Kulturní - media4free

[ zdarma ]
červen 2011
— téma —
zpátky na stromy
Když já to mám
prostě jinak
»4
____
www.kulturnipecka.cz [ zdarma
] březen
2011
design
& technologie
K u lt u r n í
PECKA
a lt e r n a t i v n í m ě s í č n í k
umění
& galerie
Vysvobození
divokosti
z pout změkčilé
civilizace
recenze
výstavy
»6
____
inscenace
& divadlo
Scénografie
a divadelní prostor
Pražské
Quadriennale
-
»11
____
architektura
& pknp
Bez spolupráce
architektura ztrácí
význam
»12
____
vydavatelství
téma:
zpátky
na stromy
[2]
kultura & názory
hlavní partneři
Jana Julínková
_____________________________________
Krize je slovo skloňované ve všech
pádech. Pracovní úřady praskají ve
švech, zaměstnanci bez mrknutí
oka denně odpracovávají několikahodinové přesčasy a číšníci si
zvykají na stále menší spropitné.
Strašák finanční krize stále obchází
naše poklidné příbytky, a i když to
chvíli vypadalo, že s novým rokem
postupně zmizí jako černá pára
nad spáleným hrncem, stále se nad
námi, potvora jedna, převaluje ve
formě těžkého bouřkového mraku.
„Jsi blázen, teď, v době krize,
dát výpověď!“, kroutí lidé hlavou
nad neuváženými kroky svých známých. Vždyť doba je nejistá a vyplatí se přikrčit se. Aspoň vyčkat, zda
z onoho mraku uhodí ničivý blesk,
anebo ne.
„Krize je největší inspirace,“
vypadlo ze mě jednou při hovoru.
Probíralo se téma, jestli je možné vytvořit něco na povel. Třeba
hudbu. Když nadejde ten trýznivý
moment, ve kterém na dveře klepe
deadline čili česky uzávěrka a člověk
nemá lautr žádný nápad.
Toto téma už bylo zpracováno
mnohokrát. Umělec, který najednou ztratí talent. Má pocit, a dost
oprávněný, že už nic nevytvoří.
Nebo nic, co by stálo za řeč, a otevírá se před ním chmurná vyhlídka
žití s vlastní průměrností.
Irská kapela Therapy? zpívala
píseň o tom, že „Happy People Have
no Stories“, Bohumil Hrabal sbíral
po putykách historky blábolivých
pantátů a zkrachovalých existencí
a Virginia Woolfová ve svém pokoji
ostřila tužku myšlenou na vlastní
smrt. Osobní neštěstí živí tvůrčího
ducha. Ale lze tímto způsobem žít?
S pocitem štěstí trýznivé touhy
ustanou. Ideální je šťastně se zamilovat. A člověk si oddechne, chmury
odletí jako hejno vyplašených hus.
Na jak dlouho ale, než začneme
znovu toužit po něčem, nacházejícím se kdesi za obzorem?
×
«
Za všechno může krize
Michal, Michal, kozu píchal
tiráž
KULTURNÍ PECKA,
ALTERNATIVNÍ MĚSÍČNÍK,
www.kulturnipecka.cz
[email protected]
MK ČR E 19310
ISSN 1804-2279
vydává media4free s.r.o.
NAD TOPOLY 382/12, PRAHA 10
www.media4free.cz
[email protected]
Inzertní oddělení
[email protected]
Distribuční oddělení
[email protected]
[email protected]
HR oddělení
[email protected]
šéfredaktor
Lubor Čížek
editor
Jana Kneschke
korektoři
Hana Šnajdrová
Kateřina Sigmundová
ilustrátoři
Zdeněk Zolnay
Vojtěch Rada
fotograf
Alžběta Diringerová
tisk
GRAFOKON TISKÁRNA s.r.o.
ilustrace na obálce
Vojtěch Rada
ročník II, [18]
červen 2011
vychází 1. 6. 2011
Michal je píchač z povolání!
Ale bacha, není to pornoherec!
Pracuje jako piercer
v legendárním pražském
tetovacím a piercingovém
studiu HELL.cz.
V čem se liší piercer v HELLu od
piercera v jiném studiu?
V HELLu bereme piercing nejen
jako ozdobu, ale jako podstatnou
součást tělesných modifikací. Pořád
se rozvíjíme, zlepšujeme, vychytáváme nové materiály. Naše dlouholetá
snaha vytvořit z piercingu víc než
jen píchanec se daří!
Kolik jsi vlastně napíchal
piercingů?
Od počátku existence HELLu
jsme mohli napíchat přes 10 000
kousků. Podle mě je 7 500 mých.
A to jsem samozřejmě píchal i předtím. Ale i kdyby bylo mých třeba jen
To ale vůbec není vhodné! Pupík se
hojí skoro rok, navíc v létě hojení
komplikuje teplo, pot a prach. Ani
koupání nepřipadá v úvahu. Proto je
lepší dlouho se hojící piercy (pupík,
bradavky a některé genitály) nechat
na podzim. Naopak piercingy obličeje nebo uší nejsou problém. Prostě si
v bazénu nenamáčíte hlavu a je to.
5 000 piercingů, pořád jsem toho
napíchal rozhodně nejvíc v celé
republice. Hahaha!
Co pícháš nejradši?
Nejradši mám neobvyklé piercingy. A septum (nosní přepážka), to
je piercing number one! Jsme s tím
píchaným tváří v tvář, to je přímá
energie! Teď v létě chodí slečny
a chtějí piercing pupíku. Rychle,
rychle, aby měly ozdobu do plavek.
A co ty v létě na koupáku? Zírají
na tebe lidi?
No jo, lidi docela koukají. Prohlíží
si piercingy, tetování, ozdobné jizvy
a zajímá je, jaký to má význam
a smysl. Je fajn pozorovat, jak se
s tím společnost pomalu ale jistě
srovnává. Ale samozřejmě se najdou
tací, kteří se mocně pohoršují nad
tím, jak vypadám. Ale to je jejich
problém. Takže barevnému životu
zdar!
___
Mascha Dudu
kultura zadarmo
nebo
kulturní pecka
přidejte se k nám na facebooku, komentujte, sdílejte
[3]
kultura & názory
[4]
design & technologie
— téma —
zpátky na stromy
____________________________________
Jana Kneschke
____________________________________
pár dny na lavičce v parku a moje
první myšlenka se týkala výše
inteligence autora tohoto zajisté
společensky prospěšného sdělení.
v čase, zakoupit stateček s políčkem
a v potu tváře jíst svůj chléb? Či své
ecyklace.
spoluobčany poučovat o ekologickém
Zodpovědnost.
způsobu života, jezdit v pražských
Životní prostředí.
ulicích na kole, nosit oblečení zásadně
Mám pocit, že snaha dnešní společ- z bio bavlny a tleskat poslední přehlídSlyším je na
nosti po trvalé udržitelnosti se stává
každém rohu,
ce Vivienne Westwood? Nebo prostě
zcela neudržitelnou. Z dobře míněné
koukají na
stačí podle svého uvážení třídit odpad,
recyklace, lokální produkce a bio výro- nejezdit autem, když nemusím a tromě z každých novin. Jsem
by se stal další z výnosných byznysů.
bombardována výzvami
chu se omezit v jídle, nákupech všeho,
a připadám si jak malé dítě. „Třídit Slova, kterým se dalo věřit, jsou opět
co nepotřebuji ale bláhově chci a sem
vyprázdněná. Kudy vede cesta? Mám tam podat ruku těm, kteří kolem mne
jsme se už naučili, teď budeme
se, já městem zpovykaná, vrátit zpět
recyklovat,“ přečetla jsem si před
pomoc viditelně potřebují?
R
Když já
to mám
prostě jinak
____________________________________
Petra Fuksová
____________________________________
M
arkéta
Mazlová,
studentka
oboru
Učitelství
pro 1.
stupeň ZŠ pedagogické fakulty
v Praze, má trošku jiné zájmy,
než je pro dvaadvacetileté slečny
běžné. Věnuje se lektorování
kojeneckého plavání, díky
kterému se od roku 2006
postupně dostala k masážím
dětí a kojenců, přírodní
kosmetice a zdravějšímu
náhledu na možnosti stravování.
Příležitostně se účastní seminářů
týkajících se waldorfské
pedagogiky a v neposlední
řadě by ráda dosáhla vzdělání
eurytmického.
Co je vlastně eurytmie?
Eurytmii je docela složité popsat
slovy, když ji člověk nikdy neviděl
a v Čechách je možností zatím poměrně málo – pokud pominu, že je vyučovacím předmětem na waldorfských
školách. Eurytmie je mladé umění,
velmi souvisí s mluveným slovem, ale
také s hudbou. Pomocí gest se snažíme
například vyjádřit to, co se projevuje
v řeči – jinou kvalitu mají samohlásky
a jinou souhlásky. A právě tento rozdíl
může eurytmista zohlednit. V hudbě
se dá pracovat s tóny, jednotlivými
intervaly... Eurytmie může divákovi
připomínat tanec, ale liší se tím, že
ztvárněná gesta mají určitou zákonitost vyplývající z různých aspektů ať
už řeči nebo hudby. Ve svém počátku
vznikla jako čistě jevištní umění, ale
dnes má i mnoho dalších podob –
pedagogickou, podnikovou a sociální
a v neposlední řadě léčebnou. Na
eurytmii je úžasné především to, že ji
mohou dělat děti už od předškolního
věku, stejně tak i lidé kolem 75 let.
Pokud by někoho eurytmie
zajímala, jak se k ní může dostat?
Seminářů pro veřejnost je u nás
zatím jak šafránu. Mnohé z nich
pořádala a pořádá Hanka Giteva. Bára
Forbaková, další vynikající eurytmist-
×
foto: Alžběta Diringerová
Ze stromů jsou ty
nejlepší vyhlídky
Odpověď si najdete každý sám
a dost pravděpodobně takovou,
kterou jsem nepopsala. Což je dobře.
Vlastně je to víc než dobře. Je to
skvělé, protože přesně tak je možné
změnit to, co se nelíbí. Dělat si věci po
svém je podlé mého zatím nejúčinnější lék na apokalyptické vize světa bez
ropy, bez včel či plný různých epidemií. Vlny strachu, které nás zaplavují
každý den ze všech možných médií,
ochromují myšlení a lidem očkují
nesmyslné obavy o vlastní existenci.
Ke které stačí tak málo a zároveň tak
mnoho. Poznat vlastní hranice a najít
v sobě skromnost a pokoru, která
strachu nedovolí do duše vstoupit.
Třeba zjistíte, že vám stačí jen 20 %
současného příjmu. Nebo že dokážete
něco, na co jste dosud nepomysleli.
A že vlastně není třeba se vracet na
stromy. Že se jen stačí dívat dopředu
s otevřenou myslí. Cesta z lesa vede.
A i v lese svítí slunce.
ka, bude od září pořádat semináře pro
veřejnost v prostorách Waldorfského
lycea na Opatově. Pokud by někdo
chtěl vidět uměleckou eurytmii, má tu
možnost v podání skupiny Theodora. Eurytmistky pracují na různých
básních a skladbách, nejnovější je asi
zpracování balady Zlatý kolovrat od
K. J. Erbena – byla znovu představena
při příležitosti ukončení dálkového
vzdělávání jedné studentky. Další
výjimečnou možností je závěrečné
vystoupení studentů 4. ročníku denního studia eurytmie z Norimberku.
Proběhne v pátek 10. června 2011 od
19 hodin v Obci křesťanů v Praze.
Ukončení studia eurytmie je tedy
možné nějakým titulem?
[5]
— téma —
zpátky na stromy
úvodník
Státem uznávaným titulem obvykle ne – tato možnost je momentálně
myslím asi jen ve čtyřech eurytmických školách v Evropě. Nejznámějším
místem, kde lze eurytmii studovat
jako vysokoškolský obor zakončený
titulem Mgr., je Alfter bei Bonn.
Pětileté dálkové studium, na jehož
cestu jsem se vydala já, je ukončeno
diplomem naší mentorské školy
v Norimberku.
epochové výuce vyhrazen delší čas než
v tradičních školách. Myslím si, že je
moudré mít více prostoru se s látkou
sžít a ne jenom okrajově seznámit.
Jedním z dalších principů je například
ten, že se učitel nesnaží formovat
žáka k obrazu svému. Snaží se dítěti
dát dostatek podnětů pro jeho vlastní
všestranný rozvoj. Samozřejmě, že
i v tradičním školství se náhled na
dítě v poslední době proměňuje, ale ve
waldorfské pedagogice je tento pohled
Zmiňovala jsi se o waldorfské
běžnou praxí bezmála sto let. Neklade
škole. Co to přesně je a jak jsi se
se zde stejně jako i v jiných alternativk ní dostala?
ních školách přehnaný důraz pouze
Díky práci v Baby clubu Plaváček.
na intelektuální stránku osobnosti.
Ve čtvrtém ročníku na gymplu jsem se Neméně důležitý je i rozvoj umělecký.
od jedné lektorky na bazéně dozvěděla Tohle je ale jen střípek toho, s čím
o seminářích s waldorfskou pedagowaldorfská pedagogika pracuje.
gikou. Víkendová Waldorfská škola
pro dospělé se konala na Ekofarmě ve Jak se mohou lidé k waldorfské
Ctiboři. Semináři nás provázela přede- škole dostat, ať už by zde rádi
vším Iva Bečvářová, zkušená učitelka
učili nebo nechali studovat své
z jinonické základní waldorfské školy. děti?
Po prvním víkendu jsem odjížděla
Aby se člověk stal waldorfským
domů s pláčem, nechápala jsem, proč
učitelem, měl by absolvovat tříletý
to nemůže podobně fungovat na
waldorfský seminář. U nás je tato
běžných školách. Bylo to snad poprvé, možnost z toho, co vím, u Ing. Dr.
kdy jsem měla pocit, že být ve škole
Tomáše Zuzáka nebo při Akademii
může být smysluplné. Zpátky do výu- Sociálního umění TABOR. Další
ky na gympl se mi nechtělo. Forma,
podněty k této tematice jsou ve
jakou fungoval, mě moc neobohacova- čtvrtletníku Člověk a výchova. Děti
la. Když si vzpomenu na hodiny děje- v ČR mohou chodit jak do mateřské,
pisu, kdy vyučující zkouší studenta
základní, tak i střední waldorfské
a ten mu odříká slovo od slova látku
školy.
ze sešitu… to nepovažuji za tvořivou
a jakkoliv rozvíjející činnost.
Jak se díváš na to, že být přírodní
je v současnosti určitým trendem?
V čem konkrétně se waldorfská
Myslím, že mnozí z nás jsme
pedagogika liší od tradiční?
pochopili, že by bylo fajn přírodu tolik
Má mnohá specifika – třeba to,
nedrancovat a třeba se zamyslet nad
že od první třídy mají děti předmětím, jestli bychom nemohli některé
ty jako je eurytmie nebo kreslení
věci začít dělat jinak a možná lépe,
forem. Pro hlavní předměty je v tzv.
šetrněji vůči přírodě i sobě samým.
Šetrněji vůči sobě samým? Co tím
myslíš?
Třeba přírodní kosmetiku. O ní
jsem se dozvěděla při masážích dětí
na bazéně, které jsou běžnou součástí
jedné lekce v BC Plaváček. S touto
velmi jemnou dotekovou technikou je
v ČR spojeno především jméno Jany
Hašplové, od které jsme načerpaly
mnoho znalostí ať už ohledně masáží,
ale i aromaterapie, čínské medicíny...
A právě při masážích jsme používali
přírodní rostlinné oleje, éterické
oleje...
Máš nějaké doporučení pro
ty, kteří chtějí žít v souladu
s přírodou?
Každý jsme jiný a na věci se díváme z různých úhlů pohledu. Kdyby
člověk chtěl něco měnit, může třeba
začít od oblasti, která ho zajímá. Kdo
rád při vaření používá čerstvé bylinky,
může ho zaujmou aromaterapie…
Kdo nechce dlouhodobě polykat alopatické léky, může se poohlédnou po
homeopatii, souvislostech toho, proč
je vůbec nemocný – průvodcem by mu
pak mohla být čínská nebo antroposofická medicína. Těch cest je, myslím,
celá řada. V určitou chvíli pak člověk
začne potkávat při různých setkáních
stejné lidi a zjistí, že vlastně všechno
se vším souvisí a je nějak propojené.
… Tobě se to opravdu dost
propojilo a především rozvětvilo.
Na tom asi něco bude. Ale není to
tak, že bych se jednoho dne probudila
a řekla si „bude ze mě přírodní žena“.
Tohle všechno vznikalo postupně.
A setkání s různými lidmi mě vždy
posunulo na mé cestě o kousek
dál.
×
Uvedu pouze několik citací
z úst Františka Koukolíka
z pořadu České televize Jádro.
Tento díl, ve kterém mluví
o ekologické šlápotě, mě
obzvláště zaujal pro svojí syrovost a přímočarost.
„Problémem je, že kolem
roku 1985 dosáhla ekologická
šlápota horní mez. Druh homo
sapiens sapiens začal spotřebovávat víc, než je planeta
schopna obnovit, a vytvářet
víc odpadů, než je schopna
vstřebat.“
„Ekologickou šlápotu
můžeme považovat za obětinu
něčeho, čemu se dá říct „zlaté
tele“ hospodářského růstu, prosperity a spotřeby. Je měřítkem
rychlosti, se kterou náš druh
řeže větev, na níž sedí.“
„Jako druh máme pouze dvě
možnosti. Buď necháme běžet
věci, jak jsou, nebo se pokusíme uvést svět do rovnovážného
stavu. Poběží-li věci, jak jsou,
narazíme na ekologické limity
například v podobě pitné vody,
energie a dalších zdrojů.“
___
Lubor Čížek
šéfredaktor
na okraji
WFMU
Baví vás poslouchat rádio?
Tím myslím i všechny znělky
a reklamy, opakující se hity
sezóny, nesmyslné moderátorské
plácání.
Já rádio poslouchám. Momentálně už několik měsíců se na
vrcholku žebříčku drží newyorské
WFMU. Je to jedna z nejstarších
internetových stanic, a také jedno
z nejstarších freeform rádií.
Freeform rádio nemá playlist,
a moderátor či DJ tak může pouštět, co se mu zlíbí. Takové pořady
sice najdete i na pražském Rádiu
1, nicméně na WFMU.org si můžu
pustit starší seance s oblíbeným
moderátorem, probrat se archivem
a také hudbu stáhnout. Legálně.
P. S.: Jestli vám to ještě nedošlo, tak tohle je promo článek,
který vznikl z mé křišťálově čisté
lásky k divné hudbě.
P. P. S.: Rádio je vůbec zajímavé
médium. Nutí nás vypnout oči
a soustředit se ušima, což nám
audiovizuální ataky televizního
a virtuálního prostředí téměř znemožňují. Zkusili jste někdy vnímat
svoje okolí jenom ušima?
___
Jana Kneschke
[6]
umění & galerie
Růžena (příběh malířky
Růženy Zátkové)
Císařská konírna
Pražský hrad, Praha 1
8. 4.–31. 7.
po–ne 10:00–18:00
130 Kč
_____________________________
Sylva Francová: Diváci
Galerie Chodovská tvrz –
malá galerie
Ledvinova 9, Praha 4
út–ne 13:00–19:00
13. 5.–16. 6.
60 / 30 Kč / rodinné vstupné
120 Kč
_____________________________
Jiné hlasy, jiné pokoje
Galerie Chodovská tvrz
Ledvinova 9, Praha 4
13. 5.–26. 6.
út–ne 13:00-19:00
60 / 30 Kč / rodinné vstupné
120 Kč
_____________________________
Já, bezesporu
Galerie Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12, Praha 1
16. 5.–14. 8.
út, st, pá, so, ne 10:00–18:00
čt 10:00–20:00
120 / 70 Kč
_____________________________
ŠKVÍRKA KE ŠTĚSTÍ /
LOOPHOLE TO HAPINESS
Centrum pro současné umění
Futura
Holečkova 49, Praha 5
24. 5–7. 8.
st–ne 11:00–18:00
vstup zdarma
_____________________________
NOW AND WOW:
ZNOVUZROZENÍ MÓDNÍ
FOTOGRAFIE
Langhans galerie Praha
Vodičkova 37, Praha 1
25. 5.–9. 7.
út–ne 13:00–19:00
60 / 30 Kč
_____________________________
Mladý obal 2011
Galerie CZECHDESIGN
Vojtěšská 3, Praha 1
2. 6.–20. 6.
po–pá 11:00–18:00
vstup zdarma
_____________________________
Citace a interperetace
Experimentální prostor
ROXY/NOD
Dlouhá 33, Praha 1
24. 6.–7. 8.
po–ne 14:00–22:00
vstup zdarma
Vysvobození divokosti
z pout změkčilé civilizace
Alžběta Diringerová
____________________________________
znetvoření lidé. Tato smutná krása
mne přiměla uvědomit si svou
okud máte pocit,
vlastní povrchnost. Pocit je o to silže vás obklopuje
nější, když tuto expozici navštívíte
česká upachtěnost
jako poslední, plni proměnlivých
a všudypřítomný
barev, tvarů, obrazů a módních
nevkus, výstava
stylů.
NOW and WOW
Kurátor dále představuje dvě
v Langhans Galerii pro vás bude
série slavných fotografů: Roberta
vysvobozením.
Franka (1924) a Juergena Tellera
(1964). Frank je znám předeŠvýcarský kurátor Walter Keller vším jako dokumentární fotograf
velmi přítomným způsobem přináší s citlivým vnímáním a se smyslem
prostředí módních blogů do galepro lehkou ironii. Jeho nejslavnější
rijního prostoru. Místo fotografií
sérií jsou Američané, ta také vyšla
v prostoru potkáme zavěšené
knižně. Proto je překvapivé vidět
iPady, které si můžete sami ovládat jeho jméno a práci v souvislosti
a pouštět si na nich slideshow
s módní fotografií. Vystavená série
jednotlivých bloggerů. Trochu jsem (1989–1997) působí velmi civilně
si připadala, jako když klikám na
a svým způsobem předjímá dobu –
facebooku, a to je myslím pro dneš- Frankova estetika potírá klasické
ní dobu příznačné.
vnímání módní glamour fotografie,
Keller tak stírá hranici mezi
která v době vzniku tohoto souposvátným pocitem, jenž je spojen boru byla nejjednodušší možnou
s pobytem ve svatyni umění – gale- formou, jak se v módní branži
rií, a jakýmsi živočišným voyerisprosadit.
mem, který se v nás probouzí, když
Tellerova slavná série Go-Sees,
surfujeme na internetu. Hranice
kterou je možno si prohlédnout
zcela mizí ve sklepení galerie, kde
v knihovně Langhans od momentu
jsou vystaveny dvě série – Lékařská otevření galerie, je tentokrát velmi
fotografie z Japonska kolem roku
nápaditě instalována zavěšením na
1900 ze sbírky Dr. Ikkaku Ocháno
lankách. Způsob prezentace fotoa Spálená země, test jaderných
grafií ve mně vyvolával neodbytný
zbraní autora Meinrada Schadeho.
pocit nepatřičnosti. Jako bych se
Na fotografiích ve skleněných
ocitla v temné komoře, dívala se
vitrínkách jsou s důstojností
fotografovi přes rameno, sledovala
a respektem zachyceni fyzicky
práci jeho rukou – bez dovolení,
P
jako nezvaný host. Výstava velmi
jemným a sofistikovaným způsobem probouzí zvíře, které je v každém z nás. A zároveň baví.
×
foto: Langhans Galerie Praha
servis galerie
Soutěž
s langhans galerií
Soutěž
s Orange Barem
Stačí správně odpovědět na otázku:
Jaká módní značka je uvedena na plakátu výstavy
NOW AND WOW: ZNOVUZROZENÍ MÓDNÍ FOTOGRAFIE, která
právě probíhá v Langhans Galerii Praha?
a) Dior
b) Versace
c) Chanel
d) Oscar de la Renta
Stačí správně odpovědět na otázku:
Kolikáté narozeniny letos Orange
Bar oslaví?
a) Sedmé
b) Osmé
c) Deváté
Ve hře jsou 2× 2 vstupenky na výše zmíněnou
výstavu.
Odpověď zašlete na email [email protected]
a do předmětu uveďte langhans.
Více informací a podrobná pravidla najdete na
www.kulturnipecka.cz/soutez. Soutěž probíhá od
1. do 30. června 2011. 2 vstupenky Vyhrává 3. a 7.
správná odpověď!
Ve hře je 4× poukázka do Orange
Baru na 2× mojito.
Odpověď zašlete na email
[email protected] a do
předmětu uveďte Orange Bar.
Více informací a podrobná pravidla
najdete na www.kulturnipecka.cz/
soutez. Soutěž probíhá od 1. do
30. června 2011. poukázku Vyhrává
2., 4., 6. a 8. správná odpověď!
[7]
wwW.orangebar.cz
hudba & kluby
otevír
ací
doba:
PO-NE
16-02
Nejstylovější koktejl bar v Praze zalistovaný v Michelin Guide
HAŠTALSKÁ 15, PRAHA 1
přijďte do nodu na oběd...
Otevírací doba:
Po-Pá 09-02
So-Ne 13-02
FOOD-DRINKS-GALLERY-MUSIC
café
Dlouhá 33, praha 1
www.nodcafe.cz
[8]
hudba & kluby
STO ZVÍŘAT, ŠVIHADLO, CCTV
ALLSTARS
Žižkov sobě
Parukářka, Praha 3
st 8. 6. 17:00
vstup zdarma
_____________________________
DUB TURBULENCE
Brain Damage (FR), Dub
Artilery, Dread K, ...
REGGAE DANCEHALL
Babylon Rocker & Suppafly
Cross club
Plynární 23, Praha 8
st 8. 6. 20:00
do 21:00 60 / po 100 Kč
_____________________________
CHINESE MAN
Žižkov sobě
Parukářka, Praha 3
čt 9. 6. 17:00
vstup zdarma
_____________________________
Ora pro Nobis a Oldřich Janota
Komunikační prostor
Školská 28
Školská 28, Praha 1 – vstup
průchodem
čt 9. 6. 20:00
80 / 60 Kč
_____________________________
MOTONOMÁDI – letní festival
cestování s vůní benzínu
Cross club
Plynární 23, Praha 8
ne 12. 6. 20:00
vstup zdarma
_____________________________
KRUCIPÜSK
Palác Akropolis
Kubelíkova 27, Praha 3
út 14. 6. 19:30
200 / 240 Kč
_____________________________
From different points
Komunikační prostor
Školská 28
Školská 28, Praha 1 – vstup
průchodem
čt 16. 6. 20:00
80 / 60 Kč
_____________________________
KLUBOVÁ NOC
Orchestra, My name is Ann,
Mikrokokoto, Alef Zero,
DJs Ans, Rabit
Cross club
Plynární 23, Praha 8
čt 23. 6. 20:00
vstup zdarma
_____________________________
UNITED FORCES OF DUB
Jah Rueben Mystic (JAM/
UK), Digitron Soundsystem
(CRO),United Forces of Dub, ...
Cross club
Plynární 23, Praha 8
so 25. 6. 20:00
do 21:00 50 Kč / po 80 Kč
Proč každý rok chodím
na Pražské jaro?
Jana Kneschke
____________________________________
Protože každý rok se v programu
najde něco zajímavého. Letos
to pro mě osobně jsou rozhodně
dva večery. Ten, který naplnila
Amadinda, se odehrál 17. května.
Druhým je Heiner Goebbels
2. nebo 3.června. Tím třetím
důvodem je možná rodinná
tradice. Nebo skutečnost, že mě
tyhle společenské rituály baví.
foto: Pražské jaro
servis kluby
Rituálem myslím vše počínaje
výběrem programu, na který navazuje
výběr večerních šatů, přes koupi programu a jasně předepsaný pohyb mezi
řadami sedadel po potlesk a následné
víno v baru s doprovodem. Baví mě
malé kabelky, ultravysoké podpatky,
krajkové rukavice a míra extravagance odpovídající danému koncertu či
představení. Baví mě sedět nehnutě
přes dvě hodiny a vstřebávat. A právě
Pražské jaro mi dává šanci si tohle
všechno vychutnat v jednom z nejkrásnějších období roku.
„nejlepší bubeníci na téhle straně
Bali“ byli skutečně vynikající. Energické, soustředěné provedení skladeb
jejich dlouhodobého spolupracovníka Johna Cage či české premiéry
Mallet quartet Steve Reicha až po
díla maďarských skladatelů, kterými
byli György Ligeti či Aurél Holló (což
je jeden z členů souboru) mi bylo
čirou radostí. Čistě mužskou skupinu
ozdobila mezzosopranistka Katalina
Károlyi, zářila jako nádherný exotický
květ, jenž svým hlasem vábí všechny, kdo mají uši otevřené. Přidávali
třikrát. Skončili podobně jako začali,
africkou etnickou hudbou, a kruh se
tak příjemně uzavřel.
Amadinda
Takže jsem se jednoho vlahého
květnového večera objevila v sále
Pražské konzervatoře. Amadinda,
Klasika není nudná
Pokud se ovšem před ní neuzavřete a neodmítnete ji dříve, než by vám
mohla cokoliv ukázat. Spousta mých
novinky na vinylu
PHONO
NEWS
S novinkami na vinylových deskách
z record shopu Phono.cz vás
seznamuje DJ a moderátor Radia 1
Martin Mikuláš.
Tomáš Dvořák
Machinárium Soundtrack
Minority Records
2011
Je to asi deset let, co se na české
scéně objevil projekt Floex. Vydali
krásné album, odehráli i pár pěkných
živých koncertů – a slehla se po nich
zem. Tvůrce projektu Tomáš Dvořák
se mezitím věnoval svým audiovizuálním projektům a také soundtracku
k počítačové hře Machinárium od
Amanita design. Kdo se zkusil vžít do
role malého robota i se zvukem, už
tuší, co ho na desce čeká. Organická
elektronicko-akustická hudba, kde
se prolínají zvukomalebné nálady
dokreslující pocity robota a jeho
úspěchů či neúspěchů v procházení
labyrintem. Kdo hru nehrál, nevadí.
Tento soundtrack se hodí i k našim
životům v reálném machináriu. Album
obsahuje také tři pohlednice s výjevy
ze hry a kód k digitálnímu downloadu.
Dikolson
The bear is sleeping now
Minority Records
2011
Machinárium na barevném vinylu
bylo rozprodáno ještě před vydáním,
ale LP projektu Dikolson je na červených vinylech zatím dost. Dikolson je
alter ego Filipa Míška, kytaristy známé
české indie kapely Khoiba. Kromě
Khoiby se Filip věnoval v posledních
letech také filmové hudbě, vytvořil
vrstevníků (kteří mají dnes už skoro
všichni hypotéky, minimálně jedno
dítě a někteří z nich i pravidelně berou
prášky na čertvíco a tudíž je považuji
za mnohem větší konzervativce než
by si sami připustili) pozvedá obočí,
jakmile se dozví, že jdu na Pražské
jaro. Ale posuďte sami, nakolik je tenhle „klasický“ festival konzervativní,
pokud uvádí autory jako jsou Milan
Grygar (v provedení souboru MoEns),
již zmiňovaný Heiner Goebbels, Kurt
Weill či Janáčkovu Káťu Kabanovou
v režii Roberta Wilsona. Můžete sice
namítnout, že tato jména stojí po
boku Philipa Glasse, Steva Reicha
a Johna Cage a že se jedná o moderní
vážnou hudbu. Ale popravdě – kolik
z vás si pod pojmem klasika představí
Rusalčinu árii k měsíci na nebi hlubokém či Beethovenovu Devátou s Ódou
na radost?
×
soundtracky k filmům Restart (2005)
a Day of the Dragon (2010) a dále
hudbu k vizuálnímu a tanečnímu
představení Indefinite Kingdom
(Tokyo 2010) .Dosavadní zkušenosti
zúročil ve svém projektu Dikolson,
album vznikalo tři roky a patří
k nejambicióznějším českým počinům
letošního roku.
Hocus Pocus
16 Pieces
Onandon Records
2010
Začátkem května dorazili do Prahy
představit své poslední album francouzští hiphopeři Hocus Pocus. Jedna
z nejlepších živých hiphopových kapel
předvedla opět prvotřídní živou show
a přivezla nám také desky z vlastního
labelu Onandon Records. Na vinylu
si můžete pořídit nejen album, ale
také tzv. DJ Tools, neboli desky plné
beatů, samplů a hlášek, se kterými
DJ kapely vyhrál světový šampionát
v djingu DMC. Mix hiphopu, funku
a jazzu s libozvučnou francouzštinou
z gramce jen tak nesundáte.
[9]
hudba & kluby
Britské duo Jack Beats
rozvibruje v červnu Roxy
co dělá
a o čem
přemýšlí...
S
VIBRATOR party
v Roxy je to jako
s vibrátorem –
každý o něm slyšel,
ale málokdo si ho
skutečně vyzkoušel.
Vibrator totiž není jen tak pro
každého.
JACK BEATS
a hraje v Praze a v Berlíně a jakožto
rezident této noci do Prahy pozval
tak zvučná jména jako jsou DJ Zinc,
Zombie Nation, Drop the Lime
nebo Boy 8-Bit. S nasazenou laťkou
rozhodně nejde dolů, tedy žádné
„How low can you go“ se tu nekoná,
i když možná zazní... Na červnovém
vydání Vibratoru totiž tentokrát
vystoupí rozverné britské duo JACK
VIBRATOR
so 11. 6. 22:00
předprodej 150 Kč
foto: ROXY 4×
Je-li Vibrator to pravé i pro vás
si nejlépe ověříte, budete-li v sobotu
večer na Radiu 1 poslouchat stejnojmenný pořad DJe Tvykse, nebo
navštívíte-li stránky roxy.cz a thanksgodforvib.blogspot.com, kde najdete
nejčerstvější hudební materiál všech
zúčastněných.
S Vibratorem zažijete pokaždé
něco neotřelého a dobrodružného
a nechat si takový zážitek ujít kvůli
obavám z „něčeho nového“ by tedy
byla sakra škoda! Konec dvojsmyslů –
i když na tuhle party budete minimálně dva zbystřené smysly potřebovat
– beaty vám totiž polezou ušima a oči
budete valit na projekci VJe Quarka...
ostatních smyslů se pro ten večer
můžete bez obav „zbavit“.
Party Vibrator vám tradičně
přináší DJ TVYKS, který střídavě žije
BEATS! Beni G (Mixologists) a Plus
One (Scratch Perverts) reprezentující
novou vlnu britské taneční hudby,
bohaté na basseline, dropy, zábavné
acapelly a wobble. Jack Beats už
mají na svědomí oficiální remixy
pro umělce formátu Skreama, Big
Boie, Boy 8-Bita La Roux nebo třeba
Fake Blood, ale nespí na vavřínech!
Koncem dubna na domovském labelu
Cheap Thrills např. vydali zábavně
„rozbublaný“ singl All night.
Svůj set si v sobotu 11. června
vystřihne i stále populárnější producent a DJ ze Slovenska, BAD MOJO,
který pouští velmi taneční věci ve
stylu fidget house. A aby těch „nóvostí“ nebylo v Roxy náhodou málo,
nadupanou sestavu doplní duo TEN
TEN, šikovní studeni uměleckých
škol elektronickou muzikou (a Tvyksovými party) odkojení. Tvorbu všech
zmíněných účinkujících najdete na
soundcloud.com – pro lepší účinek
Vibratoru tedy doporučujeme tenhle
žhavý materiál řádně nastudovat!
DJ TVYKS
BAD MOJO
TEN TEN
malíř
Evžen
Šimera
Asi se trochu budu vracet, více
přemýšlet o tom, co jsem udělal
a jestli jsem to udělal správně.
Nejspíš si asi některé věci
budu vyčítat. Nerad spěchám
a dělám několik věcí najednou,
právě teď ale probíhá více
výstav (Galerie Zdeněk Sklenář,
PRAGUEBIENNALE 5, Galerie
XXL, Wannieck galerie, Galerie
mladých), kde mám věci a na
každou akci jsem se snažil
vytvořit specifickou novou
věc. Nechci energii, kterou
do toho vkládám, ředit, takže
jsem fungoval i na energetický
dluh. Navíc s Ondřejem Brodym
a Jitkou Mikulicovou plánujeme
brzy otevřít projekt ScholasticA,
kde se budeme snažit představit
naši vizi vzdělání současného
i klasického umění na úrovni,
kterou preferujeme. Rozhodně
si ale nestěžuji, jsem šťastný
a vděčný za situace, které se
dějí. Jen se těším na poležení
v lese na chladném mechu.
___
připravil Josef Švejda
inzerce
PARAMORE /US/
PENDULUM /AUS/
MY CHEMICAL
ROMANCE /US/
BULLET FOR MY
VALENTINE /UK/
THE STREETS /UK/ SUM 41 /CAN/
WHITE LIES /UK/ DIGITALISM /DE/
WWW.ROCKFORPEOPLE.CZ
BEATSTEAKS /DE/ THE WOMBATS /UK/
inscenace & divadlo
[ 10 ]
servis divadlo
Vášeň tonoucí v alkoholové melancholii
Česká válka
Divadlo Na zábradlí
Anenské nám. 5, Praha 1
út 7., st 15. a st 22. 6. 19:00
informace o vstupenkách
v pokladně
_____________________________
My funny games
Divadlo Disk
Karlova 26, Praha 1
pá 10.,so 11., ne 12.,
po 13. a út 14. 6. 19:30
120 / 90 Kč
_____________________________
Teatr Novogo Fronta:
Phantomysteria
náměstí Jiřího z Poděbrad
ne 12. 6. 21:00
vstup zdarma
_____________________________
Geisslers Hoffcomoedianten:
Pražské legendy
Žižkovská TV věž
po 13. 6. 18:00 a 20:00
vstup zdarma
_____________________________
Farma v jeskyni: Čekárna
teatro NoD
Experimentální prostor
ROXY/NOD
Dlouhá 33, Praha 1
čt 16. a pá 17. 6. 20:00
150 / 250 Kč
_____________________________
In a flash of lightning
(v rámci PQ)
Divadlo Archa
Na Poříčí 26, Praha 1
čt 16. a so 18. 6. 22:00
200 / 150 Kč
_____________________________
Já tady, ty tam (v rámci PQ)
Alfred ve dvoře
Františka Křížka 36, Praha 7
ne 19. a po 20. 6. 20:00
200 / 100 Kč
_____________________________
Tanec přes plot
Divadlo Archa
Na Poříčí 26, Praha 1
út 21. 6. 20:00
190 / 120 Kč
_____________________________
Počítání oveček
aneb Uspávání hadů
Strašnické divadlo
Solidarity 1986/53, Praha 10
st 22. 6. 19:30
100 / 80 Kč
_____________________________
Podzemní blues
Divadlo Komedie
Jungmannova 1, Praha 1
so 25., po 27. a út 28. 6. 20:00
informace o vstupenkách
v pokladně
Barbora Ortová
____________________________________
podnikateli. Hlavní z nich, židovský
obchodník Abrahám Vengerovič
(Boris Farkaš), jemuž režisér rozšířil
prostor, zde bravurně a ironicky
cituje slavný Shylockův monolog
z Shakespearova Kupce benátského,
jímž poukazuje na latentní antisemitismus. Parodicky se stylizuje do
předsudečného stereotypu lichvářského žida a touto dobře zvládnutou rolí
omlouvá své mafiánské praktiky.
nost a ješitně se předvádí před ženami, později už jen hlouběji a hlouběji
Oceňovaná bratislavská Astorka
upadá do beznaděje, sebepohrdání
Korzo '90 již podeváté zavítala do
a naprostého vyčerpání. Ve třetím
Švandova divadla na Smíchově.
dějství se se zanedbaným zevnějškem
Tentokrát pražským divákům
bezmocně válí v hromadě špinavého
představila inscenaci Čechovova
prádla, nemaje sílu vstát natož odejít
Platonova v úpravě a režii
se Sofií, na konci je pak duševní choRomana Poláka, která byla
robou zcela přemožen.
v kategoriích Kostýmy (Karola
O nic šťastnější však nejsou ani
Cermak-Šimáková) a Herečka
ženské hrdinky. Vdova po generálovi,
(Szidi Tóbiás) nominovaná na
hrdá Anna Vojnická (Szidi Tóbiás), se
slovenskou divadelní cenu Doska. Horko a hadry jako symbol
mění v alkoholem nasáklou trosku.
rozkladu
Sofia (Rebeka Poláková) v závěru
Drama Platonov napsal velmi
Sytě oranžová, jednoduchá scéna
křečovitě svírá kufry, do poslední
mladý (sedmnáctiletý až dvacetiletý) Toma Cillera znázorňuje všudypříchvíle se odmítá vzdát nového života
Anton Pavlovič Čechov jako svůj dra- tomné horko, jemuž nelze uniknout. s Platonovem, který ji má zachránit
matický debut. Na jevišti bylo poprvé Je totiž parný letní den, za posuvnýz marasmu, v němž uvízla. Když
uvedeno až po autorově smrti. Přesto mi dveřmi rostou slunečnice a nemizjišťuje, že její milenec není žádného
se už v něm objevují motivy příznačlosrdný žár nepřichází jen z venku
kroku schopen (a to doslova), vystřelí
né pro Čechovova pozdější a zralejší
– nešťastné, vášní sužované duše
na něj, ale není to akt vášně ani
díla: tragikomické postavy, jež se utá- zoufalých hrdinů spaluje i zevnitř.
nenávisti, spíš vyjádření bezmocné
pějí v depresi, postupný úpadek vesA v pravém rohu stojí replika
beznadějné apatie.
nických šlechticů – statkářů, jejichž
sochy Michelangela Pistoletta (tvůrce
Po celé čtvrté dějství Vengerovič
pozici nemilosrdně vytlačuje nová,
stylu arte povera, který v sobě propo- s druhým podnikatelem Burgerem
dravější kupecká vrstva, zbraň, z níž
juje klasické symboly se současnými), (Marián Labuda ml.), kteří v dražbě
musí na konci nevyhnutelně zaznít
Zlatá Venuše z hadrů, odvrácená
koupili statek, sklízejí do velkých
výstřel, všudypřítomné existenciálnahá žena, za níž se kupí hora starého pytlů rozházené prádlo. Pečlivě
ní dusno a marná touha po novém
šatstva. Hadry se od druhého dějství vybírají černé a bílé, barevné zůstává
životě, který stejně nepřijde…
rozlezou po celém hracím prostoru.
poházené po jevišti. Zneklidňuje je
Roman Polák provedl razantní škr- Venuše je nejprve na znamení studu
snad svou nejednoznačností?
ty v textu, vypustil některé z postav
zahalena do černého pláště a ve
(chybí i Platonovův myšlenkový
čtvrtém dějství spoutána provazy. Pro Anton Pavlovič Čechov: Platonov
protivník, student Izák Vengerovič),
lásku zde není místo. Krása postupně Astorka Korzo '90
překlad: Dana Lehutová
děj časově posunul k přítomnosti
tone v destrukci, špíně a šílenství.
úprava a režie: Roman Polák
a záměrně odboural ruský kolorit.
dramaturgie: Andrea Domeová
Nic než deprese
Platonov se tak odehrává teď a tady
scéna: Tom Ciller
Juraj Kemka hraje Michaila
– anebo kdekoliv… Čechovovi (anti)
kostýmy: Karola Cermak-Šimáková
Platonova, variantu dona Juana,
hrdinové se proměnili v současné
hudba: Oskar Rózsa
typy. Planě filosofující ruskou šlechtu jako studii člověka, u něhož propuká
depresivní onemocnění. Zatímco na
nahradili nepraktičtí intelektuálové
Fotky z představení najdete na
začátku i přes znatelnou únavu ještě
a mladí hejsci posedlí sexem a drowww.kulturnipecka.cz.
nesmlouvavě glosuje okolní společgami, zcela bezbranní před tvrdými
Norské moře bude omývat NoD
Tereza Přibylová
____________________________________
Vydejte se 2. června od 20 hodin
na cestu po boku námořního
kapitána v Indickém oceánu za
druhé světové války a poslechněte
příběh Elly, mladé norské
rybářky.
Před necelými dvěma lety, v listopadu 2009, se osm umělců z mezinárodní divadelní společnosti New International Encounter New (NIE) vydalo
na palubě nákladní lodi na 3500 mil
dlouhou cestu přes Atlantický oceán
z Francie do Guadeloupe.
Se Sjónem, islandským spisovatelem, prozaikem a básníkem (textařem mnoha nejznámějších melodií
pro Björk a vítězem Literární ceny
Severské rady v roce 2005 za román
Syn stínu) NIE vytvořilo zcela nové
epické představení, které je věnováno
velkolepé energii a síle moře. Spolu
se Sjónem prozkoumává NIE příběhy
a mýty, námořní písně a dopisy
z domova.
Herci rozostřují tenkou hranici
mezi skutečností a fikcí a představení
zkoumá energii a sílu moře jak z velmi
epického, tak i velmi osobního pohledu – vše inspirováno cestou NIE okolo
poloviny našeho světa.
Představení Moře – Tales from
a Sea Journey mělo premiéru 13. ledna 2011 v Dramatikkens hus v Oslu
a na letošním turné postupně zavítá
do Norska, Anglie, Srbska, Chorvatska, Polska, České republiky, Rakouska, Turecka, Dánska, Itálie a Finska.
Mezinárodní divadlo NIE spojuje
divadelníky z různých zemí, různého
původu a tradic v práci na autorských představeních vycházejících
ze současných příběhů. V souboru
působí kromě českých umělců i umělci
z Norska, Anglie, Dánska, Španělska,
Francie a Belgie. Hrou s jazykem
a kombinováním stylů a tradic vytvoří
NIE svůj vlastní divadelní jazyk.
Užívají různých divadelních metod –
vyprávění, klauniády, animace, hudby,
zpěvu, choru, komedie dell’arte. Pracují na současných evropských příbězích
ve více jazycích ve snaze tvořit divadlo
pro Evropu našich dnů.
NIE TEATER (Norway) – Moře: Tales
from a Sea Journey
Experimentální prostor ROXY/NOD
Dlouhá 33
po 2. 6. 20:00
www.nie-theatre.com
[ 11 ]
inscenace & divadlo
foto: PQ
Scénografie a divadelní prostor
Pražské Quadriennale
Barbora Klárová
____________________________________
ný požár v budově holešovického
Výstaviště (kde se odehrávaly
a letošním
předešlé ročníky Quadriennale)
12. ročníku
byl impulzem pro nalezení jiných
mezinárodní
objektů a rozmístění jednotlivých
přehlídky
částí výstavy na několika místech
zaměřené na
Prahy. Hlavním výstavním prostorem
výtvarnou
bude Veletržní palác, kde návštěvníci
složku současného divadla
najdou hlavní Sekci zemí a regionů
a performing arts očekávají
PQ (na které se představí více než 60
pořadatelé účast čtyřiceti tisíců
zemí), nevšední výstavu Extrémní
diváků a návštěvníků. Program je
kostým, inspirativní Studentskou
skutečně bohatý a při procházce
sekci, program přednášek, debat
hlavním městem se připomíná
a prezentací Talks a kromě dalšího
takřka na každém kroku.
i kreativní program pro děti PQ
dětem. Piazzettu Národního divadla
Spektákl mimo divadlo
bude okupovat již zmíněná venkovní
Náročná interakce
Na jedenáct dní (16.–26. 6.) se
živá výstava Intersekce, Nová scéna
PQ se letos sice snaží především
zásluhou desítek domácích a zahraNárodního divadla se chystá hostit
aktivně zapojit diváka a oslovit
ničních umělců promění několik
sekci Světlo a zvuk. Na půdě DAMU
širokou veřejnost, pochopení uměprostor, budov a veřejných prostran- leckého záměru ale nemusí být vždy
najdete stanoviště vzdělávacího
ství na přehlídku toho nejlepšího, co jednoduché. „Idea je taková, že divák, projektu Scenofest a v prostorách
může současná scénografie a vůbec
Pražské křižovatky (kostel sv. Anny)
který projde celým tím labyrintem,
výtvarné ztvárnění divadelního pro- bude vlastně trochu zmaten. Nedose uskuteční výstava architektonické
storu nabídnout. Odborné veřejnosti stane totiž jasnou definici toho, co
sekce. PQ návštěvníky ale i náhodné
je tato událost již tradičním svátkem je performance, ale řekne si: ‚Aha,
chodce a turisty osloví na mnohých
a místem inspirace světových tvůrců performance (divadlo) může být
dalších místech Prahy, a to i mimo
vždy jednou za čtyři roky. Není proto cokoliv,’“ představuje pořadatelský
její centrum. „Některé umělecké
divu, že je dvanáctý ročník vyhlížen
projekty byly připravované přímo
záměr Sodja Lotker, umělecká ředis takovou nedočkavostí. Organizátoři telka PQ. Interakci s vystavovanými
pro pražské ulice a náměstí, často
mají tentokrát připravena mnohá
projekty by si návštěvníci neměli
oživení programu a novinky v pojetí
malovat příliš jednostranně. Často
celé akce.
půjde i o tzv. mentální interakci, kdy
Jedním z cílů letošního Pražského na člověka nic nehouká a nebliká,
Quadriennale je dokázat vzrůstající
ale pro vtažení do situace je potřeba
význam scénografie i mimo divadelní investovat jistou dávku představivosprostor – v rámci vizuálního umění,
ti, pochopení nebo vlastní interprearchitektury, módy či video artu.
tace. Pak teprve může začít fungovat
Mezi akcentované v tomto směru
dialog a investovaná energie se
patří projekt Intersekce. Na piazzettě bohatě vrátí.
Národního divadla vyroste třicet
boxů, ve kterých se budou neustále
Kde všude PQ bude
odehrávat divadelní nebo výtvarná
Další netradiční snahou organipředstavení. Přibližně polovina ze
zátorů PQ je představení scénogravšech těchto krabic v sobě bude
fického konceptu mimo divadelní
skrývat živého umělce, tanečníka,
prostředí. „Chceme přivést divadlo
choreografa.
blíž k lidem, vyvést ho z divadelní
Známý choreograf Josef Nadj
budovy a umožnit divákovi zažít ho
dokonce jeden z boxů využije jako
jinak,“ říká Sodja Lotker. Nešťastvizualizace: Studio Oren Sagiv
N
místo svého přechodného bydliště
po dobu trvání PQ. Kromě něj se
na akci, jež by vydala na samotný
festival, podílejí věhlasní umělci či
soubory jako zřejmě nejvýznamnější
současná scénografka a spolupracovnice režiséra Christopha Marthalera
Anna Viebrock, tvůrčí dvojice Ilya
a Emilia Kabakovovi, soubory Societas Raffaello Sanzio v čele s obdivovaným Romeem Castelluccim či
Abbey Theatre, výtvarníci Josef Bolf
a Nathaniel Mellors. Mimochodem
– mnohé akce počítají i se zapojením
nejširší veřejnosti.
dost neznámá místa, takže i turista
může jejich prostřednictvím poznat
a objevit Prahu jiným než běžným
způsobem. Chtěli bychom, aby Praha
ožila kulturou podobně jako Benátky
během Bienále,“ představuje vize
organizátorů Daniela Pařízková,
výkonná ředitelka PQ.
Velkou výhodou PQ je jeho vlastní
obsah. Na každý ročník přiláká do
Prahy zahraniční experty i publikum,
protože výstava výtvarné složky divadelního umění je z podstaty jazykově
bezbariérová. Že je bezbariérová i co
do věku návštěvníků, míry znalostí
z oboru a dalších aspektů, se přijďte
přesvědčit během druhé poloviny
června na 12. ročník Pražského
Quadriennale.
Pražské Quadriennale
16.–26. 6. 2011
Pražské Quadriennale pořádá
Ministerstvo kultury ČR a je
realizováno Institutem umění –
Divadelním ústavem.
Přesná místa konání jednotlivých
akcí a více informací včetně
vstupného a otevírací doby najdete
na www.pq.cz.
[ 12 ]
film & kino
texty o architektuře 2006 — 2009
Dialog Davida Mareše a Martina Matisky
s Ladislavem Lábusem:
Není to konfrontace, spíš sounáležitost
junioři
Mareš: Shodli jsme se s Martinem, že praxi u vás cítíme
jako významnou součást vzdělání. Já musím říct, že
většinu věcí, které jsem se naučil, jsem získal během
těch pěti let u vás, ne ve škole. Tam mě spíš ovlivnilo
složení spolužáků.
matadoři
Lábus: Když jsem vás vyzval k účasti na 24 hodinách,
nedělal jsem v tom velký rozdíl, zda jsem vás přímo učil
či nikoli – žák se může brát ve dvou významech.
Mareš: Kdy jste začal učit?
Prof. Ing.arch. Ladislav Lábus (*1951) absolvoval v roce 1976
obor architektura na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Až do
roku 1991 byl zaměstnán v Projektovém ústavu hlavního
města Prahy v ateliéru Delta, kde řadu let spolupracoval
s Alenou Šrámkovou. V roce 1991 založil vlastní ateliér Lábus
AA. Mezi významné realizace patří Obchodní centrum Lužiny
(s A. Šrámkovou, 1991), dům s pečovatelskou službou Vyšehrad
v Českém Krumlově (1998), vily ve Vonoklasech (1999),
Roudnici nad Labem (2001) či Nespekách (2008). Rekonstruoval
palác Langhans (2002), Jízdárnu Pražského hradu (2007)
nebo Edisonovu transformační stanici v Praze (2008). Mezi
nejnovější realizace patří Hotel Karlov v Benešově (s ateliérem
K2, 2008) a bytové domy na Hanspaulce (2009). Od roku 1990
vede ateliér na FA ČVUT v Praze, v roce 2002 byl jmenován
profesorem.
Matiska: Když jsem přišel do vašeho ateliéru, tak to
vedení bylo takové nepřímé, jiné, než jsem byl zvyklý.
Neříkal jste, jak se mají věci dělat, byla to spíš... nechci
říct diskuse, protože to slovo není adekvátní situaci, ale
možná komentování. Komentování jednotlivých postupů
při práci. Někdy to spočívalo i v nekomentování
a zvyknout si na to bylo občas drsné, ale člověka to
možná motivovalo k vlastnímu přemýšlení. Museli
jsme se naučit v tom orientovat. Nemluvil jste nám
do konceptu, neříkal, jak to má přesně vypadat.
Já rád vzpomínám na svou první konzultaci, která
následovala po několikatýdenní práci na urbanistickém
projektu. Několik minut jsme mluvili a odpověď byla
,,hm“ a odchod k jiným studentům. Ale taky to něco
znamenalo, nějak jsme se s tím museli do příštího
týdne poprat. Musím říct, že mě tento přístup hodně
stimuloval, i když to asi nebylo každému příjemné. Mě
3
ale tahle nepřímá komunikace začala
bavit. Nevím, jestli to tak děláte ještě
teď, už uplynulo hodně času.
Lábus: To opravdu skončilo jen
tím hm? To vypadá, že už to je
poněkolikáté převyprávěné. Asi se
to změnilo, možná někdy mluvím při
konzultacích až moc. Částečně šlo
o snahu vyvolat pocit tvůrčí svobody,
ale ve skutečnosti jsem to někam
směřoval. Například u projektu
sídliště Bohnice jsem se snažil zbavit
vás potřeby zásadně měnit charakter
čtvrti na tehdy preferovanou blokovou
zástavbu.
1
2
1
2
A69: skici k soutěžnímu návrhu
na Vila Park Strahov, 1999
3
Ateliér UM (Matiska, Uhlík):
vila v Českých Budějovicích, 2005,
foto: Tomáš Balej
Matiska: Samozřejmě že se ta debata
později odpíchla, ale chtěl jsem to
zobecnit. Neříká se, že kompozice
fasády má být taková nebo taková, ale
jde spíš o to dobrat se té podstaty.
Pravda je, že třeba na technickou
stránku byly dotazy nepříjemně
konkrétní, a to si troufnu říct, že
s ohledem na dnešní studenty jsem
na tom byl relativně dobře. Dnešní
studenti, které zažívám z opačné
pozice jako své spolupracovníky,
jsou asi vyspělejší v jiných sférách
než té technické. Přijde mi, že ta
vyváženost, o které jste mluvil, mi
u dnešních absolventů fakulty chybí.
Jsou světaznalejší a koncepčnější. Za
nás nebylo zvykem dělat ty stavby tak
silné. Nepamatuji si, že by se za nás
tak tlačilo na pilu, že by ten koncept
domu musel být tak silně vyjádřený.
Dneska jsou to taková umělecká
díla. Každý to chce udělat jinak,
individuálně, umělecky a koncepčně.
Myslím, že my jsme tenkrát neměli
pocit, že to tak musí být.
Lábus: Jedna věc je to, co podněcoval
pedagog, a druhá věc je, co viselo ve
vzduchu, co bylo tématem doby. To
se, myslím, změnilo. V devadesátých
letech se spíš hledala obyčejnost,
normálnost, určitá solidnost a lidskost.
Když se ale dnes člověk podívá do
časopisů, tak to míří jiným směrem.
Architekti mají zase pocit, že jsou
strašně důležití – silná gesta, silné
koncepce, silný výtvarný názor a vše
pokud možno neotřelé. V tom se asi
ta situace změnila, ale je jiná i v tom,
že škola byla v roce 1990 mnohem
realističtější, neměla punc toho, že
vás učí lidé, které znáte z odborných
časopisů. Ale myslím si, že jsi vlastně
pojmenoval, co je moje metoda.
Mám komplexní přístup a nechávám
na studentech, aby se v tom sami
zorientovali. Jestli je k něčemu vedu,
tak aby se soustředili na to podstatné.
A podstatná je i určitá vyváženost mezi
reálností a koncepčností – ať už po
technické stránce, nebo investorské
z hlediska finanční reálnosti
a užitečnosti pro klienta.
Matiska: Když je klient soukromý, tak
se na to většinou dává velký pozor.
Když jsou zakázky veřejné nebo
obecné, tak se toto ztrácí.
Lábus: Taky je pravda, že se v té době
měnila praxe. Na školu sice přišli učit
lidé z praxe, ale ta se sama o sobě
úplně měnila, velké státní a družstevní
ateliéry se rozpadaly a privatizovaly,
vznikaly nové, většinou malé soukromé
ateliéry. Ale pro mě, díky tomu, že
jsem byl v projektovém ústavu, navíc
ve skupině u Šrámkové, kde se vždy
pracovalo s plnou odpovědností
a svobodou, tak trochu na vlastní
triko, nebyl ten přechod tak moc
1
Lábus: Začal jsem v letním semestru školního roku
1989/90. Já si myslím, že to asi byla pro studenty velká
změna oproti době před převratem. Noví lidé přinesli
do školy nový vítr. První semestr jsem vedl ateliér spolu
s Vladimírem Krátkým a Josefem Pleskotem. Spadli
jsme do toho ze dne na den, nepředcházela tomu žádná
dlouhodobější příprava, předtím jsem si nikdy nemyslel,
že budu učit. Ale Pleskot na škole již působil. Pamatuji
si, že jsme se zpočátku snažili dávat dvě zadání. Nejdřív
jsme na tři čtyři týdny zadali spíše takové koncepční
zadání, rychlou klauzuru, a teprve potom hlavní,
konkrétnější úkol, ke kterému se studenti dostali až
druhý měsíc, což bylo docela náročné.
Postupem času jsem zjistil, že klauzura ubírá energii
hlavnímu projektu, a přestali jsme s tím. Já jsem
nenastupoval na školu s nějakým uceleným systémem
způsobu navrhování, jako měl třeba Šik, ale měl jsem
tu filozofii skrytou někde v sobě a snažil se ji předávat.
Nebyla konkrétněji specifikovaná, spíš jsem říkal, jak to
cítím. A to se vlastně nezměnilo, nechci předávat nějaké
ucelené návody. Kdybych měl po těch letech definovat,
na co kladu důraz, jestli na koncepční, uměleckou nebo
technickou rovinu profese a její výuky, mám pocit, že
se snažím o všechno. Ale to je možná ten problém, že
učím moc komplexně, a pro studenty je těžké se v tom
orientovat, je to na ně moc lapidární nebo naopak
složité. Když přinesou příliš bláznivý koncept, tak se na
to z jejich pohledu dívám moc realisticky, když jsou moc
realističtí, vybízím je k větší koncepčnosti uvažování.
ladislav lábus + david mareš, martin matiska
___
Damien Mitchell
Jakým způsobem volíte témata
přednášek a/nebo přednášející?
WWW.KRUH.INFO
Poslední dobou se snažíme každý
S přednáškami Kruhu jste začali
rok koncipovat tematicky. Letos
již v roce 2001, jak po deseti
například pořádáme akce na téma
letech hodnotíte jeho činnost?
soutěží neboť soutěže jsou vnímány
Mně stále přijde neuvěřitelné, že
obecně jako zdroj nezávislých a tvůruž je to 10 let, původně to byl projekt čích myšlenek. S tím souvisí i červnojen na rok. Já doufám, že Kruh přináší vá přednáška holandských architektů
hodnotný obraz o české i mezinárodní NL architects, kteří získali čestné
architektuře a že sám sebe doposud
ocenění ve vyzvané soutěži na ideový
nevyčerpal.
návrh Černé louky v Ostravě. Zároveň
letos zkoušíme nový formát přednáMáte pocit, že Kruh ovlivnil
šek, jakési intimní posezení u kávy
způsob, jakým lidé vnímají
s architekty konané v café Fra.
architekturu?
Myslím, že má obrovský vliv přeNevnímáte Kruh jako konkurenta
vážně na mladé architekty či zájemce PechaKucha Night Prague?
o architekturu. V říjnu se chystáme
Jsme vděčni za cokoliv, co se v Prapředstavit nový projekt, který, douze děje ohledně architektury, tedy
fáme, otevře pohled na architekturu
naopak. Zároveň má PKNP zcela jiný
i veřejnosti. Co je to přesně, je zatím
formát, představuje krátké ukázky,
tajemství.
jakési ochutnávky spojené s poznáním autorů, kdežto my se snažíme
Vznikly na základě přednášek
o komplexnější představení osobnosa aktivit Kruhu nějaké zajímavé
tí, jakýsi hlubší vhled. Ale je možné,
projekty?
že se to někdy někomu může podařit
Dá se říci, že samotná přednáška
lépe za 6 minut (smích).
a její následné zapracování do sborníku, který pravidelně vydáváme, je tímto zajímavým projektem. Architekti
totiž po sobě většinou nezanechávají
písemné stopy o svém přemýšlení.
Tím, že se snažíme přednášky zpracovat do písemné formy a doplňujeme
je o rozhovory s architekty, mapujeme
vlastně přemýšlení o architektuře.
Tyto informace pak představují zdroj
informací nejen pro zájemce o archi-
junioři
After a chance encounter with
his cousin, Invader (known for his
mosaic recreations of space invader
video game characters which can be
seen all over the world, including
Prague), Thierry makes it his almost
obsessional mission to follow and
capture some of the world's major
street artists in action. Featuring
such heavyweights as Shepard Fairy,
Monsieur Andre, Swoon and Neckface, this documentary tracks them
around the world as they paint, while
looking at the impact of the boom
in popularity this movement has
recently experienced.
Having shot most of the biggest
names Thierry had one major player
missing, the elusive and faceless
Banksy who's work has become
famous the world over for his political, often tongue-in-cheek stencil
graffiti. Once they meet Thierry
offers his services as cameraman,
assistant and sight locator. It soon
becomes clear that with all the
hours of footage shot and with little
creative direction, this documentary
project is going nowhere. So, given
directorial rights and with Thierry
out creating his own graffiti alter-ego:
“Mr Brainwash”. Banksy decides to
re-cut the footage, but with the focus
not on the artists but on Thierry.
With interesting insights into
the world of celebrity and anonymity, Exit Through the Gift Shop
is a fun and light hearted romp
through a dynamic and sometimes
chaotic world in which the boundary between art and advertising is
often blurred. Whether or not you
like street art and its controversial
place amongst our city walls, this
documentary covers some important
moments in the art form's evolution and takes its place at the top of
a myriad of other street art documentaries.
Exit Through the Gift Shop is now
playing at various cinemas, so choose
yours.
Marcelu Steinbachovou jsme
si pro tento díl PKNP vybrali
z několika důvodů: pro její
spolupráci s minulým Pražským
Quadriennale, které právě tento
rok opět v druhé polovině června
probíhá; protože před deseti lety
založila Kruh, který má za cíl
přiblížit architekturu veřejnosti,
a do třetice nám je sympatická její
spolupráce s vizuálními umělci.
tekturu, ale i pro badatele a teoretiky
architektury či umění vůbec. Tedy
jednovětá odpověď zní: Ano, sborníky
Kruhu s názvy Texty o architektuře. Například teď v prosinci vyšel
nový sborník, který mapoval práci
a činnost nejstarší architektonické
generace a zároveň představil ty
nejvýznamnější české školy architektury formou dialogu mezi bývalými
studenty a profesory.
17
The Czech premiere of Exit
Through the Gift Shop came
to Prague the other week.
Directed by the mysterious
street artist Banksy, it tells the
story of Thierry Guetta, a French
immigrant in Los Angeles, and his
obsession with street art.
ladislav lábus + david mareš, martin matiska
CHTĚLI BYSTE ČÍST
ČASOPIS KULTURNÍ PECKA
PRAVIDELNĚ?
Napište nám na e-mailovou
adresu
[email protected]
a objednejte si pravidelné
zasílání časopisu domů, nyní
za novou stálou cenu
269 a 389 Kč.
Více informací najdete na
www.kulturnipecka.cz/
predplatne.
_____________________________
SPONZORSKÉ PŘEDPLATNÉ
Pokud chcete pomoci
Kulturní Pecce, aby se dále
rozvíjela, pořiďte si místo
klasického předplatné
sponzorské.
Získáte tak nejen dobrý
pocit díky podpoře
kulturního časopisu, ale
budeme vám po
dobu jednoho roku
zasílat minimálně
3 výtisky měsíčně plus
příležitostně různé volné
vstupy, kupony a podobně.
Více informací najdete na
www.kulturnipecka.cz/
predplatne
Jana Kneschke
____________________________________
junioři
OZVĚNY 10. MEZINÁRODNÍHO
FESTIVALU STUDENTSKÝCH
FILMŮ PÍSEK 2010
Kino Aero
Biskupcova 31, Praha 3
st 1. 6. 20:00
60 Kč
_____________________________
FILMJUKEBOX
Pravidelný večer, kdy
vybíráte film vy – diváci
Bio | Oko
Františka Křižíka 15, Praha 7
čt 9. 6. 20:45
100 Kč
_____________________________
BIO | UCHO
Román Kavárna nad Prahou
Bio | Oko
Františka Křižíka 15, Praha 7
ne 12. 6. 18:00
100 Kč
_____________________________
OKO NASLEPO
Máte rádi překvapení?
Věříte dramaturgům
kina OKO, že vás dokáží
příjemně překvapit?
Bio | Oko
Františka Křižíka 15, Praha 7
st 15. 6. 20:30
dopředu ani korunu
Street art Bez spolupráce archit
document
16
servis kino
[ 13 ]
architektura & pknp
ektura ztrácí význam
WWW.SKUPINA.ORG
Jaké byly impulsy k založení
Skupiny?
Ještě na škole (AVU Praha) jsem se
dostala k vlastní práci, což znamenalo, že jsem po škole neabsolvovala
běžné praxe u zavedených kanceláří,
a tak to postupně spělo k založení
vlastního ateliéru. Zároveň se v té
době líhlo více projektů, na kterých
jsme spolupracovali i s kolegy z jiných
oborů, proto ten název Skupina.
Měl to být atelier, který poskytne
komplexní pohled na architekturu,
sdružení více oborů, nejen architektury. V současnosti spolupracujeme
s kolegou Martinem Rusinou, s jinými
obory převážně externě.
Připravovali jste materiály pro
Pražské Quadriennale 2007, na
kterých s Vámi spolupracoval
Krištof Kintera, jenž se podílí i na
letošním ročníku. Jak spolupráce
probíhala a co Vám osobně
přinesla?
Spolupráce na předchozím
quadriennale byla zajímavá hlavně
tím, že jsme prvky, které jsme si
vymysleli (mimo Krištofa na koncepci
spolupracoval ještě Rastislav Juhás),
i osobně dodávali a vyráběli. Byli jsme
v Průmyslovém paláci 14 dní předem
a na místě se nám to líhlo pod rukama
díky týmu skvělých lidí. Celé to bylo
od začátku hodně hravé a trochu
střelené, ale hodně nás to bavilo,
vycházeli jsme z tématu quadriennale,
tedy second-hand – no, zkuste si to
představit. S kluky i nadále spolupracujeme, např. letos bude Krištof
realizovat sochu pod Nuselským mostem a my jsme mu na to s Martinem
Rusinou vypracovali projekt umístění.
bohužel porota neocenila. Myslím,
že jsme v něm vyjádřili určitý silný
a nadčasový názor, jak má vypadat
moderní náměstí v centru Prahy,
i když v zásadě byl návrh hodně konzervativní, neb vycházel z doby Karla
IV. Udělali jsme na Václaváku jednu
volnou plochu nedělenou alejemi
ani chodníky – tedy tak, jak to kdysi
bývalo: tržiště, rejdiště. Nechtěli jsme
projektovat silnice a chodníky, udělat
širokou ulici. Vytvořili jsme prostor.
Prostor pro lidi, obchod, kulturu,
vyjádření, názor. A ten prostor měl
dlažbu ze sklobetonu, v noci povrch
zářil a dole pod povrchem byla dlouhá
kulturně obchodně sportovní pasáž,
která propojovala stávající podchody a řešila zásobování všech domů.
Mimo to mám ráda naši nedávnou
realizaci domu ve Strašnicích (společně s Martinem Rusinou), kde jsme
si s investory hodně rozuměli, a pak
Centrum Franze Kafky, na kterém
jsem spolupracovala s americkým
architektem Stevenem Hollem, což
pro mne bylo mimořádné setkání.
Čím bylo mimořádné?
Když Vám jeden z nejvýznamnějších architektů současnosti vlastně
skoro vymyslí zakázku a ještě na ní
s Vámi chce spolupracovat – to se
nestává úplně často. A když i investor
ve výsledku souhlasí s návrhem spolupráce, zdá se to skoro jako zázrak. Ale
co by asi člověk čekal kolem Franze
Kafky….
Jak Vy sama vnímáte
architekturu – v kontextu
současné doby?
Já si myslím, že je nutné nějak do
architektury dostat ducha doby, což
ale nikdo přesně neví, jak se dělá, ale
V rámci svých projektů často
když takový projekt vidíte, je vám
spolupracujete s výtvarnými
to jasné. Zároveň si myslím, že je
umělci. Jaké důvody Vás k této
nutné se distancovat od architektury,
spolupráci vedou?
která představuje jen konglomerát
Mám pocit, že jisté věci si architekt nejlepších designových katalogových
nemá navrhovat sám, jako napřívýrobků. Když si všimnete, tak nejvýklad grafiku. Proto spolupracujeme
znamnější stavby jsou v zásadě docela
s dobrými grafiky a fotografy. Když
prosté, spíše se snaží o silný koncept,
vznikne místo na umění a investor
jakési sdělení. Architektura je služba,
je myšlence nakloněn, tak se spolu
ale i umění a zároveň i jakýsi postoj
s umělci snažíme, aby byl výtvarný
ke světu. V zásadě se dá říci, že to je
prvek nedílnou součástí architektury, i politický postoj.
aby to nebyla jen přidaná socha nebo
obraz, ale něco, co je s naším návrhem
Marcela Steinbachová
pevně spojeno.
×
Máte nějaký projekt nebo
realizaci, která Vám něčím
přirostla k srdci nebo byla něčím
zásadně výjimečná?
Asi nejraději mám soutěžní projekt
na Václavské náměstí (společně
s Bronislavem Stratilem), který
Zakladatelka (v roce 2007 společně s Albertem Pražákem a Jiřím Bardodějem)
ateliéru Skupina, který dnes tvoří společně s Martinem Rusinou. Mimo svou
aktivní architektonickou činnost je zakladatelkou a předsedkyní projektu Kruh.
PechaKucha
Projekt PechaKucha [peča kuča] umožňuje v 6 minutách, 40 vteřinách a na
20 obrázcích prezentovat publiku to nejlepší ze sebe, ať už jste architekt,
designér, umělec či vizionář.
Rubrika vzniká ve spolupráci
s PechaKucha Night Prague
www.pechakucha.cz.
[ 14 ]
design & technologie
servis ostatní
NL Architects (Amsterdam)
Kamiel Klaasse,
Mashup / Míchanice
Experimentální prostor
ROXY/NOD
Dlouhá 33, Praha 1
čt 9. 6. 19:30
60 / 40 Kč
_____________________________
PechaKucha Night Prague
Vol. 24
Kino Aero
Biskupcova 31, Praha 3
st 22. 6. 20:20
220 Kč
_____________________________
Book the book – Knihkupecký
minitrh
Komunikační prostor
Školská 28
Školská 28, Praha 1 – vstup
průchodem
24.–25. 6.
vstup zdarma
PECKA ATELIER Kulturní Pecky
Fotoreport z Jarního CODE:MODE
foto: Alžběta Diringerová
[ 15 ]
design & technologie
Kristýna Malovaná
nar. 1982
VŠUP – ateliér design výrobků III.
www.kristynamalovana.com
Zabývám se převážně tvorbou
prostorových objektů – design výrobků,
tvorba šperků a nyní přibyla
i architektura, kde jsem momentálně
na stáži. Baví mě věci s příběhem,
vtipem, kde je i něco víc, než jen
estetická hodnota. Ráda hledám nové
přístupy a pohledy na daný projekt.
Fascinují mě také možnosti využití
neobvyklých materiálů.
projekt
pro art
zaměřený na prezentaci současných
mladých českých umělců
[ 16 ]
na závěr
18 měsíců do
konce světa
příští
téma
»p
____
konec
civilizace
nebo nová
vývojová
etapa
v čem měli
Mayové pravdu
»p
____
upřímnost
dialogu
nevšední povídka
»p
____
Inspirace v Mitte,
realizace Coeur la Poem
Být jiní, originální,
nezaměnitelní. Takoví chtějí
být tvůrci nejrůznějších
doplňků. Alternativní móda
v poslední době jenom kvete.
V čem je ale zastoupena veškerá
ta originalita? Nevím, jak
vám, ale mně spousta toho
nezaměnitelného začíná splývat.
Tacheles, jsou tvůrci projektu Coeur
la Poem. Stejně jako v Berlíně stojí
proti sobě a zároveň vedle sebe volnomyšlenkářská čtvrť Mitte a poněkud sešněrované město jako takové,
v Cour la Poem stojí proti sobě dva
tvůrci, kteří tvoří naprosto odlišnými procesy, ale vzájemně se skvěle
doplňují a zaznamenávají v sobě
stopy stejné myšlenky. Řekla bych jin
Bez urážky, mladí designéři, sama a jang v českém módním průmyslu.
u vás ráda nakupuji, ale alternativa
Dva lidé, dva odlišné pohledy na věc
rozhodně má spoustu směrů, kam
a vlastní realizaci – společná touha
se rozvíjet. Inspiraci je jistě možné
dát lidem víc než jen triko s obrázhledat všude, možná si ani nedovedu kem. Jejich tvorbu obklopuje několik
představit, co vše je pro vás inspiraliterárních textů přenesených na
tivním prvkem a jaká všechna místa
trika, kde si tak každý může vybrat
mohou být přínosná pro tvorbu
příběh, se kterým se ztotožňuje, za
módních a všech dalších návrhářů
kterým si stojí, který ho vystihuje,
v ČR i mimo ni.
který snad prožil. Budu-li se i nadále
držet myšlenky jin a jang, mohu říct,
Mitte je ve středu
že jin bude představovat abstraktní,
Jedním takovým místem je však
možná lehce depresivní kombinace
nepochybně berlínská čtvrť Mitte.
stupně šedi a jang naopak nabídJednu část této kultovní části města
ne typograficky čisté jednoduché
obsadili squatteři, designéři, architek- tvary, vlastní font písma a jemnou
ti a další, kteří si zavdávají s kulturou. barevnost. Oba tvůrce spojuje kvalita
Najdete tady všechno. Zdi ozdobené
použité látky i barvy, kde uplatňují
poutavými graffiti, nezávislé galerie,
několikavrstevnost zaručující, že až
kina, divadla, hudební studia, kavársvůj oblíbený svršek po stotřicáté
ny. Je tu také spousta loftových bytů, osmé vyperete, nezbude vám v ruce
které vznikají rekonstrukcí průmysvíc než hadr neidentifikovatelné
lových prostor. Ale především je to
barvy. Právě barva je tím, na čem si
neskutečná studnice inspirace. Když
Coeur la Poem tolik zakládá.
sem člověk přijde s očima otevřenýma dokořán, odjíždí s jen tak tak
Noc ve stínu Slunce
zavřeným kufrem plným ultimátních
Projekt Coeur la Poem představil
undergroundových nezávislých
svoji první art wear kolekci nazvanou
časopisů na kvalitním křídovém
„Naše noc ve stínu Slunce“ na vlastní
papíře. Jde o ten druh časopisů, které vernisáži v květnu 2010. Samotné
si třeba ani pořádně nepřečtete, ale to pořadatele a tvůrce v jedné osobě
nevadí, protože vás budou bavit i tak. překvapil počet příznivců, kteří zaplnili prostory kavárny Coffee Felows,
Protiklady v procesu tvoření
a večírek propukl se vším, co k němu
Jedněmi z těch, kteří se inspipatří. Při fashion show bylo předstarují v tamním uměleckém centru
veno devět trik, každé s vlastním ori-
ginálním příběhem. Letos je vernisáž
připravována na začátek července
2011. Z předběžných informací víme,
že bude zasazena do originálního
prostoru v Praze – to tedy moc velká
indicie není. Interiérový design by
měl natolik korespondovat s trikem,
že si budete připadat jako nedílná
součást příběhu, který si pak na
vašem hrudníku může žít vlastním
životem. Více odhalíme na www.
kulturnipecka.cz, až se více dozvíme. Sledujte nás a sledujte Coeur la
Poem!
___
Petra Fuksová
V rámci unikátního projektu Global
Water Dance / Tanec pro vodu
spojili tanečníci celého světa síly,
aby podpořili myšlenku trvale
udržitelného rozvoje a obrátili
pozornost diváků k tématu mizících
zdrojů pitné vody na naší planetě.
Série pohybových a tanečních
představení začíná v pásmu západního
Pacifiku a postupně se jako vlna šíří
přes časové zóny směrem na západ.
Projekt je vysílán online přímo v den,
kdy probíhá, tedy 25. června 2011 na
www.globalwaterdances.org
a www.dancelab.cz.
Specialitou choreografů účastnících
se projektu jsou tzv. pohyblivé sbory
zobrazující zákony přírody prostřednictvím lidského pohybu. Všechna
představení propojuje prvek totožného hudebního tématu a doprovodu
v první části.
„Více než jedna miliarda lidí v této
chvíli nemá přístup k pitné vodě.
Společným tancem v jeden stejný
den chceme zmobilizovat lidi, aby se
aktivněji zasadili o vytváření řešení
problémů na všech úrovních,“ říká
umělecká ředitelka projektu Marylee
Hardenberghová.
Nenechte si ujít jedinečnou příležitost vidět v akci tanečníky celého světa
a zapojit se tak svojí dobrou vůlí do
řešení jednoho z palčivých problémů současného životního prostředí.
Pražská součást tohoto projektu se tedy
odehraje 25. června v 17 hodin v rámci
festivalu United Islands of Prague. Bude
se tančit v cípu Střeleckého ostrova.
Můžete tu vidět třicet tanečníků a netanečníků za doprovodu šesti perkusionistů a pražského sboru Cantina.
Águila, jeho kapela ale nedostala
povolení k výjezdu, a tak bude vystupovat s českými hudebníky. Kdo by
tyto odvážné hochy náhodou neznal,
jedná se o mediálně nejznámější
kubánskou kapelu, která na ostrově
není oficiálně povolena, protože je
očividným důkazem veřejného nesouhlasu s tamějším režimem.
Nebude to jen hlavní stage, kde
se můžeme všichni potkat. Pestrý
program je připraven i na dalších pěti
scénách, kde vystoupí více než 100
kapel z 20 zemí. Na jižní straně Kampy
bude již tradičně Exit Stage Radia 1,
kterou budou moci diváci navštívit již
v pátek odpoledne. Tato stage nabídne
čerstvá jména domácí scény jako jsou
United
Islands
Každý jsme fanouškem nějakého
hudebního stylu, a že raději posloucháme jinou skupinu než kamarádi,
je přirozené. Proto, abychom všichni
společně mohli jít na festival, který
bude bavit všechny, vznikl před osmi
lety United Islands.
V jedinečné atmosféře Střeleckého
ostrova vyroste hlavní stage, na které
by si milovníci elektronické hudby
neměli nechat ujít dvojici Audio Bullys,
která se právem zařadila mezi kultovní
jména elektronické scény ve Velké Británii. Rockeři jistě nezmeškají belgický
hardrockový objev Thot. Ojedinělým
zážitkem bude vystoupení frontmana
kubánské punkové undergroundové
kapely Porno Para Ricardo Gorkiho
Peckou léta bude určitě Sázavafest
4.–7. 8. (www.sazavafest.cz)
Velké množství zahraničních i domácích kapel vystoupí již na tradičním
Sázavafestu letos konaném v Benešově. Jmenujme Hurts, The Subways,
Kosheen, Alphaville, Dan Bárta&Dara
Rolins, Sto zvířat a další.
Republic of Two, skvěle poslouchatelná indie-folková formace, brněnské
Kazety či Ema Brabcová se svojí novou
kapelou Luno. V sobotu si přijdou na
své i hiphopoví fanoušci. Pozvání přijali čerství držitelé Anděla Prago Union.
Po skončení open air části festivalu
se jistě nebude chtít nikomu opouštět
tu skvělou atmosféru – a ani to nebude
potřeba. Stejně jako v minulých letech
platí pozvánka na after party v klubu
Lávka, do kterého to máte ze Střeláku
jen pár kroků.
United Islands
23.–25. 6. 2011
vstup zdarma
www.unitedislands.cz
Tanec
Praha
XXIII. ročník festivalu TANEC PRAHA 2011, který proběhne
od 6. do 29. června v Praze a dalších devíti městech ČR,
nabídne špičkové zahraniční i domácí soubory, z nichž řada
u nás bude hostovat vůbec poprvé.
Hlavním lákadlem letošního
ročníku je představení Sutra, které
vytvořil v prestižním londýnském
divadle Saddler‘s Wells vlámský
choreograf a tanečník Sidi Larbi
Cherkaoui se sedmnácti mladými
buddhistickými mnichy z původního šaolinského kláštera v čínské
provincii Henan, šanci vidět jej
máte hned třikrát – od 25. do 27.
června v Hudebním divadle Karlín.
Celý festival zahajuje Palle
Granhøj, dále bude k vidění Louise
Lecavalier, ikona současného
kanadského tance, a bývalá hvězda
souboru La La La Human Steps,
Crystal Pite, RootlesRoot Company,
Compagnia Zappalà Danza a další.
Mladá evropská scéna včetně té
české se představí v Evropských
tanečních laboratořích. Festival
nabídne také dětská představení,
workshopy i výstavu. O zakončení festivalu, které proběhne 29.
června opět v Hudebním divadle
Karlín, se postará slavný britský
tvůrce Akram Khan, který představí
nejnovější choreografii Vertical
Road inspirovanou mystickou
tradicí súfismu.
Vstupenky jsou v prodeji od
15. dubna. Více informací včetně
detailního programu najdete na
www.tanecpraha.cz.
speciální červnová příloha
Festivaly 
O
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------O
P
EN LET I
AIR T R
O
Sta 22. CZE LL
ré –23 CH
Ž
d
án . 7.
ice
BA
R
VY
LÉ
Po
T
d 23 A
ě
bra . 7.
dy
BU
D
W
EIS
ER
HIGBUD
2 H VA
Hř 9.–3 JUMPR
i
m
ěž 0. 7.
dic
e
 Festivaly
O
SÁ
Z
A
VA
4 FE
B .–7 ST
e
ne . 8.
šo
v
O
L
DP
UN
X
5.– FEST
To 6. 8.
čn
ík
OP
E
N
AIR
FE
Pa
n 1 ST
e
ns 1.–1 IVAL
ký 3.
T
ýn 8.
ec
KE
LTS
12 KÁ N
Ha .–13 OC
r
r
ach . 8.
ov
TR
U
T
NO
VO
18 PEN
.– AI
Tru 21. 8 R
tno .
v
speciální červnová příloha
T
A
NE
CP
6.– RAH
29 A
Pra . 6.
ha
PR
A
Ž
SK
ÉQ
U
AD
RI
16 ENN
.–2 ALE
6
Pra . 6.
ha
OP
E
N
AI LET I
R
SL T R
24 OVA OLL
Du .–25 KIA
c
ho . 6.
nk
a
GL
O
B
AL
WA
T
E
R
DA
N
2 CE
5
Pra . 6.
ha
U
N
ITE
DI
23 SLAN
.–2 DS
5
Pra . 6.
ha
Leží mi na stole. Krásně
voní. S hlavním tématem roku
2010 Nová Evropa. Listuji,
dřív než mi stihne na mysl
přijít New World Order. Pěkně
odzadu, od Slavoje Žižka přes
Hertu Müller a Michela Fabera
po Petera Acroyda. A už se
těším. Na odpoledne strávené
nad výživným materiálem,
s hrnkem čaje v ruce a kočkami, které stráží mou mysl
na cestě labyrintem. Dopřejte
si ji také. Průvodce najdete
v každém dobrém knihkupectví a na www.labyrint.net/
Vyšla nová Revue
Labyrint (25-26)
Na filmy
jsme krátké
kultura
zadarmo:
Just give it!
Klára Čikarová
Elsa Vieira
speciální červnová příloha
BO
SK
7 OV
Bo .–1 ICE
s
ko 0. 7.
vic
e
RO
CK
F
O
RP
Hr
EO
ad
ec 2.–5 PLE
K
.
r
á
lov 7.
é
kultura
zadarmo:
Where
Culture
Meets Nature
A tak pro rok 2011 padla další meta
– expanze do zahraničí. Zatím sice „jen“
k sousedům na Slovensko, ale kdo ví, co
přinese budoucnost. Věhlas Let It Rollu
je celoevropský a přijíždí na něj stovky
cizinců – loni organizátoři zaznamenali
kromě slovenských návštěv i výpravy ze
Španělska, Belgie nebo Moldávie.
Úspěch však není jen otázkou popularity stylu. Radost lidí umocňují tradičně
vymazlené originální dekorace, špičkový
zvuk, ohromující světla, nápaditá projekce
a profesionálně zvládnutá organizace, což
je bezkonkurenční balíček zážitků, které
se jinde nedostanou. U open air festivalu pak ke všemu ještě musíme přičíst
nádherné místo konání v přírodě, přímo
u písečné pláže s příjemným koupáním.
Let It Roll oproti ostatním elektronickým festivalům, které se zmenšují,
upadají a zanikají, roste a letos poprvé
LET IT ROLL OPEN AIR CZECH – Staré Ždánice – Pískovna Oplatil – 22.–23. 7. 2011
LTJ Bukem, Friction, Netsky, Camo & Krooked, Aphrodite, Hazard, Alix Perez, Audio...
LET IT ROLL OPEN AIR SLOVAKIA – PrašiceDuchonka – 24.–25. 6. 2011
London Elektricity, Netsky, Fresh, John B,
Ed Rush & Optical, Matrix & Futurebound...
představí i samostatnou dubstepovou
stage. Tento styl strhl celý svět a nabízí
další východisko pro ty, kteří v drum &
bassu nebo jiných stylech už nenacházejí
tolik inspirace a uspokojení. Spojení dvou
dynamických hudebních žánrů a krásného
prostředí k relaxaci – Let It Roll Open Air
je zábavná dovolená pro každého. Stačí
se jen rozhodnout: Vycestovat v červnu
na Slovensko, zůstat v červenci Čechách
a nebo jet pro jistotu na oba dva?
 Festival
O
ni typu Roni Size, Aphrodite nebo Shy FX.
Bublina málem praskla v roce 2008,
kdy se vyprodala party v tovární hale Chirana a 4000 lidí si na jednom místě užilo
ten nejnabušenější line-up v historii naší
země, kterému vévodili Pendulum a Ed
Rush. Právě tato akce odstartovala nový
fenomenální standard – drum & bassová
párty pro tisíce lidí představí za jednu noc
tolik zvučných jmen, která se horko těžko
vystřídají v Čechách za celý rok. A navíc
nakopla organizátory k zásadnímu posunu
– letnímu open air festivalu.
Zatímco jiné styly jako techno, house
nebo breakbeat si střídavě procházejí
obdobím boomu, úpadku a vlnami inovací
a stagnací, drum & bass stále roste a dech
mu ne a ne dojít. I proto další plány
a ambice Let It Rollu rostou exponenciálně
– na letošním českém festivalu vystoupí
přes třicet zahraničních DJs!
Let It Roll
LET IT ROLL se za tři roky stal jedním
z největších letních festivalů elektronické
muziky v Čechách. Nyní expanduje do
zahraničí.
Let It Roll, tři slova, která jsou dnes
známá nejen fanouškům drum & bassu, ale všem milovníkům elektronické
muziky. Účast na této akci je totiž otázkou
pravidelné povinnosti stejně jako chleba
namazaný máslem k snídani. Přestože
by se mohlo zdát, že tento megamejdan
máme na talíři už od nepaměti, jeho chuť
se mění s každým novým soustem.
Všechno vlastně začalo úplně nevinně,
stejně jako mnoho podobných akcí
v undergroundových prostorech pro pár
stovek nadšenců. Od prvního Let It Rollu
2003 se ale laťka posouvala stále výš
a za nedlouho se v Čechách na této akci
objevovala nejen domácí jména z drum &
bassové a reggae scény, ale i britští veliká-
Festivaly 
O
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CO
LO
U
RS
OF
O
14 STRA
.–
V
O 17 A
s
tra . 7.
va
tiráž
FLASH
16
»
film
& kino
19
|téma|
|téma|
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O
úvodník
speciální
červnová příloha
Festivaly
AIRCRO19SS
Kaisersoze, Quickie,
Reznyk, The Keeper, Ala,
Metrio, Jazzquick a další...
Cross club
Plynární 23, Praha 8
so 2. 10. 20:00
do 21:00 30 Kč / po 70 Kč
_______________________
ONE NIGHT! WITH
SPOOKY + Dan Cooley,
David Sedloň
Klub Roxy
Dlouhá 33, Praha 1
pá 8. 10. 21:00
200 / 250 Kč
_______________________
BEATCASE SPECIAL WITH
SKREAM!&BREAKAGE +
20—
kultura & názory