josef Chybík,
CSc., oba pracovníci Ústavu stavitelství FA VUT v Brně.
Formy výstupu:
1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky a tabulkami). Publikace budou zpracovány digitálně a uloženy na nosiči (CD), vytištěny s přiděleným
ISBN.
2. E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf nebo ppt).
Humm, O.: Nízkoenergetické domy. Praha, 1999.
Chybík, J.: Přírodní stavební materiály. Praha, 2009.
Marton, J.: Stavby ze slaměných balíků. 2010
Poslušná, I. – Meixner, M.: Moderní panelový byt. Brno, 2007.
85
Šála, j. et al.: Tepelná ochrana budov. Praha 2008.
Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy. Principy a příklady. Praha, 2005
Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy 2. Principy a příklady. Praha, 2008.
Vaverka, J. et al.: Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno 2006.
Vaverka, J. et al.: Dřevostavby pro bydlení. Praha 2008.
Smola, J.: Stavba rodinného domu krok za krokem. Praha 2007.
Přílohy
-
Původní osnova předmětu
1.Východiska k energeticky úspornému navrhování budov.
2.Nové stavební materiály vhodné k navrhování nízkoenergetických a pasivních budov.
3.Přírodní materiály umožňující výstavbu nízkoenergetických budov.
4.Konstrukce vytvořené z nových a přírodních materiálů.
5.Rekonstrukce budov s využitím nových a přírodních materiálů.
6.Technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin.
Za každou z uvedených přednášek navazuje v následujícím týdnu cvičení, kde je každé
téma podrobně rozvedeno. To znamená, že 6 týdnů je věnováno cvičení. Poslední týden probíhají závěrečné korekce a zápočet.
Nová osnova předmětu
1. Energeticky úsporné navrhování budov s ohledem na aktuální vývoj materiálové základny.
2. Energeticky úsporné domy vybudované s použitím inovovaných materiálů a technologií.
3. Vstup přírodních materiálů do výstavby energeticky úsporných domů.
4. Vstup recyklovaných materiálů do výstavby energeticky úsporných domů.
5. Obnovitelné zdroje v procesu navrhování a výstavby energeticky úsporných domů.
6. Architektura a stavební dílo jako zátěž životního prostředí.
7. Řešení detailu v energeticky úsporných domech.
8. Zásobování teplem s využitím obnovitelných zdrojů energie.
9. Zásobování teplou vodou
10. Nová legislativa vztahující se k záměru budovat energeticky úsporné domy.
11. Trendy provázející navrhování a výstavbu energeticky úsporných domů v ČR.
12. Trendy provázející navrhování a výstavbu energeticky úsporných domů v zahraničí.
13. Náhled na další vývoj energeticky úsporných domů.
86
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
4.
6. KURZ – Trvale udržitelné stavební materiály
Název předmětu
VM1 Vědomá modernizace obytných budov I
Stávající obytné budovy v České republice vykazují nedobrý až nevyhovující technický
stav a zanedbanou údržbu, vysokou energetickou spotřebu a stále se zvyšující náklady
na provoz. Výsledkem modernizace je zvýšení užitné kvality bytů a prostorového standardu bydlení i posílení jejich estetické kvality a rovněž ostatních prostorů v bytových
domech.
Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je povinně volitelný a otevírá se
v bakalářském studijném programu pro 8 - 10 studentů. Obsah předmětu reaguje na aktuální problémy a požadavky v oblastech stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a
energetiky staveb v oblasti stávajícího bytového fondu. V ČR je přibližně 3,9 mil. bytů a z
toho přes 2,0 mil bytů je postavena panelovou technologií. Kvantita výstavby bytových
domů postavených především panelovou technologií byla realizována za cenu nižší
technické, architektonické i urbanistické kvality. Dále se zhoršující sídlištní prostředí,
vysoká energetická náročnost, defekty objektů a nutnost oprav nabývá aktuálnosti řešit
problém regenerace, modernizace, rekonstrukce a oprav bytových domů. Regenerace
panelových sídlišť je dlouhodobý proces zaměřený na sociální, ekonomické, urbanistické
a technické zhodnocení stávajících obytných celků. Postupná přeměna stávajících monofunkčních sídlištních celků v polyfunkční městské části přispěje k harmonickému fungování celých sídel.
Cílem předmětu je seznámit studenty s hodnocením stávající struktury spotřeby energie
a vypracování komplexního souboru technických řešení vedoucí ke kvalitativnímu zlepšení prostředí pro bydlení a snížení energetické náročnosti těchto budov. To znamená,
že je koncipován interdisciplinárně v propojení se společenskými i přírodovědnými disciplinami. Má charakter předmětu volitelného. Je vyučován ve 4. ročníku bakalářského
studijního programu.
V úvodní přednášce předmětu „Vědomá modernizace obytných budov I“ lektor kurzu
87
představí studentům metodické zaměření, provede se výběr vhodných témat jednotlivých lekcí. Druhá přednáška a seminář je zajištěna pracovníkem Institutu celoživotního
vzdělávání VUT a je zaměřena na získání prezentačních a komunikačních dovedností.
Třetí a čtvrtou lekci provede lektor ve kterých provede analýzu energeticky úsporných
opatření v budovách a nabídne možnosti vhodných řešení a ekonomickou návratnost
navrhovaných opatření. Témata páté až dvanácté lekce si vyberou a připravují studenti
ve spolupráci s lektorem kurzu. V přednášce se student nejdříve seznámí ostatní
s vybraným tématem a následuje diskuse. Nedílnou součástí obou částí lekce bude
hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Lze předpokládat, že vždy před
zahájením semestrální výuky garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek
a přednášející aktualizuje obsah přednášek.
Do oborů stavitelství, konstrukce i prostředí v architektuře neustále vstupují nové materiály a technologie a vyvolávají nová konstrukční řešení. Z těchto důvodů je program
předmětu „Vědomá modernizace obytných budov I“ vždy před zahájením výuky aktualizován. Úpravy osnovy předmětu jsou dány novinkami v oblasti stavitelství, informacemi získanými účastí přednášejících na konferencích, seminářích a workshopech, popřípadě zájmem studentů. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup z
hlediska řešení problému nezbytný a může se stát motivem ke zlepšení jejich odborných kvalit. Dopad se projeví v úsporách energetických vkladů a environmentálně kvalitním životním prostředím. V tom je potřeba nacházet nejvyšší míru společenské potřebnosti.
Cílem je doplnění základní výuky o nové poznatky v oboru navrhování konstrukcí vytvořených z nových přírodních materiálů umožňující výstavbu nízkoenergetických budov a v oboru technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin.
Před zahájením semestrální výuky garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek, část témat bude obměněna a popřípadě cíleně zaměřena na trvale udržitelné stavitelství. Praktickou částí bude rovněž exkurze na rozestavěné nebo již dokončené stavby, z nichž je patrný environmentální a
energeticky úsporný návrh.
Inovovaný volitelný předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ se stane přínosem pro rozvoj Fakulty architektury VUT v Brně. Pro studenty, budoucí architekty, je
komplexní přístup ke svým architektonickým návrhům z hlediska řešení problému nezbytný, zároveň může být motivací ke zlepšení jejich odborných kvalit. Rozšířením znalostí studentů o perspektivních technických a konstrukčních řešeních, při uplatnění zásad trvale udržitelné výstavby, získá absolvent Fakulty architektury nástavbu, která mu
umožní zvýšit pravděpodobnost uplatnit se na trhu práce.
- Způsob řešení
88
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Vědomá modernizace obytných budov I"
Podstatou trvale udržitelného rozvoje, jak jej bude představovat inovovaný předmět je
vytvoření nadstavbové poznatkové základny. Uplatnění zásad trvale udržitelného rozvoje umožňuje pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Tato
obecná teze je nedílnou součástí všech procesů v oblasti architektury a stavitelství a
proto je potřebné definovat možnosti uplatnění trvale udržitelného rozvoje a komentovat jejich vztah v jednotlivých procesech od zadání, projekce, realizace, užívání a sanace na konci životnosti staveb.
Jedná se o přednostní využívání obnovitelných zdrojů, doplňkově využití neobnovitelných zdrojů za podmínky úplné recyklace surovin získaných z přírodního prostředí a
materiálů získaných přepracováním těchto surovin. Přitom musí být, z etických i čistě
pragmatických důvodů, respektovány přírodní hodnoty, jako biologická rozmanitost
nebo krajinný ráz.
K tomu lze dojít dvěma způsoby. Návratem k osvědčeným přírodě blízkým způsobům
hospodaření a technickým rozvojem zaměřeným na maximálně efektivní využívání
omezených zdrojů.
Takto koncipovaný předmět pak může být garancí kvalitativních změn, které jsou nezbytnou součástí procesů udržitelného rozvoje. Obsah volitelného předmětu se rozšíří
v oblasti environmentálně šetrných a energeticky úsporných systémů.
Získání aktuálních informací z oboru stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a
energetiky staveb. Znalost perspektivních technických a konstrukčních řešení od návrhu po realizaci a provozování při uplatnění zásad trvale udržitelné výstavby.
Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je navazuje na odborné předměty
bakalářského studijního programu. Získané poznatky uplatní student pro řešení ateliérových zadání a také pro předmět „Stavební projekt“. Jeho struktura je volena tak, aby
rozvinul posluchačovy schopnosti v oblasti energeticky úsporného stavitelství.
Způsob řešení:
Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je volitelný a je zařazen do zimního
semestru 4. ročníku bakalářského studijního programu. Jeho rozsah je 3 hodiny týdně.
Z toho 1. hodina bude věnována přednášce učitele, 2. hodina bude věnována prezentacím studentů a třetí hodina bude věnována diskusi. Studenti budou samostatně zpracovávat prezentace, které budou klasifikovány. Důraz se bude klást na schopnost samostatného zpracování odborného tématu a kvalitu jeho prezentace.
V úvodní přednášce předmětu „Vědomá modernizace obytných budov I“ lektor kurzu
představí studentům metodické zaměření, provede se výběr vhodných témat jednotlivých lekcí. Druhá přednáška a seminář je zajištěna pracovníkem Institutu celoživotního
vzdělávání VUT a je zaměřena na získání prezentačních a komunikačních dovedností.
Třetí a čtvrtou lekci provede lektor ve kterých provede analýzu energeticky úsporných
opatření v budovách a nabídne možnosti vhodných řešení a ekonomickou návratnost
navrhovaných opatření. Témata páté až dvanácté lekce si vyberou a připravují studenti
ve spolupráci s lektorem kurzu. V přednášce nejdříve student seznámí ostatní
89
s vybraným tématem a následuje diskuse. Část témat bude obměněna a popřípadě cíleně zaměřena na trvale udržitelné stavitelství. Nedílnou součástí obou částí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí.
Závěrečná lekce je věnována celkovému hodnocení semestru lektorem i studenty. Ověření získaných prezentačních dovedností studenta je součástí jeho hodnocení.
Řešitelský tým 6. kurzu:
doc. Ing. Josef Chybík, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
ing.arch. Tomáš Hlavsa, student DSP Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
ing. Pavel Šuster, student DSP Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
Formy výstupu
Seminární práce studentů budou archivovány, soustředěny v souhrnném semestrálním
souboru, vypáleny na CD a předány studentům.
Zpracovaná témata z prezentací budou rovněž přístupné prostřednictvím elearningové podpory na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou jako studijní opory dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány. Tímto způsobem
se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace
studentů k aktivnímu a samostatnému studiu.
Chybík, J.: Přírodní stavební materiály, Grada a.s., Praha, 2009
Vaverka, J. a kol.: Dřevostavby pro bydlení, Grada a.s., Praha, 2008
Remmes, K.H. a kol.: Velká solární zařízení, Era group, Brno, 2007
Poslušná, I., Meixner, M.: Moderní panelový byt, Era group, Brno, 2007
Svoboda, L. a kol.: Stavební hmoty, Jaga, Bratislava, 2004
Daniels, K.: Technika budov, Jaga, Bratislava, 2003
MPO ČR: Komplexní regenerace panelových domu., CD ROM, Praha, 2000
MPO ČR: Technická řešení oprav, modernizace stavebních úprav panelových bytových
domu, IC ČKAIT, Praha, 2000
http://www. tzb-info.cz
http://www.ekosystem.cz
www stránky a odborné firemní podklady k danému tématu
Přílohy
-
1. Historie bytové výstavby a struktura bytových domu v ČR
2. Prezentační dovednosti architekta
3. Program regenerace a revitalizace bytových domů a energeticky vědomé modernizace budov
90
4. Architektonické limity vestaveb, přístaveb, nástaveb a regenerace bytového domu
5. Analýza a tvorba provozních a konstrukčních řešení v budovách
7. Návrh opatření ke snížení potřeby energií v budovách,
8. Energetické hodnocení objektů a potenciál dosažitelné úspory energie
9. Energetický audit a Průkaz energetické náročnosti
10. Koncepce objektů s nízkou energetickou náročností, inteligentní budovy
11. Modelová řešení - opatření ve stavební konstrukci, návrh a realizace nástaveb, přístaveb a dostaveb
12. Modelová řešení – opatření v technických zařízeních budov a využití alternativních
zdrojů energií, koncepce objektu s nízkou energetickou náročností
13. Modelová řešení – ekonomická návratnost investic a environmentální hodnocení
1. Historie bytové výstavby a struktura bytových domu v ČR
2. Prezentační dovednosti architekta
3. Program regenerace a revitalizace bytových domů a energeticky vědomé modernizace budov s uplatněním trvale udržitelného stavitelství.
4. Architektonické limity vestaveb, přístaveb, nástaveb a regenerace bytového domu
6. Přírodní stavební materiály jako součást programu regenerace a revitalizace bytových domů
7. Návrh opatření ke snížení potřeby energií v budovách
8. Obnovitelné a alternativní zdroje energie jako součást programu regenerace a
revitalizace bytových domů
9. Energetické hodnocení objektů, potenciál dosažitelné úspory energie ekonomická
návratnost investic, Energetický audit a Průkaz energetické náročnosti
10. Hodnocení navrhovaných opatření programu regenerace a revitalizace bytových
domů z hlediska trvale udržitelné výstavby, vlivu na životní prostředí.
11. Koncepce objektů s nízkou energetickou náročností, inteligentní budovy
12. Modelová řešení - opatření ve stavební konstrukci, návrh a realizace nástaveb, přístaveb a dostaveb s uplatněním trvale udržitelného stavitelství.
13. Modelová řešení – opatření v technických zařízeních budov a využití alternativních
zdrojů energií, koncepce objektu s nízkou energetickou náročností s uplatněním
trvale udržitelného stavitelství.
91
3.4.7 BSP 7 .KURZ – Navrhování trvale udržitelné výstavby
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
4.
7. KURZ - Navrhování trvale udržitelné výstavby
Název předmětu
NES Zásady navrhování ekologických staveb
Cílem je seznámit studenty budoucí architekty nejen s požadavky navrhování, ale i s
realizacemi ekologických staveb, které budou vlivem rostoucích ekologických a zdravotních požadavků společnosti hrát ve stavebnictví stále významnější roli. Předmět seznamuje studenty se zásadami navrhování energeticky úsporných staveb, u nichž můžeme snížení energetické náročnosti docílit již urbanistickým a architektonickým řešením.
Velký rozmach průmyslově – technického rozvoje 20. století měl za následek velký nárůst spotřeby energie a plýtvání zdrojů. Za tento stav není odpovědná pouze průmyslová a zemědělská výroba a těžba nerostů, nýbrž i domácnosti. Je zřejmé, že většina rodin žije za hranicí ekologické únosnosti a že je nutné radikálně šetřit. Naproti tomu finální spotřeba energie, vody atd. vykazuje stále stoupající tendenci, přičemž náklady
na odstraňování škod rostou rychleji než výrobní zisky. Cena, kterou platíme za znečištěné životní prostředí a poškozování zdraví populace, není dosud známa, avšak nejnovější vědecké poznatky ukazují stále více na to, že skutečný rozsah škod je větší a jejich
následky nás postihnou dříve, než jsme předpokládali.
Již v roce 1987 se v dokumentu nazvaném Brundtland Report konstatovalo, že ekonomický rozvoj a rostoucí populace vyžadují změny v průmyslových, zemědělských
a energetických systémech. Agenda 21 formulovala na vrcholné schůzce v roce 1992
nutnost orientovat se na „trvale udržitelný rozvoj“, jehož hlavní zásadou je dlouhodobá
kompatibilita ekonomických, sociálních a environmentálních cílů se zřetelem ke kvalitě
lidského života.
Řešení problémů sídel vyžaduje environmentální pohled na osídlení a na celé naše
hmotné prostředí. Environmentální pohled představuje nejvyšší stupeň možné kom92
plexnosti, tj. takový, kdy se při řešení rozvoje sídel sleduje veškeré aspekty konání lidské společnosti jako nedílné součásti přírodních ekosystémů, jejichž dynamická rovnováha je zabezpečována na rozdíl od umělého prostředí samočinnými regulačními procesy. V těchto souvislostech je třeba co nejvíce znalostí o dlouhodobých důsledcích zásahů lidské činnosti do přírodních procesů, které se negativně projevují nejen v lokálním, ale i v globálním měřítku.
Technické univerzity s výzkumnými pracovišti sehrávají v tomto systému významnou
roli. Již v prohlášení Evropské urbanistické charty přijaté Stálou konferencí místních a
regionálních správ Evropy (CLRAE) Rady Evropy ve Štrasburku 1992 a v prohlášení Evropské charty pro solární energii v architektuře a urbanismu v Berlíně 1996 se uvádí, že
bude nutné změnit existující trendy ve výuce a výchově a že příprava a další vzdělávání
architektů a inženýrů musí být orientovány na budoucí potřeby a měly by se odehrávat
uvnitř vzájemně provázaných systémů na různých úrovních s využitím nových možností, které přinášejí média.
Environmentálnímu navrhování staveb včetně zkoumání udržitelnosti sídel se věnují
světově známé architektonické kanceláře, z nichž lze jmenovat britské Fosters and
Partners, britské architektonické studio OMA, nizozemské architektonické studio
MVRDV atd. Studenti architektury by měli být systematicky seznamováni s těmito novými trendy a informováni o stavu vývoje technologií umožňujících environmentální
řešení urbanistických a architektonických úloh.
KURZ 7 – Navrhování trvale udržitelné výstavby má přispět ke zlepšení podmínek pro
vzdělávaní architektonických a urbanistických disciplín, které přispějí k větší flexibilitě a
kreativitě absolventů v otevřeném evropském prostoru.
Trend hospodárného využívání energií a přírodními zdroji klade na stavebnictví a architekturu nové požadavky. Problematika větrání, plísní, roztočů, prachu, alergenů nebo radioaktivity stavebních materiálů přiměla architekty, stavitele i uživatele zabývat
se kvalitou mikroklimatu stavby, která bude v budoucnu stále více ovlivňovat také její
tržní hodnotu. Zdravotní a hygienická nezávadnost se stává spolu se spotřebou energie
na vytápění kvalitativním indikátorem moderního domu.
Projektanti ČR nejsou zatím připraveni na vypracování urbanistických a architektonických studií, které podporují ekologické technologie. Je proto nezbytně nutné, aby škola
seznamovala budoucí architekty s novodobými trendy udržitelné výstavby, tzv. „Green
New Deal“, který vytváří i příležitosti pro udržitelné územní plánování .
Cílem inovace předmětu je vytvoření učebních pomůcek integrující výpočetní techniku
s audiovizuální technikou na podporu učebních textů předmětu „Zásady navrhování
ekologických staveb“, propojit ho s předmětem TIN - technická infrastruktura s nímž
tvoří KURZ 7 – Navrhování trvale udržitelné výstavby. Inovovaný předmět bude přístupný v prostředí Moodle na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Vstup bude
možný studentům automaticky na základě zápisu do elektronického indexu, případně
tzv. hostům na základě hesla sděleného tutorem kurzu.
Nejdůležitějším přínosem k rozvoji fakulty je zkvalitnění a zatraktivnění výuky, což povede ke zvýšení zájmu studentů o studium a následně i o navrhování staveb s ohledem
na ekologické aspekty. Vytvořením nových učebních textů s e-learningovou podporou
bude dosaženo nadstandardního zkvalitnění výuky a umožněno studentům k přístupu
93
informací i mimo výukový proces. Návrh inovace předmětu je v souladu s dlouhodobým záměrem fakulty a podpoří koncepční vzdělávací rozvoj FA VUT v Brně. V rámci
E-learningové podpory výuky budou zpracovány výukové texty včetně obrázků, prezentace přednášek v pdf a vypracovány autorské archy scénářů pro animace a videosekvence a doplněny katalogovými příklady pozitivních realizací staveb.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Zásady navrhování ekologických staveb"
Koncem 20. a počátkem 21. století hledají architekti řešení, která eliminují využití
území s negativními účinky pro krajinu, přihlíží k úspornému využívání zdrojů a mohou
ovlivnit trvale udržitelný rozvoj sídla. Různá úsporná opatření, podpora výrobních programů založených na nízkoenergetických technologiích, které produkují neškodlivé
zboží, omezování individuální automobilové dopravy, snižování množství odpadů, širší
využívání obnovitelných zdrojů a výraznější recyklace jsou prioritními úkoly.
Předmět se zaměřuje na udržitelný rozvoj sídel, hospodárné využívání přírodních zdrojů, hospodaření s vodou a navrhování energeticky soběstačných sídel s energeticky
soběstačnými domy. Studenti se během výuky seznámí s navrhováním obytných území , které využívají možnosti využití obnovitelných zdrojů energie, především solární
technologie, v sídelním prostředí.
Předmět je akreditován v rámci bakalářského studijního programu a navazuje na předměty 3. ročníku bakalářského studijního programu jmenovitě KURZ 4 – Typologie udržitelného města a navazuje na předměty 4. ročníku BSP jmenovitě KURZ 5 – Trvale
udržitelný rozvoj území. Znalosti z výuky předmětu budou využity i pro potřeby ateliérové výuky (všechny ročníky bakalářského a magisterského studia).
Způsob řešení
Předmět je povinně volitelný, vyučován v zimním semestru 4. ročníku BSP v rozsahu 2
hodiny cvičení týdně a je hodnocen klasifikovaným zápočtem. Je provázán
s předmětem TIN - technická infrastruktura s nímž tvoří KURZ 7 – Navrhování trvale
udržitelné výstavby. Studenti kurzu absolvují společný vědomostní test.
Výuka bude probíhat jednak formou přednášek, jednak formou zadání a konzultací
seminární práce a formou samostudia pomocí vytvořené e- learningové podpory
předmětu. Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu
a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu studiu. Studentům, kteří budou do
výuky zapojeni se nabízí možnost pracovat s moderními pedagogickými a technologickými metodami, postupy a týmovou prací. V současné době internetu je nutné, aby
94
studenti uměli se získanými informacemi pracovat a byli schopni posoudit jejich relevantnost a uměli je zpracovat pro potřeby výuky. Inovace celkově zlepší srozumitelnost a dostupnost informací i výukových materiálů, včetně možnosti využít ke studiu i
nově zakoupenou současnou zahraniční literaturu. Získané vědomosti studenti uplatní
při dalším studiu MSP a především v následující praxi.
Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických rocích a
budou dále průběžně aktualizovány a modernizovány. Běžné finanční náklady budou
hrazeny z rozpočtu ústavu a fakulty.
Řešitelský tým
Garantem předmětu je doc.Ing.arch.Hana Urbášková, Ph.D.
Na výuce se budou podílet také doktorandi, jejichž je školitelkou a jejichž disertační
práce se danou problematikou zabývají (Ing.arch. Petr Novák, Ing.arch. Jitka Bidlová,
Ph.D.)
Formy výstupu
1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky). Publikace budou zpracovány digitálně na CD, vytištěny a přiděleny ISBN.
2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu ( testovacích otázek s odpovědí a
3. „E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf)
4. Vypracování autorských archů scénářů pro animace a videosekvence
5. Učební pomůcka - Katalog příkladných staveb.
Minguet,J.M.:Bioclimatic Architecture, Monsa, A + D, 2009, ISBN 9788496823419
Jiránek,T.,Všetečka,P. a kol.:Manuál energeticky úsporné architektury, Státní fond životního prostředí ve spolupráci s Českou komorou architektů, Tiskárna Libertas, a. s. Praha
2010, ISBN 978-80-904577-1-3
Ecological Urbanism , Lars Müller Publisher, ISBN 978-3-03778-189-0
Reinberg, G.W.: Okologische Architektur: Entwurf - Planung - Ausfuhrung/Ecologicla
Architeture: Design - Planning - Realization , Springer Wien New York , 2008, ISBN: 9783-211-32770-8
Feireiss,K., Feireiss,L.:Architecture of Change, Sustainability and Humanity in the Built
Environment, Die Gestalten Verlag 2008, ISBN: 9783899552119
Hegger,M., Fuchs,M., Stark,Th., Zeumer,M.: Energie Atlas, Nachhaltige Architektur, Edition Detail 2007, ISBN 978-3-7643-8385-5
Roberto Gonzalo,R., Habermann K.J.: Energieeffiziente ArchitekturGrundlagen für Planung und Konstruktion Birkhäuser Verlag für Architektur, Basel 2006, ISBN 978-3-76437255-2
95
Jodidio,Ph.: Green Architecture Now!, Taschen Verlag, Köln 2009, ISBN 978-3-83650373-0
Weik,H.: Sonnenenergie und solare Technikem, Expert Verlag, Renningen 2006, ISBN
978-3-8169-2538-5
NAGE, Eugen: Nízkoenergetický a energeticky pasivní dům, JAGA GROUP, Bratislava
2009, s. 206, ISBN 978-80-8076-077-9
Přílohy
-
1. Architektura a ekologie
2. Stanovení urbanistických architektonických a zásad pro navrhování ekologických staveb
3. Využívání alternativních zdrojů energie při ekologické výstavbě
4. Stavebně fyzikální požadavky ekologické výstavby
5. Konstrukční požadavky ekologické výstavby
6. Výběr materiálů
7. Energetický koncept - Volba systému vytápění
8. Bilance energeticky úsporných opatření
9. Hospodaření s vodou
10. Vnitřní prostředí
11. Obecný metodický postup při zpracování ekologických plánů
12. Ekologické bydlení - zásady navrhování - umění bydlet
13. Příklady ekologické výstavby
1. Trvale udržitelný rozvoj, základní pojmy
2. Udržitelná sídla, příklady řešení
3. Hospodárné využívání přírodních zdrojů
4. Hospodaření s vodou, územní koncept
5. Ekologické aspekty v urbanismu a architektuře (zásady pro navrhování ekologických staveb)
6. Zadání seminární práce (ekologické bydlení - umění bydlet)
7. Kvalita pasivního domu.
8. Proč stavět ekologicky, zdravé domy, zdravé prostředí
9. Energetický koncept - bilance energeticky úsporných opatření, alternativní zdroje
energie
10. Plusové domy. Odevzdání seminární práce,
11. Konstrukční požadavky ekologické výstavby, výběr materiálů
12. Příklady ekologické výstavby,
13. Soudobé trendy. Zkušební test. Vyhodnocení předmětu.
96
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Bakalářský
Ročník
Název kurzu
4.
7. KURZ - Navrhování trvale udržitelné výstavby
Název předmětu
TIN Technická infrastruktura
Předmět poskytuje souhrnnou představu o dobře technicky zabezpečeném území, vlivu technické infrastruktury při vytváření urbanistického konceptu nových i obnovovaných územních celků a sídelních útvarů. Posluchači se seznámí s technickým vybavením území (tj. s veškerými inženýrskými sítěmi a objekty na nich, zejména s důrazem
na významnou úlohu vodního hospodářství a energetiky), vzájemnou koordinací všech
sítí, legislativními a dalšími základními podklady potřebnými pro zpracování koncepcí
urbanizovaných území. Náplň předmětu je pojata tak, aby architekt - urbanista zvládl
ucelené řešení technické obsluhy zájmového území.
V současné době dochází v urbanizovaných územích k efektivnímu využívání nových
technologických postupů při budování a obnově technické infrastruktury, což představuje značný potenciál při plnění požadavků udržitelného rozvoje. Pojem udržitelný
rozvoj vyjadřuje progresivní trendy rozvoje techniky, ekonomiky a společnosti, především se zřetelem na životní prostředí. V minulém století došlo k velkému rozvoji průmyslové výroby, takže velmi vzrostla potřeba energie i vody. Mezi hlavní cíle udržitelné
výstavby patří řada environmentálních aspektů, které se týkají opatření na úsporu
energie, ať již výrobních či provozních, jako např. nízkoenergetická řešení, využívání
obnovitelných zdrojů energie nebo v oblasti vodního hospodářství je cílem snížení
spotřeby pitné vody, využívání dešťových vod apod. Srážková voda se dnes z povrchově
uzavřených oblastí většinou nedostane přirozenou cestou zpět do recipientů a rovněž
neškodné odvedení vodních toků za silných dešťů je často narušováno povodňovými
stavy a vyžaduje značné technické i ekonomické výdaje. Proto je třeba rozšířit znalosti
studentů nejen o technické infrastruktuře,ale i možnostech redukování povrchového
odtoku vody, jeho dočasné akumulaci a vsakování, která nutně ke znalostem o urbani97
zovaných územích patří a je s nimi nerozlučně spjata.
Nové pojetí technické infrastruktury se netýká jen výstavby inženýrských sítí, musí být
komplexní a zahrnovat řešení nejenom z hlediska technického, ale i ekonomického a
environmentálního, technologií jejich výstavby, včetně uplatnění jejich organizace, nových metod apod. Takový přístup však vyžaduje akceptovat uplatňování nových principů návrhů, určité změny ve výstavbě a provozování inženýrských sítí (např. bezvýkopové technologie, dálkové ovládání sítí, zadržování dešťových vod v místě jejich dopadu,
důsledné čištění odpadních vod aj). Koncepce udržitelného rozvoje zdůrazňuje harmonický a vyvážený rozvoj všech aspektů souvisejících s urbanizací území.
Navrhování urbanistické struktury měst je z pohledu urbánního rozvoje nutno řešit
dlouhodobou koncepcí a již od samého počátku je třeba do něj integrovat technickou
infrastrukturu. Uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje je v ČR legislativně zakotveno v zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb. v § 6, kde je definováno: „Trvale
udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím
zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost
přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému“. Evropská unie ve svých předpisech, normách i prioritách podporuje cíle vyplývající ze základních požadavků udržitelného vývoje. Již v roce 2000 na Konferencí ministrů zodpovědných za územní plánování
v Hannoveru zaznělo, že politika územního rozvoje je charakterizována důrazem na trvale udržitelný rozvoj území prakticky celé Evropy.
V rámci kurzu č.7 “Navrhování trvale udržitelné výstavby“ je cílem naučit budoucí architekty - urbanisty schopnosti navrhovat základní vztahy technické infrastruktury a
dalších funkčních složek v sídlech i v krajině tak, aby byla zaručena jejich kvalitní funkce
a ochrana, podmiňují technický i ekonomický rozvoj s ohledem na životní prostředí.
Technická infrastruktura syntetizuje rozsáhlý materiál řady technických oborů a
v dosavadním předmětu jsme se věnovali technickým problémům týkajícím se koncepčních otázek a vazby technické infrastruktury na ostatní složky urbanistického řešení především sídel. Současné trendy se zabývají racionálními způsoby ukládání inženýrských sítí, přináší potřebu využívání alternativních zdrojů a úsporných systémů hospodaření s energiemi i s vodou nejen v sídlech, ale i v krajině. Problematika zachycování
srážkových vod v místě jejich dopadu úzce souvisí s možnostmi a způsoby akumulace,
zasakování a zpětným využíváním dešťových vod. Tyto moderní ekologické technologie je třeba uplatňovat v urbanistických a architektonických studiích.
Je proto cílem tohoto kurzu inovovat a rozšířit náplň předmětu Technická infrastruktura, aby budoucí absolventi – architekti a urbanisté byly připraveni při příchodu do praxe aplikovat v projektech tyto nové trendy rozvoje inženýrských sítí a hospodaření se
zdroji na úrovni udržitelného územního rozvoje. V rámci inovace budou vytvořeny
učební texty a pomůcky, integrující audiovizuální techniku s výpočetní technikou, které
budou podporou pro předmět „ technická infrastruktura“ . Předmět úzce souvisí
s výukou předmětu “Zásady navrhování ekologických staveb“ a bude s ním propojen
v rámci kurzu č.7 Navrhování trvale udržitelné výstavby . Inovovaný předmět bude přístupný v prostředí Moodle na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Na základě
zápisu do elektronického indexu bude automaticky umožněn vstup studentům, případně tzv. hostům (na základě hesla sděleného tutorem kurzu).
98
Cílem inovace předmětu „Technická infrastruktura“ je aktualizování a zatraktivnění výuky, která vede ke zvýšení kvality odborného profilu studenta, budoucího architekta –
urbanisty. Absolventi Fakulty architektury VUT v Brně budou mít rozšířené vědomosti v
oblasti moderních technologických metod ukládání inženýrských sítí v zastavěném
území, ekologické hospodaření s energiemi a vodou, především dešťovou i zásadními
způsoby přírodních i technických protipovodňových opatření ve volné krajině i v urbanizovaných územích. Aktuální poznatky představující principy udržitelného rozvoje sídel uplatní při vedení multidisciplinárních týmů odborníků v praxi. Návrh inovace
předmětu je v souladu s dlouhodobým záměrem pro vzdělávací rozvoj na fakultyě architektury VUT v Brně. Součástí inovace budou průběžně zpracovávány e-learningové
podpory výuky (texty, obrázkový materiál a příklady studentských úspěšných projektů).
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci Kurzu č. 7 - “Navrhování trvale udržitelné výstavby“
Podstatou trvale udržitelného rozvoje v rámci výuky předmětu Technická infrastruktura je seznámit posluchače s koncepčním řešením všech složek technické infrastruktury,
které jsou organickou součástí urbanistického řešení, včetně otázek hospodaření
s energiemi a vodou, zásadami odvodňování urbanizovaných území a řešením povodňových nebezpečí v ohrožených oblastech.
Inovovaný předmět se zaměřuje na vazby technické infrastruktury k urbanizovaným
územím i volné krajině nejen v současnosti, ale s výhledem do budoucího kvalitního životního prostředí. Posluchači získají znalosti v rámci obou předmětů kurzu č.7, které
spolu tematicky souvisí a vzájemně se budou doplňovat a prolínat. Po absolvování tohoto kurzu budou schopni spolupracovat s ostatními odborníky v týmu.
Vzhledem k výrazným změnám životního prostředí je třeba seznamovat posluchače se
způsoby hospodaření s energiemi, vodou i s problematikou předcházením povodňovým škodám a dopadů přírodních katastrof v urbanizovaných územích.
Předkládaná inovace tohoto akreditovaného předmětu se úzce váže k dalším předmětům, které posluchači 3. ročníku absolvují, a to na Technická zařízení budov vyučovaných v zimním semestru ( vazbou inženýrských sítí na rozvody některých médií - vody,
kanalizace, energií, sdělovacích sítí v budovách) a na předmět „Stavba měst“. V rámci
nově inovovaných kurzů bude navazovat na Kurz č.4 „ Typologie udržitelného města“ a
na kurz č.5 vyučovaný ve čtvrtém ročníku BSP „Trvale udržitelný rozvoj území“.
Způsob řešení
Tento předmět je povinně volitelný, vyučuje se ve čtvrtém ročníku bakalářského studijního programu v rozsahu 2 hodiny semináře týdně a je ukončen klasifikovaným zá99
počtem. Úzce se váže na druhý předmět Kurzu č.7 „Navrhování trvale udržitelné výstavby“. Cílem výuky je získání aktuálních informací o koncepčních otázkách vazeb mezi všemi složkami technické infrastruktury a ostatními složkami městského organismu,
o hospodaření s energiemi a vodou v řešeném území, které zajímají urbanistu především v souvislostech s problematikou udržitelného rozvoje sídel.
Seminář bude zahrnovat nejen přednášky učitelů a renomovaných odborníků z praxe,
seminární práci a konzultace, ale i exkurze na vybrané lokality (některé budou spojeny
s druhým předmětem kurzu “Zásady navrhování ekologických staveb“. Část výuky bude věnována e-learningové podpoře předmětu, kde budou studenti pracovat formou
samostudia. V současné době je práce studentů prostřednictvím aktuálních internetových informací nevyhnutelná, získané informace uplatnit nejen v seminární práci, ale i
v týmu spoluředitelů projektů. Na konci semináře absolvují studenti společný vědomostní test. Získané vědomosti uplatní studenti v dalším stupni vzdělávání,
v magisterském, případně doktorském studijním programu a především následně
v praxi.
Stejně jako v druhém předmětu tohoto kurzu bude snahou získané informace doplněné o teoretická východiska a závěry zapracovat do studijních materiálů, které budou
transformovány v učební pomůcku s pracovním názvem „ katalog navrhování trvale
udržitelné výstavby“ a budou průběžně aktualizovány. Finanční náklady s tím spojené
budou hrazeny z výzkumu.
Řešitelský tým Kurzu č.7:
Garantem kurzu je doc.Ing.Hana Urbášková, Ph.D., předmět Technická infrastruktura
zajišťuje Doc.Ing.Zdeňka Lhotáková, CSc., dále budou spolupracovat vybraní doktorandi
a přizvaní specialisté z oboru Technické infrastruktury Ing.Dana Mičínová,
Ph.D.(vodní hospodářství BVK), Ing.Oldřich Pírek (hospodaření se srážkovými vodami
ASIO), Ing.arch.Lukáš Ležatka Ph.D. (vodní toky ve městech), příp. další.
Formy výstupu:
1. Vytvoření učební pomůcky s názvem „Katalog vybraných příkladů udržitelného životního prostředí v sídlech“, která bude obsahovat vybrané
práce studentů a textové výukové materiály,
2. Společná publikace obou předmětů Kurzu č.Z ( textové výukové materiály
včetně tabulek a obrázků), která bude zpracována digitálně na CD, vytištěna (s ISBN).
3. E-learningový zkušební test společný pro oba předměty.
4. V rámci e-learningové výuky budou průběžně vytvářeny, aktualizovány a
vystavovány výukové materiály ( odborné texty, přednášky, obrázkový
materiál apod.).
Literatura a podklady:
Lhotáková Z., Technická infrastruktura sídel
Šálek J. a kol.: Přírodní čištění a využívání vody
Šálek J., Tlapák V.: Přírodní způsoby čištění znečistěných povrchových a odp. vod
Pavlovský T.:Voda v urbanizovaném prostředí Svratecký náhon v Brně (2010)
Hlavínek P. a kol.: Hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaném území (2007)
Krejčí V. a kol.:Odvodnění urbanizovaných území – koncepční přístup (2002)
100
Geiger.W.:Dreiseiti H.: Neue Wege für das Regenwasser (2002)
Šlezinger M.: Revitalizace toků
Firemní materiály
Čsn 756261 Dešťové nádrže
Přílohy
-
1. Technická infrastruktura, vztahy inženýrských sítí, zadání seminární práce
2. Úloha technické infrastruktury v urbanizovaném prostředí
3. Vodní hospodářství měst - zásobování vodou, odvodnění měst a orientační výpočty
4. Exkurze na úpravnu vody,
5. Exkurze na vodní hospodářství - aquapark Kohoutovice
6. Exkurze na vodojem
7. Exkurze čistírnu odpadních vod
8. Sdružené trasy v městských aglomeracích
9. Exkurze do městských podpovrchových kolektorů
10. Energetické hospodářství měst,plynovody,teplovody, rozvody elektrické energie
11. Zimní lázně Zábrdovice (arch.Fuks)
12. Exkurze na výměníkové stanice VUT
13. Ukončení prací na projektu, zápočet
1. Trvale udržitelný rozvoj technické infrastruktury, její význam a vývoj,
základní principy a pojmy
2. Zadání seminární práce
3. Prostorové vztahy sítí technického vybavení
4. Aktuální hospodaření s vodou v sídlech i ve volné krajině
5. Zachycování, akumulace, vsakování a zpětné využívání dešťových vod
6. Retenční zařízení a objekty pro zadržování vody (průlehy, poldry apod.)
7. Práce na konceptu seminárního projektu, konzultace na návrhu technické infrastruktury
8. Odborná exkurze na vybranou lokalitu
9. Revitalizace vodních toků a ploch, jejich obnova a splynutí s krajinou i urbanizovaným prostředím
10. Přírodní způsoby čištění odpadních vod – vegetační ČOV
11. Vodní prvky přírodního charakteru (vodní nádrže – biotopy, prostory schopné zadržet část povodňových průtoků)
12. Společný zkušební test z obou předmětů Kurzu č.7
13. Odevzdání seminární práce, vyhodnocení předmětu
101
3.4.8 MSP 8. KURZ – Trvale udržitelná architektura
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Magisterský
Ročník
Název kurzu
1.
Název předmětu
AST Aktuální stavební techniky
Informace o nových konstrukcích a technologických postupech současného stavitelství,
o nových stavebních materiálech, jejich fyzikálních vlastnostech, úsporách energie a jejich vlivu na životní prostředí. Zásady technického návrhu objektů s pasivní nebo nízkou
energetickou spotřebou a řešení inteligentně řízené spotřeby energie v budovách.
Předmět „Aktuální stavební techniky“ je povinně volitelný a otevírá se v magisterském
studijném programu pro 25 - 30 studentů. Obsah předmětu reaguje na aktuální problémy a požadavky v oblastech stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a energetiky staveb, nabízí současná a perspektivní technická a konstrukční řešení při projektování a realizaci staveb. Přednášky informují o nových konstrukcích a technologických
postupech současného stavitelství, o nových stavebních materiálech, jejich fyzikálních
vlastnostech, úsporách energie a jejich vlivu na životní prostředí. Poukazují na zásady
architektonického a technického návrhu objektů s pasivní nebo nízkou energetickou
spotřebou a na řešení inteligentně řízené spotřeby energie v budovách. Cílem je rozšíření základních znalostí bakalářského stupně studia, získání aktuálních informací z oboru a jejich schopnost aplikace konkrétní projektové a stavební činnosti.
V přednášce se student nejdříve seznámí ostatní s vybraným tématem a následuje diskuse. Nedílnou součástí obou částí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Lze předpokládat, že vždy před zahájením semestrální výuky garant
předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah
přednášek.
102
Do oborů stavitelství, konstrukce i prostředí v architektuře neustále vstupují nové materiály a technologie a vyvolávají nová konstrukční řešení, z těchto důvodů je program
předmětu „Aktuální stavební techniky“ vždy před zahájením výuky aktualizován. Úpravy osnovy předmětu jsou dány novinkami v oblasti stavitelství, informacemi získanými
účastí přednášejících na konferencích, seminářích a workshopech, popřípadě zájmem
studentů. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup z hlediska řešení problému nezbytný a může se stát motivem ke zlepšení jejich odborných kvalit. Dopad se
projeví v úsporách energetických vkladů a environmentálně kvalitním životním prostředím. V tom je potřeba nacházet nejvyšší míru společenské potřebnosti.
Cílem je doplnění základní výuky o nové poznatky v oboru navrhování konstrukcí vytvořených z nových přírodních materiálů umožňující výstavbu nízkoenergetických budov a v oboru technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin. z nichž
je patrný environmentální a energeticky úsporný návrh.
Před zahájením semestrální výuky garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek, část témat bude obměněna a popřípadě cíleně zaměřena na trvale udržitelné stavitelství.
Inovovaný volitelný předmět „Aktuální stavební techniky“ se stane přínosem pro rozvoj
Fakulty architektury VUT v Brně. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup
ke svým architektonickým návrhům z hlediska řešení problému nezbytný, zároveň může být motivací ke zlepšení jejich odborných kvalit. Rozšířením znalostí studentů o perspektivních technických a konstrukčních řešeních, při uplatnění zásad trvale udržitelné
výstavby, získá absolvent Fakulty architektury nástavbu, kterou uplatní v nejrůznějších
národních i mezinárodních architektonických a urbanistických soutěžích, v ateliérech,
při vypracování diplomového projektu a současně mu umožní zvýšit pravděpodobnost
uplatnit se na trhu práce.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu Aktuální stavební techniky
Uplatnění zásad trvale udržitelného rozvoje umožňuje pomocí ekonomických nástrojů
a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Tato obecná teze je nedílnou součástí všech procesů
v oblasti architektury a stavitelství a proto je potřebné definovat možnosti uplatnění
trvale udržitelného rozvoje a komentovat jejich vztah v jednotlivých procesech od zadání, projekce, realizace, užívání a sanace na konci životnosti staveb.
Jedná se o přednostní využívání obnovitelných zdrojů, doplňkově využití neobnovitelných zdrojů za podmínky úplné recyklace surovin získaných z přírodního prostředí a
103
materiálů získaných přepracováním těchto surovin. Přitom musí být, z etických i čistě
pragmatických důvodů, respektovány přírodní hodnoty, jako biologická rozmanitost
nebo krajinný ráz.
K tomu lze dojít dvěma způsoby. Návratem k osvědčeným přírodě blízkým způsobům
hospodaření a technickým rozvojem zaměřeným na maximálně efektivní využívání
omezených zdrojů. Vzhledem k účelnosti mnoha civilizačních vymožeností je rozumné
oba způsoby kombinovat, jak je ve svých stěžejních pracích z počátku 90. let 20. století
definoval Josef Vavroušek.
Takto koncipovaný předmět pak může být garancí kvalitativních změn, které jsou nezbytnou součástí procesů udržitelného rozvoje. Obsah volitelného předmětu se rozšíří
v oblasti environmentálně šetrných a energeticky úsporných systémů.
Získání aktuálních informací z oboru stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a
energetiky staveb. Znalost perspektivních technických a konstrukčních řešení od návrhu po realizaci a provozování při uplatnění zásad trvale udržitelné výstavby.
Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je navazuje na odborné předměty
bakalářského studijního programu. Získané poznatky uplatní student pro řešení ateliérových zadání a rovněž v diplomové práci. Jeho struktura je volena tak, aby rozvinul
posluchačovy schopnosti v oblasti energeticky úsporného stavitelství.
Způsob řešení
Předmět „Aktuální stavební techniky“ je volitelný a je zařazen do zimního semestru .
ročníku magisterského studijního programu. Jeho rozsah je 3 hodiny týdně, úvod bude
věnován přednášce učitele, část prezentacím studentů a třetí hodina bude věnována
diskusi. Studenti budou samostatně zpracovávat prezentace, které budou klasifikovány. Důraz se bude klást na schopnost samostatného zpracování odborného tématu a
kvalitu jeho prezentace. Ověření získaných prezentačních dovedností studenta je součástí jeho hodnocení.
V semestrálním programu předmětu „Aktuální stavební techniky“ garant předmětu
inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek
Součástí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Závěrečná
lekce je věnována celkovému hodnocení semestru lektorem a studenty.
Lze předpokládat, že třetina témat bude obměněna a rovněž třetina bude cíleně zaměřena na trvale udržitelnou architekturu.
Řešitelský tým:
doc. Ing. Žabičková Ivana, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
Ing. Svoboda Jiří, učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
Jana Halamíčková Cigošová, student DSP Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
Tomáš Hlavsa, student DSP Ústavu stavitelství FA VUT v Brně
Formy výstupu
Přednášky lektorů budou archivovány, soustředěny v souhrnném semestrálním souboru, vypáleny na CD a předány studentům.
Zpracovaná témata z prezentací budou rovněž přístupné prostřednictvím elearningové podpory na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou jako studijní opory dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány. Tímto způsobem
104
se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace
studentů k aktivnímu a samostatnému studiu.
Vaverka, J. a kol.: Dřevostavby pro bydlení, Grada a.s., Praha, 2008
Remmes, K.H. a kol.: Velká solární zařízení, Era group, Brno, 2007
Svoboda, L. a kol.: Stavební hmoty, Jaga, Bratislava, 2004
Přílohy
-
1. Akustika koncertních prostorů
2. Konstrukce výškových staveb
3. Balneotechnika, nové způsoby ukládání inženýrských sítí
4. Geotextilie a plastové sítě při vyztužování zemin a opěrných zdí
5. Sakrální stavby v ČR a zahraničí, zásady interiérového komfortu a technické aspekty interiérů
6. Zdící materiály obvodového pláště pasívních budov
7. Inteligentně řízené budovy
8. Analýza a tvorba energeticky úsporných řešení v budovách
9. Nové metody hydroizolací a moderní řešení plochých střech
10. Ochrana stavebních objektů proti radonu
11. Rekonstrukce staveb, konstrukční návrh, způsoby provádění
12. Transparentní fóliové střešní systémy
13. Řešení konstrukcí skleněných fasád
1. Přírodní stavební materiály jako prvky moderní architektury
2. Projekt „Otevřená zahrada - Údolní“, myšlenková východiska domu a zahrady,
architektonický koncept, hlediska ekologické příznivosti
3. Speciální systémy denního osvětlení (světlovody, heliostaty, anidoly,...)
4. Inteligentní dům a jeho vnímání architektem
105
5. Tepelně-technické sanace budov (výměny oken, KZS, tepelné mosty.......), provádění, poruchy, vývoj technologií, materiály.....
6. Střechy od historie po současnost, tradice v současném pokrývačství
7. Sláma a hlína, tradiční materiály v moderním designu
8. Hydroizolace spodní stavby - zásady, detaily, realizace, poruchy, ochrana staveb
proti radonu z podloží
9. Vady a poruchy střech od projektu po realizaci, …. lze zjistit netěsnosti Blower Doorem, termovizí ?, atd.
10. Soudobé dřevěné velkorozponové konstrukce v praxi
11. Kritická místa zateplených šikmých střech
12. Lázeňství a lázeňská technika – komunální a léčebné lázeňství, wellness
13. Projekt „Otevřená zahrada - Údolní“, konstrukční řešení, technologický koncept a vybavení, monitoring během užívání stavby
106
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Magisterský
Ročník
Název kurzu
1.
Název předmětu
PUS Proces udržitelného stavění
Volitelný předmět "Proces udržitelného stavění" syntetizuje novodobý pohled na bioarchitekturu, hospodaření s vodou v přírodě i v urbanizovaném prostředí a energetické
vstupy do stavby počínaje procesem výstavby přes užívání stavby až po její demolici a
recyklaci. V přednáškách a v seminářích seznamuje studenta se zkušenostmi z již provedených staveb a s užívanými technologiemi stavění v návaznosti na práci architekta.
Obsah předmětu „Proces udržitelného stavění“ byl vytvořen v reakci na aktuální problémy a požadavky v oblasti stavitelství a další aspekty udržitelnosti, jako je hodnocení
budovy z hlediska životního cyklu budov a materiálů, hospodaření s vodou a energetické vstupy při výstavbě budov. Přednášky informují o zdravém vnitřním prostředí staveb
a jeho udržení, o obnovitelných zdrojích surovin vhodných pro stavbu domů, jejich fyzikálních vlastnostech a vlivu na životní prostředí. Poukazují na zásady architektonického a technického návrhu objektů s pasivní nebo nízkou energetickou spotřebou provedených z přírodních materiálů i v tradičním pojetí. Cílem je rozšíření základních znalostí
bakalářského stupně studia, získání aktuálních informací z oboru a jejich schopnost
aplikace v konkrétní projektové a stavební činnosti.
V odborné veřejnosti se mnohdy pojem udržitelnost zaměňuje za úspory energií, které
jsou sice nedílnou součástí celého procesu, ale přitom pouze součástí. Předmět „Proces udržitelného stavění byl vytvořen proto, aby byli studenti seznámeni se širším pohledem na stavění, aby byli schopni vytvořit správný návrh stavby či její rekonstrukci.
Program předmětu „Proces udržitelného stavění“ je vždy před zahájením výuky aktualizován. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup z hlediska řešení problému nezbytný a může se stát motivem ke zlepšení jejich odborných kvalit.
107
Student získá schopnost kritického hodnocení staveb v rámci seminářů, diskuse. Součástí je
přednášková činnost externistů – odborníků z praxe a exkurze na stavby.
Rozvoj poznatků a informací, ke kterému u studentů dojde, bude žádoucí i pro odborný rozvoj fakulty. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup ke svým architektonickým návrhům z
hlediska řešení problému nezbytný, zároveň může být motivací ke zlepšení jejich odborných kvalit. Absolvent Fakulty architektury získá absolvováním předmětu „Proces udržitelného stavění“ širší rozhled, který přispěje ke zvýšení pravděpodobnosti uplatnění na
trhu práce a schopnost vytvářet díla v souladu se zásadami trvale udržitelné výstavby.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu - "Proces udržitelného stavění"
V rámci řešeného předmětu byly zařazeny v původním provedení převážně oblasti
vztahující se ke stavbám, které byly v jiných předmětech opomíjené. Evropský parlament definoval udržitelný rozvoj jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti
pro současné a příští generace.“ Nelze tedy vnímat udržitelný rozvoj pouze jako úsporu
energií během života stavby, jak se to často děje, ale jako celý komplex procesů týkajících se stavitelství a architektury počínaje návrhem stavby přes její výstavbu, užívání,
sanaci a dožitím - recyklací konče. Zdravé vnitřní prostředí musí být zajištěno nejenom
po celou dobu životnosti stavby, ale nesmí být narušeno ani zdraví pracovníků, kteří
stavbu připravují a budují.
Součástí komplexu environmentálních aspektů, kterým bude věnovaná pozornost, budou nízkoenergetická řešení založená na využívání obnovitelných zdrojích energie, užívání obnovitelných zdrojích surovin, využívání dešťových vod, úsporná řešení užití vody
v budovách, recyklace surovin a řada dalších.
Podstatu předmětu nejlépe vystihuje program přednášek, uvedený v závěru.
Proces udržitelného stavění těsně navazuje na ostatní předměty a vhodně je doplňuje.
Studenti magisterského studia znalostí získaných ve volitelném předmětu využijí především v ateliérové práci, kde mohou do návrhů budov vložit své poznatky a tvořit budovy zdařilé nejenom po architektonické stránce, ale i se všemi atributy udržitelné výstavby.
Způsob řešení:
V semestrálním programu předmětu „Proces udržitelného rozvoje“ bude při zachování
tří hlavních pilířů předmětu – a to životní cyklus budov a zdravé vnitřní prostředí, hospodaření s vodou a energetické vstupy v procesu výstavby, každý rok aktualizace tématu o poslední novinky v rámci přednášek, i exkurzí. Součástí lekce bude hodnocení vli108
vu na snížení zátěže životního prostředí. Lze předpokládat, že třetina témat bude obměněna a rovněž třetina bude cíleně zaměřena na trvale udržitelnou architekturu.
Řešitelský tým:
doc. Ing. Žabičková Ivana, CSc.
doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.
doc. Ing. Lhotáková Zdeňka, CSc.
Ing. Jiří Svoboda
Ing. arch. Jana Halamíčková Cigošová
K přednáškám mohou být vyzváni odborníci z praxe, např. Tomáš Růžička (Partnerství),
Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D., Ing.Oldřich Pírek, Ing.Milan Uher (ASIO – hospodaření s dešťovými vodami) a další.
Formy výstupu
Přednášky budou postupně přidávány na e-learning, z exkurzí studenti udělají prezentace, kde zachytí klady, ale i nedostatky navštívených staveb. V závěrečné lekci
bude provedeno celkové hodnocení semestru lektorem i studenty.
L. a kol.: Stavební hmoty, Jaga, Bratislava, 2004
Lhotáková Z., Technická infrastruktura sídel
Šálek J. a kol.: Přírodní čištění a využívání vody
Hlavínek P. a kol.: Hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaném území (2007)
ČSN 756261 Dešťové nádrže
Přílohy
-
1. Stavební materiály a životní prostředí, životní cyklus stavebních materiálů
2. Stavební konstrukce s využitím přírodních materiálů
3. Škodliviny
4. Hodnocení staveb z hlediska trvale udržitelného rozvoje
5. Energetika a životní prostředí
109
6. Obnovitelné a alternativní formy energie - realita, realizace, efektivnost, …
7. Energeticky úsporné objekty – analýza, koncept, hodnocení, …
8. Stavební a technická řešení úsporných staveb
9. Voda v přírodě
10. Využívání srážkových vod
11. Zásady hospodaření s vodou
12. Trvale udržitelné (šetrné) využívání vody v krajině
13. Závěrečný seminář, klasifikovaný zápočet
Inovovaná osnova předmětu
1. Obecné principy udržitelnosti
2. Udržitelná architektura
3. Životní cyklus staveb, životní cyklus stavebních materiálů
4. Škodliviny, negativní vlivy budov a prostředí působící na člověka
5. Historické a alternativní způsoby stavění pro zachování principů zdravého vnitřního prostředí, vliv způsobu života na kvalitu vnitřního prostředí
6. Stavby z přírodních materiálů - exkurze
7. Decentralizované systémy odvádění a opětovného využití odpadních vod v praxi
8. Hospodaření s dešťovými vodami v budovách pro bydlení
9. Hospodaření s vodami - exkurze
10. Přestavby staveb z hlediska udržitelného rozvoje, rekonstrukce versus demolice a
novostavba, zpětné užití materiálů
11. Energetická náročnost – realita, realizace, efektivnost
12. Obnovitelné zdroje energie - exkurze
13. Hodnocení staveb z hlediska udržitelného rozvoje, hodnotící kritéria
110
3.4.9 MSP 9. KURZ – Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel aregionů
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Magisterský
Ročník
Název kurzu
1.
9. KURZ - Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionů
Název předmětu
MVU Moderní vývoj a teorie urbanismu
Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ je povinně volitelný předmět magisterského studijního programu. Na základě absolvovaného bakalářského studia se předpokládá orientace v otázkách urbanismu a územního plánování, včetně základních znalosti vývoje
a hlavních problémů současných měst.
Jedná se o specializovaný seminář, ve kterém si mají studenti doplnit a prohloubit nejnovější poznatky soudobé stavby měst, získat orientaci v literatuře (Internetu), schopnost zpracovat a obhájit informační materiál o vybraném tématu.
Předmět je rozdělen na základní tematické bloky; s pilotní přednáškou nebo přednáškami ke každému tématu. Jednotlivé bloky jsou zaměřeny na moderní urbanistické
koncepce města, jeho částí a souborů a názory významných osobností na jeho utváření. Pod vedením učitelů předmětu studenti zpracovávají seminární práce z některého
tematického bloku.
Cílem předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ je získání profesionálních teoretických
znalostí o moderním vývoji a teorii urbanismu a schopnost orientovat se v literatuře.
Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ je povinně volitelným předmětem Magisterského
studijního programu na FA VUT v Brně v rozsahu 3 hodin týdně. Navazuje na dosavadní
odborné znalosti získané v bakalářském studijním programu.
Předmět je zaměřen na zásadní aktuální myšlenkové a tvůrčí proudy rozvoje a revitalizace měst a urbánního prostředí, teorie, osobnosti a konkrétní koncepce a realizace
111
rozvojových a revitalizačních záměrů s cíle jejich využití v profilujícím ateliérovém zaměření jednotlivých studentů. Předpokládá se profesionální orientace v otázkách urbanismu, územního plánování a územního rozvoje, základní znalosti vývoje a hlavních
problémů současných měst.
V tomto specializovaném semináři si studenti mohou rozšířit své teoretické znalosti o
nejnovější poznatky o problematice stavby měst a jejích soudobých trendech, ale i získat hlubší orientaci v literatuře a ostatních pramenech.
Cílem předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ je prohloubení profesionálních teoretických znalostí o moderním vývoji a teorii urbanismu v návaznosti na profilující téma
specializovaného ateliéru; dalším cílem je prohloubení schopnosti orientovat se
v literatuře.
Předmět je zaměřen na moderní urbanistické koncepce města, jeho částí a souborů a
názory významných osobností na jeho utváření v následujících hlavních teoretických
oblastech soudobého urbanismu:
−
−
−
−
−
−
−
Proměny městského prostředí
Proměny současného světa, globalizace, proměny životního prostředí
Současný stav rozvoje sídel a území
Suburbanizace, její souvislosti a důsledky
Trendy rozvoje urbanizovaného území, udržitelný rozvoj
Koncepce rozvoje sídel v Evropě a ČR
Moderní urbanistické koncepce
Specializovaný seminář je členěn ve svém průběhu na následující obsahové celky:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Úvod, organizační náležitosti
Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin
zpracování seminární práce - eseje
přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata
předvedení rozpracovaných materiálů
výsledná presentace
Seminární práce –esej - bývá členěna na následující obsahové celky:
-
Řešené téma (lokalita, souvislosti, vazby)
Historické souvislosti problematiky, retrospektivní vývoj území
Teoretická východiska
Referenční příklady
Koncepce, strategie a řešení využitelné v ateliérové práci
Soudobá stavba měst je ve znamení nejen v době výrazných společenských, kulturních,
technologických a ekonomických proměn, ale i době proměn životního prostředí a době globálního ohrožení životního prostředí. 20. století sice přineslo pokrok v řešení
provozu a fungování moderního města, ale za cenu porušení některých tradičních hodnot a priorit města, za cenu narušení přírodního prostředí, za cenu nastolení nových
problémů urbánního prostředí širšího rámce osídlení.
Závěr 20.století je proto na jedné straně ve znamení hledán í řešení problémů a dopadů soudobé urbanizace, zvětšování a zahušťování urbánních struktur, rostoucí de112
vastace přírodního prostředí v globálním měřítku apod.
Na straně druhé je to znovuobjevování prostorových hodnot města, pestrého koloritu
jeho života, jeho obyvatelnosti a pohody. Začínají být hodnoceny prostředí a kvality
kompaktního města, padají zábrany monofunkčnosti městských celků, veřejné prostory
získávají znovu svůj mýtotvorný význam.
Obdobně jako v 19. století, kdy teoretická základna stavby měst nebyla teoreticky připravena na dopady expanze dopravy a průmyslu do měst, tak i dnešní doba vyžaduje
vytvoření nových teoretických přístupů k řešení soudobých problémů územního rozvoje sídel a osídlení.
Oba naznačené proudy nových úvah a koncepcí o budoucnosti urbánního rozvoje vyústily v závěru 20. století v ucelenější systému přístupu, pod zastřešujícím zřetelem udržitelného rozvoje, vyjadřujícího nejen trendy „šetrnosti“ ke zdrojům v území a obnovy
rovnováhy přírodních prvků, ale ve svých důsledcích i hledání prvků „udržitelnosti“
v oblasti sociální, společenské a kulturní.
Magisterské studium na Fakultě architektury VUT v Brně má přinést posílení koncepčních předpokladů a schopností absolventů, proto je nutné posílit v maximální možné
míře jejich povědomí o soudobých teoretických možnostech a formách i realizovaných
příkladech udržitelného přístupu v urbánním rozvoji sídel a osídlení.
Inovace předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ v rámci kurzu č.9 „Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionu“ je žádoucí; posílí teoretické vědomosti a koncepční
schopnosti studentů magisterského studia v širší tematické problematice ateliérového
zaměření.
Inovace předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ představuje svým zaměřením zkvalitnění tohoto dosud volněji směrovaného povinně volitelného předmětu a může přispět
k vyšší teoretické a koncepční připravenosti studentů při řešení profilujícího ateliérového zaměření.
Teoretické znalosti, získané v rámci předmětu přispějí k posílení odborného profilu absolventů a jejich orientaci v náročných odborných a koncepčních otázkách řešení a
uspořádání urbánního prostředí. Toto zkvalitnění výuky je potřebné a žádoucí.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Moderní vývoj urbanismu"
Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ přibližuje teoretické a koncepční principy udržitelného rozvoje urbánního prostředí měst a osídlení v soudobých podmínkách urbanizačního procesu, který směřuje v Evropě a světě k převaze městského osídlení a rostoucí koncentraci aglomeračních a metropolitních jader a polycentrické struktuře osídlení.
113
V podmínkách rostoucí mobility, zvýšené exploatace přírodních zdrojů a narušování
přírodního prostředí nabývá na důležitosti územní a urbánní rozvoj, který je nejen
v oblasti environmentální, ale i sociální, společenské, ekonomické a územní citlivý
k problémovým a kritickým jevům jak uvnitř těchto oblastí tak mezi nimi.
Teoretické poznatky v oblasti udržitelného rozvoje vycházejí jak z poznání příčinných
souvislostí v dějinném vývoji urbánních proměn, tak v postižení podstaty stěžejních
soudobých problémů koncepce a uspořádání urbánních struktur v území.
V rámci předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ jsou k podrobnějšímu zkoumání a studiu
udržitelnosti předpokládány především následující celky:
- fenomén města,
- obnova a revitalizace měst,
- koncepce a uspořádání městského území,
- obytné území.
- veřejné prostory měst,
U těchto tematických celků by bylo vhodné sledovat udržitelnost v průřezu dokumentů, koncepcí rozvoje a multidisciplinárních souvislostí jak v rámci měst a osídlení, tak
podrobněji v rámci městského a venkovského prostředí.
Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ probíhá v 1. ročníku Magisterského studijního
programu. Z předchozího studia navazuje především na urbanistické předměty Bakalářského studijního programu.
V Magisterském studijním programu je předmět bezprostředně vázán na Specializovaný atelier, na jeho profilující zaměření po celou dobu magisterského studia v širších
tematických i mezioborových souvislostech s důrazem na vlastní prostorové, funkční a
provozní uspořádání.
V zaměření na teorii urbanismu má předmět vazbu na povinné předměty „Teorie architektury a urbanismu“ a „Soudobá architektura a urbanismus“, které dovršují základní
teoretickou průpravu studentů na úrovni magisterského studia. Zatímco uvedené povinné předměty předkládají poznatky s důrazem na postižení podstaty konkrétního jevu v příčinných teoretických souvislostech, v předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ jde
studium problému v principu do hlubší podrobnosti a do souvislostí vycházejících ze
zaměření, tématu a rozsahu zadáním ateliéru.
Způsob řešení
Cílem inovovaného předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ je podrobné zkoumání vybraného problému (vazba na širší rámec ateliérového zadání) s důslednou analýzou
konkrétního problému a důsledným hledáním udržitelných principů jeho řešení.
Specializovaný seminář bude členěn ve svém průběhu na následující obsahové celky:
– Úvod, organizační náležitosti
– Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin
– zpracování seminární práce - eseje
– přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata
– předvedení rozpracovaných materiálů
– výsledná presentace
114
Seminární práce –esej - bývá členěna na následující obsahové celky:
Koncepce, strategie a řešení využitelné v ateliérové práci
-
Řešitelský tým
Garant kurzu: „Plánování trvale udržitelného růstu sídel a regionů“: Prof.Ing.arch. Jan
Koutný, CSc.
Garantem předmětu „Moderní vývoj urbanismu“: Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc., který
zajišťuje výuku předmětu.
Řešitel inovace předmětu „Moderní vývoj urbanismu“: Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc.
Formy výstupu
A) Základní výstupy
1. Publikace - učební texty „Moderní vývoj urbanismu“, doplněné obrázky, cca 50 normostran; digitální zpracování na CD. Vytištění a přidělení ISBN;
ohodnocení otázek).
B) Doplňkové výstupy
3. „E-learnigová podpora“ – 6 přednášek po min. 20 snímcích, presentace v pdf;
4. „Katalog seminárních prací“, cca 50 stran.
Boeminghaus, D.: Fusgängerzonen, 1992
Europa and architecture tomorrow, Architects´Council of Europe Bruxelles, 1995, ČKA,
Letenská 5, Praha, 1997
Contemporaly European Architecture, B. Taschn Verlag, Köln 1994 (knižnice)
Česká architektura a urbanismus v nové situaci, výzkumný úkol FA VUT Brno, 2000
Gehl, J.: Nové veřejné prostory, 2001
Hall, P.: Cities of Tomorrow, Blackwell, Oxford, 1995
Hrůza, J.: Charty moderního urbanismu, Praha, 2002
Komrska J., Boháč B.: Aktuální vývoj teorie urbanismu a nové trendy v prostorovém plánování. Bratislava – Newcastle –Grenoble – Hannover, 2000, ISBN 80-88999-01-4
Musil, Jiří: Sociologie soudobého města. Nakladatelství Svoboda, Praha, 1967
The Word of Contemporaly Architecture, Könemann, Köln 2000
Valena, T.: Město a topografie, Národní technické muzeum, 1991
Přílohy
-
115
1. Úvod do předmětu, organizační náležitosti, předvedení jednotlivých zadání studentů, rozdělení do tematických skupin. Zadání seminárních prací
2. Téma I.- Trendy rozvoje soudobého města, přednáška.
Seminář ke zpracování seminárních prací.
3. Téma II. - Evropské metropole, nová města, přednáška. Seminář k tématu I.
4. Téma III. - Moderní pojetí urbanistických souborů, obytné a veřejné soubory, soubory volného prostoru. Seminář k tématu II.
5. Téma IV. - Osobnosti urbanistické tvorby. Seminář k tématu III.
6. Seminář k tématu IV. Seminář ke zpracování seminárních prací.
7. Seminář ke zpracování seminárních prací.
8. Presentace seminárních prací.
13. Závěrečný seminář
1. Úvod, téma I. - Fenomén soudobého města, přednáška,
2. Téma II. - Trendy a tendence rozvoje soudobých měst a osídlení, přednáška
3. Úvod do semináře, určení zadání sem. prací. Seminář k tématu I.. II.
4. Téma III. - Veřejné prostory měst, přednáška
5. Téma IV. - Městské území, přednáška
6. Seminář k tématu III., IV. Seminář ke zpracování seminárních prací.
7. Téma V. - Společenské, kulturní a sociální aspekty měst, přednáška
8. Téma VI. - Možnosti a koncepce a uspořádání městského území
9. Seminář k tématu V., VI. Seminář ke zpracování seminárních prací.
10. Seminář k udržitelnému rozvoji měst
11. Presentace vybraných seminárních prací.
12. Presentace vybraných seminárních prací
116
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Magisterský
Ročník
Název kurzu
1.
Název předmětu
PRM Plánování rozvoje města a regionu
Předmět „Plánování rozvoje města a regionu“ je povinně volitelný předmět magisterského studijního programu. Na základě absolvovaného bakalářského studia se předpokládá orientace v otázkách urbanismu a územního plánování, včetně základních znalostí vývoje, plánování a hlavních problémů současných měst.
Jedná se o specializovaný seminář, který je zaměřen na profesionální přípravu budoucích absolventů magisterského studia jako završující teoretická průprava plánování
města a regionu. Teoretické principy a zásady plánování měst a regionů jsou zaměřeny
jak na další prohloubení znalostí územně plánovacího procesu, tak na specifické otázky
funkční, provozní a prostorové skladby sídla a jeho koncepce. Plánování města má interdisciplinární souvislosti související s ochranou životního prostředí, dopravou, ekonomií a dalšími důležitými faktory týkajícími se města a jeho území.
Předmět je rozdělen na základní tematické bloky; s pilotní přednáškou nebo přednáškami ke každému tématu. Jednotlivé bloky jsou zaměřeny na moderní koncepce rozvoje a plánování města, funkční, provozní a prostorové transformace města jako celku i
jeho částí. Pod vedením učitele předmětu zpracovávají studenti seminární práce
z některého tematického bloku. Zaměření seminární práce je vztaženo k profilujícímu
tématu specializovaného ateliéru magisterského studia a jeho širším souvislostem.
Cílem předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ je získání profesionálních teoretických znalostí o moderních koncepcích rozvoje a plánování sídel a osídlení
v multidisciplinárních souvislostech.
Předmět „Plánování rozvoje města a regionu“ je povinně volitelný předmět magisterského studijního programu. Na základě absolvovaného bakalářského studia se předpokládá orientace v otázkách urbanismu a územního plánování, včetně základních znalos117
ti vývoje a hlavních problémů současných měst.
Předmět je zaměřen na metody, formy, koncepce a scénáře rozvoje a plánování měst a
osídlení, na principy jejich uspořádání. Předpokládá se profesionální orientace v otázkách urbanismu, územního plánování a územního rozvoje, základní znalosti vývoje a
hlavních problémů současných měst.
V tomto specializovaném semináři si mohou studenti rozšířit své teoretické znalosti o
rozvoji a plánování měst a jejich soudobých trendech.
Cílem předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ je tedy prohloubení profesionálních muiltidisciplinárních znalostí o metodách, formách a koncepcích rozvoje a plánování sídel a osídlení v návaznosti na profilující téma specializovaného ateliéru.
Předmět je v současné době zaměřen na studium následujících okruhů problémů:
- Urbanizace, problémy současných měst
- Ekonomie v území
- Doprava provoz území
- Město a krajina
- Rozvoj venkovského území
- Urbanizace a osídlení
- Koncepce rozvoje měst
- Principy evropské koncepce rozvoje území
- Tvorba a revitalizace městského území
- Příklady realizace městských souborů a revitalizace městského
- Územní plánování jako nástroj rozvoje měst
- Soudobá evropská a světová města
Ve svém průběhu je specializovaný seminář členěn na následující obsahové celky:
1.Úvod, organizační náležitosti
2.Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin
3.Zpracování seminární práce
4.Přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata
5.Předvedení rozpracovaných materiálů
6.Výsledná presentace
Seminární práce bývá členěna na následující obsahové celky:
-
Funkční, provozní a prostorové principy rozvoje využitelné v ateliérové práci
Soudobá urbanizace je výslednicí dlouhodobého rozvoje měst; její moderní, kvalitativně odlišná epocha započala v průběhu 19. století. Proces urbanizace, který započal na
přelomu 19. a 20. století umožnil, na rozdíl od předchozích epoch, rozrůstaání města
do jeho předměstského a venkovského zázemí. V druhé polovině 20. století proces urbanizace začal dostávat do etapy suburbanizace a deurbanizace, která znamenala další,
často kritický, úpadek jader měst. V této etapě z měst nekontrolovatelně expandují aktivity bydlení i pracovních aktivit, jedním z důsledků je zvýšení objemu a intenzity do118
pravy a proměna předměstského území, provázená výraznými negativními dopady na
přírodní prostředí a celkový ekologický systém krajiny. V důsledku dalších technologických proměn se těžiště pracovních příležitostí přesouvá do oblastí terciéru a kvartéru;
všechny tyto změny a nové skutečnosti měly a mají vliv na proměnu životního způsobu.
V městském prostředí žije stále vyšší procento obyvatel, osídlení se zahušťuje kolem
aglomeračních a metropolitních jader, osídlení dostává v urbanizovaných územích polycentrický charakter.
Pro plánování rozvoje území, které má multidisciplinární charakter, se v konci 20. století stává nezbytnou a existenční nutností uplatnění principů udržitelného rozvoje. Pro
rozvoj území, které je prostředím pro lidskou společnost a všechny lidské aktivity (společenské, kulturní, apod.) je velmi obtížné stanovení konkrétních principů udržitelného
rozvoje. Základní environmentální, sociální a ekonomická kritéria udržitelného rozvoje
je nutno podrobit dalšímu zpřesňování pro postižení skutečné účinných konkrétních
zásad rozvoje ve vazbě na hlavní discipliny související s rozvojem území
v podrobnějších intencích profilujícího zaměření tématu magisterského ateliéru. (doprava, technická infrastruktura, zeleň, ekonomie v území apod.). Dopravní a technické
infrastruktuře bude v předmětu věnována pozornost, jejich koncepční řešení je důležitou součástí součástí každého urbanistického řešení.
Magisterské studium na Fakultě architektury VUT v Brně má posílit koncepční předpoklady a schopností absolventů, oblast plánování sídel a osídlení mezi tyto oblasti bezesporu patří.
Inovace předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ v rámci kurzu č.9 „Plánování
trvale udržitelného rozvoje sídel a regionu“ je žádoucí; posílí multidisciplinární vědomosti a koncepční schopnosti studentů magisterského studia v širší tematické problematice ateliérového zaměření.
Inovace předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ představuje svým zaměřením
zkvalitnění tohoto dosud volněji směrovaného povinně volitelného předmětu a může
přispět k vyšší teoretické a koncepční připravenosti studentů při řešení profilujícího
ateliérového zaměření.
Teoretické znalosti, získané v rámci předmětu přispějí k posílení odborného profilu absolventů a jejich orientaci v náročných odborných a koncepčních otázkách řešení a
koncepce plánování a uspořádání urbánního prostředí v mezioborových souvislostech.
Toto zkvalitnění výuky bude přínosem nejen v teoretické oblasti, ale může přispět i
k hlubšímu promyšlení a kvalitnějšímu řešení ateliérových výstupů.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
119
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Plánování rozvoje města a
regionu".
Hledisko územního rozvoje je pro udržitelný rozvoj velmi významné. Obecné principy
udržitelného rozvoje jsou sice uznávány, ale pro jejich aplikace v rozvoji sídel a regionů
neexistují obecné platné zásady, bývají sledována a uplatňována rozdílná kritéria a priority.
Jako základní problémové okruhy a témata rozvoje měst a regionů definovali Gates a
Stout (2004):
– funkční využití sídel – kompaktní města o přiměřené intenzitě využití, s promísením
funkcí umožňujícím snadnou dostupnost základního občanského vybavení a pracovišť a efektivní fungování dopravních a technických infrastruktur,
–
doprava – příklon k energeticky méně náročným a environmentálně málo zatěžujícím způsobům dopravy; omezování zbytné dopravy,
–
ochrana a maximální zachování přírodních a přírodě blízkých systémů,
–
hospodaření se zdroji a odpady – „uzavřený metabolismus“ – využívání obnovitelných zdrojů energie; recyklace území; užívání recyklovatelných materiálů na stavby,
–
environmentální spravedlnost a sociální rovnost – kvalitní životní prostředí pro
všechny obyvatele; všeobecně dostupný, bezpečný a kvalitní veřejný prostor,
–
regionální soudržnost – vyvážený regionální rozvoj, rozmanitost ekonomických aktivit v regionu.
Na dalších významových úrovních (zejména na místní úrovni) jsou potom důležité okruhy:
– Rekonverze a intenzifikace urbanizovaného území jako alternativa rozvoje „na zelené louce“.
–
Únosná kapacita v centrálních oblastech měst – využívání alternativ, omezení /
kompenzačních opatření s cílem omezit růst hustoty zastavění, obyvatel a intenzity
funkčního využití při přestavbách a dalších regeneračních zásazích.
–
Polyfunkční využití, obzvláště v předměstských a periferních územích. Zelené ekosystémy vytvářející podmínky pro stabilitu místních ekosystémů, hospodaření s
územím v souladu s ekologickými principy.
Významným faktorem v rozvoji sídel a regionů se stává udržitelná mobilita, jako jeden
ze základních faktorů uspořádání urbánního území a v návaznosti na řešení problémů
souvisejících se suburbanizací. V této oblasti existuje řada iniciativ, které hledají alternativy k suburbanizaci, zejména v polyfunkčním uspořádání sídel, podpoře veřejné dopravy, v návratu významu veřejných prostranství, v kompaktním pojetí jádrové oblasti,
polycentrickém uspořádání osídlení apod.
Udržitelný rozvoj dopravní a technické infrastruktury sídel i regionů musí být založený
na strategii dosažení harmonického vztahu životního prostředí, technického, ekologického a ekonomického rozvoje urbanizovaného území sídel a regionů
Předmět „Plánování rozvoje města a regionu“ probíhá v 1. ročníku Magisterského stu120
dijního programu. Z předchozího studia navazuje především na urbanistické předměty
Bakalářského studijního programu, zejména Předmětu Územní plánování.
V Magisterském studijním programu je předmět bezprostředně vázán na Specializovaný atelier, na jeho profilující zaměření po celou dobu magisterského studia v širších
tematických i mezioborových souvislostech s důrazem na vlastní prostorové, funkční a
provozní uspořádání.
V zaměření na teorii urbanismu má předmět vazbu na povinné předměty „Teorie architektury a urbanismu“ a „Soudobá architektura a urbanismus“, které dovršují základní
teoretickou průpravu studentů na úrovni magisterského studia. Zatímco uvedené povinné předměty předkládají poznatky s důrazem na postižení podstaty konkrétního jevu v příčinných teoretických souvislostech, v předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ jde ve studiu řešeného problému především o postižení podstaty a fungování a
realizovatelnosti struktury urbánních prvků v relevanci k tématu ateliéru.
Způsob řešení
Cílem inovovaného předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ je podrobné zkoumání urbanistických souvislostí vybraného problému (vazba na širší rámec ateliérového
zadání) s důslednou analýzou konkrétního problému a hledáním udržitelných principů
jeho řešení.
Hlavní tematické okruhy předmětu:
-
Udržitelné plánování rozvoje měst a osídlení
Obnova a revitalizace sídel
Suburbanizace
Rozvoj venkovského území
Dopravní systémy měst
Technická infrastruktura ve městech
Koncepce a uspořádání městského území
Veřejné prostory měst
Ekonomické souvislosti
Specializovaný seminář bude členěn ve svém průběhu na následující obsahové celky:
– Úvod, organizační náležitosti
– Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin
– zpracování seminární práce
– přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata
– exkurze
– předvedení rozpracovaných materiálů
– výsledná presentace
Členění seminární práce:
-
Popis a charakteristika řešeného tématu (lokalita, souvislosti, vazby)
Šitší a multidiscipli nární souvislosti řešeného tématu
Teoretická východiska koncepce řešení
Koncepce a strategie řešení řešeného problému
121
Řešitelský tým
Garant kurzu: „Plánování trvale udržitelného růstu sídel a regionů“: Prof.Ing.arch. Jan
Koutný, CSc.
Garantem předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“: Prof.Ing.arch. Jan Koutný,
CSc.; Výuka předmětu: Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc., Doc.Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.
Řešitelé inovace předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“: Prof.Ing.arch. Jan
Koutný, CSc., Doc.Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc..
Formy výstupu
A) Základní výstupy
1. Publikace - učební texty „Plánování rozvoje města a regionu“, doplněné obrázky,
cca 70 normostran (Koutný 50 stran, Lhotáková 20 stran); digitální zpracování na
CD. Vytištění a přidělení ISBN;
ohodnocení otázek); Koutný, Lhotáková.
B) Doplňkové výstupy
3. „E-learnigová podpora“ – 10 přednášek po min. 20 snímcích (Koutný: cca 6 přednášek, Lhotáková: cca 4 přednášky), presentace v pdf;
4. „Katalog seminárních prací“, cca 50 stran, editor Koutný
Rozhodnutí EU č.234, 1992
Europa and architecture tomorrow, ČKA, Letenská 5, Praha I, 1997
Hrůza, J. : Slovník soudobého urbanismu, Odeon, Praha 1977
Hexner,M.,Novák,J.:Urbanistická kompozice(1996)
Internet: http://www.tzb-info.cz
Internet: http://www.UUR.cz
Krier, L.: Architektura, volba nebo osud, Academia 2001
Komrska J., Boháč B.: Aktuální vývoj teorie urbanismu a nové trendy v prostorovém plánování. Bratislava – Newcastle –Grenoble – Hannover, 2000, ISBN 80-88999-01-4
Koutný J.,Šilhánková V.: Veřejné prostory v územně plánovací praxi, 2001
Lhotáková Z.: Technická zařízení budov I, 1995
Lynch,K.: The Image of The City, 1992
Maier, K. – Řezáč, V.: Ekonomika v území, Urbanistická ekonomika a územní rozvoj,
ČVUT, Praha, 1997
Proměny městských center, Asociace pro urbanismus a územní plánování, Praha, 1997
Prováděcí vyhlášky k Zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)
Strategické materiály rozvoje krajů ČR: stránky www krajů a krajských měst
Short, J.R.: Lidská sídla, Nakladatelský dům OP, Praha, 1994
Vyhlášky MMR ČR
Strategický plán hlavního města Prahy, Útvar rozvoje hl. m. Prahy, 2000
122
Šerek M., Lhotáková Z. a kol.: Technická infrastruktura měst
Šrytr J. a kol: Městské inženýrství I. a II.
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a prováděcí vyhlášky
Územní plány měst: Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové apod
Urbanismus a územní rozvoj, ÚÚR, časopis, Brno
Přílohy
-
1. Úvod, organizační náležitosti, rozdělení do tematických skupin
2. Plánování rozvoje měst a osídlení
3. Koncepce rozvoje měst
4. Tvorba a revitalizace městského území
5. Obnova a revitalizace sídel
6. Ekonomické souvislosti
7. Seminář ke zpracování seminárních prací
8. Presentace seminárních prací
1. Plánování rozvoje měst a osídlení, úvod do semináře
2. Město a krajina, suburbanizace, obnova a revitalizace sídel
3. Rozvoj venkovského území
4. Dopravní systémy v urbanizovaném území
5. Základní principy trvale udržitelného rozvoje technické infrastruktury
v urbanizovaných územích
6. Veřejné prostory měst, koncepce a uspořádání městského území
7. Ekonomické souvislosti
8. Bezvýkopové technologie budování a rekonstrukcí inženýrských sítí
9. Sdružené trasy pro vedení a obnovu inženýrských sítí v městském prostředí
10. Odborná exkurze na vybranou stavbu inženýrských sítí
123
INOVACE
Název projektu:
Studijní program
Magisterský
Ročník
1., 2.
Název kurzu
Název předmětu
M5 Modulový ateliér
Modulový ateliér je povinně volitelný předmět semestrální projektové práce studenta
magisterského studia, který je součástí tématické nabídky modulové výuky
M5 - „Postindustriální město – postagrární krajina“.
Hlavní tématické okruhy obsahu ateliérů i volitelných předmětů jsou postindustriální
město, obnova malých a středních měst, venkov a krajina.
Student si zvolí vlastní postup a cíl výběrem tématu, měřítka i rozsahu každý semestr,
včetně doplňujících volitelných předmětů vázaných k hlavním tématickým okruhům
modulu. Témata jsou volena tak, aby obsahovala vždy aktuální společensky angažované řešení problematiky současného a budoucího rozvoje s uplatněním principů udržitelnosti na všech úrovních.
Z výše uvedené anotace předmětu je patrné, že ateliérová výuka M5 již obsahuje zmínky o uplatňování principů udržitelného rozvoje. Je ale jen na jednotlivých pracovištích
ústavů které ateliérové práce zadávají, nebo konkrétním vedoucím práce, zda svým
osobním angažováním principy udržitelnosti do tématu zadání zařadí. Potřebná nutnost konzultací s disciplinami jiných ústavů, případně odkaz na související disciplíny
mimo fakultu je jen naznačena. Málo se zdůrazňuje fakt, že i na jiných ústavech je řada
124
pracovišť, kde se principy udržitelnost cílevědomě sledují a jsou uplatňovány také
v některých stávajících předmětech. Seznam doporučené literatury je sestavován většinou vedoucím práce ke konkrétnímu tématu, chybí však komplexněji pojatá obecnější metoda uplatňující principy udržitelnosti v ateliérových projektech.
Inovací předmětů Modulových ateliérů M5 se zhodnotí dosud víceméně isolované aktivity některých ústavů i jednotlivých pedagogů zabývající se z různých pohledů a disciplin uplatňováním principů udržitelnosti ve výuce. Potřebná systematičnost a synergie
dosud ve výuce chybí a je spíše intuitivní a spontánní aktivitou vzájemně kooperujících
pedagogů, případně na výuce se podílejících doktorandů. Systémový přístup vzájemně
provázaných inovovaných kurzů s potřebnou posloupností nabývaných informací a mezioborovými vazbami je přínosem jak pro zhodnocení snahy jednotlivých pracovních
skupin i jednotlivců, tak odstraňuje dosud vzájemnou neprovázanost v pedagogické
praxi ústavů Fakulty architektury. Pro studenty je nabízený předmět šancí, jak se individuálně projevit ve vlastních spíše tušených šetrných konceptech a stále častěji se
projevujících se názorech inklinujících k principům udržitelnosti. V přímé kontaktní výuce předmětu ateliérů je při osobním kontaktu student – učitel optimální prostor pro
aplikaci postupně získávaných teoretických vědomostí z jiných inovovaných kurzů
uplatňujících principy udržitelnosti na konkrétním tématu zadání. Pro rozvoj fakulty
jsou inovované předměty modulových ateliérů nabídkou zhodnotit znalosti
z inovovaných kurzů orientovaných na udržitelný rozvoj získaných již v bakalářském
studiu, prokázat jejich praktické užití v procesu navrhování.
Postup v modulové výuce, který nabízí volba výběru témat na sebe navazujících semestrů prohlubuje komplexnost přístupu v uplatňování principů udržitelnosti. Systematičnost a vzájemná synergie mezi inovovanými kurzy mnohem efektivněji zhodnocuje čas a energii vkládanou všemi participujícími pedagogy na aktuální inovaci výuky.
- Způsob řešení
- Formy výstupu
-
Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Modulový ateliér"
Ateliérová tvorba zůstává hlavním a nosným prostředkem výuky architektury i urbanismu také v inovovaných studijních programech, zaměřených na implementaci principů udržitelnost do výuky. Je založena na metodě „learning by doing“ tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je vedena dialogem pedagoga a studenta nad
rozpracovaným projektem. Specializované ateliéry M5 v Magisterském studijním programu představují ucelenou platformu pro práci na zadaném tématu, která vede
k aplikaci teoretické průpravy na principech udržitelnosti do navrhování v rozdílných
prostředích a na úrovni rozdílných měřítek.Tato výchozí platforma obsahuje nejen
vlastní část tvorby návrhu, ale také související informace a získané znalosti, které jsou
provázány s ostatními kurzy inovace většinou předcházejícími již v bakalářském studij125
ního programu, nebo paralelně probíhajících v rámci magisterského studia.
Hlavní tématické okruhy obsahu modulových ateliérů M5 jsou:
postindustriální město, obnova malých a středních měst, venkov a krajina
Student si výběrem zadání zvolí vlastní postup a cíl vybraného tématu, měřítka i rozsahu pro semestrální práci v ateliéru, včetně doplňujících volitelných předmětů vázaných
k hlavnímu tématickému okruhu zadání. Témata jsou volena tak, aby obsahovala vždy
aktuální společensky angažované řešení problematiky současného a budoucího rozvoje
s uplatněním principů udržitelnosti na všech úrovních. Metodika a praktický průběh
ateliérů zůstává nezměněn ve srovnávání s jinými ateliérovými předměty jiných modulů. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti je určována již v začátku práce při hledání hlavního motivu
konceptu. V každém zadání zaměřeném na konkrétní rozsah a měřítko musí být uplatněn vztah globálně myslet lokálně hledat řešení. Logika posloupnosti postupu
v ateliérech urbanismus – architektura – stavba musí být uplatněna také v metodice
vedení a postupu práce v ateliérech na sebe navazujících semestrů. Je na studentově
rozhodnutí k výběru nosného tématu i postupu ve volbě měřítka a šíře problematiky.
Důležité je hodnocení východisek směřujících ke konceptu, které by vždy mělo být založené na třech pilířích udržitelnosti, rovnováze mezi společenskými, ekologickými a
ekonomickými hodnotami. Okruhy hlavních aspektů trvale udržitelného rozvoje uplatňované v procesu navrhování (důležité je jejich začlenění již v prvních fázích práce, od
analýz ke konceptu): Voda , ovzduší a hluk, půda a země, příroda a ekologie, doprava a
mobilita, energie, odpad, lokální/místní tradice a jejich obnova, nebezpečí a prevence,
sociální rovnováha.
Modulové ateliéry M5 jsou stejně jako jiná ateliérová tvorba založeny na metodě získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací, proto logicky vychází z teoretické průpravy získané v průběhu celého dosud absolvovaného cyklu bakalářského i magisterského studia jednotlivým studentem. Aplikace proto vycházejí z reálně dostupných a
získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména s problematikou udržitelnost.
Řešitelský tým
Ing. arch. Luboš Františák Ph.D.; Doc. Ing. arch. Karel Havliš; Doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; Doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.; Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; Doc.
Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
Způsob řešení
Inovace předmětu M5 Modulový ateliér spočívá zejména v aplikaci znalostí reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména
s problematikou udržitelnosti, tedy na vlastním obsahu semestrální práce ateliérového
projektu. Metodika a praktický průběh ateliérů zůstávají nezměněny ve srovnávání
s běžnými ateliérovými předměty. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru aktuálního
126
zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti musí být dodržena
již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. Vlastní inovace spočívá tedy
na důsledném dodržování hledisek vyplývající z principů udržitelnosti již při volbě tématu zadání v rámci nabídky modulu M5, ale zejména způsobů přemýšlení v každé postupné fázi navrhování jednotlivých ateliérových prací. Vedoucí práce musí sám být
přesvědčen o správnosti principů udržitelnosti a v kontaktní výuce při konzultacích nalézt vhodnou formu ve správný čas principy udržitelnosti implementovat do řešení
konkrétního zadání.
Formy výstupu
Inovovaný předmět Modulový ateliér M5 má výstup srovnatelný s běžnou semestrální
ateliérovou prací standardního rozsahu.Minimální rozsah zpracování souboru výkresů
a textů je stanoven již v zadání práce vedoucím pedagogem, liší se obvykle mírou detailu odpovídající měřítku a vybranému typu ateliéru (urbanismus – architektura –
stavba). Forma a způsob výsledného vypracování :
- komplexní soubor výkresů a textů (viz výše) v přehledné brožuře formátu A3
- 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu
+ presentace PowerPoint;
K tomu, aby obsahová kvalita výsledné ateliérové práce naplnila smysl inovace – uplatnění principů udržitelnosti bude vytvořeno několik učebních a podpůrných pomůcek
pro výuku:
1.učební texty pro výuku ateliérové tvorby na principech udržitelnosti v podobě příručky Příručka pro udržitelné plánování, obdoba příručky „TRY IT THIS WAY“(viz literatura)
2.e-learningová podpora předmětu pro inovovaný předmět, elektronická podoba
příručky s vybranými vzorovými příklady řešení, s uvedenými odkazy na webstránky
zdrojů
3. katalog vybraných ateliérových projektů - studentských prací, které byly již dříve
vypracovány na principech udržitelnosti, doplněný aktuálními recenzemi a autorskými texty
4. katalog vybraných příkladů a rešerší – sborník příkladných realizovaných řešení
s uplatněním principů udržitelnosti, s aktuálními recenzemi a autorskými texty,
s forodokumentací z odborných tématických exkurzí zaměřených na udržitelný rozvoj
TRY IT THIS WAY- Die Nachhalaltige Entwicklung auf Lokaler Ebene,
Leitfaden des Europäischen Rates der Raumplaner 2002
Jan Gehl – Život mezi budovami (1998)
Gehl, J. , Gemzoe, L. - Nové městské prostory
Christian Norberg-Schulz – Genius loci- ODEON Praha1994, ISBN 80-207-0241-5
Christopher Day – Duch a místo
Architecture of Change – Sustainabilityand Humanityin the bulit Enviroment,
Edited by Kristin Freireiss and Lukas Freireiss, Berlin 2008 ISBN978-3-89955-211-9
The Endless City, ,Phaidon Press Ltd 2007 ISBN 978-0-7148-5956-9
127
Michael Koch - (Inovative Ökologische Stadtentwicklung Konzepte für Städtebau, Verkehr…… )
Kohlhammer 2001, ISBN 3-17-014908-3
Mohsen Mostafavi, Gareth Roberty – ECOLOGICAL URBANISM (Harvard University
2010) ISBN 978-3-03778-189-0
DVD – Jane Jacobs: Urban Wisdom ( 2003 )
DVD – Recycling City Space ( 1999 )
Přílohy
-
Původní i inovovaná osnova předmětu zůstává stejná, mění se pouze obsah, viz předešlé informace o struktuře a obsahu inovovaného předmětu:
Zadání ateliérů: Modulový ateliér M5
Po registraci do Modulu s výběrem vedoucího práce a tématu zadání je student na prvním setkání při zahájení práce na začátku semestru podrobněji seznámen vedoucím práce s postupem:
1. Název práce a předmět práce
2. Zásady řešení
3. Minimální rozsah zpracování
4. Forma a způsob výsledného vypracování :
komplexní soubor výkresů a textů (viz bod 3) v přehledné brožuře formátu A3
- 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu +
presentace PowerPoint;
(na základě INDIVIDUÁLNÍ domluvy s vedoucím práce lze v odůvodněných případech
v dílčích aspektech upřesnit jak formu zpracování tak podrobnost práce).
5. Časový harmonogram a podmínky klasifikace :
Ateliérová práce je předvedena na třech kritikách:
1. kritika –východiska řešení, urbanistická situace, upřesněné zadání, ideový návrh doložený libovolnou prezenční formou (bez použití výpočetní techniky) - 4. týden semestru
2. kritika – koncept architektonického řešení – tj.charakteristické výkresy dokumentující ideový záměr konceptu a pracovní model osazený do terénu (digitální forma presentace, promítnutí projektorem) - 9. týden semestru
3. kritika – obhajoba kompletní práce před odevzdáním (promítnutí projektorem všech
hotových digitálních výkresů, např. ve formátu PDF) – 13. týden semestru
Odevzdání ateliérové práce: - termín odevzdání jednotný , určen pro semestr směrnicí děkana
128
4 PŘÍLOHY
TVORBA E-LEARNINGOVÝCH MATERIÁLŮ
TERMINOLOGIE
CV VĚDECKO – ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ
129
4.1 TVORBA E-LEARNINGOVÝCH MATERIÁLŮ
e-
E-LEARNINGOVÁ PODPORA K NOVĚ VYTVOŘENÝM
KURZŮM
METODICKÝ MANUÁL
Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
130
ZÁKLADNÍ POJMY
Moodle je zkratkou pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment, což
v doslovném překladu znamená Modulární objektově orientované dynamické prostředí pro
výuku, které je softwarovým balíčkem pro tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů
na internetu. Moodle je poskytován zdarma jako Open Source8 software.
Původním autorem programu Moodle je Martin Dougiamas z Austrálie, který koordinuje jeho vývoj za podpory celé komunity vývojářů pracujících po celém světě. První verze byla zveřejněna 20. srpna 2002, česká verze je v provozu od počátku roku 2003. Zásluhy o českou
verzi jsou připisovány Davidu Mudrákovi z Univerzity Karlovy v Praze. Na VUT byl systém implementován od roku 2005 centrálně z CVISu.
LMS systém (Learning Management Systém) je virtuální řídící prostředí, řídicí výukový systém (systém pro řízení výuky), tedy aplikace řešící administrativu a organizaci výuky v rámci
e-learningu – systém, ve kterém probíhá výuka formou E-learningu.
LMS jsou aplikace, které v sobě integrují zpravidla nejrůznější on-line nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence ad.) a zároveň zpřístupňují
studentům učební materiály či výukový obsah on-line nebo i off-line. LMS aplikací je řada od těch jednoduchých přes nejrůznější LMS z akademické sféry až po rozsáhlé a složité komerční aplikace (Adobe Connect, Fronter, Blackboard). Řada LMS je šířených i jako free nebo open source software (např.Moodle).
Jak definovat e-learning? Existují různé stupně úrovní definice od elementárního až po složité formy popisů. Uvedˇme si alespoň některé:
•
•
•
•
•
E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu.
E-learning je využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k
efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom
prostřednictvím počítačových sítí.
E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie
k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia.
E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky - prezentace a texty
s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd. v systému pro
řízení studia (LMS).
Jde o takový typ učení, při němž získávání a používání znalostí je distribuováno a
usnadňováno elektronickými zařízeními.
8
Open source je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou
dostupnost kódu, tak legální dostupnost - licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat.
131
Z uvedeného plyne, že e-learning v sobě zahrnuje řadu dílčích aktivit, které mohou být propojené do uceleného systému, ale také nemusejí. Může se jednat o rozsáhlé kurzy plně
distančního charakteru anebo může jít jen o doplnění prezenční výuky.
E-learning je možné aplikovat
•
•
•
při tvorbě distančních studijních programů
v kombinované formě výuky,
jako doplněk prezenční výuky – blended learning – častá forma využití.
Oblíbenost použití e-learningu je patrná z jeho možných výhod:
•
•
•
•
dostupnost
masovost
zpětnovazební prvky – interaktivita
možnost průběžné kontroly
Je zapotřebí pamatovat na možné negativní důsledky e- learningu v podobě osamocenosti
studenta, náročnost vstupní přípravy či možnou závislost na technologiích.
Pozitivní a negativní faktory jsou posilovány anebo oslabovány podmíněností vhodné aplikace zvolené formy studia, zdá se, že blended learning adekvátně vyvažuje pozitivní a negativní
stránku a proto je nejčastěji praktikovanou formou výuky.
Pravidla na VUT
Při tvorbě kurzů a opor v rámci uváděného projektu OPVK budeme vycházet z pravidel pro
tvorbu e-learningových kurzů, které jsou předepsány a vyvěšeny na stránkách CVISu:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
kurz musí být v celoškolském systému Moodle
kurz musí být použit ve výuce (musí být zveřejněn, kritérium počet logů na celkový
počet studentů kurzu)
povinně musí být zobrazen postranní blok „Správa“
volitelně mohou být zobrazeny další bloky (doporučené - Osoby, Činnosti, Kalendář,
Připojení uživatelé)
úvodní blok by měl obsahovat didaktické vymezení cíle kurzu, osnovu, dobu potřebnou ke studiu, odkazy na literaturu apod.
kurz by měl být rozčleněn do týdenních nebo tématických výukových bloků
v úvodu každého bloku by měly být formulovány dílčí cíle, doba potřebná ke studiu
apod. (možnost použití grafických ikon (piktogramů))
jednotlivé výukové bloky by měly tvořit relativně uzavřené celky a měly by být vyvážené (jak rozsahem, tak obsahově)
vložené studijní opory (přednášky, cvičení apod.) nesmí být pouhou kopií papírové
verze (naskenovaná skripta apod.)!
možnost použití odkazů na libovolné zdroje na Internetu – kurz ale nesmí obsahovat
pouze odkazy!
132
•
•
•
•
využití prostředků pro komunikaci – fórum, chat (jak moc je fórum využíváno, jestli
učitelé přispívají atd.)
využití zpětnovazebních a aktivizačních prvků – úkol, test, anketa, dotazník
volitelně využití nástrojů přednáška, kniha, slovník, wiki, workshop, popisek
volitelně využití animací a dalších interaktivních multimediálních prvků – videosoubory, flash animace, zvukové soubory apod. (v případě nestandardních formátů nabídnout uživateli ke stažení jejich přehrávače nebo prohlížeče)
Elearningový kurz nebo opora
Na začátku kurzu musíme promyslet vhodný pracovní postup, zvážit možnosti e-learningu
tak, abychom byli schopni efektivně s daným prostředím pracovat. V rámci projektu OPVK
existuje volba ze dvou možností e- kurz anebo e-opora.
•
•
•
E-kurz – povinné multimediální prvky – animace, zpětnovazební prvky
E-opora absence multimediálních prvků
Pro e-kurz i oporu je povinně předepsaný závěrečný test
Jak postupovat při tvorbě kurzu - začínáme?
Kurzy budeme vkládat do prostředí Modle. Toto prostředí je uživatelsky komfortní
s přehledným řazením. Minimální požadavek na vstupu je elementární znalost práce s PC.
Orientace v prostředí je snadná přes nastavení parametrů kurzu s možností volitelných nabídek, podpořených u každé položky nápovědou. Moodle umožňuje vkládání souborů – studijních materiálů. Informuje nás o činnosti studentů, jejich aktivitě prostřednictvím zobrazení
profilů studentů. Činnost studentů je statisticky vyhodnocována.
První krok - přihlášení do systému
Do systému je možné vstoupit na základě přihlášení na https://www.vutbr.cz/elearning/.
K tomu je zapotřebí Vaše VUT login a heslo.
Garanti kurzů
Aplikace Moodle, která je propojená s Informačním systémem VUT(Apollo, Brutis), vychází
z databáze předmětů a učitelů a právo editovat kurzy v Moodle mají garanti předmětů, pro
studenty jsou kurzy dostupné na základě zápisu v elektronickém indexu. Prostředí, které je
zobrazováno garantovi a studentovi je odlišné, pro učitele je možnost nahlédnout na kurz i
„očima studenta“ a pak se vrátit ke své obvyklé roli v položce Nastavení kurzu.
133
Vstup do našeho kurzu a nastavení kurzu
Po přihlášení se zobrazí stránka viz obr. 1. , kde je viditelný přehled veškerých kurzů, které
jsou otevřeny, zpřístupněné kurzy pro studenty a přehled událostí jednotlivých kurzů. Do
Kliknutím na příslušný kurz se dostaneme do prostředí kurzu
Zpřístupněné kurzy pro studenty – modré prosvícení
Přehled kurzů
Přehled událostí
obr. 1 Titulní strana
svého kurzu můžete vstoupit kliknutím na kurz. Jsme-li v prostředí poprvé musíme:
•
•
•
zapnout režim úprav,
Nastavit parametr celého kurzu,
zobrazit Správa kurzu přes modul Bloky
obr. 2 Nastavení bloků
134
Další krok je celkové Nastavení kurzu, přes blok Správa – Nastavení kurzu. Celkový vzhled
kurzu je dán pak tímto nastavením, které nám umožňuje použít nastavení tématické či týdenní – důležitý krok, nastavující strukturu celého kurzu, dostupnost kurzu, klíče k zápisu,
přístup pro hosty, počátek otevření kurzu, maximální velikost vkládaných souborů.
Pracovat s kurzem můžeme pouze v režimu „zapnutý režim úprav“, tím je kurz aktivizovaný a přístupný obr. 3.
obr. 3 Možnosti činností, které můžeme v kurzu nastavit
Pouze zapnutím tohoto režimu lze upravovat kurz, tj. vkládat různé studijní materiály, odkazy na soubory, vytvářet textové stránky, popisky apod., ukázka možností obr. 4
obr. 4 ukázka úpravy bloku-
135
Vkládání souborů – blok Soubory – import
obr.5 Blok soubor pro vkládání
obr. 6 Vkládání souborů
Pro práci se soubory je nezbytně nutné všechny soubory, se kterými budeme pracovat, importovat do prostředí Moodle. K tomu budeme využívat blok Soubor obr. 5, prostřednictvím
kterého můžeme soubory vkládat a třídit je do adresářů. Pro práci se soubory je tedy nezbytně nutné nejprve soubory vložit obr. 6, příslušný postup jednotlivých kroků je patrný se
136
souslednosti obrázků 5 a 6. Vloženy musíme mít i všechny obrázky se kterými pracujeme.
Možný vzhled stránky pak lze vytvořit i s použitím piktogramů jako motivačních prvků prostřednictvím nástroje popisek obr. 7
obr. 7 piktogramy
Moduly činností
Pro tvorbu kurzů je k dispozici řada modulů, které lze použít k individuální tvorbě kurzu. Pro
tvorbu vybírám následující typy, o kterých lze předpokládat, že je budeme při tvorbě kurzů
v rámci projektu využívat.
Anketa
•
•
•
tento modul umožňuje položit otázku se zadáním několika odpovědí z nichž si student může vybrat,
rychlé hlasování, průzkum,
lze využít k vypsání témat, která si studenti zapíší, lze nastavit vyloučení duplicity,
studenti vidí na sebe navzájem.
Fóra
•
•
•
•
umožňuje diskutovat,
možné je různé třídění, včetně hodnocení ostatními účastníky kurzu či učitelem,
účastníci kurzu mají možnost přihlásit se k odběru příspěvků, kopie každého vloženého příspěvku jim v tom případě bude zasílána e-mailem,
učitel má možnost vnutit odebírání příspěvků všem účastníkům.
137
Slovníky
umožňuje účastníkům kurzu vytvářet a průběžně spravovat seznam definic obr. 8,
slovník také umožňuje učitelům přenášet hesla z jednoho slovníku do druhého (hlavního) v rámci jednoho kurzu,
slovník navíc nabízí funkci, která automaticky vytvoří odkaz na slovníkové heslo, pokud se příslušný termín objeví v kterémkoliv textu celého kurzu.
•
•
•
obr. 8 slovník
Úkoly
•
•
•
úkoly umožňují učiteli zadávat úlohy obr. 9,
vyžaduje, aby student vytvořil digitální obsah (v libovolném formátu) a uložil ho na
server,
typickými úkoly jsou eseje, projekty, referáty atd. Modul obsahuje také nástroje pro
hodnocení.
obr. 9 odevzdání úkolů
138
Testy
Tento modul umožňuje učiteli vytvářet a zadávat testy, skládající se z úloh typu
•
•
•
•
•
•
•
výběr z několika možností,
pravda/nepravda,
tvořená odpověď,
krátká tvořená odpověď,
přiřazování,
numerická úloha
doplňovací úloha (cloze).
Otázky jsou ukládány do databáze, kde je lze podle potřeby seskupovat do kategorií a mohou
být opakovaně použity v jednom i více kurzech. Studentům lze povolit pro řešení testu více
pokusů. Každý pokus je automaticky obodován a podle nastavení může být studentům zobrazena správná odpověď, případně podrobnější komentář. Součástí modulu jsou také nástroje pro hodnocení v rámci celého kurzu.
Tento modul umožňuje učiteli vytvářet a zadávat testy, skládající se z úloh typu výběr z několika možností, pravda/nepravda, tvořená odpověď, krátká tvořená odpověď, přiřazování,
numerická úloha a doplňovací úloha (cloze). Úlohy jsou uchovávány v utříděné databázi a
mohou být použity opakovaně, jak v rámci jednoho, tak i v rámci několika různých kurzů. U
testu lze povolit více pokusů. Každý pokus je automaticky ohodnocen a učitel si může vybrat,
zda k jednotlivým úlohám poskytne studentům komentář, nebo zobrazí správnou odpověď.
Modul obsahuje také nástroje pro známkování.
VYTVOŘENÍ NOVÉ ÚLOHY
Do vybrané kategorie můžete přidat několik různých typů úloh:
ÚLOHY S VÝBĚREM ODPOVĚDÍ
Při řešení této úlohy (může obsahovat i obrázek) vybírá student odpověď z několika možností. Existují dva druhy úloh s výběrem odpovědí: úlohy s jedinou správnou odpovědí a úlohy
s více správnými odpověďmi.obr 10
V úlohách s jedinou správnou odpovědí vybírá studenti právě jednu odpověď. V těchto úlohách by známky za jednotlivé odpovědi měly mít kladnou (nebo nulovou) hodnotu.
V úlohách s více správnými odpověďmi vybírá student jednu či více odpovědí. Každá odpověď může mít přiřazenu známku kladnou i zápornou – zatržením VŠECH nabízených odpovědí
tedy student nutně nezíská dobrou známku. Je-li součet známek za vybrané odpovědi zápor-
139
ný, získá student za danou úlohu známku 0 (nula). Buďte pozorní – systém dovoluje vytvářet
i úlohy, u kterých může být celkové skóre větší než 100 %.
Každá odpověď (správná i nesprávná) by měla obsahovat komentář, který se studentovi zobrazí u vybraných odpovědí (pokud je v testu zobrazování komentářů nastaveno).
obr. 10 ukázka úlohy s výběrem odpovědi
ÚLOHY S KRÁTKOU TVOŘENOU ODPOVĚDÍ
Při řešení této úlohy (může obsahovat i obrázek) napíše student jedno slovo nebo sousloví.
Může existovat více správných odpovědí, a to s různým bodovým ohodnocením. U odpovědí
lze povolit možnost "Rozlišovat malá/ VELKÁ". V takovém případě se počet bodů za odpovědi
"Slovo" a "slovo" může lišit.
Znak hvězdičky (*) můžete použít jako masku, která odpovídá jakékoliv řadě znaků. Pokud
například použijete slovo "ob*it", budou za správnou odpověď považována všechna slova
nebo sousloví začínající na "ob" a končící na "it". Jestliže nechcete použít hvězdičku jako
masku, ale jako konkrétní znak, použijte zároveň zpětné lomítko: \*
obr.11 ukázka úlohy s krátkou tvořenou odpovědí
NUMERICKÉ ÚLOHY
Z pohledu studenta vypadá numerická úloha stejně jako úloha s krátkou tvořenou odpovědí.
140
Rozdíl je v tom, že u numerické úlohy je stanovena přijatelná chyba. Učitel tak může definovat souvislý interval odpovědí, které jsou považovány za správné.
Jestliže je například správná odpověď 30 s přijatelnou chybou 5, pak všechna čísla v intervalu
25 až 35 budou akceptována jako správná odpověď.
Poznámka: Jako oddělovač desetinných míst je nutné použít tečku, nikoliv čárku, a to jak při
vytváření úloh, tak při odpovídání.
Numerické úlohy mohou mít i nečíselné odpovědi, které nerozlišují velikost písmen. To může
být užitečné, je-li odpovědí na numerickou úlohu slovo (podstatné nebo přídavné jméno, infinitiv slovesa), slovní spojení, zkratka apod.
obr 12 úloha s krátkou tvořenou odpovědí
ÚLOHY PRAVDA/NEPRAVDA
Při řešení této úlohy (může obsahovat i obrázek) vybírá student ze dvou možností: pravda
nebo nepravda, obr. 13.
Pokud je nastaveno zobrazování komentářů, studentovi se po zodpovězení testu zobrazí odpovídající komentář. Pokud je například správná odpověď "nepravda", ale student odpověděl
"pravda" (otázku tedy zodpověděl nesprávně), zobrazí se mu komentář k odpovědi "pravda".
obr 13 úloha pravda/ nepravda
141
PŘIŘAZOVACÍ ÚLOHY
Úloha může obsahovat krátký úvodní text, po kterém je studentovi předloženo několik otázek a několik zamíchaných odpovědí. Pro každou otázku existuje právě jedna správná odpověď.
Student tedy musí vybrat odpověď, která patří k zadané otázce.
Při výpočtu celkové známky za úlohu mají všechny otázky stejnou váhu.
obr. 14 úloha přiřazovací
NÁHODNĚ VYBRANÁ ÚLOHA
Náhodně vybrané úlohy mohou být přidány do jakékoliv kategorie.
Pokud tuto úlohu v testu použijete, bude na její místo při každém studentově pokusu dosazena náhodně vybraná úloha ze zvolené kategorie. To znamená, že různým studentům bude
při pokusu o splnění testu přidělen různý výběr úloh. Pokud mají studenti u testu povoleno
více pokusů, bude i každý pokus obsahovat nový výběr úloh.
Stejná úloha se v daném pokusu nikdy neobjeví dvakrát. Pokud do testu přidáte více náhodně vybraných úloh, budou do každého pokusu zařazeny vždy různé úlohy. Pokud budou v
testu zařazeny jak náhodně vybrané úlohy, tak i pevně stanovené úlohy, budou náhodně vybrané úlohy zvoleny tak, aby se žádná z pevně stanovených úloh v testu neopakovala. Z tohoto důvodu je nutné, aby kategorie, ze které mají být náhodně vybrané úlohy vybírány, obsahovala dostatečný počet úloh, jinak se studentovi zobrazí chybové hlášení. Čím více úloh
bude daná kategorie obsahovat, tím je pravděpodobnější, že studenti při každém pokusu
obdrží různé úlohy.
142
Bodové ohodnocení každé vybrané úlohy se přepočítá tak, aby byl zachován nejvyšší bodový
zisk, který jste stanovili při založení náhodně vybrané úlohy.
Struktura e-kurzu pro OPVK
Struktura kurzu – úvod, tematické bloky, závěr.
Obsah úvodní části
• Studijní cíl a osnova výuky
• Požadované znalosti na vstupu
• Nastavení pravidel pro hodnocení
• Motivační prvky
• Tematický slovníček
• Doporučená literatura
• Self test vstupních znalostí
• Časový harmonogram
Dílčí bloky
• Studijní cíl bloku, časová náročnost, klíčová slova,
• Obecná teorie – výklad dané problematiky,
• Zadání úkolů, lze využít modul ANKETA, odevzdání elektonické? Zvážit, termíny odevzdání
• Multimediální opory – povinný pro kurz ne pro oporu
• Tematický slovníček
• Dotazování
• FAQ
• Self – testy
Závěr
• Závěrečný test
• hodnocení ze zadaných úkolů
• Výsledné hodnocení
Seznam informačních zdrojů
http://www.vutrb.cs//cviswiki/Pravidla
http://moodle.cz
Weiter M., Moodle na VUT průvodce pro začínající uživatele
Petříčková M., e-learningový kurz: Stavební mechanika I
143
4.2 TERMINOLOGIE
Základní pojmy a jejich definice
Agenda 21
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dokument podepsaný na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, červen 1992), který
pojednává problematiku ochrany životního prostředí a rozvoje všech států (skupin států) komplexně a globálně. Staví na principech trvale udržitelného rozvoje. Agenda 21 je akčním plánem států světa pro 21. století. Má 40 kapitol, rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty, ochrana zdrojů a hospodaření
s nimi, posilování úlohy velkých skupin, nástroje a mechanismy k uskutečňování. Kromě doporučení a návodů vyzývá text Agendy 21 k přijetí státních politik (strategií) trvale udržitelného rozvoje.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M
01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Architekutra
anglicky architecture
Všechna stavební umění, která formují zdivo nebo jinak utvářejí urbanizovaný prostor. Dělí se podle účelu
a funkce, stylu (slohu), dále podle typu materiálu, techniky. Utváří kulturní krajinu a životní prostředí.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Brownfields
"Brownfields", resp. "brownfield sites" jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně
využívané průmyslové a logistické zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a
zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve "volné" krajině. Představují zásadní problém a překážku
pro další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k udržitelnosti. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním
uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovami a přítomností starých ekologických zátěží. Ty
jsou reprezentovány cizorodými, velmi často toxickými látkami, jimiž je kontaminovaná půda, podzemní a
povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v budovách bývají z minulých období shromážděné nebo přechodně uskladněné odpady, včetně nebezpečných a vyskytuje se zde velké množství "černých skládek odpadů". Významným rizikem jsou zbytky strojního a technologického vybavení, které mohou obsahovat náplně s chemickými sloučeninami nebezpečnými pro životní prostředí i pro zdraví lidí (PCB, dioxiny, aj.).
Okolí "brownfields" je vylidněné a nebezpečné. Zahraniční i tuzemští investoři odmítají do těchto území
vstupovat v důsledku obav z vysokých nákladů spojených se sanací starých ekologických zátěží a s předinvestiční přípravou pozemků. Nejprve byly tímto termínem označovány pouze staré, opuštěné průmyslové
zóny a logistická centra s rozsáhlými skladovacími prostory, která se nacházejí na administrativním území
měst. Postupně byl termín "brownfields" vztahován také na nevyužívané, zdevastované komerční, administrativní, obytné a další (např. nemocniční) objekty a pozemky v urbanizovaném území, zemědělské objekty
ve "volné" krajině, jakož i plochy a budovy v minulosti využívané k vojenským účelům. V současnosti se takto označují i zanedbané, zpustlé menší části areálů i budov jinak prosperujících podniků, jejich neupravené
okolní pozemky patřící obci či jiným vlastníkům, okolí čerpacích stanic a parkovišť bez stálé zeleně a nevzhledné, zanedbané veřejně přístupné plochy na sídlištích. Revitalizace nevyužívaných nebo ekonomicky
nedostatečně efektivně využívaných průmyslových a logistických zón a komerčních či obytných objektů v
kompaktně zastavěných územích a zemědělských, vojenských i dalších ploch a budov ve "volné" krajině
144
("brownfields") vyžaduje systémový přístup v rámci celkového rozvoje státu, regionů, městských aglomerací i jednotlivých obcí. Identifikace/analýza ekologických zátěží kontaminovaných ploch, jejich sanace i nové
využití a oživení "brownfields" představují značné náklady zejména pro veřejné, ale i pro soukromé rozpočty. Z dlouhodobého hlediska se však jedná o velmi efektivní proces, který je zcela v souladu s principy
udržitelného rozvoje.
Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.
Brownfields jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití,
jsou opuštěné či podvyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. (Pojem
"brownfields" je přejatý z anglického jazyka, v doslovném překladu znamená "hnědé louky"). Tyto nemovitosti pak ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí. Komplexitou a nákladností řešení problémů spojených s
renovací a ozdravěním pak tyto nemovitosti odrazují soukromý kapitál od účinné intervence. Brownfields
vznikají zejména restrukturalizačními tlaky ve společnosti, jejichž řešení trh nezvládne. Politicky je problém
vnímán ve vyspělých zemích od konce 70. let a ve své širší souvislosti je spojován s principy kompaktního
města a udržitelného rozvoje. V České republice se problematika brownfields začala diskutovat poměrně
nedávno, opuštěné průmyslové areály začaly být problémem pro restrukturalizaci průmyslové výroby
(zejména po odklonu od těžkého průmyslu).
Internet 2005. Ministerstvo životního prostředí ČR.
Staré průmyslové areály (nevyužité plochy v intravilánu měst), které po ukončení výroby zůstaly opuštěny a
pomalu chátrají. Tyto oblasti jsou často spojeny s reálnou nebo předpokládanou kontaminací životního
prostředí. Regenerace (revitalizace) ploch brownfields je žádoucí nejen z hlediska opětného využití území,
ale taky z řady dalších pozitivních faktorů jako je zvýšení estetické hodnoty sanovaných lokalit, vyhnutí se
záboru půdy pro stavby „na zelené louce“ nebo vytvoření nových pracovních příležitostí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Deurbanizace
Deurbanizací označujeme postupné snižování počtu stálých obyvatel měst. Původně bytové domy v centrálních kompaktně zastavěných zónách velkoměst jsou rekonstruovány na kancelářské objekty či zcela nahrazovány novými budovami využívanými k čistě komerčním účelům. Část populace v produktivním věku
se z těchto zón a z panelových sídlišť stěhuje do obcí v suburbánním zázemí. Značný počet lidí v postproduktivním věku využívá ke stálému bydlení své rekreační objekty na venkově.
Dezurbanizace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Řízený nebo živelný proces, vedoucí k rovnoměrnému rozložení optimálně velkých sídel v krajině cestou
zamezení koncentrického růstu velkoměst. Tento růst je nahrazován soustavou vysunutých sídel s pracovišti a s bydlením přiblíženým k rekreační krajině, rozložení centrálních služeb velkých měst do vymezených
soběstačných městských útvarů (poválečný vývoj Londýna). (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z
výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.
Dopravní infrastruktura
Definice dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2 (1) V tomto zákoně se rozumí k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to 1. dopravní
infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zaří-
145
zení; 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro
nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody; 3. občanské vybavení, kterým jsou
stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Sbírka zákonů ČR, 2006,
částka 63, s. 2226-2290.
Ekologická rovnováha
Zachováni určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Zachování určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Ekologická stabilita
Definice dle jiných právních předpisů
§ 4 Ekologická stabilita
Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat
své přirozené vlastnosti a funkce.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, § 4.)
Ekologické indikátory
Jsou obecně organismy nebo jevy v přírodě, které vypovídají o "zdraví" ekosystému, či jeho části. Podmínkou výběru bioindikačního údaje je: a) jednoduchost registrace změny prostředí jeho pomocí, b) cena za
jednotku zjištění, c) rychlá odpověď indikátoru či indikačního jevu na změnu prostředí, d) dostatečná sensitivita vůči změnám, e) význam vybraného indikátoru pro celý ekosystém, f) použitelnost a srozumitelnost
dat pro výkonnou složku administrativy, g) zjištěný indikační údaj je vnímán veřejností.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie.
Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999.
146
Ekonomie
Věda, která zkoumá jak různé společnosti užívají vzácné (omezené a nestejnoměrně rozložené) zdroje k výrobě užitečných komodit a jak jsou tyto zdroje rozdělovány mezi různé skupiny lidí ve společnosti. Je to věda, která též studuje obchod mezi skupinami lidí, národy či státy a pomáhá objasnit proč státy některé
statky vyvážejí a jiné dovážejí a analyzuje účinky vytváření ekonomických bariér na hranicích států (státních
seskupení). Ekonomie je také věda o penězích, bankovnictví, kapitálu, zisku a bohatství. Souvislosti ekonomických a ekologických principů se v současnosti promítají v konceptu trvale udržitelného rozvoje (viz).
Energetická náročnost budovy
§ 2 Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí f) energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy,
zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Environmental Impact Assessment (EIA)
Zkratka termínu environmental impact assessment (angl.). Hodnocení (posuzování) vlivů na životní prostředí. Formalizovaný a veřejně kontrolovatelný proces hodnocení (identifikace a predikce) dopadu plánované lidské činnosti (průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb, koncepcí a záměrů) na životní prostředí, lidské zdraví, životní pohodu, kulturní a historické památky, krajinu, infrastrukturu atd. EIA
má též za cíl srozumitelně, věcně a stručně informovat veřejnost o výsledcích procesu hodnocení. EIA je
mezinárodně rozšířený proces, zakotvený v zákonech (v ČR v zák. č. 244/92 o posuzování vlivů na životní
prostředí, v EU v direktivě č. 97/11EC, která byla schválena jako úprava původní direktivy 85/337/EEC).
hodnocení (posuzování) vlivu na životní prostředí. EIA je mezinárodně rozšířený proces, zakotvený v zákonech. Formalizovaný a veřejně kontrolovatelný proces hodnocení vlivu lidské činnosti (průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb, koncepcí a záměrů) na životní prostředí, lidské zdraví, památky,
krajinu, infrastrukturu aj. V ČR je proces EIA upraven v Zákonem č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v EU směrnicí č. 97/11EC.
2000.
EIA zkratka z anglického Environmental Impact Assessment / Analysis Mezinárodně přijímaná metoda
komplexního posuzování vlivů velkých staveb na životní prostředí s cílem zvolit variantu s nejnižším vlivem
(včetně varianty nulové).
řízení, jemuž podléhají záměry vymezené zákonem, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem procesu je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření
podle zvláštních právních předpisů. Viz zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí…
147
Environmentální politika
Souhrn jednání, představ, koncepcí, strategií, cílů, zásad a dokumentů politických, hospodářských nebo zájmových subjektů (nejčastěji vlád, veřejné správy regionů, vedení podniků) vyjadřující jejich vztah k životnímu prostředí, reakci na problémy životního prostředí a vůli řešit je. V EP jsou (by měly být) obsaženy způsoby řešení problémů životního prostředí, priority, koncepce, reakce na související problémy (sociální, ekonomické, kulturní, etnické, etické, mezinárodní atd.). Rámcové zásady pro koncipování a realizaci environmentální politiky na úrovni států a státních seskupení obsahuje Agenda 21.
souhrn jednání, představ, koncepcí, strategií, cílů, zásad a dokumentu politických, hospodářských nebo zájmových subjektů (vlád, veřejné správy, vedení podniků), vyjadřující jejich vztah k životnímu prostředí, vůli
řešit problémy životního prostředí. Rámcové zásady environmentální politiky na úrovni státu obsahuje
Agenda 21.
2000.
Estetické požadavky na využívání území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7
Jde o takové požadavky, které při zvoleném využívání území splní objektivní hodnoty krásna zahrnující
složky přírodní i kulturní.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.
Indikátor udržitelného rozvoje
Indikátor životního prostředí nebo udržitelného rozvoje je druh kvantitativní informace (není však podmínkou) odvozený od primárních údajů, poskytující ucelenou a základní informaci o určitém jevu, který se týká
životního prostředí nebo/a udržitelného rozvoje (ovzduší, vody, přírody, krajiny, průmyslu, zemědělství,
dopravy, sociální sféry aj.). Hlavní vlastnosti indikátoru: politicky významný a adresný (indikátory mají být
policy relevant, tedy mají mít přímou vazbu na danou politiku či opatření) analyticky dobře podložený a
zdůvodněný snadno měřitelný, stanovitelný, vypočítatelný, a to s dostatečnou přesností a s přijatelnými finančními náklady uspořadatelný do vhodné časové řady srovnatelný v mezinárodním měřítku. Optimálním
způsobem používání indikátorů je jejich sdružování do ucelených souborů či sad, např. složkově nebo sektorově pojaté soubory. Dále se indikátory rozlišují také podle geografické dimenze (celostátní, regionální,
lokální), případně podle jiných diferenciačních kriterií. Užití indikátorů nachází své uplatnění zejména při
politickém rozhodování na všech úrovních, včetně mezinárodních a pro informování laické i odborné veřejnosti.
Internet 2005. CENIA Česká informační agentura životního prostředí.
148
Infrastruktura technická
Souhrn dopravních, vodohospodářských, energetických a telekomunikačních provozních souborů, zařízení
a ploch, které podmiňují výrobní i nevýrobní činnosti v území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Infrastruktura města je souhrnný pojem pro veškerá inženýrská zařízení probíhající pod zemí a zásobující
město vodou, elektřinou, plynem, teplem atd. i zařízení odvádějící splaškové a povrchové vody. (Krásný,
Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Katastrální území
§ 27 Pro účely tohoto zákona se rozumí h) katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí.
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je katastrální území označeno šestimístným kódem jednotného statistického číselníku. Veškerá mapová i listinná dokumentace katastru nemovitostí je
uspořádána v katastrálních operátech, které jsou založeny samostatně pro každé katastrální území. Viz Katastr nemovitostí, Katastrální mapa
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000. (Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)
je ve shodě s vymezením v katastrálním zákoně místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně
evidovaný soubor nemovitostí. Katastrální území je v kontextu prostorové identifikace prostorovým prvkem charakteru jak evidenční jednotky (pro evidenci parcel pomocí parcelních čísel), tak charakteru prostorového celku. Je vymezeno hranicí katastrálního území (Standard SIS k prostorové identifikaci).
2000.
Kompaktní město
Sídlo se souvislým zastavěním, výrazně ucelenou hranicí směrem k okolní krajině. (Krásný, Jan: Názvosloví
urbanismu. 1976.)
Krajina sídla
149
Část zemského povrchu v zastavěném území sídla; v této části krajiny převládají stavebně technické prvky
nad prvky přírodními (dříve intravilán). (ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny
a definice)
Kulturní potenciál sídelního útvaru
Soubor podmínek určujících kulturní význam sídelního útvaru a formujících kulturní výraz jeho prostředí,
zejména po stránce historické (památkový fond a tradice), umělecké (architektura) a přírodní (zeleň, krajina).
Město
§ 3 (1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí; jeho
obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, má specifickou sociální strukturu a specifický způsob života, jimž odpovídá i způsob zastavění. Je spravováno městským národním výborem. Město se může skládat z několika městských sídelních útvarů.
Stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí. Jeho
obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, má specifickou sociální strukturu a způsob života, čemuž
odpovídá i způsob zastavění. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Obec se stává městem, má-li alespoň 3000 obyvatel a stanoví-li tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 3. )
Nástroje územního plánování
... nástroje územního plánování, kterými jsou: územně plánovací podklady, politika územního rozvoje,
územně plánovací dokumentace, územní rozhodnutí, územní nařízení.
1.1.1, 1.3, 2.5
Územně plánovací podklady, Politika územního rozvoje, Územně plánovací dokumentace, Územní rozhodnutí, Územní řízení, Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území, Úprava vztahů
v území.
150
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek (zrušeny k 31.12.2006)
Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace
a územní rozhodnutí.
§ 2 odst. (3)
VZÁJEMNÉ VZTAHY
Základní rozdíl mezi územně plánovacími podklady a územně plánovací dokumentací vyplývá z jejich rozdílné právní závaznosti pro rozhodování v území a z tohoto důvodu z odlišného použití a obsahu. Územně
plánovací podklady i územně plánovací dokumentace jsou pořizovány různými orgány územního plánování,
např. obcemi, kraji, ministerstvem pro místní rozvoj. Na rozdíl od územně plánovacích podkladů je územně
plánovací dokumentace schvalována zastupitelstvem obce nebo kraje, v zákonem stanovených případech
vládou České republiky, schválená územně plánovací dokumentace je vyhlašována obecně závazným právním předpisem. Územně plánovací podklady i územně plánovací dokumentace jsou směrnicí a podkladem
pro územní rozhodování, pro provádění individuálních správních aktů stavebními úřady i dalšími správními
úřady.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH,
edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Neobnovitelný zdroj
Zdroj látek (k výrobě předmětů) nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je vyšší než rychlost přirozené obnovy. Koncept
neobnovitelných zdrojů vychází z předpokladu konečnosti objemu Země, rozměru geologického času oproti biologickému a nedosažitelnosti některých oblastí zemského tělesa (plášť, jádro). V blízké nebo daleké
budoucnosti tedy hrozí vyčerpání každé intenzívně těžené látky (ropa, uhlí...). V případě, že bude po užití
výrobek zpět vrácen do procesu výroby (recyklován - viz recyklace) sníží se čerpání primární suroviny z prostředí a její zásoby vystačí déle. Koncept opačný tvrdí, že neexistuje neobnoviteJný zdroj, neboť po vyčerpání zásob určité látky pro výrobu předmětů nebo energie bude nalezen zdroj náhradní, díky neomezené
lidské invenci nebo bude zlepšenými technologiemi možno čerpat potřebné látky např. z odpadů, oceánu
apod.
zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je vyšší než rychlost přirozené obnovy. V blízké nebo daleké budoucnosti dojde k vyčerpání každé intenzivně těžené látky (ropa, uhlí aj.). Pokud je výrobek po užití recyklován
(vrácen zpět do procesu výroby), sníží se čerpání primární suroviny z prostředí.
2000.
Obnovitelné přírodní zdroje
§ 7 Přírodní zdroje
(1) Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. (2) Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání
151
částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.
Obnovitelný zdroj
(1) Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru,
energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.
Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
Pro účely tohoto zákona se rozumí b) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie,
jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.
Zdroj látek (k výrobě předmětů) nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi (i mimo ni) k
uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je nižší nebo rovna rychlosti přirozené
obnovy. Takové zdroje se též podle charakteru nazývají periodicky dostupné (úroda biomasy z polí), trvalé
(sluneční energie a její transformované podoby vodní, větrná...). Koncept obnovitelných zdrojů vychází ze
skutečnosti, že v přirozených stabilních ekosystémech postačuje permanentní zdroj energie (slunce) k plné
funkci systému a potřebné využitelné látky systémem kolují a jsou tedy též dlouhodobě (periodicky) dostupné. Pokud je to možné, měla by lidská společnost k uspokojování potřeb rozumně využívat spíše látky,
které díky přirozenému koloběhu jsou dostupné stále (dřevo, přírodní vlákna, vlna, bavlna, rostlinné tuky,
vosky), místo užívání zdrojů neobnovitelných (viz neobnovitelné zdroje).
zdroj látek nebo energie, které člověk získává z prostředí na zemi i mimo ni k uspokojování svých potřeb,
přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je nižší nebo rovna rychlosti přirozené obnovy. Podle charakteru rozeznáváme obnovitelné zdroje periodicky dostupné (biomasa), trvalé (sluneční energie a její transformované podoby - vodní, větrná energie).
2000.
anglicky renewable resources
Zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy).
Plánování územní
je činnost, jejíž náplní je soustavné a komplexní řešení funkčního využití území, stanovení zásad jeho organizace a věcná a časová koordinace výstavby a jiných činností, ovlivňujících rozvoj území. Jejím cílem je vytvářet předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v
152
území, a to zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek, tzn. půdy, vody
a ovzduší. Vychází z poznatku přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů, rozborů
řešeného území a z dalších podkladů zpracovaných pro řešené území. Základními nástroji této činnosti jsou
územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnuti. Podle stavebního zákona se v rámci této činnosti: stanoví limity využití území, reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
určují nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití, vymezují chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma (pokud nevznikají podle
zvláštních předpisů jinak) a zabezpečuje ochrana všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, určují zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné
výstavby jednoho nebo více stavebníků, posuzují a hodnotí územně technické důsledky připravovaných
staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, podmiňujících jejich plné
využití, řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich
projektové řešení a realizaci, navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější
urbanistický rozvoj, vytvářejí podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území, navrhuje pořadí výstavby a využití území, navrhují územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.
2000.
Průkaz energetické náročnosti budovy
Pro účely tohoto zákona se rozumí m) průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem.
Přírodní kapitál
Souhrn všech přírodních zdrojů, které poskytují lidské společnosti různé služby a statky (látky, energie,
úrodnost půd, samočistící schopnosti vody a ovzduší, odstínění UV záření ...). Protipól k ekonomické kategorii kapitál (souhrn výsledků lidské práce ve formě zařízení a informací - je předpokladem i výsledkem
ekonomické činnosti a tvorby zisku).
Regulativy
Termín regulativy je používán jako obecné označení pro základní zásady uspořádání území a pro limity využití (zákon § 29, odst. 1). Jedná se jen o jiné pojmenování závazné části územně plánovací dokumentace, jinými slovy závazná část územně plánovací dokumentace a regulativy jsou totéž.
Sídelní funkce
153
Soubor činností spojených s bydlením, prací a rekreací, popř. dalších společenských činností, jejichž výkon
sídlo umožňuje tím, že pro ně vytváří odpovídající hmotné prostředí, tj. poskytuje jim potřebné plochy a
zařízení.
Sídelní struktura
2.7
Sídelní struktura je struktura daná rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních útvarů a ostatních prvků osídlení (dopravní sítě, lineární tahy infrastruktury, výrobní,
rekreační a jiné zóny ležící mimo sídelní útvary, prvky krajiny).
Struktura daná rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních
útvarů a ostatních prvků osídlení (dopravní sítě, lineární tahy infrastruktury, výrobní, rekreační a jiné zóny
ležící mimo sídelní útvary, prvky krajiny). (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA,
1979.)
Způsob a intenzita rozmístění základních sídelních jednotek v daném území.
Skleníkový efekt
Oteplení nižších vrstev atmosféry následkem jejích schopností propouštět krátkovInné sluneční (světelné)
záření k povrchu Země a pohlcovat dlouhovlnné záření, které Země emituje. Zemí vyzařované dlouhovlnné
záření pohlcuje v atmosféře především vodní pára, oxid uhličitý a další plyny (viz skleníkové plyny). Termín
vznikl jako analogie k procesu zachycování tepla ve skleníku, kde světelné záření sklem prochází, zahřívá
zem ve skleníku, ale toto tepelné záření již sklo snadno nepropouští. Skleníkový jev je na Zemi přirozený, v
současné době zvyšuje teplotu povrchu Země (globálně v průměru) o 33°C, než by odpovídalo radiační
emisi Země. Skleníkový jev muže být zesílen zvyšováním koncentrací některých přirozených skleníkových
plynů nebo plynů jiných (freony, halony …).
Proces, kdy infračervené záření je pohlcováno atmosférou, čímž dochází k ohřívání zemského povrchu a
spodní vrstvy atmosféry.
Stavba
„Stavba“ - stavební dílo, které vzniká výstavbou na staveništi, na rozdíl od výrobku, který plní funkci stavby, ale je přenosný.
154
1.1.2, 1.2, 1.3, 1.4, 2.4, 2.7, 5.4, 7.1, 8.9, 8.10, 9.1, 9.2, 9.4, 9.9, 9.11, 9.13, 9.16, 9.21, 9.22, 9.23, 9.24, 10.2,
10.3, 10.5, 12.1, 12.7, 12,9, 14.1, 14.2, 14.3, 14.4, 14.5, 14.6, 14.7, 14.8, 14.9, 14.11, 14.12, 14.13, 14.14,
14.15, 15.1, 15.2, 15.3, 15.4, 15.5, 15.6, 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 17.1, 17.2,
17.3, 17.4, 17.5, 17.6, 17.7, 17.8, 17.10, 17.11, 17.12, 17.13, 17.14, 17.15, 17.16, 17.17, 17.18, 17.19,
17.20, 17.21, 17.22, 17.23, 17.24, 17.25, 17.26, 17.27, 17.28, 18.2, 18.3, 19.3, 19.4, 19.5, 21.1, 21.2, 22.1,
22.2, 22.3, 23.1, 23.2, 23.3, 24.7, 25.1, 25.2, 25.3, 26.1, 26.2, 26.3, 26.4, 26.5, 26.6, 26.6, 27.1, 27.2, 28.1,
28.3, 28.4, 28.5, 28.6, 28.7, 30.5, 30.6
§ 2 (3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. (4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu
stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby. (5) Změnou dokončené
stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která
je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. (6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek (zrušeny k 31.12.2006)
Pokud se v tomto zákoně používá pojmu a) "stavba", rozumí se tím i její část. (1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. (2) Stavby mohou
být a) trvalé, b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání. (3) Změnami dokončených staveb
jsou a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují, b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou, c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
§ 139, § 139b
Za stavby se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu
trvání. Stavby mohou být: a) trvalé, b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání. Změnami dokončených staveb jsou: a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují, b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují
a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou, c) stavební úpravy, při nichž se zachovává
vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny
proti stavebnímu povolení. Podrobnější členění staveb je stanoveno diferencovaně pro různé účely v příslušných předpisech (např. pro oceňování staveb apod.)
Výtah: Pokud občanskoprávní předpisy používají pojem „stavba“, nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen
podle stavebních předpisů. Stavební předpisy chápou pojem „stavba“ dynamicky, tedy jako činnost, popřípadě soubor činností, směřujících k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné). Naopak pro
účely občanského práva je pojem „stavba“ nutno vykládat staticky, jako věc v právním smyslu, tedy jako
výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako
výsledek stavební činnosti je zpravidla též stavbou podle občanského práva a je samostatnou věcí. V některých případech však stavbu nelze fakticky ani hospodářsky oddělit od pozemku, na kterém je zřízena, a
stavba tak s tímto pozemkem splývá, je jeho součástí a tvoří s ním jednu věc (např. parkoviště, lom, meliorační zařízení, pozemní komunikace apod.). V některých mezních případech nelze stanovit jednoznačné
hledisko pro určení, kdy půjde o samostatnou věc, a kdy o součást pozemku. Bude vždy třeba zvažovat, zda
stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci,
zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů (např. koupě a prodeje, nájmu apod.).
Internet 2011.Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. 22 Cdo 220/2008.
155
Za stavby se považují veškeré stavby bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, např. budovy, věže, sila, zásobníky, nádrže, studny, komunikace, tunely, mosty a lávky, nástupiště a rampy, jeřábové dráhy,
podzemní i nadzemní vedení, tribuny, zdi, oplocení, pomníky, dále bez zřetele na účel, např. stavby pro
bydlení, občanského vybavení, stavby pro výrobu a skladování, pro dopravu, rozvod energií, stavby pro
vodní hospodářství, stavby a zařízení pro civilní obranu, stavby pro rekreaci, jakož i bez zřetele na dobu trvání staveb. Stavby mohou být jednak trvalé, a jednak dočasné. Stavbou se rozumí i její část. Platná právní
úprava navíc specifikuje tzv. jednoduché stavby a tzv. drobné stavby, a dále tzv. vojenské a tzv. jiné stavby
(stavby ministerstva vnitra, stavby uranového průmyslu apod.).
Madar, Zdeněk a kol.: Slovník českého práva. Praha: LINDE, 1995.
je obvykle definována jako umělá (neživá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojená se
zemí, nebo jako souhrn dodávek různého druhu, stavebních materiálů, stavebních prací, výrobků (např. dílů, strojů, zařízení a inventáře) nebo vyšších dodávek, včetně souvisejících prací, vykonávaných v souvislém
čase na souvislém místě (obvykle na staveništi) v souladu s příslušnou dokumentací stavby (dokumentací
projektu). Stavba je výsledkem přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou a rozhodujícím prostředkem k dosažení cílů projektu tohoto druhu. Podle stavebního zákona se za stavbu považují veškerá
stavební díla bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, účel, či dobu trvání. Stavební zákon člení
stavby na trvalé a dočasné. Stavební zákon také definuje pojmy jednoduchá stavba a drobná stavba a člení
stavby také podle vybraných účelů, např. stavby pro bezpečnost státu. Stavby se zapisují do katastru nemovitostí s výhradou staveb drobných a staveb, které nesplňují podmínky zapsání jako budovy. Další členění staveb podle různých hledisek viz další hesla začínající slovem stavba.
2000.
Stavba je umělá (neživá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojená se zemí. Stavba je
též souhrn dodávek stavebních materiálů, stavebních prací a výrobků nebo vyšších dodávek, včetně souvisejících prací vykonávaných v souvislém čase na souvislém místě dle příslušné dokumentace stavby.
Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999.
Stavbu je nutné chápat v celé šíři tohoto termínu, tedy nejen jako činnost, kterou je stavba vytvářena, ale i
jako výsledek této činnosti. Pod tímto termínem jsou ve stavebním zákoně zahrnuty např. oplocení, opěrné
zdi, přípojky na rozvodné sítě, jednotlivé budovy i jejich rozsáhlé soubory, dopravní inženýrské stavby, komunikace, mosty apod. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu rozlišuje a definuje stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby pro shromažďování většího počtu osob,
stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, zemědělské stavby, sítě
technického vybavení a další. Kromě toho je termínu stavba přisuzována celá řada dalších významů, jejichž
obsah není vymezen žádným předpisem a při jejich výkladu nezbývá než vycházet z obecných zvyklostí a
obyčejů.
Strategic Environmental Assesment (SEA )
Řízení, jemuž podléhají koncepce vymezené zákonem, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní
prostředí. Účelem procesu je získat objektivní odborný podklad pro schvalování koncepce podle zvláštních
právních předpisů. Viz zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí…
Trvale udržtelný rozvoj
156
Přímá definice chybí, pouze zmínky. Část B. „potřeba efektivně, účinně a v reálném čase řešit věcné problémy v oblasti hospodářství, kvality životního prostředí, sociální soudržnosti a smíru ve společnosti. Vzájemně vyvážený vztah těchto oblastí je předmětem trvale udržitelného rozvoje, obecně sdíleného hospodářsky vyspělými zeměmi. Jeho uplatňování má dopad na území, je podmiňováno jeho možnostmi a vyžaduje proto dostatečný předstih v přípravě území. 2.7.: vytvářet v území podmínky pro trvale udržitelný rozvoj, tj. komplexní řešení ekologických, sociálních a ekonomických problémů ve vzájemných souvislostech.
6.7. Zásady územního rozvoje budou před schválením povinně posouzeny z hlediska jejich vlivu na trvale
udržitelný rozvoj. Z tohoto hlediska budou obsahovat jednoznačně definované priority tohoto rozvoje, cíle
a úkoly , zaměřené na: · podporu vysoké a stabilní úrovně hospodářského rozvoje kraje, · pokrok v sociální
oblasti, respektující potřeby občanů, · účinnou ochranu životního prostředí a šetrné využívání přírodních
zdrojů.
1.3, 2.1, 2.2, 2.7, 4.1, 5.2, 6.2, 6.7, 7.4, 7.11
§ 6 Trvale udržitelný rozvoj
Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává
možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává
přirozené funkce ekosystémů.
(angl. sustainable development). Rozvoj lidské společnosti (civilizace), který dokáže naplnit potřeby současné generace, aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkor jiných národů, přičemž neohrožuje přirozené funkce ekosystémů, nesnižuje biologickou rozmanitost přírody, neohrožuje podstatu přirozených zdrojů přírody a nepřekračuje asimilační (samočistící) kapacitu přírodního prostředí (definice Světové komise pro životní prostředí a zdraví). Primární význam pro trvale udržitelný rozvoj má zřejmě nepřetěžování ekologického potenciálu planety (samočištění, recyklace, tvorba
obnovitelných zdrojů). Pro charakteristiku trvale udržitelného rozvoje je vypracována řada indikátorů (ukazatelů) trvale udržitelného rozvoje. Mnohé z těchto ukazatelů jsou srovnatelné s tzv. indikátory kvality životního prostředí (viz environmentální indikátory). Termínu se užívá též ve spojení trvale udržitelný život,
trvale udržitelná společnost, trvale udržitelná budoucnost, trvale udržitelné vzorce spotřeby apod.
sustainable development se snaží uspokojovat potřeby a tužby současnosti, aniž by omezoval možnosti
uspokojit potřeby budoucích generací. Koncepce trvale udržitelného rozvoje vytyčuje rámec pro integraci
ekologických zásad a rozvojových strategií, přičemž termín "rozvoj" se užívá v nejširším smyslu. Ve svém
běžném chápání nepožaduje zastavit hospodářský růst. Ten však vždy přináší rizika poškozování přírodního
prostředí, neboť ve větší míře zatěžuje přírodní zdroje. Ti, kdo usilují o trvale udržitelný rozvoj, budou nutně usilovat o propojení ekonomických a ekologických hledisek a cílů. Péče o životní prostředí se tak stává
nedílnou součástí trvale udržitelného rozvoje, zaměřuje se více na příčiny ekologických problémů než na jejich příznaky a důsledky. Interpretace pojmu trvalé udržitelnosti není jednoznačná. V tzv. slabé udržitelnosti se předpokládá, že přírodní potenciál lze do jisté míry nahradit lidským potenciálem a kapitálem. Technické výrobky tedy mohou alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by společenství nebo území
"zd1udlo". V tomto pojetí je dosažení trvale udržitelného rozvoje poměrně snadné, nevyžaduje zásadní
změny v chování jedinců ani fungování celých společenství. Přesto je v reálných podmínkách politiky a ekonomiky někdy velmi obtížné dosáhnout i takto „slabých" cílů udržitelnosti rozvoje - například omezení znečišťováni prostředí výrobními procesy nebo užíváním spalovacích motorů v dopravních prostředcích. Trvalá
udržitelnost v tzv. silném pojetí nesouhlasí s tím, že by bylo jakkoliv možno nahradit přírodní zdroje zdroji
uměle vytvořenými. Ochuzení přírodních zdrojů chápe jako nevratnou změnu; naproti tomu změna, která
přivodí růst přírodního bohatství, zhodnotí životní prostředí, a tím i kvalitu života lidí, kteří jsou součástí
přírody. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé
komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů
ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Důsledné uplatnění "silného" pojetí trvalé udržitelnosti by znamenalo průlom do „růstové mentality" současné společnosti, většiny jejích ekonomických institucí a pravidel, podle kterých alokuje své
zdroje.
157
Maier, Karel: Územní plánování. Vydavatelství ČVUT. Praha, 2004.
Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává
možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává
přirozené funkce ekosystémů.
2000.
Trvale udržitelný rozvoj je rozvoj, který zabezpečuje uspokojení současných potřeb, aniž by ohrozil možnosti uspokojení potřeb generací budoucích.
Naše společná budoucnost. Zpráva VS OSN 1987.
Trvale udržitelný rozvoj zabezpečuje nutnost efektivního, účinného a vzájemně vyváženého řešení problémů hospodářských, ekologických a sociálních v reálném čase a prostoru s ohledem na potřeby současných i budoucích generací.
Udržitelný rozvoj
Termín užívaný jako synonymum pro trvale udržitelný rozvoj, někdy ale zdůrazňující nevhodnost používání
slova trvale (z hlediska vývoje nic není trvalé). V tomto smyslu se bez slova trvale(ý) užívá i v dalších slovních spojeních (viz trvale udržitelný rozvoj).
Koncepce udržitelného rozvoje vychází z definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987. Její podoba prošla od té doby určitým vývojem a doznala jistých změn. Světový summit o udržitelném rozvoji
v Johannesburgu (2002) zdůraznil, že cílem této koncepce je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi
třemi základními rozměry – sociálním, ekonomickým a environmentálním; přičemž ústředním pojmem udržitelného rozvoje není životní prostředí ani ekonomický rozvoj, ale kvalita života. Základní otázkou pak je,
jak udržet a rozvíjet kvalitu života a přitom nepřekračovat dané environmentální limity.
Brůna, Miroslav aj.: Veřejná správa v České republice (online). Druhé rozšířené vydání. Praha: Ministerstvo
vnitra ČR, 2005. (cit. 10.10.2006). Dostupné na: http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/vs_vcr.pdf.
anglicky sustainable development
takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní
potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Procesní
def.: Taková symbióza lidské společnosti s životním prostředím, která neustále hledá a nalézá rovnováhu
rozvoje lidské společnosti, umělých a přírodních ekosystémů. Systémová def.: Udržitelný rozvoj je podmíněn takovou změnou materiálových a energetických toků mezi lidskou společností, umělými a přirozenými
ekosystémy, která povede k dynamické rovnováze bez katastrofických výkyvů a nevratných negativních
změn v celém systému biosféry.
Udržitelný rozvoj území
§ 18 Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky
života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území sou-
158
stavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
Urban sprawl
Neregulovaný nebo nedostatečně regulovaný růst měst("Urban sprawl") Tato extrémní forma suburbanizace je důsledkem absence regulativních nástrojů nebo jejich nedůsledného uplatňování v praxi. Rozvoj
suburbánních zón není koordinovaný a je charakterizován prosazováním zájmů individuálních investorů, jejich úzkých skupin, popř. investičních záměrů nadnárodních korporací, velmi nízkou hustotou zástavby a
prostorovou separací jednotlivých lidských aktivit (bydlení, pracovní příležitosti, nakupování). Vyznačuje se
neúnosně vysokými nároky na zábor půd i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. V porovnání s kompaktní zástavbou jsou takto lokalizované objekty, komplexy a zařízení příčinou mnohem vyšších spotřeb energií a vody i jejich ztrát v rozvodných sítích. Investoři v mnoha případech nehradí v plné výši tzv. vyvolané náklady (technická a dopravní infrastruktura, opatření zmírňující přímé negativní dopady
investic na krajinu a životní prostředí), což zásadním způsobem zvyšuje výdaje z veřejných rozpočtů. Mnohonásobně roste potřeba mobility značné části obyvatelstva nových obytných zón na okrajích měst či za jejich administrativními hranicemi v suburbánních oblastech. Každodenní dojíždění za prací, do škol, za službami, nákupy a kulturou vyžaduje překonávání stále větších vzdáleností. Tyto lokality nemohou být dostatečně obslouženy veřejnou dopravou a lidé zde bydlící či pracující jsou striktně závislí na používání individuální automobilové dopravy. Pravidelné nerekreační využívání alternativních způsobů přepravy (chůze,
cyklistika) je zde nereálné. Komerční objekty umístěné ve "volné" krajině indukují růst přepravních výkonů
osobní i nákladní silniční dopravy. Radikálně se zvyšují výdaje na modernizaci a údržbu silniční infrastruktury. Cenové relace i charakter rozptýlené rezidenční zástavby v suburbánních zónách dokumentují sociální
segregaci. Rozvoj příměstských oblastí celkově koresponduje s úpadkem vnitřních částí měst. Klesá celková
rozloha částečně přirozených ekosystémů, biocenter a biokoridorů i půd vhodných pro zachování udržitelného stupně zemědělského, lesnického a rekreačního využívání krajiny. Stále více je tak narušována schopnost původně vyváženého přírodního prostředí poskytovat tzv. komplexní ekologický servis.
Urbanismus/Urbanizmus (též urbanistika)
Nauka o stavbě lidských sídel.
ABZ slovník cizích slov (online, cit. 17.10.2006). Dostupné na: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/.
Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, ze kterého se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně plánovací činnosti - územnímu plánování. Jako vědní
obor urbanismus zkoumá teoretické i praktické problémy tvorby a přetváření osídlení, sídelních útvarů a
jejich struktur, odhaluje tendence a zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení; při tom
vychází z obecných zákonitostí rozvoje společnosti a její ekonomiky v konkrétních podmínkách. Urbanismus se v teorii i praxi výrazně podílí na řešení otázek ochrany a tvorby životního prostředí, přičemž se
zvláště zaměřuje na obsahovou stránku koncepce tvorby životního prostředí v souvislosti s reorganizací
funkcí v krajině a s hmotovým uspořádáním staveb při výstavbě a přestavbě sídelních útvarů. Jako vědní
obor i praktická činnost se urbanismus zabývá především řešením technických a výtvarně estetických (architektonických) problémů, přičemž vychází z progresivních poznatků společenských a přírodních věd.
Svými teoretickými i praktickými poznatky přispívá k rozvoji územního plánování, které na rozdíl od urbanismu je více zaměřeno na řešení technických, ekonomických a společenských problémů rozvoje společnosti v jejich průmětu do území. Stále složitější teoretické i praktické problémy rozvoje osídlení, sídelních
útvarů a jejich struktur může urbanismus komplexně řešit jen pomocí multidisciplinárních pracovních kolektivů. Při řešení prostorové struktury sídelního útvaru se urbanismus zabývá jak hmotovým uspořádáním
159
stavebních objektů, tak i řešením souborů architektonických prvků, které spoluvytvářejí tzv. parter města.
V tomto smyslu se pak mluví o urbanistickém detailu.
Soubor pracovních metod a postupů sloužících k záměrnému formování lidského osídlení, uplatňující se při
řešení sídlištních celků, krajiny a celých širších územních jednotek s důrazem na tvorbu životního prostředí.
Vychází ze společenských, ideových a estetických požadavků, materiálních, technických a ekonomických
podmínek, zahrnuje však i hlediska sociologická a psychologická. (Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: Academia, 1982.)
Vědecko-umělecký obor, teoretická základna územního plánování. (Hexner M., Novák J.: Urbanistická
kompozice I., II. Skripta. Praha: FA ČVUT, 1988.)
Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, z něhož se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně-plánovací činnosti - územnímu plánování. Jako vědní obor
zkoumá urbanismus teoretické i praktické problémy tvorby i přetváření osídlení, sídelních útvarů a jejich
struktur, odhaluje tendence i zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení. (Zásady a pravidla územního plánování – názvosloví. VÚVA Brno, 1979.)
Urbanizace
angl. urbanization
Výstavba měst a rozvoj městského způsobu života spojený s výraznou změnou životního stylu, zvyšováním
koncentrace obyvatelstva a s přesídlováním lidí z vesnic do měst, významný trend 19. a 20. století zpočátku
v průmyslově vyspělých státech, nyní rostoucím tempem zejména v zemích méně rozvinutých.
Mnohostranný sociálně-ekonomický proces vyznačující se stěhováním obyvatelstva do měst, růstem měst,
změnami funkčního využití území sídel, koncentrací, intenzifikací a diferenciací městských druhů činností
(funkcí) nebo výroby v širokém smyslu slova, vznikem nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšířením městského způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací atd.
Urbanizace je proces, při kterém dochází k relativnímu i absolutnímu růstu měst a městských aglomerací.
Kumulace administrativních, průmyslových, komerčních i dalších doplňkových aktivit a funkcí vede k postupnému růstu celkové rozlohy zastavěných ploch a ke zvyšování podílu městského obyvatelstva na celkové populaci. Zatímco ve Velké Británii nebo v SRN se podíl městského obyvatelstva pohybuje nad 80 % a v
České republice kolem 71 %, v rozvojových zemích Asie a Afriky je stále pod úrovní 30 %. Urbanizace velmi
úzce souvisí s industrializací, s vědeckotechnickým rozvojem (od 90. let 20. století především v oblasti komunikačních a informačních technologií) a s ekonomickou úrovní státu i jednotlivých regionů. Je důsledkem růstu populace a radikálních změn sociálně-ekonomické struktury, které jsou charakterizovány přesunem pracovních sil z primární nejprve do sekundární a v současnosti zejména do terciární (obchod, doprava, služby a veřejná správa) sféry civilního sektoru národního hospodářství. Ještě v r. 1990 pracovalo v České republice v primární sféře 11,84 % z celkového počtu pracovníků civilního sektoru národního hospodářství, v r. 2001 již jen 4,09 %. Naopak zastoupení terciární sféry vzrostlo ze 42,81 % na 56,44 %.
160
Mnohostranný sociálně ekonomický proces, vyznačující se koncentrací, intenzifikací a diferenciací městských druhů činností (funkcí) nebo výroby v širokém smyslu slova, vznikem nových forem a prostorových
struktur osídlení a rozšířením městského způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací atd. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)
§ 3 Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto a) územní systém ekologické stability
krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných,
avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které napomáhají udržet přírodní rovnováhu v krajině. ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny,
účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií. Kritéria představují hlavně: rozmanitost přírodních (přirozenému stavu blízkých) ekosystémů, prostorové vazby (prostřednictvím koridoru či kontaktních ploch), prostorové parametry (minimální plochy biocenter, minimální šířky a maximální délky biokoridorů), aktuální stav krajiny (např. stupeň narušení člověkem) a společenské limity a záměry umožňující(omezující) rozvoj, konstrukci a kompletování uceleného systému. ÚSES je plánovacím nástrojem umožňujícím zachovat ekologicky stabilizované (i stabilizující) prvky v krajině, případně na základě plánu je doplnit, rozšířit nebo upravit. Základními prvky ÚSES jsou kategorie převzaté z konceptu krajinné ekologie - biocentrum, biokoridor (viz). Podle rozsahu území se tyto prvky rozlišují na lokální (místní), regionální a nadregionální (např. lokální biokoridor, nadregionální biocentrum atd.). Podobné systémy jako je v ČR ÚSES jsou
zpracovány v řadě jiných států i nadstátních regionů. Příkladem je evropský EECONET (viz).
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných,
avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. ÚSES je tvořen sítí prostorově i funkčně propojených biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Vychází z kostry ekologické stability krajiny a doplňuje ji o nově navrhované
části. Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým tvarem a velikostí umožňuje trvalou
existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi
biocentry, a tím vytváří ekologickou síť. Interakční prvek je doplňující část ÚSES. Jde o lokality, které umožňují život těch druhů organismů, které se podílejí na udržování stability v intenzivně využívaných málo stabilních územích sousedících s ÚSES. Kostra ekologické stability je soubor existujících, ekologicky relativně
stabilnějších částí krajiny, vymezený bez ohledu na jejich funkční vztahy. Tvoří mj. zdroj genofondu pro
ÚSES. V krajině má zásadní ekostabilizující význam.
Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, udržujících
přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. (Zákon č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3/a.)
161
Zdroje přírodní
jsou části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
Jedná se jak o látky pevné povahy s určitými fyzikálními a chemickými vlastnostmi pro výrobu hmotných
produktů, tak výrobu energie. K přírodním zdrojům patří voda, půda, ovzduší. Za přírodní zdroje jsou považovány planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové, také houby a mikroorganismy, které člověk využívá
k získávání potravy, léčiv a k uspokojování ostatních potřeb a požadavků. Obnovitelný přírodní zdroj má
schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to sám nebo za přispění
člověka. Neobnovitelný přírodní zdroj spotřebováním zaniká.
2000.
Zeleň
okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.
265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993
Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
Všechny plochy porostlé vegetací na území sídel i ve volné krajině, které jsou využívány pro různé funkce.
Patří k nim i prvky liniového a bodového charakteru (solitérní dřeviny, skupiny dřevin, aleje, břehové porosty apod.) a plochy zemědělské půdy, pokud jsou využívány jako sad nebo trvalý drn.
Soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo
spontánně vzniklými, o které je zpravidla pečováno sadovnicko krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden vegetační prvek. V územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň území.
Životní prostředí
2.1, 2.2, 7.4
§ 2 Životní prostředí
Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.
162
Vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího
vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, půda, horniny, organismy, jejich komplexy (populace,
společenstva, ekosystémy) a energie (definice dle zákona č. 17/1992 Sb.). Významnými součástmi prostředí
jsou i procesy v něm probíhající, např. přirozené cykly látek (uhlíku, kyslíku, dusíku, síry, fosforu, vody...) i
tzv. životodárné systémy, jako je klima, ozónová vrstva, přirozený skleníkový jev (viz skleníkový jev, ozonosféra), přirozená fertilita půd, zabezpečená fyzikálními a chemickými vlastnostmi půd a půdními organismy
(edafonem) atd. Pro člověka jsou součástí životního prostředí též sociální, kulturní, ekonomické, politické a
pracovní podmínky.
Životní prostředí je souhrn materiálních a psychických hodnot prostoru obývaného člověkem, jehož ochrana a tvorba je v zájmu společnosti.
Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.
neboli environment je podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, vše, co vytváří podmínky existence organismů, včetně člověka, a je předpoklad jejich dalšího vývoje. Složkami životního prostředí jsou
zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad
míru stanovenou právními předpisy. Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty, stanovené právními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem
poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností.
2000.
anglicky environment
Vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího
vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.
Soubor všech složek vnější materiální reality, které jsou (nebo mohou být) ve vztahu bezprostředního přímého působení (interakce) s uvažovaným společenským subjektem, tj. člověkem.
Zpracováno dle: ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Slovník územního plánování. 2002. [cit.
18.května 2011]. Dostupné na http://www.uur.cz/slovnik2/?ID=3731.
Editoři:
Ing. Denisa Hrubanová; Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.;
Wittmann, Ph.D.; Doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.
163
Doc. Ing. arch. Maxmilian
4.3 CV VĚDECKO - ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ
Personální zabezpečení
Název VŠ / součásti
Vysoké učení technické v Brně
Název SP
Architektura a urbanismus
Jméno a příjmení
Jan KOUTNÝ
Rok narození
1944
rozsah prac. vztahu na VŠ 100 %
Přednášející
ano
školitel ano
Fakulta architektury
tituly
Další současní zaměstnavatelé
prof.Ing.arch.,CSc.
do kdy 31.7.2014
člen oborové rady
ano
typ prac. vztahu
rozsah
Přednášky v předmětech
BSP
Základy a vývoj urbanismu
Tvorba urbánního a krajinného prostředí
Soudobá města a osídlení
Územní plánování
MSP
Teorie a vývoj architektura a urbanismu
Soudobá architektura a urbanismus
Moderní vývoj urbanismu
Plánování rozvoje města a regionu
Rekonstrukce a obnova sídel
DSP
Metodika vědecké práce
Teorie a vývoj urbanismu
Rozvoj měst a regionů
Prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje
Tvorba a ochrana krajiny
Počítačová podpora v urbanistické tvorbě
Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy
1962 – 1968:
FAST VUT v Brně – obor architektura a stavba měst
1968 – 1971
Projektant na Útvaru hlavního architekta města Brna
1971 – 1986
Odborný asistent, katedra urbanismu FAST VUT v Brně (od 1977 FA VUT)
1982
Kandidát technických věd
1986
Docent pro obor urbanismus
1990 – 1991
Vedoucí katedry urbanismu a územního plánování FA VUT v Brně
1991 – 1994
Vedoucí ústavu teorie a vývoje urbanismu FA VUT v Brně
1994 – 2000
Proděkan pro tvůrčí činnost FA VUT v Brně
1995 – 2000
Vedoucí ústavu územního plánování FA VUT v Brně
164
2001 – 2007
Vedoucí ústavu teorie urbanismu FA VUT v Brně
2003
Habilitace v oboru urbanismus
2004
Profesor pro obor urbanismus
Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let
Výzkumný projekt FRVŠ 026, Dendrologie pro architekty, řešitel, hlavní řešitel Ing. Markéta Čablová,
2003
Výzkumný projekt FRVŠ 939, Modernizace výuky předmětů Aplikovaná ekologie a Tvorba a ochrana
krajiny, řešitel, hlavní řešitel RNDr. Martin Culek, Ph.D., 2003
Koutný, J.: Moderní urbanistické koncepce, odborná monografie, edice Habilitační a inaugurační spisy,
sv. 122, 2003, ISBN 80-214-2463-X
Výzkumný projekt GAČR GA103/03/1008, Metody komunikace při urbanistickém rozvoji města, řešitel
úkolu, hlavní řešitel doc.PhDr. Lubomír Kostroň, CSc., spolupráce: MU Brno, VUT Brno, 2003 - 2005
Kostroň, L. – Lakomý, L. – Koutný, J.: The vision of the City – the Soft Aspects of Urban Dynamics, AESOP ´05 Congress, 13. – 17.7.2005 Vídeň
Koutný, J.: Moderní urbanistické koncepce, zvláštní číslo v časopise Urbanismus a územní rozvoj, 2004
Koutný, J.: Vývoj a význam územního plánování, konference "Územní plánování v systému samosprávy", FA VUT v Brně, 2003, sborník konference,
Koutný, J.: Analýza urbanistických ukazatelů používaných do roku 1989, konference „Indikátory trvale
udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“, 2008, sborník konference
Vaishar, A. – Koutný, J. – Zapletalová, H: Vliv vysokého školství na fyzickou strukturu města Brna“, Architecture, Civil Engineering, Environment, Slezská Technika, Gliwice, 2009
Výzkumný projekt MMR WB-44-04: "Koncepce bytové politiky pro středně velká a malá města", hlavní
řešitel, spolupráce: VUT Brno, Universita Pardubice, Universita Hradec Králové, 2004 - 2006
Koutný, J. - Pokludová, P.: Bydlení a rozvoj města, konference Aktuální otázky rozvoje regionů, FES
Universita Pardubice, Špindlerův Mlýn, 28. 29.6.2005, ISBN 80-7194-777-6
Koutný, J. - Pokludová, P.: Development housing strategy, AESOP ´05 Congress, 13. – 17.7.2005 Vídeň
Koutný, J.: - Pokludová, P. – Holub, P.: Development housing strategy, SCORUS Konference „Competing and dariny“, Amsterdam, Netherlands, 14. 17.9.2005
Výzkumný projekt MMR ČR WB-42-2004-52, Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního
cestovního ruchu, řešitel, hlavní řešitel Doc.Ing.arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., spolupráce: VUT Brno, Universita Pardubice, Universita Hradec Králové, 2004 - 2006
Koutný, J.: Public Spaces and city conception, Public spaces and quqlity of live in cities, mezinárodní
konference EURA, Brno, 2004
Koutný, J.: Urbanistické aspekty veřejných prostorů, Kolokvium v rámci řešení výzkumného projektu
MMR ČR WB-42-2004-52, Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního cestovního ruchu,
FA VUT v Brně, 19.5.2005
Koutný, J.: Veřejné prostory soudobého středoevropského města, 13. mezinárodní geografická konference, Brno, 6.9.2005, ISBN 80-210-3759-8
Výzkumný projekt MMR ČR WB-43-2004-52, Rekonverze a revitalizace vojenských areálů v urbánním a
sociálně-ekonomickém prostředí našich měst, řešitel, hlavní řešitel Doc.Ing.arch. Vladimíra Šilhánková,
Ph.D., spolupráce: VUT Brno, Universita Pardubice, Universita Hradec Králové, 2004 - 2006
165
Koutný, J.: Urbanistické aspekty brownfields, Kolokvium v rámci řešení výzkumného projektu MMR ČR
WB-43-2004-52, Rekonverze a revitalizace vojenských areálů v urbánním a sociálně-ekonomickém
prostředí našich měst, Universita Pardubice, Fakulta ekonomické-správní, 22.9.2005, Pardubice
WB-20-05, Suburbanizace - hrozba fungování malých měst, zahájení: 01.09.2005, ukončení:
31.12.2006
WB-19-05, Moderní architektura jako nový fenomén cestovního ruchu, zahájení: 30.09.2005, ukončení: 31.12.2006
Implementace systémového hlediska do vzdělávání při přechodu k udržitelnému rozvoji, zahájení:
01.11.2005, ukončení: 31.12.2007
WD-69-07-4, Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni
obyvatelstva jednotlivých regionů, zahájení: 01.04.2007, ukončení: 31.12.2011
Působení v zahraničí
Stáže Krakov (1973), Helsinky /1978)
Návštěva učitelů a studentů FA VUT Brno na TU Kaiserslautern, 1991
Seminář učitelů a studentů FA VUT Brno a TU Graz, Brno1991
Seminář a výstava učitelů a studentů TU Graz, FA Ljubjana a FA VUT Brno, Graz 1992.
Studie regionálního plánu jihočeského a dolnorakouského příhraničí, mezinárodní spolupráce
VUT Brno, ČVUT Praha, TU Wien, JU České Budějovice, 1996
Obor habilitačního nebo jmenovacího urbanismus
řízení nebo udělení vědecké hodnosti
řízení na VŠ
FA VUT Brno
ohlasy publikací
Rok udělení prof.
2004
166
mezinár.
tuzem.
ano
ano
Název SP
Vladimír ŠLAPETA
Rok narození
1947
Přednášející
ano
školitel
tituly
ano
Prof.Ing.arch.DrSc
do kdy
neurčito
člen oborové rady
ne
typ prac. vztahu
rozsah
FA ČVUT Praha
10 %
Dějiny architektury
Soudobá architektonická tvorba
1965-72
1972-73
1973-91
1991-2006
Fak.stavební ČVUT obor architektura Ing.arch.
projekční org.Ostravan, Ostrava
ved.odd.architektury Národního techn.muzea Praha
docent, od r.1992 prof. FA ČVUT Praha /1991-97 a 2003-2006 děkan
Publikace
Jan Kotěra, zakladatel moderní české architektury /ved.kol./. Praha 2001 české a
angl.vydání
Osiedle Baba. Plany i modele. Muzeum architektury Wroclaw 2002 /s kol./, polské
vydání
Miejsce budovy: Republika Ceska. Muzeum architektury Wroclaw 2002. Polské
vydání
Lubomír Šlapeta 1908-1983, Čestmír Šlapeta 1908-1999, Hans Scharoun´s Czech
Students.Wroclaw 2004 angl. a pol.vydání
Baustelle Slowenien / Building Side Slovenia. Berlin 2004 /s A.Hrauskym/ angl.něm.vydání
Charte UIA-UNESCO de la formation des architecte
UIA Paris , 3'eme edition , Paris 2008, 56str; ISBN neni uveden
(spolecna prace 12 autoru vcetne Vladimira Slapety), jazyk francoštině,
Phase Eins. Die Architektur von Wettbewerben 2006-2008. Kapitola: Wettbewerbe im Osten?.: DOM Publisher, 2009, s.14-17. ISBN 978-3-938666-59-3. (kapitola v
knize)
Výstavy:
Jan Kotěra
Obecní dům Praha 2001-2002, Muzeum Hradec Králové 2002, Architekturzentrum Sien
2003
167
Miejsce budovy : Republika Ceska
Muzeum architektury Wroclaw 2002
Osiedle Baba , plany i modele
Muzeum architektury Wroclaw 2002, Památkový ústav Ostrava 2005
Lubomír Šlapeta 1908-1983, Čestmír Šlapeta 1908-1999, čeští žáci Hanse Scharouna
/s prof.Zatloukalem/
Galerie architektury Brno 2003-2004, Muzeum umění Olomouc 2004, Fragnerova galerie
Praha 2004, Muzeum architektury Wroclaw 2004, Svaz polských architektů Warszawa
2005 , ETH Zuerich 2005, Památkový ústav Ostrava 2005, Dům umění Pécs /Maďarsko/
2005, Wallach Gallery, Columbia University New York 2005
Petr Franta, architects /s dr.Irenou Murray/
McGill University Montreal 2004, Staveb,veletrh Barcelona 2005, Nadace stavebnictví
Praha 2005, České centrum Los Angeles 2006, České centrum Sofia 2006
Baustelle Slowenien / Building Side Slovenia /s A.Hrauskym/
Akademie der Kuenste Berlin 2004, Architektenkammer Muenchen 2004, BTU Cottbus 2005,
Universitaet Hannover 2005
Publikační činnost:
ŠLAPETA, V. Die architektonische Schrift können nur wenige entziffern und lesen und noch
wenigere erläutern. Hintergrund, 2010, roč. 2010, č. 46- 47, s. 109-111.
ŠLAPETA, V. Kotěrova vlastní vila. In Slavné stavby Prahy 10. Foibos Praha: 2009. s. 90-92.
ISBN: 978-80-87073-16- 2.
ŠLAPETA, V.; PELČÁK, P. Bibliografie. In Bedřich Rozehnal. Obecní dům Brno: 2009. s. 181 (
s.)ISBN: 978-80-254-6183- 9.
Vladimír Šlapeta : Co mi dala Olomouc, In : Moje město Olomouc, Vyznání, vzpomínky a zamyšlení /vydáno k 100.výročí založení Svazu českých bibliofilů/, Literární klub Olomouc a
olomoucká skupina členů Spolku českých bibliofilů v Praze, Olomouc 2007, str.67-71
Vladimír Šlapeta : Jan Kotěra a Národní dům, In : Národní dům v Prostějově 1907-2007, Město Prostějov 2007, 400 stran , str.85-98, ISBN 978-80-239-7247-4
Vladimír Šlapeta : Polsko, In : ERA, Brno r.7/2007/, č.6,str.71
Brněnské výstaviště slaví 80 let /vyzvaná slavnostní přednáška k 80.výročí BVV,
proslovená v pavilonu A na zahájení mezinárodního stavebního veletrhu dne 22.4.2008, In :
Události na VUT v Brně, Brno, r.18/2008/, č.5,str.18-19,6 vyobr. /česky/, ISSN 1211-4421
Vladimír Šlapeta : Funkcionalismus na Výstavě soudobé kultury 1928, Functionalism at the
Exhibition of Contemporary Culture 1928, In : Výstava soudobé kultury – Exhibition of Contemporary Culture , Brno 1928, Author : Zdeněk Müller Collaborators : Vladimír Šlapeta, Ivan
Ruller and Milena Flodrová , EXPODATA Brno 2008, str.14-15, česky a anglicky, 6 vyobr.
Ivan Ruller: Kolonie Nový dům v Brně, The New House in Brno Development,
In : Výstava soudobé kultury – Exhibition of Contemporary Culture, Brno 1928
Autor : Zdeněk Miller, Collaborators: Vladimír Šlapeta, Ivan Ruller and Milena Fládrová
EXPODATA Brno 2008, str.16-19, česky a anglicky, 6 vyobr.
168
Vladimír Šlapeta, Pavel Zatloukal : Elly a Oskar Oehlerovi – Olárovi
In : Elly Oehler/Olárová 1905-1953 / Oskar Oehler/Olár 1904-1973
Katalog výstavy Brno-Olomouc 2007
ISBN 978-80-254-0967-1 /Spolek Obecní dům Brno/
ISBN 978-80-8714901-0 /Muzeum umění Olomouc/
Str.13-47, 127-128 česky a anglicky
Andrea Jakubcová , Vladimír Šlapeta : Vila Antonína a Marie Markových v Praze
Str.55-57, česky a anglicky
Vladimír Šlapeta, Pavel Zatloukal : Vila Ladislava Říhovského
Str.58-59, str.74-76 česky a anglicky
Příspěvek v zahraničním sborníku:
From Functionalism to Stalinism and Back – Architecture in Czechoslovakia 1945-1968
(Architecture + Art, New Visions, New Strategies, Alvar Aalto Academy, City of Jyväskyläe
2005
Vladimír Šlapeta : Siedlungen der Zwischenkriegszeit – ein europäischer Vergleich
In : Welterbestätten des 20.Jahrhunderts , Editor Jörg Haspel, ICOMOS Journals of the German National Committee XLVI, Beiträge zur Denkmalpflege in Berlin 30, Michael Imhof Verlag
Petersberg 2008, str.31-37, 10
vyobr., ISBN 978-3-86568-393-9
Příspěvky v zahraničních časopisech:
Josef Polášek 1899-1946 (Bauwelt, Berlin 2005)
Vlastislav Hofman 1884-1964 (Bauwelt, Berlin 2005)
Die Jahrhunderthalle und das Ausstellungsgelaende in Breslau – Das Werk von Max Berg
(Bauwelt, Berlin 2005)
Praga dopo la Revoluzione di Velluto, Praquer after the Velvet Revolution (Ottagono, Milano
2005)
Příspěvky v českých odborných časopisech:
Šlapeta, V. : Šlapeta v Luhačovicích (Architekt, Praha 2005)
Šlapeta, V.: Dva obytné celky, In: Architekt, Praha r.2008, č.7, s.67, Česky, ISSA 0862-7010
Vladimír Šlapeta, Ivan Ruller,: Jan Dvořák 1925-1998, In : ERA, Brno r.2008, č.4,str.9 česky
Šlapeta,V.:Olomouc, Na vozovce 33, In: Architekt, Praha, r.53/9.ročník měsíčníku/,č.12,str.5660
ŠLAPETA, V. Tvůrce urbanismu Baťova Zlína. Dokumenty k osobnosti Františka Lydie Gahury.
Architekt, ISSN Architekt, 2009, roč.2009, č.7, s.82-83. (článek v časopise)
169
Přednášky na významných mezinárodních konferencích:
Organische Architektur
Přednáška, Hugo Häring Gesellschaft Biberach únor 2009
Czech Architecture 1938-1945
Front to Rear
Princeton University, New York University 2009 and Canadian Centre for Architecture
Mezinárodní konference v New Yorku březen 2009
Brno
City Visions Mechelen – Berlage Instituut 2009
Mezinárodní konference v Mechelen, duben 2009
The Bata Legacy : The Realization of a Utopia
Mezinárodní symposium „A Utopia of Modernity-Zlín“
Zlín, květen 2009
Bata
Tschechisches Zentrum Muenchen 2009
Přednáška a panelová diskuze , listopad 2009
1988 DAAD stipendium Spolk.rep.Německo, Zentralinstitut für Kunstgeschichte /2 měs./
1994 research scholar TU Delft /1 měsíc/
1995 Fellow of the Wissenschaftskolleg zu Berlin /4 měs./
1997-2006 místopředseda odboru architektura Akademie der Kuenste Berlin /3x3leté
období/
2000 Visiting scholar Canadian Centre for Architecture CCA Montreal /4 měs./
2001 DAAD Stipendium BTU Cottbus /3 měs./
2003 host.profesor Fakulty architektury Univerzity v Lublani
Obor habilitačního nebo jmenovacího Habilitační obor dějiny ar- řízení na VŠ
řízení nebo udělení vědecké hodnosti chitektury Jmenovací obor
architektura
ohlasy publikací
Rok udělení (prof…)
1992
170
mezinár.
tuzem.
162
232
VŠ
Název SP
Dagmar GLOSOVÁ
tituly
doc. Ing. arch. CSc.
Rok narození
1943
rozsah prac. vztahu.na VŠ
90%
do kdy
Přednášející
ne
školitel
ano
člen oborové rady
ne
typ prac. vztahu
rozsah
BSP Typologie I -obytné stavby, 1.roč.,zimní semestr, 2/1, zk., povinný
MSP Typologie města, 1. roč., zimní semestr, 1/2, klz., volitelný předmět
Zajišťované předměty
BSP
1. roč. LS Základy architektonického navrhování
2. roč. ZS Atelier
2. roč. LS Atelier
3. roč. ZS Atelier
3. roč. LS Atelier
4. roč. ZS Atelier
Zajišťované předměty
MSP
1. roč. ZS Modulový specializovaný atelier
1. roč. LS Modulový specializovaný atelier
2. roč. ZS Specializovaný atelier
2. roč. LS Dipolomový projekt
Školitel DSP
Ing.arch.Zlata Talandová
studium ukončeno v září 2003,
Ing.arch. Tomáš Hrubý
studium zahájeno v říjnu 2003, ukončeno 2007
Ing. arch. Jan Velek
Ing. arch. Sona Velková-Nerudová
studium zahájeno 2010
Ing. arch. Kateřina Netopilová
studium zahájeno 2010
171
31.7.2014
1962 – 1968 Obor architektura na Fakultě stavební VUT v Brně
1968 – 1974 praxe ve Stavoprojektu, ateliér arch. F. Zounka, později V. Rudiše
1974 – 1990 odborná asistentka na katedře obytných a občanských staveb na FAST, později FA
1990 – jmenování docentkou
od 1990 docentka na ústavu, později ateliéru FA VUT v Brně, nyní Ústavu navrhování UN1
Akademické funkce
1990 – 1997 proděkanka pro studium
1996 – dosud členka, předsedkyně a místopředsedkyně oborové komise G2 Fondu rozvoje VŠ
1997 – 2006 vedoucí Ústavu, později Ateliéru obytných staveb
1997 – 2000 členka Akademického senátu VUT v Brně
2000 – 2003 proděkanka pro studium
2005 – 2008 členka Oborové rady
2008 – 2011 členka Akademického senátu Fakulty architektury VUT v Brně
2009 – dosud členka Rady vysokých škol, garant segmentu Architektura v Komisi uměleckých
škol
Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti
Publikace:
Glosová D.: Model studia na FA VUT, ARCHITEKTONICKÉ LISTY FA STU Bratislava, 1997,
ISSN 1135-2679
Glosová D.: Technologická studie, tvořivá součást ateliérové výuky, in.:SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ,
Vědecko-pedagogická konference FA VUT v Brně,1998
Glosová D.:
V jednoduchosti je krása, rozhovor, UDÁLOSTI VUT 1999/3, ISSN 1211-4421
Glosová D.:
1211-4421
Bydlení pro starší spoluobčany v Brně -Králově Poli, UDÁLOSTI VUT 1999/4, ISSN
Glosová.D.:
Rozhovor o bydlení, STAVBA A RENOVACE 1999/2, ISSN 1212 4885
Hykš P., Glosová D.:VYUŽITÍ SLUNEČNÍ ENERGIE V BYTOVÝCH STAVBÁCH, skripta pro distanční
vzdělávání na SVVŠ v Bratislavě, 1997,1998, ISBN 80-227 – 1016-4
Glosová, D.: Strukturované studium na Fakultě architektury v Brně,in: Sborník Konference,
předneseno 21.1.2002 v Ústí nL
Glosová D.:
Bydlení seniorů, UDÁLOSTI VUT 2004/11, ISSN 1211-4421
Glosová, D: Výzva mladé generaci, Sborník z konference s mezinárodní účastí
Bydlení seniorů vztahy a formy, A1 FA VUT v Brně, únor 2005
Glosová, D.:
Mladí pro seniory , FASÁDY, 2005/2 ISSN, str. 49
Glosová, D: Výzva mladé generaci, In. Sborník I. Konference SENIOR LIVING - trendy
v seniorském bydlení a změny životního stylu seniorů, Ledax a.s.,České Budějovice, 2007, ISBN
978-80-239-9067-6
Glosová, D. a kol.: BYDLENí PRO SENIORY, vydavatelství ERA , edice 21.století, Brno, 2006
ISBN :80-7366-057-1
172
Vědeckovýzkumná činnost:
•
GA 580351
•
GA 103/03/022 Výstavba bydlení pro seniory, GAČR 2003-2005, (řešitel)
•
Rozvojový projekt č 398 Vytvoření podmínek pro integraci studijních programů FA a FAST
VUT v Brně, MŠMT 2003, (řešitel)
•
Rozvojový projekt Registr výsledků tvůrčí umělecké činnosti a Metodika hodnocení výsledků tvůrčí umělecké činnosti, MŠMT, 2010 (spoluřešitel)
•
Rozvojový projekt Pilotní projekt hodnocení výsledků tvůrčí umělecké činnosti ke stanovení ukazatelů VKM a B3 pro umělecké školy a fakulty účastnící se Centralizovaného rozvojového projektu na rok 2011, MŠMT (spoluřešitel)
Sociální bydlení, GAČR 1997-2000 (spoluřešitel)
Další tvůrčí činnost:
•
Výstava prací studentů 2. ročníku „Bydlení ve vnitrobloku“, v Brně – Černovicích, 2000,
Glosová, Poslušná
•
Výstava diplomových prací „Prostějov 2101“, v Prostějově, 2001, Glosová, Menšíková,
Stehlík
Ohlasy: Radniční noviny, květen/2001 Prostějov 2101, Budoucnost centra viděna očima
studentů -architektů
•
Výstava prací studentů 6. ročníku „Farské zahrady, Brno –Komín“
v Galerii R na FA VUT v Brně a ve vestibulu ZŠ Na Pastvinách v Brně – Komíně, 2001
Glosová, Oplatek, Novák
Ohlasy: Rovnost 11.1.2001, V Komíně si opraví radnici za vlastní finanční prostředky
Komínský zpravodaj 2/2002, Rovnost 3.8.2000
•
Výstava prací studentů 2.,3. a 4. ročníku „Brno - Líšeň – Habří“ v prostorách radnice městské části Brno –Líšeň, duben 2002, Glosová, Menšíková, Poslušná
Ohlas: Události na VUT v Brně 5/2002, str.26 (ISSN 1211-4421)
„Novodobý klášter a obytné stavby v Habří“ Vlasta Gajdošíková
•
Výstava studentských prací při regionální konferenci „Kvalita v sociální práci“ „Bydlení seniorů v Brně“ Brno, hotel Santon, květen 2002, Glosová, Menšíková, Poslušná,
•
Výstava prací diplomních prací „Domov důchodců v Brně – Komíně“
V prostorách radnice městské části Brno-Komín, únor 2003, Glosová, Oplatek, Novák
Ohlasy: ERA 21, 4/03, Mladá fronta 15/10/2003, ARCHITEKT 2/2004, MF Dnes, 15.10.2003
•
VÝSTAVA PRACÍ STUDENTŮ 6. ROČNÍKU – „NÁMĚSTÍ MÍRU, MASARYKOVA ČTVRŤ BRNO“
v prostorách Magistrátu města Brna, březen 2003 , Glosová, Oplatek, Novák
•
VÝSTAVA „DIPLOMOVÉ PRÁCE 2003 - NAŠE VÍZE A PREDSTAVY PRED VSTUPOM DO TVORIVÉHO ŽIVOTA“
•
173
•
PREZENTACE PRÁC ATELIÉRŮ TU VIEDEŇ, VUT BRNO A FA STU BRATISLAVA ,ČERVEN 2003
•
VÝSTAVA PRACÍ STUDENTŮ 6.ROČNÍKU „JAK TO VIDÍME… NOVÉ CENTRUM IVANOVIC“
V prostorách radnice městské části Brno-Ivanovice, březen 2004, Glosová, Oplatek, Novák
Ohlas: Rovnost 5.4.2004, Ivanovické ohlasy 5/2003, 1/2004
•
Výstava diplomních prací „Centrum pro seniory v Ivanovicích“
V prostorách radnice městské části Brno- Ivanovice, červen 2004, Glosová, Oplatek, Novák
Ohlasy: Ivanovické ohlasy 2/2004, E-architekt, ERA 4/2004, Rovnost 24.11.2004,
Události 11/2004, ERA 21, 5/2004
•
Výstava bakalářských prací „Senior centrum, náměstí Míru v Brně“
Při příležitosti konání konference bydlení seniorů, v prostorách Centra VUT v Brně, Antonínská 1, listopad 2004.
Ohlas: Rovnost 25.11.2004
•
Výstava prací 1. ročníku „První kroky – základy architektonického navrhování“,
V prostorách Fakulty stavební VŠB v Ostravě, březen 2009
•
Výstava prací studentů 1. ročníku MSP „Oplatci,
V prostorách FA , Galerie MINI, 2011, Oplatek, Glosová
•
•
Švýcarsko, příprava a vernisáž výstavy prací studentů FA VUT v Brně, Lausanne. 1992
Švýcarsko, kritiky studentů ateliéru vedeného společně s Doc. Oplatkem v Basileji,
odborná exkurze 2001
•
odborná exkurze 2003
•
Švýcarsko, kritiky studentů ateliéru vedeného společně s Doc. Oplatkem v Basileji, odborná
exkurze, 2005
• Slovensko, přednášky v distančním studiu na Fakultě stavební STU, Bratislava , 1996-97,
1997- 98
•
Slovensko, předsedkyně komise pro státní zkoušky na Fa STUBA
od roku 1996 dosud
•
Slovensko, přednášky o Bydlení pro seniory v rámci výuky typologie BSP na FA STUBA ,
od roku 2008 dosud
•
odborná exkurze, 2009
Obor habilitačního nebo
(architektura)
řízení na VŠ
jmenovacího řízení nebo
obor obytné stavby
FA VUT v Brně
udělení vědecké hodnosti
Rok udělení doc.
ohlasy publikací
1990
174
zahr.
tuzem.
ne
ano
Název SP
Karel HAVLIŠ
Rok narození
1944
rozsah prac. vztahu na VŠ
Přednášející
ne
školitel
ano
tituly
doc.Ing.arch.
100%
do kdy 30.6.2014
člen oborové rady
ano
typ prac. vztahu
rozsah
Specializovaný ateliér
Teorie architektury a urbanismu
1965 – 73 VUT Brno stavební fakulta, obor architektura
1973 – 75 Útvar hlavního architekta Gottwaldovské aglomerace
1975 – 90 Útvar hlavního architekta okresu Gottwaldov
1986 - 90 vedoucí oddělení územního plánu a expertíz
1990 – 97 Hlavní architekt města Zlín, vedoucí Útvaru hlavního architekta města Zlín a Otrokovice
1997 Privátní architektonická kancelář – Studio Havliš
2000 od září vedoucí ateliéru urbanismu na Fakultě architektury VUT v Brně
Územní plány, urbanistické studie, projekty:
Tovární areál Zlín – transformace východního pólu; urbanisticko-architektonická studie využití
východní části areálu továrny pro městské funkce 2001-2002
Stavební úpravy Masarykova náměstí v Kyjově; dokumentace pro VOS,RD a realizace(spolu s
J.Gebrianem a J.Vančurou) 2002-2003
Regulační plán východního pólu továrny Baťa ve Zlíně, koncept územně-plánovacího dokumentu, transformace a nové využití továrního areálu (spolu s Centroprojektem Zlín) 20032004
Architektonické studie, projekty, realizace:
atypický mobiliář zastávky MHD Zlín- kiosek ELIPSA; návrh, design, realizace (spolu s
F.Havlišem a mmcité) 1999-2002
Rodinný dům manželé Veselí, Hradišťany; projekt pro SP (spolu s F.Havlišem) 2002
Areál firmy TEGEMA, 1. Etapa, průmyslová zóna Zlín-východ dokumentace pro ÚR 2002
Mobiliář pro Masarykovo náměstí Kyjov; výtvarné řešení + realizační dokumentace (spolu s
175
J.Gebrianem) 2002-2003
Zástavba proluky na náměstí ve Zlíně, polyfunkční dům /verze 2/, nový projekt pro SP, realizace (spolu s Mgr.A S.Sládečkem, New Work), publikováno v časopisech ERA,Stavba, Architekt,Ročenka české architektury 2003-2004
nominace na cenu Klubu za starou Prahu za stavbu v historickém prostředí – 2005 2003-2004
Publikace:
HAVLIŠ, K.; WITTMANN, M.; PAVLOVSKÝ, T. Rakousko 2008. Veřejná prostranství, architektura, městský interiér. 2008.
HAVLIŠ, K.; WITTMANN, M.; PAVLOVSKÝ, T.; Lipsko 2008. Nové bydlení, občanská vybavenost,
veřejná prostranství. 2008.
Projekty:
Projekt ESF „Implementace systémového hlediska do vzdělání při přechodu k udržitelnému
rozvoji“ . Vytvoření předmětu Týmová práce-Inovace výuky oboru architektura a urbanismus,
zahájení: 27.06.2006, ukončení: 26.06.2008
Aktuální urbanistický rozvoj Brna a Vídně, Projekt AKTION – Česká Republika- Rakousko,
2010-2011
Pracovní sympozia, konference, workshopy, výstavy:
Workshop Náměstí Kyjov – pracovní symposium 5ti kolektivů, námětová studie pro stavební
úpravy Masarykova náměstí v Kyjově (spolu s j.Gebrianem) 2002
Mezinárodní symposium Saské Akademie Umění Drážďany,výjezdní zasedání v Brně na téma
„Tradice a budoucnost moderny“ přednáška, panelová diskuse
/ viz sborník konference / ISBN 3 – 934367 – 08 - 9 2002
program EU MOST – Graz. Téma: Železnice Otrokovice – Zlín – Vizovice základ integrované
mobility regionu (spolu s ing.Drahošem IPK Zlín), presentace studentských projektů (Fakulty
Architektury Brno,University T.Bati Zlín, katedry designu VŠVU Praha) orientovaných na udržitelnou dopravu 2000-2002
mezinárodní studentský workshop Proseč – Toulovcovy maštale 2003
mezinárodní vědecké kolokvium: Technická, socio-ekonomická paradigmata rozvoje území FA
10/2003, přednáška na téma „Rozvojové možnosti územního plánování v průmyslovém regionu Zlín–Otrokovice“, /viz sborník kolokvia/ ISBN 80-214-2531-8 2003
mezinárodní studentský workshop „Bruntál evolving“, odborná příprava a vedení 2004
Německo-česká konference Saské Akademie Umění Drážďany v Lipsku, 23-24.04 „Brno – Lipsko, srovnání dvou měst“,odborná příprava, přednáška o výuce urbanismu, účast v panelová
diskusi : „Plánování města v době globalizace“ / viz sborník konference / ISBN 3 – 934367 – 08
- 9 2004
Mezinárodní konference „Brownfields-šance pro budoucnost“, Brno 21.10.04 Přednáška „Budoucnost postindustriálního Zlína“ 2004
Mezinárodní konference „Technické a technologické parky – šance rozvoje regionů“ Bratislava 09.11., přednáška „Transformace továrního areálu Baťa –Zlín“,
176
/ viz sborník konference / ISBN 80 – 969243 – 0 - 3 2004
mezinárodní studentský workshop Adršpach 2005
Mezinárodní odborná konference FA STU Bratislava
„Námestie a jeho parter,význam, potenciály a inovatívne formy riešenia“ – 30.06.05 přednáška „Stavební úpravy Masarykova náměstí v Kyjově“ /viz sborník konference - zatím bez indexu
ISBN – zadáno do tisku/ 2005
1997 – 2011 Spolupráce s TU Graz
Konsultace diplomových prací, účast u zkoušek a obhajob diplomových prací
Přednášky a odborná koordinace mobility studentů Erasmus/Sokrates
Spolupráce s FGM – AMOR /Austrian Mobility Research/ Graz
Účast na EU-programu
MOST (mobility strategie - mobility management strategies for the next decades)
2000 – 2008 Spolupráce s TU Kaiserslautern
Společná příprava, vedení, hodnocení mezinárodních studentských work-shopů
2002 – 2005 Spolupráce se SAK Dresden a HWTK Leipzig
Společné konference, výměna zkušeností o výuce, srovnávání měst Leipzig a Brno
2008 Spolupáce TU München Fakulta architektury Lehrstuhl für Landschaftsarchitektur und
Planiny
Dipl. Ing. (Univ), Landschaftsarchitektin Cornelia Lutz und Prof. Peter Latz Přednášky+seminář+ workshop
Transformace postindustriálního území v Brně, závěrečné hodnocení na TU München – Freisig
2010 – spolupráce s TU Sien, společný projekt AKTION Aktuální urbanistický rozvoj Brna a
Vídně, 2010 -2011
řízení na VŠ
FA VUT
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
2006
mezinár.
ne
XX
177
tuzem.
ano
Název SP
Josef CHYBÍK
Rok narození
1952
Přednášející
ano
školitel
tituly
ano
Doc. Ing. CSc.
do kdy 31.7.2015
člen oborové rady ne
typ prac. vztahu
rozsah
žádný
Aktuální stavební techniky
Geologie a materiály
Pozemní stavitelství III
Pozemní stavitelství IV
Specializovaný ateliér
1977 absolvent FAST VUT v Brně, obor Pozemní stavby
1989 absolvent vědecké výchovy
1994 autorizovaný inženýr ČKAIT
1996-1997 absolvent Vysokoškolské pedagogiky a psychologie
1977-1994 projekční praxe – Obchodní projekt Brno
1984-1989 externí aspirantura na FAST VUT v Brně
1994 dosud akademický pracovník FA VUT v Brně
2010 člen a místopředseda Autorizační rady ČKAIT
CHYBÍK, J.: Stavební detail. Era 21, roč. 11, č. 2, s. 16-19, ISSN 1801-089X.
CHYBÍK, J. Průkaz energetické náročnosti budov. PSM - stavební infozpravodaj, 2010, s. 52-53.
ISSN: 1802- 6907.
CHYBÍK, J. Stavební konstrukce s izolacemi z přírodních materiálů. In Lidé a prostor v perspektivě. Ostrava: Stavební Fakulta VŠB- TU Ostrava, 2010. s. 51-54. ISBN: 978-80-248-2198- 6.
CHYBÍK, J. Rezidenční výstavba směřuje ke stále úspornějším stavbám. Realit, 2010, roč. 17, č.
3, s. 80-82. ISSN: 1210- 8308.
CHYBÍK, J. Dřevěné konstrukce a přírodní izolační materiály. In Dřevostavby 2010. Volyně:
VŠO Volyně, 2010. s. 51-57. ISBN: 978-80-86837-27- 7.
CHYBÍK, J. Obnova Mateřské školy v Pitíně. Stavebnictví, ISSN Stavebnictví, 2010, roč. 4, č.1,
s.32-33.
CHYBÍK, J. Nosné konstrukce pasivních domů. Stavebnictví, ISSN Stavebnictví, 2010, roč. 4,
č.1, s.27-30.
CHYBÍK, J.: Hodinový stroj na Náměstí Svobody v Brně. KIC Brno, 1 s., 2010. (propagační tisk)
178
CHYBÍK, J. Hrubá stavba pasivních domů In Pasívne domy 2009. Brno: Centrum pasivního
domu Brno, 2009, s.135-141. ISBN 978-80-254-5781-8. (článek ve sborníku)
CHYBÍK, J. Přírodní stavební materiály.Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-2472532-1. (odborná monografie) Monografie byla za rok 2009 oceněna Cenou nakladatelství
Grada.
CHYBÍK, J. Pasivní dům = ekologické bydlení. Veronica, ISSN Veronica, 2009, roč.23, č.3, s.3131.
CHYBÍK, J. Teplotně vlhkostní stav v pasivním domě. Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, ISSN Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, 2009, roč.13, č.4, s.2123. (článek v časopise)
CHYBÍK, J. Bambus - konstrukce a materiály In Zdravé domy 2009 - Healthy Houses 2009. Brno: FA VUT Brno, 2009, s.85-88. ISBN 978-80-214-3885-9. (článek ve sborníku)
CHYBÍK, J. Materiality. Kapitola: Education of architects in preservation of monuments.Brno:
Hornemann Institut, Muzeum města Brna, 2009, s.120-123. ISBN 978-80-86549-54-5. (kapitola v knize)
CHYBÍK, J. Architektura a konstrukce dřevěného domu. , 2009, roč., č., s.49-56. (článek v časopise)
CHYBÍK, J. EKObývanie. Kapitola: Ako stavajú pasívne v zahraničí.Žilina: MEDIA/ST, s.r.o.,
2009, s.132-135. ISBN 978-80-969789-5-3. (kapitola v knize)
CHYBÍK, J. Zelená pro přírodní stavební materiály. 7. generace, ISSN 7. generace, 2009, roč.18,
č.1, s.11-12.
CHYBÍK, J. Přírodní stavební materiály. Monografie, nakladatelství Grada, 2009, rukopis.
CHYBÍK, J. Interní mikroklima pasivního domu - výsledky subjektivního průzkumu. Praha:
www.tzb-info.cz, 2009. s. 1 (1 s.).
CHYBÍK, J. Nízkoenergetické a pasivní domy v kostce. In Využitie obnovitelných zdrojov a zvýšenie využitia jednotlivých forem energie v obciach a mestách. Trenčín: Región Biele Karpaty,
2009. s. 31-43. ISBN: 978-80-89407-01-9.
CHYBÍK, J. Zelená pro přírodní stavební materiály. 7. generace, 2009, roč. 18, č. 1, s. 11-12.
ISSN: 1212-0499.
CHYBÍK, J. Sláma a rákos jako tepelná izolace a krytina střech. PSM - stavební infozpravodaj,
2008, roč. 8, č. 1, s. 16-19. ISSN: 1802-6907.
CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Dřevěný dům pro Jeseníky. Stavební informace, 2008, roč. 14, č. 60, s.
16-17. ISSN: 1211-2259.
CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Nízkoenergetický rodinný dům č. 040. ERA 21, 2008, roč. 8, č. 4, s. 4445. ISSN: 1801-089X.
CHYBÍK, J. Spurensuche. Tamm: V.J.Kutzer, 2008. s. 103-104.
CHYBÍK, J. Pasivní dům II - úvodní slovo. In Pasivní dům II zkušenosti z Rakouska a české začátky. Brno: Veronica ekologický institut, 2008. s. 1 (1 s.).
HUDEC, M.; CHYBÍK, J. Předmluva. In Pasivní rodinný dům. Proč a jak stavět. Praha: Grada Publishing, 2008. s. 7-8. ISBN: 978-80-247-2555-0.
CHYBÍK, J. Průzkum subjektivního hodnocení pasivního domu. In Brno: Centrum pasivního
domu Brno, 2008. s. 44-50. ISBN: 978-80-254-2848-1.
CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Wood house. Mark, 2008, roč. 3, č. 16, s. 10 (1 s.). ISSN: 1574-6453.
CHYBÍK, J. Interní prostředí pasivního domu v Židlochovicích. In Budovy a prostredie 2008. Tr179
valo udržitelná výstavba. Bratislava: STU Bratislava, SSTP ZSVTS Bratislava, 2008. s. 40-43.
ISBN: 78-80-227-2981-9.
CHYBÍK, J. Heřmanovice od oppida ke vsi. Hermannstadt von oppidum zum Dorf. 2008, 534 s.
ISBN: 978-80-254-2082-9.
CHYBÍK, J. Konstrukce střech v domech s nízkou potřebou tepla. In Brno: FA VUT v Brně, 2008.
s. 25-28.
CHYBÍK, J. Budovy s nízkou potřebou tepla, e-lerningový kurz. In Brno: FA VUT, 2008. s. 5 (1
s.).
CHYBÍK, J. Dialog tradice a současnosti. Fasády, 2008, roč. 6, č. 2, s. 54-55. ISSN: 1214-4592.
CHYBÍK, J. Strechy pasívnych domov. Eurostav, 2008, roč. 14, č. 5, s. 12-14. ISSN: 1336-7617.
ŽABIČKOVÁ, I.; CHYBÍK, J.; ČÁSLAVA, P.; KARASOVÁ, A. Přírodní stavební materiály vhodné pro
stavby, jejich vlastnosti technické a enviromentální, životní cyklus. Brno: Sdružení hliněného
stavitelství, 2008. 19 s. ISBN: 978-80-254-2272-4.
CHYBÍK, J. Vzpomínka na architekta Petra Fabiána. In Olomouc: Eva Casková, 2008. s. 52 (1 s.).
CHYBÍK, J. Příklady zdravých domů. Fasády, 2008, roč. 6, č. 3, s. 36-37 ISSN: 1214-4592.
CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Dřevěný dům pro Jeseníky. Tepelná ochrana budov, 2008, roč. 11, č. 4,
s. 3-6. ISSN: 1213-0907.
CHYBÍK, J. Environmentální souvislosti plynoucí z použití přírodních materiálů v architektuře.
Brno: FA VUT Brno, 2008. s. (15 s.)
CHYBÍK, J. Pasivní domy vstupují do architektonického studia. Tepelná ochrana budov, 2008,
roč. 11, č. 1, s. 53-56. ISSN: 1213-0907.
CHYBÍK, J. Sláma jako tepelně izolační materiál - tři příklady použití. Materiály pro stavbu ,
2008, roč. 14, č. 2, s. 33-37. ISSN: 1213-0311.
CHYBÍK, J. Odešel profesor Ing. arch. Milan Stehlík, CSc. Události na VUT v Brně, 2008, roč. 18,
č. 2, s. 20. ISSN: 1211-4421.
CHYBÍK, J. Condensation in reversed roofs. In Construction in current architecture - proceedings of abstracts. Bratislava: STU Bratislava, 2007. s. 15. ISBN: 978-80-227-2651-1.
ŠMÍDEK, P. CHYBÍK, J. Cecil Balmond - za hranicí běžného inženýrství. Stavba, 2007, roč. 14, č.
2, s. 76-79. ISSN: 1210-9658.
CHYBÍK, J. Pasivní domy v procesu architektonického vzdělávání. In Bratislava: IEPD, 2007. s.
39-48.
CHYBÍK, J. Sláma a rákos jako stavební materiál. In Brno: Sdružení hliněného stavitelství, o.s.,
FA VUT v Brně, 2007. s. 83-90. ISBN: 978-80-214-3360-1.
CHYBÍK, J. Správní budova Ingstavu. Materiály pro stavbu , 2007, roč. 13, č. 3, s. 62-65. ISSN:
1213-0311.
CHYBÍK, J.; VELKOVÁ, S.; VELEK, J. Studentská kolej jako pasivní dům. Materiály pro stavbu ,
2007, roč. 13, č. 9, s. 35-37. ISSN: 1213-0311.
CHYBÍK, J. Definování pojmu pasivní dům. In Bratislava: STU Bratislava, SSTP Bratislava, 2007.
s. 25-28.
CHYBÍK, J. Pasivní domy - integrální součást architektonického studia. In Pasivní domy 2007.
Brno: Centrum pasivního domu, 2007. s. 37-42. ISBN: 978-80-254-0126-2.
CHYBÍK, J. Kondenzace v obrácených střechách. In Konštrukcie v súčasnej architektúre. Constructions in current architecture. Bratislava: STU Bratislava, 2007. s. 59-66. ISBN: 978-80180
227-2777-8.
CHYBÍK, J. Vlhkostní problémy ve střechách s obráceným pořadím vrstev. In Bratislava: VKC
Intenzíva, 2007. s. 52-55.
CHYBÍK, J. Zkušenosti s ekologickými stavbami po letech užívání. In Budovy a prostredie 2006
Ekologická kvalita architektonického prostredia. Bratislava: STU Bratislava, SSTP Bratislava,
2006. s. 22-25. ISBN: 80-227-2518-8.
CHYBÍK, J. K materialitě povrchů. Fasády, 2006, roč. 4, č. 4, s. 59-60. ISSN: 1214-4592.
CHYBÍK, J. Teplota jako činitel interního prostředí. In Senior living - trendy v seniorském bydlení a změny životního stylu seniorů. Luhačovice: Ledax, 2006. s. 57-64. ISBN: 978-80-2399067-6.
CHYBÍK, J. Dřevo a nízkoenergetická a energeticky pasivní architektura. Tepelná ochrana budov, 2006, s. 13-16. ISSN: 1213-0907.
CHYBÍK, J. Tepelná stabilita v zimním období v pasivních domech. In Pasivní domy 2006. Brno:
Centrum pasivního domu, 2006. s. 339-344.
CHYBÍK, J. Nízkoenergetická a energeticky pasivní architektura. In Strategie a koncepce bydlení. Metody a instrumenty. Brno: FAST VUT v Brně, 2006. s. 43-48. ISBN: 80-214-3173-3.
Lipsko – vstupní přednáška na konferenci Tradice a budoucnost moderny, 2005.
Přednášky na konferencích na Slovensku 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009.
Setkání děkanů fakult architektury z Polska a České republiky v Ustrzoni, 2004.
Studijní cesta do Švýcarska 2005, 2008
Studijní cesty do Rakouska 2006, 2007, 2008.
Studijní cesty do výroben stavebních materiálů v Německu 2010, 2011.
Obor habilitačního nebo jmenovacího Konstrukce v architektuře
řízení na VŠ
VUT v Brně
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
1997
XX
181
mezinár.
tuzem.
1
60
Název SP
Gabriel KOPÁČIK
Rok narození
1956
rozsah prac. vztahu na VŠ 100%
Přednášející
ano
Školitel
tituly
ano
doc. Ing. arch. Dr.
do kdy 31.7.2014
člen oborové rady ano
typ prac. vztahu
rozsah
Specializovaný ateliér, bakalářské a diplomní práce
Stavba měst
Územní plánování
Koncepce rozvoje měst
1981 – obhájena diplomní práce Příměstská rekreace Rožňava na FA SVUT v Bratislavě na katedře urbanismu u prof. Šteise
1997 – obhájena disertační práce „Ulice v urbanistické struktuře“ na FA VUT v Brně
1996 – čtrnáctidenní kurz revitalizace (ekonomické faktory územního rozvoje) pod vedením
zahraničních odborníků z Velké Británie (Brno, Skotsko)
2005 – habilitační řízení, 1/2006 jmenován docentem v oboru urbanismus
1881-1988 – projektant v Stavoprojektu Ostrava
1988-dosud – akademický pracovník na FA VUT v Brně, v současnosti docent na ústavu navrhování UN5
1990-dosud – soukromý projektant (OSVČ), autorizovaný architekt ev.č. 00858, sdružení Ateliér KO&SA
Publikační (výzkumná) činnost:
Kopáčik, G.: Nové urbanistické požadavky na uspořádání obytných souborů (New urban demands for planning housing development), článek ve sborníku, ISBN: 80-86517-38-1, SF VUT
Brno 2006
Kopáčik, G.: Ulica nielen ako dopravná kategória (Streets as more than categories of transportation), článek v časopise Urbanita, 2/2010, ISSN 0139-5912, str. 26-31.
Projekční činnost:
2000 až 2006 - územní plán města Kroměříže (hlavní autor a vedoucí projektant), vydáno
2006;
2004 až dosud - rozsáhlý obytný a polyfunkční soubor Nová Slatina, Brno, vedoucí projektant
a autor urbanistické koncepce a hlavní autor a zodpovědný projektant jednotlivých domů.
182
Realizace I. etapy publikována v knize Brno architektura architecture 1990-2008, Centrum architektury, Brno 2008, ISBN 978-80-254-3131-3, str. 248-249.
2006 - přestavba základní školy v Kladkách.
2007 až dosud – sobory změn územního plánu Kroměříže - I, II, III, IV, V.
2007-2008 – územní plán Kladek, vydán 5/2009.
2010-2011 - územní plán Lutopecny.
Několikadenní vědecko-pedagogické pobyty na zahraničních fakultách se zaměřením na architekturu a urbanizmus: Graz (1991), Kaiserlautern (2003), Mnichov (2003)
Účast na zahraničních odborných konferencích spojených s vlastními odbornými přednáškami, např.:
Lublaň (1998), Bratislava (1997, 1999, 2000), Lipsko (2004)
Soustředěný čtrnáctidenní kurz revitalizace (ekonomické faktory územního rozvoje) pod vedením zahraničních odborníků z Velké Británie (Skotsko), 1996
Krátkodobé a zahraniční exkurze spojené návštěvami odborných institucí (městské a zemské
útvary pověřené koordinací a řízením územního rozvoje (renomované veřejnoprávní a privátní diveloperské a projekční kanceláře), např.: Paříž, Vídeň, Berlín, Londýn, Švýcarsko
řízení na VŠ
FA VUT
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
2006
xx
183
mezinár.
tuzem.
3x
ano
Název SP
Zdeňka LHOTÁKOVÁ
Rok narození
1942 rozsah prac. vztahu na VŠ 75%
Přednášející
ne
tituly
školitel ano
doc.Ing. CSc.
do kdy 31.7.2012
člen oborové rady
typ prac. vztahu
ano
rozsah
Rozvoj a koordinace technické infrastruktury
Technická infrastruktura
Technická zařízení budov I. a II.
1961 – 1966 VUT v Brně fakulta stavební obor Vodní stavby a vodní hospodářství
1966 – 1974 Stavební podnik města Brna – samostatný projektant specialista
1974 – 1987 Odborný asistent, katedra zdravotního inženýrství FAST VUT v Brně
1984
Kandidát technických věd
1987 – dosud VUT v Brně fakulta architektury ústav techniky staveb
1990
docent v oboru Inženýrské sítě
Kromě toho spolupracuji s praxí, zejména se podílím na zpracování Územně plánovacích
dokumentací, konzultuji otázky technických zařízení v budovách a technickou infrastrukturu
Podíl na výzkumných projektech:
CZ.1.07/2.2.00/15.0485 Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a Urbanismus FA VUT v Brně – implementace principů trvale udržitelného rozvoje
do výuky 2011
Modernizace a inovace výuky v oboru Architektura 2006 – 2008
ČESKÁ ARCHITEKTURA A URBANISMUS V NOVÉ SITUACI VĚDECKO VÝZKUMNÝ ZÁMĚR Č.
500016 - 1.12.2000 části Technická zařízení budov a Technická infrastruktura
Grantový projekt GAČR 103/99/1596, Ulice v urbanistické struktuře, část Technická infrastruktura ve městech
Grantový projekt GAČR Strategie rozvoje měst po povodní - dílčí část Technická infrastruktura, Lhotáková29.11.2001 výzkumná zpráva
Sociální bydlení GA 103/98/0351, kapitola zdravotně technická zařízení v sociálním bydlení
Výstavba bydlení pro seniory GA 103/03/0222 – kapitola Nové trendy v koupelnách pro seniory
184
Odborné monografie:
Lhotáková, Trnková: Moderní koupelny, kniha ERA group - Brno 2009
7366-12
ISBN - 978-80-
Lhotáková, Trnková : Kuchyně, kniha ERA group- Brno 2006, ISBN80-7366-045-8
Lhotáková Z,Trnková K.: Nové trendy v koupelnách, kniha ERA group, Brno 2004,
ISBN 80-86517-691
Lhotáková: Koupelny, kniha ERA group- Brno 2004 ISBN - 80-86517-51-9
Lhotáková : Bazény, kniha ERA group- Brno 2003 ISBN - 80-86517-57-8
Konvička a kol. – Strategie rozvoje měst po povodni, Dopad povodně na technickou infrastrukturu a vodní toky kapitola v knize-Lhotáková, Brno .2002
ISBN80-86517-38-2
Kopáčik a kol.:Ulice v urbanistické struktuře, kapitola v knize - Inženýrské sítě v uličním prostoru VUT v Brně 2003,
Jenček, Lhotáková, Němeček, Počinková : Rekonstrukce bytu, kapitola v knize, 28.2.2006
ISBN 80-7366-044-X
Fišerová,Škrabalová,Lhotáková,Počinková :Domácí fitness – kap. v knize 28.2.2006,807366-038
Přednášky:
LHOTÁKOVÁ, Z. Vybavení koupelen a kuchyní pro seniory. Přednáška v televizním programu
na ČT1 - Barvy života dne 23. 210. 2009..: , 2009
Články v odborných časopisech( průběžně publikuji ERA, Atelier,.Urbanismus a územní
rozvoj ). Některé z článků uvádím:
Lhotáková Z.: Vodovodní armatury v moderním bydlení, Obklady, dlažby, sanita, 2010,
ISSN 1214-4584
Lhotáková Z.,Trnková K.: Vybavení koupelen a kuchyní pro seniory,
Nakladatelství Mise, 2010, ISSN 1802-9035
Lhotáková Z: Výtahy, eskalátory a plošiny, časopis Atelier 2010, ISSN 1803-4241
Lhotáková Z,:O bydlení seniorů,IN Praha Diakonie, 2010 s.37-56
Lhotáková Z.: Okapové systémy a odvodnění střech, časopis Atelier, 2010, ISSN 1212-43.70
LhotákováZ.: Bazény venku a uvnitř , článek v časopise Obklady a dlažby,2009 ISSN 18029035
Lhotáková Z,:O bydlení seniorů,IN Praha Diakonie, 2010 s.37-56
Lhotáková Z,:Alternativní zdroje energie a jejich využití.2008, článek v časopise", ISSN180342Lhotáková:Keramika a přírodní materiály v koupelnách a kuchyních , článek v časopise
Atelier, 2009 , ISSN 1212-4370
Lhotáková, Trnková: Moderní trendy v kuchyních, článek v časopise Atelier, 2009,
185
ISSN1802-9035
Lhotáková,Z.: Moderní způsoby vytápění rodin. domů2009 ERA 21,ISBN1801-089X
Lhotakova, Z. Přírodní materiály používané v koupelnách a kuchyních. Sborník mezinárodní
konference zdravé domy 2009, s.101-106. (článek ve sborníku)
Lhotáková,Z. Wellnesss - domácí balneo. Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, ISSN Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, 2009, roč.13, č.2/2009, s.2830.
Lhotáková,Z Z. Nové trendy v moderních koupelnách.časopisObklady dlažba sanita, ISSN
Lhotáková,Z, Z. Obnovitelné zdroje energie, fotovoltaické systémyISSN Infrastruktura, 2009,
Lhotáková –Odvodňování zpevněných ploch liniovými systémy , 2006 ISBN 1212 – 4370
Lhotáková - Rekonstrukce zdravotně technických zař. v panelových domech, 2006, 1212 –
4370
Lhotáková – Rodinné bazény, 2006 ISBN 1212 – 4370
Lhotáková – Přírodní vodní nádrže v zahradách – biotopy, 2005, ISBN 1212-43-70
Lhotáková –Hospodaření s dešťovou vodou a její využití v budovách, 2005
4370
ISBN 1212 –
Lhotáková - Hygienické místnosti v bytech a rodinných domech, 2005 ISBN 1212-4370 -2
Lhotáková- Koupelny na počátku třetího tisíciletí, ERA 24.1.2005 1213-6212-2
Lhotáková - Technická zařízení vod. baterií šetřících vodu .. ISBN1212-4370, , 2005
Lhotáková - Zahradní architektura a exteriérové vybavení staveb, 2005 ISBN 1212-4370
Lhotáková - Zvláštnosti řešení koupelen v podkrovních bytech, 2004 ISBN 1212-4370
Lhotáková - Technická zařízení v rekonstruovaných bytech a domech pro bydlení, 2004
ISBN 1212-4370-2
Lhotáková – Technická zařízení v kuchyních, 2004 ISBN 1212-4370
Lhotáková - Vybavení koupelen, 2004 ISBN 1213-6212-2
Konferenční příspěvky:
Mezinárodní vědecká konference Zdravé domy 2008 Technická zařízení v energeticky
úsporných domech. Využívání dešťových vod
Mezinárodní vědecká konference Zdravé domy 2009
v zahradách – biotopy
Přírodní víceúčelové nádrže
Konference Senior Living České Budějovice – Nové možnosti vybavení hygienických místností a kuchyní pro seniory 2009
Konference Stavitelství v architektuře Nové trendy v zařízení hygienických místností, Brno
2008Mezinárodní konference Banská Bystrica 2007– odvodnění zpevněných ploch liniovými systémy
Mezinárodní vědecká konference Zdravé domy 2006 – Technická zařízení na vodovodech
vedoucí k šetření vodou a energií
Mezinárodní vědecká konference
Kočovce2006 –Využití dešťových odpadních vod
186
v budovách pro bydlení
Konference Senior Living - Vybavení koupelen a kuchyní pro seniory 2006, Zlín
Pravidelná účast na mezinárodním semináři ve Wroclawi „Voda 2000, 2002,2004“
Semináře a školení v oboru Zdravotně technické instalace v Pottenbrunnu, 2000, 20002,
2004
Regensburg Fakulta architektury technická zařízení budov a využívání solární energie – 1
týden
Polsko,1 měsíc stáž s výukou na Polytechnice Wroclaw
Švýcarsko – týdenní pobyt na problematiku využití solární energie v bytových domech
Holandsko – 12 dní problematika protipovodňových opatření (konference)
Obor habilitačního nebo jmenovacího Inženýrské sítě
řízení na VŠ
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
1990
mezinár. tuzem.
ano
XX
187
ano
Název SP
Miloslav MEIXNER
Rok narození
1952
Přednášející
ne
školitel
tituly
ano
Doc. Ing. CSc.
do kdy
člen oborové rady
ne
typ prac. vztahu
rozsah
Technická zařízení budov I
Technická zařízení budov II
Vědomá modernizace budov I
Vědomá modernizace budov II
1970 – 1975
1975 – 1982
1982 – 1993
1991
1993 – 2004
1993 – 2003
2003
2004 – dosud
2006
2006
Fakulta stavební VUT v Brně,
stavbyvedoucí, PS Ostrava
odborný asistent, docent, VAAZ Brno
kandidát technických věd, vědecká hodnost CSc.,
externí učitel docent, UNOB Brno
odborný asistent, FA VUT Brno,
habilitace v oboru vojenské stavby, pedagogická hodnost Doc.,
vedoucí ústavu techniky staveb FA VUT v Brně
člen oborové rady FA ČVUT v Praze
člen oborové rady FA VUT v Brně
Meixner, M.: Energetická náročnost vojenských budov, článek ve sborníku, 2001
Meixner, M.: Energeticky vědomá modernizace vojenských budov, článek ve sborníku, 2001
Meixner, M.: Energy audit of building objects, konferenční sborník, 2001
Meixner, M.: Optimalizace režimu vytápění, 2001, článek ve sborníku
Meixner, M.: Posouzení vnitřního mikroklima a defektů kritických tepelných mostů bytového
domu, 2001, souhrnný článek, posudek
Meixner, M.: Potenciál úspor energie v budovách, 2001, článek ve sborníku
Meixner, M.: Regenerace domů postavených panelovou technologií z hlediska energetiky staveb, 2001, článek ve sborníku
Meixner, M.: Regenerace panelových domů z hlediska energetiky a techniky prostředí, 2001,
ISBN 80-7099-694-3, článek ve sborníku
188
Meixner, M.: Regenerace panelových domů z hlediska energetiky a techniky prostředí, 2001,
článek ve sborníku
Meixner, M.: Systémy zateplování – optimalizace návrhu tloušťky tepelné izolace, 2001, článek ve sborníku
Modernizace a rekonstrukce bytových domů postavených panelovou technologií, FA Brno
30.1.2001, seminář EKIS ČEA
Modernizace vojenských budov, 15.6.2001, seminář VA Brno
Budova a energia 2001, FaSt TU Košice, 20. - 21.9.2001, Podbanské, Slovensko
Aktivní a pasivní energeticky úsporná opatření v budovách, FA Brno 6.12.2001, seminář EKIS
ČEA
Meixner, M.: Česká architektura a urbanizmus v nové situaci, část Enviromentální a energetické aspekty staveb pro bydlení, 2002
Meixner, M.: Energetika budov, odborná příručka, 2002
Meixner, M.: Energie, životní prostředí a škola, článek ve sborníku, 2002
Meixner, M.: Regenerace panelových sídlišť, 2002, duplicitní publikaceCHYBÍK, J. Architektura a konstrukce dřevěného domu. , 2009, roč., č., s.49-56. (článek v časopise)
Meixner, M.: Energy audit - prerequisite to energy- conscious modernisation of buildings, konferenční sborník , 2002Meixner, M.: Tepelná ochrana budov, 2002, ISBN 80-85895-03, učebnice
Aplikace vláknitých tepelných izolací v energeticky úsporných projektech, FA Brno 20.2.2002,
seminář EKIS ČEA
Meixner, M.: Alternativní formy výroby tepla a energie, 2003, výzkumný projekt UNOB
Meixner, M.: Životní prostředí a energetická optimalizace vojenských objektů, 2003, výzkumný projekt UNOB
Meixner, M.: Optimální tloušťka doplňkové tepelné izolace obvodového pláště budovy, 2003,
článek ve sborníku
Meixner, M.: Posouzení defektů kritických tepelných mostů bytového domu, 2003, souhrnný
Riešenie architektonického diela v kontexte s požiadavkami požiarnej ochrany, 2003, posudek
Technické a výtvarné determinanty architektonické tvorby ve vzájemném vztahu, FA ČVUT
Praha, 4.–6.6.2003, seminář Skalský Dvůr
Regenerace bytových domů postavených panelovou technologií, 27.6.2003, seminář ÚMČ Brno – Líšeň,
Meixner, M.: Analýza teplotních polí snímaných termovizní kamerou a jejich aplikace v ekologickém inženýrství, výzkumný projekt, výzkumný projekt, 2004
Meixner, M.: Řešení účelových staveb pro rychlé nasazení AČR, posudek, 2004
Nové metody hydroizolací a moderní řešení plochých střech v návaznosti na úspory energií
v budovách, FA Brno 2.5.2004 seminář EKIS ČEA
Progressive construction 2004, FA STUBA, 5.- 7.5. 2004, Kočovce mezinárodní konference
Moderní zdící pálené materiály v nízkoenergetických objektech, FA Brno 27.10.2004, seminář
EKIS ČEA
Nízkoenergetické stavby, FA Brno 24.11.2004
189
Meixner, M.- Horák,P.: Vyhodnocení vlivu dodatečného zasklení lodžií na vnitřní prostředí přilehlých obytných prostor panelových domů, 2005, výzkumný projekt UNOB
Meixner, M.: Využití systemických principů výuky pro samostudium, 2005, článek ve sborníku
Meixner, M.: Humanizace a regenerace obytného prostředí v panelovém sídlišti, 2005, ISBN
80-227-2215-4, článek ve sborníku
Meixner, M.: Prostorová tuhost kontejnerů rozvinutelného obytného systému pro použití v
polních podmínkách, 2005, posudek
Meixner, M.: Zdravé domy 2005, mezinárodní seminář, 23.listopadu 2005
Meixner, M.: Systémové projektování, 2005, ISBN 80-214-3040-0, článek ve sborníku
Progresívne konštrukcie 2005, FA STUBA, TUŽINSKÝ, I. a kolektiv, 4.- 6.5. 2005, STUBA Kočovce mezinárodní konference
Budova a energia, FaSt TU Košice, 12. - 14.10.2005, Podbanské, Slovensko
Zdravé domy 2005, FA VUT Brno, 23.10 2005, Brno, mezinárodní seminář
Meixner, M., Lojda, J.. Inovace výuky oboru architektura a urbanizmus, 2006, výzkumný projekt MŠMT a esf
Vaverka, J. a kol.: Stavební tepelná technika a energetika budov, monografie, podíl, ISBN 80214-2910-0, 2006
Meixner, M.: Role architekta v systému projektování, 2006, ISBN 80-214-3146-6 konferenční
sborník
Ulrychová, H.: Vytvoření podpůrného systému přípravy absolventů UK pro trh práce, 2006, posudek
Zdravé domy 2006, FA VUT Brno, 15. – 16. 2006, Brno, mezinárodní konference
Meixner, M.: Využití systemických principů výuky pro samostudium, 2005, článek ve sborníku
Meixner, M.: Humanizace a regenerace obytného prostředí v panelovém sídlišti, 2005, ISBN
80-227-2215-4, článek ve sborníku
Meixner, M.: Prostorová tuhost kontejnerů rozvinutelného obytného systému pro použití v
polních podmínkách, 2005, posudek
Meixner, M.: Zdravé domy 2005, mezinárodní seminář, 23.listopadu 2005
Meixner, M.: Systémové projektování, 2005, ISBN 80-214-3040-0, článek ve sborníku
Progresívne konštrukcie 2005, FA STUBA, TUŽINSKÝ, I. a kolektiv, 4.- 6.5. 2005, STUBA Kočovce mezinárodní konference
Budova a energia, FaSt TU Košice, 12. - 14.10.2005, Podbanské, Slovensko
Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, organizátor mezinárodní seminář, Brno 2005, FA
VUT Brno.
Vaverka, J. a kol.: Stavební tepelná technika a energetika budov, In:monografie, podíl 28s.,
Vutium, Brno 2006 ISBN 80-214-2910-0.
Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, organizátor mezinárodní konference, Brno 2006,
FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3146-6.
Meixner, M.: Role architekta v systému projektování, In: sborník odborného a vědeckovýzkumného semináře mezinárodního semináře Aspekty udržitelného stavění, Kruh u Jilemnice
2006, ČVUT Praha, Fakulta architektury, ISBN 80-01-03560-3.
190
Meixner, M.: Vytvoření podpůrného systému přípravy absolventů UK pro trh práce, posudek
výzkumného úkolu Ulrychová, H.: Vytvoření podpůrného systému přípravy absolventů UK pro
trh práce, Praha 2006.
Meixner, M.: Perspektiva stanovení energetické náročnosti budov v kontextu souvislostí evropských norem, In: sborník abstraktů mezinárodní konference Konštrukcie v súčasnej architektuře, Banská Štiavnica 2007, FA STU Bratislava, ISBN 978-80-2651-1.
FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3360-1.
Poslušná, I.; Meixner, M.: Moderní panelový byt. In: monografie Moderní panelový byt, s.3870, ERA 21, Brno, 2007, , ISBN: 978-80-7366-3.
Meixner, M.: Stavitelství v architektuře, garant a organizátor mezinárodní konference, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3593-3.
Meixner, M.: Chlazení sluncem, In: sborník abstraktů mezinárodní konference Stavitelství
v architektuře, s. 17-18, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3593-7.
Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura, In: sborník abstraktů mezinárodní konference Stavitelství v architektuře, s.28-29, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 97880-214-3593-7.
Meixner, M.: Cooling by Sun, In: sborník mezinárodní konference Stavitelství v architektuře, s.
75-80, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3593-3.
Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura, In: sborník mezinárodní konference Stavitelství v architektuře, s.87-94, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-35933.
Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, garant a organizátor mezinárodní konference, Brno 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3594-0.
Meixner, M.: Modernization and inovation study of architecture, In: sborník mezinárodní konference, Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, s.23-28, Brno 2008,
FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3594-0.
Meixner, M.: Energy use for rating and volume heat loss of building, In: sborník mezinárodní
konference, Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, s.45-64, Brno
2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3594-0.
FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3635-0.
Meixner, M.: Cooling by solar power. In: Sborník materiálů mezinárodní konference Budova –
energia, s.281-285, Podbanské 2008, FaSt TU Košice, ISBN 80-8073-021-0
Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura, autor a manažer projektu,
projekt ESF v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje, registrační číslo
projektu CZ.04.1.03/3.2.15.2/0286, nositel projektu Fakulta architektury VUT v Brně, partner
projektu ČADUV, In: Závěrečná monitorovací zpráva 13/2008, ukončeno k 26.06.2008.
Meixner, M.: Determination of the energy performance of buildings in the context of the context of European standards. In: sborník materiálů sympozia Architecture, Technology and
Health., 6s. Gliwice 2009, Slezská univerzita technologie v Gliwicích.
191
Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, garant a organizátor mezinárodní konference, Brno 2009, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3885-9.
Meixner, M.: Cooling by solar power. In:Sborník mezinárodní konference Zdravé domy - Healty Houses, s.107-112, Brno 2009, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3885-9.
Meixner, M.: Elektroiontové mikroklima prostředí budov. In:Sborník mezinárodní konference
Zdravé domy - Healty Houses, s.113-118, Brno 2009, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3885-9.
Meixner, M.: Anglické nábřeží v Plzni, otevřená architektonická soutěž, vypsalo město Plzeň,
Plzeň 2009, 1.místo, spolupráce.
Meixner, M.: Plavecký bazén a hokejový stadion v Opavě, otevřená architektonická soutěž,
vypsalo město Opava, Opava 2009, spolupráce, bez umístění.
Meixner, M.: Trvale udržitelné stavitelství ve výuce architektů, In: sborník materiálů odborného a vědeckovýzkumného semináře mezinárodního semináře Trendy racionálního využití
energií při posuzování budov ve výukovém procesu, Praha 2010, ČVUT Praha, Fakulta architektury, ISBN 80-01-04640-0.
Meixner, M.: Dostavba a rekonstrukce Masarykova náměstí. architektonická soutěž, vypsalo
město Jeseník, Jeseník 2010, bez umístění, spolupráce
Meixner, M.: 6. kurz - Udržitelné stavební materiály, VM I – Vědomá modernizace obytných
budov I. In:Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně, projekt číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0485, nositel Fakulta
architektury VUT v Brně, řešitel doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., Brno 2011, spoluředitel projektu.
Meixner, M.: 8. Kurz - Udržitelná architektura, Proces udržitelného stavění. In:Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury
VUT v Brně, projekt číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0485, nositel Fakulta architektury VUT v Brně, řešitel doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., Brno 2011, spoluředitel projektu.
Meixner, M.: Dostavba střední školy - 11 tříd a tělocvična, architektonická soutěž, vypsal
Spolkový úřad pro vlastnictví nemovitostí (Bundesimmobiliengesellschaft), Linz 2011, bez
umístění, spolupráce.
Meixner, M.: Zvláštní škola s veškerým vybavením, architektonická soutěž, vypsal Innsbrucker
Immobilien GmbH & Co KG, Innsbruck 2011, bez umístění, spolupráce.
2001 - dosud odborná a pedagogická spolupráce FA STU v Bratislavě,
2003 - dosud účast v odborných komisích FA STU v Bratislavě
Obor habilitačního nebo jmenovacího Vojenské stavby
řízení na VŠ
VA Brno
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
2003
XX
192
mezinár.
tuzem.
9
28
Název SP
Jiří Palacký
Rok narození
1975
Přednášející
ano
školitel
tituly
ne
Doc.Ing.arch., Ph.D.
do kdy
2014
člen oborové rady
ne
typ prac. vztahu
rozsah
ne
ne
ne
Specializovaný ateliér (v české a anglickém jazyce), Základy architektonického navrhování
Povinně volitelné předměty: Brownfields in EU countries (v anglickém jazyce), Prostor a tvar,
Prostor a světlo v architektuře, Teorie a estetika architektury
UAD Studio, Hladík, Kabela, Palacký, Brno 1997
PAW, Grym a Škrabal, Brno 1997-2001
Kovoprojekta a.s., Brno 2005-2006
vlastní architektonický ateliér Jiří Palacký, od roku 2002
pedagog, odborný asistent a docent na Fakultě architektury Fakultě stavební VUT
v Brně
- koordinátor zahraniční mobility pro Velkou Británii, proděkan pro vnější vztahy FA
VUT
- spolupráce na grantových projektech GAČR 103/02/1375/A – Stav a perspektivy výrobních území průmyslových měst ČR, Leonardo Brownfield Mobility
CZ/04/A/EX/134158 – Přenos nejnovějších znalostí o revitalizaci již zastavěných území
(brownfields) do ČR
- aktivní účast v architektonických soutěžích od roku 2000
- vlastní projekty a realizace od roku 1999 – www.jiripalacky.com
- dvě 1. ceny v soutěži GRAND PRIX OA Praha, 1999-IPB Pojišťovna-Grym, Škrabal, Palacký, 2001-Dům Kapitol-Grym, Škrabal, Sapák, spolupráce Kozubík, Palacký, Opatrný
- projekty GRAFO, FRVŠ, Rozvojové projekty MŠMT
- výstavy vlastních a studentských prací
- realizace staveb, interiérů a výstav, grafických návrhů a webových stránek univerzity
-
-
Projekt Airplot pro Greenpeace, Urbanismus a územní rozvoj, 2011, roč. XIV, č.1/
2011, s. 64-64. ISSN: 1212-0855
Světlo v architektuře, In Světlo v architektuře. Praha: Czech Architecture Week, 2010.
s. 19-19.
Habilitační práce: Metodologie architektonického návrhu: Struktivně taktilní modelování, komplexní vrstvení a regenerace miniBrownfields. Brno: 2009.
Prof.Rudolf Haňka: Pozitivní prostředí a rozvoj inovací. Události na VUT v Brně, 2009,
roč. 2009, č.1, s.23 (1 s.). ISSN: 1211-4421.
Mies’s Tugendhat in the City of Brno. SARUP, Milwaukee, Wisconsin, USA: 2009.
193
-
Eva Jiřičná přednášela na Fakultě architektury. Události na VUT v Brně, 2009, roč.
2009, č. 5, s. 15 (1 s.). ISSN: 1211-4421.
Interview with Prof. Breitschmid & Baumgartner. Brno: FA VUT Brno, 2008.
Interview with Prof. Raymond Isaacs. Brno: FA VUT Brno, 2008.
Timothy Brown lecture - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008.
Raymond Isaacs lecture - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008.
Enrico Pinna lecture - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008.
DVD movie, 1919-2009 90 years of educating architects. Brno: FA VUT Brno, 2008.
Marc Dubois lecture, part II - educational video. FA VUT Brno, 2008.
Brochure for the Faculty of Architecture Brno. Brno: FA VUT Brno, 2008. s. 1-4.
BAR Architects educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008.
Marc Dubois lecture, part I - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008.
CAD vs. Mac: Nemetschek, VectorWorks II. Praha: Grafika Publishing s.r.o., 2008. s. 1
(1 s.).
- CAD vs. Mac: Nemetschek, VectorWorks. Praha: Grafika Publishing s.r.o., 2008. s. 1 (1
s.).
- Webové stránky ateliéru Ústavu navrhování UN3. 2008.
- International Relations Office website. Brno: FA VUT Brno, 2008.
- MobileMe - otevírá prostor kreativitě. Praha: Grafika Publishing s.r.o., 2008. s. 1 (1 s.).
-
(1) University of Brighton, School of Architecture and Design, Velká Británie, účast
v hodnotících komisích při obhajobách, (2) University of Wisconsin Milwaukee, School of Architecture and Design, přednáška v roce 2009, (3) Výzkumný úkol Leonardo Brownfield Mobility: Přenos nejnovějších znalostí o revitalizaci již zastavěných území (Brownfields) do České
republiky, CZ/04/A/EX/134158. Instrategy-Institut pro evropské a národní strategie, Vinohradská 190, 130 00 Praha 3, Ondřej Štefek, Groundwork-Birmingham, English Partnership-Warrington, University of Nottingham. Spoluřešitel výzkumného úkolu, 21.5.-28.5.2005
ve Velké Británii.
Obor habilitačního nebo jmenovacího architektura
řízení na VŠ
FA VUT
ohlasy publikací
Rok udělení (Doc.)
2011
mezinár. tuzem.
3
XX
194
11
Název SP
Iva POSLUŠNÁ
Rok narození
1963
Přednášející
ne
školitel
tituly
ano
doc Ing.arch.Ph.D.
do kdy
člen oborové rady
typ prac. vztahu
neurčito
ne
rozsah
Základy architektonického navrhování; Typologie I,II,III; ateliérová tvorba; Specializovaný ateliér
1982-1987
arch.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury,obor architektura, titul Ing.
1989 VUT Fakulta architektury postgraduální studium Výstavní a veletržní tvorba
1997 VUT Fakulta stavební kurz vysokoškolské pedagogiky a psychologie
2000 VUT Fakulta architektury doktorské studium, titul Ph.D.
2009
VUT Fakulta architektury habilitační řízení, titul doc.
1987-1989studijní pobyt - Katedra průmyslové a zemědělské výstavby FA VUT, zaměření
„Sociální vybavenost průmyslových závodů“
1989-1990samostatný projektant - OSP Opava
1990-1991vedoucí odborný referent - úsek památkové péče OkÚ Opava
1994-1996doktorské studium - Ústav výrobních a užitkových staveb FA VUT, téma „Počítač v pracovním prostředí“, školitel prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
1996-1999odborný asistent - Ústav veřejných staveb FA VUT
1999-dosud odborný asistent - Ústav obytného prostředí a volné tvorby, později ateliér A1,
současný název Ústav navrhování ÚN1 FA VUT
2008
pověřená vedením ústavu ÚN1 FA VUT
2003-dosud
proděkan pro studium FA
2003-dosud
předseda Rady studijního programu FA
2003-2006, 2010 - dosud
člen Vědecké rady FA
2003-dosud
člen Knihovní rady FA
2003-dosud
člen pracovní skupiny pro vzdělávání České komory architektů
2004-2005
člen týmu pro tvorbu podkladů pro akreditaci VUT evropskou organizací EUA
2005-dosud koordinátor zahraniční výměny studentů s Bern University of Applied Sciences
a s Univerzitet po arhitektura, strojitelstvo i geodezia Sofia
2006-dosud
člen Ediční rady VUT
2008-dosud
člen expertní skupiny zástupců oboru architektura MŠMT
195
2006-dosud
řádný člen přípravného týmu a poroty studentské soutěže pořádané firmou
KOMA Modular Construction
Vědecko výzkumná činnost
„Ateliéry zahraničních odborníků v MSP“ projekt FRVŠ 1760, řešitel 2004
„Modernizace a inovace výuky oboru architektura“ projekt CZ.04.1.03/3.2.15.2/0286
s podporou ESF, spoluřešitel 2006-2008
- „Podpora významných zahraničních akademických pracovníků“ rozvojový projekt v rámci
Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řešitel 2009
„Analýza restrukturalizace studijních programů FA VUT v Brně“ rozvojový projekt v rámci
-
- Podpora významných zahraničních akademických pracovníků, rozvojový projekt v rámci
- Podpora talentovaných studentů v magisterských a doktorských studijních programech FA
VUT v Brně, rozvojový projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řešitel 2011
Publikační činnost
„Ako sa žije vo výškových stavbách“článek v časopise Stavba, 2007/3 Slovenská republika
Opakovaně zprávy o průběhu studentských soutěží a výstav na FA Události
„Moderní panelový byt“ ISBN 978-80-7366-108-3 ERA Brno 2007
„Člověk sídlištní“článek v časopise ERA 21, 1/2009, ISSN 1801-089X
Opakovaně zprávy o průběhu studentských soutěží na FA, Události
Přednášky
-
-
-
-
-
-
-
-
„Sekundární bydlení ve výškových budovách“ mezinárodní vědecká konference „Městský
hotel“ Bratislava duben 2003
„Bydlení ve výškových budovách“ svaz ČKAIT Brno březen 2006
„Housing in Hirise Building – Social Aspects“ Univerzitet po Arhitektura, Strojitelstvo i Geodezia Sofia 2007
„Computer in Working Environment“ Univerzitet po Arhitektura, Strojitelstvo i Geodezia
Sofia říjen 2007
„Sledvaneto na arhitekt vav evropejska oblast“ Univerzitet po Arhitektura, Strojitelstvo i
Geodezia Sofia duben 2007
„Paskvily ve městě – paneláky“příspěvek ČT Dobré ráno 11.10.2007
„Education of Architekt in European Space“ přípravné fórum švýcarských Fachhoschule/School of Applied Sciences duben 2008
„Comparation of the Methods in the Structural Study Programme“ příspěvek na pedagogické diskusi na Bern University of Applied Sciences, Architecture, Wood and Civil Engineering Burgdorf červen 2008
„Panel Housing“ BUAS+UACG Sofia červen 2009
„High rise building“ UACG Sofia duben 2010„Panel housing“ BUAS červen 2010
196
Pedagogická činnost
− „Baťovy domky očima studentů“ výstava studentských prací - magistrát města Zlína 2004
− „Možnosti využití modulární výstavby“ výstava prací mezinárodní studentské soutěže - FA
2006
− „Hradební okruh Znojmo – bydlení pro studenty“ výstava bakalářských prací FA VUT
v Brně – radnice Znojmo červen 2006
− „Návrh rozebíratelné budovy v zátopové oblasti“ výstava prací mezinárodní studentské
soutěže -FA 2007
− „Rodinné bydlení v zemích V4“ výstava ve spolupráci se Spolkem slovenských architektů FA 2008
− „České bydlení – 77 rodinných domů 1989-2006“ modely studentů 1.ročníku FA dle stejnojmenné knihy - FA 2008
− „Galerie pro XXI.století“ výstava bakalářských prací FA VUT v Brně – GVU Ostrava 2008, FA
STU Bratislava 2008, FAST VŠB TU Ostrava
− Školitel studenta doktorského studia Ing.arch.Lukáše Pecky na téma „Sídliště v Brně“
− Školitel studenta doktorského studia Ing.arch.Pavly Čechové na téma „Vztah typologie a
konstrukční struktury“
projekční činnost, různé
-
rekonstrukce rodinného domu Habrovany 2003
rekonstrukce bytu v panelové konstrukční soustavě B70 2005
rekonstrukce bytu v panelové konstrukční soustavě B70 2006
„Možnosti využití modulární výstavby“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2006
„Návrh rozebíratelné budovy v zátopové oblasti“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2007
„Membrána pro FA“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2007
„MATA 07“ příprava mezinárodního semináře 2007
„Modulární mateřská škola“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2008
„Sustainable Development“ příprava mezinárodního studentského workshopu 2008
„Budoucnost Vily Tugendhat“ příprava mezinárodní letní školy architektury 2009
„Historie a budoucnost vzdělávání architekta v rámci Evropy“ příprava mezinárodní
konference 2009
2005-dosud koordinátor zahraniční výměny studentů s Bern University of Applied Sciences
a s Univerzitet po arhitektura, strojitelstvo i geodezia Sofia
Organizace a účast na kritikách diplomových prací v Lausanne, Burgdorf, Sofia
Obor habilitačního nebo jmenovacího architektura
řízení na VŠ
FA VUT
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
2009
mezinár. tuzem.
ano
197
Název SP
Architektura
Hana Urbášková
Rok narození
1948
Přednášející
ano
školitel
tituly
ano
Doc.Ing.arch.Ph.D.
do kdy
2014
člen oborové rady
ne
typ prac. vztahu
rozsah
-Typologie V – Zemědělské stavby
-Zásady navrhování ekologických staveb
-Architektura ekologických staveb (ecotech) na venkově
1967 - 73
VUT FAST Brno, obor architektura
1973 - 1984 projektová organizace Drupos Brno - ve funkci samostatného projektanta
1984 -1991 Výzkumný ústav výstavby a architektury, urbanistické pracoviště Brno, ateliér
experimentálního projektování - ve funkci vedoucího výzkumného řešitele
od roku 1991 - 2004 VUT FA Brno ve funkci odborné asistentky - ústav architektury venkova,
od roku 2003 – školitel DSP
od roku 2005 – 2008 VUT FA Brno - vedoucí ateliéru výrobních staveb.
od roku 2008 doposud – docentka na ÚSTAVU NAVRHOVÁNÍ V
Akademické funkce:
Členka Akademického senátu FA VUT v Brně 1994, předsedkyně AS FA VUT v Brně 1995-99
Oborová rada DSP od roku 2003 - do roku 2006, Rada studijního programu od roku 2006 –
2010
Proděkanka pro tvůrčí rozvoj FA VUT v Brně od roku 2006 - doposud
Kolegium děkana od roku 2005- doposud
Vědecká rada FA VUT v Brně od roku 2006- doposud
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „Výstavba dřevostavby systému „two by four“ v pasivním standardu“,
In: Sborník mezinárodní konference „Zdravé domy 2007“, VUT FA Brno 2007, ISBN 978-80214-3360-1
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „Výstavba energeticky šetrného rodinného domu v Brně“ , In: Sborník
mezinárodní konference „Pasivní domy 2007“, Centrum pasivního domu Brno 2007, ISBN
978-80-254-0126-2
198
- URBÁŠKOVÁ, Hana, ŽABIČKOVÁ, Ivana.: „Earthen architecture – regional cultural heritage“,
In: Sborník mezinárodní konference CESB 07 PRAGUE, ČVUT FAST Praha 2007, ISBN 978-80903807-8-3
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „INFORMAČNÍ EKOCENTRUM V REGIONU VĚTRNÍK“, In: Kolokvium
K 127, Člověk, stavba a územní plánování II., FSv ČVUT Praha, květen 2007, ISBN 978-80-0103704-1
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „Udržitelný rozvoj obce“, In: Sborník mezioborové konference“ Udržitelná energie a krajina“, Centrum Veronica Hostětín, březen 2008, ISBN 978-80-9041090-9
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „ Přírodní materiály a nepálená hlína v novodobých i tradičních stavbách“ , In: Sborník mezinárodní konference „Zdravé domy 2008“, VUT FA Brno 2007,ISBN
978-80-214-3635-0
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „Kvalita pasivního domu“, In: Sborník mezinárodní konference „Pasivní
domy 2008“, Centrum pasivního domu Brno 2008, ISBN 978-80-254-2848-1
- URBÁŠKOVÁ, Hana : Novodobé stavby s využitím přírodních materiálů, Projekt OPRLZ, JmK
Brno, SHS červen 2008, EAN 978-80-254-2274-8
- URBÁŠKOVÁ, Hana, NOVÁK, Petr.: Hlína dnes, SHS Brno 2009, ISBN 978-80-254-3903-6.
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „Bydlení v dřevostavbě“, In: Sborník mezinárodní konference „Zdravé
domy 2009“, VUT FA Brno 2009, ISBN 978-80-214-3885-9
- URBÁŠKOVÁ, Hana : „Okna pasivního domu“, In: Sborník mezinárodní konference „Pasivní
domy 2009“, Centrum pasivního domu, Bratislava 2009, ISBN 970-80-254-5781-8
- URBÁŠKOVÁ, Hana; JILČÍKOVÁ,Veronika: Ekologické aspekty obytného území, FA VUT v Brně
2008, 36 s. ISBN 978-80-214-3691-6
- URBÁŠKOVÁ, Hana; POHANKOVÁ, Lucie, ČÁSLAVA, Petr: Viniční hospodářství, FA VUT v Brně 2009,
98 s. ISBN 978-80-214-3815-6
- URBÁŠKOVÁ, Hana; POSLUŠNÁ Iva: Bakalářské práce 2009, 24 s. ISBN 978-80-214-3936-8
- URBÁŠKOVÁ, Hana; POSLUŠNÁ Iva: Diplomové 2009, 20 s. ISBN 978-80-214-3937-5
- URBÁŠKOVÁ, Hana; HOLÁ, Magda, GAJDOVÁ, Petra: ROČENKA DSP 2009, VUT FA Brno
2009, 120 s. ISBN 978-80-2143877-4
- URBÁŠKOVÁ, NOVÁK, Petr, HOLÁ, Magda: Atlas hliněných staveb, SHS Brno 2009,
ISBN 978-80-254-3904-3
69 s.
- URBÁŠKOVÁ, Hana; POHANKOVÁ, Lucie, NOVÁK, Petr: Architektura ekofarem, FA VUT
v Brně 2009, 79 s. ISBN 978-80214-4028-9
- URBÁŠKOVÁ, Hana: Kvalita pasivního domu, Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení
staveb, ročník 13, číslo 4/2009, s. 12-14. ISSN 1212-4370
- URBÁŠKOVÁ, Hana: Výstavba dřevostavby v pasivním standardu, Výstavba měst a obcí,
ročník 2, číslo 2/2009, s. 10–11. ISSN1803-4241
- URBÁŠKOVÁ Hana.: „Quality Issues of a Passive House of Wooden Structure“ In: Sborník
mezinárodní konference „1st Alps-Adria Conference and Exhibition on Passive Houses –
Pécs“, Pécs 2009, ISBN 978-963-06-7866-7
- URBÁŠKOVÁ, Hana: Passive Wooden Structure of a Family House in the Czech Republic In:
Sborník mezinárodní konference „14th International Passive House Conference 2010 – Dresden“, 28.-29.5.2010, s.121-126. ISBN 978-3-00-031174-1
199
- URBÁŠKOVÁ, Hana: Kvalitní bydlení v úsporném domě. In: Sborník mezinárodní konference
Lidé a prostor v perspektivě, Vysoká škola báňská v Ostravě – Porubě, 14.-16. dubna 2010,
s.55-57. ISBN 978-80-248-2198-6
- URBÁŠKOVÁ, Hana.: „Architektura zdravých domů“, In: Sborník mezinárodní konference
„Zdravé domy 2010“, Vysoké učení technické v Brně – Fakulta architektury a Sdružení hliněného stavitelství, Brno, 2010, ISBN 978-80-904593-0-4.
- URBÁŠKOVÁ, Hana: 5E DOMU - The 5 E's of a House, FA VUT v Brně 2010, s.26, ISBN 97880-214-4186-6, ISSN 1213-418X
Získání externího grantu:
- Partner mezinárodního projektu EU INTEREG III ČR – SR „Minulostí k budoucnosti – přírodní
materiály v regionální stavební kultuře (projekt CZ.04.4.84/1.2.00.1/0216)
- Řešitel projektu ESF, OPRLZ, CZ.04.1. 03/3.3.11.3/3131, „Přírodní materiály a nepálená hlína
v novodobých i tradičních stavbách“ /2006 – 2008
- Řešitel rozvojového projektu FRVŠ 1635/2010, F 2 - Inovace stávajících studijních programů:
Hlína v architektuře - výukový videofilm
- Řešitel projektu ESF, OP VK, CZ.1.07/2.2.00/15.0485 „Inovace magisterského a
bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v
Brně - implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky /2010 - 2013
1989 - Kvalifikační kurz mezinárodní akademie architektury, 25.6.-15.7.1989,
Plovdiv, Bulharsko
1989 - Letní univerzita urbanismu SAVARIA 89, "Rozvojové možnosti a
limity vesnických sídel" 7.8.-11.8.1989, Maďarsko
1990 - Letní univerzita urbanismu SAVARIA 90, "Problémy rozvoje venkovských sídel"
5.8. - 11.8.1990, Maďarsko
1996 - Studijní cesta do Rakouska 23.9.-18.10.1996 (TU FA Graz, Abteilung für Bauökologie)
Od roku 1989 členství v mezinárodní akademie architektury IAA, Sofia Bulharsko
Koordinátor zahraniční spolupráce s TU Kaiserslautern (program Sokrates- Erasmus)
řízení na VŠ
ohlasy
Rok udělení (doc.)
2005
mezinár. tuzem.
ano
xx
200
ano
Název SP
Maxmilián WITTMANN
Rok narození
1973
Přednášející
ano
školitel
ano
tituly
doc.Ing.arch.Ph.D.
do kdy 31.7.2014
člen oborové rady ano
typ prac. vztahu
rozsah
Výuka v českém jazyce:
-
Základy a vývoj urbanismu (Urbanismus I, 1.roč. BSP)
Soudobá města a osídlení (Urbanismus III, 2.roč. BSP)
Tvorba urbánního a krajinného prostředí (Urbanismus IV, 3.roč. BSP)
Územní plánování (Urbanismus V., 4.roč.BSP)
Atelierová tvorba (2.- 4.roč. BSP)
Problémy městských center (2.roč. DSP)
Výuka v anglickém jazyce:
-
Urbanism V. - territorial planning (UTP)
Development planning of the city and region (3M6)
Atelierová tvorba
1991 – 1998 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, obor architektura.
1998 – 2003 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, doktorské studium v oboru urbanismus.
2008 – 2009
urbanismus.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, habilitační řízení v oboru
od 1998
samostatná architektonická a urbanistická praxe.
Publikační činnost:
Vliv urbanistické struktury sídel na průběh povodně. Konference Říční krajina 2, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Příspěvek ve sborníku. 2004, s.307-313. ISBN
80–244–0942–9.
Urban Planing Measures Against the Flood Damages. Konference PUBLIC SPACES AND QUALITY OF LIFE IN CITIES. VUT v Brně, Fakulta architektury .2004. Příspěvek ve sborníku. s.189193. ISBN 80-214-2644-6
Informace ze zasedání kongresu AESOP, Grenoble, Francie, 30.6.-4.7.2004/Urbanistická opatření proti povodním. Článek v časopise Urbanismus a územní rozvoj č.1/2005. 17-20. ISSN
201
1212 – 0855
Land Development Limits Due to Flood Risks Resulting from Man's Aktivity. AESOP Congress.
Vídeň, Rakousko. 07/2005. Abstrakt ve sborníku evropského kongresu. S.419-420. ISBN 385437-278-7
Land Development Limits Due to Flood Risks Resulting from Man's Aktivity. AESOP Congress.
Vídeň, Rakousko. 07/2005. Tištěný příspěvek pro potřeby účastníků konference.
Říční krajina ve městě. Konference Říční krajina 3. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. 2005.Příspěvek ve sborníku. s.382-385. ISBN 80–244–1162–8.
Konfrontace územního plánování v České republice a v Iráku/Několik informací a poznatků z
návštěvy iráckých pracovníků Útvaru hlavního architekta měst Bagdádu a Basry v městě Brně.
Článek v časopise Urbanismus a územní rozvoj 2/2006, s.44-45. ISSN 1212-0855.
Řeka Svratka v organismu města Brna. Konference Říční krajina 4. Univerzita Palackého
v Olomouci, Přírodovědecká fakulta.2006. Příspěvek ve sborníku. s.379-383. ISBN 80–244–
1495–3.
Suburbanizace - její současná fáze ve městě Brně. Konference Dny zahradní a krajinářské
tvorby/Město – zeleň a bydlení. Luhačovice 2006. Příspěvek ve sborníku. s.26-28. ISBN 80–
86950–00–X.
Systémový pohled na problémy rozvoje současných měst a jejich reflexe ve výuce urbanismu.
Brno, Galerie Vaňkovka, 22. května 2007, autor sborníku. ISBN 978-80-214-3478-3. 120 s.
Forms of Housing for the Roma Minority in Czech Towns and Cities. AESOP Conference, Neapol, Itálie.2007. Abstrakt ve sborníku evropského kongresu. s.123. ISBN 88-7431-369-1
Řeka Svitava v organismu města Brna. Konference Říční krajina 5. Univerzita Palackého
v Olomouci, Přírodovědecké fakultě. 2007, Příspěvek ve sborníku. s.351-355. ISBN 978–80–
244–1890-2.
Hudba města 1./O produktech doby aneb jazzové 20.století. Atlantida 1/2008. Článek
v časopise. S.20-25. ISSN 1802 - 9523
Hudba města 2./20.století – divadlo malých forem. Atlantida 2/2008. Článek v časopise. s.3135. ISSN 1802 – 9523
Hudba města 3./Kompoziční nástroje v rukou tvůrců (nejen) 20.století. Atlantida 3/2008. Článek v časopise. s. 25-31. ISSN 1802 – 9523
Hudba města 4./Funkční harmonie. Atlantida 4/2008. Článek v časopise. s. 20-25. ISSN 1802 –
9523
Hudba města 5./Brno znějící. Atlantida 5/2008. Článek v časopise. s. 18-23. ISSN 1802 – 9523
Problems related with the development of the new residantial zones in Czech republic.
ACSP/AESOP Congress. Chicago, Illinois, USA. 2008. Příspěvek ve sborníku světového kongresu (CD disk). Příspěvek č.369. 5 s.
Chicago, Illinois, USA. Veřejná prostranství, architektura, městský interiér. Digitální učební
pomůcka – film. 2008
Fenomén vodního prvku v kontextu rozvoje současných měst. Zkrácená verze habilitační práce. VUT v Brně, 2008. ISBN 978-80-214-3799-9. ISSN 1213-418X. 30 s.
202
Estetika veřejných prostranství - studijní materiál.: Projekt FRVŠ, 2009. (učebnice)
Fenomén vodního prvku v kontextu rozvoje současných měst.Brno: Vutium, 2009. (habilitační
práce)
Kongres AESOP 2010. Zasedání a odborné prezentace z pohledu účastníka. Urbanismus a
územní rozvoj, 2010, roč. 2010, č. 3.
New York City. Veřejná prostranství, architektura, městský interiér...Digitální učební pomůcka
- film 2010.
Výzkumná a odborná činnost:
- Zástupce České republiky a VUT v Brně, Fakulty architektury v mezinárodní organizaci AESOP, od 2001.
- Člen hodnotícího panelu P104 Stavební materiály, architektura GAČR, od 2009
- Člen řešitelského kolektivu výzkumných úkolů:
- Strategie rozvoje měst po povodni, GA ČR 103/99/0780, 1999 – 2001.
- Implementace systémového hlediska do vzdělávání při přechodu k udržitelnému rozvoji, MŠMT CZ.04.1.03/3.2.15.1/0151, 2006 – 2007
- Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus
- implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky. Projektu ESF/MŠMT
CZ.1.07/2.2.00/15.0485, 2011/2012
- Řešitel projektu Estetika veřejných prostranství – studijní materiál, FRVŠ 6/2008 F2/d
-
Urban planing measures against the flood damages. AESOP Congress. Grenoble, Francie.
Přednáška na evropského kongresu. 07/2004.
- Brno University of Technology, Faculty of Architecture. Přednáška pro zahraniční návštěvníky FA VUT, 10/2004.
- Land Development Limits Due to Flood Risks Resulting from Man's Aktivity. AESOP Congress. Vídeň, Rakousko. Přednáška na evropském kongresu. 07/2005.
- Forms of Housing for the Roma Minority in Czech Towns and Cities. AESOP Congress. Neapol, Itálie. Přednáška na evropském kongresu. 07/2007.
- The problems of suburbanisation according to quality of city nature environment. Přednáška přednesená na Yildiz Technical University, Faculty of Architecture v tureckém Istanbulu, 11/2007.
- The historical development of czech cities (and architecture). Přednáška přednesená na
Yildiz Technical University, Faculty of Architecture v tureckém Istanbulu, 5/2008.
- Problems related with the development of the new residantial zones in Czech republic. AESOP Congress. Chicago, Illinois, USA. Přednáška na světovém kongresu. 07/2008.
Social and Spatial Changes of Contemporary Czech Cities. Yildiz Technical University Istanbul, Faculty of Architecture,Turecko: , 2009. (přednáška)
řízení na VŠ
ohlasy publikací
Rok udělení (doc.)
2009
mezinár. tuzem.
3
xx
203
Název SP
Ivana ŽABIČKOVÁ
Rok narození
1946
Přednášející
ano
školitel
tituly
ano
doc., Ing., CSc.
do kdy 31.7.2012
člen oborové rady ne
typ prac. vztahu
rozsah
Nosné konstrukce 2, Nosné konstrukce 3
Fakulta stavební VUT v Brně
Projekční praxe – statika – 19 let
Výuka externí na FAST VUT v Brně 5 let
Od roku 1987 Fakulta architektury VUT v Brně
- Organizační zajištění a garant mezinárodní konference Zdravé domy 2010, 2008, 2007, 2006
-Organizační zajištění a odborný garant mezinárodní konference Přírodní materiály ve stavbách, autor výstavy „Hliněné stavby“ při konferenci. Součást projektu INTEREG III. Brno, 2006
- Spolupráce při organizačním zajištění mezinárodního semináře Zdravé domy 2005, garant
sekce Přírodní materiály
Publikační a přednášková činnost:
DUNAJOVÁ, A.; ŽABIČKOVÁ, I. Revitalizace hliněných staveb na přelomu tisíciletí. Národopisná revue 2/2010, ročník XX, s. 84-96. Strážnice, 2010. ISSN 0862-8351.
ŽABIČKOVÁ, I.; HOLÁ, B. HlinArch – profesionální kvalifikace v oboru hliněných omítek. Brno:
SHS, o.s. 2010. ISBN 978-80-904593-04.
ŽABIČKOVÁ, I.; KABOURKOVÁ, E.; KARASOVÁ, A. Hliněné stavby včera a dnes. Hliněné stavby
včera a dnes. Brno: SHS, o.s., 2009. s. 1-34. ISBN: 978-80-254-3905- 0.
ŽABIČKOVÁ, I.; KARASOVÁ, A.; ŠMARDOVÁ, K. Stavět z hlíny jak a proč. Stavět z hlíny jak a
proč. Brno: SHS, o.s., 2009. s. 1-42. ISBN: 978-80-254-3906- 7.
ŽABIČKOVÁ00, I. Přestavby hliněných budov. Přestavby hliněných budov. Brno: SHS, o.s.,
2009. s. 1-38. ISBN: 978-80-254-3907- 4.
ŽABIČKOVÁ, I. HlinArch - hliněné omítky-profesionální kvalifikace pro práci s přírodími a udržitelnými stavebními materiály. Brno: SHS, o.s., 2010. ISBN 978-80-214-3885-9.
ŽABIČKOVÁ, I.; CHYBÍK, J.; ČÁSLAVA, P.; KARASOVÁ, A. Přírodní stavební vhodné pro stavby,
204
jejich vlastnosti technické a enviromentální, životní cyklus. Brno: Sdružení hliněného stavitelství, 2008. 19 s. ISBN: 978-80-254-2272-4.
ŽABIČKOVÁ, I.; ČERMÁKOVÁ, E. Earthen Buildings and Geomagnetic Fields. In Learning from
Earthen Architecture in Climate Change. Lefkosa, Kypr: Cyprus International University, 2008.
s. 271-275. ISBN: 978-975-6002-07- 0.
ŽABIČKOVÁ, I. Sanační zásahy do nosných hliněných konstrukcí. Brno: FA VUT 2008. s. 1-38.
ISBN: 978-80-214-3635- 0.
SEDLÁKOVÁ, A.; ŽABIČKOVÁ, I. Poruchy a rekonstrukce staveb (objekt bývalého Krasu v Brně).
Brno: 2007.
ZEMÁNKOVÁ, H.; ŽABIČKOVÁ, I. Zachování a nové funkční využití průmyslového dědictví. Vysoké učení technické v Brně,Fa, Poříčí: 2007. s. 1-5.
ŽABIČKOVÁ, I.; URBÁŠKOVÁ, H. Earthen Architecture - Regional Cultural Heritage. In Central
Europe towards Sustainable Building. Praha: CBS Servis, s.r.o., 2007. s. 702-707. ISBN: 978-80903807-8- 3.
ŽABIČKOVÁ, I.; SOCHOR, L. Přírodní materiály a nepálená hlína v novodobých i tradičních
stavbách. Brno: VUT FA, 2007. ISBN 978-80-214-3360-1
ŽABIČKOVÁ, I. The use of natural building materials once and now. Anadolu University Eskisehir, 2006 (přednáška)
ŽABIČKOVÁ, I. The use of natural building materials – construction, reconstruction. Anadolu
University Eskisehir, 2006 (přednáška)
ŽABIČKOVÁ, I. Rekonstrukce rodného domu Jožky Úprky v Kněždubu. In. Zdravé domy 2006.
ISBN
ŽABIČKOVÁ, I. Failures of clay buildings in the Czech Republic. In Moderner Lehmbau 2005,
Tagungsband. Moderner Lehmbau. Berlin: , 2005, s. 7 - 15.
ŽABIČKOVÁ, I. Přírodní materiály v našem stavebnictví 2005. In. Zdravé domy 2005. : , 2005,
s. 65 - 69. ISBN 80-214-3040-0.
ŽABIČKOVÁ, I. Sakrální stavby a přírodní materiály. In . Progresívne konštrukcie 2005. : Slovenská technická univerzita v Bratislavě, 2005, s. 47 - 51. ISBN 80-227-2215-4.
ŽABIČKOVÁ, I. The Earthen Architecture in Czech Republic 2005. Living in earthen cities kerpic ´05. : , 2005.
ŽABIČKOVÁ, I. Stavby z přírodních materiálů versus ocelové konstrukce.,2005,roč.,č., s.69 72.
205
Zpracovatel výzkumných úkolů a mezinárodních projektů
Od roku 1990 průběžně, v posledních 5 letech:
-
-
-
Leonardo da Vinci – Partnerství, Program celoživotního učení, smlouva č.: CZ/10/LLPLdV/PS/P/134047, 2010 - trvá
HlinArch, profesionální kvalifikace pro práci s přírodními a udržitelnými materiály, grantová smlouva CZ/08/LLP-LdV/TOI/134015, 2008-2010
Přírodní materiály a nepálená hlína v novodobých i tradičních stavbách, projekt OP RLZ,
Opatření 3.3, č. projektu CZ.04.1.03/3.3.11.3/3131, 2006-2008
EU INTEREG III ČR – SR „Minulostí k budoucnosti – přírodní materiály v regionální stavební
kultuře, projekt č. CZ.04.4.84/1.2.00.1/0216, 2005-2007
nebo jejich částí:
spolupráce na projektu ESF, Opatření 3.2, Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, č. projektu CZ.04.1.03/3.2.15.2/0286, 2006-2008
spolupráce na mezinárodním projektu EU Culture 2000 “Rescuing hidden European
wooden religious heritage: an international methodology for implementing a database for
restoration projects” (Project CLT2005/A1/CH/IT-242)
spolupráce na mezinárodním projektu EU REBECEE – Renewable Energy and Building Exhibitions in Central and Eastern Europe
spolupráce na mezinárodním projektu EU INTEREG IIIA ČR - Německo „Studie deutschtschechischer Wissentransfer zum ökologischen und regionstypischen Bauen“
stipendijní pobyt – Leningrad LISI, 1 týden, 1990 - Wien ÖSSI, 1 měsíc, 2000
Weimar DAAD, 2 měsíce, 2003 - Eskisehir Sokrates Erasmus, 1 týden, 2006
Účast na konferencích a seminářích v evropských zemích, na Kypru a Istanbulu, spolupráce se
zahraničními partnery v rámci projektu Leonardo da Vinci Partnerství (Německo, Francie,
Anglie, Slovensko)
Obor habilitačního nebo jmenovacího Architektura
řízení na VŠ
FA VUT
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
1997
xx
206
mezinár.
tuzem.
ano
ano
Název SP
Architektura a urbanismus N 3501
Barbora Ponešová
Rok narození
1974
rozsah prac. vztahu na VŠ 100,00%
Přednášející
ANO
Školitel
tituly
ANO
Ing. Arch. Ph.D.
do kdy 2011
člen oborové rady
typ prac. vztahu
NE
rozsah
Fotografie a architektura I
Fotografie a architektura II
Studium:
1993/94 - 2000
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury
2000 - 2006
Institut tvůrčí fotografie, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita
v Opavě
2001 - 2007
Doktorské studium, Vysoké učení technické, Fakulta architektury
2004-2005
Studijní stáž na Hogeschool voor Wetenschap & Kunst, departement Architectuur Sint-Lucas, Brussels-Gent, Belgie
Zaměstnání a odborná praxe:
1997-98
Exicoop, s.r.o. (architektonická firma Doc.Ing. arch. Miroslava Martínka)
1998
Studio ULMA (studio ak. mal. Alexandera Ulmy)
2000
Ateliér Zlámal&Stolek (architektonický ateliér)
2000 - 01, 2002 - 03
AA (ateliér Ing. arch. Jiřího Adama)
AHA! – večerní škola pro dospělé, série přednášek „Historie architektury“ a „Současný
design“, série exkurzí „Funkcionalismus ve městě Brně“
Podíl na výuce v rámci doktorského studia na FA VUT v Brně (Ústav stavebních konstrukcí,
Ústav veřejných staveb)
Externí pedagog na FA VUT v Brně (Ústav obytných staveb)
Externí pedagog na FAST VUT v Brně (Ústav architektury)
Členem redakční rady architektonického časopisu ERA 21
a fotograf rubriky „Výběr
redakce“
Externí pedagog JAMU (Divadelní fakulty, Ústav scénografie)
Odborný asistent na FA VUT v Brně (Ústav navrhování I – ateliérová výuka a předmět
Fotografie a architektura)
207
Publikace 2005- 2010
2005 Člověk v krajině, krajina v nás, příspěvek 9. vědecké konference doktorandů FA VUT
v Brně, s. 133 – 139
2005 Proměny současného interiéru aneb co se stane, když podlaha přestane být podlahou,
ERA 21, 6/05, s. 91-92
2005 Fotografie, Přijato - fotografický projekt Barbory Krejčové, Weles, 2005, č. 23, s. 98 108
2005 Jak hlubinné ryby na hladině, Weles, 2005, č.24 – 25, s. 34 – 37
2006 Fotomontáže Jiřího Krohy mezi dvěma světovými válkami, bakalářská práce, Institut
tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty, Slezská univerzita v Opavě
2006 P2P architektura: vzdělávání a práce s informacemi v interiérech 21. století, ERA 21,
1/06, s. 68-69
2006 P2P architektura: vzdělávání a práce s informacemi v interiérech 21. století, příspěvek
10. vědecké konference doktorandů FA VUT v Brně, s. 115 - 119
2006 Typologie tras: krajina přechodné existence, ERA 21, 2/06, s. 60-61
2006 Bazén na Kraví hoře / Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Klára Košťálová,
výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 4/06, s. 46-47
2006 Vztah fotografie a architektury: ve službách každodennosti, ERA 21, 5/06, s. 58-61
2006 Energií nabitý prostor FUEL s fluidními objekty / DOT architects, E-area, výběr redakce
(fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 5/06, s. 48-49
2006 Loftové byty na Palmovce / Jakub Masák, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 6/06, s. 46-47
2007 Pavilon hygieny VFU Brno, Gustav Křivinka, Aleš Burian, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 1/07, s. 42-43
2007 Jiří Kroha: technická práce jako montáž ducha, ERA 21, 2/07, s. 62-65
2007 Litomyšlský zázrak, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA
21, 3/07, s. 46-47
2007 Hotel Metropol na Národní třídě, Chalupa architekti, d u m architekti, výběr redakce
(fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 4/07, s. 54-55
2007 Pasivní dům u Sence na Slovensku, aktualita, ERA 21, 5/07, s. 10-11
2007 Administrativně – provozní objekt v Praze – Letňanech, Karel Mrázek / KAAMA, Karel
Thér / THER, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 5/07, s.
42-43
2007 Evoluce moderní fasády: vylehčení – inteligence – citlivost, ERA 21, 5/07, s. 88-89
2007 Kaple sv. Antonína, Ladislav Kuba, Tomáš Pilař/ Kuba & Pilař architekti, výběr redakce
(fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Karlem Ponešem), ERA 21, 6/07, s.
54-55
2007 Po městě, jež je mi souzeno, Brněnská zákoutí v poezii, Wales, Brno, 2007, ISBN: 97880-254-0109-05 (jako jeden z autorů v rámci výběru „čtyř desítek básnických portrétů brněnských ulic, dvorů, či zákoutí“), s. 66
2008 Jiří Kroha (1893-1974) architekt, malíř, designér, teoretik – recenze monografie, aktuality, Era 21, 1/08, s. 11
208
2008 Rodinný dům Šnek, Markéta Smrčková, Tomáš starý, Jindřich Starý / lennox architekti,
výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Karlem Ponešem), ERA
21, 1/08, s. 50-51
2008 Vinařský dům pod Pálavskými vrchy, Josef Pleskot, Jiří Trčka, Andrej Škripeň, Isabela
Grosseová, Petr Sýkora, Zdeněk Rudolf / AP Atelier, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Karlem Ponešem), ERA 21, 2/08, s. 50-51
2008 Rodinný dům ve Svitavách, fotodokumentace stavby, ERA 21/ speciál 08, s. 26, 29
2008 Obytný soubor na Krutci, I.etapa, Kuba a Pilař architekti / Atelier DRNH, výběr redakce
(fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Ondřejem Žižkou), ERA 21, 3/08, s.
42-43
2008 Teoretický Manhattan, Rem Koolhaas, třeštící New York, recenze knihy, Art&Antiques,
4/2008, s. 50-53
2008 Kategorie solární architektury, příspěvek sborníku mezioborové konference Udržitelná
energie a krajina, Hostětín, ISBN: 978-80-904109-0-9, s. 100-103
2008 Editorial, ERA 21, 4/08 s.5
2008 Rodinný dům v Ostopovicích, fotodokumentace stavby, ERA 21, 4/08 s.30, 33
2008 Atelier D – Zastřešení západního atria budovy D objektu fakulty stavební ČVUT v Praze,
Jiří Smolík, Zdeněk Rychtařík / Vyšehrad atelier, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 4/08 s. 48-49
2008 Průkopníci ekologické architektury, ERA 21, 4/08 s.54-59
Architektonické soutěže 2005 – 2010
2010 „Funeral Chamber in Roudnice n. Labem“, anonymous architectural and urban planning
competition, together with: Daněk, M., Doležel, M.
2010 „Revitalization of Black Field in Ostrava“, International architectural and urban planning
competition, together with: Daněk, M., Doležel, M., Foretník, J., Honejsková, A., Stachová, K.
2009 „The Czech Ambasy in Washington, D.C.“, anonymous architectural and urban planning
competition, together with: Daněk, M., Doležel, M., Bařinová, M., Stachová, K.
2009 „Civil and Cultural Centre in Kurim“, anonymous architectural and urban planning competition, together with: Daněk, M., Doležel, M.
2008„Swimming pool and Ice-stadium in Opava competition“, anonymous architectural and
urban planning competition, together with: Martin Daněk, Martin Doležel, Klára Stachová,
honourable award
2004-2005
Studijní stáž na Hogeschool voor Wetenschap & Kunst, departement Architectuur Sint-Lucas,
Brussels- Gent, Belgie
Obor habilitačního nebo jmenovacího
řízení na VŠ
Rok udělení doc.
ohlasy publikací
X
209
mezinár.
tuzem.
0
2
Název SP
Architektura a urbanismus N 3501
Jan Foretník
Rok narození
1978
Přednášející
rozsah prac. vztahu na VŠ
Školitel
ne
tituly
Ing. arch., Ph. D.
odborný
asistent
do kdy 2011
člen oborové rady
ne
typ prac. vztahu
rozsah
DIFA JAMU
odborný asistent
2 hodiny týdně
OSVČ
autorizovaný architekt
- Ateliér architektonické tvorby (i pro zahraniční studenty v angličtině)
- Základy architektonického navrhování
- vedení bakalářských projektů, spolupráce při vedení diplomních projektů, prof. Koleček
(2007-8), doc. Poslušná (2010-12)
- Typologie I (cvičení), Typologie III (přednáška Navrhování pro nevidomé a slabozraké)
- Neviděné město (volitelný předmět)
- Architektura, geometrie a výpočetní technika (volitelný předmět, i pro zahraniční studenty
v angličtině)
- Computer Technologies I a II (volitelný předmět pro zahraniční studenty v angličtině)
1997-2010
Fakulta architektury VUT Brno (bakalářské studium 2001, magisterské studium
2003, doktorské studium 2010)
stáže: KTH Arkitektur Stockholm 2000, Sint-Lucas Architectuur Gent 2005/6
Odborná praxe:
2001-2002
Atelier Walter, Brno
2003-2011
Nytraplan, Brno
2011 člen ČKA, obor autorizace architektura (A.1), číslo autorizace 3840
8/2006Rekonstrukce rodinného domu na Nábřežní ve Veverské Bítýšce
architektonická studie a DSP, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch.
Hana Nytrová
7/2007Třída Míru v Pardubicích - pěší zóna
architektonická studie, Ing. arch. Jaromír Walter, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana
Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Tomáš Dvořák, Lucie Kostková
8/2007Rekonstrukce rodinného domu v Říčanech
architektonická studie a DSP, probíhá realizace, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana
210
Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník
5/2008Dostavba rodinného domu v Šebetově
architektonická studie a DSP, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch.
Hana Nytrová
9/2008Rekonstrukce Lékárny na Pekařské v Brně
DSP dle architektonické studie arch. Visczora, DSPS, realizováno, Ing. arch. Milan Nytra,
Ing. arch. Hana Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. Michal Snášel
2/2009Rodinný dům Za Mlýnem, Předklášteří u Tišnova
architektonická studie,
Hana Nytrová
Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch.
7/2009Areál firmy AutoFit – školící středisko, Vídeňská ulice, Brno-Přízřeníce
architektonická studie, DÚR, DSP, DPS a DSPS, realizováno, Ing. arch. Milan Nytra, Ing.
arch. Hana Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník
9/2010Novostavba rodinného domu na Nádražní ulici ve Veverské Bítýšce
architektonická studie, DSP a DPS, probíhá realizace, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch.
Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová
12/2010
Stavební úpravy rodinného domu Vodova 24, Brno
architektonická studie a DSP, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová, Ing. arch.
Jan Foretník
2005 podíl na výuce na Sint-Lucas Architectuur Gent, ateliér UAD, arch. Van Daele
Obor habilitačního nebo jmenovacího Ph.D. 2010
řízení na VŠ
ohlasy publikací
Rok udělení doc.
mezinár.
211
tuzem.

3_MANUAL_def 3_CZ_final_oprava - Fakulta architektury VUT v Brně

Transkript

Podobné dokumenty

Specifikace základních údajů zakázky

Výroční zpráva 2015 Pražská informační služba – Prague City Tourism

martin luther king: Odkaz naděje. Vybrané články a projevy

Hliněné omítky - ADAM - Leonardo da Vinci Projects and Products

Aktualizovaný manuál inovace CZ []

TOB1 14 - Informační centrum ČKAIT

Bakalářský a magisterský studijní program 2000-2001

Geoinformatika - Inovace bakalářských a magisterských studijních

reSITE 2016 - Slovenská komora architektov

Kontrolní systém a audit banky

SLUŽBY COSM Základní informace - Silmos-Q

12. Mezinárodní konference ZDRAVÉ DOMY 2016 The 12