Latinsko-americké tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové

Transkript

Latinsko-americké tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové
Latinsko-americké tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a dospělé.
Atraktivní latinsko-americké tance s vysokým emočním nábojem bezprostředně vyjadřují
náladu tanečníka. Do soutěžních latinsko-amerických tanců řadíme tance:
Samba
,
Čača
,
Rumba
,
Paso doble
a
Jive
. Latinsko-americké tance, stejně jako standardní tance, můžeme tančit v páru, sólově či ve
skupině. Původ latinsko-amerických tanců nenajdeme však pouze v latinské Americe, kde jsou
kořeny brazilské samby, kubánské čači a rumby, do tanců latinsko-amerických se řadí i
španělské paso doble nebo americký jive, který pochází z jihu USA. Obliba latinsko-amerických
tanců je vysoká již od první světové války, kdy se tyty tance tančily hlavně v páru. V poslední
době je všech pět latinsko-amerických tanců hojně tančeno a vyhledáváno právě v jejich sólové
podobě, tančené dívkami a ženami sólově nebo ve skupině po celém světě.
-
Latinsko-americké a standardní tance na ZŠ
Párové společenské tance
Latinsko-americké tance pro ženy - SÓLO
Taneční skupiny Samba:
1/4
Latinsko-americké tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a dospělé.
Energií nabitý tanec sice pochází z Brazílie, kořeny však má v Africe. Je to proto, že její
největší vývoj proběhl v Brazílii, se kterou je díky stále živým karnevalům spojována. Základní
rytmus samby je 2/4 se 48-60takty za minutu, standardně však 50takty za minutu a v typické
hudbě nabízí až
osm různých rytmů, které
tanečníci vyjadřují různými typy sambových variací.
Tento rytmický kolový latinsko-americký tanec se poprvé do Evropy dostal kolem roku
1913 pod názvem Maxixe. V té době však vládla tangová horečka a Maxixe, který se tančil
hlavně na pódiích nočních podniků, nezaujal. V době první světové války upadl Maxixe do
zapomnění, aby v taneční sezóně 1923-24 díky své upravené formě uchvátil Francii, konkrétně
Paříž. Největšího rozmachu se však samba dočkala až po druhé světové válce, v 50.letech
20.století a její obliba trvá dodnes.
Samba se nejspíše vyvinula z brazilského lidového tance zvaného Butuque. Při zvucích
nástrojů chocalba, cobaci, recó recó a podobných, tančili kdysi tanečníci jakýsi kývavě houpavý
pochod – marchas. Tančilo se v kruhu okolo jednoho tanečníka, který občas vyzývavým gestem
zvaným sembo, přivolal jednoho z tanečníků k sobě. Odtud se tedy vzal pozdější název
butuwua – samba.
Typickým pohybem pro sambu je tzv. sambový pohup a specifické mohutné pohyby
pánve. Samba je výrazným, rytmickým, živelným a nespoutaným tancem.
ukázka tance Samba - ZDE Čača:
Koketní, rychlý, hravý a provokativní tanec s důrazem na propínání kolen a odpovídající pohyb
pánve pochází z Kuby, kde vznikl na počátku 50.let 20.století za pomoci slavných latinských
kapel jako jsou Xavier Cugat a Prez Prado. Čača je tančena ve 4/4 rytmu s 28 až 32 takty za
minutu. Typická je
chachová přeměna, odkud pochází i její název.
Jméno cha-cha je imitací zvuku bot tančících kubánských žen.
Vyvinula z kubánského mamba, boogie a rumby, se kterou má spoustu společných
variací. Rytmy čači jsou silně ovlivněny jazzovou hudbou. Cha-cha přišla do Evropy zároveň se
svým předchůdcem, Mambem. Po druhé světové válce se Mambo dostává do ústraní a
Cha-cha se stává populárnější po roce 1956. Vzhledem ke svým kořenům by měl být hudební
doprovod vášnivý a bezstarostný, se staccato údery.
Drzý, veselý a bezstarostný, to vše je tanec Cha-Cha. Není tak intimní jako Tango nebo
Rumba a pro učení je také
jedním z nejsnadnějších tanců. Začátečníci, muži i ženy,
shledávají tento latinskoamerický rytmus snadný k poslechu, protože jasně znějící doby se dají
snadno počítat.
ukázka tance Čača - ZDE Rumba:
Něžný a svůdný tanec Rumba je svým způsobem lidový kubánský tanec, který ve své nepříliš
jasné historii byl zřetelně ovlivněn výraznými prvky africké hudební a taneční kultury a jsou na
2/4
Latinsko-americké tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a dospělé.
něm patrny i obdobné vlivy španělské. Domníváme se, že se rumba vyvinula ze starého
kubánského tance Son.
Kubánská rumba je se svými přibližně 28 takty za minutu nejpomalejším
latinsko-americkým tancem. Hudba má 4/4 rytmus s důrazem na druhou a čtvrtou dobu.
Nejtěžší je však rytmus udržet. Charakteristické je opět propínání kolen s důrazem na pohyb
pánve.
Do Evropy přišla Rumba poprvé v r. 1923, pro obtížnost svého rytmu a jednotvárné kroky
se však neujala a byla prakticky až do r. 1930 zapomenuta. Skutečně populární se stala až po
druhé světové válce, kdy se v Evropě hrála v nejrůznějších formách. Tyto formy ovlivňoval
výběr různých nástrojů jako timbales, bongo, guiro, maracos a jiné, takže se rumba hrála v
podobě bolera, guguinu, calapsa, quarachy a podobně.
Tanečnice v Rumbě svými smyslnými a lákajícími pohyby přitahuje pozornost muže,
kterého si zvolila. Proto se v dnešní choreografii Rumby vždy vyskytují ženské prvky lehkého
výsměchu a unikání partnerovi. Je to jeden z
nejoblíbenějších
latinsko-amerických tanců.
ukázka tance - Rumba - ZDE Paso
doble:
Hrdý až drzý tanec vznikl ve Španělsku a inspiroval se býčími zápasy a s tím spojeným
nebezpečím, ale i oslavami vyhraného boje torera nad býkem. Pro rytmicky 2/4 paso doble s 60
takty za minutu jsou typické
flamengové podupy
,
zvučné dlaně
a výrazná
práce prstů a zápěstí
.
Jakožto tanec se silnou vazbou na tradice má Paso doble mnoho výjimečných prvků. Už v
18. století se tímto tancem vítali v areně toreadoři a pikadoři. Jako společenský tanec se Paso
doble tančilo roku 1919 v Paříži a rozmachu na soutěžích dosáhl po roce 1930.
Skladby mají pevné frázování se třemi vyvrcholeními, tzv. korunami, odpovídajícími
dvěma zásahům býka a jeho následnému usmrcení. V překladu tento španělský tanec
znamená tzv. „dvojitý krok". Inspirací je mu korida, tanečnice je
muletou
v rukou odvážného toreadora, krásnou španělskou tanečnicí či nebezpečným býkem.
Paso doble je pochodový tanec s velmi snadno rozpoznatelným rytmem. Symbolizuje
aroganci, pýchu, hrdost a odhodlání. Paso doble je srdeční záležitostí tanečníka.
ukázka tance Paso doble - ZDE Jive:
3/4
Latinsko-americké tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a dospělé.
Původně je tancem černošských otroků nebo indiánů z jihu USA. Později byl ovlivněn
Swingem, Rock and rollem a prvky Boogie Woogie. Tanec je to rychlý, svižný a hravě se
postará o naši skvělou fyzičku. Se 4/4 rytmem s až 44 takty za minutu se není čemu divit.
Tanec Jive vznikl na konci 19. století, v Evropě se však rozmachu dočkal až po druhé
světové válce. Vývoj Jiveu byl takový, že po roce 1945 do Evropy přišla obrovská vlna tanců
Boogie-woogie, Bibob a Jive boogie. Jejich obliba byla tak veliká, že další tance této vývojové
řady Lindy-hop a Blue bugy se tančily pořád ještě v jejich „stínu". V padesátých letech 20.století
přišel
Rock and roll. Ten se tančil zpočátku bláznivě, akrobaticky a divoce, avšak byl to
on, který, obohacen o pozdější prvek tripl time, dal vzniknout ještě dnes
tolik oblíbenému Jiveu
.
Dnešní jive má za základní krok takzvanou jiveovou přeměnu, tančenou jako
krok-přísun-krok. na jednu stranu a pak zpět krok-přísun-krok, zakončenou vratnou kolébkou.
Rychlý, svižný, temperamentní - tím vším se dá nejrychlejší latinsko-americký tanec Jive
charakterizovat.
ukázka tance Jive - ZDE
4/4

Podobné dokumenty

Latinsko-americké a standardní tance

Latinsko-americké a standardní tance 1913 pod názvem Maxixe. V té době však vládla tangová horečka a Maxixe, který se tančil hlavně na pódiích nočních podniků, nezaujal. V době první světové války upadl Maxixe do zapomnění, aby v tane...

Více