osobní zprávy rňzné

Transkript

osobní zprávy rňzné

O S O B N Í Z P R ÁV Y
mi, poznatky a vûdomostmi, vyprovokoval a následnû
RÒZNÉ
zahájil ve spolupráci s kolegy ze SÚRPMO a v souãinnosti s útvarem hlavního architekta a památkov˘mi orgány systematické práce na konceptu Prognózy PraÏské památkové rezer vace. Obsáhl˘ materiál byl
Vzpomínka na profesora
Miroslava Ba‰eho
pfiipraven k projednávání, av‰ak situace se z fiady dÛ-
Zdenûk Wirth a soupisy památek
vodÛ komplikovala a protahovala. Po del‰í prodlevû
1. díl – Zapojení Z. Wirtha do soupisového projek-
vyuÏil Ba‰e pozvání k ãinnosti v ateliéru ãeskosloven-
tu Archeologické komise v období pfied 1. svûtovou
válkou
V sobotu 2. února 2008 ode‰el náhle a neãekanû
sk˘ch expertÛ v Kuvajtu a po návratu se vrátil do funk-
prof. Ing. arch. Miroslav Ba‰e, neobyãejnû vzácn˘ ãlo-
ce fieditele urbanistického a umûleckohistorického
vûk, talentovan˘ architekt, erudovan˘ urbanista a kulti-
pracovi‰tû SÚRPMO v Jindfii‰ské ulici v Praze.
Následující text se zab˘vá jednou z nejv˘znamnûj‰ích
vovan˘ památkáfi. Narodil se 16. záfií 1933 na Sloven-
Ve spolupráci se SÚRPMO se Miroslav Ba‰e pfiiãinil
osobností ãeské historie umûní a památkové péãe mi-
sku. Pfied jednapadesáti lety ukonãil s vyznamenáním
o to, Ïe 21. konference postgraduantÛ územního plá-
nulého století, Z. Wirthem, a jeho aktivitami související-
Fakultu architektur y a pozemního stavitelství âVUT
nování Ústavu pro politická studia Univerzity Johna
mi se soupisem památkového fondu ãesk˘ch zemí.
v Praze. Byl jedním z nejlep‰ích absolventÛ tohoto roã-
Hopkinse v Baltimoru a detroitské univerzity se
Aã nemûl plnohodnotné vzdûlání v oboru dûjin umû-
níku. Na tehdej‰í umístûnku povinnû nastoupil do Stu-
1.–7. ãervence 1991 konala v Praze. Ba‰e celou kon-
ní, dokázal si Wirth velmi rychle získat znaãnou erudi-
dijního a typizaãního ústavu v Praze. KdyÏ se oÏenil,
ferenci obûtavû pfiipravoval, organizoval, získával
ci v této oblasti, pfiiãemÏ se zorientoval i v jejích nej-
získal zamûstnání se sluÏebním bytem ve Stavoprojek-
sponzory a zaji‰Èoval v‰e potfiebné. Sjeli se sedmde-
modernûj‰ích tendencích vycházejících z VídeÀské
tu v Mariánsk˘ch Lázních, kde se brzy podílel na fiadû
sát dva odborníci z jednadvaceti zemí celého svûta.
‰koly. Vzhledem ke svému v˘raznému organizaãnímu
realizací. Po ‰esti letech se vrátil zpût do Prahy do ate-
Vrcholn˘m záÏitkem bylo pfiijetí panem prezidentem
talentu a znaãnû pragmatickému pfiístupu k fie‰ení fia-
liéru Jifiího Goãára a spolu s Jindfiichem Malátkem
Václavem Havlem na PraÏském hradû, umocnûné tím,
dy situací (bezpochyby znaãnû prohloubenému pedago-
a Ivo Loosem se vûnovali návrhÛm rodinn˘ch domÛ
Ïe jim prezident jako prvním zahraniãním úãastníkÛm
gickou praxí na gymnáziích) se stal záhy hlavním koor-
v rÛzn˘ch variantách, tradiãních technologiích i v systé-
oznámil konec posledního zasedání Var‰avského pak-
dinátorem u nás se stále je‰tû teprve konstituujícího
mech kovov˘ch tenkostûnn˘ch konstrukcí.
tu, kter˘ byl rozpu‰tûn. V závûru konference byl vypra-
umûleckohistorického vûdního oboru i s ním souvisejí-
Na jafie 1968 se Miroslav Ba‰e velice v˘znamnû po-
cován soubor klíãov˘ch zásad a doporuãení pro
cí ochrany památek. V této roli v rÛzn˘ch funkcích vy-
dílel na ozdravování Svazu architektÛ (s Milo‰em Rei-
reformní proces místních orgánÛ do takzvané PraÏské
stupoval aÏ do poãátku 50. let 20. století. Pocit odpo-
chertem, ZdeÀkem Vávrou a dal‰ími), které vyvrcholilo
deklarace, která obsahovala obecné zásady pfiechodu
vûdnosti za v‰estrann˘ rozvoj oboru, kter ˘ souvisel
nezapomenuteln˘m sjezdem Svazu architektÛ v Brnû.
z centrálnû fiízen˘ch na trÏnû orientované systémy
s pfiijmutím zmiÀované role, u nûj vedl k jistému odklo-
V prvních pohnut˘ch dnech potupné okupace neohroÏe-
v zemích stfiední a v˘chodní Evropy. Deklarace byla
nu od samostatné vûdecké ãinnosti a k zamûfiení na za-
nû a neúnavnû diskutoval s okupanty, snaÏil se je pfie-
slavnostnû vyhlá‰ena na praÏské radnici za úãasti pri-
ji‰tûní pevn˘ch základÛ oboru, mezi nimiÏ vût‰inou na
svûdãit o tragice jejich konání. Namaloval plakáty, které
mátora a poslancÛ. Následnû byla pfiedána pfiedsed-
prvním místû jmenoval kvalitní umûleckohistorickou to-
vylepil na podnoÏi sochy sv. Václava, a jejich televizní
nictvÛm obou vlád a v‰em pfiíslu‰n˘m ministerstvÛm.
pografii. Její pfiípravû se pfies rÛzné zmûny projektu
zábûry byly vysílány v zahraniãí jako symbol odporu.
V˘znam této konference v‰ak nebyl nikdy docenûn
i krat‰í pfieru‰ení vûnoval více neÏ 50 let.
GoãárÛv ateliér se zmûnil ve firmu RODAS, v níÏ Ba‰e nevidûl dal‰í perspektivu, proto 16. záfií 1968,
1
2
a pochopen, i kdyÏ se dot˘kal Ïivotního prostfiedí, památkové péãe, bytové politiky a podobnû.
■ Poznámky
v den sv˘ch narozenin, nastoupil do ateliéru 05 Stát-
Jako jeden z prvních architektÛ získal Miroslav Ba-
ního ústavu pro rekonstrukci památkov˘ch mûst a ob-
‰e autorizaci v âeské komofie architektÛ. V roce 1992
1 Z. Wirth (1878–1961) vystudoval Filozofickou fakultu
jektÛ (SÚRPMO). Zaãal spolupracovat s architekty Ja-
se osamostatnil, zaloÏil ateliér VEGA a krátce nato byl
PraÏské univerzity s aprobací ãe‰tina, nûmãina. K tûmto
roslavem Láchou, Franti‰kem Ka‰iãkou a Milanem
povolán na Fakultu architektur y âVUT v Praze na
oborÛm pfiipojil externí studium dûjin umûní a estetiky. Po
Pavlíkem na dokumentaci regenerace jednotliv˘ch do-
Ústav územního plánování, kter ˘ potom vedl, získal
krátké uãitelské praxi nastoupil na místo asistenta kni-
mÛ Michalsko-Havelského bloku. Koncem roku 1968
docenturu a byl jmenován profesorem. Zpracoval
hovníka v UmûleckoprÛmyslovém muzeu v Praze, kde pra-
se mu naskytla moÏnost získat pozvání na mûsíãní
mnoho územních plánÛ, projektÛ regenerace i novo-
coval aÏ do roku 1918. 1. svûtovou válku v‰ak strávil z vût-
semináfi Fordovy nadace v rakouském Salzburgu. Díky
staveb. Jako pedagog s obrovskou autoritou a osob-
‰í ãásti na frontû. Po vzniku âeskoslovenské republiky se
pochopení a vydatné podpofie tehdej‰ího moudrého fie-
ním charismatem ovlivnil v˘chovu a odborn˘ rÛst fiady
stal pfiednostou osvûtového odboru Ministerstva ‰kolství
ditele SÚRPMO, Jifiího Vohrny, do semináfie nastoupil.
mlad˘ch architektÛ. Neúnavná a nesmírnû altruistická
a národní osvûty. V této vysoké funkci, sv˘mi kompetence-
Byl velmi dobfie jazykovû vybaven, zafiadil se mezi nej-
byla jeho ãinnost v odborn˘ch poradních sborech. Sil-
mi prakticky odpovídající dne‰nímu ministru kultury, pÛso-
lep‰í frekventanty, a tím získal jednoroãní stipendium
nû se angaÏoval ve prospûch vytvofiení úãinn˘ch ná-
bil aÏ do konce roku 1938, kdy ode‰el z vefiejného Ïivota
na Wayne State University v Detroitu, kam mohl odjet
strojÛ uchování hodnot kulturního dûdictví v komisi
a zaãal se vûnovat se pfiedev‰ím svému bádání. V revoluã-
s celou rodinou. Zpracoval tam územní plán historické-
Komory architektÛ pro tvorbu zásad nového památko-
ních dnech na konci 2. svûtové války se stal ãlenem âes-
ho jádra Detroitu. Po jeho návratu v roce 1970 jsme
vého zákona. Ve Sboru expertÛ pfii Magistrátu hlavní-
ké národní rady a záhy se zamûfiil na záchranu zestátnû-
spoleãnû v SÚRPMO zpracovávali první studii úprav Thu-
ho mûsta Prahy vÏdy spojoval pfii projednávání v˘-
n˘ch nemovit˘ch i movit˘ch památek. V této ãinnosti
novského paláce pro konstituující se âeskou národní ra-
znamn˘ch novostaveb, pfiestaveb ãi jin˘ch zásahÛ do
pokraãoval také v letech 1947–1951 jako pfiedseda Ná-
du. Za aktivity v roce 1968 se Miroslav Ba‰e dostal na
území praÏské památkové rezervace a jejího ochran-
rodní kulturní komise. Roku 1952 byl jmenován místo-
ãernou listinu Svazu architektÛ. Nesmûl b˘t nikde publi-
ného pásma postoj erudovaného znalce historické ar-
pfiedsedou novû zakládané âeskoslovenské akademie vûd
kován, proto byla tato studie uvefiejnûna v ãasopisu Ar-
chitektur y a v˘voje mûst s realismem a obrovsk˘mi
a souãasnû pfiedsedou její VI. sekce (spoleãenskovûdní).
chitektura âSR anonymnû, jako dílo kolektivu SÚRPMO.
zku‰enostmi tvÛrãího architekta a urbanisty. Neménû
2 „Chtûl jsem slouÏit, proto cestu jinou neÏ piplat se
Po skonãení prací na studii pfie‰el do studijního kabine-
angaÏovaná úãast v odborné památkové komisi pro
v problémech, analyse, profilech. Proto obrat k ochranû
tu SÚRPMO, kde spolupracoval na metodick˘ch a stu-
novostavbu Národní knihovny v Praze na Letné byla
/podtrÏeno v originále/ památek, mûstu, umûleckému
dijních pracích urbanistické regenerace.
bohuÏel jeho poslední v˘znamnou aktivitou.
fiemeslu, soupisÛm památek.“ Poznámky pro vlastní bio-
V 80. letech byl urbanistick˘m expertem OSN v Pakistánu a Srí Lance. Vybaven zahraniãními zku‰enost-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O S O B N Í Z P R ÁV Y | D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E
Karel FIRBAS
grafii kolem roku 1953 (OD ÚDU AV âR, fond Z. Wir th,
karton IL, sv. 2, f. 37).
145
1
2
Nûkteré otazníky kolem takzvané Wirthovy pozÛsta-
byl tehdej‰í Kabinet pro teorii a dûjiny umûní âSAV jiÏ
losti
pfii svém vzniku v roce 1953 povûfien.
Obr. 1. Vysoké M˘to (okres Ústí nad Orlicí), námûstí
a restaurovan˘ chrám sv. Vavfiince pfiibliÏnû z místa, kde
mûli Wirthovi dÛm. (Foto Krejãí)
Obr. 2. Dopis, v nûmÏ Z. Wirth Ïádá zadání soupisu památek vysokom˘tského okresu, b. d. (cca leden 1900). Viz
A AV âR v. v. i., fond âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Vysoké M˘to.
V poslední dobû je patrn˘ stále rostoucí badatelsk˘
Nezbytn˘m krokem k pochopení, jak˘ materiál kon-
zájem o studium pfiípravn˘ch materiálÛ pro soupisy
volut na poãátku 60. let pfievzat˘ jako Wirthova pozÛ-
památek ãesk˘ch okresÛ vydávan˘ch v první polovinû
stalost obsahuje, je zmapování jeho aktivit souvisejí-
20. století Archeologickou komisí âeské akademie
cích se soupisov˘m projektem Archeologické komise
vûd a umûní (âAVU). ¤ada poznámek, excerpt z litera-
a pozdûji i s edicí struãnûj‰ích svazkÛ po vzoru nû-
tury i archivních pramenÛ, fotografií a plánÛ, které by-
meckého Dehia, jejichÏ vydání bylo pfiipravováno právû
ly shromáÏdûny za úãelem pfiípravy jednotliv˘ch dílÛ
Státním fotomûfiick˘m ústavem. Do konce roku by mûl
zmiÀované topografie, je dnes uloÏena v oddûlení do-
b˘t v oddûlení dokumentace pro pfiípadné zájemce
program vysvûtlil ve svém ãlánku v ãasopise Osvûta
kumentace Ústavu dûjin umûní Akademie vûd âeské
k dispozici soupis materiálu, kter˘ byl ãi u nevydan˘ch
v roce 1894. Z nûho vycházející pravidla byla potom
republiky (OD ÚDU AV âR).
5
dílÛ mûl b˘t Wirthovi podkladem pro pfiípravu jednotli-
v ti‰tûné formû k dispozici budoucím autorÛm. Vzo-
Ohromn˘ konvolut písemností a velké mnoÏství obra-
v˘ch svazkÛ a jenÏ je dnes ãasto uloÏen na nûkolika
rem pro zpracování jednotliv˘ch okresÛ se mûl stát
zového materiálu ãítající pÛvodnû cca 500 krabic a balí-
místech fondu Z. Wirtha ãi sbírky Staré plánové doku-
první svazek vydan˘ v roce 1897 K. B. Mádlem, zahr-
kÛ rÛzné velikosti daroval Z. Wirth ústavu krátce pfied
mentace. ¤ada tûchto písemn˘ch poznámek, ale pfie-
nující kolínsk˘ politick˘ okres. Soupis mûl postupnû
svou smrtí v roce 1961. Postupnû z nûj byly vyfiazeny
dev‰ím star˘ch fotografií a plánÛ vzhledem k tomu, Ïe
obsáhnout celé âeské království, tedy devadesát tfii
plány a grafické listy tvofiící dnes zvlá‰tní sbírky a písem-
mapují stav památek je‰tû pfied vypuknutím 2. svûto-
politické okresy, kter ˘m mûly odpovídat samostatné
nosti nûkolika dal‰ích historikÛ umûní vybrané do sa-
vé války, a tedy pfied následn˘mi radikálními zásahy
svazky. Pro nûkterá mûsta a dal‰í v˘znamné lokality by-
mostatn˘ch fondÛ. Zb˘vající materiál dále figuroval pod
do na‰eho památkového fondu, se tak stává unikát-
ly plánovány samostatné díly (pfiedev‰ím Praha, PlzeÀ,
pojmem osobní pozÛstalost Z. Wirtha. AÏ v nedávné do-
ním dokumentem. Klíãem k dal‰ím materiálÛm pochá-
Kutná Hora, Karl‰tejn, zámek Roudnice nad Labem
bû pfii podrobnûj‰ím studiu charakteru uloÏen˘ch mate-
zejícím z pÛvodního konvolutu mÛÏe b˘t sledování
a pozdûji i dal‰í). Celkovû tedy tento velkorys˘ projekt
riálÛ v‰ak vy‰lo najevo, Ïe za skuteãnou Wirthovu pozÛ-
Wir thovy organizátorské ãinnosti v roli koordinátora
poãítal s vydáním více neÏ sta publikací v ãeském jazy-
stalost mÛÏeme oznaãit pouze men‰í díl fondu, pfiiãemÏ
soupisov˘ch projektÛ, k níÏ se pozdûji ve funkci ve-
ce a stejného poãtu jejich nûmeck˘ch mutací.
zb˘vající ãást pochází jistû z archivu budovaného od po-
doucího Státního fotomûfiického ústavu pfiipojilo po-
ãátku první republiky Státním fotomûfiick˘m ústavem.
stavení sbûratele pomÛcek, které by mohly b˘t k to-
Tento archiv byl vytvofien jednak vlastní ãinností zamûst-
muto úãelu vyuÏity. Bez zajímavosti není ani sledování
■ Poznámky
nancÛ této instituce – fotografÛ a kresliãÛ –, jednak ná-
metod práce tehdej‰ích odborníkÛ, zakladatelÛ na‰e-
3 Oficiální název byl âeská akademie císafie Franti‰ka Jo-
kupy a dary v˘znamn˘ch sbírek fotografií, plánÛ i píse-
ho oboru, prakticky pfied sto lety.
sefa pro vûdy, slovesnost a umûní. V textu je uvádûna
mn˘ch pozÛstalostí historikÛ umûní ãi ochráncÛ
6
7
zkrácená forma, ãasto pouÏívaná i v tehdej‰í literatufie.
památek. Charakterem uloÏeného materiálu v‰ak jiÏ
Zapojení Z. Wirtha do soupisového projektu Archeo-
tehdy jistû z vût‰í ãásti souvisel s realizovan˘mi ãi pfii-
logické komise v období pfied 1. svûtovou válkou
4 O historii umûleckohistorické soupisové literatury v na‰ich zemích viz pfiedev‰ím Emanuel POCHE: Úvod, in: Umû-
pravovan˘mi topografick˘mi publikacemi. Koordináto-
Archeologická komise (AK) byla zaloÏena jako nová
rem rozvoje archivu byl po celé období jeho existence
sekce âeské akademie vûd a umûní (âAVU) roku
Karel VENDL: Edice nedokonãeného soupisu umûleck˘ch
Z. Wirth, kter˘ preferoval právû toto zamûfiení.
1893. Byla fiízena pfiímo prezidentem Akademie Jose-
památek politického okresu pardubicko-holicko-pfielouãské-
Dodnes není zcela jasné, proã a podle jakého klíãe
fem Hlávkou a jejím hlavním úkolem se stal soupis
ho (ed. Jana Mare‰ová), Artefactum, Praha 2007, s. 9–13.
si Wirth z tohoto archivu vybral materiály, jeÏ si po ro-
památek v zemích Království ãeského. Pfiípravné prá-
5 Karel CHYTIL: O inventáfii umûleck˘ch památek, in:
ce 1948 nechal rezervovány pro svoji osobu, a které
ce na projektu byly zahájeny v roce 1895, redakãní v˘-
Osvûta 24, 1894, s. 717–727.
tak nebyly na poãátku 50. let pfii vãlenûní Fotomûfiic-
bor tehdy tvofiili Josef Ladislav Píã, Franti‰ek Xaver Bo-
6 Karel B. MÁDL: Politick˘ okres Kolínsk˘, Soupis pamá-
kého ústavu do Státní památkové správy pfiedány této
rovsk˘, Karel Boromejsk˘ Mádl a Bohumil Matûjka.
tek historick˘ch a umûleck˘ch od pravûku do poãátku
instituci. MÛÏeme v‰ak pfiedpokládat, Ïe se jednalo
Autorem celkové koncepce, vycházející pfiedev‰ím
19. století, ã. 1, âAVU, Praha 1897.
právû o obrazové a písemné podklady, které mohly b˘t
z nûmeck˘ch vzorÛ, se stal vÛdce celé této zakladatel-
7 První nûmeck˘ díl vy‰el jiÏ v roce 1898 a byl pfiekladem
vyuÏity pfii pokraãování soupisového projektu, kter˘m
ské generace ãesk˘ch dûjin umûní Karel Chytil, kter˘
Mádlova soupisu kolínského okresu, cit. v pozn. 6.
146
3
4
D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E
lecké památky âech, ã. 1, Praha 1977, s. 13–20; Václav
3
Obr. 3. Jedna stránka A5 notesu, kter˘ Wirth pouÏíval pfii
práci v terénu. Viz OD ÚDU AV âR v. v. i., fond
Z. Wirth, karton XXIIIa, sv. 2.
Zaznamenával si struãn˘ popis objektÛ ãi pfiedmûtÛ, kter˘
doplÀovaly jednoduché nákresy pÛdorysÛ, tvarÛ mobilií
s rozmûry a opisy nápisÛ. V tomto pfiípadû se jedná o úvodní stránku k soupisu okresu Stfiíbro, kterou napsal 14. srpna 1907 dopoledne v budovû gymnázia.
Obr. 4. Mapa okresu Stfiíbro, kterou Wirth pouÏíval pfii
popisování památek tohoto okresu. Viz OD ÚDU AV âR
v. v. i., fond Z. Wirth, karton XXIIIa, sv. 2.
Z. Wir th patrnû povaÏoval své zapojení do tohoto
vydavatelského podniku za v˘born˘ poãátek své umû-
4
ta a 31. kvûtna téhoÏ roku Archeologická komise jmé-
■ Poznámky
nem Josefa Hlávky svûfiila Wir thovi soupis památek
8 Soupis „Má pfiedev‰ím objeviti a zaznamenati, ponûkud
okresu.
11
Jak sám napsal, jeho kompletní koncept
12
mûl pfiipraven jiÏ na konci záfií tohoto roku,
i utfiíditi materiál pro soustavné dûjiny umûní v králov-
pfiíprava
ství…“, viz Z. Wirth: Umûlecká topografie Království ães-
na závûreãné státní zkou‰ky v‰ak oddálila jeho pfie-
kého, in: Nová ãeská revue 1, 1903–1904, ã. 6, s. 462.
psání do ãistopisu, takÏe jej nakonec odeslal aÏ v dub-
9 „Druh˘ úkol Soupisu je praktick˘; má b˘t pokud moÏno
13
V doprovodném dopise tehdy
zevrubn˘m inventáfiem v‰ech zachovan˘ch umûleck˘ch
uvedl: „PfiedloÏen˘ rukopis jest má první vût‰í literární
pfiedmûtÛ v‰ech dob, v‰ech slohÛ a v‰ech odvûtví umû-
práce v tomto oboru, doufám v‰ak, Ïe – kdyÏ nedosti-
lecké ãinnosti.“ TamtéÏ, s. 462.
huje svazky dosavad vydané – aspoÀ hluboko pod ni-
10 „Podepsan˘ nabízí se slu‰nû k sepsání: Soupisu pa-
nu následujícího roku.
mi nestojí.“
14
Garantem textové ãásti soupisÛ byl po
mátek historick˘ch a umûleck˘ch v politickém okresu Vy-
celé pfiedváleãné období K. Chytil, kter ˘ také tento
soko-M˘tském.“ Z dopisu Z. Wirtha AK âAVU, b. d., leden
i v‰echny následující Wirthovy soupisy schvaloval. Ko-
1900, Archiv Akademie vûd âeské republiky v. v. i. (A AV
ordinátorem celé redakce byla kanceláfi Komise, která
âR), fond âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Vyso-
vyfiizovala vût‰inu jednání s autory.
ké M˘to.
leckohistorické praxe, zpÛsob, jak získat zku‰enosti
Pfii vlastním provádûní soupisu se Wirth fiídil jiÏ zmi-
11 Koncept dopisu AK âAVU Z. Wir thovi, 31. 5. 1900,
s popisem a tfiídûním velmi rÛznorodého materiálu, vy-
Àovan˘mi obecn˘mi redakãními pravidly vydan˘mi
A AV âR, fond âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres
hledáváním odborné literatur y a obeznámením se
Archeologickou komisí. Podrobnû svÛj postup práce
Vysoké M˘to.
s velk˘m mnoÏstvím umûleck˘ch dûl. Navíc koncepce
na pfiípravû rukopisu popsal v ãlánku pro âeskoslo-
12 Dopis Z. Wirtha fiediteli kanceláfie AK Josefu J. Kofiá-
soupisu vyhovovala jeho jiÏ zmiÀovanému pojetí vlast-
vanské letopisy musejní v roce 1904,
ní ãinnosti pfiedev‰ím jako sluÏby oboru. Topografii pfii-
dnes jedineãn˘m zdrojem informací o metodách teh-
i. ã. 627, sloÏka okres Vysoké M˘to.
tom povaÏoval za neodmyslitelné v˘chodisko jak dûjin
dej‰ích autorÛ soupisÛ.
13 Dopis Z. Wirtha AK âAVU, 5. 4. 1901, A AV âR, fond
8
9
umûní, tak i památkové péãe.
15
16
novi, 3. 12. 1900, A AV âR, fond âAVU, kar ton 257,
vysokom˘tského
âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Vysoké M˘to.
Na poãátku ledna roku 1900, tedy v dobû, kdy vyu-
okresu K. Chytil zhodnotil jako peãlivû zpracovan˘
Pouze ãást t˘kající se archeologick˘ch památek byla do-
ãoval na reálce na Malé Stranû, Wirth sám nabídl, pa-
a zcela vyhovující „zásadám, dle nichÏ soupisy se fií-
plnûna pozdûji J. Píãem.
trnû na popud svého vysoko‰kolského uãitele B. Ma-
dí“.
tûjky, Archeologické komisi napsání soupisu památek
popisÛ u v˘znamn˘ch a ménû hodnotn˘ch pfiedmûtÛ.
15 Zdenûk WIRTH: Soupis památek umûleck˘ch a histo-
Tam se pfiestûho-
Wir th pozdûji po pfiímé domluvû s Chytilem nûkteré
rick˘ch. Nûkolik poznámek o praxi a technice díla, in:
val s rodinou v dûtství, takÏe mûsto, které povaÏoval
texty zkrátil. Tím v‰ak jeho odpovûdnost za dokonãen˘
âeskoslovanské letopisy musejní 2, 1904, s. 37–41.
za svÛj domov, i jeho okolí dÛkladnû znal. Pro posou-
text nekonãila, v následujícím období se na doporuãe-
16 Vût‰ina rukopisÛ vydan˘ch svazkÛ soupisu je uloÏena
zení své zpÛsobilosti pro tento úkol pfiiloÏil popis v˘-
ní Komise pokou‰el zajistit pro jeho vydání finanãní
v pozÛstalosti Z. Wirtha v Literárním archivu Památníku
znamné stfiedovûké památky, vysokom˘tského dûkan-
podporu u místních úfiadÛ, obecních zastupitelstev
národního písemnictví v Praze (LA PNP).
ského kostela, kter˘, jak sám napsal, pfiipravil bûhem
i rÛzn˘ch zájmov˘ch spolkÛ. Instituce, které pomoc
17 K. CHYTIL: Zpráva o Soupisu v politickém okresu Vy-
uplynul˘ch vánoãních prázdnin. I kdyÏ musíme pfiedpo-
pfiislíbily, obdrÏely oficiální dopis podepsan˘ Josefem
sokom˘tském od Zd. Wirtha, A AV âR, fond âAVU, karton
kládat, Ïe se touto stavbou zab˘val jiÏ dfiíve bûhem
Hlávkou, kter˘ kromû formální Ïádosti o podporu ob-
257, i. ã. 627, sloÏka okres Vysoké M˘to.
sv˘ch studií, kdy k tomu mûl jedineãnou pfiíleÏitost,
sahoval i krátké vysvûtlení koncepce celého projektu.
protoÏe kostel procházel zásadní rekonstrukcí, je pfie-
Pr vní Wir thova publikace byla nakonec i díky tûmto
kvapující, za jak krátkou dobu byl schopen napsat tak
sponzorsk˘m darÛm vydána roku 1902.
v politickém okrese Vysoké M˘to.
K posudku odevzdan˘ rukopis
kter˘ je nám
10
17
Jedinou v˘hradou byla nevyváÏenost rozsahu
erudovan˘ (a dodnes moderní) text nejen o jeho kom-
JiÏ v prÛvodním dopise k odevzdávanému rukopisu
plikované stavební historii, ale i o vnitfiním vybavení,
vysokom˘tského okresu Wirth nabízel, pokud bude je-
zvlá‰È bereme-li v úvahu, Ïe se jednalo o autorovu prv-
ho první text pfiijat, provedení soupisÛ v dal‰ích okre-
ní vût‰í odbornou studii. PfiedloÏená ukázka byla pfiija-
sech: poliãském, chotûbofiském, nûmeckobrodském,
14 TamtéÏ.
147
Obr. 5. Náchod, kostel sv. Vavfiince, interiér. (Foto J. Bárta, 1909, OD ÚDU AV âR v. v. i.)
Fotografie pfiipravená pro WirthÛv soupis náchodského
okresu; autor sám pfiipravil seznam objektÛ pro fotografování, ãasto také zajistil místního fotografa, s nímÏ Archeologická komise po posouzení kvality ukázek a nabízené
ceny uzavfiela smlouvu. Autor a v˘tvarn˘ redaktor projektu po obdrÏení hotov˘ch fotografií doporuãili jejich úpravu
(ofiíznutí, retu‰ování ru‰iv˘ch motivÛ – viz Wirthovy pfiípisky „svícen pryã“, „lampu pryã“).
■ Poznámky
18 TamtéÏ.
19 Dopis Z. Wirtha J. J. Kofiánovi, 7. 9. 1901, A AV âR,
fond âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Poliãka.
5
20 Dopis Z. Wirtha J. J. Kofiánovi, 10. 3. 1902, A AV âR,
fond âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Poliãka.
21 Koncept dopisu J. J. Kofiána Z. Wirthovi, 15. 7. 1902,
pozdûji v prachatickém a strakonickém, protoÏe právû
menÛ ãi literatury, v˘stfiiÏky z novin a fotografie. Tyto
A AV âR, fond âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres
tyto regiony nejlépe zná. Îádal o vãasné rozhodnutí
materiály jsou pfieváÏnû sefiazeny v souladu se struktu-
Chotûbofi.
o jejich pfiípadném pfiidûlení, aby mohl dlouhodobûji
rou plánované publikace, tedy abecednû podle obcí.
22 První z nich byl pfiedloÏen v únoru 1902, druh˘ v pro-
sledovat literaturu. Na Chytilovo doporuãení
18
mu Ko-
JiÏ na poãátku své uãitelské praxe v Kladnû, v fiíjnu
sinci téhoÏ roku. Dopisy Z. Wirtha AK âAVU, 18. 3. 1903
mise svûfiila na poãátku ãervence roku 1901 prozatím
1903, navrhl Wirth Archeologické komisi vypracování
a 5. 6. 1905, A AV âR, fond âAVU, karton 257, i. ã. 627,
soupisy dvou okresÛ sousedících s vysokom˘tsk˘m,
soupisu tohoto okresu se zdÛvodnûním, Ïe na nûm
sloÏka okres Chotûbofi.
Poliãky a Chotûbofie.
mÛÏe, na rozdíl od jin˘ch, kter˘m se mohl vûnovat pou-
23 Wir th byl tehdy poÏádán, aby v dal‰ích soupisech
Je‰tû bûhem prázdnin roku 1901 se Wirthovi poda19
ze o prázdninách, pracovat v prÛbûhu celého roku.
26
pfiísnû dodrÏoval vydané redakãní zásady a nepfiekroãil
Do konce ‰kolního roku se mu skuteãnû podafiilo se-
stanoven˘ rozsah. Viz koncept dopisu J. J. Kofiána
a zaãal patrnû pracovat i na druhém svazku. Na jafie
psat památky ve mûstû a bûhem letních mûsícÛ 1904
Z. Wir thovi, 15. 7. 1902, A AV âR, fond âAVU, kar ton
následujícího roku Ïádal Komisi o pfiidûlení soupisu
a 1905 ve zb˘vajících obcích okresu.
v okrese Nûmeck˘ Brod se zdÛvodnûním, Ïe s chotû-
soupisu se opût vyjadfioval K. Chytil, kter ˘ jiÏ v‰ak
24 Zdenûk WIRTH: Politick˘ okres poliãsk˘. Soupis pa-
bofisk˘m úzce souvisí a je jednodu‰‰í pracovat na nich
s Wirthem jakoÏto sv˘m podfiízen˘m (K. Chytil byl fiedi-
mátek historick˘ch a umûleck˘ch v Království ãeském,
fiilo dokonãit koncept soupisu poliãského okresu
20
soubûÏnû.
21
K rukopisu
257, i. ã. 627, sloÏka okres Chotûbofi.
Na po-
telem UmûleckoprÛmyslového muzea, kde Wirth zaãal
22, âAVU, Praha 1906. T˘Ï: Politick˘ okres chotûbofisk˘.
ãátku roku 1903 jiÏ Ïádal vyplacení zálohy na honoráfi
pracovat) probral pfiipomínky pfiedbûÏnû a opraven˘
Soupis památek historick˘ch a umûleck˘ch v Království
za odevzdané rukopisy soupisÛ okresÛ Poliãka a Cho-
text poté doporuãil k vydání.
tûbofi.
22
V ãervenci mu Komise vyhovûla.
27
Posudek K. Chytila na chotûbofisk˘ okres je
1907.
28
Svazek vy‰el v roce
29
ãeském, 23, âAVU, Praha 1906.
25 Okres Humpolec, OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth, kar-
v‰ak datován aÏ do záfií roku 1906, druh˘ se bohuÏel
V témÏe roce Wir th pfievzal od tehdy jiÏ váÏnû ne-
nezachoval. Vydávání soupisÛ muselo b˘t v této dobû
mocného B. Matûjky dokonãení revize soupisu okresu
v˘raznû zpomaleno kvÛli finanãním potíÏím Komise,
Litomy‰l, pÛvodnû napsaného stfiedo‰kolsk˘m profe-
âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Chotûbofi.
zpÛsoben˘m pfiedev‰ím vy‰‰ími náklady na jednotlivé
sorem Josefem ·tûpánkem.
díly ve srovnání s pfiedpokládan˘m rozpoãtem a také
cí se obcí okresu a ãást vûnovanou mûstu zcela pfie-
23
velk˘m mnoÏstvím odevzdan˘ch rukopisÛ.
Oba uve-
24
dené soupisy nakonec vy‰ly aÏ roku 1906.
30
Wirth upravil text t˘kají31
psal. Publikace vy‰la v následujícím roce.
Pod vlivem
ton XXIIIb, sv. 9; okres Nûmeck˘ Brod, tamtéÏ, sv. 10.
âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Chotûbofi.
28 Dopis K. Chytila AK âAVU, 7. 6. 1907, A AV âR, fond
svého stále se prohlubujícího zájmu o v˘voj urbanismu
âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Kladno.
Bûhem prázdnin v letech 1902–1904 pracoval
historick˘ch mûst, odpovídajícího aktuálním tenden-
29 Zdenûk WIRTH: Politick˘ okres kladensk˘. Soupis pa-
Wirth také na jiÏ zmiÀovaném soupisu okresu Nûmec-
cím zahraniãního vûdeckého bádání, Wirth v textu vû-
mátek historick˘ch a umûleck˘ch v Království ãeském,
k˘ Brod. Tento region v‰ak byl velmi rozsáhl˘ a i zde
novaném Litomy‰li právû tento aspekt v˘raznû zohled-
26, âAVU, Praha 1907.
se nacházela fiada v˘znamn˘ch, a tedy na zpracování
nil. Mimo to roz‰ífiil inventáfi objektÛ posunutím
nároãnûj‰ích památek. Do roku 1904, podle dopisÛ
hranice doby jejich vzniku aÏ do poloviny 19. století,
âAVU, karton 257, i. ã. 627, sloÏka okres Litomy‰l.
Archeologické komisi, zpracoval koncept soupisu ve
aby tak mohl zachovat kontinuitu v˘voje mûsta aÏ do
31 Bohumil MATùJKA, Josef ·TùPÁNEK, Zdenûk WIRTH:
tfiech (Nûmeck˘ Brod, Humpolec a ·toky) ze ãtyfi soud-
konce empiru, slohu, kter˘ byl pro dochovan˘ charak-
Politick˘ okres litomy‰lsk˘. Soupis památek historick˘ch
ních okresÛ a zb˘val okres Polná. Dál v‰ak patrnû ne-
ter jeho centra do znaãné míry urãující. Tûmito inova-
a umûleck˘ch v Království ãeském, 29, âAVU, Praha
pokroãil ani v následujících letech, i kdyÏ v meziváleã-
cemi, zpfiesnûním popisÛ, ale i pfiehledností medailonÛ
1908.
ném období sám uvedl tento svazek jako pfiipraven˘
jednotliv˘ch lokalit se Wirthovy díly staly nejkvalitnûj‰í-
32 Jaroslav KAMPER, Zdenûk WIRTH: Politick˘ okres
rukopis a tuto informaci pfievzali autofii pozdûj‰ích Ïivo-
mi svazky celé této ediãní fiady Archeologické komise
stfiíbrsk˘. Soupis památek historick˘ch a umûleck˘ch
topisÛ a bibliografií. Ve Wirthovû pozÛstalosti se zacho-
vydan˘mi do 1. svûtové války.
v Království ãeském, 30, âAVU, Praha 1908.
valy pfiípravné materiály k soudním okresÛm Humpolec
a Nûmeck˘ Brod.
25
Podobnû jako v pfiípadû podkladÛ
V roce 1907 byl vydán je‰tû soupis okresu Stfiíb32
ro,
kter˘ Wirth napsal spoleãnû s Jaroslavem Kam33
k dal‰ím nevydan˘m soupisÛm se jedná pfiedev‰ím
perem.
o struãné poznámky, popisující stavby ãi pfiedmûty, po-
J. JavÛrkové, jeÏ vycházela z jeho vzpomínek, jej mûl
fiízené vût‰inou pfiímo bûhem cest, dále citace z pra-
o napsání tohoto soupisu poÏádat osobnû Josef Hláv-
148
Podle Wir thovy biografie z roku 1953 od
33 Spisovatel a novináfi, jenÏ se vûnoval literární, divadelní a v˘tvarné kritice.
6
Obr. 6. Náchod, kostel sv. Vavfiince, opis nápisu na zvonu
pofiízen˘ patrnû v roce 1909 (OD ÚDU AV âR v. v. i.).
Kresba pfiipravená pro WirthÛv soupis náchodského okresu
– seznam v˘kresÛ pÛdorysÛ, fiezÛ a podobnû spoleãnû s opisy nápisÛ pfiipravoval sám autor. Na jeho posouzení ãasto
závisel také v˘bûr kresliãe, v tomto pfiípadû jím byl praÏsk˘
stavební inÏen˘r Antonín Chmelík.
odborné v˘hrady. Tak provedl dÛkladnou revizi textu
■ Poznámky
soupisu okresu Jáchymov od Richarda Schmidta a zá-
34 Jifiina JAVÒRKOVÁ: Akademik Zdenûk Wirth, ¤ada do-
42
vûreãnou redakci soupisÛ mladoboleslavského
a pí-
43
seckého okresu.
kumentací âSAV, ã. 264, Praha 1953, s. 25.
Období 1908–1914 mÛÏeme oznaãit za etapu nej-
âAVU, karton 256, i. ã. 623.
intenzivnûj‰í a souãasnû nejv‰estrannûj‰í Wir thovy
36 Nûkteré díly v‰ak vy‰ly také v nûmeck˘ch mutacích:
ãinnosti. Byl ãlenem fiady spolkÛ, redigoval ãasopisy,
v roce 1909 Poliãka, v roce 1911 Stfiíbro (Mies), v roce
psal velké mnoÏství ãlánkÛ. I kdyÏ zamûstnání v Umû-
1913 Náchod a v roce 1928 Kladno.
leckoprÛmyslovém muzeu neposkytovalo tolik volné-
37 Zdenûk WIRTH: Politick˘ okres Náchodsk˘. Soupis pa-
Pfiedstavitelé sudetsk˘ch NûmcÛ tehdy Ïádali
ho ãasu jako pfiedchozí uãitelská praxe, a nemohl se
mátek historick˘ch a umûleck˘ch v Království âeském,
od zemské pokladny dotaci na zahájení vlastního topo-
tedy jiÏ v takovém rozsahu vûnovat pfiípravû dal‰ích
34, âAVU, Praha 1910.
grafického projektu, kter˘ by se zamûfioval na okresy
svûfien˘ch dílÛ topografie, pfiesto se z tûchto let za-
38 OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth, karton XXIIa, sv. 4.
s pfievahou nûmeckého obyvatelstva. âesk˘ rukopis
chovala fiada pfiípravn˘ch materiálÛ k umûleckohisto-
39 Max DVO¤ÁK, Bohumil MATùJKA: Politick˘ okres
mûl b˘t pfiipraven bûhem krátkého období od kvûtna
ricky velmi dÛleÏit˘m soupisÛm. Nejrozsáhlej‰í konvo-
roudnick˘ II, Zámek roudnick˘. Soupis památek historic-
do prosince 1907, aby mohl b˘t pouÏit jako dÛkaz, Ïe
lut z nich patfií praÏskému Novému Mûstu, povûfiení
k˘ch a umûleck˘ch v Království âeském, 27, âAVU, Pra-
Archeologická komise ani tyto okresy nevynechává ze
k jeho soupisu pfievzal od B. Matûjky.
svého konceptu. Pro tuto informaci v‰ak pochopitelnû
povaÏoval za velmi dÛleÏitou i otázku celkové koncep-
40 Z. WIRTH: Roudnick˘ zámek, in: Volné smûr y 13,
nebyla nalezena jiná pramenná opora.
ce praÏského soupisu pfiipravovaného jiÏ od roku
1909, s. 111–113.
Do bfiezna roku 1907 je datována Wirthova Ïádost
1897 Archeologickou komisí jako zvlá‰tní ãást celé-
41 TamtéÏ, s. 112.
o pfiidûlení soupisÛ dal‰ích tfií okresÛ. Od nemocného
ho topografického projektu. O této problematice uve-
42 Franti‰ek BARE·: Politick˘ okres mladoboleslavsk˘.
B. Matûjky chtûl pfievzít smíchovsk˘ okres, dále prosil
fiejnil v roce 1910 velmi zajímav˘ ãlánek v âeském
ka.
34
35
o zadání okresÛ Náchod a Ledeã nad Sázavou.
Komi-
ãasopise historickém.
46
45
44
Wir th v‰ak
Nejpr ve v nûm sledoval v˘-
âeském, 21, âAVU, Praha 1905 (autor v pfiedmluvû
se mu vyhovûla v pfiípadû Smíchova a Náchoda,
voj celého projektu
do tisku v‰ak byl nakonec pfiedán pouze druh˘ z nich.
dakãní komise (1897), která plánovala vydat soupis
43 Josef SOUKUP: Politick˘ okres píseck˘. Soupis pamá-
a sou-
do osmi let. Na poãátku nového století, po pr vním
tek historick˘ch a umûleck˘ch v Království âeském, Pra-
Vy‰el v roce 1910 a byl posledním vydan˘m
36
37
ãasnû nejkvalitnûj‰ím Wirthov˘m soupisem.
poãínaje ustanovením první re-
ha 1907.
Z. Wirthovi dûkuje).
Po zku-
pfiedbûÏném studiu, zaãalo b˘t zjevné, Ïe je tento ter-
ha 1910 (v pfiedmluvû autor uvedl: „Upravení celého ru-
‰enostech získan˘ch pfii redakci Dvofiákova a Matûjko-
mín nereáln˘. Pro zjednodu‰ení postupu byl tedy
kopisu k tisku, doplnûní literatury, vyobrazení a tak dále
va roudnického svazku (viz dále) se v nûm Wirth
pÛvodní projekt rozdûlen podle jednotliv˘ch ãtvr tí
i korekturu pfievzal pan PhDr. Zd. Wirth v Praze.“).
dÛkladnû zab˘val stavbou i vnitfiním zafiízením obou nej-
vnitfiní Prahy na Hradãany, Malou Stranu, Staré Mûsto
44 Dopis Z. Wir tha AK, 10. 5. 1908, A AV âR, fond
v˘znamnûj‰ích zámkÛ (náchodského a ratibofiického).
a Nové Mûsto a kaÏdá ãást byla pfiidûlena jednomu ãi
âAVU, karton 256, i. ã. 615.
dvûma redaktorÛm (Antonín Podlaha a Eduard ·ittler,
45 Zdenûk WIRTH: Soupis památek historick˘ch a umû-
v podobné formû ja-
K. Chytil, K. B. Mádl, B. Matûjka). První svazky, jejichÏ
leck˘ch královského hlavního mûsta Prahy, in: ââH 16,
ko v pfiípadû okresu Nûmeck˘ Brod. S onemocnûním
autory byli A. Podlaha, E. ·ittler a Kamil Hilbert, se t˘-
1910, s. 412–418. âlánek vycházel z pfiedná‰ky v Histo-
a úmrtím B. Matûjky rovnûÏ souviselo pfievzetí koneã-
kaly PraÏského hradu a vy‰ly v letech 1903
né redakce soupisu Roudnického zámku pfiipraveného
a 1906.
V dal‰ích letech se projekt prakticky zasta-
46 Opût se zde projevil Wirth historik, snaÏící se charak-
Wirthov˘m profesorem spoleãnû s Maxem Dvofiákem.
vil, patrnû z dÛvodÛ velké nároãnosti a rozsáhlosti jed-
terizovat dûjinné zákulisí celé problematiky, jehoÏ byl teh-
notliv˘ch úsekÛ, vytíÏenosti jejich redaktorÛ a finanãní
dej‰í stav v˘sledkem.
tohoto soupisu,
krize Archeologické komise, která, jak jiÏ bylo zmínû-
47 Antonín PODLAHA, Eduard ·ITTLER: Chrámov˘ poklad
v níÏ jako první objektivnû zhodnotil velk˘ vûdeck˘ pfií-
no, se v této dobû negativnû projevovala i u soupisÛ
u sv. Víta v Praze. Jeho dûjiny a popis. Dûdictví sv. Pro-
nos Dvofiákova podílu i v˘jimeãnost svazku v rámci to-
venkovsk˘ch okresÛ. Subvenci poskytnutou mûstem
kopa. Soupis památek historick˘ch a umûleck˘ch v Krá-
pografické fiady Archeologické komise. V opozici proti
prakticky vyãerpaly pr vní vydané díly, které byly mno-
lovství âeském od pravûku do poãátku 19. století, in:
v˘hradám K. Chytila uveden˘m v posudku rukopisu
hem rozsáhlej‰í, neÏ se pÛvodnû pfiedpokládalo. Podle
Soupis památek Královského hlavního mûsta Praha:
napsal, Ïe podle nûj text psan˘ Dvofiákem pfievy‰uje
názorÛ Wirtha, tehdy aktivního ãlena domácí rady Klu-
Hradãany, Praha 1903.
dosud vydané díly o nûkolik tfiíd. V této souvislosti na-
bu Za starou Prahu, i dal‰ích zúãastnûn˘ch pfii‰la stag-
48 Kamil HILBERT, Antonín PODLAHA: Chrám sv. Víta.
psal ãasto citovanou vûtu: „Trochu evropského vzdu-
nace právû ve velmi nevhodné dobû, „za rychlého od-
chu vane z této publikace, z její formální i obsahové
straÀování starého rázu mûsta“.
Pfiípravné materiály ke smíchovskému okresu zÛstaly zachovány v pozÛstalosti
Svazek vy‰el v roce 1907.
39
38
V roce 1909 uvefiejnil
Wirth ve Voln˘ch smûrech recenzi
40
48
49
47
rickém klubu dne 4. 3. 1909.
Wir th se tedy
âeském od pravûku do poãátku 19. století, in: Soupis
snaÏil pfiispût ke koordinaci a r ychlej‰ímu postupu
památek Královského hlavního mûsta Praha: Hradãany I,
V té dobû byl Wirth jiÏ jako právoplatn˘ ãlen Arche-
dal‰í ãinnosti tím, Ïe navrhl pfiesnou koncepci projek-
Praha 1906.
ologické komise ãasto povûfiován závûreãnou redakcí,
tu. Ta vycházela z nejmodernûj‰í topografické literatu-
49 Z. WIRTH, cit. v pozn. 45, s. 414.
pfiedev‰ím u svazkÛ, k jejichÏ rukopisÛm byly jisté
ry, pfiedev‰ím z úvodu M. Dvofiáka k prvnímu dílu ra-
ceny.“
41
149
Obr. 7. Úvodní stránka textu o Vysokém M˘tû ze svazku
vûnovaného tomuto okresu. Viz Z. WIRTH: Politick˘
okres poliãsk˘. Soupis památek historick˘ch a umûleck˘ch
v Království ãeském, 22, âAVU, Praha 1902, s. 100.
Obr. 8. Zdenûk Wirth s pfiítelem Karlem Guthem pfii terénní práci na soupisu patrnû v okolí Prahy. (OD ÚDU
AV âR v. v. i.)
Wirth drÏí v ruce nezbytné pomÛcky: notes velikosti A5
a skládací metr, Guth nese posuvn˘ metr.
■ Poznámky
50 Max DVO¤ÁK: Einleitung, in: Die Denkmale des politischen Bezirkes Krems in Niederösterreich, Österreichische Kunsttopographie 1, Wien 1907, s. 13–22.
51 Fritz Traugott SCHULZ: Nürnbergs Bürgerhäuser und
ihre Ausstattung, Leipzig 1906.
52 OD ÚDU A AV âR, fond Z. Wirth, karton XXIIa, sv. 3
7
(Stavby církevní), sv. 5 (Prameny), sv. 7 (Vefiejné stavby
8
profánní), karton XXIIb, sv. 9 (Soukromé domy).
53 Zdenûk WIRTH: Soupis plzeÀsk˘ch památek, in: PlzeÀské listy 47, 8. 8. 1911, ã. 178, s. 1–2.
kousk˘ch soupisÛ,
50
ze soupisu norimbersk˘ch mû‰-
v˘razné finanãní podpory mûsta vyjít. Cel˘ projekt poté
Èansk˘ch domÛ redigovaného Fritzem Traugottem
pfieru‰ila válka a s ní spojené v˘raznû omezené finanã-
55 Zdenûk WIRTH: Soupis památek mûsta Plznû, in: Vûst-
a z projektu vídeÀského soupisu, o nûmÏ
ní kapacity i Wirthovo povolání do armády. I tak je v‰ak
ník KrouÏku pfiátel staroÏitností v Plzni 1, 1913–1914,
byl informován pfiímo Hansem Tietzem. Pfiedpokládal,
nutné pochybovat, Ïe soupis v této dobû uÏ byl pfiipra-
ã. 3, s. 8–10.
Ïe kaÏdá ãtvr È bude zpracovávána samostatnû, bez
ven k vydání (viz dále).
56 OD ÚDU A AV âR, fond Z. Wirth, karton XXIIIa, sv. 2,
Schulzem
51
54 TamtéÏ, s. 2.
souborné úvodní ãásti t˘kající se celého mûsta. S tou-
Wir th soubûÏnû pracoval také na topografii Jiãín-
to pfiedstavou pfiedloÏil vzorovou osnovu t˘kající se je-
ského okresu, o jejíÏ pfievzetí byl poÏádán pfiímo Ar-
57 Koncept dopisu AK c. k. místodrÏitelství v Praze, 8. 2.
mu pfiidûleného Nového Mûsta. Její struktura do znaã-
cheologickou komisí na jafie roku 1907. Tûsnû pfied za-
1916, A AV âR, fond âAVU, kar ton 257, i. ã. 627, sv.
né míry vycházela z projektu vídeÀského soupisu. Jak
ãátkem 1. svûtové války Ïádala Komise místní
Karl‰tejn.
naznaãují v pozÛstalosti zachované podklady ke v‰em
pfiedstavitele o subvence na vydání tohoto soupisu.
58 „Pokládaje za neuÏiteãné mrhání pracovní energií, za-
V konceptu Ïádosti jej Wirth uvedl jiÏ jako pfiipraven˘
ãínati ab ovo sbûr materiálu, kdyÏ jiÏ jsem v nûm dospûl
k vydání a malá ãást obsahující nûkolik hesel, která
dosti daleko, pfiedávám jej slavné Archeologické komisi
Podobnû nároãn˘m a rozsáhl˘m projektem mûl b˘t
zfiejmû mûla b˘t pouÏita pfiedev‰ím pfii zmiÀovan˘ch Ïá-
k disposici, resp. panu autorovi k uÏití.“ Viz dopis Z. Wirt-
soupis mûsta Plznû, kterému byla v celkovém progra-
dostech o finanãní podporu, byla také skuteãnû vyti‰-
ha AK âAVU, 20. 2. 1916, A AV âR, fond âAVU, karton
mu Komise pfiiznána v˘sada samostatného svazku.
tûna. Válka zfiejmû opût cel˘ projekt pfieru‰ila. Koncept
257, i. ã. 627, sv. Karl‰tejn. Jak naznaãuje jeho biblio-
PÛvodnû byl v roce 1897 pfiidûlen v˘znamn˘m místním
soupisu je zachován ve Wirthovû pozÛstalosti.
kapitolám,
52
pokroãil Wirth v pfiípravû novomûstské-
ho soupisu relativnû daleko.
56
sv. 7 (Jiãín mûsto), sv. 8 (Jiãín okres).
grafie, Wirth se v‰ak hradem zab˘val i pozdûji, své pod-
odborníkÛm Josefu Strnadovi, Josefu ·korpilovi a Fran-
Patrnû bez pfiedbûÏné domluvy s redakcí Komise
ti‰ku Francovi, ktefií se v‰ak roku 1911 jeho provádûní
zaãal Wirth je‰tû pfied válkou soustfieìovat podklady
fond Z. Wirth, karton LVIII, jistû i tak vyuÏil.
vzdali, a byl tedy novû zadán K. Hilbertovi a Z. Wirtho-
pro soupis hradu Karl‰tejna, kter˘ byl plánován jako
59 Jak vzpomíná V. V. ·tech, Wir th v kavárnû Union
vi. Osnovu budoucího soupisu Wirth vysvûtlil v ãlánku
samostatn˘ svazek v rámci hofiovického okresu. Pfied-
„z levé kapsy tahal papírky, které ukládal do pravé po-
uvefiejnûném jiÏ v srpnu roku 1911 v PlzeÀsk˘ch lis-
pokládal zfiejmû, Ïe by po smrti Jana Heraina, které-
psané v˘pisky o památkách s topografick˘mi údaji“. Viz
mu byl pÛvodnû pfiidûlen, soupis pfievzal. Komise jej
V. V. ·TECH: V zamlÏeném zrcadle. Vzpomínky, Praha
53
tech.
Vzhledem k podobnému charakteru i velikosti
57
souboru památek se odvolával na koncepci svazkÛ
v‰ak v roce 1916 pfiifikla K. Chytilovi.
Wirth mu je‰-
praÏského Nového Mûsta, která mûla b˘t vzorem i pro
tû bûhem tohoto roku své podklady, obsahující pfiede-
tento soupis. Místní ãinitelé zfiejmû pfiípravné práce
v‰ím bibliografii a ikonografii hradu, ochotnû pfiedal.
58
bedlivû sledovali, neboÈ u rychle prÛmyslovû se rozví-
Jak dokazují ãetné sloÏky v pozÛstalosti, podobnû
jející Plznû byla snaha podrobnû zaznamenat mizející
v pfiedstihu prÛbûÏnû shromaÏìoval podklady pro sou-
ráz starého mûsta. Wirth, kter˘ v duchu sv˘ch tehdej-
pisy fiady dal‰ích regionÛ.
‰ích názorÛ nepovaÏoval za moÏné, aby památky brz-
fie okresÛ Hofiovice,
dily rozvoj mûsta, napsal: „Není ãasu pfii tom na sen-
Rychnov nad KnûÏnou,
timentální vzdechy a obchodní a prÛmyslov˘ rozvoj jich
slav.
59
60
Takto pfiipravoval topogra-
Jilemnice,
63
Tábor,
64
61
Kutná Hora,
Trutnov
65
62
a Zbra-
66
V prÛbûhu celého období pfied 1. svûtovou válkou
bitva s duchem dne‰ní doby ztracena, o zachování pa-
se Wir th zab˘val projektem Archeologické komise
mûti na b˘val˘ stav.“ Soupis mûl b˘t „epilogem staré
i v fiadû ãlánkÛ a recenzí. Kromû jiÏ zmiÀovaného prak-
54
tického návodu k napsání kvalitního rukopisu
67
se
V roce 1913 jiÏ Wir th psal v ãlánku ve Vûstníku
v nûkolika textech vûnoval i hodnocení celého projek-
KrouÏku pfiátel staroÏitností v Plzni o pfiipraveném ru-
tu. První z nich vy‰el v roce 1901, tedy je‰tû pfied vy-
kopise tohoto svazku, kter˘ mûl v uvedeném roce za
dáním Wirthova prvního svazku, v Paedagogick˘ch roz-
150
1967, s. 141.
60 OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth, karton I, sv. 15.
62 OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth, karton I, sv. 13 (okres
Kutná Hora mimo mûsto).
65 OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth, karton I, sv. 1–2.
66 TamtéÏ.
také nemiluje. Nezb˘vá tedy neÏ starati se tam, kde je
Plznû, zrcadlem staré její slávy“.
klady, zachované dodnes v pozÛstalosti OD ÚDU AV âR,
67 Z. Wirth, cit. v pozn. 15.
hledech
68
sem patfií i recenze vycházejících svazkÛ. Jeho hodno-
stva kultury. ZároveÀ je jako památkáfi aktivní v rámci
úãel. Druh˘ ãlánek z roku 1903 v Nové ãeské revui
a mûl spí‰e informativní, a tedy propagaãní
cení bylo vÏdy objektivní, vûcné a nevyh˘bající se ani
Justiãního fieditelství kantonu Uri, tedy na regionální
uÏ mÛÏeme povaÏovat za fundovan˘ rozbor a kritiku
ostré kritice.
úrovni. E. Müller pfiedná‰í na vysoké ‰kole v Bernu
69
Kristina UHLÍKOVÁ
celé koncepce i doposud vydan˘ch svazkÛ, obsahující
70
(Berner Fachhochschule) pfiedmût praktická památko-
nezbytn˘ historick˘ úvod
vá péãe a praktickou péãi o památky téÏ provádí: byl
o zaloÏení a v˘voji projektu. Lze fiíci, Ïe ãlánek byl ob-
kupfiíkladu koordinátorem záchrann˘ch prací na budo-
samozfiejmû pro Wir tha
vách a inventáfii klá‰tera benediktinek St. Andreas
jektivní, ale nekompromisní kritikou celého projektu.
Patrnû i proto jej Wirth uvefiejnil pod pro nûj tehdy ne-
■ Poznámky
v Sarnen. Zde v roce 2005 povodnû postihly stfiedovû-
obvyklou signaturou „S. H.“.
68 „Z“: Soupis památek historick˘ch a umûleck˘ch v krá-
k˘ soubor staveb, poniãily kostel, kapitulní síÀ a dal‰í
lovství âeském od pravûku do poãátku 19. století, Arche-
souãásti areálu vãetnû podzemních depozitáfiÛ, v nichÏ
ologická komise pfii âeské akademii, sv. I–-XIII., in: Pae-
byla uloÏena díla z ‰esti století stûÏí vyãíslitelné hod-
fiada aktérÛ ãeského soupisu zaãala uvûdomovat nut-
dagogické rozhledy 15, 1901, se‰it 3, s. 120–122.
noty. Pod vodou a na hladinû zÛstala více neÏ 72 ho-
nost zmûny jeho koncepce. Mezi nimi byl i Wirth, kter˘
69 „S. H.“ (Z. Wir th): Umûlecká topografie Království
din…
pfii své pfiedná‰ce na prvním sjezdu na ochranu pamá-
ãeského, in: Nová ãeská revue 1, 1903–1904, ã. 6,
Po roce 1907, kdy byl Maxem Dvofiákem publikován
znám˘ úvod k prvnímu dílu rakouské topografie,
72
71
si
Pfiíspûvek pana Müllera se v‰ak nezab˘val pouze
s. 460–468.
otázkami souvisejícími s institucionalizovan˘m systé-
zmûn. Argumentoval nízkou úrovní nûkolika posled-
70 Wir th v tûchto pfiípadech v sobû nikdy nezapfiel pÛ-
mem; poodhalil zároveÀ my‰lenková v˘chodiska sou-
ních svazkÛ a pfiedev‰ím „neobyãejn˘m“ pokrokem
vodní vzdûlání historika.
ãasné ‰v˘carské ochrany památek (dodnes vyuÏívající
v umûleckohistorické vûdû v posledních patnácti le-
71 M. Dvofiák, cit. v pozn. 50.
ponûkud archaicky znûjící pojem Heimatschutz)
tech pod vlivem VídeÀské ‰koly i nov˘m obsahem po-
72 Pfieti‰tûno – Zdenûk WIRTH: Preventivní ochrana pa-
a pfiedstavil úãinnou památkovou péãi bez tuhé cent-
jmu památka. Moderní soupis by mûl b˘t po odborné
mátek, in: âeskoslovanské letopisy musejní 2, 1909,
ralizace – s kantonální legislativou a samostatn˘mi
stránce mnohem nároãnûj‰í, nemûl by b˘t jen mecha-
s. 58–62.
pracovi‰ti ve vût‰ích mûstech. V poslední ãásti pfied-
nick˘m inventáfiem, ale naopak vûdeck˘m roztfiídûním
73 O státní subvenci psal Z. WIRTH: Nutnost státní sub-
ná‰ky byly zmínûny aktuální v˘zvy i hrozby a následo-
a zhodnocením památkového souboru na daném úze-
vence na soupis, in: Den 1, 23. 2. 1907, s. 3.
vala diskuse.
mí a jeho zasazením do kontinuity umûleckého v˘voje
74 Byl pfiijat na schÛzi AK 19. 2. 1909, viz A AV âR, fond
v zemi, pfiípadnû i v zahraniãí. Nov˘ pfiístup k hodno-
âAVU, i. ã. 557, sign. III. C371.1.
umûní, jehoÏ specializací jsou stavebnû-historické prÛ-
cení památek by mûl vylouãit subjektivní zájem o urãi-
75 ¤ád v pfiíãinû soupisu památek v království âeském,
zkumy, dokumentace a inventarizace památek. Jako
té historické období a posunout hranici pro kvalifikaci
A AV âR, fond âAVU, karton 255, i. ã. 607.
nezávisl˘ odborník se pohybuje ve ·v˘carsku a Nûmec-
umûleckého díla jako památky do poloviny 19. století.
76 Vlasta DVO¤ÁKOVÁ: Zdenûk Wirth a potfiebnost dûjin
ku a pracuje ve spoleãnosti, jeÏ vze‰la z Institutu pro
Wirth pfiedpokládal, Ïe pfii úpravû redakãních pravidel,
v˘tvarného umûní, in: Umûní 27, 1979, s. 1.
stavebnû-historick˘ prÛzkum, inventarizaci a dokumen-
tek v roce 1908
zdÛraznil poÏadavek koncepãních
Druh˘m pfiedná‰ejícím byl Heinz Pantli, historik
taci (IBID) ve Winterthuru, zaloÏeného v roce 1989.
která bude spojena s pfiísnûj‰ími nároky na autory dal‰ích svazkÛ, bude moÏné pokraãovat v zahájené edici.
Je autorem studií k teorii stavebnû-historick˘ch prÛ-
Z následující diskuse vyplynulo, Ïe jednání o reformû
zkumÛ (Stavebnû-historické prÛzkumy jako pfiedpoklad
topografie bylo jiÏ ve vedení Archeologické komise za-
Památková péãe ve ·v˘carsku
památkové obnovy, 1994) a vypracoval téÏ metodiku
pro zkrácenou dokumentaci budov (Gebäudekurzdoku-
hájeno, a to pfiedev‰ím na popud M. Dvofiáka, jenÏ se
ho osobnû úãastnil. Dvofiák pfiitom podmínil moÏnost
Pro lep‰í odhad situace a reflexi vlastní ãinnosti je
mentation, 2003) pro úãely ochrany kulturních statkÛ,
pfiiznání státní dotace projektu právû zmûnou jeho
vût‰inou nezbytné porovnání s prací jin˘ch. Právû v do-
tedy civilní ochranu, jeÏ ve ·v˘carsku hraje i v oblasti
bû ãastûj‰ího uvaÏování o v˘hodách a nev˘hodách rÛz-
kulturního dûdictví neporovnatelnû v˘znamnûj‰í roli
JiÏ v jeho prvních
n˘ch moÏn˘ch modelÛ fungování památkové péãe
neÏ u nás. Publikoval fiadu studií k stavebním dûjinám
dvou paragrafech, t˘kajících se rozsahu soupisu, jsou
v souvislosti se zmûnûn˘mi (a neustále se mûnícími)
památek ve ·v˘carsku.
zahrnuty dva ze tfií hlavních poÏadavkÛ reformátorÛ:
podmínkami v na‰í památkové praxi – permanentními
Pfiedná‰ka Heinze Pantliho Stavebnû-historické
posunutí ãasového vymezení registrace umûleck˘ch
organizaãními zmûnami v odborné sloÏce, postupující-
prÛzkumy ve ·v˘carsku obsahovala fiadu paralel v me-
dûl aÏ do poloviny 19. století a zahrnutí objektÛ v‰ech
mi zmûnami role krajÛ v systému ochrany kulturního
todick˘ch pfiístupech ve ·v˘carsku a v na‰ich zemích,
umûleck˘ch oborÛ a slohÛ. Paragraf 6 t˘kající se mûst
dûdictví a pfiípravami legislativních zmûn – je dobré
byÈ oboustranné kontakty po dlouhou dobu prakticky
zdÛrazÀuje mimo jiné ‰ir‰í zamûfiení na stavební v˘voj
nahlédnout za hranice a do urãité míry se, navzdory
neexistovaly a ani v posledních letech patrnû nebyly
urbanistického celku. I kdyÏ Wir th nemûl pfiíleÏitost
odli‰n˘m okolnostem, i pouãit. Tato snaha o roz‰ífiení
pfiíli‰ úzké. Následná diskuse se dot˘kala pfiedev‰ím
tento nov˘ fiád ve sv˘ch svazcích uplatnit, protoÏe jeho
rozhledu pracovníkÛ památkové péãe i vefiejnosti vedla
legislativy (kdo je povinen prÛzkumy a pasporty objed-
poslední zcela dokonãen˘ rukopis byl redakci ode-
brnûnské pracovi‰tû Národního památkového ústavu
návat, zaji‰Èovat ãi provádût?), otázek financování
vzdán je‰tû pfied vydáním, fiídil se poÏadavky vy‰‰í vû-
k rozhodnutí uspofiádat 18. kvûtna 2007 v pfiedná‰ko-
prÛzkumÛ i podmínek a cenov˘ch relací. Pfiíspûvky
decké úrovnû od poãátku své práce na soupisech. Jak
vém sále UmûleckoprÛmyslového muzea v Brnû spolu
jsou podkladem pro texty, z nichÏ první nyní na strán-
napsala Vlasta Dvofiáková: „Wirthovy Soupisy se v‰ak
s Památkov˘m úfiadem Slovenské republiky semináfi
kách Zpráv památkové péãe pfiedkládáme.
svou koncepcí radikálnû li‰í od dosavadních. Zname-
na téma Památková péãe ve ·v˘carsku, v jehoÏ rámci
nají pokrok v pracovním postupu, a to nejen uplatnû-
zaznûly dva pfiíspûvky pfiedních ‰v˘carsk˘ch odborní-
ním empiricky zpfiesnûné metody stylové anal˘zy, po-
kÛ. První, Památková péãe ve ·v˘carsku – kantonální
depfiené silou konkrétních faktÛ, n˘brÏ také nov˘m
organizace a aktuální otázky, pfiednesen˘ panem Edu-
■ Poznámky
zamûfiením na svázanost kaÏdého jednotlivého objektu
ardem Müllerem, lic. phil., byl vûnován zejména otáz-
1 Zevrubnûj‰í referát o obou pfiedná‰kách od Víta Jesen-
s prostfiedím, prostû uplatnûním roz‰ífien˘ch hledi-
kám organizaãním, právním a institucionálním.
ského byl oti‰tûn v 13. ãísle bulletinu NPÚ – ÚOP v Brnû
koncepce.
73
74
nû do‰lo,
K vydání nového redakãního fiádu skuteã-
i kdyÏ aÏ v roce 1909.
75
76
sek.“
Zdenûk VÁCHA
1
Pan Müller je ãlenem ·v˘carské komise pro památ-
Intenzivní ãinnost pfii pfiípravû a vydávání soupisÛ
kovou péãi (Eidgenossische Kommission für Denk-
byla u Wirtha doprovázena, jak jiÏ bylo zmínûno, i velmi
malpflege) s celostátní pÛsobností, jiÏ zfiizuje Spolkov˘
aktivní podporou celého projektu v tehdej‰ím odbor-
úfiad pro kulturu (Bundesamt für Kultur, dále jen BAK),
ném tisku. Kromû statí vûnovan˘ch celkové koncepci
pozicí odpovídající zhruba odborÛm na‰eho minister-
D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E | R Ò Z N É
Památková péãe na Moravû (s. 129–130).
151
Obr. 1. Vzhledem ke své historii není ·v˘carsko zemí
s ãetn˘mi reprezentativními feudálními stavbami a velk˘mi katedrálami. Jeho památkov˘ fond zahrnuje spí‰e
mnoÏství vysoce cenn˘ch men‰ích staveb, jako je napfiíklad
obytn˘ dÛm bratra Klause z 15. století, kter˘ si svûtec sám
postavil. Autorem v‰ech fotografií je E. Müller.
Obr. 2. ·v˘carsko charakterizuje mnohotvárnost neporu‰en˘ch kulturních krajin ve v‰ech ãástech zemû. Pfiíkladem
jsou tyto kapliãky v Ranftu.
1
Památková péãe ve ·v˘carsku
Eduard MÜLLER
2
Federace podporuje ochranu domoviny a památko-
Spolková komise pro památkovou péãi mÛÏe vypraco-
vou péãi pfiidûlováním finanãních pfiíspûvkÛ na péãi
vávat posudky z vlastní iniciativy nebo na Ïádost tfietích
o historické lokality nebo kulturní památky a na zkou-
osob. (K dÛleÏit˘m tématÛm zpracovává zásadní doku-
V následujícím textu se bude ãasto vyskytovat ter-
mání a dokumentaci vzhledu obcí vyÏadujícího ochra-
mentaci, napfiíklad k podzemním stavbám v historick˘ch
mín ochrana domoviny (Heimatschutz). V Nûmecku
nu. MÛÏe podporovat organizace celonárodního v˘zna-
centrech, k ãemuÏ se je‰tû vrátíme.) Na Ïádost BAK pak
a v Rakousku byl tento pojem v dÛsledku zneuÏívání
mu a v˘zkum, vzdûlávání a vefiejnou osvûtu.
zaujímá stanovisko k Ïádostem o finanãní pomoc.
za dob tfietí fií‰e zprofanován, nikoli v‰ak ve ·v˘car-
Z povûfiení kantonÛ BAK jmenuje expertky a exper-
sku, kde si ochrana domoviny dodnes uchovala dlou-
ty, ktefií na základû sv˘ch mandátÛ pomáhají odbor-
hou tradici a kde jde o pojem niãím nezatíÏen˘, a tudíÏ
n˘m úfiadÛm kantonÛ radou a mají dozor nad jejich
Zdaleka nejvût‰í ãást práce v oblasti památkové pé-
nezávadn˘.
prací. BAK mÛÏe osoby se speciálními odborn˘mi zna-
ãe odvádûjí ve ·v˘carsku kantonální odborné orgány:
Kantonální úfiady památkové péãe
lostmi jmenovat konzultantkami a konzultanty, ti po-
zákonn˘ podklad pro jejich práci poskytuje zákon
1. Organizace
tom pfiispívají sv˘mi radami k práci Spolkové komise
o ochranû pfiírody a domoviny. Kantony odpovídají za
Právní základy
památkové péãe nebo samotného spolkového úfiadu
inventarizaci a identifikaci památek, vyhla‰ování jejich
(napfiíklad konzultant pro péãi o památkovû chránûné
ochrany, provádûní odborn˘ch restaurátorsk˘ch prací
varhany).
a pfiidûlování subvencí. Spolkové subvence lze uvolnit
V ãlánku 78 pfiená‰í ‰v˘carská spolková ústava odpovûdnost za ochranu pfiírody a domoviny na kantony.
Tento pojem zahrnuje ochranu krajiny, vzhledu obcí,
historick˘ch lokalit a pfiírodních a kulturních památek,
pouze tehdy, jestliÏe kanton sám pfiidûlil subvenci a je
Spolková komise pro památkovou péãi
zaji‰tûn odborn˘ dozor nad akcí, na niÏ je subvence ur-
tedy rovnûÏ úkoly archeologie a památkové péãe. Zá-
Spolková komise pro památkovou péãi (Eidgenös-
ãena. Je moÏná specifikem ‰v˘carského federalismu,
kladní úkoly a postupy jsou vymezeny ve ‰v˘carském
sische Kommission für Denkmalpflege, známá pod
Ïe kaÏd˘ kanton má vlastní zákony, podle nichÏ zaji‰Èu-
zákonû o ochranû pfiírody a domoviny (Natur- und Hei-
zkratkou EKD) je pûtiãlenná konzultativní odborná ko-
je památkovou péãi, Ïe památková péãe je pfiiãlenûna
matschutzgesetz, zkrácenû NHG) a v jeho provádûcím
mise spolkové vlády. Poskytuje konzultace ‰v˘carské-
k naprosto rozdíln˘m fieditelstvím ãi ministerstvÛm, Ïe
nafiízení, známém pod zkratkou NHV. Politické souvis-
mu ministerstvu vnitra v zásadních otázkách archeolo-
podle rÛzné finanãní síly kantonÛ jsou také k dispozici
losti, vnitfiní organizace a zaji‰tûní lidsk˘mi i finanãní-
gie, památkové péãe a ochrany vzhledu obcí. Sv˘mi
rÛzné finanãní prostfiedky a Ïe v˘‰e subvencí se v jed-
mi zdroji se v rÛzn˘ch kantonech li‰í. Kantony upravují
konzultacemi pomáhá pfii naplÀování zákona o ochra-
notliv˘ch kantonech v˘raznû li‰í. Pfiesto existuje dale-
oblasti ochrany domoviny, památkové péãe a archeo-
nû pfiírody a domoviny a pfii pfiípravû a provádûní inven-
kosáhl˘ konsenzus v tom, která opatfiení si zaslouÏí
logie sv˘m kantonálním zákonodárstvím, a to vydává-
tarizace objektÛ celonárodního v˘znamu na spolkové
b˘t finanãnû podporována a podle jak˘ch kritérií se ma-
ním vlastních zákonÛ nebo zapracováním ustanovení
úrovni (napfiíklad Inventar der schützenswerten Orts-
jí památky obnovovat. Zástupci úfiadÛ v‰ech kantonÛ
do stavebního zákona daného kantonu. Kromû toho
bilder der Schweiz, ISOS – inventáfi ‰v˘carsk˘ch obcí,
a mûst, jeÏ zaji‰Èují vlastní památkovou péãi, jsou spo-
se k tûmto úkolÛm ãasto pfiihlíÏí také na úrovni obcí
jejichÏ vzhled je tfieba chránit, nebo Inventar der histo-
jeni ve SdruÏení ‰v˘carsk˘ch orgánÛ památkové péãe
v obecních stavebních fiádech a rozdûlení na zóny.
rischen Verkehrswege der Schweiz, IVS – inventáfi his-
(Vereinigung der Denkmalpfleger in der Schweiz), kde
Vût‰í mûsta mají vlastní úfiady památkové péãe.
torick˘ch dopravních komunikací ve ·v˘carsku).
se diskutuje o v‰ech dÛleÏit˘ch tématech a hledají se
Kantony jsou subsidiárnû podporovány spolkov˘mi
Komise také posuzuje otázky archeologie, památ-
orgány. Tyto orgány aktivnû zasahují v‰ude, kde urãit˘
kové péãe a ochrany vzhledu obcí pro potfieby spolko-
Z hlediska kantonu se osvûdãilo zaji‰Èovat památ-
problém pfiesahuje z politick˘ch, odborn˘ch nebo fi-
v˘ch úfiadÛ – zejména pokud by pfii plnûní úkolÛ spol-
kovou péãi spoleãnû s odborn˘m orgánem federace,
nanãních dÛvodÛ moÏnosti samostatného fie‰ení kan-
kov˘ch orgánÛ mohlo dojít k naru‰ení nûkterého
byÈ v souvislosti s realizací nového finanãního narov-
tonem. Podle NHG je navíc nutné patfiiãnû pfiihlíÏet
objektu. (Vûc je je‰tû trochu sloÏitûj‰í, neboÈ uchování
nání mezi federací a kantony hrozilo, Ïe tento systém
k potfiebám ochrany pfiírody a domoviny také pfii plnûní
vzhledu obcí není jen úkolem Spolkové komise pro pa-
zanikne. Federace by se pak zab˘vala pouze objekty
federálních úkolÛ (automatické zapojení federace).
mátkovou péãi, ale taktéÏ Spolkové komise ochrany
celonárodního v˘znamu a také by pouze na obnovu ta-
pfiírody a domoviny, jeÏ je pfiiãlenûna ke Spolkovému
kov˘ch objektÛ pfiispívala. To by mûlo pro památky ve
Sekce ochrany domoviny a památkové péãe Spolkové-
ministerstvu Ïivotního prostfiedí, dopravy, energie
‰v˘carsk˘ch podmínkách katastrofální následky, pro-
ho úfiadu pro kulturu
a komunikace. Tato komise se zab˘vá otázkami ochra-
toÏe zdej‰í kulturní krajinu zpravidla charakterizují pa-
Spolkov˘ úfiad pro kulturu (Bundesamt für Kultur,
ny pfiírody a krajiny. ProtoÏe pojem krajina zahrnuje
mátky místního ãi regionálního v˘znamu. Vzhledem
BAK) je odborn˘m orgánem federace pro památkovou
v na‰í dobû také vzhled obcí, ba dokonce i mûst, je
k historickému v˘voji tvofií katedrály, rozsáhlé zámky
péãi, archeologii a ochranu vzhledu obcí. Je souãástí
jasné, Ïe ochrana vzhledu obcí je úkolem také této ko-
a jiné monumentální stavby v bohatém ‰v˘carském
spolkového ministerstva vnitra (v souãasné dobû ho
mise. Posudky vypracovávají obû komise ãasto spo-
fondu památek jen malou men‰inu. Díky zásahÛm na
vede spolkov˘ rada Pascal Couchepin). Pfii plnûní úko-
leãnû. Zajistit nezbytnou v˘mûnu informací je zejména
politické úrovni se podafiilo hrozící nebezpeãí odvrátit
lÛ federace úfiad odpovídá za respektování aspektÛ
úkolem mluvãího, jenÏ je jako jedin˘ souãasnû ãlenem
a památková péãe zÛstává ve ·v˘carsku i do budouc-
památkové péãe v rámci právních ustanovení.
obou komisí.)
na spoleãn˘m úkolem federace a kantonÛ.
152
RÒZNÉ
fie‰ení pfiesahující hranice jednoho kantonu.
Obr. 3. Díky své topografii je ·v˘carsko zemí mostÛ. Nejv˘znamnûj‰í z nich, jako Teufelsbrücken (âertovy mosty)
v Schöllenenu, jsou chránûné a jejich substance by mûla
b˘t zachována. V nejbliÏ‰í dobû má zaãít platit spolkov˘
inventáfi historick˘ch dopravních komunikací.
Obr. 4. Gotthardská dráha otevfiená v roce 1882 se vine
smyãkov˘mi tunely v Alpách. Kostel ve Wassenu se proslavil
tím, Ïe je z okna vlaku vidût tfiikrát z rÛzné perspektivy.
Zachování trati, technické a dopravnû historické památky
evropského v˘znamu, patfií k velk˘m v˘zvám památkové
péãe ve ·v˘carsku.
Památková péãe na úrovni obcí
Nûkterá vût‰í mûsta mají vlastní úfiady památkové
péãe. To je tfieba uvítat, protoÏe potfieby památkové
péãe mohou mít pfiím˘ vliv na urbanistické plánování.
V nûkter˘ch kantonech jsou stavby lokálního v˘znamu
zásadnû podfiízeny obecním úfiadÛm, coÏ má tu v˘ho-
3
4
du, Ïe se v obci posiluje povûdomí o stavebním dûdictví (nebo by se alespoÀ posilovat mûlo). Pokud obec
pfiesto nevyãlení Ïádné personální a finanãní zdroje
sÛ památek), jeÏ jsou známy i za ‰v˘carsk˘mi hranice-
kulturní statky ze v‰ech dob spjaté s urãit˘m místem,
k uchování jí svûfien˘ch památek, hrozí v místním pa-
mi. Inventarizace umûleck˘ch památek ve ·v˘carsku
tedy i pro archeologická nalezi‰tû. Smûrnice se t˘kají
mátkovém fondu velké ztráty.
je‰tû není zdaleka uzavfiena, aãkoli má tato fiada jiÏ ví-
i dal‰ích oborÛ, jako je konzervování a restaurování.
ce neÏ sto svazkÛ.
Obsahují definici památky, upravují zacházení s ní
a ãinnosti na ní. Navíc formulují cíle a meze pfii pláno-
Soukromoprávní organizace
·v˘carskou zvlá‰tností jsou ãetné soukromoprávní
2. Spolkové inventáfie
vání a provádûní opatfiení a zab˘vají se pfiitom také
organizace, jeÏ na národní, regionální ãi místní úrovni
V uplynul˘ch letech zadala federace v oblasti ochra-
v˘znamnû pfiispívají k naplnûní potfieb památkové pé-
ny pfiírody, ale i památkové péãe fiadu inventarizaãních
Smûrnice jsou urãeny pfiedev‰ím ‰v˘carsk˘m od-
ãe, archeologie a ochrany vzhledu obcí a napomáhají
prací, jeÏ po dokonãení nabyly oficiální platnosti. Pro
borníkÛm zamûfien˘m na památkovou péãi a v‰echny
‰ífiit povûdomí o památkové péãi mezi obyvatelstvem.
ochranu pfiírody má napfiíklad celonárodní v˘znam in-
související obor y. Mají v‰ak b˘t podnûtem a pomocí
Jsou také v˘znamn˘mi nositeli bádání v oblasti histo-
ventáfi oblastí rozmnoÏování obojÏivelníkÛ nebo inven-
pfii vnímání památek a provádûní opatfiení nezbytn˘ch
rie umûní a architektury. Tyto organizace jsou politicky
táfi baÏinat˘ch území. Z hlediska památkové péãe mají
k jejich dlouhodobému uchování také pro investor y
nezávislé a navíc mohou za urãit˘ch okolností podávat
velk˘ pfiínos zejména Spolkov˘ inventáfi krajin národní-
a architekty, politiky a zainteresované laiky.
námitky proti rozhodnutím úfiadÛ. Dále jsou oprávnûny
ho v˘znamu (Bundesinventar der Landschaften von na-
otázkami péãe o archeologické památky v zemi.
napfiíklad vzná‰et dotazy ohlednû rozhodnutí státních
tionaler Bedeutung, BLN), Inventáfi ‰v˘carsk˘ch obcí,
orgánÛ a dávat je pfiezkoumávat soudními instancemi.
jejichÏ vzhled je tfieba chránit (Inventar der Schützens-
·v˘carské stanovisko v debatû o autenticitû
Na rozdíl od jin˘ch zemí se ve ·v˘carsku pfiisuzuje mi-
Vysoká úspû‰nost takov˘ch námitek dokazuje nezbyt-
werten Ortsbilder, tedy ISOS) a Inventáfi historick˘ch
mofiádn˘ v˘znam dochované historické substanci jako
nost a úãinnost této formy kontroly. (Právo tûchto
komunikací národního v˘znamu (Inventar der histori-
nenahraditelné souãásti hodnoty památky. Podle
sdruÏení vzná‰et námitky je v poslední dobû cílem fiady
schen Verkehrswege von nationaler Bedeutung).
ãl. 1.3 Smûrnic jsou památky urãovány svou dochova-
politick˘ch útokÛ a je usilováno o jeho zru‰ení nebo
Zatímco poslední uveden˘ inventáfi je sice hotov˘,
nou materií; doslova se zde praví: Autenticita památky,
omezení. Organizace s právem námitek jsou prezento-
av‰ak dosud nenabyl platnosti, materiální, ale i právní
tedy existence památky v její co nejúplnûji dochované
vány jako ãinitelé zdrÏující a protahující stavební fiízení.
vliv BLN i ISOS je znaãn˘. K obûma inventáfiÛm je ne-
hmotû se v‰emi stopami ãasu, je pfiedpokladem, aby ji
Zatím v‰ak je‰tû není nic definitivnû rozhodnuto.)
zbytnû tfieba pfiihlíÏet pfii plnûní úkolÛ federálního v˘zna-
dne‰ní, ale i budoucí generace mohly poznat a inter-
Dvû organizace uvedeme jmenovitû, protoÏe mimo-
mu. Prostfiednictvím rÛzné kantonální legislativy mají
pretovat v celém bohatství jejích vrstev. V takovém po-
fiádnû úãinnû pfiispívají k udrÏení ‰v˘carského stavební-
navíc tyto inventáfie vût‰í nebo men‰í dÛleÏitost na kan-
znání a interpretaci spoãívá ‰ance porozumût památce
ho dûdictví: Ochranu ‰v˘carské domoviny (Schweizer
tonální úrovni. V právních sporech je patrné, jak ãasto
do hloubky a vÏdy nov˘m zpÛsobem.
Heimatschutz) a Spoleãnost pro dûjiny ‰v˘carského umû-
‰v˘carsk˘ nejvy‰‰í soud a spolkov˘ soudní dvÛr v Lau-
Pouze tehdy, není-li historická materie památky, jíÏ
ní (Gesellschaft für schweizerische Kunstgeschichte).
sanne ve sv˘ch rozhodnutích chrání zájmy tûchto inven-
se pfiisuzuje urãitá hodnota, tedy její substance, naru-
táfiÛ. BLN zahrnuje zhruba 150 chránûn˘ch krajin, ISOS
‰ena, lze památku interpretovat jako vyjádfiení urãi-
asi 1000 obcí, jejichÏ vzhled má celonárodní v˘znam.
t˘ch historick˘ch podmínek a takovou interpretaci pfie-
Ochrana ‰v˘carské domoviny je soukromoprávní organizace s právem podávat stíÏnosti a námitky, jeÏ na
zkoumávat.
v‰ech úrovních prosazuje potfieby ochrany krajiny, památkové péãe a ochrany vzhledu obcí. Nejznámûj‰ím
3. Zásadní dokumenty
v˘sledkem její ãinnosti je Wakkerova cena, která se
Hlavní smûrnice památkové péãe ve ·v˘carsku
Pokud je objekt o dochovanou substanci pfiipraven,
pak svÛj charakter památky nenávratnû ztratil.
kaÏdoroãnû udílí za mimofiádné úsilí na poli uchování
Spolková komise památkové péãe v roce 2004 po-
A na jiném místû (ãl. 4.6) se k historické substanci
vzhledu nûkteré ‰v˘carské obce. Jako organizace
vûfiila pracovní skupinu úkolem vytvofiit návrh Smûrnic
památky fiíká: Památku je tfieba zachovat tak, aby ne-
s právem námitek Ochrana ‰v˘carské domoviny mÛÏe
památkové péãe ve ·v˘carsku (Leitsätze zur Denk-
zmizely stopy jejího stáfií. Cílem restaurování je zacho-
prosazovat zájmy památkové péãe i v pfiípadech, kdy
malpflege in der Schweiz). Poslední dokument tohoto
vání autentické památky, nikoli „krásn˘“ a podle dne‰-
mají úfiední místa z politick˘ch dÛvodÛ svázané ruce.
druhu byl zvefiejnûn jiÏ pfied více neÏ padesáti lety. Po
ních hledisek bezchybn˘ vzhled. Proto má b˘t její stáfií
Spoleãnost pro dûjiny ‰v˘carského umûní zase od-
diskusi s konzultanty a redakãních úpravách uvnitfi ko-
i nadále patrné z prasklin a po‰kození vznikl˘ch v prÛ-
povídá za vydávání takzvan˘ch âern˘ch svazkÛ (soupi-
mise byly Smûrnice 22. bfiezna 2006 vydány. Platí pro
bûhu ãasu a z patiny.
RÒZNÉ
153
5
6
Je nutné zachovat i mlad‰í vrstvy památky. Smûjí
restaurování chránûn˘ch objektÛ, které by zpravidla
se odstranit pouze tehdy, jestliÏe jejich odstranûní
mûly b˘t vefiejnû pfiístupné. Tento systém partnerství
v podstatné mífie nepfiipraví památku o její biografii
vefiejn˘ch a soukrom˘ch institucí (Public-Privat-Par t-
a jestliÏe se více odborníkÛ shodne v názoru, Ïe mají
nership, tedy PPP) se zrodil ve Spojen˘ch státech a ve
jen podfiadnou hodnotu.
·v˘carsku je jiÏ dlouho úspû‰nû praktikován v oblasti
umûní a hudby a pravdûpodobnû se v ‰iroké mífie pro-
Zásadní dokument k podzemním stavbám v historick˘ch zónách
sadí i v oblasti památkové péãe.
Odborná místa památkové péãe v kantonech se
V roce 2001 vydala Spolková komise pro památko-
v‰ak mohou spolehnout také na jednoho ‰tûdrého me-
vou péãi zásadní dokument, jenÏ vzbudil pozornost ne-
cená‰e. ·v˘carsk˘ loterijní fond vydává na kulturní úãe-
jen ve ·v˘carsku, ale také v sousedních zemích. Jeho
ly pravidelnû znaãné penûÏní ãástky, aãkoli ho k tomu
pfiedmûtem je vysoce aktuální problém, a to stavební
nenutí Ïádn˘ zákon. Památková péãe k tûmto úãelÛm
práce pod památkami a historick˘mi voln˘mi plochami
pfiísnû vzato nepatfií, ale ve vût‰inû kantonÛ je obvyklé,
ãi zahradami. Ve ·v˘carsku mûl dokument znaãn˘ do-
Ïe tyto peníze lze vyuÏívat i k obnovû památek.
Obr. 5. Areál Sulzer ve Winterthuru, nûkdej‰í rozsáhl˘
prÛmyslov˘ komplex, dostává postupnû nové vyuÏití, pfiiãemÏ je zachována jeho architektonicky cenná substance,
v˘znamná z hlediska dûjin prÛmyslu. Proces bude trvat
je‰tû mnoho let a pfiedstavuje z hlediska památkové péãe
i urbanismu nároãn˘ úkol.
Obr. 6. K v˘znamn˘m inventarizaãním dílÛm ve ·v˘carsku patfií Umûlecké památky ·v˘carska (svazek Mûsto Curych III.I, vlevo), Inventáfi ‰v˘carsk˘ch obcí, jejichÏ vzhled
vyÏaduje ochranu (publikace o kantonu Wallis, uprostfied)
a Selské domy ve ·v˘carsku (napfiíklad svazek o selsk˘ch
usedlostech kantonÛ Obwalden a Nidwalden, vpravo).
pad na stavby podzemních garáÏí v historick˘ch centrech mûst a parcích. Na jedné stranû zv˘‰il u vût‰iny
Zahu‰Èování zástavby a demolice
stor y, ateliér y a divadlo, plánují se kroky k v˘stavbû
odborníkÛ vûnujících se otázkám památkové péãe vní-
Stavební v˘voj ve ·v˘carsku charakterizují dvû pro-
dvou obchodních center a multikina. Nejv˘znamnûj‰í
mavost k tomuto problému, na druhé stranû vytvofiil
tikladné tendence: demolice a zahu‰Èování zástavby.
budovy areálu Sulzer jsou dnes památkovû chránûné
vodítko pro v‰echna dobrozdání, která od té doby
Obû pfiedstavují pro památkovou péãi hrozbu. Ve ven-
a v zónách, kde je moÏné budovat novostavby, platí
Spolková komise k tûmto otázkám vypracovala.
kovsk˘ch centrech se fiada urbanisticky a architekto-
pfiísné pfiedpisy pro projektování i celkové ztvárnûní.
Citovan˘ dokument zásadnû odmítá stavební práce
nicky v˘znamn˘ch domÛ jiÏ nedá prodat ani prona-
KaÏd˘ projekt posuzuje komise pro památkovou péãi.
pod architektonick˘mi památkami a pod historick˘mi
jmout, stavby b˘vají dlouhodobû prázdné, aÏ jsou
Dozor bûhem projektování a realizace pfiejímá mûst-
voln˘mi plochami ãi zahradami. Doslova je v nûm uve-
nakonec strÏeny, ale nové stavby místo nich jiÏ ne-
ská památková péãe.
deno: Pro materiální existenci památky, její dÛvûryhod-
vzniknou. ZÛstávají po nich pusté plochy, které pak
nost, a tedy i pro její ‰ance na pfieÏití nebude dlouho-
slouÏí k odstavování automobilÛ. Vedle ztráty substan-
dobû mít hlavní v˘znam její vnûj‰í vzhled, ale skuteãná
ce je dal‰ím negativním jevem vznik nepûkn˘ch proluk
shoda s jejím duchovním a materiálním základem.
kazících vzhled historick˘ch center obcí.
Vysok˘ hospodáfisk˘ tlak ve vût‰ích mûstech v hlav-
novou alpskou transverzálou. Co se pak stane se sta-
4. V˘zvy pro souãasnost a budoucnost
ních sídelních oblastech ·v˘carska naopak vede k za-
rou hfiebenovou tratí a jejím jádrem, gotthardsk˘m tu-
Finanãní situace
hu‰Èování zástavby. To b˘vá ãasto spojeno s nebezpe-
nelem mezi Göschenenem a Airolem, není jasné.
K souãasn˘m problémÛm památkové péãe ve ·v˘-
ãím, Ïe historicky cenné stavební struktury buì musejí
V‰ichni odborníci se v‰ak shodují, Ïe v˘znam trati
carsku patfií pfiedev‰ím pokraãující krácení finanãních
ustupovat novostavbám, nebo je pfiístavbami, nástav-
z hlediska historie techniky je s jejími smyãkov˘mi tu-
prostfiedkÛ, které mají úfiady památkové péãe k dispo-
bami a stavební ãinností v podzemí ochuzována jejich
nely, mosty, viadukty, nádraÏími, skladi‰ti, depy, dom-
zici. Na jedné stranû byly v posledních letech drastic-
historicky relevantní podstata a jsou citelnû naru‰ová-
ky traÈov˘ch hlídaãÛ a elektrárnami vskutku vysok˘
ky sníÏeny prostfiedky federace, coÏ je proces, kter ˘
ny jejich urbanistické vazby.
a Ïe stavba trati pfiedstavovala pro historick˘ v˘voj
Za zhruba deset let bude Ïelezniãní traÈ pfies Gotthardsk˘ prÛsmyk, otevfiená v roce 1882, nahrazena
Evropy nemal˘ pfiínos. TraÈ je dnes srovnávána s drá-
dosud neskonãil, na stranû druhé trpí rozpoãet fiady
odborn˘ch pracovi‰È památkové péãe úsporn˘mi opat-
Budoucnost horského úseku dráhy pfies Gotthard
Nové vyuÏití prÛmyslov˘ch celkÛ
hou na Semmering a v souãasné dobû si kantony spo-
fieními kantonÛ. DÛsledkem je, Ïe peníze nezbytné na
Velkou v˘zvu pro urbanistické plánování a ‰v˘car-
lu se ‰v˘carskou Ïeleznicí (SBB) ujasÀují, zda by se ta-
restaurování chránûn˘ch objektÛ jiÏ nejsou k dispozici
skou památkovou péãi pfiedstavují prázdná prÛmyslo-
to jedineãná památka dala zafiadit do Seznamu
v potfiebném rozsahu. Je proto nutné vyvíjet politickou
vá zafiízení, jeÏ hledají nové vyuÏití. Ve ·v˘carsku by-
svûtového kulturního dûdictví. Inventarizace hlavních
aktivitu s cílem zabránit jejich dal‰í redukci a zároveÀ
chom tûÏko hledali nûjaké vût‰í mûsto, kde nebyl
souãástí trati provedená samotnou SBB má slouÏit ja-
je tfieba zkou‰et nalézt alternativní nástroje, kter˘mi
revitalizován vût‰í prÛmyslov˘ komplex nebo kde bude
ko základ pro dal‰í kroky k její ochranû a budoucímu
by bylo moÏné finanãní nároky restaurování chránû-
nutné fie‰it tento úkol v blízké budoucnosti.
vyuÏití.
n˘ch staveb zajistit.
Napfiíklad ve Wintherturu se jiÏ léta v bezprostfiední
Autor ãlánku má velmi dobré zku‰enosti s postu-
blízkosti nádraÏí a stfiedovûkého starého mûsta mûní
pem, jemuÏ se fiíká fundraising. Dobfie situovaní sou-
budovy nûkdej‰ích strojíren Sulzer na novou, vitální
kromníci, úspû‰né firmy a nadace zakládané ke kul-
mûstskou ãtvrÈ. (Firma Sulzer dnes na jiném místû vy-
turním úãelÛm vystupují rádi jako velkorysí sponzofii pfii
rábí umûlé kyãelní klouby.) Vznikly zde obchodní pro-
154
RÒZNÉ
Pfiehled závûreãn˘ch prací
posluchaãÛ dvouletého studia
památkové péãe (2005–2007)
V záfií 2005 zaãalo studium nav‰tûvovat ‰edesát
osm posluchaãÛ. Do druhého roãníku postoupilo pa-
ZÁVODN¯ Bofiivoj: Ú‰tûk – mûsto a jeho památky /
K tomu, abych mohl situaci opravdu objektivnû po-
ZELEN¯ Karel: Rekonstrukce rozvodn˘ch sítí v objek-
soudit, mi chybí dostatek informací. Znám ale fiadu pfií-
tech 19. a 20. století / ZEMÁNKOVÁ Hana: PrÛbûh zpfií-
kladÛ neakceptovatelného kulturního byznysu nebo
stupnûní památek hradÛ Îebrák a Toãník / ZEMANOVÁ
i docela naivních aktivit na na‰ich hradech a zámcích.
Iveta: Dûlnické, hornické a jiné ostravské kolonie /
S tímto vymezením snad mohu prohlásit, Ïe nûkde za
ZEZULA David: Smíchov – historick˘ v˘voj
situaci mohou sami kasteláni, ktefií tak ãiní buì v dob-
Zpracovala: Hana ¤EZNÍâKOVÁ
desát devût posluchaãÛ, ale v prÛbûhu roku jich tfii-
ré vífie, nebo i ve stresu z nerozumn˘ch poÏadavkÛ na
náct odstoupilo. Závûreãné zkou‰ky v ãer vnu 2007
permanentní zvy‰ování plánÛ v˘nosové ãásti provozních
úspû‰nû vykonali tfiicet dva absolventi a v podzimním
rozpoãtÛ. Vinna a odpovûdna jsou ale i územní praco-
termínu dal‰ích deset. Témata jejich závûreãn˘ch pra-
vi‰tû, pfiesnûji fieãeno ta z nich, která buì neãinnû pfii-
cí uvádíme v seznamu a v‰echny práce budou pfiedány
do knihovny ústfiedního pracovi‰tû Národního památ-
DISKUSE
kového ústavu. Nûktefií z posluchaãÛ poÏádali o pfieru-
hlíÏejí, nebo tyto aktivity i podporují. Vrchol pomyslné
pyramidy – dovolte mi prosím bez ‰kodolibosti vyjádfiit
vlastní kritické pfiesvûdãení – pak zaujímá na‰e ústfied-
‰ení studia a závûreãnou práci i zkou‰ky vykonají
ní pracovi‰tû, které, vidûno zdola (!), se v tomto smyslu
s dal‰ím roãníkem v roce 2008.
Mezi exponátem a rekvizitou,
mezi osvûtou a byznysem…
Seznam prací dvanáctého studijního bûhu 2005–2007:
Lze ãelit se ctí nárokÛm záÏitkové turistiky?, k ãlán-
MoÏností, jak po urãitou mez (sic!) a pfiijateln˘m
AMBROÎOVÁ Jelena: Zmizel˘ Smíchov / BAJER Rudolf:
ku Katefiiny Beãkové in: Zprávy památkové péãe
zpÛsobem zvy‰ovat náv‰tûvnost a nûkdy s pfiivfiením
âesk˘ Tû‰ín – kandidát na MPZ / BALSK¯ Jifií: Pustá
6/2007
jednoho oka ekonomicky aktivovat památkov˘ objekt,
Proseã. Urbanisticko-architektonick˘ v˘voj a památkové
hodnocení / BERÁNKOVÁ Barbora: Kry‰tofovo údolí /
pfiíli‰ neprojevuje. Ponûkud eufemisticky fieãeno.
Extrémní loketsk˘ pfiípad je jen ‰piãkou ledovce.
je pfiitom dostatek, jsou pomûrnû známé, nutné a uÏíMilá paní doktorko Beãková,
vané – i kdyÏ se samozfiejmû nedají uplatnit ve v‰ech
BITTNEROVÁ Monika: Liebingova vila / BLAÎKOVÁ
první ãtyfii ãlánky loÀského ‰estého ãísla Zpráv pa-
pfiípadech a ve stejné mífie. Uvedu dva pfiíklady z mno-
Ivana: Ochrana archeologick˘ch památek na plo‰e mezi
mátkové péãe, tedy dobré a potfiebné texty vztahující se
ha – pronájem nebytov˘ch prostor filmov˘m ‰tábÛm
ulicemi Spálená, PurkyÀova, Vladislavova a Charvátova
k aktuální prezentaci památek fiízen˘ch Národním pa-
nebo pofiádání spoleãensk˘ch akcí za úplatu. Patfií
/ DOUBRAVA David: Pevnost Josefov / DU·KOVÁ Mar-
mátkov˘m ústavem, mû naplnily uspokojením, Vá‰ úvod-
sem ale i sezonní v˘stavnická ãinnost prezentující mo-
kéta: Lysice – historie a souãasnost / FOJTÍKOVÁ Mar-
ní pfiíspûvek mû v‰ak témûfi nadchl. Koneãnû, fiekl jsem
bilie z depozitáfiÛ, organizace veãerních kulturních po-
kéta: Bejt ha-chajim. Fotodokumentace náhrobkÛ Ïidov-
si a umínil si, Ïe musím reagovat. Pfiesnû totiÏ oznaãuje
fiadÛ, inovace interiérov˘ch instalací zahrnující i re-
ského hfibitova v Hofiicích / FRANZEOVÁ Dana: Hrádek
a známkuje jeden z chmurn˘ch projevÛ vyuÏívajících hod-
staurování a podobnû. A samozfiejmû mediální propa-
nad Nisou – mûsto v srdci Trojmezí / HAJZLEROVÁ Blan-
not na‰í hmotné kultury. ¤íkám „pfiesnû“, pfiestoÏe mû
gace v ‰irokém slova smyslu vãetnû expandující a kva-
ka: Obec Dolní âermná / HALA·TOVÁ Helena: Du‰an
bûhem toho, jak jsem se v nûm probíral, napadalo, Ïe
lifikované prezentace internetové. Prostû v‰e, co po-
Jurkoviã – jeho pÛsobení na Vala‰sku / HAVRLANTOVÁ
bych byl v nûkter˘ch hodnotících soudech na Va‰em
stupnû umen‰uje chaos, zavádí fiád v tvofiivé
Vladimíra: Farní kostel Neposkvrnûného poãetí Panny
místû moÏná ménû laskav˘ a ménû diplomatick˘.
rozmanitosti respektující rozdílné místní podmínky;
Marie v Ostravû-Pfiívoze / HRDINOVÁ Petra: âeská
Ano, pokud jde o hrady a zámky v majetku státu, lze
v‰e, co je ale souãasnû nesterilní a nepodbízivé, co je
Kamenice. Urbanisticko-architektonick˘ v˘voj, zhodno-
ãelit nárokÛm takzvané záÏitkové turistiky podle mého
dÛstojné, co nejen nesmûfiuje proti pravidlÛm Ïivé
cení sídla / JANKÒ PA¤ÍKOVÁ Dana: Zámeck˘ park na
pfiesvûdãení se ctí, ale jen s obtíÏemi a spojen˘mi si-
prezentace památky, ale co je naopak vyjadfiuje.
Sychrovû – prÛvodcovsk˘ text / JONâEVOVÁ Marcela:
lami. AspoÀ prozatím; uvidíme, kter˘m smûrem se bu-
Jaká to v‰ak jsou pravidla? DokáÏeme to beze zbyt-
Mûsto Dubá a okolí / JUKLÍâKOVÁ Jaroslava: Benedik-
de v˘voj ubírat. Ekonomické, a nûkdy i politizující a jiné
ku urãit? Oceán problémÛ v této oblasti, aspoÀ jak ho
tini v âechách / KNÖBLOVÁ Hana: Kulturní a pfiírodní
tlaky jsou prostû v‰ude silné a jsou do jisté míry i lo-
aktuálnû vnímám, je totiÏ pfievelik˘ a kontaminace na-
památky mûstské ãásti Praha 12-Modfiany / KORTANO-
gické – neÏijeme ve vzduchoprázdnu. A je notoricky
rÛstá. Mám na mysli nejen v˘‰e zmínûné excesy, ale
VÁ Mariana Galina: Zámek Bor – tak ‰el ãas / KRÁL
známou vûcí, Ïe ne vÏdy je dokáÏí usmûrnit osvícení li-
napfiíklad i potíÏe související s provozní bezpeãností
Tomá‰: Kutná Hora, PobfieÏní 8 – restaurování vchodo-
dé disponující mocí.
mobiliáfie, s cenovou politikou, s uplatnûním technic-
v˘ch dvefií / KUNÍKOVÁ Lucie: Nebílovy – prÛvodcovsk˘
VÏdycky jsme na na‰em památkovém objektu dost
k˘ch prezentaãních prvkÛ a samozfiejmû i rÛzné svíze-
text / LEBEDOVÁ Mariana: Zmûny v˘voje osídlení Sme-
neústupnû odmítali poÏadavky vefiejnosti na noãní pro-
le související s publikaãními aktivitami. K zamy‰lení
ãenska / MACHOVÁ Marie: Brána hradu otevfiena. Pra-
hlídky, na kost˘mované vyprávûnky prÛvodcÛ, na hry
v‰ak zÛstává prÛvodcovská ãinnost a úroveÀ péãe o ni
covní listy pro Vodní hrad ·vihov / MACHUROVÁ Lea:
na stra‰idla a podobné dûje, do nichÏ by byli obãas za-
vãetnû prÛvodcovsk˘ch textÛ, coÏ lehce naznaãila
Kostel sv. Anny v Jablonci nad Nisou / MÖLLESTAMOVÁ
tahováni i pfiihlíÏející diváci. Nikdy jsme do prohlídek
i dr. KfiíÏová v podnûtném ãlánku Památkové interiéro-
Karla: Beãov – mûsto, hrad, zámek / MOLZER Franti-
nezafiazovali více ãi ménû smy‰lené a hloupé scénické
vé instalace. V tomto smûru mÛÏe podle mého názoru
‰ek: Ladronka – prÛbûh opravy / NÁMùSTEK Jaromír:
v˘lety do historie. Z v˘kladÛ jsme se snaÏili dÛslednû
podstatnû pfiispût i ústfiední pracovi‰tû, a to odváÏ-
Státní zámek Sychrov, 2. patro v˘chodního kfiídla /
vym˘tat infekci lidové tvofiivosti prÛvodcÛ, odmítali na-
nou (!), rozhodnou (!) a koncepãní metodickou ãinnos-
NOVOTNÁ Zuzana: Prezentace kostela Nanebevzetí
bídky na ‰ermífiská vystoupení na nádvofiích zámku
tí. Myslím metodickou ãinností s konkrétními ediãními
Panny Marie v Mostû / PETROVÁ Krist˘na: âerno‰ická
bûhem prohlídek, na vybírání do klobouku pfii hudeb-
v˘stupy.
nauãná stezka / POLÍVKOVÁ Markéta: Zpfiístupnûní
ních vystoupeních, na vyuÏívání sponzorÛ poÏadujících
Milá paní doktorko, pfieji upfiímnû Vám i Va‰im kole-
zámku Slabce / POSPÍ·IL Martin: V˘kladov˘ slovníãek
nepfiimûfiené protihodnoty a tak dále. Tím samozfiejmû
gÛm z útvaru hradÛ a zámkÛ ústfiedního pracovi‰tû
pro statiku historick˘ch konstrukcí – anglicko-ãesk˘,
nechci vyjádfiit, jací jsme odli‰ní a skvûlí proti ostat-
hodnû zdraví a sil k pfiekonávání pfiekáÏek pracovního
ãesko-anglick˘ / PROCHÁZKOVÁ ·árka: Lemberk – his-
ním, to ani náhodou, v˘jimeãnû si také musíme trochu
Ïivota. Je to v této nelehké a komplikované dobû
torie a souãasnost / RAFL Ondfiej: Mûsto Hustopeãe –
kousnout do kyselého jablka. Pouze tím ukazuji na‰e
a v na‰em oboru dosti zapotfiebí. A dûkuji za Vá‰ ãlá-
historick˘ v˘voj / ·EDINA Libor: Bechynû / ·VIHLOVÁ
letité pfiesvûdãení a postoj, kter ˘ je, vûfiím pevnû,
nek, kter˘ uhodil hfiebík na hlaviãku, za ãlánek s velmi
Vanda: Zámecké knihovny na zámku Orlík / TREGL Vla-
u pracovníkÛ zaji‰Èujících prezentaci na‰ich památek
rozumnou závûreãnou vizí zdÛrazÀující i existenãní jis-
dimír: Zámek Zákupy – minulost, souãasnost a budouc-
vût‰inov˘, a zdÛrazÀuji svÛj smutek nad tím, Ïe ne
totu péãe o památky.
nost zámecké instalace / VOKOUNOVÁ Libu‰e: Sta-
v‰ude se lze objektivnû postavit proti zmínûn˘m sna-
vební úpravy na hradû Kfiivoklátû v 19. století /
hám smûfiujícím k jejich dehonestaci.
RÒZNÉ | DISKUSE
Se srdeãn˘m pozdravem
Karel JANÍâEK, státní zámek Vranov nad Dyjí
155
Autorem fotografií je M. Jirou‰ek.
Obr. 1. Kunûtická hora (okres Pardubice), hrad, festival
fiemesel.
Obr. 2. Kunûtická hora (okres Pardubice), hrad, projekt
Faber 2001.
období jsou pak plo‰nû vystfiídáni kejklífii, muzikanty ãi
kost˘movan˘mi prÛvodci. Snaha se odli‰it pak stejnû
pfiejde v tonutí v davu a vede jen ke strojení je‰tû dÛ1
2
myslnûj‰ích a o to zrádnûj‰ích vábidel.
Jaké je fie‰ení? Myslím, Ïe fiada aktivit provozovan˘ch na na‰ich objektech vykazuje známky kvality a pl-
Mezi exponátem a rekvizitou,
mezi osvûtou a byznysem…
prostého zaji‰tûní jejich fungování. Jedním ze základ-
ní svÛj didaktick˘ úkol ve smyslu zaujetí ‰ir‰ího poãtu
ních zdrojÛ jsou dnes pro nás pfiíjmy ze vstupného,
náv‰tûvníkÛ, jejich pouãení a snad i du‰evního oboha-
Lze ãelit se ctí nárokÛm záÏitkové turistiky?, k ãlán-
z prohlídek, kulturních a komerãních akcí. Praxe uka-
cení. Soustfieìme se v˘hradnû na kvalitní projekty. Do-
ku Katefiiny Beãkové uvefiejnûnému v ãasopise Zprá-
zuje, Ïe objekty, které na aktivity ozvlá‰tÀující bûÏn˘
jde tak pfiirozenû k rapidnímu omezení rizikov˘ch aktivit
vy památkové péãe 6/2007
provoz nepfiistoupily, se velmi rychle ocitají na okraji
a ke zv˘‰ení úrovnû prezentace spravovaného kulturní-
zájmu vefiejnosti. To se v dne‰ním systému záhy ne-
ho dûdictví. K tomu je nezbytné odbourat stávající eko-
âlánek Katefiiny Beãkové vût‰inou velmi trefnû po-
blaze odráÏí i v jejich ekonomické situaci. V˘znamnou
nomickou závislost a finanãnû zajistit fiádnou údrÏbu,
stihuje téma a problémy spojené s aktivní neboli zá-
roli v tom sehrává i bídná kulturní úroveÀ médií, která
opravy a provoz objektÛ.
Ïitkovou turistikou na na‰ich nemovit˘ch kulturních
se vûnují pfiedev‰ím „popkultufie“.
památkách.
PfiipomeÀme si, Ïe na fiadû zrestituovan˘ch objektÛ
Ná‰ stát se kaÏdoroãnû chlubí mnohamilionov˘mi
se hlavní podnikatelské (v˘dûleãné) aktivity slouÏící
S touto problematikou se coby správce objektu
pfiíjmy v oblasti cestovního ruchu. Do památek, které
i pro zaji‰tûní historick˘ch areálÛ (neboÈ ze vstupného
z kategorie národních kulturních památek pot˘kám jiÏ
jsou hlavním dÛvodem turismu v âeské republice,
to na vût‰inû míst prostû nejde) odehrávají v jin˘ch od-
nûkolik let a rád bych tedy pfiipojil nûkolik poznámek.
v‰ak peníze v potfiebné mífie nevrací. Nedostateãné
vûtvích. Na tûchto objektech se v˘‰e zmiÀované atrak-
V úvodu svého ãlánku Katefiina Beãková správnû
prostfiedky nejen na velké opravy hradÛ, zámkÛ, cír-
ce pro vefiejnost vÛbec nenabízejí! Kdo jin˘ neÏ organi-
konstatuje, Ïe vût‰ina náv‰tûvníkÛ 21. století nevy-
kevních a dal‰ích památek vedou ke zhor‰ování jejich
zace Ministerstva kultur y, v tomto pfiípadû Národní
hledává hrady, zámky, muzea a dal‰í podobné institu-
stavebnû-technického stavu a sniÏování autentické
památkov˘ ústav, by mûl b˘t v˘kladní skfiíní kvality a vy-
ce, aby roz‰ífiili obzor sv˘ch vûdomostí asistovan˘m
hodnoty. Stagnující pfiíspûvky státu jsou léta znehod-
soké kulturní úrovnû? Je tfieba zákonn˘mi a daÀov˘mi
samostudiem statick˘ch interiérÛ s jejich instalacemi.
nocovány mnohonásobn˘m zdraÏováním vstupÛ, infla-
úpravami zajistit navracení ãásti pfiíjmÛ z cestovního
DÛleÏité jsou pro nû emocionální proÏitky. Hlavní je po-
cí, zmûnou DPH a v fiadû pfiípadÛ dnes jiÏ nestaãí ani
ruchu zpût k památkám v terénu. VÏdyÈ do kaÏdého
bavit se. Optimisticky musím konstatovat, Ïe vedle té-
na fiádnou údrÏbu památek.
motoru je nezbytné dolévat palivo a olej, jinak se mo-
to vût‰iny se na na‰ich objektech stále je‰tû vyskytují
V této souvislosti si vÏdy vzpomenu na v˘rok Johna
tor zadfie. Pokud Ïádná ze stfiídajících se vlád není
lidé, ktefií sem pfiicházejí za poznáním a organizované
Ruskina: „Pofiádnû se starejte o své památky a nebu-
ochotna zajistit prostfiedky ze státního rozpoãtu, je tfie-
proÏitky urãené poãetnûj‰í skupinû spolunáv‰tûvníkÛ
de tfieba je opravovat.“ Vûta, jeÏ pochází ze vzdáleného
ba urychlenû odstranit bariéru, která znemoÏÀuje pa-
jsou pro nû ãasto ru‰iv˘m, nepfiíjemn˘m doprovodn˘m
19. století, by mûla viset ve v‰ech kanceláfiích, z nichÏ
mátkám jako státní organizaci vyuÏít prostfiedky z Ev-
jevem. Vût‰ina je ale vût‰ina.
je moÏné ovlivnit osud byÈ jen jedné jediné památky.
ropsk˘ch fondÛ standardními cestami. Nepodléhejme
Pro ãást náv‰tûvníkÛ je náv‰tûva památkového ob-
Správce takové památky ve svém donkichotském zá-
ekonomick˘m tlakÛm a snaÏme se o zmûny systému.
jektu ãi sbírkové instituce víkendov˘m, pfiípadnû prázd-
pasu vedeném proti zubu ãasu je ve stávajících pod-
Zmûny, jejichÏ cílem není objekt jakoÏto ekonomická
ninov˘m rituálem pfiedávan˘m z generace na generaci.
mínkách nucen líãit na kaÏdého kolemjdoucího v‰e-
jednotka, ale objekt jakoÏto vzor kulturní úrovnû, os-
Totalitní neprody‰né ohraniãení republiky neposkytova-
moÏn˘mi zpÛsoby. Îe si pfii tom poãínáme mnohdy
trov klidu v mofii nákupních provozoven a dal‰ích zafií-
lo pfiíli‰ jin˘ch moÏností k turistick˘m aktivitám. Rodiãe
neobratnû a vÛãi vrcholné kategorii kulturního dûdictví
zení urãen˘ch k odebírání platidel v˘mûnou za uspoko-
s námi objíÏdûli hrady a zámky a k témuÏ, ãasto bez
nûkdy i nevhodnû, si obãas uvûdomujeme sami. Navíc
jování domnûl˘ch potfieb. Co kdyÏ budou lidé bez na-
hlub‰ích vazeb, nutíme dnes my své dûti. Dal‰í poãet-
je nutné pfiiznat, Ïe i ekonomika záÏitkové turistiky se
bídky pouÈov˘ch atrakcí památky, muzea ãi galerie
nou skupinu pak tvofií v ãlánku zmiÀovaní „lovci emoci-
ãasto obrací proti nám. Není totiÏ v˘jimeãné, Ïe o ko-
ménû nav‰tûvovat? Inspirujme se tfieba ve Francii
onálních záÏitkÛ“ a lidé prostû ubíjející voln˘ ãas. Po-
lik více si objekt sám za rok vydûlá, o tolik ménû pfií‰-
a hledejme cesty, jak skuteãnou kulturu nabídnout
slednû jmenované a „lovce“ je tfieba oslovit – upoutat,
tû do rozpoãtu dostane. Je v‰ak velmi uÏiteãné, kdyÏ
k pouãení a obohacení ducha tfieba vstupem zdarma.
aby urãité místo nav‰tívili. Proã o takové náv‰tûvníky
nás k zamy‰lení pfiivede i nûkdo dal‰í. Tento úkol ãlá-
usilujeme? Prostû pro peníze! Jádro polemiky na toto
nek Katefiiny Beãkové, alespoÀ u mne, splnil.
Soustfieìme se skuteãnû, jak autorka ãlánku v závûru vybízí, na ochranu památky a její zachování pro
Ponechám stranou rozbory toho ãi onoho konkrétní-
budoucnost. Tfieba pfií‰tí generace ocení, Ïe jsme v zá-
DÛvodem k ozvlá‰tÀování prohlídek objektÛ a pofiá-
ho poãínání v záÏitkové turistice. Zmíním jen obecnou
palu uÏívání si vymoÏeností kapitalismu z hradÛ
dání rÛzn˘ch atrakcí není, jak Katefiina Beãková ve
úvahu, Ïe i toto poãínání, které je od nás dnes jiÏ z eko-
a zámkÛ nenadûlali hospody, hotely a Disneylandy. Za-
svém ãlánku pí‰e, touha provozovatele b˘t IN. Jeho
nomick˘ch dÛvodÛ vlastnû nadfiízen˘mi vyÏadováno a je
chování jejich, v Evropû mimofiádné autenticity a ãisto-
(na‰e) snaha je prostû vydûlat peníze. Nedostateãné
jedním z hlavních kritérií úspû‰nosti vedení objektu, je
ty stejnû jako snaÏení se o jejich dobr˘ stav je vizitkou
a stále se sniÏující prostfiedky (pfiíspûvky) na opravy
urãit˘m zaãarovan˘m kruhem. V‰emoÏné komerãní ak-
kulturní úrovnû na‰í dne‰ní spoleãnosti, nás v‰ech.
a údrÏbu historick˘ch nemovitostí (vezmu si za cíl pfie-
tivity, které mají své hranice, stávající finanãní problé-
Milo‰ JIROU·EK
dev‰ím na‰e národní kulturní památky) nás nutí si tyto
my v dlouhodobém mûfiítku stejnû nefie‰í. Úspû‰ná
státní hrad Kunûtická hora
obstarávat v‰emoÏn˘mi zpÛsoby. To v‰e vût‰inou
snaha odli‰it se a pfiitáhnout vefiejnost záhy upoutá po-
v upfiímné snaze nedopustit r ychlé zhor‰ování stavu
zornost sousedních objektÛ. Zakrátko pak na rÛzné
historick˘ch areálÛ a v poslední dobû uÏ i ve jménu
‰ermífie a trhovce narazíte na kaÏdém hradû. V dal‰ím
téma tkví skuteãnû zase a jen v penûzích.
156
DISKUSE
sanatorium pro své zamûstnance. Projekt mûl b˘t rea-
SEMINÁ¤E
KONFERENCE
AKCE
lizován v 80. letech, ale na‰tûstí se tak nestalo. V roce 1982 provádûl ak. mal. Jan Îivn˘ v hradní kapli restaurátorsk˘ prÛzkum, ov‰em v˘raznûj‰í restaurátorské zásahy na malbách uãinûny nebyly.
Po restituci v 90. letech 20. století se prioritou
vlastníkÛ stala postupná obnova chátrajícího objektu,
Pracovní dílna na hradû
Houska
jeho zaji‰tûní a následnû zpfiístupnûní vefiejnosti. Pracovníci památkové péãe poukazovali zejména na hodnoty nástûnn˘ch maleb v kapli i v zelené komnatû.
Národní památkov˘ ústav, územní odborné praco-
V návaznosti na stavební práce se tedy vlastník hradu
vi‰tû v Liberci, které vzniklo na jafie 2006, se rozhodlo
rozhodl provést restaurátorské práce na malbách v ze-
v roce 2007 uspofiádat svou první pracovní dílnu. V po-
lené komnatû, jejichÏ pr vní, zaji‰Èovací etapa byla
ãátku jsme stáli pfied dilematem, jaké téma zvolit, aby-
ukonãena na podzim roku 2003.
chom pfiitáhli pozornost a pfiedev‰ím neopakovali te-
Stavební obnova neudrÏovaného objektu a restau-
matické zamûfiení pracovních dílen jin˘ch pracovi‰È
rátorské ãinnosti vyÏadují pfiísun v˘razn˘ch finanãních
památkového ústavu nebo organizací zab˘vajících se
prostfiedkÛ. Vût‰inu prací, které byly od poãátku
obnovou kulturního dûdictví.
90. let na hradû Houska provedeny, platil jeho sou-
Po zváÏení moÏností jsme zvolili téma pro na‰e pra-
ãasn˘ vlastník bez státních pfiíspûvkÛ. Opakovanû si-
covi‰tû velmi aktuální, a to restaurování gotick˘ch ná-
ce podával Ïádost o zafiazení obnovy hradu do Progra-
stûnn˘ch maleb v kapli hradu Houska. V roce 2007
mu záchrany architektonického dûdictví, ale ani pfies
zde totiÏ za finanãní podpory krajského úfiadu Liberec-
v˘znam objektu a nástûnn˘ch maleb nebyl hrad do
kého kraje po dlouhém pfieru‰ení opût zaãaly restaurá-
programu zafiazen. V roce 2007 získal vlastník pfiíspû-
torské práce na malbách, které byly odkryty ve 20. le-
vek na nejnutnûj‰í konzer vátorské a restaurátorské
tech 20. století.
práce na gotick˘ch nástûnn˘ch malbách v hradní kapli
postavy, které b˘vají prezentovány jako souboj dobra
ve v˘‰i 250 000 Kã od krajského úfiadu Libereckého
a zla. Tato scéna je zajímavá vyobrazením bojovníka
kraje.
s obrovsk˘m lukem.
Specifikem na‰í pracovní dílny bylo, Ïe hrad Houska
nepatfií mezi hrady státní, ale je od zaãátku 90. let
Autorem v‰ech fotografií je Milo‰ Krãmáfi, 2007.
Obr. 1. Houska (okres âeská Lípa), hrad, apo‰tol Jan ve
spodním pásu maleb na jiÏní stûnû kaple.
v soukrom˘ch rukou potomkÛ posledního majitele hra-
Restaurování zapoãalo na jafie roku 2007. Provede-
Po ukonãení konzer vátorsko-restaurátorského zá-
du, senátora Josefa ·imonka, ktefií získali objekt spo-
ním byl povûfien restaurátor ak. mal. Jan Îivn˘, kter˘
sahu, jehoÏ cílem byla stabilizace prasklin ve zdivu
leãnû s dal‰ími (zámek Stránov, dvÛr Lobeã) v restituci.
problematiku uveden˘ch maleb sleduje jiÏ od druhé
a omítkové vrstvû, zpevnûní podkladu, fixace malby
Po znárodnûní ve 40. letech objekt slouÏil jako de-
poloviny 60. let 20. století a aktivnû se v minulosti po-
i její oãi‰tûní a díky kterému do‰lo ke zãitelnûní malby
pozitáfi Národní knihovny. Prostory hradu v‰ak jako de-
dílel na prÛzkumech i restaurování maleb v zelené
jednotliv˘ch vrstev, probûhla dne 19. fiíjna 2007 pra-
pozitáfi nebyly zvoleny vhodnû; jednalo se o fie‰ení,
komnatû. Ve své práci byl limitován tím, Ïe nejvhod-
covní dílna, které se zúãastnili jak pracovníci jednotli-
které nevyhovovalo ani knihám, ani historickému objek-
nûj‰í doba pro provádûní restaurátorsk˘ch prací se
v˘ch pracovi‰È památkového ústavu a zástupci státní
tu. Hrad zÛstal pro vefiejnost nepfiístupn˘, a to i pfies-
pfiekr˘vala s náv‰tûvnickou sezonou a vzhledem k to-
památkové péãe, tak restaurátofii, studenti vysok˘ch
to Ïe v druhé polovinû 50. let 20. století navrhoval
mu, Ïe kaple je jedním z nejvût‰ích lákadel pro ná-
‰kol i odborníci Akademické laboratofie materiálového
konzervátor státní památkové péãe pro okres Doksy
v‰tûvníky objektu, nebylo moÏné ji v prÛbûhu prací
prÛzkumu malífisk˘ch dûl (ALMA). Cílem setkání bylo
v dopise adresovaném Státnímu ústavu památkové
uzavfiít. Práce tedy probíhaly za plného náv‰tûvnické-
jednak upozornit na unikátní gotické malby, které v re-
péãe v Praze zpfiístupnûní ãásti objektu, pfiedev‰ím zá-
ho provozu.
gionu nemají obdoby, ale také odbornû diskutovat na
mecké kaple a takzvané zelené komnaty v prvním pat-
Jaké malby se vlastnû na stûnách kaple nacházejí?
fie, kde se nacházejí renesanãní nástûnné malby vãet-
Za prvé si musíme pov‰imnout, Ïe se jedná o nûkolik
nû nejstar‰ího vyobrazení hradu z 16. století, z doby,
vrstev maleb. Odborná literatura zaznamenává dvû
Jako první vystoupila zástupkynû vlastníka Ing. Zu-
z nich, s nejvût‰í pravdûpodobností se v‰ak jedná
zana Pavlíková, která seznámila pfiítomné se vztahem
Objekt se v‰ak nedoãkal ani omezeného zpfiístupnûní,
o vrstvy tfii. Ve stavebnû-historickém prÛzkumu z kon-
souãasn˘ch majitelÛ k objektu hradu, s koncepcí jeho
pfiestoÏe i fieditel Krajského stfiediska památkové péãe
ce 80. let byla kaple datována do období kolem roku
obnovy po restituci a s problémem získávání financí na
a ochrany pfiírody v Liberci po Národní knihovnû v lis-
1270, ov‰em její v˘zdoba zde bohuÏel není zmínûna!
kdy vlastníkem hradu byl rod HrzánÛ z Harasova.
1
topadu 1959 poÏadoval moÏnost vytvofiení malého ná-
4
téma, jak v restaurátorském zásahu pokraãovat a jak
na nûj získávat finanãní prostfiedky.
obnovu takto v˘znamné kulturní památky. Mgr. Milo‰
Nejstar‰í vrstva maleb, které se nacházejí na vût‰i-
Krãmáfi z oddûlení péãe o movité památky NPÚ – ÚOP
nû obvodu kaple, je datována do pr vní poloviny
v Liberci pfiedstavil posluchaãÛm nejprve historii hradu
V prÛbûhu 50. a 60. let probíhaly na objektu pouze
14. století; díky lineárnímu pojetí je nûkdy pfiesnûji kla-
a ikonografické prameny a posléze kroky, které podni-
stavební udrÏovací práce, které v‰ak nezahrnovaly
dena do jeho 30. let (Menclová). âestné místo zaují-
kali pracovníci památkové péãe od 50. let 20. století
restaurování. To se pfiipravovalo aÏ na konci 60. let.
má motiv UkfiiÏování (ve dvou vrstvách), provázeného
V srpnu 1973 konstatovali pracovníci krajského stfie-
po stranách postavami apo‰tolÛ (nádherné je zejména
diska památkové péãe, Ïe „gotické fresky jsou váÏnû
zpracování apo‰tola Bartolomûje nesoucího vlastní kÛ-
■ Poznámky
ohroÏeny – zprá‰kovatûlé a na mnoha místech je je-
Ïi). Tyto fiady apo‰tolÛ na boãních stûnách byly pozdûji
1 Archiv NPÚ – ÚOP v Liberci, Dopis konzer vátora SPP
jich omítka tak popraskaná, Ïe hrozí opadávání…
pfiemalovány v˘jevy ze Ïivota Panny Marie a scénami
pro okres Doksy ze dne 24. ãervence 1958.
(a) je nutno neprodlenû zajistit restaurátorem fixování
utrpení Krista. Jako pendanty jsou umístûny dva v˘jevy
2 Archiv NPÚ – ÚOP v Liberci, Dopis fieditele KSPPOP ze
fresek, mají-li zÛstat zachovány“. Na základû tohoto
znázorÀující archandûla Michaela – na jedné stranû je
dne 3. listopadu 1959.
sdûlení mûly b˘t v roce 1974 provedeny sondy. K re-
zobrazen pfii váÏení du‰í u posledního soudu, na dru-
3 Archiv NPÚ – ÚOP v Liberci, Dopis fieditele KSPPOP ze
staurování v‰ak nedo‰lo, a to i z dÛvodu, Ïe objekt
hé stranû jako rytífisk˘ svûtec bojující s drakem. Nad
dne 13. srpna 1973.
zmûnil majitele, kter˘m se stala Spolana Neratovice,
b˘valou tribunou se nacházejí postavy sv. Kr y‰tofa
4 Stavebnû-historick˘ prÛzkum zpracovali Dobroslav Lí-
n. p., jeÏ plánovala v objektu vybudovat takzvané noãní
a svûtic. Na schodi‰ti jsou pak tûÏko identifikovatelné
bal, Petr Macek a Olga Novosadová v roce 1989.
2
v‰tûvního okruhu.
3
SEMINÁ¤E, KKONFERENCE, AKCE
157
novy maleb, tak aby zÛstala zachována jejich podstata
v uzavfiené bránû, kterou otevírá vûfiícím, s korunou,
a zároveÀ byly i nadále ãitelné pro odbornou i laickou
Ïezlem a berlou – pfiedstavuje krále Vratislava II. Velmi
vefiejnost. A vlastník je postaven moÏná pfied nejtûÏ‰í
v˘znamná je i dal‰í staÈ Jarmily Hláskové Vy‰ehrad ve
úkol: zajistit pro dal‰í etapu restaurátorsk˘ch prací fi-
v˘povûdi nejstar‰ích pfiemyslovsk˘ch mincí. Mince
nanãní prostfiedky.
z 10. a 11. století mají pro dobu, o níÏ nemáme dostaMilo‰ KRâMÁ¤
tek písemn˘ch zpráv, velkou vypovídací hodnotu. Pfiemyslovci je zaãali razit nûkdy po roce 995, vy‰ehradská mincovna vznikla na poãátku 90. let za vlády
Obr. 2. Houska (okres âeská Lípa), hrad, akad. mal. Jan
Îivn˘ pfiedná‰í v rámci workshopu. (Foto 2007)
■ Poznámky
Boleslava II. (967– 999). J. Hlásková rozebírá vy‰e-
5 Archiv restaurátorsk˘ch zpráv NPÚ – ÚOP v Liberci,
hradské mince tehdej‰ích kníÏat, jejich nápisy i zkrat-
ã. 569, Jan ÎIVN¯: Provedení základních konzervaãních
ky. Karel Mal˘ hodnotí v pfiíspûvku K poãátkÛm Crimen
upevÀovacích prací pro zabránûní stále více postupujícící
laese maiestatis v âechách – Vy‰ehradsk˘ proces z ro-
destrukce vzácn˘ch gotick˘ch maleb v kapli na hradû
ku 1130 tehdej‰í vefiejn˘ soud s atentátníky údajnû pfii-
Houska, s. 3.
pravujícími zavraÏdûní Sobûslava I. Îalobcem tu byl pa-
6 TamtéÏ, s. 4.
novník a soudci, snûm ãesk˘ch velmoÏÛ a bojovníkÛ,
pro záchranu nástûnn˘ch maleb, i pohled památkáfie
v poãtu asi 3000 osob. Ivo Kofián se ve své stati Svat˘
na souãasn˘ restaurátorsk˘ zásah.
Prokop, Vy‰ehrad a svûtcovy legendy ze 14. století za-
Hlavním bodem programu v‰ak byl pfiíspûvek
ak. mal. Jana Îivného o historii a pfiípravû restaurátorsk˘ch zásahÛ v kapli a následná prezentace v˘sledkÛ jeho práce na jednotliv˘ch ãástech gotick˘ch ma-
b˘vá pr vní vlnou národního cítûní po vymfiení Pfiemy-
RECENZE
BIBLIOGRAFIE
leb. V roce 2007 restaurátor provedl fixaci omítkov˘ch
fixáÏemi (podkladové vrstvy a vrstvy maleb). V rozsahu
na poãe‰Èovací snahy biskupa Jana IV. z DraÏic a rozvípfiíspûvku posuzuje ZávûÈ Eli‰ky Pfiemyslovny. Dcera
S b o r n í k K r á l o v s k ˘ Vy ‰ e h r a d
ní povrchu vápenn˘mi tmely, v rozsáhl˘ch trhlinách ve
formû bordur. UpevÀování bylo provádûno i povrchovû
ho patriciátu a nûmeck˘ch Ïebrav˘ch fiádÛ. Poukazuje
jení kultu ãesk˘ch svat˘ch. Zdenka Hledíková ve svém
i barevn˘ch vrstev a zbavil povrch maleb nejhrub‰ích
neãistot. „Odpadávající omítky byly zaji‰tûny pod úrov-
slovcÛ jako reakcí proti zpupnosti bohatého nûmecké-
krále Václava II. a poslední korunovaná pfiíslu‰nice
pfiemyslovského rodu proÏila zbytek svého Ïivota na
Sborník Královsk˘ Vy‰ehrad III., Karmelitánské nakladatelství, s. r. o., Kostelní Vydfií, 2007.
tohoto minimálního restaurátorského zásahu byla pro-
Vy‰ehradû. V závûti odkázala svou sbírku relikvií cisterciáckému klá‰teru ve Waldsassích.
ZávaÏn˘ byl referát Heleny Soukupové K interpretaci
vedena také konzer vace nástûnn˘ch maleb vãetnû
Královská kolegiální kapitula sv. Petra a Pavla na
kostelÛ sv. Klimenta a sv. Vavfiince. Autorka publikova-
o‰etfiení proti plísním a dal‰ím mikroorganismÛm.
Vy‰ehradû vydala v roce 2007 uÏ tfietí svazek sborníku
la své názory jiÏ dfiíve v ãasopise PrÛzkumy památek
Nevhodné, ru‰ící novodobé tmely nebyly nicménû vy-
o Vy‰ehradû. Jeho základem je souhrn referátÛ na‰ich
XI, 2005, ã. 2, s. 3–54. Podle ní je otonsk˘ kostel, zji‰-
mûÀovány a nebyla provádûna ani jakákoli retu‰. Toto
pfiedních badatelÛ ze semináfie Vy‰ehrad a Pfiemyslov-
tûn˘ B. Nechvátalem pod bazilikou sv. Vavfiince, hleda-
ci, konaného 26. záfií 2006. Soubor jednadvaceti rÛz-
n˘m kostelem sv. Klimenta; zmínûná bazilika byla pak
Úãastníci dílny mohli porovnávat stav maleb pfied za-
nû zamûfien˘ch pfiíspûvkÛ je ve sborníku, redigovaném
zasvûcena dvûma svûtcÛm, sv. Klimentu a Vavfiinci.
poãetím první etapy restaurátorského zásahu, v jeho
PhDr. Bofiivojem Nechvátalem, CSc., ve spolupráci
Oba kostely byly souãástí panovnického sídla a bazili-
prÛbûhu i po skonãení prací z roku 2007.
s prof. ThDr. Jifiím Huberem a JUDr. Janem Kotousem,
ka dle H. Soukupové plnila funkci palácového kostela
Následnû se rozproudila diskuse. Hlavním téma-
rozdûlen na tfii ãásti – ãtrnáct hlavních referátÛ o Pfie-
krále Vratislava II. Existenci kostela tohoto zasvûcení
tem byly otázky, jak pokraãovat v restaurování a jakou
myslovcích a pfiemyslovském Vy‰ehradu, pût o kapitu-
v 10.–11. století na Vy‰ehradû se pokou‰í prokázat vy-
míru retu‰í a rekonstrukcí zvolit. To byl také hlavní
le v ãásti Z dûjin Vy‰ehradu a v oddíle Kronika dva pfií-
‰ehradsk˘m denárem Boleslava III. (999–1003; jasn˘
smysl celého pracovního setkání – zapojit ‰ir‰í odbor-
spûvky o zdej‰ím areálu v 19. a 20. století. Pfiedmluvu
nápis CHEV v kaplici interpretuje jako CLEV, Cle-
nou vefiejnost do debaty o dal‰ím prÛbûhu prací. Sám
VratislavÛv odkaz napsal ke sborníku olomouck˘ arci-
mens). Severní loì vy‰ehradské baziliky sv. Vavfiince
restaurátor upozornil, Ïe „malby potfiebují dal‰í kom-
biskup Jan Graubner, kter˘ pfiipomíná zakladatelskou
mûla emporu a severní ãást pfiíãné lodi je dosud dvou-
plexní restaurátorské o‰etfiení, které by se skládalo
ãinnost Vratislavov˘ch pfiedchÛdcÛ i souãasníkÛ a vel-
podlaÏní s apsidou v klenutém pfiízemí i prvním patfie;
z upevÀovacích prací a z vyjmutí ru‰iv˘ch novodob˘ch
mi oceÀuje pokraãování Vy‰ehradské kapituly v její kul-
v pfiízemí snad byla sakristie a v patfie autorka shledá-
tmelÛ. Novodobé tmely, které neru‰í strukturou, ale
turní ãinnosti.
vá pfiípadnou kníÏecí komoru (camera ducis), v níÏ
o‰etfiení mûlo zásadnû konzer vaãní charakter.“
5
barevností, je moÏné upravit. Tyto práce je v‰ak moÏ-
Rozsáhlou úvodní staÈ první ãásti sborníku Promû-
né provádût jen v tûch pfiípadech, kdy nehrozí riziko
ny role PfiemyslovcÛ ve vztahu ãeské státnosti a po-
po‰kození originálních omítek a maleb. V pfiípadû
stavení Vy‰ehradu vûnoval její autor Vratislav Vaníãek
Také dal‰í stati se vztahují k dobû románské. Milena
i malého rizika by mûly b˘t stávající nevhodné tmely
v˘voji sakrality panovnické hodnosti PfiemyslovcÛ.
Borská-Urbánková fie‰í v pfiíspûvku Kanovník vy‰ehrad-
jen povrchovû upraveny. Odstranûním tmav˘ch skvrn,
KníÏe Václav pfiedstavuje panovnick˘ vzor pro dal‰í ge-
sk˘ a jeho kronika nûkolik dosud rÛznû zodpovídan˘ch
které tyto tmely v plochách maleb vytváfiejí, bude ori-
nerace. V˘razn˘ vzestup PfiemyslovcÛ jako prvofiad˘ch
otázek. Autor kroniky byl zfiejmû knûz a nepochybnû
ginální malba ãitelnûj‰í. Tím vynikne originální lineární
kfiesÈansk˘ch panovníkÛ dokládá udûlení královského
âech, se vztahem k Vy‰ehradu a kníÏeti Sobûslavovi.
(kaligrafická) kresba nástûnn˘ch maleb, aniÏ by mu-
titulu od 11. do 12. století, jejich pov˘‰ení na kurfifity
Autorky Dana Stehlíková, Vendulka Otavská a Alena Fi-
jako jedny z volitelÛ císafie a volba posledních Pfiemys-
lipová vyhodnotily ve svém referátu Fragmenty tkanin
Restaurátorské práce provedené v roce 2007 za-
lovcÛ za panovníky v sousedních zemích. Pfiíspûvek
a kÛÏe z hlavního oltáfie vy‰ehradské baziliky nálezy vy-
bránily dal‰í degradaci nástûnn˘ch maleb. Na následu-
Pavla âerného Zobrazení sv. Václava v Kodexu vy‰e-
zvednuté z menzy oltáfie 30. ãervna 1885 u pfiíleÏitosti
jící etapû jejich záchrany se ov‰em musejí v˘raznou
hradském rozebírá zdej‰í ikonografii miniatur. V podo-
bofiení starého a budování nového závûru chrámu po-
mûrou podílet technologové, a to anal˘zou pouÏit˘ch
bû „Majestas“ je zobrazen i kníÏe Václav, ale jako men-
dle Mockerova návrhu. Do oltáfie je vloÏil po roce 1369
dochovan˘ch maleb a urãením jejich stability i pfiípad-
‰í v rámci iniciály, s pokr˘vkou hlavy, kopím a Ïehnající
Karel IV. Podle tradice jsou to zbytky odûvu a obuvi Vra-
n˘ch moÏností záchrany. Památkáfii a restaurátor jsou
pravou rukou. Na díle spásy se má podílet i svûtsk˘
tislava II., sestávající z textilních fragmentÛ a zlomkÛ
postaveni pfied rozhodnutí najít pfiípustné hranice ob-
vladafi, zachycen˘ na místû jinde situovaného Krista
z koÏeného stfievíce. Textilní zbytky pfiedstavují luxusní
sela b˘t retu‰ována.“
158
6
SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE
mohly b˘t pfiechovávány pfiemyslovské l˘kové stfievíce
a VratislavÛv kodex.
V‰echny fotografie pfievzaty z publikace Královsk˘ Vy‰ehrad.
Obr. 1. Vy‰ehradsk˘ kodex, iniciála D svat˘ Václav, poloÏka 68.
Obr. 2. Pamûtní deska PfiemyslovcÛ ve vy‰ehradském chrámu, návrh Lumír ·indeláfi, 1992.
Obr. 3. PÛdorys pfiedrománské otonské stavby s kfiíÏovou
dispozicí pod základy románské baziliky sv. Vavfiince podle
B. Nechvátala.
Obr. 4. Vy‰ehrad, bazilika sv. Petra a Pavla, LonginÛv
sarkofág, konec 11. století (?). (Foto A. Kleibl)
kostela Vratislava II. Vyjadfiuje se také k písemné
zprávû z roku 1267 o plebánu Arnoldovi, správci
u sv. Klimenta a Vavfiince; podle nûj to v‰ak není dÛkaz o dvojím zasvûcení baziliky, ale o existenci dvou
kostelÛ, které Arnold spravoval. Autor dále hodnotí
osobitou skupinu románsk˘ch dlaÏeb (Sázava, Ostrov,
Star˘ Plzenec, Îatec, Sezimovo Ústí, Hradec Králové,
âáslav, Malá Strana – rotunda sv. Václava), kterou nazval skupinou vy‰ehradského typu. Na Nechvátalovu
studii navazující pfiíspûvek Petry Stránské Antropologie pohfiebi‰tû u baziliky sv. Vavfiince na Vy‰ehradû
jednak konstatuje, Ïe v˘zkum z let 1924–1926 nebyl
1
2
tkaninu, ale zbytky reprezentaãního stfievíce, protkané
vyhodnocen z hlediska antropologického, jednak po-
stfiíbrn˘mi a zlat˘mi lamelkami, jsou nepochybnû pa-
suzuje z tohoto pohledu v˘sledky Nechvátalova v˘zku-
novnické. Do sborníku je zafiazena i studie zemfielého
mu asi dvaceti dvou jedincÛ a tfiinácti skeletÛ v roce
Emanuela Vlãka Antropologicko-lékafiská exper tíza
1971. První ãást sborníku konãí pfiíspûvkem Ladisla-
o kosterních pozÛstatcích pfiipisovan˘ch králi Vratisla-
va Varadzina Vyhodnocení archeologického v˘zkumu
vovi II. Rozbor ukázal, Ïe patfií dvûma jedincÛm; první
v okolí rotundy sv. Martina na Vy‰ehradû, v níÏ hodno-
pozÛstatky („Vy‰ehrad 1“), pfiipisované Vratislavovi II.,
tí poznatky ze star‰ího v˘zkumu (1924–1926). Situa-
E. Vlãek porovnal s pozÛstatky jeho otce Bfietislava I.
ce pfii rotundû byla zmûnûna pfieloÏením ulice Tábor-
a bratra Spytihnûva II. Lebky Bfietislava I. a Spytihnûva
ská (dnes V Pevnosti) na západ od ní, a tak byl terén
II., zobrazené na mincích, vykazují shody rodinného
z velké ãásti poniãen. Sedm zlomkÛ ranû stfiedovûké
utváfiení, s nímÏ lebka „Vy‰ehrad 1“ není ve souladu.
keramiky ze zmínûného v˘zkumu, zabarven˘ch tavbou
Proto ji s nejvût‰í pravdûpodobností nelze povaÏovat za
stfiíbra, cínu a mûdi, svûdãí o specializované ãinnosti
pozÛstatky Vratislava II. Název rozsáhlé kapitoly Zuzany
v blízkosti rotundy, snad v nedalekém dvorci.
V‰eteãkové Sarkofág krále Vratislava II. v kostele sv.
Pr vní pfiíspûvek druhé ãásti sborníku v˘stiÏnû na-
Petra a Pavla na Vy‰ehradû? pfiedem naznaãuje autor-
zval Jan Kotous Franti‰ek Zapletal (1861–1935). Vy-
ãin názor pfii hodnocení úãelu takzvané tumby sv. Lon-
chovatel, organizátor, biskup. Popisuje zde pozoru-
gina, k nûmuÏ se naposled vyjádfiil Denko âumplinski
hodné osudy chlapce pocházejícího ze Seniãky
ve prospûch jejího urãení pro Sobûslava I. Z. V‰eteãko-
u Olomouce, studujícího Slovanské gymnázium v Olo-
vá dospívá k závûru, Ïe tento v na‰ich zemích nejstar‰í
mouci a pak Arcibiskupsk˘ semináfi spolu s Teologic-
sarkofág slouÏil pro uloÏení ostatkÛ zakladatele kapitu-
kou fakultou v Praze. Od roku 1882 studoval v ¤ímû,
ly i chrámu.
kde se stal vicerektorem v roce 1884 otevfiené âeské
Jedním z nejzávaÏnûj‰ích pfiíspûvkÛ ve sborníku je
koleje. UÏ roku 1904 byl zvolen vy‰ehradsk˘m kanov-
studie B. Nechvátala K archeologickému poznání bazi-
níkem, zÛstal v‰ak v ¤ímû, kde se pozdûji zaslouÏil
liky sv. Vavfiince na Vy‰ehradû. Autor v nûm sleduje
o zaloÏení Nepomucena. F. Zapletal zemfiel v sedmde-
dobové objevy a v˘zkumy na Vy‰ehradû v minulosti.
sáti ãtyfiech letech a je pohfiben ve vy‰ehradské kapi-
K jednomu z nejv˘znamnûj‰ích objevÛ do‰lo pfii syste-
tulní hrobce. Ludmila ·olcová popsala v pfiíspûvku
matickém tfietím v˘zkumu (1968–1970), kdy byly pod
Zmûna vyuÏití, stavební úpravy a pfiístavba starého
základy románské baziliky sv. Vavfiince zji‰tûny pozÛ-
purkrabství ãp. 95 v kníÏecí a královské akropoli na
statky star‰í sakrální budovy otonského charakteru
Vy‰ehradû rekonstrukci této palácové budovy z doby
s centrální kfiíÏovou dispozicí. Její hlavní osa je proti
Karla IV., roz‰ífiené o pfiístavbu do hradního valu podle
bazilice severov˘chodnû naklonûna, závûr v‰ak není
návrhu architekta Vladimíra Faktora a autorky ãlánku.
zatím ovûfien – mohl b˘t rovn˘ i s apsidou. B. Nechvá-
U odkr yté jiÏní stûny historické budovy byl proveden
tal zmiÀuje nedávno publikované názory H. Soukupo-
petrografick˘ rozbor zdiva, kter˘ popsal Jan Zavfiel ve
vé o interpretaci baziliky sv. Vavfiince jako palácového
svém ãlánku Petrografick˘ rozbor jiÏní stûny budovy
3
RECENZE, BIBLIOGRAFIE
4
159
V úvodních pasáÏích, pfiedcházejících vlastnímu katalogu mûstsk˘ch bran, které mimo jiné mapují historick˘ v˘voj a stavební rozbor mûstsk˘ch bran, se Z. Fi‰era pokusil tento stavební útvar vymezit a v podstatû
podává v˘klad, které z prezentovan˘ch objektÛ lze do
kategorie mûstsk˘ch bran zahrnout, a které ne. K terminologickému vymezení bran patfií je‰tû pfiesné rozli‰ení branek a for ten. Autor se zab˘vá také úpravou
a vyuÏitím bran v dobû jejich klesajícího v˘znamu. Snahu o komplexnost zpracované problematiky dokládá
5
kapitola vûnovaná Ïivotu v branách (zejména povinnostem a Ïivotu brann˘ch), coÏ lze hodnotit v kontextu
pfiedloÏeného tematického zábûru knihy velmi kladnû.
Obr. 5. PÛdorysné fie‰ení pfiízemí budovy starého purkrabství s vestavbou a pfiístavbou pfii barokní portifikaci.
dací síÀ kapituly s portréty jejích dûkanÛ z 18. století.
Publikace s obdobnou problematikou byly totiÏ dfiíve
V roce 2007 vy‰la publikace Jana Kotouze Por tréty
zamûfieny zpravidla jen na stavebnû-historick˘ rozbor
Vy‰ehradské kapituly. âlánek uzavírá zhodnocení ka-
ãi umûleckohistorick˘ v˘voj zkouman˘ch staveb.
novníkÛ zemfiel˘ch v uplynulém období. Závûreãn˘
Z. Fi‰era se opût snaÏil (v rámci shromáÏdûného
tzv. purkrabství na Vy‰ehradû. Franti‰ek Ka‰iãka se ve
pfiíspûvek Karla Lojky Zpráva o rekonstrukci hfibitovní
materiálu) maximálnû vyãerpat téma sledované nejen
svém pfiíspûvku Tfii poznámky k podobû pfiemyslovské-
kaple, kapitulní hrobky, exhumaci a novém uloÏení po-
v úvodní textové (v˘kladové) ãásti, ale i v katalogu,
ho Vy‰ehradu vyjadfiuje ke tfiem problémÛm ranû stfie-
zÛstatkÛ ãlenÛ Královské kolegiátní kapituly sv. Petra
kde u kaÏdé lokality uvádí v‰echny existující brány
dovûkého Vy‰ehradu – k opevnûní královského areálu,
a Pavla na Vy‰ehradû dokládá tento velmi nároãn˘
i branky. V této souvislosti je tfieba upozornit, Ïe i nû-
podobû pfiemyslovské „Curia regis“ a baziliky sv. Petra
a zásluÏn˘ poãin kapituly. Sborník uzavírá seznam au-
která neopevnûná mûsteãka mûla mûstské brány (na-
a Pavla. Nejstar‰í podoba opevnûní kníÏecího hradu
torÛ s jejich pÛsobi‰tûm a adresami.
pfiíklad âelákovice, okres Praha-v˘chod). Autor zafiadil
s mincovnou na Vy‰ehradû byla nepochybnû shodná
U v‰ech pfiíspûvkÛ je tfieba ocenit vysokou odbornou
do katalogu i takzvané sporné lokality, kde se mûst-
s opevnûním PraÏského hradu – sypan˘ val byl prolo-
úroveÀ, tematickou rozmanitost a bohatou barevnou
ské brány snad mohly nacházet (napfiíklad v Bfieznici,
Ïen nûkolika vrstvami dfievûn˘ch ro‰tÛ a opatfien vnûj-
i ãernobílou dokumentaci. V celém sborníku si autofii
okres Pfiíbram). RovnûÏ jsou pfiipomenuta opevnûní
‰í plentou z nasucho kladeného kamene. Dosavadní
ovûfiovali údaje v ãetn˘ch poznámkách, aby se vyvaro-
nûkter˘ch men‰ích mûst (napfiíklad Jirkova, okres Cho-
názor, Ïe kníÏe Bfietislav I. vymûnil valové opevnûní
vali chyb v datování (myln˘ rok smrti manÏelky Vratisla-
mutov), která byla dokonãena aÏ ke konci 16. století.
PraÏského hradu za hradební zdi z opukov˘ch kvádfií-
va II. Svatavy /1226/ na stranû 203 je moÏné povaÏo-
Autor pfii rekonstrukci star‰ích podob bran vychází z fia-
kÛ, opravili J. Frolík s J. Boháãovou – k celistvému ka-
vat za v˘jimku potvrzující pravidlo). Ke kaÏdému ãlánku
dy archivních pramenÛ a upozorÀuje na zajímavé a nû-
mennému opevnûní hradu do‰lo aÏ za Sobûslava I.
jsou pfiipojena resumé v angliãtinû i nûmãinû. Roztfiídû-
kdy málo pouÏívané konstrukce, jako napfiíklad u Be-
(1125–1140). F. Ka‰iãka proto uzavírá, Ïe za Vratisla-
ní statí je redakãnû ‰Èastné, kapitula vûnovala publika-
ne‰ovské brány v Dûãínû, kde pfiilehlá boãní vûÏ na
va II. mûl Vy‰ehrad nadále jen valové opevnûní. U re-
ci, vydané na kfiídovém papíru s grafickou úpravou pod-
severní stranû byla v úrovni prvního patra hrázdûná.
konstrukce pfiedrománské stavby pod bazilikou
le návrhu Milo‰e Novotného, velkou pozornost. Velmi
Problematika bran je mnohdy úzce spojena s temati-
sv. Vavfiince s kfiíÏovou dispozicí autor nyní pfiipou‰tí
pÛsobivá je i obálka s iniciálou D s trÛnícím sv. Václa-
kou vûÏí (jak uÏ bylo v úvodu zmínûno); napfiíklad ve
i stavbu rozmûrnûj‰í. U baziliky sv. Petra a Pavla pfied-
vem z Vy‰ehradského kodexu. Sborník je tak v˘znam-
mûstû Fry‰tátu (dnes Karviné) je horní brána znázor-
pokládá dvû vûÏe pfii chóru. Krátk˘ pfiíspûvek Dvû pfie-
n˘m pfiíspûvkem nejen k vy‰ehradské problematice,
nûna jako ãtyfipodlaÏní hranolová vûÏ zakonãená cim-
myslovské pamûtní desky uvnitfi a vnû baziliky sv. Pet-
ale i k dal‰ímu poznání poãátkÛ ãeského státu.
bufiím. Autor uvádí u vûÏí nûkter˘ch mûstsk˘ch bran je-
Karel KIBIC
ra a Pavla na Vy‰ehradû napsal jejich autor Lumír
jich ãásti, doloÏené pouze v˘sledky archeologick˘ch
·indeláfi. První deska vznikla u pfiíleÏitosti 900. v˘roãí
v˘zkumÛ. Zajímavé z hlediska v˘voje bran jsou takzva-
smrti Vratislava II. v roce 1992, druhá, pamûtní des-
né pfiedmûstské brány obklopující ohrazená pfiedmûstí
ka Eli‰ky Pfiemyslovny, pochází z roku 1995.
Ve tfietí, závûreãné ãásti sborníku je zafiazena Kronika nejdÛleÏitûj‰ích událostí Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû (1989–2007),
v Chrudimi (autor u nich uvádí první zmínku jiÏ k roku
Encyklopedie mûstsk˘ch bran
v âechách, na Moravû
a ve Slezsku
kterou zasvûcenû napsal fieditel kanceláfie kapituly Jan
1461).
Na závûr publikace je pfiipojen velmi struãn˘ slovníãek odborn˘ch termínÛ a pomûrnû rozsáhl˘ soupis
pramenÛ a literatury. Zpracována je rovnûÏ orientaãní
Kotous. Zpr vu sleduje postupné navracení velkého
Zdenûk FI·ERA: Encyklopedie mûstsk˘ch bran
mapa mûst s mûstsk˘mi branami spolu se seznamem
majetku kapituly, zcizeného v roce 1948 a pozdûji. By-
v âechách, na Moravû a ve Slezsku, Libri, Praha
311 lokalit. Autor se snaÏil shromáÏdit k sledované
ly to jednak objekty na Vy‰ehradû, jednak probo‰tsk˘
2007, 303 stran.
tematice maximum dostupn˘ch informací (v knize pfii-
zámek v Îitenicích a b˘val˘ kustodsk˘ velkostatek
ná‰í údaje celkem o 1150 branách, brankách a fort-
v Kosofii u Prahy. S tím souvisela jejich pozdûj‰í nároã-
Autor Zdenûk Fi‰era zpracoval v roce 2007 Encyklo-
nách), dále provedl rozsáhlou heuristickou práci a pfie-
ná obnova. Kapitula kaÏdoroãnû pofiádala v˘stavy za-
pedii mûstsk˘ch bran v âechách, na Moravû a ve Slez-
dev‰ím terénní prÛzkum, kdy nejobtíÏnûj‰ím úkolem
mûfiené k vy‰ehradské problematice – pfieváÏnû v Lob-
sku, která navázala na obdobnû koncipovanou publi-
bylo zjistit, kde tyto brány skuteãnû stály (autor se pfii-
kovickém paláci na PraÏském hradû, nûkdy pfiímo na
kaci téhoÏ nakladatelství, Encyklopedii mûstsk˘ch vûÏí
rozenû nemohl vyvarovat nûkter˘ch hypotetick˘ch tvr-
Vy‰ehradû. V roce 1999 zaãala kapitula vydávat Teolo-
v âechách, na Moravû a ve Slezsku, jeÏ se objevila na
zení). Z. Fi‰era se pfii zpracování sledované problema-
gické texty, vy‰ly sborníky Vy‰ehrad I., Vy‰ehrad II.
kniÏních pultech v roce 2006. Je tfieba alespoÀ struã-
tiky pot˘kal i s terminologickou nevyjasnûností. Práce,
a Královsk˘ Vy‰ehrad III. Roku 2003 byl kapitulní
nû podotknout, Ïe v nûkter˘ch aspektech sledované
jak uvádí v úvodu, není vûdeck˘m dílem, nicménû pfii-
chrám prohlá‰en za papeÏskou baziliku minor, v její
problematiky se tyto dvû publikace prolínají. Kniha
ná‰í zajímavé a cenné údaje pro dal‰í bádání v oboru
severní vûÏi byla v roce 2005 zfiízena chrámová po-
o mûstsk˘ch branách je opatfiena rovnûÏ fiadou rytin,
památkové péãe, pro historické studium i archeologii.
kladnice a dokonãena oprava kapitulní hrobky a ka-
kreseb, ale i zamûfieními bran, dále plány mûst a dal-
Lubomír PROCHÁZKA
ple. V roce 2006 byla do provozu uvedena nová zase-
‰ími ãetn˘mi pfiekreslen˘mi ikonografick˘mi prameny.
160
Publikace 100 technick˘ch
a industriálních staveb
Stfiedoãeského kraje
V Kolínû se zastavíme hned u dvou v˘jimeãn˘ch
elektráren: Za vrchol funkcionalismu lze právem povaÏovat tepelnou elektrárnu, která se kdysi py‰nila nejvy‰‰ím komínem ve stfiední Evropû. Architekt Jaroslav
Eva DVO¤ÁKOVÁ, ·árka JIROU·KOVÁ, Jan PE·TA:
Fragner ji projektoval za první republiky a po 2. svûto-
100 technick˘ch a industriálních staveb Stfiedoãeské-
vé válce byla podle jeho návrhÛ je‰tû doplÀována. Ko-
ho kraje. Pro Stfiedoãesk˘ kraj vydalo Nakladatelství
línská vodní elektrárna je souãástí Ïelezobetonového
Titanic, spol. s r. o., Praha 2008, 221 stran. Barevné
(pÛvodnû v‰ak ocelového) mostu a zdymadla. Propoje-
fotografie Pavel Friã. Ke knize vy‰el kapesní PrÛvodce
ní v‰ech tûchto funkcí si vyÏádalo unikátní fie‰ení. PÛ-
po technick˘ch a industriálních památkách Stfiedoães-
vodní projekt Antonína Engela nakonec nebyl realizo-
kého kraje.
ván a pfiijat byl návrh Franti‰ka Rotha.
Na rozdíl od „klasick˘ch“ památek dochází k oblibû
Mezi obcemi Korno a Srbsko v okrese Beroun se na-
tûch technick˘ch aÏ v poslední dobû. V souãasnosti je
lézá typick˘ pfiíklad vápenky. Nejprve se zde pouze tûÏil
z této oblasti památkovû chránûno 2800 objektÛ, coÏ
vápenec pro Ïelezárny, ale v dobû nejvût‰ího rozkvûtu
je v‰ak stále málo v porovnání s poãtem industriálních
na pfielomu 19. a 20. století vyrábûla vápenka ‰tûrk,
sku. PfiestoÏe instalace stoÏáru na tomto místû byla
památek, kter˘mi se na‰e republika mÛÏe pochlubit.
rÛzné druhy stavebního vápna a dr tí, mlet˘ vápenec
zpoãátku sporná, v roce 2002 za nûj získali autofii Old-
Recenzovaná kniha pfiedstavuje rovn˘ch sto stfiedo-
i umûlé omítky. Po válce byl prosperující závod odebrán
fiich Hájek, Jaroslav ·afer, Laco Fescu a Tomá‰ Pavlík
ãesk˘ch objektÛ nejrÛznûj‰ího druhu – mosty Ïelezniã-
pÛvodním majitelÛm, rodinû Tomá‰kÛ, a znárodnûn;
ocenûní v architektonické soutûÏi Grand Prix.
ní i silniãní, vodárenské stavby (vodárny, vûÏové vodo-
fungoval pak do konce 60. let. Autofii knihy navrhují
AutorÛm se podafiilo vyváÏit pomûr objektÛ nejrÛz-
jemy, vodní ml˘ny), pivovary, vápenky, cukrovary, dÛlní
promûnit tento u nás zcela v˘jimeãn˘ areál ve skanzen.
nûj‰ího typu, publikace si proto zcela jistû získá své
‰achty a hutû, elektrárny, ale napfiíklad i základnovou
Jeden podobn˘ skanzen, Solvayovy lomy u obce Sva-
pfiíznivce, a to nejen ve stfiedních âechách. Turisté jis-
stanici GSM sítû, dálnici D1 a dal‰í. Nûkteré jsou za-
t˘ Jan pod Skalou, provozuje od roku 1993 spoleãnost
tû uvítají kapesního prÛvodce, jenÏ vychází spoleãnû
psané v seznamu kulturních památek, jiné na tento
Barbora. Je moÏné prohlédnout si zde expozici o lomo-
s knihou a vhodnû ji tak doplÀuje.
status teprve ãekají. Kniha popisuje stavby soukromé
vé a dÛlní tûÏbû vápence (z nûho a ze solanky se tzv.
(restituované) i státní a mnohé z nich dodnes funkãní
Solvayov˘m procesem vyrábûla u Ústí nad Labem so-
a provozované. Jsou fiazeny abecednû, ãíslovány
da), nebo se dokonce povozit na úzkorozchodné lomo-
a u kaÏdého je znázornûno umístûní na mapce a po-
vé dráze. TûÏba zde probíhala v letech 1918–1963.
pis, kter ˘ si v‰ímá pfiedev‰ím architektonick˘ch, ale
Bohatou historii tûÏby zlata v Jílovém u Prahy do-
i jin˘ch pfiedností a ãasto zabrousí hloubûji do histo-
dnes pfiipomíná tamní zlatorudn˘ revír. Nauãná stezka
rie. KaÏd˘ objekt doplÀují jedna aÏ dvû fotografie.
provede náv‰tûvníky chodbami ‰toly sv. Josefa v Ko-
Uveìme si nûkolik pfiíkladÛ:
courském Ïilném pásmu.
Alena VRBOVÁ
EN SCIENTIFIC BULLETIN 60,
2006
For tified churches and monasteries – églises et
monastòres for tifiés. Europa Nostra, The Hague
Kdysi nejvût‰í vodní ml˘n v âechách byl v Brand˘se
V knize se v‰ak lze doãíst i o objektech, které jsou
nad Labem, v sousedství pivovaru. Autofii upozorÀují
v provozu dodnes, napfiíklad o sladovnû (pÛvodnû i pi-
2006, 152 stran s obrázky.
Vûdecká rada organizace Europa Nostra pofiádá
na deset kol, která se dochovala dodnes.
vovaru) v Kounicích. První zmínky o této nároãné barok-
v kaÏdém roce tematická zasedání s pfiedná‰kami
Nejvíce vûÏov˘ch vodojemÛ se u nás nachází v okolí
ní stavbû pocházejí z konce 16. století. Liechtenstein-
sv˘ch ãlenÛ. Ty jsou pak vydávány formou sborníku EN
Mladé Boleslavi, ale památky tohoto druhu stojí samo-
sk˘ pivovar odkoupili roku 1885 bratfii Klusáãkové,
Bulletin (EN scientific bulletin, pÛvodnû IBI Bulletin).
zfiejmû i jinde, napfiíklad dosud funkãní vûÏov˘ vodojem
ktefií pozdûji vyrábûli uÏ pouze slad a závod provozují
Jeho ‰edesát˘ svazek je sborníkem referátÛ z XLI. za-
v Nymburku. Architekt Osvald Polívka (podílel se mimo
i v souãasnosti.
sedání konaného ve dnech 3.–9. 9. 2005 v rumun-
jiné na stavbû Obecního domu v Praze) propÛjãil stav-
Z mnoha Ïelezniãních mostÛ zmínûn˘ch v publikaci
ském Sibiu a vûnovaného otázkám opevnûn˘ch koste-
bû hrav˘ secesní vzhled. Je zdobená vtipn˘mi dekora-
(âelákovice, âervené Peãky, M‰eno, Okofi, Strachovi-
lÛ a klá‰terÛ. Vût‰ina pfiíspûvkÛ je opatfiena souhrnem
cemi: mloci slouÏí jako madlo dvefií, okfiídlení démoni
ce, Îampach a jiné) lze stûÏí vybrat ten nejlep‰í. Most
ve francouz‰tinû (angliãtinû) bez nadpisu.
symbolizují stfiedovûké chrliãe a podobnû.
v Krnsku je ojedinûl˘ stavebnû i konstrukãnû – slouÏí
Obsah (mimo úvod):
Vodovodní systém s akvaduktem v Kutné Hofie vyfie-
od roku 1865. Dne‰ní podobu dostal pfii rekonstrukci
Victor Dan KISILEVICZ: For tified Monasteries in
‰il dlouhodob˘ nedostatek vody v tomto horním mûstû.
v roce 1924, provedené podle Stanislava Bechynûho
the Nor th-East of Romania, s. 7–16. Pojednání
Jeho souãástí je i tamûj‰í kamenná ka‰na, patrnû od
– práce tr valy jen pÛl roku a doprava na mostû byla
o opevnûn˘ch klá‰terech v Moldávii, které pocházejí
slavného Matûje Rejska z let 1493–1495, která pÛ-
pfieru‰ena na pouh˘ch ãtyfiicet dní! (PÛvodní mostovka
z 15.–17. století. âlánek je pojat jako konvolut me-
vodnû zfiejmû mûla bohat‰í v˘zdobu neÏ v souãasnosti.
byla totiÏ odstranûna aÏ nakonec.)
dailonkÛ doplnûn˘ o shrnutí dosavadních vûdomostí
Jedná se o jeden z nejstar‰ích dokladÛ vodárenství.
Vûtrné ml˘ny holandského typu se u nás zfiizovaly
o obrann˘ch zafiízeních.
Vodárna v Káraném, vybudovaná s pomocí zahraniã-
nejvíce v 19. století, mezi obcemi Dublovice a Pfiíãovy
Daniela ENESCU: Fortified Monasteries and Chur-
ních expertÛ v letech 1905–1914 na soutoku fiek Jize-
na Sedlãansku se v‰ak nachází ml˘n asi z 18. století.
ches in Walachia, s. 17–28. Autorka nejprve nastiÀuje
ry a Labe, zásobuje Prahu skuteãnû kvalitní pitnou vo-
S prÛmûrem zhruba 14 m patfií nejen k nejstar‰ím,
po hlavních v˘vojov˘ch periodách Vala‰ska (do 17. sto-
dou jiÏ od roku 1914. Voda z fieky Jizery zde pfiirozenou
ale i k nejvût‰ím u nás. Krbeãek ve stûnû byl zfiejmû
letí) v˘skyt opevnûn˘ch kostelÛ a klá‰terÛ, po nûmÏ
cestou infiltruje do ‰tûrkopískové pÛdy a následnû je
pouÏíván k osvûtlení, coÏ nebylo vzhledem k riziku po-
následuje struãné shrnutí vûdomostí o jejich poloze,
jímána do studen. Cel˘ areál je v dokonalém souladu
Ïáru v ml˘nech obvyklé.
funkci, organizaci a obranném vybavení.
s okolní pfiírodou, takÏe neznal˘ pozorovatel by ani netu‰il, jak˘ technick˘ systém je skryt˘ pod zemí.
Ve Zruãi nad Sázavou otevfiela firma BaÈa v roce
Hermann FABINI: The Fortified Churches in Southern
1939 jednu ze tfií poboãek (Zruã, Sezimovo Ústí, Par-
Transylvania. Means of Preser ving Them in Present
Vodárna v Rynholci dodávala vodu do zámku v Lá-
tyzánské), kde se obuv vyrábûla aÏ do 90. let 20. sto-
State, s. 29–34. Aktuální informace o komplikované
nech. Zfiízena byla firmou Ing. B. Hlavy poãátkem
letí a kde podobnû jako ve Zlínû nechybí obytná ãtvrÈ.
problematice uchování a prezentace znám˘ch sedmi-
20. let, kdyÏ se obec stala sídlem T. G. Masaryka, kte-
V knize najdeme i zcela novodobé objekty, napfiíklad
hradsk˘ch stfiedovûk˘ch opevnûn˘ch kostelÛ, které
r˘ dal‰í úpravy svûfiil svému hradnímu architektovi Jo-
50 m vysok˘ vysílací stoÏár základnové stanice digitál-
v souãasné dobû proÏívají nelehkou periodu své exi-
sipu Pleãnikovi. Komplex je dnes mimo provoz.
ní rádiové sítû GSM v Hrubém Jeseníku na Nymbur-
stence. Autor je v souãasné dobû klasikem jejich studia.
161
Gianni PERBELLINI: From the St. Zeno Monastery in
s. 87–96. Pfiedstavení podrobného a zodpovûdnû
Verona to the Calmadolite Hermitages and to the Cer-
zpracovaného projektu vûnovaného konzervaci promi-
tosa of Florence, s. 35–44. UÏívání klá‰terÛ k obran-
nentního ‰panûlského klá‰terního hradu, jehoÏ dne‰-
n˘m úãelÛm, a tedy ani jejich reálné opevÀování nebylo
ní podoba je v˘sledkem sloÏitého stavebního v˘voje.
Publikace Poliãka. Moderní
architektura 1900–1950
Rostislav ·VÁCHA, David JUNEK: Poliãka. Moderní ar-
ve stfiedovûké Itálii bûÏnou praxí. Autor proto hradby ze-
Antonio SÁNCHEZ-GIJÓN: Calatrava the Old and Ca-
jména klá‰terÛ eremitsk˘ch fiádÛ chápe spí‰e jako pro-
latrava the New: Two Castles of the Spanish Warior
stfiedek k zaji‰tûní klidu a separace klá‰terní komunity
Knights, s. 97–102. Struãné pojednání o dvou v˘znam-
od ostatního svûta. Vybrané ukázky, s nimiÏ v rámci tex-
n˘ch a rozsáhl˘ch hradech calatravského rytífiského fiá-
Pfiedkládaná publikace byla vydána jako 5. svazek
tu pracuje, pak prezentuje formou struãn˘ch monografií.
du. Star‰í z nich je jiÏ arabského pÛvodu z 9. století;
edice PAMÁTKY a 94. tisk Mûstského muzea a galerie
chitektura 1900–1950, vydalo Mûstské muzeum a galerie Poliãka, Poliãka 2007, 48 stran s fotografiemi.
Conleth MANNING: Defensive Features of Irish Me-
v rukách fiádu, kter˘ do jeho podoby pfiíli‰ nezasáhl, byl
Poliãka. Vychází z pera na‰eho pfiedního znalce mo-
dieval Churches, s. 45–52. V ãlánku jsou rozebírány tfii
od roku 1147. Mlad‰í hrad, vystavûn˘ v 13. vûku, zaují-
derní architektury prof. Rostislava ·váchy, kter˘ zde
charakteristické aspekty irsk˘ch stfiedovûk˘ch opevnû-
má dominantní polohu.
ve struãnosti pfiedstavuje architektonick˘ v˘voj Poliãky
n˘ch kostelÛ a klá‰terÛ: ranû stfiedovûká církevní
Joachim ZEUNE: Fortified Churches and Churchyards
v letech 1900–1950 a upozorÀuje na nejv˘znamnûj‰í
opevnûní, která byla typická pro témûfi v‰echny církev-
in Bavaria: Some Critical Remarks, s. 103–110. Kritické
stavby dané doby i jejich tvÛrce. Kniha je rozdûlena do
ní lokality této epochy, dále volnû stojící okrouhlé vûÏe
zamy‰lení, jehoÏ v˘sledkem je konstatování, Ïe pouze
ãtyfi ãástí podle jednotliv˘ch architektonick˘ch smûrÛ,
stavûné jako kostelní zvonice cca v letech 950–1150
zhruba tfietina lokalit oznaãovan˘ch ve v˘chodním Bavor-
které v prÛbûhu let promûÀovaly podobu tohoto v˘-
(které ov‰em nebyly stavûny jako obranné stavby, aã
sku tradiãnû jako opevnûné kostely a kostelní hrady na-
chodoãeského mûsta.
se mohly doãkat uÏití jako refugium) a koneãnû mlad‰í
plÀuje jejich charakteristiku. OpevÀování kostelÛ v Ba-
1. OpoÏdûn˘ historismus a secese (1900–1918):
stfiedovûká obranná zafiízení kostelÛ a klá‰terÛ.
vorsku není doloÏeno pfied 14. stoletím. Rozmach
V této ãásti autor nastiÀuje atmosféru pfielomu
Etienne PONCELET: ª ñvêché fortifié de Beauvais,
pfiinesla aÏ doba husitsk˘ch válek a druhou vlnu je moÏ-
19. a 20. století, kdy nikoho ani nenapadlo, Ïe by Po-
s. 53–60. Opevnûn˘ biskupsk˘ palác v Beauvais pro-
né spojovat s tureck˘m nebezpeãím. Obrannou funkci
liãka mohla zaÏít jak˘koli architektonick˘ rozmach.
dûlal sloÏit˘ stavební v˘voj od sv˘ch poãátkÛ v 11. sto-
bavorské kostely plnily do konce 16. století. V jejich
Pfiedev‰ím z dÛvodu, Ïe ji minuly v‰echny hlavní Ïelez-
letí pfies pfiestavby ve 12. a 14. století (jejichÏ v˘sled-
vnûj‰ím opevnûní ãasto registrujeme flankovací vûÏe,
niãní trati a teprve v roce 1896 mûsto protnula lokál-
kem je napfiíklad i silnû opevnûn˘ vstup). Stfiedovûká
nezfiídka velmi subtilní. Autor odmítá uÏívání termínu Kir-
ní dráha ze Svitav do Skutãe. Proto se zde usadilo jen
podoba s okrouhlou vûÏí, palácem a opevnûn˘m dvou-
chenburg a místo nûj zavádí pojem Kirchhofburg (v pfií-
málo velk˘ch prÛmyslov˘ch podnikÛ. Pfiirozen˘ rozvoj
vûÏov˘m vstupem, která je ve Francii v˘jimeãná tím, Ïe
padû, Ïe obranné prvky vykazuje pouze kostel, a ne
mûsta rovnûÏ omezovaly zvlá‰tnosti jeho samosprávy,
palác byl silnû opevnûn i proti mûstu, pfietrvala v rene-
vnûj‰í ohrazení, klasifikuje ho jako Wehrkirche).
která byla rozdûlena na takzvanou osadu mûsta Poliã-
Michael LOSSE: Fortified Churches and Cemeteries
ky „uvnitfi hradeb“, bohatou a velmi spofiivou, a na po-
in the Hegau, a Landscape at Lake Constance, s. 111–
litickou obec, jeÏ zabírala celé území mûsta a mûla
Ioanna STERIOTOU: The Defensive Character of the
116. Autor zdÛrazÀuje skuteãnost, Ïe ne v‰echny stavby
velkorysej‰í pfiedstavy o jeho budoucnosti, k jejich na-
Monasteries of Crete: a Traveloque Based on the Evi-
oznaãované jako opevnûné kostely skuteãnû opevnûné
plnûní v‰ak nemûla dostatek penûz. Po niãivém poÏá-
dence Presented by Vasiliev Grigorovitz Barschi
byly. Pro oblast Hegau pak vymezuje opevnûné kostely
ru v roce 1845 muselo b˘t mûsto vystavûno znovu.
(c. 1745–6) and Giuseppe Gerola (1900–1902), s. 61–70.
a hfibitovy na venkovû, opevnûné kostely ve mûstech
Autor v‰ak s politováním konstatuje, Ïe s v˘jimkou no-
Obranné vyuÏití, a tedy i opevÀování klá‰terÛ bylo v ¤ec-
(známy jsou pouze dva pfiípady), dále kostely a hfibitovy
vogotického chrámu sv. Jakuba (1853–1865) od An-
ku obecnû bûÏnou praxí. Na Krétû zaznamenal mona-
s doãasnou nebo improvizovanou fortifikací a nakonec
tona Wacha z Pardubic a novorenesanãní budovy ne-
stick˘ Ïivot i stavba klá‰terÛ v˘raznou renesanci v prÛ-
jako zvlá‰tní pfiípad kostel v pevnosti Hohentviel.
mocnice (1889–1890) od praÏského architekta
sanãní úpravû aÏ do 18. vûku. V souãasné dobû z nûj
stále stojí podstatná ãást.
bûhu 16. století a v následující dobû aÏ do pádu Candie
Tomá‰ DURDÍK: Monaster y Castle in Broumov,
Mayera ve mûstû vzniklo jen málo monumentálních
v roce 1669 v souvislosti s tureck˘m ohroÏením. Kromû
s. 117–122. Struãné shrnutí vûdomostí o jediném
staveb, které by místní publikum podnûcovaly debato-
krétsk˘ch klá‰terÛ (zejména z oblasti Chanie, u níÏ
klá‰terním hradu v âechách.
vat o jejich kvalitû a stylu. Kritizuje místní vzdûlance
autorka vychází zejména z informací V. G. Barschiho
Stanis∏aw MOSSAKOWSKI: Fortress-monastery on
a publicisty, pfiispívající do ãtrnáctideníku Jitfienka,
a G. Geroly) ãlánek prezentuje i nûkteré známé opevnû-
the White Mountain (Jasna Góra) at Cz´stochowa,
ktefií se nenauãili posuzovat architekturu jako autor-
né klá‰tery mimo Krétu (Mt. Athos, Meteora).
s. 123–128. Struãn˘ pfiehled vojenské funkce a osu-
sk˘ v˘kon, neznali jména pfiedních ãesk˘ch architektÛ
dÛ známého polského klá‰tera opatfieného bastiono-
a nedovedli odli‰it kvalitu jejich tvorby od produkce
v˘m opevnûním.
místních stavitelÛ. Staãilo pr˘, kdyÏ budova vyhovûla
Isik AYDEMIR: Les Premiéres Eglises de ª Anatolie
centrale suivent º extension du Christianisme vers ª Ouest,
s. 71–86. Pro nejstar‰í kfiesÈanské kostely v centrální
Johanna KARMOWSKA: Fortified Churches and Mo-
konvenãním nárokÛm na architektonickou krásu
Anatolii (napfiíklad v Kapadocii) je typická mimo jiné
nasteries: Transformation of Functions in Social Con-
a slouÏila svému úãelu. Takov˘ postoj byl pro venkov-
i ‰patnû pfiístupná, pro obranu vyuÏitelná poloha.
text, s. 129–134. Text, kter˘ bohuÏel v podstatû pou-
ská mûsta bûÏn˘ a zÛstává takov˘ dodnes. R. ·vácha
Geoffrey STELL: Fortified Churches and Protected
ze opakuje ‰kolské sociologické pouãky, se zab˘vá
dále uvádí jednotlivé stavby, vystavûné v duchu sece-
Places in Medieval Scotland: Some Problems of Defini-
klá‰ter y v okolí Krakova a moÏnostmi jejich funkãní
se a nûkter˘ch historizujících slohÛ, spolu s jejich do-
tion, s. 79–86. Na skotsk˘ch církevních stavbách bylo
transformace v souãasné dobû.
bov˘mi vyobrazeními. Seznamuje ãtenáfie také s podobou mûstské zástavby roku 1912 a 1945.
doposud mnoÏství prvkÛ interpretováno povût‰inû jako
Niels-Knud LIEBGOTT: Some Examples of Danish
obranné zafiízení. Autor upozorÀuje, Ïe znaãná ãást
Fortified Churches, s. 135–144. âlánek pfiedstavuje
2. Novoklasicismus, rondokubismus, expresionis-
z nich mÛÏe b˘t jistû chápána jako aplikace konvenãních
v˘bûr dánsk˘ch opevnûn˘ch kostelÛ zejména z 12. sto-
mus (1918–1925): Poliãka se zaãala mûnit po vzniku
forem architektury. Mimo vlastní církevní fortifikace au-
letí, ãasto okrouhl˘ch centrál.
âeskoslovenské republiky v fiíjnu 1918, k ãemuÏ pfii-
tor pojednává i o „chránûn˘ch místech“ s refugiální
Jonathan COAD: Matching the Treath? Some De-
spûlo zaloÏení muniãní továrny na jih od mûsta, a tudíÏ
funkcí. Jedná se buì o svatynû, ãi znaãnû rozsáhlá úze-
fences in Southern England During the Hundred Years
rychl˘ nárÛst obyvatel. Bytovou krizi, jeÏ propukla po
mí (oznaãovaná termínem girth), která jsou skotsk˘m
War, s. 145–152. Zajímavá studie je vûnována inten-
celé zemi, se nov˘ stát snaÏil odvrátit daÀov˘mi úleva-
specifikem.
zivnímu opevÀování jiÏní Anglie, respektive jejího po-
mi, pÛjãkami a podporou bytového druÏstevnictví. Tato
bfieÏí, proti nájezdÛm v dobû stoleté války a fie‰í i otáz-
kapitola tedy pfiedstavuje pfiedev‰ím stavby z fiady ro-
ku praktické efektivity tûchto opatfiení.
dinn˘ch i vût‰ích domÛ vyprojektovan˘ch Jindfiichem
Fernando COBOS-GUERRA: Studies Regarding
Montearagon Castle-convent (Conser vation Master
Plan for Montearagon Castle-convent in Huesca),
162
Tomá‰ DURDÍK
Machem, Oldfiichem Liskou, Václavem Fleglem, Jose-
vznikla ve mûstû Ïádná stavba, která by se svou hod-
mického potenciálu klá‰tera, v˘znamnû postiÏeného hu-
notou rovnala poliãské architektufie z doby první repub-
sitsk˘mi válkami, reformací a událostmi tfiicetileté války.
liky, jeÏ po sobû zanechala nejcennûj‰í památky v „dru-
Ke zlep‰ení finanãních podmínek do‰lo zásluhou opatÛ
hém“ mûstském panoramatu za Synsk˘m rybníkem,
Tomá‰e Sartoria a Otmara Zinkeho na pfielomu 17.
v Tylovû domû, ve ·mídovû vile a spofiitelnû od Jindfii-
a 18. století. Tento poãin je nutné chápat také v ‰ir‰ím
cha Freiwalda. Podle jeho slov se aÏ mlad˘m místním
kontextu dlouhodobého procesu velkolepé barokní ob-
architektÛm Davidovi Jifiíãkovi a Karlu ·rámkovi podafii-
novy v‰ech klá‰terÛ, probo‰tství, rezidencí, hospodáfi-
lo s jejich rodinn˘mi domy v Modfiecké ulici znovu do-
sk˘ch dvorÛ i poddansk˘ch mûsteãek a vesnic a jejich
sáhnout prvorepublikové kvalitní úrovnû.
ekonomické situace.
Publikace pfiedstavuje pro ãtenáfie v˘znamn˘ zdroj
Do broumovské skupiny kostelÛ patfií vedle pfiesta-
poznání o moderní architektufie Poliãky. Jedná se sice
vûného broumovského klá‰tera a klá‰tera v Polici nad
o na pohled útlou broÏuru, která v‰ak pfiesto nabízí
Metují novû postaven˘ kostel sv. Jifií a sv. Mar tina
mnoho hodnotn˘ch informací, map a fotografií. Publi-
v Mar tínkovicích (1690–1692) od architekta Jana
kace je v závûru je‰tû doplnûna adresáfiem staveb,
Kfititele Allia. V˘stavbou dal‰ích kostelÛ byli povûfieni
prameny, literaturou a mapou Poliãky s vyznaãením
jiÏ zmínûní Kry‰tof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, dí-
objektÛ uveden˘ch v adresáfii.
ky nimÏ byla zavr‰ena finální promûna kraje v zemi
Lucie ERNSTOVÁ
„zaslíbenou“ vrcholnému baroku. Na základû plánÛ
Kry‰tofa Dientzenhofera vznikly kostely: sv. Archandûla Michaela ve Vernéfiovicích (1719–1720), sv. Jaku-
fem Machem ãi návrh úpravy nové ãtvrti za Synsk˘m
rybníkem od Oldfiicha Lisky a Vladimíra Zákrejse. Zmi-
Publikace Broumovská skupina
kostelÛ
Àuje i ojedinûl˘ soubor rondokubistick˘ch domÛ, vznik-
ba Vût‰ího v Ruprechticích (1720–1730) a sv. Barbor y v Otovicích (1725–1726). V plné reÏii jeho syna
Kiliána Ignáce pak byly postaveny kostely: V‰ech
l˘ch v letech 1922–1924, a v˘stavbu „grandiózního
Bohumír PROKOP, Jifií T. KOTALÍK, Pavel SÒVA: Brou-
Svat˘ch v Hefimanovicích (1722–1724), sv. Anny ve
chrámu boÏstev umûní“ – poliãského divadla ãili Tylo-
movská skupina kostelÛ. PrÛvodce ‰kolou ãeského
ViÏÀovû (1724–1725), sv. Prokopa v Bezdûkovû nad
va domu (Antonín Mendl a Václav ·antrÛãek) – moder-
baroka v kraji pískovcov˘ch skal, vydalo nakladatelství
Metují (1724–1727), sv. Markéty v ·onovû (1726)
ní architektury, která se po stylové stránce pohybuje
Modr˘ andûl, Vernéfiovice 2007, 37 stran s barevn˘mi
a rovnûÏ kostel sv. Mafií Magdaleny v BoÏanovû
na rozhraní pfieváleãného jehlancového kubismu a po-
fotografiemi, anglick˘m a nûmeck˘m pfiekladem.
(1735–1743). K této skupinû kostelÛ lze také volnû
váleãného expresionismu.
pfiiradit dal‰í stavby. V pr vní fiadû ojedinûlou kapli
3. Purismus a funkcionalismus (1925–1935): Jed-
V minulém roce vydalo nakladatelství Modr˘ andûl ve-
Hvûzda (1723– 1733), vybudovanou Kiliánem Igná-
nalo se o období, kdy mladí architekti zaãali útoãit pro-
lice cenného prÛvodce ‰kolou ãeského baroka na Brou-
cem Dientzenhoferem na horském hfiebeni nad Kfiini-
ti vzne‰enosti v architektufie. Stavby vytvofiené s pfied-
movsku. Drobná kniha nám na nûkolika stranách pfied-
cemi. Topografická literatura zmiÀuje v souvislosti
stavou paláce ãi chrámu i budovy pfiíli‰ bohatû
stavuje hodnotn˘ soubor venkovsk˘ch farních kostelÛ,
s opatem Zinkem je‰tû kapli Bolestné Panny Marie
zdobené se dostávaly do rozporu s civilní atmosférou
jenÏ vytvofiil v ãeském prostfiedí pozoruhodn˘ obraz na‰í
v Olivûtínû (1701?), ‰estibokou kapli na vrchu Osta‰
demokratické republiky, protoÏe pr˘ pl˘tvaly prostfiedky
duchovní minulosti. ZhmotÀuje se v nûm odkaz pfiedkÛ,
(1711–1720?), ãtvercové knûÏi‰tû z roku 1725 pfii
celé spoleãnosti. Místo toho ãeská avantgarda prosa-
ktefií nám zde zanechali malebnou krajinu jako jedineã-
dnes uÏ zbofieném poutním kostele v Janoviãkách. Do
zovala architekturu, která se oãistí od neekonomické
né místo k zamy‰lení, vnímání krásy, snûní, zkrátka
období pÛsobnosti Zinkeho následovníka Binno Löbla
nabubfielosti a zdobnosti a bude kaÏdou svou formu
k povznesení du‰e i dne‰ního uspûchaného ãlovûka.
patfií kaple sv. Floriana v RoÏmitálu (1747).
zdÛvodÀovat úãelem ãi funkcí. Nejv˘znamnûj‰ím poliã-
Úvodní kapitola ãtenáfii osvûtlí geografické souvis-
„V‰echny chrámy broumovské skupiny nespojují je-
sk˘m architektem z doby první republiky byl Bohuslav
losti pÛvabného a romantického Broumovska, severo-
nom osobnosti objednavatele a stavitele, ale pfiede-
·míd, kter˘ mûsto na Vysoãinû obohatil budovou Ma-
v˘chodního v˘bûÏku Královéhradeckého kraje vklínû-
v‰ím uplatnûní specifického typu venkovského koste-
sar ykov˘ch
vilou
ného do Polska. Jeho vodografii, charakter klimatu,
la. Takov˘ typologick˘ pfiíklad musel primárnû naplnit
(1933–1934) v ulici E. Bene‰e, fasádou starosten-
zvífiata a rostliny, které zde mÛÏeme potkat, i struãnou
poÏadavky na jednoduché a pfiehledné fie‰ení v zása-
ského úfiadu a dal‰ími v˘razn˘mi stavbami.
historii osidlování celé krajiny. V‰e je doprovázeno pÛ-
dû jednolodní svatynû se zvonicí, která musela b˘t lev-
4. Pozdní funkcionalismus (1935–1950): Poslední
sobiv˘mi fotografiemi. Zásadní zlom v dûjinách osidlo-
ná a rychle realizovatelná bez pfiíli‰ sloÏit˘ch technic-
kapitola publikace pfiedstavuje ·mídovu vilu jako pro-
vání i obrazu krajiny Broumovska pfiinesla mohutná
k˘ch pr vkÛ a bohat‰í dekorativní v˘zdoby. Stavební
totyp tfiiceti dvou dal‰ích funkcionalistick˘ch domÛ, ji-
kolonizaãní vlna v polovinû 13. století, kdy pfieváÏnû
solidnost tak dominovala nad umûleck˘mi ambicemi.
miÏ chtûl její autor obestavût cel˘ pfiilehl˘ blok, zámûr
nûmeãtí kolonisté zakládali vesnice na základû zákup-
DÛvodem byla logicky jednak niÏ‰í úroveÀ provádûjí-
v‰ak nebyl realizován. BlíÏe popisuje evangelick˘ kos-
ního (emfyteutického) práva.
cích lokálních zedníkÛ, jednak fakt, Ïe tyto kostely by-
‰kol
(1927–1928),
vlastní
tel na nábfieÏí Svobody od praÏského architekta Bohu-
Dal‰í kapitola vysvûtluje jiÏ zmínûn˘ pojem broumov-
ly v zásadû budovány na náklad samotn˘ch farností
míra Kozáka a poliãského stavitele Josefa Macha
ská skupina kostelÛ, jenÏ oznaãuje poãetn˘ soubor far-
a dobroãinn˘ch sbírek. ... V pfiípadû vût‰iny kostelÛ
(1936–1937), novou mûstskou spofiitelnu od Jindfii-
ních venkovsk˘ch kostelÛ, které vznikly na území patfiící-
bylo uÏito fale‰n˘ch dfievûn˘ch stropÛ s ploch˘m
cha Freiwalda (1936–1937), okresní nemocenskou
mu bfievnovsko-broumovskému klá‰teru, honosícímu se
zrcadlem, pobit˘ch rákosem a omítan˘ch... Broumov-
poji‰Èovnu navrÏenou Rudolfem Krasem (1937–1938)
titulem opatství. Vût‰inou byly vybudovány v relativnû
skou skupinu charakterizují i v˘razné siluety relativnû
a nûkteré dal‰í. V‰echny uvedené stavby mají strohé
krátkém ãasovém období první ãtvrtiny 18. století jako
strm˘ch valbov˘ch stfiech, které svojí v˘‰kou konkuru-
fasády a kr yjí je tradiãní sedlové ãi valbové stfiechy.
dílo opata Otmara Zinkeho a stavitelské rodiny Dient-
jí vûÏím.“ Text dále popisuje nejrÛznûj‰í charakteristi-
Jejich objemy jsou v˘raznû ãlenûné, jak autor knihy
zenhoferÛ. Motivem tohoto v˘znamného poãinu byla ob-
konstatuje, nepochybnû proto, aby co nejvíce zapadly
nova jiÏ nevyhovující sítû doÏívajících mal˘ch dfievûn˘ch
■ Poznámky
do svého prostfiedí.
kostelíkÛ. Jejich periodické opravy byly stále nároãnûj‰í,
1 Bohumír PROKOP, Jifií T. KOTALÍK, Pavel SÒVA: Brou-
V˘stavba Poliãky od roku 1950 do souãasnosti zatím
proto dospûl opat Zinke k zásadnímu rozhodnutí, nahra-
movská skupina kostelÛ. PrÛvodce ‰kolou ãeského baro-
ãeká na podrobnûj‰í v˘zkum. Profesor ·vácha v‰ak nic-
dit v‰echny existující kostely novostavbami. Pfiedpokla-
ka v kraji pískovcov˘ch skal, Modr ˘ andûl, Vernéfiovice
ménû pokládá za jisté, Ïe v tomto dlouhém období ne-
dem tohoto kroku v‰ak byla v první fiadû obnova ekono-
2007, s. 6.
1
163
Z OBSAHU
ODBORN¯CH
âASOPISÒ
·rámková. AÏ na Z. Luke‰e, kter˘ navrhuje, aby si tento problém mûsta fie‰ila kaÏdé po svém, se v‰ichni
shodují na kladné odpovûdi.
Oskar a Elly Oehlerovi, s. 73.
âlánek k v˘stavû v Galerii architektury v Brnû, vûnované v˘jimeãnému architektonickému páru, jehoÏ
tvorba pfiedstavuje jeden z vrcholÛ meziváleãné funkcionalisticky orientované tvorby na stfiední a severní
Architekt 2008/1
Jifií PLOS: Hlavní architekti mûst a místní správa,
s. 2.
Moravû.
Radomíra SEDLÁKOVÁ: Slavné praÏské vily – tfietí
vydání knihy a expozice v NG, s. 74.
Autor v úvodníku zmiÀuje rÛzné pfiístupy k funkci
âlánek k v˘stavû v praÏském VeletrÏním paláci a re-
hlavního architekta a pfiiklání se k pojetí, kdy jde
cenze publikace, která u pfiíleÏitosti v˘stavy vy‰la ve
o kvalifikovaného konzultanta, schopného pfiesnû for-
tfietím, roz‰ífieném vydání.
mulovat zájmy mûsta, aniÏ by bránil vzniku kvalitního
urbanismu a architektury. Následují úvahy o právním
postavení tûchto architektÛ. Pfiedností je podle autora
taková pozice, která spoãívá dÛslednû na osobní odpovûdnosti.
Jifií SCHMIDT: Hotel Metropol. Národní tfiída, Praha,
ky a specifika pfiedstavované skupiny venkovsk˘ch
kostelÛ, jakoÏ i atmosféru, v níÏ byly budovány.
s. 4–25.
Architekt 2008/2
Zdenûk LUKE·: Evropská tfiída – v˘zva pro diskusi,
s. 2.
Úvodní zamy‰lení nad v˘vojem prostoru mezi Evropskou tfiídou a ulicemi Kafkovou, Gymnazijní a Banskobystrickou v Praze 6. PÛvodní EngelÛv urbanistick˘
První pfiíspûvek nové rubriky Top realizace, která si
koncept zde byl realizován jen torzálnû, prostor byl
V následujících kapitolách jsou ve struãnosti pfied-
klade za cíl pfiedstavovat vybrané stavby zevrubnû od
dlouho vyplnûn provizorními stavbami a následnû
staveny jednotlivé kostely spolu s jejich pÛdorysem,
tvÛrãího procesu aÏ po realizaci. Osmipatrov˘ hotel
stavbami pÛvodní ideu nerespektujícími. Nov˘ objekt
základními daty a pfiedev‰ím pÛsobiv˘mi fotografiemi
vznikl pfiestavbou b˘valé administrativní budovy Sport-
E-Gate správnû vyplÀuje nároÏí, na druhé stranû jde
Pavla SÛvy a Bohumíra Prokopa. Publikace je je‰tû do-
turist z let 1967–1971. Novostavba navazuje na prvo-
o dal‰í solitér, na nûjÏ se bude opût tûÏko navazovat.
plnûna kapitolami Stavitelé broumovské skupiny kos-
republikovou regulaci; díky prÛhledné sklenûné fasádû
telÛ, která se podrobnûji vûnuje jednotliv˘m architek-
mÛÏe vnitfiek domu v˘bornû komunikovat s ulicí. Na
tÛm podílejícím se na vzniku tohoto souboru, a konãí
stfie‰e je terasa s panoramatick˘m v˘hledem. Pfiízemí
Zevrubné pojednání v rubrice Top realizace o nové
krátk˘m pojednáním o barokní stavitelské praxi, jeÏ
zabírá voln˘ prostor s recepcí hotelu a vefiejnû pfiístup-
kanceláfiské budovû autorÛ 4A architekti / Jan Schind-
nám umoÏÀuje nahlédnout pod pokliãku tehdej‰í ar-
nou restaurací a kavárnou. V létû je moÏné otevfiením
ler, Petr Ek‰tein, doplnûno fotografiemi a plány. Na krát-
chitektonické „kuchynû“. Druhá ãást knihy obsahuje
fasády propojit tato zafiízení s ulicí. V ãlánku je doku-
kou autorskou zprávu navazuje rozhovor J. SCHMIDTA
její anglick˘ a nûmeck˘ pfieklad, tentokrát uÏ bez obra-
mentována pÛvodní stavba Sportturistu, publikovány
s Radkem Pokorn˘m Nûktefií developefii nevnímají svÛj
zového doprovodu.
fotografie a plány nové stavby a rozhovory o ní s inves-
vliv na okolí (s. 13–14) o historickém kontextu místa –
Publikace je napsána velmi srozumitelnû i pro laic-
torem Janem Dubsk˘m, vedoucím technick˘m dozorem
prostoru jako vstupní bránû do mûsta, o pÛvodním za-
kou vefiejnost a bezpochyby pfiedstavuje hodnotn˘ po-
investora Tomá‰em Svobodou, stavitelem Martinem
dání, v˘bûru architektÛ a zodpovûdnosti developerÛ za
ãin v oblasti populárnû-nauãné literatur y. Pfiiná‰í
Hájkem, fieditelem praÏského Národního památkového
prostfiedí mûst. Následuje rozhovor Vûry KONEâNÉ se
mnoÏství uÏiteãn˘ch informací a mÛÏe se tak stát
ústavu Michaelem Zachafiem, autorem vizuálního stylu
statikem stavby Ivanem Nûmcem Motivací návrhu je
praktickou pfiíruãkou pro kaÏdého obdivovatele barok-
Petrem Babákem, architekty Markem Chalupou, Tomá-
‰etfiit investice (s. 15) a rozhovor s autory projektu Ja-
ní architektur y. Její souãástí je rovnûÏ oboustranná
‰em Havlíãkem, Martinem Rusinou a ·tûpánem Cha-
nem Schindlerem a Petrem Ek‰teinem Ve fázi návrhu
pfiíloha. Z jedné strany se jedná o historickou genea-
lupou a také s autorem pÛvodního objektu Sportturis-
stavby ‰lo o permanentní workshop (s. 18–23). Nava-
logickou tabulku z roku 1943, která pfiedstavuje Ïivot
tu Jifiím Siegelem. Na ãlánek navazují recenze Moniky
zuje recenze Jifiího SCHMIDTA Nová stavba = platn˘
a tvorbu pûti bratrÛ DientzenhoferÛ a jejich synÛ, ve-
MITÁ·OVÉ Stavba = konstrukce + … na stranách
ãlen struktury mûsta (s. 25), podle které stavba vhod-
doucích stavebních mistrÛ raného baroka ve Frankách
22–23, podle které je ‰koda, Ïe se autofii obracejí
nû upozadila hmotu hotelu Diplomat a vlastní neutrál-
a âechách, sestavenou v souvislostech historického
k nejlep‰ím konvencím moderny a nijak nepolemizují
ní estetikou obohatila prostfiedí Dejvic. Autorem ko-
v˘voje a jejich souãasníkÛ. Z druhé strany je to prak-
se souãasn˘m stavem architektury a hotelov˘ch slu-
mentáfie ke stavbû na s. 26 je coby dejvick˘ rodák
tická mapa broumovské skupiny kostelÛ, která bude
Ïeb u nás, a komentáfi ke stavbû od Jakuba Ciglera.
dirigent Libor PE·EK.
jistû vhodn˘m pomocníkem kaÏdému, kdo by chtûl
Simona FI·EROVÁ, Adéla ST¤EDOVÁ: Regenerace
centra mûsta Svûtlá nad Sázavou, s. 58–61.
tento pozoruhodn˘ kraj nav‰tívit.
Jifií SCHMIDT, Vûra KONEâNÁ: E-Gate. Evropská ulice, Praha, s. 4–27.
Inovaãní centrum a podnikatelsk˘ inkubátor, Praha 9, s. 48–51.
Broumovská skupina barokních kostelÛ pfiedstavu-
V˘sledky soutûÏe Cena Petra Parléfie, jejímÏ poslá-
Autorská zpráva (Jifií De˘l, Boris Dral, Michal Zlá-
je mimofiádnû jednotn˘ celek charakterizovan˘ sloho-
ním je vrátit krásu vefiejn˘m prostranstvím mûst. Sou-
man˘ / Cubis Architecture) o rekonstrukci b˘val˘ch to-
vou ãistotou a úplností realizace. Její autofii v ní do-
tûÏe se zúãastnilo jednadevadesát architektÛ, hlavní
várních hal âKD – kompresor y a jejich konverzi na
sáhli zam˘‰leného krajinného úãinku a propojení
cenu získaly S. Fi‰erová a A. Stfiedová za studii rekon-
vhodné prostfiedí pro práci a odbornou osvûtu firem
staveb se sídelní strukturou a pfiírodním rámcem. Poz-
strukce námûstí TrãkÛ z Lípy a pfiilehl˘ch prostor. âlá-
zamûfien˘ch na oblast obnoviteln˘ch zdrojÛ energie.
nání hodnot tohoto souboru broumovského baroka,
nek obsahuje vizualizace a plány.
jeÏ jsou v kontextu kulturní krajiny i v rámci Evropy
Chybí hlavní architekti?, s. 70–71.
ojedinûlé, je dÛleÏitou podmínkou pro jejich úãinnou
Na otázku: Mûla by mít vût‰í mûsta hlavního archi-
záchranu i smyslupln˘ v˘voj celého regionu.
Lucie ERNSTOVÁ
tekta? Pokud soudíte, Ïe ano, s jak˘m statusem a jak˘mi pravomocemi? odpovídají Petr Malinsk˘, Jan ·épka, Alexandr Skalick˘, Pavel Li‰ka, Pavel Hniliãka,
Bofiek Votava, Zdenûk Zavfiel, Zdenûk Luke‰ a Alena
164
RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Pavel HALÍK: Max Berg – Hala století, s. 73.
Recenze v˘stavy o stûÏejním díle nûmeckého architekta, která probûhla na podzim loÀského roku v Galerii mûsta Brna.
Urbanismus a územní rozvoj
2007/6
Mar tin JIROVSK¯: Quo vadis územní plánování?,
s. 26–29.
Autor se zam˘‰lí nad obsahov˘m naplÀováním nového stavebního zákona a vyhlá‰ek o územním plánování – jednak z pozice je‰tû nedávno projektanta, jednak z opaãného konce, jako zástupce samosprávy.
UpozorÀuje na základní problematické body, které
podle jeho názoru nové normy dostateãnû nefie‰í.
Hana BÁRTOVÁ: Komentáfi k ãlánku Quo vadis
územní plánování? – tentokrát pohledem zástupce
státní správy, s. 30–31.
Polemická reakce na pfiedchozí ãlánek.
Miriam BLAÎKOVÁ: Svûtov˘ den Habitatu 2007
(World Habitat Day 2007), s. 32–33.
Téma leto‰ního dne vyhla‰ovaného kaÏdoroãnû Valn˘m shromáÏdûním OSN znûlo Bezpeãné mûsto je
City Tower na Pankrácké pláni. Richard Meier
& Partners, Architects, s. 38–39.
Radovan HERZÁN: V˘‰kové stavby a jejich regulace
v Brnû, s. 61–64.
Projekt univerzální kanceláfiské budovy, která vznik-
Tlaky na realizaci v˘‰kov˘ch budov v Brnû dosáhly
ne pfiestavbou b˘valého âeskoslovenského rozhlasu,
masivních rozmûrÛ v posledních tfiech letech. Investofii
je souãástí projektu multifunkãního komplexu City.
v‰ak ãasto nedovedou zohlednit, jak˘m zpÛsobem tyto
âlánek doprovázejí situace, vizualizace a pÛdorysy.
stavby zatíÏí infrastrukturu, jak ovlivní architektonick˘
Obytná budova Epoque na Pankráci. Radan Hubiãka / AARH, s. 40–41.
obraz mûsta a jak˘ budou mít spoleãensk˘ dopad na
jeho Ïivot. Autor popisuje v˘voj v Brnû a vyslovuje ná-
Návrh bytového domu vãetnû vizualizace situace,
zor, Ïe s touto problematikou se setkala prakticky
kontextu s ostatními stavbami a celkového pohledu
v‰echna vût‰í mûsta v âeské republice a lze pfiedpo-
na Pankráckou pláÀ z rampy PraÏského hradu a dále
kládat, Ïe na základû zvy‰ujícího se tlaku na regulaci
vãetnû modelu a pÛdorysÛ.
v˘‰kov˘ch staveb bude brzy tomuto tématu vûnována
Tower City Hole‰ovice. David Chisholm, Vít Máslo /
CMC architects, s. 42–43.
Vizionáfisk˘ projekt pro praÏské Hole‰ovice má ambice stát se katalyzátorem budoucího rozvoje a urbánní regenerace lokálních center i strategick˘ch rozvojov˘ch zón v Praze.
daleko vût‰í pozornost s cílem ochránit hodnoty území
a zároveÀ nebránit ekonomickému rozvoji.
Oleg HAMAN: Zásady umísÈování v˘‰kov˘ch budov
na území Prahy, s. 65–66.
Anal˘za v˘‰kové zástavby, jak nám ji pfiibliÏuje tento
ãlánek, je prvním krokem k vytvofiení závazného doku-
správné mûsto. Repor táÏ z Haagu, kde se konal le-
Dostavba obchodního domu Centrum v Brnû. Eva
mentu, kter˘ se stane souãástí Plánu památkovû udr-
to‰ní Svûtov˘ den, v nûmÏ by se lidé mûli zam˘‰let
Jifiiãná, ·tûpán Mal˘, ·tûpán Toman / AI–Design,
Ïitelného rozvoje hlavního mûsta Prahy a Zásad územ-
nad stavem lidsk˘ch sídel.
s. 44–45.
ního rozvoje ve smyslu znûní vybran˘ch ustanovení
NadûÏda ROZMANOVÁ, Jana HURNÍKOVÁ, Pavla
V˘‰ková budova podle projektu Vladimíra Kar fíka
stavebního zákona. Dokument stanoví kritéria, zásady
BALABÁNOVÁ: 16. celostátní konference o územním
z poãátku 30. let 20. století mûla b˘t prvním „mrako-
a postupy, podle kter ˘ch budou vûcnû a místnû pfií-
plánování a stavebním fiádu, s. 34–35.
drapem“ ve stfiední Evropû. Koncepãní studie na její
slu‰n˘mi stavebními úfiady schvalovány a umísÈovány
Zpráva o konferenci pofiádané v listopadu Minister-
dostavbu nastavuje její stávající sedmipodlaÏní frag-
v˘‰kové budovy na území Prahy.
stvem pro územní rozvoj a Ústavem územního rozvoje
ment na devatenáct nadzemních pater. K ãlánku jsou
v Ústí nad Orlicí.
publikovány pÛdorysy a vizualizace budovy v kontextu
Marie TOMÍ·KOVÁ: Industriální stopy – 4. mezinárodní bienále, s. 37–38.
Zpráva o záfiijové konferenci pofiádané V˘zkumn˘m
centrem prÛmyslového dûdictví pfii âVUT ve spolupráci s ãesk˘m komitétem ICOMOS, Národním památkov˘m ústavem a dal‰ími subjekty.
s okolím a celkového pohledu na panorama mûsta.
Ondfiej NOVOSAD: Dostavba obchodního domu
Centrum v Brnû, s. 48.
Projekt studenta 4. roãníku Fakulty architektur y
v Brnû vãetnû pÛdorysÛ a vizualizací.
Hlavnímu tématu ãísla jsou vûnovány také teoretické ãlánky:
Umûní 2007/5
(pfievzato z webov˘ch stránek: http://www.umeniart.cz/cz/index.html)
Horizonty vertikálního mûsta, s. 67–71.
Proã je zapotfiebí stavût v ãesk˘ch a slovensk˘ch
mûstech v˘‰kové domy? Jaké pfiiná‰ejí v˘hody a jaké
nev˘hody? Odkud pramení oÏiven˘ zájem o stavûní do
v˘‰ky? Má smysl budovat v˘‰kové domy na vnûj‰ím
perimetru mûsta? Existuje rozpor mezi tendencí zahu‰Èovat mûsto na stranû jedné a solitérní v˘‰kovou
zástavbou na stranû druhé? Jsou regulaãní podmínky
pro v˘‰ku zástavby a v˘‰kové zónování na‰ich mûst
Elia ZENGHELIS: Za novou monumentalitu, s. 52–53.
dostateãnû srozumitelnû formulovány? Architekti
V˘Àatky z textÛ anglického architekta a pedagoga.
a památkáfii odpovídají v anketû.
Paradoxem dne‰ka je konflikt mezi ideou demokracie
Z dal‰ích ãlánkÛ:
Z recenzí:
a na‰í vírou v práva jednotlivce. Oslavovaná „nefor-
Petr FIDLER: Tomá‰ Jefiábek – Jifií Kroupa (ed.), Br-
málnost“ mûst je jen zástûrkou manipulativní politiky
nûnské paláce. Stavby duchovní a svûtské aristokra-
exploatace, moci, na které se v‰ichni mohou podílet
Tfietí projekt internetové v˘stavy na www.gaaleri-
cie v raném novovûku, s. 504–507.
jen jako její konzumenti, ale ne jako vládci. Proto je
ie.net je vûnován novostavbû vzniklé na základû mezi-
tfieba zasadit se v mûstské architektufie o návrat roz-
národní soutûÏe v b˘valém dÛlním areálu u nûmecké-
sáhl˘ch plánovacích projektÛ opro‰tûn˘ch od estetic-
ho Essenu.
Rostislav ·VÁCHA: Thomas Mical (ed.), Surrealism
and Architecture, s. 420–425.
k˘ch kritérií, které budou stavût na politickém pfiístu-
Era 21 2008/1
Ústfiedním tématem ãísla je vertikální mûsto, v˘‰ko-
pu.
Yvette VA·OURKOVÁ: Vize velkomûst, s. 54–56.
vá v˘stavba jako mûstsk˘ organismus. Pfiedstavena je
Autorka rekapituluje úvahy o uspofiádání mûst od
fiada v˘‰kov˘ch staveb ze svûta i z domova, mimo jiné:
poãátku 19. století do souãasnosti. Dnes, kdy vût‰ina
SANAA: ·kola managementu a designu v Zollverein,
s. 7–8.
Olga WEWERKA: Extravagance Hanse Poelziga,
s. 9.
Zpráva o v˘stavû expresionistického architekta
v Berlínû.
Vladimír ·LAPETA: Max Berg a Hala století, s. 10.
Marcin KOLTUNSKI: Superjednotka, s. 11.
obyvatel Ïije v urbánním prostfiedí, soustfieìujícím po-
Zpráva o brnûnské v˘stavû vûnované nûmeckému
Krátk˘ ãlánek o jednom z nejvût‰ích bytov˘ch blokÛ
litickou, ekonomickou a kulturní moc, se obraz mûsta
architektovi a pfiedev‰ím jeho stavbû prohlá‰ené pfied
v Polsku, kter˘ projektoval Mieczys∏aw Król a dokon-
rozostfiuje. Potfieba a v˘znam projektÛ na v˘zkumnû-
rokem za památku svûtového kulturního dûdictví
ãen byl v polsk˘ch Katovicích v roce 1969. Budova
-koncepãní bázi vychází z nekontrolovatelného v˘voje
UNESCO.
o patnácti nadzemních podlaÏích poskytuje bydlení
mûst fiídících se fie‰ením jednotliv˘ch fragmentÛ bez
tfiem tisícÛm lidí.
vnímání celku.
Víceúãelov˘ komplex Orion v Brnû. Rudi‰ – Rudi‰
architektonická kanceláfi, s. 36–37.
Adam GEBRIAN: Horizontální mûsto, s. 57–60.
Z deníku paralelního cestovatele, ãást sedmá,
s. 76–77.
Architektonick˘ komiks o projektu âeské boudy na
Jedin˘ moÏn˘ pfiístup k problému omezeného mnoÏ-
SnûÏce z roku 1978 od D. Vokáãe a Z. Zavfiela. Tech-
Projekt s pfievaÏující obytnou funkcí navazuje na
ství pÛdy vhodné pro zástavbu je její efektivní ãerpání.
nicistní vzhled budovy (geodetická Fullerova báÀ
motiv sídli‰tû Lesná se tfiemi skupinami v˘‰kov˘ch do-
Multiplikace „terénu“ uvnitfi budovy je známa tisíce
oplá‰tûná integrálními polyuretanov˘mi panely) byl
mÛ a vytváfií vzdu‰nou kompozici s otevfien˘m v˘hle-
let, dodnes v‰ak není vyfie‰eno ver tikální zmnoÏení
hlavním dÛvodem, proã si o pár let pozdûji zvolil velvy-
dem. âlánek je doplnûn vizualizacemi, modely, plány
vefiejného prostoru. âlánek uvádí rÛzná fie‰ení tohoto
slanec toto místo k prvnímu kontaktu lidí a UFO.
a fotografií komplexu ve v˘stavbû.
problému.
Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Blanka KYNâLOVÁ
165
Památky stfiedních âech 2007/2
(roãník 21, vydává Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze)
Jifií ÚLOVEC: Zaniklá tvrz a zámek v Krchlebech u âáslavi, s. 1–24. Historie a podoba zanikl˘ch sídel obce.
Veronika KORâÁKOVÁ: Restaurování nástûnn˘ch
134. Prezentace dokumentovan˘ch pr vkÛ patfiících
k pohusitské fortifikaci, popis reliktÛ.
âíslo dále obsahuje rubriky Muzejní a vlastivûdná
ãinnost (referáty o v˘stavû Zaniklá barokní sklárna
Eva ZÁPALKOVÁ: KfiíÏové cesty pfii poutních místech
u BoÏejova konané v Kamenici nad Lipou, Skvosty por-
ve v˘chodních âechách, s. 135–154. Spoleãné znaky
trétní miniatury konané v Chomutovû a v˘stavû Uniká-
umûleckohistorické, sociokulturní, fiemeslné zvyklosti,
ty Svatovítského pokladu. Rozhovor se smr tí. Bohu-
patronace, katalog lokalit (datace, zakládání, v˘voj).
slav Hasi‰tejnsk˘ z Lobkovic – básník jagellonské doby
maleb v loretánské Svaté ch˘‰i v Hájku u âerveného
Hana HERMANOVÁ: Gotické dfievofiezby v jindfiicho-
na PraÏském Hradû), Personalia (zpráva o odhalení
Újezda a jejich ikonografie (exkurz do Santy Casy v Lo-
hradeckém muzeu, s. 155–170. Chronologicky ãlenû-
desky k poctû Dobroslava Líbala a o Ïivotních jubileích
retu), s. 25–34. Sejmutí pfiemaleb zásadnû promûnilo
né skupiny souboru, jejich typologie a vlivy.
ZdeÀka Smetánky, Miroslava Richtera a Ladislava Hrd-
dosavadní ikonografické hodnocení, objev pÛvodních
Z odborného tisku (za rok 2006)
Hana MARTINKOVÁ
ranû barokních maleb, exkurz pfiibliÏuje historii, hodnotu a v˘znam loretánské tradice.
Ivan HOUSKA: Barokní antependium z loretánské
kaple Hájek u âerveného Újezdu z pohledu restaurátora, s. 35–38. Popis, provedení, rehabilitace funkãnosti.
a V. Kovafiíka Sochafi Lazar Widemann (1697–1769)
Muzejní a vlastivûdná práce
– âasopis Spoleãnosti pfiátel
staroÏitností 45/115, ã. 3–4
Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu
Richard BIEGEL: Kaple sv. Anny v Panensk˘ch Bfie-
a muzejnictví. Vydává Národní muzeum v Praze ve
Ïanech a její barokní urbanistická kompozice, s. 39–
spolupráci se Spoleãností pfiátel staroÏitností. Praha
45. Historie areálu, urbanistick˘ v˘voj.
2007. ISSN 0027-5255, 128 stran s obrázky.
Jan ÎIÎKA: Dvû podoby fasád zámku ve Zduchovi-
liãky s bibliografiemi jubilantÛ) a Literatura (referáty
o knihách V. Matou‰ka Tfiebel. Obraz krajiny s bitvou
a jeho dílo v západních âechách).
Tomá‰ DURDÍK
BURGEN UND SCHLÖSSER
Nûmecko
48. Jahrgang, Heft 4/2007.
Themenheft: Technische Gebäudeausrüstung im
Rubrika âlánky
Baudenkmal. Zeitschrift für Burgenforschung und
Lubomír SR·E≈: Autentické portréty Josefa Jung-
Denkmalpflege. Europäisches Burgeninstitut – Ein-
manna – Authentische Porträts Josef Jungmanns, s.
richtung der Deutschen Burgenvereinigung. Braubach
Jan PSOTA ml., Milan BEDNÁ¤, Jifií JIND¤ICH: Ka-
131–141. Autentické portréty, pofiízené za Jungman-
am Rhein. ISSN 0007-6201, 72 stran s obrázky. Hlav-
menn˘ most pfies V˘molu u ·kvorecké obory, s. 51–
nova Ïivota, existují pouze dva. Jsou dílem Antonína
ní ãlánky jsou opatfieny struãn˘m souborn˘m anglic-
53. Na základû archivních materiálÛ bylo stanoveno
Machka a Franze Taddea Mayera.
k˘m resumé.
cích, s. 46–50. Doklad bohatosti a rozmanitosti fasád,
proveden˘ch pouze v malované neplastické podobû.
stáfií pozapomenuté památky, souãásti pfiírodnû kraji-
·tûpán MLEZIVA: Soudní okresy v ãesk˘ch zemích
Rubrika âlánky
1850–1948 – Gerichtsbezirke in böhmischen Län-
V rubrice jsou publikovány pfiíspûvky z konference
Valburga VAV¤INOVÁ: Odborné vûdecké zpracování
dern im Zeitraum 1850–1948, s. 143–204. UÏiteãné
uspofiádané Radou pro zachování DBV ve dnech 31. 1.
druhov˘ch skupin pfiedmûtÛ v mobiliárních fondech
systematické pojednání doplÀují vyãerpávající tabelár-
– 1. 2. 2004 v pevnosti Marienberg ve Würzburgu.
hradÛ a zámkÛ spravovan˘ch NPÚ ÚOPSâP, s. 54–59.
ní pfiehledy.
náfiské úpravy ·kvorecké obory.
V˘bûr skupin, dosud zpracované materiály ze zámku
Mnichovo Hradi‰tû a skupina liturgického textilu.
Z odborného tisku (za rok 2006)
PrÛzkumy památek 2007/2
(roãník XIV, vydává Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze)
Milo‰ SUCHOMEL: K v˘tvarnému dualismu barokní
Hermann WIRTH: Denkmaltötung durch techni-
Michal GELNAR: Lokalizování zanikl˘ch skláfisk˘ch
sche „Verbesserungen“, s. 203–211. Úvahy nad ni-
hutí na ·umpersku metodou povrchového prÛzkumu –
ãením památek jejich památkov˘mi úpravami, dle au-
Lokalisierung der vergangenen Glashütten in der Re-
torova názoru vyvolávan˘mi ãasto pseudopotfiebami
gion von ·umperk mit der Methode der Oberflächen-
a partikulárními zájmy, podávané v ponûkud mentor-
untersuchung, s. 205–213. Práce pojednává o zanik-
ském a moralizujícím tónu, zjevnû nevyjadfiují vÏdy
l˘ch stfiedovûk˘ch a novovûk˘ch sklárnách ve více neÏ
v‰eobecné pfiesvûdãení (jak upozorÀuje i editor
devíti lokalitách.
H. Hofrichter).
Rubrika Odborná sdûlení
Günther STANZL: Typologie und Wirkungsweise his-
sochafiské umûlecké tvorby, s. 3–32. Vzájemn˘ vliv
Ludûk KRâMÁ¤: K zániku kostela Nanebevzetí Pan-
torischer Sanitäranlagen, s. 212–225. Pfiehled v˘voje
a v˘znam sochafisko-malífiské v˘tvarné metody na zá-
ny Marie v Pfiíseãnici, s. 214–217. V 18. a 19. století
a typologie vodovodÛ a kanalizací je ãlenûn do nûkoli-
kladû archivních materiálÛ a restaurátorsk˘ch prÛzku-
pfiestavovan˘ kostel z 16. vûku byl zlikvidován pfied ro-
ka kapitol. Pr vní pojednává o pfiedstupních fiímské
mÛ, v˘znam dobového vkusu.
kem 1974 v souvislosti se stavbou pfiehrady. Jeho
hydrotechniky v Malé Asii a Stfiedomofií v prvním tisíci-
místo, kde se dochovaly pozÛstatky zdiva, nebylo ni-
letí pfied Kristem, následující pak o fiímské hydrotech-
kdy zatopeno.
nice, dal‰í o situaci v Byzanci a poslední o fie‰ení v ev-
Michael RYKL: Pfiíspûvek k v˘zkumu stfiedovûk˘ch
svûtnic, s. 33–70. Dílãí zobecnûní na základû nálezÛ
(nejstar‰í datace 1337 ze Starého Mûsta praÏského,
dále pfiíklady ze L‰tûní, Kestfiany a Lo‰any).
âenûk PAVLÍK: Nov˘ pfiírÛstek do ikonografické kolekce renesanãních kachlÛ s náboÏenskou tematikou,
ropském stfiedovûku a renesanci (tento ãasov˘ úsek
je tematicky ãlenûn na hrady a mûsta).
Jan PE·TA: PraÏská usedlost Hfiebenka, s. 71–88.
s. 218–221. Kachel s doposud neznámou variantou
Ulrich KNAPP: Haustechnik in südwestdeutschen
Popis, v˘voj, souãasná podoba pÛvodnû ranû barokní
Seslání Ducha svatého nalezen˘ zjevnû pfii nelegál-
Klosteranlagen, s. 226–234. Hlavním tématem ãlán-
stavby, na poãátku 20. století urãené k demolici, ná-
ních v˘kopech na hradû Lestkov (Egerberk) se dnes
ku je technické vybavení (kuchynû, kanály a podobnû)
slednû pfiestavûné.
nachází v soukromém majetku.
barokního klá‰tera Salem, ostatní lokality jsou pak
Helena AMMERICH, Eli‰ka FECHNEROVÁ, Zoi SPYRANTI: Nové poznatky ke stavebnímu v˘voji kostela
V‰ech svat˘ch ve Stvolínkách, s. 89–113.
Rubrika Teze pfiedná‰ek SPS
pouze zmínûny.
Jan HAVRDA, Michal TRYML: Ranû stfiedovûké opev-
Klaus BINGENHEIMER: Typologie und Wirkungswei-
nûní Malé Strany v místû nûkdej‰í osady Nebovidy,
se historischer Heizungen, s. 235–245. Kvalitní, ‰iroce
Karel KIBIC ml.: Zámecká vûÏ a kostel sv. Martina
s. 243–248. Archeologick˘m v˘zkumem byl zji‰tûn pfií-
pojat˘ pfiehled pozdnû antick˘ch, stfiedovûk˘ch a ranû
v Nov˘ch Dvorech. Specifick˘ projev doby renesance
kop sledovan˘ dfievohlinitou hradbou. Toto opevnûní
novovûk˘ch otopn˘ch zafiízení doplnûn˘ informacemi
na Kutnohorsku, s. 114–127. Nové nálezy pfii opravû
praÏského podhradí plnilo svou funkci v 10.–12. století.
o jejich fungování a úãinnosti.
– podoba interiéru vûÏe, renesanãnû upravované; fie-
Tomá‰ DURDÍK: Rekonstrukce podoby hradu Kfiivo-
Konrad FISCHER: Die konser vatorische Temperie-
‰ení její barevné v˘zdoby, pfiístavba kostela vãetnû
klátu v 13. století, s. 248–252. Informace o reálném
rung, s. 245–255. Konkrétní pfiípad zateplení zámku
dendrochronologického zpfiesnûní jeho v˘stavby.
a virtuálním rekonstrukãním modelu zpracovan˘ch na
Veitshöchheim u Würzburgu doplnûn˘ úvahami o roli
základû dlouhodobého systematického v˘zkumu hra-
temperování, respektive hospodafiení s teplem v pa-
du v rámci grantu Evropské unie.
mátkové péãi.
Jan KYPTA: Stopy neobvyklé ztuÏující konstrukce ve
zdivu ba‰ty hradu Helfenburka u Bavorova, s. 128–
166
Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Sylwester KABAT: Denkmalschonende Brand-
Neubauten ausheben lassen, wodurch er die Unter-
Im Zuge der Renovierung wurden die nachträg-
schutztechnik, s. 256–263. MoÏnosti a fie‰ení poÏár-
suchungsarbeiten vereitelt und etwaige archäologi-
lichen Vermauerungen, Aufschüttungen sowie sämtli-
ní ochrany a zaji‰tûní památkov˘ch objektÛ.
sche Objekte auf der betreffenden Fläche vernichtet
che minderwertige Details der letzten Umbauten
hat. Für ein höchstwahrscheinliches Vorhandensein
beseitigt und die Architektur in ihren Urzustand
formace o v˘stavû o kníÏatech z Thurn-Taxisu v Mnicho-
von archäologischen Denkmälern und Situationen
zurückversetzt. Ferner wurden Verputz, Steinmetzteile
vû), Památky ohroÏeny – památky zachránûny (informa-
sprach der unmittelbar auf dem Grundstück befindli-
und Pflaster repariert und der Bildhauerschmuck res-
ce o konkrétních kauzách podané podle spolkov˘ch
che Torso der Kaisermühle, der so von den archäolo-
tauriert. Eine bedeutende Arbeitsphase der Renovie-
zemí) a Recenze (hradní prÛvodce z pera R. Türka vûno-
gischen Schichten abgeschnitten und seiner Aussa-
rung war die Instandsetzung der verputzten Mauer-
van˘ Odenwaldu a závaÏná kniha Ch. Hermanna o stfie-
gekraft beraubt wurde. Bei den unangemeldeten
werk-Dachhelme, deren Oberfläche mit mehreren
dovûké architektufie v Prusku).
Erdarbeiten ist es mit größter Wahrscheinlichkeit
sekundär aufgetragenen Schichten einschließlich
auch zu einer Beschädigung in Zusammenhang mit
Zementmörtel überzogen war. Der vorgefundene
einer älteren Mühle aus dem Mittelalter gekommen.
Barockputz wurde restauriert, die Dachkehlen und -
âíslo dále obsahuje standardní rubriky V˘stavy (in-
Tomá‰ DURDÍK
Aus denkmalpflegerischer Sicht ist die Geschichte
RESUMÉ
Zusammenfassung
Die Rekonstruktion der Kaisermühle im Königlichen Baumgarten in Prag
traufen mit Bleiblech gesichert. Die renovierten und
der Kaisermühle während der letzten beiden Jahr-
ergänzten Schlossgebäude erhielten einen mono-
zehnte ein tristes Paradebeispiel für die Devastation
chromen Überzug im für die Mitte des 19. Jahrhun-
eines bedeutenden Kulturdenkmals unter mehr oder
dert nachgewiesenen Farbton Sandocker, der heute
weniger resignierter Mitwirkung der zuständigen
noch an einigen Gebäuden zu sehen ist.
staatlichen Organe. Die heutige Kaisermühle hat
Eine wichtige Aufgabe bestand in der Wiederher-
kaum noch etwas mit dem ursprünglichen histori-
stellung des untergegangenen zentralen Dachpylons.
schen Areal gemein. Sie ist praktisch nicht mehr als
Aus den schriftlichen Quellen lässt sich seine Ent-
ein auf das Grundstück eines einstigen historischen
stehungszeit bestimmen (Barock) sowie eine Reihe
Bauwerks gesetzter Neubau.
von Einzelheiten über Material, Konstruktion und
Form ermitteln. Es gibt nur eine einzige undatierte
Die Artikelfolge von den Autoren I. Muchka,
Fotografie der Gloriette, die höchstwahrscheinlich ihr
K. Samojská und K. Ksandr bringt Informationen und
Stellungnahmen zur Geschichte sowie der unlängst
Denkmalgerechte Wiederherstellung der Gloriette
Aussehen von der Mitte des 19. Jahrhunderts zeigt.
abgeschlossenen Rekonstruktion dieses Kulturdenk-
von Schloss Ploskovice
Wann dieses Gebilde verschwunden ist, lässt sich
mals aus den Zeiten des Kaisers Rudolf II. Das
Milo‰ GAVENDA, Václav GIRSA, Miroslav HANZL
nicht feststellen, wahrscheinlich in der Protektorats-
Gebäude ist um die Wende vom 16. zum 17. Jahr-
Die Schlossanlage Ploskovice in der Nähe von
zeit, als die Stelle der schlanken Pyramide von
hundert neben dem damals bereits stehenden Wirt-
Litomûfiice ist ein beachtenswerter Beleg für die
einem niedrigen Aufbau mit einem disproportionier-
schaftskomplex (Säge- und Schleifmühlen) entstan-
bedeutenden Bau- und Kunsttätigkeiten auf unserem
ten Dachhelm eingenommen wurde. Aber nicht ein-
den und später im Stil des Klassizismus umgebaut
Territorium während der ersten Hälfte des 18. Jahr-
mal der letztgenannte Abschluss ist erhalten geblie-
worden. Im Lauf des 19. Jahrhunderts haben sich
hunderts. Ihr Bau hängt mit dem Walten der toskani-
ben, er ist mutmaßlich gegen Ende der 50er Jahre
die hiesigen Mühlengebäude allmählich in Fabrikhal-
schen Herzogin Anna Maria Franziska zusammen, die
des 20. Jahrhunderts verschwunden. Nachweislich
len verwandelt.
sich in den Jahren 1700–1741 in Ploskovice einen
lassen sich die meisten genauen Informationen über
repräsentativen Sommersitz mit Garten eingerichtet
das Aussehen des Pylons im 19. Jahrhundert gewin-
ein Neunutzung für die Exportorganisation Art Cen-
hat. Eine weitere grundlegende bauliche Umwandlung
nen. Nach ihrer Auswertung wurde seine Rekon-
trum an, die sich nach 1989 in eine Aktiengesell-
nach Plänen des Architekten Jan Bûlsk˘ erlebte der
struktion in dieser Gestalt beschlossen.
schaft transformiert und auf dem Gelände eine
Schlosskomplex um die Mitte des 19. Jahrhunderts.
beschleunigte Devastation der historischen Gebäude
Diese umfassenden Änderungen enthielten auch
Ploskovice erbrachte eine Reihe interessanter
mit dem Ziel einer kommerziellen Nutzung vorange-
eine Umgestaltung des erweiterten Schlossgartens
Erkenntnisse, welche die Originalität dieser bemer-
trieben hat. Im Jahresablauf von 1990 wurden
in einen Landschaftspark, in dem allerdings eine
kenswerten Solitärenarchitektur bestätigen und die
einige klassizistische Gebäude demoliert. Einige
Reihe von Barockmotiven erhalten blieb, insbeson-
Abfolge ihrer Verwandlungen erklären. So wie jedes
Jahre später hat Art Centrum eine Nachfolgeorgani-
dere der dominante Bau der Gloriette aus dem Jah-
andere Denkmal wird auch der rehabilitierte Bau der
sation gegründet – eine Kompetenzverschleierung,
ren 1730–1831, der in den Jahren 2003–2006 eine
Gloriette eine fortlaufende Überwachung seines
wodurch eine Aufdeckung und Ahndung des für die
aufwendige Renovierung erfahren hat.
Zustands und eine systematische, regelmäßige und
In den 80er Jahren liefen die Vorbereitungen auf
vorgenommenen Abrisse verantwortlichen Personen-
Von etlichen Teiländerungen abgesehen, ist des-
Die denkmalgerechte Renovierung der Gloriette in
fachgerechte Instandhaltung brauchen. Und das in
sen Baumasse aus der Barockzeit bis ans Ende der
verstärktem Maß, da er durch seine Subtilität, fra-
30er Jahre des 20. Jahrhunderts erhalten geblie-
gile Konstruktion und empfindliches Material
studie für ein Hotel vorgelegt, doch das Projekt
ben, als die Gloriettenrückwand herausgerissen und
besonders verletzlich ist. Die vollendete Renovierung
(Wohnungen) hat erst der neue Besitzer bis zum der-
die breite Öffnung des so entstandenen Tors einge-
könnte man als einen verheißungsvollen Auftakt zu
zeitigen Stand umgesetzt. Dieser hatte das ganze
wölbt wurde. Die Geländehöhenunterschiede wurden
weiteren Rettungsarbeiten in der Schlossanlage von
Gelände über eine Immobilienfirma erworben. Die
durch Aufschüttungen und Einzug einer Zwischen-
Ploskovice mit klar festgelegten Prioritäten je nach
Rekonstruktion der Anlage einschließlich Bau von
treppe aus Beton in die Hauptraummitte ausge-
Dringlichkeit der konkreten Situation begrüßen.
Tiefgaragen wurde 2005 fortgesetzt. Der Bauherr
glichen. Die beiden Nebenräume wurden an drei Sei-
wurde noch vor Arbeitsaufnahme darüber in Kennt-
ten zugemauert. In jener Zeit kam es mutmaßlich
nis gesetzt, dass sich das Bauvorhaben auf einem
auch zur Anbringung eines höhenreduzierten Spit-
Das jüdische Grabmal
Grundstück mit archäologischen Funden abspielt
zenmotivs mit einer Adlerplastik aus Blech, was eine
Die bildnerische Gestalt der Tora-Symbole
und auf die gesetzliche Pflicht hingewiesen, eine
ungünstige Veränderung von Proportionsverhältnis-
Iva STEINOVÁ
archäologische Durchforschung mit hinlänglichem
sen und Maßstab mit sich brachte. In dieser Gestalt
Zeitvorsprung vor Baubeginn zu ermöglichen. Wider-
und bereits stark heruntergekommen blieb die Glo-
Lehre und stellt einen der Grundwerte des
rechtlicherweise hat der Bauherr aber Gruben für
riette bis auf die Gegenwart erhalten.
Judaismus dar: Von der Tora hängt die Weltordnung
kreises wirksam ins Leere lief.
Im Jahr 1994 wurde eine Rekonstruktions-
Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G
Der hebräische Ausdruck Tora bedeutet soviel wie
167
ab, da sie schon vor Erschaffung der Welt da war.
chen Fällen trägt ein aufgeschlagenes Buch sogar
ferunterlagen gemalt waren, die in vier Fällen üppig
Sie liefert eine Anleitung für den Lebensweg und ihr
eine Inschrift, in der eine Bibelstelle zitiert ist. Ein
durchbrochene Ränder aufwiesen. Alle Epitaphe sind
Studium ist für den Angehörigen des jüdischen Vol-
mit Studium und Einhaltung der Tora verbrachtes
Ölgemälde von ähnlicher Dicke und Abmessungen.
kes erstrangige Pflicht und Voraussetzung für sein
Leben ist verdienstvoll, doch noch verdienstvoller ist
Vor Restaurationsbeginn befanden sich die Gemälde
Handeln.
es, die Tora zu lehren. In einigen Fällen sind diese
in einem verhältnismäßig schlechten Zustand, der
Tätigkeiten und die Stiftung der Tora auf den Grab-
sowohl von unpfleglicher Handhabung als auch
bedeutende Stellung ein, sie begleitet es von der
mälern durch ein Kronensymbol festgehalten, das
unsachgemäßen Eingriffen herrührte. Die umfang-
Geburt bis zum Tod und findet sich folglich auch auf
als Krone der Tora oder mit der Abkürzung KT (Keter
reichsten Beschädigungen der Malschicht befanden
Grabmälern wieder, die Aussagen über das Leben
Tora) beschrieben wird.
sich an den Rändern, wo die Kupferunterlage in
Im Leben der Juden nimmt die Tora eine höchst
machen. Dort erscheint sie als Dekalog oder als
Die Verehrung der Tora und Einhaltung ihrer
allen Fällen mechanisch am stärksten beansprucht
Rolle mit den fünf Büchern Mose, daneben auch die
Regeln sind eins der bedeutenden Themen im Dekor
wurde. Die größten Probleme haben jedoch die opti-
heiligen Orte ihrer Aufbewahrung oder verschiedene
historischer jüdischer Grabmäler. Der Grabmal-
schen Veränderungen der neuzeitlichen Eingriffe und
Gestalten als Allegorien der von Gott gestifteten
schmuck reflektiert eine spezifische und separate
vor allem die unsachgemäße Oberflächenbehand-
Lehre. Der Mitteilungsinhalt ist ganz verschieden
Welt, in der die Tora die Voraussetzung für die geist-
lung des Werks verursacht (Farbveränderungen und
und auch die bildnerische Gestalt erscheint in ver-
liche Dimension des Seins schafft.
nachgedunkelter Lack). Aus dem Gesichtswinkel
einer adäquaten Präsentation der Malerei war es am
schiedenen Modifikationen. Dieser Beitrag versucht,
vordringlichsten, die Bilder wieder entzifferbar zu
die nachweislichen Abbildungsweisen und -typen der
Tora auf Grabmälern zusammenzufassen und zu
Manieristische Epitaphe auf Kupferblech von Elias
machen. Schon erste Untersuchungen haben
benennen.
Hauptner in der Olmützer Kathedrale und ihre Res-
gezeigt, dass die Adhäsion zwischen Farbschicht
taurierung
und Unterlage gut ist, was von einer perfekten tech-
·árka und Petr BERGER, Ondfiej JAKUBEC
nologischen Vorbereitung der Malfläche zeugt, die
Grabmäler von der Form der zwei Gesetzestafeln
(Schnei Luchot/Luchot ha-Brit) oder zwei auf der
Grabmalfläche angedeutete Tafeln finden sich auf
Die Malerei von Renaissance-Hängebildern ist in
geradezu moderne Elemente in Gestalt einer à la
unserem Gebiet seit dem 17. Jahrhundert und kenn-
den böhmischen Ländern am besten vom Medium
prima aufgetragenen Farbmasse trug. Die
zeichnen das Grab eines Paares oder einer Einzel-
der Epitaphe vertreten, die von der 2. Hälfte des
Anschlussphase brachte eine Auswertung der Bild-
person. Das Motiv der Zehn Gebote als Bestandteil
16. Jahrhunderts bis zur Mitte des 17. Jahrhunderts
oberfläche, die schrittweise der Reinigung unterzo-
des Reliefschmucks auf dem Grabmal wird in der
zum häufigsten Auftragstyp der Malerwerkstätten
gen wurde. Tiefere Defekte wurden verkittet, danach
Regel teils in eine Wolke eingetaucht, teils daraus
zählten. Dieses Phänomen wurde bei uns erstmalig
wurde eine Retusche mit Öl-Kunstharzfarben vorge-
hervorragend dargestellt. Das ist die Anspielung auf
2007 von Erzdiözesanmuseum in der Ausstellung
nommen mit dem Ziel, die Patina der Malerei zu
die Gottes Anwesenheit symbolisierende Wolke, die
Zum ewigen Angedenken. Gemalte Renaissance-Epi-
bewahren. Das Resultat der Restaurierungsarbeiten
den Berg Sinai bei der Stiftung der Tora umhüllte.
taphe in den böhmischen Ländern vorgestellt. In
sowie die Ausstellung der Epitaphe brachten zweifel-
Die Bundeslade (Aron ha-Brit), die zur Aufnahme der
Anbetracht des kleinen Fonds dieser Artefakte ist
los eine Rehabilitierung dieser außergewöhnlichen
Gesetzestafeln diente, ist auf einzigartige Weise auf
das einzigartige Ensemble von fünf Epitaphen Olmüt-
Denkmäler der einheimischen Malkunst aus dem
einem Grabmal in HefimanÛv Mûstec dargestellt.
zer Domherren umso bemerkenswerter, welches in
frühen 17. Jahrhundert.
Das den Toraschrein aufnehmende Heiligtum in
situ bei der Kathedrale des hl. Wenzel in Olmütz
der Synagoge (Aron ha-Kodesch) wird als Tor von
erhalten blieb. Die Ausstellung war mit deren kom-
Salomons Tempel dargestellt und gilt als Tor zur
plexen Restaurierung verbunden, die ·árka und Petr
Die Innenarchitektur auf dem Schloss in Nové
anderen Welt. Etz Chaim wird auch in seiner Grund-
Berger in den Jahren 2004–2007 vorgenommen hat-
Mûsto nad Metují in der Gestaltung von Jurkoviã
form als Baum dargestellt, der von manchen jüdi-
ten.
und Janák
schen Kommentatoren als Ölbaum angesprochen
Außergewöhnlich ist das Olmützer Epitaph-Ensem-
Kvûta K¤ÍÎOVÁ
Das Regionalarchiv in Zámrsk verwahrt wertvolles
wurde. Neben dem Baum erschein die Gestalt eines
ble gerade deshalb, weil sein Autor, der Olmützer
Hirschs, der das menschliche Bestreben symboli-
Maler Elias Hauptner († 1627) bekannt ist und weil
Material zur Dokumentierung der Umwandlung des
siert, nach den Anleitungen der Tora zu leben.
alle gleichermaßen auf Kupferunterlage gefertigt
barocken Schlossinterieurs in Nové Mûsto nad
wurden. Die erste Hälfte des 17. Jahrhunderts ist
Metují während der ersten Hälfte des 20. Jahrhun-
schiedene Bedeutungen innewohnen, die größten-
aus der Sicht der mährischen Malereigeschichte
derts. Hier findet sich eine Vielzahl von Fotos, Plä-
teils auf Zusammenhänge mit der Tora verweisen.
immer noch terra incognita. E. Hauptner war ein typi-
nen und Entwurfzeichnungen zweier Architekten, die
Hier kann ein Chasan (Vorsänger in der Synagoge),
scher örtlicher Maler am Rande des Spätmanie-
an der Umgestaltung des Objekts für die Familie Bar-
Lehrer oder Rabbiner begraben liegen. Das Motiv
rismus, kennzeichnend für seine Arbeiten war die
toÀ in bedeutendem Maß beteiligt waren – von
des Bücherbretts wird in Osteuropa häufig verwen-
Verwendung von grafischem Vorlagenmaterial (italie-
Du‰an Jurkoviã (1868–1947) und Pavel Janák
det und kommt vereinzelt auch auf unserem Gebiet
nischer, niederländischer und auch mitteleuropäi-
(1888–1956). Einen Teil der Innendekoration und
vor. Das Relief eines auf- oder zugeschlagenen
scher Provenienz). Interessant an den Gemälden ist
-ausstattung haben führende tschechische Künstler
Buches findet man im Lauf des 19. Jahrhunderts
auch der auftraggeberische Hintergrund, der sie mit
geschaffen – Jan Kysela, Marie Teinitzerová, Helena
auf den Grabmälern von Frauen und es steht in die-
der katholischen Elite aus der Zeit nach dem Triden-
Johnová und andere. Sie ließen sich dabei von Ele-
sem Zusammenhang für eine über den Rahmen der
tinum in Verbindung bringt. Das zeigt sich an der vor-
menten der Volkskunst und dem Geistesgut aus der
gewöhnlichen Pflichten hinausgehende Frömmigkeit.
sätzlich gewählten, distinktiv katholischen Ikonogra-
Zeit der Masaryk-Republik leiten. Auf eigenwillige
fie, die das traditionelle Thema der Heiligen, der
Weise hat sich hier eine bemerkenswerte Phase des
auf dem Grabmal von einem Buch dargestellt, das
Jungfrau Maria und Kultbildtypen akzentuiert. Die
tschechischen Kubismus und Rondokubismus durch-
von einer aus den Wolken herunter dringenden Hand
Epitaphe liefern einzigartige Belege über das katholi-
gesetzt und im Rahmen des Art-Deco-Stils auch der
gereicht wird. Das Buch symbolisiert die von Gott
sche Mäzenatentum in Mähren um das Jahr 1600.
tschechische Dekorativismus.
Dem Buchmotiv auf dem Grabmal können ver-
Das Zeichen der Torastiftung – Matan Tora – wird
auf dem Berg Sinai gestiftete Tora, gereicht von der
rechten Hand der Barmherzigkeit und Liebe. In man-
168
Die Besonderheit dieser Restaurierungsarbeit
beruhte darin, dass die Epitaphe einheitlich auf Kup-
RECENZE | RECENZE
Digitalisierung von Foto-Archivmaterial aus der
Größe 13 x 18 bei 300 dpi auf DVD-R in zwei Ausfer-
situations related to the older, medieval mill house
Sammlung der Denkmalpflege-Zentralstelle
tigungen von zwei verschiedenen Herstellern abge-
were damaged during the unreported earthworks.
Ladislav BEZDùK
speichert. Eine dritte DVD-R wird separat als Arbeits-
From the monument preservation perspective, the
disk gelagert, eine vierte Reserve ist ein externer
history of the Emperor's Mill House in the past two
sammlung des nationalen Denkmalpflege-
HDD, auf den alle gebrannten DVD-R kopiert werden.
decades is a sad example of the devastation of
Instituts/Zentralstelle (ferner nur NPÚ – ÚP) wurde
In Aussicht steht ferner eine Alternative der Disk-Fel-
a major cultural monument with a more or less resig-
ein Scanner EverSmart Supreme mit einer optischen
der.
ned participation of state administration.
Zur Digitalisierung der Bestände aus der Foto-
Auflösung von 5600 dpi und einem Densitäts-
Today's Emperor's Mill House has very little in com-
Höchstwert 4,3 gewählt. Dieser Scanner ermöglicht
mon with the original historical complex. It is practi-
Vorlagen bis zu einer Größe von 30 x 43 cm zu scan-
cally a new construction built in the place of a for-
nen. Das Elementarproblem für die Festlegung des
Optimalbetriebs bei der Digitalisierung von histori-
mer historical monument.
Summary
schen Fotokopien bestand in einer richtigen Auflösungswahl. Eine Auflösung von 100 dpm kann man
Historical Reconstruction of the Gloriet
aufgrund der erzielten Resultate als hervorragend
Reconstruction of the Emperor's Mill House in
at the Chateau in Ploskovice
bezeichnen, als problematisch erweist sich jedoch
the Royal Game Park in Prague
Milo‰ GAVENDA, Václav GIRSA, Miloslav HANZL
die Dateigröße, sofern man nicht bereit ist, auf die
The set of articles written by I. Muchka,
The existence of the chateau complex in Plosko-
beste erhältliche Archivqualität zu verzichten. Als
K. Samojská and K. Ksandr brings information on
vice near Litomûfiice is a remarkable evidence of the
optimale Wahl für das Scannen von Fotokopien
and assessment of the history and recently comple-
building and art activity on the Bohemian territory in
erweist sich also eine Auflösung von 75 dpm.
ted reconstruction of this historical monument
the early 18 century. Its construction is closely rela-
coming from the time of emperor Rudolph II. The
ted to activities of Anna Marie Franziska, the Duke
Situation ein. Bei Festlegung der erforderlichen Auf-
monument was erected beside an earlier agricultural
of Tuscany, who established her respectable sum-
lösungsstufe muss in Betracht gezogen werden,
complex (woodworking mills and grinding plants) at
mer house with a park in Ploskovice between
dass jüngere kleinformatige Negative normalerweise
the turn of the 16 and 17 century; later, it was
1700–1741. In the mid 19 century, the chateau
eine größere Anzahl aufgenommener Details aufwei-
reconstructed in the Classicist style. During the
complex underwent a major reconstruction by archi-
sen als alte großformatige Glasnegative. Die Erfah-
19 century, the mills were gradually rebuilt into fac-
tect Jan Bûlsk˘'s design. Vast modifications also
rungen mit der Digitalisierung der Fotosammlung
tory halls.
included the transformation of the expanded cha-
Beim Scannen von Negativen tritt eine andere
des NPÚ – ÚP zeigen, dass es zur Findung eines
In the 1980's, preparation for a new exploitation
teau park into a landscape park which maintained
geeigneten Kompromisses zwischen der Negativ-
of the monument for an export house named Art
a number of Baroque motifs, particularly the domi-
Digitalisierung bei voller Auflösung des Scanners
Centrum commenced. The export house was trans-
nant gloriet built between 1730–1731, which under-
Ever Smart Supreme, der Scannzeit einzelner Vorla-
formed into a joint-stock company after 1989 and
went a major reconstruction in 2003–2006.
gen und der Bearbeitungsgeschwindigkeit der resul-
began a fast devastation of historical buildings in
With the exception of partial modifications, the
tierenden Bilddateien günstig ist, die Größe der
the area aimed to facilitate their commercial use.
mass substance of this construction coming from
resultierenden Dateien um 100 MB bei Abspeiche-
During 1990, some Classicist buildings were demo-
the Baroque period was preserved till the end of the
rung in Grautönen zu halten. (Im RGB-Raum würde
lished. A few years later, Art Centrum established
1930's, when the back wall of the gloriet was pulled
die Größe solcher Scans ca. 300 MB ausmachen).
a succession company, which made capacities of
down and the wide opening of the gate thus made
Bei der Digitalisierung von Negativen im Format 6
the persons responsible for previous activities effec-
was vaulted. The differences in the elevation of the
x 6 bedeutet das, mit einer Auflösung um 3 200 dpi
tively unclear.
terrain were levelled and a levelling concrete stair-
zu scannen.
In 1994, a study of the conversion of the monu-
case was inserted into the centre of the main
ment into a hotel was put forward. However, the pro-
space. Both the free side spaces were walled up
Digitalgestalt hängt auch die oft vernachlässigte
ject (dwelling units) was not put into practice until
from three sides. It is probable that it was at that
Frage der Kalibrierung von Abbildvorrichtungen
a new owner bought the complex through a real
time that the motif of the lowered vault with a metal
zusammen. Dieses Problem endet allerdings nicht
estate agency. The conversion of the complex and
carving of an eagle was put in place; it brought
mit der Kalibrierung von Bildschirmen, hier muss in
construction of underground garages continued in
about an unfavourable change in the proportion rela-
die finalen Digitalprodukte ein geeignetes Profil ein-
2005. The developer was, prior to the start of the
tions and the scale. And in this form, the strongly
gespeichert werden. Bei den großen Scans von
construction jobs, informed that the planned con-
dilapidated gloriet has come to our days.
Archivmaterial aus der Fotosammlung NPÚ – ÚP ist
struction was situated in the area with archaeologi-
kein Format eingespeichert oder es wird die Univer-
cal finds and warned about the obligation following
immurations, fillings, all valueless details from the
saleinstellung Prepres in Europa 2 (Adobe RGB
from the law to facilitate rescue archaeological
last modification were removed, and the architecture
(1998), Graustufen Dot Gain 15 % verwendet. Die
investigation sufficiently ahead of time of the con-
was returned to the original condition. Further, plas-
Mehrzahl der gängigen Nutzer dürfte Fotos meist in
struction start. Despite that, though, the developer
ters, stone components and tiles were repaired, and
einem Browser betrachten, der zum Operationssys-
dug out the foundation pits for the new buildings,
the sculptural decorations were restored. The recon-
tem Windows gehört, beziehungsweise in einem
thus making the investigation impossible, and des-
struction also included the repair of the plastered
Browser IrfanView, Nero Photosnap usw. Für eine
troyed the archaeological objects which could be
bricked up helmets, the surface of which was made
solche Verwendung ist es angebracht, die gelieferte
found in the area. The torso of the Emperor's Mill
by several layers of secondary modifications, inclu-
Digitalkopie ins Profil Dot Gain 30 % zu überführen
House situated right in the complex, now separated
ding their covering with cement mortar. The discove-
(keineswegs angleichen).
from the archaeological layers and deprived of its
red Baroque plasters were reconstructed, and the
information capabilities, suggests that the existence
valley and the roofs ends were secured by means of
valien aus der Sammlung NPÚ – ÚP werden zusam-
of archaeological relics and situations in the place
a metal sheet. The reconstructed and rebuilt cha-
men mit den bearbeiteten Versionen in der
was very likely. There was a high probability that the
teau constructions gained a monochromic skin in
Mit einer fehlerfreien Visualisierung von Fotos in
Alle aufgenommenen großen Scans von Fotoarchi-
R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y
As part of the reconstruction, the additional
169
sandy ochre hues, typical of the mid 19 century as
Tombstones in the form of the Two Tablets of the
the most frequent orders of painting shops from the
Covenant (Shnei Luchot ha-Brit) or two tablets shown
early 16 century till the early 17 century. Attention
on the tombstone can be found on the Bohemian ter-
to this phenomenon in the Czech Republic was initi-
hed was an important task. The written sources can
ritory since the 17 century, and they mark the grave
ally drawn by the Olomouc Archdiocesan Museum in
determine the time of its origin (Baroque) and clarify
of a pair or a single person. The motif of the Decalo-
2007 in an exhibition named For Time Immemorial.
a number of details about the material, structural
gue as a component of the relief decoration of the
Painted Renaissance Epitaphs in the Czech Lands.
and shaping solution; however, its accurate appea-
tombstone is typically represented as partly submer-
With a view to the low number of these artefacts,
rance remains unknown. Only an undated photograph
ged in and partly rising from the cloud. It refers to
the unique set of five epitaphs of the canons of Olo-
of the gloriet, most probably depicting its appearance
the cloud which covered the hill of Sinai during the
mouc, preserved in situ at the Cathedral of St. Wen-
in the mid 19 century, has been preserved. The time
act of giving of the Torah and which also symbolizes
ceslas in Olomouc, is even more remarkable. The
of the end of this monument remains unknown, it
the God's presence. The Arch of the Covenant (Aron
exhibition was connected with their complex restora-
probably occurred during the Protectorate when the
ha-Brit), which served as a means of storing the
tion performed by ·árka and Petr Berger between
place of the slender pyramid was occupied by a low
Tablets of the Decalogue, is depicted on a tombstone
2004–2007.
extension with a disproportional helmet. Even this
in HefimanÛv Mûstec in a unique manner.
evidenced in some buildings until today.
The reconstruction of the central top pylon peris-
last appearance of the gloriet has not come to our
The house of God in the synagogue (Aron ha-
The Olomouc set of epitaphs is exceptional especially because their author is known, an Olomouc
days. It probably vanished in the late 1950's. It was
-Kodesh) is compared to the gate of Solomon's Tem-
painter Elias Hauptner († 1627). Besides, the set
obvious that the most accurate information about the
ple and is considered as a gate into another world.
was congruently made on copper pads. The time of
pylon's appearance could be gained from the 19 cen-
Etz Chaim (Etz Hayim) is also commonly depicted in
the early 17 century is still terra incognita from the
tury. After overall assessment, its reconstruction in
its fundamental form of a tree. Some Jewish com-
perspective of the history of Moravian painting.
that form was then approved of.
mentators specified it as an olive tree. The figure of
E. Hauptner was a typical local painter on the edge
a deer appears beside the tree, symbolizing human
of late Mannerism and the use of graphic models
effort to live in accordance with the Torah.
(Italian, Dutch, as well as Central European) is typi-
The historical reconstruction of the Ploskovice
gloriet has brought a number of interesting facts testifying to the originality of this remarkable solitary
The motif of the book on the tombstone may have
cal of his work. The customers' background of the
architecture and clarifying the sequence of its trans-
a few different meanings, the majority of which sug-
paintings, connecting them with the Potrident catho-
formations. The rehabilitated construction of the glo-
gest a connection with the Torah. The person buried
lic elite, is especially remarkable. It becomes evi-
riet, as any other monument, will require continuous
may be a chazan (Chazan, the cantor in the synago-
dent in the purposefully chosen, distinctively catholic
check-up of the condition and a systematic, regular
gue), the teacher or the rabbi. The motif of a shelf
iconography, which accentuates the traditional
professional maintenance. And all the more so
with books is frequently used in East Europe, and
theme of saints, the Virgin Mary, and iconic picture
because its subtle and sensitive structural and
though rare, it can also be found on the Bohemian
types. Thus, the epitaphs represent unique docu-
material substance is vulnerable. Hopefully, the
territory. The relief of the open or closed book can
ments of the catholic patronage in Moravia in 1600.
completed reconstruction is a promise of continua-
be found on tombstones of women coming from the
tion of further rescue works in the Ploskovice cha-
19 century; it usually expresses piety beyond the
that the epitaphs were uniformly painted on copper
teau complex with clearly determined priorities
framework of the usual duties.
pads; in four cases, with richly cut edges. All the epi-
according to the emergency of the specific situations.
The sign of the giving of the Torah (Matan Torah)
The specifics of the restoration measure lied in
taphs are oil paintings of a similar width and size.
is depicted on tombstones as a book being passed
Prior to the restoration start-up, the paintings were in
by a hand rising from a cloud. The book symbolizes
a relatively bad condition caused by careless hand-
Jewish Tombstone
the Torah given to Moses by God at Mount Sinai;
ling, as well as unprofessional measures. The most
Art Form of Symbols of the Torah
and it is passed by the right hand of mercy and love.
seriously damaged spots of the paintings can be
Iva STEINOVÁ
In some cases, the open book bears an epigraph
found close to the edges, where the copper pads
quoting biblical texts. The life spent studying the
were always most seriously exposed to mechanical
Torah and its observance is praiseworthy, but tea-
loading. However, the optical changes brought about
means learning or science. It represents one of the
ching the Torah is even more praiseworthy. In some
by the modern restoration measures and, especially,
basic values of Judaism: the world order depends on
cases, the teachers' activities and teaching the
the inappropriate surface treatment of the work of art
it as the Torah existed before its creation. It provi-
Torah are represented on the tombstones by the
(a change in the colour of the retouches and darke-
des instructions on how to live and, therefore, its
symbol of the crown, inscribed as the Torah crown,
ned paints) represented the most important problem.
study is an essential obligation for each member of
or shortly KT (Keter Torah).
From the presentation perspective, it was a priority to
The Hebrew expression – the Torah (Torah) –
the Jewish nation and a condition for its pursuance.
The respect for the Torah and the warning to
make the pictures "readable". The very first surveys
maintain its rules belong to the most important
showed that the cohesiveness of the colour layer with
of the Jews, it accompanies them from birth till
topics of decorations of historical Jewish tombsto-
the pads was good, which testified to the perfect
death. Therefore, it can also be found on tombsto-
nes. The gravestone's decorations reflect a specific
technological preparation of the painting's surface,
nes which give evidence of their lives. They present
and separated world, in which the Torah creates
which even bore modern technological elements in
the Torah as a Decalogue or a scroll of the five
a condition for the spiritual dimension of being.
the form of a colour mass done a la prima. During the
The Torah occupies a significant place in the life
following phase, the surface of both the pictures,
books of Moses, the holy places of their placement,
slowly cleaned, was assessed. Deeper defects were
and/or various forms of the allegory of the Torah, as
learning given by the God. The content of the mes-
Mannerist Epitaphs by Elias Hauptner on Copper
filled with a sealant and then retouched with oil resi-
sage is mixed, and also the art appearance is pres-
Sheet in Olomouc Cathedral and their Restoration
nous paints aimed to preserve the patina of the pain-
ented in a few modifications. The present article
·árka and Petr BERGER, Ondfiej JAKUBEC
ting. The outcome of the restoration of the epitaphs,
as well as their exhibition, means a rehabilitation of
strives to gather and name the provable methods
and types of the representation of the symbols of
the Torah on tombstones.
170
Suspension Renaissance painting in the Czech
lands is best represented by epitaphs which became
RESUMÉ | SUMMARY
this exceptional historical relic in the field of domestic
painting coming from the early 17 century.
Interiors of the Chateau in Nové Mûsto upon the
Metuje River in Jurkoviã and Janák's Modification
Kvûta K¤ÍÎOVÁ
the resolution of scanning would be approx. 3200 dpi.
The faultless visualization of photographs in
a digital format is closely related to a frequently
neglected question of the calibration of the display
The regional archive in Zámrsk keeps valuable
devices. However, the calibration of monitors itself
materials documenting the transformation of the
does not solve the problem; it is also necessary to
interiors of the Baroque chateau in Nové Mûsto over
insert an appropriate profile in the final digitizers. In
the Metuje River during the first half of the 20 cen-
the case of the large scans of the archival materials
tury. Numerous photographs, plans and design sket-
from the photograph collection of the National Insti-
ches prepared by architects who took a major part
tute for Heritage Preservation, Central Office, the
in the adaptation of the house for the BartoÀ family
profile is not inserted, or the universal setting Pre-
– Du‰an Jurkoviã (1868–1947) and Pavel Janák
pres in Europe 2 is used (Adobe RGB (1998), greys-
(1888–1956) – have been preserved here. Promi-
cale Dot Gain 15 %). Most common users will exa-
nent Czech designers – Jan Kysela, Marie Teinitzer-
mine the photographs in a browser which is a part
ová, Helena Johnová and others created parts of the
of the Windows operating system, or in other brow-
interior decorations and furnishings. In it, they were
sers like IrfanView, Nero Photosnap, etc. For similar
inspired by elements of folk art and ideals of Masa-
uses, it is advisable to convert (not assign) the offe-
ryk's republic. The site is an evidence of original
red digital copies using the Dot Gain profile 30 %.
application of a remarkable phase of Czech Cubism
All the completed large scans of the archived
and Rondocubism, as well as Czech Decorativism as
photomaterials from the photograph collection of the
part of the Art Nouveau style.
National Institute for Heritage Preservation, Central
Office, are, together with their modified versions
13 x 18 cm with 300 dpi, kept on DVD-R in two
Digitization of Photoarchives from the Collection of
copies of two different makes. The third DVD-R is
the Central Office of the National Institute for Her-
kept separately, and it serves as a work disk; the
itage Preservation
forth backup copy is an external HDD onto which all
Ladislav BEZDùK
the burnt DVD-R's are copied. Besides, the use of
disk fields would be a prospective alternative.
For the purposes of the digitization of the photo
collection of the National Institute for Heritage Preservation, Central Office, the EverSmart Supreme
scanner with optical resolution 5600 dpi and the
maximum density value 4.3 was selected. This scanner facilitates to scan copies up to the size of
30 x 43 cm. The initial problem of the selection of
the optimal digitization regime of the historical
photocopies consisted in the correct choice of the
resolution. According to the achieved results, the
resolution of 100 dpm might be considered as excellent; nevertheless, the size of the file appears to be
a problem unless we decide to give up the best possible archival quality. Therefore, the resolution of
75 dpm turns out to be optimal for scanning the
photographs.
Scanning of the negatives is an entirely different
situation. In determining the necessary resolution
degree, it is important to assume that newer negatives of smaller sizes will demonstrate larger quantities of the photographed details than old large-size
glass process plates. Experience with the digitization of the photograph collection of the National
Institute for Heritage Preservation, Central Office,
suggests that in order to reach a suitable compromise between the digitization of the negatives with
a full resolution of the EverSmart Supreme scanner,
the time of scanning of one copy, and the speed of
work with the output files, the file size should be
around 100 MB while scanning in greyscale. (In the
RGB mode, the size of such scans would be around
300 MB.) When digitizing negatives e. g. 6 x 6 cm,
RESUMÉ | SUMMARY
171
Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E
Do ãísla 2/2008 pfiispûli
roãník 68 / 2008 / ãíslo 2
âasopis státní památkové péãe
PhDr. Katefiina BEâKOVÁ, Muzeum hlavního mûsta Prahy /
ISSN 1210-5538
akad. mal. Petr BERGER, restaurátor, Praha /
Praha, duben 2008
akad. mal. ·árka BERGEROVÁ, restaurátorka, Praha /
Recenzovan˘ ãasopis
Mgr. Ladislav BEZDùK, NPÚ – ÚP, Praha / prof. PhDr. Tomá‰
Vydává Národní památkov˘ ústav, ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1
DURDÍK, DrSc., Archeologick˘ ústav AV âR, Praha, v. v. i. /
s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.
Mgr. Lucie ERNSTOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch. Karel
FIRBAS, CSc., Praha / doc. Ing. akad. arch. Václav GIRSA,
Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 520 stran.
GIRSA AT, s. r. o. / arch. Miloslav HANZL, GIRSA AT, Praha /
Mgr. Ondfiej JAKUBEC, Ph.D., Muzeum umûní Olomouc /
Redakce: PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Mgr. Lucie Ernstová
Karel JANÍâEK, NPÚ – ÚOP v Brnû / Milo‰ JIROU·EK, NPÚ –
Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer
ÚOP v Pardubicích / prof. Ing. arch. Karel KIBIC, DrSc., Praha /
Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková
Bc. Milo‰ KRâMÁ¤, NPÚ – ÚOP v Liberci / PhDr. Kvûta
Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora
K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Bc. Karel KSANDR, Národní
Redakãní rada
muzeum, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, FA âVUT v Praze /
PhDr. Katefiina Beãková, prof. PhDr. Tomá‰ Durdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin
Mgr. Hana MARTINKOVÁ, NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze /
GaÏi, doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Ing. Klára HodaÀová, prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek,
PhDr. Ivan MUCHKA, Ústav dûjin umûní AV âR / Eduard
Ing. arch. Vûra Kuãová, PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Ing. arch. Petr Malinsk˘, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰
MÜLLER, lic. phil., Büro für Denkmalpflege, ·v˘carsko /
Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc.,
PhDr. Lubomír PROCHÁZKA, CSc., Hornické muzeum Pfiíbram /
Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml
Mgr. Katefiina SAMOJSKÁ, Archaia Praha, o. p. s. /
Iva STEINOVÁ, prom. hist., NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Kristina
UHLÍKOVÁ, Ústav dûjin umûní AV âR / PhDr. Zdenûk VÁCHA,
Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5,
NPÚ – ÚOP v Brnû / Mgr. Jitka VLâKOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /
e-mail: [email protected]
PhDr. Alena VRBOVÁ, PraÏské vodovody a kanalizace, a. s.,
Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660
Praha
Tisk: R MEDIA, s. r. o., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce
Roãní pfiedplatné roãníku 68 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 68 je 95 Kã.
Prodejní místa
Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992
Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.
Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1
Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /
Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na http://www.npu.cz/pp/zpp/zppautorum.
Národní tfiída 7, Praha 1
Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1
NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.
Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1
Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.
Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava
V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-
Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,
n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).
Olomouc 2
Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.
Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno
Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420
Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,
obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb
Brno
v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.
NPÚ – ÚOP v Brnû / námûstí Svobody 8, Brno
Knihkupectví Archa / Tfiída T. Bati 190, Zlín
Uzávûrka ãísla 2 byla ke dni 29. 2. 2008
Obr. na 1. stranû obálky – Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek, koupelna z období první fáze úprav
D. Jurkoviãe, detail. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2008)
Obr. na 2. stranû obálky – Elias Hauptner, epitaf olomouckého kanovníka Thomase Krencia s Pannou Marií, olej
na mûdûném plechu, 1610, stav po restaurování. (Foto Zdenûk Sodoma, 2007)
Obr. na 4. stranû obálky – Ferdinand Lepié, Císafisk˘ ml˘n, olej na plátnû, 1857. (Fotoarchiv Muzea hlavního mûsta
Prahy)
172
Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava

osobní zprávy rňzné

Transkript

Podobné dokumenty

KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE A KAPLE PANNY MARIE

Otevřít

szkola ceglarska

oznámení - Kulturklub der Tschechen und Slowaken in Österreich

Boží muka Kolovrat

Frauenfußball in Österreich